závěrečná publikace k projektu RADDAR
alternativní program na podporu rodiny
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti. Kofinancují: Statutární město Most, Město Žatec, Město Louny a Ústecký kraj.
Občanské sdružení Mosty realizuje svou činnost od r. 2004. Pracovali jsme s recidivisty z věznic, hledali jsme způsoby, jak podpořit mladistvé delikventy z výchovných ústavů v jejich začlenění. Čím více životních příběhů klientů jsme vyslechli, tím naléhavěji vystupovala potřeba věnovat se prevenci sociálního selhávání již v dětství a v dospívání. K přípravě programu RADDAR v r. 2008 nás vedla skutečnost, že v regionu byla velmi omezená nabídka etopedických služeb, které by umožnily bezodkladnou a účinnou podporu dětem, u kterých se objevují první známky problémového chování. Dosavadním hlavním poskytovatelem těchto služeb bylo a je státní školské zařízení - Středisko výchovné péče se sídlem v Mostě, které nabízí pobytové i ambulantní služby pro děti ze širokého okolí. Mapování potřeb, které jsme realizovali při přípravě projektového záměru, potvrdilo, že odborníci, kteří pracující s ohroženou mládeží, shodně vnímají potřebu dostupnosti intenzivního ambulantního programu, který nabídne bezplatné služby rodinám s dětmi a rozšíří nabídku odborných služeb v oblasti sociální prevence. Rozhodli jsme se tedy navázat na naší předchozí praxi s cílovou skupinou a postavit tříměsíční program RADDAR na základě osvědčených technik různých psychoterapeutických přístupů. Pro tyto záměry bylo zapotřebí nejprve zajistit důstojné pracovní zázemí ve třech městech, vytvořit tým odborníků, prohloubit jejich dovednosti pro práci s rodinami, následně zajistit supervizi případové práce. Základním předpokladem pro ověření v praxi bylo samozřejmě vytvoření sítě spolupracujících odborníků, kteří zprostředkovávali informace o programu potřebným klientům a tím umožnili několikaměsíční ověřování programu v praxi. Tato publikace předkládá stručné shrnutí výsledků naší dvouleté práce. V současné době je program stále častěji vyhledáván klienty z dalších měst Ústeckého kraje. Smysluplnost naší práce potvrzují nejen kladné odezvy většiny klientů, ale i soulad aktivit s konceptem, který je součástí „Národního akčního plánu k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti na období 2009 až 2011“. Završením pilotního úsilí je registrace služeb dle zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb.. Věřím, že jsme naší praxí položili základ nové specializované odborné služby pro ohrožené děti a rodiny, jenž bude nadále dostupná veřejnosti v našem regionu.
Mgr. Kateřina Malá manažerka projektu
1
Základní údaje o projektu
Oficiální název projektu: Alternativní program na podporu rodiny Pracovní název projektu: RADDAR Realizátor: o.s.MOSTY – sociálně psychologické centrum IČ: 26661306
Financování: Projekt byl podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti. Kofinancovali - Statutární město Most, Město Žatec, Město Louny a Ústecký kraj. Záměr projektu: Záměrem projektu bylo zvýšení dostupnosti ambulantních sociálních služeb na podporu fungování rodin s dětmi s problémovým chováním ve vybraných městech Ústeckého kraje. Projektové aktivity směřovaly k naplnění cílů Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Ústeckém kraji na období 2008 – 2011. Konkrétně: Cíl 1.4 Zvyšovat kvalitu poskytovaných sociálních služeb v kraji Cíl 3.1 Zajistit dostupné sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi op. 3.1.1, op. 3.2.1 Cíl 4.2 Snížit riziko sociálního vyloučení u osob navracejících se z ústavních zařízení (dětské domovy, výchovné ústavy) - op. 4.2.2 Termín zahájení: 1.7.2008
Termín ukončení: 30.6.2010
Délka trvání: 24 měsíců
Místo realizace: Most, Louny, Žatec
Cílové skupiny: • DĚTI A MLADISTVÍ VE VĚKU 12 - 18 LET, ohrožení sociálně patologickými jevy a kriminalitou, a JEJICH RODINY • PRACOVNÍCI ÚSTAVNÍCH ZAŘÍZENÍ A VEŘEJNÉ SPRÁVY • ODBORNÁ VEŘEJNOST
2
Cíle projektu: 1. 6 odborníků z o.s.Mosty vybavit dovednostmi pro poskytování rodinné terapie a mediace 2. 6 pracovníků ústavních zařízení a veřejné správy vybavit dovednostmi pro vedení rodinné mediace 3. vytvořit a pilotně ověřit alternativní intervenční program na podporu rodiny – na vzorku 50 rodin Z tohoto celkového počtu rodin: • 40 rodin s dětmi s poruchami chování podpořit v jejich fungování a odvrátit od umístění do zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo do výkonu trestu odnětí svobody • 10 rodin připravit pro návrat mladistvých z výchovných ústavů, upravit vzájemné vztahy v těchto rodinách pro lepší fungování jednotlivců 4. nabídnout veřejnosti službu internetové etopedické poradny – min. pro 100 rodin 5. vytvořit metodiku alternativního intervenčního programu na podporu rodiny 6. vytvořit standardy kvality nabízených služeb 7. šířit výstupy projektu mezi odbornou a laickou veřejností – informovat min. 40 000 osob Projektové aktivity: 1. přípravné práce [2 měs.] 2. řízení projektu [24 měs.] 3. program zvyšování kvalifikace pracovníků [18 měs.] 4. příprava alternativního intervenčního programu na podporu rodiny [4 měs.] 5. realizace alternativního programu na podporu rodiny [18 měs.] 6. vyhodnocení aktivit [3 měs.] 7. mainstreaming [3 měs.]
3
schema služeb:
Prostřednictvím aktivit č. 3 a č. 7: Program zvyšování kvalifikace pracovníků a Mainstreaming, jsme sledovali zejména tyto cíle:
CÍLOVÁ SKUPINA:
PRACOVNÍCI O.S. MOSTY, ÚSTAVNÍCH ZAŘÍZENÍ A VEŘEJNÉ SPRÁVY
Název akce
• • • • • •
rozsah akce [hod]
příprava metodik a standardů pro jednotlivé sociální služby posílení odborných kapacit o. s. Mosty pro poskytování rodinné terapie a mediace metodická podpora odborníků z dalších organizací (OSPOD, ústavní zařízení) podpora odborné diskuse mezi odborníky, zajištění nezbytné součinnosti odborníků z relevantních organizací v zájmu ověřování programu vytvoření předpokladů pro finanční udržitelnost vytvořených služeb a pro nárůst počtu uživatelů služby v komunitě šíření a propagace výstupů projektu
počet účastníků
počet předaných osvědčení - úspěšní absolventi
školitel
kurz "Koučování klientů"
16
9
9
o. s. Mosty, Jiří Beníšek, Dis.
kurz "Základní dovednosti mediace"
32
19
17
Partners Czech
výcvik „Systemická práce s párem a rodinou“
170
6
6
ISZ Management centrum, Praha
seminář na téma „Současný stav systemické terapie“
20
6
6
ISZ Management centrum, Praha
Metodický kurz zážitkové pedagogiky
35
6
6
Prázdninová škola Lipnice
kulatý stůl na téma „Využití případové konference u klientů, kteří opouštějí zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy“
3,5
21
X
o. s. STŘEP
4
„Díky kurzu mediace jsem získala možnost lépe komunikovat s dětmi a rodiči. Kurz mi umožnil získání nových informací, způsobů práce a jejich zkvalitnění.“ E.Kroupová, sociální pracovnice v dětském domově „Účast v kurzu Základy mediace mi umožnila odpoutání se od komunikačních stereotypů, jejich reflexe a uvědomování si fází jednání, jejich specifika, komunikační techniky v praxi, sebereflexe…“ R. Gramskopf, sociální kurátor „Co si odnáším z kurzu koučování: nový způsob komunikace a pomáhání klientům, podporování jejich schopností, nevnucování svých způsobů řešení, podněty pro osobní rozvoj - osobnostní a profesïonální, široko aplikovatelné poznatky.“ V. Frolíková, vězeňská psycholožka „V kurzu koučování jsem získal úplně nový náhled na lidské vztahy, komunikaci. Celé to bylo pro mě velmi obohacující. Některé věci teď vidím jinak. Rád bych se o koučování dozvěděl ještě více. Přivítal bych další realizaci kurzu.“ J. Hrubeš, probační úředník „V čem vidím osobní přínos kurzu koučování: dovednost vedení kolektivu k řešení problému. Zdokonalení stylu komunikace. Vzhledem k vysoké profesionální úrovni kurzu byla dojednána další spolupráce výchovného ústavu Buškovice s lektorem.“ J. Rajdl, ředitel výchovného ústavu (pozn.: v následujícím roce lektor realizoval 3x několikadenní školení pro kolektiv pedagogických pracovníků výchovného ústavu)
5
„Případové konference jako nástroj následné péče otvírají prostor pro nalezení co nejužitečnějšího řešení pro klienta. Pomáhají nalézat zejména co nejvíce možností pracovního uplatnění mladého dospělého a dále mu mohou pomoci vystoupit z jámy bezradnosti, kam upadá před odchodem z DD, když si naplno uvědomí, že najednou bude stát v životě sám. To platí zejména pro děti, které se nemohou vrátit do rodiny. Pokud se klient zúčastní případové konference a aktivně se bude spolupodílet na hledání, může v průběhu procesu zjistit, že řešení existuje. Jeho obavy a strach z osamění se mohou snížit na únosnou míru, že pod její tíhou nepadne, ale bude schopen ji unést a vytvářet si sám takové podmínky, aby se mu co nejlépe žilo a co nejlépe se u toho cítil.“ J. Kotvasová, sociální pracovnice DD
CÍLOVÁ SKUPINA:
DĚTI A MLADISTVÍ VE VĚKU 12 - 18 LET, ohrožení sociálně patologickými jevy a kriminalitou
a JEJICH RODINY
Teoretická východiska Alternativní program na podporu rodiny RADDAR má dvě základní charakteristiky: • preventivní charakter • důraz na práci s rodinou ohroženého klienta Při přípravě programu RADDAR jsme usilovali o vytvoření vlastního systému práce s klienty, který by: A) vycházel z ověřených technik různých psychoterapeutických přístupů B) umožnil individualizovaně snižovat příslušná rizika a posílit podpůrné faktory u klientů C) usiloval o vyvolání změny chování nejen u dítěte/ dospívajícího, ale i u dalších lidí, kteří jsou pro něj důležití v jeho přirozeném prostředí
6
Program RADDAR rozdělujeme podle cílových skupin a cílů na tři části:
1. preventivní program pro děti a mladistvé, kteří jsou ohroženi umístěním do ústavní výchovy Kritéria pro zařazení klientů do programu: • emoční problémy, predelikventní chování • motivace ke spolupráci (klient i rodina) po dobu minimálně 3 měsíců
enta ohrožují. Minimálně po dobu tří měsíců je rodina týmem odborníků podporována v hledání řešení vztahových a jiných problémů. Povinnou část programu tvoří rodinná terapie, děti dále zpravidla docházejí ještě na individuální program podle svých časových možností 1 – 3 krát týdně.
