Výběr a kompletní přehled turistických a sportovních moţností v regionu Krkonoše
Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe souhlasím s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práci či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence.
V Jihlavě dne 8. května 2012
...................................................... Podpis
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat Ing. Michalu Skalkovi za jeho odborné rady, materiály a cenné připomínky, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji panu Mgr. Jaromíru Fuchsovi. Rovněţ děkuji rodičům, bratrovi a přátelům, kteří mne podporovali nejenom při psaní bakalářské práce, ale i po dobu celého studia.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Výběr a kompletní přehled turist ických a s p o r t o v n í c h m o ţ n o s t í v re g i o n u K r k o n o š e
Bakalářská práce
Autor: Aneta Hájková Vedoucí práce: Mgr. Jaromír Fuchs Jihlava 2012
Copyright © 2011 Aneta Hájková
Abstrakt HÁJKOVÁ, Aneta: Výběr a kompletní přehled turistických a sportovních moţností v regionu Krkonoše. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Mgr. Jaromír Fuchs. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 73 stran.
Předmětem mé bakalářské práce bylo vytvořit průvodce, který bude obsahovat turistické akce, přednášky, a veškeré události spojené s turismem v Krkonoších, které vytváří především Správa Krkonošského národního parku a poté i organizace SEVER. První část práce podává základní údaje o Krkonošském národním parku a představuje nabídku konaných událostí. V další části jsem představila vlastní projekt a v závěru zhodnotila dotazníkové šetření. Celá práce má za cíl představit a zvýšit účast na akcích Správy KRNAP.
Klíčová slova: Krkonoše, Krkonošský národní park, organizace SEVER, Svazek měst a obcí, projekty, akce, události, rozvoj, návštěvníci.
10
Abstract HÁJKOVÁ, Aneta: The Select and the complete list of tourist and sport facilities in the Giant Mountains. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Thesis supervisor: Mgr. Jaromír Fuchs. Level of professional qualification: Bachelor´s degree. Jihlava 2012. 73 pages.
The subject of my thesis was to create a guide that will include tourism events lectures and all events related with tourism in the Giant Mountains which produces mostly KRNAP (national park) and then the organization “SEVER”. The first part provides basic information about the Giant Mountains National Park and held a range of events. In the next section I have presented the project myself, and finally evaluated the survey. The entire work should introduce and increase the number of visitors to events of KRNAP.
Key words: The Giant mountains, Administration of Giant mountain National Park, organization SEVER, Union of the town and villages of the Giant mountains, projects, action, events, development, visitors.
11
Obsah Seznam termínů a zkratek ........................................................................................... 14 Seznam ilustrací, tabulek a grafů ................................................................................ 15 1. Úvod ........................................................................................................................... 17 1. Úvod ........................................................................................................................... 17 2. Teoretická část .......................................................................................................... 18 2.1 Krkonošský národní park ...................................................................................... 18 2.1.1 Základní údaje o Krkonošském národním parku ........................................... 18 2.1.2 Správa Krkonošského národního parku ......................................................... 19 2.1.3 Cestovní ruch a ochrana přírody .................................................................... 20 2.2 Zaměřeno na veřejnost .......................................................................................... 22 2.2.1 Krkonošská muzea – paměť regionu ............................................................. 22 2.2.2 Informační centra a sezónní sruby ................................................................. 22 2.2.3 Časopis Krkonoše – Jizerské hory ................................................................. 23 2.2.4 Výstavy k zapůjčení ....................................................................................... 24 2.2.5 Opera Corcontica ........................................................................................... 24 2.2.6 Svazek měst a obcí Krkonoše ........................................................................ 25 2.2.7 Organizace SEVER........................................................................................ 27 3. Praktická část ............................................................................................................ 30 3.1 Průvodce po akcích pořádaných Správou KRNAP [8] ......................................... 30 3.1.1 Oblíbené akce v roce 2011 (a stále se opakující)........................................... 30 3.1.2 Seznam akcí uskutečněných v roce 2011 ...................................................... 31 3.2 Seznam akcí pro rok 2012 .................................................................................... 33 3.2.1 Akce environmentální výchovy ..................................................................... 33 3.2.2 Akce na pomoc přírodě pro veřejnost ............................................................ 38 12
3.2.3 Výstavy .......................................................................................................... 39 3.2.4 Akce muzea Vrchlabí..................................................................................... 39 3.3 Vlastní projekt....................................................................................................... 41 3.3.1 „Kartičková sběratelská soutěţ“ .................................................................... 41 3.4 Dotazníkové šetření .............................................................................................. 45 3.4.1 Grafy dotazníkového šetření .......................................................................... 47 3.4.2 Shrnutí dotazníkového šetření ....................................................................... 55 3.4.3 Názory respondentů ....................................................................................... 57 3.5 SWOT analýza akcí Správy KRNAP ................................................................... 57 3.6 Návrhy zlepšujících opatření ................................................................................ 60 3.7 Analýza návštěvnosti ............................................................................................ 61 3.8 Profil návštěvníka, hlavní cílové skupiny ............................................................. 62 3.9 Obhájení NP před veřejností ................................................................................. 63 4. Závěr .......................................................................................................................... 64 5. Pouţité zdroje ............................................................................................................ 66 6. Přílohy ........................................................................................................................ 68
13
Seznam termínů a zkratek
Seznam termínů Environmentální výchova – Oddělení ekologické výchovy, které organizuje zejména jednorázové a krátkodobé, ale i pravidelné akce pro všechny typy zájmových skupin, škol a akce pro širokou veřejnost jak místních obyvatel, tak i návštěvníků Krkonoš. Opera Corcontica (Krkonošské práce) – odborný časopis, který vydává vědecké články z oblasti Krkonoš a Vysokých Sudet.
Seznam zkratek EV (EVV) – environmentální výchova IC – informační centrum KM – krkonošské muzeum (Jilemnice, Vrchlabí, Paseky nad Jizerou, Šindelka v Harrachově) KRNAP – Krkonošský národní park KSEV – krkonošské středisko ekologické výchovy NNO – nestátní nezisková organizace NP – národní park PP – přírodní rezervace PZV – památník zapadlých vlastenců SEVER – Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory, Brontosaurus Krkonoše, občanské sdruţení ZCHÚ – zvláště chráněná území 14
Seznam ilustrací, tabulek a grafů
Seznam obrázků Obrázek č. 1: Časopis Krkonoše ..................................................................................... 20 Obrázek č. 2: Ukázka plakátu organizace SEVER ......................................................... 31 Obrázek č. 3: Plakát akce Proč je Hořec hořký .............................................................. 27 Obrázek č. 4: KM Vrchlabí............................................................................................. 36 Obrázek č. 5: Ukázka obrázků jedním tahem ................................................................. 41 Obrázek č. 6: Kartička sběratelské soutěţe .................................................................... 42 Obrázek č. 7: Příklad první strany pracovního listu ....................................................... 44 Obrázek č. 8: Příklad druhé strany pracovního listu ....................................................... 41
Seznam grafů Graf č. 1: Zájem o akci pořádanou Správou KRNAP..................................................... 43 Graf č. 2: Reálná návštěvnost akcí.................................................................................. 48 Graf č. 3: Zdroje informovanosti o akcích ...................................................................... 50 Graf č. 4: Vstupné na akcích ........................................................................................... 51 Graf č. 5: Vstupné za děti do 6 let .................................................................................. 52 Graf č. 6: Vstupné za děti od 6 do 12 let ........................................................................ 50 Graf č. 7: Vstupné za dospělého od 12 let ...................................................................... 51
15
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Vyhodnocení respondentů dle bydliště, věku a pohlaví ........................... 46 Tabulka č. 2: Vyhodnocení zájmu o akce ....................................................................... 47 Tabulka č. 3: Vyhodnocení návštěvnosti akcí ................................................................ 48 Tabulka č. 4: Vyhodnocení zdroje informovanosti o akcích .......................................... 49 Tabulka č. 5: Vyhodnocení vstupného na akcích ........................................................... 50 Tabulka č. 6: Vyhodnocení vstupného za děti do 6 let ................................................... 51 Tabulka č. 7: Vyhodnocení vstupného za děti do 12 let ................................................. 53 Tabulka č. 8: Vyhodnocení vstupného za dospělé od 12 let ........................................... 50
16
1. Úvod Úvodem své práce bych vás chtěla seznámit s důvodem, který mne vedl k vypracování tohoto tématu. Nebylo to jenom proto, ţe pocházím z krkonošského kraje, který mám velmi ráda, ale také proto, ţe programy a akce, které vytváří Správa Krkonošského národního parku a spolupracující organizace SEVER, jsou velmi atraktivní pro kaţdého nadšeného návštěvníka, ale bohuţel nejsou aţ zase tak známé mezi lidmi. Proto bych chtěla touto prací pozvednout účast na nabízených programech a informovat tak potencionální zájemce o moţnostech různých zajímavých programů spojených s proţitkem i se vzděláváním. Programy vzdělávacího rázu jsou pak nabízeny nejen jednotlivcům, ale i školkám, školám a jiným institucím zabývající se vzděláváním v Krkonoších a jejich okolí. Při psaní zadaného tématu mi pomáhaly internetové zdroje, různé tištěné materiály týkající se Krkonoš a Krkonošského národního parku ať uţ to byly knihy, letáčky, kalendáře nebo prospekty, které jsem získala přímo na Správě KRNAP a na informačních centrech po celých Krkonoších. Tato bakalářská práce je první, která se zaměřuje na program akcí a událostí Krkonošského národního parku pořádaných Správou KRNAP a přidruţené organizace SEVER. Má práce tak představuje tištěného průvodce, představujícího sled událostí a akcí v Krkonošském národním parku. Tato práce však nebude slouţit jen jako průvodce událostí po Krkonoších, ale bude slouţit téţ jako informační kniha se zajímavostmi z míst, kde se konají kaţdoročně různé aktivity. Kniha tak bude hlavně pro zájemce, kteří si rádi zpestří své volné chvíle a chtějí se dozvědět něco nového ohledně přírody či o zajímavých osobnostech Krkonoš.
