VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Posouzení kvality života v kraji Vysočina

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií

P o s o u z e n í k v a l i t y ž i v o t a v k r a j i Vy s o č i n a bakalářská práce

Autor: Pavel Opatrný Vedoucí práce: Ing. Libuše Měrtlová, Ph.D. Jihlava 2012

Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor práce: Studijní program: Obor: Název práce: Cíl práce:

Ing. Libuše Měrtlová, Ph.D. vedoucí bakalářské práce

Pavel Opatrný Ekonomika a management Finance a řízení Posouzení kvality života v Kraji Vysočina na základě statistických metod Cílem práce bude provést analýzu současného stavu u ukazatelůkvality života v oblastech sociální, ekonomické a environmentální vregionech NUTS III ČR a vyhodnotit postavení Kraje Vysočina. Nazákladě zjištěných skutečností potom výsledky interpretovat anastínit vhodné priority pro podporu rozvoje růstových faktorů azvyšování kvality života obyvatel regionu. Dílčím cílem budeprovést subjektivní posouzení kvality života v Kraji Vysočina nazákladě dotazníkového šetření mezi obyvateli regionu.

Ing. Roman Fiala zástupce vedoucího katedry Katedra ekonomických studií

Anotace Kvalita života je důležitým předpokladem pro zabezpečení spokojenosti občanů jak v rámci jednotlivých regionů, tak i v rámci jednotlivých zemí i celé EU. Proto i regionální politika krajů, států i EU je zaměřena na rovnoměrný rozvoj regionů se snahou o dosažení ekonomické a sociální soudržnosti. Cílem práce bude provést analýzu současného stavu u ukazatelů kvality života v oblastech sociální, ekonomické a environmentální v regionech NUTS III ČR a vyhodnotit postavení Kraje Vysočina. Na základě zjištěných skutečností potom výsledky vyhodnotit, interpretovat a nastínit vhodné priority pro podporu rozvoje růstových faktorů kraje a vhodný způsob snižování negativních regionálních disparit. Bakalářská práce bude doplněna o dotazníkové šetření mezi obyvateli kraje zaměřené na zjištění subjektivních názorů na kvalitu života v regionu.

Klíčová slova Regionální politika, ekonomické ukazatele, sociální a environmentální ukazatele, Kraj Vysočina, Fond Vysočiny, operační programy, regiony NUTS, ukazatele kvality života

Annotation Die Qualität des Lebens ist eine wichtige Vorausetrung für die Sicherung der Zufriedenheit die Bürgern in einzelnen Regionen so auch in den ganzen Land und EU. Die Regionalpolitik EU ist auf der gleichmäßigen Vorsprung des Regions konzentriert, sowie den ekonomischen und sozialen Zusammenhalt erreichen. Das Ziel der Arbeit wird die Analyse den gleichzeitigen Stand den Kreis Vysočina. Die Analyse zeigt der derzeitige Stand bei den Indikatoren in den Regionen NUTS III in der soziale, ekonomische und environmentale Sphäre. Nach dem Ergebnis werden die Indikatoren mit der Punktmethode in allen Landkreisen der Tschechische Republik vergleichen und dann wird die Reihenfolge anorden. Die Ergebnisse bewerten, interpretieren und die passenden Prioritäten für die Unterstützung des Vorsprung demostrieren. Die Abschlussarbeit wird der Fragenbogen enthalten. Der Fragenbogen werden die Einwohner des Kreis ausfüllen. Schlüsselwörter Regionalpolitik, Ökonomischeanzeiger, Sozialanzeiger, Environmentalanzeiger, Kreis Vysočina, Fonds Vysočina, Operationsporogramm, Regionen NUTS, Qualitätsanzeige des Lebens

Poděkování Chtěl bych poděkovat mé vedoucí práce Ing. Libuši Měrtlové za její trpělivost při spolupráci se mnou. Vše mi ochotně vysvětlila a byla nápomocna při hledání materiálů a literatury.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskoupráci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářsképráce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářsképráce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářsképráce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Obsah 1

Úvod ......................................................................................................................... 9

2

Teoretická část ...................................................................................................... 11 2.1

Vznik regionální politiky ................................................................................. 11

2.2

Cíle a nástroje regionální politiky .................................................................... 13

2.3

Právní rámec regionální politiky ...................................................................... 14

2.4

Regiony NUTS ................................................................................................. 14

2.4.1

Regionální rozdělení České republiky podle NUTS III............................ 15

2.5

Sociální politika v Evropské unii ..................................................................... 16

2.6

Strukturální fondy ............................................................................................ 17

2.6.1

Předstrukturální fondy .............................................................................. 18

2.6.2

Phare ......................................................................................................... 18

2.6.3

ISPA .......................................................................................................... 18

2.6.4

SAPARD ................................................................................................... 19

2.7

Operační programy........................................................................................... 19

2.7.1

Společný regionální operační program (SROP) a Regionální operační

programy (ROP) ..................................................................................................... 19 2.8

Regionální dotační tituly (Fond Vysočiny) ...................................................... 21

2.8.1 2.9 3

Program rozvoje kraje Vysočina ............................................................... 22

Kraj Vysočina................................................................................................... 25

Analytická část ...................................................................................................... 27 3.1

Ukazatele kvality života v oblastech sociální, ekonomické a environmentální

v kraji Vysočina .......................................................................................................... 27

4

3.1.1

Ekonomická oblast .................................................................................... 28

3.1.2

Sociální oblast ........................................................................................... 39

3.1.3

Environmentální oblast ............................................................................. 49

3.2

Dotazníkové šetření .......................................................................................... 65

3.3

Vyhodnocení výsledků ..................................................................................... 74

Závěr ...................................................................................................................... 76

Seznam použité literatury ............................................................................................ 78 7

Seznam obrázků ............................................................................................................ 81 Seznam tabulek ............................................................................................................. 81 Seznam zkratek ............................................................................................................. 82 Přílohy ............................................................................................................................ 83 A

Dotazníkové šetření

8

1 Úvod V mé bakalářské práci mám jako cíl posoudit kvalitu života v Kraji Vysočina na základě statistických ukazatelů a subjektivního šetření mezi obyvateli.Podle zjištěných výsledků navrhnout řešení k dalšímu rozvoji kraje. Za kvalitu života můžeme považovat mnoho věcí a každý z nás má na tyto věci jiný názor a jiné měřítko. Proto se k těmto srovnáním postaví každý svým subjektivním názorem. Mým hlavním cílem je tedy zhodnotit kvalitu života jako celek širším hlediskem. Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje kvalitu života následujícím způsobem: „Kvalita života je to, jak člověk vnímá své postavení v životě v kontextu kultury, ve které žije a ve vztahu ke svým cílům, očekáváním, životnímu stylu a zájmům.“ (Světová zdravotnická organizace, 2005) Kvalita života člověka je charakterizována objektivními a subjektivními parametry. Z pohledu

posouzení

objektivních

parametrů

je

prováděno

mnoho

analýz

ekonomických, sociálních a environmentálních ukazatelů, z pohledu posuzování subjektivních parametrů se používají dotazníky a anketní šetření mezi obyvateli. Ekonomické hledisko ukazuje kvalitu života z pohledu hrubého regionálního domácího produktu, míry zaměstnanosti a nezaměstnanosti obyvatelstva, tvorba hrubého fixního kapitálu, tvorba čisté přidané hodnoty v regionu, čistých disponibilních důchodů obyvatel a domácností jako předpokladu pro ekonomické zabezpečení základních životních potřeb a vytvoření určité kvality prožívání vlastního života. Jedná se spíše o charakteristiky životní úrovně, která je podmíněná ekonomickou úrovní společnosti. Sociální hledisko se zabývá sociálními možnostmi společnosti ve vztahu ke svým občanům. Jedná se především o dostupnost a úroveň zdravotní péče, sociální příspěvky od státu na zajištění důstojného prožívání života, dodržování práv občanů, úrovně bydlení a rekreace, prožívání volného času a životní styl apod. Patří sem dále i dostupnost a kvalita vzdělání, výdaje na vědu a výzkum, dopravní obslužnost a další. Kvalita života je ovlivněna mnoha komponenty, jako je např. kultura, vyznání, zdravotní stav, uspokojení z práce, mezilidské vztahy, věk, příjem, možnosti realizovat své potřeby v oblasti sociální sounáležitosti, osobní seberealizace.

9

Environmentální hledisko přibližuje stav člověka k životnímu prostředí. Jeho chování a pocity k přírodě. Tento směr se v poslední době stává důležitým měřítkem, zvláště globálně k ochraně životního prostředí. Můžeme na něm jednoznačně poukázat na největší viníky v znečišťování planety. Za analýzou současného stavu těchto ukazatelů stojí různé pojmy jako ekonomické, sociální, environmentální. Ekonomické hledisko ukazuje kvalitu života z pohledu především finančních příjmů a zatížení samotných občanů, ale i různých úřadů v kraji. Sociální hledisko se zabývá stránkou srovnání společnosti. Jedná se především o zdravotnictví, různé příspěvky od státu, práva občanů apod. Environmentální je jakýsi směr ve vnímání světa kolem sebe, zejména se jedná o postoj k životnímu prostředí a k samotné ekologii. Vždy bylo potřebné najít nějaká územní rozdělení, ať už pro státní jednotu, tak i pro rozdělení podrobnější členění země. Před vstupem do Evropské unie nastala tato potřeba kvůli připodobnění se ostatním členským státům. Toto rozdělení nazývané NUTS, česky Nomenklatura územních samosprávných celků, je postupné dělení v pěti stupních. Přiblížíme si také různé strukturální fondy, které jsou základem financování z Evropské unie. Jak již samotný název napovídá, strukturální fondy jsou rozčleněny podle různých odvětví. Tyto fondy jsou vyhlašovány na určitá období, ve kterých je z nich dále čerpáno. Na tyto fondy navazují operační programy, které musejí být členěny z některého ze strukturálních fondů. Vysočina jako kraj ovšem nespoléhá pouze na finance poskytované z Evropské unie. Má i svůj vlastní dotační program nazvaný jako Fond Vysočiny. Dotační programy z něho jsou proměňovány častěji, než ze strukturálních fondů EU a jejich zaměření je na kraj Vysočina a jeho rozvoj. V praktické části jsou zpracována statistická data o kraji Vysočina. V některých částech je srovnáván kraj Vysočina s ostatními kraji České republiky. Tato srovnání jsou okomentována. Statistiky jsou řazeny z různých hledisek. První je hledisko ekonomické, druhé hledisko je sociální a třetí environmentální. Dále následuje dotazníkové šetření.

10

2 Teoretická část V teoretické části si přiblížíme základy regionální politiky, důvody jejího vzniku i dobu jejího vzniku. Probereme základní financování těchto politik. Zajímavé bude si také ukázat vlastní rozdělení regionální politiky. K závěru kapitoly si vysvětlíme fungování strukturálních fondů, operačních programů i fondu Vysočiny.

2.1 Vznik regionální politiky O regionální politice můžeme hovořit od třicátých let minulého století, v historii je to tedy rozdělení docela nedávné. Jako první jej uvedla v praxi Velká Británie, která při velké hospodářské krizi měla některé oblasti značně průmyslově orientované především na těžbu uhlí a hutní průmyslu.Zmiňované oblasti se značně lišily od jiných částí země. Rozdělení bylo tedy důsledkem nerovnováhy v sociální oblasti, díky nezaměstnanosti. (Wokoun, 2003) Jako další státy zavedly regionální politiku Francie a Itálie, které ji zavedly až se zpožděním po Druhé světové válce. Ve Francii nastal hlavní rozdíl mezi Paříží a zbytkem země. To bylo korigováno poměrně tvrdými zákroky jako přesídlení některých průmyslových podniků do jiných částí země. Což bylo po válce jednodušší než kdy jindy. V Itálii se jednalo o rozdíl mezi bohatým severem a chudým jihem země. O industrializaci jihu se Itálie snaží dodnes.(Wokoun, 2003) V dalších zemích západní Evropy se tyto politiky rozvíjely až od šedesátých let dvacátého století. Regionální politika EU se zabývá především zajištěním soudržnosti a solidarity. Tyto dva základní kameny zajišťují pomoc občanům v regionech znevýhodněným buď sociálně, nebo ekonomicky. Zajištěna by měla být na třech úrovních, nadnárodní, národní a regionální. (Stejskal, 2006)

11

Definice regionální politiky zní: „Regionální politika představuje všechny veřejné intervence, které vedou ke zlepšení geografického rozdělení ekonomických činností, respektive které se pokouší napravit určité prostorové důsledky volné tržní ekonomiky pro dosažení dvou vzájemně závislých cílů: ekonomického růstu a zlepšení sociálního rozdělení ekonomických efektů.“ N. Vanhove a L.H.Klaassen (1987) Jak uvádí Stejskal (2009) vývoj v období 1958–1973 byl poměrně individuální. Do Evropského hospodářského společenství, předchůdce dnešní Evropské unie, patřilo v těchto letech pouze šest států, které mezi sebou udržovaly obchodní i politické styky bez nutných zásahů. Instituce, které by byly nutné pro podporu soudržnosti nebyly tedy potřebné a vznikly až v sedmdesátých letech.Mezi lety 1974–1985 se Evropské společenství začalo rozvíjet rozšířením o nové členy. Nastala zde nutnost zřízení institucí pro podporu podnikání, která vyústila v založení Evropského fondu regionálního rozvoje.Dalšími zlomovými roky byly 1986–1993 kdy přistoupili další dva členové. Bylo zavedeno střednědobé plánování regionálních programů a byly určeny další cíle regionální politiky. Období v letech 1994–1999 bylo období stanovování nových cílů jako opatření proti dlouhodobé nezaměstnanosti, programy pro podporu venkovských regionů a zalidňování neobydlených oblastí. Rozmezí let 2000-2006 je signalizováno zajišťováním větší efektivnosti při rozdělování financí. K Evropské unii přistoupilo dalších deset zemí a součet kandidátských zemí k roku 2004 činil dvacet pět. V roce 2007 přistoupilo navíc Rumunsko a Bulharsko. V období od roku 2007 do roku 2011 platí využívání finančních zdrojů EU nejvíce pro nové členské země. Čerpání je v letech 2007–2013 ovlivněno Lisabonskou strategií. V roce 2013 přistoupí Chorvatsko, jako dvacátá osmá členská země. Podle serveru strukturalni-fondy.cz se politika soudržnosti plánuje na sedm let. Nyní se připravuje plán financování pro roky 2014– 2020. V naší republice se vznik regionální politiky prosadil až po roce 1989, jako i v dalších zemích východní Evropy. Důvodem byla jednak rychle rostoucí nezaměstnanost v polovině 90. let a dále příprava na vstup do EU, kde podmínkou čerpání finančních prostředků bylo vytvoření regionů, na které je možné čerpat prostředky z fondů Unie. V devadesátých letech musely být vytvořeny i dokumenty, které zajišťují a plánují budování tohoto rozdělení. Základním dokumentem byla Strategie regionálního rozvoje 12

České republiky a dále Regionální operační programy. Každá úroveň řízení se řídí jiným souborem předpisů, dalšími jsou Strategie rozvoje krajů či mikroregionů a programy na rozvoj obcí. (Wokoun, 2003) 

„Vyvážený socioekonomický rozvoj regionů. Usiluje o regulaci vývoje regionů, které jsou přetížené nebo se rozvíjejí příliš rychle, podporuje rozvoj zaostalých regionů řešením infrastruktury, což je žádoucí pro oživení hospodářství v ohrožených regionech.



Zlepšování životních podmínek. Podporuje zlepšování kvality každodenního života v bydlení, pracovních příležitostech, kultuře, rekreaci a vztazích uvnitř obce.



Racionální využívání území. Při sledování výše uvedených cílů se obzvlášť soustřeďuje na umísťování, organizaci a rozvoj sídelních a průmyslových komplexů, rozhodujících prvků infrastruktury a na ochranu zemědělské a lesní půdy.“

(Wokoun, 2003)

2.2 Cíle a nástroje regionální politiky Mezi hlavní cíle regionální politiky patří snížení velkých rozdílů mezi určitými ukazateli kvality života. Tím je míněna nezaměstnanost, úroveň domácího produktu, průmyslová a technická vybavenost oblasti a v neposlední řadě zachování, nebo obnovení ekologické situace. Jako na nástroj regionální politiky můžeme pohlížet na investice ze státních orgánů ve znevýhodněných regionech, ale i na samotnou podporu zaměstnavatelů ve formě daňových prázdnin nebo zvýhodnění prodeje státních pozemků na vybudování výrobních závodů. Dalšími možnostmi podle pana Wokouna (2003) pro podporu regionální politiky jsou dotace na investice do zařízení a vytvoření nových pracovních míst. V některých případech tyto finance putují přímo do obce, která vytvoří podmínky pro rozvoj podnikáni v obci výstavbou průmyslových oblastí. Mezi další možnosti můžeme uvést úvěry, které mají sníženou úvěrovou sazbu nebo je odložena doba splátek.

