VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií
Zlepšení procesu výstupní logistiky ve výrobní firmě
Bakalářská práce
Autor: Vojtěch Škorpík Vedoucí práce: Ing. Petr Tyráček, Ph.D., MBA Jihlava 2016
Anotace Cílem mojí práce je zlepšit proces výstupní logistiky a zamezit nebo omezit počet reklamací, který vzniká díky špatnému etiketování a balení zakázek. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části ze začátku popíšu základní procesy a prvky logistiky, také se setkáme s některými logistickými technologiemi. V praktické části nejprve představím, jak vypadá expedice ve výrobní firmě a jaké technologie a postupy používá. Jako hlavní část bude tvorba expedičního katalogu, který by měl zamezit reklamace a zlepšit tak proces. Na závěr vše zhodnotím a doporučím nějaké možnosti. Klíčová slova Logistika, expedice, etiketa, proces, katalog, reklamace, zákazník, program SAP Annotation The aim of this paper is to improve the process output of logistics and to prevent or limit the number of complaints which arise due to poor labeling and packaging orders. The paper is divided into a theoretical and a practical portion. The theoretical part begins with a description of the basic elements of logistic processes and also logistic technologies. In the practical portion, the paper focuses on expedition in a production company and the technologies and processes used. The main focus of the paper will be the creation of an expedition catalog, which should prevent complaints and improve the overall process. In conclusion, the paper will analyze and evaluate and recommend some options to improve the process. Keywords Logistics , shipping , label, process , catalog , claims , customer, SAP program
Poděkování Rád bych poděkoval vedoucímu bakalářské práce Ing. Petrovi Tyráčkovi, Ph.D., MBA za rady, odborné konzultace, připomínky a za ochotu při tvorbě této práce. Dále bych chtěl poděkovat paní Bc. Lucii Mátlové a ostatním pracovníkům skladu za jejich čas a pomoc.
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuju, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Přibyslavicích 30. 4. 2016
...................................................... Podpis
Obsah 1.
Úvod.......................................................................................................................... 7
2.
TEORETICKÁ ČÁST .............................................................................................. 8 2.1
Pojem logistika ................................................................................................... 8
2.2
Konkrétní náplň logistiky oběhových procesů ................................................... 9
2.2.1
Doprava ..................................................................................................... 10
2.2.2
Zásoby – řízení zásob ............................................................................... 11
2.2.3
Manipulace s materiálem .......................................................................... 12
2.2.4
Balení ........................................................................................................ 12
2.2.5
Skladování ................................................................................................ 13
2.2.6
Informační systémy................................................................................... 14
2.3
Cíle logistiky .................................................................................................... 15
2.4
Systémy MRP................................................................................................... 17
2.4.1
MRP I – plánování materiálových požadavků .......................................... 17
2.4.2
MRP s uzavřenou smyčkou ...................................................................... 19
2.4.3
MRP II – plánování výrobních zdrojů ...................................................... 20
2.5
3.
Logistické technologie ..................................................................................... 20
2.5.1
Kanban ...................................................................................................... 20
2.5.2
Just in Time ............................................................................................... 21
PRAKTICKÁ ČÁST .............................................................................................. 25 3.1
Seznámení s logistikou firmy ........................................................................... 26
3.1.1
Rozložení skladu ....................................................................................... 26
3.1.2
Zaměstnanci a pracovní doba ................................................................... 27
3.1.3
Technika a obaly ....................................................................................... 28
3.1.4
Program SAP ............................................................................................ 29
3.2
Fungování expedice k zákazníkům .................................................................. 29
3.3
Analýza expedice ............................................................................................. 32
3.3.1
Proces objednávek .................................................................................... 32
3.3.2
Naskladnění zboží ..................................................................................... 33
3.3.3
Expedování zboží ...................................................................................... 34
3.4
Zaměření (doporučení) místa pro zlepšení ....................................................... 35
3.5
Návrh optimalizace místa ................................................................................. 36
3.5.1
Struktura katalogu ..................................................................................... 36
3.5.2
Vytvoření katalogu ................................................................................... 37
3.5.3
Představa stránky katalogu ....................................................................... 43
3.5.4
Funkce katalogu ........................................................................................ 44
3.5.5
Cíl katalogu ............................................................................................... 45
3.6
3.6.1
Sběr dat ..................................................................................................... 46
3.6.2
Fyzická tvorba katalogu ............................................................................ 49
3.7
4.
Práce na optimalizaci ....................................................................................... 46
Zavedení a zlepšení v praxi .............................................................................. 49
3.7.1
Zavedení do praxe ..................................................................................... 49
3.7.2
Zlepšení v praxi ........................................................................................ 50
3.8
Ověření funkčnosti ........................................................................................... 51
3.9
Zhodnocení, přínos, doporučení ....................................................................... 52
Závěr ....................................................................................................................... 54
Použité zkratky ............................................................................................................... 57 Seznam použité literatury ............................................................................................... 57 Internetové zdroje ........................................................................................................... 57 Ostatní zdroje .................................................................................................................. 58 Seznam obrázků .............................................................................................................. 58 Seznam tabulek ............................................................................................................... 58
1. Úvod Cílem mojí bakalářské práce je zlepšit proces výstupní logistiky, který je zaměřen především na balení a etiketování zakázek pro zákazníky. Jde o to snížit nebo úplně odstranit reklamace, které díky tomuto vznikají. Pomoci by k tomu měl expediční katalog, kterému se v této práci věnuji. V této práci vytvořím přehledný a účelný katalog, který by pomohl jak skladníkům v lepší orientaci a manipulaci v práci, tak i výrobní firmě. Na závěr vyberu vhodná doporučení a zhodnotím, jaký vliv by to mělo na firmu. Pro tuto práci jsem si vybral společnost, která si nepřeje, aby byla jmenována, tak budu používat výrazy jako výrobní firma nebo pouze firma. Mohu jen prozradit, že firma se zaměřuje na automobilový průmysl. Některé tabulky a obrázky, které jsou uveřejněny v této práci, jsou interními dokumenty firmy. Teoretická část se zabývá především obecnými logistickými operacemi. Ze začátku vysvětlím co to logistika je a jak funguje. K tomu v této částí práce uvádím několik procesů, které v logistice fungují a jsou její nedílnou součástí. V závěrečné části teoretické části se věnuji moderním technologiím, do kterých patří například Kanban nebo Just in Time. V praktické části začínám nejprve představením expedičního skladu výrobní firmy a poukazuji na technologie a informační systém, který se ve firmě používá. Postupně vysvětlím proces, jak v této firmě funguje, až se dostanu na zaměření místa, kde má podnik rezervy. Pro tento problém se následně snažím najít řešení a optimalizaci. V závěru práce vše zhodnotím a doporučím nějaké možnosti.
7
2. TEORETICKÁ ČÁST V teoretické části se nejdříve seznámíme s logistikou jako s celkem. Řekneme si vše, co do logistiky patří jako například řízení zásob nebo správné balení materiálu. K tomu samozřejmě patří i informační systémy, ke kterým si řekneme pár slov. Definuji i cíl logistiky a nakonec se zaměřím na logistické technologie, mezi které patří Kanban či Just in Time.
2.1 Pojem logistika V dnešní době existuje mnoho definic, které se vztahují k pojmu logistika. Asi nejčastěji je logistika považována jako proces, který se zabývá pohybem zboží či materiálu z místa, kde bylo zboží vytvořeno na místo spotřeby a s tím souvisejícím informačním tokem. Zaměřuje se na veškeré komponenty oběhového procesu. Mezi tyto komponenty patří například doprava, řízení zásob, manipulace s materiálem, balení, distribuce a skladování. Není to ovšem jen fyzická logistika, nesmíme zapomenout také na tok komunikačních, informačních a řídících systémů. Hlavním úkolem logistiky je zajistit ty správné materiály nebo zboží na správném místě, ve správném čase a v požadované kvalitě. K těmto úkolům samozřejmě patří příslušné informace a odpovídající finanční dopad. (Drahotský, Řezníček, 2003) Logistika se poprvé objevila jako předmět zkoumání na začátku dvacátých let v souvislosti s podporou obchodní strategie podniku a dosahováním užitné hodnoty času a místa. Začala na sebe poutat pozornost především v USA po konci druhé světové války. (Drahotský, Řezníček, 2003) „Význam logistiky neustále roste spolu s narůstající globalizací. Firmy jsou vystavovány silným konkurenčním tlakům a logistika zaujímá v této situaci strategické postavení. Napomáhá zdokonalení zákaznického servisu, na který je od počátku devadesátých let kladen důraz především. Umožňuje snižování nákladů a tím dosahování vyšších zisků. Účinnost logistiky se zvyšuje s rozvojem informačních technologií. Pro úspěšnost logistiky je zcela nezbytný systémový přístup. Pochopení vzájemných souvislostí hraje klíčovou úlohu při zvyšování efektivnosti systému jako celku.“ (Drahotský, Řezníček, 2003).
8
Obrázek č. 1 – Logistický řetězec
Zdroj: Sixta, Mačát, 2005
2.2 Konkrétní náplň logistiky oběhových procesů Náplň těchto procesů je integrální řízení veškerých komponentů v těchto oběhových procesech. Mezi tyto procesy patří především doprava, řízení zásob, manipulace s materiálem, balení, distribuce, skladování a v poslední radě také komunikační, informační a řídící systémy. (Drahotský, Řezníček, 2003)
9
2.2.1 Doprava Doprava se do logistiky začínala dostávat na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, když začínalo docházet k deregulaci dopravního průmyslu. V té době se začínala zvyšovat konkurence mezi jednotlivými dopravci a také mezi druhy navzájem. Hlavní příčinou bylo, že přepravci získali nové možnosti dopravy a díky tomu se stali pružnější a konkurenceschopnější. Hlavní úkol dopravy je přesunout výrobky z místa výroby do místa spotřeby. Tím pádem zvyšuje i jejich hodnotu. Doprava může mít vliv na to, jak bude logistika pružná, jelikož ovlivňuje rychlost a spolehlivost, s jakou se každý přesun uskuteční. (Drahotský, Řezníček, 2003) „Základním posláním nákladní dopravy je uspokojování přepravních potřeb zákazníků. Hlavními předpoklady spolehlivého fungování dopravy je vytvoření a usměrňování fungujících dopravních systému v rámci jednotlivých oborů dopravy a koordinovaný rozvoj dopravního systému jako celku.“ (Drahotský, Řezníček, 2003) Silniční doprava patří mezi nejrozšířenější dopravy vůbec. Pokrývá největší procento trhu ze všech ostatních existujících doprav. Pružnost silniční dopravy je dána především tím, že hustota silniční sítě je dostatečně vysoká. Univerzálnost silniční dopravy jenom zvyšuje objem přepravovaného zboží. Železniční doprava je oproti silniční v nevýhodě, jelikož síť železnic není tak hustá, jako síť dopravní a je omezena na pevně dané tratě. Železniční doprava nemůže dosahovat takové pružnosti, jako silniční. Mezi největší výhodu této dopravy patří skutečnost, že je levnější než doprava silniční či letecká. Právě letecká doprava má nejkratší dobu přepravy vůbec, ale stále je to doprava, která je považována za nadstandartní způsob přepravy. Nejčastěji je přepravováno zboží vysoké hodnoty, ale s tím jsou spojeny také vysoké náklady. Ještě menší hustotu sítí má lodní doprava, která se používá především pro přepravu těch nejlevnějších produktů. Používá se tehdy, kdy rychlost přepravy nehraje velkou roli. Patří také mezi nejlevnější druhy dopravy. Posledním druhem dopravy je potrubní doprava, která se používá pro přepravu kapalných či plynných látek. Mezi nejčastější produkty patří zemní plyn, ropné produkty, chemikálie nebo voda. Tato přeprava je sledována pomocí počítačů a oproti
10
ostatním přepravám téměř nedochází ke ztrátám a poškození. Z hlediska nákladů je tato přeprava považována za výhodnou. V případě, že se dvě nebo více doprav použijí při jedné zakázce, mluvíme o tzv. kombinované dopravě. Využívá výhod jednotlivých dopravních oborů. Základem této dopravy jsou přepravní jednotky, mezi které patří především kontejnery a výměnné nástavby. (Drahotský, Řezníček, 2003) Kombinovanou dopravu podle použité ložné jednotky členíme dle Drahotského a Řezníčka na:
přepravu na paletách
přepravu v kontejnerech
přepravu ve výměnných nástavbách
přepravu silničních návěsů na železničních vozech
přepravu celých silničních jízdních souprav na železničním voze
přepravu pomocí podvojných návěsů.