17
2. Teoretická část 2.1 Krkonošský národní park Krkonošský národní park zahrnuje zhruba celé území nejvyšších českých hor Krkonoš a mají krajinný charakter vysokohoří na malé rozloze. Avšak svou rozlohou 547,87 km² se řadí mezi největší chráněná území v Evropě. Nejvyšším bodem je Sněţka (1602 m) a nejniţší bod se nachází na Jizeře u Vilémova (480 m). 80% plochy pokrývají lesy, v nichţ převládající dřevinou je smrk (93%). (Horák a Pilous, 1980, str. 63 - 64) Krkonošský národní park (KRNAP) byl zřízen vládním nařízením č. 41 ze dne 17. května 1963 jako nejvyšší forma státní ochrany. Na základě tohoto nařízení byl vydán Ministerstvem školství a kultury statut Krkonošského národního parku, podle něhoţ zřídila rada Východočeského krajského národního výboru Správu Krkonošského národního parku jako své kulturní zařízení. Ve statutu je zdůrazněna přísná ochrana přírody podle zákonných norem. Ochrana nejcennějších částí přírodního prostředí KRNAP je řešena především formou státních přírodních rezervací. Na území Krkonoš je jich vyhlášeno 5 – Prameny Labe (součástí této rezervace jsou lokality Labský důl, Kotelní jámy a Pančavská louka), Prameny Úpy, kde se nacházejí lokality Obří důl a Úpská rašelina, dál rezervace Černohorská rašelina, V baţinkách a Na Rýchorách. Před vyhlášením jsou další území – Albeřické lomy, Bíner, Boxerská stráň, Anenské údolí, Slatina u Rýchorského dvora, Mechové jezírko a jiné. Krkonoše jako biosférická rezervace, byla vyhlášena roku 1992. (Horák a Pilous, 1980, str. 63 - 64)
2.1.1 Základní údaje o Krkonošském národním parku Krkonošský národní park najdeme v severovýchodní části Čech při hranici s Polskem. Administrativně leţí z větší části na území okresů Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou, tedy podle nového územně-správního členění na území dvou krajů – Hradeckého a Libereckého. Území o rozloze 547,87 km² (včetně ochranného pásma) je orientováno ve směru od SZ k JV. Pohoří se rozprostírá v rozmezí 400 aţ 1602 m n. m. [1] Krkonoše jsou nejvyšším pohořím nejen České republiky, ale i střední Evropy severně od Alp. Navzdory malé rozloze a nízké nadmořské výšce oplývají mimořádnou pestrostí krajiny, flóry a fauny, která zdaleka přesahuje přírodní rozmanitost okolních 18
evropských středohor. Vděčí za to výjimečné zeměpisné poloze uprostřed Evropy, kde se v dávné i nedávné minulosti odehrály události, formující vývoj středoevropské přírody a krajiny. Krkonoše mají délku přibliţně 35 km a jejich hlavní hřbety a údolí významně ovlivňují všechny geografické, klimatické a biologické vlastnosti těchto evropských středohor a jejich okolí. Krkonoše představují jedno z významných center geobiodiverzity střední Evropy. [1]
2.1.2 Správa Krkonošského národního parku Správa Krkonošského národního parku sídlí ve Vrchlabí. Je to organizace, která zajišťuje, řídí a provádí po odborné stránce ochranářskou práci na území národního parku. Pořizuje a zajišťuje podrobnou dokumentaci území, průzkum a výzkum všech přírodních, historických a kulturních hodnot, které tvoří podstatu tohoto území. Koordinuje veškeré výzkumy v oblasti Krkonošského národního parku, publikuje a vyuţívá jejich výsledky. Navrhuje zvýšenou ochranu ohroţeným místům, připravuje zřízení nových rezervací, zajišťuje asanační a regulační zásahy, terénní dohled, koordinuje všechny zájmy, které se v oblasti Krkonošského národního parku vyskytují s potřebami ochrany přírody, hledá a zkouší moţnosti reintrodukce váţně ohroţených nebo vyhubených organismů. Připravuje odborné podklady a politicko-ekonomické rozbory pro řešení otázek týkajících se území národního parku, vydává návštěvní řády a vyhlášky, provádí výchovnou a kulturně osvětovou práci a propagaci, povoluje vjezd na horské cesty a část jich udrţuje. Sleduje, koordinuje a usměrňuje činnost všech sloţek a organizací hospodářsky zainteresovaných a působících na území parku, jako například lesní a vodní hospodářství, zemědělství a cestovní ruch. Navazuje kontakty s podobnými organizacemi ochrany přírody u nás i ve světě a spolupracuje téţ se správními orgány a organizacemi činnými na území národního parku, jako jsou například s městskými úřady či Horskou sluţbou.
(Horák a Pilous, 1980, str. 65 - 66)
Správa KRNAP má široký aktiv spolupracovníků. Je to Sbor dobrovolných stráţců, který má přes 100 členů, podílející se nejen na akcích v terénu, ale i na brigádnických pracích a přednáškové činnosti. Tento kolektiv vytváří, plánuje a organizuje akce a další sluţby pro zájemce (školy, školky, široká veřejnost). Velký význam v činnosti Správy Krkonošského národního parku má vědecká rada Správy, poradní orgán sloţený z pracovníků vědeckých ústavů a institucí ČSAV, Univerzity Karlovy a dalších výzkumných a vědeckých pracovišť. (Horák a Pilous, 1980, str. 65 - 66) 19
V rámci ediční činnosti vydává Správa KRNAP měsíčně časopis Krkonoše, dvakrát ročně ornitologický zpravodaj Prunella, jednou za rok sborník vědeckých prací Opera corcontica, čtvrtletně Zpravodaj sboru dobrovolných stráţců. Správa Krkonošského národního parku vydává také kaţdoročně přehled své činnosti v Ročence Správy KRNAP, která obsahuje všechny důleţité informace o dění ve Správě KRNAP. Aktuální informace o činnosti si můţeme také přečíst v nejrůznějších propagačních a informačních materiálech, mapách, průvodcích naučnými stezkami, plakátech a podobně. Pravidelně Správa KRNAP zveřejňuje také zprávy o své činnosti pomocí hromadných sdělovacích prostředků. Na úseku propagace také spolupracuje s podniky, nlidovými umělci a rozšiřuje sortiment vkusných suvenýrů pro návštěvníky Krkonošského národního parku. Vyuţívá téţ moţnosti filmových záznamů pro propagaci a dokumentaci. (Horák a Pilous, 1980, str. 65 - 66) K terénním zařízením Správy patří tři střediska terénní sluţby v Harrachově, Špindlerově Mlýně a v Peci pod Sněţkou, přírodovědné naučné stezky Prameny Labe, Rýchory, Východní Krkonoše, Černohorská rašelina, stezka zámeckým parkem ve Vrchlabí, naučná stezka Mladých ochránců přírody ve Svatém Petru u Špindlerova Mlýna, účelové zahradnictví Správy KRNAP, pěstující ohroţené druhy krkonošské flóry i mnohé další ţádané druhy pro široký okruh zájemců ke koupi. Dále přírodovědná stanice Sokolka na Rýchorách nebo Škola ochrany přírody na Rýchorské boudě. V sezónních informačních střediscích ve Vrchlabí a na Zlatém návrší (otevřena v letní sezóně) je moţno zakoupit mapy, průvodce, barevné plakáty a propagační materiál a získat potřebné informace o místopisu, přírodě, historii a povětrnostních podmínkách hor. Současně jsou zde v prodeji upomínkové předměty Krkonošského národního parku. Stálá informační střediska ve Špindlerově Mlýně (proti koupališti), Peci pod Sněţkou a v Harrachově kromě těchto běţných sluţeb připravují i bohaté programy na letní a zimní sezónu. Jsou v nich obsaţeny také exkurze, přednášky odborné i populárně naučné týkající se přírody a nejrůznějších zajímavostí Krkonoš. (Horák a Pilous, 1980, str. 65 - 66)
2.1.3 Cestovní ruch a ochrana přírody Cestovní ruch je sice jedním z hlavních zdrojů obţivy místních obyvatel Krkonoš, je však také druhým nejzávaţnějším negativním faktorem ovlivňujícím přírodní prostředí 20
hor. Návštěvníci Krkonoš ovlivňují přírodu přímo ničením vegetace, rozšiřováním turistických cest s následnou vodní erozí, zavlékáním nepůvodních a někdy velmi expanzivních druhů biosféry. Některé z nich se kříţí s horskými příbuznými druhy a to pak vede ke znehodnocení genetického potenciálu. Nepřímý vliv návštěvnosti se projevuje nárůstem odpadů, odpadků, odpadních vod a zvýšené spotřebě pitné vody. A to vše opět na úkor přírody Krkonoš. Plán péče předpokládá zlepšení spolupráce Správy KRNAP s místními obcemi a prostřednictvím realizace územně plánovacích dokumentů postupné zlepšování vybavenosti sídel a usměrňování turistického ruchu s vyuţitím nově koncipovaného informačního systému. Negativní vliv na krkonošskou přírodu má nezvládnutá turistika a znečištění ovzduší. Proto kaţdý, kdo přichází na návštěvu Krkonoš, by se měl podrobně seznámit s návštěvním řádem KRNAP, který přesně stanoví, co v horách smíme a nesmíme dělat. Především je nutné vědět, ţe území parku, včetně jeho ochranného pásma, je rozděleno do čtyř kategorií – zón. I. a II. III. IV. Tradiční pojetí ochrany přírodního bohatství formou státních přírodních rezervací by však při současném turistickém zatíţení Krkonoš a při kumulaci všech ostatních zájmů do této oblasti nebylo dostačující a ani tato přísně chráněná území by se nepodařilo před rušivými vlivy uchránit. Ve chráněných územích je proto prováděn intenzivní výzkum nejen přírodního bohatství, ale i všech změn, které se v těchto územích projevují. Výsledky tohoto výzkumu jsou pro Správu KRNAP nezbytné při sestavování ochranářských plánů a zásahů, které je třeba v chráněných územích provádět. Územní plán oblasti Krkonoše stanovil rozvoj cestovního ruchu a turistiky ve všech hlavních centrech a záměrně odlehčuje horské hřebeny. Při současné intenzitě návštěvnosti není moţno rovnoměrně zatíţit cestovním ruchem celé území Krkonošského národního parku, protoţe vzniklé škody na přírodě by byly nenahraditelné. Pro stanovení migrace turistiky vymezuje Správa KRNAP po dohodě s tvůrci územního plánu tři kategorie území: zóny klidu, nárazové zóny a turistické zóny. (autor neuveden, Krkonoše po celý rok, 1998)
21
2.2 Zaměřeno na veřejnost Správa Krkonošského národního parku provozuje síť muzeí, jejichţ posláním je dokumentace minulosti i současnosti tohoto horského regionu, zachování jejich dokladů pro budoucnost a zpřístupňování nejširší veřejnosti.
2.2.1 Krkonošská muzea – paměť regionu Patří sem Krkonošské muzeum ve Vrchlabí (klášter) s rozsáhlými přírodovědnými a historicko etnografickými expozicemi (Čtyři historické domky). Krkonošské muzeum v Jilemnici, které je zaměřené na západní Krkonoše, dějiny českého lyţování, osobnost hraběte Jana Nepomuka Harracha a dílo krajináře Františka Kavána. Dále pak Krkonošské muzeum Památník zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou je věnovaný písmákovi Věnceslavu Metelkovi a Krkonošské houslařské škole. Nebo Lesnicko-myslivecká expozice Šindelka v Harrachově. Přírodní, historické a kulturní dědictví Krkonoš tato muzea představují také prostřednictvím krátkodobých výstav, doprovodných programů a dalších tématických akcí. [2]
2.2.2 Informační centra a sezónní sruby Informační centra Správy KRNAP nabízejí návštěvníkům Krkonoš nejen komplexní informace o Krkonošském národním parku, ale i o moţnostech výletů za zajímavostmi, krásami a pozoruhodnostmi našich nejvyšších hor. Kaţdé informační centrum má svou vlastní miniexpozici, kde se dozvíte zajímavosti o přírodě a historii Krkonoš s řadou herních prvků pro děti. Nabízející také moţnost promítání filmů a přednášek s ekologickou tematikou. Školní skupiny si zde mohou objednat stráţce Krkonošského národního parku, který jim přímo v terénu poskytne informace a zajímavosti o dané lokalitě. Stálá informační centra Správy KRNAP jsou ve Špindlerově Mlýně, v Harrachově, v Peci pod Sněţkou, ve Vrchlabí a v Pasekách nad Jizerou jsou současně i muzeem. Sezónní informační střediska jsou dvě a to srub Zlaté návrší a srub Labský důl. [3]
22
2.2.3 Časopis Krkonoše – Jizerské hory Časopis Krkonoše – Jizerské hory je měsíčník, který píše o přírodě a lidech v Krkonoších a Jizerských horách jiţ několik desetiletí. Tento velmi zajímavý časopis vydává Správa Krkonošského národního parku a píše o tom, co se v Krkonoších stalo. Časopis nabízí zhruba 50 stran zajímavého čtení, kde řeší různé problémy, které se v Krkonoších naskytly. Jeho častým tématem jsou rozbouřené řeky, poţáry či lesy napadené kůrovcem. Na jeho stránkách nalezneme také různé soutěţe, akce, reportáţe z výstav či galerií, představení řemesel z dávných dob či současnosti a samozřejmě různé rozhovory se zajímavými lidmi. Důleţitý dvojlist tu má také horská sluţba, která píše o záchranářských akcích a podobně. Na své si přijdou i ti nejmladší čtenáři. Redaktoři pro ně připravují stránky plné doplňovaček, kříţovek, hádanek, bludišť a omalovánek, které se soustředí vţdy na jedno zvíře, které je právě aktuální v období, kdy časopis vychází. Své plus má ode mne časopis i za grafickou úpravu. Najdete tu snímky předních fotografů, stránku ekologické výchovy. Kaţdá strana obsahuje překrásné fotografie a obrázky, které vznikají přímo pod rukama zaměstnanců Správy Krkonošského národního parku. Čtenáře bude určitě zajímat přehled nových stezek pro cyklisty nebo pěší turisty v národním parku. Součástí kaţdého vydaného čísla je také povedený plakát s přírodním motivem. Úkolem časopisu není jenom informovat čtenáře, ale také je vzdělávat, a proto v kaţdém čísle najdeme stránky věnované přírodě a ochraně ţivotního
prostředí.
