Regionální operační programy - teorie a aplikace v regionu Jihozápad

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy

Regionální operační programy - teorie a aplikace v regionu Jihozápad

Bakalářská práce

Autor:

Zdeňka Perníková Hospodářská politika a správ v oboru, Veřejná správa a Evropská unie

Vedoucí práce:

Praha

JUDr. Ladislav Soukup

leden 2011

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Českých Budějovicích dne 10. 11. 2011 Zdeňka Perníková

Poděkování

Tímto děkuji JUDr. Ladislavu Soukupovi, za poskytnutou pomoc a připomínky při vypracování bakalářské práce. Dále děkuji svým kolegům z oboru hospodářské správy a investic MěÚ Lišov za poskytnutí informací a konzultací.

Anotace práce Cílem této práce je zmapovat především moţnosti nabídky jednotlivých oblastí finančních podpor z Regionálního operačního programu NUT 2 Jihozápad (dále jen ROP JZ) v porovnání se skutečným vyuţitím realizovaných intervencí z tohoto programu a ostatních cizích finančních zdrojů do regionální politiky města Lišov. Jejím předmětem není definování příčin konkrétních úspěšných a neúspěšných ţádostí, ale vyhodnocení skutečného podílu vyuţití podpor fondů Evropské unie, konkrétně ROP JZ, které získalo město Lišov pro svůj rozvoj ve srovnání s ostatními cizími finančními zdroji ve sledovaném období 2007 - 2010. V závěru práce jsou definovány pravděpodobné důvody nevyuţívání podpor z ROP JZ a nastíněna moţná řešení, která mohou v budoucnu poslouţit městu Lišov pro pokrytí jeho potřeb.

Annotation The aim of this work is mainly to explore the possibility of using various areas offer of financial support from the Regional Operational Programme for the cohesion region NUTS 2 Southwest and the actual use of interventions implemented under this programme and other foreign financial resources to the regional policy of the town Lišov. Its purpose is not to define the reasons of specific successful and unsuccessful applications, but a specific evaluation of use of aid funds from the European Union, in particular of ROP for the region NUTS 2 Southwest, which won the town Lišov for its development compared with other foreign financial resources in the period 2007 -2010 . Finally, there are defined areas of possibilities that in future can help to the town Lišov to cover its needs and development of the region and to suggest possible reasons for not using the possibilities of this programme as a source of financing needs of the town Lišov and recommendations for possible solutions.

Obsah Úvod

6

1. Současná regionální politika EU a její cíle v programovém období 2007 – 2013 7 1.1.

Regionální politika, definice, principy, úrovně

7

1.2. Cíle regionální politiky EU

9

1.3. Fondy EU a finanční objem alokovaných prostředků

10

1.4. Historie regionální politiky EU

12

1.5. Institucionální zabezpečení regionální politiky EU, nástroje pro řízení fondů

13

2. Podpora rozvoje regionů ČR, regionální operační programy v regionu soudržnosti 2.1. Operační programy včetně alokací

14 16

2.2. Regionální operační programy v regionech soudrţnosti 2.2.1. Minulá a současná programová období

18 20

3. ROP NUTS II Jihozápad,oblasti podpory, struktura programu, rozhodování,čerpání

21

3.1.

Základní programové dokumenty , specifické a globální cíle

22

3.2.

Struktura programu z hlediska funkcí a implementace

23

3.3.

Rozhodování a čerpání

27

4. Analýza současné situace v oblasti možného čerpání a využití ROP NUTS II Jihozápad na konkrétním případě 4.1.

28

Metodologie

29

4.1.1. Charakteristika dat a definice subjektů a 4.2. Vlastní zpracování údajů

30 33

4.2.1. Část I. – Teoretické a praktické moţnosti vyuţití podpor

35

4.2.2. Část II. – Porovnání vyuţití a přínosů všech dotací

39

Část III. – Efektivita nákladů na zpracování jednotlivých ţádostí

46

5. Vyhodnocení, příčiny a důsledky

49

Závěr

52

Bibliografie

55

Seznam použitých zkratek (obrázků, grafů, tabulek, příloh)

57

Přílohy

61

5

Úvod Cíl práce: Práce se zabývá problematikou finančních podpor Evropské unie do oblasti regionální politiky a konkrétní aplikací a vyuţití těchto podpor pro rozvoj regionu NUTS 2 Jihozápad . Analýza bude provedena na vybrané jednotce za sledované čtyřleté období. Regionální politika či politika hospodářské a sociální soudrţnosti (dále jen HSS) je v České republice realizována na území regionů soudrţnosti s cílem zlepšit ţivot jejich obyvatel a podpořit jeho ekonomický rozvoj. V návaznosti na cíle politiky HSS Evropské unie, které jsou zakotveny ve strategických dokumentech jednotlivých států, jsou nastaveny finanční zdroje a je systematizován finanční tok peněz z EU přímo do jednotlivých operačních programů. Pro implementaci regionální politiky v ČR jsou nejdůleţitějšími články regiony soudrţnosti NUTS 2,1 které prostřednictvím Regionálních operačních programů (ROP) a jejich alokovaných prostředků, podporují především individuality daného regionu soudrţnosti. Jejich řídícími orgány jsou Regionální rady. Pomocí svých výkonných, kontrolních a dalších mechanismů realizují regionální politiku ČR přímo ve vztahu k příjemcům a ţadatelům o podpory. V rámci jim svěřených pravomocí, prostřednictvím jednotlivých výzev, v souladu s nastavenými podmínkami a plánem, uvolňují alokované prostředky do jednotlivých oblastí podpor tak, aby zájemci mohli jejich prostřednictvím poţádat o finanční prostředky z Evropského fondu regionálního rozvoje. Oprávnění ţadatelé z jednotlivých regionů soudrţnosti NUTS 2 realizují své potřeby právě jeho prostřednictvím. Území ČR je členěno do 8 regionů podle počtu obyvatel a rozlohy území. Jednotka NUTS 2 je tvořena většinou dvěma kraji. Zaměření této práce je orientováno na moţnost teoretického a konkrétního vyuţití jedné z nejdůleţitějších forem aplikace politiky soudrţnosti Evropské unie, kterou poskytuje přímo území Regionu soudrţnosti Jihozápad. Prostřednictvím ROP pro region soudrţnosti Jihozápad je tato pomoc nastavena k jejich výběru, čerpání, vyhodnocení i monitorování udrţitelnosti a poskytována formou konkrétních finančních podpor přímo jednotlivým ţadatelům. Bakalářská práce konkrétně řeší pokrytí současných i budoucích potřeb obyvatel na vybrané jednotce městě Lišov. Kromě kvantifikovaného vyjádření podílu ROP JZ na skutečném i budoucím moţném vyuţívání je provedeno vzájemné srovnání s ostatními zdroji finanční pomoci a naznačena doporučení moţných řešení.

