Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2009
Kateřina Zindulková
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra bankovnictví a pojišťovnictví Studijní obor: Pojišťovnictví
Pojištění cestovních kanceláří proti úpadku a jeho role v současném období
Autor bakalářské práce: Kateřina Zindulková Vedoucí bakalářské práce: Prof. Ing. Jaroslav Daňhel, CSc. Rok obhajoby: 2009
Čestné prohlášení: Prohlašuji, že svou bakalářskou práci na téma „Pojištění cestovních kanceláří proti úpadku a jeho role v současném období“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.
V Holicích dne 1. ledna 2009 ___________________
podpis
Obsah 1.
Úvod ....................................................................................................................... 1
2.
Zákon o pojištění úpadku cestovní kanceláře ........................................................ 2 2.1.
Historie cestovního ruchu v ČR ..................................................................... 2
2.2.
Proces tvorby zákona ..................................................................................... 2
2.2.1.
Zabezpečení formou garančního fondu..................................................... 3
2.2.2.
Povinné pojištění a vázaný vklad u banky ................................................ 3
2.2.3.
Povinné pojištění a kauce.......................................................................... 3
2.3.
2.3.1.
Zájezd ........................................................................................................ 4
2.3.2.
Cestovní kancelář a cestovní agentura ...................................................... 5
2.3.3.
Povinné pojištění záruky ........................................................................... 6
2.3.4.
Pojistné plnění ........................................................................................... 6
2.3.5.
Pojišťovny oprávněné provozovat pojištění záruky.................................. 7
2.4.
Pojištění záruky a cestovní kanceláře............................................................. 8
2.5.
Pool pojistitelů.............................................................................................. 10
2.5.1.
Vznik Poolu............................................................................................. 10
2.5.2.
Výhody a nevýhody Poolu ...................................................................... 12
2.5.3.
Činnost Poolu .......................................................................................... 12
2.5.4.
Zánik Poolu ............................................................................................. 13
2.6. 3.
Zákon 159/1999 Sb. ....................................................................................... 4
Pojistný trh po roce 2004 ............................................................................. 14
Pojištění záruky v praxi........................................................................................ 17 3.1.
Uzavření pojistné smlouvy........................................................................... 17
3.1.1.
Předkládané dokumenty .......................................................................... 18
3.1.2.
Pojistná částka a spoluúčast .................................................................... 19
3.1.3.
Pojistná smlouva ..................................................................................... 22
3.1.4.
Všeobecné pojistné podmínky (VPP) ..................................................... 22
3.2.
Úpadek cestovní kanceláře........................................................................... 24
3.2.1.
Úpadek z pohledu cestovní kanceláře ..................................................... 25
3.2.2.
Úpadek z pohledu pojišťovny ................................................................. 26
3.3.
Pojištění záruky - ano či ne? ........................................................................ 28
4.
Závěrem................................................................................................................ 32
Použité zdroje............................................................................................................... 34 Seznam příloh............................................................................................................... 36
1. Úvod Každoročně se na dovolenou vypraví tisíce Čechů a ačkoliv se většina z nich vrátí spokojeně domů, stáváme se pravidelně svědky i několika úpadků cestovních kanceláří. Rok 1989 a otevření státních hranic představoval ohromný rozmach cestování. Lidé chtěli navštěvovat cizí země a v tom jim hojně napomáhaly cestovní kanceláře, kterých během 90. let vzniklo na 11 000 a mnohé z nich bohužel ukončily svoji činnost stejně rychle, jako začaly. Až kritický rok 1997, ve kterém došlo k úpadku asi 20 cestovních kanceláří, byl impulsem k zamyšlení, jak ochránit klienty, kteří v těchto případech často zůstali bez prostředků v zahraničí.
V roce 2000 vstoupil v účinnost zákon 159/1999 Sb. O některých podmínkách podnikání v cestovním ruchu, který byl později novelizován zákonem 214/2006 Sb. S ním vznikl nový pojistný produkt - Pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře1. Setkala se s ním sice většina klientů, která odjela na dovolenou pod záštitou cestovní kanceláře, ale i přesto o něm není mnoho informací a učebnice teorie pojištění se o něm zmiňují pouze okrajově. Proto jsem se rozhodla podat o tomto produktu ucelenou informaci a popsat ho z různých úhlů pohledu - pohledu pojišťoven, cestovních kanceláří a klientů.
K napsání této práce mě inspiroval úpadek cestovní kanceláře FBSK 1907, která prodávala zájezdy pod jmény I'M Travelling a Detur. Pro tuto společnost jsem v létě 2007 pracovala jako delegátka a byla jsem tak přímým svědkem průběhu krachu od jemných náznaků blížícího se bankrotu až po samotné plnění pojišťovny.
Práci rozdělím na 2 části, v první se zaměřím na Pojištění záruky, kde budu vycházet především z výše zmíněných zákonů. Popíšu historii tohoto pojištění a poukážu na nedostatky, které se v zákonech objevují. Ve druhé části se zaměřím na praktický význam Pojištění záruky a vysvětlím postup od podepsání pojistné smlouvy až po případné pojistné plnění. V této kapitole budu čerpat především z vlastních zkušeností. 1
Pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře budu pro zjednodušení dále nazývat jen Pojištěním
záruky.
1
2. Zákon o pojištění úpadku cestovní kanceláře 2.1.
Historie cestovního ruchu v ČR
První cestovní kancelář na světě je spojena s Velkou Británií a jménem Thomas Cook. Psal se rok 1841, když se pod jeho vedením vydalo na cestu vlakem přes 500 osob, aby oslavili otevření nové části železnice. O 4 roky později si Thomas Cook založil cestovní kancelář, která si i nyní udržuje vynikající reputaci a má pobočky po celém světě.
V tehdejším Československu byla první cestovní kancelář založena až o celé století později. V období komunismu měl takřka monopolní postavení znárodněný Čedok, který krom zprostředkovávání zájezdů nabízel i ubytování ve 200 vlastních hotelech. Vedle Čedoku existovalo i několik menších kanceláří, např. CKM, Autoturist nebo Rekrea. Politický režim dovoloval cesty na západ jen velmi zřídka, proto 95% cestovatelů vyráželo na dovolenou do socialistických zemí.
90. léta přinesla mnoho změn a liberalizace podmínek podnikání lákala mnoho lidí, podpořených touhou Čechů poznávat nové kraje, k otevření vlastní cestovní kanceláře. Jen v roce 1990 bylo vydáno 6 000 oprávnění k provozu cestovních kanceláří a za celá 90. léta dokonce 11 000.2 Navíc se v roce 1995 stala z původně koncesované živnosti "cestovní kancelář" živnost volná, což vedlo ještě k dalšímu rozvoji podnikání v cestovním ruchu. Rok 1997 lze označit za zlomový - svůj úpadek vyhlásilo 20 cestovních kanceláří. Bez prostředků náhle zůstalo v zahraničí na 6 000 turistů. Myšlenka jištění, které by ochránilo klienta, se objevila už v roce 1995, ale až četné úpadky v roce 1997 donutily vládu k rychlému řešení situace. Jednání začala okamžitě a v srpnu téhož roku vláda předložila věcný záměr zákona o některých službách cestovního ruchu a o změně živnostenského zákona.
2.2.
Proces tvorby zákona
V létě 1997 začala jednání, na jejichž konci měl být vznik nového zákona. Cíl byl jasný - ochránit klienta zkrachovalé cestovní kanceláře a zabezpečit v první řadě jeho 2
Zdroj : Cestovní-ruch.cz ze dne 30.5.2006 dostupný na adrese http://www.cestovni-ruch.cz/cestovky/vznik.php
2
dopravení do vlasti. Krom Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) se na tvorbě zákona podílela také Ministerstva financí, spravedlnosti a práce a obchodu a dále také Česká asociace pojišťoven (ČAP) a asociace cestovních kanceláří. V úvahu připadalo hned několik variant řešení:
2.2.1. Zabezpečení formou garančního fondu První vládou navržená možnost. Každá cestovní kancelář měla přispívat určitou částkou do společného fondu, který by se v případě úpadku člena sdružení použil na repatriaci postižených klientů. Model byl inspirován řešením v Dánsku, Švédsku a Francii. Tento návrh se však nesetkal s velkým ohlasem, padly námitky, že fond je snadno vytunelovatelný a také se nikomu nelíbilo, že by měl platit i za podvodníky, kteří krach způsobí záměrně. 2.2.2. Povinné pojištění a vázaný vklad u banky Tato možnost se zdála být vhodnější, ale i přesto se objevilo několik nedostatků. Nový zákon by musela provázet také novela občanského zákoníku, zákona o pojišťovnictví a zákona o konkurzu a vyrovnání. Naše legislativa totiž nepopisovala pojem pojistný produkt k zabezpečení ochrany spotřebitele z důvodu insolvence.