Časopis
seznamuje
čtenáře
s kulturními
a
přírodními
pozoruhodnostmi Krkonoš a od roku 2002 také Jizerských hor a o oblasti Podkrkonoší. Vydání se také zaměřuje na historické osobnosti, které pro Krkonoše mají velký význam a představují čtenáři krkonošská muzea s jejich expozicemi, výstavami a galeriemi. A protoţe část Krkonoš leţí i na polské straně, píše časopis i o aktualitách našich polských sousedů. Časopis Krkonoše si lze zakoupit po celé České republice v prodejnách tisku za 38 Kč nebo objednat roční předplatné za 396 Kč s dodáním aţ do domu.
23
Obrázek č. 1: Časopis Krkonoše – Jizerské Hory
Zdroj: http://krkonose.krnap.cz/
2.2.4 Výstavy k zapůjčení Výstavy, které si lze zapůjčit je hned několik. Jsou umístěny na panelech o hliníkovém rámu, proto lze s nimi snadno manipulovat. První výstava se jmenuje přímo Krkonoše (Karkonosze/ The Krkonoše Mountains National Parks). Další výstava má jméno Typická architektura Krkonoš a Jizerských hor, kde si na 10ti panelech můţeme prohlédnout konkrétní stavby s typickými horskými prvky. V další výstavě se jménem Krkonošská rašeliniště, se dozvíme o výzkumu i vzniku rašelinišť o fauně a flóře. Poslední a velmi důleţitá výstava se jmenuje Správa Krkonošského národního parku, která je zaloţená na fotografiích, které seznamují s Krkonošským národním parkem a vysvětlují důvody, proč je potřeba toto území chránit. Veškeré texty jsou psané v češtině i angličtině. [4]
2.2.5 Opera Corcontica Opera Corcontica je odborný časopis, který vydává vědecké články z oblasti Krkonoš a Vysokých Sudet. Časopis byl zaloţen v roce 1964 Správou KRNAP a je jimi vydáván dodnes. V Opeře Corcontice jsou zveřejňovány odborné články z oblasti společenských věd, přírodních věd a ochrany přírody v Krkonoších. Články jsou psány česky a polsky s anglickým překladem názvů, tabulek, obrázků a abstraktů. Časopis byl dne 20. 6. 2008 24
schválen Radou pro výzkum a vývoj a dostal se na Seznam recenzovaných neimpaktovaných periodik vydávaných v České republice. Jeho články jsou také řazeny do mezinárodních indexů ProQuest - Environmental Science Collection, Thomson Scientific – Zoological Record, Google Scholar a EBSCO. Operu Corconticu lze najít také na stránkách www.opera.krnap.cz. [5]
2.2.6 Svazek měst a obcí Krkonoše Krkonoše – svazek měst a obcí od roku 2000 sdruţuje 40 členů v turistickém regionu. Rozkládá se na území větším neţ 80 000 ha a má více jak 60 000 stálých obyvatel. Je součástí Královéhradeckého a Libereckého kraje od Kořenova na západě aţ po Ţacléř na východě a kaţdoročně jej navštíví několik milionů turistů z České republiky a zahraničí. Krkonoše – svazek měst a obcí směřuje v intencích svých stanov a Programu rozvoje cestovního ruchu k všestranné podpoře předpokladů pro plnohodnotný ţivot obyvatel Krkonoš. Zvláštní pozornost je věnována rozvoji cestovního ruchu, jako jednomu z pilířů místní ekonomické stability, který má i mimořádnou perspektivu. Svazek se soustředí především na řešení souvisejících problémů, které mají dosah po celých Krkonoších. Pracovní tým tvoří vedení členských měst a obcí a interní i externí pracovníci Svazku. Společně vedou, vytváří, koordinují a pečují o projekty v celých Krkonoších, společnou propagaci a rozvoj cestovního ruchu v turistickém regionu. [6] Svazek dokáţe ke kaţdé jedné koruně od členských měst a obcí získat dalších 3 aţ 9 Kč z grantů a dotací. Členové se na celkovém rozpočtu podílí 1/4. Velkou oporou jsou Královéhradecký a Liberecký kraj, Nadace ČEZ, pojišťovna UNIQA a společnost Sitour. Spolupráce se Správou Krkonošského národního parku a Horskou sluţbou je významná především v rámci projektů: „Krkonoše ze sedla kola“ a „Krkonoše – lyţařský běţecký ráj“. Rozsáhlá činnost Svazku je morálně i finančně podporována státní agenturou CzechTourism. Oporou pro jednotlivé aktivity jsou skiareály, ubytovatelé a další poskytovatelé sluţeb cestovního ruchu z celých Krkonoš. Významnými pomocníky jsou také blízké turistické regiony Český ráj, Jizerské hory a Kladské
pomezí.
Zvláště
úzká
spolupráce
je
rozvíjena
s
Podkrkonoším
(Podzvičinskem). Zahraničním partnerem je sousední polský Zwiazek Gmin Karkonoskich. Hlavní činností Svazku měst a obcí Krkonoše je uvádět do ţivota projekty na podporu cestovního ruchu v turistickém regionu a zajištění jejich financování. [6] 25
Probíhající projekty Svazku měst a obcí Krkonoše Krkonoše - lyţařský běţecký ráj – Projekt propojuje pravidelně upravovanými lyţařskými běţeckými tratěmi Krkonoše i řadu míst v Podkrkonoší.
Krkonoše ze sedla kola – Projekt, jehoţ cílem je podstatným způsobem zlepšovat v horských, ale zvláště v podhorských oblastech Krkonoš podmínky pro cykloturistiku.
Krkonošské cyklobusy – Projekt propojuje celé pohoří páteřní autobusovou linkou, která umoţňuje i přepravu kol, s návaznostmi do jednotlivých údolí. Zlepšuje dopravní obsluţnost celého regionu jak pro turistiku, cykloturistiku tak i pro trvale ţijící obyvatele.
Vydavatelská činnost, propagační materiály – Turistické noviny Krkonošská sezona, jízdní řády Krkonošských cyklobusů, Krkonoše od jara do podzimu, Dlouhé sjezdy, mapa Krkonoše – lyţařský běţecký ráj.
Prezentace na veletrzích a výstavách – Svazek měst a obcí Krkonoše kaţdoročně organizuje účast regionu na řadě velkých i menších veletrhů cestovního ruchu v České republice a v zahraničí.
Koordinace informačních center – Pro informační centra v Krkonoších, které tvoří významný pilíř turistického regionu, vytváříme pravidelnou platformu spolupráce a koordinace společných aktivit.
Monitoring návštěvníků – Výzkum mapuje návštěvnost turistického regionu Krkonoše a profil návštěvníků. Zaměřuje se na zjištění jejich skladby, způsob trávení volného času, spokojenost s nabídkou cestovního ruchu, vybavení regionu a kvalitu poskytovaných sluţeb. 26
2.2.7 Organizace SEVER Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory "SEVER" je občanské sdruţení, který směřuje k trvale udrţitelnému ţivotu na Zemi prostřednictvím praktické ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty, usiluje o prohloubení odpovědného jednání vůči přírodě a planetě i mezi lidmi navzájem. Organizace byla zaloţena v roce 1994. V současné době má pracoviště v Horním Maršově, Trutnově, Hradci Králové a v Litoměřicích. Základním a středním školám nabízí krátkodobé i vícedenní pobytové výukové programy. Pedagogickým pracovníkům a studentům učitelství nabízí kaţdoročně kurzy, semináře, konzultace, konference, stáţe, učební pomůcky a literaturu. Zajišťují vzdělávání i pro další skupiny dospělých, jako jsou např. zaměstnanci státní správy a samosprávy, zemědělci, drobní podnikatelé, pracovníci nevládních organizací. Pro další skupiny a pro širokou veřejnost připravuje vzdělávací, osvětové a kulturní akce. Rovněţ nabízí podporu při zapojování veřejnosti do rozhodovacích procesů a pomoc při řešení problémů ţivotního prostředí. [7]
Probíhající projekty organizace SEVER Škola pro udrţitelný ţivot 2009/2010, 2010/2012, 2011/2012 Kapka 21 Na Zelenou SIEU - inteligentní vyuţívání energie Cesta dřeva Litoměřice- město slunce a ţivota SEVER školám, školy sobě Environmentální vzdělávání pedagogů Carbon Detectives Europe (Uhlíkoví detektivové) Dotek - záchrana bývalé fary v Horním Maršově Ekoškola 27
Týden pro udrţitelný ţivot Putování prostorem a časem Projekty - Profesní vzdělávání pracovníků NNO v EV Síť environmentálních center v severních Čechách Za Naturou na túru Zdravé město Litoměřice Projekty - Řeka Labe - naše společné dědictví Globální výchovou za spravedlivější svět!
