Vysoká škola ekonomická v Praze
Diplomová práce
2014
Ondřej Kučera
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodářská Studijní obor: Podniková ekonomika a management
Název závěrečné práce:
Restrukturalizace skladu ve velkoobchodním podniku Autor práce: Vedoucí práce:
Ondřej Kučera Ing. Marek Vinš Ph.D.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Restrukturalizace skladu ve velkoobchodním podniku“ vypracoval samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji. Dále prohlašuji, že užitý software Tribmle SketchUp a Oracle Crystal Ball byl užit v souladu s platnými licenčními podmínkami jejich výrobců.
V Praze dne 14. ledna 2014
Podpis
Název diplomové práce: Restrukturalizace skladu ve velkoobchodním podniku
Abstrakt: Práce si klade za záměr analýzu a restrukturalizaci skladových procesů a skladového jádra v konkrétním velkoobchodním podniku. Práce je členěna fázově. V první fázi je zhodnocena vhodnost stávajícího skladu. Bude tedy ověřena, či vyvrácena hypotéza, že sklad je rozměrové nedostatečný, se špatným layoutem, plochou příjmu a výdeje. V druhé fázi jsou poté z východisek první fázi navrženy varianty a tyto jsou následně vzhledem k množství podmínek nejistoty vyhodnoceny metodou Monte Carlo.
Klíčová slova: sklad, skladové jádro, restrukturalizace, metoda Monte Carlo, automatická identifikace,
Title of the Master´s Thesis: Warehouse reengineering in specific wholesale company
Abstract: This Thesis aims to conduct analysis and reengineering of work methodology and warehouse layout in specific wholesale company. Thesis is divided into phases. In first phase the suitability of existing warehouse is reviewed. There will be evaluated hypothesis that existing warehouse is dimensionally insufficient, with incorrect layout and insufficient intake and expedition area. In second stage, there are created possible variants of reengineering and those are regarding to the conditions of uncertainty analyzed with Monte Carlo method.
Key words: warehouse, warehouse layout, Monte Carlo method, automatic identification
Obsah 1
Úvod .............................................................................................................................................. 3
2
Teoretická část .............................................................................................................................. 4
3
2.1
Sklad a distribuční centrum ................................................................................................... 4
2.2
Způsob tvorby návrhu skladu ................................................................................................ 4
2.2.1
Výchozí údaje................................................................................................................. 5
2.2.2
Volba skladové technologie........................................................................................... 5
2.2.3
Výpočet velikosti ideálního skladu .............................................................................. 11
2.2.4
Výpočet velikosti plochy přejímky ............................................................................... 12
2.3
Warehouse management system (WMS) ........................................................................... 13
2.4
Automatická identifikace..................................................................................................... 14
2.4.1
Základní pojmy ............................................................................................................ 14
2.4.2
Systémy na bázi optické rekognice.............................................................................. 16
2.4.3
RFID – systémy na bázi radiofrekvenční identifikace .................................................. 17
Praktická část ............................................................................................................................... 22 3.1
Úvod k praktické části.......................................................................................................... 22
3.2
Popis současného mechanismu skladu ............................................................................... 24
3.2.1
Základní popis .............................................................................................................. 25
3.2.2
Systém uskladnění zboží .............................................................................................. 25
3.2.3
Systém příjmu zboží..................................................................................................... 26
3.2.4
Systém výdeje zboží..................................................................................................... 27
3.2.5
Systém kontroly zásilek ............................................................................................... 27
3.3
Problémové aspekty mechaniky skladu .............................................................................. 28
3.3.1
Umístění zboží ............................................................................................................. 28
3.3.2
Manipulační prostředky .............................................................................................. 28
3.3.3
Využití automatické identifikace ................................................................................. 29
3.3.4
Odměňování a HR aspekty .......................................................................................... 29 1
3.4
Nulový datový podklad ........................................................................................................ 31
3.5
Analytická část ..................................................................................................................... 31
3.5.1
Skladové statické metriky ............................................................................................ 32
3.5.2
Skladové tokové metriky ............................................................................................. 35
3.5.3
Skladové procesní metriky .......................................................................................... 38
3.6
Zhodnocení velikosti skladu ................................................................................................ 44
3.6.1
Velikost skladového jádra............................................................................................ 44
3.6.2
Velikost plochy expedice ............................................................................................. 45
3.6.3
Velikost příjmu............................................................................................................. 46
3.7
Návrh restrukturalizace skladu ............................................................................................ 47
3.7.1
Cíle tvorby variant ....................................................................................................... 47
3.7.2
Variantně nezávislá východiska a změny .................................................................... 48
3.7.1
Nejistota a matematický model .................................................................................. 50
3.7.2
Restrukturalizace skladového jádra ............................................................................ 53
4
Závěr ............................................................................................................................................ 72
5
Přílohy.......................................................................................................................................... 74
6
Seznam použitých obrázků a tabulek .......................................................................................... 79
7
Zdroje........................................................................................................................................... 80
2
1 Úvod Tato závěrečná práce vznikla za účelem vyhodnocení a návrhu změny skladových procesů a techniky ve společnosti Kratochvíl, spol. s r.o. Společnost Kratochvíl elektro je velkoobchodní společností s elektromateriálem, která na českém trhu existuje již od roku 1991. Na rozdíl od klasických velkoobchodů tohoto odvětví operujících v podmínkách českého trhu je společnost Kratochvíl elektro zaměřená úzkoprofilověji na světelné zdroje. Elektroinstalační materiál je zde zastoupen doplňkově. Vyjma aspektu čistě obchodního je společnost zaměřená je zde vlastní projekční kancelář. Společnost je schopna světelná řešení vytvářet a následně i dodávat. Realizovala např. osvětlení nového terminálu Letiště Václava Havla, nebo projektovala unikátní světlené řešení tzv. „nočního nebe“ v obchodním centru Metropole v Praze. O kvalitě nabízených služeb a ceny svědčí i fakt, že je výhradním partnerem pro řadu řetězcových subjektů, u kterých tuto funkci vykonává jako poslední v Evropě. V současnosti však tržní prostředí společnosti prochází turbulentním vývinem, který je zapříčiněn kombinovaným dopadem několika faktorů. Jedná se zejména o tržní změny po roce 2008, vstupování v účinnost direktiv Evropské Unie o ekodesignu a také tlak výrobců prosadit v tomto prostředí LED technologie a s tímto navázané chyby. Není účelné vysvětlovat důvody vývinu, protože nejsou podstatné pro východiska této práce. Důsledky těchto tří skutečností pro logistiku společnosti však byly: rozšíření variety produktů, rychlé obměňování produktových řad, zvyšovaní počtu stále menších objednávek. Právě v těchto podmínkách začíná být stále více jisté, že postupy a technické vybavení užívané ve skladovnictví, které takřka nebyly od svého zřízení měněny, již přestávají stačit a je třeba určitá míra restrukturalizace. Cílem diplomové práce bude vyhodnotit vhodnost stávajícího skladu a následně komplexně restrukturalizovat procesy a dispozice týkající se skladovnictví. Neboť práce sama může být vnímána jako fázová část komplexního procesu (viz kapitola 3.1). V práci bude ověřena hypotéza, že sklad je rozměrové nedostatečný a se špatným layoutem tedy jádrem, plochou příjmu a výdeje. Pro vyvrácení, či potvrzení této hypotézy bude mimo jiné porovnána stávající velikost skladu se skladem modelově ideálních rozměrů. Následně budou vytvořeny varianty restrukturalizace a ty zhodnoceny pomocí simulace Monte Carlo.
3
2 Teoretická část 2.1 Sklad a distribuční centrum Pro účely logistiky se skladem rozumí místo udržování zásob (čili místo přerušení materiálového toku), eventuálně i místem kompletace materiálu (zboží). Distribučním centrem se pak rozumí místo třídění eventuálně kompletace a sdružování přímých dodávek, jedná se tedy o místo, kde se materiálový tok v zásadě nepřerušuje(prof. Ing. Petr Pernica, 2004).
2.2 Způsob tvorby návrhu skladu Navrhnutí skladu obvykle předchází řada úkonů jako např. úvodní analýza a zejména studie proveditelnosti. Z ní pak vyplývá stanovení funkce skladu(prof. Ing. Petr Pernica, 2004). Tato práce se soustřeďuje na vhodné využití již stávajících skladových kapacit, optimalizaci procesů a zhodnocení investic do takových procesů. Koncepční otázky logistické strategie, tedy otázky vstupující přímo do studie proveditelnosti. Otázky ohledně přiměřenosti skladových zásob, velikosti skladových zásob, důvodu držby skladových zásob budu tedy pro účely této práce považovat za exogenní proměnné a nebudu k nim rozvíjet jak teoretické, tak ani praktické poznatky Obvyklý postup zpracování tvorby návrhu skaldu je dle prof. Pernici následující:
Diagram 1-Postup zpracování návrhu skladu
4
2.2.1
Výchozí údaje
Mezi výchozí údaje, které jsou zmiňovány v prvním kroku výše uvedeného diagramu, patří následující:
Skladová zásoba materiálu - ideálně objemové jednotky – ty jsou nejrelevantnější k velikosti skladu, případně pak lze užít váhové jednotky, či dokonce peněžní
Obrat materiálu-ten ovlivňuje potřebný objem manipulační techniky
Počet obrátek skladu – udává počet obrátek skladové zásoby materiálu za rok (v objemových, váhových popř. peněžních jednotkách)
Velikost zásoby v jedné sortimentní položce – toto v sobě nese vliv na charakter skladového zařízení
Velikost a četnost jednotlivých příjmů a výdajů
Dále prof. Pernica uvádí, že jako doplňkové údaje se zjišťují též:
2.2.2
Počet sortimentních položek
Průměrná doba skladování
Roční výdej (příjem) materiálu
Nerovnoměrnosti příjmů (měsíční, denní)
Průměrný počet objednávek za den
Průměrný počet položek za objednávku
Charakter manipulačních jednotek
Skladebnost materiálu v manipulačních jednotkách
Směnnost skladu
Volba skladové technologie
ABC Analýza Volba skladové technologie by měla vyplývat z ABC analýzy. Tato může ukázat na potřebu řešit sklad diferenciovaně tzn. s jak jinými technologiemi, tak i jinými kapacitami. ABC analýza vychází z předpokladu funkčnosti Paretovapravidla, tedy že velké množství výsledků (cca 80%) je zapříčiněno jen malým počtem příčin (cca 20%). Analýza má široké uplatnění v celé sféře podnikových aktivit (např. v produktovém managementu, apod.). Její podstatou je setřídění do tří skupin dle dvou kvantitativních znaků. V případě skladové technologie se bude jednat obrátkovost a podíl na tržbách(prof. Ing. Petr Pernica, 2004).
5
malý počet položek o vysoké obrátkovosti, často s celopaletovou
Skupina A
expedicí, se zásadním podílem na tržbách položky o střední obrátkovosti se zásadním subdominantním podílem na
Skupina B
tržbách velký počet položek o dlouhé době obrátkovosti s minoritním podílem
Skupina C
na tržbách Tabulka 1 - členění ABC skupin I.
Problematické je rozčlenění do skupin. Skupiny mohou být rozčleněny následovně(Werner, 2008): Skupina
Podíl položek na objemu
Podíl na znaku
A
20%
70%
B
30%
25%
C
50%
5%
Tabulka 2 - členění ABC skupin II.
Jiné členění nabízí např. publikace Best practise in inventory management(Wild, 2002). Skupina
Podíl položek na objemu
Podíl na znaku
A
10%
66,6%
B
20%
23,3%
C
70%
10,1%
Tabulka 3 - členění ABC skupin III.
V praxi však mohou nastávat situace, kdy nelze použít tyto meze pouze přibližně, nebo může dojít k situacím, kdy je kumulační křivka vychýlena tak asymetricky, že je obtížné přesně zařadit hraniční položky. V tomto případě se přihlíží k absolutnímu rozdílu mezi podílovými znaky položek.
Můžou nastat i situace kdy pouze tři skupiny nemusí nutně stačit. Tuto situaci připouští i publikace Logistika pro 21. století: „Volba skladové technologie zpravidla vychází z ABC analýzy (…)může ukázat potřebu řešit sklad diferenciovaně v zónách (nemusí být vždy tři) (…)“(prof. Ing. Petr Pernica, 2004)
6
XYZ Analýza Je nástroj sloužící k určení stability poptávky po položkách a jejich následné roztřídění do skupin. Jedná se o obdobu ABC analýzy. I zde se vychází z Paretova principu a položky se do skupin přiřazují identickou mechanikou, jak je popsáno předchozí kapitole. Pro určení stability poptávky pro položku je třeba datová řada se zaznamenanými počty poptávky po položce. Jako metriku míry stability je používán variační koeficient. ∑ ̅
̅ Po výpočtu jednotlivých variačních koeficientů je třeba vyjádřit podíl variačního koeficientu každé položky na součtu variačních koeficientů souboru. Položky se setřídí dle tohoto znaku a právě tento pak vstupuje jako třídící klíč pro skupiny.
7
Skladové
soustavy Skladová soustava
Materiál
Vlastnosti soustavy Obsluha
Označení
Skladové zařízení
skladového
Spolehlivost, Přizpůsobivost
Přetržitelnost
(kusový)
nepaletizovaný
zařízení
paletizovaný
Vhodnost pro materiál
nenáročnost na údržbu
S velikostí S rychlostí
S velikostí
zásoby na
Velikost příjmu a
obratu
obratu
sortimentní
odběru
položku
SI - 1
Policové regály
ruční manipulace
vysoká
vysoká
vysoká
libovolnou
spíše menší
libovolnou
menší až střední
SI - 2
Patrové policové regály
ruční manipulace
vysoká
nízká
vysoká
libovolnou
libovolnou
libovolnou
menší až střední
SI - 3
Výškové policové regály
nízká
nízká
střední
nízká
nízká
SI - 4
Výškové policové regály
regálový zakladač
Nízká
nízká
střední
střední až nižší
libovolnou
SI - 5
Spádové regály
regálový zakladač
nízká
nízká
střední
SII - 1
Řadové paletové regály
čelní VZV
vysoká
vysoká
vysoká
libovolnou
libovolnou
SII - 2
Řadové paletové regály
regálový zakladač
nízká
střední/nízká
střední až nižší
libovolnou
SII - 3
Spádové paletové regály
nízká
nízká
střední/nízká
libovolnou
libovolnou
velmi vysoká
SII - 4
Blokové stohování
VZV
vysoká
vysoká
vysoká
libovolnou
libovolnou
vysoká
SII - 5
Otevřené řadové regály
VZV
střední
nízká
střední
nízkou
nízkou
SII - 6
Řadové paletové regály s úzkými manipulačními uličkami
střední
střední
střední
libovolnou
libovolnou
vertikální vychystávací VZV
nízká až
regálový zakladač/VZV
žádná
střední až vysokou
libovolnou
menší až střední
spíše menší
menší až střední
menší až střední
velmi vysoká
libovolnou
menší až
celopaletové operace;
střední
dílčí odběr ztížený
menší až
celopaletové operace;
střední
dílčí odběr mimo regál pouze celopaletové manipulace pouze celopaletové manipulace
menší až
pouze celopaletové
střední
manipulace
menší až
pouze celopaletové
střední
manipulace
speciální VZV s otočně výsuvnou nebo oboustranně výsuvnou vidlicí
8 Tabulka 4 - Přehled skladových soustav
Výše popsaný přístup označuje kniha Logistika pro 21. Století jako přístup klasický(prof. Ing. Petr Pernica, 2004). Dále však prof. Pernica dodává, že rozvoj automatizace, zakladačové technologie a také zdokonalování manipulační techniky (tj. jejich cenová dostupnost, výkonnost, závadovost a servis)může některé vhodnosti soustav relativizovat. Zároveň je z tabulky patrné, že případná matice vícekriteriálního rozhodování by byla zbytečně složitá, vzdor tomu, že nepokrývá všechny požadavky na skladování materiálu, některé soustavy jsou si jednak velmi podobné a jednak nelze přesně kvantifikovat jejich parametry. Vedle tohoto třídění udává publikace také novější přístup, který také jako předchozí nebere v potaz všechny potřebné požadavky (např. vyskladňovat FIFO aj.)1 je jednodušší a založený velikosti objemu skladované položky resp. skladované skupiny. Bere i v potaz rozdílnost použitých obsluh skladového zařízení. Objemová kategorie položky
Skladová soustava Skladové zařízení
Velkoobjemové položky
Obsluha
Blokové stohování
VZV v bočním zakládáním
(nad 30 pl./pol)
čelní VZV Vjezdové
a
průjezdné
konzolové
retrak (retrack)
regály
čelní VZV
Spádové regály
čelní VZV regálový zakladač
Kanálové
regály
s průjezdnými
buňkami
Regálový
zakladač
s autonomním
vozíkem VZV/retrak s autonomní vidlicí elevátor/přesuvný vozík
Středněobjemové položky ( 2-30 pl./pol)
Výškové řadové paletové regály
regálový zakladač
Běžné řadové paletové regály
VZV/retrak
Výškové
řadové
paletové
regály
s úzkými uličkami
speciální VZV s otočně výsuvnou, nebo
oboustranně
vidlicí/vertikální
výsuvnou výtahový
vychystávací VZV regálový zakladač
Nízkoobjemové položky (v součtu do 2 pl./pol)
Přesuvné řadové paletové regály
čelní VZV
Výškové řadové regály
regálový zakladač
Policová, zásuvkové spádové regály
Ruční manipulace
Patrové policové regály
Ruční manipulace, příp. VZV, nebo dopravník
Přesuvné policové regály
Ruční manipulace
Tabulka 5 - Přehled skladových soustav 1
Možnosti skladování atypických tovarů (např. trubek, které jsou typicky vhodné konzolové regály) pro účely této práce neberu v potaz
9
Manipulační technika Manipulační technika pro účely této práce (tj. paletové operace) lze dělit následovně (viz Obrázek 1): Nízkozdvižnévozíky2 (NZV) Ručně vedené vozíky bez pohonu – poháněné lidskou silou, nízké servisní náklady, vysoká odolnost, nízká pořizovací cena s pohonem – většinou s akumulátorovým pohonem, šetří lidskou sílu, dražší Řiditelné vozíky -vlastní akumulátorový pohon, pohodlnost obsluhy, vyšší pracovní výkon Vysokozdvižné vozíky (VZV) Ručně vedené vozíky bez pohonu – poháněné lidskou silou, nízké servisní náklady, vysoká odolnost, nízká pořizovací cena, zpravidla jen nízké výšky zdvihu s pohonem3 – většinou s akumulátorovým pohonem, některé dosahují zdvihu retraků, avšak nedosahují nikdy takových výkonových parametrů (rychlost pohybu, obsluhy, hydrauliky); častá absence bočního pojezdu vidlí Čelní vozíky s protizávažím4 – běžná manipulační technikas relativně všestranným využitím. Její poměrnou velikostní nevýhodu a tím i větší poloměr otáčení vyvažuje síla výška zdvihu, a nasazení na relativně nerovných terénech (starší skladová nádvoří, mírně svažené plochy příjmu apod.) Retraky -technika k nasazení zejména pro meziregálové operace, dosahuje podobných jako čelní vozíky s protizávažím, avšak s nižším poloměrem otáčení, takže mohou být skladové uličky kratší, zároveň je manipulace s retrakem poměrně přesná a jednoduše osvojitelná, oproti ručně vedenému VZV má totiž laterální posuv nákladu Vychystávací vozíky Jsou vozíky založené na konstrukčním principu, některého z předchozích uvedených. Rozdílem, je, že se na zdvihu hýbe i kabina s řidičem, který může kompletovat přímo z palet
2
Někdy též nepřesně „paletové vozíky, paleťáky“ Někdy též „hydro-paletové vozíky, hydropaleťáky“ 4 Lidově též „ještěrka“ 3
10
Systémové vozíky Jedná se o zakladače, které díky bočnímu zakládání potřebují nižší prostor pro uličky. Lze sem zařadit i kloubový VZV Flexi, který může sloužit jako čelní vozík, i jako zakladač. Nebo níže v práci zmiňovaný a společnosti nabízený třístranný systémový MAN-UP zakladač EKX 410 výrobce Jungheinrich (viz Obrázek 9 v přílohách této práce)
Obrázek 1 - dělení skladových vozíků (Javůrková, 2012)
2.2.3
Výpočet velikosti ideálního skladu
Při návrhu ideálního skladu vycházíme z předpokladu obdélníkového (popř. čtvercového) půdorysu o stranách délky B a L. Poté strany B a L spočteme dle následujících vzorců:(prof. Ing. Petr Pernica, 2004): √
P- počet paletových míst celkem – modul n – počet paletových jednotek ve sloupci (počet podlaží regálu)
Modulem rozumíme tzv. skladebný modul (structural modul). Jedná se o pojem převzatý původně ze stavebnictví. Jedná se o zjednodušující prvek, který představuje větší celek skladového prostoru, 11
zrychlující projektové práce a je základním předpokladem pro optimalizaci pomocí počítače. Pro práci bez softwaru si lze modul a jeho rozměry vymezit následovně(Javůrková, 2012):
Obrázek 2- Základní skladební modul
2.2.4
Výpočet velikosti plochy přejímky
Na způsob výpočtu plochy pro vykládku a přejímku má zásadní vliv, zda bude jednat o přejímku kvalitativní nebo kvantitativní. Pod přejímkou kvantitativní rozumíme takový druh přejímky, kdy je u přejímaného zboží kontrolována pouze její úplnost (tedy množství, kvantita) podle smlouvy s dodavatelem. Pro výpočet plochy kvantitativní přejímky platí:
- denní příjem zboží ve špičce - doba prodlení zboží na ploše - měrné zatížení plochy (m3/m2)
Pod kvalitativní přejímkou zboží rozumíme takový druh přejímky, kdy je u přejímaného zboží, kdy se vedle úplnosti přejímané zásilky zkoumá též kvalita. Ta může být jak úplná, tak výběrová. Spolu s dodávkou se předávají pak i průvodní doklady, vystavuje příjemka a identifikační štítek pro skladovací jednotku. Pro výpočet plochy kvalitativní přejímky platí:
(
(
))
- nerovnoměrnost měsíčního příjmu - výdej zboží ze skladu (m3 za rok) - nerovnoměrnost příjmové činnosti - doba prodlení materiálu na ploše v příjmu - počet pracovních dní za rok 12
- denní hodinový fond - měrné zatížení plochy (m3/m2) - podíl zboží dodávaného v podobě paletových jednotek jdoucích rovnou na sklad -podíl materiálu procházejícího vstupní kontrolou V praxi je složité tyto dva druhy přejímek od sebe oddělit, protože může docházet k hybridním řešením.