13

2.3 Právní rámec regionální politiky Jako základním pramenem vystupuje Smlouva o Evropském společenství. V ní se hovoří o snížení rozdílů mezi regiony a zaostalostí regionů. Dále je to smlouva o založení Evropského společenství, kde se státy zavazují k hospodářské a sociální soudržnosti. Dalšími dokumenty vytvářející podmínky regionální politiky jsou Nařízení evropského parlamentu a směrnice Rady a Evropského parlamentu. (Wokoun, 2003) V České republice jsou vydány zákony pro regionální politiku. Základní je zákon č. 129/2000 Sb. o zřízení krajů, vedle něho zákon č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje. Neméně důležitý je i zákon č. 128/2000 Sb. o obcích.

2.4 Regiony NUTS V Evropské unii bylo pro přehlednější rozdělení územních celků zavedeno členění na nomenklaturu územních statistických jednotek, zkráceně NUTS. Rozdělení není jen z důvodů regionálního rozdělení, ale i ze statistického a geografického hlediska přínosem. Toto rozdělení je zavedeno od sedmdesátých let minulého století v zemích Evropské unie, dříve Evropského společenství. Klasifikace NUTS byla rozdělena do tří kategorií NUTS I, II a III. Ovšem v devadesátých letech nastala potřeba dalšího členění, proto vznikly další dvě úrovně NUTS IV a V. (Wokoun, 2003)

14

Obr. 1: Statistické jednotky NUTS 2 (Zdroj: 9.1 Statistické jednotky NUTS 2, Vybrané údaje o bydlení 2007. 9.1 Statistické jednotky NUTS 2, Vybrané údaje o bydlení 2007 [online]. 2007. vyd. 2007 [cit. 2012-10-30]. Dostupné z: ttp://www.mmr.cz/Bydleni/bydleni2007/cz/9-1-statisticke-jednotky-nuts2.html

Tyto NUTS regiony byly v České republice zřízeny zákonem č.248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, NUTS I je území celé České republiky. NUTS II je osm částí republiky skládající se z regionů soudržnosti, tj. většinou ze sloučených krajů, jsou to Praha, Střední Čechy, Jihozápad, Severozápad, Severovýchod, Střední Morava, Moravskoslezský kraj a Jihovýchod, jehož součástí je kraj Vysočina. NUTS III se skládá ze čtrnácti krajů, NUTS IV obsahuje 77 okresů a NUTS V má 6 259 obcí. Na založení těchto jednotek NUTS se čerpaly prostředky povětšinou z fondů Phare.

2.4.1 Regionální rozdělení České republiky podle NUTS III 

„Ústavním zákonem č. 347/1997 Sb. O vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava České Republiky bylo zřízeno k 1. 1 .2000 čtrnáct VÚSC, tedy krajů, a to:



Hlavní město Praha, vymezený územním hlavního města Prahy



Středočeský kraj se sídlem v Praze, vymezený územím okresů Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha západ, Příbram a Rakovník, 15



Budějovický kraj se sídlem v Českých Budějovicích, vymezený územím okresů České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor, přejmenovaný na Jihočeský kraj,



Plzeňský kraj se sídlem v Plzni, vymezený územím okresů Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Rokycany a Tachov,



Karlovarský kraj se sídlem v Karlových Varech, vymezený územím okresů Děčín, Chomutov, Litoměřice, Louny, Most, Teplice a Ústí nad Labem,



Liberecký kraj se sídlem v Liberci, vymezený územím okresů Česká Lípa, Jablonec nad Nisou, Liberec a Semily,



Královéhradecký kraj se sídlem v Hradci Králové, vymezený územím okresů Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov,



Pardubický kraj se sídlem v Pardubicích, vymezený územím okresů Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí,



Brněnský kraj se sídlem v Brně, vymezený územím okresů Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo, přejmenovaný na Jihomoravský kraj,



Zlínský kraj se sídlem ve Zlíně, vymezený územím okresů Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín



Olomoucký kraj se sídlem v Olomouci, vymezený územím okresů Jeseník, Olomouc, Prostějov, Přerov a Šumperk,



Ostravský kraj se sídlem v Ostravě, vymezený územím okresů Bruntál, FrýdekMístek,

Karviná,

Nový

Jičín,

Opava

a

Ostrava-město,

přejmenovaný

na Moravskoslezský kraj, 

Jihlavský kraj se sídlem v Jihlavě, vymezený územím okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou, přejmenovaný na kraj Vysočina.“

(Wokoun, 2003)

2.5 Sociální politika v Evropské unii Podle serveru businessinfo.cz je sociální politika, někdy také nazývaná kohezní politika, určena pro podporu nezaměstnanosti, její snižování a uplatňování rovných příležitostí na trhu práce. Tato politika se dále opírá o Radu pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele. Tato politika se nestará pouze o činnosti zaměřené

16

na zaměstnanost, její další náplní je zajišťovat podmínky volného pohybu osob a sociální ochrana obyvatel. Pomocníky s touto problematikou jsou: Evropská sociální charta, která stanovuje devatenáct práv a principů týkajících se především pracovní sféry. Zabývá se též otázkou spravedlivé odměny za práci, charta základních sociálních práv pracujících, je ve své podstatě velice podobná Evropské sociální chartě, Lisabonská strategie, se zasadila o rozpracování Evropského sociálního programu. Tento dokument se snaží docílit boje proti chudobě a sociálnímu odsunutí. Členské země se dále zavázaly k pomoci ohroženým skupinám obyvatel, které by se snadno mohly ocitnout v situaci, kdy nemají šanci na rovné podmínky v získávání zaměstnání. Jsou to především skupiny s hendikepem, ať už fyzickým, či mentálním.

2.6 Strukturální fondy Mezi nejdůležitější nástroje regionální politiky patří právě strukturální fondy. Hovoří o nich i Stejskal (2009) Finanční prostředky v nich obsažené jsou získávány z příspěvků od států Evropské unie. Základní strukturální fondy jsou: 

Evropský fond regionálního rozvoje, je vytvořen kvůli snižování rozdílů mezi jednotlivými regiony. Je to hlavní strukturální fond. Má za úkol vytvářet pracovní místa, investovat do školství a do životního prostředí,



Evropský sociální fond, byl vytvořen kvůli pozitivnímu ovlivňování zaměstnanosti v Evropské unii. Zasazuje se o boj s nezaměstnaností, snaží se rozvíjet lidské zdroje a zamezit znevýhodňování některých skupin obyvatelstva. Napomáhá začleňování dlouhodobě nezaměstnaných stejně jako v získávání dalšího vzdělání,



Evropský zemědělský podpůrný a garanční fond, jehož cílem je prosazování evropské zemědělské politiky. Podporou zemědělců a modernizací tohoto odvětví se snaží zajistit rovné podmínky pro zemědělce ve všech státech EU. Nespecializuje se pouze na zemědělce, ale i na rozvoj v horských oblastech, kde je činnost zaměřena především na lesnictví,



Finanční nástroj na podporu rybolovu.Celosvětovým problémem je nedostatek pitné vody, vyvstala potřeba bojovat proti odtékání vody do moří. S tím souvisí i problémy v zemědělství s odplavováním půdy a nedostatkem závlahy. Je nutné ji 17

zadržovat na pevnině, aby se vsakovala do půdy. Toho se docílí právě vybudováním nových a opravou starých rybníků. Mimo to je podporováno i chování sladkovodních ryb, 

Fond soudržnosti,je důležitým nástrojem v podpoře budování dopravních komunikací a životního prostředí. Svou povahou se nezačleňuje do strukturálních fondů, nicméně je to další důležitý nástroj v řízení politiky evropské unie. Peníze z tohoto fondu jsou poskytovány státům, které nemají dostatečný růst HDP, tedy podprůměrný v Evropské unii.

2.6.1 Předstrukturální fondy Tyto fondy slouží pro země, které usilují o vstup do Evropské unie. Pro samotný vstup jsou určena poměrně vysoká kritéria. Aby kandidátská země mohla zrealizovat kroky vedoucí ke splnění požadavků, musí vynaložit značné finanční zdroje. Právě pro pomoc těmto státům Evropská unie zavedla předstrukturální fondy. Z nichž mohou za určitých podmínek čerpat finance na rozvoj a snižování rozdílů s členskými státy.Financování investic je možno za podmínky minimální spoluúčasti financování na projektu 25% daného státu,které jsou vyjmenovány ve sborníku Strukturálních fondů (2000).

2.6.2 Phare Tento program byl využíván na vytvoření institucí a zavádění evropského práva. Dále to byl zdroj financování i pro splňování kritérii, především ekonomických, politických a právních před vstupem do Evropské unie. Na tvorbu institucí kandidátským zemím z programu Phare plynulo 30% finančních prostředků z celku programu. Při budování aparátu pro řízení Evropské unie potřebuje každý stát velké množství úředníků. Proto právě z tohoto fondu je placeno školení a zlepšování řídících schopností budoucích státních zaměstnanců, kvůli dostatku lidských zdrojů. Zbylých 70% z fondu plyne na investice do infrastruktury.Fond měl mimo jiné i napomoci při spolupráci úředníků České republiky s ostatními členskými státy EU. (Strukturální fondy, 2000)

2.6.3 ISPA Byl fond založený na podporu přizpůsobení zemí normám Evropské unie. Z programu lze také čerpat peníze na správu životního prostředí a na budování dopravních sítí.

18

2.6.4 SAPARD Umožňoval financování zemědělství, lesnictví a obnovu venkova. Z jeho podpory jsou zavedeny nové technologie do zemědělství, nákup strojů, obnova lesní půdy, zalesňování nových ploch. Vedle těchto cílů je důležité zajistit i evidenci a digitalizaci půdy. Protože k zemědělství se poměrně těsně váže také veterinární péče, jsou spolu se zlepšováním podmínek pro chov zvířat poskytovány finance i k tomuto účelu. (Strukturální fondy, 2000)

2.7 Operační programy Operační program je sestavován na základě Národního rozvojového plánu, který je projednáván s Evropskou unií. Musí být určeno, z jakého strukturálního fondu bude čerpáno a být jasný i účel profinancování. Tento program musí být sepsán jasně a jednoznačně. Evropská unie prosazuje průhlednost rozdělování těchto financí. Přísná je i následná kontrola využití těchto zdrojů. (Svatoňová, 2006) Operační

programy

jsou

podřízeny

jednotlivým

strukturálním

fondům,

z kterých vycházejí. Programy jsou sestavovány na víceleté období. Momentálně jsou sestaveny na období 2007–2013. Tyto prostředky mohou být čerpány z jednoho, nebo z několika strukturních fondů. Při zpracování operačních programů je nutný i programový dodatek. V něm se vymezují náklady a kritéria pro výběr jednotlivých projektů. Musejí být také sepsány pokyny pro žadatele, ve kterých se stanoví podmínky pro čerpání. V těchto podmínkách bývá zahrnuto hodnocení projektu, podmínky pro tvorbu žádosti, výčet následných kontrol správnosti provedení projektu. (Svatoňová, 2006) Všechny tyto programy musejí projít přes proces s určitými postupy, na kterém se podílejí různé instituce a orgány státní správy.

2.7.1 Společný regionální operační program (SROP) a Regionální operační programy (ROP) Podle serveru strukturalni-fondy.cz byl společný regionální program využíván mezi lety 2004–2006. Čerpaly z něho všechny regiony mimo Prahu. Nejčastěji byl využíván pro podporu a udržení ekonomického rozvoje regionů. Podporoval především činnosti, 19

které spadali pod kraje, nebo obce. Cílem SROPu bylo udržení trvalého hospodářského růstu a zvyšování kvality života obyvatel. Zabýval se: Regionální podporou podnikání, především v určitých regionech, regionálním rozvojem infrastruktury, s přihlédnutím na rozvoj dopravy v regionech a regionální dopravní obslužnost, rozvojem lidských zdrojů v regionech, s důrazem na podporu sociální integrace v regionech a posílení infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů, rozvojem cestovního ruchu, zaměřený na rozvoj služeb v cestovním ruchu, podporu regionální a místní infrastruktury cestovního ruchu nebo podpory neregionální infrastruktury cestovního ruchu, a technickou pomocí, pro zmiňovaný společný regionální operační fond. Jedním z jeho nástupců v letech 2007–2013 jsou regionální operační programy. Regionální operační programy se dělí dle jednotek NUTS II. Kraj Vysočina patří do jednotky NUTS II Jihovýchod, se zkratkou ROP JV. Cílem ROP JV je „ Posilování konkurenceschopnosti

regionu

vytvořením

podmínek

pro

efektivní

využívání

rozvojového potenciálu na území NUTS II Jihovýchod prostřednictvím komplexního zlepšení dopravní dostupnosti a propojení rozvojových pólů regionu, vedoucího především k využívání potenciálu v oblasti cestovního ruchu. Dále zkvalitňování podmínek pro život obyvatel ve městech a na venkově v souladu s principy udržitelného rozvoje.“ (Regionální operační program NUST II Jihovýchod 2007–2013, 2007) Jednotlivé cíle jsou podle Regionálních operačních programů NUTS II Jihovýchod (2007) formulovány jako: Dostupnost dopravy, která je členěna na rozvoj dopravní infrastruktury v regionu, dále na rozvoj dopravní obslužnosti a veřejné dopravy, obnovu vozového parku drážních vozidel hromadné přepravy osob a rozvoj infrastruktury pro nemotorovou dopravu, rozvoj udržitelného cestovního ruchu, dělící se na rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch a rozvoj služeb v cestovním ruchu,

20

udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel, rozdělený na rozvoj regionálních středisek, rozvoj stabilizace venkovských sídel a veřejné služby regionálního významu, technická pomoc, spojená s aktivitami realizace a řízení ROP nebo podporu absorpční kapacity.

2.8 Regionální dotační tituly (Fond Vysočiny) Vedle strukturálních fondů popsaných v knize paní Svatoňové (2006)ze kterých nelze financovat vše, existují i regionální dotační tituly. I náš kraj má tento fond s názvem Fond Vysočiny. Fond vznikl za účelem podpory měst, obcí, podnikatelů, ale i neziskových organizací. Zastupitelstvo kraje Vysočina vypisuje na tento fond grantové programy. Tyto programy jsou vyhlašovány na základě žádosti podané ze zastupitelstva kraje nebo i odboru krajského úřadu. Všechny vyhlášené programy mají své formální náležitosti, které jsou velice důležité při rozhodování k udílení grantu. Zda se udělí žadateli podpora, rozhoduje řídící výbor grantového programu. V praxi vše funguje tak, že k financování projektu dochází až po provedení projektu a následném zpracování závěrečné zprávy, celý průběh je názorně vidět na dalším obrázku průběhu grantové podpory z Fondu Vysočiny.

Zaplacení projektu

Zrealizování projektu a zpracování konečné zprávy

Podání projektu a následné vyhlášení výsledků

Námět na grantový program

Projednání a schválení programu

Obr. 2: Průběh grantové podpory z Fondu Vysočiny (Zdroj: vlastní tvorba)

21

Na začátku je dán námět na grantový program, ten dále postupuje k formulaci výzvy, dalším krokem je projednávání grantového programu. Ke schvalování je odpovědno Zastupitelstvo kraje Vysočina, které jej dále nechá umístit na internetové stránky Fondu Vysočiny, kde je udán i datum ukončení přijímání žádostí. Po tomto datu následuje několik přezkoumání žádostí, včetně obsahového a formálního. Výsledky jsou sděleny žadatelům a uveřejněny na internetu. Na základě schvalovacího řízení se sepíší smlouvy o poskytnutí podpory, pouze s těmi, kteří splňují požadovaná kritéria. Následuje realizace projektu, který musí být vyhotoven do jednoho roku. Během této doby může být kontrolováno dodržování projektu. Po skončení projektu musí být vypracována závěrečná zpráva a vyúčtování projektu, na jehož základě, pokud nenastaly během celého

procesu

nedostatky

či

problémy

je

grant

zaplacen.

(www.extranet.kr- vysocina.cz/fv/)

2.8.1 Program rozvoje kraje Vysočina Je střednědobý plán k určení budoucího vývoje směru, na který se politika daného kraje bude zaměřovat. Tento plán ovšem není sestaven a plněn striktně bez možných změn. Naopak, změny v podobných dokumentech jsou nutné. Musí se zohledňovat vývoj v různých oblastech jako bydlení, dopravní infrastruktura, životní prostředí a podobně. Pro následnou kontrolu a zhodnocení je důležité před začátkem programu vytvořit SWOT analýzu. Pro tuto potřebu musíme mít o kraji dostatek správných a nezkreslených informací. V analýze srovnáváme jak silné a slabé stránky, tak příležitosti a hrozby.Pouhá SWOT analýza ale nestačí, musí být proveden i profil kraje a dále samotný program. (Svatoňová, 2006) V programu rozvoje Kraje jsou stanoveny cíle popsané ve schématu níže. Finance na tyto účely jsou získávány z krajského rozpočtu, do kterého byly vloženy ze strukturálních fondů z Evropské unie. Celé plnění cílů může probíhat třemi způsoby. Prvním je grantová podpora v rámci Fondu Vysočiny, který je popsán dříve. Druhým způsobem je účelová dotace z rozpočtu kraje. A třetím způsobem je financování rozvojových aktivit kraje státními prostředky. (www.kr-vysocina.cz) Ve schématu Programu rozvoje Kraje Vysočina vidíme cíle, kterých je třeba dosáhnout. Z hlediska ekologického je důležité dosáhnout cíle 3.1 Podpora rozvoje neregionální dopravní sítě s důrazem na stimulaci rozvoje hromadné dopravy. Tímto se podaří snížit 22

škodlivé spaliny a smog ve městech. Tento cíl je bohužel dlouhodobým problémem pro všechna velká města nejen v České republice. Ale Vysočina emise těchto plynů dokáže snižovat, jak uvidíme v kapitole 2.1.3 Environmentální oblast.

