Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2010
Petra Ostrihonová
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Katedra: Bankovnictví a pojišťovnictví Studijní obor: Bankovnictví a pojišťovnictví
Pojištění profesní odpovědnosti
Autor bakalářské práce: Petra Ostrihonová Vedoucí bakalářské práce: prof. Ing. Eva Ducháčková, CSc. Rok obhajoby: 2010
Čestné prohlášení: Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Pojištění profesní odpovědnosti“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.
V Praze dne…………………
…………………….................. Podpis
Poděkování: Ráda bych poděkovala vedoucí mé bakalářské práce prof. Ing. Evě Ducháčkové, CSc. za cenné rady, připomínky a spolupráci. Také bych chtěla poděkovat pracovníkům na pobočkách vybraných pojišťoven, kteří si udělali čas a zodpověděli mé dotazy.
Abstrakt: Práce je věnována tématu pojištění profesní odpovědnosti. Uvádí charakteristické rysy pojištění profesní odpovědnosti a jeho konstrukci. Zkoumá postavení profesních komor a sdružení při konstrukci pojištění. Popisuje situaci na současném pojistném trhu v České republice. Představuje vybrané produkty a na vybraném vzorku pojistitelů porovnává jejich nabídky.
Obsah: Úvod.................................................................................................................................... 1 Pojištění odpovědnosti za škody ...................................................................................... 3 2.1 Pojistná smlouva ........................................................................................................ 5 2.2 Právní úprava odpovědnosti ....................................................................................... 7 2.3 Specifika odpovědnostních pojištění.......................................................................... 7 2.4 Principy sjednání pojištění odpovědnosti za škodu.................................................... 9 2.4.1 Princip příčiny škody = Loss Occurence ..................................................... 10 2.4.2 Princip vznesení nároku = Claims Made...................................................... 10 2.5 Základní prvky pojištění odpovědnosti za škody..................................................... 11 2.5.1 Vznik pojištění a pojistné............................................................................. 11 2.5.2 Výpočet pojistného....................................................................................... 12 2.5.3 Pojistná událost ............................................................................................ 12 2.5.4 Pojistné plnění .............................................................................................. 12 2.5.5 Zánik pojištění.............................................................................................. 13 2.6 Základní členění pojištění odpovědnosti za škody................................................... 13 3 Pojištění profesní odpovědnosti ..................................................................................... 15 3.1 Zákonná povinnost ................................................................................................... 15 3.2 Specifika pojištění profesní odpovědnosti ............................................................... 19 3.2.1 Vznik pojištění ............................................................................................. 19 3.2.2 Pojistné ......................................................................................................... 20 3.2.3 Pojistná událost ............................................................................................ 22 3.2.4 Škoda............................................................................................................ 23 3.2.5 Pojistné plnění .............................................................................................. 23 3.3 Výluky z pojištění profesní odpovědnosti................................................................ 24 4 Profesní komory a sdružení............................................................................................ 26 4.1 Příklady hromadných pojištění ................................................................................ 28 5 Český pojistný trh a pojištění profesní odpovědnosti .................................................. 30 5.1 Představení produktů................................................................................................ 32 5.1.1 Česká pojišťovna a.s. ................................................................................... 32 5.1.2 Generali pojišťovna a.s. ............................................................................... 33 5.1.3 Allianz pojišťovna, a.s. ................................................................................ 33 5.2 Výběr pojistitele ....................................................................................................... 34 5.3 Analýza vývoje pojištění profesní odpovědnosti ..................................................... 35 6 Závěr................................................................................................................................. 38 7 Použité informační zdroje .............................................................................................. 40 7.1 Literatura .................................................................................................................. 40 7.2 Internetové zdroje..................................................................................................... 40 8 Přílohy .............................................................................................................................. 42 Příloha 1 .................................................................................................................................. 42 Příloha 2 .................................................................................................................................. 43 1 2
1 Úvod Během mého studia jsem se setkala s mnoha spolužáky, kteří budou v budoucnu vykonávat povolání, jehož náplní bude odborná činnost převážně v oblasti financí. Ponesou na svých bedrech odpovědnost za svou činnost. Budou potřebovat nějakou ochranu a tak uzavřou pojištění odpovědnosti za škody. Na začátku práce se věnuji pojištění odpovědnosti za škody obecně, jeho prvkům a principům sjednání. Také se snažím vypozorovat, jakou roli hrají odpovědnostní pojištění v neživotním pojištění. Cílem mé práce je charakterizovat pojištění odpovědnosti za škody způsobené při výkonu profesní činnosti. Zajímá mě, jakým způsobem se tento specializovaný produkt odlišuje od všeobecné odpovědnosti za škody. Prozkoumám, co je potřeba k uzavření pojištění a výpočtu pojistného. Zda je u tohoto odvětví pojištění výše pojistného ovlivněna některými specifickými faktory. Také jsem si položila otázku týkající se zákonné povinnosti. Jaké profese musejí pojištění profesní odpovědnosti uzavřít povinně a které se mohou samostatně rozhodnout. A pokud mají povinnost uzavřít danou zákonem nebo jiným právním předpisem, mají ještě další omezení vyplývající z tohoto zákona či právního předpisu. Zkoumám u jednotlivých profesí, jestli mají činnost upravenu zákonem a v něm dané podmínky na uzavření pojištění profesní odpovědnosti. Jako u každého pojištění se vyskytují u tohoto produktu výluky z pojistného krytí. Pokusím se vymezit některé typické výluky pro toto pojištění a také se zamyslím nad oprávněností těchto výluk. Zajímá mě také, jakou roli při uzavírání pojištění hrají profesní komory a sdružení. Jestli mají vliv na konstrukci pojištění a výpočet pojistného. Zda umožňují nějakým způsobem pojištění profesní odpovědnosti uzavřít. A pokud ano, je-li mezi takto uzavřeným pojištěním a pojištěním uzavřeným obvyklým způsobem individuálně v pojišťovně nějaký rozdíl. Na závěr se budu věnovat situaci na Českém pojistném trhu a postavení pojištění profesní odpovědnosti. Chci prozkoumat, kolik pojišťoven na našem trhu toto pojištění nabízí 1
a samozřejmě také v jakém rozsahu tak činí. Také se pokusím zjistit informace o tom, jak se pojištění odpovědnosti za škody při výkonu profesní činnosti vyvíjelo během několika posledních let. Jak se měnilo jeho postavení na trhu neživotního pojištění. Představím konkrétní produkty vybraných pojišťoven a pokusím se o jejich srovnání. Budu se snažit nastínit nějaký budoucí vývoj ve využívání tohoto pojistného produktu.
2
2 Pojištění odpovědnosti za škody Jestliže je způsobena škoda jakékoliv osobě, je snaha zjistit příčinu a viníka. A také pokusit se o nápravu nebo alespoň částečnou náhradu. Často se jedná o přírodní síly, které způsobí katastrofální škody. V takovém případě se těžko poškozená osoba dovolá pomoci, pokud nemá sjednáno odpovídající pojištění, například pojištění majetku nebo úrazové pojištění. Za přírodní živly nikdo nepřevezme odpovědnost. Nespoutané živelní síly nejsou jediným faktorem, který může být příčinou události s negativními důsledky. Také nedokonalost lidských smyslů a jiné lidské vlastnosti mohou být zdrojem nebezpečí vzniku škody. Jde například o neznalost, nezkušenost, nedbalost, omyl či selhání. To vše může mít nemalé dopady na osoby kolem každého z nás. Odpovědnost za to nese subjekt, který z jakéhokoliv důvodu pochybil. Je logické, že se subjekty chtějí chránit, pokud si uvědomují podstupovaná rizika. Pojistný produkt pojištění odpovědnosti za škodu slouží k tomuto účelu. Pojištění odpovědnosti za škody kryje škody, které pojištěný subjekt způsobí svou činností jinému subjektu- poškozenému. Jedná se o škody na majetku, na zdraví, na životě nebo škody finančního charakteru. Za majetek se neuvažují peníze, směnky, ceniny a cenné papíry. Škodou na majetku není jeho pohřešování, ztráta, krádež nebo loupež. Tělesné poškození je příkladem škody na zdraví. Škoda na životě je usmrcení. Poškozený má právo požadovat náhradu škody po subjektu, který mu ji způsobil. Pojištěný může následně uplatnit nárok, který mu vyplývá z uzavřeného pojištění. Pojistitel je povinen vyplatit pojistné plnění, pokud byla škoda uznána jako následek nahodilé události. Výplata je provedena přímo poškozenému. Pojištění odpovědnosti za škody je komerční rizikové pojištění. Kryje rizika, která se mohou, ale nemusí realizovat. Záleží na klientovi, zda škodu způsobí nebo nezpůsobí. V takovém případě se jedná o absolutní nahodilost. Toto pojištění si sjednává klient, který chce zamezit neočekávaným výdajům v případě realizace nahodilé události, která je výsledkem klientova jednání. Pokud tímto jednáním klient způsobí škodu, přejímá veškerou odpovědnost.