Dále by bylo třeba vyřešit vázaný vklad podnikatele v bance. Jeho záměrem byla okamžitá použitelnost na repatriaci, takto by se ale v případě úpadku stal součástí konkurzní podstaty a klienti by museli postupovat stejně jako ostatní věřitelé podle zákona o konkurzu a vyrovnání. To by však v našich podmínkách nebylo dost dobře možné. Koupě dovolené je pro české rodiny velkým výdajem a do zahraničí si klienti nevozí velké sumy peněz, kterými by mohli případně uhradit hotel a cestu domů v případě úpadku cestovní kanceláře. Připomínám, že jednání probíhala před 10 lety, kdy ani platební karty nebyly příliš rozšířené. 2.2.3. Povinné pojištění a kauce Návrh, který předložila ČAP společně s asociací cestovních kanceláří. Mimo placení pojistného by kanceláře ukládaly na účet pojišťovny jistinu, ze které by se uhradily repatriace a z pojištění by se hradily refundace. Ačkoliv se jednalo o jednoznačně nejlepší variantu, ministerstva se k ní stavěla spíše zdrženlivě, protože bylo jasné, že nový pojistný produkt si vyžádá značné změny některých stávajících zákonů. Při tvorbě se vycházelo z Německého 3
modelu pojištění. Tam však není přesně stanovený způsob pojištění a pořadatel zájezdu si může vybrat, zda upřednostní pojištění nebo bankovní garanci.3
V březnu 1998 byl vládě předložen návrh zákona, který byl v mírně pozměněné verzi přijat v červnu 1999 a do legislativy byl zařazen jako zákon 159/1999 Sb. Zákon byl připraven v souladu se směrnicí Evropské unie č. 90/314 EHS z 13.6.1990 o souborných službách pro cestování, pobyty a zájezdy. Účinnost byla stanovena na 1. října 2000.
2.3.
Zákon 159/1999 Sb.
V této části nebudu popisovat obsah celého zákona4, zaměřím se spíše na komentáře k problematickým pasážím a na změny, které se objevily v novele nazvané zákon č. 214/2006 Sb., účinné od 1. 8. 2006.
Zákon popisuje tyto nové pojmy: 2.3.1. Zájezd Vždy definovaný jako předem stanovená kombinace minimálně dvou služeb, trvajících alespoň 24 hodin nebo zahrnujících ubytování přes noc. Mezi tyto služby patří např. doprava, ubytování a doplňkové služby tvořící nejméně 20% celkové ceny. Vyjímku tvořily tzv. zájezdy na míru, forfaity, které byly vyjmuté z definice zájezdu a nespadaly tedy do povinného pojištění. Cestovní kanceláře se tak snažily obejít zákon - stačila totiž nepatrná úprava běžně prodávaného zájezdu a už se jednalo o forfait, který nemusel být pojištěn. Novela zákona v roce 2006 toto upravila a zahrnula do definice zákona i forfaity. Tyto služby může nyní prodávat jen cestovní kancelář - v původním znění mohly zájezdy na míru nabízet i cestovní agentury.
3
Zdroj: Věstník MMR ze dne 2.7.1997 dostupný elektronicky na adrese
http://www.obce.cz/mmr/vestniky/vestnik98-02/9802v03.htm a zdroj [2] 4
Zákon č. 159/1999 Sb. je v plném znění i s komentáři a novelami dostupný na Internetových stránkách
Ministerstva pro místní rozvoj ( http://www.mmr.cz/zakon-c-159-1999-sb )
4
Dále do povinného pojištění nespadají aktivity, jenž nesplňují podmínky živnostenského podnikání. To se týká především školami organizovaných výletů nebo soustředění sportovních klubů. Sice se většinou jedná o kombinaci dopravy a ubytování, ale organizátor nemá z těchto aktivit žádný zisk, nejedná se tedy o živnostenské podnikání, a proto nemusí být tyto výlety pojištěny pro případ úpadku.
Jak vyplývá z výše uvedené definice, do povinného pojištění nespadá také samotné ubytování nebo třeba letenka zakoupená v cestovní kanceláři. Co nám ale bezpečně napoví, zda je zájezd pojištěn, je cestovní smlouva, kterou musí každý zákazník obdržet v případě, že jím zakoupený zájezd splňuje definici zájezdu. Náležitosti cestovní smlouvy jsou uvedeny v občanském zákoníku5. 2.3.2. Cestovní kancelář a cestovní agentura Nově vzniklé živnosti popisuje novela živnostenského zákona6. Cestovní kancelář je zařazena mezi živnosti koncesované, stejně jako tomu bylo před rokem 1995. Cestovní agentura spadá mezi ohlašovací živnosti vázané. V obou případech je třeba splnit danou kombinaci odborné způsobilosti a praxe v oboru. Cestovní kancelář musí navíc předložit podnikatelský záměr a připojit pojistnou smlouvu Pojištění záruky.
Zásadní rozdíl mezi kanceláří a agenturou spočívá v jejich činnosti. Cestovní kancelář je jediným subjektem, který může prodávat vlastní zájezdy ve smyslu zákona. Agentura může sice také prodávat zájezdy, ale pouze zprostředkovaně od kanceláří. V tomto případě je agentura povinna informovat klienta o tom, kdo je pořádající cestovní kancelář a tato skutečnost musí být uvedena také na cestovní smlouvě.
Novela z roku 2006 nově povolila podnikání cestovním kancelářích registrovaných v jiných zemích EU nebo EHP. Dále se novela zabývá stále oblíbenější možností nákupu zájezdů prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (především přes Internet). 5
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů dostupný v elektronické verzi např. na
stránkách business.center.cz. 6
Zákon č. 455/1991 Sb. o živnostenském podnikání dostupný v elektronické verzi např. na stránkách
business.center.cz.
5
2.3.3. Povinné pojištění záruky Nově vzniklý pojistný produkt. Pojistná smlouva je nezbytnou podmínkou pro vydání koncesní listiny pro provozování cestovní kanceláře. Na základě této smlouvy vznikne zákazníkovi nárok na pojistné plnění v případech, kdy cestovní kancelář z důvodu úpadku: o Neposkytne zákazníkovi dopravu z místa pobytu v zahraničí do České republiky, pokud je tato doprava součástí zájezdu (repatriace). o Nevrátí zákazníkovi zaplacenou zálohu nebo cenu zájezdu v případě, že se zájezd neuskutečnil. o Nevrátí zákazníkovi rozdíl mezi zaplacenou cenou zájezdu a cenou částečně poskytnutého zájezdu v případě, že se zájezd uskutečnil pouze zčásti.
Tato část zákona byla největším předmětem jednání. Nakonec bylo rozhodnuto o povinném pojištění a jistině. Minimální pojistná částka byla stanovena jako 30% z plánovaných ročních tržeb za prodej zájezdů (v původním návrhu zákona se uvažovalo až o 50%). Minimální výše jistiny jsou 2% těchto tržeb. Původní návrh zákona počítal s tzv. náběhovým systémem pojištění - v 1. roce by byl zákazník pojištěn na repatriaci a odškodnění do výše 50%, v dalším 75% a až ve třetím roce 100%.7 Tento systém by však značně znevýhodnil klienty, proto byla určena pojistná částka, která představuje maximální plnění pojišťoven. Pokud škoda přesáhne tuto částku, pojišťovna odškodní klienty poměrnou částkou. Zde je třeba dodat, že pojistná částka ve většině případů stačí na pokrytí škod a klienti bývají odškodněni v plné výši, jako v případě úpadku FBSK 1907 v roce 1997.
Zákon dále popisuje: 2.3.4. Pojistné plnění V případě, že nastane pojistná událost, tedy úpadek pojištěné cestovní kanceláře, pojišťovna začne okamžitě zajišťovat dopravu klientů do České republiky (pokud byla v ceně zájezdu). Součástí plnění je i zajištění ubytování a stravy do doby odjezdu. Pojišťovna plní i v případě, že se jí nepodařilo do 12 hodin ověřit, že k úpadku opravdu došlo. Cílem je co
7
Zdroj: Věstník MMR ze dne 2.7.2997 dostupný elektronicky na adrese
http://www.obce.cz/mmr/vestniky/vestnik98-02/9802v03.htm
6
nejlepší ochrana klienta v často velmi stresující situaci. Zákazník získává možnost uhradit si náklady na cestu, ubytování a stravu sám, ale pojišťovna je zpětně uhradí jen do výše, jakou by sama v daném případě použila.
Pojišťovna je povinna plnit i v případě, že došlo ke zkreslení podstatných údajů ze strany cestovní kanceláře, které byly důležité pro uzavření pojistné smlouvě. V těchto případech je opět na prvním místě ochrana klienta a je na pojišťovně, aby vyplacené plnění na cestovní kanceláři zpětně vymáhala. 2.3.5. Pojišťovny oprávněné provozovat pojištění záruky Zákon 159/1999 Sb. popisuje především obecné informace a určuje minimální výši pojistné částky a skládané jistiny. Podmínky pojišťoven pro vstup do odvětví pojišťování záruky podrobně definuje taktéž nově upravený zákon o pojišťovnictví8. Povolení vydává Česká národní banka (ČNB).
Pojišťovna, která chce nabízet pojištění záruky musí mít základní jmění 156 mil. Kč, zaplatit správní poplatek 20 000 Kč a dále předložit řadu dokumentů, např. výsledky hospodaření za poslední 3 roky, obchodní plán pro první tři roky provozování pojištění záruky nebo marketingový plán.
Novela zákona z roku 2006 také upřesňuje nejasnosti, které se objevovaly v souvislosti s ukončením platnosti smlouvy a pojištěním záruky. Bylo tedy jasně stanoveno, že pojištění se vztahuje na všechny zájezdy prodané v době účinnosti smlouvy, a to i v případě, že se zájezd uskuteční až po skončení platnosti smlouvy. Představme si situaci, kdy pojistka cestovní kanceláře je uzavřená do června a zákazník si v lednu zaplatil zájezd, na který pojede až v červenci. V původním znění zákona 159/1999 Sb. by v případě úpadku této cestovní kanceláře bohužel neměl nárok na pojistné plnění. V novém znění zákona 214/2006 Sb. má tento klient nárok na pojistné plnění ve stejném rozsahu, jako by odjel na dovolenou například už v dubnu, kdy ještě cestovní kancelář pojištěna byla.
8
Zákon č. 363/1999 Sb. o pojišťovnictví dostupný v elektronické verzi např. na Internetových stránkách ČNB
(http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/leg_pojistovny/download/zakon_363_1999.pdf).
