UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.
Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Škola veřejného zdravotnictví Ruská 85, 100 05 Praha 10, tel./fax: 02/748462, E-mail: Alena Petrákova ipvz.cz VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ SPECIALIZAČNÍ PŘÍPRAVA 1996 -1998
POSTAVENÍ A ÚLOHA MĚSTSKÉ NEMOCNICE ČÁSLAV V REGIONU.
Autor:
MUDr. Martin Novák
Pracoviště: Městská nemocnice Čáslav, Jeníkovská 348, 286 01 Čáslav Konzultant: Doc. MUDr. Alena Petrákova, Csc. Oponent:
MUDr. Pavel Vepřek
Čáslav-duben 1998
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.
OBSAH
Úvod a cíl práce Demografické charakteristiky regionu Zdravotní stav obyvatel regionu v
Rozsah a množství poskytovaných služeb MN Čáslav
• Počty hospitalizovaných pacientů podle místa bydliště • Trendy vývoje počtu hospitalizovaných pacientů podle oddělení • Trendy počtu výkonů ambulancí • Trendy počtu výkonů komplementu Charakteristika nemocnice
• Ambulantní provozy • Lůžkové oddělení nemocnice Rozprava
• • • •
Postavení nemocnice v rámci okresu a ČR Společensko veřejná funkce nemocnice v regionu Vztah MN Čáslav k ostatním lůžkovým zařízením v regionu Koaliční spolupráce v regionu
Závěr
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.
SOUHRN Cílem práce je představit Městskou nemocnici Čáslav. Zhodnotit její funkci v regionu a analyzovat změny v rozsahu a kvalitě poskytovaných služeb za poslední 4 roky. V úvodu práce hodnocena činnost Městské nemocnice Čáslav. Postavení nemocnice v regionu v závislosti na demografických charakteristikách regionu a zdravotním stavu obyvatel. Hodnoceny demografické ukazatele města Čáslavi a regionu. Hodnocen zdravotní stav obyvatel regionu. V práci je dokumentován rozsah využívání služeb nemocnice pacienty regionu a okolních oblastí. Uvedeny trendy od roku 1992 v počtů hospitalizovaných pacientů, poety operací, porodů, výkonů komplementu, dopravy atd. Velmi podrobně charakterizován provoz jednotlivých oddělení komplementu a lůžkových oddělení, včetně počtu zaměstnanců, provedených výkonů atd. Uvedeny i základní provozní a technické informace o jednotlivých odděleních a provozech. Všechny údaje uvedeny v trendech na úrovni posledních 3-5 let. V rámci rozpravy analyzován počet lékařů, SZP, množství hospitalizovaných pacientů, obložnost a další parametry s okresními a republikovými průměry. Srovnání ve většině parametrů svědčí pro dobrou úroveň poskytované péče v čáslavské nemocnici. Podrobně hodnocena společensko ekonomická funkce nemocnice v regionu jako důležitého podniku s velkým počtem zaměstnanců, kteří mají vysokou kvalifikaci. Zdůrazněna výchovná funkce nemocnice pro region. Hodnoceny vztahy k okolním zdravotnickým zařízením. Porovnáván rozsah zdravotnických služeb a efektivnost jednotlivých zařízení. Podrobněji hodnocen vývoj eventuelního koaličního propojení s uvedením kladů i rizik propojení. V závěru zdůrazněna nutnost zachování čáslavské nemocnice jako zařízení poskytující služby akutních lůžek spolu s komplementem v dobré vazbě na odborné ambulance.
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.
ÚVOD A CÍL PRÁCE v
Čáslavská nemocnice je malým regionálním zařízením, před rokem 1989 byla řazena mezi nemocnice I. st. poskytující základní péči ve čtyřech základních oborech. Součástí byla léčebna pro dlouhodobě nemocné. Do roku 1992 byla součástí OÚNZ Kutná Hora. Před rokem 1992 byla vždy preferována kutnohorská nemocnice jako zařízení v okresním městě. Kvalita zdravotní péče především co do rozsahu zdravotních služeb před rokem 1989 na úrovni okresu nebyla uspokojivá. V rámci celého okresu byla jen základní 4 lůžková oddělení, chybělo přinejmenším neurologické a ortopedické lůžkové oddělení. Rozsah poskytovaných služeb ani v základních oborech nebyl velký. Za řadou dnes běžně prováděných výkonů museli pacienti dojíždět nejčastěji do Prahy, na klinická pracoviště. Vývoj ve společnosti v posledních 8 letech přinesl i výrazné změny ve zdravotnictví. Vznikl pojišťovací systém úhrad za poskytnutou zdravotní péči. Došlo k bouřlivému rozvoji řady medicínských oborů. Výrazně se změnila řada diagnostických a léčebných postupů. Uvolnila se léková politika a došlo k výraznému rozšíření farmakoterapie. A řada dalších změn. Došlo i k určitým pozitivním změnám ve vývoji zdravotního stavu obyvatel. Všechny tyto změny vedle kladů přinesly i řadu záporů a postavení jednotlivých zdravotnických zařízení se výrazně změnilo. Rovněž postavení čáslavské nemocnice se změnilo, v řadě odborností se stala zcela nezávislou na nemocnicích vyššího typu, v některých případech naopak spolupráci bylo nutno prohloubit. Nové zákony a vyhlášky rovněž vedly a vedou ke změnám v provozu nemocnice. Komplexní popis nemocnice ve vazbě na region. Zhodnocení vztahu k demografickému vývoji a zdravotnímu stavu obyvatel. Srovnání základních výkonových parametrů s okresními a celorepublikovými údaji. Všechny informace uvádět v časových řadách, tak aby bylo možné hodnotit vývoj pozitivní i negativní s hledáním příčin uvedených změn. Charakterizovat provoz jednotlivých lůžkových oddělení, rozsah a množství poskytovaných služeb, zajištění personální, přístrojové vybavení. Charakterizovat a analyzovat trendy ve vývoji počtu lékařských výkonů, počtu zaměstnanců. Podrobně analyzovat rozvoj komplementu nemocnice. Hodnotit rozsah a množství poskytovaných služeb. Vývoj v počtu zaměstnanců, technického vybavení atd. Dalším cílem práce je zhodnotit postavení nemocnice jako zařízení, které by mělo mít pevné místo v síti nemocnic poskytujících akutní péči. Analyzovat možnosti koaličního spojení nemocnic v regionu. Poukázat na společensko veřejnou funkci nemocnice v regionu. Její vliv na zaměstnanost. Zhodnotit její výchovnou funkci v regionu. Pro privátní zdravotnická zařízení i pro občany.