3
V současné době se v komerčním pojištění objevují hlavně smluvní a povinně smluvní pojištění. V takovém případě klient musí uzavřít pojistnou smlouvu s pojišťovnou, aby pojištění odpovědnosti bylo sjednáno. Tím se klient zavazuje platit pojistné. Zákonná pojištění ztrácejí na významu. Jsou nahrazována povinně smluvními pojištěními, kdy právní úprava udává povinnosti uzavřít pojistnou smlouvu. Zákonná pojištění totiž nesplňují podstatu komerčního pojištění. Pojistné vybrané pojistitelem se při pojistné události použije na pokrytí škody, kterou utrpěl poškozený. Klient nemusí zaplatit najednou celou náhradu škody a tím se nedostane do finančních potíží. Pojištění odpovědnosti za škody jako odvětví neživotního pojištění hraje významnou roli ve srovnání s ostatními odvětvími. Následující graf ukazuje strukturu neživotního pojištění podle předepsaného pojistného v roce 2008. graf 1: struktura neživotního pojištění 2008 dle předepsaného pojistného struktura neživotního pojištění 2008 14%
5%
9%
29%
20% 23%
pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla pojištění majetku havarijní pojištění pozemních vozidel všeobecné pojištění odpovědnosti pojištění úrazu a nemoci ostatní
Zdroj: www.cnb.cz
4
Pojištění odpovědnosti za škodu se stává stále více využívaným produktem. Jeho postavení v neživotním pojištění se stává významnějším a jeho podíl na neživotním pojištění jako celku roste. graf 2: Vývoj podílu pojištění odpovědnosti za škody na 5ŽP vývoj podílu odpovědnostních pojištění na neživotním pojištění 1998-2008 0,4800 0,4400 0,4000 0,3600 0,3200 0,2800 0,2400 0,2000 0,1600 0,1200 0,0800 0,0400 0,0000 1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
podíl všeobecného pojištění odpovědnosti na NŽP
2005
2006
2007
2008
podíl povinného ručení na NŽP
Zdroj: výroční zprávy České asociace pojišťoven, www.cap.cz
2.1 Pojistná smlouva „Pojistná smlouva představuje právní dokument, který završuje dvoustranný právní úkon mezi klientem a pojišťovnou, na jehož základě vzniká smluvní pojištění fyzických a právnických osob. Vyžaduje se pro ni písemná forma, jde-li o pojištění s pojistnou dobou delší než jeden rok.“
1
„Pojistná smlouva se vyhotovuje podle platných právních předpisů
a vyjadřuje konkrétní pojistné podmínky a podmínky realizace pojištění, které jsou závazné pro obě strany. Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, pokud nastane nahodilá událost, která je ve smlouvě podrobně specifikovaná. Pojistník, který s pojistitelem pojistnou smlouvu uzavřel, se zavazuje platit pojistné za
1
Daňhel, J. a kol.: Pojistná teorie. Praha: Professional Publishing, 2005, str. 49
5
poskytovanou pojistnou ochranu.“
2
Pojistná smlouva musí být bezpodmínečně podepsána
oběma smluvními stranami. Samozřejmě se tato podmínka nevyžaduje, není-li u krátkodobého pojištění pojistná smlouva vůbec vyhotovena. Pojistná smlouva může být uzavřena
osobně
na
pobočce
vybrané
pojišťovny,
prostřednictvím
pojišťovacího
zprostředkovatele, on-line přes internet nebo prostřednictvím dalších prodejních kanálů jako jsou například makléři či poštovní služby. Způsob, který klient zvolí, je závislý na nabídce samotného pojistitele. Pojistitel vydá pojistku jako potvrzení o uzavření pojistné smlouvy. Pojistná smlouva je upravena zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů. Poslední novelizace s účinností od 1. ledna 2010 se týkala obecných ustanovení a pojištění osob. „Předmětem právní úpravy zákona o pojistné smlouvě jsou vztahy účastníků soukromého pojištění, pokud zvláštní právní předpis tyto vztahy neupravuje jinak. Zákon upravuje jednotlivá práva a jednotlivé povinnosti účastníků pojištění. Pokud některá z těchto práv a povinností nejsou upravena tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, řídí se občanským zákoníkem.“
3
„Pojistná smlouva je oboustranně zavazující smlouva, která
vymezuje i určitou (omezenou) vzájemnou podmíněnost plnění.“
4
Pojistitel vyplatí pojistné
plnění při realizaci pojistné události a klient má právo na pojistné plnění, pokud platil řádně pojistné. „Pojistná smlouva vždy obsahuje určení pojistitele, pojistníka a oprávněné osoby včetně uvedení jejich identifikačních údajů. Dále je stanoven druh pojištění- obnosové nebo škodové. Je také vymezeno pojistné nebezpečí, pojistná událost a pojistná doba. Vždy se také musí určit výše pojistného, jeho splatnost, a zda se jedná o jednorázové nebo běžné pojistné. Nejdůležitější součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky, které blíže specifikuje sám pojistitel. Jedná se o právní úpravu určitého pojistného produktu. Pojistník s nimi musí být seznámen a bez jeho vědomí nemohou být měněny. Pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, výluky z pojištění, způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Protože se pojistné podmínky v průběhu let
2
Ducháčková, Eva: Principy pojištění a pojišťovnictví. Praha: Ekopress, s.r.o., 2005, str. 33 Převzato ze Zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů 4 Bohman, L., Wawerková, M.: Zákon o pojistné smlouvě- komentář. Praha: Linde, 2009, str. 23 3
6
aktualizují, musí být v pojistné smlouvě uvedeny celým názvem, včetně roku, kdy nabyly účinnosti. Práva a povinnosti vznikající ze soukromého pojištění nesmějí být v rozporu se zásadou rovného zacházení. V rozporu s touto zásadou není použití pohlaví, věku nebo zdravotního stavu při výpočtu výše pojistného a pojistného plnění. Základním důvodem zrušení pojistné smlouvy je uplynutí doby, pokud byla uzavřena na dobu určitou, dále pak nezaplacení pojistného, dohoda, výpověď nebo odstoupení.“
5
2.2 Právní úprava odpovědnosti Odpovědnost za škodu a za bezdůvodné obohacení je všeobecně upravena v občanském zákoníku 6, kde je vymezena základní charakteristika odpovědnosti a koho se týká. „Podle občanského zákoníku je každý povinen chovat se tak, aby nedocházelo ke škodám jakéhokoliv charakteru. A komu škoda hrozí, musí zakročit tak, aby ji odvrátil způsobem přiměřeným okolnostem. Pokud tak neučiní nebo neučiní dostatečně, může pojistitel rozhodnout o tom, že pojistné plnění nebude vyplaceno. Za škodu odpovídá každý, kdo ji způsobil porušením právní povinnosti. Kdo prokáže svou nevinu, zprostí se odpovědnosti. Za škodu odpovídá i osoba, která je nezletilá nebo postižena duševní poruchou, pokud je schopna ovládnout své jednání a posoudit jeho následky. Jestliže se na škodě podílelo více osob, odpovídají společně a nerozdílně. Poškozený také nese odpovědnost, pokud ke škodě nějakým způsobem sám přispěl. Při určení výše škody se vychází z ceny v době poškození.“ 7
2.3 Specifika odpovědnostních pojištění Předmětem pojištění odpovědnosti je právní vztah. V něm jsou stanoveny práva a povinnosti účastníků. Podoba pojištění odpovědnosti za škodu musí být vytvořena tak, aby odpovídala definici právního vztahu. Odpovědnost vzniká osobě, která porušila právní povinnost. Osoba, které je vyplacena náhrada škody, je poškozený. Odpovědnost je vždy sjednána vůči třetí osobě. Tím se odpovědnostní pojištění odlišuje od ostatních odvětví neživotního pojištění. 5
Převzato ze Zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník 7 Převzato ze Zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník 6
7
Pojištěný si sjednává pojištění na vlastní chyby a omyly, ale při pojistné události nemá nárok na pojistné plnění, které tvoří finanční náhradu vzniklé škody. Chrání tak nejen sebe, ale také osoby kolem něj. Pojistné plnění je vyplaceno přímo poškozenému. Pojištěnému se pouze mohou hradit náklady na soudní výlohy, soudní znalce, advokáty a další podobné potřeby. V mnoha případech je totiž o uznání odpovědnosti a výplatě pojistného plnění rozhodováno v soudním řízení. V souvislosti s tím bývá často uzavřeno pojištění právní ochrany, které podporuje pojištěného při prosazování jeho právních zájmů. U pojištění odpovědnosti je pokryta odpovědnost za škody na zdraví, na věci a škody finanční. Takto široce definovaný předmět pojištění těžko najdeme u jiného druhu pojištění. Široká pojistná ochrana je chápána jako velká výhoda odpovědnostních pojištění. Pojištění odpovědnosti za škody je sjednáváno jako pojištění škodové, jehož účelem je náhrada vzniklé škody, která vznikla následkem škodné události. Škodové pojištění kryje konkrétní lidské potřeby. Pojistné plnění je závislé na výši nastalé škody. Výše škody je horní hranicí pojistného plnění. Tento vztah lze vyjádřit: Pojistné plnění ≤ škoda Pokud by bylo dosaženo pojistného plnění vyššího než hodnota škody, jednalo by se o pojistný podvod. Osoba, která by se tímto způsobem obohatila, by byla trestně stíhána. „Podíl pojistného plnění a škody se označuje jako intenzita pojistné ochrany a lze vyjádřit takto: i=
pojistné p ln ění škoda
kde
i=100% → plné pojištění i˂100% → podpojištění“ 8
Tento vzorec nám říká, jaká část hodnoty škody byla ve skutečnosti kryta z pojistného plnění. Pokud je intenzita pojistné ochrany 100%, potom pojistné plnění pokrylo celou škodu a znamená to tedy, že se jedná o plné pojištění. Při intenzitě pojistné ochrany menší než 100% nestačí pojistné plnění na pokrytí škody.
8
Ducháčková, Eva: Principy pojištění a pojišťovnictví. Praha: Ekopress, s.r.o., 2005, str. 33
8
U odpovědnostních pojištění není předem známá hodnota škody, která má být kryta z pojištění. Je obtížně predikovatelná. Nelze přesně stanovit, kolik by mohla pojišťovna vyplatit na pojistném plnění v budoucnu při realizaci pojistné události. Mohla by nastat škoda katastrofálních rozměrů, jejíž náhrada by mohla ohrozit likviditu pojišťovny. Proto se pojišťovna chrání stanovením maximálního limitu, do kterého provede výplatu náhrady škody. Má tak kontrolu nad možnými budoucími výdaji. „Proto jsou pojištění odpovědnosti za škody sjednávaná formou pojištění na první riziko. Je stanovena pojistná částka, která určuje horní hranici pojistného plnění. Při výplatě pojistného plnění potom platí: škoda ˂ pojistná částka → pojistné plnění = škoda škoda ≥ pojistná částka → pojistné plnění = pojistná částka“ 9
2.4 Principy sjednání pojištění odpovědnosti za škodu Při konstrukci pojištění odpovědnosti se využívají převážně dva základní principy. Liší se odlišným pojetím definice pojistné události a jejího vztahu k době trvání pojištění. Jde o princip příčiny škody a princip vznesení nároku. Pro lepší pochopení je vhodné zobrazit časovou osu, na které se tyto principy vysvětlí. 2005
2006
A
2007
B
2008
C
2009
D
A
příčina vzniku škody- došlo k pochybení pojištěného
B
vznik škody- poškozený dosud reálnou škodu neoznámil
C
poškozený oznámil škodu pojištěnému- uplatnil nárok na náhradu
D
škoda nahlášena pojistiteli- pojištěný uplatnil nárok vyplývající z pojistné smlouvy
9
Převzato z publikace Ducháčková, Eva: Principy pojištění a pojišťovnictví. Praha: Ekopress, s.r.o., 2005
9
2.4.1 Princip příčiny škody = Loss Occurence Tento způsob sjednání pojištění znamená, že pojistné plnění bude vyplaceno u každé pojistné události, jejíž prvotní příčina vzniku nastala během trvání pojištění. Příčina vzniku je zde brána jako samotná pojistná událost. Na časové ose to znamená, že pojistná smlouva by musela platit v roce 2006, aby byla pojistná událost uznána a pojistné plnění při uplatnění nároku vyplaceno. Pokud by pojistná smlouva začala platit až v roce 2007, nárok na pojistné plnění by při uplatnění toho principu nevznikl. Existuje také upravená verze principu příčiny škody, ve které se využívá možnost retroaktivity. Pojistná smlouva by platila až v roce 2007 a zároveň by bylo sjednáno retroaktivní pojištění na rok 2006. Ovšem je zde podmínkou to, že v době uzavírání pojištění a podpisu pojistné smlouvy pojištěný o příčině škody neví. Nesmí jít o sjednání pojištění zpětně. V případě ukončení výkonu profese již nemusí být klient pojištěn. Jeho možné pochybení je ale stále kryto a to až do doby promlčení nároku na náhradu škody. Je snadné rozhodnout o výplatě pojistného plnění, protože stačí porovnat datum příčiny vzniku škody a platnost pojistné smlouvy. U tohoto způsobu lze snadno měnit pojistitele. Jedinou nejistotou může být, že bývalý pojistitel nebude schopen náhradu hradit v případě uplatnění nároku. Nebude mít dostatek prostředků nebo dokonce nebude již existovat. Pokud pojišťovna využívá tento princip, má problém s tvorbou rezerv. Lze těžko odhadnout množství pojistných událostí, které bude muset krýt. Je to dáno právě tím, že jí může povinnost nastat až několik let po ukončení pojištění, pokud nastane škoda, jejíž příčina je datována do doby platnosti pojistné smlouvy.