2.2.2 Zásoby – řízení zásob Zásobování je nedílnou součástí každého podniku a také je jednou z nejdůležitějších podnikových aktivit. Zajišťuje hmotné a nehmotné výrobní činitele potřebné k činnosti podniku. Zásoby představují pro podnik jak pozitivní, tak negativní význam. Negativní význam zásob způsobuje především to, že váží kapitál, spotřebovávají práci a prostředky a nesou s sebou riziko znehodnocení, nepoužitelnosti a také neprodejnosti. Pozitivní význam zásob řeší časový, místní nebo kapacitní nesoulad mezi výrobou a spotřebou. Dále také zajišťují plynulost výrobního procesu a kryje různé nepředvídané výkyvy. Cílem řízení stavu zásob je zvyšovat rentabilitu podniku a minimalizovat celkové náklady logistických činností při současném uspokojování požadavků na zákaznický servis. (Drahotský, Řezníček, 2003)
11
2.2.3
Manipulace s materiálem
Manipulace patří mezi další články oběhového procesu. Jedny z hlavních kapitálových investic má podnik spojený s manipulačním zařízením. Při plánování a realizaci manipulace s určitým materiálem je důležitý a nezbytný systémový přístup. Způsob jakým skladujeme zboží, bude rozhodovat o tom, kolikrát bude třeba s materiálem manipulovat, nakoupené množství materiálu má vliv na výběr manipulačních metod. Zařízení k manipulaci je také ovlivňováno tím, který druh obalu je právě použit na určitý druh zboží. Naopak způsob dopravy ovlivňuje prostorové uspořádání manipulačního zařízení a ostatní pomocné vybavení. Pro větší efektivitu manipulace s materiálem a větší produktivitu se používají progresivní technologie. Mezi tyto technologie můžeme zařadit především automatické uskladňování a vyhledávání zboží, pásové dopravníky nebo snímací systémy. Tím rozhodně neztrácejí význam ani klasická manuální neautomatizovaná zařízení. (Drahotský, Řezníček, 2003)
2.2.4 Balení Balení nejvíce souvisí s nákupem a dopravou daného materiálu. Ty správné obaly mohou velice zlepšit úroveň spokojenosti zákazníků, snížit náklady nebo také mohou být efektivnější v manipulaci se zbožím. Ve firmách bývá balení spojeno s marketingem a logistikou. Jeho hlavní funkci samozřejmě plní z pohledu logistiky a to, že slouží pro ochranu a identifikaci výrobků. Obal uzavírá výrobek a chrání ho před poškozením vnějšími vlivy a také v případě menších výrobků chrání před ztrátou. Měl by také umožňovat co nejlehčí použití a usnadňovat komunikaci použitím různých symbolů. (Drahotský, Řezníček, 2003) Většina uživatelů se při balení snaží využívat různých výhod, které lze využít díky moderním balícím technikám, ale současně se snaží i minimalizovat nevýhody balení, kterými jsou zejména dodatečný prostor a váha. V dnešní době už jsou obaly, které lze použít k eliminaci nevýhod balení. Mezi takové obaly patří např. kontejnery z vlnitého plechu, pěnové obaly, balení do smrštitelných fólií nebo páskování. (Lambert a kolektiv, 2005)
12
Balení by mělo vykonávat šest logistických funkcí. Dle Lamberta a kolektivu se jedná o tyto funkce:
Uzavření výrobku. Výrobek musí být důkladně uložen a uzavřen. V případě roztrhnutí nebo porušení obalu hrozí poškození nebo ztrátě výrobku.
Ochrana výrobku. Chrání před poškozením nebo ztrátami v důsledku vnějších vlivů.
Rozdělení. Rozdělení hromadných výstupů výroby na menší množství, která jsou pro spotřebitele vhodnější.
Sjednocení velikostí přepravovaných jednotek. Sdružení primárních balení do sekundárních, která mají jednotnou velikost. Například vložení do kartonových krabic (primární balení), které se následně zabalí smrštitelnou fólii a naloží se do kontejnerů (sekundární balení).
Vhodnost pro spotřebitele. Obal má přispívat k tomu, aby se mohl výrobek vhodně použít. Zákazník nemusí vynakládat příliš mnoho času na rozbalení.
2.2.5
Komunikace. Používání jednoznačných a snadno pochopitelných symbolů.
Skladování
Jednou z nejdůležitějších součástí logistického systému je skladování, které zabezpečuje uskladňování zboží. Skladování může být v místech vzniku výrobků nebo mezi místem vzniku a místem spotřeby. Jeho úlohou je poskytovat managementu informace o stavu, podmínkách a rozmístění skladovaných produktů.
Skladování má dle Drahotského a Řezníčka tři základní funkce: a) Přesun produktů:
Příjem zboží – vyložení, vybalení, aktualizace záznamů, kontrola stavu zboží, překontrolování průvodní dokumentace.
Transfer či ukládání zboží - přesun produktů do skladu, uskladnění a jiné přesuny.
Kompletace zboží podle objednávky – přeskupování produktů podle požadavků zákazníka.
13
Překládka zboží – z místa příjmu do místa expedice, vynechání uskladnění.
Expedice zboží – zabalení a přesun zásilek do dopravního prostředku, kontrola zboží podle objednávek, úpravy skladových záznamů.
b) Uskladnění produktů:
Přechodné uskladnění – uskladnění nezbytné pro doplňování základních zásob.
Časově omezené uskladnění – týká se zásob nadměrných (nárazníkové zásoby). Důvody držení: sezónní poptávka, kolísavá poptávka, úprava výrobků, spekulativní nákupy, zvláštní podmínky obchodu.
c) Přenos informací:
Přenos informací – týká se stavu zásob, stavu zboží v pohybu, umístění zásob, vstupních a výstupních dodávek, zákazníků, personálu a využití skladových prostorů (elektronická výměna dat, technologie čárových kódů).
Využití technologie – pomocí čárových kódů výrazně usnadňuje evidenci materiálu a zboží na skladě. Po odečtení čárového kódu se zobrazí informace o daném druhu materiálu, které se automaticky přičte nebo odečte ze skladu.
Osobní počítače – hrají při výměně dat významnou roli. Mnoho informačních systémů významně urychluje, zefektivňuje a zkvalitňuje přenos informací, potřebných k zajištění všech funkcí skladování. Nepostradatelné je propojení všech počítačů do sítí.
2.2.6
Informační systémy
Vzhledem k neustálému růstu požadavků zákazníků je k uspokojení jejich potřeb nezbytný integrovaný logistický systém, který je podporován logistickým informačním systémem. Tyto technologie jsou nedílnou součástí rozvoje logistiky. Základním kamenem logistického systému je vyřizování objednávek. Nejdůležitější je komunikace, a pokud tato komunikace nebude dokonalá, může to mít za následek ztrátu zákazníků, zvýšení dopravních a skladovacích nákladů, či růst nákladů na udržování zásob. Proto se v logistice k podpoře činností používají počítače, a to jak při přijímání a vyřizování 14
objednávek, ale také v oblasti řízení zásob a skladů nebo v procesu přepravy. (Drahotský, Řezníček, 2003) Informační systémy přináší a budou přinášet různá zlepšení a to hlavně tam, kde je vyžadován okamžitý přístup k informacím, úspora nákladů, konkurenční výhoda, přesnost, sjednocení a koordinace, snížení dodacích lhůt, zlepšení kontroly a také kvalitnější služby. ICT sjednocují a koordinují logistiku, dodavatelské řetězce a všechny ostatní podniky, jichž se tyto procesy týkají. (Emmett, 2008)
2.3 Cíle logistiky Předtím, než se podíváme, na jednotlivé cíle podnikové logistiky je nutné upozornit na dvě důležité skutečnosti. Cíle podnikové logistiky dle Sixty a Mačáta:
Musí vycházet (musí být odvozovány) z podnikové (globální) strategie a napomáhat splňovat celopodnikové cíle,
Musí zabezpečit přání zákazníků na zboží a služby s požadovanou úrovní a to při minimalizaci celkových nákladů.
„Základním cílem logistiky je optimální uspokojování potřeb zákazníků. Zákazník je nejdůležitějším článkem celého řetězce.“(Sixta, Mačát, 2005) Cíle podnikové logistiky lze rozdělit na prioritní a sekundární. Prioritní cíle logistiky zahrnují:
vnější
výkonové
Sekundární cíle logistiky zahrnují cíle:
vnitřní
ekonomické
Logistika výrazně přispívá k posílení pozice u zákazníka. V dnešní době je na trhu několik různých výrobků, které nabízí přibližně stejné výrobky za podobné ceny. Úspěšnější podnik bude ten, který bude schopný dodávat výrobky či zboží pravidelně,
15
v požadovaném množství a v předem určitém a vhodném balení. Důležité také je využití vhodných přepravních pomůcek, které sníží náklady na manipulaci zboží u zákazníka. Hlavním úkolem vnějších logistických cílů je zaměření se na uspokojování přání zákazníků, kteří je uplatňují na trhu. Tato činnost přispívá k udržení, ale i dalšímu rozšiřování rozsahu realizovaných služeb. Do této skupiny logistických cílů patří podle Sixty a Mačáta:
zvyšování objemu prodeje (nikoliv výroby)
zkracování dodacích lhůt
zlepšování spolehlivosti a úplnosti dodávek
zlepšování pružnosti logistických služeb
Dalším významným logistickým požadavkem je dávat pozor na spolehlivost a úplnost dodávek. V logistice hraje jednu z nejvýraznějších úloh časový faktor, jelikož každá složka logistického řetězce na sebe musí bezproblémově navazovat. Vnitřní cíle logistiky se oproti vnějším cílům zaměřují na ekonomickou stránku, přesněji na snižování nákladů, ale musí přitom splnit vnější cíle. Mezi tyto náklady patří náklady:
na zásoby
na dopravu
na manipulaci a skladování
na výrobu
na řízení apod.
Výkonové cíle logistiky zabezpečují optimální úroveň služeb tak, aby odpovídalo množství dodávaného zboží a materiálu, kvalita a druh materiálu, správné místo a v ten správný okamžik. Poslední logistické cíle, jsou cíle ekonomické. Tyto cíle zabezpečují služby s přiměřenými náklady, které jsou vzhledem k úrovni služeb minimální. Praxe říká, že vyšší úroveň těchto nákladů zvyšuje zájem zákazníků, současně však zvyšuje ty náklady, které na zákazníky působí opačně. I proto se tyto cíle snaží zabezpečit logistické služby s optimálními náklady. Náklady pak odpovídají ceně, kterou je zákazník ochoten za vysokou kvalitu zaplatit. (Sixta, Mačát, 2005) 16
Obrázek č. 2 – Členění logistických cílů
Zdroj: Sixta, Mačát, 2005
2.4 Systémy MRP Zkratka MRP má několik různých významů, které se navzájem propojují. Každý z těchto významů představuje jedno z vývojových stádií systémů MRP, těmi jsou podle Lenorta tyto:
MRP I (materiál requirements planning) – plánování materiálových požadavků
Closed-loop MRP – MRP s uzavřenou smyčkou
MRP II (manufacturing resource planning) – plánování výrobních zdrojů
Nyní se pojďme na jednotlivá stádia MRP podívat podrobněji.
2.4.1 MRP I – plánování materiálových požadavků Toto stádium je úvodní fází vývoje MRP systémů. Hlavním úkolem je stanovení přesného množství a termínů přísunu a uvolňování všech materiálů, dílu a dalších potřebných věcí, které jsou nezbytné k výrobě hotových výrobků uvedených v hlavním plánu výroby. MRP I poskytuje odpověď na tyto tři základní otázky:
Jaký materiál je potřeba? 17
Kolik je ho potřeba?
Kdy je potřeba?