2. preventivní program pro mládež z ústavních zařízení – rodinná mediace
Obecný cíl: • odvrátit hrozbu umístění dítěte do výchovného ústavu
Kritéria pro zařazení do mediace: • klienti výchovných ústavů, u nichž je reálný předpoklad, že při zásahu prostředníka by mohlo dojít k narovnání narušených vztahů v rodině a k následnému návratu klienta do rodiny (po dosažení zletilosti) • klienti ústavních zařízení (DD aj.), u kterých je žádoucí podpořit konstruktivní diskusi mezi rodiči ve věci řešení návratu dítěte do rodiny
Socioterapeutické cíle: A) pomáhat vytvářet klientovi podmínky, aby mohl převzít odpovědnost a své vzorce chování v budoucnosti přizpůsobit či změnit B) podpořit pozitivní komunikaci v rodině C) měnit způsoby interakce/navodit změny v oblasti prožívání a chování
Cíle: • předejít bezdomovectví u mladých lidí, kteří opouštějí školská ústavní zařízení a věznice pro mladistvé • umožnit vyřešení mezilidských konfliktů, které jsou překážkou pro návrat klienta do rodiny • podpořit rodiny v jejich soudržnosti a fungování
Délka programu: 3 – 18 měs.
Délka programu: individuální dle potřeb rodiny
Každá zapojená rodina má svůj individuální plán sestavený podle potřeb konkrétní situace. Nabídka programových aktivit projektu RADDAR je pestrá a variabilní, čímž umožňuje zohlednit řadu rizik, která kli-
3. internetová poradna – bezplatné anonymní služby pro rodiče i děti – www.raddar.cz
program není vhodný pro klienty, kteří zneužívají dlouhodobě drogy nebo u nichž je kriminalita součástí impulsivního životního stylu
7
Přehled nabídky aktivit programu RADDAR cílová skupina
Klienti ohrožení umístěním do ÚV
Klienti opouštějící ÚV
RODINNÁ TERAPIE
RODINNÁ MEDIACE
Pobytový KURZ ZÁŽITKOVÉ PEDAGOGIKY pro rodiny s dětmi
Pobytový KURZ ZÁŽITKOVÉ PEDAGOGIKY pro rodiny s dětmi
MOTIVAČNÍ PROGRAM
INTERNETOVÁ PORADNA
Motivační program „Its In U2“ Individuální terapie/koučování
NEFORMÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Učební program (Ministerstvem spravedlnosti akreditovaný probační program) Exkurze do věznice PC kurz – práce s médii
DOUČOVÁNÍ INTERNETOVÁ PORADNA 8
Obsah hlavních aktivit programu RADDAR
AKTIVITY PRO CELÉ RODINY Rodinná mediace pro klienty z ústavních zařízení Služby sociální rehabilitace pro rodiny s dětmi zaměřené na narovnání vzájemným vztahů prostřednictvím mediátora. Co si představit pod rodinnou mediací a jak může být rodinám užitečná? Následující kasuistika je ukázkou mediační práce. U Martina se řadu let vyskytovalo problémové chování, matka ho výchovně nezvládala. Martin byl umístěn do dětského domova. Zakázka na rodinnou mediaci vyšla od sociální pracovnice dětského domova, která věřila v možnost řešení této situace i perspektivu toho, že by se Martin mohl vrátit domů. Na základě tohoto podnětu byla kontaktována matka, která s mediací vyslovila souhlas. Matka vyprávěla mediátorovi svůj příběh. Zmínila se zejména o výchovných problémech s Martinem a také o impulsech, které vše odstartovaly. V atmosféře bezpečí hovořila nejen o drogách, které ovlivnily její mateřskou roli, ale zejména o manželských konfliktech, které synovo dětství provázely. Martin byl velmi citlivý a veškeré konfliktní napě-
9
tí v rodině vnímal velmi intenzivně. Jednalo se například o neúctu otce k matce a „podrývání “ její autority nebo silné emocionální výlevy matky. Oba rodiče se nedokázali dohodnout na jednotném výchovném postupu, což bylo živnou půdou pro jeho problémové chování. Bylo tedy nutné nastavit alespoň minimální pravidla pro vzájemnou komunikaci mezi oběma rodiči. Mediátor v rámci rodinné mediace požádal o spolupráci otce, i ten byl ochotný a projevil vůli situaci řešit. Na mediační sezení přijel ze zahraničí. S mediátorem hovořil o svém názoru na jednotlivé problémy a přesto, že nedošlo k osobnímu mediačnímu jednání mezi oběma rodiči současně, mediace umožnila alespoň zprostředkovanou výměnu názorů a hledání řešení ve prospěch dítěte. V nekonfliktní atmosféře došlo k vyjádření pocitů obou rodičů, které pak byly každou stranou za pomoci mediátora reflektovány. Hlavním výstupem celého mediačního jednání byla dohoda o tom, že rodiče budou spolu komunikovat s respektem a v zájmu potřeb dítěte. Následně byl dojednán postup, jaké kroky učiní obě strany pro to, aby se Martin mohl vrátit z dětského domova domů. Dnes už je Martin zpět u otce. „Mediace pomohla, a to zejména v tom, že si matka skutečně ujasnila, že syna domů nechce. Významně napomohla dohodě rodičů, kteří se díky ní dokázali domluvit na tom, že otec podá návrh k soudu, ve kterém bude požadovat svěření syna do své péče a matka s tím bude souhlasit, aby vše hladce proběhlo. Což se stalo - při soudním jednání se rodiče díky mediaci ve svých výpovědích shodli a spolupracovali. Rozsudek nabyl právní moci.“ J. Kotvasová, sociální pracovnice z dětského domova
Program zážitkové pedagogiky pro rodiny s dětmi Aktivizační program pro rodiny s dětmi, zaměřený zejména na budování důvěry a soudržnosti ve vztazích, který využívá principu zážitkového učení. Cíl služby: prostřednictvím učení zážitkem podpořit sebedůvěru dětí. U rodičů interaktivní formou rozvíjet jejich rodičovské dovednosti. Popis realizace služby: Dvoudenní pobytový program pro celé rodiny probíhá paralelně ve dvou skupinách: rodiče + děti 1. rodiče – zážitkový kurz na téma „Šťastné dítě“ 2. děti – program zážitkové pedagogiky v terénu Část programu je společná – odpolední a večerní blok zážitkové pedagogiky pro celé rodiny. Forma: skupinová práce Realizátor: lektoři
„Na zážitkovém kurzu se učili rodiče prožívat své vztahy se svými dětmi z jiného pohledu a napravovat je… tj. nejdříve pochopit, jaký vliv hraje vlastní emoční inteligence ve výchově dětí a dále pochopit podstatnou oblast emocí - totiž co je skutečnou příčinou zlosti - vzteku i agrese. Jak se s těmito fenomény nechá účinně pracovat u sebe i vlastních dětí. Empaticky pochopit své děti a navýšit své umění dávat pevné hranice, vytvářet s nimi dohody s jejich účastí, vedení k převzetí odpovědnosti, aby jejich vztahy byly šťastnější, spokojenější a vyrovnanější. Zvláště mladiství jsou totiž »děti v přechodném období«, nejsou to mladí dospělí. Jejich potřeby, včetně citových, jsou potřebami dítěte a příliš mnoho mladých lidí má pocit, že na nich nikomu doopravdy nezáleží. Výsledkem toho jsou pocity zbytečnosti, osamocení, bezmocnosti, beznaděje, méněcennosti, bezcennosti, neocenění. A odtud už jen krůček k různým problémům…. Veliké poděkování a uznání patří všem organizátorům této zdařilé a tolik potřebné akce! “ Jiří Beníšek, lektor
„ Přínos kurzu vidím v tom, že mi lektor ukázal, jak komunikovat s dětmi a být lepší mámou. Zjistila jsem, v čem jsem dělala chyby. Jsem nadmíru spokojená.“ matka klienta Patrika „Skvělé! Pokud bude možnost, velice ráda se zúčastním znovu podobného programu, jen by to mohlo být na více dnů.“ matka klienta Jana.