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.
DEMOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY REGIONU Region čáslavské nemocnice leží na pomezí 3 okresů uprostřed výběžku úrodné polabské roviny přibližně 70 km východně od Prahy. Region sousedících okresů Havlíčkův Brod a Chrudim zahrnuje již počátek Českomoravské vrchoviny, V regionu čáslavské nemocnice není větší průmyslový podnik. Oblast je především zaměřena na zemědělskou produkci a zpracovatelský průmysl. v
Přirozeným centrem oblasti je město Čáslav, založené rozhodnutím krále Přemysla Otakara II. ve druhé polovině 13. století. Město Čáslav leží na přirozené křižovatce hlavních dopravních tahu v pánvi pod Železnými horami.
Městská nemocnice Čáslav poskytuje službu občanům města Čáslavi a přirozené spádové oblasti, která zahrnuje části okresů Kutná Hora, Chrudim, Havlíčkův Brod a Pardubice. Spádová oblast na základě dojezdu rychlé záchranné služby je cca 38 000 obyvatel. Konkrétně MN zajišťuje péči o 198 obcí. V letních měsících je počet obyvatel větší o letní návštěvníky a dosahuje až dle některých údajů 45 - 50 000 obyvatel. Spádová oblast mimo okres Kutná Hora zahrnuje celkem 17 408 obyvatel, kteří žijí v 94 obcích. Spádová oblast z okresu Havlíčkův Brod zahrnuje celkem 5843 obyvatel ve 40 obcích. Největší obcí je Golčův Jeníkov s 2 237 obyvateli. Počet obyvatel dalších obcí je maximálně do 648 obyvatel (Vilémov). Spádová oblast okresu Chrudim zahrnuje celkem 8 971 obyvatel ve 48 obcích. Největší je město Třemošnice s 2 949 obyvateli a Ronov nad Doubravou s 1628 obyvateli, ostatní obce mají od několik desítek do maximálně několik set obyvatel (Kněžice 459 obyvatel). Spádová oblast okresu Pardubice je nejmenší s 2 586 obyvateli ve 6 obcích. Největší jsou Chvaletice s l 566 obyvateli. Město Čáslav má v posledních letech kolem 10 tisíc obyvatel ( v roce 1993 - 10 229 obyvatel, 1996 -10001 obyvatel). V městě Čáslavi se snižuje počet narozených dětí. (absolutní čísla - v roce 1991 - 151 dětí, v roce 1996 - 71 dětí). Úmrtnost se v letech 1991 a 1996 pohybuje mezi 166 - 130 obyvateli v absolutních číslech. Migrace obyvatel v městě Čáslavi má negativní bilanci. Jak počet přistěhovaných obyvatel do města Čáslav, tak počet odstěhovaných má sestupnou tendenci. Věkové složení obyvatel se v letech 1991 - 1996 mění ve prospěch občanů produktivního o 2,95 % a postproduktivního věku o 0,49 %. Na rozdíl od obyvatel předproduktivního věku, kde dochází k poklesu za uvedené období o 3,99 %. Demografická situace v městě Čáslavi a i regionu zcela odpovídá demografické situaci celé České republiky. Důsledkem populační stagnace je stárnutí populace.
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.