Cílem je vytvořit plán objednávání materiálu, jeho zadávání do výroby a výroba vlastních hotových výrobků a polotovarů, který umožní splnění hlavního plánu výroby a zajistí tak co nejkratší dobu skladování těchto zásob. ( Lenort, 2012) Dle Lenorta vyžaduje MRP I ke svému fungování čtyři hlavní vstupní informace, jsou to:
časově odstupňovaný hlavní plán výroby udávající jaké hotové výrobky, kolik a kdy mají být vyrobeny
sestava materiálů pro každý hotový výrobek z hlavního plánu výroby a každou materiálovou položku z nižších úrovní této sestavy, pro které má být vytvořen plán materiálových požadavků
informace o zásobách pro každou skladovanou položku
doby realizace pro každou objednávanou a vyráběnou položku
Obrázek č. 3 – Vstupní a výstupní informace pro MRP I
Zdroj: Radim Lenort, 2012
Hlavní plán výroby ukazuje, jaké výrobky by měly být podnikem vyrobeny, kolik jich má být vyrobeno a kdy by měli být vyrobeny. Při sestavování tohoto plánu se vychází z objednávek zákazníků, které již existují a také z očekávaných objednávek. Hlavní plán
18
výroby se rozkládá na časové úseky, buď týdenní, což je nejčastější varianta, nebo menší časové úseky. (Lenort ,2012) Tento systém vyžaduje znalost dvou typů dob realizace. Jako první je doba realizace objednávky u nakupovaných položek, která představuje čas od chvíle vystavení objednávky až do okamžiku, kdy je dodávka přijata. Druhý typ realizace je průběžná doba výroby u vyráběných položek. Ta zahrnuje dobu zpracování, čas čekání ve frontě, dobu seřízení strojů při přechodu na jiný typ výroby, manipulační čas, který zahrnuje i čas čekání na přesun k další operaci, a předvýrobní čas, který připravuje k uvolnění zakázky do výroby. (Lenort, 2012)
MRP I má dle Lenorta dva základní výstupy:
doporučený plán výroby představovaný detailním rozvrhem požadovaných počátečních a konečných termínů výroby daného množství hotových výrobků a jejich materiálových položek
doporučený plán objednávání, který zahrnuje jak termíny vystavení objednávek dodavatelům, tak požadované termíny přijetí dodávek zaručující splnění plánu výroby
2.4.2 MRP s uzavřenou smyčkou Systém MRP s uzavřenou smyčkou má za úkol zefektivnit systémy pro řízení výroby. Zahrnuje plánování kapacitních požadavků a hlavně zpětnou vazbu v podobě sledování průběhu objednávání a výroby jednotlivých položek. V plánování kapacitních požadavků můžeme vidět v každé časové periodě, která pracoviště jsou přetížena a která nevytížena. To slouží především k hledání různých opatření řešících uvedené problémy. Po vytvoření přijatelného plánu tento systém monitoruje průběh jeho realizace. Zde je měřena skutečná výkonnost nákupu a výroby a je srovnávána s plánem (smyčka se uzavírá). Zpětná vazba nám říká, jestli je nutné dělat nějaká nápravná opatření. V případě, že je nutné udělat nějaká nápravná opatření, tato vazba nám řekne, které kroky jsou nejvhodnější.(Lenort, 2012)
19
2.4.3 MRP II – plánování výrobních zdrojů Posledním krokem v systémech MRP je plánování výrobních zdrojů, což je metoda zahrnující efektivní plánování všech zdrojů ve výrobním podniku. V nejlepším případě by měl zahrnovat výrobní plánování ve fyzických jednotkách, finanční plánování v peněžních jednotkách, obchodní plánování, plánování výroby a prodeje a simulační nástroje, které hledají odpověď na otázky typu „ Co kdyby, Co když.“ (Lenort, 2012)
2.5 Logistické technologie V logistice se snažíme pokaždé pomocí vhodných metod a přístupů zajistit optimální a plynulý chod všechno operací. Jde hlavně o to, zajistit úroveň logistických služeb s co nejnižšími náklady podle požadavků zákazníka. V případě stanovení větších nákladů je nutné dosáhnout maximální úroveň poskytovaných služeb. Tento systémový sled všech procesů můžeme nazvat logistické technologie. V dnešní moderní době se neustále rozvíjí mnoho logistických technologií. Mezi nejznámější technologie patří například Kanban, Just in Time, Quick Response, kombinovaná přeprava, koncentrace skladové sítě atd. (Sixta, Mačát, 2005) My se podrobněji budeme věnovat dvěma logistickým technologiím. Jsou to Kanban a Just in Time.
2.5.1 Kanban Kanban je bezzásobová technologie, se kterou poprvé přišla na svět japonská firma Toyota Motors na začátku padesátých let. Tato technologie se začala rychle rozšiřovat především do výrobních podniků po celém světě. S touto technologií se můžeme také setkat pod názvem Toyota Production Systems (TPS). Nejrozšířenější je především v automobilovém průmyslu a osvědčuje se hlavně pro ty díly, které se používají opakovaně. (Sixta, Mačát, 2005) Podle Sixty a Mačáta vychází z následujících principů:
fungují zde tzv. samořídící regulační okruhy, které tvoří dvojice článků (dodávající a odebírající) vzájemně propojené na základě tažného principu
objednávacím množství zde je obsah jednoho přepravního prostředku, nebo jeho násobků, plně naplněného vždy konstantním množstvím materiálu 20
dodavatel zde ručí za kvalitu a odběratel má povinnost objednávku vždy převzít.
kapacity dodavatele a odběratele jsou vyvážené a jejich činnosti jsou synchronní
spotřeba materiálu je rovnoměrná bez velkých výkyvů a sortimentních změn
dodavatel ani odběratel nevytváří žádné zásoby
Materiálové i informační tok v tomto systému probíhají v několika určitých krocích. Prvním krokem je, že odběratel odešle dodavateli prázdný přepravní prostředek s jedním štítkem (japonsky kanban) a jednou přepravní průvodkou, která se bere jako objednávka. Při obdržení prostředku se štítkem je pro dodavatele impulsem, aby zahájil výrobu dané dávky. Vyrobená dávka je uložena do příchozího přepravního prostředku, který je označen právě tou přepravní průvodkou, která byla poslána. Odběratel si převezme a zkontroluje počet a druh dodaných kusů. Díky této technologii dodavatel ani odběratel nevytváří žádné zásoby a proto je to optimální podnikatelská strategie nejen z hlediska nákladů, ale i z hlediska úrovně služeb. (Drahotský, Řezníček, 2003) Kanban používá výrobní a přepravní průvodky, které mají svá určitá specifika. Například jsou odlišeny barvou, obsahují název a číselný kód, identifikační číslo průvodky, název dodavatele i odběratele. Jsou vydávány útvarem operativního řízení v souladu s celkovým plánem konečné montáže v přesně vypočítaném množství. Slouží také jako dispečerský doklad o průběhu výroby. (Sixta, Mačát, 2005)
2.5.2 Just in Time Další logistickou technologií, která vznikla v Japonsku a USA na začátku osmdesátých let je Just in Time (JIT), která se stejně jako Kanban rozšířila později do Evropy. „Jde o způsob uspokojování poptávky po určitém materiálu ve výrobě, nebo hotového výrobku v distribučním řetězci v přesně dohodnutých a dodržovaných termínech dodáváním „právě včas“ podle potřeb odebírajících článků.“(Sixta, Mačát, 2005) Tato technologie může být chápána spíš jako určitá filozofie řízení výroby, než jako technika pro logistiku. Zaměřuje se hlavně na identifikování a odstraňování ztrát ve všech fázích výrobního procesu. Hlavním prvkem podle této technologie je koncepce neustálého zlepšování. JIT je velice náročná na její zavádění a řízení, jelikož zahrnuje všechny články od dodavatelů, přes distributory až k odběratelům. Tato technologie je závislá na dobré dopravní infrastruktuře a spolehlivost dodavatelů. Zaměřuje se na 21
odstranění všech činností, které nepřidávají hodnotu v rámci celého dodavatelského řetězce. (Sixta, Mačát, 2005) Pro úspěšné zavedení technologie JIT musí být splněny určité předpoklady. Těmi jsou dle Sixty a Mačáta:
odběratel je dominujícím článkem, jemuž se dodavatel musí přizpůsobit tím, že svou činnost synchronizuje s jeho potřebami
přeprava musí být svěřena kvalitnímu dopravci – spolehlivost a přesnost je ceněna více než rychlost přepravy
vhodně rozložená místa výroby a spotřeby
náklady na dopravu musí být nižší než úspory z omezení nebo likvidace skladů
dopravní prostředky i infrastruktura musí zabezpečovat spolehlivost intervalů dodání zásilky
Strategie technologie JIT Just in Time má dvě varianty strategie vzhledem k vážnosti zajišťování požadavků odběratele. Dodavatel má tedy dvě možnosti realizace výroby a dodávek, jejichž výhodnost je třeba propočítat a zvážit z hlediska nákladů na zajištění svých organizačních možností. Jsou to strategie synchronizační a emancipační. Synchronizační strategie je taková, kde dodavatel vyrábí a vzápětí odesílá přesně požadovaná množství v dohodnuté frekvenci. Při použití této strategie dojdeme k tomu, že budeme mít nižší náklady na skladování, vyšší náklady na výrobu menších dávek a vyšší náklady na přepravu dodávek. Emancipační strategie se liší tím, že vyrábí několik dávek najednou s nižšími výrobními náklady. Vyrobené množství se uskladní a později ho zasílá po částech odběrateli v dohodnutých množstvích a v dohodnuté frekvenci dodávek. V této strategii vznikají opět výhody i nevýhody, mezi které patří vyšší náklady na skladování, nižší výrobní náklady a pružnost dodavatele při výkyvech spotřeby u odběratele. (Sixta, Mačát, 2005)
22
Přínosy ze zavedení strategie JIT Přínos této strategie přináší především výrazné snížení zásob, ať už to jsou suroviny, zásoby ve výrobě nebo i zásoby hotových výrobků, dále pak značně zkrátí dobu toku materiálu a v neposlední řadě sníží velikost potřebných prostorů pro výrobní proces. Někdy ještě lze připojit i zlepšení produktivity a větší úroveň řízení mezi různými úseky výroby a výrazné zlepšení obrátky zásob. (Sixta, Mačát, 2005) Problémy spojené se zaváděním JIT Problémy spojené se strategií Just in Time patří dle Sixty a Mačáta především:
skutečnost, že zvláště v našich podmínkách výrazně přispívá k většímu zaplnění našich silnic menšími nákladními a dodávkovými vozidly a rychlejšímu vyčerpání jejich kapacity
negativní vliv exhalací z výfukových plynů, hluku a nehod způsobený větším počtem silničních vozidel na životy a zdraví občanů i životní prostředí
problémy vznikající s dodržením časových plánů při překonávání některých hranic i v silně dopravně zatížených městských aglomeracích
Tabulka č. 1 – Zlepšení po zavedení JIT Činnosti zvýšení produktivity snížení nákupních cen snížení výrobních zásob snížení zásob hotových výrobků snížení množství odpadů zkrácení doby potřebné na manipulaci a přepravu redukce obslužných procesů úspora výrobních a skladových ploch zlepšení kvality Zdroj: Sixta, Mačát, 2005
Zlepšení o 20 - 50 % až o 10% o 50 - 100% až o 95 % až o 30 % o 50 - 90 % o 35 - 80 % o 40 - 80 % až o 55 %
První kategorií problémů z oblasti výroby může být, že JIT snižuje hladinu zásob až do bodu, kde už existuje pouze malá nebo žádná pojistná zásoba. Tento nedostatek dílů může mít negativní vliv na výrobní operace celé firmy.
23
Druhou kategorií jsou výrobní plány dodavatelů. Zde jde o to, zda budou dodavatelé schopni dodávat díly v souladu s výrobním plánem podniku. Malé nebo časté objednávky mohou zvýšit náklady související s objednávkami a musíme s nimi počítat při kalkulaci úspor nákladů ze snížených hladin zásob. Třetí a poslední problém, který může nastat, souvisí s geografickou polohou dodavatelů. Na čím delší vzdálenost bude dodavatel od podniku, tím větší může být kolísavost a nepředvídatelnost doby dodání. Samozřejmě se zvětšují i náklady na dodání. Měnící se doby přepravy mohou způsobit vyčerpání zásob, které naruší celé výrobní plánování.(Sixta, Mačát, 2005)
24
3. PRAKTICKÁ ČÁST V praktické části se zaměřím především na zlepšení výstupní logistiky ve výrobní firmě, která nechce být jmenována. Mohu jen sdělit, že firma se zaměřuje na automobilový průmysl. Podíváme se jaké vybavení firma vlastní a jak vlastně vypadá expediční sklad firmy. Zaměřím se také na zaměstnance, jejich pracovní dobu a na program SAP, který firma využívá a je nedílnou součástí fungování logistiky. Další část bude zaměřena na celkový chod expedice, jak přesně funguje proces k zákazníkům. Tyto procesy pak postupně analyzuji a udělám z nich nějaký závěr a zaměřím se na místa, kde bude potřeba udělat nějaké změny, či nechat procesy, tak jak mají být. Nejdůležitější část je vytváření expedičního katalogu, který by měl zamezit velkému počtu reklamací od zákazníků a ušetření velkého množství finančních prostředků. Toto je hlavní cíl, ale důležité je i to, že zaměstnanci mohou mít díky tomuto katalogu větší přehled a zpětnou vazbu pro jejich práci. Potom popíšu přesný proces sběru dat ke katalogu a nastíním i jak vypadá jeho fyzická tvorba. Po vytvoření katalogu se zaměřím na zavedení do praxe, jak by mohlo vypadat a jaké zlepšení to přinese. Očekávám, že katalog ušetří velké finanční prostředky, které jsou právě díky reklamacím poměrně velké. Po tomto procesu ověřím, zda a jak je tato optimalizace funkční a po jak dlouhé době a v jakém množství se nám začne vyplácet. Na závěr nejprve zhodnotím celkový proces a vytváření tohoto katalogu, popíšu přínos, který by měl katalog mít a doporučím jeho využívání v praxi. Poté už následuje pouze závěr a shrnutí této práce.
