Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů. Akademie managementu a komunikace PhDr. Peter Jan Kosmály, PhD

Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů Akademie managementu a komunikace

PhDr. Peter Jan Kosmály, PhD.

Přehled vyučovaných tematických okruhů 1. Podstata výzkumu ve společenských vědách. Základní druhy (kvalitativní, kvantitativní), jejich specifika (validita, reliabilita, korelace) a konkrétní metody (anketa; rozhovor; pozorování; desk research; case study; mystery shopping; studiové testy; telefonické, internetové a SMS dotazování) 2. Základní prvky vystupující ve výzkumu v oblasti ŘLZ: demografie, ekonomické ukazovatele, další (celoživotní) vzdělávání, motivace, firemní vzdělávání, učící se organizace, znalostní management, otevřená společnost, dovednosti a kompetence, indikátory kvality celoživotního vzdělávání, zpětná vazba na vzdělávání, strategické řízení lidských zdrojů

Přehled vyučovaných tematických okruhů 3. Evropské a české výzkumné instituce a významné výzkumy o oblasti ŘLZ 4. Metodologie a analýzy: tipy a triky 5. Specifické výzkumné situace v ŘLZ: výběr pracovníků, uvádění nových pracovníků do organizace, uvolňování lidí z organizace, zaměstnanecké vztahy, řízení pracovního výkonu, rozvoj lidských zdrojů

Požadavky na kontrolní práce zkouška v prosinci 2012/lednu 2013 formou písemného testu kritéria klasifikace: • test bude v rozsahu 4 otázek – různé mixy testovacích otázek ze společného seznamu otázek (4 okruhy – každý 5 otázek), který bude součástí studijního textu (přístupný elektronicky v průběhu listopadu 2012 na http://mediaanthropology.webnode.cz/kurzy/) klasifikace i v závislosti na úspěšnosti celé studijní skupiny • celkové hodnocení: student musí z testu získat alespoň polovinu z možných bodů; výsledná známka klasifikuje celkový prospěch studenta

Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Podstata výzkumu ve společenských vědách Věda: 1. lidská cílevědomá, organizovaná, vysoce kvalifikovaná poznávací činnost 2. souhrn její výsledků 3. souhrn institucí, které s ní souvisí Výzkum: Výzkum je záměrný, cílevědomý a systematický poznávací proces, systém zobecněného poznání.

Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Podstata výzkumu ve společenských vědách Cíle výzkumu: 1. poznat: • deskriptivní výzkum (např. výzkum sledovanosti, obsahová struktura stanic, atd.) • analytický výzkum (např. souvislost mezi sledovaností a preferencí typu programu) • explikativní výzkum (vysvětlení výzkumných zjištění) • explorativní výzkum (např. jakým funkcím slouží internet) • verifikační výzkum (např. ověření teorie o dvoustupňovém toku komunikace).

Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Podstata výzkumu ve společenských vědách

Cíle výzkumu: 2. prognózovat vývoj: - extrapolací (přechodem na širší oblast pomocí analogie) a dedukcí z vývoje v jiných zemích/oblastích, atd. 3. zasahovat do vývoje: - na základě výzkumů se formulují preskriptivní, deskriptivní, regulační teorie

Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů Druhy výzkumu 1. z hlediska funkce: teoretický, aplikovaný, metodologický 2. z hlediska cílů: popisný, analytický, explikativní, explorativní, verifikační 3. z hlediska úplnosti: komplexní a parciální 4. podle zaměření: extenzivní (plošný), intenzivní (hloubkový) 5. podle způsobu realizace: individuální (interview), skupinový (focus group) 6. podle oboru: marketingový, mediální, sociologický, psychologický, atd. 7. podle výběru vzorku: náhodný anebo záměrný, kvalitativní anebo kvantitativní

Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Podstata výzkumu ve společenských vědách  srovnání, experiment (technika na srovnání různých respondentů v reálném čase, stejné podmínky, opakovatelnost) - probíhá způsobem pozorování objektu, pozorování jako metoda je vhodná na popis a vysvětlení, nikoli na zjišťování, co si lidé myslí, jaké mají pocity, názory, apod. - předem dané cíle, systematicky plánované a zaznamenané, kontrola validity a reliability - např. reakce dětí při sledování televize - nezávisí od paměti respondentů (účastníků) - nelze kvantifikovat poznání získané pozorováním; na kmenové a skupinové úrovni se o to pokouší antropologie

Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Podstata výzkumu ve společenských vědách Průzkum – technika, metoda výzkumu Předvýzkum – průzkumné stádium Metody a nástroje – techniky a formy Podmínky – reálné anebo experimentální (laboratorní) Sběr údajů – náhodný (statisticky kontrolovatelně náhodný), záměrný, systematický, předem strukturovaný nebo nestrukturovaný, kvalitativní a kvantitativní, atd.

Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Podstata výzkumu ve společenských vědách Dotazníkové metody  anketa (formou dotazů a odpovědí, anketáři; poštovní, novinová, rozhlasová, televizní, atd.; nevýhoda – nereprezentativnost, návratnost; výhoda – anonymita, čas pro respondenty)  dotazník (hromadné zjišťování, anonymní, zdrojem statistických údajů)  výzkumný rozhovor (přímý kontakt odborníka s respondentem; výhoda – flexibilnost, menší formálnost, kontrola pravdivosti osobním kontaktem)

Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Podstata výzkumu ve společenských vědách Požadavky na výzkum: Reliabilita (angl. reliability, spolehlivost) – vyjádření toho, jak dobře metoda měří, technická kvalita měřícího nástroje – stejné výsledky opakovaného výzkumu. Nutný předpoklad validity. Validita (lat. validus, silný, zdravý) – odpověď na otázku, zda zkoumáme to, co chceme, a jestli je náš výzkum platný – ověřování hypotéz, konfrontace s cílem výzkumu, předpokládanými výsledky, apod. Používání termínů dodává odbornému textu přesnost a jednoznačnost (meta-jazyk). Objektivita – stupeň nezávislosti výzkumné metody na výzkumníkovi, resp. týmu; ověřitelnost, nezkreslenost... Nejsnadnější způsob, jak určit shodu dvou pozorovatelů, je korelace (vzájemný vztah).

Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Podstata výzkumu ve společenských vědách Metodologie vědy (jak zkoumat a poznávat) a teorie vědy: Teorie (soubor tvrzení) a empirie (praxe) Výsledky teorie jsou ověření hypotéz a definice. Spor mezi racionalismem (rozum) a empirismem (zážitek) Zjištění faktů experimentem nebo pozorováním, popis a vysvětlení, hypotéza, důkaz(y) a formulování teorie (pozitivismus: výsledky nezávislé na teorii) anebo verifikace (ověřování) a falzifikace (popření) teorie – Karl Popper Teorie vyšší komplexnosti (vzájemně provázané) Teorie středního dosahu (popisuje všeobecný jev a zároveň vychází z každodenního výzkumu a z pozorování sociálního chování, např. teorie názorových vůdců) – Robert Merton: Social theory and social structure, 1949). Ad-hoc teorie (příležitostní, „na jedno použití“)

Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Podstata výzkumu ve společenských vědách Metodologie vědy (jak zkoumat a poznávat): indukce (zobecnění) a dedukce (odvozování) jako vědecké metody (další: pozorování, měření, klasifikace, kvantifikace, posuzování, předpověď, korelace, komunikace, interpretace, kontrola, definice, hypotéza, experiment) Pozitivismus – vědecké poznání musí vycházet z daného, skutečného, pozitivního; neověřitelné=metafyzické). Zakladatelem pozitivismu v sociologii je Auguste Comte: díly Cours de philosophie positive (6 svazků, 1830-1842) a Discours sur l’esprite positive (1844) vytvořil systém pozitivistické sociologie (exaktní vědy). Jeho dílo rozvíjel Emile Durkheim (1858-1917), zakladatel pozitivistické sociologie (Les régles de la méthode sociologique).

Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Podstata výzkumu ve společenských vědách Thomas S. Kuhn ukázal, že tvorba teorií podléhá historickému vývoji a že ji určuje převládající obraz světa („normální věda“), které Kuhn nazývá paradigma. Teorie vznikají uvnitř horizontu, který už není možné dále teoreticky určit. Karl Popper byl antiinduktivista (proti tradiční tezi o vzniku vědecké hypotézy prostřednictvím zobecnění), byl také antikumulativista (pokrok vědy není jen kumulování nových poznatků) a také antiverifikacionista (teorie=hypotéza) Paul Karl Feyerabend odmítá racionální rekonstrukci vědy, včetně pravidel přechodu od jedné teorie k druhé (epistemologický anarchista). Jediným projevem tvořivosti ve vědě je bujení teorií; empirická data parazitují na teorii – empirický význam je určen interpretací; teorií, jejím jazykem. Se změnou teorie se pak mění i obsah pozorovatelného. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Teorie a http://www.gsgpraha.cz/~sloukova/mjs/mvedy/10kuhn.htm)

Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Podstata výzkumu ve společenských vědách Případová studie (detailní studium jednoho nebo několika případů – pro objasnění pouze jednoho případu a proniknutí do hloubky v dané situaci nebo organizaci se záměrem porozumět okolnostem, nebo pro objasnění určitého jevu, nebo pro zkoumání více případů s cílem ověřit určitou koncepci nebo inovaci) http://kisk.phil.muni.cz/wiki/Případová studie

Internetové průzkumy a dotazníky http://www.esurveyspro.com/human-resources-surveys.aspx

Datasexualita – Kvantifikované Já: „The datasexual looks a lot like you and me, but what’s different is their preoccupation with personal data. They are relentlessly digital, they obsessively record everything about their personal lives, and they think that data is sexy.“ „Quantified Selfers are united by a desire to collect as much data as possible about themselves, ostensibly in order to make informed decisions regarding health, productivity and happiness.“ http://ethicalnag.org/2012/05/13/quantified-self-urban-datasexual/ a http://quantifiedself.com/

Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Podstata výzkumu ve společenských vědách Kvalitativní výzkum (jevy, které se nedají zkoumat číselně; pozorování, rozhovor, kvalitativní obsahová analýza) – popírá pozitivistické tvrzení, že vše zkoumatelné lze přesně měřit, používá jazyka a symbolů (meta-jazyk) na popsání jazykových i mimojazykových jevů, účelem je získat konzistentní, ucelený popis činností, jevů nebo procesů („naturalisticky“ nikoli matematicky) Kvantitativní výzkum (zabstraktňování a zvěcňování jevů do vhodných kategorií, dotazníky, statistiky, průzkumní ankety, apod.) – někdy dosahují různých výsledků – Prezidentské volby v USA v roce 1936: Gallupův ústav na reprezentativním souboru dvou tisíc respondentů správně předpověděl vítězství F. D. Roosevelta, zatímco časopis Literary Digest, který použil anketu rozeslanou 10 milionům čtenářů a zpracovanou na více než 2 milionech vrácených anketních lístků, se ve svých odhadech dramaticky zmýlil (Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum. 1996. s. 1415).

Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů 1. Podstata výzkumu ve společenských vědách Další aplikace sociologického výzkumu v ekonomice a ŘLZ: Marketingový výzkum trhu a konkurence Personální výzkum v podnikové praxi Analýza rozvoje sociálního systému podniku Výzkumy veřejného mínění Komunikační a mediální výzkum Anketní výzkum Výzkum sociálně patologických jevů Sociometrie jako výzkumná metoda interpersonálních vztahů v malých sociálních skupinách

Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů 2. Základní prvky vystupující ve výzkumu v oblasti ŘLZ: demografie, ekonomické ukazovatele, další (celoživotní) vzdělávání, motivace, firemní vzdělávání, učící se organizace, znalostní management, otevřená společnost, dovednosti a kompetence, indikátory kvality celoživotního vzdělávání, zpětná vazba na vzdělávání, strategické řízení lidských zdrojů

Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů demografie – studuje přirozený proces reprodukce populace (např. http://www.demografie.info) ekonomické ukazovatele – statistiky (např. http://www.czso.cz) celoživotní učení – strategie EU (např. http://www.naep.cz) motivace – teorie motivace (např. http://www.vedeme.cz/pro-vedeni/kapitolyvedeni/65-teorie-motivace/85-teorie-motivace.html) firemní vzdělávání – vzdělávání v proměnách (např. KOSMÁLY, Peter – JEŽOVÍT, Rastislav. Rozvoj a vzdělávání provozních zaměstnanců v retailovém segmentu v ČR. In Creative and Knowledge Society. Bratislava – Varšava: PEVŠ v Bratislave, Versita Warsaw, ročník 1, číslo 3, s. 23 – 43. ISSN 1338-4465 (print), 1338-5283 (online), dostupné na: http://versita.metapress.com/content/r692627lx2h54247/fulltext.pdf) učící se organizace – dynamický adaptabilní a zlepšující se systém (např. Senge, Peter M. Pátá disciplína: teorie a praxe učící se organizace. Praha, 2007. ISBN 978-80-7261-162-1) management znalostí – (např. http://cs.wikipedia.org/wiki/Management_znalostí anebo Slouková, Danica. Znalost z pohledu sémiotiky a hermeneutiky, a orientace znalostního managementu. [online] In E-LOGOS/2004. ISSN 1121-0442, dostupné na: http://nb.vse.cz/kfil/elogos/epistemology/slouk104.pdf )

Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů otevřená společnost – politický koncept (např. Popper, Karl R. Otevřená společnost a její nepřátelé I, II. Praha, OIKOYMENH 2011 – 2012, ISBN 978-80-7298272-1 a ISBN 978-80-7298-261-5; http://cs.wikipedia.org/wiki/Otevřená_společnost)

dovednosti a kompetence – Klíčové schopnosti pro celoživotní učení: Evropský referenční rámec (dostupné elektronicky na: http://ec.europa.eu/dgs/education_culture/publ/pdf/ll-learning/keycomp_cs.pdf) indikátory kvality – strategie EU, klíčové kompetence (např. Národní ústav odborného vzdělávání , http://www.nuov.cz/zajistovani-kvality-odkazy-a-literatura) zpětná vazba na vzdělávání – evaluace, hodnocení, didaktické testy (např. http://www.infogram.cz/findInSection.do?sectionId=1114&categoryId=1133)

strategické řízení lidských zdrojů – plány, překážky, (ne)schopnost manažerů, personalistů a (ne)ochota zaměstnanců (např. Ožana, Zdeněk. Metodika tvorby strategie řízení lidských zdrojů. [online] In Orlita.cz – Pro manažery, 24.09.2003, dostupné na: http://www.orlita.cz/detail.php?clanek=50; Brandt, P. National statistics on continuing education moving towards Europe. Initial German experience with the “Adult Education Survey“ [online] European InfoNet Adult Education, Germany, 2008. Dostupné na: http://www.infonet-ae.eu/en/articles/national-statisticson-continuing-education-moving-towards-europe-initial-german-experience-with-theadult-education-survey-aes-0391)

Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů 3. Evropské a české výzkumné instituce a významné výzkumy o oblasti ŘLZ European InfoNet Adult. Lifelong Learning Programm. [online] Grundtvig Network, Catholic Federal Association for Adult Education (Katholische Bundesarbeitsgemeinschaft für Erwachsenenbildung,), Germany. http://www.infonet-ae.eu

Project LifeLong Learning 2010. [online] INSTITUTE FOR INTERNATIONAL AND SOCIAL STUDIES, Tallinn University (IISS), TALLINN – Estonia. http://lll2010.tlu.ee EUROSTAT. [online] European Comission, Luxembourg. http://epp.eurostat.ec.europa.eu European Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions (Eurofound). [online] Dublin, Ireland. http://www.eurofound.europa.eu

Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů 3. Evropské a české výzkumné instituce a významné výzkumy o oblasti ŘLZ Department of Economics. Massachusetts Institute of Technology. [online] Cambridge, MA, USA. http://economics.mit.edu The Centre for Research on Lifelong Learning (CRELL). [online] Institute for the Protection and the Security of the Citizen, Ispra, Italy. http://crell.jrc.ec.europa.eu The National Center for Education Statistics (NCES). [online] U.S. Department of Education, Alexandria, VA, USA. http://nces.ed.gov

The International Association for the Evaluation of Educational Achievement (IEA). [online] Amsterdam, The Netherlands. http://www.iea.nl

Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů 3. Evropské a české výzkumné instituce a významné výzkumy o oblasti ŘLZ Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, o.s. [online] Praha, ČR. http://www.aivd.cz Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. [online] Praha, ČR. http://www.msmt.cz Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV). [online] Praha, ČR. http://www.nuov.cz Český statistický úřad (ČSÚ). [online] Praha, ČR. http://www.czso.cz

Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů 4 Tipy a triky Vybrané teze o masové komunikaci

Infuzní model a Teorie zázračné střely: Komunikace cíleně a řízeně proniká k příjemci a zasahuje jej v plné míře (publikum reaguje homogenně). Modely pocházejí z epochy všemocných účinků – předpokládaného velkého vlivu masové komunikace. Konstrukce významu: Model tisku konstruujícího význam osvětlováním vybraných částí skutečnosti (podobně jako reflektor osvětluje jen část jeviště) uvedl Walter Lippmann ve svém díle Veřejné mínění (Public opinion, 1922). Dvoustupňový tok, opinion leaders: Model ze začátku systematického výzkumu, zachovává lineární model komunikace, jen ji rozdrobuje mezi příjemce a tzv. názorového vůdce – osobnosti, ke které má příjemce důvěru, jejímž názorem se řídí.

Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů 4 Tipy a triky Vybrané teze o masové komunikaci

Uses and gratifications: Teorie z první poloviny 20. století vyjadřuje přesvědčení o užívání a uspokojování individuálních potřeb prostřednictvím médií. Tento přístup reagoval na teorii lineárního působení komunikace (infuzní model) a zdůrazňoval, že způsob užívání médií je do velké míry specifický pro každého jedince, v závislosti na jeho psychických a sociálních faktorech. Příjemci si sami vybírají obsahy, které uspokojují jejich každodenní potřeby (činí tak z důvodů racionálních nebo emocionálních). Agenda setting, gatekeeping: Vysvětluje korelaci (vzájemný vztah) mezi stupněm pozornosti médií a dosahem události, t. j. tím, co si o ní mají myslet lidé. Vysvětluje, že význam, který média přikládají události ovlivňuje způsob, jakým ji vnímá a přijímá publikum. Autoři této teorie jsou Maxwell McCombs a Donadl Shaw (1972).

Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů 4 Tipy a triky Vybrané teze o masové komunikaci

Spirála mlčení: Autorka Elisabeth Noelle-Neumann (1980) vysvětluje vznik z vývoj veřejného mínění jako spirálu: lidé jednak nevyslovují veřejně názory, u nichž neočekávají kladné přijetí (mlčení) a jednak se přiklánějí k názorům, které mají tendenci mít pozitivní ohlas, veřejnou podporu (rozšiřování podporovaných názorů). Dokazují to i empirické testy, třeba tzv. železniční test: představte si, že cestujete vlakem několik hodin s osobou, která má opačné názory – budete mlčet, nebo si spolu promluvíte? Spirála mlčení vysvětluje strach z izolace jako motivaci při formování názorů jednotlivce. Teorie vědomostní propasti (knowledge gap): Teorii uvedl Philip Tichenor se svými kolegy v roku 1970 a vyjadřuje názor, že každé nové médium zvyšuje rozdíl (propast) mezi informovanými a neinformovanými.

Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů 4 Tipy a triky Kultivační teorie: Přístup, který použil Georgy Gerbner na analýzu publika televize (1968). Rozdělil diváky televize do tří kategorií: lehkých (light viewers, míň než 2 hodiny denně), středních (medium, 2–4 hodiny denně) a těžkých (heavy, 4 hodiny a víc). V poslední kategorii bylo pozorovatelné, že diváci si formují (spíš probírají) názory konstruované televizí. Kultivační teorie vyjadřuje, že divák vystavený dlouhodobému působení televize je ní „kultivován“, jeho vnímání reality je zkresleno podobně, jako je zkreslena mediální realita konstruována televizí. Tento dopad se týká jak lehkých, tak i těžkých diváků, protože zkreslením reality těžkých diváků dochází k deformacím v celé kultuře. Gerbner a Gross na základě těchto zjištění (1976) vyjádřili přesvědčení, že televize socializuje lidi do standardizovaných (v televizi systematicky opakovaných) rolí; televize je kulturní nástroj zavedeného řádu, nahrazuje osobní zkušenost, a proto její působení vystihuje termín „enkulturace“ (enculturation).

Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů 4 Tipy a triky Mainstream a stírání rozdílů v publiku: Gerbner a Gross – různým divákům se dostává téhož obsahu, mizí rozdílnosti mezi heterogenními sociálními kategoriemi; a teorie rezonance – teorie, že obsah mediálního sdělení (třeba určitý televizní obsah) rezonuje (souzní, vibruje) i v nemediální realitě, tzn. silný televizní divák ho vlastně přijímá dvakrát. masa: H. Blumer (1939) – bez uvědomení a identity (opak „uvědomělá masa“), má proměnlivé složení, není schopna organizovaně jednat – nevyvíjí aktivitu, ale činnost je vyvíjena na ní (působení). dav: větší seskupení jedinců, ale vymezené rozpoznatelnými hranicemi a prostorem. Je dočasný, výjimečně se vytvoří opakovaně ve stejném složení. Dav často jedná emotivně a iracionálně. veřejnost: společenství trvalého charakteru, široce rozptýlené a nebo kolem nějakého tématu, okolnosti veřejného života, účelem bývá prosazovat nějaký zájem, názor, dosáhnout změny...

Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů Počátky: Chicagská škola – Americký pragmatismus – Empirický výzkum a institucionalizace výzkumů veřejného mínění Veřejné mínění – aktivní a pasivní část veřejnosti (zastupující, zastupovaní; jednající, přijímající), výzkumy jako komunikační nástroj v společnosti; v Československu se výzkum veřejného mínění začal provádět velmi brzy, v roce 1946 byl založen Československý institut pro výzkum veřejného mínění jako součást Ministerstva informací, obnoven v roce 1967 na půdě Akademie věd. Po roce 1990 (anomie) nové soukromé agentury – uskutečnění a publikování výzkumu Sociálně psychologické přístupy – otázky vztahu mínění a postojů a metodologie měření postojů a další metodologické otázky: problémy výběru, konstrukce dotazníku a principy interview. Teoretické pojetí veřejnosti, veřejného mínění a role výzkumů mínění (Přehledová studie). In Rendlová, E. – Lebeda, T. Výzkumy veřejného mínění – teoretické souvislosti a praktická aplikace. Praha: Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2002. Dostupné elektronicky: http://www.richardjung.cz/Teoreticke_pojeti_verejnosti__verejneho_mineni_a_role_vyzkumu_mineni.pdf

Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů 4 Tipy a triky podprahové působení (subliminal messages, neuromarketing) výzkum působení komunikace na jedince, neuro výzkum jakéhokoli z faktorů ŘLZ, komplexní systémy ŘLZ i „na klíč“ (docházka, stravování. personalistika, čipové karty, mzdy, systém... (ilustrace např. http://www.oksystem.cz/files/ images/produkty/okbase/zahl avi/uvodni/webokbase_10.jpg)

Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů 5. Specifické výzkumné situace v ŘLZ: výběr pracovníků, uvádění nových pracovníků do organizace, uvolňování lidí z organizace, zaměstnanecké vztahy, řízení pracovního výkonu, rozvoj lidských zdrojů

Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů 5. Specifické výzkumné situace v ŘLZ výběr pracovníků – rešerše trhu, inzerát s nabídkou, přijímací pohovor, pracovní pozice, klíčové kompetence, plán vzdělávání, firemní kultura, atd. uvádění nových pracovníků do organizace – zaučení se nebo instruktáž, zpětná vazba, pochopení a učení se uvolňování lidí z organizace – zpětná vazba na ŘLZ zaměstnanecké vztahy – interní komunikace, šeptanda řízení pracovního výkonu – úkoly, čas, statistiky, atd. rozvoj lidských zdrojů – plán vzdělávání a rozvoje , zpětná vazba, firemní vzdělávání Ke každé situaci uveďte alespoň jednu výzkumní metodu

Výzkum v oblasti řízení lidských zdrojů Požadavky na kontrolní práce - zkouška formou písemného testu (leden 2013) kritéria klasifikace: • test bude v rozsahu 4 otázek – různé mixy testovacích otázek ze společného seznamu otázek (4 okruhy – každý 5 otázek), klasifikace se bude odvíjet od úspěšnosti celé testované skupiny • celkové hodnocení: student musí z testu získat alespoň polovinu z možných bodů; výsledná známka klasifikuje celkový prospěch studenta

Děkuji za pozornost!

Akademie managementu a komunikace

PhDr. Peter Jan Kosmály, PhD. [email protected]