1

V souvislosti s Regionálními operačními programy se pro jednotku NUTS 2 ustálilo označení NUTS II, které bude nadále vyuţíváno.

6

1 Současná regionální politika Evropské unie a její cíle v programovém období 2007 - 2013 1.1. Regionální politika, definice, principy, úrovně Pojem - strukturální, regionální nebo politika hospodářské sociální a územní soudržnosti či kohezní politika Evropské unie? Původ „nejasností“ spadá do nedávné historie roku 1988, kdy Evropská rada provedla první změnu v oblasti svých „Politik“ ve smyslu jejich regulace a z důvodu předpokládaného zlepšení jejich účinnosti, sloučila regionální politiku s částí sociální a zemědělské politiky. Následně začlenila Strukturální fondy, jako nástroje strukturálních změn v jednotlivých státech Evropské unie (dále jen EU), pod „Politiku soudrţnosti“. Současně změnila její zaměření, zvýšila počet strukturálních fondů i jejich finančních alokací. Politika hospodářské a sociální soudržnosti kohezní,2 politika. „Regionální politika představuje soubor intervencí, zaměřených podle konkrétní situace státu a jeho regionů i podle očekávaných vývojových událostí, na podporu opatření, které povedou k růstu jejich ekonomických aktivit a lepšímu územnímu rozložení v území, k rozvoji infrastruktury a spokojenosti jejich obyvatel. ….“ 3 Je nástrojem k vyrovnání či zmírnění vzájemných disparit mezi ţivotní úrovní a podmínkami ovlivňujícími ţivot obyvatel uvnitř jednotlivých států a regionů EU. Její snahou je přispět k posílení konkurenceschopnosti a rovnoměrnému vývoji všech států EU jako trţního celku bez vnitřních hranic. Podle evropských „Nařízení“ podporuje politika hospodářské a sociální soudrţnosti harmonický a udrţitelný rozvoj ekonomik jednotlivých států EU, a to formou posilování investic do zlepšení infrastruktur, ekonomiky i hospodářské stability, udrţitelnosti, dostupnosti, zaměstnanosti, inovací, posílení vzájemných vazeb, zlepšení ţivotního 2 3

Slovník cizích slov definuje slovo koheze jako příčinu , která nejmenší částice tělesa spojuje v jeden celek Businessinfo.cz/cz [on line]. © 1997-2010 [cit. 2010-09-09]. Dostupný z WWW: ˂ //http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rozvoj-regionu/zasady-regionalnipolitiky-cr/1001179/46053/˂.

7

prostředí a v neposlední řadě i vytváření přitaţlivých regionů pro investice tak, aby se alespoň přiblíţila jejich vzájemná úroveň a vyuţil jejich přirozený potenciál. Politika hospodářské a sociální soudrţnosti je proto zaměřena z největší části na podporu regionů a členských států, které nedosahují 75 % průměru úrovně hrubého domácího produktu EU v průměru na osobu, regiony sociálně slabé či regiony se zhoršenou kvalitou ţivotního prostředí. 4  Principy a úrovně politiky hospodářské a sociální soudržnosti V současné politice HSS se odráţí tyto důleţité funkční principy:  vzájemné solidarity mezi státy (bohatší přispívají na rozvoj méně vyspělých)  soudrţnosti (vzájemné partnerství a spolupráce mezi jednotlivými státy)  programovacích období (navazující sedmiletá období vymezená pro realizaci cílů pomocí jednotlivých programů)  společných finančních prostředků a jejich koncentrace (jednotné principy pro tvorbu a čerpání finančních zdrojů)  adicionality (…“komunitární zdroje nesmějí nahrazovat národní rozpočty“)5  monitorování a vyhodnocení (kontrola dopadu a účinnosti politiky soudrţnosti)6  Úrovně vymezení dopadu podpor kohezní politiky Regionální politika je v rámci teritoriální soudrţnosti a provázanosti prováděna ve třech rovinách: o

nadnárodní, vykonávaná přímo orgány EU s funkcí koordinační

o

národní, realizovaná na území jednotlivých států ke krytí jejich potřeb, které odráţí základní specifika a potřeby daných zemí, zohledňuje společná pravidla EU

o

regionální, aplikovaná přímo jednotlivými regiony soudrţnosti, prováděná v závislosti na schválených strategických dokumentech, zpracovaných na vyšší (národní) úrovni.

4

: Strukturální fondy [on line]. [cit. 2010-05-06]. Dostupný z WWW: ˂http://www.strukturalni-fondy.cz/˂. 5 Abeceda fondů Evropské unie 2007-2013.Vydalo MMR ČR, Národní orgán pro koordinaci, 2008. 29 s. k dispozici také elektronicky na www.strukturalni-fondy.cz 6 Stát prezentován. [on line]. [cit. 2010-10-07]. Dostupný z WWW: ˂http://nb.vse.cz/~PEKOVA/soubory/sitMF400-1,2.doc ˂.

8

1.2. Cíle regionální politiky Evropské unie7 V článku č. l74 Lisabonské smlouvy je cíl regionální politiky definován takto: „Obecným cílem regionální politiky, neboli politiky hospodářské a sociální soudržnosti, je podle článku konsolidovaného textu Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie ve znění Lisabonské smlouvy snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů, snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů a posilování hospodářské, sociální (a územní) soudržnosti za účelem harmonického vývoje EU“. 8 V současném programovém období 2007 - 2013 se v rámci naplňování nových programových strategií stala regionální politika jednou z hlavních priorit Evropské unie a tomu odpovídá i výše alokovaných prostředků ve Strukturálních fondech a Fondu soudrţnosti, které jsou v současném období směrovány ke třem cílům: Cíl l Konvergence Cíl 1 znamená cílenou pomoc nejméně vyvinutým zemím i regionům, kterým by měl napomoci k rychlejšímu dosaţení průměru hrubého domácího produktu (dále jen HDP) na obyvatele EU. Podporuje aktivity pro zlepšení podmínek k ekonomickému růstu oblastí, zaměstnanosti, inovací, lepšímu ţivotnímu prostředí, atd.).Tento cíl podporuje rozvoj regionů na úrovni NUTS 2 (regionů soudrţnosti), kde je HDP na obyvatele niţší neţ 75 % průměru EU. Na tento cíl lze čerpat finanční prostředky ze Strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti. V ČR se týká všech regionů soudrţnosti s výjimkou Regionu soudrţnosti Prahy. Cíl 2 Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Cíl 2 znamená finanční zajištění podpory konkurenceschopnosti a zaměstnanosti, zvýšení přitaţlivosti méně rozvinutých regionů (podporuje rozvoj podnikatelského sektoru, inovace, iniciativy směrem k ochraně ţivotního prostředí, zlepšení dostupnosti center, rozvoj pracovních trhů atd.).