25
3.1 Seznámení s logistikou firmy V úvodu praktické části se zaměřím na logistiku výrobní firmy. Podíváme se na expediční sklad, jak je rozložen a vybaven. Jací zaměstnanci a kolik je potřeba k chodu logistiky a jaké obaly firmy používá. Nakonec si řekneme něco málo o informačním systému, který firma používá.
3.1.1 Rozložení skladu Nejdříve bych začal tím, jak celý sklad vůbec vypadá a jak je rozložen.
Asi
nejdůležitější součást skladu jsou paletové regály, proto začneme těmi. Celkem se v tomto skladu nachází 23 paletových regálů, které dosahují až ke stropu skladu, tím je plocha maximálně využita. Tyto regály jsou označeny dobře viditelnou oranžovou barvou a každé jejich místo je označeno štítkem sloužící k označení daného místa. Tyto regály jsou rozloženy po téměř celém skladu, zabírají zhruba tři čtvrtiny plochy. V těchto paletových regálech je umístěno veškeré zboží firmy, které se zde uskladňuje z ostatních výrobních hal. Pohyb mezi regály umožňuje regálový zakladač, kterým se lze pohybovat po celé délce, ale i výšce skladu. Další část skladu tvoří plocha, která slouží především k nachystání a přípravě zboží, které má být daný den expedováno. Tato plocha je označena žlutým rámem, který vyznačuje kde přesně se má zboží uložit. Odtud už putuje pouze do kamionu. Zbytek plochy tvoří odkládací plocha, kam se uloží například zboží, které bylo reklamováno nebo zboží, které se musí přebalit do jiného obalu. Celý sklad je označen barevnými páskami. Každá barva má svoji určitou funkci. Mezi používané barvy patří:
žlutá – značí cesty a blok materiálu
oranžová – označuje přechodná místa pro materiál
modrá – označuje prostor pro nástroje a zařízení
zelená – prostor pro výrobky ve výrobě
hnědá – označuje prostor pro odpady
26
Obrázek č. 4 – Schéma skladu výrobní firmy
Zdroj: Vnitropodnikové směrnice
3.1.2 Zaměstnanci a pracovní doba Tým pracovníků se skládá ze tří částí. Vedoucí skladu, mistři skladu, teamleadeři a skladníci. Celkem v tomto skladu pracuje 13 zaměstnanců, z nichž jsou 4 teamleadeři a zbytek jsou manipulanti. Všem pracovníkům je nadřízený vedoucí skladu, který komunikuje se všemi ostatními pracovníky, především mistry a teamleadery. Ti mají za úkol zajistit plynulý chod celého skladu. Komunikace mezi vedoucím a teamleadery je nezbytná k zajištění dobře fungující logistiky. Práce vedoucího spočívá v tom, že definuje strategické otázky, cíle nebo také rozložení skladu. Určuje i skladová místa pro příjem materiálu. Teamleaderova práce je především vedení skladových operací a má dohled na zaměstnance na přidělených halách. Mají na starosti 2 haly a řídí především správné uskladnění zboží, které je důležité pro další chod celé logistiky. V případě 27
špatně uskladněného zboží se může expedice opozdit, či úplně zaseknout a tím mohou vznikat reklamace kvůli nedodanému zboží. V případě nenalezení či špatného uskladnění zboží to je právě teamleader, který má toto na starosti. Je povinen zboží najít nebo zjistit, zda souhlasí stav zboží zadaný v programu SAP a fyzický stav zboží. Tyto chyby vznikají především působením lidského faktoru, bohužel tyto nesrovnalosti jsou poměrně časté. Pod teamleadery jsou skladníci, kteří jsou také nedílnou součástí celého procesu expedice. Ti se starají o fyzický pohyb veškerého materiálu ve skladu. Jedná se především o proces uskladnění a vyskladnění zboží. Všichni zaměstnanci, kteří pracují přímo ve skladu v této firmě, nosí vrchní část oblečení v oranžové barvě. Navíc od bezpečnostního technika obdrží OOP – ochranné osobní pomůcky, bez kterých by nemohli vstoupit do prostorů skladu. Pracovní doba skladu je rozdělena na přetržitý a nepřetržitý pracovní režim. Na nepřetržitý pracovní režim chodí teamleadeři a skladníci, ke kterým je ovšem vždy přiřazen jeden skladník, který pracuje v přetržitém pracovním režimu. Na směně je vždy 1 teamleader, který pracuje na 12 hodinový provoz a 2 skladníci, kteří pracují v 8 hodinových směnách a ještě jeden přiřazený skladník, který má 12 hodinové směny.
3.1.3 Technika a obaly Mezi nejzákladnější techniku téměř každého skladu patří paletovací vozík. Tento vozík slouží k přepravě zboží na paletách jakýchkoliv rozměrů pomocí fyzické síly pracovníka. V této firmě nalezneme hned několik „paleťáků“, ovšem jsou zde asi nejméně využívané ze všech ostatních strojů přepravy vzhledem k obrovským zakázkám a velkému množství na paletách. Rozhodně nejpoužívanější je v této firmě čelní vysokozdvižný vozík, bez kterého by celá logistika nemohla fungovat tak, jak má. Tento vysokozdvižný vozík slouží především ke konečné expedici zboží k přepravci a díky jeho dobrému a rychlému pohybu je expedice mnohem rychlejší a pohodlnější, než při použití paletovacího vozíku. Poslední a v tomto skladu naprosto nezbytný je regálový zakladač, který se pohybuje pouze mezi paletovacími regály a slouží k naskladnění a vyskladnění zboží z regálů. Díky výšce regálu je potřeba právě tento zakladač, jelikož do určité výšky už vysokozdvižný vozík nedosáhne. Ve firmě se nachází tři takovéto zakladače. Dva zakladače slouží k uskladňování materiálu a jeden je určený k expedici.
28
Materiál se zde člení na mnoho druhů a i proto se zde nachází plno různých obalů, do kterých je možno ho zabalit. Mezi hlavní obaly patří KLT obaly, což jsou plastové obaly převážně modré barvy a na paletu se jich vejde nejméně dvanáct. Množství je ovšem definováno v balícím předpisu od zákazníka. Je plno různých rozměrů těchto KLT obalů, ale mezi nejpoužívanější patří rozměr 40x60x25 cm. Každý zákazník si požaduje právě jiný obal, ale obaly KLT jsou jedny z nejžádanějších. Dalšími frekventovanými obaly jsou Gitterboxy, což jsou, buď plastové anebo železné bedny. Mezi ostatní obaly patří dřevěné bedny, tradiční papírové krabice nebo klasické palety 80x120 cm a 100x120 cm na kterých je zboží. V případě, že je zboží umístěno pouze na paletách, tak se zabalí do fólií. Existují dva druhy fólií. První je klasická, do které se zboží pouze omotá a druhý druh je smršťovací fólie, jejíž funkcí je ještě více zpevnit zboží na paletě, než klasická fólie. Princip spočívá v tom, že se na toto zboží navleče tato smršťovací fólie a následně se pomocí tepelného zdroje zataví.
3.1.4 Program SAP V programu jsou umístěny veškeré informace, které se týkají skladu. Najdeme zde veškeré informace o každém skladovém místu, ať už je to počet kusů a druh materiálu nebo i pohyb materiálu na těchto místech. Pomocí čísla materiálu můžeme v programu najít veškeré naskladnění i vyskladnění za určitou dobu. Tato funkce je důležitá především, když nějaký počet nesedí. Jednou z funkcí je i odepisování počtu zboží, kterou provádí program, když pomocí skeneru, neboli „odstřelovací pistole“ manipulanti zaměří čárový kód, který tato pistole přečte a odešle do systému SAP, který automaticky odečte počet kusů, který se vázal k tomuto čárovému kódu. Tento postup platí i obráceně při naskladňování zboží.
3.2 Fungování expedice k zákazníkům V první části jsme se seznámili s logistikou a celkovou výbavou tohoto skladu. V této části půjde hlavně o to, abychom se seznámili s procesem fungování expedice k zákazníkům. Jde o to, pochopit, co a jak přesně to v tomto skladu funguje. Vše začíná tím, že den předem si zákazník objednává zboží tím, že pošle objednávku na obchodní oddělení do firmy, kde ho disponentky zpracují a vytvoří výdejku, kterou 29
následně pošlou do skladu, kde si ji teamleadeři zpracují. Ti zkontrolují, pokud jsou všechny výdejky k dispozici a následně je porovnávají s objednávkou. V případě, že je vše v pořádku, tak donesou výdejky manipulantům, kteří si vyberou daného zákazníka, a začíná proces vychystávání zboží pro zákazníka. Skladníci se při tomto procesu řídí pomocí výdejek, které udávají druh zboží, počet kusů a skladové místo, kde je zboží uskladněno. Vše se chystá na expediční plochu, kde už je připraveno na odvoz. Nejprve ovšem po odložení zboží na expediční plochu musí manipulanti odeslat požadavek na odepsání do systému SAP, který automaticky odepíše nachystaný počet kusů. Takto se to opakuje u každého balení nebo každé palety, která se bude expedovat ven. Další důležitý proces, který se provádí na expediční ploše, je etiketování dané palety. Každý zákazník má speciální požadavky na etikety. Některým zákazníkům stačí, když se paleta etiketuje pouze jednou velkou etiketou, která ukazuje celkový počet zboží na paletě. Jsou i tací, kteří požadují speciální malé etikety na každý obal. Například máme paletu, na které je 8 KLT obalů a každý z těchto 8 KLT obalů musí mít svoji vlastní etiketu, která ukazuje určitý počet kusů uvnitř. Nejde pouze jen o to, zda jsou všechny palety označeny etiketou, důležitou roli u některých hraje i umístění etiket. Jsou obaly, kde se etiketa umisťuje pouze v pravém horním rohu nebo pouze ve středu. U některých palet, kde je například pouze jedna velká bedna to nehraje až tak významnou roli. Při dokončení se už pouze odevzdá výdejka a připraví se papíry na expedování zboží. Po naložení zakázky se vymění papíry o převzetí zboží a tím je proces logistiky dané firmy u konce. (Obrázek č. 5 – Proces expedice)
30
Obrázek č. 5 – Proces expedice
Zdroj: Vnitropodnikové směrnice
V následující tabulce můžeme vidět, jak je proces rozdělen podle dělníků, kteří jsou v danou chvíli v pracovním procesu. Tabulka se váže k předchozímu obrázku, kde můžeme vidět označení dělníků i procesů, které by měli vykonávat. Jak můžeme vidět, dělníci mají rozdělenou podle procesů, které budou vykonávat.
31
Tabulka č. 2 – Proces z pohledu dělníků
Zdroj: Vnitropodnikové směrnice
3.3 Analýza expedice V této části se zaměřím na analýzu jednotlivých kroků expedice, kde se snažím najít úzká místa, která by mohla brzdit chod expedice jako celku. Tuto analýzu bych rozdělil na úvodní krok, což je proces objednávek, následně se zaměřím na uskladnění zboží do skladu a na závěr udělám analýzu, která se týká konečné expedice materiálu.
3.3.1 Proces objednávek Celý proces objednávek začíná požadavkem zákazníka, který den v předstihu odešle svoji objednávku na DISPO, což je obchodní oddělení, a to by měla být dostatečně dlouhá doba na to, aby bylo vše připraveno pro expedování materiálu další den pro zákazníka. Za tuto dobu by měli být teamleadeři schopni zkontrolovat, zda je materiál na svém místě a je ho dostatečné množství na expedování další den. V této části procesu by se neměly nacházet žádné chyby, protože vše se posílá elektronicky. Je tu možnost chybovosti pouze v případě přehlédnutí nebo zapomenutí nějaké objednávky, to jsou ovšem chyby, které se stávají a nic jiného, než lidský faktor zde neovlivní chybovost. Další částí procesu je vytvoření výdejky. Ty vytváří disponentky, které následně pošlou do skladu teamleaderům, kteří vše zkontrolují a vytisknou. Společně s výdejkami se 32
tisknou i etikety, které označují danou zakázku. Veškeré etikety a výdejky jsou poté předány zaměstnancům skladu, přesněji manipulantům, kteří postupně nachystají veškeré zboží. V procesu objednávek nevidím nikde úzké místo nebo místo, kde by se následně dalo něco změnit, či vylepšit. Proces funguje dobře a plynule. Vyzdvihnul bych zde i čas objednávek, kdy den předem je dle mého názoru dostatečné množství času se připravit na další procesy. Následná kontrola a celkové zpracování teamleadery je nezbytné a taktéž v pořádku. Tento proces rozhodně nevykazuje nějaké problémy, které by měly vysoký dopad na celkový chod logistiky a následné reklamace.