10
Zážitkovou pedagogikou k posílení rodiny Dva dny ve znamení aktivity, tvořivosti, získávání znalostí, prožitků i silných emocí. Tak lze stručně charakterizovat setkání na Klínech v Krušných horách, které pro klienty projektu RADDAR připravilo občanské sdružení Mosty. o.s. Mosty má několikaleté zkušenosti na poli prevence kriminality. Většina jejich zaměstnanců již pracovala s vězni či s dětmi vycházejícími z výchovných ústavů neboli „polepšoven“. RADDAR je však o něčem jiném. Tento alternativní program na podporu rodiny nabízí služby, které mají napomoci, aby k umístění dětí do ústavních zařízení vůbec nedošlo. Jednou z mnoha možných příčin udržování problémového chování u dětí může být nedostatek vzájemného respektu mezi dětmi a rodiči nebo narušená komunikace v rodině. Osm rodičů se svými dětmi, kteří jsou ve zmíněném projektu zapojeni, přijalo pozvání k pobytovému programu zážitkové pedagogiky na prodloužený víkend ve dnech 5. a 6.července. Tady se již dva dny předtím pilně školilo šest lektorů, kteří měli společný cíl - pod dohledem odborníků z Prázdninové školy Lipnice připravit pro rodiče a jejich potomky takový program, který je nejen zabaví, ale také pomůže otevřít cestu ke vzájemnému porozumění. Zážitková pedagogika je vlastně taková škola hrou, jak už ji razil učitel národů J.A.Komenský. Hraj si, bav se, ale zároveň se něco nauč a poznej sám sebe a svoje možnosti. Během setkání na Klínech se rodiče a děti učily samostatně, ale i společně. Zatímco rodiče se účastnili zážitkového kurzu pod vedením odborníka na oblast emoční inteligence, děti sportovaly, malovaly, soutěžily. Celý program byl však pečlivě směřován k jedinému - poznat své silné stránky, nalézt ztracenou důvěru v sebe i v toho druhého… Velké emoce vzbudila hra nazvaná „Den trifidů“. Jednalo se o poměrně psychicky i fyzicky náročnou aktivitu, při které rodiče procházely složitým terénem se zavázanýma očima a musely se spolehnout jen na tichou pomoc a oporu svých dětí. Tato hra nenechala nikoho na pochybách, že i když se v rodině občas vzájemně trápíme, pořád se ještě máme rádi a v nouzi se umíme podpořit. K velkému překvapení lektorů i rodičů děti dokázaly,
11
že mnohdy i děti „hodně zlobivé“ v extrémních situacích zvládnou a pochopí víc, než si jejich rodiče dovedou představit. Rodiče naopak měli možnost předvést, že i oni si umí hrát, umí být dětmi a jsou ochotni udělat kroky pro znovunalezení cesty ke svému dítěti. Nejenom společná rodinná hra, ale i práce na dětském sebevědomí, které je mnohdy pošlapáno neúspěchy ve škole - bylo mottem těchto dní. Během setkání se neodměňovalo hmotnými statky, odměny si psal každý z účastníků na vlastní „pergamen“. Bylo zajímavé pozorovat, jak po zvládnutí náročných úkolů dokáží děti samy objevit své silné stránky. Zatímco na první otázku, položenou účastníkům hned po příjezdu: „co jsem dokázal v poslední době“ - uměli účastníci stěží něco vymyslet, po dvou dnech aktivit, při dotazu: „co jsem dokázal“ - už byl list papíru mnohem plnější. Silným prožitkem pro každého z dětí bylo, když v závěru dostaly zpětnou vazbu od svých vrstevníků i lektorů. „Jsi šikovný, je na tebe spolehnutí, hraješ fair play“ - tato slova rozzářila nejvíc právě ty děti, kterým se chvály příliš nedostává. Na Klínech se v těchto dnech setkaly rodiny s různě starými dětmi, rodiny z různých sociálních poměrů, z různých měst, lidé kteří se nikdy předtím nepotkali. Spojovalo je jediné. Zpozorovali v chování svých dětí nějaký problém a chtěli ho řešit. Nebyl jim lhostejný osud vlastních dětí. A nebylo jim jedno, co si jejich děti myslí o nich samotných. A zrovna jako děti touží po lásce a ocenění od svých rodičů, přejí si tátové i mámy to samé. Většinou se mají vzájemně rádi, jen to o sobě nevědí nebo si to neumějí říct. Během slavnostního nedělního večera měly rodiny možnost vypustit do nočního nebe vlastní thajský balónek štěstí. Každý mohl napsat své největší přání a vyslat ho k nebi. „Chci, aby moje máma byla šťastná“, napsal sedmnáctiletý chlapec, který RADDAR navštěvuje se svojí matkou. „Chci zdraví a štěstí pro své děti“, psali mámy a tátové. Když se poté vznesly všechny balónky vzhůru k tmavému nebi, byl to jeden z nejsilnějších momentů prožitých dnů. Možná to byla ta důležitá chvíle, kterou všichni potřebovali prožít, aby poznali jeden druhého. A možná si na ni, až se někdy budou jeden druhému zase vzdalovat, znovu vzpomenou… Jaroslava Tvarůžková
Rodinná psychoterapie Záměrem systemické práce s rodinou je vytvořit příležitost pro společné hledání řešení konfliktů a problémů, umožnit změnu postojů, narovnání vztahů v rodině. Základem je nezbytná spolupráce mezi terapeutem a klientem (rodinou).
• zaměření na aktivizaci osobních a sociálních zdrojů klienta, na řešení problémů (klade důraz na silné stránky více než na analýzu životní historie, rozbory příčin selhání, neúspěchů) • zkrácení terapeutického procesu (přináší pomoc zpravidla již po 5 terapeutických sezeních)
Cíl služby: pomoci najít rodině cestu z „bludného kruhu“ a aktivovat vlastní ozdravné síly rodiny. Ovlivňovat výchovné styly rodičů. Popis realizace služby: cca 60 minutové konzultace, frekvence dle potřeb klientů, min. 1x měsíčně, po dobu 3 -12 měs. Forma: rodinná Realizátor: psychoterapeut + reflektující tým Při terapeutické práci využíváme systemický přístup, zde jsou hlavní důvody: • „neexpertní přístup“ ke klientům (terapeut zpravidla nedává rady, nevystupuje z pozice odborné autority) • orientace na všechny členy problémového systému - respekt k autonomii všech účastníků, nepředpojatost (respekt, rovný přístup k potřebám rodičů i dětí) • systemický terapeut se vyhýbá manipulativnímu působení, rozvíjí spolupráci (nevytváří koalici s rodičem a „netlačí klienta do správného řešení“)
zdroj: materiál ISZ
12
13
klientka M. < popis problému | očekávání od programu
>
klientka A. < popis problému | očekávání od programu
>
Obsah hlavních aktivit programu RADDAR
AKTIVITY PRO DĚTI NEBO MLADISTVÉ
„Bavilo mě komunikovat a hledat dobrý věci“. Růžena „Líbilo se mi klidné jednání lektorů a dobrý smysl programu, který pomáhá.“ Patrik
Motivační program Its In U2 Autorizovaný program společnosti SIMA Ltd. (Velká Británie) zaměřený na sebepoznávání a objevování motivačních schopností mladých lidí. Cíl služby: rozvíjet komunikační dovednosti, podpořit pozitivní sebehodnocení a cílesměrnost. Nalézt odpovědi na otázky: v čem jsem výjimečný, jaké jsou mé silné stránky, co mě motivuje, kam směřuji. Popis realizace služby: celkem cca 8 setkání á 60 min. Forma: individuální nebo skupinová Realizátor: proškolený mentor s licencí SIMA Ltd.
14
Koláž s klíčovými slovy
15
16
17
Učební program Probační program, který vzešel ze švýcarského modelu programu Lernprogramme a je od roku 1999 realizován Probační službou kantonu Curych. Učební programy do České republiky od roku 2004 zavádí Sdružení pro probaci a mediaci v justici, Praha. Program využíváme pro pachatele trestných činů – jako akreditovaný probační program nebo jako výchovné opatření pro mládež s problémovým chováním. Cíl služby: podpořit u klientů prosociální postoje, dovednosti, naučit je zvládat rizikové situace v běžném životě bez konfliktu se zákonem, snížit tak riziko opakování trestného činu nebo problémového chování. Popis realizace služby: řízené rozhovory, hodinová dotace: 13 – 26 hodin. Program využívá principů kognitivně behaviorální teorie, která spočívá v popsání nežádoucích a naučení žádoucích způsobů chování, ve změně postojů a hodnocení, jež se nakonec promítnou do rozhodování a výsledného jednání klienta v rizikových situacích.
Klíčová témata: 1. trestný čin (bilance důsledků trestného činu/problémového chování) 2. emoce a provokace (rozeznání tělesných signálů při emocích, kontrola emocí, včasné a vědomé rozhodování) 3. řešení problémů (porozumět stádiím konfliktu) 4. úspěšně jednat s lidmi (dosažení cíle za využití efektivních metod) 5. schopnost porozumět pohledu druhých na provinění (pohled oběti a společnosti) 6. snížit riziko recidivy (naučené strategie chování převést do běžného dne klienta) 7. předání pracovněprávních informací Forma: individuální nebo skupinová Realizátor: lektor s licencí k realizaci probačního programu
18
Vstupní dotazník – mapování očekávání od účasti v programu Dotazník vyplnilo 27 klientů
Komentář: Samotný název tohoto programu, jeho cíle a způsob práce se dost přibližují školnímu vyučování (strukturovanost, domácí úkoly), je proto často (zejména staršími klienty) přijímán opatrně a někdy i s nevolí.
19
Výstupní dotazník – mapování spokojenosti s Učebním programem Dotazník vyplnilo 13 absolventů
Komentář: 92,3% účastníků vyjadřuje spokojenost s programem. To je příznivá zpětná vazba, vzhledem k tomu, že program je na děti celkem dlouhý (min. 13 schůzek).
Komentář: Evidentně vysoká míra sebedůvěry. Dokonce i původních 5,9% negativních očekávání se přidalo k optimistům. No uvidíme :-).
20
Získané znalosti, dovednosti Vysvětlivky hodnocení: 1 - ne zcela, 2 – částečně, 3 – převážně, 4 – zcela úplně Naučil/a jsem se (pochopil/a jsem...)
21
Průměrné hodnocení
rozumět tomu, proč jsem měl problémy/spáchal trestný čin
3,2
převzít odpovědnost za své jednání
3,5
své problémové chování nadále nezapírat a nezlehčovat
3,5
že jsem svým jednáním ohrozil další osoby a poškodil je
3,1
jaké následky má mé jednání pro mne a pro další osoby
2,8
uvědomit si nejen krátkodobé, ale i dlouhodobé důsledky mého jednání
3,5
které mé vlastnosti souvisí s problémovým jednáním/spácháním trestného činu
2,8
ve kterých situacích vzniká největší riziko, že se zachovám nesprávně
3,5
správně rozpoznat varovné signály mého těla a rozumět jim
3,5
lépe se chovat v konfliktních situacích
3,1
jak mohu lépe kontrolovat sám sebe a své chování
2,1
pomocí kterých technik (strategií) mohu v budoucnu zabránit problémovému chování/páchání trestné činnosti.