2.4.2 Princip vznesení nároku = Claims Made U pojištění uzavřených na základě tohoto principu jsou kryty všechny pojistné události, u kterých bylo pojištěnému poprvé doručeno písemné uplatnění nároku na náhradu škody právě v době trvání pojištění. Za pojistnou událost se považuje datum, kdy poškozený poprvé uplatnil právo na náhradu. „Přitom není podmínkou, aby v době trvání pojištění rovněž
10
nastala škoda.“
10
Ta může nastat také v určeném retroaktivním období. Bude-li tedy
pojištění sjednáno od 1. 1. 2008, bude pojistné plnění vyplaceno. Nezáleží na tom, zda škoda nastala v roce 2008 nebo už v roce 2007, je-li sjednáno retroaktivní pojištění v pojistné smlouvě. „Pokud příčina vzniku škody sice nastala v době trvání pojištění (v roce 2008), ale písemné uplatnění nároku poškozeného na náhradu škody bylo pojištěnému poprvé doručeno po zániku pojištění (např. v roce 2010, kdy klient už nebyl pojištěn) právo na plnění nevznikne.“11 Pojištěný musí oznámit uplatnění nároku pojistiteli v době trvání pojištění nebo v určené době po jejím skončení. Tuto dobu je rovněž potřeba sjednat v pojistné smlouvě. V případě zániku pojištění lze sjednat tzv. run off (udržovací) pojištění, kdy se prodlouží doba pro vznesení možných nároků na náhradu škody. Klient už nemá uzavřené původní pojištění. Udržovací pojištění se sjednává ve stejném rozsahu a se stejným limitem pojistného plnění. Klient také platí pojistné, které se postupně snižuje na určitou paušální hodnotu nebo dokonce na nulovou hodnotu. Je to viditelné v následující tabulce. Tabulka 1: pojistné při udržovacím pojištění období od konce původního pojištění 1. rok 2. rok 3. rok 4. rok od 5. roku výše
% z pojistného u původního pojištění 80% 60% 40% 20% paušál 500 Kč ročně
Zdroj: www.cak.cz
2.5 Základní prvky pojištění odpovědnosti za škody 2.5.1 Vznik pojištění a pojistné Pojištění vzniká prvním dnem po uzavření pojistné smlouvy mezi pojištěným a pojistitelem. Musí být vypočteno a zaplaceno pojistné. Pokud je pojistné jednorázové, je nutné ho splatit na počátku pojistné doby nebo si sjednat splátky a jejich dny splatnosti. U běžného pojistného je splatnost vždy první den pojistného období.
10 11
Bohman, L., Wawerková, M.: Zákon o pojistné smlouvě- komentář. Praha: Linde, 2009, str. 48 Převzato z: Bohman, L., Wawerková, M.: Zákon o pojistné smlouvě- komentář. Praha: Linde, 2009, str. 48
11
Vzhledem k tomu, že pojištění odpovědnosti za škodu je převážně sjednáváno na dobu neurčitou, je pojistné stanoveno vždy jako běžné, které se platí na počátku každého pojistného období. Je možné sjednat splátky, které musí být uhrazeny do konce pojistného období. Pojistné období je 12 měsíců, často kalendářní rok. Pokud se pojistník dostane do prodlení s placením pojistného, pojistitel mu účtuje úrok z prodlení. Pokud je prodlení delší než dva měsíce a v této době nastane pojistná událost, má pojistitel právo odmítnout vyplatit pojistné plnění.
2.5.2 Výpočet pojistného Pro stanovení výše pojistného pojistitel hodnotí pojistné riziko, druh, způsob a rozsah pojištěné činnosti. Vychází ze zkušeností trhu, z různých statistik a dlouhodobých pozorování. Na základě různých změn na trhu má pojistitel právo na změnu výše běžného pojistného. Pojistník o tomto faktu musí být informován do dvou měsíců. Následně má lhůtu jednoho měsíce na vyjádření písemného nesouhlasu, jehož následkem pojištění zanikne.
2.5.3 Pojistná událost Okamžikem vzniku pojistné události je den vzniku škody. Místo pojistné události je tam, kde vznikla škoda, nikoliv příčina škody. Pojištěný má povinnost škodnou událost ohlásit pojistiteli co nejdříve po okamžiku, kdy mu ji poškozený nahlásil. Pojištěný může využít služeb poskytovatele pošty, telefonického kontaktu nebo internetových služeb. Následně musí být vždy vyplněn také písemný formulář se všemi náležitostmi. Pojištěný by neměl alespoň 15 dní nic měnit na místě škody. Pokud to nelze, je potřeba zajistit důkazy fotografickým či filmovým záznamem nebo šetřením policie. Promlčecí doba začne běžet za rok po pojistné události a trvá nejdéle 3 roky. Po uplynutí promlčecí doby již neexistuje nárok na výplatu pojistného plnění.
2.5.4 Pojistné plnění V pojistné smlouvě je stanovena pojistníkem pojistná částka jako limit pojistného plnění. Pokud je sjednána spoluúčast pojistníka, vyplatí se pojistné plnění snížené o velikost této spoluúčasti. Dnem, kdy je ukončeno šetření a je rozhodnuto o výplatě pojistného plnění, začíná běžet lhůta 15 dní. Splatnost pojistného plnění je stanovena touto lhůtou. Na území České republiky musí být vyplaceno v korunách českých a to buď v hotovosti, nebo 12
převodem na účet. Je splněna zásada podmíněné návratnosti, kdy pojistné plnění je vyplaceno po realizaci pojistné události, která je stanovena v pojistné smlouvě a pojistných podmínkách. Někdy jsou v pojistné smlouvě stanoveny minimální limity pojistného plnění, které musí být dodrženy. Tento limit je stanoven zákonem nebo vyhláškou a musí být do pojistné smlouvy zakomponován. Do limitu pojistného plnění jsou započteny také další náklady. Jedná se například o náklady za právní zastoupení, náklady obhajoby před soudem prvního stupně nebo náklady soudního řízení o náhradě škody. Pojistitel má opět nárok odmítnout započtení těchto nákladů. Nad rámec pojistného plnění pojistitel může vyplatit náhradu za zachraňovací náklady. Zachraňovací náklady jsou účelně vynaložené náklady na odvrácení vzniku bezprostředně hrozící pojistné události a také náklady na zmírnění následků již nastalé škody. Maximální výše je stanovena jako procentní část limitu pojistného plnění.
2.5.5 Zánik pojištění Pojištění zaniká okamžikem zrušení pojistné smlouvy. U pojištění odpovědnosti za škodu nelze sjednat přerušení. Pokud klient zažádá o přerušení pojištění, pojistitel ho informuje, že je možné pouze definitivní zrušení. Klient tedy nemůže změnit pojistitele jen na jeden rok, protože chce využít výhod, a následně se vrátit k původnímu pojistiteli a znovu „rozběhnout“ pojištění. Při návratu je nutné uzavřít nové pojištění, protože předešlé bylo zrušeno. Je znovu podepsána pojistná smlouva, znovu vypočteno pojistné, které může být vyšší. Také se použijí nové pojistné podmínky, pokud byly aktualizovány.
2.6 Základní členění pojištění odpovědnosti za škody Pojištění odpovědnosti za škodu lze podle charakteru rizik rozdělit do několika oblastí. Roli hraje také fakt, zda se pojišťuje běžný občan nebo podnikatelská osoba. Pojištění odpovědnosti za škody při provozu vozidel – odpovědnost za škodu nese subjekt, který provozem vozidla způsobil škodu třetímu subjektu Pojištění odpovědnosti při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání – odpovědnost za škodu vzniká zaměstnavateli, jehož zaměstnanec utrpěl pracovní úraz nebo trpí nemocí z povolání (zákonné pojištění) 13
Obecné odpovědnostní pojištění – toto pojištění zahrnuje celou řadu pojištění odpovědnosti pojištění odpovědnosti za škody v běžném občanském životě pojištění odpovědnosti držitelů zvířat pojištění odpovědnosti z výkonu povolání – odpovědnost nese zaměstnanec v případě, že způsobil svou nedbalostí škodu třetí osobě, která požaduje náhradu po zaměstnavateli tohoto zaměstnance, nebo škodu samotnému zaměstnavateli pojištění odpovědnosti podniků pojištění odpovědnosti za výrobek Pojištění profesní odpovědnosti- odpovědnost vzniká podnikateli, způsobil-li škodu při výkonu profesní činnosti Pojištění odpovědnosti za škody při provozu vozidel má největší podíl na odpovědnostních pojištěních. Ovšem ani podnikatelská pojištění nemají zanedbatelný podíl. Patří do nich například pojištění odpovědnosti podniků, za výrobek, pojištění škody na majetku. graf 3: struktura pojištění odpovědnosti za škody 2008 struktura pojištění odpovědnosti 2008 (v tis. Kč)
23 656 537
11 681 433 955 084
6 222 365
pojištění odpovědnosti za škodu z provozu vozidla pojištění odpovědnosti při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání pojištění odpovědnosti za škody- občané pojištění odpovědnosti za škody v podnikatelských pojištěních
Zdroj: výroční zpráva České asociace pojišťoven za rok 2008
14
3 Pojištění profesní odpovědnosti Postupem času dochází ke zvyšování počtu advokátů, daňových poradců, pojišťovacích agentů, lékařů, architektů. V podstatě všech profesních povolání. Tyto obory zaznamenaly velký rozvoj. Odbornostní nároky a požadavky na profesionalitu jsou stále větší. K výkonu těchto profesí je potřeba získat oprávnění. Je nutné se připravovat řadu let a to nejen studiem, ale i následnou praxí. Profesní činnost mohou tyto osoby vykonávat pouze s oprávněním, které jim je uděleno po splnění všech požadavků. Ovšem i nadále je čeká rozšiřování znalostí, studování nových metod a změn v právních předpisech. Zvyšuje se tlak a s tím i možnost snížení pozornosti a preciznosti. Není mezi obyvatelstvem nikdo, kdo by nikdy nepotřeboval pomoc od těchto odborníků. V takových případech za nimi občan přichází s důvěrou, že mu co nejvíce pomohou a nejlépe poradí. Nikdo mu ale nezaručí, že vyhledaný odborník nepochybí. Je to také jen lidská bytost, která se může zmýlit. V takovém případě to může mít za následek škodu velkého rozsahu. Odpovědnost za ni nese samozřejmě odborník, který ovšem může mít nemalé problémy s její náhradou. Specializovaný pojistný produkt pojištění profesní odpovědnosti je určen pro podnikatele, kteří vykonávají profesní činnost. Funguje jako jejich ochrana před velkými finančními výdaji, které je mohou přivést až k bankrotu. Ovšem ochráněni jsou i klienti odborníků, protože mají zajištěno, že obdrží náhradu škody. Pojistitel, se kterým uzavřel vykonavatel profese pojistnou smlouvu, je povinen vyplatit poškozenému pojistné plnění, je- li to v souladu se zákonem a pojistnou smlouvou. Pojistitel má právo odmítnout výplatu plnění i v situaci, kdy vznikla škoda v pojistné době, ale klient neměl platné oprávnění k výkonu činnosti.