Příklady akcí pořádaných organizací SEVER Den Země v Hradci Králové (také Den Země v Horním Maršově, v Jilemnici a na dalších místech) Mezinárodní rok udrţitelné energie a oslavy celosvětového svátku Dne Země s bohatým programem upozorňujícím na vyuţívání zdrojů energie a podporujícím vzdělávací cíle. Pro MŠ a 1. st. ZŠ: 19. 4. 2012, 9:00 – 13:00 hod. Pro 2. st. ZŠ a SŠ: 20. 4. 2012, 9:00 - 14:00 hod. Místo konání: Kavčí plácek, Hradec Králové
Jarní inspirace - Dárkové krabičky, velikonoční aranţmá Rukodělná dílna zaměřená na tradiční ruční výrobu z přírodních a odpadových materiálů. Kdy: 30. 3. 2012 od 15:30 do 18:00 hodin Kde: SEVER, Kavčí plácek 121, 500 03 Hradec Králové Pro koho: dospělí a mládeţ od 15 let, školní děti v doprovodu rodičů
28
Další akce Malý tábor pro malé děti Letní škola rozvojové spolupráce pro studenty středních škol Strom (Seminář pro pedagogy 1. stupeň ZŠ)
Obrázek č. 2: Ukázka plakátu organizace SEVER
Zdroj: http://www.sever.ekologickavychova.cz/
29
3. Praktická část 3.1 Průvodce po akcích pořádaných Správou KRNAP [8] 3.1.1 Oblíbené akce v roce 2011 (a stále se opakující)
Po stopách krkonošských ledovců Mravenčení Vstávej, vstávej vstavači Jak kůrovec kůru kouše Jak nejít z bultu do šlenku Prolez les Evropská noc pro netopýry Proč je hořec hořký Tma přede mnou Za krásou krkonošských roubenek
30
Obrázek č. 3: Plakát akce Proč je Hořec hořký
Zdroj: http://krkonose.krnap.cz/
3.1.2 Seznam akcí uskutečněných v roce 2011 Kdyţ předměty vyprávějí – květen, KM Vrchlabí Po stopách krkonošských ledovců – květen, červenec, září, Pec pod Sněţkou Povídání s Jiřím Havlem – květen, KM Čtyři domky Za obřími hrnci – květen, Pláň – Stráţné (trasa cca 10 km) Zacloněné makro-Krkonoše – červen, PP Slunečná stráň Mravenčení – červen, Svoboda nad Úpou Muzejní noc – Zpět o 100 let – červen, KM Vrchlabí, Čtyři historické domky Vstávej, vstávej, vstavači – červen, Bolkov 31
Křest knihy Františka Karla Pacholíka – „Poudačky a vhačky“ – červen, PZV Paseky nad Jizerou Za krásou krkonošských roubenek – červen, Horní Štěpanice Bez divočiny – červen, IC Harrachov, Pec pod Sněţkou, Špindlerův Mlýn Jak kůrovec kůru kouše – červenec, Tetřeví Boudy Jan Nepomuk František hrabě Harrach – červenec, KM Jilemnice Krkonoše očima dětí – červen, červenec, KM Vrchlabí (klášterní kostel) Letní pobyt pro rodiny s dětmi – červenec, Rýchorská bouda Jak nejít z bultu do šlenku – červen (Mechové jezírko), říjen (Horní Mísečky) Grónské mýty a pověsti – srpen, KM Vrchlabí (Čtyři historické domky) Grónosko, země mizejícího ledu – červen aţ září, KM Vrchlabí (klášterní kostel) Prolez les – září, Krkonošský národní park Evropská noc pro netopýry – září, Vrchlabí Řemeslnické léto – červen aţ září, KM Vrchlabí (Čtyři historické domky) Proč je hořec hořký – září, Pec pod Sněţkou Vrchlabí na dlani – září, Vrchlabí Člověk na hřebenech – září, Horní Mísečky Tma přede mnou – září, Vrchlabí Sladký ţivot s čokoládou – květen aţ září, KM Jilemnice Kácení dřevin rostoucích mimo les – září, Vrchlabí Silva Gabreta – jak se rodí šumavský horský les – září, IC Harrachov, Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněţkou Hospodářská úprava lesů v ZCHÚ – září, Vrchlabí Krkonošská skautská sobota – říjen, Krkonoše 32
Zacloněné Krkonoše – říjen, Horní Mísečky Pálení milíře – říjen, Vrchlabí Za krásou krkonošských roubenek – říjen, Horní Štěpanice Kaštaňák 2011 a Den stromů – říjen, Vrchlabí Malujeme les – říjen, KM Vrchlabí, čtyři domky Vytvoř les 22. století – říjen, KM Vrchlabí, čtyři domky Kresby a rytiny Miloše Ondráčka – říjen, listopad, KM Jilemnice Les a člověk – listopad, KM Vrchlabí, čtvrtý domek Grafické techniky – listopad, KM Vrchlabí, čtyři domky Zpět o 100 let – červen aţ listopad, KM Vrchlabí Malý skleněný jarmark – prosinec, Krkonošském muzeu ve Vrchlabí Příběh lesa (devět století krkonošských hvozdů) – září aţ prosinec, KM Vrchlabí Mějme dárky od Bosorky – prosinec, Vrchlabí Zdobíme perníčky – prosinec, KM Vrchlabí – "Pod kočkou" Zvířátkové Vánoce – prosinec, KM Vrchlabí – "Pod kočkou" Od Barborky po Tři krále – prosinec, KM Vrchlabí – "Pod kočkou"
3.2 Seznam akcí pro rok 2012 3.2.1 Akce environmentální výchovy Jelen lesní, seznamte se... Datum konání: 22. 1. 2012, 18. 2. 2012, 17. 3. 2012 Místo konání: Horní Maršov 33
Viděli jste ţivého jelena? Pokud ne, tak takový záţitek vás čeká v programu o jelenovi. Účastnický poplatek: 100 Kč (od 12 let), 50 Kč (od 6 do 12 let)
Zimní pobyt pro rodiny Datum: 4. 2. 2012 – 30. 3. 2012 Místo konání: KSEV Rýchorská bouda Bliţší informace: Roman Lahučký,
[email protected]
Krouţkování u krmítka Datum: 25. 2. 2012 Místo konání: Správa KRNAP Vrchlabí Víte, koho krmíte? Poznáte všechny ty barevné ptáčky, kteří se slétají na vašem krmítku? Spoustu dalších zajímavostí o ptácích s „prstýnkem“ se dozvíte právě tady.
Skorec vodní – zpívající potápěč Datum: 3. 3. 2012 Místo konání: Vrchlabí
Napříč Vrchlabím Datum: 15. 3. 2012 Místo konání: Vrchlabí
Přeţít trek na K2 Datum konání: 17. 3. 2012 – 18. 3. 2012 Místo konání: KSEV Rýchorská bouda 34
Himalájský večer můţete strávit v sobotu 17. března na Rýchorské boudě s hosty z Pakistánu. Začínáme v 16 hodin a uslyšíte vyprávění nejen o tom, jak přeţít trek na K2. Cena: 350 Kč (zahrnuje nocleh, večeři, snídani, program) Bliţší informace: Roman Lahučký,
[email protected], tel.: 499 895 108, 737 270 554
Zima a zejma v Krkonoších Datum: 24. 3. 2012 Místo konání: Horní Mísečky Malý výlet na sněhu, za sněhem a o sněhu. Proč je v Krkonoších zima i v létě? Kdy nemůţe v Krkonoších padat sníh a proč? Proč Mistr Hanč prohrál svůj poslední závod? Zkusili jste někdy sněţnice? Účastnický poplatek: 100 Kč (od 12 let), 50 Kč (od 6 do 12 let). Bliţší informace: Michal Skalka,
[email protected]
Rýchorská krááslice Datum: 30. 3. 2012 – 1. 4. 2012 Místo konání: KSEV Rýchorská bouda Cena za celý víkend je pouhých 790 Kč (zahrnuje ubytování, jídlo, pití, program) Bliţší informace: Roman Lahučký nebo Lída Rosiová,
[email protected]
Průvodce po Krkonošském národním parku Datum: 2. 4. 2012, 4. 4. 2012 Bliţší informace a přihlášky: Radek Drahný,
[email protected]
35
Ţabí námluvy Datum: 7. 4. 2012 Místo konání: Dolní Albeřice, Suchý Důl Bliţší informace: Daniel Bílek,
[email protected]
Chránit hory rukama Datum: 6. 4. 2012 – 8. 4. 2012 Místo konání: KSEV Rýchorská bouda Pojďte přiloţit ruku k dílu a pomoct Krkonoším. Na předvelikonoční brigádě společně vybudujeme zábrany kolem cest a další záchranné práce. Cena: 566 Kč dospělí, 488 Kč pulec (do 12 let), 252 Kč jikra (do 6 let) Bliţší informace: Michal Skalka,
[email protected]
Pomoc krkonošské květeně Datum: 10. 4. 2012 – 13. 4. 2012 Místo konání: botanické lokality Informace a přihlášky: Daniel Bílek,
[email protected]
Land art jarních Krkonoš Datum: 13. 4. 2012 – 15. 4. 2012 Místo konání: KSEV Rýchorská bouda Cena: 645 Kč (zahrnuje plnou penzi, ubytování, lektoři) Bliţší informace a přihlášky do 7. dubna: Michal Skalka,
[email protected]
36
Je Ghana hrob bílého muţe? Datum: 21. 4. 2012 Místo konání: KSEV Rýchorská bouda Cena: 350,- Kč (večeři, informace o exotické Ghaně, afrického, nocleh a snídani) Bliţší informace: Roman Lahučký,
[email protected]
Český les Datum: 11. 5. 2012 – 13. 5. 2012 Místo konání: Český les Cena: 1 100 Kč (dospělí), 900 Kč (děti) Bliţší informace: Daniel Bílek,
[email protected] (děti),
[email protected] (dospělí)
Zacloněné makroKrkonoše Datum: 9. 6. 2012 Místo konání: Rýchory Jednodenní fotoworkshop na Rýchorách vedený Ondřejem Prosickým je zaměřený na makrofotografii rostlin. Fotografování v terénu, odborného komentáře. Cena: 495 Kč (lektoři, certifikát) Informace o lektorovi Ondřeji Prosickém: www.naturephoto.cz. Bliţší informace: Michal Skalka,
[email protected]
Letní tábor Rýchory Datum: 11. 7. 2012 – 20. 7. 2012 Místo konání: KSEV Rýchorská bouda
37
Cena: 3 240 Kč (děti do 12 let); 3 690 Kč (děti 12–15 let) Bliţší informace: Daniel Bílek,
[email protected]
Rýchoráček Datum: 5. 8. 2012 – 10. 8. 2012 Místo konání: KSEV Rýchorská bouda Cena: 1 820 Kč Bliţší informace: Klára Máslová,
[email protected]
3.2.2 Akce na pomoc přírodě pro veřejnost Pomozte zvěři v zimě Datum: 1. 11. 2011 – 15. 3. 2012 Místo konání: IC Pec pod Sněţkou, Harrachov, Špindlerův Mlýn
Voda a tatranský les Datum: 1. 1. 2012 – 31. 1. 2012 Místo konání: IC Pec p. Sněţkou, Špindlerův Mlýn, Harrachov
Expozice Vápenka – Příběh Albeřic a Lysečin Datum: 28. 1. 2012 Místo konání: Horní Albeřice
Nepořádek po česku Datum: 1. 2. 2012 – 29. 2. 2012 38
Místo konání: IC Pec p. Sněţkou, Harrachov, Špindlerův Mlýn Inventarizace přírodních zdrojů v Kyrgyzstánu Datum: 1. 3. 2012 – 31. 3. 2012 Místo konání: IC Pec p. Sněţkou, Špindlerův Mlýn, Harrachov
3.2.3 Výstavy Šperky přírody v obrazech Renaty Greiner Datum: 7. 3. 2012 – 15. 5. 2012 Místo konání: Správa KRNAP, Vrchlabí
Svaté obrázky Datum: 9. 12. 2011 – 31. 10. 2012 Místo konání: Paseky n. Jizerou
3.2.4 Akce muzea Vrchlabí Staletí lyţařského vázání Datum: 13. 12. 2011 – 8. 4. 2012 Místo konání: KM Vrchlabí, klášter
Cílem je vrchol hory Datum: 10. 1. 2012 Místo konání: KM Vrchlabí, čtyři domky
39
Zdobíme kraslice Datum: 3. 4. 2012 – 4. 4. 2012 Místo konání: KM Vrchlabí, čtyři domky
Zvířata, hory a lidé na fotografiích Josefa Kalenského Datum: 21. 1. 2012 – 22. 4. 2012 Místo konání: KM Vrchlabí, klášter
Jak semena putují krajinou Datum: 19. 4. 2012 – 24. 6. 2012 Místo konání: KM Vrchlabí, klášter
Obrázek č. 4: KM Vrchlabí
Zdroj: http://www.vrchlabsko.info/wrchlabnm.html
40
3.3 Vlastní projekt 3.3.1 „Kartičková sběratelská soutěţ“ Správa Krkonošského národního parku se snaţí nalákat hlavně mladé turisty, pro které připravuje zajímavé a proţitkové akce, týkající se ochrany přírody a také poznávání Krkonoš. Zaměstnanci environmentální výchovy Správy KRNAP zařadili do své nabídky například projekt „Skládání domečků“. Děti si mohou na informačních centrech zakoupit různé typy papírových skládanek miniatur krkonošských roubenek, namalovaných a vyrobených přímo zaměstnanci KRNAP. Ke kaţdé chaloupce patří i popis a místo, kde ji můţeme v oblasti Krkonoš skutečně najít.
