Vybrané faktory ovlivňující rozvoj cestovního ruchu na Vysočině
Děkuji zejména vedoucí své bakalářské práce paní Mgr. Evě Horňákové za odborné vedení práce, trpělivost a podporu při jejím vytváření. Velice také oceňuji pomoc pracovnic turistického informačního centra v Novém Městě na Moravě při vyplňování dotazníků a děkuji za poskytnutí literatury. Velký dík patří i všem respondentům, kteří mi věnovali svůj čas a svědomitě vyplnili dotazníky. Ráda bych poděkovala rovněž své rodině, blízkým i přátelům, kteří mě při vytváření této práce podporovali.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Vybrané faktory ovlivňující rozvoj cestovního ruchu na Vysočině Bakalářská práce
Vedoucí práce: Mgr. Eva Horňáková
Eva Konůpková
Jihlava 2009
Copyright © 2009 Eva Konůpková
zadání
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci zpracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Jihlavě dne 10. května 2009
...............……………………………….
Anotace Tato práce pojednává o vybraných faktorech, které mají vliv na rozvoj cestovního ruchu v kraji Vysočina. Cílem je tyto faktory identifikovat, podrobněji je prozkoumat a zjistit, zda-li mají významný vliv na rozvoj cestovního ruchu. Výsledky zkoumání jsou podloženy dotazníkovým průzkumem, který se nalézá v praktické části.
Annotation This work deals with the issue of selected factors affecting tourism development in Vysočina region. The objective is to identify the factors, investigate them in more details and find out whether they have significant influence over the tourist trade. The results of the investigation are well-founded by questionnaire survey which can be found in practical section.
Předmluva Ve své bakalářské práci Vybrané faktory ovlivňující cestovní ruch v kraji Vysočina představuji kraj jako celek z hlediska přírodních poměrů, ekonomiky, obyvatelstva či cestovního ruchu. Zmiňuji se zde o významných památkách tohoto kraje a vytyčuji si tři základní hypotézy, které souvisejí s faktory, jež ovlivňují rozvoj cestovního ruchu na Vysočině. K tomu mi napomáhá dotazníkový výzkum, který jsem prováděla na podzim minulého roku. Díky dotazníku jsem mohla lépe zjistit postoje a názory nejenom místních obyvatel, ale také turistů, kteří Vysočinu navštěvují. V práci se rovněž zmiňuji o financování cestovního ruchu v kraji Vysočina. Toto téma jsem si vybrala proto, že jsem se na Vysočině narodila a celý život zde bydlím a nejsem k němu lhostejná. Sama jsem si nebyla vědoma faktorů, které zde mohou negativně ovlivňovat rozvoj cestovního ruchu, a proto bylo toto téma pro mě výzvou zjistit něco nového. Zajímavé bylo i vyhodnocování dotazníků, které mne mnohdy překvapilo. Výsledky mé bakalářské práce by mohlo využít zastupitelstvo kraje Vysočina při tvorbě grantových projektů či cestovní kanceláře nebo menší firmy podnikající v oblasti cestovního
ruchu
v tomto
kraji.
Obsah Anotace ............................................................................................................................. 7 Annotation ....................................................................................................................... 7 Předmluva ........................................................................................................................ 8 Obsah................................................................................................................................ 9 Seznam grafů, tabulek a obrázků ................................................................................ 11 Úvod ................................................................................................................................ 13 1
Teoretická část ....................................................................................................... 14 1.1 Přírodní poměry .................................................................................................. 14 1.2 Obyvatelstvo a sídla ............................................................................................ 15 1.3 Historie ................................................................................................................ 15 1.4 Ekonomika .......................................................................................................... 17 1.5 Historické památky ............................................................................................. 18 -
Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře ........................................... 19
-
Židovské město a bazilika sv. Prokopa v Třebíči ....................................... 20
-
Město Telč ................................................................................................... 20
-
Zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou ......................................................... 21
-
Město Jihlava .............................................................................................. 22
-
Zámek v Náměšti nad Oslavou ................................................................... 23
-
Kralice nad Oslavou .................................................................................... 23
-
Zříceniny hradu Lipnice nad Sázavou......................................................... 23
1.6 Cestovní ruch v kraji Vysočina ........................................................................... 24 1.6.1 Statistiky CR v kraji Vysočina .................................................................... 25 1.7 Vybrané faktory ovlivňující cestovní ruch na Vysočině ..................................... 26 1.7.1 Vyslovení hypotéz ....................................................................................... 26 9
2
Praktická část ........................................................................................................ 27 2.1 Atraktivita kraje a sezónnost ............................................................................... 27 2.2 Propagace kraje, finance ..................................................................................... 28 2.2.1 Vysočina Tourism ....................................................................................... 28 2.2.2 Fond Vysočiny ............................................................................................ 30 2.2.3 Finance z EU ............................................................................................... 31 2.2.4 Regionální operační program Jihovýchod .................................................. 31 2.3 Na Vysočinu lákají turisty nejvíce památky UNESCO ...................................... 33 2.4 Grafické vyhodnocení dotazníků ........................................................................ 36 2.4.1 Dotazníky zaměřeny na místní obyvatele ................................................... 36 2.4.2 Dotazníky zaměřené na turisty .................................................................... 43 2.5 Shrnutí výsledků.................................................................................................. 48
3
Závěr....................................................................................................................... 49
Seznam použité literatury............................................................................................. 50 Přílohy ............................................................................................................................ 53
10
Seznam grafů, tabulek a obrázků Graf 1: Atraktivnost kraje Vysočina ............................................................................... 36 Graf 2: Propagace v kraji Vysočina ................................................................................ 37 Graf 3: Nabídka volnočasových aktivit........................................................................... 37 Graf 4: Adrenalinové sporty............................................................................................ 39 Graf 5: Atraktivnost kraje pro rodiny s dětmi ................................................................. 39 Graf 6: Animační program .............................................................................................. 40 Graf 7: Pohlaví ................................................................................................................ 41 Graf 8: Věk ...................................................................................................................... 42 Graf 9: Vzdělání .............................................................................................................. 42 Graf 10: Žiji v kraji Vysočina ......................................................................................... 43 Graf 11: Navštěvujete kraj Vysočina? ............................................................................ 43 Graf 12: Na Vysočinu jezdíte.......................................................................................... 44 Graf 13: Za jakým účelem na Vysočinu jezdíte .............................................................. 44 Graf 14: Navštívili jste někdy UNESCO památku? ........................................................ 45 Graf 15: Jsou UNESCO památky lákadlem? .................................................................. 46 Graf 16: Pohlaví II .......................................................................................................... 47 Graf 17: Věk II ................................................................................................................ 47 Graf 18: Vzdělání II ........................................................................................................ 48
11
Tabulka 1: Swot analýza přírodních předpokladů kraje Vysočina ................................. 56 Tabulka 2: Kapacita ubytovacích zařízení cestovního ruchu- srovnání kraje a ČR (31.12. 2003) ............................................................................................................................... 57 Tabulka 3: SWOT analýza cestovního ruchu v kraji Vysočina ...................................... 58 Tabulka 4: Přehled vyhlášených GP v jednotlivých letech ............................................. 60 Tabulka 5: Návštěvnost památek v kraji Vysočina za rok 2007 ..................................... 61
Obrázek 1: Návrh letáku víkendového pobytu................................................................ 62 Obrázek 2: Náměstí v Telči............................................................................................. 63 Obrázek 3: Židovské město v Třebíči ............................................................................. 63 Obrázek 4: Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ............................................. 64 Obrázek 5: Zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou ........................................................... 64 Obrázek 6: Zámek v Náměšti nad Oslavou..................................................................... 65 Obrázek 7: Masarykovo náměstí v Jihlavě ..................................................................... 65 Obrázek 8: Hrad Lipnice nad Sázavou............................................................................ 66
12
Úvod Kraj Vysočina vznikl na základě zákona č. 347/1997 Sb. o vyšších územně-správních celcích, který schválil Parlament České republiky v prosinci 1997 (krajské úřady začaly fungovat k 1. lednu 2000). V zákoně byl původně uváděn jako kraj Jihlavský podle nového krajského hlavního města, roku 2001 zákonná novela změnila jeho název na Kraj Vysočina. Tvoří jej území bývalých okresů Jihlava, Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Rozlohou 6 925 km² zaujímá 8,78 % rozlohy České republiky a řadí se tak na 5. místo mezi kraji České republiky. Počtem obyvatel (520 000) naopak patří mezi ty nejmenší. Kraj Vysočina svou polohou přesně kopíruje hranice Českomoravské vrchoviny, která se rozprostírá v samém středu České republiky na někdejší zemské hranici mezi Čechami a Moravou. Krajská reforma z 2é. let 19. století právě tuto odvěkou hranici nevzala vůbec na vědomí. Kraj Vysočina tak nyní zaujímá nejvýchodnější části Čech i nejzápadnější cíp Moravy. Kraj hraničí na severu s krajem Pardubickým, na západě s krajem Středočeským, na jihu s Jihočeským krajem a na východě s Jihomoravským krajem. Historicky už Jihlavský kraj existoval v roce 1948 jako jeden z 19 krajů tehdejšího Československa. Zrušen byl územní reformou v roce 1960, která jej rozdělila mezi kraj Východočeský, Jihočeský a Jihomoravský. (Pergler et al., 2004) Není mi známo, že by se někdo zabýval stejným, nebo podobným tématem této práce, tudíž jsem první, kdo se vydal tímto směrem zkoumání a zabývá se touto problematikou tímto způsobem. Cílem mé bakalářské práce je vybrat si zásadní faktory ovlivňující rozvoj cestovního ruchu v kraji Vysočina, určení hypotéz a následné potvrzení či vyvrácení. Tyto faktory blíže prozkoumat, k čemuž mi pomohou dotazníky pro místní občany a pro turisty navštěvující tento kraj, a navrhnout řešení, jak danou situaci zlepšit.