3.3.2 Naskladnění zboží Proces naskladnění zboží probíhá z druhé strany paletového regálu. Naskladňováno je zboží z vedlejší haly, která je se skladem propojena. Vše probíhá pomocí regálových zakladačů. Zde si skladníci musí práci rozdělit. Každý skladník by měl vykonávat svoji práci, někteří naskladňují, ostatní se věnují expedici zboží. Proces probíhá tím, že nejprve se složí hotové výrobky do zóny před regál, který je uveden na štítku z odvodu výroby. Pak skladník vybere proces na skeneru neboli „odstřelovací pistoli“ funkci uskladnit. Po výběru této funkce naskenuje čárový kód, který označuje materiál. Po naskenování se ukáže číslo regálu, kam je nutné uskladnit hotové výrobky. Pomocí zakladače se již výrobky uskladňují velice rychle a přesně, jelikož stačí přepsat číslo ze skeneru do terminálu zakladače a zakladač sám rozpozná místo a pozici, kam mají být výrobky naskladněny. Pouze stačí zmáčknout tlačítko naskladnit a regálový zakladač se automaticky zastaví na pozici, kde mají být výrobky naskladněny. Poslední krok je po uložení palety naskenovat čárový kód regálu, kam byly výrobky uloženy. Tento proces je i díky chytrým regálovým zakladačům mnohem jednodušší a také rychlejší. Zde je proces dostatečně zúžený a přesný, že již není moc míst, kde něco zlepšit. Vzhledem k tomu, že výrobky jsou hromadně dováženy přímo až k regálům, tak padá prodleva, která by vznikala v případě, že by si museli skladníci jezdit pro výrobky sami. Proces naskladnění neskrývá žádná úzká místa, která by měla negativní vliv na chod logistiky v této firmě.
33
3.3.3 Expedování zboží Poslední část tohoto logistického řetězce se nachází na expedici zboží. Zde vznikají různé chyby a nepřesnosti, díky kterým vznikají odběratelské reklamace. Proces funguje poměrně plynule, jelikož skladníci mají vždy nachystané výdejky na celý den a tím nevzniká časová mezera, která by brzdila expedování. To znamená, že po dokončení jedné dodávky skladník hned může pracovat na nové zakázce. Samotné chystání je poměrně jednoduché, jelikož vše potřebné je vyznačeno na výdejce zboží, kde je vyznačeno číslo regálu, ve kterém je zboží založeno, skladové místo. Vše opět zjednodušuje regálový zakladač, do kterého stačí zadat určité hodnoty a ten dorazí k zadané pozici pro paletu se zbožím. Je nutné zkontrolovat, zda souhlasí číslo materiálu ve výdejce s označením na dané paletě a také musíme věnovat pozornost jaký počet kusů je potřeba. Tento proces je opět téměř bez obtíží, ty se vyskytují pouze, pokud nesedí počet kusů nebo jsou špatně naskladněné výrobky. Následuje nachystání zboží na „vyskládavací“ plochu. A právě zde vzniká nejspíše největší problém, kvůli kterému jsou zákazníci nespokojeni, a následuje mnoho reklamací. Někdy může být chyba v obalu, ale z větší části jsou to špatně nalepené či umístěné etikety. Problém vzniká i při špatném připevnění etikety, někdy jsou etikety špatně přilepené a tak se se mohou kousky odtrhnout nebo úplně odpadnout a to je pak obrovský problém. Někteří zákazníci si už diktují, jak by měla být etiketa přilepena. Když je proces etiketování dokončen, tak už následuje pouze poslední krok, který zahrnuje přípravu hotové palety na „vyskládvací“ plochu. Tam skladník pomocí skeneru přečte čárový kód a pošle tím informaci do systému SAP o odepsání dané zakázky. Do tohoto expedičního řetězce se ještě může vmístit proces přebalování, který se dělá v případě nevyhovujícího obalu. Přebalování je založeno na požadavku obchodního oddělení, které pošle informaci, jak by si zákazník představoval, aby byla jeho aktuální dodávka zabalena. Kontrola balení se provádí za použití SAP transakce, kde se nejprve musí zadat číslo dodávky a zkontroluje se, zda vše sedí v dané dodávce. Druhý krok je potom porovnání balícího předpisu se zabalenými výrobky. Tento krok platí v případě kompletní dodávky, v případě dobalování částečné dodávky je směrodatná doplňková informace od obchodního oddělení. V případě, že přebalování vyžaduje sáhnutí holou rukou na výrobek, tak skladník má povinnost informovat mistra výroby a společně se domluvit, zda bude jednotka odeslána do výroby na přebalení anebo jestli přijdou pracovníci výroby do expedice a provedou přebalování přímo v místě expedice. 34
Posledním krokem pak následuje nafocení celé dodávky a doplnění čísla dodávky do systému SAP. Dále se ještě musí doplnit jména zákazníků a odeslat fotku i informace o přebalování na logistika expedice. Vzhledem k obrovskému počtu odběratelů a druhů zboží je téměř nemožné si zapamatovat, co jaký zákazník požaduje a jaký druh etikety nebo kde by měla etiketa přesně být umístěna. Ač se to zdá být maličkost, tak správné označení dodávky je velice důležité hlavně kvůli správnému dodání zboží zákazníkovi. Prohození nebo špatně označené zboží může způsobit obrovskou vlnu reklamací od všech zákazníků.
3.4 Zaměření (doporučení) místa pro zlepšení Po analýze, kterou jsem provedl v předchozí kapitole, se nyní budu snažit přijít se zaměřením na problematické kroky, které by mohli bránit plynulému chodu logistiky jako celku. Zaměřím se na celý proces od začátku až dokonce, abych nevynechal nějaký důležitý krok, který by mohl negativně působit na chod logistiky. Úvodní proces zaměřený na proces objednávek se po mé analýze jeví jako část, která nemá místa, kde bych se mohl zaměřit na nějaké zlepšení. Vzhledem k tomu, že proces je z velké části prováděn pomocí výpočetní techniky a pomocí různých elektronických systémů, tak není místo kde by mohli vznikat chyby. Samozřejmě, jak jsem již psal, jediným faktorem, díky kterému by mohli vzniknout nesrovnalosti je lidský faktor, ale s tím se musí vždy počítat, že se omylem něco přehlédne nebo špatně napíše. Zde se spíše nabízí nějaký nový systém, který by ještě více zjednodušil proces objednávek nebo program, který by vždy upozornil na špatné nebo nesmyslné údaje v zakázce. Celkově je tento proces vyhovující a dostatečně účinný pro chod logistiky. Proces naskladnění zboží i díky automatizaci regálových zakladačů ani nemůže být jakkoliv zlepšen nebo změněn. Tato funkce usnadní práci a udělá to přesně tak, jak je požadováno. Zde bych se možná zaměřil na zaměstnance, kde bych doporučil jednoho zaměstnance, ovšem vzhledem k četnosti vyrobených výrobků, který by se staral pouze o naskladňování výrobků z výroby. V případě velké četnosti by tak byl zaměstnanec, který by se staral pouze o dovezené výrobky z výroby. Ostatní zaměstnanci by se tím pádem mohli soustředit pouze na expedici zboží. Tomuto zaměstnanci bych zvolil osmi hodinovou pracovní dobu. Jinak si myslím, že proces naskladnění je v pořádku.
35
Posledním procesem je proces nejdůležitější a to je proces expedice. Zde samozřejmě nastává jeden z největších problémů a to je balení a etiketování palet se zbožím, které má být odesláno zákazníkovi. Zde je to místo, kde je potřeba něco změnit a zaměřit se na optimalizaci místa. Nejprve bych se zaměřil na správné balení, aby zboží bylo dobře uschované a ve vhodných obalech, ve kterých by nemohlo být poškozeno či jinak znehodnoceno. Po kvalitním zabalení zboží následuje další důležitá část, což je etiketování dané zakázky. I zde záleží na obalu, jelikož v případě obalů například KLT lze umístit etiketu pouze na určené místo, které je na obalu vyznačeno. V případě ostatních obalů, bych volil jednotné umístění etikety.
3.5 Návrh optimalizace místa V této kapitole řeším podstatnou část této práce, jelikož se zaměřím na optimalizaci místa, které v logistice nefunguje tak, jak by mělo. Půjde především o to snížit podstatnou část reklamací, které kazí dobré jméno podniku a jinak dobře vykonávané práce expedice. Ke snížení počtu reklamací by měla přispět optimalizace, která je v tomto případě vytvoření expedičního katalogu, ve kterém bude zaznamenáno vše podle předpisů a představ zákazníků.
3.5.1 Struktura katalogu Katalog by měl pomoci hlavně skladníkům a usnadnit jim práci při etiketování a balení určitého zboží pro zákazníky. Měl by být tvořený z několika určitých bodů, které jsou klíčové pro konečnou expedici zboží. Struktura katalogu by měla vypadat následovně:
Stručný a přehledný obsah – seřazení dle čísla materiálu nebo podle zákazníků. V případě seřazení podle zákazníků by další řazení bylo podle materiálu, aby skladníci nemuseli dlouho hledat mezi velkým množstvím čísel.
Hlavní obsahová část katalogu – stručně popsané informace o dané zakázce materiálu a k tomu přiložená fotografie, jak by měla vypadat paleta, která se bude expedovat zákazníkovi.
36
Jde o to, aby byl katalog přehledný, aby skladníci nemuseli dlouho hledat a zdržovat se tak v práci. Důležité také je, aby bylo vše dobře viditelné a dalo se v něm dobře orientovat.
3.5.2 Vytvoření katalogu K vytvoření expedičního katalogu potřebujeme plnou řadu informací, které obsahuje nejen systém SAP, ale také samotná paleta připravená k odeslání zákazníkovi. Nachází se plno důležitých informací, díky kterým můžeme vytvořit právě tento katalog. Hlavní obsahová část katalogu by měla pomoci určit jaké balení a etikety budou použity, a kde budou umístěny. Vše bude zobrazeno ke každému druhu zboží, které je odesíláno k zákazníkovi. Katalog bych nechal vytvořit jak v tištěné verzi, tak i v elektronické verzi, která by mohla být zaslána zákazníkům. Zároveň bych doporučil propojení katalogu s programem SAP. Na každý druh výrobků bude vyčleněna jedna stránka, a na každé z těchto stránek bude zobrazeno:
číslo materiálu (na etiketě)
zákazník (na etiketě)
počet kusů na krabici nebo jiný druh obalu (na etiketě)
počet kusů na paletu (na etiketě)
rozměry krabice nebo jiného druhu obalu (šířka, délka, výška)
rozměry palety (šířka, délka, výška)
etiketování (popis umístění)
páskování
extra balení (fólie, smršťovací fólie)
popis celkového balení
fotografie
Nyní si pojďme postupně popsat jednotlivé kroky a ukázat funkci, kterou by měly plnit.