3,1
Individuální psychoterapie (koučování) Odborné služby pro klienty s emočními a sociálními problémy, směřující k obnovení podmínek pro zdravý vývoj dítěte. Cíl služby: pomoci klientovi hledat řešení jeho problémů, aktivizovat osobní a sociální zdroje klienta Popis realizace služby: 60 – 90 minutové konzultace v četnosti dle potřeb, po dobu 3 -12 měs. Forma: individuální dle charakteru obtíží Realizátor: psychoterapeut
Individuální koučování - dobrovolnický program LATA Záměrem programu Lata je zprostředkovat sociální oporu mladým lidem v době dospívání. Metodika služby je v plném rozsahu převzatá od občanského sdružení Lata, které již 15 let realizuje dobrovolnický program Lata v Praze. Cíl služby: nabídnout klientovi možnost navázání vztahu s dobrovolníkem a jeho prostřednictvím nabízet nové alternativy trávení volného času, umožnit zažívat přijetí, podporu, blízkost, důvěru, otevřenost, bezpečí, posilovat silné stránky uživatele, podporovat uži-
vatele v odpovědnosti za vlastní rozhodnutí, otevírat uživateli nové možnosti řešení konfliktů, problémových životních situací atp. Popis realizace služby: Klient společně s dobrovolníkem (mladý člověk 18 - 30let) vytváří dvojici podle principu One to one. Dvojice společně tráví čas v rozsahu cca 3 hod týdně, po dobu 6 měsíců. Věnují se prosociálně orientovaným činnostem podle společné dohody, uvážení a potřeb klienta, jedná se např. o volnočasové aktivity, sport, pomoc při dokončení studia, při hledání práce, v osobních problémech apod. Forma: individuální práce s klientem Realizátor: proškolený dobrovolník pod pravidelnou supervizí „Od malička žiji v lokalitě, která se později stala sociálně vyloučenou lokalitou »ghettem«. Vidím každý den, jak mladí lidé tráví svůj volný čas a směle mohu podotknout, že ne moc plnohodnotně. Program Lata přináší mladým lidem něco nového, něco co může změnit jejich nynější život. A jsem velice poctěna, že mohu být v této změně i já aktivní, díky dobrovolnictví . LATA do mého života přinesla uvědomění, že mohu pomoci někomu jinému. Pro mě je dobré být dobrovolníkem z mnoha důvodů. Jeden z nich je určitě ten, že mohu pozorovat u svého klienta, jak se schůzku po schůzce mění jeho tvář, že vidím usměv. To je pro mě přínosem asi největším. A také je vzrušující pozorovat sama sebe, jak se měním. Získávám i já od svého klienta hodnoty, které posouvají můj život kupředu.“ Z. Cihlářová, dobrovolnice
22
PROGRAM V ČÍSLECH
Průměrný věk klienta: Průměrná délka účasti v programu:
14 let 5,8 měsíců
Níže uvedené údaje jsme získali k:
21. 6. 2010
Aktivity pro klienty název
počet zapojených
Rodinná mediace
8
Rodinná terapie
75
Motivační program: motivační program „Its In U2“
42
individuální terapie,koučování
27
dobrovolnický program Lata
4
Neformální vzdělávání: učební program
27
exkurze do věznice
14
PC kurz - práce s medii
23
5
Doučování
10
Kurz zážitkové pedagogiky pro rodiny s dětmi
18
Internetová poradna
45
Přehled podpořených klientů programu celkem Celkem bylo v projektu přímo podpořeno 148 klientů, nepřímo pak dalších 84 rodičů, kteří se zúčastnili rodinné terapie nebo mediace. Klienti podpoření – ambulantní služby (zahrnuje - rodinná terapie, rodinná mediace, pobyt Klíny, jednorázově podpoření)
103
Klienti podpoření – internetová poradna
45
Přehled podpořených klientů služeb celkem
148
24
25
26
27
Recidivita klientů U klientů zjišťujeme následnou schůzkou po čtyřech měsících od ukončení v programu, zda se problémové chování opakuje popř. jestli bylo dítě umístěno do diagnostického ústavu. Pouze 6 (z počtu 57) klientů bylo umístěno do ústavních zařízení různého typu, z toho v pěti případech šlo o uživatele drog.
28
Spokojenost účastníků s výsledky programu 45 hodnotících
29
REFLEXE aneb „Nemůžeme měnit klienta, jen on může změnit sebe.“ Lipchiková 95% účastníků programu uvedlo žádoucí změny při ukončování spolupráce. Následnou schůzkou po 4 měsících jsme však zjistili, že zcela bez problémů bylo v mezidobí pouze 57,5% dětí. Nemáme srovnání s účinností jiných obdobných programů, zjištěné výsledky rozhodně nejsou statistické významnosti a nemůžeme z nich usuzovat na skutečný podíl našich aktivit na řešení situace klienta. Slabinou programu je tedy skutečnost, že nemá k dispozici kvalitně metodologic-
ky podloženou studii, která by se týkala jeho efektivity. (Ale, koneckonců, které jiné výchovné institituce jí mají?) Je velmi těžko doložitelné, že nějaká změna nastala prokazatelně v důsledku programu nebo jiným vlivem. Přínos programu pro rodiny můžeme odvozovat pouze z malého vzorku subjektivních hodnocení klientů. Nejčastěji nám zapojené rodiny při závěrečné rodinné konzultaci uvádějí, že při řešení problému jim prospěly tyto faktory – neutrální půda, neutrální prostředník, respekt, čas na sebe, orientace na hledání řešení, podpora při hledání zdrojů… Ukazatelem „užitečnosti“ pro klienty je skutečnost, že 74 % rodin odpovědělo, že by služby RADDARu znovu vyhledalo. Vezmeme li v úvahu, že psychoterapeutický vztah je považován za klíčový prvek terapeutické práce a podle různých zdrojů tvoří 30 - 50% úspěchu terapie, pak skutečnost, že 74% spokojených rodin by neváhalo znovu vstoupit do vztahů s pracovníky projektu, je příjemnou zpětnou vazbou, která nám přes všechny výkyvy při práci s dospívajícími signalizuje, že program je v komunitě potřebný a že jdeme správným směrem - tedy za potřebami klientů.
Shrnutí výhod programu: + snadná místní dostupnost pro rodiny z Mostu, Loun a Žatce + bezplatnost + bezodkladné zahájení spolupráce po předání podnětu ke spolupráci + variabilita, která spočívá v možnosti kombinovat v konkrétním případě různé aktivity a terapeutické přístupy ve prospěch řešení situace. (Někdy je potřeba zaměřit se více na ochotu ke změně, někdy je žádoucí podpořit kladné sebehodnocení, v jiném případě konkrétní sociální dovednosti dítěte. Při práci s celými rodinami je téměř vždy potřeba pracovat na podpoře pozitivní komunikace, navození vzájemného respektu a důvěry ve vztazích.) + nabídka intenzivní spolupráce po dobu min. 3 měsíců. Četnost konzultací nebo terénní práce (Lata) může být nastavena v intenzitě – až 4x týdně. + zaměření na řešení (ne na problémy a diagnózy). Zejména u dospívajících
30
+
se setkáváme s počátečním odstupem a neochotou spolupracovat, na základě některých negativních předchozích zkušeností s institucemi. Přechod od mentorského přístupu, od manipulace k respektu se nám osvědčil jako dobrý základ pro navázání pracovního spojenectví s klientem. podpora celého rodinného systému
„Projekt RADDAR zahájil svoji činnost v Lounech v r. 2008, kdy nám byla nabídnuta možnost doporučovat rodiny do rodinné terapie. Do té doby v Lounech nebyla vhodná služba nebo jiné odborné zařízení, které by se cíleně zabývalo problémovým chováním dětí nebo narušenými vztahy mezi dětmi a rodiči, příp. jinými zákonnými zástupci. Do programu byly ze strany kurátorů pro děti a mládež doporučovány děti, kterí mají krátko i dlouhodobé výchovné problémy nebo řádně nenavštěvují školu, program byl nabízen i rodičům, kteří měli problémy na děti pozitivně výchovně působit, navíc je program dostupný v místě bydliště rodin. Vzhledem k návštěvám programu nebylo nutné u některých dětí volit další mnohem důraznější výchovná řešení (dohled
31
nad výchovou, nařízení ústavní výchovy). Situace v některých rodinách se stabilizovala. Po vyhodnocení v r. 2008 jsme realizátory požádali, aby byl projekt RADDAR rozšířen o ambulantní návštěvy a byl i nadále realizován v dalších letech. V současné době kurátoři pro děti a mládež doporučují do programu další děti a jejich rodiny a to i opakovaně. Projekt RADDAR je jedním z alternativních řešení, které může ovlivnit jednání dětí a mladistvých tak, aby nedocházelo k dalším následným výchovným opatřením ze strany města Louny ani soudu.“ T. Tkadlečková, vedoucí úseku prevence Městský úřad Louny
„V životě rodičů a dětí někdy nastávají situace, kdy je člověk s rozumem v koncích a neví kudy kam. A to i přesto, že se celý život snažíte vychovávat dítě co nejlépe a snažíte se mu dávat i dobrý osobní příklad. Jsou věci, které sami ovlivnit můžeme jen těžko… Život je hektický, kamarádi různí, party… To, co bylo pro nás dříve nemyslitelné se dnes stává běžnou realitou. Naše děti mají kolem sebe řadu příkladů, že „bez práce jsou koláče“ a že se dají peníze vydělat i jinak, než prací, sehnat nějakou drogu dnes není problém – a to ani ve školách. Co je ale horší – že to naše děti vidí a tyto věci často procházejí bez povšimnutí a nikdo je moc neřeší. Kvalita člověka je často posuzována podle toho co má, jaký mobil a zda je oblečení dost značkové, co kouří a jestli vůbec kouří… „Přežijí“ jen ti nejsilnější (a to jak v pozitivním, tak i negativním slova smyslu). Pokud je dítě nějak handicapované, nějak se odlišuje máte možná problém. Stačí, když je více důvěřivé, naivní, méně sebevědomé atd. Možná právě Vy máte to štěstí, že Vaše dítě je silné a dokáže se těmto nástrahám dnešní reality bránit a věřte mi, je to opravdu velké štěstí, kterého je třeba si vážit. Někteří z nás toto štěstí nemají. Jsem obyčejná ženská 45 let a mám syna 18 let, který bohužel zatím není tak silnou osobností, aby dokázal odolat nástrahám. Řešíme to již roky a to i za pomoci odborníků. Dosáhli jsme řady úspěchů, některé problémy jsme zvládli, jiné se objevily… Ráno odcházel z domova do školy přitom tam nedorazil. Pokusy s marihuanou, kdy my sami s tím zkušenosti samozřejmě neměli a tak nic nepoznali a ještě mu na zarudlé oči kupovali oční kapky a pochopili až později…Jízdy načerno, protože peníze na průkazku se hodí na něco jiného a následné pokuty. Parta a odchody z domova v pátek a návraty v pondělí bez in-