2.3 Warehouse management system (WMS) Je souhrnný název pro systém řízení skladových operací v distribučních centrech, logistických centrech, skladech. Použití WMS ve skladech je vynucováno tlakem na zvyšování obrátkovosti zásob, lepší využití skladovacích prostor, eliminaci chyb v procesech a snahou o zvýšení efektivnosti celého logistického systému. S rozvojem informačních technologií dochází k přechodu od papírově řízených systémů k on-line systémům, které využívají bezdrátové technologie, jako jsou WI-FI sítě, mobilní terminály s integrovanými snímači čárového kódu apod. WMS na rozdíl od klasického ERP systému je řešení založené takřka výhradně pro řízení skladových aplikací. Problémem přesného popisu WMS systému je absence jeho definice, ta pravděpodobně vychází z neexistence standardů pro WMS systém. To má za následek několik efektů: Společnosti prodávající software tak často inzerují, že prodávají WMS systém, ačkoliv prodávají např. skladový modul pro ERP, který svými parametry nedosahuje užitku WMS systému pro podnik, aniž by se dostaly do protiprávního stavu ve smyslu Zákona č.634/1992 Sb. Tento fakt vede alespoň v České republice k rozmělnění znalostí ohledně WMS systémů. Jen malé procento (14%)(ccv.cz, 2011) firem v ČR využívá WMS systém, jednak existuje veliká neznalost (více než 56%) mezi manažery o tom, co vlastně WMS je. Tato situace logicky musí vyúsťovat v to, že zkušenosti manažerů jsou špatné a následná očekávání od WMS nízká – tedy následně nedochází k jejich nákupu investice je vynaložena jinak. Jak je zmíněno výše, vzhledem k obtížné definici systému je obtížné i přesně definovat jeho přínosy. Nejobecněji se však považuje za to, že WMS je systém, který disponuje následujícími vlastnostmi(ccv.cz, 2012):
Automatické určení skladové adresy při všech skladových operacích
Plná podpora použití radiofrekvenčních terminálů
Bezpapírový systém, navádění a řízení pracovníků pomocí terminálů
Registrace všech procesů v reálném čase
Nástroje na správu logistických údajů a detekování jejich chyb
Optimalizační algoritmy naskladnění a expedice 13
On-line řízení skladových operací
Maximální využití elektronické výměny dat (EDI)
Sledování původu zboží v celém logistickém řetězci
Komplexní přehled v reálném čase s jednoznačnými výstupy
A ve výsledku (tedy po správně provedené implementaci) má pro firemní skladovou logistiku následující dopady resp. následující cíle:
Zvýšení produktivity práce a zlepšení evidence operací, snížení mzdových nákladů
Snížení chybovosti obsluhy skladu, snížení ztrát a zlepšení servisu zákazníkům
Efektivnější řízení logistiky s jednoznačnými výstupy, přehled o stavu všech příjemek a objednávek, přehled o pozici skladníků ve skladu – efektivnější řízení personálu skladu, objektivní podklady pro vyhodnocení výkonů pracovníků
Plynulý provoz skladových operací: dodržení předem navržené logistické strategie skladu, maximální využití skladovací kapacity, optimalizace výběru zboží nebo podle aktuální logistické strategie
Zvýšení kapacity skladu díky možnostem efektivnějšího využití prostoru
Snížení dopravních nákladů
Existují však i názory, podle kterých jsou tato očekávání od WMS přemrštěná, někteří autoři tvrdí, že v praxi implementace systému nevede ani ke snížení zásob, ani ke zvýšení skladové kapacity(Piasecki, 2012).
2.4 Automatická identifikace 2.4.1
Základní pojmy
Prof. Pernica definuje systém automatické identifikace množinu pasivních popř. aktivních prvků, které procházejí logistickým řetězcem a slouží k přenosu s ním souvisejících informací(prof. Ing. Petr Pernica, 2004). V rámci tohoto systému rozeznáváme ještě další podmnožiny. Jedná se o: Označení – může být etiketa s čárovým kódem popř. RFID tag, magnetická páska nebo Nosič označení – může být výrobek, visačka, díl, nebo manipulační jednotka nenarativní k vlastnímu označení Objekt– je výrobek, díl, základní nebo odvozená jednotka, ke které se přímo váže informace nesená označením 14
Snímací zařízení – je scanner, kterým je schopen označení přečíst, a dekryptovat do polohy použitelné pro další datový přenos. Mluvíme tedy o zařízení, které je schopno dekryptovat např. čárový kód do číselné řady, RFID vysílání do číselné řady apod. Je možné prohlásit, že se jedná o převodní zařízení mezi analogem a daty. Vyhodnocovací jednotka – slouží jako dekodér do podoby srozumitelné pro člověka. Nemusí se nutně totiž jednat o scanner. Vlastní vyhodnocení resp. databázové spárování číselné řady s příslušnou informací (např. že daný EAN, tedy číselná řada, značí určitou položku) se může odehrávat v jiném zařízení. Většinou se jedná o přidružený server s ERP popř. WMS systémem. Automatická
identifikace
v současné
době
založena
na
pěti
technologických
principech(prof. Ing. Petr Pernica, 2004):
Optický – založen na zpětném odrazu světla do scanneru. V současné době nejvíce rozšířený způsob identifikace
Radiofrekvenční – vysílá nebo odráží radiofrekvenční vlny do transpondéru (odpovídače); se zvýšením cenové dostupnosti RFID technologie se původně předpokládal rapidní nárůst jejího použití a vytlačení optického způsobu; jeho použití sice mírně roste, ale nárůst není tak rapidní, pravděpodobné důvody jsou popsány níže v kapitole 2.4.3
Induktivní – funguje na principu elektromagnetické indukce, v zásadě podobně jako RFID tag
Magnetický – čtením informace zakódované na magnetickém pásku, tento způsob nemá pro logistiku v současné době valné užití
Biometrický – na bázi rozeznávání biometrických znaků (otisku prstu, sítnice apod.), ani tento způsob nemá pro logistiku v současné době vysoké užití
Některé zdroje uvádějí mezi principy automatické identifikace i OCR princip (optical character recognition). Jedná se o systém, kdy snímací zařízení naskenuje označení jako do obrazového formátu a následně převede rozpoznaná písma do textového řetězce. Tato technologie je však okrajová, nebo používaná nouzově, zejména z důvodu časté chybovosti a záměny znaků5, ačkoliv její masové nasazení je možné. Je třeba celosvětově používána pro automatickou identifikaci poznávacích značek automobilů radary a dopravními kamerami. K tomu je však třeba vysoká homogenita sady čtených znaků. Pro nasazení všech systémů automatické identifikace je zcela zásadní norma v jaké jsou data předávána a dekryptována a které datové pozice mohou být používány.
5
Např. znaky malé „L“(„l“) a číslo „1“; v češtině též háčky a čárky apod.; částečně řeší použití specifického písma tzv. OCR FONT a použití jen základní písmenné sady latinky
15
2.4.2
Systémy na bázi optické rekognice
Skupiny v této kategorii dělíme na jednodimenzionální (čárové, 1-D, lineární, kódy) a dvojdimenzionální (maticové, 2-D kódy)6.
2.4.2.1 Čárové kódy Jedná se o nejstarší, nejrozšířenější, nejlevnější metodu automatické identifikace používané v logistice. Jsou to jednodimenzionální kódy, tzn. že pro jejich čtení je třeba rozeznávat jen jednu dimenzi - v tomto případě délku. Pro jeho užití v masovém měřítku je zásadní normování. Mezi masově nejrozšířenější patří EAN-13 ten je podsložkou systému standardizace GS1 (gs1cz.org, 2012)resp. odvětvového standardu GTIN(GS1 United States, 2006). Používání vlastních čárových kódů EAN pak vyžaduje registraci do systému GS1, která výrobci přiděluje identifikátor a vlastní pozice. Samotná číselná řada EAN13 se skládá z částí, které ukazuje následující obrázek:
Obrázek 3 - Členění číselné řady kódu EAN13
Pro samotnou identifikaci produktu z pozice výrobce se tedy jedná o 105 možností. V praxi však řada výrobců (jak je popsáno níže v praktické části)přistupuje k řadovému členění produktů, což výrazně snižuje počet číselných kombinací. Dále se platí za každou otevřenou pozici, někteří výrobci tak takřka ihned po ukončení výroby jednoho artiklu použijí jeho EAN pro označení nového. Někdy pro zdůraznění řadového nástupnictví, někdy protože je pozice stále nerentabilně otevřena. Artikly jsou však stále v distribučním řetězci. Nastává tedy situace, kdy se na skladě mohou potkat různé artikly s identickými EANy, což je pomocí výhradně prostředků automatické identifikace prakticky neřešitelný problém. Mezi další nevýhody patří fakt, že EAN se dá v podstatě využít pouze pro identifikaci produktu, resp. je odkazem (používá se jako odkaz) ke spárování s externí databází. V logistické praxi však pouze tato informace nestačí. Je třeba znát i další vlastnosti produktu (dobu expirace, datum výroby, šarže apod.), protože není možné se připojit, párovat k externí databázi, nebo prostě žádná není. Řešeními mohou být např. SSCC etiketa (standard GS1-128) nebo jiné druhy kódů, které 6
Anglická terminologie obvykle považuje za „čárové kódy“ (barcodes) i kódy dvojdimenzionální
16
budou rozsahem delší a budou schopny nést větší množství informací. Takové řešení je ale příliš strnulé a nepřináší požadovaný nárůst znaků, proto se stále více přistupuje k maticovým kódům.
2.4.2.2 Maticové kódy Jsou dvojdimenzionálními kódy, tedy pro jejich čtení je třeba znát jak délku, tak i šířku kódu. Stejně jako jednodimenzionálních standardů tak maticových standardů je celá řada (cca 60) avšak adaptované do norem ISO byly pouze následující(ISO, 2012): Název
Číslo normy ISO
QR Code7
ISO/IEC 18004:2006
AztecCode8
ISO/IEC 24778:2008
Data Matrix (Semacode)
ISO/IEC 16022:2006
Náhled kódu
Tabulka 6 - Přehled maticových kódů adaptovaných do standardů ISO
Velkou výhodou maticových kódů je velikost neseného množství dat. Například QR kód (kapacitně dvojnásobný co do objemu dat oproti Data Matrixu v systému standardizace GS1) v sobě může nést až 7089 numerických znaků případně 4296 alfanumerických(gs1cz.org, 2010).
2.4.3
RFID – systémy na bázi radiofrekvenční identifikace
RFID systém je systém založený na bázi přenosu informaci radiovými vlnami, označením se v tomto systému rozumí RFID tag, snímacím zařízením pak RFID transpondér (odpovídač), který vysílá impuls k RFID tagu a obdržuje od něj zpětnou informaci k dekrypce. 7 8
QR kód je standardem systému GS1 Data Matrix byl prvním kódem přijatým do standardu GS1 pod normou ISO/IEC 15418:2009
17
Podle zdroje energie se dají tagy dělit na aktivní a pasivní. Pasivní tagy nemají svůj vlastní zdroj energie (např. baterii), jako zdroj zde slouží elektromagnetické pole, které vyvolá snímací zařízení. Právě tyto druhy tagů jsou hlavně využívány v logistice, k identifikaci artiklu, popř. jeho polohy. Vzdálenost, na kterou je možno přečíst pasivní tag je menší než u aktivního. Jedná se rozmezí desítek centimetrů až jednotek metrů.9(Sommerová, 2011) Aktivní tagy obsahují vlastní zdroj energie. Jejichž činnost je tedy nezávislá na snímacím zařízení. Tyto tagy mohou nést také snímače např. tepla, vlhkosti apod. a tedy je ihned vysílat. Jedná se tedy o přenos v reálném čase. Vzhledem k tomu, že disponují baterií, zvyšuje se možnost jejich sejmutí až na 100m10. Cena aktivních RFID tagů se pohybuje obecně mezi 10 a 50 USD. (RFID Journal, 2012) Nevýhodou je vyjma nákladů také fakt, že kapacita napájecího zdroje není neomezená Jako hybridní řešení se nabízí tzv. semipasivní RFID tagy, ty mají sice vlastní zdroj energie, ale používají jej pouze pro napájení integrovaných obvodů. Ke komunikaci tedy využívají energii elektromagnetického pole stejně jako pasivní tagy. Disponují tedy vyšší nižší spotřebou energie vlastního zdroje oproti aktivním tagům a větší vzdáleností pro přečtení tagu. Na přečtení tagu má zásadní vliv používaná frekvence (resp. kmitočtové pásmo) Obecně platí, že čím vyšší je frekvence, tím větší je vzdálenost na kterou lze tag přečíst, ale zároveň se snižuje prostupnost materiálem. 2.4.3.1 Využití RFID RFID v logistických systémech má širší paletu využití než jen nosič informací důležitých pro hladký průběh supply chain. Vyjma zaznamenání, uchování a poskytování objektivních informací o artiklech a to v reálném v reálném čase se užívají také pro: Sledování majetku / zásilek. RFID tagy mohou být označeny objekty, které se často ztrácejí, jsou potenciálně předměty krádeží, nebo jsou obtížně rychle dohledatelné v čase jejich potřeby. Zde je třeba využít aktivní tagy, ty se například používají v překladištích, nebo velkých pro sledování polohy kontejnerů(AIM Global, 2012). Sledování a identifikace objektů ve výrobě, zejména jednotlivých dílů cílem zvýšit efektivitu výrobního procesu (využití dat pro stavění metrik, popř. dalších analýz). Zvýšení efektivity doplňování výrobků na prodejní ploše v maloobchodě zajišťované dodavateli díky včasné identifikaci a zvýšené automatizaci(Kodys s.r.o., 2012).
9
Do tohoto parametru také vstupuje výrazně použité kmitočtové pásmo Obvykle se využívají ve vyšších kmitočtových pozicích aby dosahovaly velké vzdálenosti signálu
10
18
2.4.3.2 Regulace a standardizace Stěžejním problémem pro masové použití RFID technologie napříč logistickými systémy je jeho standardizace, resp. interoperabilita napříč logistickým řetězcem. Mnoho organizací si ustanovilo vlastní standardy pro RFID, včetně ISO, IEC, ASTM International DASH7 a EPCglobal. Vyjma těchto si ustanovují vlastní standardy i některá průmyslová odvětví či organizace (IATA, FST, CompTIA a jiné) Ve své podstatě je totiž možné říci, že si každá země si může stanovit svá vlastní pravidla pro alokaci frekvencí RFID tagů11. Ne všechna pásma jsou ale k dispozici ve všech zemích. Tyto frekvence jsou známy jako ISM pásma (Industrial Scientific and Medicalbands).
Je třeba si
uvědomit, že technologie je v podstatě radiový vysílač, a tudíž množina pásem není neomezená a zároveň musí být vysílaná šířka pásma v souladu s místními zákony. Nízkofrekvenční a vysokofrekvenční tzv. LowFID a HighFID12 pásmo může být obsazováno globálně bez potřeby licencování. Oproti tomu tzv. UHFID13, neboli pásmo na ultra vysoké frekvence není možné globálně obsazovat, protože chybí jednotná norma. Složitost standardizace dokládá pro ilustraci Tabulka 17 uvedená v Přílohách této práce, kde je možné pozorovat množství norem ISO a ASTM, které jak bude popsáno níže, stále nestačí k dorovnání standardizace čárových kódů. Standardizací se zabývá i DASH7, který nesnaží zlepšovat a zvýšit interoperabilitu RFID v globálním měřítku. Jako svůj výchozí bod používají ISO/IEC 18000-7, komerčně neúspěšnějším se však prozatím stalo standardizační rozhraní EPC Global, to nejvíce odpovídá ISO normám. Momentálně je ze všech rozhraní používáno nejvíce. I přesto má své limity a stále není akceptováno po celém světě. Jak bylo zmíněno výše, stále neexistuje globální celosvětově přijímaný standard. Frekvence v USA jsou momentálně nekompatibilní s těmi kontinentálními a obě vzájemně nekompatibilní s japonskými. Obecně vzato, není standard, který by platil tolik univerzálně jako čárový kód, ačkoliv je třeba vzít v úvahu délku adaptačního procesu čárového kódu globálním standardům a neobsazenost čárového kódu jinými aplikacemi. RFID standardizace je složitější, protože frekvencí není nekonečně mnoho a jsou již obsazeny zcela jinými (a taktéž standardizovanými) aplikacemi (radiokomunikace, vysílání běžného rádia, frekvence bezpečnostních složek a celá řada jiných). Dokud nebude vyvinut standard, který by umožňoval práci s jediným tagem po celém světě, popř. vyvinut standard pro konverzi tagu, 11
V ČR má veškerou pravomoc nad přidělováním frekvencí ČTÚ. 125–134.2 kHz a 140–148.5 kHz 13 868–928 MHz 12
19
bude vždy nutná určitá nestandardní konverze. Ta může nabývat různých podob (vlastní software, navázání na čárový kód, popř. nárůst ruční práce). Tyto ale navyšují náklad popř. časové prodlení, čímž pozbývá užití RFID smysl.
EPC Gen2 Je zkratkou pro Electronic product code – ultra high frequency class 1-genereation 2.EPCGlobal (což je joint venture mezi GS1 a GS1US) pracuje na mezinárodních standardech pro užití, zejména pasivních RFID pro identifikaci zejména běžných produktových položek pro všechny úrovně supply chain managementu. Hlavním posláním je harmonizovat celou řadu standardů RFID, která vznikla v 90. letech. V roce 2003 byly definovány dvě rozhraní. Běžně jsou známy jako protokoly třídy 0 a třídy 114. Ačkoliv oba nadefinované protokoly nebyly ratifikovány, zaznamenaly poměrně výrazný úspěch a implementaci na obchodní úrovni zejména v letech 2002 -2005. V roce 2004 byl vytvořen nový protokol pojmenovaný jako rozhraní Třídy 1 generace2, ve kterém byli již zahrnuty problémy, které se vynořily při adaptaci první generace Třídy 0 a Třídy 1. EPCGen2 byl schválen v roce 2004 a po drobných změnách převzat a kodifikován ISOem jako norma ISO 18000-6C v roce 2006.