13
1 1.1
Teoretická část Přírodní poměry
Kraj Vysočina leží v centrální části Česko−moravské soustavy, na historické hranici Čech a Moravy. Většinu území vyplňuje Českomoravská vrchovina, pro kterou je typický mírně zvlněný spíše pahorkatinný reliéf s četnými sníženinami (brázdy, kotliny a pánve). Nejvyšší částí je na severovýchodě Hornosvratecká vrchovina s nejvyšším vrcholem Devět skal (836,3 m n. m.) a v jihozápadní části kraje Javořická vrchovina s nejvyšším vrcholem celé Českomoravské vrchoviny Javořicí (836,5 m n. m.). Území kraje je pramennou oblastí významných českých a moravských řek, prochází jím hlavní evropské rozvodí mezi řekami Doubravou, Sázavou a Želivkou na jedné straně a Svratkou, Oslavou, Jihlavou a Moravskou Dyjí na straně druhé. Na řadě vodních toků byly postaveny údolní vodní nádrže, některé jsou významnými zdroji pitné vody z celorepublikového hlediska. Jde především o vodní nádrž Švihov na Želivce zásobující Prahu, a Vír na Svratce, ze které je dodávána pitná voda do brněnské aglomerace. Na řece Jihlavě byla zbudována vodní nádrž Dalešice s nejvyšší hrází v ČR. Kraj Vysočina oplývá rovněž velkým počtem rybníků. Největším z nich je Velké Dářko na Žďársku. Vysočina patří mezi chladnější části republiky s průměrnou roční teplotou 5–7 °C. Významným krajinným prvkem jsou rašeliniště, mezi nejvýznamnější patří lokalita Padrtiny u Velkého Dářka. Na území kraje jsou dvě chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy a Železné Hory. CHKO Žďárské vrchy byla vyhlášena v roce 1970 na ochranu harmonicky vyvážené kulturní krajiny s velkým zastoupením přirozených ekosystémů. CHKO Železné hory byla vyhlášena v roce 1991 a zahrnuje kru Železných hor rozčleněnou hlubokými kaňony vodních toků (Chrudimka, Doubravka). (10)
14
1.2
Obyvatelstvo a sídla
Díky přírodním podmínkám je sídelní struktura kraje Vysočina velmi rozdrobená, tvoří ji velký počet populačně malých sídel. Sídla jsou integrována do 704 samosprávných obcí. O administrativní roztříštěnosti území kraje svědčí i průměrná rozloha obce (9,6 km2) a průměrná populační velikost (pouze 725 obyvatel). Obě hodnoty jsou v mezikrajském srovnání nejnižší v rámci ČR. Malých obcí majících méně než 500 osob je z celkového počtu obcí kraje Vysočina téměř 80 % a žije v nich pětina obyvatel kraje. Stupeň urbanizace je na české poměry nízký, neboť ve městech bydlí necelých 60 % obyvatelstva.(10) Největším městem a zároveň sídelním městem krajských úřadů je Jihlava s téměř 51 000 obyvateli.
Druhým
největším
městem
kraje
je
Třebíč
s více
než
38 000 obyvateli. Havlíčkův Brod a Žďár nad Sázavou mají více než 24 000 obyvatel; podle oficiálního sčítání lidu z roku 2001 má Havlíčkův Brod jen o 50 obyvatel více. Vysočina sice neoplývá lidnatými městy, ale síť menších sídel je zde poměrně hustá. V obcích do 500 obyvatel zde žije téměř 21 % všech obyvatel, což je téměř dvaapůlkrát více, než jsou průměrné hodnoty v České republice. (Pergler et al., 2004) 1.3
Historie
Archeologické památky dokazují, že území zdejšího kraje muselo být osídleno mnohem dříve, než by se dalo soudit podle dochovaných písemných zpráv o osídlení. Ty pocházejí vesměs až ze středověku, zatímco např. u Telče byly objeveny předměty z doby pravěké, u Leskovic zase několik keltských mincí. Ze 3. století pocházejí bronzové ozdoby v odkrytých hrobkách nedaleko komplexu budov želivského kláštera. Právě klášter, původně benediktinský, založený v roce 1139, měl významný podíl na osídlování vysočinských hvozdů. Ve 12. století vznikaly nezávisle na sobě důležité osady na dnešní mapě Vysočiny Jihlava, Třebíč, Telč, Jaroměřice nad Rokytnou, Ledeč nad Sázavou či Humpolec. Každá z nich byla založena z jiných důvodů a v jejich rozvoji sehrály svou roli různé 15
faktory
buď byla v okolí města objevena naleziště stříbrné rudy, nebo se nacházela
na křižovatce obchodních cest. Právě obchodní cesty měly příznivý vliv na další kolonizaci kraje. Z 12. století pocházejí také dochované záznamy o osadě Jeníkov (dnešní Golčův Jeníkov) při haberské stezce. O století později vznikl na stejné obchodní cestě z Prahy na Moravu i dnešní Havlíčkův Brod nebo třeba Moravské Budějovice. Při druhé významné obchodní cestě, libické (z Čáslavi do Olomouce), byla založena Chotěboř, Krucemburk či Ždár nad Sázavou. (Pergler et al., 2004) 13. a 14. století přinesla Vysočině výstavbu tvrzí a prvních kamenných hradů, které měly ochránit kupecké stezky nebo stříbrné doly. V této době vznikly například hrady Kámen, Rokštejn (údajně patřil mezi nejstarší hrady Moravy), Pernštejn, Zubštejn či Lipnice nad Sázavou. Mnoho opevněných staveb však dlouhou historii nemělo. Vysočina patřila mezi kraje, které byly mimo jiné nejvíce postiženy husitskými válkami. Sídla, která se postavila na stranu kališníků (například Náměšť nad Oslavou, Ledeč nad Sázavou), za to stihl krutý trest v podobě plenění císařských vojsk. A ta, která se na stranu husitů nepřidala (například Telč nebo Velká Bíteš), byla zase naopak husity buď násilně „převychována“, nebo vydrancována. (Pergler et al., 2004) Ani konec husitských válek
historické setkání v roce 1436 se uskutečnilo v Jihlavě,
kde byla přijata basilejská kompaktáta (císaři Zikmundovi byl přiznán titul českého krále výměnou za slib, že povolí přijímání podobojí; slib však nedodržel)
nebyl pro
Vysočinu nijak růžový. 60. léta 15. století byla poznamenána spory o český trůn mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem. Při tažení Vysočinou zpustošila uherská vojska např. Třebíč nebo Velké Meziříčí. V 16. a 17. stol. se opět valily na zdejší osady a města pohromy v podobě častých požárů, epidemií a tažení nepřátelských vojsk za třicetileté války. Přestože řada měst byla vydrancována a lehla popelem, v této době vznikly takové architektonické unikáty, jako jsou náměstí a zámek v Telči, zámek Jaroměřice nad Rokytnou nebo zámek v Moravských Budějovicích. Vysočina se stala na konci 16. století významným působištěm Jednoty bratrské. Nejdůležitějším místem na tehdejší nekatolické mapě Čech a Moravy byla osada Kralice nad Oslavou. Sem totiž čeští bratři z Ivančic přestěhovali tiskárnu a zde vznikl 16
nejznámější český překlad bible, zvaný Bible česká neboli Bible kralická. (Pergler et al., 2004) Počátek 18. století byl ve znamení slavné spolupráce opata žďárského kláštera Václava Vejmluvy s architektem-stavitelem Janem Blažejem Santinim-Aichlem. Z této doby pochází např. kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, zapsaný do seznamu kulturního dědictví UNESCO, kostelík sv. Petra a Pavla v Horní Bobrové, kostel sv. Václava ve Zvoli či kostel Navštívení Panny Marie v Obyčtově. (Pergler et al., 2004) Hospodářský rozvoj byl spojen se stavbou železnice, která přes Vysočinu spojila Prahu s Vídní (Rakouská severozápadní dráha). (Pergler et al., 2004) Tak jako všechny historické válečné konflikty zasáhla do života Vysočiny i 2. světová válka. Hluboké lesy a nepřístupná krajina Českomoravské vrchoviny se totiž v posledních měsících války staly základnou pro několik partyzánských skupin, podporovaných ze Sovětského svazu. (Pergler et al., 2004) Významným mezníkem pro život v kraji byl rok 1997 a rozhodnutí zřídit vlastní samosprávný celek. (Pergler et al., 2004) 1.4
Ekonomika
Hospodářský vývoj území kraje byl v minulosti výrazně ovlivněn přírodními podmínkami. Středověká kolonizace i industrializace v 19. století zde proběhly později a s menší intenzitou než v nížinných oblastech. Vysočina se vždy řadila mezi chudší oblasti země, na druhou stranu ji to uchránilo před znečištěním životního prostředí a vznikem velkých území devastovaných průmyslovým rozvojem. V současnosti však patří mezi dynamicky se rozvíjející regiony. Na tvorbě hrubé přidané hodnoty se podílí nejvíce průmysl, a to téměř 41 %. Význam těžby a zpracování surovin není veliký, s výjimkou těžby stavebního kamene a uranové rudy. Předpokládá se však, že bude těžba uranu v nejbližší době ukončena. Podíl zpracovatelského průmyslu na HDP kraje roste (34,0 %), zejména díky hospodářským výsledkům největšího podniku Bosch Diesel v Jihlavě. Přímé zahraniční investice jsou na území kraje koncentrovány do měst ležících v blízkosti dálnice D1 spojující Prahu s Brnem. Kromě Jihlavy jde o Humpolec 17
a Velké Meziříčí. Jihovýchodně od Třebíče leží jeden z nejvýznamnějších energetických zdrojů v ČR, jaderná elektrárna Dukovany. (10) Nejvíce zboží se z našeho kraje vyváží do Německa (36 %), Francie a Rakouska (7,5 %), na Slovensko (6,5 %), Polska a Itálie (5 %). Ročně se do těchto zemí exportuje zboží za 92 miliard korun. (Vystrčil et Šulc) Pro Vysočinu je tradičním odvětvím zemědělství a lesnictví. Do regionálního HDP přispívá 9,6 %, což je ve srovnání s ostatními kraji neobvykle vysoký podíl. S tím souvisí i vysoká zaměstnanost v primárním sektoru (25 tisíc, tj. 10,4 %). V rostlinné výrobě vyniká kraj v pěstování brambor (34 % produkce v ČR) a v živočišné výrobě intenzitou chovu prasat. Na tento chov navazují masokombináty, z nichž největší jsou Kostelecké uzeniny. (10) V kraji Vysočina je nezaměstnaností dlouhodobě zatíženo Náměšťsko, Třebíčsko, Bystřicko a Moravsko-budějovicko. Obecně na Vysočině platí, že čím blíže je místo k dálnici D1, tím menší nezaměstnanost zde je. Míra nezaměstnanosti na Vysočině od roku 2000 nikdy nebyla vyšší než míra nezaměstnanosti v České republice. (Vystrčil et Šulc) 1.5
Historické památky
Vznik historických památek je na území Vysočiny svázán s postupným osídlováním oblasti, s nímž souvisela nejprve výstavba strážních a obranných tvrzí a hrádků. Ty byly obvykle v dalším období přestavěny na větší hrady, z nichž některé se s nástupem renesance změnily na výstavné zámky. Renesance, baroko a klasicismus postupně změnily především vzhled větších měst a církevních staveb v obcích, ale i zde došlo k výjimkám, díky nimž se do dnešní doby uchovaly památky světového významu. Žďár nad Sázavou s kostelem sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře, Telč s jedinečným historickým jádrem a Třebíč s bazilikou sv. Prokopa a zachovalým židovským městem jsou dokonce zapsány na seznamu světového dědictví UNESCO. Pozoruhodné jsou ale i Kralice s Památníkem Bible Kralické, Želiv s premonstrátským klášterem, Třešť s unikátní sbírkou betlémů, jeden z největších evropských zámků v Jaroměřicích nad Oslavou či monumentální hrad Pernštejn. O způsobu života chudší části obyvatel pak 18
vypovídají lidové roubené stavby, které najdeme v okrajových částech mnoha obcí. (Podhorský, 2003) -
Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře
Přeměnou gotických prvků do barokní podoby vznikl spíše v Itálii a přes Rakousko se k nám přesunul na počátku 18. století stavební sloh, označovaný jako barokní gotika, který nemá v Evropě obdobu. V tomto slohu byl v letech 1719 až 1722 vystavěn kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře ve Žďáře nad Sázavou. Poutní kostel na Zelené Hoře je unikátním uměleckým dílem a nepochybně nejosobitějším počinem geniálního českého architekta s italskými předky Jana Blažeje Santiniho-Aichla ve stylu barokní gotiky. Stavba se vymyká běžným dobovým uměleckým normám a představám. Vzájemný průnik složitých prostorových útvarů, dynamičnost stavební hmoty, popírající veškerou tíži zdiva, to vše svědčí o výjimečnosti této architektury. Založení kostela souviselo s připravovaným blahořečením a svatořečením Jana Nepomuckého, poté, co byl v jeho hrobě v pražské katedrále sv. Víta nalezen jeho domnělý zázračně neporušený jazyk. Stavba byla zahájena v roce 1719 rozhodnutím opata žďárského cisterciáckého kláštera Václava Vejmluvy a vysvěcena pouhé dva roky poté. (1) Tvar půdorysu souvisí s legendou, podle níž se v místě utonutí Jana Nepomuckého objevila koruna z pěti hvězd. Číslo pět i jeho násobky se v architektuře stavby znovu opakuje. Ambit má tvar deseticípé hvězdy, do areálu kostela vede pět vchodů, uvnitř se nachází pět kaplí a pět oltářů, ústřední prostor kostela je zaklenut kupolí nesenou deseti pilíři. Na hlavním oltáři si můžeme prohlédnout plastiky andělů a evangelistů, které v letech 1725 až 1727 vytvořil chrudimský sochař Jan Pavel Čechpauer. Tři z andělů nesou kouli, na níž stojí postava sv. Jana Nepomuckého, práce sochaře Řehoře Thényho. Požár, kterému roku1784 padl za oběť cisterciácký klášter, poničil i kostel sv. Jana Nepomuckého, jehož obnova byla dokončena až roku 1830. Pro svou historickou hodnotu byl kostel roku 1994 zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. (Podhorský, 2003)
19
-
Židovské město a bazilika sv. Prokopa v Třebíči
V třebíčské čtvrti Zámostí se Židé usazovali již od raného středověku. První písemné záznamy o ghettu pocházejí z roku 1338. Později se čtvrť rozrostla natolik, že měla i vlastní samosprávu, radnici, školu, špitál a chudobinec. Židovská obec spravovala dvě synagogy. Až do 19. stol., kdy zákony umožnili židům kupovat si domy a byty i v jiných částech města, ghetto neměnilo své obyvatele. Bohatí židé se odsud postupně vystěhovali a do bývalého ghetta se začala stahovat městská chudina. Do dnešních dnů se z původních 130 domů ghetta zachovalo 123 budov, obě synagogy a židovský hřbitov. Ten byl v červenci v roce 2003 zapsán společně s ghettem na seznam UNESCO. Je Výjimečný tím, že rozlohou 12 000 m2 patří k největším v republice. Byl založen v 17. stol. a dochovalo se na něm 11 000 hrobů a 3 000 náhrobků. Jeho součástí je i obřadní síň z počátku 20. stol. Přední synagoga pochází z let 1639 1642 a dnes slouží jako modlitebna Československé církve husitské. Zadní, renesanční synagogu zdobí nově zrekonstruované cenné nástěnné malby. Třebíčské židovské ghetto s hřbitovem je jedinou židovskou památkou seznamu UNESCO mimo hranice Izraele. Kromě Jeruzaléma se údajně nikde na světě nedochovala tak celistvá a rozsáhlá památka židovského osídlení. (Pergler et al., 2004) K nejvýznamnějším třebíčským památkám patří trojlodní bazilika sv. Prokopa, jediná stavba, která se zachovala z původního kláštera. Postavena byla ve 13. stol. v románskogotickém slohu, v letech 1724 1733 prošla renovací ve stylu barokní gotiky podle plánů F. M. Kaňky (předtím sloužila mj. i jako pivovar). K její hlavní lodi přiléhá opatská kaple, v předsíni na severní straně chrámu je monumentální románský portál, v sakristii se dochovaly i vzácné nástěnné malby ze 13. stol. (Pergler et al., 2004) -
Město Telč
Jádro malebného moravského města přibylo díky své zachovalosti v roce 1992 na Seznam světového dědictví UNESCO. Vzniklo na místě původní osady, kam vedly důležité cesty spojující Brněnsko s jižními Čechami. Lucemburkové chtěli z Telče vytvořit důležitou součást hraničního opevnění. Při přestavbě hradu na zámek, radnice a městských domů spolupracovali italští stavitelé a řemeslníci, díky nimž získala Telč renesanční charakter. Domy mají vysoké štíty pokryté sgrafity, velké mázhausy se zadní chodbou, mnohé pak hluboké sklepy tesané do skály s neměnnou teplotou vhodnou pro 20
zrání piva. Peníze na architektonické úpravy poskytoval rozvíjející se obchod, právo várečné a prodej soli. Jezuité povolaní Slavaty v 17. století doplnili dnešní památkovou rezervaci o kolej s kostelem Jména Ježíš. Baroko přináší na náměstí a do ulic sochařská díla včetně mariánského sloupu a kašen. Farní kostel sv. Jakuba s 60 metrů vysokou věží nabízí nádherné výhledy na trojúhelníkové náměstí s branami a řetězec rybníků. Také románská strážní věž u kostela sv. Ducha je přístupná veřejnosti. (2) V druhé polovině 16. století si Zachariáš z Hradce pozval Leopolda Estereichera a Baldassara Maggiho z Arogna, aby přeměnili pevnostní hrad v zámecký areál. Všechny stěny a klenby opatřil sgrafity a sály (např. Rytířský) tzv. severního paláce získaly jedinečné kazetové stropy. Štuky dodnes zdobí interiéry kaple Všech svatých. V mramorovém sále nad kaplí se dochovaly malby na skle v jihoněmeckém stylu. Prohlídkový okruh vede také do obytných místností posledních soukromých majitelů z rodu Lichtensteinů. V přilehlém parku s cizokrajnými dřevinami stojí klasicistní oranžérie. Na arkádovém nádvoří a v sálech se často konají koncerty. (2) -
Zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou
Zámek vyrostl na základě původní vodní tvrze. První přestavbu iniciovali Meziříčští z Lomnice v 16. stol. Tvrz se změnila v renesanční zámek se zámeckým parkem. V roce 1631 střed městečka i zámek vyhořely při obrovském požáru. (Pergler et al., 2004) Hrabě Jan Adam Questenberk začal s novou přestavbou zámku v roce 1700. Inspiroval se sídlem francouzských králů ve Versailles a najal si tehdy známého vídeňského architekta Jakuba Prandtauera. Pod jeho vedením vznikla velkolepá dvoupatrová vrcholně barokní stavba na půdorysu písmena H, jejíž střední křídlo, rovnoběžné s blízkou řekou Rokytnou, je na západě zakončeno monumentálním farním kostelem sv. Markéty. Stavba byla dokončena až v roce 1737. Vedle obytných místností zde hrabě nechal vybudovat knihovnu, galerie a koncertní síň, ve východní části divadlo. Zámek má dohromady 180 místností. (Pergler et al., 2004) Hlavní zámecké křídlo se obrací do rozlehlého parku. Ten je rozdělen říčkou Rokytnou na dvě části. Původně renesanční zámecký park byl přebudován na barokní v italském, francouzském i v anglickém stylu. Je zde přírodní divadlo, umělý ostrov na řece,
21
barokní sochy antických bohů z 30. let 18. stol. i z kamene vytesané lavice. (Pergler et al., 2004) -
Město Jihlava
První zmínka o osadě jménem Jihlava pochází z roku 1233, kdy olomoucký biskup Robert potvrdil převod zboží (kde figuroval i název Jihlava) řádu německých rytířů do vlastnictví želivského kláštera. V roce 1234 vyměnil markrabě Přemysl a královna Konstancie s klášterem Porta Coeli v Předklášteří mimo jiné i statek Jihlava s okolními vesnicemi a mýtem za jiný majetek. Po roce 1240 se Jihlava vrátila zpět do držby Václava I. a brzy poté (někdy mezi lety 1240–1243) bylo založeno horní město. Do nového města přicházelo pravděpodobně množství lidí, ochotných se účastnit na těžbě a zpracování stříbra. Už k roku 1249 se zmiňují mince ražené v Jihlavě, jisté ovšem není, zda zde už tak brzy fungovala mincovna. Již před rokem 1253 vznikla i zakládající listina Jihlavy, která město charakterizovala i z právního hlediska, dodnes se však nedochovala. V roce 1270 Jihlava obdržela od Přemysla Otakara II. stavební řád, pravděpodobně v tomto roce také došlo ke stavbě opevnění s parkánem a příkopem (i když se v listině mluví o znovuvýstavbě zřícených věží, což by nasvědčovalo, že nějaké opevnění existovalo již i dříve). V 70. a 80. letech 13. století byla těžba stříbra nejživější. V období třicetiletých válek v březnu 1645 se města zmocnili Švédové pod velením Lennart Torstensona (1603-1651). Do roku 1945 tvořila Jihlava se svým okolím druhou největší německou jazykovou enklávu na území českých zemí. Velký rozvoj město zažilo v 18. a 19. století, když se stalo druhým největším producentem sukna v tehdejší habsburské monarchii. V 19. století docházelo k rozvoji průmyslu a také k bourání částí hradeb a bran s úzkými průjezdy. V letech 1864 - 1928 byla Jihlava poprvé statutárním městem. Roku 1923 byla k Jihlavě připojena obec Dřevěné mlýny. V období komunismu byly k Jihlavě připojeny i obce náležející do Čech a v roce 1960 se Jihlava stala okresním městem Jihomoravského kraje s krajským městem Brno. V historickém jádru města (od roku 1982 vyhlášeno městskou památkovou rezervací) lze najít domy mnoha historických slohů a zbytky městských hradeb ze 14. a 15. století. (13) 22
Významnými památkami Jihlavy jsou bezesporu Masarykovo náměstí s Mariánským sloupem, opevnění, Brána Matky Boží, Katakomby, kostel sv. Jakuba Většího, kostel sv. Ignáce a kostel sv. Jana Křtitele. -
Zámek v Náměšti nad Oslavou
Původně gotický hrad byl za Žerotínů v 70. letech 16. stol. upraven po vzoru italských renesančních staveb. V roce 1760 zámek vyhořel a tehdejší majitelé jej upravili v barokním slohu. (Pergler et al., 2004) Na zámku je vedle dobových interiérů k vidění i vzácná kolekce vlámských a nizozemských tapisérií a orientálních koberců z 16. až 19. stol., která je největší a nejcennější sbírkou renesančních gobelínů u nás. Zámek je obklopen anglickým parkem, který přechází v oboru. (Pergler et al., 2004) -
Kralice nad Oslavou
Nedaleko Náměšti se nachází obec Kralice nad Oslavou, v historických pramenech prvně zmíněná roku 1310. Gotickou opevněnou tvrz přestavěl kolem roku 1540 Jindřich Kralický z Kralic a poté jí prodal svému synovci Janu Staršímu ze Žerotína. Ten tvrz poskytl Jednotě bratrské, aby v ní mohla ukrýt tiskárnu vybudovanou v Ivančicích Janem Blahoslavem. Tiskárna v Kralicích pracovala 42 let a bylo na ní vytištěno 76 knih, z nichž nejznámější je Bible svatá nazývaná též Kralická. (Podhorský, 2003) Po bitvě na Bílé hoře tvrz vypálilo císařské vojsko, tiskárnu se však podařilo ukrýt na náměšťském zámku. Odtud byla po osmi letech odvezena do polského Lešna, kde na ní svá díla tiskl i Jan Ámos Komenský.(Podhorský, 2003) -
Zříceniny hradu Lipnice nad Sázavou