Nyní bych ráda představila jiţ vlastní, pro mne velmi zajímavou akci pro mládeţ s názvem „Kartičková soutěţ“. Tento projekt jsem vymyslela spolu s vedoucím environmentální výchovy Ing. Michalem Skalkou. Osobně jsem připravila 32 odlišných pracovních listů pro děti a mládeţ. Kaţdý list je tématicky vázán k poznání určitého zvířete nebo rostliny, které se v Krkonošském národním parku vyskytují. Kaţdý pracovní list obsahuje z obou stran papíru A4 různé úkoly k vyplnění, jako jsou bludiště, hlavolamy, hádanky, kris-kros, sudoku, omalovánky, kříţovky a obrázky kreslené jedním tahem, které natolik uchvátily, ţe s KRNAP spolupracuji na dalších kresbách dodnes. Obrázek č. 5: Ukázka obrázků jedním tahem
Zdroj: Vlastní tvorba
41
Mnou vytvořené pracovní listy, vydala Správa KRNAP spolu se sadou 32 kartiček a to 3 karty bezobratlých ţivočichů, 2 obojţivelníků, 12 kartiček ptáků, 8 savců a 7 rostlin. Na kaţdé kartičce je jednoduchý popis vyobrazeného zvířete či rostliny. Za kaţdý správně vyplněný a odevzdaný pracovní list, můţe získat kaţdý účastník 1-2 kartičky. Soutěţící tedy vyplňuje pracovní listy, za které můţe získat aţ 8 různých kartiček na akcích Správy KRNAP určených pro širokou veřejnost (například Den Země, Nás učí příroda, Vítání ptačího zpěvu) a na akcích, které jsou na domovských stránkách Správy KRNAP označeny heslem „Kartičková Akce“. Dále lze vyplňovat pracovní listy na informačních centrech stálých i sezónních nebo muzeích a získat tak 24 různých kartiček. Podaří-li se soutěţícímu nasbírat alespoň 16 různých kartiček a přinese je do muzea Čtyři historické domky nebo pokladny Krkonošského muzea (klášter ve Vrchlabí), můţe „úlovek“ vyměnit za krásné a praktické ceny poskytnuté Správou KRNAP. „Komu by se nehodila čelová svítilna nebo pláštěnka do špatného počasí?“ Však největší odměna pro úspěšného sběratele bude uvedení jeho jména na domovských webových stránkách Správy KRNAP a zařazení do Klubu přátel Krkonoš, pro jehoţ členy mají připravenou řadu bonusů a zvláštních výhod na jejich akcích. Tyto a mnohé další ceny jsou připraveny pro úspěšné sběratele Kartičkové soutěţe. Dále zde mají zvláštní cenu a to předplatné časopisu Krkonoše – Jizerské hory pro prvního sběrače poţadovaného mnoţství kartiček a pro kaţdého, kdo bude vlastnit celou řadu 32 karet.
Obrázek č. 6: Kartička sběratelské soutěže
Zdroj: http:/Krkonoše.krnap.cz/
42
Kartičková soutěţ v praxi Tento projekt pro děti mládeţ byl vytvořen hlavně za účelem zvýšení návštěvnosti a informovanosti jak rodin s dětmi, tak škol a školek. Této akce se mohou účastnit i zahraniční turisté. Karty sbírají jednotlivci, ne skupiny. Díky kartičkám a pracovním listům, má tak kaţdé zúčastněné dítě přehled a znalosti o flóře i fauně v Krkonoších. Projekt jsme vytvářeli od června roku 2011 během mé školní praxe ve Správě Krkonošského národního parku. Po téměř půlročních přípravách se soutěţ od 1. června 2012 spustí a děti tak mohou začít sbírat kartičky jiţ na jarních akcích. V lednu roku 2012 má tento projekt za sebou dotazník o zájmu potencionálních účastníků a jiţ nyní můţeme říci, ţe tato zábavná hra pro děti zaujala, motivovala a tím pozvedla příliv nových zájemců o krkonošské akce.
Přehled míst pro pořízení kartiček Muzea 1) Augustiánský klášter ve Vrchlabí – Hořec tolitovitý a Sýc rousný 2) Čtyři historické domky ve Vrchlabí – Veverka obecná a Skokan hnědý 3) Muzeum v Jilemnici – Brhlík lesní a Kousavec dvoupáskovaný 4) Památník zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou – Netopýr velký a Drozd kvíčala 5) Šindelka v Harrachově – Jezevec lesní a Smrk ztepilý 6) Zlaté návrší – Prvosenka nejmenší 7) Dívčí lávky – Rys ostrovid
Stálá informační centra 1) Harrachov – Liška obecná a Strakapoud velký 2) Špindlerův mlýn – Kuna lesní a Ledňáček říční 3) Pec pod Sněţkou – Zvonek český a Sojka obecná 43
4) Obří důl – Koniklec alpinský bílý a Slavík modráček tundrový
Rýchorský bouda – Prha arnika a Konipas horský Akce – Křivka obecná, Chrostík, Jelen lesní, Kropenáč vytrvalý, Mravenec lesní, Prase divoké, Ropucha obecná, Střízlík obecný, Sýkorka parukářka, Výr velký Obrázek č. 7: Příklad první strany pracovního listu PRACOVNÍ LIST – Augustiniánský klášter ve Vrchlabí Vyplňujte v informačních centrech, muzeích a na akcích Správy Krkonošského národního parku pracovní listy a získejte sadu sbírkových kartiček nebo další hezké ceny!
1.
Osmisměrka - vyškrtejte slova a ze zbylých slov vyjde tajenka
b ř e č ť a n
r a l s ý r ý
u n e r o s t
angrešt brusinky petržel
s g ž a c o v
i r r d a u a
břečťan radost lípa
n e t o p ý r
k š e s í s o
2.
y t p t l n h
tvaroh netopýr nerost
Korále: tajenku tvoří slovo o 8 písmenech (8 korálků), číslo v závorce za otázkou určuje pořadí písmene z každé odpovědi, které zapíšete do tajenky. a. b. c. d. e. f. g. h.
Kdo dělá krtičiny? (5)………………………………………………. Co najdeme v perlorodce? (3)………………………...………….. Kterého ptáka lákají lesklé předměty? (5)……………..………… Jaký plod roste na lísce? (1)……………..……………...…......... Noční létající savec? (1)………………………………….……….. Který jehličnatý strom opadává? (2)………………..……….…… Co je plodem jehličnatých stromů? (3)…………….…….……... Které zvíře bydlí v mraveništi? (5)…………..……………………
Tajenka……………………………………………………… a
e c b
Tajenka………………………………................ ..........................................................................
f g d h
Zdroj: Vlastní tvorba
44
Obrázek č. 8: Příklad druhé strany pracovního listu
3. Do prázdných rámečků napište strom, kterému šiška patří.
Nápověda: jedle smrk borovice modřín
Pracovní list předejte pracovníkům Krkonošského národního parku a pokud jste jej vyplnili správně dostanete dvě sbírkové kartičky. Další kartičky do sbírky můžete získat na dalších informačních centrech v muzeích a na akcích Správy Krkonošského národního parku. Správa Krkonošského národního parku, Dobrovského 3, Vrchlabí. www.krnap.cz
Zdroj: Vlastní tvorba
3.4 Dotazníkové šetření Cílem mého šetření bylo zmapovat povědomí o nabízených programech na území Krkonošského národního parku. A protoţe se mé dotazníkové šetření týkalo programů, které nabízí Správa Krkonošského národního parku, vyplňovali ho lidé v okolí Vrchlabí a jiných krkonošských turistických cílů. V dotazníku jsem od respondentů zjišťovala odpovědi, týkající se účasti na programech nabízených v Krkonoších. Sběr dat probíhal formou dotazníkového šetření. Jednalo se o tzv. kvalitativní průzkum.
Otázky dotazníkového šetření První otázka u respondentů zjišťovala, zda by měli zájem navštívit nějakou akci pořádanou Správou KRNAP. Další otázka v dotazníku patřila průzkumu návštěvnosti na programech pořádaných Správou KRNAP a následně jsem se ptala, jakou formou se 45
dotazovaní o akcích dozvěděli. Mezi poslední otázky patřilo, zda by byli respondenti ochotni za účast na nabízených programech zaplatit a kolik by byli schopni utratit za určitou věkovou kategorii. Závěrem dotazníkového šetření jsem zjišťovala pohlaví, věk dotazovaného a z jakého kraje a okresu pochází. V rámci mého výzkumu jsem oslovila 105 respondentů. Z toho bylo 52 ţen a 53 muţů. Původ respondentů byl různý. Mimo Krkonoše pocházeli dotazovaní z Chrudimi, Litvínova, Mladé Boleslavi, Hradce Králové, Liberce, Tábora, Prostějova, Frýdku Místku, Jihlavy, Rokycan, Pardubic, Semil a nejčastěji z Prahy. Krkonoše zastupovali respondenti od Dvora Králové, Vrchlabí, Trutnova, Jilemnice, Studence či Rokytnice nad Jizerou.
Tabulka č. 1: Vyhodnocení respondentů dle bydliště, věku a pohlaví Věk Pohlaví Mimo Krkonoše Z Krkonoš Celkem
0-15
16-30
31-45
60 a více
46-60
muž
žena
muž
žena
muž
žena
muž
žena
muž
žena
1
1
6
8
11
12
13
8
5
2
1
3
4
5
7
6
2
5
3
2
6
23
36
28
12
Zdroj: Vlastní tvorba dle podkladů z dotazníků
46
3.4.1 Grafy dotazníkového šetření 1. Měl(a) byste zájem navštívit nějakou akci pořádanou Správou KRNAP?
Tabulka č. 2: Vyhodnocení zájmu o akce Respondenti Ano
75
Ne
30
Celkem
105
Zdroj: Vlastní tvorba dle podkladů z dotazníkového šetření
Z daných statistických údajů vyplývá, ţe zájem o akce pořádané Správou KRNAP je velký a neustále roste. Nabízeného programu by se rádo zúčastnilo 71% a 29% respondentů mi odmítlo mé pozvání na nabízené akce. Ve většině případů bylo odmítnutí z hlediska neinformovanosti o programech a neznalost nabídky. K pozvednutí účasti kategorie 0-16 let by vedlo pravděpodobně nabídnutí programů ve škole, školce a podobných výchovně vzdělávacích zařízeních. Dále jistým řešením pro ostatní kategorie by bylo zviditelnění akcí a lepší propagace.