ZDRAVOTNÍ STAV OBYVATEL REGIONU Zdravotní stav obyvatel regionu je ovlivněn sociálně - ekonomickými podmínkami, životním prostředím a životním stylem a i úrovni zdravotní péče. Není podstatněji odlišný od průměrů v ČR, v některých údajích je dokonce statisticky lepší. V regionu který je především zemědělský není větší průmysl, který by výrazně ovlivňoval životní prostředí. Na základě dostupných informací z roku 1996 je možno uvést následující údaje. Standardizovaná úmrtnost v okrese Kutná Hora u mužů l 210,3 (průměr ČR 1268,5) u žen 759,4 (průměr ČR 750,0). Kojenecká úmrtnost 7,2 (průměr ČR 8,1), novorozenecká úmrtnost 3,2 (průměr ČR 5,2). Potraty na 100 narozených 61,3 ( průměr ČR 64,1) V incidenci zhoubných novotvarů dochází v okrese k postupnému nárůstu. U mužů činní průměrný přírůstek všech novotvarů 2,1 % za l rok a u žen 1,4 % za l rok. Za období 1977 - 1991 ze 13 sledovaných diagnóz u mužů nebyly zjištěny statisticky významné vyšší hodnoty SIR ( nepřímo standardizovaná incidence zhoubných novotvarů ). U 8 diagnos jsou hodnoty statisticky významně nižší (nádory tlustého střeva, jater, plic a průdušnice, zhoubný melanom kůže, nádory prostaty, leukemie). U 16 sledovaných diagnóz u žen za stejné období statisticky nepřevyšuje celorepublikový průměr žádná diagnóza a u 7 diagnos jsou hodnoty SIR (nepřímo standardizovaná incidence zhoubných novotvarů statisticky významně nižší (nádory tlustého střeva, konečníků, jater, plic a průdušnice, kůže, děložního čípku, močového měchýře). Okres Kutná Hora je řazen do kategorie s nepravidelnou hlásící úrovní. Hrubé incidence vykazují vysoké nebo středně vysoké odchylky od regresní přímky. Statistické údaje z okresu Kutná Hora je nutno považovat za méně vyhovující epidemiologickým požadavkům. V incidenci nemoci oběhové soustavy, zejména ischemické choroby srdeční a cévní onemocnění mozku řadí okres mezi okresy výraznou incidencí onemocnění. V posledních letech je ale možno pozorovat stejně jako v celé ČR snížení úmrtnosti na onemocnění oběhové soustavy. Tento trend je možno pozorovat i v léčebné péči v Městské nemocnici Čáslav. V letech 1992 až 1995 každoročně bylo vMN Čáslav ošetřeno kolem 110 pacientů s akutním infarktem myokardu. V posledních dvou letech dochází k poklesu na 93 v roce 1996 a na 82 pacientů v roce 1997. Příčinou není změna genetického potenciálu obyvatel nebo životního stylu obyvatel zemědělský kraj s nadměrnou konzumací tuků v potravě, ale především zlepšením zdravotní péče. Zavedení účinné farmakoterapie hyperlipoproteinemii, důsledná léčba hypertenze a preventivní terapie antiagregační, ACE inhibitory a betablokátory při sekundární prevenci ischemické choroby srdeční a cévních onemocnění mozku jsou hlavní příčinou snížení úmrtnosti na onemocnění oběhové soustavy. Dalším podstatnou příčinou je zlepšení dostupnosti kardiologických invazivních a operačních výkonů.
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.
ROZSAH A MNOŽSTVÍ POSKYTOVANÝCH SLUŽEB MN ČÁSLAV V MN Čáslav je hospitalizováno více než 20% pacientů, kteří mají trvalé bydliště mimo okres Kutná Hora. V odborných ambulancích MN Čáslav je ošetřeno rovněž kolem 20% pacientů s bydlištěm mimo okres Kutná Hora. Nemocnice zajišťuje komplexní péči o civilní zaměstnance vojenských útvarů v Čáslavi a pro leteckou základnu v Chotusicích vzdálenou 5 km od nemocnice. Služeb nemocnice využívají vojenští lékaři ve své péči o vojáky základní služby nebo vojáky z povolání. Nemocnice tvoří zálohu v případě havárií nebo hromadných neštěstí. Nemocnice zajišťuje lékařskou péči v domově důchodců, který je největší v okrese, má kapacitu až 170 míst. V domově důchodců žijí občané, kteří měli bydliště mimo región. Součástí domova důchodců je i 60 ošetřovatelských lůžek. Technický stav budov je velmi zanedbaný a vyžaduje nákladné rekonstrukce. Životní podmínky obyvatel domova důchodců nejsou na dobré úrovni.
Následující tabulka uvádí počet hospitalizovaných pacientů v MN Čáslav podle místa trvalého bydliště v roce 1996.
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.
Následující přehledy ukazují počty hospitalizovaných pacientů, včetně členění na jednotlivá oddělení, počty operací a porodů. Uvedeny trendy od roku 1992.
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.
Následující přehledy ukazují počty vyšetření komplementu -radiodiagnostika, transfusní oddělení, oddělení klinické biochemie, výkony dopravní zdravotní služby. Uvedeny trendy od roku 1994.
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.
CHARAKTERISTIKA MĚSTSKÉ NEMOCNICE ČÁSLAV Ambulantní provozy MN Čáslav V ambulantní sféře činnosti MN Čáslav se po dokončení přístavby a uvedením ambulancí do provozu v roce 1995 stav stabilizoval. Snahou vedení nemocnice je maximální využití prostoru přístavby Městské nemocnice Čáslav k poskytování zdravotnických služeb. V roce 1997 v prostorech přístavby zanikla kožní ambulance privatizací lékaře. Vznikla dětská nefrologická ambulance a ambulance lékařů OSSZ. V přístavbě jsou následující pracoviště: 1. Tři laboratorní provozy: • Hematologicko transfúzní oddělení • Oddělení klinické biochemie • Privátní histologická laboratoř 2. Patnáct ambulancí: • Gynekologická ambulance • Dětská neurologická ambulance • Dětská nefrologická ambulance • Logopedická ambulance • Ordinace praktického lékaře: závodní ambulance pro zaměstnance MN • Interní ambulance včetně specialisovaných odborných ambulancí: diabetologická, revmatologická, gastroenterologická, hepatologická • Endoskopický šálek • Hematologická ambulance • Ambulance akupunktury • Ambulance LSPP • Privátní oční ambulance • Privátní ORL ambulance • Ambulance posudkových lékařů OSSZ
3. Čekárna - hala u transfúzní stanice slouží jako prostora pro pořádám celonemocničních setkání, odborných seminářů atd. 4. Podkrovní prostor je využíván jako archiv některých oddělení nemocnice. Na podzim 1997 byl do podkrovního prostoru přestěhován archiv z budovy ve Filipovské ulici.
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.