7

.Strukturální – fondy cz/informace-o-fondech EU/Regionální-politika-EU Dostupný z WWW: ˂ http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU/Regionalni-politikaEU˂ 8 Kohezní politika a územní agenda EU [on line]. [cit. 2010-10-01]. Dostupný z WWW: ˂http://www.mmr.cz/Kohezni-politika-a-Uzemni-agenda-EU:// ˂

9

Cíl 2 je určen k rozvoji regionů na úrovni NUTS 2, které nejsou zařaditelné pod Cíl 1 Konvergence, z důvodu nesplnění limitní podmínky výše HDP. K naplnění cíle je moţné čerpat ze Strukturálních fondů. V ČR se týká pouze Prahy. Cíl 3 Evropská a územní spolupráce Cíl 3 znamená zvýšení příhraniční, nadnárodní i mezinárodní spolupráce (napomáhá k řešení společných problémů sousedních regionů měst i venkova, spolupráce malých a středních podnikatelů, rozvoj územních hospodářských vztahů). Tento cíl je určen pro regiony NUTS 3 s vymezením některých vnějších a vnitřních hranic. K jeho naplnění je moţné čerpat ze Strukturálního fondu Evropského regionálního rozvoje (ERDF). V České republice sem spadají všechny regiony.

1.3. Fondy EU a finanční objem alokovaných prostředků Evropská unie vyuţívá třech hlavních fondů jako finančních nástrojů k naplnění všech cílů politiky hospodářské a sociální soudrţnosti. Jsou jimi dva Strukturální fondy a Fond soudrţnosti. Všechny tři tvoří základní soustavu finančních a technických nástrojů k dosaţení všech cílů politiky HSS. Za strukturální fondy (dále SF) se označují dva fondy a to Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond .Vznikly jako nástroj pomoci jiţ v 70 - 80. letech 20. století. Třetím, poněkud odlišným, je Fond soudrţnosti, který byl zaloţen po povodních v roce 1994. Evropský fond pro regionální rozvoj - European Regiona Development Fund (ERDF) ERDF je co do objemu finančních prostředků největší ze strukturálních fondů. Zaměřuje se na financování aktivit do oblasti modernizace, zlepšení ţivotního prostředí, posilování hospodářské, sociální a územní soudrţnosti, obnovu zaostávajících regionů. Z tohoto finančního zdroje je moţné čerpat finanční prostředky pro všechny tří Cíle politiky hospodářské a sociální soudrţnosti. Evropský sociální fond - European Social Fund (ESF) Slouţí pro podporu aktivit v oblastech zlepšení zaměstnanosti a rozvoje potenciálu lidských zdrojů. Jeho podpora je zacílena na dlouhodobé sociální programy pro zaměstnanost, rizikové skupiny obyvatel, ale i k podpoře rovných příleţitostí (mezi muţi a 10

ţenami) a vytváření nových pracovních míst. Jeho prostředky je moţné vyuţit k naplnění dvou Cílů regionální politiky. Fond soudržnosti - Cohesion Fund ( CS) Kromě strukturálních fondů zaměřených hlavně do regionů, vznikl Fond soudrţnosti. ( kohezní fond), který se zaměřuje na pomoc zaostávajícím zemím. Pomáhá při řešení problematiky v oblastech plošného dopadu, přesahujícího hranice jednotlivých států, v oblasti ţivotního prostředí a dopravní infrastruktury (konkrétní projekty obsahově rozsáhlé, směrované do dopravní infrastruktury (transevropské) či projekty související s plošnou ochranou ţivotního prostředí (oblast energetické účinnosti či obnovitelných zdrojů nebo v případě nenadálých katastrof). 9  Kdo může být žadatelem o finanční podporu? Vymezení okruhu příjemců z jednotlivých fondů je blíţe specifikováno v jednotlivých operačních programech a prováděcích dokumentech, kde je konkretizován i implementační systém, jakým se peněţní prostředky mohou k jednotlivým ţadatelům dostat. Jedná o příspěvky ze Strukturálních fondů, které nemohou ţadatelé čerpat přímo např. podáním ţádostí, ale musí respektovat nastavený zprostředkovaný systém finančních toků. Ţadatelem mohou být kraje i obce a organizace jimi zřizované či zakládané, dobrovolné svazky obcí, správa ţelezniční dopravní cesty i provozovatelé dráţní dopravy, studenti, podnikatelé, vlastníci infrastruktur v cestovním ruchu, ale i zájmová sdruţení a další.  Objem finančních prostředků V období 2007 - 2013 můţe Česká republika získat z evropských fondů 26,69 miliardy Eur. Pro úspěšné čerpání se náš stát smluvně zavázal věnovat regionální politice formou kofinancování projektů cca čtyři miliardy Euro, tzv. národní zdroje, protoţe Evropská unie financuje maximálně 85 % výdajů z aktivit uskutečněných v rámci regionální politiky. Dotace se tedy skládá z podílu fondů EU, národního podílu z veřejných zdrojů a podílu ţadatele. Národní podíl se liší podle druhu příjemce. 10 9

MMR ČR - odbor integrace a strukturálních fondů. VRBSKÁ, Drahomíra a autorizační kolektiv. STRUKTURÁLNÍ FONDY č. 10. Slovníček vybraných pojmů politiky soudržnosti EU. 2 upravené vydání. 2000. Metropolis Media a.s. 49 s. Uţivatelská broţura. Strana 5 10 Strukturální – fondy cz/informace-o-fondech EU/Regionální-politika-EU

11

Tabulka č. 1: Fondy pro EU 27 Cíl Konvergence Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Evropská územní spolupráce

FONDY pro EU 27 Částka

% vyjádření

283 mld. EUR (7 082,80 mld. Kč)

81,54 %

54,96 mld EUR ( 1 385,4 mld. Kč)

15,95 %

8,72 mld EUR (218,55 mld. Kč)

2,52 %

Zdroj: ˂ http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU/Regionalni-politika-EU˂