7
V novele zákona se navíc definují označení "cestovní kancelář" a zkratka "CK" jako jakési ochranné známky, které může používat pouze cestovní kancelář s oprávněním k podnikání. V minulosti se totiž objevily případy, kdy si i některé cestovní agentury přidávaly ke svému obchodnímu jménu zkratku CK s odůvodněním, že se jedná o cestovní klub a záměrně tak mátly své klienty.
2.4.
Pojištění záruky a cestovní kanceláře
Zákon č. 159/1999 Sb. o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu nabyl účinnosti 1. října 2000, ale podnikatelé dostali ještě 6 měsíců, aby se rozhodli, zda-li budou v cestovním ruchu nadále podnikat jako cestovní kanceláře, nebo pouze jako cestovní agentury. Připomínám, že získání licence k provozování cestovní kanceláře bylo o poznání složitější, krom splnění nutných podmínek kvalifikace a praxe bylo třeba předložit pojistnou smlouvu a řadu dokumentů k získání koncese a stejný proces jako na Živnostenském úřadě bylo nezbytné absolvovat také na Ministerstvu financí k získání povolení k podnikání v oboru.
Je velmi těžké posoudit, o kolik se snížil počet cestovních kanceláří po zavedení nového zákon. Jediným registrem cestovních kanceláří byly totiž Živnostenské úřady, které ale evidovaly jen počet vydaných oprávnění k podnikání. Těch bylo během 90. let uděleno více než 11 000. Otázkou je, kolik z těchto subjektů skutečně aktivně vykonávalo podnikatelskou činnost.
Následující tabulka uvádí počet cestovních kanceláří a počet výjezdů do zahraničí zprostředkovaných cestovními kancelářemi9
9
Zdroj: Ročenka společnosti Mag Consulting pro rok 1999 a informace zveřejněné stejnou společností na
stránkách cot.cz (http://www.cot.cz/data/cesky/01_10/10_vyjezd_5.htm)
8
Rok Počet cestovních kanceláří Výjezdový cestovní ruch (tis. osob)
1995
1996
1997
1998
1999
1 092
1 089
1 239
1 114
1 206
1 301
1 508
1 641
1 462
1 492
V tabulce jsou uvedeny pouze cestovní kanceláře, které společnosti Mag Consulting odevzdaly vyplněný dotazník. Předpokládá se ale, že podnikajících subjektů bylo víc, neoficiální čísla hovoří až o 1 600 CK v roce 1997 a 1 300 v roce 1998. Můžeme si všimnout výrazného vzrůstu počtu CK v roce 1997 a následného propadu v roce následujícím. Také pokles klientů, který se do té doby zvyšoval konstantním tempem, je poměrně značný. Toto snížení mohlo být způsobeno nedůvěrou klientů v cestovní kanceláře (jak jsem již zmínila, v roce 1997 jich zkrachovalo okolo 20), ale nesmíme opomenout také katastrofické povodně, které Českou republiku v té době postihly a značně ovlivnily výdaje postižených občanů.
V souvislosti s přijetím zákona č. 159/1999 Sb. se výrazně snížil počet cestovních kanceláří. V srpnu 2001, tedy v době, kdy již měl být proces transformace cestovních kanceláří ukončen, bylo evidováno 992 cestovních kanceláří.
V posledních letech můžeme sledovat rostoucí trend v počtu cestovních kanceláří. Jak uvedl mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) Tomio Okamura pro Internetový server FinančníNoviny.cz 22. října 2008, množství cestovních kanceláří vzrostlo z 759 v roce 2005 na nynějších 970. Ve většině případů se jedná o transformace cestovních agentur v kanceláře. Největší vliv na tento růst mělo zahrnutí zájezdů šitých na míru do definice zájezdu v roce 2006. Mnoho cestovních agentur tak bylo donuceno transformovat v cestovní kanceláře. K provozování cestovních agentur bylo vydáno okolo 7 000 živnostenských listů, svoji činnost ale podle AČCKA provozuje okolo 1 500.
Důležitý vliv na počet cestovních kanceláří a počet odbavených klientů by mohla mít finanční krize, která se začíná pomalu projevovat i u nás. Většího množství úpadků se obávají
9
i Česká pojišťovna a Pojišťovna Generali, se kterými jsem spolupracovala. Shodují se, že problémy mohou nastat v cestovních kancelářích, které se specializují na exotické destinace. Dále by se do krize mohly dostat menší cestovní kanceláře, které nemají tak silnou zákaznickou základnu a které nemohou cenově konkurovat velkým cestovním kancelářím. Nepředpokládají však úpadky velkých CK, i když i ony se budou pravděpodobně potýkat s menším zájmem klientů.
2.5.
Pool pojistitelů
Pojištění záruky byl nový pojistným produktem, se kterým naše pojišťovny dosud neměly žádné zkušenosti. K pojištění záruky sice přistupovaly se zájmem, ale zároveň s nedůvěrou. Všichni si dobře vzpomínali na rok 1997 a 20 zkrachovalých cestovních kanceláří a nikomu se nechtělo nést tak velké riziko. Tehdy zůstalo v zahraničí na 6 000 klientů a další stovky bylo třeba refundovat, což by vedlo k mnohamilionovým výdajům pojišťoven. Další překážkou byla neúplnost informací o trhu cestovní kanceláří. Sice se objevily průzkumy např. výše uvedené společnosti Mag Consulting, ale nejednalo se o 100% přesná čísla. Velmi těžko se tak dal zmonitorovat trh a vyhodnotit riziko. V neposlední řadě by také bylo velmi obtížné hledat zajistitele, který by si tak velké riziko vzal na starost.
9 z 10 pojišťoven, které získaly povolení k provozování pojištění záruky se proto dohodly na společném vytvoření Poolu pojistitelů. Podobné pooly jsou ve světě běžné a používají se v případech, kdy je třeba rozložit riziko, které by bylo běžně nepojistitelné - např. jaderné, letecké nebo přírodní katastrofy. Ve světě vznikly první pooly ve 20. letech 20. století v Německu, Nizozemí a Norsku v souvislosti s rozvojem letecké dopravy. Ve 2. polovině 20. století vznikaly po celém světě především jaderné pooly, kterých nyní existuje 33.10 2.5.1. Vznik Poolu K vytvoření Poolu bylo zapotřebí souhlasu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) . Pool by sdružením 9 z 10 pojistitelů záruky vytvořil téměř monopol na trhu. ÚOHS
10
Zdroj: Interní materiály České Pojišťovny k jadernému poolu
10
trvalo povolení vyjímky celý rok - byla udělena až 16. ledna 2001. Toto zdržení zpomalilo proces transformace cestovních kanceláří. Jak jsem již uvedla výše, na splnění všech náležitostí k získání licence k poskytování vlastních zájezdů byla lhůta 6 měsíců končící k 1. 4. 2001. Zásadním dokumentem k získání koncese však byla pojistná smlouva o pojištění záruky. Cestovní kanceláře tedy musely vyčkávat až do ledna, kdy konečně mohly začít uzavírat pojistné smlouvy. Dilema řešily i pojišťovny, které chtěly vstoupit do Poolu. Nevěděly, zda-li by nebylo lepší začít podnikat samostatně. Antimonopolní úřad však nakonec udělil vyjímku na 2 roky.
Pojišťovny poolu tak dostaly dvouletou lhůtu na to, aby se seznámily s novým produktem a připravily se na osamostatnění.
Členy poolu se staly tyto pojišťovny: o Generali Pojišťovna a.s. jako vedoucí pojistitel a dále členové: o Allianz pojišťovna, a.s. o Česká podnikatelská pojišťovna, a.s. o Česká pojišťovna a.s. o Česko-rakouská pojišťovna, a.s. (později ze sdružení vystoupila) o ČS-Živnostenská pojišťovna, a.s. (později Pojišťovna České spořitelny) o IPB Pojišťovna, a.s. o Komerční pojišťovna, a.s. o Kooperativa, pojišťovna, a.s.
Specifické postavení měla Evropská Cestovní Pojišťovna a.s., která nebyla přímým členem Poolu, ale fungovala jako jeho kancelář, která zajišťovala správu pojistných smluv a likvidaci pojistných událostí.
Stranou Poolu stály pojišťovny Zürich a Adria Way, které ale svoji činnost v České republice již ukončily.
11
2.5.2. Výhody a nevýhody Poolu Vznik Poolu doprovázely dlouhé diskuse o jeho budoucím monopolním postavení na trhu. Na obhajobu pojišťovny uvádějí, že v Poolu nebudou všichni pojistitelé na trhu. Dále zazněly názory, že Pojištění záruky je pojištění natolik specifické a zákonem poměrně pevně určené, že sazebníky jednotlivých pojišťoven budou velmi podobné a jediným kritériem pro výběr pojistitele bude kvalita zabezpečovaných služeb.
Na svých Internetových stránkách popisuje Pool svoje výhody takto: o Minimalizace rizika způsobená jeho rozložením. o Snížení správních nákladů. o Standardizace vyhodnocování rizik vede ke srovnání podmínek pro podobné cestovní kanceláře. o Centrální systém ohlašování pojistných událostí a jednotné podmínky odškodňování vedou ke snížení nákladů. To souvisí především s nízkými cenami pojistného, které zatíží cestovní kanceláře jen minimálně.
Pojišťovna Zürich, která by se dala považovat za největší konkurenci Poolu navíc do pojištění přijímala jen cestovní kanceláře s minimálními tržbami 5 mil. Kč a dvouletým působením na trhu. Pokud by Pool nevznikl a tímto způsobem se zachovaly všechny pojišťovny, znamenalo by to úplné uzavření trhu pro nové cestovní kanceláře a ukončení činnosti malých kanceláří.