Graf č. 1: Zájem o akci pořádanou Správou KRNAP Turisté
29%
Ano Ne
71%
Zdroj: Vlastní tvorba dle podkladů z dotazníkového šetření
47
2. Navštívil(a) jste někdy akci pořádanou Správou KRNAP? Tabulka č. 3: Vyhodnocení návštěvnosti akcí Turisté Ano
19
Ne
86
Celkem
105
Zdroj: Vlastní tvorba dle podkladů z dotazníkového šetření
Ze 105 respondentů se akce pořádané Správou KRNAP zúčastnilo jen 18% dotazovaných. Celých 82% nikdy nenavštívilo ţádnou z nabízených akcí. Z těchto odpovědí lze poznat, ţe neinformovanost o nabídce Správy Krkonošského národního parku je velmi vysoká. Z tohoto důvodu bych posílila propagaci a reklamu na programy s nízkou účastí a rozšířila tak povědomí u potencionálních zájemců. Protoţe pracovníci environmentální výchovy pracují hlavně s dětmi, pro které vymýšlejí zajímavé, zábavné i informativní programy, doporučila bych zacílit reklamou právě na rodiny s dětmi a umísťovala ji například ve školách, školkách nebo na informačních tabulích poblíţ hřišť či parků.
Graf č. 2: Návštěvnost akcí Turisté
18%
Ano Ne
82%
Zdroj: Vlastní tvorba dle podkladů z dotazníkového šetření
48
3. Jak jste se o akci dozvěděl(a)? (Moţné i více odpovědí) Tabulka č. 4: Vyhodnocení zdroje informovanosti o akcích Turisté Vrchlabský měsíčník Plus
3
Výlepové plochy ve Vrchlabí
4
Výlepové plochy mimo Vrchlabí
3
Facebook
4
Domovské stránky KRNAP
6
Od známých či kamarádů/škola
11
Kalendář akcí Správy KRNAP
2
Nevím o žádné akci
72
Celkem
105
Zdroj: Vlastní tvorba dle podkladů z dotazníkového šetření
Z těchto odpovědí je zřejmé, ţe se nejvíce šíří informace o programech přes kamarády či známé a to 10%. Dále 6% dotazovaných se dozvěděli o akci prostřednictvím Domovské stránky národního parku, 4% respondentů našli akci moderní cestou Facebook a dále přes výlepové plochy ve Vrchlabí. Vrchlabský měsíčník Plus a výlepové plochy umístěné mimo Vrchlabí mají 3% odpovědí. Nejméně procent získal Kalendář akcí Správy KRNAP 2%, tudíţ by bylo dobré, tento kalendář pořádaných akcí, více zviditelnit. Například ho umísťovat na vývěsky nebo zasílat zájemcům na emailové adresy či vyvěsit do škol a jiných veřejných budov. Bohuţel 68% respondentů odpovědělo, ţe neví o ţádné akci a tudíţ ţádnou ani nenavštívili. I z této otázky vyplývá, ţe si programy zaslouţí větší medializaci uţ pro jejich zmíněnou kvalitu.
49
Graf č. 3: Zdroje informovanosti o akcích Turisté
Vrchlabský měsíčník Plus Výlepové plochy ve Vrchlabí
3% 3% 4%
Výlepové plochy jinde 4% Facebook
6% 10%
2%
68%
Domovské stránky KRNAP Od známých či kamarádů/škola Kalendář akcí Správy KRNAP Nevím o žádné akci
Zdroj: Vlastní tvorba dle podkladů z dotazníkového šetření
4. Byl/a byste ochoten(tna) zaplatit za účast na programech Správy KRNAP? Tabulka č. 5: Vyhodnocení vstupného na akcích Turisté Ano
70
Ne
35
Celkem
105
Zdroj: Vlastní tvorba dle podkladů z dotazníkového šetření
V této otázce, která nespecifikovala bliţší věkovou hranici pro platící, jsem se dotazovala, zda by byli respondenti ochotni zaplatit za účast na programu. Zde odpovědělo 67%, ţe s platbou souhlasí a zbylých 33% odpovídajících by nejraději mělo veškeré akce zdarma. Bohuţel respondentům, kteří by se chtěli účastnit akcí zdarma, nemůţe být vyhověno z důvodu značných nákladů na uskutečnění kaţdé akce (například pomůcky, vhodné prostory, lektoři, průvodci a další).
50
Graf č. 4: Vstupné na akcích Turisté
33% Ano Ne 67%
Zdroj: Vlastní tvorba dle podkladů z dotazníkového šetření
5. Zaplatil/a byste za děti do 6 let věku? Tabulka č. 6: Vyhodnocení vstupného za děti do 6 let Turisté 20 Kč
20
50 Kč
24
80 Kč
1
100 Kč
4
0 Kč za tuto kategorii
35
0 Kč za žádnou kategorii
21
Celkem
105
Zdroj: Vlastní tvorba dle podkladů z dotazníkového šetření
U této otázky jsem nabídla 4 moţnosti obvykle nabízené výše vstupného za děti. Nejvíce respondentů 33% by za děti do 6 let neplatili vůbec. Druhá, nejčastější odpověď, byla 50 Kč za návštěvu na programu a to 23%, 20 Kč za dítě by vyhovovalo 51
19% respondentů. Zajímavé je, ţe 100 Kč by bylo schopné zaplatit 4% a 80 Kč pouze 1%. Tato otázka měla velmi rozdílné odpovědi, mnozí odpovídající by zaplatili za účast, avšak v kaţdém grafu týkající se peněţních částek jsem musela uvést také moţnost, ţe by nezaplatili za ţádnou z kategorií a to 20%. Je to poměrně vysoké procento, avšak vypuštění plateb za účast na akcích Správy KRNAP je téměř nemoţná. Tento dotazník se snaţil nalézt pouze optimální částku, ne ji úplně vypustit.
Graf č. 5: Vstupné za děti do 6 let Turisté
20 Kč
19%
20%
50 Kč 80 Kč 100 Kč 23% 33%
1%
0 Kč za tuto kategorii 0 Kč za žádnou kategorii
4%
Zdroj: Vlastní tvorba dle podkladů z dotazníkového šetření
52
6. Zaplatil/a byste za děti od 6 let do 12 let věku? Tabulka č. 7: Vyhodnocení vstupného za děti do 12 let Turisté 20 Kč
13
50 Kč
38
80 Kč
7
100 Kč
5
0 Kč za tuto kategorii
21
0 Kč za žádnou kategorii
21
Celkem
105
Zdroj: Vlastní tvorba dle podkladů z dotazníkového šetření
V této kategorii od 6-12 let by dotazovaní zaplatili jiţ větší peněţní obnos. Nejvíce procent si získala odpověď s 50 Kč za účast. Dále 20% odpovědí, ţe by nechtěli platit za tuto kategorii vůbec, 20% odpovědí, získala opět kategorie s nulovou částkou pro všechny kategorie, 12% odpovědí obdrţela odpověď 20 Kč za kategorii 6-12 let. Dalších 7% má odpověď 80 Kč za účast dětí na programu a 5 % získala největší částka 100 Kč. Závěrem této otázky bych ráda uvedla, ţe vyhrála částka 50 Kč za účast dětí od 6-12 let.
53
Graf č. 6: Vstupné za děti od 6 do 12 let Turisté
12%
20%
20 Kč 50 Kč 80 Kč 100 Kč
20%
36% 5%
0 Kč za tuto kategorii 0 Kč za žádnou kategorii
7%
Zdroj: Vlastní tvorba dle podkladů z dotazníkového šetření
7. Zaplatil/a byste za dospělého (od 12 let)? Tabulka č. 8: Vyhodnocení vstupného za dospělé od 12 let Turisté 20 Kč
2
50 Kč
11
80 Kč
24
100 Kč
41
0 Kč za tuto kategorii
6
0 Kč za žádnou kategorii
21
Celkem
105
Zdroj: Vlastní tvorba dle podkladů z dotazníkového šetření
54
Odpovědi poslední otázky, týkající se plateb za nabízené programy, byly také poměrně vyrovnané. Celých 39% respondentů by bylo ochotno zaplatit tu největší nabízenou cenu a to 100 Kč za účast dospělého na programu Správy KRNAP, 23% by zaplatilo 80 Kč, 10% pak 50 Kč, 6% by neplatilo za tuto kategorii a 2% respondentů by zaplatilo 20 Kč. I zde 20% získala odpověď, ţe by respondenti nezaplatili za ţádnou věkovou kategorii.
Graf č. 7: Vstupné za dospělého od 12 let Turisté
2%
20%
10%
6%
20 Kč 23%
50 Kč 80 Kč 100 Kč 0 Kč za tuto kategorii
39%
0 Kč za žádnou kategorii
Zdroj: Vlastní tvorba dle podkladů z dotazníkového šetření
3.4.2 Shrnutí dotazníkového šetření Všechny otázky z dotazníku směřovaly ke zjišťování informací ohledně akcí Správy KRNAP. Téměř ze všech odpovědí vyplývá, ţe program akcí potřebuje větší propagaci. Navrhuji tedy například pouţít vývěsky ve veřejných prostorách, letáky do škol či školek nebo výlohové plochy ve městech. Také bych doporučila zasílat nabídku programů na emailové adresy, které lze na akcích získávat od veřejnosti. Dále bych nabídku programů konaných měsíc či dva dopředu, umísťovala do časopisu Krkonoše – Jizerské hory. Mezi mé nápady, jak zvýšit účast na akcích, je zajištění „chodící 55
reklamy“ v průběhu celého roku, jako je například postava Krakonoše, která by upozorňovala na akce Správy KRNAP konané v Krkonoších či reklama pomocí divadelníků v dobových kostýmech a podobně. Poslední a velmi důleţité otázky, týkající se peněz, zjišťovaly, kolik by turisté, jak místní, tak i bydlící mimo Krkonoše, byli ochotni zaplatit za jednotlivou akci u různé věkové kategorie. Pro nejmladší věkovou kategorii do 6 let by respondenti nejraději neplatili nic. Tedy bez vstupného. U druhé věkové kategorie od 6 do 12 let by lidé nejčastěji byli ochotni zaplatit 50 Kč. Věková skupina od 12 let, tedy dospělí, by klidně zaplatili 100 Kč za účast. Bohuţel po porovnání poţadovaných částek od respondentů v dotazníku s reálnými vstupy na akce zjišťujeme odlišnost. Cena vstupného musí samozřejmě zahrnovat náklady na provoz akce, za průvodce či za pracovní materiál a proto je cena vyšší, neţ by si respondenti přáli. Kaţdá cena za akci se musí počítat zvlášť a je různá. Vstupné na jednodenní akce Správy KRNAP se pohybuje od 50 – 400 Kč za děti a od 100 – 600 Kč za dospělé. Dvoudenní akce stojí od 650 – 900 Kč za dítě a 700 – 1.200 Kč za dospělého. Akce, které trvají déle, jak dva dny, stojí 1.690 – 3.240 Kč za dítě a 2.500 – 3.690 Kč za dospělého. Veškeré přednášky a výstavy Správy KRNAP jsou zcela zdarma (popřípadě dobrovolné vstupné).
Které programy navštívili jednotlivé věkové kategorie? Věková kategorie 0-16 let: Den Země pořádaný pro školy (odpověď dvou respondentů). Věková kategorie 16-30 let: Tma přede mnou, Louka, Loňská letní výstava k loukám, vernisáţ Havla, výstava v muzeu Čtyři historické domky. Věková kategorie 31-46 let: Laviny, Veselý výlet, Ceny ředitele, Grónsko, Vítání ptačího zpěvu.