Mimostandardizační problémy Problém data floodingu Ne každé úspěšné přečtení tagu představuje data použitelná pro účely logistiky. Často se generuje veliké množství dat, které vlastně neslouží pro obsluhu zásob nebo jiných aplikací. Např. paleta naložená různými položkami, která projede několika čtečkami, než se dostane do skladu. Tyto pohyby vyvolávají data, která vlastně nemají žádný účinek pro inventurní kontrolu. Nebo řízení skladu. K řešení tohoto problému je tedy třeba další software, který bude rozeznávat a buď mazat, nebo filtrovat jejich pohyby (data). Ovšem doposud nebyl vystavěn takový software, který by ve svém základě tuto funkčnost měl. Jsou designována různá řešení, avšak všechny jsou zatím nabízeny jako middleware. Kritika ochrany soukromí Tento problém ovlivňuje skladové hospodářství jen velmi nepřímo. Zejména ze strany koncových zákazníků. Důležitým se může stát v momentě, kdy firma provádí zákazníkovi (např. retailerovi) RFID, se dá využít i jako velmi užitečný marketingový nástroj, a to sledováním pohybu zákazníka (jeho košíku). Někteří zákazníci však toto vnímají jako zásah do vlastní ochrany soukromí. Masivní protesty proběhly například v Německu na popud organizace FoeBuD. RFID technologie, tehdy 14
Třída 0 - pouze pro čtení, programováno ve výrobě, 64 nebo 96bit, čtení 1000tagů/sec; Třída 1 - zápis jednou/zápis mnohokrát, programováno při použití, 64 nebo 96bit, čtení 200tagů/sec
20
čelila kritice, že pokud spotřebitel zakoupí výrobek, nemusí být nutně uvědomen o existenci RFID tagu, ten tedy může být čten na dálku bez vědomí spotřebitele. Jedná se tedy o fakt, že RFID zařízení zůstává funkční i poté co bylo zboží zakoupeno a přineseno domů – tedy již nemá co sloužit jako součást řízení supply chain managementu, či jako opatření proti krádeži. Jako možné kompromisní řešení těchto stížností byl navržen tzv. clipped tag. Jedná se modifikovaný RFID tag, designovaný ke zvýšení spotřebitelského soukromí. Po provozní a technické stránce zůstává RFID stejný jako všechny ostatní. Je však možné jednu z jeho částí odtrhnout. Tím se sice RFID tag nevyřadí z provozu (stále je možné jej přečíst) ale sníží se vzdálenost responze na pouhých pár centimetrů. Zdali je RFID modifikován je možné poznat pouhým pohledem. Problémem takového zařízení je však fakt, že může být stržen při manipulaci ve skladě a také se snižuje jeho účinnost, jako ochrana proti krádežím. Problém teplotní odolnosti V dnešní době je v RFID tagu umístěn integrovaný obvod lepidlem k podložce. To představuje problém zejména tam, kde se společně vyskytuje vibrace a vysoká teplota. Když totiž integrovaný obvod ztratí spojení s podložkou, přestane fungovat jako odpovídač – nebude již tedy vysílat. V současné době vznikl jiný druh RFID tagu, kde je přímo integrovaný obvod spojen s podložkou. Vliv na RFID tag má také mikrovlnné záření. Tam kde je mu tag vystaven, může dojít snadno k poškození aparátu. Naopak je možné tuto metodu využít pro skartaci RFID (např. pro vojenské díly).
21
3 Praktická část 3.1 Úvod k praktické části Celková restrukturalizace, tak, aby odpovídala určitému „ideálu“ je komplexní proces, který není možné vést jen na poli skladu jako izolované jednotky. Tuto tezi podpírá i kniha Logistika pro 21. století. (prof. Ing. Petr Pernica, 2004). Ostatně smyslem přínosu supply chain managementu je právě těžit je z jeho integrovanosti a na ní návazného synergického efektu. Zlepšování ze současného málo vyspělého stavu (viz popis v kapitole 3.2) není dle možné jednorázově, avšak musí být provedeno ve fázích, z nich jedna musí předcházet té druhé. Současný stav totiž nabízí jen málo dispozic, pro plánování a konstrukci efektivního logistického systému, protože jsou k dispozici jen minimální, či takřka žádné informace o jeho chování. Systém se chová a je tedy i kontrolován spíše jako black-box (tedy po ose: impuls – black-box – výsledek). Obecně je totiž při controllingu, evidenci a veškerých ostatních operací se zbožím užíváno zejména jeho finančních (event. technických) vlastností, které mají jen velmi málo (anebo vůbec nic) společného s těmi vlastnostmi zboží, které jsou využitelné pro řízení skladu. Lze se domnívat, že pro celkovou efektivní restrukturalizaci, jsou třeba zejména tyto okruhy: -
Změna administrativního systému – tedy od tvorby objednávek až po vznik výdejky (a sním spojené investiční aktivity15)
-
Změna skladových procesů
-
Změna layoutu skladu
-
Investice do skladového zařízení
-
Investice do rozšíření skladové haly (a s tím spojené investice do vybavení skladu)
-
Investice do uzpůsobení dopravního příslušenství (přístupnosti skladu dopravními prostředky)
Tyto investice představují značné množství peněz, které je neúčelné investovat v momentě, kdy takřka není možné (jak bylo zmíněno výše) systém efektivně a přesně naplánovat. Zároveň jsou nutnosti investice v této fázi pouze domněnkou autora práce, nijak neověřenou. Postup se v první fázi tedy musí řídit dle následujícího schématu:
15
Jako například přechod na nový ERP systém, implementace WMS systému, vzájemná databázová integrace těchto systémů, ale i investice materiálové (nový hardware apod.) a personální.
22
Obrázek 4 - Diagram postupu 1. fáze restrukturalizace
Z tohoto titulu tedy bude v práci ověřena hypotéza, že sklad není dostačující a poté navrženy změny v layoutu a jiných skladových procesech. Otázku tzv. 2 fáze restrukturalizace nebudu pro účely této práce brát v úvahu, neboť to z výše zmíněných důvodů není účelné. Je třeba na tuto práci nahlížet jako na výchozí základnu pro fáze další.
23
3.2 Popis současného mechanismu skladu
Obrázek 5 - Vizualizace stávajícího layoutu skladu
24
3.2.1
Základní popis
Sklad je složen z běžných příhradových regálů. Ve spodní vrstvě (tedy na podlaze, v dosahu člověka) jsou umístěny policové regály event. celé rozbalené palety (viz Obrázek v sekci Přílohy. Tato místa jsou užívána pro účely pickování. Rozložení regálů je zakresleno výše na Obrázku 5. Sklad má vnitřní využitelný rozměr 20x40 m. Krajní uličky jsou delší (300cm) a vzhledem k dodatečnému místu mezi regálem a pláštěním skladu se užívají pro zboží přesahující rozměrově europalety (např. některé zářivky), rozchody mezi ostatními uličkami jsou 265 cm. Sklad má čtyři vrata, avšak jedny nelze užívat, protože jsou zastavěny regály, vrata nejsou nijak systémově užívány. Vzhledem ke svažení skladu jsou první vrata (na Obrázku 5 úplně vlevo) na úrovni země. Prostřední pak vhodná k vykládání z dodávek a pickupů. Krajní (tedy na Obrázku 5 úplně vpravo) vhodná k vykládání z nákladních vozidel a přívěsů, prakticky však nejsou užívána, protože díky úzkým vjezdům do dvora lze zajet přímo k vratům maximálně nákladním motorovým vozidlem (i s i přívěsem), tahač se sedlovým návěsem je nutné vykládat z příjezdové uličky a zboží pak přes dvůr převážet. Vrata nemají rukávy, pouze ručně ovládané posuvné sklápěcí plošiny. Teoretická kapacita plných paletových míst je 896. V současnosti je využíváno 444 paletových míst jako plocha skladu, 222 paletových míst jako pickovací plocha a 25 paletových míst jako plocha expedice, ačkoliv sekční dělení je v rámci současného stavu je spíše teoretické, jak bude vysvětleno níže v této práci. Plocha příjmu chybí. Veškerý inventář manipulační techniky tvoří: Vysokozdvižné vozíky: 1x VZV s protizávažím 1x Retrak 1x Ručně vedený VZV s pohonem Nízkozdvižné vozíky:
7x Ručně vedený NZV bez pohonu (klasický „paleťák“)
Pro vnitroskladové manipulace se užívá jen retraku a ručně vedeného VZV. VZV s protizávažím se používá pro ložné operace mimo sklad. Jako základní manipulační nástroj pro přepravu zboží jsou užívány pojízdné plošiny s odnímatelnou ojí (tzv. „kachny“; viz Obrázek 13 v přílohách této práce), které jsou v technicky špatném stavu. Součástí skladu je i přístavek, který původně sloužil jako obchod, který je v současné době rušen. 3.2.2
Systém uskladnění zboží
Stav skladu vychází historicky z faktu, že bylo nutno jej operovat bez využití WMS, pouze s některými funkcemi skladového modulu ERPu BYZNYS od společnosti J.K.R., předtím systému Globe (tehdy na operační platformě MS-DOS). Každá položka je v databázi osazena kódem tzv. číslem materiálu (CIS_MAT). Dle něj jsou položky v ERP vyhledávány pro veškeré procesy (tzn. i 25
prodej a nákup), který je realizován lidským faktorem (je-li operace realizována počítačem, EDI, vazbou na eshop, nebo jiným čistě databázovým způsobem využívá se pozice KLIC_MAT, která je k této funkci databázově vystavěna a je neměnná, na rozdíl od pozice CIS_MAT). Tento klíč (CIS_MAT) na prvních dvou pozicích reflektuje výrobce (např. PH pro Philips; OS pro Osram, apod.) Poté následuje další popis, který dále určuje blíže položku až k její jedinečnosti pomocí jejích technických vlastností (např. OSL36/865; L-lineární zářivka, příkon, CRI index a chromatičnost světla). Tento systém klade určité nároky na zbožíznalství skladníků i obchodních referentů. EAN, EOC, GPC nebo jiný standard AI není pro vnitropodnikové operace směrodatným klíčem. Při koncipování layoutu skladu (v. r. 1996) bylo vycházeno z prosté logiky, že bude-li zboží na objednávce seřazeno dle čísla materiálu abecedně, bude postačující, aby bylo zboží v uličkách seřazeno dle výrobců a následně technické příbuznosti, čímž bude tím pádem cesta skladníka skladem kontinuální a efektivní. V dnešní době toto uspořádání však není dodrženo. Ukázalo se, že není možné toto uzpůsobení skladu dodržovat. Důvody byly zejména tyto: -rozšíření sortimentu -rozšíření nabízeného portfolia -rozšíření množství spotřebitelských balení jednoho výrobku (sama společnost provádí labelling a packaging pro některé své partnery) -eliminace chyb skladníků -v distribučním řetězci jsou dnes prakticky neustále na sebe vývojově návazné řady výrobků, které není možné vzhledem k zákazníkovi zaměňovat, avšak díky jejich podobnosti docházelo k častým chybám. Byly, proto přesunuty např. jinam, čímž se se kontinuita porušila -rozměry výrobků -některé výrobky není možné, díky jejich délce (zejména 58 W lineární zářivky a svítidla na ně dimenzovaná, které přesahují europalety) skladovat na určitých místech a bylo třeba je přesunout ke krajním regálům skladu, které jsou širší -některé výrobky, nebylo účelné skladovat vzhledem k jejich malým rozměrům a nízké obratovosti ani v policových regálech na hlavní ploše a byli přesunuty na galerii 3.2.3
Systém příjmu zboží
Systém příjmu zboží je poměrně jednoduchý. Pracovník zodpovědný za příjem zboží převezme a následně dochází pouze ke kvantitativní kontrole. Kvalitativní aspekty se při příjmu řeší obvykle 26
pouze v situacích, kdy jsou velmi zjevné. Následně je zboží zařazeno na některé z volných paletových míst. 3.2.4
Systém výdeje zboží
Prodejní oddělení vystaví výdejku, ta je vytištěna ve dvou propisovacích kopiích na traktorový papír. V pravidelných intervalech pro ně fyzicky dochází vedoucí skladu. Ten výdejky řadí podle priorit k vychystání. Tento proces je založen čistě na odhadu vedoucího skladu nebo dohodě s prodejním oddělením. Děje se tak dle řady okolností (souladu s distribucí, strategickou úrovní zákazníka, dobou prodlení v případném stockoutu, žádostí prodejního referenta apod.) Tento systém řazení vede v praxi k řadě konfliktů a ke snížení úrovně služeb zákazníkům. Výdejky jsou přemístěny do skladu, kde si je odebírají skladníci. Vždy jeden skladník je zodpovědný za jednu výdejku a to bez ohledu na její objemnost (vzhledem k chaotickému layoutu zboží je výrazně pravděpodobnější, že objem chybovosti v rámci velké zakázky by dramaticky poklesl, kdyby na vychystávání pracovalo více skladníků). Po vychystání je umístěna zakázka na plošině u krajní zdi skladu, jak je viditelné z náčrtu skladu. Sklad totiž nemá vlastní soustředěnou plochu expedice. Skladník poznamená vychystané položky do výdejky, a podepíše se. Jednu kopii nechá u vychystaného zboží (kam poznačí viditelně zákazníka město, popř. městkou část, aby ulehčil orientaci řidičům, kteří za zboží odpovídají již z této plochy) a druhou uloží mezi ostatní kopie, které jsou opět vyzvednuty vedoucím skladu a předány fakturačnímu oddělení jako podklad k fakturaci. Cílem tohoto postupu byla eliminace chybovosti resp. rozporů mezi skutečným stavem skladu a daty v ERPu, důvody jsou zejména chybně přijaté zboží a zničené položky (je třeba si uvědomit, že cca 95% SKU je velmi křehké zboží).
3.2.5
Systém kontroly zásilek
Zásilky jsou kontrolovány hromadně, ráno po otevření skladu. Směna začíná překontrolováním vychystaného zboží. Kontrola je prováděna vždy dvěma skladníky, kteří danou zásilku nevychystávali. Kontrola se děje na podkladě faktury vystavené včerejšího dne. Předmětem kontroly je tedy soulad fakturovaných údajů se skutečným stavem expedované zásilky. Cílem tohoto postupu je snížit chybovost v dodávkách a zvýšit tedy Perfect order rating. Vzdor tomu, že se jedná o postup zdlouhavý, došlo po jeho založení (na popud zjištění vysoké chybovosti) ke zvýšení správnosti o 36%. Jedná se však o opatření odstraňující důsledky, ne příčiny.
27
3.3 Problémové aspekty mechaniky skladu 3.3.1
Umístění zboží
Nelze přesně identifikovat, kde se zboží nachází. Ve skladu neexistují skladové adresy. A to ani na paletové, ani na pickovací ploše. Paradoxně toto má největší dopad zejména na dobu vychystávání (na inventurní ztráty tato forma zhoršeného dohledu nad zbožím vliv nemá). Mechanika práce je totiž taková, že skladníci, kteří kompletují zboží na pickovací ploše si i zboží sami doplňují (není doplňováno průběžně, ale při zjištění nedostatku). Skladníci si jej musí tedy najít (vizuálně na paletě) a následně doplnit. Obvykle je snaha aby palety od jednoho výrobce byli ve stejné uličce (tedy v té, kde je příslušná pickovací plocha), avšak toto pravidlo není dodrženo úplně, neboť to není místně nebo rozměrově možné. 3.3.2
Manipulační prostředky
Do inventáře manipulační techniky patří : 1x Retrak 1x Ručně vedený VZV s pohonem 7x ručně vedený NZV bez pohonu 17x ručně vedený vozík s ojí (viz Obrázek 13 v přílohách této práce) Vyjma ručně vedených vozíků s ojí jsou tyto prostředky relativně nové (max. stáří 5 let) v dobrém technickém stavu a kvalitně sepisované autorizovaným servisem výrobce (Jungheinrich). Pro vychystávání se však používají ručně vedené vozíky s ojí. Ty jsou v technicky velmi špatném stavu a lze je i považovat za nevhodné pro tento druh činnosti. Vychystávávání se skládá zejména z kusových zásilek, kterých se na takto vedený vozík vejde několik, resp. je nutné na něj několik výdejek naskladnit, protože na ploše expedice je nutné obsazovat paletové místo více kusovými zásilkami. Stává se tedy, že zboží často padá z vozíku, nebo že je na ploše vozíku smíšeno s jinou výdejkou (což skladník musí několikrát kontrolovat). Skladník musí také zboží neustále upravovat tak, aby se na plochu vozíku vešlo, což jsou všechno nadbytečné operace zvyšující čas a snižující výkon, tedy dodatečný náklad. V neposlední řadě je plocha vozíku nízko nad úrovní podlahy a skladníci se musí ke každému vychystanému zboží ohýbat, což opět vede k prodloužení času, ale může mít také vliv na zdraví skladníků. Jako podporu tohoto tvrzení lze považovat fakt, že 67% vystavených pracovních neschopností osazenstvu skladu jsou problémy se zády16.
16
Věkový průměr zaměstnanců skladu je 53,45 let (Rmin=22 Rmax=83)
28
3.3.3
Využití automatické identifikace
Ve skladu je sice implementován subsystém pro automatickou identifikaci, avšak ta není příliš využívána. Využívá se jen pro užší sortiment dodávaný do řetězců17 a to jen pro kontrolu (vychystávání probíhá klasicky z traktorového papíru), kontrola tak velkého počtu různě velikých balení by totiž nebyla ručně možná. Důvody pro nízkou míru využívání jsou zejména tyto: -
technické zázemí - spojení se čtečkou je realizováno online. Díky nekvalitní síťové technice dochází k výpadkům spojení se čtečkou. Po výpadku se musí realizovat operace (tzn. vychystání, kontrola, apod.) znovu
-
neúplný datový podklad AI – v ERPu není korektně obhospodařovávána celá databáze čárových kódů, ale jen na těch položkách, které jsou zalistovány pro markety (1016 SKU)18. ERP Byznys VR není pro toto příliš ergonomicky uspořádán. Korektní obhospodařování celého sortimentu by tak znamenalo vícepráci, neboli dodatečný peněžní výdaj.
-
HR aspekt – nejhůře kvanitifovatelný, avšak lze se oprávněně domnívat, že v rámci firmy Kratochvíl elektro ten nejdůležitější aspekt. Pracovníci firmy se obávají, že po zavedení
jakýchkoliv změn, které
povedou ke zvýšení efektivity skladu dojde ze strany managementu firmy k rozhodnutí o jejich nadbytečnosti a mohou přijít o své pracovní pozice. Snaha o prosazení změn tak naráží zpravidla na bojkot ze strany skladníků19. Celou situaci komplikuje hlavně přesvědčení managementu firmy o tom, že tyto vztahové aspekty ve firmě nejsou důležité a nemají významný vliv na výkonnost práce, ačkoliv se jedná o koncepci dávno překonanou(Dvořáková, a další, 2007) a také postoj vedoucího skladu, který má z osobních principů protektorský přístup ke skladníkům. 3.3.4
Odměňování a HR aspekty Obvyklé zejména ve větších firmách je, že i mzda skladníků se dělí na dvě části, tedy variabilní a fixní. Fixní část může být opravdu řešena jako čistě fixní, ohraničená zespoda legislativou (MPSV, 2006), tedy minimální mzdou, které určuje v současnosti platné nařízení vlády č. 210/2013 Sb., nebo je část, která je nazývána
17
Slovem „řetězec“ nebo „market“ rozumíme pro účely této práce velké retailové jednotky. Tyto jsou strategickými partnery firmy Kratochvíl elektro. Z tohoto titulu jsou pro ně realizovány i lepší logistikcé služby než pro většinu běžných zákazníků (packaging, labelling, merchandising, VMI, možnost spojení přes EDI a JIT) 18 K datu odevzdání této práce 19 Tento fakt byl prakticky hlavním důvodem k neúspěchu implementace WMS Osiris v roce 2001. Zejména proto by se měl management poučit se svých minulých chyb při komplexní implementaci AI a přistupovat k tomuto tématu s výrazně vyšší pečlivostí a systematičností, než doposud a také zainteresovat pracovníky, jako je popsáno v kapitole 3.3.4
29
obvykle jako fixní míněn měsíční objem peněz závislý na hodinové sazbě (ačkoliv toto není fixní složkou v pravém slova smyslu). Oproti tomu variabilní složkou je objem vychystaných jednotek, ten se může lišit (za množství, za řádek, za výdejku apod.), tak jak je účelné pro konkrétní případ. Podle zkušeností firem, stoupla po zavedení tohoto postupu obvykle výkonnost skladníků někdy až v desítkách procent. Platy skladníků jsou v Kratochvíl-elektro však odvíjeny od hodinové sazby. To vede v praxi nejen ke špatné kontrole jejich výkonnosti, vytvoření obrazu o cíli výkonnosti skladu (benchmarking jako metoda srovnání zde není možná, protože takto zastaralý systém nemá již v oboru žádná společnost s podobným sortimentem) a vysokým dodatečným nákladům (např. je velmi obvyklé, že během sezóny zůstávají skladníci v práci přesčas i přes noc, což nese značné náklady, nejen na mzdy, ale i na vytápění skladu, elektrickou energii apod.). Na tomto místě je nutné podotknout, že management firmy se řešení situace aktivně nevěnuje, neboť není přesvědčen o tom, že by bylo možné přinést výrazné zlepšení. Toto cyklicky navazuje na vše výše zmíněné v těchto kapitolách, protože s kvalitním datovým podkladem o výkonnosti skladníků by bylo možno zejména výkonnost znát, měřit řídit a kontrolovat, ale zároveň ji porovnat i s jinými společnostmi. Celý tento problém zasahuje značně do vztahů na pracovišti, které mají významné dopady na výkonnost (resp. nákladovost) podniku. V makroměřítku zde sklad vystupuje jako silná zájmová skupina, která se snaží maximalizovat svůj užitek (tedy v tomto smyslu peněžní přínos), tohoto je v současných podmínkách možno dosáhnout však jen zvýšením počtu hodin v práci, tedy poklesem výkonnosti (k tomu je však nutné vytvořit opačné zdání, což se vzhledem k nízké znalosti managementu o logistice a skladovnictví daří). V mikroměřítku pak vznikají rozbroje přímo na pracovišti (slovní napadání, demonstrativní dovolené coby formy „osobní stávky“, neochota, „naschválnosti“ zejména v předávání relevantních informací), poslední jmenované je se projevuje i ve vztahu zejména k ostatním útvarům podniku, což v praxi vede ke složitě kvantifikovatelným vedlejším nákladům a snížení služeb zákazníkům. Všechny výše popsané problémy jsou řešitelné zavedením dvousložkové mzdy, jak je popsáno v úvodu této podkapitoly. Pro tento krok je však nutné zavedení bezpapírového skladu a kompletní podporu prostředků AI. Tímto se maximalizace zájmu skupiny přesune z hlediska čas na hledisko výkon a lze od tohoto kroku očekávat i zlepšení vztahů na pracovišti, protože současná drtivá 30
většina subjektů sporů mezi pracovníky dostane objektivní charakter, čímž bude spor průkazný a lze se domnívat, že se již nebude opakovat, neboť k němu ani nebude motiv (viz kapitola 3.7.2.3) .