37
Číslo materiálu Číslo materiálu je nejdůležitějším ukazatelem na umístěné etiketě. Číslo se skládá z celkových 10 znaků a označuje každý druh výrobku. Na etiketě bývá umístěno hned nad nebo pod čárovým kódem. Podle tohoto se budou skladníci orientovat. V katalogu by mělo být viditelné a označené větším písmem pro dobrou orientaci. Umístil bych ho do levého horního rohu stránky. Dá se říct, že by to mohlo sloužit jako nadpis dané stránky v katalogu. Zákazník Další informace, která se objevuje na etiketě, je zákazník. Není to ovšem u všech etiket. Existují dva druhy etiket a to zákaznická etiketa, kde je zákazník uveden a potom etiketa ze systému SAP, kde zákazník uveden není. Rozdíl mezi těmito etiketami si vysvětlíme později. V katalogu ovšem bude u každého čísla materiálu napsaný zákazník. Umístění zákazníka by mělo být také viditelné a umístění by mělo být hned pod nadpisem, což je číslo materiálu. Zákazníci jsou jak z České republiky, tak i ze zahraničí. Zboží putuje do států, jako je Německo, Anglie nebo USA. Počet kusů na krabici nebo jiného druhu obalu Zde je opět rozdíl mezi etiketami. Počet kusů na krabici se uvádí jen v určitých případech na zákaznických etiketách. Od některých zákazníků jsou vyžadovány, ale není to nějaký výrazně důležitý údaj. V katalogu by tento údaj být možná ani nemusel, vzhledem k tomu, že se jedná jen o pár zákazníků, nicméně uvedení údaje do katalogu upozorní skladníky, že zde musejí tyto etikety dát. I díky přiložené fotografii uvidí skladníci, kam přesně etikety mají umístit. Počet kusů na paletu Tento údaj už je mnohem důležitější než údaj předchozí. Zde se označuje celkové množství zakázky, která má být odeslána k zákazníkovi. Tento údaj se vyskytuje na obou etiketách. Údaj samozřejmě slouží k určení přesného počtu kusů. Nemusí být pokaždé odesláno přesný počet kusů, ale toto označení v katalogu je při maximálním 38
kapacitě palety. V případě vyrábění menšího počtu kusů budou skladníci samozřejmě informování pomocí výdejky. Většinou ovšem chodí více jak jedna celá paleta, takže údaj o celkovém počtu kusů na paletu je zcela v pořádku. Toto není důležitější údaj, než číslo materiálu nebo označení zákazníků, ale v katalogu by měl samozřejmě být umístěný také, jelikož plní činnost informativní a může zamezit reklamacím v případě, že nebude při maximálním množství palety odpovídat počet kusů. Rozměry krabice nebo jiného druhu obalu Údaj o rozměrech krabice nebo jiných druhů obalů je důležitý především při zvolení určité palety nebo případně jiného většího obalu např. Gitterboxu. Podle rozměrů můžeme zvolit ideální paletu, na které bude množství výrobků v těchto obalech naskládáno. Umístění tohoto údaje do katalogu představuje lepší využití palet nebo jiných druhů větších obalů či přepravek. Údaj by neměl chybět i kvůli ochraně výrobku, jelikož při zvolení většího obalu či bedny a následně špatného vycpání by se mohlo zboží při přepravě poškodit. U tohoto údaje by ještě mohlo být v závorce doporučení, do kterého z větších obalů by se mohla krabice umístit. Rozměry palety Podobně jako u krabic je rozměr palety nebo jiného přepravního boxu důležitý, ale není tak důležitý jak předchozí informace. V tomto případě jde spíš o celkový prostor, který bude paleta zabírat. Například, když máme pouze malou krabici s několika malými výrobky a musíme ji poslat na paletě, je dobré zvolit menší palety nebo boxy, aby nezabíraly zbytečně moc místa jak na odkladné ploše nebo v dopravním prostředku, který přepravuje tuto zásilku. V katalogu by informace neměla chybět už i díky tomu, že ještě před nachystáním se mohou skladníci podívat v jakém obalu nebo jaké množství je potřeba a podle toho zvolit menší či větší paletu nebo ostatní přepravky. Ušetří to především místo.
39
Etiketování Dostáváme se asi k nejdůležitější části, která by měla být v katalogu zveřejněna a důkladně popsána. Jedná se o etiketování hotových palet připravených k odeslání zákazníkům. Zde by mělo být uveřejněno především to, o jakou etiketu se jedná. Jsou totiž dva druhy etiket. Zákaznická etiketa a etiketa firmy z programu SAP. Dále by mělo být v katalogu uvedeno:
strana umístění etikety – (pravá, levá, střed)
výška umístěné etikety (nahoře, dole, uprostřed)
poloha umístěné etikety (na šířku palety, na délku palety, víko palety)
způsob připevnění etikety (v připraveném obalu, připevněna izolepou, lepícími kolečky)
Někteří zákazníci si právě diktují přesně pravidla, kde by měla jejich etiketa být a jakým způsobem by měla být připevněna. Jde především o zákaznické etikety, které se umisťují na KLT obaly a připevněny by měli být tzv. lepícími kolečky. Některé přepravky jsou na etiketování jednodušší, jelikož nenabízí moc možností kam etiketu umístit. Jde například o železný Gitterbox, který má přímo na etiketu připravené místo. Tím se práce velice zjednodušuje. Jak jsem již zmínil, existují dva druhy etiket a to zákaznická etiketa a etiketa z programu SAP. Nyní si pojďme udělat rozdíl mezi těmito etiketami. Zákaznická etiketa Tato etiketa je podle požadavků zákazníka, který si přesně určuje, kde bude etiketa umístěna a jak bude vypadat. Tato etiketa má ještě dvě podoby. Jeden druh je celková etiketa (větší), která označuje celkové množství na paletách. Tato etiketa by měla být umístěna na viditelném místě, nejlépe uprostřed. Druhý druh jsou menší etikety, které označují jenom množství v daném obalu, který je na paletě.(Obrázek č. 6 – Ukázka obou druhů zákaznických etiket). Toto se dělá především u KLT obalů, kde každý tento obal musí být označený touto menší etiketou. Rozdíl oproti etiketě ze systému SAP je i to, že na této etiketě je uveden zákazník, ke kterému se bude zboží přepravovat. Celkově je struktura etikety trošku rozdílná než etiketa výrobní firmy. Je na ni mnohem méně údajů, než které nabízí etiketa ze systému SAP.
40
Obrázek č. 6 – Ukázka obou druhů zákaznických etiket
Zdroj: Firemní data
Etiketa ze systému SAP Etiketa výrobní firmy je především pro označení zboží, které putuje do mateřských společností firmy. Z této etikety nevyčteme, kam přesně zakázka směřuje, to si musíme později dohledat. I díky vytvoření katalogu by usnadnilo skladníkům práci zjistit, kam půjdou zakázky označeny touto etiketou. Vše by bylo na jedné stránce u daného druhu zboží. Tato etiketa se většinou dává na klasické obaly, jako jsou papírové krabice nebo se jen přidělá na fólii, kterou je zboží zabaleno. Jak jsem již naznačil, tato etiketa nemá speciální popis, jak má být připevněna. Jsou tu možnosti jako přilepení izolepou nebo vloženy do připravených kapsiček, které jsou už přidělané na přepravce či boxu. Páskování Důvod proč by mělo páskování být uvedeno v katalogu je prostý. Jde o zabezpečení určité palety nebo krabice, které se zrovna chystají být odeslány. Páskování ještě víc zabezpečí zboží na paletě. Někdy je potřebné a někdy není potřeba, tam záleží na druhu obalu. Většinou se páskují zakázky, které jsou v papírových bednách nebo je více krabic na paletě, tak je potřeba stáhnout více k sobě, aby při manipulaci s nimi vydržely a nerozpadly se. Železné přepravky nebo různé Gitterboxy se nepáskují, jelikož není důvod páskovat silný obal.
41
Důvod proč by mělo být páskování v katalogu je, aby skladníci viděli, které zboží je potřeba více připevnit a zabezpečit. Podle toho, jak obal drží nebo podle toho, jak velké množství na paletě je, se páskuje. Nejčastější je páskování dvakrát na šířku palety. V případě nesrovnalostí obalu nebo velkého počtu krabic se páskuje čtyřikrát a to dvakrát na šířku a dvakrát na délku. Myslím, že tato informace je pro kvalitu odchozí zakázky prospěšná a proto se nachází v tomto katalogu. Extra balení Mezi extra balení můžeme počítat balení do klasické fólie nebo do smršťovací fólie. Rozdíl je v tom, že smršťovací fólie je ještě pevnější než klasická fólie díky tomu, že se tepelným zdrojem zataví a drží materiál opravdu pevně. Tyto fólie se používají hlavně, když jsou výrobky naskládány v nějakých malých krabičkách na paletu a páskování je neudrží. Většinou se používá jen klasická fólie. V katalogu je toto umístěno podobně jako páskování díky zpevnění a zabezpečení zboží, akorát toto se používá u drobnějších výrobků, které nejsou zabaleny do nějakých větších beden či krabic. Popis celkového balení Poslední údaj, který se uvádí, je celkový popis, který by měl většinou značit, zda se jedná o nějaký speciální obal či přepravku. Ještě se může uvádět, jestli je paleta namíchaná s různými druhy materiálu. Bývá to zpravidla paleta, kde jsou krabice s malými výrobky. Označení bývá jako mix paleta. V katalogu je tato informace pouze informativní, není nutná a u některých druhů výrobků se ani nevyskytuje, ale skladníkům to usnadní práci, když budou vědět, který obal použít nebo kolik krabic na paletě bývá. Fotografie Úplně posledním článkem katalogu je fotografie, na které bude názorně zobrazeno, jak přesně by měla konečná zakázka vypadat a být odeslána k odběrateli. V podstatě shrnuje všechny předchozí údaje do vizuální verze. Díky fotografii si můžeme ještě konečně balení zkontrolovat a porovnat, zda je vše v pořádku a může být odesláno.
42
3.5.3 Představa stránky katalogu Nyní bych chtěl představit svůj návrh, který si myslím, že by mohl být jako stránka katalogu. Jedná se pouze o hrubou představu, ale struktura by měla být stejná jako tato. Obrázek č. 7 – Představa stránky katalogu
Materiál – 1091918S01 Zákazník – Auto XY, Praha
Ostatní informace Počet kusů na krabici
10
Počet kusů na paletu
100
Rozměry krabice
80x120x22
Rozměry palety
80x120x84
Etiketování
Druh – Zákaznická etiketa Strana umístění – pravá Výška – nahoře Poloha – šířka palety Způsob připevnění – Lepící kolečka
Páskování
2x na šířku
Extra balení
Fólie
Popis celkového balení
Přepravováno v KLT obalu
Fotografie
Zdroj: vlastní 43
Hlavní je aby se skladníci řídili především prvními dvěma údaji, těmi jsou číslo materiálu a zákazník, ke kterému zakázka putuje. Tyto dva údaje by měli být nejviditelnější ze všech ostatní údajů. Následovat by měla přehledná tabulka, která ukazuje ostatní informace, které jsou pro další proces velice důležité. Hlavní je, aby se v tabulce dalo dobře orientovat. Na konci stránky by měla být fotografie, která by měla skladníkům dávat zpětnou vazbu a vizualizaci, zda je vše v pořádku a zakázka je autentická s fotografií.
3.5.4 Funkce katalogu Katalog by měl sloužit především pro skladníky, kterým by měl usnadnit práci a také zrychlit proces. Sloužit by ovšem měl i firmě jako celku ke snížení reklamací. Funkci by měl mít katalog několik, mezi tyto funkce by měli patřit:
informativní funkce
vizualizační funkce
kontrolní funkce
Informativní funkce Tato funkce by měla sloužit především pro zákazníky, kteří budou dopředu informování o stavu, v jakém by mělo přijít jejich zboží. Mohou se dopředu připravit a informovat se například v jakém obalu přijdou nebo na jaké paletě. Samozřejmě informativní funkci budou využívat i zaměstnanci skladu, jak skladníci, tak například ostatní zaměstnanci, kteří se mohou podívat, jaké obaly nebo kolik kusů kam chodí. Využít by to mohli případně i nově nastupující zaměstnanci, kteří se nebudou ještě dostatečně orientovat. Vizualizační funkce Tato funkce slouží především skladníkům a také zákazníkům. Skladník si pomocí fotografie může prohlédnout, jak by zakázka měla vypadat a případně nějakých nedostatků upravit podle fotografie, která je určující. Zákazník tuto funkci může využít například, když mu přijde zakázka nějak poškozená nebo neúplná. Podle obrázku může zjistit, zda nebylo zboží například poškozeno při přepravě, jelikož díky této funkci by mělo zboží z firmy vycházet přesně podle této fotografie.
44
Kontrolní funkce Tato funkce v podstatě zahrnuje obě předchozí funkce dohromady. Skladník, ale i ostatní pracovníci skladu, či zákazník mohou díky katalogu zkontrolovat veškeré nedostatky, které se objeví na dané zakázce. Ať už je to špatné páskování nebo špatně naskládané zboží, vždy se díky tomuto katalogu dozvíme, jak by to mělo být správně.