23

Program rozvoje kraje Vysočina

1. Zlepšení konkurenční pozice ekonomiky

1.1 Zvyšování investiční atraktivity 1.2 Všeobecná podpora MSP s důrazem na rozvoj exportních a inovačních aktivit 1.3 Ekonomická stabilizace venkova s důrazem na integraci ekonomických aktivit a polyfunkčního využívání krajiny 1.4 Podpora rozvoje cestovního ruchu

2. Zvýšení kvality sociálního prostředí s důrazem na rozvoj lidských zdrojů

2.1 Zvyšování vzdělanosti obyvatelstva a adaptability pracovních sil 2.2 Podpora bytové výstavby a regenerace bytového a nebytového fondu

2.3 Zvyšování standardu zdravotních a sociálních služeb a prevence zdravotních a sociálních rizik 2.4 Podpora rozvoje aktivit volného času s důrazem na stimulaci rozvoje mezinárodní kulturní spolupráce

3. Zvýšení kvality technického prostředí s důrazem na rozvoj síťové infrastruktury

3.1 Podpora rozvoje neregionální dopravní sítě s důrazem na stimulaci rozvoje hromadné dopravy

3.2 Podpora rozvoje telekomunikačních sítí s důrazem na rozvoj aktivit v oblasti informatiky

3.3 Optimalizace rozvoje energetických a vodohospodářských sítí

3.4 Vytváření dokumentů územního a regionálního rozvoje kraje

4. Podpora zavádění principů trvale udržitelného rozvoje kraje

4.1 Podpora trvalé udržitelnosti krajiny Vysočiny

4.2 Podpora ekologicky a ekonomicky efektivního nakládání s odpady

4.3 Podpora rozvoje obnovitelných a alternativních zdrojů

4.4 Podpora rozvoje systému environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty a Agenda 21

Obr. 3: Program rozvoje Kraje Vysočina ( Zdroj: Základy strukturální a regionální politiky EU. 2006. vyd. Jihlava: EKON, 2006, 213 s. )

24

2.9 Kraj Vysočina

Obr. 4: Logo a znak Kraje Vysočina (Zdroj: Znak Kraje Vysočina. Znak Kraje Vysočina [online]. 2008 [cit. 2012-10-30]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/znak/d-4000095/p1=3936 )

Samotný název Kraje Vysočina poukazuje na skutečnost, že se rozkládá z velké části na Českomoravské vrchovině a většina rozlohy je ve výšce přesahující 200 metrů nad mořem. Nejvyšší vrchol je nedaleko historické Telče, jmenuje se Javořice a její nadmořská výška je 837 metrů. Krajským centrem Vysočiny je Jihlava. V Kraji je pět okresů.Svou rozlohou 6 795 km2je kraj na pátém místě v porovnání všech krajů republiky. (Poznáváme Vysočinu nástroji GIS) Vysočina je v naší republice třetí nejméně zalidněný kraj. Což napovídá i o jeho povrchu. Vysočina má poměrně kopcovitý terén a značnou část zabírají i lesy. Na Vysočině je rozdělení hlavního evropského rozvodí. Rozděluje se do Černého a Severního moře. Na území se také nachází několik kamenolomů. Těží se v nich především žula. Zajímavostí je, že žulový monument na Pražském hradě pochází z kamenolomu Mrákotín nedaleko Telče. Tento monument se musel vyrobit dvakrát, protože první sloup se zlomil při železniční přepravě. Jaderná elektrárna Dukovany je vzdálena asi třicet kilometrů od Třebíče. Dokáže vyrobit až 500 MW, což je jedna pětina energie vyrobené v celé republice. Tato elektrárna není jediným zdrojem Vysočiny. Větrné elektrárny dodávají do sítě asi 12 MW. (Poznáváme Vysočinu nástroji GIS) Co se průmyslu týká, je Vysočina poměrně industrializovaná již od konce druhé světové války. Jsou to především strojírenské podniky. Dnes jsou zaměřeny především na dodávky do automobilového průmyslu. Textilní, oděvní a koželužný průmysl je 25

v poslední době na útlumu. Potravinářství je orientováno hlavně na masny, kterých je v kraji několik. Protože je kraj poměrně zalesněn, asi ze třiceti procent, je dřevařský průmysl jedním z hlavních zaměstnavatelů v kraji. Již od nepaměti je území kraje známo jako zemědělské. Pro chov skotu a ovcí jsou pastviny a louky na kopcovitém terénu ideální. Co se zemědělské půdy týče, zabírá asi šedesát procent kraje. Pěstují se na nich především brambory, obilí a kukuřice.

26

3 Analytická část Praktická část je zaměřena na porovnávání ukazatelů života ve třech oblastech mezi Vysočinou a ostatními kraji České republiky. Tato srovnání jsou dělána na základě statistických dat. Tabulky z těchto dat tvořené jsou seřazené podle posledního roku s kompletními údaji, postavení kraje Vysočina je zvýrazněno tučně.Druhý oddíl praktické části se věnuje vyhodnocení dotazníku vytvářeného u obyvatel Kraje Vysočina.

3.1 Ukazatele kvality života v oblastech sociální, ekonomické a environmentální v kraji Vysočina Pod pojmem kvalita života si můžeme představit jako porovnání souhrnu některých podmínek pro život v dané oblasti. V každé části světa, státu i kraje jsou jiné životní podmínky. Máme jiné podmínky pro bydlení, jiné pracovní uplatnění. To se také odvíjí od geografické polohy, ve které ukazatele srovnáváme. Nemalou měrou je v těchto srovnáních důležité i politické zřízení a celková politická situace. Pro příklad můžeme zůstat i v naší zemi, vrátíme se pouze v čase do dob před Sametovou revoluci. Tenkrát politické smýšlení ovlivňovalo jak podmínky bydlení, ekonomické, školství, tak i sociálního zařazení a osobní svobody. V obecném měřítku si tedy jako kvalitu života lze představit úroveň školství, zdravotnictví, péči o životní prostředí, průměrnou délku života, pracovních příležitostí nebo dopravní obslužnosti. V bakalářské práci se zaměřím na sledování ukazatelů kvality života v oblasti ekonomické, sociální a environmentální.

27

3.1.1 Ekonomická oblast HDPna obyvatele podle krajů Tab.1: HDP na 1 obyvatele (Zdroj: vlastní tvorba, data: Český statistický úřad)

Kraj Praha Jihomoravský Plzeňský Středočeský Moravskoslezský Královéhradecký Zlínský Jihočeský Vysočina Pardubický Ústecký Olomoucký Liberecký Karlovarský

2005 639 470 274 819 288 451 277 088 258 615 264 873 245 280 275 950 254 853 249 765 250 381 229 065 252 791 237 537

2006 687 133 297 148 310 824 306 164 271 633 276 868 265 558 294 799 273 262 272 969 267 430 241 016 265 520 243 895

2007 759 758 325 239 328 653 330 739 297 281 301 849 288 497 307 045 297 835 297 475 285 765 262 406 274 191 262 925

2008 797 479 347 435 315 281 341 272 314 644 313 532 313 429 308 539 296 305 300 531 295 512 275 408 276 922 264 007

2009 763 959 338 928 310 043 321 140 294 621 311 307 307 993 307 377 294 647 290 687 300 399 270 526 267 708 265 793

2010 780 380 338 132 319 419 317 670 304 384 315 642 302 023 307 244 292 014 292 084 292 943 274 639 273 719 260 238

2011 786 057 340 093 325 753 322 868 318 155 315 316 309 386 309 006 300 309 296 796 292 658 279 902 279 039 259 180

Hodnoty jsou v českých korunách.

HDP na obyvatele Praha

800 000

Jihomoravský Plzeňský

700 000

Středočeský Moravskoslezský

600 000

Královéhradecký Zlínský

500 000

Jihočeský Vysočina

400 000

Pardubický Ústecký

300 000

Olomoucký Liberecký Karlovarský

200 000 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Obr. 5: Graf vývoje HDP na obyvatele (Zdroj: vlastní tvorba)

28

Zkratka HDP značí hrubý domácí produkt. Je to ekonomický ukazatel a značí celkovou peněžně vyjádřenou hodnotu statků a služeb vytvořenou za určité období, obvykle za rok na území státu nebo kraje. V roce 2010 byla Česká republika jako celek na 38. místě v pořadí států světa podle tohoto měřítka. V tabulce HDP na obyvatele vidíme čtrnáct krajů České republiky s údaji mezi lety 2005 až 2011. Pokud porovnáme údaje z roku 2005–2011 zjistíme, že dlouhodobě je zaznamenán růst. V ostatních krajích mimo Prahy, která stojí na špici tohoto žebříčku, si povšimněte, že Vysočina se pohybuje ve druhé polovině žebříčku. V grafickém znázornění na Grafu vývoje HDP na obyvatele vidíme, že Praha má jasné vedení v tomto ukazateli. Ostatní kraje si stojí poměrně vyrovnaně. HDP pro Vysočinu Tab.2: HDP Vysočiny (Zdroj: Vlastní tvorba, data Český statistický úřad)

2005 Hrubý domácí produkt (v mil. Kč) Na 1 obyvatele (v Kč) Na 1 obyvatele (ČR = 100 %)

2006

2007

2008

2009

2010

129 975 139 668 152 657 152 415 151 101 150 666 254 853 273 262 297 835 296 305 294 647 292 014 83,7 83,7 83,9 80,3 82,3 81,5

Hodnoty jsou v českých korunách. Na Vysočině se míra HDP v porovnání k České republice pohybovala v přepočtu na jednoho obyvatele za rok 2010 v hodnotě 81,5 %. Na obyvatele tedy připadalo 292 014 Kč.

29

Tvorba hrubého fixního kapitálu v krajích Tab.3: Tvorba hrubého fixního kapitálu na 1 obyvatele v krajích (Zdroj: vlastní tvorba, data: Český statistický úřad)

Kraj Praha Ústecký Jihomoravský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Olomoucký Moravskoslezský Středočeský Pardubický Vysočina Zlínský Královéhradecký Liberecký

2005 183 267 56 620 92 268 76 469 62 134 66 369 53 451 55 864 82 639 48 778 65 075 47 658 48 438 56 439

2006 221 935 62 700 80 442 62 774 103 177 56 443 54 430 63 528 79 661 47 428 53 698 57 528 46 861 53 256

2007 267 932 86 112 94 007 66 577 93 182 61 899 62 290 68 684 79 332 63 503 73 810 58 664 53 444 56 168

2008 281 891 81 041 95 830 67 689 75 648 67 420 62 057 85 738 74 825 70 948 57 524 58 997 54 274 75 698

2009 241 289 80 734 81 899 66 281 84 935 60 962 74 711 65 489 68 773 53 267 57 814 50 451 56 527 52 188

2010 207 218 104 942 78 559 77 907 77 473 73 575 72 703 69 900 66 657 65 090 59 902 55 327 54 808 54 259

Hodnoty jsou v českých korunách.

Hrubý fixní kapitál na 1 obyvytele 280 000

Praha Ústecký Jihomoravský

230 000

Jihočeský Plzeňský 180 000

Karlovarský Olomoucký Moravskoslezký

130 000

Středočeský Pardubický 80 000

Vysočina Zlínský Královehradecký

30 000 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Obr. 6: Hrubý fixní kapitál na 1 obyvatele (Zdroj: vlastní tvorba)

30

Ukazatel tvorby hrubého fixního kapitálu zaznamenává hodnoty investic hmotných i nehmotných určených pro další využití v produktivní činnosti. Jsou to tedy rekonstrukce nebo nákupy dlouhodobého majetku. Nezahrnuje se do něj koupě automobilů pro domácnost, nebo věci využívané pro vojenské účely.V tabulce Tvorby hrubého fixního kapitálu na jednoho obyvatele i v grafu se stejným názvem, vidíme, že Praha se opět vzdaluje všem ostatním krajům skoro o trojnásobek. Vkrajích včetně Prahy byl tento trend pozvolna rostoucí a mezi lety 2007–2008 nastal postupný pokles. Na Vysočině byl tento pokles zaznamenán roku 2008 a od té doby stagnuje. Data k roku 2011 prozatím nejsou zveřejněna. Mzdy v krajích Tab. 4: Hrubé měsíční mzdy za kraje (Zdroj: vlastní tvorba, data: Český statistický úřad)

Kraj Praha Středočeský Jihomoravský Moravskoslezský Plzeňský Liberecký Jihočeský Ústecký Pardubický Vysočina Královéhradecký Olomoucký

2005 28 260 21 579 20 272 19 838 20 253 19 327 19 333 19 677 19 105 18 715 19 429 19 351

2006 31 173 22 811 21 583 20 811 21 719 20 645 20 070 21 399 19 943 19 988 20 087 20 923

2007 33 553 25 035 23 303 22 514 23 330 22 944 21 467 22 614 21 520 21 733 21 735 22 282

2008 35 905 26 445 25 109 24 075 25 015 24 671 22 767 24 198 23 382 23 493 23 148 23 866

2009 36 658 26 671 25 700 23 873 25 176 25 332 22 951 24 593 24 120 23 760 23 386 24 001

2010 36 124 27 001 26 223 24 554 25 482 25 089 23 418 24 874 23 537 23 944 23 950 23 997

2011 33 546 25 651 24 651 24 174 24 036 23 422 23 199 23 174 22 978 22 918 22 837 22 825

Hodnoty jsou v českých korunách.

31

Průměrná hrubá měsíční mzda 37 500 35 500

Praha

33 500

Středočeský Jihomoravský

31 500

Moravskoslezský

29 500

Plzeňský

27 500

Liberecký Jihočeský

25 500

Ústecký 23 500

Pardubický

21 500

Vysočina Královéhradecký

19 500

Olomoucký 17 500 2 005 2 006 2 007 2 008 2 009 2 010 2 011 Obr. 7: Průměrná hrubá měsíční mzda (Zdroj: vlastní tvorba)

Průměrnou hrubou měsíční mzdu si můžeme vysvětlit jako mzdy nesnížené o pojistné označované jako zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a srážku daně ze mzdy. Hrubá mzda se skládá ze základní mzdy, prémií, odměn a případných příplatků za přesčas, či náhrady za nemoc. Z tabulky Hrubých měsíčních mezd je patrné, že kraj Vysočina se umístil ke konci pořadí krajů. Nicméně tato hodnota od roku 2005 postupně stoupá a jak je vidět na grafu Průměrné hrubé měsíční mzdy, tato hodnota je na vzestupu ve všech krajích, i když od roku 2009 stagnuje, nebo jak jasně vidíme na křivce Prahy, se postupně propadá. Mzdy Vysočina Tab. 5:Průměrnéhrubé mzdy v kraji Vysočina (Zdroj: Vlastní tvorba, data Český statistický úřad)

Průměrná hrubá měsíční mzda Pohlaví

muži ženy

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

20 663 15 908

22 386 16 681

24 589 17 872

27 018 18 927

26 920 19 333

27 185 19 415

25 635 19 274

Hodnoty jsou v českých korunách.

32

V tabulce je jasně patrný, rozdíl v průměrných platech mužů a žen. Je to také tím, že ženy obecně nejsou zaměstnávány na vyšších postech s vyššími platy. Ale také to ukazuje skutečnost, že navzdory emancipaci jsou ženy stále brané za slabší pracovní sílu.

Průměrné mzdy mužů a žen na Vysočině 29 000 24 000 muži 19 000

ženy

14 000 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Obr. 8: Graf mezd mužů a žen (Zdroj: Vlastní tvorba, data český statistický úřad)

Z grafu je patrné, že mzdy v průběhu let 2005 až 2008 vzrostly a od té doby do roku 2010 měly spíše stagnační tendenci. V roce 2011 nastal propad mezd. Výrazněji u mužů. Míra registrované nezaměstnanosti Tab. 6: Míra registrované nezaměstnanosti v krajích (Zdroj: vlastní tvorba)

Kraj Praha Plzeňský Středočeský Královéhradecký Jihočeský Pardubický Zlínský Vysočina Liberecký Jihomoravský Karlovarský Moravskoslezský Olomoucký Ústecký

2005 3,25 6,45 6,25 7,33 6,69 8,35 9,27 8,23 7,73 10,21 10,28 14,23 10,65 15,41

2006 2,72 5,60 5,32 6,32 5,68 6,91 7,75 7,10 7,04 8,82 9,20 12,58 8,97 13,77

2007 2,16 4,43 4,25 4,70 4,47 5,43 6,02 5,63 6,05 6,92 7,32 9,62 6,73 10,96

2008 2,14 5,03 4,47 4,81 4,83 5,95 6,13 6,27 6,95 6,83 7,62 8,49 6,87 10,26

2009 3,66 8,16 7,01 7,97 7,78 9,58 10,83 10,25 11,24 10,59 11,07 12,14 12,19 13,61

2010 4,07 8,25 7,73 8,37 8,50 9,87 10,74 10,73 10,54 10,87 11,39 12,36 12,48 13,90

2011 3,95 7,01 7,07 7,49 7,53 8,44 9,35 9,44 9,46 9,81 9,83 11,18 11,37 12,94

Hodnoty jsou v procentech.