3.4 Nulový datový podklad Aby bylo možno kvalitně restrukturalizovat, je třeba vycházet z určitých datových podkladů. Hlavním problémem celého systému je fakt, že evidované operace ve firmě jsou orientovány na obchodní aspekty, ne na logistické. Obchodně-účetní pojem
výdejka
není
v podmínkách
Kratochvíl-elektro
totožný
s metrikou
logistického výkonu (nejedná se o vyexpedovanou dodávku, protože zákazníci během dne posílají např. řadu objednávek, z nich jsou křížem konsolidovány výdejky a z výdejek jsou konsolidovány vyexpedované dodávky). Pojem příjemka neudává žádný údaj o rovnoměrnosti příjmu, objemu příjmu, dokonce ani o objemu v rámci zásilky. Vzhledem k absenci prvků AI nebo prvků WMS známe množství zboží na skladě, jeho technickou, efektivní i ekonomickou zásobu, není známo umístění položek, průměrná zásoba v paletách, objem skladovaného zboží. Tedy nemáme znalost o objemové kapacitě skladu. Ze stejného důvodu není známa výkonnost skladu, nelze predikovat jeho schopnosti a tedy specifikovat přesněji data dodávek (tedy přinášet lepší službu zákazníkovi). Nelze dobře plánovat odměny (nebo naopak uvádět v chod restriktivní opatření) pro pracovníky skladu. Údaje potřebné pro výpočty tedy nelze dohledat v ERP, či jiných dostupných zdrojích, ale musí se ručně počítat a případně zpřesňovat vhodnými převodními můstky .
3.5 Analytická část V této části budou popsána naměřená data, která budou třeba k dalším výpočtům níže v této práci. Vzdor tomu, že se jedná objemově relativně kratší část práce, vzhledem ke skutečnostem uvedeným v kapitole 3.4 byla tato část nejpracnější a časově nenáročnější částí. Z důvodu složitosti, nebo zejména objemovosti některých kalkulací, či měření jsou tedy níže uvedeny již výsledky případně vysvětlení metodiky výpočtů. Řadu údajů bylo nutno měřit ručně a poté vypočítávat. Zde je nutné pro přesnost uvést, že měření probíhalo v tzv. světelné sezóně. Prodej světelných zdrojů, totiž podléhá silné sezónnosti,
31
kdy hlavní část prodejů je realizována v období mezi zářím a prosincem. V tomto období je realizováno 43,38% tržeb (průměr za roky 2007-2012). Průměr tržeb za mimosezónní měsíce dosahuje úrovně 65,15% a celkový průměr potom 76,74% (roky 2007-2012). Naměřené údaje jsou tedy uváděny v době nejvyššího tlaku na sklad a logistiku. Tím je zabezpečeno, že dané údaje jsou dostatečně vysoké a nedojde tedy v průběhu roku k jejich zvýšení, které by vedlo k neplatnosti později vypočtených rezultátů.
3.5.1
Skladové statické metriky
3.5.1.1 Počet paletových míst Sklad je složen většinově z běžných příhradových regálů. Ve spodní vrstvě (tedy na podlaze, v dosahu člověka) jsou umístěny policové regály event. celé rozbalené palety (viz Obrázek 8 a v přílohách této práce) V současnosti je využíváno 444 paletových míst jako plocha skladu a 25 paletových míst jako plocha expedice. Na těchto místech však nejsou obvykle uskladněné celé palety, ale zkompletované objednávky různých rozměrů, menší než paleta. Paletové zásilky (jejichž množstevní trend je sestupný) jsou obvykle loženy volně na podlaze v poslední uličce skladu, která sice neslouží jako plocha expedice, ale je využívána pro zboží s nízkou dobou obrátky, nebo obráceně jako průběžný sklad. Paletové pozice nejsou využity plně. Část příhradových regálů je uzpůsobena pro tzv. „stojiny“, část uzpůsobena jako klasický policový regál a v částech policové regály jsou. Tím vznikají nevyužité objemové prostory, neboť hloubka policového nedosahuje plné hloubky příhradového regálu. Při odečtení těchto eventualit je čistě hypotetická kapacita skladu se současným vybavením 896 paletových míst. 3.5.1.2 Počet maximální potřeby paletových míst Maximální potřeba paletových je míst složitějším problémem pro stanovení. Velkoobchod jako takový překlenuje rozpory mezi maloobchodem a výrobou, tedy rozpor prostorový, sortimentní, množstevní a časový (Pernica, a další, 2000). Z tohoto titulu jsou (zejména v současném turbulentním tržním profilu, jak cenovém, tak sortimentním) posíleny spekulativní zásoby. Ty jsou pro účely maximální potřeby míst na rozdíl od těch cyklických velmi složitě uchopitelná. Tyto spekulativní zásoby dosáhly za rok 2013 průměrné velikosti zásilky 127,63 palety20, což představuje 28,79% současné kapacity skladu. Důvody proč jsou spekulativní zásoby uvedeny zvlášť, jsou zejména tyto: 20
Zdroj: Vlastní kalkulace, dle objemu balení SKU udávané dodavatelem množství přijatého zboží z ERP
32
A. Tvorba spekulativních zásob je spojena zejména se současným tranzitivním obdobím po zákazu žárovky a jejích dobíhajících zásob. Před třemi roky tyto zásoby prakticky neexistovali a lze se oprávněn domnívat, že během dalších tří let zmizí. B. Jejich prodej není úplně ustálený. Některé zásilky se krátce po koupi vyprodaly ve stejně vysokém objemu (většinou exportně), tedy na ně z hlediska logistiky nelze nahlížet jako na zásoby spekulativní, ale spíše na průběžné. Není to však pravidlem, prodej vykazuje prostě vysoké rozptyly v poptávce. C. Jsou vzhledem k objemu zpravidla uloženy mimo sklad (v pronajatém skladě, umožňuje-li to povaha zboží, pak mimo sklad vlastní) Maximální potřeba paletových míst byla určena výpočtem. Ze statistiky prodejů za poslední rok. V současnosti je skladem drženo 2 531 položek (což je údaj sortimentně proměnlivý v čase, avšak velikostně i objemově stabilní); jako skladových je určeno 2 371 položek, rozdíl mezi šíří položek na skladě a těmi, které by na skladě být měly, činí 312 (na skladě jsou položky nepoznačené jako skladové a některé skladové jsou ve stockoutu). Podle statistik měsíčních prodejů za od roku 2012 21 bylo zohledněno, jaká je třeba průměrná (resp. maximální) zásoba na skladových položkách. Dále byla v průměru odfiltrována ta část spekulativních zásob, na kterou je možno pohlížet jako na průběžnou zásobu (vzhledem k tomu, že se jedná o zpravidla jednopoložkové nákupy, uskladněné viditelně mimo ostatní sortiment bylo možno takový výpočet realizovat). Získané hodnoty byly převedeny na objemové jednotky. Tato metodika určuje zásadně přesnost všech ostatních výpočtů. Vzhledem k tomu, že neexistuje v podmínkách podniku způsob jak určit objem zboží a z něj tedy dále spočítat ostatní objemové jednotky potřebné v této práci. Existuje však velice dobrá evidence vah zboží, i se všemi druhy obalů, protože takovou nařizují směrnice Evropské unie o obalovém hospodářství a Intrastat. Je zde použito převodního můstku váha-objem, který se ze možných variant přepočtu jeví jako nejpřesnější. Vychází z předpokladu, že určité skupiny zboží (svítidla, žárovky, halogenové světelné zdroje, výbojky, LED světelné zdroje, transformátory apod.) jsou zhotovovány z podobných materiálů, tedy materiálů o podobné hustotě a tak jejich skupinová váha odpovídá jejich objemu. Tato hypotéza byla ověřena experimentálně na 50 produktech pro každou skupinu s průměrnou chybou Sx=8,58%, přičemž největší chybu představovala průmyslová svítidla, u nichž je váhový rozdíl způsoben konstrukcí s elektronickým
21
Pouze tam, kde to bylo možné. V současné době se velmi rychle mění produkty a produktové řady, většina položek v modelu tak byla zahrnuta za dobu kratší (např. nová řada Osram PARATHOM pouze jeden měsíc), což snižuje výpovědní schopnost výpočtu
33
předřadníkem, nebo užitím tlumivky s kondenzátorem (skupinová chyba Sx=26,83%)22 . V rámci skupiny světelných zdrojů byla chyba Sx=7,13%, což lze považovat statisticky přijatelnou chybu23. Tento můstek nezohledňuje reálnou proporcionalitu stran, ale tu není možné zohlednit žádným z výpočtů, vyjma reálného přeměření a následnou počítačových simulací. Výše popsanou metodikou byl stanoven počet potřebných palet na 612,56 při zahrnutí výše zmíněné průměrné chyby je počet potřebných paletových míst prvkem intervalu <560,00;665,12> 3.5.1.3 Průměrná zásoba v paletách Během doby měření dosáhla využitelnost skladu na 103,6%. V průměru bylo skladováno 3,6% položek (tzn. 16 palet) mimo sklad. Důvodem proč je rozpor mezi skutečností (tedy 460 palet a výše spočítanou maximální potřebou 612,56) tak značný (24,91%) tkví ve faktu, že i v současné době řada položek vykazuje stockout a řada jich není držena v dostatečné proporci, vzhledem k prodejům. Při modelování potřebné zásoby byl totiž uvažován (B,Q) ROP model, který není v podniku příliš dodržován24. 3.5.1.4 Typy palet a jejich obsazení Všechny dodávky (100%) jsou realizovány na Europaletách (1200×800×144 mm), ačkoliv některé druhy zářivkových trubic z nich přečnívají (Trubice T8 o příkonu 58 W a její ekvivalentní náhrady; Trubice T5 třídy 35 W HE, 49 W HO, 80 W HO a jejich ekvivalentní náhrady) jsou proto uskladněny v krajních uličkách skladu, kde je vzhledem k mezeře mezi pláštěním skladu a regálem větší prostor. 3.5.1.5 Výšky paletových míst Standardní profil uplatňovaný ve všech uličkách regálu. Je zobrazen v kapitole Přílohy - Obrázek 8. Spodní patro (tedy od země až do výšky 205 cm) je zaplněno policovými regály a používáno pro pickování. Nad tímto je snížené policové patro o výšce 45 cm užívané obvykle na úzkoprofilové zboží. Nad ním jsou dvě paletová patra. První o výšce 160 cm a druhé s výškou až ke stropu, které je proměnná, díky sklonu střechy, avšak vždy vyšší než 200 cm. Výška palet nebyla nikdy limitním faktorem.
22
Skupinová chyba proporcionálně odpovídá poměru množství svítidel na skladě s konvenčním rozžehem a jejich váhy, s poměrem svítidel s elektronickým předřadníkem a jejich váhy. 23 Tato chyba je vzniklá disproporcionalitou balení, které je takřka vždy kvádrové a tvarem zdroje, který je složen nejčastěji z kuloploch – tedy chybu zapříčiňuje zejména „mrtvý objem“ mezi výrobkem a spotřebitelským balením. 24 Užití tohoto modelu je pouze zjednodušující. Jeho vhodnost je silně diskutabilní. Pro kvalitní zhodnocení potřebných proporcí by bylo třeba provést důkladnou analýzu a vyhodnocení, které by svým rozsahem narostlo do objemu samostatné práce. Myšlenkou užití(B,Q) ROP modelu bylo hlavně narovnání vleklých a častých stockoutů.
34
Palety jsou často skládány na sebe v jedné paletové pozici, a i tak existuje množství volného prostoru. Toto množství je bez podpory simulačního softwaru velmi složité kvantifikovat, avšak ručním měřením volného objemu (měřeno pouze dvakrát, na všech paletových pozicích)25 bylo zjištěno, že je v paletových prostorech 13,60% volného objemu, což expertními odhady potvrdili vedoucí skladu a vedoucí příjmu (shodně 15,00%). 3.5.1.6 Váhy skladovaných palet Váhy skladovaných palet nebudou pro účely této práce brány v potaz. Světelné zdroje jsou v porovnání s ostatním spotřebním zbožím velice lehké. Váha zde nikdy nebyla determinantem ani ve skladování, příjmu nebo expedici.
3.5.2
Skladové tokové metriky
3.5.2.1 Objem palet na příjmu Objem palet na příjmu, vykazuje značné nerovnoměrnosti. V době dvouměsíčního sledování této metriky bylo zjištěno značné denní rozpětí (R=149; kdy Rmin=0 Rmax=149 palet). Tato skutečnost je dána zejména hlavní funkčností velkoobchodu – tedy překlenutím časového a množstevního rozporu mezi výrobcem a maloobchodem. Dále jsou také trendově mnohem častější příjmy v malých množstvích (režimy blížící se JIT). Průměrný objem palet příjmu (26,18 palety) se tak značnou směrodatnou odchylkou (Sx=64,07 palety) nejeví jako příliš robustní základ pro výpočet. Příjmy nejsou tak stabilní jako např. ve výrobních podnicích. Vzhledem k rozptylům neexistují (nebo resp. není možné matematicky kvantifikovat) denní, či týdenní špičky. Kriteriálně je tedy k příjmu přistupováno jinak – stanovením výkonnostní hranice - a to tak, že příjem musí být schopen během pracovní doby skladu přijmout zboží, tak aby bylo možno jej následujícího dne prodat a expedovat. Pro účely této práce je tedy vycházeno z předpokladu, že sklad musí být schopen přijmout maximální (tedy Rmax=149 palet) objem během jednoho dne provozu (tzn. 12 hodin)26 3.5.2.2 Objem jednodruhových a vícedruhových palet na příjmu Během měření došlo ke zjištění, že pouze malá část palet je vícedruhových (6,78%). Důvodem je pravděpodobně mechanika vyskladňování v dodavatelských skladech. Palety totiž přicházejí často jedno-druhové s pouze malým množstvím zboží. To je i důvodem proč je možné, aby pouze jeden pracovník realizoval kvantitativní kontrolu a naskladnění 149 palet v čase kratším než vytyčených 25
Měření proběhlo v tak malém počtu díky pracnosti, a délce měření. Aby byly pozdější výpočty platné, je tedy nutné vycházet z pozitivních údajů – ne normativních. Tento údaj je dosažitelný, protože příjem této zakázky byl do uplynutí 12 hodin přijat i naskladněn. 26
35
12 h bez prostředků AI. To znamená, že jeden pracovník potřebuje čas na nalezení zboží na ploše příjmu, kvantitativní kontrolu, nalezení identického zboží ve skladu, a následné naskladnění přijímaného zboží na svoje místo maximálně 4,83min. 3.5.2.3 Doba prodlení zboží na ploše Jako maximální přípustná doba prodlení byla výše stanovena doba 12 h, aby zboží z každé příjemky bylo možno expedovat již dalšího dne. 3.5.2.4 Měrné zatížení plochy příjmu Plocha příjmu, jak je patrné z náčrtu skladu (viz Obrázek 5) prakticky chybí. Umožňuje-li to počasí, je zboží vyskladněno na dvůr, odkud je překontrolováno a poté zatříděno do plochy skladu, pakliže to podmínky neumožňují je zboží přechodně umístěno do uliček. To snižuje výkonnost skladu, protože se pickeři nedostanou ke zboží, resp. musí palety odsouvat. Není tedy účelné ani přesné měřit měrné zatížení v momentě kdy je příjem uskladňován mezi uličky, ale v momentě, kdy je uskladňován venku. Při těchto měřeních dosáhlo měrné zatížení plochy 0,48 m3/ m2. Takto enormně nízké číslo je zapříčiněno tím, že (v souladu s výše zmíněným) jsou obvykle palety jedno-druhové s malým množstvím zboží (tedy objemem) a vzhledem k tomu, že na ploše dvora není skladník limitován velikostí plochy, tak si palety pro jednoduchost rozloží do jedné vrstvy. Ani toto určení nutné plochy, však není příliš vhodné jak je popsáno níže v kapitole 3.6.3. 3.5.2.5 Objem zboží na výstupu Trh světelných zdrojů prodělává významné změny, které se odráží i v charakteru výkonů. S rostoucí životností zdrojů, klesá postupně objem výkonů, ačkoliv tržby Kratochvíl-elektro zůstávájí proporcionální vývinu odvětví. Klesá pouze objem, ne obrátkovost, což je určité specifikum trhu. Je zapříčiněno několika důvody: -
Zkracování nadsazené doby životnosti Na počátku nástupu LED technologií, renomovaní výrobci deklarovali vysoké doby životnosti (až 50 000h), v rámci marketingové strategie27 je poté snižovali, což hrozbu stagnující obrátkovosti opět rozhýbalo
27
Spotřebitelé nevnímali vysokou životnost jako přílišnou výhodu, za kterou byli ochotni vynaložit tak vysoký peníz. Snížením doby životnosti tak dosahovali výrobci snížení ceny k penetrační a porovnatelnosti s např. CFL technologií.
36
-
Penetrační cena Zpočátku nástupu byla technologie velmi drahá. Hrozbu stagnace obrátkovosti opět rozhýbalo protnutí penetrační ceny trhu, které probíhá právě v tomto období
-
Inovativní řady Neustále se zdokonalující vývojové řady přicházející v relativně krátkých obdobích za sebou, což opět mírně hýbe s obrátkovostí směrem nahoru.
V době měření dosáhl denní výkon skladu následujících parametrů: Metrika
Hodnota
Počet vyskladněných adres
112,81
Počet jednodruhových palet
1,26
Počet vícedruhových palet
17,80
Počet kusových zásilek
96,75 Tabulka 7 - Expediční výkonnost skladu, makropohled
Počet expedovaných adres je hlavním výkonem skladu. Jedná se o zakázku expedovanou zákazníkovi. Vzhledem k metodice práce vystavování objednávek a výdejek se nejedná o pojem totožný s pojmem výdejka. Jedná se konsolidovaný expediční výkon spřažený z několika výdejových dokladů. Počet vícedruhových palet. Odběru v počtu palet jsou v současnosti schopni pouze velké subjekty. Jedná se o stabilní odběry s malou směrodatnou odchylkou (Sx=3,56). Tato skutečnost nastala po krizi v roce 2008, vzhledem k dobíhání započatých investičních projektů měl tento trend v podmínkách společnosti ještě určitou setrvačnost a zásadní propad nastal až ve světelné sezóně roku 2010. Jednodruhové palety jsou zde zkreslujícím a nevypovídajícím výkonem, jejich průměr 1,26 vykazuje vysokou směrodatnou odchylku (Sx=15,70). Jednodruhové palety jsou obvykle expedovány pouze v případě větších, nebo projektových zásilek, ty jsou i v praxi realizovány bez zaskladnění, protože jsou takřka ihned expedovány k zákazníkovi, formálně jsou také přijímány na tzv. průběžný sklad. Počet kusových zásilek udává počet expedičních výkonů, které jsou expedovány v množství menším než paletovém. V dnešní době se jedná o většinu výkonů (85,76%). Jedná se dlouhodobý trendový vývoj, který je v souladu s logikou vývinu trhu i společnosti popsaný výše v této práci. Tím se mění i podmínky pro logistiku skladu. Roste počet řádků výdejek, ačkoliv klesá absolutní počet vyskladněných kusů. Konsolidační funkce skladu se dostává více do popředí.