Hrad založen kolem roku 1310 snad Lichtenburky, přestavěn a rozšířen za Trčků z Lípy v letech 1436 - 1561, za hrabat z Thurnů v letech 1561 - 1595 upraven renesančně. Obydlen až do roku 1869, kdy vyhořel, od roku 1918 opravován. K mohutnému torzu pětipatrové věže s přilehlou branou je na sz. připojen dvoupatrový tzv. Trčkovský palác (ve zříceninách), následuje kaple, užší spojovací křídlo, na severu mohutný palác zv. Thurnovský, věž Samson a vrátnice s obnoveným renesančním štítkem, zbytek areálu uzavírá hradba. Množství kamenických detailů, zejména pozdně gotických. 23
Gotické a renesanční klenby, v presbytáři kaple žebrová klenba s figurálními konzolami a zbytky maleb z 2. poloviny 14. století, pod věží Samson studna.(14) 1.6
Cestovní ruch v kraji Vysočina
Cestovní ruch prožívá v posledních letech v České republice, podobně jako v celém světě nebývalý rozvoj, je jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících hospodářských odvětví. Přesto je stále považován za progresivní odvětví budoucnosti, a to i z důvodu, že jeho rozvoj provází silný multiplikační efekt. Cestovní ruch představuje komplexní hospodářské odvětví, které významným způsobem ovlivňuje zaměstnanost, platební bilanci, ekonomický i sociální rozvoj regionů, podílí se na tvorbě hrubého domácího produktu, má vliv na příjmy místních rozpočtů – toto vše směřuje k podpoře investiční aktivity v regionech. Kraj Vysočina, který je patrně nejvíce homogenním turistickým regionem v České republice, má dobré předpoklady a turistický potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Přes značnou vnější homogenitu je území kraje vnitřně diferencováno, ne všechny oblasti a lokality jsou stejně atraktivní, turisticky využívané a navštěvované. Vnitřní heterogenita je zřejmá také z rozdílné funkční a časové využitelnosti území pro cestovní ruch. (11) Kraj Vysočina je atraktivní z hlediska jeho celoročního turistického využití. Nabízí dobré příležitosti pro pobytovou zimní i letní turistiku a návštěvu hodnotných kulturněhistorických památek. Nejlepší sněhové podmínky na Vysočině nabízejí Žďárské vrchy, které umožňují lyžování až v nadmořské výšce 700 820 m. Svratecká hornatina nabízí také vrchy přes 700 m n. m. Největší rybniční vodní plochou v kraji je Velké Dářko s 206 ha. Vodní nádrž Dalešice na řece Jihlavě je s výškou sypané hráze 100 m nejvyšší hrází v České republice. Ve výšce 720 m leží Sykovec, nejvýše položený rybník s písčitým dnem na celé Českomoravské vrchovině. (ČSÚ, 2006) Výhodou je také poloha v blízkosti dvou největších sídelních aglomerací ČR, které jsou zdrojem návštěvníků na krátké i středně dlouhé pobyty, a také poloha na dopravních trasách evropského významu.
24
Na Vysočině jsou příznivé předpoklady pro rozvoj zejména těchto forem cestovního ruchu: • městská turistika (návštěvy kulturních památek spojené se zábavou a společenskými akcemi) • ekologicky šetrné pobyty ve venkovském prostředí (agro- a ekoturistika) • sportovně zaměřené pobyty a akce (zimní lyžařská turistika, cykloturistika, vodácká turistika apod.) V protikladu k potenciálu rozvoje cestovního ruchu stojí nedostatečná infrastruktura a nedostatečná nabídka služeb pro návštěvníky. Z hlediska kapacity ubytovacích zařízení i návštěvnosti se Vysočina řadí mezi turisticky nejmenší oblasti cestovního ruchu v ČR (viz tab. 2). 1.6.1 Statistiky CR v kraji Vysočina Podle evidence ČSÚ bylo na konci roku 2003 na Vysočině 19,7 tis. lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu, tj. 4,4% kapacity ČR. Z hlediska struktury této kapacity je na Vysočině nízký podíl lůžek v „hotelích a podobných zařízeních“, tedy v zařízeních s obvykle vyšším standardem služeb. Podíl lůžek v hotelích (34%) byl vůbec nejnižší mezi kraji ČR. Naopak 20% ubytovací kapacity na Vysočině je v chatových osadách a turistických ubytovnách a 6% v kempech. Tomu odpovídá také podprůměrná cena za ubytování (před Pardubickým krajem nejnižší v ČR) i poměrně vysoký počet lůžek připadajících na 1 pracovníka v odvětví. Také návštěvnost je ve srovnání s jinými kraji poměrně nízká. V roce 2003 navštívilo Vysočinu 399,9 tis. hostů, což bylo jen 3,5% počtu ubytovaných hostů v ČR. Podíl kraje na návštěvnosti je tedy nejen nižší než jeho podíl na obyvatelstvu, ale i nižší než podíl na kapacitě ubytovacích zařízení. Počet hostů byl o 10,4% vyšší než v předchozím roce, avšak jen o 1,4% vyšší než v roce 2000. Zvýšení návštěvnosti v roce 2003 však signalizuje překonání recese v cestovním ruchu vyvolané syndromem 11. září. Znepokojují tendencí je však pokračující pokles návštěvnosti zahraničních hostů. V roce 2003 navštívilo Vysočinu 55,9 tis. zahraničních hostů, což bylo jen o málo více než 25
polovina počtu cizinců v roce 2000. Cizinci tvořili jen 14% ubytovaných hostů, což byl nejnižší podíl mezi kraji ČR (průměr ČR byl 45% cizinců). Zvláště výrazně se snížila návštěvnost hostů z Německa, kteří však nadále zůstávají nejpočetnější skupinou zahraničních návštěvníků (29 % zahraničních hostů). Znepokojující je také pokles průměrné doby pobytu, který se však v roce 2003 zastavil. Průměrná doba pobytu hostů z ČR byla v tomto roce 4,5 dne (stejná jako v ČR), hostů ze zahraničí 4,1 dne (v ČR průměrně 4,3 dne). Silnou stránkou cestovního ruchu na Vysočině je jeho aktivní propagace a marketing, včetně tvorby originálních turistických produktů. Významnými aktéry marketingové strategie jsou turistická informační centra (TIC), kterých v kraji působí 36. Pro účely marketingové strategie ČR je Vysočina jedním z 15 turistických regionů. Jeho vymezení i název jsou totožné s krajem Vysočina. (9) Budoucnost cestovního ruchu na Vysočině bude bezpochyby patřit vedle městské turistiky především formám klidné a ekologicky čisté pobytové turistiky. Tu umožňuje hustá síť turisticky značených cest (2 900 km), budování cyklotras či postupně se rozvíjející agrofarmy s ubytováním. (ČSÚ, 2006) 1.7
Vybrané faktory ovlivňující cestovní ruch na Vysočině
Faktorů, které přímou či nepřímou cestou ovlivňují cestovní ruch v Kraji Vysočina, je zajisté mnoho. Aby byla moje práce konkrétnější, vybrala jsem si proto jen několik faktorů, které jsou z mého hlediska důležité a výrazně cestovní ruch ovlivňují. K tomu mi dopomůže vyslovení hypotéz a jejich analýza, která následně dané hypotézy potvrdí nebo vyvrátí. Abych mohla lépe analyzovat problém, sestavila jsem dva druhy dotazníků a ty jsem nechala vyplnit místními obyvateli a turisty. 1.7.1 Vyslovení hypotéz 1.) Kraj Vysočina není dostatečně atraktivní (problém sezónnosti) 2.) Propagace kraje Vysočina není dostatečná, chybí finance 3.) Na Vysočinu lákají turisty nejvíce UNESCO památky 26
2 2.1
Praktická část Atraktivita kraje a sezónnost
První faktor, kterému se budu věnovat a který je poněkud sporný, je atraktivita kraje a sezónnost. Co se týče atraktivity kraje, je velice těžké toto objektivně hodnotit. Na žebříčku popularity krajů České republiky by Vysočina asi nebyla první, nicméně si myslím, že tento kraj svým návštěvníkům má co nabídnout. Ve svém průzkumu, který jsem prováděla, bylo hned na první pohled jasné, že si většina respondentů myslí, že Kraj Vysočina je atraktivní z hlediska cestovního ruchu (viz graf 1). Ovšem ne všichni jsou přesvědčeni, že kraj nabízí dostatečné množství volnočasových aktivit pro mladé lidi. Tento fakt může mít za důsledek to, že mladí lidé nebudou na Vysočinu jezdit právě kvůli tomu, že zde nenajdou sportovní či kulturní vyžití. Nejčastěji respondentům na Vysočině chybí stezky pro in-line brusle a pro koně, velký bazén, nákupní a sportovní centra. Pozitivně bych hodnotila fakt, že většina respondentů si myslí, že Kraj Vysočina je atraktivní pro rodiny s dětmi. Ve spoustě průvodců se píše, že na Vysočinu jezdí turisté v každé roční období a že zde tedy není problém se sezónností. Je jistě pravda, že Vysočina skýtá možnosti jak pro letní, tak pro zimní turistiku. Léto je jak stvořené pro pěší turistiku, rekreaci u vodních ploch a návštěvu kulturních památek. Zima je naopak lákavá pro lyžaře a milovníky zimních sportů. Poněkud méně rušným ročním obdobím je na Vysočině jaro a podzim. Pokud je počasí mírné, mnoho lidí sem zavítá právě kvůli turistice a nižším mimosezónním cenám. Avšak pokud počasí nepřeje, mnoho ubytovacích zařízení v přírodě a na venkově zeje prázdnotou. Některé hotely či penziony dokonce na pár dní či týdnů svůj provoz pozastavují právě kvůli nízké obsazenosti. Aby středisko vydělávalo, obsazenost by neměla být nižší jak 70 % z celkové ubytovací kapacity a to bývá právě v říjnu či listopadu na Vysočině problémem. Ovšem z mého průzkumu vyplývá, že spousta lidí si nemyslí, že by na Vysočině problém se sezónností vůbec byl. Je to také tím, že lidé, kteří zde žijí, mohou jen těžko 27
posoudit, zda-li je Vysočina atraktivní spíše v zimě či v létě. Zcela objektivní by byl názor turistů, kteří na Vysočině nežijí. Objektivně vzato, problém návštěvnosti mimo sezónu na Vysočině zcela jistě je. Tento problém však není natolik vážný, aby ohrozil majitele ubytovacích zařízení. Spousta hoteliérů se snaží na Vysočinu zavést kongresovou a incentivní turistiku, která by zaplňovala období mimo sezónami. Rovněž si myslím, že by zahrnutí nabídky animačních programů v ubytovacích zařízeních na Vysočině, mohlo pomoci ke zvýšení návštěvnosti právě ve zmíněných ročních obdobích. Toto tvrzení rovněž potvrzují výsledky mého průzkumu, kde si 65% respondentů myslí, že by bylo vhodné začlenit do nabídky hotelů na Vysočině i animační program. Pro ukázku jsem vytvořila leták nespecifikovaného penzionu na Vysočině, který nabízí odpočinkový víkend pro rodiny s dětmi s animačním programem. (viz obr. 1) Návrh bych si představovala asi tak, že by ubytovací zařízení na Vysočině začaly nabízet pobyty s animačními programy. Pobyty by mohly být zařazeny do tzv. balíčků, které by obsahovaly ubytování, stravování, vstupenku do wellness centra, hlídání dětí či zájezd do okolí. V rozšířené nabídce služeb by pak zprostředkovávaly půjčování čtyřkolek, sportovního náčiní (kol, bruslí, lyží, raket atd.), výuku sportů aj. Zájezdy by mohly být uskutečňovány v sobotu (pokud by se jednalo o víkendové pobyty) a naplňovány by byly z řad ubytovaných hostů v daném turistickém mikroregionu (např. Bystřicko, Novoměstsko). Zajistila by se tak lepší obsazenost než kdyby zájezd naplňovali hosté jen z jednoho ubytovacího zařízení. 2.2
Propagace kraje, finance
2.2.1 Vysočina Tourism O propagaci kraje se stará příspěvková organizace Vysočina Tourism, která vznikla 2. ledna 2008 a nahradila tak oddělení cestovního ruchu na krajském úřadě. Kraj Vysočina tuto nově vzniklou příspěvkovou organizaci plně financuje, navíc může stále čerpat finance z fondů EU.