33

Registrovaná míra nezaměstnanosti 15,50

Praha Plzeňský

13,50

Středočeský Královehradecký

11,50

Jihočeský Pardubický

9,50

Zlínský Vysočina

7,50

Liberecký Jihomoravský

5,50

Karlovarský Moravskoslezký

3,50

Olomoucký 1,50

Ústecký 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Obr. 9: Graf registrované míry nezaměstnanosti (Zdroj: vlastní tvorba)

V tabulce míry registrované nezaměstnanosti vidíme, že nejmenší nezaměstnanost je v Praze, kde se v roce 2011 pohybuje pod čtyřmi procenty. Nejvyšší nezaměstnanost najdeme v Olomouckém a Ústeckém kraji, ve kterých je nezaměstnanost okolo 12 %. Vysočina se pohybuje v hodnotě 9,44 %. Všechny tyto hodnoty od roku 2008, kdy nastal nárůst, postupně klesají.

34

Volná pracovní místa v krajích Tab. 7: Volná pracovní místa podle krajů (Zdroj: vlastní tvorba)

Kraj

2005

2006

2007

2008

Praha Moravskoslezský Středočeský Jihomoravský Pardubický Plzeňský Jihočeský Ústecký Liberecký Královéhradecký Zlínský Karlovarský Olomoucký Vysočina

11 119 3 306 7 064 5 834 2 364 3 940 2 636 2 710 2 425 2 731 2 067 1 206 2 849 1 913

16 192 7 896 12 478 7 990 7 296 7 214 5 222 5 003 3 648 4 413 5 111 2 354 4 537 4 071

28 746 10 696 19 691 13 725 9 541 14 443 6 983 6 462 4 612 5 329 6 683 3 167 5 224 5 764

25 002 8 795 11 399 8 253 3 654 7 562 4 188 4 485 2 279 4 052 4 272 2 087 2 747 2 414

2009 8 508 2 756 3 296 3 040 1 813 2 078 1 516 1 721 1 201 1 333 1 252 830 821 762

2010 5 743 3 191 3 599 2 955 2 165 2 161 1 850 2 238 1 417 1 365 1 245 748 1 210 916

2011 7 465 4 163 4 054 2 775 2 609 2 603 2 073 1 974 1 780 1 624 1 590 1 088 1 065 921

Praha je jako kraj v porovnání s ostatními kraji České republiky velmi silným centrem. To vidíme i na pracovních příležitostech a volných pracovních místech. V Praze bylo v roce 2011 skoro sedm a půl tisíce nabídek k práci. V ostatních krajích se tato nabídka pohybuje výrazně níže. Bohužel Kraj Vysočina má nejnižší nabídku pracovních míst, což se odráží i v procentu nezaměstnanosti, stejně jako v dalších ukazatelích kvality života.

35

Počet uchazečů na 1 pracovní místo podle krajů Tab. 8: Počet uchazečů na 1 pracovní místo v krajích (Zdroj: vlastní tvorba, data: Český statistický úřad)

Kraj

2005

Praha Plzeňský Pardubický Středočeský Jihočeský Liberecký Královéhradecký Karlovarský Moravskoslezský Zlínský Jihomoravský Vysočina Ústecký Olomoucký

2,2 5,2 9,6 5,8 9,0 7,8 8,1 14,9 29,2 14,3 10,9 11,9 26,0 12,7

2006 1,3 2,5 2,7 2,8 3,9 4,7 4,4 6,9 10,8 5,0 6,9 4,9 12,7 6,9

2007

2008

0,6 1,0 1,6 1,5 2,4 3,2 2,7 4,1 6,2 3,0 3,2 2,8 7,7 4,5

0,7 2,2 4,7 2,7 4,2 7,3 3,6 6,4 6,5 4,7 5,2 7,4 10,2 8,5

2009

2010

3,5 12,9 14,8 14,9 18,2 21,9 17,5 23,3 29,2 27,0 21,7 37,5 34,8 50,1

5,8 12,6 12,6 15,2 16,0 18,1 18,1 26,6 25,9 26,8 23,5 32,1 27,7 34,8

2011 4,4 9,0 9,1 12,5 12,8 13,1 13,7 16,0 18,0 18,5 22,6 27,8 29,4 35,8

Počet uchazečů na 1 pracovní místo Praha

50,0

Plzeňský Pardubický 40,0

Středočeský Jihočeský Liberecký

30,0

Královéhradecký Karlovarský Moravskoslezský

20,0

Zlínský Jihomoravský 10,0

Vysočina Ústecký Olomoucký

0,0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Obr. 10: Graf počtu uchazečů na 1 pracovní místo (Zdroj: vlastní tvorba)

Pokud budeme chtít jasně vidět dopady ekonomické krize, spolehlivě nám jako měřítko poslouží ukazatel počtu uchazečů na jedno pracovní místo. V tabulce výše vidíme skok 36

mezi lety 2008 a 2009 ve všech krajích. Nejcitelnější skok byl zaznamenán v Olomouckém kraji, kde v roce 2008 spadalo na jedno pracovní místo 8,5 uchazečů, v roce 2009 to bylo 50,1 žadatelů. To znamenalo šestinásobný nárůst uchazečů na jedno pracovní místo během jednoho roku. Druhý největší skok, lze jej zřetelně vidět v grafu počtu uchazečů na jedno pracovní místo, se odehrál právě u nás na Vysočině, kde tento nárůst byl pětinásobný. Z původních 7,4 žadatele za rok 2008 na 37,5 žadatelů v roce 2009. V současné době vidíme, že nastává postupně klesavá tendence. K roku 2011 bylo na jedno pracovní místo na Vysočině 27,8 uchazečů. To je ale stále vysoké číslo. Je to o dvacet žadatelů více, než v roce 2008. Počet uchazečů na 1 pracovní místo na Vysočině Tab. 9: Počet uchazečů na jedno pracovní místo (Zdroj: Vlastní tvorba, data: Český statistický úřad)

Česká republika Kraj Vysočina Havlíčkův Brod Jihlava V jednotlivých Pelhřimov okresech Třebíč kraje: Žďár nad Sázavou

Počet uchazečů na 1 pracovní místo 2009 2010 2011 2008 3,9 17,4 18,2 14,2 7,4 37,5 32,1 27,8 7,1 45,4 26,6 23,1 6,3 75,6 34,4 24,6 7,0 23,3 15,3 10,8 14,2 48,4 55,8 70,0 5,3

23,4

34,0

31,6

V tabulce jsou vyčísleny podrobněji počty uchazečů na jedno pracovní místo v jednotlivých okresech kraje Vysočina. Nejvýrazněji byla touto krizí začínající mezi lety 2008–2009 zasáhnuta Jihlava, ta z původních 6,3 uchazečů na jedno pracovní místo povyskočila na 75,6 uchazečů na pracovní místo. K roku 2011 je na tom nejhůře okres Třebíč. Tab. 10: Počet uchazečů o zaměstnání (Zdroj: Vlastní tvorba, data: Český statistický úřad)

Česká republika Celkem v Kraji Vysočina Havlíčkův Brod Jihlava Z toho v jednotlivých Pelhřimov okresech Třebíč kraje: Žďár nad Sázavou

2008 352 250 17 874 3 037 3 868 1 870 5 088 4 011

Uchazeči o zaměstnání 2009 2010 539 136 561 551 28 566 29 410 5 041 5 135 6 276 5 980 3 024 3 003 7 695 8 429 6 530

6 863

2011 508 451 25 605 4 302 5 272 2 398 7 631 6 002

37

Povšimněte si v tabulce počtu uchazečů o zaměstnání. Vidíme, že nárůst byl v celém kraji asi o deset tisíc nezaměstnaných. V roce 2011 vidíme postupný pokles. Může se, ale jednat pouze o zakolísání, které se bude dále prohlubovat. Tab. 11: Počet volných pracovních míst (Zdroj: vlastní tvorba, data: Český statistický úřad)

Česká republika Celkem v Kraji Vysočina Havlíčkův Brod Jihlava Z toho v jednotlivých Pelhřimov okresech Třebíč kraje: Žďár nad Sázavou

2008 91 189 2 414 426 612 266 359 751

Volná pracovní místa 2009 2010 30 927 30 803 762 916 111 193 83 174 130 196 159 151 279

202

2011 35 784 921 186 214 222 109 190

Zde je jasný hlavní problém nezaměstnanosti. Mezi lety 2008–2009 nastal pokles nabízených pracovních míst na třetinu. Tento jev je hlavním průvodcem při růstu nezaměstnanosti, samozřejmě vedle propouštění zaměstnanců z původního zaměstnání. Tab.12: Míra nezaměstnanosti (Zdroj: vlastní tvorba, data: Český statistický úřad)

2008 Česká republika Celkem v Kraji Vysočina Havlíčkův Brod Jihlava Z toho v jednotlivých Pelhřimov okresech Třebíč kraje: Žďár nad Sázavou

Míra nezaměstnanosti (v %) 2009 2010 2011

5,96 6,27 5,79 5,96 4,35 8,38

9,24 10,25 9,73 9,86 7,43 12,75

9,57 10,73 10,23 9,58 7,78 13,84

8,62 9,44 8,94 8,31 6,04 12,64

6,23

10,55

11,07

10,04

Na Vysočině bývá vždy nezaměstnanost nad průměrem České republiky. I když je v kraji několik velkých podniků zejména strojírenského charakteru, je kraj poměrně rozlehlý a průmysl a velké podniky se nacházejí spíše u velkých měst. Proto ovlivňují nezaměstnanost pouze lokálně.

38

3.1.2 Sociální oblast Obyvatelstvo v krajích Tab. 13: Obyvatelstvo v krajích (Zdroj: vlastní tvorba, data : český statistický úřad) Kraj

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Středočeský

1 158 108 1 175 254 1 201 827 1 230 691 1 247 533 1 264 978 1 279 345

Praha

1 181 610 1 188 126 1 212 097 1 233 211 1 249 026 1 257 158 1 241 664

Moravskoslezský

1 250 769 1 249 290 1 249 897 1 250 255 1 247 373 1 243 220 1 230 613

Jihomoravský

1 130 358 1 132 563 1 140 534 1 147 146 1 151 708 1 154 654 1 166 313

Ústecký

823 173

823 265

831 180

835 891

836 198

836 045

827 992

Olomoucký

639 161

639 894

641 791

642 137

642 041

641 681

638 638

Jihočeský

627 766

630 006

633 264

636 328

637 643

638 706

636 138

Zlínský

590 142

589 839

590 780

591 412

591 042

590 361

589 030

Plzeňský

551 528

554 537

561 074

569 627

571 863

572 045

571 709

Královéhradecký

548 368

549 643

552 212

554 520

554 402

554 803

553 856

Pardubický

506 024

507 751

511 400

515 185

516 329

517 164

516 411

Vysočina

510 767

511 645

513 677

515 411

514 992

514 569

511 937

Liberecký

429 031

430 774

433 948

437 325

439 027

439 942

438 600

Karlovarský

304 274

304 602

307 449

308 403

307 636

307 444

303 165

V České republice žije celkem 10,5 mil. obyvatel. V tabulce vidíme rozložení obyvatel v jednotlivých krajích. Nejlidnatější oblastí je Středočeský kraj a Praha, která je relativně

malá

oproti

ostatním

krajům.

Nad

milion

obyvatel

žije

dále

v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Nejméně obydlen je kraj Karlovarský s 303 165 obyvateli. Vysočina obsadila dvanácté místo z celkových čtrnácti.

39

Obyvatelstvo na Vysočině Obr. 11: Obyvatelstvo Vysočiny (Zdroj: Český statistický úřad)

2005 Počet obyvatel celkem

2006

2007

2008

2009

2010

2011

510 767 511 645 513 677 515 411 514 992 514 569 511 937

muži ženy

252 814 253 343 254 552 255 773 255 492 255 249 253 985 257 953 258 302 259 125 259 638 259 500 259 320 257 952 0 - 14 let 78 645 76 939 75 902 74 907 74 566 74 698 75 331 Ve 15 - 64 let 358 529 359 781 361 414 362 238 360 299 358 013 351 776 věku: 65 a více let 73 593 74 925 76 361 78 266 80 127 81 858 84 830 Živě narození 5 070 5 113 5 373 5 649 5 447 5 357 5 075 Zemřelí 5 339 4 773 4 880 4 881 5 094 5 105 5 031 Přistěhovalí 4 681 4 893 6 402 5 402 3 503 3 406 3 197 Vystěhovalí 3 759 4 355 4 863 4 436 4 275 4 081 3 549 Sňatky 2 428 2 393 2 580 2 332 2 187 2 216 2 167 Rozvody 1 247 1 224 1 252 1 343 1 157 1 328 1 105

Na Vysočině žije přibližně jedna dvacetina všech obyvatel České republiky. Při přepočtu obyvatel na jeden kilometr čtvereční je to 75 osob, to zařazuje kraj mezi třetí nejméně lidnatý. V posledních letech je problémem úbytku obyvatelstva v celé republice, jinak tomu není ani na Vysočině. Porodnost klesá už od poloviny devadesátých let dvacátého století. Právě od té doby také převažovali zemřelí nad narozenými. Od roku 2006 se tento jev obrátil a nastal opět přirozený přírůstek obyvatelstva. Co se rozvodovosti týká je tento ukazatel dlouhodobě s nejnižší hodnotou v celé republice. Počet přistěhovalých a vystěhovalých obyvatel je každý rok proměnlivý. Celkově se však dá říci, že migrace obyvatelstva nijak výrazně nezasahuje do stavu počtu obyvatel.

40

Obr. 12: Věkové složení obyvatelstva (Zdroj: ČÍHALOVÁ, Jitka. Statistická ročenka kraje Vysočina [online]. Jihlava: Český statistický úřad, 2011[cit. 2012-11-12]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/60003844FD/$File/63101111.pdf)

Na kartogramu obyvatel Vysočiny se od roku 2001 do roku 2010 posunula struktura obyvatelstva k vyšší věkové hranici. Průměrné věkové složení obyvatel ke konci roku 2010 podle Českého statistického úřadu bylo 40,8 let, to je na desetinu přesně totožné s celorepublikovým průměrem. Průměrná délka života podle statistiky dělané v témže roce byla u mužů 75,1 let a u žen 81,1 let. Což je u obou pohlaví přibližně o jedno procento více, než je celorepublikový průměr. Na Vysočině žije asi jedno procento obyvatel jiné národnosti, jsou to především Ukrajinci, Slováci a Vietnamci. Když se podíváme na graf cizinců v Kraji, zjistíme, že jejich počet na území Vysočiny se postupně snižuje.

41

Obr. 13: Vývoj počtu cizinců v Kraji Vysočina v letech 2008 až 2010 ((Zdroj: ČÍHALOVÁ, Jitka. Statistická ročenka kraje Vysočina [online]. Jihlava: Český statistický úřad, 2011[cit. 2012-11-12]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/60003844FD Obr. 14: Obyvatelé v jednotlivých okresech kraje (Zdroj: Vlastní tvorba, data český statistický úřad)

Jihlava Muži Ženy Celkový počet obyvatel

55585 56596 112181

Okres Havlíčkův Třebíč Brod 56150 47171 57180 47920 113330 95091

Žďár nad Pelhřimov Sázavou 59170 35909 59705 36551 118875 72460

Nejlidnatější okres v kraji je Žďár nad Sázavou, nejméně obydlený je okres Pelhřimovska. Čistý disponibilní důchod na obyvatele Tab. 14: Čistý disponibilní důchod na obyvatele (Zdroj: vlastní tvorba, data: Český statistický úřad)

Kraj Praha Středočeský Jihomoravský Plzeňský Královéhradecký Vysočina Liberecký Jihočeský Zlínský Karlovarský Pardubický Moravskoslezský Ústecký Olomoucký

2005 204 004 164 264 150 727 153 548 150 288 144 331 145 709 148 869 144 962 140 396 146 826 139 628 136 523 139 681

2006 221 081 175 760 157 241 161 191 159 801 154 625 154 748 160 664 159 115 148 376 154 986 146 140 146 800 150 279

2007 230 578 187 150 171 168 172 868 168 919 165 652 162 996 168 100 168 523 156 050 165 325 157 100 152 960 160 623

2008 239 751 196 208 182 356 182 944 180 431 176 915 171 006 180 486 176 298 163 208 175 235 171 238 163 568 170 499

2009 238 971 196 115 184 659 186 658 182 027 176 522 176 635 180 318 173 752 171 758 175 012 173 766 171 576 171 833

2010 246 119 198 607 185 415 185 180 181 155 178 650 178 492 177 237 175 339 174 215 173 629 172 277 170 719 169 244

Hodnoty jsou v českých korunách.

42

Čistý disponibilní důchod na 1 obyvatele 245 000 Praha Středočeský

225 000

Jihomoravský Plzeňský

205 000

Královéhradecký Vysočina Liberecký

185 000

Jihočeský Zlínský 165 000

Karlovarský Pardubický Moravskoslezský

145 000

Ústecký Olomoucký 125 000 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Obr. 15: Graf čistého disponibilního důchodu na 1 obyvatele (Zdroj: vlastní tvorba)

Čistý disponibilní důchod je částka, kterou může obyvatel využít na svou spotřebu, nebo na úspory za uvedené období, zde je to jeden rok. V grafu, vycházejícím z tabulky Čistého disponibilního důchodu na jednoho obyvatele vidíme, jak ukazatel postupně narůstá, i když za poslední tři roky o něco slaběji než dříve. Co se Vysočiny týká, pohybuje se na šestém místě mezi ostatními kraji. Nejlépe je na tom naše hlavní město, jehož disponibilní důchod byl v roce 2005 vyšší, než disponibilní důchod jednotlivých krajů k roku 2010.