formací kde byl a s kým. Veškeré osobní cennější věci věnované kamarádům, nebo „výhodně vyměněné“. Argumenty – všichni můžou všechno jenom já ne. Výhrůžky, vyhazov ze školy pro absence. Kdo nezažil něco podobného, nepochopí. Někdy si říkám, že by to vydalo na knihu… Možná někdo z Vás v této zkratce poznává své vlastní zkušenosti. Dlouhodobé problémy se synem měly dopad také na celou rodinu a došlo to tak daleko, že se objevily i problémy zdravotní já si často říkám, že jsem na konci svých sil. Před časem se mi zhroutil svět. Můj syn pod vlivem party spáchal trestný čin. Bezmoc a zoufalství, pocity selhání, beznaděj… Několik dní jsem byla neschopná čehokoliv. Přesto jsem věřila a stále věřím, že můj syn má šanci a potřebuje pomoc. Podařilo se mi získat kontakt na Mosty a obrátila se na ně se žádostí o pomoc. O programu Raddar jsem nikdy neslyšela a ani o jiných podobně zaměřených aktivitách. Popravdě řečeno, mě ani nikdy v životě nenapadlo, že bych se o něco takového zajímala a už vůbec jsem neměla žádnou představu o fungování podobné instituce. Ani vlastně nevím, co jsem přesně očekávala, byla jsem fakt zoufalá. Setkání mě velmi překvapilo. Není to jen o programech, je to především o lidech jako všechno v životě. Řekli jsme si, že to zkusíme... Od té doby uplynulo pár měsíců. V rámci programu syn docházel na smluvené konzultace, kde individuálně pracoval v Učebním programu. Probírali různé situace a diskutovali o nich. Syn se učil, jak dokázat říci ne (třeba právě těm z party), také měl domácí úkoly. Program je z mého pohledu skvělý. Školící materiály velmi praktické. Za největší pozitivum považuji to, že si dítě může o určitých vě-
32
cech promluvit s nezávislým člověkem, profesionálem bez emocí, které doma po letech problémů již jsou. Od odborníka to dítě také jinak vezme, než od rodičů a také je psychoterapeut schopen lépe reagovat na jeho námitky apod. Protože to všechno je i pro mě těžké a mám sama problémy vše zvládat využila jsem nabídku individuální terapie i pro mě samotnou. Terapie probíhá formou setkání po 14 dnech a je pro mě také přínosná. Terapeutka mě vede formou otázek k uvědomění si souvislostí a k získání nadhledu, takže dnes se dokážu na všechno podívat reálněji a z jiné stránky. Už si dokážu také připustit, že je to synova odpovědnost za vlastní život i když se mi to někdy nelíbí a možná cesta kterou si sám vybere se bude lišit od toho, co jsem
33
si kdy představovala. Učím se to akceptovat. Hodně mi pomáhá, že v tom nejsem sama a mám podporu. Po letech problémů a po té události jsem už totiž z rodiny zůstala vlastně sama, kdo v něco věří a o něco se snaží, nemám jim to za zlé – všichni jsou již unavení. Proto je pro mě podpora důležitá, mám možnost o všem si s někým popovídat a poradit se. Situace sice stále není růžová, přesto vnímám i u syna změny k lepšímu. Problémy jsou mírnější a méně časté a někdy mám pocit, že si již řadu věcí uvědomuje a přemýšlí o nich. Neočekávám, že se vše vyřeší ze dne na den, vím, že možná ještě přijdou zklamání, přesto věřím, že vše dobře dopadne a mám ho ráda.“ matka klienta Tomáše
Systemická rodinná terapie – účinný nástroj v prevenci sociální patologie • • • • • •
Do projektu RADDAR jsem se zapojila od samotného počátku jeho zahájení jako terapeutka pro rodinnou a individuální terapii. Ve své praxi uplatňuji systemický přístup, který se začíná těšit oblibě u našich západních sousedů, zejména pro jeho účinnost při hledání řešení. Tento přístup se ukázal jako účinný pro práci s dětmi a mladistvými a jejich rodinami. Hlavní nosné teorie systemického přístupu pocházejí z oblasti sociálních systémů, konstruktivismu, sociálního konstrukcionismu, z oblasti komunikace včetně kybernetiky 2. řádu, lingvistické oblasti ve smyslu vytváření významů jazykem. Zjednodušeně řečeno, přístup systemického terapeuta vychází z těchto předpokladů:
klient není nositelem problému problémové chování u klienta je reakce na dění v rodině problémový systém se udržuje rodinou a je neustále doutvářen jazykovou interakcí cílem terapie není odstranění problému, ale nalezení řešení klient vykazuje problémové chování jen v některých situacích klient má své zdroje, které mu pomáhají zdolávat překážky
Hlavním nástrojem terapeuta je rozhovor s konstruktivními otázkami, které umožní klientům orientaci v jejich rodinném systému, vytvoří potřebu změny a vyvolají aktivitu u členů rodinného systému akceptovat změnu a jít za řešením.
Jak vznikne problémové chování (viz Goolishian a Andersonová 1988, Ludewig 1992)
1. Někoho (rodič, učitel, sociální kurátor) při pozorování chování jednoho či více lidí (v našem případě dětí a mladistvých) napadne myšlenka: „ tady není něco v pořádku“. 2. Tato myšlenka se začne šířit komunikací a problém se stane hlavním tématem, do komunikace se zapojuje stále více osob. 3. Zúčastnění lidé hledají takové vysvětlení problému, které je dostatečně přijatelné (genetika, diagnostika, minulost jako osud tj. např. traumatizující událost v dětství apod.). 4. Všichni zúčastnění se začínají chovat, tj. komunikovat tak, jako by z problému neexistovalo východisko anebo řešení bylo výlučně v rukou jiných osob. Současně problém přesouvají z přítomnosti do budoucnosti. Jazyk začíná stabilizovat problémový systém.
34
Jak z toho ven ?
Jednoduše řečeno podívat se na problémový systém z jiného úhlu pohledu. Jenže za tím se skrývá jedno nebezpečí, které nelze pominout. Problémové chování vykazuje určité symptomy, ty mají v rodinném systému nějakou, často ochrannou funkci (odvracejí pozornost od jiných konfliktogenních vztahů v rodině), symptom navíc dodává moc, označený člen rodiny může organizovat interakce v rodině, aniž by za to mohl být volán k odpovědnosti. Jejich odstraněním by se tedy mohla narušit rovnováha rodiny. Př. Otec s direktivním přístupem ve výchově svých dětí. Čím méně děti prospívají ve škole, tím více získává jistotu, že jeho přístup je správný. Jedno z dětí začne chodit za školu, chytne se špatné party atd. Otec stupňuje direktivní přístup, velmi často podporován okolím (disciplína je správná). Při rodinné terapii (stejně jako při individuální) je nejprve třeba zajistit bezpečí všech členů rodiny. Všichni jsou přesvědčeni, že reagovali správně. Syn: „otec mi nerozumí, chci dělat jinou školu a jiný sport, nelíbí se mi, jak zachází s matkou“, otec: „chci pro svého syna to nejlepší“, matka: „když bude syn hodnější, uklidní se i otec a bude ke mně milejší a já nebudu odmítat sex“ a terapeut musí respektovat jejich zvolené způsoby chování. Není tu od toho, aby hodnotil, kdo měl pravdu a kdo ne. Jeho úkolem je pomoci všem členům rodiny najít jiné způsoby chování a komunikaci, které zajistí, že otec syna dobře vychová a bude plnit roli partnera své ženy, syn bude rád chodit do školy a bude mít prostor pro vstup do dospělosti, matka vedle role mateřské se bude realizovat i v roli partnerské. Ostatně nejtěžší otázkou pro rodiče bývá otázka „ Co vaše dítě umí dobře, co má zůstat, tak jak je?“ V rámci projektu RADDAR jsem pracovala převážně s klienty z běžných funkčních rodin, jinými slovy, nejednalo se o rodiny vykazující sociální patologii. Tyto rodiny se obracely s žádostí o pomoc zejména v oblasti školního selhání (prospěch, nevhodné chování k autoritám, záškoláctví), v oblasti sociálního selhání (agresivita vůči okolí, sociální izolace, vliv problémové vrstevnické skupiny, útěky z domova, lhaní), v oblasti protispolečenského jednání (krádeže, drogy, podvody). Často byla účast v programu rodičům doporučována výchovnými poradci a sociálními kurátory a podnětem byl jeden nebo více důvodů uvedených výše. Dovolte mi, abych vás seznámila s následujícími poznatky ze své praxe.
Direktivní přístup rodičů
Rodiče často vedeni dobrým úmyslem opomíjejí, že jejich dítě může mít jiné potřeby a zájmy, že se může lišit od ostatních sourozenců. Zároveň paradoxně dochází k tomu, že tito rodiče si těžko připouštějí, že dítě si umí najít vlastní cestu, být spokojené a šťastné, často více, než jsou jeho rodiče. Neuspokojením potřeb může dojít k frustraci dítěte, která je příčinou vzniku poruch v chování. Jsou děti, které mají velmi dobrou sociální inteligenci, rychle se v této oblasti vyvíjejí a naráží na pocit ohrožení ze strany jednoho nebo obou rodičů. Výsledkem bývá velmi silná opozice vůči všemu až negace na všechno především v období dospívání.
35
Stručné kazuistiky 14 letý klient z fungující rodiny, s velmi dobrým vztahem ke svým sourozencům, sportovec, oblíbený mezi spolužáky. Během jednoho roku se chlapec rapidně zhoršil ve škole (prospěch i chování). Příčinou byl napjatý vztah mezi ním a otcem. Otec vyžadoval plnění povinností na úrovni domácích prací způsobem, že syn bude neustále k dispozici, hlavním výchovným nástrojem byla ostrá kritika, často byl se synem v názorovém střetu a nebyl ochoten připustit diskuzi. Pracovalo se s celou rodinou, postupně se nastavila jiná komunikace. Klient potřeboval od otce více uznání a respektu, potřeboval vedle svého otce růst. Počet sezení 8. Klient sám našel motivaci pro zlepšení chování a prospěchu ve škole. Zmizelo napětí v rodině a dle slov matky „z manžela se stal menší bručoun“. 14 letá klientka přišla do terapie z důvodu krádeží v obchodních centrech. Ukázalo se, že se jedná o substituční krádež, kterou klientka demonstrovala nefungující vztah s matkou. Klientka velmi stála o komunikaci s matkou, která soustředila pozornost hlavně na mladší dceru v předškolním věku. Matka byla spíše introvertní typ, a ke své dceři zaujala stejný výchovný přístup, jaký měla její matka. Klientka se cítila odstrčená a velmi těžce to nesla. Krádeže její vztah s matkou ještě zhoršily. Docházela na individuální terapii, během 6 sezení klientka lépe prozkoumala svůj vztah s matkou, v čem jí je podobná, co dělá jinak, co ona může dělat jinak, aby málo povídavou mámu rozpovídala.