3.1 Zákonná povinnost Je stanoven okruh profesí, u kterých zákon ukládá právnické i fyzické osobě povinnost pojištění uzavřít. Tato povinnost je splněna podepsáním pojistné smlouvy s pojistitelem. Ovšem právnické či fyzické osobě je ponecháno právo na výběr pojistitele.
15
Stále větší pozornost je obracena na ochranu občanů a potencionálních klientů pojišťoven. S rostoucí oblíbeností podnikání v určitých profesních oblastech se začalo zvyšovat i množství škod. V rámci regulace se tedy český právní systém rozšířil o povinně smluvní pojištění. Tímto způsobem se stát snaží ochránit občany před následky pochybení osob vykonávajících profesní činnost a samozřejmě samotné profesionály před finančními problémy nebo dokonce před ukončením podnikání. Proto se během let neustále zvyšovalo množství zákonem vymezených profesí. Stále další profese se stávaly atraktivnější a odbornostně náročnější. Lze očekávat, že některé profese, které dosud nejsou v této kategorii, obdrží povinnost uzavřít toto pojištění v blízké budoucnosti. Profese, které mají povinnost pojištění uzavřít, lze rozdělit do několika skupin podle odborného zaměření: Finance -
auditoři (§ 17 odst. 4 zák.č. 254/2000 Sb.), daňoví poradci (§ 6 odst. 9 písm. a) zák.č. 523/1992 Sb.), pojišťovací agenti a makléři (§7 a §8 odst. 5 zák.č 38/2004 Sb.), investiční služby (§ 45a odst. 2 zák.č. 591/1992 Sb.), oceňovatelé majetku (zák.č. 455/1991 Sb.), samostatní likvidátoři pojistných událostí (§10 odst. 4 zák.č 38/2004 Sb.)
Právo -
advokáti (§ 24a, zák.č. 85/1996 Sb.), dražebníci (§ 6, zák.č. 26/2000 Sb.), notáři (§ 28, zák.č. 358/1992 Sb.), soudní exekutoři ( § 11 zák.č. 120/2001 Sb.), správci konkurzní podstaty (§ 8 odst. 2 zák.č. 328/1991 Sb.) , insolvenční správci (§6 a §8 zákona č. 312/2006 Sb.)
Zdravotnictví -
lékaři, stomatologové a lékárníci (§ 9 odst. 2 písm e) zák.č. 220/1991 Sb.), státní i nestátní zdravotnická zařízení (§15 a 16 zák.č. 160/1992 Sb., § 39 odst. 3 zák. č. 20/1966 Sb.), veterinární lékaři (§ 6 odst.2 písm. d) zák.č. 381/1991 Sb.)
16
Ostatní -
myslivci (§ 48 zák.č. 449/2001 Sb.), autorizovaní architekti, technici a inženýři (§16 zák.č. 360/1992 Sb.), energetičtí auditoři (§ 10 odst. 8 zák.č. 406/2000 Sb.), osoby pověřené výkonem sociálně- právní ochrany dětí (§ 49 odst. 7 zák.č. 359/1999 Sb.), patentoví zástupci (§ 49 odst. 7 zák.č. 359/1999 Sb.), zkušebnictví (§ 11 odst. 3 zák.č. 22/1997 Sb.)
V zákoně č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a změně souvisejících zákonů je povinnosti pojištění věnován § 5. „Je-li zvláštním právním předpisem stanovena osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, lze se v pojistné smlouvě odchýlit od ustanovení tohoto zákona, jen pokud to tento zákon nebo zvláštní právní předpis připouští a nedojde-li tím ke snížení rozsahu soukromého pojištění.“ 1 „Pro povinné pojištění tento zákon zakládá zásadu „co není dovoleno, je zakázáno“.“ 2 „Stanoví-li tak zvláštní právní předpis, vzniká pojistiteli povinnost uzavřít pojistnou smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistné plnění vznikla i tehdy, byla-li škoda způsobena úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného nebo jiné oprávněné osoby. Z takto uzavřené pojistné smlouvy může pojistitel odmítnout poskytnutí plnění pouze v případě vymezeném tímto zákonem v § 24 odst. 1 písm. b.“
3
„Pojistiteli je poslední
novelizací umožněna výjimka ze zákazu odmítnutí. Podmínkou by měla být skutečnost, že poškozený při uplatňování svého práva na pojistné plnění „lhal“.“
4
„Pojištěný je povinen
nahradit pojistiteli vyplacené pojistné plnění, jehož poskytnutí nemohl pojistitel odmítnout z důvodů uvedených výše v tomto odstavci.“ 5 Profese, které mají povinnost uzavřít pojištění profesní odpovědnosti, mají také někdy v zákoně stanovena další omezení. Někdy jim zákon ukládá základní požadavky na pojištění nebo udává podobu pojistné smlouvy. Bývají stanoveny výše spoluúčastí, minimální limity pojistných plnění. Je často vymezeno, na jakou činnost se musí pojištění vztahovat. V takovém případě musí vykonavatel profese uzavřít pojištění v souladu s těmito podmínkami. Je také možné, že zákon stanovuje, že veškeré podmínky stanovení pojištění
1
Převzato ze Zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů Bohman, L., Wawerková, M.: Zákon o pojistné smlouvě- komentář. Praha: Linde, 2009, str. 47 3 Převzato ze Zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů 4 Bohman, L., Wawerková, M.: Zákon o pojistné smlouvě- komentář. Praha: Linde, 2009, str. 48 5 Převzato ze Zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů 2
17
určí až profesní komora ve svých stavovských předpisech. V tom případě musí být pojištění sjednáno podle požadavků komory. Na tyto předpisy také musí reagovat pojistitel. Musí umožnit uzavření pojištění přesně podle daných parametrů. Každá pojišťovna musí sledovat případné změny zákonů a aktualizovat podle toho svoje pojistné podmínky a produkty pojištění profesní odpovědnosti. Činnost auditorů je upravena zákonem o auditorech 6. Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou výkonem auditorské činnosti musí mít uzavřené statutární auditor i auditorské společnosti. Výše pojistné částky musí být stanovena úměrně k možným škodám, které lze v rozumné míře předpokládat. Maximální a minimální limity nebyly dosud zákonem stanoveny. Pro finanční zprostředkovatele a samostatné likvidátory pojistných událostí vyplývají některé podmínky pro podobu pojištění profesní odpovědnosti ze zákona 7. Vykonavatelé této profese nesou odpovědnost za škody způsobené provozem této činnosti. Odpovědnosti se zprostí, pokud prokáží, že se škodě nedalo zabránit. Pojistná smlouva musí být sjednána tak, aby spoluúčast, byla-li sjednána, nepřekročila 1 % sjednaného limitu pojistného plnění. Pojištění se musí vztahovat i na osoby jednající jménem pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí. Z pojištění nesmí být vyloučeny škody způsobené jednáním z nedbalosti, omylu nebo opomenutí a musí být zahrnuté náhrady za ztrátu na majetku a ztrátu dokladů pojistníka, pojištěného. Pojišťovací agent a makléř musí být pojištěn na celém území Evropského hospodářského prostoru a s limitem pojistného plnění nejméně ve výši 1,2 mil. eur na každou pojistnou událost. Při souběhu více událostí v jednom roce je nutné uzavřít pojištění s limitem nejméně ve výši 1,7 mil. eur. Samostatný likvidátor pojistných událostí musí uzavřít pojištění s minimálním limitem pojistného plnění alespoň ve výši 500.000 eur na jednu pojistnou událost a v souběhu v jednom roce minimálně 1 mil. eur. Zákon o advokacii 8 upravuje činnost advokátů a také advokátní komory, u které je povinné členství. Minimální limity jsou u této profese pevně stanoveny právě advokátní komorou. 6
Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů Zákon č. 38/2004 Sb., o finančních zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí 8 Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii 7
18
Všechny informace jsou ve stavovských předpisech komory. Minimální limit pojistného plnění je v souladu se zákonem stanoven na 1 mil. Kč. Minimální limit advokáta vykonávajícího činnost ve sdružení se stanoví částkou 1 mil. Kč, násobenou počtem ostatních účastníků sdružení, a to u každého účastníka sdružení. Stejným způsobem se stanoví minimální limit u advokáta vykonávajícího advokacii ve veřejné obchodní společnosti nebo jako komplementář v komanditní společnosti. Samozřejmě existují profese, kterým není povinnost sjednat si toto pojištění uložena žádným zákonem. Ovšem jeho sjednání je doporučováno. Pojištění profesní odpovědnosti si dobrovolně sjednávají fyzické a právnické osoby, které vykonávají profesní činnost a zároveň si uvědomují, že se mohou dopustit chyby nebo omylu. Mají představu o tom, jaká nesou rizika, a vědí, že následky mohou být nemalé. Pokud tyto osoby nemají dostatek vlastních prostředků na úhradu odškodnění, které náleží poškozené osobě, pojištění profesní odpovědnosti je jednou z možností, jak situaci řešit. Opět lze uvést příklady profesí, které si sjednávají pojištění profesní odpovědnosti dobrovolně, rozdělené podle oborového zaměření: Finance -
účetní a ostatní ekonomická povolání
Právo -
rozhodci, soudní znalci, odhadci
Ostatní -
likvidátoři, projektanti, zeměměřiči, tlumočníci a překladatelé
3.2 Specifika pojištění profesní odpovědnosti 3.2.1 Vznik pojištění Pojištění vznikne uzavřením pojistné smlouvy s pojistitelem. Sjednat si ho může fyzická i právnická osoba, která podniká v profesní činnosti. Podnikatel musí předložit kromě identifikačních průkazů také živnostenský list nebo koncesní listinu či jiné oprávnění k činnosti. Právnická osoba doloží výpis z obchodního rejstříku. Podnikatel musí umožnit pořízení kopií těchto dokladů a dát souhlas ke zpracování osobních údajů.