37
3.5.3
Skladové procesní metriky
3.5.3.1 Doba pro vyskladnění řádku zakázky Pod pojmem řádek, je v této práci chápána jedna položka bez ohledu na počet vyskladněných kusů. V této práci je považována za nejsměrodatnější údaj o skutečném expedičním výkonu skladu. Počet kusů není v těchto podmínkách relevantní, neboť v momentě, kdy je produkt nalezen není vzhledem k jeho počtům (85,76% je realizováno v kusových zásilkách, tedy v kusových počtech) předpoklad pro statisticky významný rozdíl v čase vychystávání. Vzhledem k tomu, že zboží si doplňují skladníci sami, vznikají rozdíly zejména v momentě, kdy zboží není na pickovací ploše (skladník tedy musí paletu s příslušným zbožím zkusmo dohledat, dojít si pro manipulační prostředek paletu sundat, zboží doplnit, paletu zpět umístit a manipulační prostředek umísti na kraj uličky). Tento rozdíl však lze odstranit dostatečně velkým počtem měření. Tento výzkum čítal ruční analýzu počtu vydaných kusů a řádků u 8 529 výdajových dokladů realizovaných skladem v období od 01. 09. 2013 do 31. 11. 2013 (toto období čítalo 67 pracovních dní skladu). Jedná se o jediný logistický výkon, který byl v minulosti měřen. Jednalo se měření prováděné někdejším vedoucím skladu v roce 1999. Tehdejší podmínky byly odlišné, metodika všech procesů zůstala sice takřka stejná, ale portfolio zboží bylo výrazně užší a hlubší28. Podle tvrzení managementu firmy byl i sklad naddimenzován. Doba pro vyskladnění jednoho řádku byla tehdy stanovena na 2 min., metodika měření se nedochovala. Pracovníci skladu, ani vedoucí skladu nebyli informováni o tom, že současné měření probíhá. V novém měření sledovaném v této práci byli naměřeny tyto údaje:
Metrika Výdejové doklady:
Hodnota 8 529
průměrný denní výkon na sklad
144,29
průměrný denní výkon na pracovníka
11,6
průměrný počet řádků na výdejku
12,48
Vyskladněné řádky
93 745,28
průměrný denní výkon na sklad
1 399,18
průměrný denní výkon na pracovníka
144,8
průměrná doba na vyskladnění řádku
4,86 min.
Index doby vyskladnění 1998/2013
2,43
Tabulka 8 - Expediční výkonnost skladu, mikropohled 28
V pojetí skladových zásob rozumíme pojmem šíře sortimentu množství druhů produktů, hloubkou sortimentu množství jedné SKU držené na skladě.
38
Průměrný denní výkon na sklad ve výdejových dokladech čítal 144,29 výdejek. Diskrepanci mezi počtem vyskladněných kusů a expedovaných zásilek (112,81; viz výše v této práci) zapříčiňuje zmiňovaná nerovnost mezi pojmy výdejka a expedovaná adresa. Paradoxně se ukázalo, že rozdíl mezi těmito údaji (tedy, že 22,09% expedovaných adres je konsolidováno s více výdejových dokladů) je o 11,21 p.b. nižší, než byl původní vnitropodnikový odhad. Průměrný denní výkon na pracovníka ve výši 11,6 výdejky je realizován s vysokým variačním rozpětím (R=37,15; kdy Rmin=1,15 Rmax=38,30) i směrodatnou odchylkou (Sx=15,339). To je přirozené, protože se během dne objevují i jednořádkové výdejky oproti tomu výdejky pro markety nemívají zpravidla v délce traktorového papíru méně než 3 m délky. Vyšší vypovídající hodnotu zde mají Modus Mod (x)=22; a Medián Med (x)=22,65. Průměrný denní výkon na sklad ve výši 1399,18 expedovaných řádků vykazuje v průběhu všech 67 dní směrodatnou odchylku Sx=75,975, cože představuje výkonnostní výkyv ve výši 5,43%. Výkon skladu je tedy velmi stabilní. Průměrný denní výkon na pracovníka však již vykazuje značné rozdíly. Průměru 144,8 řádků za den je dosahováno s variačním rozpětím R= 406,525 a směrodatnou odchylkou Sx=106,09, což představuje 73,26 % diskrepanci. Vyloučením extrémních hodnot sice směrodatná odchylka klesne na hodnotu Sx=53,84, stále však představuje 43,77% diskrepanci z výběrového průměru. Vzhledem k množství měření však lze oprávněně tvrdit, že taková chyba nemohla vzniknout statistickou, nebo metodickou chybou. Rozdíly ve výkonech pracovníků jsou právě důvodem častých hádek na pracovišti popisovaných v kapitole 3.3.4. Nyní bylo prokázáno, že tyto jsou pravdivá a výpočet může být vzat jako hlavní argument pro navrhovanou změnu v hodnocení dle kapitoly 3.3.4, protože rozdíl v pracovním nasazení ve výši 73,26% by měl být platově zohledněn a to dříve, než začne působit demotivačně na pracovníky pracující nad průměrem (27,2%). Celkový výkon skladu tedy byl výpočtem stanoven na 4,86 min.29 pro vyskladnění řádku výdejky. Jedná se o 2,43 násobek původně naměřené hodnoty. Kdyby bylo možné udržet vyskladnění řádku na původních 2 minutách, představovalo by toto délku pracovní směny na pouhých 5,32 hodiny, což by v praxi vedlo k úsporám na mzdových nákladech ve výši až 61,58 %. 3.5.3.2 Délka cesty na jednu zakázku Měření délky cesty na jednu zakázku bylo měřeno experimentálně GPS senzorem v pracovním oděvu skladníka, vzhledem k obavě, zda bude měření průkazné vzhledem k tomu, že se jedná o malý územní pohyb pod krytou plechovou střechou, byl senzor doplněn o pedometr užívaný ve sportu. Výsledný rozdíl 5,77 % byl zprůměrován. 29
V těchto 67 dnech byla vzhledem k sezónnosti v souladu s údaji uvedenými výše v této práci delší průměrná pracovní doba.
39
Měření probíhalo na 187 výdejových dokladech. Bohužel nebylo možné měřit délku přesně k jedné výdejce, součet probíhal dělením za celý den. Výsledkem bylo zjištění, že vyskladnění jedné výdejky vyžaduje cestu 379,68m. Při zpracování průměrného denního počtu tedy 4 404,28 m a při vyskladnění modálního počtu výdejek dokonce 8 352.96 m. Vzhledem ke způsobu provedení měření je třeba vzít v úvahu, že výsledek může podléhat chybám. Nelze zcela vyloučit, že měření obou přístrojů vykazuje velkou (ač téměř shodnou) nepřesnost. Nelze ani vyloučit ovlivnění lidským faktorem. Při bližším zkoumání těchto hodnot bylo však zjištěno, že hodnota 379,68 m poměrně dobře odpovídá tzv. „plné výdejce“. Jedná se o přibližně stejnou délku, kterou by pracovník urazil, pakliže by obešel všechny pickovací plochy. Z tohoto úhlu pohledu se jeví hodnota jako možná.30 Jiná, exaktnější verifikace hodnoty však chybí. Po zjištění těchto výsledků bylo náhodně vybráno 50 výdejek. U nich bylo poznačeno předem pořadí míst ve skladu. A poté bylo zpracování výdejky simulováno znovu. Tentokrát s výsledkem 203,71m což představuje pokles o 46,34%. Výsledný čas na řádek zakázky byl 2,76 min. Nelze však na bázi tohoto měření tvrdit, že transportní operace představují 43,20% na podílu času na řádkovém vyskladnění, protože poloha byl předem známa přesně, skladník celou cestu již předtím jednou viděl a zboží bylo vždy v pickovací ploše (toto byl náhodný efekt, ne metodický – jednalo by se pak o metodickou chybu).
3.5.3.3 ABC analýza Společnost používá rozsáhlý systém skupin položek. Ten je užíván zejména pro řízení obchodní stránky společnosti. Jedná se o 225 skupin zatříděných dle technické příbuznosti, která odpovídá obchodním aspektům. Skupiny jsou tříděny podle databázové stromové struktury (tedy 0, podskupiny 00;01;02 atd.). Tak vysoký počet skupin je však vhodnější spíše pro jemnější plánování za podpory simulačních softwarů, než pro modelování užívané v této práci. Kromě toho jsou skupiny ve své podstatě matematicky diskrepantní, neboť čítají malé množství produktů, nebo čítají výběhové produkty, či jsou nefunkční, protože firma tyto již neprodává, existují v podstatě jen kvůli historii a tak vykazují např. záporné hodnoty (v rámci dobíhajících reklamací). Pro zjednodušení a zvýšení vypovídací schopnosti analýzy byly tyto agregovány do 14 nadskupin. Nadskupiny a naměřené vstupní hodnoty ABC analýzy (za období od 1.10.2012 do 31.10.2013) jsou následující:
30
Je třeba brát v úvahu, že výdejka obvykle nevyžaduje navštívení všech uliček, ale zase například při zjištění nedostatku a pickovací ploše je třeba zajít si pro manipulační techniku (často přes celý sklad) atp.
40
Zkratka
Množstevní podíl na paticovém obratu
Množstevní podíl na maržovém přínosu
Kompaktní zářivky
ZLD
15,93%
17,54%
Žárovky
ZZ
14,70%
17,15%
Světelné zdroje LED
Z0
6,56%
14,07%
Elektroinstalační materiál
E
16,39%
11,41%
Halogenové žárovky
ZH
15,31%
11,37%
Lineární zářivky
ZL
13,71%
9,93%
Svítidla
S
2,24%
9,34%
Výbojky
ZV
0,85%
4,20%
Baterie
BAK
11,41%
2,25%
AV příslušenství
A
1,66%
0,98%
Kapesní svítilny
K
0,40%
0,94%
Nářadí, měř. přístr. a zkoušečky
N
0,17%
0,73%
Autožárovky
ZA
0,66%
0,06%
Speciální světelné zdroje
ZX
0,00%
0,03%
Skupina
Tabulka 9 - ABC analýza, skupiny a naměřené hodnoty
100,00% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% ZLD
ZZ
Z0
E
ZH
ZL
Množstevní podíl z paticového obratu (v %)
S
ZV
BAK
A
K
N
ZA
ZX
Kumulativní maržový přínos (v %)
Kumulatovní množstevní podíl (v %) Graf 1 - ABC analýza, výsledek za období 10/2012 - 10/2013
Jak je patrné z Grafu 1, který zobrazuje výsledky ABC analýzy, v podmínkách společnosti Kratochvíl elektro neplatí princip 20:80, na kterém je myšlenka analýzy založena. Maržový přínos 81,48 % 41
přináší zboží o paticovém obratu 82,60 %. Situace je dána zbožovou erozí, zapříčiněnou vstupem LED technologie a tržních událostí provázejících tento fakt. Situace je neustále proměnná. Pro podporu tohoto výroku uvádím i ABC analýzu za rok 2011. 100,00% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% ZLD
ZZ
Z0
E
ZH
Množstevní podíl z paticového obratu (v %)
ZL
S
ZV
BAK
A
K
N
Kumulativní maržový přínos (v %)
Kumulativní množstevní podíl (v %) Graf 2 - ABC analýza, výsledek analýzy za rok 2011
Pořadí produktových skupin je jiné a proporcionalita je zde také jiná. V tomto roce proporcionalita více odpovídá Paretovu principu maržový podíl 80,80% zapříčiňuje 39,55% produktů. Jedná se o situaci, kdy je již znatelná eroze trhu po zákazu žárovky a nástupu LED technologie. Předtím rozložení Paretovu principu přibližně odpovídalo. Další distorzi zapříčiňuje vyšší počet prvozávozů elektroinstalačního materiálu do marketů. Vzhledem k výše uvedenému se ABC analýza nejeví jako dostatečně robustní základnou pro další výpočty, resp. jako východisko pro tvorbu variant skladu (užít pro produkty A nejvýkonnější a nejdražší technologii, pro produkty B méně výkonné technologie apod.). Uskupení je flexibilní a flexibilita je v takto turbulentních podmínkách klíčovým faktorem, což potvrzuje i Logistika pro 21. Století. (prof. Ing. Petr Pernica, 2004). Zjištěné údaje tedy nebudou v této práci užívány k tvorbě variant layoutu skladu. 3.5.3.4 Průměrná technická životnost v sortimentních skupinách Průměrná technická životnost v sortimentních skupinách je v této práci důležitým faktorem pro zahrnutí podmínek nejistoty do matematického modelu při srovnávání tvorby variant. Vzroste- li životnost výrobků v jednotlivých skupinách, dojde ke snížení obratovosti, ztenčení zásob a paletová místa se stanou nadbytečnými. Sklad může být výkonově příliš naddimenzován, tedy investované prostředky budou využity neefektivně. 42
Vzrůstem životnosti ve skupině rozumíme v podmínkách této práce vzrůst životnosti původní technologie, ne vrůst její povahy z titulu eroze retrofity se zvýšenou nativní technologickou životností. Určení pravděpodobnosti došlo expertními odhady odborníků ze společností Megaman Osram, Philips a Sylvania. Jejich odhady byly zprůměrovány. Výsledky ukazuje následující tabulka: Skupina Kompaktní zářivky
Pravděpodobnost zvýšení životnosti 7,50 %
Žárovky Světelné zdroje LED - domácí užití
4,60 %
Světelné zdroje LED – profesionální užití
9,80 %
Elektroinstalační materiál Žárovky halogenové
86,00 %
Zářivky
1,75 %
Svítidla
37,26 %
Výbojky
4,90 %
Baterie AV příslušenství Kapesní svítilny
67,00 %
Nářadí, měř.přístr. a zkoušečk Autožárovky
14,65 %
ZX -Speciální světelné zdroje
8,00 %
Tabulka 10 - Pravděpodobnost zvýšení průměrné životnosti produktů ve vybraných sortimentních skupinách
Skupiny, kde není uveden výsledek, nebyly do dotazování zařazeny, protože to není účelné, nebo logicky možné, jsou zde uvedeny pro úplnost. V kategorii LED bylo nutné rozdělit je na dvě podkategorie domácí (spotřebitelské) užití a profesionální, v současné době se ustaluje trend, že LED retrofity pro domácí užití jsou vyráběny se životnostmi kolem 15 000 h, z důvodu zejména cenového přiblížení a lepší spotřebitelské porovnatelnosti s kompaktními zářivkami (zde se objevili i záporné odhady, tedy že životnost bude ještě klesat), kdežto LED retrofity pro profesionální užití se vyrábí v životnostech kolem 50 000 h31 a je zde větší pravděpodobnost, že se bude zvyšovat. Vysoká pravděpodobnost zdvihu životnosti halogenových žárovek je zapříčiněna tím, že v plánu EU jsou další zákazy halogenových zdrojů (Direktiva EU č.874/2012). V rámci svítidel je jedná o fakt, že světelné zdroje na stávající svítidla budou stále více a více měněny za retrofity s vyššími
31
Oba dva údaje metodikou L70-90
43
životnostmi, tedy sníží se i obrátkovost právě této skupiny, pravděpodobnost tohoto úkazu snižuje fakt, že řada průmyslových svítidel32 obsahuje světelné zdroje nenahraditelné za LED retrofity a že řada velkoobchodů profesionální zákazníky od některých druhů náhrad (zejména LED retrofitů za zářivkové trubice) zrazuje. U autožárovek byl proveden odhad pouze za společnosti Philips a Osram.
3.6 Zhodnocení velikosti skladu 3.6.1
Velikost skladového jádra
3.6.1.1 Vstupní data
Pro velikost skladového jádra je užita metodika z kapitoly 2.2.3 a údajů naměřených v kapitole 3.5. √ P- počet paletových míst celkem – modul n – počet paletových jednotek ve sloupci (počet podlaží regálu) Metrika
Hodnota
Počet paletových míst celkem
854 palet
mi
565 cm
mb
100 cm
n
3 patra Tabulka 11 - Vstupní data pro výpočet velikosti skladového jádra
Počet paletových míst celkem se skládá z míst nutných pro uskladnění a míst nutných pro pickovaní. V analytické části bylo odvozeno, že potřebný počet paletových míst pro uskladnění zboží je 615,56 palet. Počet palet nutných pro pickování je 222 a dále je zahrnuta výše zmíněná rozptylová chyba. Celkem tedy po zaokrouhlení 854 celých paletových míst. Modul je zde uvažován jednotný, užívaný ve skladu. Dle znázornění v kapitole 2.2.3 poté mi= 565 cm mb=100. Počet pater palet jsou tři, výška skladu sice teoreticky umožňuje až čtyři avšak s ohledem na ostatní technické dispozice (zejména vytápění a osvětlení pickovacích ploch) to není možné.
32
Kratochvíl elektro neprodává designová a bytová svítidla (resp. prodává pouze v průběžném režimu)
44
3.6.1.2
Výpočet √
Při zachování současné moduláže skladu je sklad nedostačující. Velikost jádra přesahuje o jeden metr celkovou současnou kapacitu skladu. Je třeba vzít v úvahu také manipulační prostory, postranní uličky, plochy expedice, příjmu apod. Současná kapacita skladu tedy není dostačující pro výkony firmy. 3.6.2
Velikost plochy expedice
Plocha expedice čítá 25 paletových pozic, z nichž na 8 pozicích je možno blokové stohování, tedy hypoteticky plocha příjmu čítá 33 pozic. Velikost expediční plochy doposud nejevila jako nedostatečná, vzhledem k taktu distribuce a vychystávání, avšak její umístění je značně problematické. Jednak je umístěna pod galerií, a tedy 17 paletových pozic nelze využít, protože není možno díky stropu (tedy podlaze galerie, viz Obrázek 11) palety zdvíhat (poté by se zdvihla kapacita až na 50 palet). Další problém v umístění je ten, že se nachází v jediné průchozí uličce skladu, tedy v dopravně nejfrekventovanějším místě.
Osoby jakkoliv manipulující s expedovanými adresami (osoby
ukládající zásilku na plochu, vyzvedávající zásilku z plochy, kontrolující zásilku, hledající zásilku a dokonce balící zásilku), tak zpomalují provoz a zároveň se zde zvyšuje riziko úrazu. Vzhledem k neustálým nárůstům kusových zásilek a zásilek distribuovaných přes KEB poskytovatele je třeba také stále více zásilek důkladně balit, do podob odpovídajících požadavkům KEB poskytovatelů. Toto se děje na zemi, přímo vprostřed uličky, což opět zdržuje dopravu. Vyjma toho je takové pracovní místo neergonomické, nevhodné a tedy i snižující výkon pracovníka balícího zásilky.
45
3.6.3
Velikost příjmu
3.6.3.1 Vstupní data Pro výpočet velikosti plochy příjmu je užita metodika z kapitoly 2.2.4 a údajů naměřených v kapitole 3.5.
- denní příjem zboží - doba prodlení zboží na ploše - měrné zatížení plochy (m3/m2) Metrika
Hodnota
Denní příjem zboží
149 palet
Doba prodlení zboží na ploše Měrné zatížení plochy (m3/m2)
6h 0,78 m3/m2
Tabulka 12 - Vstupní data pro výpočet velikosti plochy přejímky
Denní příjem zboží je uvažován jako plán. Tedy přijetí jakéhokoliv objemu zboží do následujícího dne. To vzhledem k disponibilnímu časovému fondu znamená do 12 h od přijetí. Uvažujeme-li lineární vývin přijímání (není důvod předpokládat, že je v povaze přijímaného zboží rozdíl, který by lineární vývin porušoval) potom průměrná doba prodlení zboží na ploše je 6 hodin. Měrné zatížení plochy uvažujeme, jak bylo odvozeno výše 0,78 m3/m2 3.6.3.2 Výpočet
Dle tohoto výpočtu by byla nutná plocha vyšší než potřebné skladové jádro (861m 2). Pro představu by se při čtvercovém půdorysu jednalo prostor o straně 33,86 m. Tento výpočet ovšem vychází z nepraktického východiska o zatížení ložné plochy. Tento údaj vychází ze situace, kdy pracovníci příjmu nebyli limitováni žádným prostorem. Výpočet pro potvrzení, či vyvrácení teze lze však invertovat. V současné době plocha příjmu chybí. Lze za ni považovat prostor o velikost 10,11 m2 mezi příjmovými vraty a průjezdní uličkou. V tom případě by měrné zatížení plochy mělo dosáhnout 88,43 m3/m2, což představuje sloupec dalece za výškou skladu. Plocha příjmu skladu je tedy vzhledem k výše uvedeným důkazům průkazně nedostatečná. Lze zde tvrdit, že koncepce skladu bez plochy příjmu nebyla dostačující ani v době svého založení. 46
3.7 Návrh restrukturalizace skladu 3.7.1
Cíle tvorby variant
Vzhledem k závěrům a výsledkům, které vyplívají z předchozích kapitol této práce, zde budou konkretizovány společná východiska resp. cíle, kterých by mělo být dosaženo. -
Nevyhovující velikost skladového jádra Vlastní potřebné skladové jádro při zachování současné moduláže je rozměrnější než velikost celého skladu. Prakticky jedinou možností první fáze restrukturalizace (tedy fáze, kdy velikost skladu je exogenní proměnnou) je učinit moduly menšími.