5. Rychlá záchranná služba garáže, sklady atd.
- dispečink, stanoviště řidičů RZP, vedoucí sestry,
Přístavba MN se velmi rychle začlenila do běžného provozu nemocnice a stala se její nedílnou součástí. Pacienti i zdravotničtí pracovníci našli v přístavbě příjemné a kvalitní pracovní prostředí. V hlavní budově nemocnice jsou v provozu ambulance a odborné poradny chirurgického oddělení, interního oddělení, gynekologického a dětského oddělení. Je v provozu ambulance rehabilitačního oddělení, ambulance bolesti při oddělení ARO. Denní stacionáře na interní ambulanci (2 lůžka) a ambulance bolesti (2 lůžka) zajišťují ambulantní podávání infuzní terapie pacientům, kteří nechtějí být hospitalizováni a jejich onemocnění tuto léčbu vyžaduje. Snahou je rozšíření náplně rozsahu zdravotní péče v rámci stacionářů až do rozsahu jednodenních hospitalizací.
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.
pracovníků je výrazně limitován kvalifikačními předpoklady, oddělení muselo přistoupit k přijetí pracovníka, který se rekvalifíkuje.
REHABILITAČNÍ ODDĚLENÍ Rehabilitační oddělení poskytuje široké spektrum služeb, včetně vodních procedur, které nejsou na jiných rhb pracovištích v Čáslav dostupné. Na druhé straně privátní rhb ambulance mají k dispozici rehabilitační metody, které nejsou v nemocnici ( magnetoterpie, laser). Jednotlivé ordinace jsou v dobrém technickém stavu, používaná rhb technika je v některých případech zastaralá a postupně dochází k její obměně.
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.
ANESTEZIOLOGICKO RESUSCITAČNÍ ODDĚLENÍ ARO mimo jiné provozuje i ambulanci bolesti ve formě denního stacionáře se 2 lůžky. Pracoviště operačních sálů je v dobrém technickém stavu. Technické vybavení oddělení ARO je zastaralé. Především anesteziologické přístroje nevyhovují trvale se zvyšujícímu počtu operací. V nejbližších letech bude nutnost obnovit stávající přístrojový park. V minulém roce za vydatné podpory sponzorů byl pořízen velmi kvalitní objemový ventilátor, který umožňuje dlouhodobou ventilaci nemocných na úrovni lůžkového ARO oddělení. Na oddělení pracují 3 lékaři a 4 anesteziologické sestry. Lékaři oddělení ARO zajišťují převážně denní služby RZP, 4 sestry plně pokrývají stávající provoz. V roce 1997 byla přemístěna ambulance bolesti do vyhovujících prostorů v přízemí hlavní budovy. Zároveň se i zlepšila její dostupnost pro pacienty.
ODDĚLENÍ KLINICKÉ BIOCHEMIE OKB v posledních letech prošlo po všech stránkách velkými změnami. Od 1995 se přemístilo do nových prostor v přístavbě MN. V této souvislosti došlo k řadě provozních i organizačních změn, které měly zásadní vliv na úroveň a rozsah poskytovaných služeb. Nové podmínky umožnily nasměrovat rozvoj do nových, dosud nepokrytých oblastí služeb OKB v oborech, které nemají v MN vlastní specializovaná pracoviště - imunologie, endokrinologie. Nově zavedené metody pokrývají potřeby nejen čáslavské nemocnice, ale i v některých specializovaných metodách - jde o cca 40 metod i potřeby celého okresu tedy i nemocnice v Kutné Hoře - kde nejsou zavedeny. Výkon OKB byl i v počátku roku 1997 limitován nekalou konkurenční činností pražské privátní laboratoře BIOREGENA. V dalším období OKB MN Čáslav zajišťovala i vyšetření pro pracoviště laboratoře Bioregena. Na OKB pracuje l vysokoškolák a 8 laborantek. Stávající personální obsazení je na hranici zajištění provozu ve stávajícím rozsahu. V budoucnosti se neobejde získání certifikátu laboratoře bez nutnosti rozšířit počet vysokoškoláků o 0,5-1,0 úvazku.
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.
HEMATOLOGICKO TRANSFUZNÍ ODDĚLENÍ
HTO pracuje v nových prostorech přístavby nemocnice. Oddělení zajišťuje 3 základní provozy: Transfúzní oddělení s výrobou krve a jejich derivátů. K zajištění správné výrobní praxe a tím získání certifikátu statutu transfúzní stanice bylo nutno v roce 1996 rozšířit počet vysokoškoláků o 1,0 úvazku. Splnit technické podmínky provozu oddělení mimo jiné i vybudováním informačního systému jako nezbytné součásti správné výrobní praxe. Jeho realizace předpokládala investici ve výši kolem 350 tis. Kč. Transfúzní oddělení poskytuje služby celému kutnohorskému okresu. Hematologická laboratoř - provádí vyšetření pro potřeby nemocnice i privátních lékařů. Zajišťuje svoji službu nepřetržitě po celých 24 hod. Spektrum vyšetření se v posledních dvou letech rozšířilo především v možnostech imunologických vyšetření. V některých specialisovaných metodách zajišťuje potřeby celého okresu tedy i nemocnice v Kutné Hoře. Hematologická ambulance - poskytuje vysoce specialisovanou péči nemocným s onemocněním krve, onkologicky hematologicky nemocným, včetně cytostatické léčby ve spolupráci s interním oddělením, tato služba se v minulém roce výrazně rozšířila. Péče je poskytována pacientů celého kutnohorského okresu.
Počty výkonů HTO:
Na HTO pracují 2 vysokoškoláci a 8 středně zdravotnických pracovníků a 2 NZP. Jejich počet odpovídá provozním nárokům oddělení a dobrému technickému vybavení. Přes narůstající počet vyšetření bylo možné v roce 1997 vzhledem ke kvalitě přístrojového vybavení snížit počet pracovníků o l laborantku.