19
3.2.2 Pojistné Pro výpočet výše pojistného se u podnikatelů vychází z ročního obratu. Obratem se pro tento účel chápe součet všech úplat za dodávky a jiná plnění za období 12 měsíců předcházejících uzavření pojištění, kromě výnosů z vlastnictví licencí a výnosů plynoucích ze zcizení. Obrat se uvažuje bez započtení daně z přidané hodnoty. Pokud se obrat výrazně zvýší, je nutné navýšit i pojistné. Vyšší obrat totiž naznačuje, že vzrostlo riziko škody, protože podnikatel začal uskutečňovat více obchodních plnění. Na základě obratu se stanoví maximální limit pojistného plnění. V následující tabulce je vysvětlena závislost pojistného na výši obratu. Bere se v úvahu, že limit pojistného plnění je roven jednonásobku výše příjmů. Tato tabulka je vytvořena pro Komoru auditorů České republiky. Tabulka 2: pojistné auditorů závislé na obratu při předpokladu: limit= jednonásobek obratu
obrat do v Kč 500 limit tis. PP v Kč 500 tis. 5.679 1 mil. 2 mil. 3 mil. 4 mil. 5 mil. 7 mil. 10 mil. 15 mil.
500 tis.1 mil.
1-2 mil.
2-3 mil.
3-4 mil.
4-5 mil.
5-7 mil.
7-10 mil.
nad 10 mil.
10.479 14.041 20.648 25.811 29.682 46.977 58.651 95.611
Zdroj: www.kacr.cz
Samozřejmě by celá tabulka byla odlišná v případě, kdyby se uvažoval limit na úrovni dvojnásobku, trojnásobku nebo pětinásobku výše příjmů. Tabulky pro tyto varianty má komora také vytvořené. Dále se hledí na druh profesní činnosti. Podle zkušeností byla jednotlivým profesím přidělena úroveň rizika. Dnes jsou vytvořeny tabulky s rizikovými koeficienty, které jsou stanoveny dle pojistně matematických zásad. Úroveň rizika se zvyšuje s růstem pravomoci. Příkladem může být, že účetní nese menší riziko než auditor, který také vykonává účetní činnost. Bude tedy platit nižší pojistné. Dokazuje to nabídka ČSOB pojišťovny.
20
Tabulka 3: růst pojistného s růstem rizika profese účetní obrat limit pojistného plnění
daňový poradce
auditor
501 000-750 000 Kč
501 000-750 000 Kč
501 000-750 000 Kč
500 000 Kč
500 000 Kč
500 000 Kč
5 000 Kč 5 500 Kč
5 000 Kč 5 775 Kč
5 000 Kč 6 050 Kč
spoluúčast roční pojistné Zdroj: pobočka ČSOB pojišťovny, a.s.
Stejně tak lékárník zaplatí na pojistném méně než praktický lékař. Jako příklad je v následující tabulce uvedena nabídka Generali pojišťovny. Tabulka 4: růst pojistného s růstem rizika profese farmaceut/ masér/ zubní laborant limit pojistného plnění spoluúčast pojištěného
praktický lékař
1 000 000 Kč
1 000 000 Kč
10 %, min. 2 000 Kč, max. 20 000 Kč
10 %, min. 2 000 Kč, max. 20 000 Kč
825 Kč
2 100 Kč
roční pojistné Zdroj: pobočka Generali pojišťovny a.s.
Výši pojistného také ovlivní spoluúčast, je-li sjednána. Pojistné je nižší, čím vyšší je stanovena spoluúčast klienta. Za větší spoluúčast je odměnou levnější cena pojištění. Jestliže má podnikatel nějaké zaměstnance, promítne se to také ve výši pojistného. S vyšším počtem zaměstnanců je vyšší i pojistné. Podnikatel přebírá za své zaměstnance riziko a to roste s jejich větším počtem. Samozřejmě podnikatel pak může vymáhat po zaměstnancích náhradu, kteří se mohou krýt sjednaným pojištěním odpovědnosti z výkonu povolání. Při výpočtu výše pojistného nehraje vůbec roli věk nebo zkušenosti klienta při vstupu do pojištění. Pojistné se nezvyšuje ani se zvyšováním věku a nesnižuje se s růstem zkušeností. Pravděpodobnost realizace náhodné události je dána pouze rizikovými koeficienty.
21
Příklad: Daňový poradce chce uzavřít pojištění profesní odpovědnosti u ČSOB pojišťovny. Jeho obrat za posledních 12 měsíců činí 800 000 Kč. Chce se pojistit s limitem 1 000 000 Kč. Spoluúčast si stanoví na 10 000 Kč z každé realizované pojistné události. Má jednoho zaměstnance. Roční pojistné (Kč)= základní pojistné (Kč) x K1 x K2 x K3 K1
koeficient spoluúčasti
→ 1,00
K2
koeficient počtu zaměstnanců
→ 1,10
K3
koeficient druhu odborné činnosti
→ 1,05
Základní pojistné
→ 8 020 Kč
Všechny potřebné hodnoty vycházejí z tabulek,
které jsou vytvořeny pojistným
matematikem. Roční pojistné= 8 020 x 1,00 x 1,10 x 1,05= 9 263 Kč Zdroj: interní informace
3.2.3 Pojistná událost U pojištění profesní odpovědnosti je často pojistná událost specifikovaná ve zvláštních pojistných podmínkách. Nastane- li škoda jako následek pojistné události, zahájí pojistitel šetření, zda byla škoda opravdu způsobena pochybením či nedbalostí při výkonu profesní činnosti. Pokud pojistitel uzná právo na náhradu, je povinen vyplatit pojistné plnění. Jestliže se jedná o výluku z pojistného krytí, musí pojistitel o tomto faktu klienta informovat. Časový rozsah pojistné události dnes téměř všechny pojišťovny definují tak, že nárok na pojistné plnění vznikne, pokud příčina vzniku škody, vznik škody, písemné ohlášení pojištěnému i uplatnění nároku vůči pojistiteli nastane v době trvání pojištění. U vybraných skupin profesí lze sjednat retroaktivní a udržovací pojištění. Územní vymezení pojistné události je u pojišťoven také shodné. Nárok na pojistné plnění vznikne, jestliže škodná událost, vznik škody a první písemné uplatnění nároku na náhradu škody poškozeným vůči pojištěnému nastalo na území České republiky. Lze sjednat rozšíření na státy Evropského společenství nebo na celý svět kromě Kanady a USA. Tyto země jsou
22
vyloučeny kvůli odlišně definovanému právnímu systému. Náhrada škody přisouzená na základě jurisdikce Spojených států amerických a Kanady nebude nikdy vyplacena.
3.2.4 Škoda Pojištění profesní odpovědnosti se sjednává při výkonu profesní činnosti, u které hrozí pochybení, jehož následkem může nastat škoda způsobená jinému na zdraví, životě nebo majetku, ale také následná finanční škoda nebo čistá finanční škoda. Tyto škody musí být pojištěnému prokázány a vyčísleny. Většinou dochází k náhradě v peněžní podobě. V takovém případě je vystavena faktura, kterou pojistitel proplatí. Pokud je to možné, lze náhradu realizovat uvedením do původního stavu. Škoda na zdraví se prokazuje lékařskou zprávou, kde je potvrzeno, že došlo k poškození zdraví. Následná finanční škoda je například mzda, o kterou poškozený přijde. Prokáže se předložením potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti. Vyčíslení následně provede určený zástupce pojistitele. Škodu na majetku pojištěný nahlásí a musí vyčkat na příjezd likvidátora pojistných událostí, který škodu prohlédne, zdokumentuje a následně vyčíslí. Nejhůře se prokazují následné finanční škody, kterým předcházela škoda na majetku. Jde o případ, kdy podnikatel vykonávající profesi způsobí někomu majetkovou škodu, která je příčinou ztráty budoucích příjmů. Je mu tedy způsobena finanční škoda, kterou ovšem poškozený nemůže nijak doložit. Reálně vůbec nenastala. Záleží tedy na pojistiteli, zda ji uzná a vyplatí pojistné plnění vyšší než jen za původní škodu na majetku. Čistá finanční škoda je škoda, které nepředcházela škoda na zdraví, životě nebo majetku. Jedná se o ušlý zisk, pokuty, penále, podnikatelská ztráta.
3.2.5 Pojistné plnění V pojistné smlouvě si pojistník stanoví limit pojistného plnění. Tento limit je možné zvyšovat, pokud hrozí výhledově vyšší škody. Pojistné plnění z jedné pojistné události může být maximálně stanovený limit pojistného plnění. Během jednoho pojistného období může být vyplacen maximálně dvojnásobek tohoto limitu. Je teoreticky možné, že podnikatel bude při dlouhodobém pojištění mít každý rok jiný maximální limit pojistného plnění. Vyplývalo by to z měnícího se obratu. V takovém případě při realizaci škody nastává problém, který 23
limit použít. Použije se ten maximální limit, který byl sjednán v pojistném období, do kterého spadá pojistná událost podle principu claims made (princip vznesení nároku). Pokud je sjednaná spoluúčast pojistníka, je vyplaceno pojistné plnění snížené o tuto spoluúčast. Spoluúčast si pojistník také určí sám. Jedná se o částku, kterou se pojistník podílí na náhradě škody. Může být stanovena procentuálně nebo hodnotově. Objevuje se také omezení z pohledu maxima a minima spoluúčasti. U pojištění profesní odpovědnosti se někdy také hovoří o spoluúčasti profesní komory. Při uznání nároku na pojistné plnění určitou část vyplatí profesní komora, respektive její pojistitel. Pojistitel vykonavatele profese vyplatí částku přesahující spoluúčast profesní komory.