43

Počet lékařů na 1000 obyvatel Tab. 15: Počet lékařů na 1000 obyvatel (Zdroj: vlastní tvorba, data: Český statistický úřad)

Kraj

2005

Praha Jihomoravský Královéhradecký Plzeňský Olomoucký Jihočeský Moravskoslezský Karlovarský Pardubický Zlínský Vysočina Ústecký Liberecký Středočeský

2006

6,8 4,3 4,0 4,3 4,0 3,5 3,6 3,6 3,3 3,3 3,3 3,3 3,4 3,0

2007

7,0 4,3 4,0 4,3 4,1 3,6 3,6 3,6 3,3 3,3 3,3 3,3 3,4 2,9

7,2 4,5 4,5 4,4 4,2 3,9 3,7 3,8 3,6 3,6 3,4 3,5 3,5 3,1

2008

2009

7,1 4,5 4,2 4,2 4,0 3,7 3,7 3,2 3,5 3,4 3,3 3,3 3,4 3,0

2010

7,3 4,7 4,5 4,5 4,3 4,0 3,8 3,9 3,8 3,7 3,5 3,5 3,7 3,1

7,2 4,8 4,5 4,5 4,4 4,0 3,9 3,9 3,8 3,7 3,5 3,4 3,4 3,2

Počet lékařů na 1000 obyvatel 7,5 Praha

7,0

Jihomoravský 6,5

Královéhradecký

6,0

Plzeňský Olomoucký

5,5

Jihočeský Moravskoslezský

5,0

Karlovarský

4,5

Pardubický

4,0

Zlínský Vysočina

3,5

Ústecký 3,0

Liberecký

2,5

Středočeský 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Obr. 16: Graf počtu lékařů na 1000 obyvatel (Zdroj: Vlastní tvorba, data: Český statistický úřad)

V České republice se dlouhodobě pohybuje průměrný počet lékařů mezi čtyřmi a pěti lékaři na tisíc obyvatel, s výjimkou Prahy, která dosahuje hranice 7,2. Tento ukazatel je 44

dlouhodobě od roku 2000 nad Evropským průměrem, který v roce 2008 byl 3,3 lékaře. U nás v tomto roce byl celorepublikový průměr 5,1 lékaře. V Rakousku a Norsku je průměr podobný. Naopak v Polsku připadá na tisíc obyvatel 2,2 lékaře. Na Vysočině je dlouhodobě rostoucí tendence tohoto ukazatele. Bohužel se ale pohybuje u spodní hranice při srovnání s ostatními kraji. Stav zdravotnictví by neměl být opomíjen, v budoucnu to bude znamenat neschopnost českého zdravotnictví zabezpečit kvalitní zdravotní péči. Lůžka v nemocnici Tabulka 16: Lůžka v nemocnicích podle krajů (Zdroj: vlastní tvorba, data: Český statistický úřad)

Kraj Praha Jihomoravský Moravskoslezský Středočeský Ústecký Plzeňský Královéhradecký Jihočeský Olomoucký Zlínský Vysočina Liberecký Pardubický Karlovarský

2005 10 397 8 096 7 456 5 642 5 485 3 581 3 720 3 737 3 637 3 315 2 866 2 655 2 718 1 717

2006 10 331 8 012 7 353 5 653 5 466 3 433 3 685 3 641 3 594 3 152 2 814 2 632 2 698 1 710

2007 10 326 7 955 7 215 5 589 5 341 3 431 3 645 3 652 3 547 3 157 2 812 2 633 2 681 1 678

2008 10 322 7 968 7 026 5 577 5 299 3 435 3 634 3 569 3 495 3 168 2 799 2 623 2 681 1 667

2009 10 233 7 906 6 666 5 796 5 327 3 520 3 609 3 569 3 480 3 078 2 794 2 676 2 682 1 656

2010 10 018 7 886 6 528 5 908 5 122 3 508 3 562 3 538 3 380 3 051 2 790 2 674 2 641 1 613

2011 9 530 7 476 6 282 5 804 5 108 3 545 3 465 3 408 3 291 3 051 2 665 2 613 2 584 1 514

45

Lůžka v nemocnicích 12 000 Praha Jihomoravský

10 000

Moravskoslezský Středočeský

8 000

Ústecký Plzeňský Královehradecký

6 000

Jihočeský Olomoucký

4 000

Zlínský Vysočina 2 000

Liberecký Pardubický Karlovarský

0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Obr. 17: Graf lůžek v nemocnicích (Zdroj: vlastní tvorba)

Zdravotnictví v republice je v posledních letech velmi diskutované téma. Ponejvíce se s tímto tématem spojují právě lůžka v nemocnicích. Každá z vlád, která se za minulé roky dostala k moci, se snažila snížit výdaje ze státního rozpočtu. Otázkou zůstává, zda na správných místech. Jedním z nejrazantnějších řešení této situace je snížení stavu míst v nemocnicích. V tabulce vidíme, že ve všech krajích bez výjimky se právě tak stalo. Nejméně se to dotklo Libereckého kraje, který přišel pouze o 42 lůžek. Nejvíce jich nadále zbývá v Praze, která ale musela snížit stav o 867 míst. Nejvíce postižen byl Moravskoslezský kraj, ten musel škrtnout 1 174 míst. Vysočina přišla o 201 lůžek a nyní je na jedenáctém místě v počtu lůžek. Situaci si můžeme prohlédnout graficky znázorněnou na grafu lůžek v nemocnicích.

46

Vzdělání v krajích Tab. 17: Vysokoškolské vzdělávání (Zdroj: vlastní tvorba, data: Český statistický úřad)

Kraj školy Praha studenti školy Jihomoravský studenti Moravskoslezsk školy ý studenti školy Olomoucký studenti školy Jihočeský studenti školy Plzeňský studenti školy Královéhradecký studenti školy Ústecký studenti školy Zlínský studenti školy Pardubický studenti školy Liberecký studenti školy Středočeský studenti školy Vysočina studenti školy Karlovarský studenti

2006/07 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 29 31 33 33 33 34 102 638 110 982 118 730 123 807 126 074 124 077 11 12 13 14 14 14 61 348 65 893 69 154 71 607 72 177 71 342 4 4 5 5 5 5 32 457 34 768 37 352 39 764 39 445 37 854 3 3 3 3 3 3 17 974 19 545 20 638 21 864 22 496 22 698 3 5 5 5 4 4 11 643 13 001 14 454 15 774 16 907 17 828 2 2 1 1 1 1 17 162 17 997 18 933 19 199 17 795 17 326 1 1 1 1 1 1 10 421 11 372 11 783 12 148 12 639 12 908 2 2 1 1 1 1 11 024 12 178 12 812 13 266 13 392 12 772 2 2 2 2 2 2 8 984 10 182 10 934 11 931 11 496 10 756 1 1 1 1 1 1 8 331 8 813 9 242 10 070 10 390 10 543 1 1 1 1 1 1 7 239 8 150 9 071 9 612 9 468 8 825 3 3 3 3 3 3 2 082 2 610 2 882 3 248 3 357 3 772 2 2 2 2 2 2 1 392 1 866 2 747 3 172 3 616 3 733 1 1 1 1 1 1 1 706 1 901 1 948 1 948 1 807 1 555

47

Studenti vysokých škol 140 000 Praha 120 000

Jihomoravský Moravskoslezský

100 000

Olomoucký Jihočeský

80 000

Plzeňský Královéhradecký

60 000

Ústecký Zlínský

40 000

Pardubický 20 000

Liberecký Středočeský

0

Vysočina Karlovarský

Obr. 18: Graf studentů vysokých škol (Zdroj: vlastní tvorba, data: Český statistický úřad)

Pro nadnárodní společnosti je důležitým ukazatelem vzdělanost obyvatelstva. Je to jeden z aspektů rozhodování, zda vybuduje svůj výrobní závod v dané lokalitě. Vysokoškolsky vzdělaní pracovníci jsou jistou zárukou kvality. Praha jako centrum země nabízí největší počet vysokých škol.V akademickém roce 2011/2012 to bylo 34 vysokých škol, na kterých studovalo 124 077 studentů. To je číslo velmi vzdálené ostatním regionům, které mají počet škol vyjádřen v jednociferném čísle mimo Jihomoravského, který jich má čtrnáct a i v počtu studentů stojí na druhém místěs dostatečným náskokem, to je znázorněno na grafu studentů vysokých škol. Alespoň jednu vysokou školu mají všechny kraje. Vysočina má dvě vysoké školy a v akademickém

roce

2011/12

měla

3 733

studentů.

V žebříčku

skončila

na předposledním místě.

48

3.1.3 Environmentální oblast Počet obyvatel na km2 Tab. 18: Počet obyvatel na km2 (Zdroj: vlastní tvorba, data: www.ceskarepublika.cz)

Kraj Praha Moravskoslezský Jihomoravský Ústecký Zlínský Liberecký Olomoucký Královéhradecký Pardubický Středočeský Karlovarský Vysočina Plzeňský Jihočeský

Počet obyvatel na km2 2 343 228 159 154 150 135 123 115 112 102 92 75 73 62

Z tabulky vidíme, hustotu zalidnění obyvatel na kilometr čtvereční. Posledním je Jihočeský kraj, před ním stojí Plzeňský kraj a třetím nejméně zalidněným krajem je Vysočina. Její počet obyvatel na kilometr čtvereční je 75. Vysočina má v tomto ukazateli sice jednu z posledních příček, ale zato má oproti jiným krajům rozlehlé přírodní krásy a to díky poměrně velkým územím a rázu krajiny, který je převážně kopcovitý. A tudíž nebyl v minulosti tak vhodný pro osidlování jako kraje nížinné s úrodnou

půdou.

Oproti

tomu

Praha,

rozléhající

se

na

ideálním

místě,

má 2 343 obyvatel na km2.

49

Emise škodlivých plynů Tab.19: Emise Oxidu siřičitéhodle krajů (Zdroj: vlastní tvorba, data: Český statistický úřad)

Kraj Vysočina Jihomoravský Liberecký Olomoucký Plzeňský Jihočeský Zlínský Královéhradecký Středočeský Pardubický Karlovarský Moravskoslezský Praha Ústecký

Plyn SO2 (t/km2) SO2 (t/km2) SO2 (t/km2) SO2 (t/km2) SO2 (t/km2) SO2 (t/km2) SO2 (t/km2) SO2 (t/km2) SO2 (t/km2) SO2 (t/km2) SO2 (t/km2) SO2 (t/km2) SO2 (t/km2) SO2 (t/km2)

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2009 2010 0,48 0,44 0,40 0,41 0,40 0,44 0,40 0,44 0,60 0,59 0,59 0,58 0,55 0,48 0,55 0,48 1,17 1,10 0,95 0,97 0,90 0,77 0,90 0,77 1,35 1,13 0,97 0,83 0,87 0,84 0,87 0,84 1,55 1,45 1,38 1,23 1,43 1,02 1,43 1,02 1,09 1,01 0,99 1,01 0,98 1,03 0,98 1,03 1,85 1,77 1,65 1,38 1,39 1,25 1,39 1,25 1,70 1,72 1,64 1,53 1,25 1,32 1,25 1,32 2,25 2,12 2,13 2,09 1,95 2,10 1,95 2,10 3,46 3,10 3,15 2,87 2,59 2,86 2,59 2,86 4,96 5,12 6,36 2,98 2,76 2,92 2,76 2,92 5,46 5,46 5,60 4,26 4,06 4,11 4,06 4,11 4,77 4,49 2,87 4,68 4,36 4,28 4,36 4,28 13,49 13,43 14,27 11,20 11,69 10,87 11,69 10,87

SO2 je Oxid siřičitý

Emise oxidu siřičitého 14,00

Vysočina Jihomoravský

12,00

Liberecký Olomoucký

10,00

Plzeňský Jihočeský

8,00

Zlínský Královéhradecký

6,00

Středočeský Pardubický

4,00

Karlovarský Moravskoslezský

2,00

Praha 0,00

Ústecký 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2009 2010 Obr. 19: Graf vývoje emisí oxidu siřičitého (Zdroj: vlastní tvorba)

50

Oxid siřičitý je silně toxický plyn. Působí negativně na rostliny a narušuje jejich fotosyntézu. Vzniká při spalování uhlí, především v tepelných elektrárnách. Dnes jsou snahy úřadů tyto kouře co nejlépe zredukovat o škodlivé plyny, proto se musí používat v těchto elektrárnách speciální filtry a čistící zařízení. Plyn je také produkován při spalování nekvalitní nafty a benzínu, což je problém dnešní doby. Kraj Vysočina je podle tohoto měřítka nejčistší region v České republice. V roce 2010 byl na hodnotě 0,44 tun na kilometr čtvereční. Nejvíce znečištěný s 10,87 tunami na kilometr čtvereční v roce 2010 je Ústecký kraj, který je závratně vysoko v grafu vývoje emisí Oxidu siřičitého V tomto kraji se nachází velké množství uhelných dolů a také čtyři největší uhelné elektrárny na našem území. Vidíme také, že je nechtěná produkce postupně snižována, dokonce i v Ústeckém kraji. Tab. 20: Tabulka emisí oxidu uhelnatého (Zdroj: vlastní tvorba, data: Český statistický úřad)

Kraj Jihočeský Karlovarský Plzeňský Zlínský

Plyn CO (t/km2) CO (t/km2) CO (t/km2) CO (t/km2)

Vysočina

CO (t/km2)

Pardubický Liberecký Královéhradecký Jihomoravský Ústecký Středočeský Moravskoslezský Praha

2

CO (t/km ) CO (t/km2) CO (t/km2) CO (t/km2) CO (t/km2) CO (t/km2) CO (t/km2) CO (t/km2)

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2,98 2,71 2,65 2,75 2,85 2,65 2,52 2,19 3,06 2,98 3,04 3,05 3,18 3,03 2,8 2,43 3,76 3,53 3,53 3,30 3,27 3,15 2,89 2,65 4,30 3,81 3,67 3,78 3,70 3,41 3,33 2,73 3,86

3,74

4,06

3,85

3,85

3,63

3,47

3,13

4,96 4,62 4,45 4,09 4,00 3,89 3,69 3,36 4,88 4,44 4,32 4,00 3,92 3,81 3,63 3,47 5,06 4,60 4,65 4,23 4,12 3,85 3,76 3,5 4,97 4,67 4,66 4,78 4,89 4,64 4,45 3,57 6,01 5,76 5,30 5,19 5,46 4,91 4,80 4,63 6,3 6,0 6,4 5,9 5,8 5,5 5,3 4,9 29,6 30,3 27,8 28,7 33,7 25,7 23,5 25,4 52,18 45,16 43,98 39,65 36,97 30,82 36,97 30,87

CO je Oxid uhelnatý

51

Emise oxidu uhelnatého Jihočeský

50,00

Karlovarský Plzeňský 40,00

Zlínský Vysočina Pardubický

30,00

Liberecký Královéhradecký

20,00

Jihomoravský Ústecký 10,00

Středočeský Moravskoslezský Praha

0,00 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Obr. 20: Emise oxidu uhelnatého (Zdroj: vlastní tvorba)

Oxid uhelnatý je také velmi jedovatý bezbarvý plyn. Obsažen především ve výfukových plynech automobilů. Proto byly u benzinových motorů povinně zavedeny katalyzátory. Díky jejich pomoci se v dlouhodobém měřítku výskyt tohoto plynu v ovzduší snižuje. Plyn je pro člověka nebezpečný v tom, že blokuje přenášení kyslíku v krvi. Ve velkém množství může způsobit i otravu. Výskyt tohoto plynu na Vysočině je průměrný ve srovnání

s ostatními

kraji. Jeho hodnota

za poslední

roky nepravidelně

kolísá.Právě kvůli velkému množství automobilů je v Praze výskyt tohoto plynu enormně vysoký. Jeho hodnota za rok 2010 byla30,87 tun na kilometr čtvereční. Tomuto snižování mají napomoci i vysoké poplatky za přihlášení aut na dopravním inspektorátu, pokud nesplňují emisní normy. V Německu je běžný zákaz vjezdu do měst automobilům nesplňujícím určitou hodnotu výfukových plynů.

52

Kriminalita za kraje Tab. 21: Zjištěné trestné činy na 1000 obyvatel (Zdroj: vlastní tvorba, data: Český statistický úřad)

Kraj

2005

Zlínský Vysočina Pardubický Královéhradecký Olomoucký Jihočeský Plzeňský Jihomoravský Karlovarský Středočeský Liberecký Moravskoslezský Ústecký Praha

2006

17,2 15,7 20,3 21,3 23,2 26,7 27,7 27,3 33,2 32,4 35,1 28,1 39,8 81,4

16,8 16,0 18,9 21,0 22,0 25,6 25,3 28,3 31,2 31,9 34,4 29,6 39,9 75,4

2007

2008

18,5 18,8 20,6 24,7 24,6 25,1 27,7 29,4 34,6 37,0 37,1 31,8 42,0 72,8

17,6 17,2 19,6 22,6 23,2 25,1 26,8 27,7 29,3 35,0 35,5 32,8 39,7 67,7

2009

2010

17,0 17,4 17,9 20,6 22,2 22,4 25,0 26,2 28,7 33,2 33,5 33,4 35,5 67,6

16,0 16,9 17,2 20,1 21,4 24,0 24,2 25,4 25,8 30,4 31,3 31,9 35,2 59,1

2011 15,6 16,8 17,7 19,9 22,5 x 24,1 25,7 26,7 29,6 31,2 34,5 36,6 x

Data označená x se nepodařilo zjistit.