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.
Lůžková oddělení MN Čáslav MN Čáslav má 5 lůžkových oddělení. Interní oddělení, chirurgické oddělení, porodnicko gynekologické oddělení, dětské a novorozenecké oddělení a léčebnu dlouhodobě nemocných. Vývoj počtu lůžek od roku 1992 ukazují následující tabulky.
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.
CHIRURGICKÉ ODDĚLENI Lůžková část
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.
V roce 1994 došlo k zrušení jedné stanice chirurgického oddělení. Byla vyčleněna jednotka intenzivní péče jako samostatné oddělení. V roce 1994 byla provedená rekonstrukce JIP a nové technické vybavení zakoupené v 1995 ( monitorovací systém, infúzní pumpy atd.) zajistily zkvalitnění poskytované péče. Standardní oddělení je v dobrém technickém stavu.
V rámci chirurgické ambulance pracují odborné poradny: cévní, gastroenterologická, mamologická, onkologická, urologická, a dětská chirurgická poradna
Operační sály Počet SZP - 7,O Počet NZP-3,O
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.
V roce 1996 se rozšířily operační výkony o ortopedické operace. Smlouvou s 2 privátními ortopédy (úvazek celkem 0,2). Jsou prováděny náhrady kyčelních kloubů, výhledově plánujeme náhrady kolenních kloubů.
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.
Interní oddělení má 2 stanice. Součástí oddělení A je jednotka intenzívní péče s 6 lůžky. Technický stav oddělení je neuspokojivý. Hygienická zařízení jsou ve špatném stavu a neodpovídají potřebám. Výhledově jsou plánovány organizační změny. Zrušení jedné stanice a vytvoření jednoho standardního oddělení a JIP s pokoji intermediární péče. Uvedené změny povedou k úspoře pracovníků na oddělení, ale vyžadují stavební úpravy. Prostřední na oddělení se zlepšilo výměnou oken. Přístrojové vybavení se zlepšilo. Byla provedena částečná výměna zastaralého a nefunkčního monitorovacího systému a byl rovněž zakoupen nový defibrilátor s možností monitorování i stimulace srdeční.
Ambulantní část
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.
Počet ambulantních vyšetření
Snížení počtu ambulantních vyšetření v 1995 bylo způsobeno přestěhováním interních ambulancí od 1.1.1995 do nové přístavby. V rámci interní ambulance pracují specialisované poradny, které zajišťují specialisovanou péči pro ambulantní a i pro hospitalizované pacienty: Kardiologická: zajišťuje funkční diagnostiku - ergometrie, spirometrie, echokardiografická vyšetření, Holterovo monitorování EKG a tlaku atd. Lipidová poradna Cévní ambulance Revmatologická ambulance Diabetologická ambulance Gastroenterologická ambulance: zajišťuje endoskopická vyšetření trávicí trubice a žlučových cest - včetně endoskopické sklerotizace jícnových varixů, endoskopické polypectomie, ERCP včetně EPT a extrakcí konkrementů ze žlučových cest)
PORODNICKO GYNEKOLOGICKÉ ODDĚLENI Lůžková část
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.
Porodnice
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.
Porodnice byla v roce 1995 kompletně rekonstruována, bylo vytvořeno oddělení s 14 lůžky, všechny pokoje mají vlastní sociální zařízení. Porodní sál je vybaven klimatizační jednotkou. Rekonstrukce oddělení byla nezbytná vzhledem k absolutně nevyhovujícím hygienickým provozním podmínkám - hrozilo uzavření oddělení ze strany OHS. Dalším předpokladem rekonstrukce byla navazující rekonstrukce stravovacího provozu, ze stavebního hlediska nebylo jiné řešení možné. Dochází k snižování porodnosti, jde o celorepublikový trend. Rekonstruovaný provoz porodnice a velmi dobrá pověst oddělení zajišťuje klientelu nejenom ze spádové oblasti, ale i z regionu jiných - Kutné Hory, Kolína, Prahy atd.
Gynekologie
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.
Počet gynekologických operací
V posledních letech se výrazně zkrátila doba hospitalizace na gynekologickém oddělení. V průběhu pracovních dnů je obložnost přes 80 % a některé dny kapacita oddělení nedostačuje. O sobotách a nedělích obložnost výrazně klesá pod 50%. Příčinou je požadavek
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.
pacientek o co nejkratší dobu hospitalizace a nové medicínské technologie, které umožňují zkrátit dobu hospitalizace.
Gynekologická ambulance je umístěna v přízemí nové přístavby nemocnice. Provoz ambulance byl zahájen od ledna 1995 po postupném vybavení ambulance příslušným nábytkem a zdravotnickou technikou. Další dvě gynekologické vyšetřovny jsou na lůžkovém oddělení. V rámci gynekologické ambulance pracují specialisované poradny: poradna pro rizikové těhotenství, dětskou gynekologii, poradna pro sterilní manželství, gynekologickou onkologii. Gynekologické oddělení zajišťuje ambulantní péči jedenkrát týdně ve venkovských zdravotních střediscích - Zbýšov, Potěhy, Žleby.
DĚTSKÉ A NOVOROZENECKÉ ODDĚLENÍ
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.
Dětské oddělení
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.