3.3 Výluky z pojištění profesní odpovědnosti Existují případy, kdy pojistitel má nárok na odmítnutí vyplacení pojistného plnění. Takové případy musí být definovány v pojistných podmínkách jako výluky z pojistného krytí. Klient s nimi musí být seznámen při uzavření pojistné smlouvy. Některé výluky lze najít u všech pojišťoven, ale existují i výluky, které mají v pojistných podmínkách jen některé pojišťovny. Výluky lze rozdělit do tří oblastí: a) škody obecně nepojistitelné (např.: válečné konflikty, teroristické útoky, sesuvy půdy) b) škody, které pojistitel odmítne pojistit kvůli vysokému riziku, nebo je nemá kryté zajištěním a musel by je hradit celé ze svých zdrojů c) škody, které nejsou v základním krytí, lze je pojistit v rámci jiného pojistného produktu Některé konkrétní výluky z pojištění profesní odpovědnosti:
škoda způsobená úmyslně nebo hrubou nedbalostí při výkonu profese
škoda způsobená profesní činností, ale nejsou splněny všechny požadavky na výkon činnosti
škoda vyplývající z pracovněprávních nebo služebních vztahů (v rámci pojištění se uvažuje pouze podnikatelská činnost a jsou kryty škody z ní vyplývající)
škoda majetkového charakteru způsobená obchodem s financemi a penězi 24
škoda majetkového charakteru způsobená zpronevěrou ze strany personálu pojištěného
škoda způsobená trestným činem, urážkou na cti, pomluvou, porušením autorských práv
škoda platební neschopností pojištěného
škoda způsobená přenosem viru HIV
škoda způsobená při profesionální sportovní činnosti
škoda vzniklá na věcech převzatých pojištěným, jež mají být předmětem jeho závazku
škoda vzniklá na věcech, na kterých pojištěný prováděl objednanou činnost, pokud ke škodě došlo proto, že tato činnost byla vadně provedena
Pojištění profesní odpovědnosti by mělo krýt škody, které byly způsobené pochybením při výkonu profesní činnosti. Tedy pokud byla tato činnost nějakým způsobem vadně provedena. Proto je poslední uvedená výluka z pojistného plnění velice sporná. Je možné téměř každou vzniklou škodu označit za nenahraditelnou, pokud se bude argumentovat touto výlukou. Není zde blíže specifikováno, zda je činnost vadně provedena úmyslně. V takovém případě by bylo porozumění jednoduché. Ale takto je pojišťovna osvobozena téměř z každého plnění. Pojistitel dále nehradí škodu způsobenou
pojištěnému nebo pojištěným subjektům
osobám blízkým pojištěnému
společníkům pojištěného a jejich blízkým osobám
V současné době se objevuje hodně případů pojistných podvodů ze strany klienta. Jedním ze způsobů může být poškození blízké osoby nebo sebe samého. Pojistitel se tedy vyloučením těchto případů z pojistného krytí brání. Nenastane podezření, že by se blízké osoby mohly vzájemně dohodnout a způsobit škodu záměrně. Tyto výluky doplňují vymezení pojištění profesní odpovědnosti za škody. Škody musí být způsobené třetímu subjektu.
25
4 Profesní komory a sdružení Již v minulosti měli vykonavatelé stejných profesí snahu se sdružovat a tvořit kolektivy. Šlo jim o to, aby si mohli navzájem pomáhat a radit si. Také chtěli mít zástupce, který by za ně vystupoval jako jedna osoba hájící jejich zájmy před veřejností. Profesní komora nebo sdružení je nezávislé, zpravidla neziskové, společenství příslušníků některé profese. Nezáleží na tom, zda profesi vykonává fyzická nebo právnická osoba. Tato organizace má za cíl sledovat a zastupovat společné profesní, ekonomické a kulturní zájmy dané profese. Také usměrňuje činnost v souladu s právními předpisy. Zároveň vydává etické kodexy, kterými se musí členové řídit. Profesní komoru nelze považovat za odborovou organizaci. Profesní komory chrání a prosazují zájmy členů, umožňují výměnu informací mezi nimi a často realizují vydávání periodik, která se zabývají tématy ohledně profese. Mají za úkol vystavovat osvědčení, která udělují na základě kvalifikačních zkoušek. Tyto zkoušky jsou nutné k samotnému výkonu profese. Profesní komory nabízejí mnoho kurzů na rozšiřování znalostí a seznamování s novinkami. Vytváří předpoklady pro zvyšování kvalifikace a profesionální úrovně. Na území České republiky existuje mnoho profesních komor a ještě více profesních sdružení. Profesní komory zastupují vykonavatele profese na celorepublikové úrovni. Řada z nich je založena povinně a jejich činnost je upravena zákonem. Lze jako příklad jmenovat Komora daňových poradců ČR, Česká advokátní komora, Komora auditorů České republiky nebo Lékařská komora České republiky. Kromě těchto organizací také vznikají profesní sdružení pro jednotlivé kraje, oblasti nebo města. Jejich činnost je stejná. Zastupují zájmy členů, umožňují jejich spolupráci a profesní vzdělávání. Velice důležitou funkcí komor a sdružení je povinné vedené seznamů všech členů. Často je tento seznam veden odděleně pro fyzické a právnické osoby. Jsou tam uvedeny všechny důležité základní údaje o vykonavateli profese. Registr bývá často uveřejněn na
26
internetových stránkách komory. Každý člen je při vstupu povinen zaplatit členský příspěvek, který se pohybuje řádově ve stokorunách až tisících českých korun. Pro některé profese je členství v komoře povinné. Zákon jim ukládá povinnost zaplatit členský příspěvek a stát se členem, pokud chtějí vykonávat profesi na území České republiky. Jiné profese se mohou stát členem komory dobrovolně. Členství má samozřejmě své výhody. Získávají kontakty a rozšiřují si informace. U profesí, které mají povinné pojištění profesní odpovědnosti, nabízejí komory dvě řešení. Některé totiž sjednávají hromadné pojištění odpovědnosti za škody způsobené výkonem profese. Pokud má člen zájem o vstup do hromadného pojištění, podá si přihlášku k pojištění. Pojistné musí člen platit pravidelně na každé pojistné období, po které chce mít uzavřené pojištění přes profesní komoru. Je také stanoven limit pro každého člena a jeho spoluúčast. Pokud komora nebo sdružení nesjednává hromadné pojištění, musí člen při vstupu předložit potvrzení o tom, že má uzavřené pojištění profesní odpovědnosti samostatně u některé pojišťovny. Existují případy, kdy komora nebo sdružení sjedná hromadné pojištění pouze v základní podobě, ale doporučuje nebo vyžaduje další připojištění, které si člen musí sjednat sám. Je to možné u pojišťovny, kterou určí komora nebo sdružení, protože mají dohodu, nebo si člen vybere pojišťovnu zcela podle svého vlastního rozhodnutí. Je-li vykonavatel profese pojištěn u komory pouze na základní pojistnou částku a usoudí, že by mu vyhovoval limit pojistného plnění vyšší, připojistí se na vyšší pojistnou částku individuálně u vybrané pojišťovny. V případě výplaty pojistného plnění přesahujícího limit u komorového pojištění se hovoří o spoluúčasti komory. Pojistitel komory vyplatí pojistné plnění do výše limitu komorového pojištění a vše nad tento limit uhradí pojistitel, u kterého má vykonavatel profese sjednáno připojištění. Hromadné pojištění je sjednáno pomocí rámcové pojistné smlouvy. V ní je stanoveno pojistné, limit pojistného plnění, spoluúčast, podmínky pro připojištění. Někdy jsou stanoveny tabulky, ve kterých je určena výše pojistného podle kombinací obratu a stanoveného limitu pojistného plnění. Častější bývá pevné vymezení limitu, spoluúčasti a výše pojistného pro každého člena komory.
27
Hromadné pojištění komory přináší mnoho výhod pro každého člena. Pojišťovna nabídne komoře výhodnější podmínky, než vykonavateli profese při individuálním sjednání pojištění. Má totiž jistotu, že komora určitým způsobem dohlíží na člena při výkonu profese. Při hromadném pojištění více osob jsou nabízeny různé slevy na pojistném. Pojišťovny ocení i dlouhodobou spolupráci s komorou. Pro člena znamená takto uzavřené pojištění nižší pojistné, které musí hradit. U hromadných pojištění některých komor nastává situace, kdy se na krytí podílí dvě nebo více pojišťoven najednou. Je stanoveno, kolik procent přebírá každá z nich ze vzniklé škody.
4.1 Příklady hromadných pojištění A. Komora daňových poradců ČR sjednává komorové pojištění pro fyzické a právnické osoby za odlišných parametrů. Základní podoba pojištění pro fyzické osoby je sjednána v podobě: o minimálním limit pojistného plnění 750 000 Kč o spoluúčast na každé pojistné události 10 %, min. 5 000 Kč, max. 20 000 Kč Dále je možné sjednat pojištění na určené vyšší pojistné částky. o 1 mil. Kč, 2 mil. Kč, 3 mil. Kč, 5 mil. Kč
u těchto spoluúčast 10 %, min. 10 000 Kč, max. 30 000 Kč
o 10 mil. Kč
spoluúčast 10 %, min. 10 000 Kč, max. 100 000 Kč
o 15 mil. Kč, 20 mil. Kč, 30 mil. Kč
spoluúčast 10 %, min. 20 000 Kč, max. 200 000 Kč
o 40 mil. Kč, 50 mil. Kč
u těchto spoluúčast 10 %, min. 30 000 Kč, max. 500 000 Kč
U komorového pojištění právnických osob vykonávající daňové poradenství je možné sjednat nejnižší pojistnou částku ve výši 1 000 000 Kč, se spoluúčastí 10 % avšak min. 5 000 Kč, max. 20 000 Kč. Pojistnou částku jde opět navýšit na 3 mil., 5 mil., 10 mil., 20 mil., 30 mil., 28
40 mil., 50 mil. Kč. Spoluúčast vždy 10 %, jen se úměrně zvyšuje minimální a maximální omezení spoluúčasti na každé pojistné události. B. Komora auditorů ČR má sjednanou rámcovou pojistnou smlouvu s Českou pojišťovnou. Kromě všeobecných ustanovení jsou definovány parametry pojištění pro každého auditora. o 3 varianty limitu pojistného plnění v tabulkách- jednonásobek příjmů, dvojnásobek příjmů, pětinásobek příjmů o minimální limit pojistného plnění 500 000 Kč o spoluúčast 10 % na každé škodné události, min. 5 000 Kč, max. 50 000 Kč o na pojistné udělena sleva 5 % ze základního pojistného C. Česká advokátní komora oslovila pojišťovnu Kooperativa a uzavřela s ní rámcovou pojistnou smlouvu pro pojištění profesní odpovědnosti členů Advokátní komory. o pojistná částka pro každého advokáta stanovena ve výši 1 000 000 Kč o spoluúčast 10 % na každé škodné události, min. 1 000 Kč, max. 20 000 Kč o pojistné stanoveno na každé roční pojistné období ve výši 2 500 Kč (dvě splátky 1 250 Kč) o na návrh pojištěného lze navýšit pojistnou částku až na 40 000 000 Kč – spoluúčast se nemění, pojistné roste o 800 Kč za každý milion Kč převyšující základní pojistnou částku D. Česká komora architektů sjednává základní komorové pojištění a dále doporučuje sjednat individuální připojištění. Parametry komorového pojištění jsou následující: o limit pojistného plnění 200 000 Kč o spoluúčast 10 000 Kč o pojistné 1 140 Kč o u připojištění zahrne pojišťovna limit 200 000 Kč jako spoluúčast komory do kalkulace pojistného
29
5 Český
pojistný
trh
a
pojištění
profesní
odpovědnosti Na českém pojistném trhu v současné době funguje 53 pojišťoven a poboček zahraničních bank. Každá pojišťovna musí získat oprávnění, aby mohla nabízet pojištění profesní odpovědnosti. Oprávnění uděluje Česká národní banka podle Zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví. Je nutné také přesně vymezit profese, na které se oprávnění vztahuje. Při výběru pojistitele si lze zvolit velké významné pojišťovny, ale také menší pobočky zahraničních pojišťoven. Významnou roli na českém trhu z pohledu pojištění profesní odpovědnosti hraje asi 10 pojišťoven. Následující tabulky ukazují vybrané profese a pojistitele, kteří pro ně pojištění nabízejí.