Cestovní kanceláře by sice uvítaly větší konkurenci na trhu, na druhou stranu ale chápaly pojišťovny do něho vstupující. Věděly, že pokud by Pool nevznikl, měly by jednotlivé pojišťovny problém najít zajistitele na pojištění v takovém rozsahu, jaký je počet cestovních kanceláří na trhu. To by mohlo také ohrozit existenci některých CK. 2.5.3. Činnost Poolu Počáteční rok existence Poolu byl velmi úspěšný. Pojistnou smlouvu uzavřelo 950 cestovních kanceláří. K tomu navíc Pojišťovna Zürich uzavřela dalších asi 50 smluv. Jedná se tedy celkem o 1 000 cestovních kanceláří, které uzavřely pojistnou smlouvu. Toto číslo
12
výrazně převyšuje původní odhady, že na českém trhu zůstane po zavedení nového zákona okolo 600 cestovních kanceláří.
První sezóna se ještě nesla ve znamení podepisování pojistných smluv. Administrativní náročnost představovalo rozesílání certifikátů o pojištění cestovním kancelářím. Ze zákona musí cestovní kancelář předat certifikát o pojištění pro případ úpadku každému zákazníkovi při koupi zájezdu. Pool také řešil 3 případy pojistných událostí v důsledku úpadků cestovních kanceláří.
Veřejnost reagovala na Pojištění záruky pozitivně a dá se říci, že špatná reputace českých cestovních kanceláří se začala postupně zlepšovat. Klienti už se dále nemuseli obávat, že by v případě úpadku cestovní kanceláře skončili v zahraničí bez pomoci. 2.5.4. Zánik Poolu Jak jsem již zmínila, Pool byl zřízen jako dočasné sdružení pojistitelů a pojišťovny se během jeho trvání měly intenzivně připravovat na osamostatnění. Antimonopolní úřad vydal rozhodnutí, ve kterém nabídl prodloužení vyjímky až do konce roku 2003. K tomu bylo však zapotřebí splnění následujících podmínek11:
o Členům Poolu bude povoleno provozovat Pojištění záruky také samostatně. o Členové budou muset vést statistiky o cenách pojištění a pravidelně je vyhodnocovat a předkládat antimonopolnímu úřadu.
Proti tomuto rozhodnutí se Pool odvolal. Původně chtěli povolení vyjímky až do vstupu ČR do Evropské unie, což se stalo až 1. května 2004. Dále nesouhlasil s omezujícími podmínkami. Výhrady byly vcelku logické. Pokud by Pool přistoupil na tyto podmínky, došlo by k situaci, kdy by pojišťovny individuálně pojišťovaly pouze stabilní cestovní kanceláře s dobrým postavením na trhu a Poolu by zbyly pouze ty rizikovější, které nikdo nechce pojistit.
11
Zdroj: ÚOHS - sbírky rozhodnutí ze dne 25.10.2002. Dokument je dostupný elektronicky na adrese
http://www.compet.cz/hospodarska-soutez/sbirky-rozhodnuti-nove/903/
13
Pool by jednak ztratil svůj původní význam - snížení celkového rizika a jeho rizikovost by se navíc tak zvýšila, že by se stal prakticky nezajistitelným.
Jenže jak se ukázalo, v roce 2001 bylo uzavřeno 951 smluv, o rok později 881 a došlo jen ke třem pojistným událostem. Riziko úpadku cestovní kanceláře bylo tedy antimonopolním úřadem prohlášeno za minimální.
Vezmeme-li v úvahu, že za první rok převzal Pool riziko ve výši kolem 4,5 miliardy Kč, vyjde nám průměrné riziko jedné cestovní kanceláře necelých 5 mil. Kč. Pool vybral pojistné ve výši přesahující 110 mil. Kč, přičemž mohl vyplatit pojistné plnění zhruba 15 mil. Kč.12 V dalším roce navíc nedošlo k žádné pojistné události. Z těchto čísel lze jasně vyčíst důvody nedůvěry ÚOHS v Pool. Navíc v létě 2002 se z trhu stáhla Pojišťovna Zürich, která předala veškeré své závazky pojišťovně Generali. Monopolní postavení Poolu bylo již dále neudržitelné a jeho činnost byla k 31. 12. 2003 ukončena.
2.6.
Pojistný trh po roce 2004
Během činnosti Poolu měly pojišťovny dostatek času připravit se na samostatné provozování Pojištění záruky. Povolení k tomu nyní mají tyto pojišťovny:
o Allianz pojišťovna, a. s. o Česká podnikatelská pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group o Česká pojišťovna, a. s. o ČSOB Pojišťovna, a. s., člen holdingu ČSOB o Generali Pojišťovna a. s. o Komerční pojišťovna, a. s. o Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group o Pojišťovna České spořitelny, a. s. o UNIQA pojišťovna, a. s.
12
Zdroj: ČTK ze dne 9.5.2001 dostupné v elektronické verzi na adrese
http://www.simecek.cz/archiv_01kveten.htm#0105092 a vlastní výpočty.
14
Z výše uvedených pojišťoven provozuje Pojištění záruky pouze Generali Pojišťovna, Česká podnikatelská pojišťovna, Česká pojišťovna a UNIQA. Cestovní kanceláře se mohou pojistit i u slovenské Union poisťovny. Pojistný trh byl v roce 2007 rozdělen takto13:
Počet pojištěných CK 2007
Podíl na trhu
Česká pojišťovna, a.s.
104
11,2 %
Česká podnikatelská pojišťovna a.s.
246
26,5 %
Generali Pojišťovna, a.s.
346
37,4 %
Union poisťovňa, a.s.
99
10,6 %
Uniqa pojišťovna, a.s.
131
14,1 %
Jedničkou na trhu v počtu uzavřených smluv byla Generali, na druhém místě potom ČPP. O této pojišťovně je známé, že do pojištění přijímá i začínající a malé cestovní kanceláře. S tím je bohužel spojeno i její prvenství v počtu pojistných událostí.
Na podzim roku 2007 začala na našem trhu nabízet Pojištění záruky Pojišťovna Etics ITP, dceřiná společnost Evropské cestovní pojišťovny ( ECP ). Obě společnosti jsou součástí největší světové zajišťovny Munich Re. ECP zprostředkovává řadě velkých cestovních kanceláří cestovní pojištění a přišla také s novinkou na trhu - pojištění odpovědnosti cestovních kanceláří, o kterém se zmíním níže. Dále ECP funguje jako asistenční služba a likvidátor pojistných událostí např. pro Českou pojišťovnu.
Naše cestovní kanceláře uvítaly možnost komplexního řešení, které Etics společně s ECP nabízí a za první rok své činnosti podepsali pojistnou smlouvu k Pojištění záruky hned
13
Tabulka ze dne 25.7.2007 dostupná na Internetových stránkách MMR
(http://old.mmr.cz/index.php?show=001021683 )
15
se 4 z 10 největších českých cestovních kanceláří (Fischer, Blue Style, Canaria Travel, Eso Travel). Stav na trhu Pojištění záruky ke konci roku 2008 ukazuje následující tabulka14:
počet pojištěných CK 2008 Česká pojišťovna, a.s.
podíl na trhu 2008 podíl na trhu 2007
99
10,3 %
11,2 %
259
26 %
26,5 %
Etics ITP, s.r.o.
88
8,8 %
Generali Pojišťovna, a.s.
293
29,4 %
37,4 %
Union poisťovňa, a.s.
116
11,6 %
10,6 %
Uniqa pojišťovna, a.s.
142
14,2 %
14,1 %
Česká podnikatelská pojišťovna a.s.
Jak je zřejmé, nejvíce cestovních kanceláří pravděpodobně k Etics přešlo z Generali.
14
Zdroj: Internetové stránky jednotlivých pojišťoven a vlastní výpočty
16
3. Pojištění záruky v praxi Pojištění záruky nabízí na našem trhu 6 pojistitelů, o kterých jsem se již zmínila. Nyní popíši celý proces uzavření pojistné smlouvy. Na této části jsem spolupracovala s Českou pojišťovnou a pojišťovnou Generali.
3.1.
Uzavření pojistné smlouvy
V roce 2001 vstoupil do účinnosti zákon 159/1999 Sb. a s ním i povinnost uzavřít Pojištění záruky. V té době měly cestovní kanceláře na výběr prakticky pouze dva pojistitele pojišťovnu Zürich nebo pojišťovny sdružené v Poolu. Ty však měly shodnou cenovou politiku a asistenční služby a likvidaci jim zajišťovala tatáž společnost. Nedalo se tedy hovořit o velké konkurenci na trhu.
Od roku 2004 nabízí Pojištění záruky 6 výše zmíněných pojišťoven, tím se konkurenční boj výrazně přiostřil. Česká pojišťovna i Generali se shodují, že cenové podmínky na trhu si jsou velmi podobné a při výběru pojistitele často rozhoduje spíše kvalita nabízených služeb, než cena.
Popišme si nyní, co všechno předchází podepsání pojistné smlouvy.
Pojištění záruky má na trhu velmi specifické postavení a existuje k němu také poměrně málo informací. Na Internetových stránkách pojišťoven najdeme údaje k různým druhům pojištění i s přesnými ceníky a někdy je možné uzavřít pojistnou smlouvu elektronickou formou. V sekci pojištění pro případ úpadku cestovní kanceláře toho však moc nenajdeme. Pojišťovny se omezují jen na výčet pojištěných kanceláří a vysvětlení obsahu pojištění. Dále uvádějí kontakt na asistenční službu pro případ pojistné události.