56
3.4.3 Názory respondentů Většina dotazovaných je s vedením národního parku spokojena a ţádný program nebo akce jim nechybí. Avšak našlo se i pár jedinců, kteří by něco změnili nebo doplnili do nabídky Krkonošského parku. Právě tito respondenti nás vedou k zamyšlení, co by se mělo změnit a co naopak nechat stejné. Jeden z dotazovaných uvedl, ţe mu chybí nějaký program o historii Krkonošského národního parku (skupina 16-30 let). Dále jedna ţena (skupina 31-45 let) v odpovědích prozradila, ţe ji v nabídce chybí program o bylinkách, případně jejich výskyt v Krkonošském národním parku. Radikální změnu by provedla ţena (skupina 46-60 let), která by zpoplatnila vstup do celého parku. Další respondentka (skupina 16-30 let) napsala, ţe ji ţádný program nechybí, jen by uvítala větší spolupráci s postiţenými. Ani kritiky se dotazník nevyhnul. Muţ (skupina 46-60) napsal, ţe se Správa KRNAP zabývá více administrativou, neţ tím co by bylo více potřeba, například odklízení poraţených stromů či zpřístupnění horských cest.
3.5 SWOT analýza akcí Správy KRNAP Silné stránky Oblast národního parku nabízí jedinečné, přírodní a zdravé klima pro provozování akcí (ekologicky hodnotná a málo poškozená příroda). Oblast je atraktivní pro rozvoj a udrţení cestovního ruchu (NP Krkonoše a BR Krkonoše). Je zaznamenáno výrazné zlepšení úrovně a počtu nabízených programů v průběhu 5ti let. Příznivé ceny za programy pro zahraniční klientelu. Trend přejímání akcí ze zahraničí – modernizace. Široké vyuţití moţností doplňkového programu k akcím KRNAP (síť turistických, cyklistických a běţeckých stezek, horské dráhy, lanovky, parky). Velké mnoţství ubytovacích a stravovacích kapacit (i rychlá občerstvení). 57
Dostačující nabídka agroturistiky a „zelené turistiky“ pro milovníky ţivota v přírodě. Profesionalita (vyškolení zaměstnanci Správy KRNAP). Chvályhodné dobrovolné akce na pomoc přírodě. Výborný informační systém o jednotlivých trasách a o jejich náročnosti.
Slabé stránky Niţší úroveň informačního systému nabídky volných kapacit a nízká úroveň spolupráce podnikatelů v ubytování a sluţbách se zaměstnanci Správy KRNAP. V modernizaci zchátralých objektů na území Správy KRNAP brání nevhodné či nevyjasněné vlastnické vztahy původních majitelů. Nepřiměřeně vysoké ceny pro tuzemskou klientelu. Malá informovanost o místních produktech – folklórní produkty. Nemoţnost zaznamenávat a kontrolovat pohyb návštěvníků národního parku Krkonoše. Nízká účast návštěvníků na programech podílejících se na ochraně parku (odklízení stromů). Nestálé, často se měnící počasí občas znemoţňuje pořádání akcí Správy KRNAP. Špatný stav některých komunikací – KRNAP nestíhá odklízet spadlé stromy. Určitá místa nejsou vybavená technickou infrastrukturou. Zákaz vyuţívání některých dopravních komunikací v rámci ochrany NP Krkonoše (tudíţ špatná dostupnost do horských oblastí).
58
Příleţitosti Snaha o vybudování materiálně technické základny pro případ nepříznivého počasí – budova Environmentální výchovy u Správy KRNAP ve Vrchlabí. Neustálé rozšiřování a zkvalitnění nabídky programů od Správy KRNAP a organizace SEVER. Doplnění nabídku akcí o školící pobyty a naučné programy pro školy. Šance pro kvalifikovaný mladý personál s novými nápady na programy. Moţnost vyuţití typických krkonošských exteriérů a interiérů (př.: boudy, chaloupky, roubenky, parky, posedy) pro vzdělávací programy (to vše by mělo přispět ke zvýšené návštěvnosti a udrţení image oblasti). Velká příleţitost pro programy na obnovu řemesel typických pro tuto oblast (tkalcovství, sklářství a jiné). Pro vyuţití volného času, mimo určený program, je velmi důleţitá výstavba nových, dobře značených a zajímavých pěších i běţeckých tras a cyklistické trasy, samozřejmě s parkovišti. Spolupráce s handicapovanými lidmi – vybudování speciálních tras určených pro vozíčkáře (rozšíření nabídky o speciální programy určené pro tělesně i duševně postiţené). Povzbuzení trvale udrţitelného zdroje v národním parku prostřednictvím přednášek o ekologii, uklízecí práce v lese a podobně (hlavní cíl je plně vyuţít, avšak nepoškodit přírodu). Důleţité je také usměrňovat cestovní ruch v oblasti národního parku před větším poškozením přírody (normy, zákony, opatření).
59
Hrozby Modernizace infrastruktury (restaurace, hotely) můţe vést ke ztrátě typického rázu krajiny Krkonoš. Nedostatečné finanční prostředky brání vstupu investorů do méně výnosných oblastí. Nutné stálé udrţování odpovídajícího standardu a dobré sluţby (hrozí ztráta bohatší vrstvy klientely). Potřeba vyuţívat místní produkty (farmářské, sklářské výrobky a podobně). Nedostatečné uspokojení turistů, kteří očekávají tradiční krkonošské interiéry a speciality (v nově vybudovaných moderních hotelech). Rozbroje mezi názory zástupců ochrany přírody a širokou veřejností (Správa KRNAP, místní obyvatelé, firmy a budoucí investoři), konflikty spějí ke zhoršení image národního parku pro turisty. Existující jazykové bariéry zaměstnanců Správy KRNAP (Krkonoše navštěvují i zahraniční turisté).
3.6 Návrhy zlepšujících opatření Národní park Krkonoše je velmi oblíbeným místem pro trávení zimní i letní dovolené. Cestovní ruch je v této oblasti tím nejhlavnějším hospodářským faktorem zajišťující velké příjmy a pracovní příleţitosti. Proto by mělo mezi hlavní cíle patřit efektivní vyuţívání potenciálu cestovního ruchu. Důleţité je tvořit stále nové a nové nabídky programů, sportovních aktivit, které jsou samozřejmě spojené s pobytem a poznáváním přírody. Návštěvníkům by mělo být v rámci kaţdého programu nabídnuto jak něco poučného ohledně ochrany a pohybu v Krkonošském národním parku, tak i ostatní poznávání přírodního a kulturního bohatství této oblasti. Proto, aby se zde udrţela určitá návštěvnost, je zapotřebí vymýšlet stále nové programy a aktivity pro širokou veřejnost, školy a školky. Pro prosperitu oblasti je nutné udrţovat také ostatní sluţby jako je ubytování, stravování, sportovní zařízení, dopravní sluţby a jiné. Programy vymýšlené 60
Správou KRNAP lze brát také jako stimulaci návštěvnosti v období mezi hlavními sezonami.
Opatření v případě nepříznivého počasí Krkonoše jako takové jsou velmi vysoko poloţené a bohuţel se zde vyskytuje nepříliš příznivé počasí. Průměrná roční teplota se zde pohybuje od +6°C do 0°C s průměrnými ročními sráţkami od 800 – 1400 mm. Z důvodu špatného počasí by bylo vhodné vybudovat materiálně technickou základnu v podobě nové budovy Environmentální výchovy u Správy KRNAP ve Vrchlabí a tuto hrozbu tak eliminovat. V prostorách budovy by tak mohla probíhat různá školení, výstavy, meetingy a jiné programy, které nebylo moţné uskutečnit kvůli špatnému počasí v přírodě. Pro zvýšení atraktivity v oblasti Krkonoš za špatného počasí by bylo vhodné vybudovat i jiná volno-časová místa jako tenisové haly, kryté bazény, haly pro míčové hry, haly pro Squash, Fitness či Bowling.
Opatření v oblasti cen Dle dotazníkového šetření bych mírně pozměnila ceny. Děti do 6 let by měli mít vstupné zadarmo. Mládeţ od 6 do 12 let by měli zaplatit 50 Kč za program. Dospělí by měli mít vstupné na akce KRNAP za 100 Kč. Zde bych také doporučila zejména poskytování slev pro skupiny (školy, školky, tábory, zájmové krouţky). Dále navrhuji slevy na programech za účast na pomocných dobrovolných akcích při ochraně lesa a krkonošské přírody.
3.7 Analýza návštěvnosti (Výzkum od CzechTourism 2005) Nejčastějšími návštěvníky byli lidé s maturitou (52%), dále s vysokou školou (30%) a návštěvníci bez maturity (18%). Nejvíce návštěvníků bylo ve věku 35-49 let (37%). Dále zavítali lidé ve věku 26-34 let (25%), poté 50-59 let (20%), mladí do 25 let (11%) a nejméně lidé nad 60 let (8%). Tuzemští návštěvníci byli v regionu zastoupeni z 82%. Nejvíce českých návštěvníků pochází z Prahy (15%) a větších měst v okolí regionu 61
(Trutnov, Semily). Zahraničních turistů bylo 18%, z nichţ největší poměr tvořili hosté z Německa (44%), Polska (20%), Holandska (17%) Slovenska (7%) a Velké Británie (7%). Návštěvníci nejčastěji vyuţívali k přepravě na místo pobytu automobil (zahraniční hosté 79%, Češi 60%). Hosté dále preferovali týdenní pobyty (3-7 nocí, 43%), turisté ze zahraničí na místě strávili častěji více neţ 7 nocí (28%). Celkově přijíţděli návštěvníci častěji se známými nebo s přáteli (48%), 35% s dětmi, 17% sami. Důvody návštěvy jsou u návštěvníků výrazněji zaměřeny na turistiku a sport (zahraniční 29%, domácí 34%), relaxaci a poznání. Pro 84% zahraničních návštěvníků je v oblasti nejlákavější aktivitou pěší turistika (Češi 70%). [9]
3.8 Profil návštěvníka, hlavní cílové skupiny Z průzkumů Správy KRNAP a CzechTourism, lze jednoduše zjistit informace o „typických“ návštěvnících programů nabízených v Krkonoších. Jsou jimi lidé, kteří milují přírodu, rádi se vzdělávají a rádi tráví aktivní dovolenou, ale oceňují také klid a kvalitní ţivotní prostředí. Téměř polovina z nich jsou mladí lidé (do 35 let) a přijíţdějí autem. Do Krkonoš přijíţdějí buďto s rodinou, se známými či přáteli nebo sami. Druhá polovina nad 30 let do Krkonoš přijíţdí spíše v páru nebo s rodinou. Převáţně jde o lidi studující, zaměstnané nebo podnikatele. Místem trvalého bydliště je velmi často Praha nebo větší města Krkonoš. V roce 2002 byla návštěvnost přibliţně 5,4 mil. osob. Odhad pro rok 2010 je zhruba 6 mil. návštěvníků na české straně národního parku Krkonoše a 2 mil. na polské straně národního parku. Návštěvnost se tedy kaţdým rokem zvyšuje.
Na tomto základě jsem stanovila 4 hlavní cílové skupiny návštěvníků programů Správy KRNAP - aktivní milovníci přírody - rodiny s dětmi - školy, školky - sportovci, aktivně orientovaní turisté
62
3.9 Obhájení NP před veřejností Pracovníci Krkonošského národního parku se snaţí pořádat stále nové aktivity pro turisty jak místní, tak i bydlící mimo Krkonoše a zvýšit tak atraktivitu daného území. Protoţe lidé jezdí tam, kde se něco děje, je velmi důleţité vytvářet nové a zajímavé akce a následné dobré naplánování a organizace. Kaţdá část Krkonoš si plánuje a buduje vlastní propagaci a marketing. Dobrým příkladem jsou Jánské Lázně, které staví svůj marketing a prosperitu na místní lanovce a lázních. Bohuţel se setkáváme i s názory, ţe činnost Správy KRNAP spíše překáţí a ničemu nepomáhá. Místní „boudaři“ a podnikatelé si myslí, ţe určitá rozhodnutí národního parku je poškozují, neţ aby jim pomáhala. Avšak KRNAP si stojí za svým názorem, ţe tyto zákroky jsou nezbytně nutné k udrţení a zachování krkonošské přírody či architektury.