1.4. Historie regionální politiky EU Pohled do historie ukazuje, ţe politika hospodářské soudrţnosti v dnešním pojetí nehrála v historii vývoje regionální politiky vţdy nejdůleţitější roli. Počátky politiky, která měla napomoci rozvoji regionů a s pomocí finančních nástrojů zmírňovat rozdíly uvnitř států Evropského společenství, sahají do let 1957 - 1988. Smlouva o zaloţení Evropského společenství sdruţovala státy, jejichţ regiony byly poměrně ekonomicky vyspělé, bez velkých rozdílů. Později byly v Římské smlouvě upraveny dva systémové nástroje - Evropská investiční banka a Evropský sociální fond, kde si vybíraly členské státy samy projekty k podpoře. Časem vznikl další zdroj pomoci. Po přístupu dalších zemí, a to hlavně Velké Británie v roce 1973 do tehdy Evropského hospodářského společenství (EHS), nabývala potřeba pomoci regionům větších rozměrů. Na její podporu byl zaloţen v roce l975 Evropský fond sociálního rozvoje, který je aţ do dnešní doby primárním zdrojem financování strukturální politiky. K rostoucí důleţitosti regionální politiky přispěl i vstup dalších států, vznik Jednotného evropského aktu, který zavedl legislativu a základní principy pro regionální politiku i přijetí programu jednotného trhu. V polovině roku l988 rozhodla Evropská rada spojit regionální politiku s částí zemědělské a sociální politiky a začlenit ji pod strukturální politiku. Novým nástrojem se stal Fond soudrţnosti. V letech 2000 - 2006 bylo hlavním cílem připravit, zpřístupnit a zjednodušit politiku soudrţnosti v souvislosti s předpokládaným rozšířením EU a přijetí tzv. „Lisabonské strategie“. Pro tyto státy byly zavedeny předvstupní nástroje.

Novodobá historie Přístupem deseti nových zemí v roce 2004, mezi nimiţ byla i Česká republika, se zvýšil počet obyvatel v EU o 20 %, oproti HDP, který stoupl o 5 %. Diametrálně stouply 12

nerovnosti mezi jednotlivými regiony, protoţe téměř celé území nových států mělo HDP pod 75 % průměru EU. Velká část nových členských zemí tak spadla pod Cíl 1 Konvergence, určený na podporu zaostávajících regionů a mohla se ucházet o finanční podpory ze Strukturálních fondů a Fondu soudrţnosti. Kaţdá nová členská země přistoupila k aplikaci regionální politiky na úrovni členského státu. Globálních a specifických cílů v tomto zkráceném období 2004 - 2006 bylo dosaţeno realizací pěti operačních programů, z nichţ pouze jediný byl zaměřen regionálně, a to Společný regionální operační program. Minulé programovací období bylo z hlediska funkce operačních programů velmi důleţitým poučením pro současné programovací období. Decentralizoval se systém čerpání a administrace podpor, nastavily se nové informační systémy, zapojily se přímo regiony a Česká republika tak v tomto programovém období podstatně více uspěla v získávání prostředků ze Strukturálních fondů EU.

1.5. Institucionální zabezpečení regionální politiky EU a nástroje pro řízení fondů11 Rozhodnutí o objemu finančních prostředků na jednotlivé politiky vzniká na základě jednomyslné shody v Evropské radě, které je následně postoupeno Evropské komisi k vytvoření návrhů evropské legislativy. Ta v podobě Nařízení definuje pravidla pro vyuţívání jejich prostředků jednotlivými fondy. Nařízení jsou schvalována Evropským parlamentem a Radou EU, která následně schvaluje Strategické obecné zásady Společenství. Současný právní základ této politiky je zakotven ve Smlouvě o zaloţení ES ve znění Lisabonské smlouvy a dalších důleţitých dokumentech právně vymezující jejich rámec. Při aplikaci politiky hospodářské a sociální soudrţnosti na nové období se EU řídí programovacími dokumenty, kde jasně definuje a vymezuje cíle, podmínky a moţnosti politiky hospodářské a sociální soudrţnosti. Jedním z nejdůleţitějších programových dokumentů jsou Strategické obecné zásady Společenství.

11

Euroscop [on line]. © 2008-2011 [cit. 2010-05-07]., Dostupný z WWW: ˂http://www.euroskop.cz/ 8948/18033/clanek/regionalni-politika/˂.

13

 Strategické obecné zásady Společenství (SOZS) V říjnu 2006 schválila Rada evropské unie dokument „Rozhodnutí rady o strategických směrech Společenství pro rozvoj venkova,“ ve kterém jsou definovány Strategické obecné zásady Společenství pro soudrţnost (SOZS). Jedná se o rámcový dokument pro realizaci politiky v zemích EU, kde jsou stanoveny globální obecné cíle, vymezeny formy účasti státu, finanční krytí na nové programovací období atd. V zásadě má funkci koordinační. Pro realizaci regionální politiky na svém území si vytváří kaţdá země základní strategické dokumenty, které musí tyto obecné zásady odráţet nebo s nimi najít společný konsenzus. Strategické dokumenty jsou vytvářeny na všech úrovních strukturální politiky, a to vţdy na nové programovací období. Jsou to Národní rozvojové plány (NRP), Národní strategické referenční rámce (NSRR), které definují soustavu operačních programů (OP) jenţ chce členský stát vyuţívat pro čerpání z fondů EU.  Programové období, časové vymezení příjmu podpor Jednotlivé cíle jsou realizovány v rámci sedmiletých období tzv. „Programovacích období“. Právě na tuto dobu si vytváří členské státy EU vţdy nové strategické programové dokumenty pro další vývoj regionální politiky.

2 Podpora rozvoje regionů ČR - Regionální operační programy v regionech soudrţnosti

12

Česká republika je řazena mezi státy s niţší ekonomickou výkonností a z pohledu politiky hospodářské, územní a sociální soudrţnosti, můţe čerpat prostředky ze dvou Strukturálních fondů a z Fondu soudrţnosti po splnění podmínek vypracování a schválení programových dokumentů. Při vytváření podmínek k vyuţívání fondů určených k politice HSS musela ČR přijmout řadu změn a opatření v oblasti regionální politiky, legislativy, statistiky aby vznikl celý funkční systém realizačních a kontrolních mechanismů. V současné době platná soustava programových dokumentů definuje okruhy individuálních potřeb ČR Důleţitou skutečností je, ţe vedle poskytnuté finanční dotace existuje i participace českých národních zdrojů.. 12

Abeceda fondů Evropské unie 2007-2013.Vydalo MMR ČR, Národní orgán pro koordinaci, 2008. 29 s. K dispozici také elektronicky na www.strukturalni-fondy.cz

14

Podpora rozvoje regionů v ČR vychází ze zásad regionální politiky EU, specifikovaných základním

dokumentem

„Strategie

regionálního

rozvoje“.