Dětské oddělení je umístěno ve vlastní budově v areálu MN. Oddělení má dvě stanice: stanice velkých dětí a stanice kojenců jejíž součástí je mléčná kuchyňka. Poslední roky jsou s kojenci a malými dětmi do 6 let věku hospitalizovány i matky. K tomuto účelu bylo na dětském oddělení vyčleněno 8 lůžek. V roce 1995 se podařilo na kojeneckém oddělení vybudovat jednotku intenzivní péče pro kojence a děti nižšího stupně. V roce 1997 se vznikem nového sazebníku výkonů zdravotní pojišťovny odmítly JIP dětského oddělení nasmlouvat. Využití lůžek na dětském oddělení se s poklesem dětské populace snižuje a dostává se na hranici rentability.
Novorozenecké oddělení Průměrná obložnost
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.
Novorozenecké oddělení bylo v roce 1995 kompletně rekonstruováno, byly přebudovány dva boxy pro novorozence a na 10 lůžkách porodnického oddělení je zaveden režim rooming in s vlastním sociálním zařízením u každého pokoje.
Ambulance dětského oddělení
Pokles ambulantních vyšetření v roce 1997 byl dán odchodem lékaře zajišťující alergologickou ambulanci do soukromé praxe. V rámci dětské ambulance zajišťují péči specialisované poradny, nefrologická ambulance, poradna pro rizikové novorozence, rozvijí se ambulance gastroenterologická, neurologická a psychiatrická a endokrinologická. .
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.
ROZPRAVA
Postavení nemocnice v rámci okresu a české republiky Poslední tri kapitoly podrobně charakterizují využívání služeb nemocnice občany regionu a poměrně detailně popisují jednotlivé provozy nemocnice, včetně trendů počtu lůžek, výkonů, počtu pracovníků atd. od roku 1992 nebo 1994 do konce roku 1997. Provedeme-li porovnání s dostupnými okresními a celorepublikovými informacemi je možno porovnat následující údaje. Hodnocena uznaná spádová oblast Městské nemocnice Čáslav tj. 38 - 40 tis. obyvatel. • • • • • •
Počet lůžek na 10 000 obyvatel: Počet lékařů v nemocnicích na 10 000 obyvatel Počet SZP u lůžka 10 000 obyvatel Počet hospitalizovaných na 10 000 obyvatel Průměrná ošetřovací doba Využití lůžek ve dnech
Počet lůžek na 10 000 obyvatel Ve srovnání s celorepublikovými údaji je celkový počet lůžek na 10 000 obyvatel v Městské nemocnic Čáslav podstatně nižší jak ukazuje následující tabulka.
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.
Počet lékařů na 10 000 obyvatel Ve srovnání s průměrem ČR je počet lékařů v MN Čáslav na 10 000 obyvatel výrazně nižší. Koresponduje s počty lékařů v okrese Kutná Hora.
Počet SZP u lůžka na 10 000 obyvatel Počet SZP u lůžka na 10 000 obyvatel je v okrese Kutná Hora a i v MN Čáslav vysoce pod průměr v ČR. Důvodem je skladba lůžkového fondu. Kdy v okrese Kutná Hora není vysoce specializovaná péče typu ARO, novorozenecká JIP, dialyzační pracoviště atd.
Počet hospitalizovaných na 10 000 tisíc obyvatel Počet hospitalizovaných je v MN Čáslav ve srovnání s ČR vyšší. Příčinou je především charakter poskytované péče v terénu a skutečnost, že 4 základní oddělení poskytují péči i v jiných odbornostech než je příslušná.
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.
Průměrná ošetřovací doba Ve srovnání s průměrem ČR je průměrná ošetřovací doba v MN Čáslav výrazně nižší a patří k nejnižším hodnotám v ČR. Hodnoty uvedeny bez LDN.
Využití lůžek ve dnech Využití lůžek ve dnech v MN Čáslav odpovídá okresním údajům a podstatně se neliší od průměru v ČR.
Uvedené přehledy ukazují, že ve většině srovnávaných parametrů je čáslavská nemocnice ve srovnání s celorepublikovými průměru na velmi dobré úrovni. V počtu lůžek, lékařů, SZP na 10 000 obyvatel je výrazně pod republikovým průměrem. Rovněž je výrazně kratší průměrná ošetřovací doba a využitelnost lůžek je srovnatelná. Odlišuje se v negativním smyslu ve vyšším počtu hospitalizovaných na 10 000 obyvatel. Příčinou jako uvedeno je především historicky daný charakter práce lékařů v terénu a v nemocničních ambulancích. V uvedeném přehledu je patrný pokles počtu hospitalizovaných. Z nárůstu výkonů ambulancí je zřejmý přesun pacientů do ambulantní sféry. V rámci regionu je velmi době fungující pečovatelská služba ve velmi dobré vazbě na lůžková oddělení. Odborná domácí péče není v regionu dostatečně zajištěna a částečně ji suplují lůžková oddělení nemocnice. Stávající stav odpovídá roztříštěnosti regionu (malé město a řada i poměrně velkých obcí). Provozní náklady odborné domácí péče by byly vysoké.
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.
Provede-li se hlubší analýza jednotlivých oddělení nemocnice je patrné jednoznačně maximální využití a tím i ekonomicky efektivní provoz lůžkového interního oddělení, chirurgického oddělení a gynekologického oddělení. Na rozdíl od porodnice( 1,2 porodu denně v roce 1997), dětského a novorozeneckého oddělení (obložnost 59,10 % a 50,70% v roce 1997), kde ekonomický provoz je pod hranicí efektivnosti. Uvedená oddělení kompenzují nízkou ekonomickou efektivnost lůžkových částí velkou a ekonomicky efektivní ambulantní činností. Nemocnice jako celek je ekonomicky aktivní, pro což svědčí téměř vyrovnané hospodaření a schopnost zajistit provozní náklady z prostředků vykázané péče zdravotním pojišťovnám. Poměrně velkým negativem pro provoz a další rozvoj nemocnice je ve srovnání s ostatními nemocnicemi okresního typu poměrně menší rozsah poskytovaných služeb a tím i omezená možnost při současném způsobu financování zajistit , ztrátové provozy lukrativními činnostmi" (nukleární medicína, mikrobiologická laboratoř atd.). Dalším negativním rysem malé nemocnice je neschopnost soustředit nutné investiční prostředky na nákup drahé zdravotnické techniky, která je nezbytná k zajištění provozu. Pořizovací náklady např. nový skiaskopický přístroj na RDG pracoviště v hodnotě 6,5 mil. Kč, téměř odpovídá ročním odpisům nemocnice.