3.5.5 Cíl katalogu Hlavním úkolem tohoto katalogu je snížení počtu reklamací, které trápí tuto firmu už poměrně dlouhou dobu. Reklamace vznikají především ve výstupní části logistiky a právě na to se zaměřuje tento katalog. Reklamace vznikají především špatným etiketováním a balením, kterému skladníci nemohou zabránit při takovém množství zakázek denně. Nelze si pamatovat každého zákazníka, či každou paletu, kde co má být a tak bohužel někdy vznikají takovéto problémy. Jde i o to, že někteří zákazníci mají speciální požadavky, které přesně určují etiketování či balení. Skladníci tímto nemají žádnou zpětnou vazbu, takže se může stát, že jednou etikety umístí dobře, ale špatně je připevní, nebo je špatně umístí a dobře připevní. I díky těmto požadavkům by jim měl katalog pomoci se zpětnou vazbou. Do této doby nemají skladníci žádnou představu nebo kontrolu, jak přesně by to mělo být. Cílem tohoto katalogu tedy je snížení počtu reklamací a tím pádem i ušetření vynaložených nákladů, které se k těmto reklamacím vážou. Dá se tedy říct, že cílem je i ušetřit firmě nějaké finanční prostředky. Nejen firma, ale i skladníci by měli tento katalog uvítat, jelikož budou mít zpětnou vazbu, která jim dopomůže představit si, jak by zakázka měla vypadat a jak přesně by ji měli zabalit. Ušetří jim to čas, který by museli vynaložit například na hledání vhodného obalu nebo palety.
45
3.6 Práce na optimalizaci V této části se podíváme, jak vlastně takový expediční katalog vzniká a jak probíhá sběr dat potřebných k vytvoření katalogu. Dat je ohromná spousta, jelikož je plno druhů výrobků a každý má své označení. V této firmě, ale určitě i jiné společnosti, je plno druhů výrobků. Jsou výrobky, které jdou méně a které více. Přesně takto to chodí i v této výrobní firmě. Už vzhledem k tomu, že některé výrobky téměř vůbec nechodí, je těžké získat veškerá potřebná data. Problémem je i to, že chodit sice mohou, ale jen v malém množství. Pokud půjde jeden kus výrobku, těžko z toho můžeme udělat nějaký závěr pro tento katalog. Naštěstí se to nestává často, takže vytváření a sběr dat šel dobře a každý den jsou vždy minimálně tři nové druhy, které se zaznamenají pro vytvoření katalogu.
3.6.1 Sběr dat Jako první bylo nutné udělat si seznam veškerého materiálu, který se expeduje zákazníkům. Tento seznam vytváří vedoucí skladu, jelikož je zde i materiál, který se nezahrnuje do zboží, které by mělo být odesíláno zákazníkům. V této výrobní firmě můžeme najít několik stovek druhů materiálů, které jsou každé označeny pod jiným číslem. Tento seznam tedy opravdu není krátký a ze začátku je těžké vyhledat daný materiál v tak dlouhém seznamu i přesto, že seznam je seřazen podle čísla od nejmenšího po největší. Po vytvoření seznamu, je potřeba vytvořit si tabulku, ve které si stručně vše nadepíšeme, abychom věděli, kam daný údaj zapisovat. Toto je nutné vytvořit si jak v elektronické, tak i tištěné podobě, jelikož se do skladu s notebookem nebo jinou technologií nedostaneme a navíc by to bylo nepraktické. Sběr dat by to spíše brzdilo. Tištěná podoba tabulky slouží pro zaznamenání přímo na expedičním skladu, kde je nutné zaznamenat každý údaj, který jsem dříve uvedl, že má být součástí katalogu. Ke sběru dat na tvorbu expedičního katalogu je tedy potřeba:
tištěná podoba tabulky
seznam veškerého materiálu
metr
fotoaparát 46
tvrdé desky
propiska
V případě, že máme vše nachystáno, tak můžeme vyrazit do expedičního skladu. Tam míříme k ploše, kde je připraveno zboží na expedování k zákazníkům. V této oblasti musíme zkontrolovat nebo spíše se zastavit u každé palety, či krabice, která je na této ploše. Začneme tím, že si nalistujeme seznam veškerého materiálu a v seznamu hledáme totožné číslo, které je i na etiketě u toho určitého materiálu. Toto číslo si zapíšeme do připravené tištěné tabulky. Hned po čísle materiálu musíme zapsat zákazníka, tam ovšem záleží, zda se jedná o zákaznickou etiketu nebo etiketu ze systému SAP. V případě, že se jedná o etiketu ze systému SAP (častější varianta), přeskočíme a zapíšeme počet kusů. Opět záleží, zda je to materiál zabalený v jednom velkém obalu anebo je umístěn do několika menších, například krabic. V tom případě musíme zjistit, kolik se nachází počet kusů v jedné z těchto krabic. Etiketa, pokud se jedná o etiketu ze systému SAP, nám řekne pouze celkový počet kusů. Vše si musíme důkladně zaznamenat. Následuje přeměření, kde se měří šířka, délka a výška obalu a v tomto pořadí se to i zapisuje. V tom samém pořadí se potom přeměří i celá paleta, tedy šířka, délka a výška. V případě namíchané palety s krabicemi se měří logicky k nejvyšší krabici. Pak už se zaměříme spíše na balení než na obsah. Na první pohled můžeme určit, zda má zakázka páskování a případně jaké nebo zda je zabalena do jedné z fólií. Jeden z posledních kroků se týká etiketování. Důkladně zkontrolujeme, jestli je etiketa dobře připevněna a zapíšeme její přesnou pozici. Zbývá už jenom popis celkového balení, někdy to není nutné, jelikož se zapisují například speciální balení nebo pokud je paleta namíchaná z různých druhů zboží. Nakonec vše vyfotíme, tak aby byla vidět etiketa a dalo se přečíst číslo materiálu. V případě, že to nejde, vyfotíme paletu a poté ještě samotnou etiketu. Tím máme hotovo, pokud jsme měli zákaznickou etiketu. Pokud jsme měli etiketu ze systému SAP, musíme dojít k místu, kde skladníci mají výdejky a ostatní dokumenty. Zde nalezneme seznam, kam který materiál putuje. Zákazníka zjistíme podle čísla materiálu a přiřazením ho k určitému zákazníkovi. Tím je tato část u konce a můžeme přenést data do elektronické podoby. V elektronické podobě máme přichystanou stejnou tabulku, která je i v tištěné verzi. Postupně vše zapíšeme do elektronické podoby. Musíme si dávat pozor na chyby v přepsání čísla materiálu, při špatném opsání by to mělo špatné následky a katalog by v případě tohoto špatně opsaného čísla byl nepotřebný, jelikož by se neshodovali čísla 47
materiálu. Když vše opíšeme a důkladně zkontrolujeme, následuje uložení fotografií, které pojmenujeme opět podle čísla materiálu. Je to proto, aby se fotky přehledně hledaly. Tím je sběr dat pro vytvoření katalogu u konce. Sbírání dat pro katalog není náročné, je to spíše taková mravenčí práce, kde se musíte řídit detaily a hlavně být velice pozorní. Důležité je vše kontrolovat a neudělat chybu, jinak by konečný produkt, tedy katalog, neměl vůbec žádný smysl a účinek. Vždy musíte projít celý sklad a dívat se, paletu po paletě, zda se neobjeví nějaký nový druh, který ještě nemáte hotový. Ke konci je to samozřejmě těžší a těžší, jelikož, jak jsem psal již dříve, některé zakázky chodí častěji a některé téměř vůbec. Proces sběru dat by měl probíhat dvakrát za den. Ráno, když je plno zakázek již nachystáno z noční směny a pak odpoledne, kdy ranní směna nachystá některé zakázky, které mají být odeslány k večeru. Obrázek č. 8 – Ukázka pracovní plochy při sběru dat
Zdroj: Firemní data
48
3.6.2 Fyzická tvorba katalogu Samotná fyzická tvorba katalogu je časově náročná a velice titěrná práce. Veškeré informace se musí přenést z tabulky, do které jsme zaznamenávali každý druh materiálu, který jsme našli v expedičním skladu. Musí se vzít každý údaj zvlášť a vkládat ho na každou novou stránku postupně. Jde o to, že každý druh materiálu má úplně jiné údaje, takže nejde nějak zkopírovat určitá čísla a přiřadit je ke každé stránce katalogu. To platí i s fotografiemi, které jsou taktéž rozdílné. Díky seřazení a pojmenování fotografií podle čísel to je jednodušší, ale i tak zdlouhavé. Vše nakonec musí zkontrolovat určití lidé a také musí schválit konečnou verzi katalogu. V případě, že vše bude v pořádku, tak se doladí design katalogu, aby byl ještě více přehledný a i vzhledově příjemný jak pro zákazníky, tak pro samé skladníky.
3.7 Zavedení a zlepšení v praxi Zavedení katalogu do praxe je další nedílnou součástí tohoto procesu, jelikož trošku mění již zaběhnutý proces, který skladníci mají. Jde hlavně o to, naučit skladníky katalog dobře používat, jelikož to pro ně je něco nového a mohou vznikat chyby. Těm je nutné předcházet.
3.7.1 Zavedení do praxe Každý skladník, který zajišťuje konečnou expedici, by měl dostat tento katalog. Důležité je, aby byl skladník důkladně seznámen se všemi kroky, které na něj v katalogu čekají, to znamená, že by bylo vhodné následně udělat nějaké školení se zaměřením přímo na tento katalog. Školitel by měl být nejspíše vedoucí logistiky nebo člověk, který na tvorbě katalogu spolupracoval a má na starosti problematiku týkající se právě zmíněného problému. Katalog bych umístil na každé místo, kde skladníci dostávají i výdejky a tam by si každý skladník katalog bral. Druhá možnost je umístit katalog do vysokozdvižných vozíků. Pak už je na skladnících, zda katalog budou využívat po vychystání veškerých palet daného druhu a následné kontrole, nebo zkontrolují vše po první nachystané paletě dané zakázky.
49
Vytvoření elektronické verze katalogu bude prospěšný především pro zákazníky, kterým by byl katalog poslán. Díky tomu si mohou zkontrolovat došlé zboží, takže by se mělo zamezit reklamacím, jelikož oba budou mít ty stejné údaje k dispozici. Takže každý skladník bude vědět v jakém formátu má paleta být odeslána.
3.7.2 Zlepšení v praxi Zlepšení v praxi se bude odrážet především na dvou ukazatelích. Na počtu reklamací a ve finanční stránce firmy. Samozřejmě, ještě se tu nabízí možnost zlepšení v praxi u skladníků a rychlosti daného procesu, ale to jsou vedlejší ukazatele, oproti předchozím dvěma. Počet reklamací a finanční situace firmy spolu souvisí, jelikož při každé reklamaci vznikají firmě náklady. Počet reklamací se v průměru pohybuje kolem deseti za měsíc. Za každou reklamaci firma platí 150 Euro. To znamená, že v průměru firma měsíčně ztratí téměř 1500 Euro, což je při současném kurzu částka přesahující 40 000 Kč. Za rok se tato částka tedy může vyšplhat až na 18 000 Euro, což dělá téměř 500 000 Kč. To vše jen kvůli špatnému balení nebo etiketování palet. Jde hlavně o to, že tyto ztráty jsou naprosto zbytečné. Částka sice není taková, aby ohrožovala chod firmy, ale i tak to nejsou zanedbatelné náklady. Tyto náklady by v budoucnu měly být eliminovány nebo aspoň částečně sníženy právě díky vytvoření expedičního katalogu. Předpoklad je, že by se reklamace měly snížit ze zmíněných deseti na pouhé dvě a postupem času je nejlépe odstranit všechny. Je to důležité především proto, že se tyto náklady objevují každý měsíc a to už je jakési varování. Náklady zahrnují především dopravu, kdy je zboží zpětně vráceno a poté opět odesláno. Dále zahrnují opětovné zabalení a celkové nachystání, které je nutné k expedici zboží. Další část zlepšení v praxi představuje zlepšení expedičních procesů. Po zavedení katalogu by se měla expedice zrychlit, jelikož tentokrát budou skladníci vědět jaký druh obalů a etiketování mají použít. Případně zvolení nejlepšího možného místa ve skladu, kde bude zboží uloženo, než si pro něj přijede přepravce.
50
3.8 Ověření funkčnosti Po zavedení katalogu do praxe je důležité si ověřit, jaký úspěch, či neúspěch nám přineslo jeho vytvoření. Při každém novém procesu je potřeba se ujistit, jestli jsme udělali a zvolili vše správně. Jinak tomu není ani u vytvoření tohoto katalogu. Pokud si chceme ověřit, jak dobře funguje nově vytvořený katalog, měli bychom jeho přínos hodnotit až po nějaké době. Je jasné, že se výsledky nedostaví okamžitě. Je tu několik faktorů, díky kterým se výsledky dostaví až za nějaký čas. Roli zde hrají určitě skladníci, kteří si ze začátku budou zvykat na používání a řízení se podle katalogu. Největší ověření funkčnosti bude počet snížených reklamací. Ověřovat se budou každý den při schůzkách, kde se tyto reklamace budou řešit. Každý den bude kontakt se zákazníky v případě jejich nespokojenosti. Takto se budou reklamace řešit opravdu každý den a následně se po měsíci udělá celkové zhodnocení. Tam se vyčíslí celkový počet reklamací a nákladů na ně vynaložených. Vše se bude zaznamenávat do grafů a postupně se budou porovnávat výsledky jednotlivých měsíců. Funkčnost katalogu by se měla hodnotit zhruba po půl roce od jeho zavedení. To by měl být dostatečný čas, aby se s ním stihli všichni sžít a zvyknout si na něj. V tuto dobu už by se měl počet reklamací pohybovat okolo očekávaného počtu dvou reklamací za měsíc. To by samozřejmě snížilo i vynaložené náklady, které jsou součástí reklamace. V tabulce č. 3- Předpokládaný počet průměrných reklamací za měsíc po zavedení katalogu, můžeme vidět předpoklad, jak by se měl snižovat počet reklamací během prvního půl roku od zavedení katalogu. V prvních měsících se ještě budou zaměstnanci, především skladníci seznamovat a učit se pracovat s katalogem. Od čtvrtého měsíce by se měl počet reklamací snižovat větším tempem, než v prvních třech měsících.