-
Zřízení plochy příjmu Je nutné zřídit příjmovou plochu. Bylo dokázáno, že velikost příjmové plochy je nedostačující. Je třeba měrné ložné zatížení plochy určit, neboť výše užitý údaj 0,78m3/m2 není účelným užít, jak je dokázáno v kapitole 3.6.3.
-
Úprava plochy expedice Zabezpečit volnost průjezdní uličky. Zvýšit v ní bezpečnost. Vytvořit prostor pro balení zásilek.
-
Zavedení skladových adres Zavedení a dodržování skladových adres je nutným předpokladem pro úspěšnou implementaci prostředků AI, který by měl přinést výrazné stlačení času pří expedičním výkonu a to až do výše 46,34% (viz kapitola 3.5.3.1).
-
Zavedení prostředků AI Zavedení by mělo snížit chybovost, zvýšit dohled, zjednodušit práci, stlačit čas a poskytnout kvalitní datovou základnu pro veškeré další výpočty týkající se řízení logistiky.
-
Změna odměňování pracovníků skladu V souladu s výše popsanými je třeba upravit odměňování pracovníků skladu (viz kapitola 3.7.2.3)
-
Změna metodiky práce ve skladu Je
pravděpodobné,
že
v některých
variantách,
dojde
k dílčím
změnám
v povinnostech skladníků resp. rozdělení jejich pracovního zařazení. -
Zvýšení výkonu skladu Výkon skladu je neuspokojivý. Je třeba jej zvýšit, ačkoliv kvantifikovat hlavní výkonovou metriku skladu, tedy dobu na vychystání řádku výdejky ex ante je v těchto podmínkách takřka nemožné.
47
-
Změna paradigmatu – hlavní funkci přebírá funkce kompletační Nejdůležitější funkcí skladu se v současných podmínkách stala funkce kompletační. Je tedy nutné přizpůsobit se logice této funkce. Stále menší expedované zásilky, čítají stále větší množství kusových položek. Sklad by měl být přizpůsoben důrazu právě na rychlé vychystávání položek, kompletaci a také jejich balení.
3.7.2
Variantně nezávislá východiska a změny
3.7.2.1 IS systém V současnosti společnost disponuje systémem ERP Byznys VR společnosti J.K.R. Skladový modul ERP systému má možnosti skladových adres a podporuje užití mobilních terminálů. Systém je ve firmě dobře znán, skladový modul je zakoupen a využívá se (resp. využívá se určitá část jeho funkcionalit). Vzhledem k špatným zkušenostem s implementací skladového systému WMS Osiris, a vzhledem k faktu, že stále nejsou jasné požadavky na celý logistický systém se jeví investice do WMS systému v této fázi projektu jako neúčelná 3.7.2.2 Zavedení AI a skladových adres Je třeba zavést skladové adresy. Současný layout zboží (tedy systém dodavatelských uliček) jak na pickovací, tak i ve skladové ploše není dále udržitelný (např. v roce 2010 dosáhl množstevní prodej výrobce Megaman pouze 8,6% množstevního prodeje výrobce Osram, přesto je pro ně vyhrazena ve skladu identická plocha). Systém dodavatelského řazení je zastaralý a v současných podmínkách vede ke snížení výkonnosti. Skladové adresy bude nutno zavést nejen na paletových místech, ale i na pickovacích plochách. Vzhledem k tomu, že ERP je na tuto funkcionalitu již připraven, celé zavedení skladových adres je tak hlavně otázkou pracnosti (tedy mzdových nákladů). Mzdové náklady na implementaci byly určeny ve výši 52 421 CZK (odhadovaný počet hodin pracnosti na dílčích úkolech násobený mzdou pracovníků, kteří budou úpravy provádět) materiální náklady (natištění štítků adres, materiál na uchycení apod.) uvažujeme do 5 000 CZK Při implementaci prostředků AI, bude nutné posílit hardware IT skladové infrastruktury a dokoupit nové mobilní terminály. Po konzultacích se společností J.K.R. doporučením společností s podobnou strukturou skladových chodů, byl zvolen mobilní terminál Motorola MC3190-G, jako nástupnická řada stávajících mobilních terminálů. Po zadání několika poptávek dosáhla nejnižší nabízená cena 15 390 CZK/kus při koupi 15 ks terminálů.
48
3.7.2.3 Zavedení dvousložkové mzdy Bude nutné zavést dvousložkovou mzdu pro pracovníky skladu, kteří budou zboží vychystávat. Pakliže dojde ke specializovanému rozdělení funkcí, bude vhodné nechat pracovníky v pozicích rotovat. Jednak se zvýší zastupitelnost, a jednak se tím obmění monotónnost práce(Dvořáková, a další, 2007). Není možné v současné fázi kalkulovat mzdu exaktně, proto bude v této práci pouze naznačen způsob její kalkulace. Metodika kalkulace mzdy by měla proběhnout až po implementaci změn a osvojení si rutinního provozu. Důležité je pracovníky neinformovat o nastávající změně v ohodnocení a probíhajícím měření, protože by došlo k změnám v jejich pracovním chování a tím tedy zkreslení celého výzkumu.(Koubek, 1997). Po získání dostatečné datové základny by měl být určen teoretický mzdový strop, který je efektivní resp. únosný pro společnost. Tomu by měl odpovídat nejvyšší expediční řádkový výkon. Poté by měl být určen průměrný výkon, který by po zavedení dvousložkové mzdy měl odpovídat původnímu platu. Tím nedojde k demotivaci zaměstnanců a ti lepší by měli zavedení chápat jako možnost vyššího přivýdělku. Horším zaměstnancům tím mzda klesne. Po zpětném přepočtení by nemělo dojít k tomu, že nejvyšší výkon, přesáhne efektivní mzdový strop. Pakliže se tak stane je nutné mzdové podmínky upravit, popř. mírně upravit mzdový strop, tedy najít určitý cenový kompromis. Je nutné u plánování mzdy respektovat ostatní zásady personálního řízení, tedy že variabilní mzda musí být: -
Dostatečná Míněno dostatečně vysoká, měla by představovat významnou část celkového ohodnocení – pak je i motivační
-
Závislá na přímo ovlivnitelném výkonu pracovníka Tento aspekt, může být problémovým zejména v sezónně slabších měsících, kdy občas nastává znatelný přebytek kapacit a skladníci tak nemohou ovlivnit výši své mzdy dodatečným výkonem, protože jej není možné realizovat. Je třeba zabezpečit, aby jejich mzdy neklesly na neúnosnou úroveň, pakliže ano, je třeba ošetřit toto zvláštním režimem. Nelze však ze současných východisek předpokládat, zda k takové situaci vůbec dojde a tedy i v tomto ohledu vydávat další doporučení.
-
Dobře kalkulovatelná Variabilní jednotka by měla být dobře uchopitelná, představitelná a kalkulovatelná. I proto je zvolena metrika vyskladněný řádek. Zároveň by variabilní složka měla představovat dobře kalkulovatelnou jednotku (např. 2 CZK/řádek je z tohoto důvodu vhodnější než 1,875 CZK na řádek). 49
3.7.1
Nejistota a matematický model
Podmínky podnikání na světelném trhu v současnosti procházejí řadou změn, zejména z titulu zákazu žárovkové technologie, některých halogenových technologií, nástupem LED technologií, jejím cenovým přiblížením se penetrační ceně trhu, vytlačování CFL technologií. Je z tohoto titulu nutné zahrnout i podmínky nejistoty, které budou zasahovat do modelu. Poněvadž je podmínek nejistoty více, byla jako vhodná metoda vyhodnocení zvolena simulace Monte Carlo. 3.7.1.1 Omezení modelu Metoda Monte Carlo velice dobře pracuje s množstvím pravděpodobnostních počtů, je však monokriteriální metodou, tedy je nutné proměnné nezobrazující se ve stejném kritériu do tohoto zpětně promítat, nebo převádět za pomoci stanovených převodních můstků – ty však občas mohou snižovat přesnost modelu a některé ukazatele je složité nebo takřka nemožné převádět. 3.7.1.2 Zvolené kritérium Kritériem zvoleným pro vyhodnocování variant je kriterium náklad. Důvodem je příčinná souvislost a nižší kvantitativní proměnlivost. Ukazatele výnosového typu jako je tržba, zisk nebo marže nejsou vhodné, neboť nejsou příčinně souvislé. Vyjma předchozích zmíněných sklad odpovídá svou povahou spíše nákladovému středisku, jeví se tedy jako vhodnější jej posuzovat tedy z kritéria náklad. 3.7.1.3
Faktory nejistoty
Při zahrnování faktorů nejistoty je v této práci vycházeno z faktu, že sklad není restrukturalizován pro jeden konkrétní časový okamžik, ale pro dlouhodobé užívání, tedy naplánovaný layout musí být optimálním (nebo alespoň sub-optimálním) i za delší čas. Pro vyhodnocení tohoto modelu bude tedy vycházeno hypoteticky ze stavu, který by mohl vzniknout za pět let (tedy v roce 2018). Toto časové měřítko je zvoleno z důvodu, že současné predikce ani expertní odhady předních subjektů světelného trhu nesahají dále a není tudíž možné jej lépe předpokládat. Faktory nejistoty zahrnuté do modelu a jejich důsledky jsou poté tyto: -
Vytěsnění produktů LED zdroji/moduly Snížení počtu paletových míst. Pokles variety produktů, ztenčení zásob a obecné zmenšení objemové potřeby. Paletová místa se stanou nadbytečnými.
50
-
Vytěsnění produktů LED svítidly Zvýšení potřeby paletových míst, svítidla mají výrazně větší objem a navíc bude třeba zvýšit varietu produktů, resp. přeorientovat se na prodej svítidel v rámci spotřebitelského trhu. Jiným úhlem pohledu může být, že svítidla vytlačí tržní podíl retrofitů pro spotřebitelský trh. Paletová místa nebudou stačit.
-
Růst životnosti Vzroste- li životnost výrobků v jednotlivých skupinách, dojde ke snížení obratovosti, ztenčení zásob a paletová místa se stanou nadbytečnými. Sklad může být výkonově příliš naddimenzován.
-
Zdvih množství prodaného elektromateriálu V současné době probíhá podnikatelský záměr, jehož úspěšná realizace s sebou ponese zvýšení prodeje elektromateriálu v lokálním měřítku. Nejedná se v současné fázi o projekt zásadního rozměru, avšak jeho případný úspěch může vést k rozšíření těchto položek. Paletová místa tedy nebudou stačit.
Vyjma vnějších nejistot je nutné zahrnout i nejistoty vnitřní. Mezi ty patří zejména korekce v možných nepřesnostech některých vypočítaných údajů. Jejich meze jsou blíže kvantifikovány u obou variant. Zejména se jedná o následující skupiny: -
Náklady na stavební práce a náklady na implementaci Oba dva jsou to faktory, které empiricky vzato bývají poměrně často neúměrně prodlužovány a jejich náklady se tak často mohou lišit. Pro zohledněné tohoto faktu, je užito v modelu pravděpodobnostního rozdělení gama
-
Pořizovací ceny prvků systému Zde se jedná o aspekt metodiky obchodní povahy. Pro účely této práce, byly užity průměry udaných cen na poptávky společností reálných poptávek potenciálních dodavatelů, avšak vlastní ceny poptávaných produktů těchto společností, jsou pouze odhadované, neboť neměly subjekty při vyhodnocování poptávky k dispozici konkrétní varianty. Dále společnosti udávali cenové relace intervalově a to každá jinak.33
33
Např. u některých produktů byla udaná cena ohraničena zespoda tedy: „od XX CZK za kus“ a jinde byla udávána horní hranice: „max. XX CZK“
51
3.7.1.4 Předpokládaný výkon Nejproblematičtějším faktorem při vytváření a měření restrukturalizace je určení výkonu skladu. Nelze totiž určit, na jakou úroveň vystoupá výkonnost skladu, resp. na jakou úroveň klesne doba na vyskladnění řádku objednávky. Nelze toto nasimulovat v současných podmínkách skladu a žádný z obchodních partnerů Kratochvíl elektro nemá sklad podobných parametrů, aby se dal výkon derivovat. Důvodem je určitá atypičnost obchodních procesů Kratochvíl elektro jak bylo zmíněno v úvodu práce. V klasických velkoobchodech tohoto typu je totiž jiná sortimentní skladba i jiná metodika, ale hlavně se v těchto skladech stýká několik druhů vyskladňovacích procesů, které výslednou metriku zkreslují. Právě toto hledisko (tedy hledisko výkon) se později na konci práce ukázalo jako tím zásadním faktorem, který relativizuje za jinak stejných okolností jasně dominovanou výhodnost modelů, což poněkud komplikuje vyhodnocení a vypovídací schopnost výsledků simulace. Děje se tak proto, že uspořené mzdové náklady se v analýze citlivosti modelu později ukázaly jako položkou s největší statistickou váhou. Podrobněji bude tato problematika rozebrána dále v této práci přímo u konkrétních výsledků. 3.7.1.5 Tvorba variant Pro tvorbu variant v tomto případě vzhledem k povaze problému nebylo možné užít některou z formalizovaných intuitivních, nebo systematicko-analytických metod, tak jak doporučuje publikace Manažerské rozhodování – postupy, metody a nástroje. Metodu lze popsat spíše jako heuristickou. Vymezený problém byl vsadit, nebo resp. dokázat, zda je možné do skladu tohoto rozměru vsadit požadovaný počet paletových míst a ploch, za dodržení následujících požadavků, které vyplívají z předchozích závěrů: -
Všechna paletová místa musí být přístupná. Objemově zde není takový počet zboží, aby bylo účelné skladovat palety řadově. Tímto požadavkem se vylučuje část technologických prostředků, jako jsou regály drive-in, radioshuttle, spadové regály a push-back regály.
-
Moduly musí být užší než současné. To je pouze logický důsledek faktu, že je na identický prostor třeba vsadit více paletových míst, než je v současnosti.
Tyto požadavky omezují tvorbu variant natolik, že po provedení řady kalkulací se sníženou velikostí modulů byly prakticky možné jen dvě varianty popsané níže v kapitole 3.7.2 a označované jako Varianta A a Varianta B.
52
3.7.2
Restrukturalizace skladového jádra
3.7.2.1 Varianta A
Obrázek 6- Vizualizace Varianty A
53
Základní myšlenkou varianty je odtržení pickovací plochy od skladovací plochy pro paletová místa. Tím je sníženo množství pohybu, protože se produkty nacházejí na nižším plošném celku a zároveň blíže u sebe. Pro paletovou část (na náčrtu znázorněna tmavě modrou s naznačeným kladem uliček) je uvažováno užití třístranného automatizovaného paletového jeřábu (viz Obrázek 14 a Obrázek 15). Díky užití této technologie, je délka skladebného modulu pouze 410 cm (díky přesnějšímu zakládání a snížení šířky manipulační uličky na 150cm). Dalším podstatným snížením plochy skladu je fakt, že je možné stohovat ve čtyřech patrech a není třeba zadní manipulační uličky. Ideální plocha dle vztahů užitých výše by měla mít rozměry 12x24m, to však není množné, protože jeden rozměr přesahuje délku skladu. Bylo tedy nutno upravit moduly na takovou délku, aby se do skladu vešly i s manipulační uličkou. Po úpravě tedy 17,10x 16,4m. V poslední uličce je uvažována skladovací plocha na plánu vyznačená červenou barvou nápisem Příhradové regály manipulovaná z retraku s posledním patrem určeným k pickování (stávající systém). Díky užitné hloubce 2,00 m pro všechny delší produkty (tedy zářivky, větší svítidla, vkládací lišty apod.) Tímto začíná pickovací plocha. Spodní patro určené k pickovaní zde pokryje sortiment objemově větších produktů (zářivek svítidel). Logicky by zde měla končit i vychystávací cesta, aby skladník expedující objednávku neúčelně nebyl nucen manipulovat s největšími a nejtěžšími produkty již od začátku výdejky. Pickovací plocha je znázorněna na plánku zeleně. Ta čítá pouze regálová místa. V současné době je využíváno 222 paletových míst obsazených regály hloubky 1 m jako pickovací plochy. Uličku uvažujeme 1,2 m aby bylo možno do ní zajet retrakem, otočení se není nutné (palety se nebudou zakládat). Poté je skladebný modul mi=3,2 m; mb=0,9 m. V této moduláži plocha čítá 156 míst paletových ekvivalentů. Při užití dvoupatrové galerie potom 312 míst. Tedy o 28,84% více, než je v současnosti nutné. Plocha příjmu je zde uvažována pouze pro blokové stohování. Vzhledem k povaze kvantitativní přejímky by zakládání do regálů pouze zdržovalo. Není možné vycházet z některého z výše změřených měrných zatížení plochy, protože jsou to údaje extrémních poloh a tudíž zavádějící. Plocha byla 40 m2 byla stanovena tak, že při maximálním denním příjmu 149 europalet a ploše jedné europalety 0,96 m2, bude uvažována výška palety 71,31 cm34 ve třech blocích, potom je třeba plochy 34 m2 budeme li uvažovat 15 % volné plochy pro manipulaci, potom by plocha příjmu měla činit 40 m2
34
3
každý příjem, je realizován z max. jednoho standardního sedlového návěsu (102 m ) potom výška jedné
průměrné EPAL z takového příjmu vychází na 71,31 cm.
54
Expediční plocha byla rozdělena do dvou částí, na expediční plochu pro vlastní distribuci (popř. pro přejímání při paritě ExW) a na plochu pro distribuci s využitím některých z KEB poskytovatelů. Důvodem jsou odlišné pracovní postupy (nutnost zakázku lépe balit, administrativní úkony, vážení zásilek, apod.) a také velikost (vlastní distribuční zásilky, byť již nepaletové bývají obvykle větších rozměrů). Na stejnou plochu bylo přemístěno i zařízení pro logistické služby prováděné firmou (packaging a labelling), čímž se prostor skladu fakticky zvětšil, neboť byla zužitkována nevyužívané plocha obchodu.
55
3.7.2.2 Matematický model Varianty A Matematický model užitý pro simulaci Monte Carlo znázorňuje následující tabulka: Pravděpodobnost/
Druh nákladu
Pravděp. rozdělení
Vlastní omezení Náklad (CZK) Min.
Max.
Náklady na zavedení prostředků AI AI - IT infrastruktura
Beta-PERT
6 7821
64 429,95
71 212,05
AI - mobilní terminály
Beta-PERT
23 0850
219 307,5
242 392,5
AI - implementace
Gama
57 421
AI - zaškolení pracovníků
Beta-PERT
234 857
223 114,2
246 599,85
Vlastní náklady na sklad SK(N) - vlastní stavební úpravy
Beta-PERT
70 000
63 000
77 000
SK(P) - náklady na vybavení expedice
Beta-PERT
68 973
65 524,35
72 421,65
SK(P) - náklady na novou manipulační techniku
Beta-PERT
78 370
74 451,5
82 288,5
SK(N) - snížení mzdových nákladů
Normální
-13 637 160
SK(O) - náklady z titulu prostojů
Gama
7 230 986
SK(P) - náklady na paletové místo aut. zakladač
Beta-PERT
5 645 730
SK(P) - náklady na paletové místo úzkorozchodný r.
Beta-PERT
SK(P) - náklady na paletové místo pickovací plocha
Beta-PERT
77 700
SK(P) - stavební úpravy
Gama
150 000
SK(P) - implementace
Gama
150 000
SK(N) - zaškolení pracovníků
Beta-PERT
78 560
Podmínky nejistoty zdvih poptávky po LED zdrojích
81,26 %
22 104
zdvih poptávky po LED svítidlech
21,85 %
59 8650
ZLD-Kompaktní zářivky
0,75 %
55 260
Z0-Světelné zdroje LED – spotřebitelský sektor
4,60 %
55 260
Z0-Světelné zdroje LED – profesionální sektor
9,80 %
187 884
86,00 %
16 578
ZL-Zářivky
1,75 %
66 312
S-Svítidla
37,26 %
82 890
ZV-Výbojky
4,89 %
16 578
K-Kapesní svítilny
0,67 %
5 526
14,65 %
5 526
8,00 %
5 526
37,00 %
11 0520
růst životnosti
ZH-Žárovky halogenové
ZA-Autožárovky ZX-Speciální světelné zdroje
zdvih poptávky po elektromateriálu
Tabulka 13 - Simulační model pro Variantu A
56
Náklady Náklady na IT infrastrukturu zahrnují posílení počítačového hardwaru v prostorách skladu, jedná se zejména o nové routery, počítače, tiskárny, apod. Částka byla určena tak, že IT pracovník firmy Kratochvíl elektro vypracoval seznam položek, které byly poptány u firemního hlavního dodavatele elektroniky. Způsob určení nákladů na mobilní terminály byl popsán výše v této práci stejně tak, jako kalkulace implementace AI. U takto exaktně stanovených nákladů uvažujeme 5% chybu a rozdělení Beta-PERT. U implementace uvažujeme rozdělení gama, které odpovídá faktu, že u drtivé většiny implementačních procesů (resp. procesů majících charakter díla) jsou obvykle práce zpožděny. Náklady na zaškolení pracovníků nepředstavují fyzické školení, ale odrážejí fakt, že bude nutná určitá adaptační doba, která se bude vyznačovat sníženou výkonností z různých důvodů. Tuto dobu uvažujeme maximálně jeden měsíc a počítáme se snížením výkonnosti oproti novému standardu na polovinu, tomuto odpovídající proporce mzdových nákladů je zanesena do modelu. Náklady na vlastní stavební úpravy zrcadlí fakt, že řadu drobných úprav mohou realizovat zaměstnanci skladu (např. přestavění prostor bývalého obchodu na expediční plochy) a také, že si na řadu úprav vzhledem k povaze své činnosti společnost sama nakoupí z důvodu úspor na materiál (elektroinstalace, osvětlení, kabely apod.).