28
Cílem nové příspěvkové organizace je vytvoření dostatečně silné konkurenční pozice kraje Vysočina na trhu cestovního ruchu. Hlavní účel zřízení této organizace je koordinace dlouhodobě udržitelného rozvoje sektoru cestovního ruchu. Tento hlavní účel byl doplněn vedlejšími činnostmi, jako je například provozování obchodní činnosti v rámci platné legislativy v oblasti CR (např. reklamní činnost a koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej). Předmětem činnosti organizace je řízení a organizování analytické činnosti, koordinace spolupráce subjektů cestovního ruchu z veřejného i soukromého sektoru, komunikace s obchodními partnery a turisty za region, včetně návštěvnického managementu, propagace a prezentace regionu na celonárodním a zahraničních trzích, shromažďování informací o turistickém potenciálu regionu, zajišťování jejich průběžné aktualizace a jejich zpracovávání pro jednotlivé cílové skupiny uživatelů, koordinace činnosti turistických informačních center na území kraje, propagace a koordinace certifikací služeb na území kraje, výběr, zpracování řízení regionálních turistických produktů. Organizace spolupracuje s partnery v oblasti cestovního ruchu a je oprávněna uzavírat s nimi smlouvy o spolupráci a partnerství. Priority nově zřízené OCR: -
koordinace činnosti všech aktivních subjektů v kraji směřující k přípravě turistických produktů, pomoc při přípravě produktů a balíčků služeb a zajištění jejich externího marketingu - prezentace nabídek, produkce reklamních prostředků, práce s veřejností, podpora prodeje
-
vyhodnocování statistických dat
-
sestavování a pravidelná aktualizace databází CR
-
koordinace činnosti turistických informačních center
-
kompletní správa webového turistického portálu
-
zřízení nových webových stránek příspěvkové organizace s nabídkami ke spolupráci 29
-
poradenství pro subjekty v CR
-
koordinace vzdělávání pro subjekty v CR
-
řízení vlastních projektů
-
spolupráce na celorepublikových projektech agentury CzechTourism
-
prezentace a propagace turistické nabídky (produkce propagačních materiálů, inzerce, veletrhy, workshopy, specializované akce)
-
spolupráce se zřizovatelem
-
spolupráce s agenturou CzechTourism
-
spolupráce s profesními a dalšími organizacemi působícími v cestovním ruchu (A.T.I.C., AHRČR, Svaz venkovské turistiky, ECEAT atp.). (3)
Tato organizace rovněž spravuje webové stránky „Vítejte na Vysočině“, což je on-line turistický průvodce (www.region-vysocina.cz). 2.2.2 Fond Vysočiny Fond Vysočiny soustřeďuje část rozvojových prostředků kraje, které jsou poskytovány jednotlivým subjektům prostřednictvím grantových programů formou dotací a půjček na základě stanovených pravidel a v souladu se schválenými prioritami. Fond je jedním z nástrojů pro postupnou realizaci Programu rozvoje kraje Vysočina. Programy na podporu cestovního ruchu v kraji rovněž čerpají z grantů Fondu Vysočiny. V minulosti to byly programy: Vítejte u nás, Doprovodná infrastruktura cestovního ruchu, Edice Vysočiny, Klenotnice Vysočiny atd. V příloze se nachází tabulka se souhrnným statistickým přehledem těchto grantových programů. Je třeba dodat, že některé programy trvají nadále a jsou zahrnuty i do roku 2009.
30
Přehled aktivních programů v roce 2009 -
Rozvoj vesnice 2009
-
Doprovodná infrastruktura cestovní ruchu 2009
-
Čistá voda 2009
-
Popularizace a vzdělávání v oblasti ICT II 2009
-
Metropolitní sítě X 2009
-
Jdeme příkladem
-
Krajina Vysočiny 2009
-
Mezinárodní projekty 2009 (4)
předcházíme odpadům 2009
2.2.3 Finance z EU Fondy EU jsou nástrojem pro realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie, jejímž cílem je snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje regionů a členských států EU a míry zaostávání nejvíce znevýhodněných regionů. Prostředky jsou rozděleny do tří fondů: -
Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF)
-
Evropského sociálního fondu (ESF)
-
Fondu soudržnosti (FS)
Projekty spolufinancované z fondů EU jsou realizovány prostřednictvím tematických a regionálních operačních programů. (5) 2.2.4 Regionální operační program Jihovýchod Regionální operační programy (ROP) působí na úrovni regionů soudržnosti NUTS 2. Kraj Vysočina spadá společně s krajem Jihomoravským do ROP NUTS 2 Jihovýchod.
31
Všechny podporované aktivity v rámci Regionálních operačních programů jsou spolufinancovány z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF). Jedná se především o investiční projekty. (6) Regionální operační program Jihovýchod (ROP JV) má pro nadcházející programové období 2007-2013 k dispozici přibližně 704 mil. eur, což při kurzu 1 EUR = 27,98 CZK znamená téměř 20 miliard korun pro Jihomoravský kraj a Vysočinu. Finance budou čerpány z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) na investiční projekty v oblasti dopravní infrastruktury, cestovního ruchu a rozvoje měst a venkova. Pokud bude v obou krajích dostatek kvalitních projektů, získá region soudržnosti Jihovýchod každým rokem prostřednictvím ROP JV z Evropské unie do regionu průměrně 2,8 a,miliardy korun. To je přibližně šestkrát více, než činily finanční prostředky ze Společného regionálního operačního programu (SROP) v předchozím programovém období. ROP JV má vytyčeny tři prioritní osy, z čehož je z hlediska cestovního ruchu důležitá prioritní osa 2: Rozvoj udržitelného cestovního ruchu. Rozvoj udržitelného cestovního ruchu Cílem prioritní osy 2 je zkvalitnit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu v regionu podporou rozvoje infrastruktury a technického zázemí pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu v regionu, koordinace rozvojových aktivit, marketingu a lidských zdrojů. Specifické cíle této priority sledují zkvalitnění a rozvoj základní a doprovodné infrastruktury pro cestovní ruch, obnovu, trvalou údržbu, zpřístupnění a využití památek regionálního významu a zvýšení podílu ekologicky šetrných forem turistiky, jako je např. cykloturistika, pěší turistika a venkovská turistika, na cestovním ruchu v regionu. (7) Pro tuto prioritní osu bylo vyčleněno 3 365 mil. Kč. Po podrobném výčtu dotací na podporu cestovního ruchu v kraji Vysočina nelze s jistotou říci, že finance v této oblasti chybí. Díky členství v EU získala Česká 32
republika možnost čerpat z Regionálních operačních programů nemalé částky na podporu krajů. I Vysočina má tedy možnost tyto dotace čerpat. Záleží již samozřejmě na projektech a jejich zpracování, aby byla v oblasti čerpání peněz z ROP Vysočina úspěšná. Co se týče Fondu Vysočiny, lze vyčíst, že se kraj Vysočina na podpoře cestovního ruchu rovněž podílí (viz tab. 4). Je ovšem viditelné, že v roce 2007 bylo do Fondu Vysočiny alokováno nejméně peněz od roku 2002. Je zřejmé, že finanční obnos, kterým Fond Vysočiny oplývá, není bezedný. Počet zájemců o granty převyšuje počet uspokojených žádostí. Například u grantového programu „Doprovodná infrastruktura cestovního ruchu“ v roce 2007 byl více jak nadpoloviční převis požadavků. Když jsem prováděla průzkum ve svých dotaznících, ptala jsem se respondentů také na to, zda-li si myslí, že je propagace kraje Vysočina dostatečná (viz graf 2). Větší část dotázaných odpověděla, že je spíše nedostatečná. Myslím si, že tento fakt může být podmíněn financemi, které je třeba na propagaci vynaložit. Prioritou kraje je zlepšit služby v cestovním ruchu, podporovat malé podnikatele v oblasti cestovního ruchu, zlepšit doprovodnou infrastrukturu v cestovním ruchu. Je tedy zřejmé, že nejdříve je třeba mít konkurenceschopný produkt a až poté je třeba jeho propagace. Myslím si tedy, že finance v kraji a prostředky na podporu cestovního ruchu by mohly být v kraji Vysočina rozhodně vyšší, a proto bych hodnotila tento faktor jako zásadní, tedy faktor, který má velký vliv na rozvoj cestovního ruchu na Vysočině. 2.3
Na Vysočinu lákají turisty nejvíce památky UNESCO
