St ední pr myslová škola strojnická Olomouc, t . 17. listopadu 49
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „Výuka modern “
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205
Šablona: III/2 – P írodov dné p edm ty Sada: 1 – Ekologie
Číslo materiálu v sad : 5
Tento projekt spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpo tem České republiky
Název: D lení organism
Jméno autora: Mgr. Vladimíra Rohovská
P edm t: P írodov dné p edm ty - Ekologie
Jazyk: český
Klíčová slova: viry, bakterie, houby, autotrofie, heterotrofie
Cílová skupina: studenti 1. ročníku SOŠ
Stupe a typ vzd lání: 1. ročník SOŠ
Očekávaný výstup: Studenti dokáží jednoduše popsat základní systematické skupiny organism . Umí ke skupin p i adit zp sob výživy, rozmnožování pop ípad význam.
Anotace Výukový materiál je zam en na d lení organism do základních systematických skupin a stručn popisuje viry, bakterie, houby, rostliny a živočichy. Charakterizuje je podle zp sobu výživy a bun čného typu. Studenti se seznámí i s pojmy autotrofie a heterotrofie.
Metodika Výukový materiál tvo í prezentace a na ni navazující pracovní list. Ob části jsou zam eny na velmi zjednodušené t íd ní organism do systematických skupin, konkrétn se jedná o viry, bakterie, houby, rostliny a živočichy. Poslední t i skupiny jsou velmi r znorodé a nelze je podrobn obsáhnout v rámci jednoho materiálu, záleží proto jen na vyučujícím, jak se bude chtít tématu v novat a rozší í ho. Pracovní list slouží pro opakování informací z prezentace. Studenti by jej m li zvládnout vypracovat sami s využitím internetu či malou pomocí učitele. Vypln ný pracovní list m že sloužit jako zápis z hodiny.
D lení organism organismy nebun né
rostliny
živo ichové
bun né
viry
bakterie
houby
Viry
nejsou schopny množení mimo hostitelskou bu ku jejich t lo není tvo eno …………………………………………… skládají se pouze z DNA nebo RNA v bílkovinném obalu nazývaném …………………………… (tajenka)
jeden ze zakladatel bun né teorie
látková p em na v organismu
vnit ní výpl bu ky
fr. léka , který vyvrátil teorii samoplození
teorie vzniku živého z neživého
schopnost p edávat vlohy
organela rostlinných bun k sloužící k vylu ování
jsou p vodcem mnoha chorob, nap . ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………… na virové choroby nep sobí antibiotika, protože ta p sobí na bun nou st nu …………………………
Obrázek 1: Bakteriofág. Autor Mike Jones (úprava Petr Rohovský). [online] Dostupné pod licencí CC BY SA 2.5 z:
[cit. 3.10.2012]
P i virové infekci je d ležité: ……………………………………………………………… ……………………………………………………………… ……………………………………………………………… nejd ležit jší je ale ……………………………………………… Nejv tší nebezpe í virových infekcí je ve zp sobu množení vir , které se m že zvrhnout v nádorové bujení. Využití mají viry v boji proti n kterým bakteriím (tzv. bakteriofágy), využívají se také v genetickém inženýrství a v genové terapii.
Bakterie jejich t lo je tvo eno ………………………………………………………………… rozmnožují se ………………………………………………… = d lením nep íznivé období p e kávají jako ………………… (najd te ve v t Nejhez í je les po ranním dešti.) zp sobují mnohá onemocn ní, nap . …………………………………………………………………………………………, která se lé í antibiotiky. D ležité je ………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………
n které bakterie jsou využívány pro technologické postupy a výzkum …………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………
Houby do této íše pat í jak cíl houba , tak i kvasinky a plísn . vyživují se HETEROTROFNĚ = p ijímají a zpracovávají již hotové organické látky rozmnožují se jak ………………………………… úlomky vláken nebo pu ením, tak i …………………………… spojením sam ích a sami ích bun k za vzniku spor. význam hub …………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………………………………………………
Obrázek 2: P íklady hub. Zdroj: kliparty Microsoft a Zoner Software
Rostliny organismy této íše se živí AUTOTROFNĚ = p ijímají anorganické látky, tj. …………………………… a …………………………, a za pomoci sv tla a chlorofylu tvo í organické látky, tj. …………………………………… t la jsou tvo ena jednou nebo více rostlinnými bu kami. U vícebun ných rostlin tvo í bu ky podobného tvaru a funkce tzv. …………………………………………………… (viz. rébus) rozmnožování je nepohlavní, nap . pomocí šlahoun , ………………………………………………………………, ale i pohlavní za vzniku …………………………………… a ………………………………… Obrázek 3: Rébus (dílo autora) Živo ichové – jedno i vícebun ní živo ichové se živí HETEROTROFNĚ jejich t la jsou tvo ena živo išnými bu kami, které u vícebun ných živo ich v tšinou tvo í dle tvaru a funkce tzv. ……………………………… (viz rébus) rozmnožují se op t jak nepohlavn , nap . nezmar, tak pohlavn . Pr b h pohlavního rozmnožování m že být velmi variabilní (vyhledejte p íklady živo ich , na které se vztahují následující pojmy týkající se rozmnožování) vejcorodost ........................................................................ hermafrodit ........................................................................ Obrázek 4: Rébus (dílo autora) živorodost .......................................................................... oplození vn jší ................................................................... oplození vnit ní ..................................................................
T
S = K