Daňový poradce Oceňovatel majetku Poj. makléř a poj. agent Účetní
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
Uniqa
Triglav
Slavia
Maxima
Kooperati va
Generali
Česká pojišťovn a ČSOB
Druh profese Auditor
Česká podnikate lská
Pojišťovna
Allianz
Tabulka 5: profese z oboru finance
X
Zdroj: www.cap.cz, vlastní úprava
Je zřejmé, že profese z oboru finance se mohou nechat pojistit u téměř všech pojišťoven, které mají významný podíl na trhu. Pokud si chce klient vybrat to nejvýhodnější pojištění, je nutné prozkoumat pojistné podmínky jednotlivých pojistitelů a porovnat výhody, které z nich mohou plynout. Je zajímavé, že také účetní, kteří nemají povinnost uzavřít pojištění profesní odpovědnosti, se mohou nechat pojistit u všech těchto pojišťoven.
30
Autorizovaný architekt a inženýr Lékař, stomatolog, lékárník Správce konkurzní podstaty Soudní exekutor Soudní znalec, odhadce Nestátní zdravotnická zařízení Notář Veterinární lékař
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X
Uniqa
Triglav
Slavia
Maxima
Koopera tiva
Generali
Česká pojišťov na ČSOB
Druh profese Advokát
Česká podnikat elská
Pojišťovna
Allianz
Tabulka 6: profese z ostatních oborů
X
X X
X X
X
X
X X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X
X
X
X
X X
Zdroj: www.cap.cz, vlastní úprava
Tabulka potvrzuje, že ne všechny pojišťovny mohou pojistit každou profesi. U těchto dalších oborů je již patrné menší pokrytí ze strany nabídky. Například soudní exekutory pojišťuje pouze Triglav pojišťovna. Na pojištění lékařského odvětví se specializuje UNIQA pojišťovna. Pokud tyto výsledky porovnáme s podíly pojišťoven na trhu z hlediska předepsaného pojistného v neživotním pojištění a v kategorii podnikatelských pojištění, získáme přehled o tom, které pojišťovny jsou nejsilnější z pohledu pojištění profesní odpovědnosti.
31
Tabulka 7: podíl na trhu v roce 2009
pojišťovna celkem Česká pojišťovna Kooperativa Allianz Generali Česká podnikatelská ČSOB pojišťovna UNIQA ostatní
předepsané předepsané pojistné pojistné v NŽP podíl na trhu v podnikatelském podíl na trhu (v tis. Kč) v% pojištění (v tis. Kč) v% 80 761 345 100 17 457 376 100 24 404 219 30,2 4 931 521 28,2 23 295 618 28,8 5 379 135 30,8 7 258 095 9,0 1 788 031 10,2 6 328 052 7,8 1 996 491 11,4 5,6 5,0 4,3 9,2
4 508 228 4 074 016 3 496 886 7 396 231
692 927 1 020 163 888 965 760 143
4,0 5,8 5,1 4,4
Zdroj: www.cap.cz, vlastní úprava
Na českém pojistném trhu hrají hlavní roli tyto pojišťovny: Česká pojišťovna, Kooperativa pojišťovna, Generali pojišťovna, a dále Allianz pojišťovna a ČSOB pojišťovna. Mají největší podíl na trhu neživotního pojištění v České republice a zároveň poskytují pojištění profesní odpovědnosti největšímu počtu profesí ve všech oborech. Slavia pojišťovna a.s. nabízí pojištění také široké škále profesí, ovšem na trhu se podílí na předepsaném pojistném v roce 2009 pouze 0,4 %. Podobně je na tom také Maxima pojišťovna s 0,3 %.
5.1 Představení produktů 5.1.1 Česká pojišťovna a.s. Pojištění profesní odpovědnosti se týká profesí, které předpokládají duševní činnost a pro jejichž výkon je třeba mít zpravidla speciální vzdělání, oprávnění, zkušenosti atp. Pojištění se uplatňuje tam, kde hrozí zvýšené nebezpečí vzniku odpovědnosti, nebo kde je obava, že nebude mít osoba vykonávající profesi na odškodnění v plné míře. Česká pojišťovna nabízí pojištění pro:
auditory, daňové poradce, účetní
advokáty
zprostředkovatele pojištění a oceňovatele majetku
autorizovaného architekta, inženýra a technika činného ve výstavbě
dražebníka
zadavatele klinického hodnocení 32
Je možné připojištění na odpovědnost za škody způsobené sesuvem půdy nebo škody způsobené provozem vozidla.
5.1.2 Generali pojišťovna a.s. Pojištění se vztahuje na odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu profese, kterou pojištěný vykonává na základě zvláštního oprávnění. Odborníci se nemusejí obávat, že jednou chybou poškodí nebo zničí život klienta i svůj. Tento produkt je nabízen v rámci PROFI 2000. Pojištění kryje škody vzniklé v důsledku:
výkonu profese
provozu a využití budov, kanceláří a jiných prostor a jejich vybavení užívaných k výkonu profese
pořádání firemních akcí
činnosti a dodávek subdodavatelů, kteří jsou tímto spolupojištěni
Pojišťovna nabízí následující připojištění:
odpovědnost za škodu na věcech převzatých
odpovědnost za škodu způsobenou přenosem některých nemocí (např. hepatitis)
odpovědnost za škodu v prostorách pronajatých k výkonu profese
5.1.3 Allianz pojišťovna, a.s. Pojistný produkt pojištění profesní odpovědnosti umožňuje sjednat pro:
ekonomické a právnické profese
provozovatele nestátních zdravotnických zařízení
poskytovatele zdravotnických služeb
správce nemovitostí
realitní kanceláře
Pojištění se vztahuje na odpovědnost vzniklé:
výkonem profesní činnosti
výkonem vlastnických práv k nemovitostem, jejich správou a provozem
na věcech odložených
na věcech zaměstnanců a na pronajatých nemovitostech 33
5.2 Výběr pojistitele Je jedno, zda podnikatel má zákonnou povinnost sjednat pojištění nebo se rozhodne dobrovolně. Vždy si musí zvolit pouze jednoho pojistitele. A to také v případě, když nevyužije hromadné pojištění u komory. Komora toleruje jakéhokoliv pojistitele, důležité je pro ni potvrzení, že bylo pojištění sjednáno. Podnikatel se v takovém případě rozhoduje podle mnoha kritérií. Pokud svěří důvěru nějakému poradci, je to pro něj bez práce. Dostane nabídku, která by mu měla nejvíce vyhovovat. Jestliže se vydá cestou vlastní volby, musí zvážit mnoho faktorů. Jako první je nutné zjistit, u koho si může podnikatel pojistit profesi, kterou vykonává. Často se mu tím sníží počet možností. Roli určitě hraje fakt, zda už má podnikatel uzavřena jiná pojištění. Pokud má a jeho pojistitel nabízí produkt pojištění profesní odpovědnosti pro jeho činnost, je možné, že této nabídky využije bez dalšího zkoumání. Možná se dočká nějaké slevy za věrnost pojistiteli. Existuje ovšem možnost, že se bude zajímat o podmínky jiných pojistitelů a porovnávat. Ihned na začátku může mít podnikatel požadavek, aby bylo možné pojištění uzavřít co nejrychleji. Ne všechny pojišťovny nabízí on-line sjednání, které šetří čas, protože podnikatel nemusí osobně na pobočku pojišťovny. Ovšem hrozí jiné problémy například s pochopením pojistných podmínek a výluk z pojištění. Někdy nemusí klient všechny informace na internetových stránkách pojišťovny nalézt. Dalším rozhodujícím faktorem může být časové vymezení pojistné události. Je pravda, že v současné době téměř všechny pojišťovny mají stanoveno, že vše od příčiny škody až po vznesení nároku vůči pojistiteli musí nastat v pojistné době. Je tomu tak u ČSOB pojišťovny a Generali pojišťovny. Právě pojišťovna Generali byla dříve výjimkou, když poskytovala pojistné plnění i v případě, kdy byla škoda nahlášena pojištěnému v určeném období po skončení pojištění. Dnes už má ale časové vymezení pojistné události sjednoceno s ostatními pojišťovnami. Česká pojišťovna vyžaduje, aby první písemné ohlášení škody pojištěnému proběhlo v době pojištění. Ovšem ohlášení pojistiteli toleruje ještě 5 pracovních dní po skončení pojištění. To také není příliš obvyklé. 34
Z pohledu pojistného plnění nejsou mezi pojišťovnami velké rozdíly. Opravdu více záleží na limitu a spoluúčasti, kterou si klient sjedná. Rozdíly mohou být ve výlukách z pojistného plnění. Většina výluk je shodná, ale naleznou se výjimky. Také se pojišťovny neshodují ve vyjádření maxima zachraňovacích nákladů, které vyplatí, pokud se rozhodnou. Česká pojišťovna uhradí maximálně 2 % z limitu pojistného plnění. Naproti tomu Kooperativa stanovila náhradu zachraňovacích nákladu maximálně na úrovni 10 % z limitu pojistného plnění. Generali pojišťovna nahradí také maximálně 10 % z limitu, ovšem má ještě omezení, že v jednom ročním pojistném období to může být maximálně 100.000 Kč. Vliv má určitě také způsob nahlášení pojistné události. V poslední době se stává oblíbeným způsobem telefonické ohlašování, kdy pojišťovna po telefonu sdělí potřebné údaje pro vyplnění oficiálních formulářů, které je nutné odevzdat pojišťovně. Celkově vládne na trhu s odpovědnostními pojištěními velká konkurence. Důsledkem toho jsou malé rozdíly mezi nabídkou produktů jednotlivých pojišťoven. V zásadě se každá pojišťovna snaží konkurenci vyrovnat tím, že nabízí stejné podmínky vzniku, stejný rozsah pojistné ochrany a samozřejmě její cenu. Pojišťovny jsou neustále podrobeny srovnání s těmi ostatními. Konkurence tedy vede ke stírání rozdílů, ale také přispívá ke zlepšování pojistných služeb a jistě také ke snižování cen.
5.3 Analýza vývoje pojištění profesní odpovědnosti Česká asociace pojišťoven dosud nepřistoupila ke sledování údajů o pojištění profesní odpovědnosti jako samostatném produktu. O vývoji mohou napovědět data o neživotním pojištění, jehož součástí je pojištění odpovědnosti.