V tomto oddíle se budu zabývat problematikou návštěvnosti kraje Vysočina. Myslím si, že mnoho turistů jede na Vysočinu jen za účelem návštěvy některé UNESCO památky. Tyto památky mají velkou reklamu a taktéž jméno a turisté po nich tedy baží více. Je to na úkor ostatních měst a pamětihodností. Ve svém dotazníkovém průzkumu jsem se turistů ptala, zda-li navštívili alespoň jednu ze tří památek UNESCO a výsledek byl, že téměř většina z dotázaných skutečně alespoň jednu tuto památku v kraji Vysočina navštívila. Rovněž je zajímavý fakt, že více než polovina turistů si myslí, že tyto 33
památky jsou velkým lákadlem pro turisty. Na druhou stranu má kraj Vysočina výhodu oproti jiným krajům v tom, že se zde nachází nejvíce památek UNESCO, tedy tři. Problémem může být i fakt, že mnoho turistů Vysočinu navštíví pouze na jeden den, jsou to tedy jednodenní návštěvníci (výletníci). Pro rozvoj cestovního ruchu je tento fakt negativním právě pro majitele ubytovacích a stravovacích zařízení a rovněž pro provozovatele kulturních památek. Obecnou marketingovou tendencí každého kraje je udržet turistu na svém území co nejdéle, tedy pokusit se o to, aby zde utratil nejvíce peněz. Každým rokem se pracovně účastním s TIC Nové Město na Moravě veletrhu Region Tour v Brně, kde propagujeme kraj Vysočina. Jako velice pozitivní fakt, bych uvedla, že koncepce propagace kraje Vysočina nestojí pouze na třech významných památkách UNESCO, nýbrž na všech zajímavých místech a památkách Vysočiny. Každé větší či turisticky zajímavé město zde má svůj stánek. Tyto stánky jsou hrazeny krajem Vysočina a nevzniká tedy problém, že by některé město nemělo na svoji propagaci finance. Je samozřejmé, že větší město s více památkami má i větší stánek, ale obecně vzato mohu říci, že pokud návštěvník projde všechny stánky kraje Vysočina, nemá zde pocit, že by některé památky byly propagovány více než jiné. Z hlediska propagace se tedy kraj snaží o to, aby Vysočinu propagoval jako jednotný turistický produkt. Podle agentury CzechTourism, je návštěvnost turistických cílů v kraji Vysočina následující: 1. Zoo Jihlava 265 tisíc 2. Státní hrad Pernštejn 146 tisíc 3. Westernové městečko Šiklův mlýn 107 tisíc (8) Je třeba uvést na pravou míru, že katastrálně hrad Pernštejn patří pod Jihomoravský kraj. Pro srovnání uvádím tabulku statistiky návštěvnosti památek v kraji Vysočina (viz tab. 5), z které jasně plyne, že ne všichni turisté navštěvují pouze památky UNESCO. Nejnavštěvovanější památkou je v tabulce uveden hrad Pernštejn, ale jak 34
jsem se již zmínila, tento hrad spadá pod správu Jihomoravského kraje. Pokud ho tedy do statistiky nebudeme zahrnovat, je nejnavštěvovanější památkou kraje Vysočina státní zámek Telč, po něm je na druhém místě státní zámek Jaroměřice nad Rokytnou a dále státní zámek Lipnice nad Sázavou. Závěrem k této problematice bych dodala, že UNESCO památky opravdu turisty na Vysočinu lákají nejvíce, ale nelze říci, zda je tento faktor negativní či pozitivní. Pozitivní je jistě z hlediska přínosu financí do krajské pokladny a přínosu cestovního ruchu do kraje. Negativní možná v tom, že většina památek se nemůže chlubit tím, že je zapsáno do seznamu kulturního dědictví UNESCO, a tak mohou těmto atrakcím jen stěží konkurovat.
35
2.4
Grafické vyhodnocení dotazníků
2.4.1 Dotazníky zaměřeny na místní obyvatele Pokud není uvedeno jinak, všechny tabulky a grafy jsou výsledkem mé vlastní práce. Pracovala jsem s dotazníky, které mi vyplnilo 100 respondentů, mým cílem bylo, aby dotazovaní žili na Vysočině a tím pádem ji podrobněji znali a mohli tak odpovídat na otázky, které jsem jim pokládala. Vzor dotazníků je uveden v přílohách. Otázka č. 1 Graf 1: Atraktivnost kraje Vysočina
Z výše uvedeného grafu nám vyplývá, že přes devadesát procent dotázaných si myslí, že kraj Vysočina se jim zdá atraktivní z hlediska cestovního ruchu. Z toho 50,5 % odpovědělo, že spíše ano a 41,5 % odpovědělo, že rozhodně ano. Milé překvapení bylo, že rozhodně ne neodpověděl ani jeden respondent, ovšem 4,5 % si myslí, že Vysočina spíše atraktivní není. Zbytek odpověděl, že danou situaci nedovedou posoudit.
36
Otázka č. 2 Graf 2: Propagace v kraji Vysočina
Při tvoření této otázky jsem uvažovala, že spousta lidí ani netuší, jaké propagační akce kraj Vysočina používá, kolika penězi přispívá na propagaci, kolik prostředků kraj získá z grantů a fondů atd. Na výběr byly proto jen tři odpovědi, z kterých plyne, že 46 % dotázaných si myslí, že propagace kraje Vysočina spíše není dostatečná a 35,5 % si myslí, že propagace spíše dostatečná je. 18,5 % tuto skutečnost nedovedlo posoudit, což nebylo velkým překvapením. Otázka č. 3 Graf 3: Nabídka volnočasových aktivit
37
48 % dotázaných si myslí, že nabídka volnočasových aktivit pro mladé lidi je v kraji Vysočina spíše dostatečná a 41,5 % si myslí, že je nabídka spíše nedostatečná. Dala jsem respondentům prostor k tomu, aby se vyjádřili, co jim v kraji Vysočina nejvíce chybí, čili jaké volnočasové aktivity postrádají. Odpovědi jsou vyjádřeny v níže uvedené tabulce. Tabulka 1: Co respondentům v kraji chybí
nejčastější odpovědi
četnost odpovědí
stezky pro in-line brusle a rampy pro skateboardy
3
nákupní a sportovní centra
3
nabídka jednodenních výletů
1
golf
2
velký bazén
3
taneční kluby
2
stezky pro koně
2
divadlo
1
sportovní soutěže
1
38
Otázka č. 4 Graf 4: Adrenalinové sporty
Z otázky vyplývalo, že se ptám na paragliding, bunjee jumping, horolezení atd. Přesná polovina se domnívá, že by zde na Vysočině uvítali širší nabídku těchto nevšedních sportů, 40% se domnívá, že tato nabídka není třeba a 10% tuto skutečnost nedokáže posoudit. Otázka č. 5 Graf 5: Atraktivnost kraje pro rodiny s dětmi
39
Z grafu lze jistě říci, že majoritě, tedy 77 % přijde kraj Vysočina atraktivní pro rodiny s dětmi a pouhým 11,5 % spíše atraktivní nepřijde. Těm, kteří odpověděli spíše ne, jsem dala prostor vyjádřit se, jaké atrakce pro rodiny s dětmi jim na Vysočině chybí. Nejvíce odpovídali, že jim chybí mini golf, letní koupaliště, velký krytý bazén, zoo a divadlo. Otázka č. 6 Graf 6: Animační program
Tato otázka byla pro mne zásadní a souhlasím s většinou, tedy se 65 % respondentů, že by bylo vhodné začlenit animační program do nabídky ubytovacích zařízení v kraji Vysočina. 26 % tuto situaci nedokáže posoudit a pouhých 9 % si myslí, že by toto vhodné nebylo.
40
Otázka č. 7 Které roční období je podle vás nejatraktivnější pro návštěvníky Vysočiny? Tabulka 2: Sezónnost
odpověď
četnost odpovědí
jaro
28
léto
36
podzim
23
zima
40
období školních prázdnin
15
Respondenti měli možnost zaškrtnout více odpovědí, ale i z toho lze říci, že většina si myslí, že zima je nejatraktivnější, hned po zimě je léto, jaro, podzim a poslední je období školních prázdnin. Jistá sezónnost je v tom jasně viditelná. Otázka č. 8 Graf 7: Pohlaví
41
Otázka č. 9 Graf 8: Věk
Otázka č.10 Graf 9: Vzdělání
Otázky 8,9 a 10 vypovídají o struktuře respondentů. Je zřejmé, že převažovaly ženy respondentky a co se týče věku, větší část se zařadila do kategorie 15 25. Ve vzdělání opět dominuje středoškolské.
42
2.4.2 Dotazníky zaměřené na turisty Pokud není uvedeno jinak, všechny tabulky a grafy jsou výsledkem mé vlastní práce. Cílem bylo zjistit, zda dotázaní turisté jezdí na Vysočinu pravidelně a pokud ano, zda-li navštěvují památky UNESCO. Otázka č. 1 Graf 10: Žiji v kraji Vysočina
Otázka č.2 Graf 11: Navštěvujete kraj Vysočina?
První dvě otázky mají seznamovací charakter a chtěla jsem zjistit, zda- li dotazovaní na Vysočině žijí nebo zda-li Vysočinu navštěvují. Vetšina respondentů uvedla, že v kraji Vysočina nebydlí, ale pouze ji navštěvují, ale někteří místní obyvatelé zde žijí a rovněž Vysočinu navštěvují. 43
Otázka č. 3 Graf 12: Na Vysočinu jezdíte
Z daného grafu plyne, že 57% respondentů na Vysočinu jezdí častěji než 2-krát ročně. Dohromady tedy 75% respondentů na Vysočinu pravidelně alespoň jedenkrát do roka zavítá, 16,5% pouze zřídka a 8,5% vůbec. Otázka č. 4 Graf 13: Za jakým účelem na Vysočinu jezdíte
Z výše uvedeného grafu vyplývá fakt, že nejvíce návštěvníků jezdí na Vysočinu za kulturou, turistikou a odpočinkem. Menší procento pak jezdí na Vysočinu chalupařit a za prací. 24% respondentů uvedlo, že na Vysočinu jezdí za jinými účely, z kterýchto bych například uvedla návštěvy příbuzných, cesty do školy a návštěvy letních festivalů. 44
Otázka č. 5 Graf 14: Navštívili jste někdy UNESCO památku?