Liberální přístup rodičů
Rodiče, kteří zvolili kamarádský přístup a příliš otevřeli prostor svým dětem. Velmi často se jednalo o rodiče, kteří jako děti vyrůstaly v přísných autoritativních rodinách. Výsledkem mohou být tzv. „děti bez hranic“. Rodiče vedle toho, že mají být dětem kamarádi, musí dětem pomoci umět respektovat hranice. Děti jsou stejně nešťastné a ztracené, když jsou hranice příliš úzké a pevné, stejně jako když hranice chybí. Rodiče mylně předpokládají, že děti si budou vážit jejich otevřeného přístupu a samy začnou hranice respektovat, aniž by k tomu musely být nuceny. Stručná kazuistika Rodina se 7 letým synem. Poslána výchovným poradcem školy. Chlapec hodnocen jako velmi živé až hyperaktivní dítě, které odmítá ve škole pracovat, když ho to nebaví. Chlapec se na sezeních velmi dobře připojoval, místy byla vidět snaha, že by terapii nejraději vedl on. Chlapec neuměl rozlišovat, kdy dělá něco dobře a kdy špatně a měl v hlavě velký zmatek, své rodiče měl velmi rád. Rodiče zastávali liberální styl výchovy a zároveň očekávali, že se chlapec bude chovat jako velký a odpovědný. Klíčovým momentem pro chlapce bylo nastavení orientace v jeho rodině, na kterém se aktivně podílel se svými rodiči.
36
Neúplné rodiny
Děti z neúplných rodin bývají často nepřímo označeny za viníky, proč se jejich rodiči (ve většině případů matce) nedaří v soukromém a někdy i v pracovním životě. Rodiče se ve slabých chvilkách chovají nerozumně a vystavují děti velkému stresu. Až na výjimky, děti projevující stres formou zlobení, slyší „ to máš po otci, po matce“, „ ty mě nemáš rád(a)“. Je proto důležité zdůrazňovat, že projevy stresu jsou reakcí na celkovou situaci, ne na to, co dělá jen otec nebo jen matka Stručná kazuistika Matka 16 leté dívky zažádala o ústavní péči. Důvodem byla agresivita a naprostá neposlušnost dcery, kterou dcera demonstrovala zejména záškoláctvím. Matka byla partnerem opuštěna krátce po narození dcery. Situace v rodině došla tak daleko, že obě vůči sobě zaujaly nepřátelský postoj. Obě si přály separaci, dívka usilovala o svěření do pěstounské péče své trenérky sportovního oddílu. K separaci nakonec došlo, bylo to pro danou chvíli jediné řešení. Dcera odešla do dětského domova, zvolila si učební obor v místě bydliště tak, aby mohla pokračovat ve své mimoškolní činnosti. Záškoláctví ustalo. Na individuálních terapiích se pracovalo s matkou (na její žádost) i po umístění dcery do DD. Klíčovým momentem bylo posílení matky v její roli (od dětství měla velmi těžký život) s cílem změnit úhel pohledu na dceru, od negativního pohledu na pohled pozitivní, a tím jí ukázat, v čem a kde dceru dobře vychovala.
Příliš pečující matky
Tyto matky se vyskytují nejen jako samoživitelky, ale také v úplných rodinách. Jsou to ženy, které obětují svůj život dětem, odstraňují sebemenší překážku z jejich života a očekávají odpovídající vděk ze strany svých dětí. Tyto děti nejsou ani zdravě trestány v případě prohřešku, viník je vždy někdo jiný (špatný kamarád přísný učitel). Nevyžadují se od nich domácí povinnosti. Děti pro ně zůstávají dětmi i v období dospělosti. A tyto děti se chovají jako děti neustále, neboť jim nebylo umožněno vyrůst. Tyto děti často promeškají zdravý vývoj v období dospívání, kdy se formuje identita pohlaví, volní vlastnosti nezbytné pro další životní role. Tento handicap jim brání v zapojování se do vrstevnických skupin a výsledkem bývá frustrace. Frustrace z nedostatku soukromí a z absence smyslu života Nejčastějším projevem je neplnění si základních povinností (škola), poté přibývají krádeže doma (matky těmto dětem často určují, za co mohou utrácet a za co ne), zapojení se do závadných vrstevnických part, které tyto mladistvé přijímají pro jejich lehkou ovlivnitelnost a snadnou manipulaci. Mohou se přidat i drogy. Tito jedinci skutečně neví, co je to odpovědnost, povinnost, překonávaní překážek a považují se za oběti společnosti. Zůstávají bydlet u svých matek do pozdní dospělosti, často nepracují a nemají rodiny. Stručná kazuistika Matka se 17 letým synem. Záškoláctví, krádeže, lehké drogy. Pro terapii je motivovaná matka, syn si myslí, že je vše v pořádku, nerozumí, proč se má měnit, školu určitě dodělá, musí najít školu, kde budou lepší spolužá-
37
ci a učitelé. Nakonec na sezení dochází pouze matka. Klíčovým momentem bylo najít situace, kdy se symptomy nevyskytují, vyjasnění klíčových předpokladů matky, získání nových úhlů pohledu a konstrukce jiné reality.
Rodiny s diagnostikovanými dětmi v oblasti speciálních poruch učení a chování
Přibývá dětí různě diagnostikovaných. Je v pořádku, že se hledá odborná pomoc na různé potíže dětí, tak aby měli stejné šance ve vývoji, jako jedinci bez diagnóz.. Každá mince má ale dvě strany. Děti si často kladou otázku „Jsem normální?“, protože diagnóza, které nerozumí, je odlišuje od ostatních. Rodiče zprvu vyděšeni, potom uklidněni, protože se našla odpověď, proč se jejich dětem nedaří, tak jak by si přáli. Často pak diagnóza je viníkem všech problémů v rodině, zejména u dítěte. Je třeba znát vlivy specifické poruchy učení či chování na vývoj dítěte, ale také je třeba pátrat, v čem se tato porucha neprojeví, nebo se může projevit méně, a co dělat, aby tomu tak bylo, aby byl zajištěn zdravý vývoj dítěte. Stručná kazuistika 13 letý chlapec, diagnóza ADHD. Rodiče jsou do programu „posláni“ výchovným poradcem. Začínající puberta se u chlapce projevuje vulgárním chováním doma i ve škole. Sám chlapec to připisuje své diagnóze, může se tak chovat, protože má tuto „nemoc“. V rámci 7 sezení proběhla jak individuální sezení s chlapcem, tak sezení společně s matkou a jedno sezení s celou rodinou. Chlapec se choval jinak v přítomnosti matky, jinak v přítomnosti obou rodičů, jinak v individuálním sezení, kdy byl podstatně klidnější a soustředěnější. Klíčovým momentem bylo vysledování situací, kdy se tato „porucha“ neprojevovala vůbec a externalizace této poruchy u chlapce (sám ji označil jako „vzteklinu“). V individuálních sezeních se pak pracovalo s klientem a jeho „vzteklinou“. K čemu je dobrá, co mu pomůže zařídit, kdy naopak ho má ve své moci a škodí mu.
Nový partner v rodině
Děti velmi těžce zpracovávají rozchod rodičů a rodiče jim to bohužel neusnadňují. Stresovou situací bývá pro dítě i příchod nového člena domácnosti, partnera či partnerky rodiče. Dítě má právo na vysvětlení, pokud je necháno stranou a nebo je manipulováno, následky mohou být katastrofální, projevují se zejména v období puberty, kdy strach vystřídá vzdor. Stručná kazuistika 12letá dívka byla přivedena matkou a jejím partnerem. Biologičtí rodiče se rozvedli, když klientce byly 4 roky, nový partner matky ji vychovává 5 let. Důvodem vstupu do programu bylo agresivní chování klientky, vzdor a zhoršení prospěchu ve škole. Útlá klientka se přiznává, má v sobě zlou a hodnou bytost. Má je od doby, kdy její otec jí vyprávěl ošklivé věci o strýci. V individuálních terapiích se pracuje s těmito bytostmi. Ve společné terapii pomohlo podívat se na problém jako na výsledek nešťastného rozchodu rodičů.
38
Co říci závěrem Jako terapeutka zastávám názor, že každý klient (dítě či rodič) měl a má své důvody pro udržování určitého typu postoje k dané situaci. Je to vlastně imunita naší psychiky, která nám pomáhá přežít situace, která nás nějak ohrožují. Klientům se uleví, když se na problém podívají jako na něco, co vzniklo v jejich rodině a získají náhled na faktory, které pomáhají problém udržovat. Zejména dětem se uleví, když nejsou označené jako zlobivé, jenom je tu nějaké „zlo-
39
bení“ a to my společně vyřešíme. Děti mají rády svoje rodiče a jsou frustrované, bývají-li označovány za viníky nezdaru rodinného soužití. Rodiče mají rádi svoje děti, a chtějí pro ně to nejlepší. Jsou pod silným tlakem společnosti a jejích institucí, které od nich žádají plnění role občana, role zaměstnance, role rodiče atd. Jsou frustrovaní, když se jim nedaří role naplnit. Rodinnou terapii vidím jako další účinný nástroj v prevenci sociální patologie. Bc. Luisa Krameriusová
Pozitivní psychologie – cenná inspirace pro práci s ohroženou mládeží
Pozitivní psychologie je aktuálním proudem v současné psychologii, jenž přináší zajímavé podněty a inspirace i do oblasti výchovně-vzdělávacího procesu a péče o ohroženou mládež. Oproti zaměření se na negativa, rizika a problémy, přináší pozitivní psychologie doplňující a v mnoha ohledech nový úhel pohledu, zdůrazňující spíše kladná témata a pozitivní aspekty osobnosti člověka.