Je

vypracováván

Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, které je podle zákona hlavním garantem pro zabezpečení regionální politiky a vyuţívání fondů EU v ČR. Zohledňuje vyuţití veškerých moţností pro podporu rozvoje regionů ČR, ve smyslu evropské regionální politiky. Při její realizaci je na všech úrovních (místní, regionální, resortní), uplatňován princip subsidiarity. Financována je z národních rozvojových programů nebo v rámci jednotlivých operačních programů z fondů EU (s přispěním národních zdrojů).  Programové dokumenty, cíle a směry Cíle a směry regionální politiky ČR jsou zakotveny v dokumentu Strategie udržitelného rozvoje ČR, která byla v roce 2005 nově zpracována v dokumentu Strategie hospodářského růstu ČR 2005 - 2013 a v Národním programu reforem. Odráţí se zde nově nastavené priority EU k politice HSS a Národnímu lisabonskému programu 2005 2008 (Lisabonská strategie je orientovaná na růst, inovace a zaměstnanost). Definované cíle jsou zaměřeny tematicky na zlepšení podmínek pro vyváţený rozvoj a vzájemné přiblíţení vnitřní úrovně regionů a jejich obcí, zmírnění ekonomických a sociálních nerovností s ohledem na moţnost prolínání příhraniční spolupráce měst a venkova. Environmentální cíle jsou vesměs směrované plošně na území celé ČR např. vytváření podmínek pro vyuţití obnovitelných zdrojů atd. Jsou směrovány k vytváření podmínek pro trvale udrţitelný růst ţivotní úrovně obyvatel regionu a zvýšení konkurenceschopnosti.  Programové dokumenty Národní rozvojový plán (NRP) představuje základní programový dokument státu, který spolu s Národním strategickým referenčním rámcem, odráţí konkrétní regionální hledisko územních potřeb České republiky ve vztahu k podmínkám realizace politiky HSS. Vymezuje konkrétní pomoci SF dle definovaných priorit a podmínek v ČR (konkretizuje strategické cíle, určuje řízení a koordinaci politiky HSS, nastavuje systém toku financí z fondů EU do ČR). Zdůvodňuje potřebu a definuje počet a zaměření českých operačních programů, které se stávají základními strategickými dokumenty pro realizaci regionální politiky.

15

2.1. Operační programy, včetně alokací13 Operační programy (dále jen OP) jsou základními strategickými dokumenty finanční i technické podpory, slouţí k implementaci většiny cílů politiky HSS. Jejich vypracování (na úrovni Vlády ČR) a následné schválení Evropskou komisí, podmiňuje vyuţívání zdrojů strukturálních fondů. Jsou rozděleny podle tematických oblastí, které směřují k podpoře řešení definovaného cíle a konkrétního okruhu problematiky v daném programovacím období. Do jejich řízení se v zásadě promítají základní principy HSS. Napříč všemi OP jsou definována dvě horizontální témata, která musí být při realizaci politiky HSS respektována, a to rovné příleţitosti a udrţitelný rozvoj. Obsahem operačních programů jsou např. informace o typových aktivitách projektů, vymezení okruhu ţadatelů atd. K zabezpečení tohoto úkolu si kaţdý stát zřizuje vlastní orgány a instituce, které implementují program tak, aby se dostal aţ k realizátorům projektů. Odpovědnost za řízení, správné vyuţívání a realizaci operačních programů mají Řídící orgány operačních programů, kterými jsou jednotlivá Ministerstva a Regionální rady soudrţnosti. V rámci této činnosti fungují další subjekty s úzce vymezenou oblastí činností, např. auditní orgány, platební a certifikační orgány i zprostředkující subjekty (např. agentury, kterým řídící orgán postoupil některé své činnosti Czechinvest atd.).  Vymezení území pro fungování regionální politiky v ČR Česká republika má jako kaţdý členský stát EU rozděleno své území podle vlastního členění na územní správní celky. V rámci efektivního získávání, statistického monitorování a vyhodnocování ekonomického a sociálního přínosu podpor, byly v rámci celé EU stanoveny nomenklaturní jednotky (NUTS) pro výpočet HDP na obyvatele, na jehoţ základě jsou přidělovány podpory ze Strukturálních fondů EU. Pro potřeby regionální politiky jsou důleţité jednotky NUTS 2 na úrovni regionů soudrţnosti, které tvoří území k její realizaci .Tvoří nejniţší realizační článek dopadu regionální politiky.

13

Abeceda fondů Evropské unie 2007-2013.Vydalo MMR ČR, Národní orgán pro koordinaci, 2008. 29 s. K dispozici také elektronicky na www.strukturalni-fondy.cz,str.12

16

Tabulka č. 2: Vymezení území NUTS Úroveň Doporučený min. počet obyvatel NUTS 1

Úroveň země, stát

NUTS 2 NUTS 3

Doporučený max. počet obyvatel

3 000 000

7 000 000

Úroveň cca dvou krajů

800 000

3 000 000

Úroveň kraje

150 000

800 000

NUTS 4 jsou hranicemi bývalých okresů, definované zákonem a region NUTS 5 je totoţný s hranicemi obcí. Zdroj:http://www.euroskop.cz/8642/10745/clanek/system-spravniho-cleneni-v-ramci-regionalni-politiky-eu/

Pro Českou republiku je určeno celkem 24 operačních programů, které jsou rozděleny z pohledu konkrétních oblastí na: 

Tematické a regionální, které spadají pod Cíl 1 Konvergence (financované

z ERDF). Tematických (Integrovaných operačních programů - IOP) je celkem osm a řeší konkrétní tematické oblasti sluţeb, včetně technické pomoci pro implementaci OP. Regionálních operačních programů (ROP), je celkem sedm a jsou určené pro rozvoj jednotlivých regionů soudrţnosti v ČR a jejich specifika. 

Dva programy pro Prahu, které spadají pod Cíl 2 Regionální konkurenceschopnost

a zaměstnanost (financované z ERDF a ESF ), určené pro rozvoj podnikání a investice do lidských zdrojů. 