Alespoň jednou památkou UNESCO na Vysočině je myšlena návštěva Zelené hory, Třebíče či Telče. Z grafu plyne, že majorita respondentů skutečně alespoň jednu tuto památku navštívila a pouze 15% uvedlo, že nikdy žádnou památku UNESCO na Vysočině nenavštívilo.
45
Otázka č. 6 Graf 15: Jsou UNESCO památky lákadlem?
Tato otázka tvoří tělo dotazníku a byla myšlena jako zásadní, čili potvrzuje moji hypotézu, že památky UNESCO na Vysočině jsou lákadlem pro turisty a navíc jistým faktorem, který ovlivňuje dění cestovního ruchu v kraji Vysočina. Více než polovina respondentů si myslí, že památky UNESCO na Vysočině jsou velkým lákadlem. 35% si to nemyslí a 9% nedovede tuto skutečnost posoudit. Otázka č. 7 Uveďte, prosím, které místo či oblast je podle Vás na Vysočině nejatraktivnější. Tabulka 3: Nejatraktivnější oblasti
Telč
23%
Pelhřimov
6%
Novoměstsko
12%
Vírsko
3%
Žďársko
11%
Slavonicko
3%
Jihlava Třebíč
10% 9%
Jimramov Sněžné
3% 2%
celá Vysočina 8% Žďárské Vrchy 7% Z uvedené tabulky můžeme vyčíst, že
Svratka 2% Žákova Hora 1% nelze určit nejoblíbenější místo či oblast. Je na
první pohled jasné, že Telč v naší tabulce pomyslně vyhrává. Je ovšem třeba říci, že 46
jelikož jsem čerpala ze sta vyplněných dotazníků, nelze toto tvrzení paušalizovat. Několik dotazníků jsem dala vyplnit brňanům a je jasné, že ti mají Novoměstsko velice v oblibě, jelikož sem jezdí chalupařit. Rovněž jsem několik dotazníků nechala vyplnit svými spolužáky a jihlavany, a proto se v tabulce Jihlava vyskytuje vysoko. Tuto otázku jsem do dotazníku zařadila pouze pro zajímavost a mojí zvědavost. Otázka č. 8 Graf 16: Pohlaví II
Otázka č. 9 Graf 17: Věk II
47
Otázka č. 10 Graf 18: Vzdělání II
Otázky 8, 9 a 10 se týkaly struktury respondentů. Z výše uvedených grafů vyplývá, že žen bylo o 16 více než mužů a že nejvíce respondentů bylo s věkem 46 a více. Co se týče vzdělání, převládali respondenti se středoškolským vzděláním. 2.5
Shrnutí výsledků
Z dotazníkového průzkumu vyplývá, že místní obyvatelé si myslí, že je kraj Vysočina atraktivní z hlediska cestovního ruchu, zejména pak pro rodiny s dětmi. Je také zřejmé, že nejvíce jim v kraji chybí větší nabídka volnočasových aktivit a adrenalinových sportů či větší koupaliště. I tyto faktory mohou působit na rozvoj cestovního ruchu na Vysočině. Co se týče atraktivnosti kraje Vysočina pro rodiny s dětmi, toto bych považovala za zásadní fakt. Destinační management kraje Vysočina by měl tento fakt využít a zaměřit se právě na rodiny s dětmi, které na Vysočině hledají útočiště o velkých prázdninách. Nebylo pro mne ani velkým překvapením, že většina místních obyvatel netuší nic o financích, které kraj poskytuje na rozvoj cestovního ruchu. Zajímavým zjištěním bylo, že většina dotazovaných souhlasí s tím, že by se animační program měl zahrnut do nabídky ubytovacích zařízení. Tím by se následně mohla zvýšit poptávka po dovolené na Vysočině. Fakt, že většina turistů v kraji Vysočina navštívila alespoň jedenkrát jednu ze tří památek UNESCO, pro mě není překvapující. Dokonce není překvapující ani fakt, že si 48
většina dotazovaných myslí, že UNESCO památky na Vysočině jsou velkým lákadlem. Hodnotila bych to jako spíše pozitivní faktor, protože příliv návštěvníků do kraje alespoň rozvine cestovní ruch. Někdy návštěvy těchto UNESCO památek mohou být na úkor návštěv jiných památek v kraji Vysočina, ale z hlediska komplexního destinačního managementu zůstává příjem v kraji, což je velice žádoucí.
3
Závěr
V zásadě si myslím, že do budoucna vzroste velký zájem o agroturistiku a ekoturistiku, a tak bych majitelům ubytovacích zařízení v kraji doporučila orientovat se tímto směrem. Cestovní ruch zaznamenává velký rozkvět, i když je nyní poznamenaný hospodářskou krizí a rozvojem nemocí. Například nedávno objevený nový virus prasečí chřipky může mít za následek to, že turisté začnou omezovat jejich cesty do zahraničí a začnou se orientovat na domácí trh a opět přijde do módy tuzemský cestovní ruch. Obyvatelé větších metropolí dají za vděk právě krajům jako je Vysočina, tedy čistému ovzduší a krásné přírodě. Jak jsem se již v práci zmínila, myslím si, že by bylo vhodné zkusit začlenit animační program do nabídky cestovních agentur a kanceláří. Rovněž si myslím, že propagace kraje by měla být součástí destinačního managementu, který ještě není v kraji vytvořen. Toto je problém celé České republiky, která v destinačním managementu zaostává za ostatními vyvinutými evropskými státy. Pokud by se v kraji Vysočina vytvořil dobrý destinační management, vznikl by tak ucelený produkt (kraj Vysočina), který by měl šanci obstát v konkurenčním prostředí. Myslím si, že je otázkou času, kdy něco podobného vznikne na úrovni krajů, protože jedině tak bude moci Vysočina uspět na trhu cestovního ruchu. Tato práce mi přinesla spoustu nových poznatků v rámci cestovního ruchu v kraji Vysočina a velice oceňuji vstřícnost všech lidí, se kterými jsem se v souvislosti s psaním práce setkala.
49
Seznam použité literatury 1.) AXAMITOVÁ, Jana aj. Turistický lexikon Čechy, Morava, Slezsko A-Z. 1. vyd. Praha : Olympia, 2001. ISBN 80-7033-644-7. 1088 stran 2.) ČSÚ. Statistická ročenka kraje Vysočina 2006. 1. vyd. Jihlava : Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1358-8. 392 stran 3.) PERGLER, Jan aj. Kraj Vysočina. 1. vyd. Praha : Kartografie , 2004. ISBN 80-7011-735-4. 158 stran 4.) PODHORSKÝ, Marek. Kraj Vysočina. 1. vyd. Praha : freytag & berndt, 2003. ISBN 80-7316-075-7. 152 stran 5.) TOUŠEK, Václav - SMOLOVÁ, Irena - FŇUKAL, Miloš - JUREK, Martin KLAPKA, Pavel. Česká republika: portréty krajů. Praha : Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2005. ISBN 8023963058. 136 stran 6.)VYSTRČIL, Miloš – ŠULC, Michal. Jak se žije na Vysočině. Jihlava : Kraj Vysočina, 42 stran
Webové stránky 1.) Dostupné z: http://www.zdarns.cz/o-meste/zelena-hora.asp [cit. 6.4. 2009] 2.) Dostupné z: http://www.vitejte.cz/objekt.php?oid=1196&j=cz [cit. 6.4. 2009] 3.) Dostupné z: http://www.vysocinatourism.cz/index.php?akce=slozka&id_slozka=1 [cit. 8.4. 2009] 4.) Dostupné z: http://extranet.kr-vysocina.cz/fv/ 50
[cit. 8.4. 2009] 5.) Dostupné z: http://www.jihovychod.cz/cs/dotace-z-eu/dotace-z-fondu-eu [cit. 9.4. 2009] 6.) Dostupné z: http://www.jihovychod.cz/cs/dotace-z-eu/regionalni-operacni-programy [cit. 9.4. 2009] 7.) Dostupné z: http://www.jihovychod.cz/cs/tiskove-centrum/strucne-o-rop-jv [cit. 9.4. 2009] 8.) Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/ [cit. 11.4. 2009] 9.) Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=450008&id_org=450008&id=964 639&p1=0&p2=&p3= [cit. 11.4. 2009] 10.) Česká republika
Portréty krajů, dostupné z:
http://geography.upol.cz/soubory/lide/fnukal/clanek2005-4.pdf [cit. 15.4. 2009] 11.) Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina na období 2008-2013 dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/vismo5/dokumenty2.asp?id_org=450008&id=1934987 [cit. 15.4.2009] 12.) Profil kraje Vysočina, dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/vismo/dokumenty2.asp?u=450008&id_org=450008&id=56 6288&p1=&p2=&p3= [cit. 16.4. 2009] 51
13.) Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jihlava [cit. 2.5. 2009] 14.) Dostupné z http://www.pametihodnosti.cz/pamatka/190/podrobne/lipnice_nad_sazavou_hrad.html [cit 8.5. 2009]
52
Přílohy Přílohy A
Dotazníky
Příloha A.1 Dotazník zaměřený na místní obyvatele 1.) Zdá se vám kraj Vysočina atraktivní z hlediska cestovního ruchu a. Rozhodně ano b. Spíše ano c. Spíše ne d. Rozhodně ne e. Nedovedu posoudit 2.) Myslíte si, že je propagace kraje Vysočina dostatečná? a. Spíše ano b. Spíše ne c. Nedovedu posoudit 3.) Myslíte si, že je v kraji Vysočina dostatečná nabídka volnočasových aktivit pro mladé lidi?(Pokud si myslíte, že ne, uveďte, prosím, co vám zde nejvíce chybí). a. Rozhodně ano b. Spíše ano c. Spíše ne d. Rozhodně ne ………………………………………………………………………………… e. Nedovedu posoudit 4.) Uvítali byste širší nabídku adrenalinových (nevšedních) sportů na Vysočině? (paragliding, bunjee jumping, horolezení, atd.) a. Spíše ano b. Spíše ne c. Nedovedu posoudit 5.) Zdá se vám kraj Vysočina atraktivní pro rodiny s dětmi?(Pokud ne, uveďte, prosím, co vám zde chybí). a. Spíše ano b. Spíše ne ………………………………………………………………………………… c. Nedovedu posoudit 6.) Myslíte si, že by bylo vhodné začlenit animační program do nabídky hotelů a penzionů v kraji Vysočina? a. Spíše ano b. Spíše ne c. Nedovedu posoudit
53
7.) Které roční období je podle vás nejatraktivnější pro návštěvníky Vysočiny?Můžete zaškrtnout více odpovědí. a. Jaro b. Léto c. Podzim d. Zima e. Období školních prázdnin ( letní, podzimní, vánoční volno, jarní) 8.) Pohlaví a. Muž b. Žena
9.) Věk a. b. c. d.