Pozitivní psychologie se, stručně řečeno, deklaruje jako věda o pozitivních emocích (radost, štěstí, láska, naděje) a kladných životních zážitcích a zkušenostech, o pozitivních vlastnostech a rysech osobnosti (optimismus, nezdolnost, smysl pro humor, svědomitost, sebedůvěra) a o pozitivně fungujících společenstvích a institucích (rodina, škola, komunita). Hlavním cílem je podle čelních představitelů hnutí pozitivní psychologie M. Seligmana (2003) a M. Csikszentmihalyiho (1996) budování „nejlepších kvalit života“, tj. podpora vnitřního potenciálu a kladných tendencí lidské osobnosti. Velká pozornost je věnována zejména tématům silných stránek charakteru a ctností, tedy mravních charakteristik člověka (Peterson, Seligman, 2004). V současné době se praktickou aplikací aktuálních poznatků pozitivní psychologie v péči o děti a mládež věnuje zejména tým amerického psychologa M. Seligmana (2009), avšak podobně sestavené programy, mezi něž patří i motivační program "It´s In U2", vznikají také v Evropě. Efektivita realizovaných preventivních programů a intervencí pozitivní psychologie je průběžně empiricky ověřována (Seligman a kol., 2009). Dosavadní výsledky vědeckých studií potvrzují, že vyšší míru psychické odolnosti, pozitivních emocí, občanské angažovanosti a životní smysluplnosti u mládeže lze skutečně dosáhnout speciálními výchovně-vzdělávacími programy. Jejich účinnost tkví právě v cíleném zaměřování se na identifikaci toho, v čem je daný člověk jedinečný, co se mu daří, v čem může být pro druhé i vzorem. Tím však intervence nekončí - rozpoznání silných stránek a předností jedince je sice prvním a základním krokem, avšak je nutné, aby na něj navazovala podpora praktického využívání individuálních předností a kladů v co nejširších oblastech běžného života, tj. v rodině, ve škole, v kontaktu s vrstevníky a v dalších oblastech.
40
Motivační program "It´s In U2", jenž je součástí mosteckého projektu RADDAR, je jakousi „první vlaštovkou“ v oblasti aplikace poznatků pozitivní psychologie do práce s ohroženou mládeží u nás. Velmi cenná a v našich podmínkách zatím spíš výjimečná je zejména jeho cílená orientace na vyhledávání silných stránek a motivačních schopností dítěte či adolescenta. Tématická náplň individuálních sezení dítěte/adolescenta s vyškoleným pracovníkem je velice pestrá a úzce koresponduje s nejnovějším trendem v současné aplikované pozitivní psychologii – tzv. pozitivní výchovou a vzděláváním (positive education). Je to právě uvědomění si vlastní jedinečnosti, individuálních předností a silných stránek, které může do značné míry přispět ke zvýšení sebeúcty mladého člověka, jenž si teprve hledá své místo ve světě. Významná je také podpora kladného prožívání, radosti z vlastních úspěchů a identifikace vnitřních zdrojů, které se uplatňují v pozitivně hodnocených životních situacích a zážitcích. Nezanedbatelné je i téma kladného hrdiny či ideálu, jenž je nositelem žádoucích vlastností a může se tak pro mladého člověka stát významným identifikačním vzorem, příkladem vhodným k následování. Přesah do budoucnosti pak obsahuje otázka plánů do budoucna a životních cílů. Díky podpoře cílesměrného, nadějného způsobu myšlení lze modelovat a konkretizovat představy o dalším životním směřování dospívajícího člověka, k nimž může dospět právě díky využití svých objevených vnitřních zdrojů a potenciálů. Celý program je prodchnut základní ideou pozitivní psychologie: tím, co vede jedince ke skutečné pozitivní životní změně je rozpoznání jeho silných stránek a povzbuzení vnitřní motivace. Velice si cením aktivit o.s. Mosty a domnívám se, že jejich výsledky mohou sloužit jako dobrý příklad pro rozvoj dalších organizací a iniciativ zaměřených na péči o děti a mládež v České republice. Za vyzdvižení stojí obzvlášť skutečnost, že program "It´s In U2" vychází z vědecky ověřených poznatků aktuálního výzkumu pozitivní psychologie a její hlavní cíle – snahy o lepší život jedince i společnosti, svými aktivitami zároveň konkrétně naplňuje.
PhDr. Alena Slezáčková, Ph.D. Psychologický ústav FF MU www.pozitivni-psychologie.cz
41
Kdo neřeší otázky týkající se úspěchu, seberealizace, ocenění v zaměstnání či jiné životní záležitosti? V dnešní době pravděpodobně mnoho lidí. Jistě se shodneme, že toužíme mít také fungující vztahy - plné lásky, porozumění a sounáležitosti. Proto se mnozí roNejvětším DAREM pro dítě je, diče právem ptají, jak zlepšit svou výchovu, jak své když je milováno. děti vést lépe k samostatnosti, spolupráci, úspěchu Don Bosco a zdraví… Odpovědí je láska v mnoha podobách. Bez lásky se totiž neobejde nikdo, potřebujeme zkrátka cítit, že nás někdo potřebuje a má rád. Lidé, kterým se tento pocit nedostává, chybí jim objetí a emoce přijetí, mohou mít problémy s navazováním a udržováním vztahů a potažmo i v jiných životních oblastech, jako je třeba zaměstnání nebo v charakterových osobnostních rysech. Kdo má deficit lásky – nemůže ji ani rozdávat.
RAD DAR?
Kde jsou vlastně příčiny našich životních problémů? V dnešní společnosti jsme vychováváni velmi zvláštním způsobem. Pokud onemocníme, hledáme příčinu své nemoci pouze a hlavně ve vnějších vlivech a okolnostech, jako jsou znečištěné životní prostředí a potraviny, genetická výbava atp. Pokud se nám nedaří v životě a ve vztazích, pak především hledáme chybně příčiny našich problémů v lidech okolo nás. Samozřejmě pak skutečné příčiny našich potíží nenacházíme. Hledáme je jinde, než bychom měli, nemůžeme je tedy logicky ani najít. Příčiny svých problémů a nemocí si totiž každý nosí sám v sobě. Logicky vyvstává otázka, kde se v nás špatný způsob prožívání vzal? Saint Exupéry jednou řekl: “všechno co jsme, jsme z dětství“. Myslím, že tomu opravdu rozuměl a trefně „zakopaného psa“ pojmenoval. Narodíme se s určitými charakterovými vlastnostmi, vybaveni geneticky s určitými vlohami. O tom, jak je budeme žít, zda konstruktivně a nebo destruktivně, o tom rozhodnou v období našeho dětství naši rodiče, jejich charakterové vlastnosti a jejich povahové rysy. Pokud naše děti později přilnou k nevhodné partě, k drogám nebo se chovají nějak pro nás nepřijatelně, vždy říkáme: ta společnost, ta parta je hrozná… Ale zase omyl. Jen my rodiče jsme příčinou chování, úspěchů i neúspěchů našich dětí. Přijdou-li rodiče s problémem jako jsou tyranie, krádeže a šikana ze strany dítěte vůči rodiči, konflikty, problémy dětí s chováním v sociálních prostředích, s kamarády nebo školou, závislost či hospodaření s penězi atd. je potřeba se vážně zamyslet, protože důležité problémy, před kterými stojíme, nelze řešit na stejné úrovni myšlení, na jaké jsme byli, když jsme je vytvářeli. Něco v uvažování rodičů a jejich dětí, v jejich jednání, představách, přesvědčeních a cítění je zřejmě chybně. Často netuší, proč opakují stále stejné chyby, ani, že je nevědomě
42
opakují. Výsledek je pak bolí a trápí. Mají jen pocit, že narazili na situace se svými dětmi, které jim nějak ublížily, nebo ubližují, nebo je nějak zneužívají. Ale skutečnost je ještě trochu jiná. Rodiče si neví rady, jak na své děti správně reagovat. Mnohdy s nimi neumí správně jednat a neví o tom. A tak se stanou z rodičů - ti „poražení“, ti „naštvaní“, ti „nešťastní“. Jedná se o chyby v prožívání, které jsou stejné, jako například u fyzických nemocí. Zvláště dospívající jsou totiž „děti v přechodném období“, nejsou to ještě mladí dospělí. Jejich potřeby, včetně citových, jsou potřebami dítěte a příliš mnoho mladých lidí má pocit, že na nich nikomu doopravdy nezáleží. Výsledkem toho jsou pocity zbytečnosti, osamocení, bezmocnosti, beznaděje, méněcennosti, bezcennosti, neocenění. A odtud už je jen krůček k problémům výše popsaným. Dva nejhrozivější důsledky této „apatie z nedostatku lásky“ jsou deprese a vzdor proti autoritě. Přesto jsou snadnou kořistí autoritativních skupin. Vliv na dítě mají mimo rodiče zcela jistě i učitelé, vrstevníci, sousedi, televizní programy aj.. Vliv domova zůstává ale nejsilnější. Opět je tu otázka, zda rodiče lásku dítěti věnují přirozeně a srozumitelně. Přesto, že neexistují dokonalé děti ani rodiče, můžeme se pokusit zmírnit napětí v tomto vztahu. Většina změn v chování dítěte se dá vysledovat několik měsíců nebo let později.
Kde jsme udělali chybu, jsme špatní rodiče? Selhali jsme? Děti i dospívající mládež jsou orientováni především na chování. Cítit v srdci vřelou lásku je sice nádherné a překrásné, ale pro dítě to nestačí. Aby dítě lásku cítilo a nejen o ní vědělo, musíme mu ji ukázat jednáním. Dítě je totiž orientováno na chování. Významnější výpovědní hodnotu mají tedy pro dítě „činy“ jeho rodičů. Platí pravidlo - čím je plnější citová nádrž láskou, pochopením, tím je dítě hravější, radostné, spokojené nebo naopak deprimované, hněvivé, neposlušné, bujné, zpupné, uzavřené.Jen tehdy, je-li citová nádrž dítěte plná, můžeme očekávat, že ze sebe vydá to nejlepší. Rodičovská povinnost a zodpovědnost je dohlížet na to, aby tomu tak bylo. Vychovávat a pomáhat vlastním dětem jít za jejich štěstím, vyžaduje umění ovládat sám sebe. Citově unáhlené a přehnané reakce působí totiž destruktivně dochází-li k nim často. Buďme proto jako rodiče přizpůsobiví a když se dospívající překvapivě chová jako dvou, šesti nebo sedmileté dítě, jednejte s ním podle toho. Umění sebeovládání je pro rodiče velice důležité - tam, kde rodič potřebnou dovednost postrádá a volí nepřiměřenou reakci, může být důsledkem poškození vzájemného vztahu hned v několika oblastech: • nekontrolovatelný hněv způsobí, že bude pro vaše dítě těžké za vámi přijít svěřit se, komunikovat, • přehnaná reakce způsobí, že si vás přestane vážit, což je naprosto přirozené vůči člověku, který se neumí ovládat, • když ztratíte rozvahu (stanete se nespolehlivými, nedůvěryhodnými), pak své dítě od sebe odháníte a důsledkem může být výrazný vliv kamarádů (někdy nevhodných),
43
Dáváme dětem skutečně jen to, co sami máme (umíme, známe, prožijeme). Chceme-li pomoci našim dětem stoupat po žebříčku krok za krokem, buďme sami příkladem. Zranění vychovávají zraněné, zralí zralé. Nezakazujme dítěti hněv a zlost, nereagujme přehnaně. Potkejme se s ním v „jeho“ bodě (v jeho pohledu na věc) a odtud mu pomozme. Pomozme mu hněv slovně vyjádřit a pochopit jeho význam. Není možné ale povolit vyjádření hněvu činy, proto dejme pevné hranice mezi slova a činy. Je to klíčové. Při své poradenské práci s dětmi, teenagery a rodiči jsem slyšel mnoho „vzkazů rodičům“ od jejich dětí. Jako nejvíce inspirativní oceňuji tyto: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Nerozmazlujte mě. Vím dobře, že bych neměl dostat všechno, oč si řeknu - já vás jen zkouším. Nebojte se být přísní a pevní: Mám to raději - cítím se tak bezpečnější. Nedůslednost mě mate! Nedovolte, abych si vytvořil špatné návyky. Musím spoléhat na vás, že je včas odhalíte. Nedělejte ze mě menšího, než jsem. Nutí mě to, abych se choval nesmyslně jako velký. Nedávejte ukvapené sliby. Pamatujte si, že se cítím mizerně, když se sliby nedodržují. Nezapomínejte, že se nedokážu vždycky vyjádřit tak, jak bych chtěl. Nejsem proto někdy zcela přesný a nebývá mi rozumět. Nikdy nemyslete, že je pod vaši důstojnost se mi omluvit. Po upřímné omluvě se můj vztah k vám stává vřelejší. Nezapomínejte, jak rychle dospívám. Je to určitě těžké, ale prosím, snažte se držet se mnou krok. Nechraňte mě před všemi následky mého jednání. Potřebuji se někdy naučit snášet obtíže a bolest. Nezapomeňte, že nemohu dobře vyrůst bez spousty lásky a laskavého porozumění.