Programy spadající pod Cíl 3 Evropská a územní spolupráce, zahrnují kromě

programů zaměřených na nadnárodní a přeshraniční spolupráci i servisní program řídící struktury operačních programů INTERACT II a program EPSON 2013 zaměřený na vývoj a výzkum v oblasti regionálního rozvoje, financované z ERDF. Tabulka č. 3: Alokace pro ČR na roky 2007 - 2013 podle operačních programů, cílů a zdrojů Alokace pro ČR na roky 2007 - 2013 podle operačních programů, cílů a zdrojů Operační programy Tématické Podnikání a inovace Výzkum a vývoj pro inovace Lidské zdroje

Fond ERDF ERDF ERDF ERDF ERDF + FS

Životní prostředí

ERDF FS

Doprava

ERDF + FS ERDF

17

Cíl

€, běţné ceny

Konvergence Konvergence Konvergence Konvergence Konvergence Konvergence Konvergence Konvergence

3 041 312 546 2 070 680 884 4 917 867 098 702 482 212 4 215 384 886

5 759 081 203 1 155 443 650

FS

Integrovaný operační program

ERDF

Regionální operační programy

ERDF

Konvergence

4 603 637 553

Konvergence

1 582 390 162

Konvergence

4 659 031 986

Střední Morava

ERDF

Konvergence Konvergence Konvergence Konvergence Konvergence Konvergence Konvergence

Technická pomoc

ERDF

Konvergence

247 783 172

Lidské zdroje a zaměstnanost

ESF

Konvergence

1 837 421 405

Vzdělávání pro konkurenchopnost

ESF

Konvergence

1 828 714 781

Praha - Konkurenceschopnost

ERDF

234 936 005

Praha - Adaptabilita

ESF

Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost

Střední Čechy

ERDF

Jihozápad

ERDF

Severozápad

ERDF

Jihovýchod

ERDF

Severovýchod

ERDF

Moravskoslezsko

ERDF

Evropská územní spolupráce

Evropská a územní spolupráce Evropská a územní spolupráce Evropská a územní spolupráce Evropská a územní spolupráce

ERDF ERDF

OP mezinárodní spolupráce

ERDF

OP Nadnárodní spolupráce OP Přeshraniční spolupráce Bavorsko, Polsko Rakousko, Sasko, Slovensko

ERDF

Interact II, EPSON 2013

ERDF

559 083 839 619 651 254 745 911 021 704 445 636 656 457 606 716 093 217 657 389 413

108 385 242 Celkem 1 442 400 000

Evropská a územní spolupráce

Zdroj: http://www. strukturalni-fondy. cz/Informace-o-fondech-EU/ Regionalni-politika-EU

Graf č. 1: Fondy pro Českou republiku Fondy pro ČR

1,56% 1,46%

96,98% Konvergence Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Evropská územní spolupráce

Zdroj: www. strukturalni-fondy. cz/Informace-o-fondech-EU/ Regionalni-politika-EU

2.2. Regionální operační programy v regionech soudržnosti Fungování regionální politiky Fungování regionální politiky v České republice je definováno zákonem č. 248/2000 Sb., O podpoře regionálního rozvoje ve znění pozdějších předpisů, kde je region soudrţnosti vymezen takto: 18

„Pro potřeby spojené s koordinací a realizací hospodářské a sociální soudržnosti se zřizují regiony, jejich územní vymezení je totožné s územními statistickými jednotkami NUTS 2“ (dále jen „region soudržnosti“).14 Podle tohoto zákona je pro realizaci regionální politiky rozdělena Česká republika na 8 regionů soudrţnosti, které jsou označované jako NUTS (7 regionů tvoří spojené kraje, samostatný region tvoří Praha). Takto definované regiony soudrţnosti jsou prostorem pro určení potřeb jejich obyvatel a zároveň slouţí jako úroveň pro uplatnění monitorování a dopadu vyuţití intervencí ze strany EU. Potřeby pro rozvoj regionu soudrţnosti Praha spadají pod Cíl 2 Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a jsou řešeny pomocí dvou operačních programů viz. tabulka č. 3. Kromě Prahy je pro celé území ČR vytvořeno 7 regionů soudrţnosti označované jako NUTS 2, jejichţ obyvatelé dosahují méně neţ 75 % HDP průměru EU na osobu, tudíţ spadají pod Cíl 1 Konvergence, aktivity jsou financované z ERDF, kde je v současném období alokováno nejvíce peněz na investiční projekty. Jejich implementace je svěřena jednotlivým Regionálním radám těchto regionů a jejich výkonným aparátům. ROP v regionech soudrţnosti jsou definovány podle území krajů a počtu obyvatel takto: ROP NUTS II Střední Čechy - Středočeský kraj, ROP NUTS II Jihozápad - Jihočeský a Západočeský kraj, ROP NUTS II Jihovýchod - Kraj Vysočina a Jihomoravský kraj, ROP NUTS II Severovýchod - Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj, ROP NUTS II Střední Morava - Olomoucký a Zlínský kraj, ROP NUTS II Moravskoslezsko Moravskoslezský kraj, ROP NUTS II Severozápad – Karlovarský a Ústecký kraj. Obrázek č. 1: Mapa regionů soudržnosti

Zdroj: Strukturální fondy [Dostupný z WWW: ˂http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/f35b30a8-c37b44ec-abe4-ba01ec4294b6/Regionalni-politika-EU˂.

14

:cit. Zákon č. 248/2000 §15 písm. a) O regionální politice v platném znění

19

Regionální operační programy jsou souborné dokumenty strategického charakteru, které zohledňují okruhy problematiky i individuálních potřeb, definují cíle a priority k zabezpečení regionálního rozvoje v jednotlivých regionech soudrţnosti. Prostřednictvím prováděcích dokumentů jednotlivých ROP jsou

rozpracovány mnohem podrobnější

informace o implementaci programu, jeho specifikacích, opatřeních i omezeních. Z tohoto důvodu mají jednotlivé regiony nastaveny různý počet prioritních os a oblastí podpor, jejichţ prostřednictvím se snaţí o naplnění regionální politiky. Globální a specifické cíle se vztahují k bezprostřednímu urychlení rozvoje území a zlepšení ţivota obyvatel s ohledem na zlepšení ţivotního prostředí, inovace, zaměstnanost a trvale udrţitelný rozvoj území. S tím souvisí modernizace a dostupnost uvnitř i vně regionů, podpora malého a středního podnikání, vyuţití potenciálu území pro rozvoj cestovního ruchu a vytváření nových pracovních míst a v neposlední řadě i modernizace venkova atd. Regionální operační programy mají v naplňování svých globálních a specifických cílů v současném programovém období „zelenou“. Je na ně alokován velký objem finančních prostředků a jejich přínos pro rozvoj regionů je viditelný. 2.2.1. Minulé a současné programovací období Systém jejich současného nastavení se poučil z nedostatků definovaných ve fungování Operačních programů a Společného operačního programu (dále jen SROP) v minulém programovacím období 2004 - 2006. Sektorově (tematicky) byly zaměřeny 4 operační programy, oproti jedinému Společnému operačnímu programu zaměřenému na vyváţený růst regionů. V současném období je 24 operačních programů a z toho je jich pro rozvoj regionů soudrţnosti určeno sedm regionálních operačních programů a dva operační programy pro Prahu. Rozhoduje se přímo v regionech (krajích) a k tomu jsou nastaveny i příslušné legislativní předpisy . Jednotlivé regiony si mohou uričt vlastní oblasti podpor tak, aby odráţely co nejlépe jejich potřeby a funkce. Přínosem je i lepší informovanost a komunikace v regionech prostřednictvím Řídících orgánů jednotlivých regionálních rad soudrţnosti. Implementované odlišnosti v nastavených oblastech podpor se pak odráţí i ve výši jejich alokovaných prostředků na jednotlivé priority.