10.) Vzdělání a. základní b. vyučen/a c. středoškolské d. vysokoškolské
15-25 26-35 36-45 46 a více
Příloha A.2 Dotazník zaměřený pro turisty 1.) Žiji v kraji Vysočina a. Ano b. Ne 2.) Navštěvujete kraj Vysočina? a. Ano b. Ne 3.) Na Vysočinu jezdíte a. Pravidelně 1 krát ročně b. Pravidelně 2 krát a více krát ročně c. Zřídka d. Vůbec 4.) Za jakým účelem na Vysočinu jezdíte?(Můžete zaškrtnout více odpovědí) a. Kultura a poznání b. Odpočinek a zdraví c. Turistika a sport d. Chalupaření e. Práce f. Jiné …………………………………………………………………………………... 5.) Navštívili jste někdy alespoň jednu památku UNESCO na Vysočině? (Zelená hora, Třebíč, Telč) a. Ano b. Ne 6.) Myslíte si, že památky UNESCO jsou hlavním lákadlem Vysočiny? a. Rozhodně ano b. Spíše ano c. Spíše ne d. Rozhodně ne e. Nedovedu posoudit 7.) Uveďte, prosím, které místo či oblast na Vysočině je podle vás nejatraktivnější. ………………………………………………………………………………………
54
8.) Pohlaví a. Muž b. Žena
9.) Věk a. b. c. d.
10.) Vzdělání a. základní b. vyučen/a c. středoškolské d. vysokoškolské
55
15-25 26-35 36-45 46 a více
Přílohy B
Tabulky
Příloha B.1 Tabulka Swot analýzy přírodních předpokladů na Vysočině Tabulka 1: Swot analýza přírodních předpokladů kraje Vysočina
Přírodní předpoklady Silné stránky §
Poloha kraje Vysočina uprostřed ČR
§
Kvalita životního prostředí
§
Typ a zachovalost krajiny
§
Existence řady chráněných území a jejich zpřístupnění naučnými stezkami
Slabé stránky §
Špatná kvalita vody v přírodních koupalištích a rybnících (využívány k chovu ryb)
§
Nízké vodní stavy řek limitují jejich využitelnost pro vodní turistiku
Příležitosti
Ohrožení
§
Zachovalá příroda a atraktivita krajiny § příznivě ovlivňují obraz regionu
§
Využití předpokladů pro rozvoj dlouhodobě udržitelného cestovního ruchu
Nebezpečí poškození přírody a krajiny neuváženými investičními akcemi - rozmach větrných elektráren
§
Poškozování krajinotvorných prvků vlivem neorganizovaného a živelného rozvoje CR
§
Změna klimatu - nejisté sněhové podmínky mohou ovlivnit zimní turistiku
Zdroj: Strategie rozvoje cestovního ruchu v kraji Vysočina
56
Příloha B.2 Tabulka kapacity ubytovacích zařízení Tabulka 2: Kapacita ubytovacích zařízení cestovního ruchu- srovnání kraje a ČR (31.12. 2003)
Ukazatel Počet ubytovacích zařízení z toho hotely a podobná zařízení Počet lůžek celkem z toho v hotelích a podobných zař. Podíl lůžek v hotelích a podob. zař. (%) Prům. cena za ubytování celkem (Kč) Prům. cena v hotelích a podob. zař.(Kč) Počet pracujících celkem Počet lůžek na 1 pracovníka
Vysočina 388 146 19 742 6 612 33,5 219 359 2 281 8,65
Česká republika 8 211 4 374 447 537 225 288 50,3 310 451 63 531 7,04
Podíl kraje na ČR (%) 4,7 3,3 4,4 2,9 x x x 3,6 x
Pořadí mezi kraji ČR 13. 13. 13. 13. 14. 13. 8. 13. 3.
Zdroj: Kapacita hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu k 31. 12. 2003, ČSÚ Praha 2004.
57
Příloha B.3 Tabulka Swot analýzy cestovního ruchu na Vysočině Tabulka 3: SWOT analýza cestovního ruchu v kraji Vysočina
SILNÉ STRÁNKY – S
SLABÉ STRÁNKY – W
Rekreace cestovní ruch
Rekreace a cestovní ruch
S.1 – příznivá geografická poloha kraje
W.1 - nízká vybavenost území základní i doprovodnou turistickou infrastrukturou
S.2 - kvalitní přírodní prostředí s vysokou estetickou hodnotou krajiny W.2 – rozdílná úroveň kvality turistických služeb S.3 – dlouhá tradice turistické návštěvnosti regionu W.3 - nedostatečné informační služby a systémy S.4 - nabídka turistických atraktivit mezinárodního významu W.4 – nižší standard ubytovacích zařízení vlivem vyššího průměrného počtu lůžek v S.5 – velký počet vodních ploch s možností pokoji a nižšího počtu pracovníků rekreačního využití připadajících na jedno lůžko S.6 – hustá síť dobře značených turistických W.5 – podprůměrné využití ubytovací kapacity cest v rámci ČR S.7 - vysoký počet poskytovatelů turistických W.6 – podprůměrný podíl cizinců mezi služeb návštěvníky v rámci ČR S.8 – tradice konání kulturních a sportovních W.7 - špatný stav některých památek a akcí mezinárodního významu historických objektů S.9 - velký počet kulturních a historických W.8 – malé množství turistických programů a památek produktů s komplexním zajištěním služeb S.10 - poloha na dálkových cykloturistických W.9 - absence regionální i lokální organizační trasách (Greenways, EuroVelo) struktury cestovního ruchu (slabá a roztříštěná propagace, reklama, prodej, příprava produktů), slabá kooperace v rámci regionu W.10 – nedostatek incomingových organizátorů aktivního cestovního ruchu
58
PŘÍLEŽITOSTI – O
OHROŽENÍ – T
Rekreace a cestovní ruch
Rekreace a cestovní ruch
O.1 – rozvoj agroturistiky
venkovské
turistiky
a T.1 – snižování podpory rozvoje cestovního ruchu z celostátní úrovně
O.2 - využití trvale neobydlených domů a T.2 - dlouhodobá absence atraktivních turistických programů bytů na venkově pro rekreační účely O.3 – využívání kulturního bohatství kraje T.3 - přetrvávající nedostatek financí na pro propagaci regionu a zvýšení údržbu památkového fondu T.4 - nedocenění významu kulturního návštěvnosti bohatství O.4 - vytvoření specifických turistických programů pro zvýšení pobytové zahraniční T.5 - snižování míry návratnosti investic do návštěvnosti v rámci komplexní nabídky turistické infrastruktury regionu Vysočina T.6 - nárůst konkurence mezi regionem Vysočina a regiony s podobnou strukturou O.5 – rozvoj zimní lyžařské turistiky nabídky v ČR i zahraničí O.6 vytváření pracovních míst T.7 – dlouhodobá nespolupráce s církví, v turistickém ruchu ohrožující přístupnost památek a jejich O.7 – budování cyklostezek a cyklotras, využitelnost pro turisty včetně drobné infrastruktury a doprovodných služeb, program certifikace T.8 – omezování finančních prostředků pro provoz informačních center služeb pro cykloturisty O.8 – zpřístupnění dosud opomíjených turistických zajímavostí O.9 – spolupráce veřejné správy, neziskového a soukromého sektoru O.10 – podpora propagace turistické nabídky kraje prostřednictvím finančních zdrojů ze strukturálních fondů EU Zdroj:SWOT analýza kraje Vysočina, krajský úřad kraje Vysočina 2004
59
Příloha B.4 Tabulka přehledu vyhlášených grantových projektů Tabulka 4: Přehled vyhlášených GP v jednotlivých letech Počet vyhlášených grantových programů Rok
2002 2003 2004 2005 2006 2007 Celkem
Celkem
Objem vyhlášených Průměrná velikost z toho z toho grantového vyhodnocených vyhodnocených v grantových programů v Kč programu v roce vyhlášení následujícím roce
25 32 40 36 31 27 191
20 25 29 29 27 25 155
5 7 11 7 4 2 36
Zdroj: www.kr-vysocina.cz
60
49 022 131 72 540 000 90 449 120 74 892 089 67 500 511 60 235 000 414 638 851
1 960 885 2 266 875 2 261 228 2 080 336 2 177 436 2 230 926 2 170 884
Příloha B.5 Tabulka návštěvnosti památek Tabulka 5: Návštěvnost památek v kraji Vysočina za rok 2007
Památka
Návštěvnost 2007
Okres Havlíčkův Brod Zámek Chotěboř Hrad Ledeč nad Sázavou Hrad Lipnice nad Sázavou
2 917 8 070 30 257
Okres Jihlava Klášter premonstrátů Nová Říše Státní zámek Telč Věž kostela sv. Ducha Věž kostela sv. Jakuba
200 79 667 689 11 846
Okres Pelhřimov Hrad Orlík nad Humpolcem Státní hrad Kámen Vyhlídková věž kostela sv. Bartoloměje Zámek Žirovnice Klášter Želiv
4 973 22 908 10 548 11 160 6 074
Okres Třebíč Státní zámek Jaroměřice nad Rokytnou Státní zámek Náměšť nad Oslavou Městská věž Zadní synagoga Zámek Třebíč Bazilika sv. Prokopa
33 401 17 262 6 305 15 162 24 787 17 770
Okres Žďár nad Sázavou Státní hrad Pernštejn Zámek Velké Meziříčí Zámek a areál na Zelené Hoře
146 446 4 882 24 645
Zdroj: www.nipos-mk.cz
61
Přílohy C
Obrázky
Příloha C.1 Obrázek návrhu letáku Obrázek 1: Návrh letáku víkendového pobytu
62
Příloha C.2 Obrázek náměstí v Telči Obrázek 2: Náměstí v Telči
Zdroj: http://www.telc.balon.cz/cz/mesto-telc Příloha C.3 Obrázek Třebíče Obrázek 3: Židovské město v Třebíči
Zdroj: http://www.vh-obrazy.com/storage/200704291826_trebic.jpg
63
Příloha C.4 Obrázek Zelené hory Obrázek 4: Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře
Zdroj: http://www.zdarns.cz/obrazky/zelena-hora.jpg Příloha C.5 Obrázek Jaroměřic nad Rokytnou Obrázek 5: Zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou
Zdroj: http://www.zamek-jaromerice.cz/Fotogalerie.html
64
Příloha C.6 Obrázek Náměště nad Oslavou Obrázek 6: Zámek v Náměšti nad Oslavou
Zdroj: http://www.zamek-namest.cz/img/data/fotogalerie/21.jpg Příloha C.7 Obrázek Jihlavy Obrázek 7: Masarykovo náměstí v Jihlavě
Zdroj: http://www.regiony24.cz/obr/clanky/velke/140608_jihlava.jpg
65
Příloha C.6 Obrázek Lipnice nad Sázavou Obrázek 8: Hrad Lipnice nad Sázavou
Zdroj: http://www.hrady.cz/wnd_show_pic.php?picnum=17484
66