Náklad 70 000 CZK je částka mzdových nákladů
pracovníků skladu, kteří budou práci realizovat a částka materiálu v nákupní ceně odhadnutá projektantem Kratochvíl elektro. Náklady na vybavení expedice jsou kalkulované náklady na nové vybavení expediční plochy pro kusové zásilky. Jedná se o položky jako stoly, páskovací stroj, stolní baličku apod. Náklad 68 973CZK je výsledkem poptávky po daném zboží. Náklady na novou manipulační techniku zahrnují vozíky pro vychystávání, neboť jak bylo řečeno výše v této práci, je stávající vybavení pro realizovaný charakter činnosti nevhodné. Vychystávací vozíky byly společnosti nabídnuty za 4 610 CZK při odběru 17 ks (tzn. nahrazení původního počtu ručně vedených vozíků s ojí). Snížení mzdových nákladů představuje odhadovanou částku, kterou uspoří společnost zlepšením podmínek tedy zvýšením výkonnosti. Problematické bylo určení výkonnosti, jak je popsáno v kapitole 3.7.1.4. Je zde kalkulováno původní hodnoty 2 min. na řádek, protože tuto považujeme za dosažitelnou a zároveň spodní účelnou hranici celé investice. Náklady z titulu prostojů jsou kalkulovány jako ušlá marže za průměrný mimosezónní pracovní den, protože předpokládáme, že takové činnosti budou logicky realizovány v období nejmenších ztrát. Náklady na paletové místo jsou kalkulovány dle poptávek. Všechny společnosti poskytly nacenění ve formě nákladu na paletové místo, namísto nacenění jednotlivých položek. Průměrná částka je zde potom při použití automatických paletových zakladačů 9 210 CZK na paletovou pozici. 57
Náklady na pickovací plochu jsou odhadovány na pouhých 77 000 CZK. Důvodem takto nízké částky je fakt, že lze část stávajících regálů využít pro stavbu nové pickovací plochy. Stavební úpravy odhadnuté stavební firmou čítají hlavně náklady na postavení pickovací plochy a úpravy kotvení regálů, podlahy a úpravy na plynovodu a vytápění (sklad je vytápěn v současnosti plynovými horkovzdušnými výměníky, které musí být kvůli zakladačům přemístěny). Opět je zde uvažováno rozdělení gama. Implementace čítá IT implementaci zakladačové technologie, vytvoření middlewaru a zápojů do současného systému. Opět je modelováno rozdělení gama. Zaškolení pracovníků pro operaci se zakladačem je uvažováno podle stejné metodiky jako zaškolení zaměstnanců pro prostředky AI, tentokrát je uvažována vzhledem ke složitosti IT implementace adaptační doba dva měsíce s polovičním výkonem a pouze tři zaměstnanci jako operátoři.
Podmínky nejistoty Každá podmínka nejistoty má přiřazenou pravděpodobnost a očekávaný náklad, který vyvolá výskyt této eventuality. Všechny podmínky vyvolají buď nadbytek paletových míst, nebo nedostatek. Nákladové ocenění nedostatku palet je kalkulováno v pořizovací ceně nové palety tedy v této variantě 9 210 CZK. Pickovací plocha je naddimenzována a náklady jsou velmi nízké, tyto proto nejsou kalkulovány. Problematickým faktorem je určení nákladového ocenění přebývající palety. Není účelné uvažovat záporný náklad, tedy eventualitu pronájmu, neboť není cílem společnosti paletová místa pronajímat. Krom toho nejsou přebytková množství palet tak vysoká aby se třetímu subjektu vyplatilo platit pronájem tak drahé skladové technologie. Kalkulovat na úrovni oportunitních nákladů také není účelné, neboť se jednak jedná o jevy závislé – společnost může generovat zisk, má-li zboží a tedy má-li jej kde uskladnit. A navíc taková úvaha porušuje logickou dikci celé práce, neboť zavádí předpoklad, že chybějící místo je levnější než přebývající a tudíž mít poddimenzovaný sklad je vlastně správně. V souladu s touto úvahou by pro ocenění nákladu na přebývající paletu mělo platit, že by se ztráta měla pohybovat mezi úrovní nákupu nového paletového místa a mezi 50% úrovní pořizovací ceny (neboť dle odhadů dodavatelů technologie, je možné tento druh skladovací techniky za poloviční cenu - na rozdíl od běžných regálů – prodat). Dále je třeba zahnout fakt, že není v této variantě vyvážena proporcionální dimenze mezi paletovými místy a pickovací plochou a také fakt, že v krajní variantě prodeje je třeba zohledňovat transakční náklady a pět let vázané prostředky. Po zvážení výše uvedených faktorů byla pro účely této práce stanovena ztráta na úrovni 5 526 CZK což odpovídá přibližně 60 % pořizovací ceny. Jedná se ztrátu vzniklou při
58
prodeji paletového místa za poloviční cenu při zohlednění transakčních nákladů a vnitropodnikové úrokové míry. Náklady na zdvih tržního podílu LED technologie. Její pravděpodobnost vychází jednak z expertních odhadů stejně jako v kapitole 3.5.3.4. a jednak se opírá o expertízy společností Osram a Megaman, které se shodují v tom, že v roce 2018 poprvé přesáhne podíl prodané osvětlovací techniky na bázi LED hranici 50%. Expertízy však neuvádějí a expertní odhady se neshodují v tom, jaký podíl z celku budou představovat LED světelné zdroje a moduly a jaký budou představovat svítidla, resp. je složité určit vývin trhu svítidel v delším časovém horizontu. Do roku 2018 lze považovat pravděpodobnost 81,26 % zdvihu podílu LED modulů za dostatečně kredibilní. V podmínkách svítidel, se však expertní odhady liší, protože nelze dost dobře předpokládat, zda se do roku 2018 mezi spotřebiteli zdvihne poptávka po modulových svítidlech35. Pakliže se tak stane, dojde k prudkému rozšíření variety svítidel a objemovému nárůstu ve skladu, neboť LED zdroje budou vytlačeny vetší varietou více objemných svítidel. Paletová místa budou nedostačující. Pakliže se tak nestane, budou nahrazena jen některá svítidla průmyslová a z hlediska logistiky by takřka nemělo dojít ke změně. Pravděpodobnostní určení růstu životnosti bylo popsáno v kapitole 3.5.3.4 náklady jsou kalkulovány dle snížení obratovosti a na ní navazující snížení či zvýšení počtu potřeby paletových míst násobených příslušnými náklady na přebytek nebo nedostatečnost počtu paletových míst. Je třeba si uvědomit, že produktové řady jsou jinak objemově orientované a zdvih životnosti není v absolutním měřítku stejný. Za určenými náklady je upozaděna kalkulace čítající objemovost, obratovost i možné zdvižení životnosti (proto např. 20-ti násobný vzrůst životnosti kapesních svítilen vyvolá jen 8,33% náklad oproti zářivkovým trubicím, kde je tento zdvih pouze v desítkách procent) Společnost má podnikatelské záměry v oblasti elektromateriálu.
Úspěch by vyvolal
rozšíření sortimentu a tedy i nutnost dodatečných paletových míst. Kalkulovaný náklad je odvozený od škály produktů zařazených do projektu a od jejich obratovosti. Pravděpodobnost je určena odhadem managementu firmy.
35
Vzhledem k relativní novosti produktů není zcela ustáleno názvosloví. Pod tímto pojmem rozumíme svítidlo bez výměnného světelného zdroje, nebo svítidlo s modulem, který je sice možné vyměnit, ale není podobný, nebo jinak zaměnitelný za jakýkoliv stávající světelný zdroj. Svítidlo se tedy po době životnosti likviduje (popř. reklamuje či mění) celé.
59
3.7.2.3 Varianta B
Obrázek 7 - Vizualizace Varianty B
60
Základní myšlenkou varianty je vytvoření co nejlevnější změny a užití úzkorozchodných regálů. Představuje méně nákladově náročnou variantu na pořízení. Její hlavní použitou technologií je paletový regál s úzkými uličkami. Pickovací a skladová část není tedy od sebe odtržena. Pro skladovou část platí, že vertikální moduláž je zachována, princip pickování je tedy stejný. V posledním patře (na zemi) je vložen regál s rozbalenými produkty. Stejným principem je využit i prostor mezi nosnou konstrukcí skladu a pláštěním, tedy k uskladnění delších trubic a některých svítidel. Při užití této technologie, bude třeba zakoupit novou manipulační techniku, tedy systémový vozík pro třístranné vychystávání. Délka uličky je uvažována 175 cm, což je dostatečná šířka pro systémové vozíky této třídy. Šířka modulu poté činí 435 cm, hloubka 90cm. Ideální velikost skladového jádra tak dle vztahu uvedeného výše v této práci činí 16,5x32,9m uvažovány jsou pouze tři patra. Tento rozměr lze přejmout do velikosti stávajícího skladu. Plocha příjmu je zde uvažována pouze pro blokové stohování (ze stejných důvodů jako v předchozí variantě). Rozmístění plochy příjmu a expedice je dané poté exogenně. Příjmová plocha min. 40m2, kterou je nutné umístit do prostoru haly je vyznačena na hnědou barvu (viz Obrázek 7). Expediční plocha byla opět rozdělena do dvou částí, na expediční plochu pro paletové zásilky a na plochu pro kusové zásilky a to z důvodu úspory místa, protože v této variantě nezbývá příliš místa pro expediční plochu v hlavní lodi skladu. Plochu pro packaging a labelling bude nutné přesunout mimo přístavek oproti plánům v původní variantně, protože prostor bude upotřeben pro ostatní kusové zásilky. Jediným logicky možným místem je vystavění galerie v zadní části skladu, nad plochou příjmu a expedice, což je opět obdobný systém užívaný v současnosti Obecně je možné o variantě prohlásit, že je proveditelná, avšak rozměrově hraniční po všech stranách. Úzké uličky na krajích skladu jsou možné, ne však zcela vhodné. Vozík by se v nich měl dokázat otočit, avšak vzhledem k minimu prostoru to bude manipulaci značně ztěžovat a tím i zpomalovat, tedy výkon klesne. Počet paletových míst je také hraniční, další zvýšení již není možné, resp. je možné ale jen při rozšíření skladu, což je značná investiční aktivita. Vzhledem k využití galerie jsou s rezervou naplánovány expediční a službové plochy. Galerie však snižuje vertikální manipulovatelnost, což bude opět zpomalovat ložné operace na ploše paletové expedice a příjmu.
61
3.7.2.4
Matematický model Varianty B Pravděpodobnost/
Druh nákladu
Pravděp. rozdělení
Vlastní omezení Náklad (CZK) Min.
Max.
Náklady na zavedení prostředků AI AI - IT infrastruktura
Beta-PERT
6 7821
64 429,95
71 212,05
AI - mobilní terminály
Beta-PERT
23 0850
219 307,5
242 392,5
AI - implementace
Gama
57 421
AI - zaškolení pracovníků
Beta-PERT
234 857
223 114,2
246 599,85
Vlastní náklady na sklad SK(N) - vlastní stavební úpravy
Beta-PERT
70 000
63 000
77 000
SK(P) - náklady na vybavení expedice
Beta-PERT
68 973
65 524,35
72 421,65
SK(P) - náklady na novou manipulační techniku
Beta-PERT
1 878370
1784452
1972289
SK(N) - snížení mzdových nákladů
Normální
-9 546 012
SK(O) - náklady z titulu prostojů
Gama
3 615 493
SK(P) - náklady na paletové místo úzkorozchodný r.
Beta-PERT
337 150
SK(P) - náklady na paletové místo pickovací plocha
Beta-PERT
526 584
SK(P) - stavební úpravy
Gama
150 000
Podmínky nejistoty zdvih poptávky po LED zdrojích
81,26 %
3 720
zdvih poptávky po LED svítidlech
21,85 %
1 161 875
ZLD-Kompaktní zářivky
0,75 %
9 300
Z0-Světelné zdroje LED – spotřebitelský sektor
4,60 %
9 300
Z0-Světelné zdroje LED – profesionální sektor
9,80 %
31 620
86,00 %
2 790
ZL-Zářivky
1,75 %
11 160
S-Svítidla
37,26 %
13 950
ZV-Výbojky
4,89 %
2 790
K-Kapesní svítilny
0,67 %
930
14,65 %
930
8,00 %
930
37,00 %
214 500
růst životnosti
ZH-Žárovky halogenové
ZA-Autožárovky ZX-Speciální světelné zdroje
zdvih poptávky po elektromateriálu
Tabulka 14 - Simulační model pro Variantu B
62
Náklady Náklady na zavedení prostředků AI jsou stejné jako v předchozí variantě, jedná se o variantně nezávislé proměnné, stejně tak jsou identické náklady na vlastní stavební úpravy a náklady na vybavení expedice. Náklady na novou manipulační techniku jsou v této variantě vyšší, protože vyjma nových vychystávacích vozíků, je třeba dokoupit nový systémový vozík EKX 410 v ceně 1 800 000 CZK dle poptávky ke společnosti Jungheinrich. Snížení mzdových nákladů je uvažováno nižší, zrcadlí fakt, že řada ložných operací je realizována na malém a ne zcela ergonomickém prostoru, který bude výkonnost snižovat. Náklady na paletové místo dosahují tak nízké ceny (v průměru 550 CZK za paletové místo) díky faktu, že je možné použít součásti stávajících regálů, průměrná cena je tedy tímto erodována. Náklady na pickovací plochu jsou oproti tomu vyšší a to i oproti předchozí variantě, protože je třeba zakoupit jiný regálový systém. Do této částky jsou zahrnuty i regály potřebné na galerii pro packaging a labelling. Implementační náklady a náklady na zaškolení zde nejsou uvažovány, protože se jedná v podstatě o rozšíření skladu se stejným principem práce, tudíž není důvod se domnívat, že by poklesla výkonnost vlivem nefunkčnosti, nebo neznalosti ovládání prvků skladu.
Podmínky nejistoty Pravděpodobnosti jevů se zcela logicky nemění v závislosti na variantách, stejně tak jako vyvolané potřeby paletových míst. Rozdílná je v této variantě cena za nadbytečnou a nedostatečnou paletu. Při kalkulaci ceny za chybějící paletu je vycházeno z úvahy,že (na rozdíl od předchozí varianty) nelze již paletová místa dokoupit, protože je není kam fyzicky vložit. Stav nedostatku by vyvolal další investici do rozšíření skladové budovy. Cena za chybějící paletu je tedy kalkulována jako průměrná cena paletového místa identické technologie (tedy úzkorozchodného regálu) v podmínkách nově dostavěné skladové budovy36. Cena za nadbytečnou paletu 913 CZK je kalkulována jako ztráta za zakoupenou paletovou pozici. Je zde zohledněn fakt, že regály budou prodávány, případně likvidovány na úrovni pořizovací ceny, ale hlavně fakt, že klesne-li potřeba paletových míst, bude tendence dalších dílčích stavebních úprav, aby se uvolnily nevyhovující malé prostory.
36
Velikost potřeby plochy nové budovy byla odvozena poměrným přepočtem paletových míst ku zbytku plochy z předchozí varianty pro zachování dobré srovnávací báze.
63
3.7.2.5 Vyhodnocení simulace variant
Varianta A
Graf 3 - Pravděpodobnostní rozdělení - Varianta A
Stat. charakteristika Počet simulací Základ varianty Střední hodnota Medián Modus Std. Odchylka Rozptyl Šikmost rozdělení Špičatost Var. Koeficient Minimum Maximum
Hodnota 50 000 1 727 722 2 011 246,15 1 941 367,20 --1 720 734,15 2 960 926 006 944,19 0,389 3,40 0,8556 -4 376 047,31 11 012 010,33
Tabulka 15- Výsledky simulace - Varianta A
Simulací bylo zjištěno, že průměrná očekávaná nákladovost varianty činí 2 011 246,15 CZK, hranice této nákladovosti, je dosahováno s hustotou pravděpodobnosti 50,326 %. Nejnižší naměřenou hodnotou je -4 376 047,31 CZK, záporného znaménka je dosahováno zejména díky kalkulované úspoře na mzdách. Pravděpodobnost, že se z úspor na mzdách projekt do pěti let v podmínkách nejistoty zahrnutých do modelu zaplatí (tedy náklady budou nejvýše 0,00 CZK) je 11,371 %.
64
Analýza citlivosti v těchto podmínkách vykazuje enormní závislost na snížení mzdových nákladů (67,3 %) a na náklady z titulu prostojů (30,7 %). Je to logickým důsledkem, neboť se jedná o vysoké číselné hodnoty. Z tohoto výsledku lze odvodit dva důležité závěry: -
Výkon skladu je zásadní položkou i v nákladovém hledisku. Bylo prokázáno, že mzdové náklady jsou v delších obdobích stále výrazně větší, než náklady na techniku. Jedná se o spolehlivý matematický důkaz, že tvrzení managementu o nepodstatnosti výkonu skladníků (A obecně celého uzpůsobení skladu po stránce, personální, firemní kultury a hlavně ergonomie práce)a jeho návaznosti na náklady je špatné.
-
Kritickým nákladovým faktorem projektu je čas. Není jím vlastní pořizovací náklad, ale doba, po kterou bude sklad z důvodu implementace projektu uzavřen, resp. ušlá marže. Z tohoto faktu vyplívají další závěry pro to, jak projekt řídit, resp. na co se zaměřit. Tedy na kvalitní naplánování celé implementace projektu. Stlačení času, případně přepracování projektu za tímto účelem, nastavení smluvních penále apod. Je-li tento zařazen jako deterministická hodnota a model simulován znovu, pak střední hodnota klesne na 572 412,54 CZK a hranice nulových nákladů je dosahováno s hustotou pravděpodobnosti 33,76 %.
Podmínky nejistoty jako citlivostní faktor zanikají. Důvodem je konstrukce modelu, kdy jsou fragmentovány, do podskupin, tedy každá položka sama o sobě nevýznamnou. V rámci podmínek nejistoty jsou poté citlivostní prvky rozmístěny následovně:
Graf 4- Citlivostní analýza prvků nejistoty - Varianta A
65
Varianta B
Graf 5- Pravděpodobnostní rozdělení - Varianta B
Stat. charakteristika Počet simulací Základ varianty Střední hodnota Medián Modus Std. Odchylka Rozptyl Šikmost rozdělení Špičatost Var. Koeficient Minimum Maximum
Hodnota 50 000 -849 698,00 -1 550 498,97 -1 574 707,56 --1 085 688,30 1 178 719 087 174 ,52 0,1431 3,16 -0,7002 -5 904 591,52 3 890 042,40
Tabulka 16 - Výsledky simulace - Varianta B
Simulací bylo zjištěno, že průměrná očekávaná nákladovost varianty činí -1 550 498,97 CZK, hranice této nákladovosti, je dosahováno s pravděpodobností 50,894 %. Nejnižší naměřenou hodnotou je 5 904 591,52 CZK, záporného znaménka je dosahováno zejména díky kalkulované úspoře na mzdách. Pravděpodobnost, že se z úspor na mzdách projekt do pěti let v podmínkách nejistoty v zahrnutých do modelu zaplatí (tedy náklady budou nejvýše 0,00 CZK) je 92,124 %.
66
Analýza citlivosti opět vykazuje enormní závislost na snížení mzdových nákladů (81,40 %) a na náklady z titulu prostojů (18,30 %). I v této variantě jsou tedy platné výše zmíněné závěry ohledně důležitosti aspektů, na které by se měl management zaměřit. Podmínky nejistoty jako citlivostní faktor, budou-li posuzovány separátně, jsou vzhledem k identické pravděpodobnosti a
podobné proporcionalitě vůči ostatním deterministickým
nákladům v rámci varianty velmi podobné s Variantou A.