20

Graf č.2: Finanční vymezení alokací ROP NUTS II v ČR v cíli Konvergence

Zdroj:. Strukturální fondy Dostupný z WWW: ˂http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/f35b30a8-c37b44ec-abe4-ba01ec4294b6/Regionalni-politika-EU

3. ROP NUTS II Jihozápad - oblasti podpory, struktura programu, rozhodování a čerpání podpor Vymezení a charakteristika regionu Regionální operační program Jihozápad (dále jen ROP JZ) tak jako statní ROP spadá pod Cíl 1 Konvergence a je financován z ERDF. Projekty ROP JZ jsou realizovány na území Regionu soudrţnosti NUTS 2 Jihozápad v rámci vnitřních hranic Jihočeského a Plzeňského kraje. Strategickými programovými dokumenty je ROP JZ definován jako soubor intervencí do daného území k dosaţení stanovených cílů. Obrázek č. 2: Vymezení Regionu soudržnosti Jihozápad

Zdroj: V RR-jihozápad -Dostupný z WWW: ˂http://www.rr jihozapad.cz/vismo/obraz_dok.asp?id _org=200047&id_ktg=1138&query=v%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD+zpr%C3%A1va&p1=1565˂

21

3.1. Základní programové dokumenty ROP JZ, globální, specifické cíle 15 Programový dokument ROP NUTS II JZ a Prováděcí dokument ROP NUTS II JZ vymezují a upřesňují implementaci programu a jsou nejdůleţitějšími obecnými zdroji informací pro potenciální zájemce o podporu. Obsahují podrobné informace o realizaci programu na úrovni regionu soudrţnosti Jihozápad v následující struktuře: * zaměření (specifikace podpory) * globální a specifické cíle oblasti podpory * kategorie intervencí * typy podporovaných aktivit * podmínky podpory * forma podpory a její výše * indikátory a jejich kvantifikace (výstupy) * územní zaměření podpory * příjemci podpory, cílové skupiny * způsobilé výdaje * časový rozvrh a další upřesnění a popis aktivit čerpání či rozhodování apod.  Globální, specifické cíle Globální cíl ROP JZ se zaměřuje primárně na všestranný rozvoj území, zlepšení kvality ţivota obyvatel a na urychlení rozvoje uvnitř regionů, zvýšení jejich konkurenceschopnosti a zlepšení přitaţlivosti území ve vztahu k investorům. Naplnění tohoto cíle povede ke zvýšení konkurenceschopnosti i přitaţlivosti území pro investory a poslouţí jako prostředek k zajištění dlouhodobě udrţitelného rozvoje území a zlepšení kvality ţivota jeho obyvatel. Specifické cíle S ohledem na skutečné potřeby regionu, jsou záměry k dosaţení globálního cíle rozpracovány a formulovány do čtyř specifických cílů, které jsou přesně definovány v Prováděcím dokumentu ROP NUTS II JZ jako konkrétní oblasti podpory :  zlepšení problematiky dostupnosti center z hlediska osídlení (dostupnost obcí a měst v regionu i mimo region, včetně zlepšení vnitřních vazeb)  stabilizace venkovských oblastí (v rámci jejich stabilizace podpořit rozvoj sídelních funkcí měst i obcí)  zlepšení vyuţití primárního potenciálu celého území a posílení jeho ekonomického významu pro dlouhodobě udrţitelný cestovní ruch  docílení efektivního čerpání prostředků z ROP a podpoření absorpční schopnosti regionu 15

Prováděcí dokument ROP NUTS II Jihozápad ROP JZ v čj, změnová verze,dostupné z http://www. rrjihozapad.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=200047&id_ktg=1026&query=v%C3 %BDro%C4%8Dn%C3%AD+zpr%C3%A1vy&p1=15

22

3.2. Struktura programu z hlediska jeho funkcí, členění a implementace Celá struktura programu vychází ze stanovených cílů v oblasti rozvoje regionu, které jsou konkrétně seskupeny v jednotlivé celky. Pro ně jsou stanoveny priority a osy, které určují základní cíle k jejich dosaţení. Prioritní osy mají alokovaný objem finančních prostředků, který je dále členění do jednotlivých částí, tzv. oblastí podpor.  Prioritní osy Program ROP JZ má 4 prioritní osy, které tvoří samostatné celky dále včleněné do 16 konkrétně vymezených oblastí podpor. 

Prioritní osa 1: Dostupnost center

Tato prioritní osa si klade za cíl zlepšení dostupnosti regionu a jeho center, k čemuţ vyuţívá čtyř oblastí podpory. 

Prioritní osa 2: Stabilizace a rozvoj měst a obcí

Cílem druhé prioritní osy je posílit rozvojová centra a stabilizovat venkovské oblasti. Tato osa je rozpracována do čtyř oblastí podpory. 

Prioritní osa 3: Rozvoj cestovního ruchu

Prioritní osa Rozvoj cestovního ruchu si klade za cíl zvýšit vyuţití primárního potenciálu území a posílit ekonomický význam cestovního ruchu jako nástroje stabilizace a diverzifikace ekonomické základny ve venkovském i městském prostoru. Tohoto cíle by mělo být dosaţeno v rámci těchto oblastí podpory: Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu Revitalizace památek a vyuţití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu Rozvoj sluţeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu 

Prioritní osa 4: Technická pomoc

Technická pomoc je určena k zajištění úspěšné realizace ROP a naplnění jeho cílů. A proto má vymezeny specifické cíle: Zajištění dostatečné administrativní kapacity pro realizaci ROP Zajištění plnění všech úkolů řízení, implementace, monitoringu a kontroly ROP Podpoření absorpční schopnosti regionu nejen v rámci ROP, ale i v rámci dalších operačních programů Celková alokace finančních prostředků na ROP JZ činí 619,65 mil. € (13,25 % z celkové alokace pro všechny ROP). K dosaţení těchto specifických cílů v souladu s nastavenými prioritami ROP JZ jsou alokovány finanční prostředky v €. 23