Svoboda, která je pro zdravý rozvoj dítěte tolik potřebná, znamená odpovědnost a důvěru. Indikátor předání otěží je to, nakolik můžeme dítěti věřit. Na druhou stranu je normální, že se dítě pokusí tyto hranice překročit, někdy spíše zrušit, bez ohledu na to, kdo je určí. Jinými slovy privilegia budou poskytovány do té míry, do které se budu moci spolehnout. A závěrečná doporučení: ze začátku puberty buďte pevní, přísní a laskaví, až později benevolentní. Na konci puberty z Vašeho dítěte může být člověk spolehlivý, zodpovědný, důvěryhodný a nezávislý. Opačně to funguje zřídka kdy a jen velmi těžko! Jiří Beníšek DiS.- odborník na emoční inteligenci
44
O organizaci
Telefonní kontakty:
476 000 397, 774 68 00 13 Internetové stránky:
www.osmosty.cz Občanské sdružení Mosty založila v květnu 2004 skupina vězeňských pracovníků, kteří měli potřebu aktivně se podílet na prevenci kriminality na Mostecku. Posláním o.s. MOSTY je provozovat takové programy a aktivity v oblasti sociální prevence, které napomohou ke snížení výskytu rizikového chování a kriminality a tedy ke zvýšení bezpečí občanů v komunitě. Aktivity mají rovněž směřovat ke zvyšování uplatnitelnosti ohrožených skupin na trhu práce. Cílové skupiny tvoří: mladiství s nařízenou ústavní nebo ochrannou výchovou, vězni, školní mládež, rodiny, laická i odborná veřejnost. V současné době je občanské sdružení zapojeno do komunitního plánování města Mostu a Žatce. Služby a projektové záměry směřují do oblasti primární, sekundární a terciární prevence kriminality. Místem působnosti je především Mostecko a Žatecko, řadou projektových aktivit působnost občanského sdružení zasahuje do dalších měst Ústeckého kraje.
Kontaktní místa:
Most, Business centrum, tř.Budovatelů 2957 – 3.patro č.333 Žatec, Pohoda - nízkoprahové zařízení pro mládež, ul. Obránců míru 294 Louny, kancelář o.s.NÁVRATY, Pod Nemocnicí 2380, 440 01
4545
Spolupracující organizace v projektu RADDAR
Realizační tým projektu – lektoři
Občanské sdružení Návraty, Louny – zpřístupnění kanceláří pro realizaci programu
Mgr. Romana Adámková
Městský úřad Louny – sociální odbor
Bc. Petra Burdová
Městský úřad Žatec – sociální odbor
Bc. Margita Bartošková Eva Hofmanová Milan Hořejší
Magistrát města Mostu – sociální odbor
Jelena Kotvasová
Lata o. s. – dobrovolnický program
Bc. Luisa Krameriusová
Sdružení pro probaci a mediaci v justici - licence k realizaci probačního programu (Učební program) Prázdninová škola Lipnice – metodické školení v zážitkové pedagogice pro lektory Partners Czech – školení mediátorů STŘEP – metodická pomoc – vedení případových konferencí
Ing. Martin Langer Věra Langer Mgr. Zuzana Lusková Mgr. Kateřina Malá Věra Malesaková Zuzana Nováková Jaroslava Tvarůžková Roman Thöma
46
Naše další služby Název projektu
Sociální rehabilitace pro ústavní mládež – MENTORING (registrovaná služba sociální rehabilitace dle § 70 zákona o sociálních službách)
Působnost
Most
Cílová skupina
mládež opouštějící školská ústavní zařízení a věznice pro mladistvé
Cíle projektu
Poskytnout sociální oporu a vedení mladým lidem z ústavních zařízení, aby se co nejsnadněji začlenili do společnosti a na trh práce.
Popis aktivit projektu
Služby sociální rehabilitace – terénní forma, zajišťováno prostřednictvím tzv.mentora, který dobře zná Mostecko. Průběh služby: - v době pobytu klienta v ústavním zařízení – pomoc při přípravě na propuštění - sestavení Individuálního plánu (podle potřeb klienta) hledání ubytování, práce atp. - po výstupu klienta z ústavního zařízení – pomoc při řešení aktuálních problémů, asistence při jednání na úřadech dle potřeb
Financování
ESF – OPLZZ - Individuální projekt kraje "Sociální služby v Ústeckém kraji"
Název projektu
Sociální rehabilitace pro ohroženou mládež (registrovaná služba sociální rehabilitace dle § 70 zákona o sociálních službách)
Působnost
Most
Cílová skupina
A) Děti/mládež ve věku 10 - 26 let, kteří jsou ohroženi sociálně patologickými jevy (tráví volný čas nevhodným způsobem, potřebují vedení). B) Pachatelé trestné činnosti – věk 15 – 26 let
Cíle projektu
A) Prostřednictvím asistence a osobního příkladu terénního pracovníka u klienta rozvíjet sociální dovednosti, rozšiřovat oblast zájmů, vést klienty k vytváření návyku trávit volný čas smysluplně, posilovat dovednost řešit problémy samostatně atp.. B) Odklon pachatelů trestných činů od další kriminální kariéry. tzn. sekundární a terciární prevence kriminality.
Popis aktivit projektu
A) Aktivity zajišťují terénní pracovníci, lektoři a dobrovolníci (program LATA). Pracovník a klient vytváří dvojici (popř.skupinu s dalšími klienty), která min. po dobu 3 měsíců společně tráví 3 hod/týdně. Program terénní a ambulantní práce se odvíjí od potřeb klienta a situace, např.: - řešení individuálních problémů klienta, motivační programy - doučování, výuka uživatelských prací na PC, kurz předcházení zadluženosti, kurz praktická orientace v běžném životě aj. - asistence při trávení volného času (hry, sport, kultura atp.) - pomoc při kontaktu s vrstevnickým prostředím atp. B) Realizace probačního programu a sociálního poradenství. Služby jsou zprostředkovány klientům prostřednictvím PMS ČR.
Financování
ESF – OPLZZ - Individuální projekt kraje „Sociální služby v Ústeckém kraji“
47
Název projektu
POHODA – (nízkoprahové zařízení pro mládež - registrovaná služba dle § 62 zákona o sociálních službách)
Působnost
Žatec
Cílová skupina
mládež ve věku 15 - 26 let ohrožená sociálně patologickými jevy
Cíle projektu
- - - - -
Popis aktivit projektu
Poskytnutí chráněného prostoru a nabídky volnočasových aktivit. Motivační programy, sociální poradenství. Doučování, rekvalifikace. Doprovázení, asistence aj. Preventivní programy pro školní kolektivy.
Financování
ESF – OPLZZ - Individuální projekt kraje „Sociální služby v Ústeckém kraji“
Název projektu
Sociálně preventivní program pro rizikovou mládež – SPAM+
Působnost
Most, Žatec, Teplice
Cílová skupina
mládež ve věku 15 – 19 let s trvalým bydlištěm v Ústeckém kraji Okruh problémů: nevyjasněná profesní orientace a současně kumulace různých znevýhodnění/rizik, díky kterým jsou tito mladí lidé ohroženi předčasným ukončením profesní přípravy např.: – pocházejí ze sociálně znevýhodněného nebo nepodnětného prostředí a proto zaujímají pasivní přístup k utváření vlastního života – mají špatný školní prospěch – zanedbávají školní docházku – mají emoční nebo sociální problémy, díky kterým jim hrozí vyloučení z kolektivu – požívají alkohol nebo návykové látky – živí se prostitucí – spáchaly trestný čin – opakovaně nebo soustavně páchají přestupky nebo jinak ohrožují občanské soužití – opakovaně se dopouští útěků od rodičů – jsou nezaměstnaní
Cíle projektu
Podpora přiměřeného sociálního začleňování mladých lidí ohrožených sociálním vyloučením prostřednictvím odstranění bariér v jejich přístupu ke vzdělávání a k zaměstnání.
Popis aktivit projektu
Mentoringový program Its In U2 Dobrovolnický program Lata Bilanční diagnostika Předcházení zadluženosti My a média Doučování Praktická orientace v běžném životě Aktivizační pracovní program
Financování
ESF – OPLZZ
podchytit neorganizovanou mládež, podporovat smysluplné trávení volného času a prosociální chování pomáhat uživatelům služeb při zvládání jejich obtížných životních situací, zvyšovat sociální dovedností poskytovat pomoc, poradenství, doprovod a podporovat osobnostní rozvoj člověka podporovat začlenění do vrstevnické skupiny i do společnosti směřovat k dosažení vytyčených osobních cílů a tím ke zlepšování kvality života
48
www.raddar.cz internetová poradna
RADDAR alternativní program na podporu rodiny