Zjištěné trestné činy na 1000 obyvatel Zlínský

80,0

Vysočina 70,0

Pardubický Královéhradecký

60,0

Olomoucký Jihočeský

50,0

Plzeňský Jihomoravský

40,0

Karlovarský Středočeský

30,0

Liberecký Moravskoslezský

20,0

Ústecký Praha

10,0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Obr. 21: Graf zjištěných trestných činů na 1000 obyvatel (Zdroj: vlastní tvorba)

53

Kriminalita a spáchané trestné činy ve většině krajů klesá. V porovnání let 2005 a 2011 ovšem najdeme dvě výjimky. Jednou je náš kraj Vysočina, i když patří mezi kraje s nejnižší kriminalitou, a Moravskoslezský kraj. Nejvyšší výskyt trestných činů na 1000 obyvatel je v Praze. Hovoříme zde o počtu 59,1 trestných činů na 1000 obyvatel. Nejnižší kriminalita je na Zlínsku, kde je to číslo šestnáct. Hned po tomto kraji je Vysočina. V porovnání jednotlivých let 2005 a 2011 je jasný nárůst kriminality, pokud ale uděláme porovnání mezi lety 2005–2011, zjistíme, že kriminalita rostla do roku 2007 na hodnotu 18,8 a nadále klesala až do posledního roku s údajem 16,8. Zvyšování kriminality se stává dlouhodobým problémem. Proto má Vysočina svůj vlastní program prevence kriminality kraje Vysočina. Nejvíce kriminalita roste v oblasti krádeží a domácího násilí. Velká část těchto činů je spáchána pod vlivem alkoholu. V neposlední řadě se musí policie zabývat i nárůstem tak zvané kyberšikany, které se dopouštějí zejména nezletilé děti. Program prevence kriminality kraje Vysočina má motivovat a podporovat školy a jiné organizace, které mají za cíl ovlivňovat veřejnost, aby si důkladně rozmýšlela své jednání a zejména myslela na důsledky svého jednání. Ne jenom důsledky, které plynou pro samotné pachatele trestných činů, ale i na následky, se kterými se musí vyrovnat i sama oběť těchto činů. Dále je důležité informovat veřejnost o ochraně svého majetku a o podvodných činnostech týkajících se úvěrů nebo půjček. Pro rok 2012 byl podle webových stránek kraje Vysočinastanoven celkový rozpočet tohoto programu na 1,5 mil. korun. Minimální výše dotace je pět tisíc korun a maximální hranice je 150 000 korun. Z dotačního fondu bude kryto 60 % z celkové investice. Za investici je považováno zbudování dětských hřišť, nákup spotřební elektroniky. Zejména pro školy je vhodný nákup knih a učebnic. V neposlední řadě je také důležité podporovat distribuci materiálů obsahujících informace o kriminalitě, o statistice kriminality nebo jak se kriminalitě bránit. Veškeré aktivity se musejí odehrávat na území Kraje Vysočina.

54

Doprava v krajích Tab. 22: Dálnice v krajích (Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR)

Kraj Středočeský Jihomoravský Ústecký Vysočina Ústecký Moravskoslezský Olomoucký Královéhradecký Zlínský Jihočeský Praha Pardubický Karlovarský Liberecký Česká republika celkem

2005 173,9 134,7 29,4 92,9 29,4 0,0 7,6 0,0 0,0 8,8 10,6 0,0 0,0 0,0

2007 194,5 134,7 52,4 92,9 52,4 14,9 7,6 16,0 0,0 15,6 10,6 8,2 0,0 0,0

2008 194,2 134,3 52,6 92,6 52,6 27,7 22,2 16,1 7,2 15,5 10,6 8,2 0,0 0,0

2009 194,2 134,3 52,6 92,6 52,6 53,5 33,2 16,8 7,6 15,2 10,6 8,9 0,0 0,0

2010 194,2 134,5 52,6 92,5 52,6 53,5 33,2 16,8 12,5 15,4 10,6 8,8 0,0 0,0

2011 194,2 134,5 56,5 92,5 56,5 53,8 36,2 16,8 16,6 15,4 10,6 8,8 0,0 0,0

564,4

656,6

690,5

728,7

733,9

745,1

Hodnoty jsou udávané v kilometrech V České republice je podle údajů za rok 2011 dohromady 745,1 kilometrů dálnic. Na vývoji od roku 2005 vidíme, že jejich počet neustále narůstá. Nejvíce kilometrů dálnic má na svém území Středočeský kraj. Má jich totiž 194,2 km. Na druhém místě je Jihomoravský kraj, který na první místo ztrácí necelých 60 kilometrů. Kraj Vysočina má 92,5 km dálnic. Jedná se o dálnici D1, jejíž úsek našeho kraje je především v zimě znám mezi řidiči jako nevyzpytatelný co se sněhových přeháněk týče. Povšimněme si, že Karlovarský a Liberecký kraj nemají vůbec žádnou dálnici.

55

Tab. 23: Silnice I., II. a III. třídy (Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR)

Kraj Středočeský Jihočeský Plzeňský Vysočina Jihomoravský Ústecký Královéhradecký Pardubický Olomoucký Moravskoslezský Liberecký Zlínský Karlovarský Praha Česká republika celkem

2005 9 400,1 6 120,1 5 014,5 5 002,3 4 370,7 4 144,1 3 754,9 3 580,9 3 555,8 3 344,5 2 435,7 2 116,4 2 043,6 61,8

2007 9 407,8 6 114,5 5 019,8 4 997,3 4 364,1 4 128,4 3 754,4 3 581,4 3 560,6 3 359,9 2 428,6 2 116,0 2 044,0 61,8

2008 9 418,9 6 116,1 5 020,4 5 000,7 4 358,6 4 146,3 3 749,8 3 588,5 3 550,5 3 366,0 2 427,7 2 113,3 2 043,9 62,3

2009 9 422,3 6 110,9 5 020,2 4 996,7 4 359,6 4 150,6 3 756,3 3 595,2 3 548,4 3 374,5 2 426,7 2 114,7 2 051,0 62,7

2010 9 442,8 6 113,4 5 019,7 5 007,1 4 345,6 4 150,7 3 756,2 3 592,9 3 532,7 3 377,6 2 425,3 2 127,4 2 053,8 72,9

2011 9 443,2 6 109,2 5 024,2 4 997,4 4 342,7 4 141,2 3 753,7 3 587,8 3 531,5 3 386,9 2 424,1 2 128,2 2 054,5 72,3

54 945,4 54 938,6 54 963,0 54 989,8 55 018,0 54 996,9

Hodnoty jsou udávané v kilometrech Silnic I., II. a III. třídy je v republice bezmála 55 000 kilometrů. Nejhustší síť silnic má opět stejně jako u dálnic Středočeský kraj. Je to dáno polohou kraje, který obklopuje hlavní město, tedy i ekonomické centrum země. Proto je zde také potřeba dopravní obslužnosti ze všech světových stran a tyto silnice musejí vést přes tento kraj. Vysočina sama má necelých pět tisíc kilometrů silnic. Obsadila tedy čtvrté místo v tabulce silnic I, II a III. třídy. Vezmeme-li v potaz geografickou polohu Vysočiny, je jejich údržba zvláště v zimních měsících velmi náročná, a to jak finančně, tak i materiálně.

56

Tab. 24: Počty registrovaných osobních automobilů podle krajů (Zdroj: Centrální registr vozidel)

Kraj Praha Středočeský Jihomoravský Moravskoslezský Ústecký Jihočeský Plzeňský Královéhradecký Olomoucký Zlínský Pardubický Vysočina Liberecký Karlovarský Česká republika celkem

2005 599 603 490 403 408 116 394 800 299 173 259 671 238 273 217 732 205 059 194 661 190 550 187 071 162 288 111 308

2007 624 778 537 582 441 279 428 663 330 841 280 469 258 062 235 186 224 348 210 059 207 445 202 344 177 175 121 850

2008 633 688 561 609 456 305 445 431 342 766 289 625 266 776 242 488 233 424 217 977 214 486 209 757 183 496 125 542

3 958 708

4 280 081

4 423 370

2009 635 092 567 862 460 449 448 672 339 721 289 035 265 947 241 661 234 715 220 322 214 220 211 052 182 486 123 818

2010 649 707 578 338 467 852 452 840 341 806 292 639 268 627 243 729 238 305 223 588 216 704 213 426 184 060 124 611

2011 670 074 591 186 476 330 459 641 344 556 297 420 273 483 246 862 242 343 228 189 220 694 218 087 187 007 125 770

4 435 052 4 496 232 4 581 642

Hodnoty jsou udávané v kilometrech K roku 2011 bylo v celé ČR zaregistrováno 4,5 milionů osobních aut. Ve vývoji od roku 2005 do roku 2011 vidíme poměrně značný nárůst jejich počtu. Nejvíce jich je v Praze, která má počet obyvatel 1,2 mil. Takže každý druhý obyvatel Prahy má osobní auto. Dalším krajem v žebříčku je opět Středočeský kraj, ten má na svém území zaregistrováno 591 186 osobních automobilů. Kraj Vysočina se pohybuje až u konce žebříčku s 218 087 vozidel. V tabulce vidíme, že v našem kraji je nárůst během pěti let o více než třicet tisíc vozidel. Doprava na Vysočině Kraj Vysočina má ve svých záměrech podporovat rozvoj dopravní infrastruktury. Tím je míněna výstavba nových silnic, dálnic a železnic, ale i oprava stávajících. To je i dlouhodobým cílem Dopravní politiky České republiky i Evropské dopravní politiky. O údržbu silnic v Kraji Vysočina se starají obce s rozšířenou působností. Je zřízeno i pět stanic Správy a údržby silnic, které zajišťují údržbu silnic II a III třídy. O silnice I třídy a dálnice se stará Ředitelství silnic a dálnic České republiky.

57

Obr.22: Páteřní síť silnic na Vysočině (Zdroj: Vysočina v dopravě)

Ve správě silnic je také 871 mostů. Dálnice D1 vedoucí přes Vysočinu má délku necelých 93 km. Tato dálnice je poměrně důležitým pojítkem mezi Prahou a Brnem, proto naprostá většina zboží a osob cestující mezi těmito městy projíždí přes dálnici na Vysočině, nebo přes některou ze silnic vedoucí po Vysočině. Zmiňovaná dálnice D1 je zobrazena na obrázku Páteřních sítí silnic na Vysočině. Byla budována v 70. letech minulého století. Předpokládané zatížení dálnice v té době byla 2 500 aut denně. V osmdesátých letech zátěž vzrostla na 4 500 vozidel denně. V dnešní době je provoz na dálnici odhadován na 35 000 aut za jeden den. Proto je dálnice v dnešní době po objemové stránce absolutně nevyhovující.

58

Tab. 25: Délky železničních tratí podle krajů (Zdroj: Správa železniční dopravní cesty)

Kraj Středočeský Ústecký Jihočeský Jihomoravský Královéhradecký Plzeňský Moravskoslezský Vysočina Olomoucký Liberecký Pardubický Karlovarský Zlínský Praha Česká republika celkem

2005 1 278,8 1 019,6 953,0 809,5 714,2 709,6 670,6 650,2 613,3 553,3 545,2 493,0 357,8 245,9

2007 1 277,1 1 023,5 952,2 799,8 714,5 708,8 673,0 650,1 600,0 553,4 541,0 493,2 357,7 243,4

2008 1 278,9 1 020,2 980,7 798,9 714,3 708,2 673,4 621,6 600,1 553,4 541,0 493,2 357,7 247,8

2009 1 277,7 1 020,2 981,0 782,9 714,9 709,8 673,6 622,2 600,8 553,4 541,6 493,6 358,3 248,1

2010 1 277,8 1 019,8 981,0 783,7 714,9 709,9 663,4 622,2 601,2 553,4 541,5 493,3 358,3 247,9

2011 1 277,6 1 021,7 980,9 783,8 715,0 710,7 663,8 622,2 602,8 552,3 541,5 493,4 358,7 248,0

9 613,9

9 587,7

9 589,3

9 578,1

9 568,4

9 572,2

Udáváno v kilometrech. V železniční dopravě byla v roce 2003 decentralizována drážní doprava ze státu na kraje. Vznikla tak krajská centra Českých drah. Pro Vysočinu má sídlo v Jihlavě. Délka všech tratí v kraji je 622 km. Naprostá většina těchto tratí vznikla již v druhé polovině devatenáctého století, což napovídá o jejich špatném technickém stavu. To má za následek snižování rychlosti na většině železničních spojení. Síť železnic na Vysočině můžeme vidět na obrázku Železniční tratě na Vysočině.

59

Obr. 23: Železniční tratě na Vysočině (Zdroj: Vysočina v dopravě)

Dopravní nehody v krajích Tab. 26: Dopravní nehody v krajích, při kterých došlo ke smrti, nebo zranění osob (Zdroj: Policejní prezidium ČR)

Kraj Středočeský Moravskoslezský Jihomoravský Praha Jihočeský Ústecký Plzeňský Olomoucký Pardubický Královéhradecký Vysočina Liberecký Zlínský Karlovarský

2005 3 600 2 521 2 575 2 506 1 816 1 918 1 609 1 440 1 474 1 327 1 443 1 076 1 214 720

2007 3 370 2 331 2 307 1 943 1 658 1 689 1 509 1 480 1 349 1 270 1 294 990 1 219 651

2008 3 329 2 331 2 202 1 909 1 567 1 817 1 454 1 360 1 326 1 177 1 233 1 033 1 124 619

2009 3 151 2 194 2 059 2 094 1 573 1 683 1 449 1 334 1 220 1 166 1 107 991 1 065 620

2010 2 704 2 100 1 968 1 885 1 450 1 443 1 206 1 214 1 060 1 122 994 947 1 032 551

2011 2 683 2 152 2 132 1 955 1 529 1 405 1 295 1 278 1 168 1 143 1 084 1 066 1 039 558

60

Dopravní nehody se zraněním nebo smrtí 4 000 Středočeský Moravskoslezský

3 500

Jihomoravský Hl.m. Praha

3 000

Jihočeský Ústecký

2 500

Plzeňský Olomoucký

2 000

Pardubický Královéhradecký

1 500

Vysočina Liberecký

1 000

Zlínský Karlovarský

500 2005

2007

2008

2009

2010

2011

Obr. 24: Graf dopravní nehodovosti s následkem smrti nebo zranění (Zdroj: vlastní tvorba)

V tabulce dopravních nehod vidíme nehody, u kterých došlo ke smrti, nebo zranění osob. Dobrá zpráva je, že tyto nehody mají od roku 2005 do roku 2011 klesavou tendenci. To může být způsobeno několika faktory. Jedním z nich může být větší dopravní kontrola od Policie a přísnější tresty, dále zavedený bodový systém a v neposlední řadě i větší bezpečnost moderních aut. Tento pokles ve zmiňovaných letech byl 5 tisíc nehod, to znamená snížení nehodovosti o jednu pětinu. Uvědomme si, že počet aut neustále narůstá, můžeme to tedy považovat za velký úspěch. Největší nehodovost je ve Středočeském kraji, kde za rok 2011 stalo 2 683 nehod. Vysočina je kraj s poměrně nízkou nehodovostí. Graficky znázorněno to vidíme i na grafu dopravní nehodovosti.

61

Napojení na čistírny odpadních vod Tab. 27: Napojení na čistírny odpadních vod podle krajů (Zdroj: vlastní tvorba, data: český statistický úřad)

Kraj Praha Karlovarský Zlínský Jihomoravský Jihočeský Vysočina Ústecký Moravskoslezský Plzeňský Olomoucký Královéhradecký Pardubický Středočeský Liberecký

2005 99,2 91,5 80,0 83,1 84,1 83,6 81,0 75,8 77,6 73,6 74,3 68,2 63,6 68,5

2006 99,0 91,6 81,4 84,1 83,6 85,2 81,9 77,9 78,1 74,3 73,1 68,7 66,0 68,8

2007 99,7 92,8 83,5 86,5 85,0 83,2 82,5 79,1 77,6 75,0 73,0 69,6 66,8 68,9

2008 99,0 90,4 85,0 87,2 85,2 83,8 81,5 81,0 76,8 76,5 73,1 69,7 67,3 68,2

2009 99,0 91,1 85,4 87,9 85,8 84,5 81,4 80,8 78,0 77,4 73,0 70,2 66,5 67,9

2010 99,2 91,4 85,6 88,3 86,3 84,8 81,5 80,8 78,3 77,6 74,1 71,8 68,7 68,2

2011 100 93,3 90 87,7 86,2 85,2 82,5 82,2 78,7 78,4 75,3 72,1 68,9 68,9

Hodnoty jsou v procentech. U tohoto ukazatele vidímepokrok v budování kanalizační infrastruktury. To je významný posun nejen v hygienické otázce, ale zároveň i v otázce čistoty životního prostředí. Vody takto zpracované jsou dále ekologicky nezávadné. Největší pokrok od roku 2005 do roku 2011 v budování kanalizačních cest k čističce odpadních vod udělal Zlínský kraj, který zvýšil svůj stav o deset procent. To je značný posun během krátké doby. Region Praha dokázal připojit všechny domy k veřejné kanalizační síti. Kraj Vysočina se v roce 2011 pohybuje v hodnotě 85,2 %. S tímto číslem je na vrchních příčkách pořadí.