Společensko veřejná funkce nemocnice v regionu. Vedle základní funkce poskytování zdravotní péče má čáslavská nemocnice i nezanedbatelnou funkci významného „podniku" v regionu. Zajišťuje pracovní možnosti přes 300 obyvatelům regionu. V městě Čáslavi a přilehlém regionu je nemocnice ve srovnání s jinými podniky „firma" s největším počtem zaměstnanců. Kvalifikační složení vykazuje vysokou vzdělanost. V nemocnici je 34 pracovníků s vysokoškolským vzděláním, 161 pracovníků se středoškolským vzděláním. Provozní náklady kolem 100 mil. Kč ročně zajišťují další ekonomické a tím i pracovní příležitosti pro dodavatelské firmy v regionu. Téměř 50% provozních nákladů nemocnice připadá na platy zaměstnanců, což rovněž zvyšuje kupní sílu obyvatel v regionu. Zaměstnanci nemocnice se pravidelně účastní osvětové činnosti v regionu, pořádají přednášky pro různé skupiny obyvatel. Odborné přednášky první pomoci pro studenty středních škol a přednášky v rámci školy třetího věku. Pořádají školení pro hasiče a městskou policii v rámci neodkladné přednemocniční péče, tak aby v případě potřeby byla spolupráce všech uvedených složek na co nejlepší úrovni. Ne nepodstatnou výchovně vzdělávací funkci má nemocnice při zvyšování odbornosti lékařů v terénu. Každoročně je pořádáno více než 20 odborných seminářů na nejrůznější
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.
Ne nepodstatnou výchovně vzdělávací funkci má nemocnice při zvyšování odbornosti lékařů v terénu. Každoročně je pořádáno více než 20 odborných seminářů na nejrůznější témata pro lékaře nemocniční a privátní lékaře z terénu - praktiky i odborníky. Přednášky jsou zajišťovány lékaři z nemocnice nebo externími odborníky jde-li o specialisovaná témata. Náklady na rozšiřování vzdělání lékařů v nemocnici nejsou nezanedbatelné, v roce 1997 nemocnici stálo další vzdělání lékařů a SZP přes 100 tisíc Kč.
Vztah k ostatním lůžkovým zařízením v regionu
V poměrně blízké vzdálenosti působí vedle sebe 3 nemocnice. Okresní nemocnice v Kolíně, nemocnice v Kutné Hoře a nemocnice v Čáslavi. Kutnohorská nemocnice je vzdálena od nemocnice v Kolíně cca 10 km. Vzdálenost čáslavské nemocnice od kutnohorské je 12 km a od kolínské nemocnice je 22 km. Rozsah poskytované péče v čáslavské a kutnohorské nemocnice je zhruba stejný, obě mají 4 základní lůžkové oddělení a LDN. Jen počet lůžek je v nemocnici v Kutné Hoře o něco vyšší. Je to dáno historickým vývojem zdravotnictví v okrese, kde čáslavská nemocnice byla založena již v roce 1894, před rokem 1992 byla součástí OÚNZ Kutná Hora a po privatizaci se staly zřizovateli a majiteli obou nemocnic města Čáslav a Kutná Hora. V okrese není lůžkové zdravotnické zařízení jehož zřizovatelem by byl stát prostřednictvím okresního úřadu. V letech před rokem 1989 v okrese nebyla podpora pro vybudování nemocnice okresního typu s příslušným rozsahem poskytované péče. Služby lůžkových oddělení, které nebyly v okrese zajištěné - ortopedie, neurologie, infekce, oční, ORL, urologie atd. zajišťovaly do určitého stupně vždy 4 základní oddělení v nemocnicích. V případech náročnějších služeb lůžkovou péči v nezajištěných oborech poskytovaly pražské nemocnice a nemocnice v Kolíně, Havlíčkově Brodě nebo jiná zdravotnická zařízení. Vzhledem k rozsahu činnosti nelze srovnávat konkurenci s nemocnicemi v Kolíně, Havlíčkově Brodě atd. Jde o jinou „váhovou kategorii". Potřebnou lůžkovou péči v základních oborech, by byla schopna v okrese zajistit jedna velká nemocnice. Došlo by k výrazné zhoršení dostupnosti pro obyvatele regionu. Stávající kapacitní možnosti obou nemocnic nejsou schopny nezajistit potřebnou péči především v oborech interního lékařství a chirurgie.
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.