17
3.1.1. Předkládané dokumenty K získání představy o výši pojistného je třeba kontaktovat konkrétní pojišťovnu. Ke kalkulaci je třeba předložit tyto materiály15: o Účetní závěrka za poslední 3 roky obsahující rozvahu, výkaz zisku a ztrát a přílohu k účetní závěrce. o Výroční zpráva za poslední rok, pokud je sestavována. o Zpráva auditora, pokud byla společnost auditována. o Výpis z obchodního rejstříku, případně živnostenský list o Koncesní listina o Výtisk aktuálního katalogu a ceníku o Všeobecné podmínky na zájezdech o Vyplněný dotazník
Dotazník je často ke stažení na Internetových stránkách pojišťoven a zjednodušený dotazník, který jsem použila k výpočtu pojistného, je přílohou mé práce. Tradičně je rozdělen na tři části - všeobecné informace o cestovní kanceláři, údaje o činnosti a ekonomické údaje. Pojišťovna Generali nabízí v jednom dotazníku hned tři služby, které většina cestovních kanceláří najednou uzavírá - Pojištění záruky, Pojištění odpovědnosti za škodu z provozu cestovní kanceláře a Cestovní pojištění.
První část dotazníku požaduje vyplnění všeobecných informací o cestovní kanceláři obchodní firma, sídlo, IČ a DIČ, bankovní spojení, společníky, akcionáře nad 10% podílu a statutární orgán.
Ve druhé části se uvádí informace o předpokládaném počtu klientů, průměrné a nejvyšší ceně zájezdu. To vždy pro destinace Evropa, Svět a ČR. Dále se vyžadují informace o třech nejoblíbenějších destinací, období s nejvyšším výjezdem a počet cestujících do daných destinací.
15
Zdroj: Internetové stránky pojišťovny Generali (www.generali.cz )
18
Třetí, nejobsáhlejší součást dotazníku požaduje některé údaje z výkazu zisku a ztrát: tržby, hospodářský výsledek a provozní náklady. Tržby se dále dělí za tržby očištěné o ostatní služby ( např. prodej lístků do divadla, dálniční známky, a pod. ), tržby za zájezdy ve smyslu zákona a provizní prodej. Uvádí se vždy údaje za dva předchozí roky, současný rok (kvalifikovaný odhad) a plán pro rok následující. Ten je obzvlášť důležitý, protože by se z něho měla určovat výše pojistné částky. V případě, že je plán nižší, pojišťovny určují pojistnou částku z tržeb roku současného, aby se vyhnuly podvodům, kdy cestovní kanceláře záměrně sníží plán na další rok, aby tak ušetřily na pojistném.
Dále je nezbytné vyplnit údaje o vývoji tržeb za zájezdy v jednotlivých měsících a počet klientů a tabulku s rozdělením přijatých záloh a vyplacených akontací dodavatelům za jednotlivé měsíce. To pomůže pojišťovně určit výši rizika v jednotlivých měsících. Například u cestovní kanceláře, která vypraví nejvíce zájezdů v letních měsících, bude nejrizikovějším obdobím červenec, kdy bude mít společnost vybranou velkou částku peněz na zálohách a zároveň bude mít nejvíce klientů, které by bylo třeba repatriovat. Pokud je tato cestovní kancelář navíc rizikovější, může se stát, že pojišťovna bude vyžadovat větší spoluúčast na letní měsíce.
Na konci dotazníku se uvádí informace o výši závazků, způsobu placení hotelů a letecké přepravy. Pravdivost informací stvrdí zástupce cestovní kanceláře svým podpisem.
Na základě předložených materiálů vypracuje pojišťovna finanční analýzu a prověří reference a majetkové poměry v cestovní kanceláře. Výsledkem analýzy je scoring, který odpovídá rizikovosti CK. Podle toho pojišťovna posoudí, zda a za jakých podmínek přijme kancelář do pojištění a vytvoří nabídku s ceníkem. 3.1.2. Pojistná částka a spoluúčast Zákon určuje, že minimální pojistná částka musí být 30% předpokládaných tržeb za zájezdy definované podle zákona. Dále je povinná spoluúčast ve výši minimálně 2% těchto tržeb. Výše spoluúčasti bývá důležitou částkou, podle které si cestovní kanceláře vybírají své pojistitele. Spoluúčast skládají cestovní kanceláře na účet pojišťovny a po celou dobu uložení se jim úročí. V případě stabilních cestovních kanceláří často stačí pojišťovnám pouze
19
bankovní záruka. Zákon nestanovuje, jak dlouho musí být spoluúčast na účtu pojišťovny. To dává výhodu málo rizikovým kancelářím, které ji skládají často jen na hlavní sezónu. Naopak rizikovějším kancelářím může být tato částka zvýšena až na 4% a to buď na hlavní sezónu nebo i na celé pojistné období. To se však stává velmi zřídka. Pojistný trh je poměrně malý a pojišťovny si musí vážit každého klienta.
Na základě scoringu se určí pojistná částka. V pojišťovně Generali jsem si nechala vypracovat kalkulační list pro fiktivní cestovní kancelář K&B Tour. Moje CK vozí autobusem turisty do Chorvatska, Itálie a na Slovensko, a to pouze v období od dubna do září. Za sezónu odbaví 24 000 klientů a na tržbách vydělá 106 mil. Kč. Na základě vyplněného dotazníku16 mi Generali určila pojistnou částku a nabídla 8 variant placení pojistného.
Tržby za rok 2008
105 572 000 Kč
Plánované tržby na rok 2009
109 500 000 Kč
Pojistná částka (30% plánovaných tržeb Předpokládaný počet klientů 2009
32 850 000 Kč 25 000 os.
Spoluúčast %
2%
3%
4%
5%
Spoluúčast Kč
2 190 000 Kč
3 285 000 Kč
4 380 000 Kč
5 475 000 Kč
590 205 Kč
561 735 Kč
531 075 Kč
502 605 Kč
Neúčtovatelné pojistné %
0,539 %
0,531 %
0,485 %
0,459 %
Částka připadající na osobu
23,6 Kč
22,5 Kč
21,2 Kč
20,1 Kč
602 250 Kč
572 685 Kč
542 025 Kč
512 460 Kč
Zúčtovatelné pojistné %
0,550 %
0,523 %
0,495 %
0,468 %
Částka připadající na osobu
24,0 Kč
22,9 Kč
21,7 Kč
20,5 Kč
Nezúčtovatelné pojistné Kč
Zúčtovatelné pojistné Kč
16
Vyplněný dotazník i kalkulační list jsou součástí přílohy.
20
o Varianta nezúčtovatelného pojistného - definitivní částka pojistného, na kterou nemají vliv skutečně dosažené tržby. o Varianta zúčtovatelného pojistného - Částka, která se na konci roku porovná se skutečnými tržbami a rozdíl buď CK doplatí, nebo pojišťovna vrátí. Vhodné především pro začínající CK, které přesně neodhadnou velikost tržeb.
Varianty pojistného 6 000 000 Kč 5 000 000 Kč 4 000 000 Kč Spoluúčast Kč 3 000 000 Kč
Nezúčtovatelné pojistné Kč Zúčtovatelné pojistné Kč
2 000 000 Kč 1 000 000 Kč 0 Kč 1
2
3
4
Jak je zřejmé z grafu, výše spoluúčasti se v jednotlivých variantách mění velmi výrazně, na druhou stranu rozdíl v zaplaceném pojistném mezi krajními variantami představuje 90 000 Kč, což je necelé 1 % celkových tržeb. Peníze uložené v pojišťovně se zhodnocují úrokovou mírou, avšak jedná se o značnou částku, kterou by CK mohla investovat daleko výhodněji. Při pohledu na zatížení ceny zájezdu pojistným připadajícím na jednoho klienta, se dostáváme k téměř identickým částkám v rozmezí 20 - 25 Kč. V mém případě bych s určitostí vybrala 1. variantu s nejnižší spoluúčastí. Ušetřím tak více než 2,5 mil. Kč, které mohu lépe investovat. Varianta vyšší spoluúčasti by byla zajímavá pro velké cestovní kanceláře nabízející dražší zájezdy. Volila bych variantu nezúčtovatelného pojistného, protože jako CK působící na trhu několik let již dovedu poměrně přesně odhadnout vývoj tržeb.
21
3.1.3. Pojistná smlouva Pokud obě strany souhlasí na podmínkách pojištění, může dojít k podpisu smlouvy. Ta se uzavírá v Generali na dobu neurčitou, ale i přesto musí cestovní kanceláře dodat aktuální materiály a pojišťovna následně vyhotoví dodatek k původní smlouvě. Česká pojišťovna uzavírá pojistky vždy pouze na jeden rok.
Součástí pojistné smlouvy je pojistka, která musí být dostupná všem klientům cestovní kanceláře. Její kopie bývá umístěna na pobočkách a na Internetových stránkách CK. Obsahuje vždy identifikaci účastníků smlouvy a určuje podmínky, na základě kterých dochází k pojistnému plnění. Navíc cestovní kancelář obdrží od pojišťovny certifikáty o pojištění, který musí obdržet každý účastník zájezdu. Na certifikátu je vždy uveden název pojistitele, asistenční služby a kontakt pro případ pojistné události. 3.1.4. Všeobecné pojistné podmínky (VPP) Dokument, který je nedílnou součástí každé pojistné smlouvy. Tyto podmínky mají všechny pojišťovny velmi podobné. Já měla k dispozici VPP pojišťovny Generali. Podívejme se nyní podrobněji, co všechno v nich najdeme.
VPP jsou rozděleny na 22 článků. Popisovat je všechny by bylo zbytečně zdlouhavé, proto se zaměřím jen na to nejdůležitější.17 Kurzívou jsou označena fakt z VPP, obyčejně potom moje komentáře.