63
4. Závěr Cílem mé práce bylo popsat a zmapovat oblast Krkonoš z hlediska pořádaných aktivit a programů Správy Krkonošského národního parku a organizace SEVER. V teoretické části jsem představila základní informace o Krkonoších, Správě Krkonošského národního parku, Svazku měst a obcí a organizaci SEVER. Zaměřila jsem se nejenom na historii Správy KRNAP, ale zejména na její aktivity ve všech oblastech, např. vzdělávání, podpory turismu a podobně. V praktické části jsem představila současnou nabídku programů Správy KRNAP a na několik akcí jsem se zaměřila pro lepší představu důkladněji. K vypracování mé práce bylo nutné sehnat velké mnoţství vhodného materiálu a největším přínosem pro mne byla zejména spolupráce se Správou Krkonošského národního parku. Po vytvoření určité představy a osnovy práce, jsem začala připravovat vlastní návrh na novou aktivitu pro děti a mládeţ, která by měla obohatit jiţ nabízené programy. Vymyslela jsem tzv.: „Kartičkovou soutěţ“. Můj nápad se všem zainteresovaným osobám ve Správě KRNAP zalíbil tak, ţe v rámci své praxe u KRNAP jsem pracovala hlavně na tomto projektu Kartičkové soutěţe a právě začátkem června dojde k jeho spuštění. Projekt je realizován pro zvýšení návštěvnosti na programech a akcích Správy KRNAP a detailněji je popsán v mé bakalářské práci. V další části jsem analyzovala silné a slabé stránky, ale také příleţitosti a hrozby prostředí pro budoucí nabízené programy. Vyuţila jsem dotazníkového šetření, kterým jsem zjistila, jaký názor mají tázaní na nabízené programy a na ceny vstupného na akce v rámci nabídky Správy KRNAP a vyhodnotila ho jak graficky, tak i slovně. V jedné z kapitol je uveden rozpor a jeho moţné řešení mezi cenami poţadovanými Správou KRNAP a cenami dle představ respondentů. Právě toto můţe být důvodem menší návštěvnosti akcí. V poslední části práce jsem se věnovala i dalším návrhům na opatření, která by mohla zvýšit účast. Má práce by měla slouţit k optimální představě o turisticko-vzdělávacích aktivitách v krásné oblasti Krkonoš, na nichţ má hlavní podíl zejména Správa KRNAP a přimět případné čtenáře mé bakalářské práce k návštěvě nějakého zajímavého programu, který se zde v nejvyšších horách Čech nabízí.
64
Na závěr práce jsem do příloh zařadila vzor dotazníku a velmi zajímavý rozhovor s vedoucím environmentální výchovy Správy KRNAP, Ing. Michalem Skalkou. V tomto rozhovoru zaznělo mnoho zajímavých názorů a podnětů ohledně aktivit dotyčných organizací a krkonošského přírodního bohatství nám svěřeného. Pevně věřím, ţe svou tematickou prací nalákám co nejvíce zájemců o propojení jejich ţivota s přírodou, třeba právě díky zajímavým aktivitám a programům uvedených v této práci. Myslím si, ţe navštívit je mohou všechny věkové kategorie a kaţdý z návštěvníků si odnese něco nového, něco zajímavého. Jiţ v úvodu mé práce jsem uvedla svou náklonnost ke krásám Krkonoš a s jistotou mohu říci, ţe po dokončení bakalářské práce, plna současných znalostí, a téţ optimismu a entuziasmu, podpořím nabízené akce i já svou účastí.
Nelze tedy na závěr neříct „po kérkonošsku“ a zároveň dle názvu jedné akce, nic jiného neţ: „Přijďte pobejt…“
65
5. Pouţité zdroje Kniţní zdroje 1.
S & D NAKLADATELSTVI A VYDAVATELSTVI . Průvodce po Čechách, Moravě, Slezsku; Krkonoše po celý rok. Vydala Kartografie Praha, a.s. a S & D nakladatelstvi a vydavatelstvi, s.r.o., Praha 1998. 95 str. ISBN 80-7011-545-9
2.
HORÁK, V.; PILOUS, Vr. a kolektiv autorů. Krkonoše – turistický průvodce ČSSR. Vydala Olympia Praha, Praha 1980. ISBN 27-057-80
Internetové zdroje [1]
Krkonoše. [online]. [cit. 2012-03-03]. Základní údaje. Dostupné z WWW:
[2]
Správa KRNAP. [online]. 2010 [cit. 2012-03-03]. Muzea. Dostupné z WWW:
[3]
Správa KRNAP. [online]. 2010 [cit. 2012-03-03]. Informační centra. Dostupné
z WWW:
[4]
Správa KRNAP. [online]. 2010 [cit. 2012-03-03]. Výstavy. Dostupné z WWW:
[5]
Správa KRNAP. [online]. 2010 [cit. 2012-03-03]. Opera Corcontica. Dostupné
z WWW:
66
[6]
Svazek měst a obcí. [online]. 2009 [cit. 2012-03-31]. Informace o organizaci.
Dostupné z WWW: < http://www.krkonose.eu/index.php?s=smo-svazek&lang=1>
[7]
Organizace SEVER. [online]. 2012 [cit. 2012-04-01]. Informace o organizaci.
Dostupné z WWW: < http://www.sever.ekologickavychova.cz/>
[8]
Krkonošský národní park. [online]. 2010 [cit. 2012-03-03]. Program akcí.
Dostupné z WWW: < http://www.krnap.cz/kalendar-akci/>
[9]
CzechTourism. [online]. 2005 [cit. 2012-04-26]. Výzkum. Dostupné z WWW:
67
6. Přílohy
Příloha 1: Dotazník Příloha 2: Rozhovor
68
Příloha 1: Dotazník Téma: Výběr a kompletní přehled turistických a sportovních moţností v regionu Krkonoše.
Dobrý den, jmenuji se Aneta Hájková a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Ráda bych tímto dotazníkem získala podklady pro vypracování své bakalářské práce. Prosím tedy o „zakrouţkování“ Vašich odpovědí. Dotazník je anonymní. Uvítám i Vaše různé připomínky k daným otázkám. Velmi děkuji za Váš čas a cenné odpovědi.
1.
Měl(a) byste zájem navštívit nějakou akci pořádanou Správou
KRNAP? a) ano
b) ne
2.
Navštívil(a) jste někdy akci pořádanou Správou KRNAP?
a) ano (jakou?....................................................................................................) b) ne
3.
Jak jste se o akci dozvěděl(a)? (Moţné i více odpovědí)
a) vrchlabský měsíčník Puls b) výlepové plochy ve Vrchlabí c) výlepové plochy mimo Vrchlabí d) Facebook 69
e) domovské stránky Krkonošského národního parku f) známých či kamarádů g) kalendář akcí Správy KRNAP
4.
Byl(a) byste ochoten(tna) zaplatit za účast na programech Správy
KRNAP? a) ano
b) ne
5.
Zaplatil(a) byste za děti do 6 let věku:
a) 20 Kč
c) 80 Kč
b) 50 Kč
d) 100 Kč
6.
Zaplatil(a) byste za děti od 6 let do 12 let věku:
a) 20 Kč
c) 80 Kč
b) 50 Kč
d) 100 Kč
7.
Zaplatil(a) byste za dospělého (od 12 let)?
a) 20 Kč
c) 80 Kč
b) 50 Kč
d) 100 Kč
8.
Chybí vám v nabídce programů nějaké téma? Jaké?
…………………………………………………………………………………….
70
Ţena
Věk: 0-15
Muţ
16-30
31-45
46-60
více neţ 60
Okres:
Místo sběru:
Datum:
71
Příloha 2: Rozhovor Rozhovor s vedoucím environmentální výchovy ve Správě KRNAP Ing. Michalem Skalkou. 1) „Myslíte, ţe Vám ještě nějaký program chybí ve škále programů nabízených Správou KRNAP? Po čem turisté touţí?“ Odpověď: „Zkusili jsme malý dotazník, ve kterém jsme zjišťovali, zda běţní čeští turisté o našich programech vědí a co by je na ně nalákalo. Vzhledem k tomu, ţe skupina respondentů byla málo početná, tak výsledky nemůţeme brát úplně váţně a proto při nejbliţší příleţitosti musíme získat výsledky od skupiny větší. Nemyslím, ţe by v naší nabídce programů něco výrazně chybělo. Spíš jde o to, připravit programy dostatečně zajímavé. Pak na ně nalákáme lidi. Hodně udělá dobře sestavený plakát/pozvánka a její distribuce, klíčová je i dobrá zkušenost návštěvníků na našich programech.“
2) „Jaké máte plány do budoucna ohledně nových akcí?“ Odpověď: „Za rok bude přímo před budovou Správy KRNAP ve Vrchlabí stát nové Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání. Původně jsme zamýšleli v něm vytvořit nové pozice pro lektory EVV, coţ vzhledem k současné finanční situaci státu a tedy i Správy nepřipadá v úvahu. Nezbude nám nic jiného, neţ aktivity, které zajišťujeme v terénu přesunout do tohoto centra. Zde vznikne řada nových programů šitých na míru školám i návštěvníkům. Rozjezd programů podpoříme grantem z projektu, který právě sestavujeme. Rozhodně bychom ale nechtěli výrazně omezit nejzajímavější programy z cyklu Nás učí příroda. Dokonce na letošní rok máme připravena další témata, například o lišejníkách. Věděla jste třeba, ţe lakmus, kterým se zjišťuje pH se vyráběl původně z lišejníků? A věděla jste, ţe se lakmusem barvila vlna a víno?“
72
3) „Jak se vyvíjí program ve spolupráci s vozíčkáři?“ Odpověď: „Projekt Krkonoše bez bariér, který mapoval vhodné cesty pro vozíčkáře a další lidi s menší pohyblivostí (do této skupiny patří i starší osoby a rodiny s kočárky) byl v podstatě ukončen. Nyní se zpracovávají prováděcí projekty na opravu sedmi vybraných tras z kolekce NEXT 20. Trasy TOP 10, tedy ty nejjednodušší jsou v terénu označeny, vybaveny odpočinkovými místy pro vozíčkáře, uvedeny na zvláštní vrstvě v našem mapovém serveru a vše najdeme na www.krnap.cz. Byla vydána také českopolská broţurka, ve které jsou trasy TOP 10 popsány. Tento projekt byl velmi úspěšný, v polovině března jsme za něj dostali z rukou paní Livie Klausové ocenění Národní rady zdravotně postiţených prestiţní ocenění Mosty 2011. To se povede jen občas a my si toho náleţitě váţíme“.
4) „Na které akce pořádané KRNAP je největší ohlas?“ Odpověď: „Obecně na ty, na které je nejlepší reklama nebo mají dlouhou a dobrou tradici. Úspěšný je program Jelen lesní, seznamte se, který se objevil v Toulavé kameře a v Televizních novinách. Nyní má o tento program zájem více lidí, neţ dokáţeme uspokojit. Výbornou reflexi má také program Dana Bílka pro nevidomé Tma přede mnou, aneb Dotkněme se Krkonoš. Zájem o něj mají i zdravé děti, protoţe si ţivot bez zraku vůbec neumí představit. Ale úspěch mají i programy pro mateřské školky Kamily Antošové. V týmu máme i nového "koně" Kláru Máslovou, která si postavila program o mravencích a zaučuje se. A docela jí to jde.“
73