Koaliční spolupráce v regionu V letech 1994 a 1996 byla učiněno několik pokusů o koaliční spolupráci obou nemocnic v okrese. Brzdou byla v počátku neujasněná privatizace nemocnice v Kutné Hoře a definitivní nemožnost koaličního propojení padlo politickým rozhodnutím zastupitelstev obou měst. Spolupráce nemocnic v letech 1995 a 1996 byla na úrovni dvoustranných dohod a postupně se rozvíjela. Zákonem č. 48/97 jehož součástí jsou výběrová řízení na poskytovatele postavila obě nemocnice do ostrého konkurenčního postavení ve snaze uspět ve výběrovém řízení. Přes lepší výchozí postavení kutnohorské nemocnice (nemocnice v okresním městě, zcela zjevná podpora ze strany OP VZP, velké provozní dotace atd.) kutnohorská nemocnice nedopadla dobře a mimo interního oddělení - kde byla postavena na stejnou úroveň s interním oddělením čáslavské nemocnice, ostatní oddělení se umístily až na 3-4 místě. Někde až za nemocnice v Kolíně a Chrudimi. Čáslavská nemocnice všech 4 základních oborech obsadila první místo. Kompromisním řešením bylo ponechat obě nemocnice ve stávajícím rozsahu na dva roky a po dvou letech opakovat výběrové řízení. Čáslavská nemocnice tím byla poškozena a postavena do velmi nevýhodného postavení jak uvedeno. v
Město Čáslav není schopno v současné době a pravděpodobně ani v budoucnosti podílet se aktivněji na financování provozu nemocnice, aniž by neomezilo své jiné aktivity a dalo prioritu nemocnici. Zůstává otázkou zda dostupné finanční prostředky poskytnuté městem budou dostačující. Na rozdíl od města Kutné Hory, kde finanční podpora nemocnice je nesrovnatelně vyšší - jen provozní dotace v loňském roce byla kolem 10 mil. Kč. Čáslavská nemocnice nedostala na provoz od zřizovatele ani korunu. Příspěvky od města Čáslav jsou vždy určeny na investice (v loňském roce l mil. Kč.) Koaliční spolupráce obou zdravotnických zařízení bude v budoucnu nezbytná, je ale nutná politická vůle zřizovatelů a zajištění podmínek koalice tak, aby čáslavská nemocnice na koaliční propojení nedoplatila. Jde v obecné rovině především o tyto základní okruhy problémů: •
Zhoršení ekonomické situace Městské nemocnice Čáslav na úroveň nemocnice v Kutné Hoře při vysokém ekonomickém propojení.
•
Využití koalice ve prospěch nemocnice v Kutné Hoře jako „okresní nemocnici". Čáslavská nemocnice opět jen přívěskem nemocnice v Kutné Hoře, tak jako před rokem 1989.
•
Zavedení praktik Osobního prospěchu a vyřizování osobních účtů z prostředí nemocnice v Kutné Hoře do Městské nemocnice Čáslav. Jinak řečeno preferenci osobních ambicí před potřebami nemocnice.
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.
ZÁVĚR Regionální Čáslavská nemocnice by měla mít pevné místo v síti zdravotnických zařízení poskytujících akutní lůžkovou péči. Funkčnost lůžkových oddělení spolu s komplementem a ve vazbě na odborné ambulance jsou toho základním předpokladem. V následujících letech bude nutné zvážit změny ve struktuře poskytované péče, především ve vazbě na: •
Provedení podrobné analýzy nemocnice ve vztahu k regionu, k demografickému vývoji a zdravotnímu stavu obyvatel se stanovením východisek k zhodnocení dostupnosti a rozsahu zdravotní péče v regionu.
•
Velmi podrobné hodnocení jednotlivých provozů nemocnice ve vztahu na rozsah a kvalitu poskytované péče.
•
Analýza vztahů k okolním zdravotnickým zařízením a uvedení možnosti koaličního propojení.
Jedním z hlavních cílů práce byla snaha o provedení analýzy dostupných dat a informací a jejich využití k posouzení postavení a funkce malé regionální nemocnice. Určitými limitujícími faktory je někdy sporná kvalita informací - dat, která je dána rozdílnými metodikami sledování. Nebo jsou časové řetězce informací přerušeny systémovými změnami. Limitací je i obecně malá zkušenost s interpretací získaných informací a jejich dostatečným využitím v praxi.
UPOZORNĚNÍ: Tento dokument má sloužit výhradně k osobní potřebě oprávněného uživatele a k jeho studijním účelům, je majetkem IPVZ a podléhá autorskému zákonu č. 121/2000 Sb.
LITERATURA Zdravotnická ročenka České republiky 1996 ÚZIS ČR, listopad 1997 Zdraví pro všechny do roku 2000. Monitoring 1993-1994 Česká republika ÚZIS ČR, 1994 Zdravotnictví České republiky 1996 ve statistických údajích ÚZIS ČR, červenec 1997 Zdravotnická statistika - Hospitalizovaní 1996 ÚZIS ČR, Praha 1997 Zdravotnická statistika - Hospitalizovaní 1995 ÚZIS ČR, Praha 1997 Zdravotnická statistika - Lůžkový fond nemocnic ČR v letech 1990 - 1995 podle okresů ÚZIS ČR, Praha 1996 Vývoj incidence zhoubných nádorů v České republice 1997 - 1991 Masarykův onkologický ústav Brno, Brno 1996 Papeš, Z., Mazánková, V.: K charakteristikám nemocnic ČR. Zdravotnictví a zdrav. Pojištění, 1997, ročník 1., č. 3, s. 70-75. Heger, L., Milka, D.: Potřeba manažerských informací v medicíně. Zdravotnictví a zdrav. Pojištění, 1997, ročník l.,č. 3, s. 81-83. Kadrnožka,J.: Ekonomická orientace zdravotnických zařízení v současné době a nejbližším období. Zdravotnictví a zdrav. Pojištění, 1997, ročník 1., č. 3, s. 77-78. Strnad,L., Milka, D., Gladkij, I.: Financování zdravotnictví a jeho vliv na kvalitu zdravotní
péče. Zdravotnictví a zdrav Pojištění, 1977, ročník L, č. 1-2, s. 30-33.