Pojistná ochrana začíná dnem zaplacení pojistného, nikoliv dnem podepsání smlouvy. Pokud pojištění nebylo znovu obnoveno, vztahuje se pojištění na zájezdy prodané v době trvání pojištění. O této problematice jsem se již zmínila, cílem je ochrana zákazníka, který často platí zálohu za zájezd dlouho před tím, než na něj opravdu odjede.
V případě, že pojištěný neobdrží povolení k podnikání, se pojistná smlouva ruší od samého počátku. Při žádosti o vydání koncese a povolení k podnikání je třeba předložit
17
Všeobecné pojistné podmínky k Pojištění záruky od pojišťovny Generali jsou součástí Příloh.
22
pojistnou smlouvu. Takto podnikatel nepřijde o svoje peníze zaplacené na pojistném v případě, že by mu koncese nebo licence nebyla vydána.
Pokud dojde k pojistné události, použije pojistitel nejprve částku složenou jako spoluúčast. Ta se používá primárně na úhradu repatriací. Je třeba však dodat, že se jedná o poměrně malé částky, které ve většině případů repatriace zdaleka nepokryjí.
Pojištěný je povinen informovat pojišťovnu u zásadních změnách týkajících se jeho finanční situace, zejména zhoršení platební schopnosti, jednání ohledně úvěru a změně majetkových poměrů. Ze strany pojišťovny je však velmi obtížné dodržování této povinnosti kontrolovat. Konkrétní příklad uvedu níže na příkladu úpadku cestovní kanceláře FBSK 1907.
Pokud pojištěnému hrozí škoda, je povinen zakročit k jejímu odvrácení. V praxi to znamená především to, že cestovní kancelář by měla přestat prodávat zájezdy, nevysílat další klienty na zájezdy a v první řadě se snažit o převezení co nejvíce klientů do České republiky. Najde se však jen málo takto solidních. Většina zkrachovalých cestovních kanceláří se snaží tajit své problémy až do poslední chvíle a v otázce repatriací se plně spoléhá na pojišťovnu.
Pojištění se sjednává pro případ úpadku, v jehož důsledku pojištěný: o neposkytne oprávněné osobě dopravu z místa pobytu v zahraničí do České republiky, pokud je tato doprava v ceně zájezdu, o nevrátí oprávněné osobě zaplacenou zálohu nebo cenu zájezdu v případě, že se zájezd neuskutečnil, o nevrátí oprávněné osobě rozdíl mezi zaplacenou cenou zájezdu a cenou částečně poskytnutého zájezdu v případě, že se zájezd uskutečnil jen z části.
Součástí zabezpečení dopravy je i úhrada ubytování a stravování do doby odjezdu. Oprávněná osoba si může vše zajistit sama, pojistitel jí však náklady proplatí jen do výše, kterou by sám vynaložil.
23
Pokud se pojistiteli nepodaří do 12 hodin od nahlášení pojistné události tuto informaci ověřit, začne i přesto zajišťovat dopravu, ubytování a stravování. Toto je další výhoda pro klienta. V některých případech úpadků cestovní kanceláře odpovědné osoby nebyly k zastižení. Pokud se prokáže, že k pojistné události nedošlo, může pojišťovna vymáhat vynaložené náklady na pojištěném.
Na oznámení výše škod mají oprávněné osoby lhůtu 6 měsíců od vzniku pojistné události. Delší časové období je dáno proto, aby měli všichni poškození dostatek času na nahlášení své škody. V případě, že součet škod přesáhne pojistnou částku, dochází k poměrnému zkrácení pojistného plnění. Takto má pojišťovna jistotu, že dojde k uspokojení všech klientů. Pokud by totiž vyplácela plnění tak, jak si o něj poškození zažádají, mohlo by se stát, že by se na někoho nedostalo. Otázkou zůstává, zda-li není 6 měsíců příliš dlouhá doba. Pojišťovny to argumentují tím, že řada klientů nesleduje média, která o úpadku informují a o tom, že cestovní kancelář, u které si zakoupili zájezd, zkrachovala, se dozvědí až se značným časovým odstupem.
Pojistné plnění je vypláceno v české měně, k úhradě nákladů v zahraniční měně se používá měnový kurz České národní banky pro den vzniku pojistné události.
Pojistitel nemusí poskytnout plnění v případě, že škoda byla způsobena následkem válečných událostí, teroristických útoků, povstání nebo následkem chemické nebo biologické kontaminace a působení jaderné energie. Dále pojistitel nemusí plnit za škody vzniklé úmyslným jednáním pojištěného.
3.2.
Úpadek cestovní kanceláře
Na našem trhu podniká v současné době okolo 970 cestovních kanceláří a jejich počet se stále mírně zvyšuje. Bohužel každoročně několik z nich nedobrovolně ukončí svou činnost a vyhlásí úpadek. Média tyto události patřičně zveličí a nám se může zdát, že cestovní kanceláře krachují každou chvíli. Čísla však hovoří jasně - za poslední 3 roky v ČR zkrachovalo 10 cestovních kanceláří18, to představuje průměrně tři ročně. V poměru k 970 CK 18
Zdroj: ČTK, dostupné elektronicky na serveru FinančníNoviny.cz dne 10.6.2008
24
na trhu představují upadnuvší kanceláře pouze 0,3 % celého trhu. K úpadkům nedochází často, ale pokud se tak stane, škody jsou dosti vysoké. 3.2.1. Úpadek z pohledu cestovní kanceláře Samotnému vyhlášení úpadku předchází dlouhodobé finanční problémy (samozřejmě za předpokladu, že k úpadku nedošlo vytunelováním společnosti nebo jinou podobnou činností). Náznaky můžeme nalézt v nezaplacených hotelech, rušení letů a pod. Toto byl i případ největšího úpadku za poslední dobu, cestovní kanceláře FBSK 1907. Asi dva týdny před krachem médii prolétla zpráva, že hotely nebyly zaplaceny a klienti byli ubytováni jinam. Zde je však těžké posoudit, jak to doopravdy bylo. Často se totiž stává, že během plné sezóny jsou hotely přeplněné a turistům se hledá náhradní ubytování. Česká pojišťovna, pojistitel FBSK 1907 začala okamžitě ověřovat, co se děje. Byla ale ze strany cestovní kanceláře ujištěna, že je vše v pořádku a nemusí se ničeho obávat. Problémy se ale začaly stupňovat, hotely nebyly zaplacené skoro nikde a došlo i k situacím, kdy klienti byli policií vystěhováni z hotelů. Až v té chvíli CK připustila problémy a vyhlásila úpadek. Tímto se zbavila veškeré zodpovědnosti za klienty a tyto závazky převzala Česká pojišťovna.
Úpadek I'M Travelling a Detur byl jednoznačně největší za poslední dobu, ze zahraničí bylo třeba dostat okolo 600 klientů, další čekali na odškodnění. Je zajímavé, že Detur se na našem trhu objevil i letos. Opět byli majitelé turecké národnosti, jeden z nich byl dokonce produktovým ředitelem FBSK 1907. I přesto argumentovali tím, že s původním Deturem nemají nic společného, že FBSK 1907 měla značku pouze pronajatou. Detur je úspěšná cestovní kancelář podnikající převážně ve Skandinávii. Na letošní sezónu si obchodní značku pronajala cestovní kancelář Sede. Nepodařilo se jim však překonat nedůvěru klientů a svoji činnost ukončili ještě před začátkem sezóny. V zahraničí naštěstí v době úpadku neměli žádné klienty.19
(http://www.financninoviny.cz/financni-krize/index_view.php?id=315793&id_seznam= ) 19
Zdroj: ČTK, dostupné elektronicky na serveru FinančníNoviny.cz dne 1.6.2008
( http://www.financninoviny.cz/financni-krize/index_view.php?id=315788&id_seznam= )
25
3.2.2. Úpadek z pohledu pojišťovny Řešení úpadku cestovní kanceláře představuje pro pojišťovny finanční zátěž v podobě pojistného plnění. Ve všeobecných pojistných podmínkách je vždy uvedeno, že pojištěný musí pojistitele včas informovat o finančních problémech, které by mohly vést k úpadku. Bohužel se tak příliš často nestává a cestovní kanceláře do poslední chvíle předstírají, že se nic neděje.
Pojišťovny spolupracují se společnostmi zprostředkujícími asistenční služby. Například pro Českou pojišťovnu toto vykonává Euroalarm Assistance Prague ( asistenční služba Evropské cestovní pojišťovny ), pro Generali je to Europe Assistance. Všichni klienti cestovní kanceláře mají kontakt na asistenční službu na certifikátu o pojištění, který obdrží při koupi zájezdu.
Asistenční služba slouží jako likvidátor pojistné události. Zajímavé je, že klient se na ni může obrátit i v případě, že k úpadku cestovní kanceláře zatím nedošlo. Ukázkovým případem je situace, kdy klient čeká na přistavení autobusu k odvezení na letiště. Od času předpokládaného odjezdu uběhla už dlouhá doba a delegát nebere telefon. V tomto případě se klient může obrátit na asistenční službu, i když prokazatelně neví, jestli došlo k úpadku. Call centrum bývá otevřené 24 hodin denně. Asistenční služba společně s pojišťovnou se ihned budou snažit kontaktovat danou cestovní kancelář a sjednat nápravu situace. Může se stát, že se zástupce cestovní kanceláře nepodaří zastihnout. Ani v tom případě nezůstane klient bez pomoci. Po 12 hodinách snahy o kontaktování CK zařídí pojišťovna repatriaci i v případě, že si pojistnou událost neověřila.