Graf 6 - Citlivostní analýza prvků nejistoty - Varianta B
67
3.7.2.6 Srovnání variant
Graf 7 - Srovnání variant
Jak je vidět na z výsledku simulace (Graf 7) Varianta B dominuje Variantu A dle pravidla první stochastické dominance, což je lépe viditelné z grafu srovnání hustoty pravděpodobnosti níže (Graf 8). Varianta B dosahuje střední hodnoty -1 550 498,97 CZK s hustotou pravděpodobnosti 58,877 %. Stejné hodnoty Varianta A dosahovat může, avšak s hustotou pravděpodobnosti 1,20 %. Pravděpodobnost, že náklady se budou pohybovat alespoň na nulové úrovni (0,00 CZK) jsou pro Variantu A 11,371 % kdežto pro Variantu B 92,124 %. Nejvyšší možné hodnoty Varianty B (3 981 480,07 CZK) dosahuje Varianta A s hustotou pravděpodobnosti 87,447 %.
Graf 8 - Srovnání hustoty pravděpodobností variant
68
Je třeba si uvědomit, že ačkoliv model zahrnuje různé eventuality, je řada faktorů, které je třeba vzít v úvahu při rozhodovacím procesu, a které z modelu nevyplívají. Např. nezahrnuje fakt, že Varianta A je méně závislá na lidském faktoru. Úbytek pracovníků se neprojeví tak výrazným poklesem výkonnosti jako v případě Varianty B, což lze považovat za nespornou výhodu, zejména při eventualitě zeštíhlení výroby. Dále je třeba si uvědomit, že v dlouhém časovém horizontu (resp. při jiném odhadu nákladovosti) se dominance mění. Právě odhad výkonnosti a doba prodlevy je zcela zásadní pro nákladovost obou variant.
Graf 9 - Srovnání variant - alternativní model I.
Graf 9 představuje srovnání, kdy jsou z modelu vyjmuty právě snížení mzdových nákladů. Lze pozorovat vyosení grafů směrem doprava zapříčiněné užitými gama rozděleními, zejména pak ušlou marží, která vzhledem k velikosti peněžního objemu dokáže ovlivnit tvar celého grafu.
69
Graf 10 - variant - alternativní model II.
Graf 10 představuje model, ve kterém je mzdových nákladů užito, ale jsou společně s ušlou marží v modelu považovány za deterministické proměnné, modely zde nápadně ztrácí své vyosení, neboť částka nejvýznamnějšího gama rozdělení (tedy ušlá marže) je zde uvažována deterministicky. Graf 11 zobrazuje stav, kdy je jako deterministická uvažována jen ušlá marže. Tyto simulace jsou důkazem předchozího tvrzení (a zároveň jsou v souladu s výše uvedenou analýzou citlivosti), že vzájemnou relativizaci výhodnosti variant ovlivňuje právě výkonnost a do ní návazné promítané snížení mzdových nákladů, popř. časový horizont. Čím je však časový horizont delší tím, méně přesnější jsou předpovědi, neboť se mohou objevit jiné eventuality měnící původní pravděpodobnosti, či jejich hodnoty (změna cenových proporcí) případně se mohou vyskytnout události zcela nové.
70
Graf 11 - variant - alternativní model III.
3.7.2.7 Výběr varianty Pakliže, by při rozhodování o vhodné variantě pro realizaci bylo přistoupeno výsledkům simulace jako k jedinému argumentu – jednoznačně by byla zvolena Varianta B. To by ale nebyl přístup správný, protože tento rozhodovací problém naplňuje dle prof. Fotra všechny charakteristiky špatně strukturovaného problému(Fotr, a další, 2010), tedy se nejeví algoritmický přístup k vyhodnocení variant jako optimální. Vhodnější se jeví užití kombinace empiricko-intuitivních metod a právě metod algoritmických, zejména z důvodu, že model nereflektuje všechny vlastnosti variant, protože některé z nich není možné převádět, anebo není účelně je převádět do modelu, neboť se promítnou v takové podobě, v níž si nezachovají svou vypovídací schopnost. Jedná se například již výše zmíněnou menší závislost na lidské práci u Varianty A. Vyšší držba techniky oproti lidské práci na sebe však váže vyšší servisní náklady, jejichž potřebu (a tudíž celkový náklad) nelze po uplynutí záruční doby odhadovat. V případě výpadku dodávky elektrického proudu, nebo výpadku IT systému se sklad ve Variantě A stane neoperovatelným. Také vzroste v tu chvíli závislost na servisních společnostech (ať již technologie vlastní, nebo IT). Oproti těmto nevýhodám, zase skýtá určitou vyšší míru flexibility v řazení produktů a také je mírně prostorově naddimenzován, tedy zdvih poptávky je možné řešit dokoupením nové techniky bez nutnosti investice do rozšíření skladu. S tímto faktem sice počítá simulace, avšak nelze do ní započítat fakt, že rozšíření skladu bude potřebovat nové plánování, úkony a prostoje, které také nelze s předstihem odhadnout, protože se budou odvíjet od konkrétních východisek v budoucnosti, která se od současných budou diametrálně lišit.
71
Dále je třeba si uvědomit, že sklad není (nebo by neměla být) izolovaná jednotka, ale součást integrovaného logistického řetězce. Změna v přístupu k nákupu, nebo distribuci, či změna v obchodních aspektech může vhodnost variant zcela změnit. V rámci výkonů společnosti rozdíl středních hodnot variant (3 561 745,12 CZK37) představuje 1,68% podíl z ročního obratu společnosti, nejedná se tedy – zejména s přihlédnutím k povaze investice - o částku u které by bylo pravděpodobné, že by ohrozila životnost společnosti. V neposlední řadě je třeba vzít v potaz, že konečné rozhodnutí, jako každý rozhodovací problém, bude podléhat ovlivnění osobnostními rysy rozhodovatelů, popř. jinými motivy jako střetem zájmových skupin uvnitř podniku apod.
4 Závěr Tato práce vystupuje, jako jedna fáze plně komplexního problému celkové restrukturalizace tak, jak je uvedeno v kapitole 3.1. V úvodu praktické části byla popsána a zhodnocena mechanika skladu i skladových procesů, jejich specifika a byly zanalyzovány problémové aspekty, tedy došlo k provedení úvodní analýzy. V analytické části této práce (kapitola 3.5) došlo k měřením a k vytváření dostatečné datové a podkladové základny, která posloužila jako východiska výpočtů a simulací užitých k naplnění vytyčených cílů. V kapitole 3.6 byla podrobena ověření hypotéza, zda je sklad pro současné potřeby podniku rozměrově nedostatečný, se špatným jádrem, plochou příjmu a plochou výdeje. Na základě výpočtů v kapitole 3.6 bylo zjištěno, že: -
Skladové jádro je ve stávající moduláži nedostačující
-
Plocha příjmu je nedostačující
-
Plocha expedice je dostačující, avšak nevhodně umístěná
Tyto poznatky byly detailněji shrnuty v kapitole 3.7.1 a následně využity ke konkretizaci požadavků, které mají splňovat navrhované restrukturalizační varianty. Vzhledem k množství požadavků a relativně dobré datové základně byly v rámci podmínek vytyčených v kapitole 3.1 vytvořeny varianty. Vzhledem k omezením se jednalo pouze o dvě varianty, které byly následovně převedeny na matematické modely a zhodnoceny simulací Monte Carlo. Výsledky simulace ukázaly jasnou dominanci Varianty B, dle prvního pravidla stochastické dominance. Tento výsledek byl ovšem v práci relativizován a jednoznačnost a univerzální správnost takové volby zpochybněna zejména v kapitolách 3.7.2.6 a 3.7.2.7. Jedním z hlavních důvodů 37
-1 550 498,77 CZK pro variantu A; 2 011 246,15 pro variantu B
72
relativizace byla nemožnost odhadu výkonnosti sklad resp. na něj navázaná úspora mezd po restrukturalizaci, která se právě vzdor prvotním odhadům ukázala jako nejdůležitější faktor při srovnávání variant, což u obou variant potvrdili citlivostní analýzy modelů. Ačkoliv po provedení simulace poměrně rozsáhlého modelu nešlo jednoznačně určit nejvhodnější variantu, bylo užití této metody přínosem. Právě užití této metody jednoznačně ukázalo, který z faktorů je při restrukturalizaci důležitý a který je ve své důležitosti pouze minoritním. Právě tato simulace ukázala jak výrazně je důležitá úspora mzdových nákladů, jinak by se totiž jevila varianta B jako ta dalece nejlepší (jak např. ukazuje Graf 10). Nelze tedy prohlásit, že vzhledem k nemožnosti odhadu výkonnosti skladu je simulace neplatná, či neúčelná, neboť je to právě naopak, protože bez důsledného zahrnutí úspor mzdových nákladů by byl celý rozhodovací problém zkreslen a management by se na bázi takových podkladů neúčelně zaměřoval na jiné aspekty, nebo si zvolil nevhodnou variantu. Navíc na bázi tohoto modelu došlo ke zformalizování řady podmínek s co nejvyšší možnou objektivitou. Zbylé aspekty zmiňované v kapitole Výběr varianty, které nebylo možné do modelu zařadit mohou být vyřešeny některými z metod vícekriteriálního rozhodování. Stanovení vah kritérií pro tyto aspekty (např. možnost vyšší flexibility, vyšší servisní náklady, pokles závislosti na lidské práci apod.) však musí být stanoveny rozhodovateli (a to jak metoda stanovení vah kritérií, tak i vlastní stanovení vah), tudíž nemohou být součástí této práce.
73
5 Přílohy Název normy Upravuje ISO NORMY ISO 14223
Radiofrekvenční identifikace zvířat
ISO/IEC 14443
Zóna HighFIDs , hojně využíván pro pasové čtečky- zakotven v normě ICAO38 9303
ISO/IEC 15693
Zóna HighFIDs, využíván pro bezkontaktní platby a kreditní karty
ISO/IEC 18000
Informační technologie – radiofrekvenční identifikace pro položkový management39 Část 1
Výstavba a definice parametrů ke standardizaci
Část 2
Parametry pro bezdrátovou komunikaci pod 135 kHz
Část 3
Parametry pro bezdrátovou komunikaci na 13.56 MHz
Část 4
Parametry pro bezdrátovou komunikaci na 2.45 GHz
Část 6
Parametry pro bezdrátovou komunikaci mezi 860–960 MHz
Část 7
Parametry pro aktivní bezdrátovou komunikaci na 433 MHz
ISO/IEC 18092
Informační technologie – telekomunikace a mezisystémová výměna informací; rozhraní a protokol NFCIP-140
ISO 18185
Průmyslový standard pro elektronické pečetní kontejnerů
ISO/IEC 21481
Informační technologie – telekomunikace a mezisystémová výměna informací; rozhraní a protokol NFCIP-141
ASTM NORMY Norma pro testovací metody k určování výkonu pasivních RFID ASTM D7434 transpondérů (odpovídačů) na paletizovaných nebo jinak unifikovaných nákladech Norma pro testovací metody k určování výkonu pasivních RFID ASTM D7435 transpondérů (odpovídačů) v kontejnerech Norma pro testovací metodu k balícím stojům, na určení čitelnosti ASTM D7580 RFID na paletizovaných nebo jinak unifikovaných nákladech Tabulka 17- Přehled norem pro aplikaci RFID
38
International Civil AviationOrganization Tato norma, nebyla v ČR zavedena (u nás je aplikace RFID standardizována normou ČSN ISO 17364) překlady se tedy různí a neexistuje ani unifikovaný překlad této normy 40 NearFieldComunication IP-1 41 NearFieldComunication IP-2 39
74
Obrázek 8 – Vizualizace stávajícího rozložení pater regálů
Obrázek 9 - Systémový vozík EKX 410 (jungheinrich.cz)
75
Obrázek 10 - Základní skladebný modul (3D pohled)
Obrázek 11 - Vizualizace stávajícího layoutu skladu (3D pohled)
76
Obrázek 12 - Satelitní snímek areálu společnosti s naznačenými vjezdovými plochami (maps.google.com, 2013)
Obrázek 13 - Ručně vedení vozík s ojí
77
Obrázek 14 - Vizualizace skladu s automatickým jeřábovým zakladačem (mecalux.cz, 2013)
Obrázek 15 - Konstrukční prvky stohovacího jeřábu (mecalux.cz, 2013)
78
6 Seznam použitých obrázků a tabulek OBRÁZEK 1 - DĚLENÍ SKLADOVÝCH VOZÍKŮ (JAVŮRKOVÁ, 2012) .......................................................................11 OBRÁZEK 2- ZÁKLADNÍ SKLADEBNÍ MODUL ........................................................................................................12 OBRÁZEK 3 - ČLENĚNÍ ČÍSELNÉ ŘADY KÓDU EAN13 ............................................................................................16 OBRÁZEK 4 - DIAGRAM POSTUPU 1. FÁZE RESTRUKTURALIZACE .......................................................................23 OBRÁZEK 5 - VIZUALIZACE STÁVAJÍCÍHO LAYOUTU SKLADU ..............................................................................24 OBRÁZEK 6- VIZUALIZACE VARIANTY A ...............................................................................................................53 OBRÁZEK 7 - VIZUALIZACE VARIANTY B ..............................................................................................................60 OBRÁZEK 8 – VIZUALIZACE STÁVAJÍCÍHO ROZLOŽENÍ PATER REGÁLŮ ...............................................................75 OBRÁZEK 9 - SYSTÉMOVÝ VOZÍK EKX 410 (JUNGHEINRICH.CZ) ..........................................................................75 OBRÁZEK 10 - ZÁKLADNÍ SKLADEBNÝ MODUL (3D POHLED) ..............................................................................76 OBRÁZEK 11 - VIZUALIZACE STÁVAJÍCÍHO LAYOUTU SKLADU (3D POHLED) ......................................................76 OBRÁZEK 12 - SATELITNÍ SNÍMEK AREÁLU SPOLEČNOSTI S NAZNAČENÝMI VJEZDOVÝMI PLOCHAMI (MAPS.GOOGLE.COM, 2013) ......................................................................................................................77 OBRÁZEK 13 - RUČNĚ VEDENÍ VOZÍK S OJÍ ..........................................................................................................77 OBRÁZEK 14 - VIZUALIZACE SKLADU S AUTOMATICKÝM JEŘÁBOVÝM ZAKLADAČEM (MECALUX.CZ, 2013) .....78 OBRÁZEK 15 - KONSTRUKČNÍ PRVKY STOHOVACÍHO JEŘÁBU (MECALUX.CZ, 2013) ..........................................78
TABULKA 1 - ČLENĚNÍ ABC SKUPIN I.....................................................................................................................6 TABULKA 2 - ČLENĚNÍ ABC SKUPIN II. ...................................................................................................................6 TABULKA 3 - ČLENĚNÍ ABC SKUPIN III. ..................................................................................................................6 TABULKA 4 - PŘEHLED SKLADOVÝCH SOUSTAV ....................................................................................................8 TABULKA 5 - PŘEHLED SKLADOVÝCH SOUSTAV ....................................................................................................9 TABULKA 6 - PŘEHLED MATICOVÝCH KÓDŮ ADAPTOVANÝCH DO STANDARDŮ ISO .........................................17 TABULKA 7 - EXPEDIČNÍ VÝKONNOST SKLADU, MAKROPOHLED ........................................................................37 TABULKA 8 - EXPEDIČNÍ VÝKONNOST SKLADU, MIKROPOHLED .........................................................................38 TABULKA 9 - ABC ANALÝZA, SKUPINY A NAMĚŘENÉ HODNOTY .........................................................................41 TABULKA 10 - PRAVDĚPODOBNOST ZVÝŠENÍ PRŮMĚRNÉ ŽIVOTNOSTI PRODUKTŮ VE VYBRANÝCH SORTIMENTNÍCH SKUPINÁCH ....................................................................................................................43 TABULKA 11 - VSTUPNÍ DATA PRO VÝPOČET VELIKOSTI SKLADOVÉHO JÁDRA ..................................................44 TABULKA 12 - VSTUPNÍ DATA PRO VÝPOČET VELIKOSTI PLOCHY PŘEJÍMKY ......................................................46 TABULKA 13 - SIMULAČNÍ MODEL PRO VARIANTU A .........................................................................................56 TABULKA 14 - SIMULAČNÍ MODEL PRO VARIANTU B .........................................................................................62 TABULKA 15- VÝSLEDKY SIMULACE - VARIANTA A ..............................................................................................64 TABULKA 16 - VÝSLEDKY SIMULACE - VARIANTA B .............................................................................................66 TABULKA 17- PŘEHLED NOREM PRO APLIKACI RFID ...........................................................................................74
DIAGRAM 1-POSTUP ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU SKLADU ..........................................................................................4
79
7 Zdroje AIM Global. 2012. .aimglobal.org. AIM Global. [Online] 27. 11 2012. http://www.aimglobal.org. ccv.cz.
2012.
CCV
Informační
systémy.
CCV
Řízený
sklad.
[Online]
26.
11
2012.
http://www.ccv.cz/podnikove-informacni-systemy/rizeny-sklad-wms/. —. 2011. CCV Informční systémy. Firmy nevyužívají možností informačních technologií k úsporám nákladů na logistiku. [Online] 6. 12 2011. http://www.ccv.cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/tzfirmy-nevyuzivaji-moznosti-informacnich-technologii-k-usporam-nakladu-na-logistiku/. Dvořáková, Zuzana a kol., a. 2007. Management lidských zdrojů. Praha : C.H. Beck , 2007. Dvořáková, Zuzana. 2012. Řízení lidksých zdrojů. Praha : C.H. Beck, 2012. Fotr, Jiří, a další. 2010. Manažerské rozhodování - postupy, metody a nástroje. Praha : Ekopress, 2010. ISBN 978-80-86929-59-0. GS1 United States. 2006. An Introduction to the Global Trade Item Number (GTIN). gs1us.org. [Online] 2006. [Citace: 26. 11 2012.] gs1cz.org. 2012. gs1cz.org. GS1 Czech republic. [Online] 26. 11 2012. http://www.gs1cz.org/. —. 2010. gs1cz.org. GS1 Czech Republic. [Online] 14. 07 2010. [Citace: 26. 11 2012.] http://www.gs1cz.org/o-nas/novinky/qr-code-prijat-do-rodiny-gs1-2d-kodua1556193/?search_vyraz%5B0%5D=%7Cn%7Cqr&search_zvyrazni=true. ISO. 2012. International Organization for Standardization. iso.org. [Online] 2012. [Citace: 26. 11 2012.] http://www.iso.org. Javůrková, Ing. Martina. 2012. Skladové hospodářství. [Powerpoint] Praha : autor neznámý, 2012. jungheinrich.cz.
Vozíky
MAN-IP.
Jungheinrich
ČR.
[Online]
[Citace:
19.
12
2013.]
http://www.jungheinrich.cz/produkty/systemove-vna-voziky/voziky-man-up/. Kodys s.r.o. 2012. kodys.cz. Kodys s.r.o. [Online] 27. 11 2012. http://www.kodys.cz/rfid.html. Koubek, Josef. 1997. Řízení lidských zdrojů: základy moderní personalistiky. místo neznámé : Management Press, 1997. maps.google.com. 2013. Google Maps. Google Maps. [Online] Google, 2013. [Citace: 31. 12 2013.] https://maps.google.com/?ll=50.229538,14.099337&spn=0.001539,0.004128&t=h&z=19. mecalux.cz. 2013. Třístranný stohovací jeřáb. mecalux.cz. [Online] Mecalux S.A., 2013. [Citace: 8. 10 2013.] http://www.mecalux.cz/automaticky-sklad-palety/tistranny-stohovaci-jerab-palety. MPSV. 2006. Zákon č.262/2006 Sb. místo neznámé : Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2006. Pernica, Petr a Mosolf, Jörg Horst. 2000. Partnership in logistics. Praha : Radix, 2000. ISBN 8086031-24-1. Piasecki, Dave. 2012. Inventoryops.com. Warehouse Management Systems (WMS). [Online] 15. 11 2012. http://www.inventoryops.com/warehouse_management_systems.htm.
80
prof. Ing. Petr Pernica, CSc. 2004. Logistika pro 21. století (1.díl). Praha : Radix, 2004. —. 2004. Logistika pro 21. století (2.díl). Praha : Radix, s. r. o., 2004. 80-86031-59-4. —. 2004. Logistika pro 21. století (3.díl). Praha : Radix, 2004. RFID Journal. 2012. The Basics of RFID Technology. RFID Journal. [Online] 27. 11 2012. http://www.rfidjournal.com/article/view/1337/2. Sommerová, ing.Martina. 2011. Základy RFID technologií. http://rfid.vsb.cz. [Online] 2011. [Citace: 27.
11
2012.]
http://rfid.vsb.cz/miranda2/export/sites-
root/rfid/cs/okruhy/informace/RFID_pro_Logistickou_akademii.pdf. Werner, Hartmut. 2008. Supply chain management: Grundlagen, Strategien, Instrumente und Controlling. Wiesbaden : Gabler, 2008. ISBN 978-3-8349-0504-8. Wild, Tony. 2002. Best Practice in Inventory Management. místo neznámé : Elsevier Science, 2002. ISBN0-7500-5458-9.
81