62

Životní prostředí na Vysočině Tabulka 28: Životní prostředí na Vysočině (Zdroj: Vlastní tvorba, data český statistický úřad) 2005 Chráněné krajinné oblasti

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2

2

2

2

2

2

2

3

3

3

3

3

3

3

7

7

7

7

7

7

7

726

725

726

574

795

843

578

7,3

7,8

8,6

8,5

8

6,9

8,1

90,2

93,2

93

92,8

93,7

94,2

94,6

26 810

27 341

25 996

26 207

26 588

25 899

25 326

Obyvatelé domů s přípojkou veřejné kanalizace (v %)

83,6

85,2

83,2

83,8

84,5

84,8

85,2

Objem odpadních vod (v tis. m3)

24 088

24 515

22 190

22 292

22 752

20 668

19 650

Národní přírodní památky Národní přírodní rezervace Srážky (v mm) Roční průměr teplot(v °C) Obyvatelé mající přípojku vodovodu (v %) Spotřeba pitné vody (v tis. m3)

Investice na ochranu životního prostředí (v tis. Kč)

974 591 1 282 731 1 032 037

Náklady na ochranu životního prostředí (v tis. Kč)

520 382

836 403

830 468

Komunální odpad na 1 obyvatele (v kg)

265,5

304,7

276,1

854 310 593 913

1 006 056 916 190

293,7

339,9

777 614 1 289 173

1 022 298

1 051 088

301,6

311

V kraji Vysočina se nachází dvě chráněné krajinné oblasti. Jsou to Žďárské vrchy a Železné hory. Byly zřízeny pro zachování rázu krajiny, rybníků a lesů na Vysočině. Na jejich území nalezneme jehličnaté, ale i listnaté lesy nebo pískovcové horniny. Vidíme, že co se týká srážek a roční průměrné teploty, údaje se pohybují v poměrně stálém rozsahu s malými výkyvy. Investice do životního prostředí, do rozšiřování vodovodu a kanalizace má svůj smysl. Vidíme tak narůstající procento obyvatel podílejících se na přípojce vodovodu a odpadních vod. Vodovod mělo v roce 2004 připojeno 88,3 % a v roce 2011 to bylo 94,6 %. Což je pokrok o více než 6 %. U napojení na veřejný systém kanalizace je to necelých 5%. Ani jedno toto zvýšení, jak by logicky vyplývalo, ale nemělo 63

za důsledek zvýšení spotřeby pitné vody, nebo větší množství vypouštěných odpadních vod. Pod investicemi na ochranu životního prostředí si můžeme představit budování čistíren odpadních vod nebo výstavbu a modernizaci kanalizačních sítí. V rozmezí let 2004–2011 se tyto investice pohybovaly od 600 mil. do 1,2 mld. korun. Tím logicky musejí růst i náklady na udržování těchto zařízení. Růst od roku 2004 do roku 2011 byl více než dvojnásobný. V roce 2004 to bylo necelých 500 mil. a v roce 2011 to bylo přes miliardu korun. V tabulce také vidíme, že nárůst komunálního odpadu od roku 2004 do roku 2011 byl o 40 kg na obyvatele. Přitom pokud se vrátíme k tabulce obyvatel Vysočiny, vidíme, že počet obyvatel v kraji je spíše konstantní. Tento jev si můžeme vysvětlit určitě růstem běžné spotřeby obyvatel.

64

3.2 Dotazníkové šetření Samo dotazníkové šetření bylo tvořeno ve třech úrovních stejně jako předchozí část bakalářské práce. Je to oblast ekonomická, sociální a environmentální. Odpovědělo na ně 179 respondentů. Všichni byli z různých okresů Kraje Vysočina. Dotazování bylo provedeno elektronickou formou. 1. Bydlím v okrese: Průzkum byl dělán ve všech okresech kraje Vysočina. Rozložení respondentů bylo následující. Největší podíl měl okres Jihlava, bylo to 48 % Kraj Třebíč je zastoupena 17 %. Havlíčkův Brod a Žďár nad Sázavou mají rovný podíl, každý 12 %. Posledním okresem je Pelhřimov, ten se do dotazování zapojil 11 %.

Dotazovaní dle okresů Jihlava

11%

Třebíč

12%

48%

12%

Havlíčkův Brod Žďár nad Sázavou

17%

Pelhřimov

Obr. 25: Respondenti rozděleni dle okresů (Zdroj: vlastní tvorba)

2. Jsem spokojený s prací a výdělkem: Další otázka byla na spokojenost s prací a výdělkem. Na tu odpovídali pouze ti, kteří nejsou studenty, nebo nezaměstnanými, ale jsou řádně zaměstnáni. Celých 53 % podle tohoto kritéria odpovědělo, že s tímto tvrzením souhlasí. Oproti tomu celých 42 % odpovědělo, že s tímto tvrzením nesouhlasí. Na toto otázku nezná odpověď 5 %.

65

Spokojenost s výdělkem a prací 5% souhlasí nesouhlasí

42%

53%

nevím

Obr. 26: Spokojenost s prací a výdělkem (Zdroj: vlastní tvorba)

3. Pracovní příležitost ve svém okrese považuji za: Co se pracovních příležitostí týče, tak 56 % dotazovaných pracujev jiné práci, než pro jakou má kvalifikaci, nebo úplně z jiného oboru. Se sháněním práce nemá problém 25 % respondentů, zato 19 % nesežene pro sebe v okolí práci a musí dojíždět do jiného okresu.

Pracovní příležitosti ve vlastním okrese musím vzít práci, která neodpovídá mé kvalifikaci, tedy i z jiného oboru

19%

dostatečné, nemám problém najít práci

25%

56% v okolí neseženu práci, dojíždím do jiného okresu

Obr. 27: Pracovní příležitosti ve vlastním okrese (Zdroj: vlastní tvorba)

66

4. Jaká je ekonomická situace Vaší rodiny? Ekonomická situace rodiny je poměrně vyrovnaná, co se týče dvou ze tří odpovědí. 51 % dotazovaných má příjmy rodiny vyšší, než výdaje, což se také ale odvíjí od vzorku dotazovaných, ve kterých byli po nejvíc studenti. A tudíž jejich rodina je model, kdy rodiče mají již vše, co potřebují, mají téměř odrostlé děti a nemají větší výdaje. Což je kontrast s mladou rodinou, která zařizuje bydlení a nenaspoří tedy velké částky. Rodiny, které nenaspoří téměř nic, mají 46 % odpovědí. V nejtěžší situaci jsou rodiny, které si musejí půjčovat i na běžné potřeby, je jsou jich 3 %.

Ekonomická situace rodiny 3%

příjmy mé rodiny jsou vyšší než výdaje

46%

51%

příjmy se rovnají výdajům, nic nenaspoříme na živobytí si musíme půjčit

Obr. 28: Ekonomická situace rodiny (Zdroj: vlastní tvorba)

5. Obáváte se v budoucnosti o svou rodinu? V této poměrně nejisté době se o budoucnost své rodiny a práce obává 55 % respondentů. Situaci a nedůvěřivost také prohlubuje nedávná finanční krize a její dozvuky. Pasivní v těchto otázkách bylo celých 25 % dotazovaných, kteří o těchto věcech vůbec nepřemýšlí. Jistá si je pouze skupina s 20 %, která věří, že jejich rodina je dostatečně zajištěna a nemá obavu o svou rodinu.

67

Obavy o budoucnost rodiny ano, obávám se o svou práci, nebo se bojím další finanční krize

20%

nepřemýšlím o těchto věcech

25%

55% ne, má rodina je dostatečně zajištěna

Obr. 29: Obavy o budoucnost rodiny (Zdroj: vlastní tvorba)

6. Obodujte : (1 = nejlepší, 4 = nejhorší známka) Bodovací otázku zhodnotili ve škále jedna až čtyři, kdy jedna byla známka nejlepší a čtyřka byla nejhorší. Těmito kritérii hodnoceny kategorie zdravotnických služeb a školství dopadly se známkou 2,4. To by se dalo hodnotit jako těsně pod průměrem. Sociální zabezpečení jak podpora při nezaměstnanosti, nemoci, nebo na mateřské dovolené je obodována na 2,9 bodů. Nejhorší známku dostala celková politická situace. Ta skončila s vyhodnocením na 3,5 bodů. 7. Máte v okolí dostatek možností volnočasových aktivit? Na otázku volnočasových aktivit odpovědělo 61 %, že se jich aktivně zúčastní. Těchto aktivit by se rádo účastnilo i 23 % dotázaných, ale nemají ve svém okolí tuto možnost. Bez zájmu o tuto činnost je 16 % respondentů.

68

Volnočasové aktivity ano, chodím na veřejně zřizovaná sportoviště, kulturní akce pořádáné městem apod.

16%

ve svém okolí nemám možnost, ale rád bych se zúčastnil

23% 61%

ne, nemám o to zájem

Obr. 30: Volnočasové aktivity (Zdroj: vlastní tvorba)

8. Jak hodnotíte péči o životní prostředí na Vysočině? Každý z nás vnímá přírodu kolem sebe. Proto se v šetření vyskytla i otázka na toto téma. Na otázku, jak hodnotíme péči o životní prostředí, odpovědělo 55 %, že považuje krajinu kolem sebe za udržovanou. 41 % z dotázaných má opačný názor, že příroda není dostatečně chráněna a udržována. Životní prostředí nezajímá zbylá 4 %.

Péče o životní prostředí 4%

krajina kolem mě je udržovaná

41% 55%

nepovažuji péči o přírodu za dostatečnou životní prostředí mě nezajímá

Obr. 31: Péče o životní prostředí (Zdroj: vlastní tvorba)

9. Co si myslíte o silničních komunikacích na Vysočině, obodujte: V další bodovací otázce, v které bylo cílem zjistit mínění o silničních komunikacích na Vysočině se škálou od jedné do čtyř, kdy jedna byla nejlepší a čtyři nejhorší 69

odpověděli respondenti poměrně skepticky. Stav dálnic a silnic I. třídy dostal 2,8 bodů a stav silnic II. a III. třídy 3,2 bodů. 10. Do práce nebo do školy jezdím Otázka dopravy je dalším ukazatelem dnešní doby. Do zaměstnání nebo do školy se 38 % dotázaných dopravuje autobusem. Druhou nejpočetnější skupinou je auto, kterým jezdí 31 %. Ekologicky nejšetrnějším způsobem a to pěšky cestuje 13 %. Městská hromadná doprava a vlak mají shodně oba po 9 %.

Do práce nebo do školy se dopravuji 9% 9% 38%

autobusem autem

13%

jdu pěšky MHD vlakem

31% Obr. 32: Do práce nebo do školy se dopravuji (Zdroj: vlastní tvorba)

11. Policie by měla dělat více obchůzek, hlídat veřejný majetek a dělat více dopravních kontrol? Na otázku, zda by měla policie dělat více obchůzek, hlídat veřejný majetek a dělat více dopravních kontrol respondenti odpovídali vcelku kladně. Celých 79 % s tímto tvrzením souhlasí a. Dalších 10 % nezná na tuto otázku odpověď. S tvrzením nesouhlasí 11 % respondentů.

70

Měla by se zvýšit činnost policie ? 10% 11% souhlasím nesouhlasím nevím

79%

Obr. 33: Měla by se zvýšit činnost policie? (Zdroj: vlastní tvorba)

12. Jsem pro, aby se jako tresty za přestupky více udílely veřejně prospěšné práce? V celé republice je dlouhodobým problémem přeplnění věznic. Částečně by se snad dalo tomuto problému pomoci veřejně prospěšnými pracemi. S těmito veřejně prospěšnými pracemi spíše souhlasí 76 % zúčastněných. Na tuto věc nemá názor 13 % dotázaných. Dalších 11 % nesouhlasí.

Veřejně prospěšné práce jako tresty 11% 13%

souhlasím nevím nesouhlasím

76%

Obr. 34: Veřejně prospěšné práce jako tresty (Zdroj: vlastní tvorba)

71

13. Pohlaví: Dotazníkové šetření vyplnilo 179 respondentů. Na výsečovém grafu vidíme podíl pohlaví dotazovaných. Žen bylo 133, v procentuálním zastoupení je to 74 % a mužů 46, což je 26 %.

Pohlaví respondentů

26% žena muž

74%

Obr. 35: Pohlaví respondentů (Zdroj: vlastní tvorba)

14. Věk: Dále vidíme věk respondentů. Nejvíce zastoupená skupina byla ve věku 21–35 let, bylo to 78 % dotazovaných. Lidé ve věku 36–50 let byli zastoupeni v počtu 12 %. Do dvaceti let bylo 8 % odpovídajících. Nejstarší věková skupina více než 51 let odpovídala pouze třikrát, to jsou2 %.

72

Věk 2% 8% 12%

21 - 35 36 - 50 do 20 let 51 +

78%

Obr. 36Věk respondentů (Zdroj: vlastní tvorba)

15. Vzdělání: Respondenty můžeme segmentovat také podle vzdělání. Nejrozšířenější skupinou jsou středoškoláci s maturitou, kterých je 63 %. Druhá nejpočetnější skupina jsou vysokoškoláci, kterých je 31 %. K výučnímu listu se hlásí 5% dotázaných, Jako základní vzdělání uvedlo 1 %.

Vzdělání 1% 5% maturita

31%

vysokoškolský diplom výuční list

63%

základní

Obr. 37: Vzdělání (Zdroj: vlastní tvorba)

73

3.3 Vyhodnocení výsledků Výsledkem je zjištění pořadí Kraje Vysočina mezi ostatními kraji. Byla k tomu použita metoda srovnávání určitých kritérií z oblasti ekonomické, sociální a environmentální. U každého z kritérií se určilo, na kolikátém místě se nachází náš kraj. Tato řazení jsou v následující tabulce. Z kritérií se provedl průměr, který udal pořadí v každé z oblastí. Poté se udělal celkový průměr ze všech oblastí a označil celkové pořadí kraje. V české republice máme, jak již bylo zmíněno čtrnáct krajů. Tab. 29: Vyhodnocení pořadí (Zdroj: vlastní tvorba)

Oblast

Kritérium

HDP na obyvatele Míra registrované nezaměstnanosti Ekonomická Počet uchazečů na 1 pracovní místo Hrubý fixní kapitál na 1 obyvatele Pořadí v ekonomické oblasti Čistý disponibilní důchod na 1 obyvatele Počet lékařů na 1000 obyvatel Sociální Studenti na vysokých školách Lůžka v nemocnici Pořadí v sociální oblasti Emise plynu SO2 Environmentální Emise plynu CO Zjištěné trestné činy na 1000 obyvatel Napojení na ČOV Pořadí v environmentální oblasti Celkové pořadí

Pořadí Vysočiny 9 8 12 11 10 6 11 13 11 10 1 6 2 6 4 8

V ekonomické oblasti kraj dosáhl desátého místa, v oblasti sociální to je taktéž desáté místo. Environmentální oblast si získala čtvrté místo. Pořadí je vždy určeno k poslednímu roku kompletního zjištění. Kraj Vysočina se celkově umístil na osmém místě.Tento výsledek ukazuje, že kraj se nachází ve středu kvality života. Pokud si prohlédneme tabulku Vyhodnocení pořadí podrobněji, tak ekonomická a sociální oblast dopadlyhůře než oblast environmentální. Ekonomická oblast je celá odvislá od pracovních příležitostí v kraji a podporou podnikání kraje. Pro další rozvoj kraje by bylo vhodné vytvořit lepší podmínky pro vstup velkých zaměstnavatelů. Nejvíce by pomohlo otevření velkého podniku na 74

Vysočině, mimo Jihlavu, která má několik těchto firem, zabývajících se především strojírenstvím, ve své blízkosti. Nejlépe, kdyby se tento podnik usídlil v okrese Třebíč, kde je momentálně nejvyšší procento nezaměstnanosti. V sociální oblasti je kraj na desátém místě. To není moc pozitivní hodnocení.Z tohoto pohledu by bylo výhodné zaměřit se na zvýšenístavu vysokoškoláků, které by mohlo do kraje přilákat zaměstnavatele nabízející náročnější práci na kvalitu a tím i bohatost kraje. V environmentální oblasti by Vysočině mohl leckterý kraj závidět. Čistotou životního prostředí se dostává na špici seznamu. Co se kriminality týká je Vysočina druhým nejbezpečnějším krajem v zemi. Z hygienického hlediska se kraj neustále rozvíjí. Domů napojených na čistírny odpadních vod přibývá, narůstá i počet připojených k vodovodnímu vedení. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že většina obyvatel regionu je spokojena se svou prací., ale více než polovina obyvatel má obavy z budoucnosti. I přes to, že žijeme v bezpečném regionu, skoro 80 % obyvatel by uvítalo, kdyby byla Policie více viděna na veřejných prostranstvích a dělala více obchůzek, stejně jako dopravních kontrol. V otázce trestů za přestupky a méně závažných trestných činů by 75 % lidí souhlasilo s udělováním veřejně prospěšných prací. Tímto řešením by se snížil i stav přeplněných věznic a znamenalo by to úsporu veřejných prostředků. Toto řešení by bylo i vhodné a výchovné z psychologického hlediska. Člověk páchající trestnou činnost se ve věznici nemusí starat o své živobytí, naopak, pokud by byl nucen pravidelně vykonávat veřejně prospěšné činnosti a k tomu se o sebe postarat, byl by to pro něho ve většině případů horší trest. Nehledě na to, že ve věznicích se může seznámit s vězni, s kterými nadále může páchat další trestnou činnost.