35
graf 4: vývoj neživotního pojištění předepsané pojistní v tis. Kč- neživotní pojištění 90 000 000 80 000 000 70 000 000 60 000 000 50 000 000 40 000 000 30 000 000
20 09
20 07
20 05
20 03
20 01
19 99
19 97
19 95
20 000 000
neživotní pojištění
Zdroj: výroční zpráva České asociace pojišťoven 2008
A dále pomohou údaje o kategorii podnikatelská pojištění. Často bývá pojištění profesní odpovědnosti zařazeno do pojistných balíčků s dalšími pojistnými produkty, které jsou určené podnikatelům. graf 5: vývoj pojištění všeobecné odpovědnosti u podnikatelů předepsané pojistné v tis. Kč- všeobecná odpovědnost- podnikatelské pojištění
2 008
2 007
2 006
2 005
2 004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
3 800 000 3 400 000 3 000 000 2 600 000 2 200 000 1 800 000 1 400 000 1 000 000
všeobecná odpovědnost- podnikatelské pojištění
Zdroj: výroční zpráva České asociace pojišťoven 2008
V dlouhodobém vývoji podnikatelské pojištění všeobecné odpovědnosti sleduje vývoj neživotního pojištění. Rostoucí tendence je znatelná. V neživotním pojištění se objevují nabídky stále nových a lepších produktů. Lidé využívají pojištění jako ochranu před
36
možnými riziky stále více. Podnikatelský sektor se neustále rozšiřuje a tak se zvyšuje i množství uzavřených pojištění. Podnikatelé jsou vzdělaní a uvědomují si rizika. Proto také více volí jako ochranu právě pojištění. Stále větší využití tohoto produktu je také dáno tím, že roste okruh profesí, které mají zákonem stanovenou povinnost pojištění uzavřít. Během několika let přibyla řada profesí a lze očekávat, že tento trend bude pokračovat. Stát má snahu chránit své občany, a to jak vykonavatele profesí, tak jejich klienty. Pokud jsou zákonem stanoveny minimální limity pojistných plnění, má to vliv na konstrukci pojištění a na výši pojistného. Pokud se zvyšují tyto limity, roste také výše vypočteného pojistného. Stát navyšuje minimální limity také z důvodu ochrany. Nebezpečí omylu a chyby se zvyšuje s rostoucí náročností při výkonu profesí. Tento fakt má vliv na rostoucí předepsané pojistné. Cenu pojištění může naopak snižovat konkurenční boj mezi pojistiteli. Ovšem trend poklesu není viditelný, takže tento fakt hraje menší roli. Větší váhu má rozšiřování okruhu profesí a samotné povinnosti. Pro klienta hraje pojištění profesní odpovědnosti také stále větší roli. Uvědomují si, že pokud má profesionál toto pojištění sjednáno, mají velkou šanci na náhradu vzniklé škody. Proto si raději půjdou pro radu nebo pomoc právě k pojištěnému odborníkovi, který profesi vykonává. Vědí, že mohou po profesionálech žádat náhradu škody a také ji získají.
37
6 Závěr Pojištění odpovědnosti za škodu je odvětví neživotního pojištění. Je nutné uzavřít pojistnou smlouvu, aby bylo pojištění řádně uzavřeno. Od ostatních odvětví neživotného pojištění se odlišuje svou povahou. Odpovědnost přejímá osoba, která způsobila škodu třetí osobě. Pojistník si uvědomuje rizika a uzavírá pojištění na svou odpovědnost nebo na odpovědnost pojištěného, kterého uvede v pojistné smlouvě. Výplata pojistného plnění je provedena přímo poškozené osobě, která utrpěla škodu, v podobě finanční náhrady. Ovšem výše pojistného plnění je v pojistné smlouvě omezena horní hranicí. Obdržení vyšší částky je protizákonné. Využívání soukromého neživotního pojištění stále roste, je to způsobeno větší vzdělaností obyvatelstva, které si uvědomuje rizika a chce se bránit. Vyhledávají proto různé produkty, které jim umožní vyrovnat se s těmito riziky. Největší podíl na neživotním pojištění mají právě odpovědnostní pojištění. A jejich podíl se neustále zvyšuje. Jedním z druhů pojištění odpovědnosti za škodu je pojištění profesní odpovědnosti. Sjednávají si ho osoby vykonávající odbornou činnost, které mohou výkonem této činnosti způsobit třetí osobě škodu takových rozměrů, že by na její náhradu neměly potřebné finanční prostředky a musely by dokonce činnost ukončit. Tyto osoby jsou nuceny řádně studovat a získat oprávnění k výkonu profese. Zákon vymezuje profese, které mají povinnost pojištění profesní odpovědnosti uzavřít. Důvodem je ochrana těchto profesionálů, ale také jejich klientů. V současné době lze předpokládat určení této povinnosti dalším profesím, kterých se zatím netýká. Není vyloučeno, že v budoucnu si toto pojištění budou muset povinně sjednat všechny osoby, které budou provozovat jakoukoli odbornou činnost. Především ty profese, kterým je již nyní doporučováno pojištění uzavřít, ale ještě nemají zákonnou povinnost. Sjednávají si ho dobrovolně. Při výpočtu pojistného se musí zohledňovat rizikovost profese, roční obrat, stanovený limit pojistného plnění, spoluúčast klienta na pojistném plnění. V případě, kdy je profese upravena zákonem a ten jí definuje podobu pojištění, je nutné do výpočtu zahrnout i zákonem
38
stanovené požadavky. Nejčastěji je zákonem stanoven profesím minimální limit pojistného plnění, který může být uzavřen v pojistné smlouvě. Některé profese mají povinnosti, aby jejich vykonavatelé byly členy profesní komory. Některé profesní komory nabízejí členství jako dobrovolnou aktivitu. Mezi komorami nalezneme takové, které mají sjednané hromadné pojištění pro své členy. Vykonavatelé profesní se musejí povinně přihlásit nebo se mohou rozhodnout, zda nabídky využijí. V takovém případě přináší pojištění přes komoru výhodnější podmínky, než individuální sjednání. Na českém pojistném trhu ze všech pojišťoven se sídlem v ČR poskytuje zhruba 10 z nich pojištění profesní odpovědnosti. Potřebují získat oprávnění od České národní banky. Toto oprávnění se ovšem vztahuje pouze na některé profese. Každá pojišťovna má určený okruh profesí. Nejvíce jsou pokryty profese z oboru financí. Pokud se pokrytí profesí porovná s podílem jednotlivých pojišťoven podle výše předepsaného pojistného v oblasti neživotního a podnikatelského pojištění, zjistíme, že hlavní roli v pojištění profesní odpovědnosti na českém pojistném trhu hrají pojišťovny: Česká pojišťovna, Kooperativa pojišťovna, Generali pojišťovna, Allianz pojišťovna a ČSOB pojišťovna. Tyto pojišťovny nabízejí produkty, které se odlišují pouze v detailech. V současné době dochází ke stírání rozdílů mezi jednotlivými produkty. Je to způsobeno konkurenčním bojem mezi pojistiteli. Každá pojišťovna se snaží svůj produkt vylepšit, aby právě ona přitáhla nejvíce klientů. Konkurenční pojišťovny se pokouší tyto změny napodobit nebo ještě vylepšit. Ve výsledku konkurence vede ke zvýšení kvality produktů pojištění profesní odpovědnosti z hlediska zájemců o pojištění. Produkt pojištění profesní odpovědnosti je tak specializovaný, že dosud Česká asociace pojišťoven ani samotné pojišťovny nepřistoupily ke sledování údajů, jako je předepsané pojistné, počet uzavřených smluv nebo počet nahlášených pojistných událostí. Ovšem je možné pozorovat vývoj podle jiných kategorií, které vymezuje Česká asociace pojišťoven ve svých výročních zprávách. Jako základní lze pozorovat vývoj neživotního pojištění, které má podle předepsaného pojistného rostoucí trend. Pokud se podíváme na kategorii pojištění všeobecné odpovědnosti u podnikatelských pojištění, je vidět také rostoucí trend, jen trochu pozvolnější. Dokazuje to fakt, že je toto pojištění stále více využíváno. A lze předpokládat, že jeho obliba ještě poroste. 39
7 Použité informační zdroje 7.1 Literatura [1]
BOHMAN, L., WAWERKOVÁ, M.: Zákon o pojistné smlouvě- komentář. Praha: Linde, a.s., 2009. ISBN 978-80-7201-755-3
[2]
DAŇHEL, J. a kol.: Pojistná teorie. Praha: Professional Publishing, 2005. ISBN 8086419-84-3
[3]
DUCHÁČKOVÁ, E.: Principy pojištění a pojišťovnictví. Praha: Express, s. r. o., 2005. ISBN 80-86119-92-0
7.2 Internetové zdroje [1]
business.center.cz •
Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů
•
Zákon č. 40/1964 Sb., občanská zákoník
•
Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů
•
Zákon č. 38/2004 Sb., o finančních zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí
• [2]
Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii
diplomová práce Pojištění profesní odpovědnosti, jeho význam a úloha v ČR a v zemích EU, Jiří Jezdinský, Vysoká škola finanční a správní, o.p.s.
[3]
domovské internetové stránky pojišťoven a jejich pojistné podmínky pojištění odpovědnosti za škody a pojištění profesní odpovědnosti
[4]
•
www.allianz.cz
•
www.ceskapojistovna.cz
•
www.csobpoj.cz
•
www.generali.cz
•
www.koop.cz
domovské stránky profesních komor •
www.cak.cz 40
•
www.kacr.cz
•
www.kdpcr.cz
•
www.komora-ucetnich.cz
•
www.notarkom.cz
•
znalci-komora.org.
[5]
www.cap.cz
[6]
www.cnb.cz
[7]
www.insia.cz
[8]
www.investujeme.cz/clanky/jak-funguje-pojisteni-profesni-odpovednosti/
[9]
www.pojisteni-online.estranky.cz/stranka/pojisteni-profesni-odpovednosti
[10]
www.profesniodpovednost.cz/seznam-profesi.html
[11]
www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=151&typ=r&levelid=oc_302.htm
[12]
www.vitovec.cz/pojisteni/pojisteni-odpovednosti.html
41
8 Přílohy Příloha 1 Pojmy vymezené pro Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě pojistitel- právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost podle zákona o pojišťovnictví pojistník- osoba, která uzavřela s pojistitelem pojistnou smlouvu a je povinna platit pojistné pojistné- peněžitá úplata za soukromé pojištění (cena pojistné ochrany) pojištěný- osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost za škodu nebo jiné hodnoty pojistného zájmu se soukromé pojištění vztahuje nahodilá skutečnost- skutečnost, která je možná a u které není jisté, zda v době trvání soukromého pojištění vůbec nastane, nebo není známá doba jejího vzniku pojistné nebezpečí- možná příčina vzniku pojistné události pojistná událost- nahodilá skutečnost, která je blíže uvedena v pojistné smlouvě. Pokud nastane pojistná událost, vzniká pojistiteli povinnost vyplatit pojistné plnění pojistné plnění- částka, kterou pojistitel vyplatí jako náhradu, pokud jsou splněny všechny náležitosti uvedené v pojistných podmínkách pojistné období- časové období dohodnuté v pojistné smlouvě, za které se platí pojistné pojistná doba- doba, na kterou bylo soukromé pojištění sjednáno
42
Příloha 2 Přesné názvy zmíněných pojišťoven Allianz pojišťovna, a.s. Česká podnikatelská pojišťovna, a.s. Vienna Insurance Group Česká pojišťovna a.s. ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB Generali Pojišťovna a.s. Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group MAXIMA pojišťovna, a.s. Slavia pojišťovna a.s. Triglav pojišťovna, a.s. UNIQA pojišťovna, a.s.
43