Pokud k úpadku cestovní kanceláře opravdu došlo, začne pojišťovna okamžitě zařizovat repatriace klientů do České republiky - pokud byly v ceně zájezdu. Prostředníkem mezi pojišťovnou a klienty bývají delegáti. Ti však okamžikem úpadku přestávají být zaměstnanci cestovní kanceláře a je na nich, jak dalece se rozhodnou pomoci.
V otázce repatriací se pojišťovna rozhoduje, jaký způsob dopravy klientů pro ně bude nejvýhodnější. V případě, že si cestovní kancelář pronajímá jen několik míst v letadle jiného zprostředkovatele, je výhodnější uhradit nezaplacené hotely a nechat klienty na místě až do 26
plánovaného dne odletu. Pokud ale cestovní kancelář najímala vlastní letadla, snaží se pojišťovna zařídit dopravu zpět co nejdříve, aby tak ušetřila na nákladech za ubytování a stravování.
Klienti, kteří zůstávají na místě a jejich hotely nebyly zaplacené, jsou pojišťovnou požádáni o zaplacení z vlastních prostředků. Souvisí to s co nejrychlejším vyřešením situace. Hoteliéři totiž nemají ve zkrachovalou cestovní kancelář důvěru a vyžadují platbu ubytování předem. Převod peněz na zahraniční účet trvá dva dny a do té doby by klienti neměli kde zůstat. Samotné potvrzení o provedení bankovního převodu většinou nestačí.
Klientům však budou vynaložené náklady proplaceny. Stačí po návratu vyplnit formulář o pojistné události a společně s cestovní smlouvou a doklady o zaplacení ho zaslat na adresu asistenční služby. Bohužel pojišťovna si nechává lhůtu 6 měsíců na zkompletování všech pohledávek a až potom začne s vyhodnocováním škod a vyplácením odškodnění. V případě FBSK 1907, který zkrachoval koncem července, skončila šesti měsíční lhůta na konci ledna a poškození se dočkali svých peněz až během února a března.
Poškozených se často ujmou velké cestovní kanceláře a ve spolupráci s pojišťovnou jim nabídnou dovolenou za podobných podmínek, jako si zaplatili. Tento zájezd potom hradí pojišťovna. Pro klienty má několik výhod - nemusí čekat více než půl roku na výplatu pojistného plnění a co je nejdůležitější, dostanou své peníze zpět v plné výši. V případě, že by pojistná částka přesáhla výši škody, pojišťovna plní jen poměrnou částkou. Tuto výhodu nabídla v roce 1997 klientům zkrachovalé CK Macdino Travel Generali společně s CK Fischer. V případě úpadku FBSK 1907 se snažily pomoci cestovní kanceláře samy. Fischer poskytoval možnost výběru dovolené v podobném rozsahu zdarma s úhradou do 3 měsíců. Čedok dával slevu 1 500 Kč na zájezd a nabízel možnost splátek bez navýšení. Stejně se zachoval i Exim Tours se slevou 1 000 Kč.20 Otázkou zůstává, zda-li chtěly tyto společnosti opravdu pomoci poškozeným, nebo si jen získat nové klienty pro příští rok.
20
Zdroj: Aktuálně.cz ze dne 25.7.2007 dostupné elektronicky na adrese
http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/domaci-ekonomika/clanek.phtml?id=474420
27
Po uplynutí 6 měsíční lhůty zkompletuje asistenční služba nároky klientů a předá je pojišťovně, která začne peníze vyplácet. V tomto okamžiku je velmi důležité, jak poctivě vyplnila cestovní kancelář dotazník k pojištění. Pokud uvedla své nadcházející tržby objektivně, je velmi pravděpodobné, že se klientům dostane pojistného plnění v plné výši. Pokud však CK své tržby záměrně snížila a navíc dojde k úpadku v době hlavní sezóny, musí pojišťovna přistoupit k plnění v poměrné částce. Údaje o přesné výši plnění pojišťovny nejsou oprávněny sdělovat na základě ochrany údajů. Ohledně úpadku FBSK 1907 ale vím, že klienti byli odškodněni v plné výši.
3.3.
Pojištění záruky - ano či ne?
Ačkoliv jsem si přečetla řadu faktů i domněnek, které hovoří v neprospěch Pojištění záruky, za veřejnost bych odpověděla jednoznačné ano. Shrňme si nyní, jaké jsou názory odpůrců tohoto produktu.
Dá se říci, že s repatriacemi souhlasí víceméně všichni. Pokud cestovní kancelář po úpadku zanechá klienty v zahraničí, byl by to stát a daňoví poplatníci, kdo by zajistil jejich převezení. Turisté na dovolené většinou nevozí větší obnosy peněz, kterými by mohli uhradit nezaplacené hotely a dopravu zpět. V době, kdy zákon 159/1999 Sb. nabyl účinnosti, platební karty teprve začínaly a i v dnešní době se často stává, že si cestující na zájezd nevezmou kartu jen ze strachu, že jim jí někdo ukradne. Je tudíž skvělá výhoda, že pojišťovna je schopna tyto částky okamžitě uhradit.
V otázce refundací se objevují různé názory. Při projednávání návrhu zákona v roce 199921 byli poslanci spíše proti. Argumentovali, že se jedná o podnikání, které s sebou nutně přináší určitá rizika. Firmy přicházejí a odcházejí, taková jsou úskalí trhu. Avšak cestovní ruch je oblastí, kde zaplatíme dlouho předtím, než na zájezd odjedeme. Cestovní kanceláře poslední dobou výrazně zlevňují zájezdy zakoupené dlouho dopředu, tak zvané First Minute. Půl roku před odjezdem na dovolenou je samozřejmě nemožné odhadnout finanční situaci
21
Zdroj: záznam z jednání Poslanecké sněmovny dne 12. května 1999 dostupný v elektronické formě na
stránkách http://www.psp.cz/eknih/1998ps/stenprot/013schuz/s013038.htm
28
dané CK. Čekání na pojistné plnění je sice zdlouhavé, ale klienty ušetří od bolestivé ztráty našetřených peněz.
Stabilní cestovní kanceláře si sice myslí, že Pojištění záruky příliš nepotřebují, ale cestovní ruch je odvětví značně proměnlivé a v současné finanční krizi pojištění jistě všichni ocení. Nakonec je to stejně vždycky koncový klient, který ho zaplatí. Jak jsem ukázala výše, v celkové částce zájezdu představuje Pojištění záruky minimální částku, kterou každý jistě rád obětuje. Ušetřené starosti při nečekaném úpadku jsou potom k nezaplacení.
Zástupci pojišťoven, se kterými jsem mluvila, mi odmítli sdělit svůj osobní názor na Pojištění záruky. Ať je však jakkoli negativní, pojišťovny nabízejí produkt dobrovolně a ačkoliv hlásají, že jim velké zbohatnutí nepřináší, určitě nemůže být situace tak špatná, to by ho už dávno přestali provozovat. Jisté zhoršení situace může nastat v souvislosti s finanční krizí. Cestovní ruch je jedním z prvních odvětví, kde lidé začnou šetřit. Důsledkem může být více zkrachovalých cestovních kanceláří, než je běžné. Pojišťovny se shodují, že bude nezbytné přijmout určitá opatření. Těmi bude především:
o Zvýšení povinné spoluúčasti buď na celé pojistné období nebo na hlavní sezónu pro rizikovější CK. o Důkladnější a častější kontroly cestovních kanceláří. o Přísnější podmínky pro přijetí do pojištění.
Zároveň se ale shodují, že úpadky by neměly být tak dramatické. Krize přichází postupně a cestovní kanceláře mají dost času se na ní připravit. V ohrožení se ale mohou ocitnout společnosti nabízející cesty za exotikou a také menší CK.
Jediné, k čemu mám výhrady, je způsob informování veřejnosti o finančních problémech cestovních kanceláří. O nich často ví asociace cestovních kanceláří i MMR. Kvůli zásadě mlčenlivosti však nemohou nijak varovat občany. V souvislosti s tím mě doslova šokoval případ úpadku cestovní kanceláře Harmonie medical v roce 2003. CK si sice sjednala pojištění u Generali, ale neuhradila spoluúčast, čímž pojištění zaniklo. CK tedy nebyla pojištěná a měla jí být odebrána licence. Ministerstvo pro místní rozvoj o tom sice
29
informovalo místní živnostenský úřad, ten však licenci neodebral a cestovní kancelář dál podnikala i bez povinného pojištění. Majitelka CK byla poslána na 6 a půl roku do vězení, postižení klienti však budou své peníze vymáhat těžko.22 V tomto případě bych navrhovala přísnější pravidla pro odebírání licencí.
Zajímavě vyřešenou mají tuto problematiku v USA. Tam se nepojišťují cestovní kanceláře, ale přímo klienti. Ti se mohou sami rozhodnout, jestli si pojištění pro případ úpadku zaplatí nebo ne. Nejsem si však jistá, jestli by tento způsob jištění uspěl i v našich podmínkách. Zdá se mi, že lidé pojištění obecně příliš nevěří a než aby zaplatili o trochu víc, by raději riskovali, že se nic nestane. Naopak velkou výhodu spatřuji v tom, že takto se klient pojistí i u problémové společnosti, kterou by běžně pojišťovna nepojistila.
S Pojištěním záruky je očividně spokojená i Evropská unie. Už na začátku loňského roku se objevily zprávy, že EU připravuje novelu zákona o cestovním ruchu. Podle ní by se povinné pojištění pro případ úpadku vztahovalo nejen na cestovní kanceláře, ale také na cestovní agentury, letecké společnosti a půjčovny aut.