75

4 Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo provést analýzu stavu ukazatelů kvality života v Kraji Vysočina. Většina analýz, které jsou prováděny,mají zaměření na ekonomickou stránku věci. Tímto srovnáním, ale nelze dostatečně zjistit kvalitu života v požadované oblasti. Proto je nutné pro tento předpoklad začlenit do analýzy ještě oblast sociální a environmentální. Podle mé analýzy je kraj na osmém místě v žebříčku krajů. Toto umístění není vzhledem k okolnostem špatné. Okolnostmi mám na mysli vysokou nezaměstnanost a dopady finanční krize. Data k praktické části jsem získával především z Českého statistického úřadu. Musím, ale podotknout, že vyhledávání na těchto stránkách pro mě bylo zprvu nelogické a nesrozumitelné. Po nějaké době jsem se začal lépe orientovat a hledání materiálů už pro mě nebyl takový problém. Jsou, ale i rozdíly mezi krajovými statistikami. Kraj Vysočina má poměrně dobře zpracovanou statistiku v logických celcích. Nemile mě překvapila Praha. Údaje byly podle mého názoru zbytečně rozděleny do mnoha částí. Hlavní město jako jediný kraj pamatuje na cizince, kteří ho zčásti živí cestovním ruchem. Jako jediný kraj měl totiž všechny své statistiky označeny i v angličtině. Mou snahou bylo zanášet do práce i analýzu mikroregionů na úrovni okresů. Po zrušení okresů jako hlavních samosprávných celků se tyto statistiky vytvářejí hlavně na úrovni krajů. To můj osobní úkol znesnadňoval, nicméně v některých částech práce tyto údaje lze nalézt. Při hledání statistických dat k utváření tabulek jsem nalezl několik zdrojů, z kterých lze tyto údaje čerpat. Mnohdy jsem ale dostal rozdílné výsledky. Pokoušel jsem se porovnávat tato data mezi sebou, abych zjistil, který zdroj bude nejdůvěryhodnější. Proto jsem byl nucen se ponejvíce spolehnout na data od Českého statistického úřadu, který jakožto státní instituce a správce veškerých statistik, ze kterých vychází i státní správa mi připadá jako nejlepší volba. Na stránkách této instituce jsou také stanoveny podmínky pro využívání a zveřejňování statistických údajů, dle kterých mohu tyto údaje se souhlasem použít. Kraj Vysočina má dle jednotlivých ukazatelů dobrou dopravní infrastrukturu. Díky dálnici vedoucí ze západu i z východu a díky vysokému počtu silnic I. a II. třídy je rychle a efektivně dostupné každé město v kraji. Železniční doprava byla využívána 76

v dřívějších dobách hojněji, než dnes. Převážně nákladní železniční dopravy se využívá zřídka. Vysočina by měla možnost propojit své tratě s Rakouskem. Železniční trať končící ve Slavonicích je nedaleko rakouské trati. Tuto alternativu bych považoval za značný ekonomický přínos celému kraji. Kraj by měl zlepšit především situaci v ekonomické oblasti. Musí se aktivněji zapojit do vytváření pracovních míst a především podmínek pro zaměstnavatele, jak jsem již popsal dříve v hodnocení výsledků. Myslím si, že cíl mé bakalářské práce byl splněn. Navrhl jsem několik řešení pro podporu rozvoje kraje.

77

Seznam použité literatury Monografie BLAZEK, Jirí a David UHLÍR. Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, klasifikace. Vyd. 1. V Praze: Karolinum, 2002, 211 p. ISBN 80-246-0384-5. STEJSKAL, Jan a Jaroslav KOVÁRNÍK. Regionální politika a její nástroje. Praha: Portál, s.r.o., 2009, 216 s. ISBN 978-80-7367-588-2. Strukturální fondy č.9: Ekonomická a sociální soudržnost, Předvstupní nástroje EU, PHARE, ISPA A SAPARD v České republice. Praha: Metropolis Media, a.s., 2000, 150 s. SVATOŇOVÁ, Magdaléna, Tomáš ČIHÁK, Jaromíra MOUDRÁ, Lucie OHÁŇKOVÁ a Václav NOVÁK. Základy strukturánlí a regionální politiky EU: Partnerství pro Vysočinu. Jihlava: EKON Jihlava, 2006, 213 s. VANHOVE, Norbert a Leo H KLAASSEN. Regional policy: a European approach. 2nd ed. Brookfield, Vt., USA: Gower Pub. Co., c1987, xx, 529 p. ISBN 05-660-5413-2. WOKOUN, René. Ceská regionální politika v období vstupu do Evropské unie. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2003, 326 p. ISBN 80-245-0517-7. ŽÍTEK, Vladimír a Viktorie KLÍMOVÁ. Regionální politika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, 106 s. ISBN 978-802-1047-617. Webová stránka Analitické a statistické služby kraje Vysočina [online]. 2012 [cit. 2012-10-30]. Dostupné z: http://www.analytika.kr-vysocina.cz/index.php Dotace EU: operační programy, strukturální fondy. Dotace EU [online]. 2011 [cit. 2012-10-30].

Dostupné

z:

http://www.ipodnikatel.cz/Dotace-EU/dotace-odkud-

pochazeji-a-jak-se-k-nim-dostat.html Strukturální fondy EU - Programy 2007 - 2013 [online]. 2012 [cit. 2012-10-30]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013 Statistické přehledy kriminality [online]. 2012. vyd. 2012 [cit. 2012-11-25]. Dostupné z: http://www.policie.cz/clanek/statisticke-prehledy-kriminality-za-rok-2012.aspx 78

Program prevence kriminality [online]. 2012. vyd. 2012 [cit. 2012-11-25]. Dostupné z: http://www.edotace.cz/katalog-dotaci/program-prevence-kriminality-kraje-vysocina11089/ Regionální informační servis [online]. 2012. vyd. 2012 [cit. 2012-11-25]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/kraj-vysocina/kraj/zivotni-prostredi/investice-dozivotniho-prostredi/ Poznáváme Vysočinu nástroji GIS [online]. 2012. vyd. 2012 [cit. 2012-11-25]. Dostupné

z:

http://gynome.nmnm.cz/gisvysociny/index.php?ln=cz&id=7&cat=c&typ=menu OSN Praha: Světová zdravotnická organizace (WHO) [online]. 2005 [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.osn.cz/system-osn/specializovane-agentury/?i=119 Ministerstvo pro místní rozvoj [online]. 2012 [cit. 2012-10-30]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/ Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2012-10-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/ Partnerství

pro

Vysočinu

[online].

2012

[cit.

2012-10-30].

Dostupné

z:

http://www.partnerstvi-vysocina.cz/ Sociálni politika v Evropské unii [online]. 2009 [cit. 2012-12-05]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/socialni-politika-v-evropske-unii-5149.html Elektronický dokument Program rozvoje kraje vysočina [online]. 2007, 53 s.[cit. 2012-10-30]. Dostupné z: http://ma21.cenia.cz/LinkClick.aspx?fileticket=CH9MLZTEyo%3D&tabid=951&mid=596&language=cs-CZ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM NUTS 2 JIHOVÝCHOD 2007–2013 [online]. listopad 2007. 2007[cit. 2012-12-04]. Dostupné z: http://www.strukturalnifondy.cz/getmedia/d2dde707-6614-4c17-bfd5-5eb441762476/ROP-NUTS-IIJihovychod ZÁVĚREČNÝ ÚČET KRAJE VYSOČIINA ZA ROK 2011 [online]. 2012[cit. 2012-1125]. Dostupné z: http://www.vasnazor.cz/organisations/kraj/files/Z%C3%9A%202011.pdf 79

Právní norma Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. In: 250/2000 Sb. 2000.

Dostupné

z:

http://www.vzdelanyzastupitel.cz/elearning/plne-texty-

zakonu/zakon-c-250-2000-sb-o-rozpoctovych-pravidlech-uzemnich-rozpoctu.aspx Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. In: 248/2000 Sb. 2000. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-248

80

Seznam obrázků Obr. 1: Statistické jednotky NUTS 2 .............................................................................. 15 Obr. 2: Průběh grantové podpory z Fondu Vysočiny ..................................................... 21 Obr. 3: Program rozvoje Kraje Vysočina ....................................................................... 24 Obr. 4: Logo a znak Kraje Vysočina .............................................................................. 25 Obr. 5: Graf vývoje HDP na obyvatele........................................................................... 28 Obr. 6: Hrubý fixní kapitál na 1 obyvatele ..................................................................... 30 Obr. 7: Průměrná hrubá měsíční mzda ........................................................................... 32 Obr. 8: Graf mezd mužů a žen ........................................................................................ 33 Obr. 9: Graf registrované míry nezaměstnanosti ............................................................ 34 Obr. 10: Graf počtu uchazečů na 1 pracovní místo ........................................................ 36 Obr. 11: Obyvatelstvo Vysočiny .................................................................................... 40 Obr. 12: Věkové složení obyvatelstva ............................................................................ 41 Obr. 13: Vývoj počtu cizinců v Kraji Vysočina v letech 2008 až 2010 ......................... 42 Obr. 14: Obyvatelé v jednotlivých okresech kraje ......................................................... 42 Obr. 15: Graf čistého disponibilního důchodu na 1 obyvatele ....................................... 43 Obr. 16: Graf počtu lékařů na 1000 obyvatel ................................................................. 44 Obr. 17: Graf lůžek v nemocnicích ................................................................................. 46 Obr. 18: Graf studentů vysokých škol ............................................................................ 48 Obr. 19: Graf vývoje emisí oxidu siřičitého ................................................................... 50 Obr. 20: Emise oxidu uhelnatého ................................................................................... 52 Obr. 21: Graf zjištěných trestných činů na 1000 obyvatel ............................................. 53 Obr. 22: Páteřní síť silnic na Vysočině .......................................................................... 58 Obr. 23: Železniční tratě na Vysočině ............................................................................ 60 Obr. 24: Graf dopravní nehodovosti s následkem smrti nebo zranění ............................ 61 Obr. 25: Respondenti rozděleni dle okresů ..................................................................... 65 Obr. 26: Spokojenost s prací a výdělkem ....................................................................... 66 Obr. 27: Pracovní příležitosti ve vlastním okrese ........................................................... 66 Obr. 28: Ekonomická situace rodiny .............................................................................. 67 Obr. 29: Obavy o budoucnost rodiny.............................................................................. 68 Obr. 30: Volnočasové aktivity ........................................................................................ 69 Obr. 31: Péče o životní prostředí .................................................................................... 69 Obr. 32: Do práce nebo do školy se dopravuji ............................................................... 70 Obr. 33: Měla by se zvýšit činnost policie? .................................................................... 71 Obr. 34: Veřejně prospěšné práce jako tresty ................................................................. 71 Obr. 35: Pohlaví respondentů ......................................................................................... 72 Obr. 36Věk respondentů ................................................................................................. 73 Obr. 37: Vzdělání ............................................................................................................ 73

Seznam tabulek Tab. 1: HDP na 1 obyvatele ............................................................................................ 28 Tab. 2: HDP Vysočiny .................................................................................................... 29 Tab. 3: Tvorba hrubého fixního kapitálu na 1 obyvatele v krajích ................................. 30 Tab. 4: Hrubé měsíční mzdy za kraje ............................................................................. 31 Tab. 5:Průměrné hrubé mzdy v kraji Vysočina .............................................................. 32 Tab. 6: Míra registrované nezaměstnanosti v krajích ..................................................... 33 81

Tab. 7: Volná pracovní místa podle krajů....................................................................... 35 Tab. 8: Počet uchazečů na 1 pracovní místo v krajích.................................................... 36 Tab. 9: Počet uchazečů na jedno pracovní místo ............................................................ 37 Tab. 10: Počet uchazečů o zaměstnání ........................................................................... 37 Tab. 11: Počet volných pracovních míst ......................................................................... 38 Tab. 12: Míra nezaměstnanosti ....................................................................................... 38 Tab. 13: Obyvatelstvo v krajích ...................................................................................... 39 Tab. 14: Čistý disponibilní důchod na obyvatele ........................................................... 42 Tab. 15: Počet lékařů na 1000 obyvatel .......................................................................... 44 Tabulka 16: Lůžka v nemocnicích podle krajů ............................................................... 45 Tab. 17: Vysokoškolské vzdělávání ............................................................................... 47 Tab. 18: Počet obyvatel na km2 ...................................................................................... 49 Tab. 19: Emise Oxidu siřičitého dle krajů ...................................................................... 50 Tab. 20: Tabulka emisí oxidu uhelnatého ....................................................................... 51 Tab. 21: Zjištěné trestné činy na 1000 obyvatel ............................................................. 53 Tab. 22: Dálnice v krajích............................................................................................... 55 Tab. 23: Silnice I., II. a III. třídy ..................................................................................... 56 Tab. 24: Počty registrovaných osobních automobilů podle krajů .................................. 57 Tab. 25: Délky železničních tratí podle krajů ................................................................. 59 Tab. 26: Dopravní nehody v krajích, při kterých došlo ke smrti, nebo zranění osob ..... 60 Tab. 27: Napojení na čistírny odpadních vod podle krajů .............................................. 62 Tabulka 28: Životní prostředí na Vysočině .................................................................... 63 Tab. 29: Vyhodnocení pořadí ......................................................................................... 74

Seznam zkratek WHO NUTS EU SROP ROP ROP JV SWOT GIS HDP Km2 Kč t SO2 CO D1 ČR mil. tis. mld. apod.

Světová zdravotnická organizace Nomenklatura územních jednotek Evropská unie Společný regionální operační program Regionální operační program Regionální operační program Jihovýchod Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení Geografický informační systém Hrubý domácí produkt Kilometry čtvereční Korun českých tuny oxid siřičitý oxid uhelnatý Dálnice číslo 1 Česká republika miliony tisíce miliardy a podobně

82

Přílohy Dotazníkové šetření Prosím, vyplňte u otázky pouze jednu odpověď Muž

1. Jsem

Žena

2. Můj věk je: Do 20 let

21 - 35

36 - 50

51 +

3. Mé nejvyšší dosažené vzdělání je: Výuční list

Základní

Vysokošlolský

Maturita

diplom 4. Bydlím v okrese Jihlava

Pelhřimov

Žďár nad Sázavou

Třebíč

Havlíčkův

Brod 5. Jste spokojený se svou prací a výdělkem ? Rozhodně ano

Spíše ano

Spíše ne

Rozhodně ne

6. Pracovní příležitosti ve svém okrese považuji za, dostatečné, nemám problém najít práci musím vzít práci, která neodpovídá mé kvalifikaci, tedy i z jiného oboru v okolí neseženu práci a musím dojíždět do jiného okresu 7. Jaká je ekonomicá situace Vaší rodiny? Příjmy mé rodiny jsou vyšší než výdaje

Příjmy se rovnají výdajům, nic nenaspoříme Na živobytí si musíme půjčit 8. Obáváte se v budoucnosti o svou rodinu? Ano, obávám se o svou práci, nebo se bojím další finanční krizi Ne, má rodina je dostatečně zajištěna Nepřemýšlím o těchto věcech 9. Máte v okolí dostatek možností volnočasových aktivit ? Ano, chodím na veřejně zřizovaná sportoviště, kulturní akce pořádáné městem apod. Ve svém okolí nemám možnost, ale rád bych se zúčastnil Ne, nemám o to zájem 10. Jak hodnotíte péči o životní prostředí ve Vašem okrese ? Krajina kolem mě je udržovaná Nepovažuji péči o přírodu za dostatečnou Životní prostředí mě nezajímá 11. Co si myslíte o silničních komunikacích ve Vašem okrese, obodujte : 1= nejlepší, 5= nejhorší známka Stav dálnic a silnic I. třídy 1

2

Stav silnic II. a III. třídy

3

4

5

1

2

3

4

5

12. Do práce nebo školy jezdím Vlakem

Autem

Jdu pěšky

Autobusem

MHD 13. Policie by měla dělat víc obchůzek, hlídat veřejný majetek a dělat více dopravních kontrol ? Souhlasím

Nevím

Nesouhlasím

14. Jsem pro, aby se jako tresty za přestupky více udílely veřejně prospěšné práce ? Souhlasím

Nevím

Nesouhlasím

15. Obodujte : 1= nejlepší, 5= nejhorší známka Zdravotnické služby

C h1

2

3

4

2

3

4

Školství 1

Sociální zabezpečení (podpora při nezaměstnanosti, podpora při nemoci, mateřská podpora) 1

2

Politická situace v zemi

3

4

1

2

3

4