51
Tabulka č. 3 – Předpokládaný počet průměrných reklamací za měsíc po zavedení katalogu
Měsíc reklamace
Průměrný počet reklamací
1. měsíc
9
2. měsíc
8
3. měsíc
7
4. měsíc
5
5. měsíc
3
6. měsíc
2 Zdroj: Vlastní
3.9 Zhodnocení, přínos, doporučení Závěrečná část praktické části se týká celkového pohledu na expediční katalog. Zde popíšu jeho přínos pro firmu a provedu celkové zhodnocení praktické části práce. Potom ještě doporučím možnosti spojené se zavedením katalogu. Celková tvorba katalogu je pro firmu důležitá, jelikož jim pomůže zlepšit jejich jméno u zákazníků, ale hlavně jim pomůže zlepšit celkový proces výstupní logistiky a sníží náklady spojené s reklamacemi, které vznikají díky chybám v etiketování či balení zakázek. Katalog obsahuje všechna potřebná data, která jsou nutná k dosažení cíle, který má plnit. Jde hlavně o etiketování a balení zakázek, ale patří tam i další důležitá data, která jsem výše popisoval. Důležitou část katalogu tvoří i fotografie, která je rozhodně nedílnou součástí. Bez fotografie by nebyl katalog tak efektivní, jelikož díky fotografii si skladníci mohou zkontrolovat, jak má vše vypadat. Přínos katalogu pro firmu by měl být veliký, jelikož jim hlavně ušetří finanční prostředky, které firma vynakládá naprosto zbytečně. Po zapracování katalogu by se měl přínos začít projevovat po prvních měsících po zavedení do praxe. Po určité době, podle předpokladu zhruba po půl roce, by se měl přínos projevit naplno. Přínos katalogu by měli ocenit i zaměstnanci skladu, hlavně skladníci. Díky katalogu už budou mít zpětnou vazbu a představu, jak přesně má být zboží odesíláno. Měl by sloužit i jako kontrola, kterou dosud skladníci neměli k dispozici.
52
Ze všeho nejdřív bych chtěl doporučit, aby byl katalog vytvořený jak v tištěné, tak elektronické verzi. Je to proto, že elektronická verze se zašle zákazníkům, kteří tak budou mít přehled o přesnosti jejich dodávky. Tištěná verze je především pro skladníky, kteří nemohou mít elektronickou verzi k dispozici. Dále bych doporučil propojit katalog se systémem SAP. Díky tomu by se dané údaje ještě mohly kontrolovat při odepisování materiálu. Dále bych doporučil při samotné tvorbě katalogu jej seřadit podle čísla materiálu nebo zákazníků. Volil bych ovšem čísla materiálu, jelikož je to první údaj, který se sleduje a kontroluje. Jako poslední doporučení bych uvedl zařazení tištěné verze katalogu do vysokozdvižných vozíků, se kterými skladníci musí danou zakázku umístit na odkládací místo, takže budou mít katalog neustále po ruce. Možná bych ještě umístil jeden katalog na místa, kde si skladníci berou výdejky, jelikož se mohou dopředu podívat, jak má daná zakázka vypadat a připravit se tak lépe na její expedování.
53
4. Závěr V závěru mé práce se věnuji celkovému shrnutí praktické části, kde nejprve zhodnotím úvodní část, která představuje proces logistiky této firmy. Následně se zaměřím na místo, kde by se dal proces zlepšit a následně proces tvorby katalogu, na který se podívám z bližšího pohledu. Důležitý je i sběr dat, který byl při tvorbě katalogu nezbytný. Popíšu postup získávání dat, jak správně tyto data vzít a jak je zapsat. Nakonec se podívám na zavedení do praxe a nastíním ověření funkčnosti katalogu. Myslím, že celkový proces logistiky v této firmě pracuje na vysoké úrovni. Vzhledem k obrovským zakázkám a velikosti firmy, jsou nějaké ty chyby očekávatelné, to se stává téměř ve všech firmách. Vše ovlivňuje lidský faktor a každý občas děláme chyby. Rozdělení procesů logistiky na proces objednávek a naskladnění zboží je v pořádku. V procesu objednávek není vykázání chybovosti, jelikož je téměř vše provozováno pomocí techniky, která je dobře naprogramovaná. To samé také platí v procesu naskladňovaní hotových výrobků, kde je celý proces díky regálovým zakladačům a jejich funkci plně automatizovaný. Myslím, že vhodné by bylo zvolit sem pouze jednoho zaměstnance, který by se věnoval přímo jenom naskladňování zboží. Momentálně to funguje tak, že skladníci co mají na starosti expedici, se věnují i naskladňování hotových výrobků. Ve finální části tohoto logistického řetězce, tedy expedici konečného zboží se v této firmě bohužel tvoří již větší počty reklamací, které už nejsou zanedbatelné a pravidelně se opakují. Právě tomuto má pomoci expediční katalog. Zaměřil jsem se tedy na proces expedice, kde jsem hledal úzké místo, které by bylo potřeba optimalizovat. V tomto případě to tedy je to hlavně proces balení a etiketování zakázek, které jsou odesílány zákazníkům. V této práci se ale zaměřuji na celkovou výstupní logistiku, kterou se snažím zlepšit právě díky vytvoření katalogu. Nyní bych shrnul proces tvorby logistiky a zaměřil se na jednotlivé části tohoto procesu. Nejdříve se podívám na strukturu, která by podle mého názoru měla být velice jednoduchá a nekomplikovaná. Jde o to, aby se skladníci uměli dobře orientovat. Takže struktura katalogu by měla být pouze stručný obsah, který bych seřadil podle čísla materiálu, aby se skladníkům dobře hledalo. Potom si myslím, že stačí už jenom samotná obsahová část, která zahrnuje údaje o každé zakázce. Jako další část se zaměřuji na samotný obsah katalogu. Podle mého názoru jsou všechny vyjmenované 54
části katalogu důležité, jelikož se jedná o závažnou problematiku, je potřeba mít co nejvíce informací. Tedy těch důležitých informací, což číslo materiálu, zákazník, etiketování nebo páskování dané zakázky opravdu jsou. Ostatní informace se mohou zdát vedlejší, ale není tomu tak. Například počet kusů na krabici nebo rozměr palety je velice důležitý. Tato informace může ušetřit spoustu místa v expedičním skladu, když použijeme správné rozměry. Myslím, že jednou z nejdůležitějších a dle mého názoru nezbytnou informací je fotografie, která vlastně shrnuje celkové údaje, které jsou již v katalogu uvedeny. Ta slouží jako zpětná vazba a kontrola, takže si vše před odesláním ještě můžeme zkontrolovat, zda je to v pořádku. Sběr dat k vytvoření katalogu není fyzicky náročný. Jestli je tvorba katalogu na něco náročná, pak je to čas. Trpělivost a pozornost je nezbytná při získávání dat, jelikož sběr probíhá tím, že postupně začínáte na začátku expediční plochy, která slouží k odložení zakázek připravených k odeslání. Nejprve se musí v seznamu s veškerými čísly materiálu, který máme předem připravený, najít shodné číslo s číslem na etiketě, která je umístěna na dané paletě. V případě shody zapíšeme číslo do tabulky a následně již zapisujeme informace, které se vztahují k dané zakázce. Takto musíme obejít veškeré zboží, které je na skladu nachystané. Při zaznamenání všech údajů přeneseme do elektronické podoby. Zavedení do praxe je další krok, který je nezbytný k dobrému fungování tohoto katalogu v procesu. Myslím, že důležité je, jak se skladníkům, kteří s katalogem budou spolupracovat nejvíce, vysvětlí práce a podají se jim informace o používání tohoto katalogu. Důležité je i umístění katalogu ve skladech, kde by byl pro skladníky nejpřístupnější. Myslím, že rozhodně bych ho umístil do vysokozdvižných vozíků, ve kterých tráví většinu pracovní doby. Navíc je vozík používán při vychystávání právě určité zakázky, takže si mohou katalog vzít a vše zkontrolovat. Zlepšení v praxi se musí projevovat několika faktory. Jsou to především počet reklamací, ze kterých samozřejmě bude vycházet i vynaložená částka nákladů. To jsou hlavní ukazatele, na které bude patrné zlepšení v praxi. Toto zlepšení se však projevuje i v expedici, kde je expedice rychlejší a lépe uspořádaná. Nakonec je důležité ověřit funkčnost katalogu, která by se měla pohybovat kolem půl roku. To je podle mého názoru ideální čas na to, aby se všichni stihli seznámit s expedičním katalogem a výsledky bychom měly vidět právě během tohoto období. 55
Očekávám, že z průměrných deseti reklamací za měsíc by se do půl roku mělo pohybovat toto číslo kolem dvou reklamací za vybrané období. Za prvních pár měsíců je nutné sledovat tyto údaje pravidelně a dělat měsíční hodnocení údajů. Poté už jenom sledovat, jak moc se tyto údaje hýbou a o kolik se průměrně zmenšují.
56
Použité zkratky KLT – označení obalu SAP – název programu používaný ve firmě DISPO – označení obchodního oddělení ve firmě OOP – osobní ochranné pomůcky
Seznam použité literatury
DRAHOTSKÝ, Ivo a Bohumil ŘEZNÍČEK. Logistika: procesy a jejich řízení. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2003. Praxe manažera (Computer Press). ISBN 80-7226-521-0.
EMMETT, Stuart. Řízení zásob: jak minimalizovat náklady a maximalizovat hodnotu. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008. Praxe manažera (Computer Press). ISBN 978-80-251-1828-3.
LAMBERT, Douglas M., James R. STOCK a Lisa M. ELLRAM. Logistika: příkladové studie, řízení zásob, přeprava a skladování, balení zboží. 2. vyd. Brno: CP Books, 2005. Business books (CP Books). ISBN 80-251-0504-0.
LENORT, Radim. Průmyslová logistika. Vyd. 1. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita, 2012. ISBN 978-80-248-2584-7.
SIXTA, Josef a Václav MAČÁT. Logistika: teorie a praxe. Vyd. 1. Brno: CP Books, 2005. Business books (CP Books). ISBN 80-251-0573-3.
ŠTŮSEK, Jaromír. Řízení provozu v logistických řetězcích. Vyd. 1. V Praze: C.H. Beck, 2007. C.H. Beck pro praxi. ISBN 978-80-7179-534-6.
Internetové zdroje
Still. Skladová
technika [online].
[cit.
2016-04-27].
Dostupné
z:
http://www.still.cz/regalove-voziky-cz.0.0.html
Kasper. Obaly, balení a logistika [online]. [cit. 2016-04-27]. Dostupné z: http://kaspercz.cz/vyrabime/reste-logistiku-objemnych-zarizeni-se-specialistouna-prepravu-nadmernych-nakladu/
57
Logistika. Zásobovací
logistika [online]. [cit. 2016-04-27].
Dostupné
z:
http://logistika-cz.studentske.cz/2009/05/zasobovaci-logistika.html
Ostatní zdroje
Vnitropodnikové směrnice
Firemní data
Seznam obrázků Obrázek č. 1 – Logistický řetězec Obrázek č. 2 – Členění logistických cílů Obrázek č. 3 – Vstupní a výstupní informace pro MRP I Obrázek č. 4 – Schéma skladu výrobní firmy Obrázek č. 5 – Proces expedice Obrázek č. 6 – Ukázka obou druhů zákaznických etiket Obrázek č. 7 – Představa stránky katalogu Obrázek č. 8 – Ukázka pracovní plochy při sběru dat
Seznam tabulek Tabulka č. 1 – Zlepšení po zavedení JIT Tabulka č. 2 – Proces z pohledu dělníků Tabulka č. 3 – Předpokládaný počet průměrných reklamací za měsíc po zavedení katalogu
58