V případě leteckých společností s rozšířením povinnosti pojištění souhlasím. Počet lowcostových přepravců se neustále zvyšuje a zároveň tyto společnosti krachují častěji, než běžní přepravci. Velké škody způsobil např. úpadek Air Madrid, který poškodil na 300 000 pasažérů, kteří si sice koupili letenku, ale neodcestovali.23 Nyní se s finančními potížemi potýká také náš SkyEurope nebo italská Alitalia. Tyto problémy jsou veřejně známé a veřejnost má strach u nich kupovat letenky, což vede k prohlubovaní finanční nestability. Pokud by tyto společnosti byly pojištěny, lidé by věděli, že své peníze dostanou v případě úpadku zpět a nebáli by se si letenku zakoupit. To by mohlo pomoci zotavení z krize.
Naopak dost dobře nerozumím, proč by se měly pojišťovat cestovní agentury. Ty fungují pouze jako zprostředkovatelé nabízející produkty cestovních kanceláří a nabízejí tzv. 22
Zdroj: Internetové stránky Českého radiožurnálu. Dokument ze dne 14.7.2003 je dostupný na adrese
http://www.rozhlas.cz/izurnal/cesko/_zprava/80657 23
Zdroj: Reuters, dokument ze dne 26.1.2008 je dostupný na adrese
http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/domaci-ekonomika/clanek.phtml?id=519540
30
nezájezdy. Lepším řešením by dle mého názoru bylo rozšíření pojmu "zájezd" i na samostatně zakoupené ubytování. Tím by došlo k podobné změně na trhu jako po zavedené novely 214/2006 Sb., kdy se mnoho agentur transformovalo na kanceláře.
O půjčovnách aut nemám mnoho informací o jejich provozu. Z toho, co vím, se ale domnívám, že Pojištění záruky by pro ně nemělo velký význam. Pokud by tato novela byla schválena, měla by platit asi za jeden až dva roky.
31
4. Závěrem Za posledních dvacet let prošel výjezdový ruch v České republice mnoha změnami. Uvolnění podmínek podnikání a touha lidí cestovat dala podnět ke vzniku ohromného množství cestovních kanceláří. Velké vize a nezkušenosti v oboru bohužel zapříčinily úpadek mnoha z nich. Na to dopláceli v první řadě klienti, kteří uvízli bez prostředků v zahraničí a stát musel zajišťovat jejich převoz zpět. Bez dovolání zůstali lidé, kteří přišly o nemalé peníze, když jejich zájezd nebyl z důvodu úpadku realizován. Za nejvýznamnější událost v oblasti cestovního ruchu považuji jednoznačně přijetí zákona 159/1999 Sb. Ten krom zpřísnění podmínek podnikání v cestovním ruchu a definování důležitého pojmu "zájezd" přinesl také vznik nového pojistného produktu - Pojištění záruky.
Počátky byly poněkud rozpačité, s podobným pojištěním zatím neměl nikdo zkušenost. Prvotní nejistoty se podařilo překonat vytvořením Poolu pojistitelů, který vytvořil podmínky pro samostatný start jednotlivých členů. Po téměř deseti letech fungování můžeme s určitostí potvrdit, že zákon měl smysl. Vytyčené cíle byly splněny. Do podnikání v cestovním ruchu byl konečně vložen řád. Trh se vyčistil od pochybných podnikatelů a úpadků cestovních kanceláří výrazně ubylo.
Ve své bakalářské práci jsem popsala celý proces vzniku Pojištění záruky. Snažila jsem se o zobrazení z různých úhlů pohledu účastníků cestovního ruchu - cestovních kanceláří, klientů a pojišťoven. Ve druhé části jsem čerpala především z výpovědí České pojišťovny a Generali pojišťovny. Vysvětlila jsem celý průběh pojištění od podepsání pojistné smlouvy až po konečné plnění.
Ačkoliv je riziko úpadku velmi nízké, neznamená, že je nemožné. O tom se také můžeme každoročně přesvědčit. Loňský úpadek cestovní kanceláře FBSK 1907 prodávající pod značkami I'M Travelling a Detur dokázal, že zkrachovat může i velká cestovní kancelář s dlouhým působením na trhu. O důvodech jejich konce můžeme jen spekulovat. Faktem ale zůstává, že na 1 000 klientů nepřišlo o svoje peníze právě díky Pojištění pro případ úpadku.
32
Počet cestovních kanceláří na trhu se neustále mírně zvyšuje. Lidé jsou ochotni za dovolenou zaplatit více, lákají je luxusní dovolené za exotikou. Doufejme, že tento pozitivní vývoj příliš neovlivní nervozitou provázená finanční krize.
V blízké době se možná setkáme s novelou od EU, která přinese povinné pojištění nejen cestovním kancelářím, ale i leteckým společnostem, cestovním agenturám a půjčovnám aut. Jako klient, zaměstnanec cestovní kanceláře i člověk orientující se v pojištění, říkám alespoň pojištění cestovních kanceláří a leteckých přepravců jednoznačné ano.
Pojištění záruky je jen jedním z produktů ochraňujících cestující občany. Dalším prvkem je cestovní pojištění, které kryje nezbytné lékařské výlohy na cestách a rozšířená verze zahrnuje také pojištění zavazadel či zpoždění letu. Rozvíjejícím se produktem je Pojištění odpovědnosti cestovní kanceláře. To zabezpečuje veškeré škody způsobené dodavateli služeb, které jsou součástí zájezdu. Naprostou novinku na trhu představuje Pojištění proti ztrátě radosti z dovolené. Letos poprvé produkt vyzkouší CK Fischer ve spolupráci s pojišťovnou Etics. Cílem je zavést jednotný postup při řešení reklamací zájezdu a výši odškodňování klientů. Pokud se pojištění osvědčí, nabídne ho Etics i dalším cestovním kancelářím.
Trh pojistných produktů v oblasti cestovního ruchu se neustále vyvíjí. Nyní nabízí cestujícím komplexní balíček pojištění pokrývajících všechna možná rizika. Ačkoliv je jen málokdy využijeme, určitě se vyplatí si trochu připlatit a potom už si jen užívat klidnou dovolenou.
33
Použité zdroje [1]
DUCHÁČKOVÁ, EVA. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2. aktualiz. vyd. Praha: Ekopress, 2005. 178 s. ISBN 8086119920.
[2]
KRAJÍČEK, V. Pojištění pro případ platební neschopnosti cestovní kanceláře. Pojistný obzor, 1998, č. 4, s. 6-7.
[3]
KŘÍŽ, T. Pool pro pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře. Časopis Pojistný obzor, 2001, č. 12, s. 9.
[4]
Interní materiály České Pojišťovny k jadernému poolu
Elektronické zdroje [5]
Aktuálně.cz http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/domaci-ekonomika/clanek.phtml?id=474420 http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/domaci-ekonomika/clanek.phtml?id=519540
[6]
Business center http://business.center.cz/business/pravo/zakony/
[7]
Cestovní-ruch.cz http://www.cestovni-ruch.cz/cestovky/vznik.php
[8]
COT Business http://www.cot.cz/data/cesky/01_12/12_pojist_1.htm http://www.cot.cz/data/cesky/01_10/10_vyjezd_5.htm http://www.cot.cz/data/cesky/01_10/10_vyjezd_5.htm
[9]
Česká národní banka http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/dohled_pojistovny/pojistovny/pojistovny_upadek_ ck.html
[10] Česká pojišťovna, a. s. http://www.ceskapojistovna.cz/default.aspx?section=60702 [11] Český rozhlas 1 http://www.rozhlas.cz/izurnal/cesko/_zprava/80657
34
[12] ČTK http://www.simecek.cz/archiv_01kveten.htm - 0105092 [13] Etics ITP, s. r. o. http://www.etics.cz/ [14] FinančníNoviny.cz http://www.financninoviny.cz/financni-krize/index_view.php?id=315788&id_seznam= [15] Generali, a. s. http://www.generali.cz/Portal/Redakce/glisys.nsf/0/9370A71189232EF5C125732A005 286E5?OpenDocument&area=Produkty%20a%20slu%9Eby~Poji%9At%ECn%ED%20 majetku~Cestovn%ED%20kancel%E1%F8e&isDoc=1 [16] Měšec.cz http://www.mesec.cz/tiskove-zpravy/pojisteni-proti-ztrate-radosti-z-dovolene/ [17] Ministerstvo pro místní rozvoj http://www.mmr.cz/zakon-c-159-1999-sb [18] Pool pro pojištění insolvence http://pool.evropska.cz/pojistitele.php [19] Společná Česko - Slovenská digitální parlamentní knihovna http://www.psp.cz/eknih/1998ps/stenprot/013schuz/s013038.htm [20] Total travel insurance http://www.totaltravelinsurance.com/bankruptcy-insurance.asp [21] Union poisťovňa, a.s http://www.union.sk/poistenie-upadku-cestovnych-kancelarii1.html [22] Uniqua, a. s. http://www.uniqa.cz/uniqa_cz/cms/business/other/bankrupt/index.jsp [23] Úřad pro ochranu hospodářské soutěže http://www.compet.cz/hospodarska-soutez/sbirky-rozhodnuti-nove/903/ [24] Věstník MMR http://www.obce.cz/mmr/vestniky/vestnik98-02/9802v03.htm
35
Seznam příloh 1. Dotazník Genereli Pojišťovny, a.s. k Pojištění pro případ úpadku cestovní kanceláře 2. Všeobecné pojistné podmínky k Pojištění pro případ úpadku cestovní kanceláře (Generali Pojišťovna, a.s.) 3. Dotazník České pojišťovny, a.s. k Pojištění pro případ úpadku cestovní kanceláře
36
