St ední pr myslová škola strojnická Olomouc, t . 17. listopadu 49
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu „Výuka modern “
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205
Šablona: III/2 – P írodov dné p edm ty Sada: 1 – Ekologie
Číslo materiálu v sad : 6
Tento projekt spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpo tem České republiky
Název: P enos genetické informace
Jméno autora: Mgr. Vladimíra Rohovská
P edm t: P írodov dné p edm ty - Ekologie
Jazyk: český
Klíčová slova: genetika, gen, nukleotid, fenotyp, genotyp, mitóza, meióza, nukleové kyseliny, mutace
Cílová skupina: studenti 1. ročníku SOŠ
Stupe a typ vzd lání: 1. ročník SOŠ
Očekávaný výstup: Studenti se orientují v základních genetických pojmech a chápou zjednodušenou podstatu p enosu genetické informace z rodič na další generaci.
Anotace Výukový materiál tvo í pracovní list. Vysv tluje stručn pojmy genetika, gen, nukleotid, fenotyp, genotyp, mitóza, meióza, nukleové kyseliny, mutace.
Metodika Pracovní list obsahuje krátké texty se stručnou teorií z oblasti genetiky a úkoly, jejichž výsledkem jsou chyb jící pojmy do textu. Vypracování studenti zvládnou sami, pop ípad s dopomocí vyučujícího nebo internetu. Vypln ný pracovní list m že sloužit jako zápis z hodiny.
P enos genetické informace Genetika se zabývá zákony prom nlivosti a d di nosti. Zakladatelem genetiky byl brn nský p írodov dec a kn z ………………………………………, který provád l pokusy s k ížením rostlin.
Organismy se rozmnožují: nepohlavn – nový jedinec vzniká z jediné p vodní bu ky, tkán nebo orgánu. Takto vzniklé generace se nazývají ……………………………………… pohlavn – nový jedinec vzniká splynutím pohlavních bun k. Takto vzniklé generace se nazývají ………………………………………. Pohlavní rozmnožování vybraných jedinc se nazývá k ížení. (Chyb jící pojmy jsou ukryty ve v t : V era mi ekl Ondra, že bude líp o tom stvo it krátkou zprávu než dlouhý lánek).
Nositelkami genetické informace jsou nukleové kyseliny (DNA = kyselina deoxyribonukleová a RNA = kyselina ribonukleová). Jejich stavebním kamenem je ……………………………………… (viz. tajenka).
teorie vzniku života ze zárodk z vesmíru základní stavební jednotka organism vývojov straší typ bu ky bun ná organela obsahující zelené barvivo teorie vzniku života stvo ením zp sob výživy rostlin zp sob výživy živo ich a hub nebun ný organismus rakovinné bujení DNA je tvo ena 2 et zci nukleotid sto enými do dvoušroubovice. T i po sob následující nukleotidy = gen kódují 1 aminokyselinu, tj. základní stavební složku bílkovin. Každý nukleotid má t i d ležité sou ásti – sacharid deoxyribózu, fosfát a jednu ze ty dusíkatých nukleových bází – adenin (A), thymin (T), guanin (G) nebo cytosin (C). Ty tvo í 2 vzájemn komplementární páry A T a G C pomocí vodíkových m stk , z ehož vychází i vzájemná komplementarita obou vláken DNA, kdy jedno z vláken je „negativem“ vlákna druhého a podle jednoho vlákna je možné p i azením komplementárních bází vytvo it vlákno druhé. P ed d lením se DNA zdvojí a rozd lí do obou dce iných bun k. DNA je uložena v bun ném jád e, tvo í struktury nazývané chromozomy. Po et a tvar chromozom je pro daný druh konstantní. Soubor chromozom v jádru tvo í tzv. ………………………………… (Vyber organismy, které se živí heterotrofn a vypiš 2. písmena: orchidej, skokan, lama, smrk, mrkev, vrána, ryzec, vosa, p esli ka, štika, sinice, t ezalka, vydra, špa ek, pampeliška). V t lních bu kách jsou stejné 2 sady chromozom , v pohlavních bu kách je jedna sada chromozom , aby po jejich spojení m la nová bu ka zase 2 sady. Obrázek 1: Struktura dvojšroubovice DNA. Autor Sponk (úprava Petr Rohovský). [online] Dostupné pod licencí GFDL a CC BY SA 2.5 z:
[cit. 27.9.2012]
Obrázek 2: Sada lidských chromozom . Autor Mikael Häggström. [online] Dostupné pod licencí Public Domain z: [cit. 27.9.2012]
6 1
2
4 7
8 3
1 6
7
8
3 D lení bun ného jádra se nazývá ……………………………………… a skládá se z n kolika fází. P i vzniku pohlavních bun k však dochází k bun nému d lení 2x, ale ke zdvojení genetického materiálu jen jednou a proto mají pohlavní bu ky jen jednu sadu chromozom – proces se nazývá …………………………………. Po splynutí dvou pohlavních bun k tak má zárodek op t 2 sady chromozom .
5 4 8 5
8
3
1 6 7
9 7
1 6 2 2
5 7 6
8 2 8
9 1
1=O 2=E 3=Z 4=M 5=U 6=A 7=T 8=P 9=I
(sudoku – dopl te do tverce 9x9 íslice 1 až 9 tak, aby se v každém ádku, sloupci i vyzna eném tverci 3x3 každá íslice vyskytovala jen jednou. Poté nahra te íslice v ozna ených polích písmeny dle klí e a získáte uvedené pojmy. Obrázek pak znázor uje d lení bun ného jádra). Geny od otce a matky kódují v organismu všechny znaky a jejich soubor se nazývá genotyp. Ne všechny geny se ale ve výsledku projeví, což ozna ujeme jako fenotyp. Jestli se gen projeví, záleží na tom, v jaké se vyskytuje form (dominantní x recesivní) i na vn jších podmínkách, v nichž organismus žije., nap . barva o í podle dominantnosti genu rodi , odlišnost jednovaje ných dvoj at s totožnou genetickou výbavou (vlivem výchovy, strav…) apod. Proces, kdy dojde ke zm n genu nebo jejich po tu, se nazývá mutace. D líme je na: spontánní indukované – vyvolané tzv. mutagenními initeli, nap . ……………………… …………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………………………………… V tšina mutací své nositele poškozuje, ale malá ást je výhodná a zvyšuje p izp sobivost druhu. Genotyp lov ka podmi uje i jeho zdravotní stav. D di né mohou být choroby i dispozice k n kterým chorobám. Mezi dispozi ní choroby pat í nap . alergie, neurózy, vysoký krevní tlak aj. Mezi d di né choroby pak pat í nap . barvoslepost, krvácivost, metabolické poruchy aj. Obrázek 3: Schéma bun ného d lení. Autor Mysid. [online] Dostupné pod licencí Public domain z: [cit. 27.9.2012]