Graf č. 3: Finanční rozdělení programu ROP JZ podle jednotlivých prioritních os

Zdroj. Výroční zpráva ROP JZ 2009

 Oblasti podpory K jednotlivým prioritním osám jsou podřazeny oblasti podpory, které zcela konkrétně vymezují podporované aktivity ve vztahu k: typu projektů a jejich zaměření dle přesného členění oblastí podpory příjemci podpory - definuje přesně okruh moţných příjemců (ţadatelů) formě a výše podpory - určuje maximální výši dotace uznatelných nákladů, popř. minimální přípustnou výši celkových uznatelných nákladů na jeden projekt bliţší specifikaci a omezení pro ţadatele a příjemce  Členění oblastí podpory:16 Oblasti podpory jsou členěny v rámci kaţdé prioritní osy zvlášť 1. Dostupnost center je členěna do pěti oblastí podpor a obecně podporuje zlepšení kvality a způsobů dopravy obyvatel v regionu 1) Modernizace regionálních silnic, 2) Rozvoj infrastruktur veřejné dopravy, 3) Modernizace veřejné dopravy (vozový park), 4) regionální letiště a jejich rozvoj, 5) Místní komunikace - rozvoj 2. Stabilizace a rozvoj měst a obcí je členěna do šesti oblastí podpor a obecně se snaţí o zlepšení úrovní ţivota obyvatel

16

Výroční zpráva ROP 2009http://www.rr-jihozapad.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=200047&id_ktg =1138&query=v%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD+zpr%C3%A1va&p1=1565 str, 7

24

1) projekty rozvojových center - integrované oblasti, 2) rozvojové projekty center spádové oblasti, 3) revitalizace částí obcí a měst, 4) rozvoj infrastruktur pro školství (základní, střední, vyšší), 5) rozvoj infrastruktury pro sociální integraci, 6) rozvoj zdravotní péče 3. Prioritní osa rozvoj cestovního ruchu je rozdělena do třech oblastí podpor ( podpora projektů řeší zatraktivnění regionu pro návštěvníky) 1) infrastruktura cestovního ruchu, 2) revitalizace památek s vyuţitím kulturního dědictví pro rozvoj cestovního ruchu, 3) rozvoj sluţeb v cestovním ruchu, včetně produktů a marketingu 4. Prioritní osa - technická pomoc je určena na podporu absorpční kapacity regionu, její zvyšování a podporu řídících, implementačních i kontrolních úkolů řídícího orgánu. Jejími příjemci mohou být výhradně řídící orgány  Struktura programu z hlediska implementace17 Implementační struktura ROP je vykonávána podle zákona č. 248/2000 Sb., O podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů. Ten určuje základní členění a funkce i odpovědnost pro jeho zajištění. Subjekty, které se podílí na zajištění programu ROP JZ, jsou konkrétně definovány jak přímo v zákoně tak v Programovém dokumentu ROP JZ a Prováděcím dokumentu ROP JZ. Regionální rada regionu soudržnosti JZ zodpovídá za koordinaci a realizaci ROP JZ. Je odpovědná např. za transparentní a nediskriminační výběr projektů, jejich monitorování, zajištění spolufinancování z veřejných zdrojů, monitorování a řízení činnosti monitorovacího výboru, poskytování informací a zpráv, zajištění publicity programu atd. Její členění a struktura orgánů, včetně vymezení úkolů je obecně dáno výše uvedeným zákonem o regionální podpoře. Zákon o regionální podpoře stanoví tři orgány regionální rady (řídící orgány):

17

Výroční

zpráva

NUTS

II

JZ

2009

www.rrjihozapad.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=200047

&id_ktg=1138&query =v%C3%BDro %C4%8Dn%C3%AD+zpr%C3%A1va&p1=1565e str. 8-9 str, strana 103-105 prováděcího dokumentu

25



Výbor Regionální rady regionu soudržnosti (dále jen Výbor) - je tvořen z l6

volených zástupců Jihočeského a Plzeňského kraje. V rámci své činnosti vyhlašuje jednotlivé výzvy programu, schvaluje seznam projektů určených k podpoře, zajišťuje schvalování všech důleţitých dokumentů spojených s řízením, implementací, publicitou a informovaností, včetně výroční zprávy činnosti. 

Předseda Regionální rady regionu soudržnosti JZ, je volen z řad „Výboru“,

kterému se také zodpovídá ze své činnosti. Je statutárním orgánem, který ji zastupuje navenek, svolává a řídí jednání Výboru atd. Jeho zástupcem je místopředseda. Tyto funkce zastávají hejtmani Plzeňského kraje a Jihočeského kraje. 

Úřad Regionální rady soudržnosti Jihozápad (dále URR JZ)

Je výkonným orgánem rady. Zabezpečuje činnosti svěřené zákony a nařízeními řídícímu orgánu s výjimkou výslovně vyhrazených Výboru a předsedovi regionální rady. V čele tohoto úřadu stojí ředitel Úřadu Regionální rady JZ, který přímo podléhá předsedovi Regionální rady a současně útvaru interního auditu. K plnění svých úkolů má nastavenu vlastní organizační strukturu. Pro ţadatele a příjemce je hlavním orgánem. Mezi jeho úkoly patří zpracovávání a předávání veškerých informací potenciálním zájemcům o dotace, poskytování pomocí a konzultací k záměrům ţádostí, zajišťování nezbytné administrace i publicity. Dalším důleţitým úkolem ve vztahu k ţadatelům je kontrola a posuzování předkládaných projektů z hlediska jejich přijatelnosti, formální správnosti a úplnosti, příprava smluv k jejich financování, kontrola postupu realizace prací a monitorovací funkce. Kontrola probíhá v souladu se zákonem o finanční kontrole. Formou nastavené třístupňové kontroly ověřuje pouţití finančních prostředků projektu (EX ANTE – před zahájením, při realizaci INTERIM a po skončení projektu EX POST) v souladu s příslušnou legislativou ČR a EU. Mezi další důleţité orgány regionální rady patří: 

Poradní výbory (týmy hodnotitelů) - jsou sloţeny ze zástupců, kterým jsou

předkládány projekty k posouzení a bodovému ohodnocení, seznamy doporučených projektů se následně předkládají Výboru Regionální rady.18 

Monitorovací výbor plní ve vztahu k ROP JZ kontrolní funkci, je sloţen z 25

zástupců různých subjektů ze všech oblastí ţivota regionu (samospráva, státní správa, neziskové organizace, podnikatelé a další zástupci regionu). Odpovídá za monitorování kvality prováděného programu a projektů. Mezi jeho úkoly patří např. schvalování 18

Příručka pro příjemce ROP NUTS II Jihozápad. Verze 3.3 ke dni 1. 2. 2009. Regionální rada regionu soudrţnosti Jihozápad. 56 s. Uţivatelská broţura.

26

seznamů indikátorů, schvalování hodnotících a výběrových kritérií, vyjádření k výročním a závěrečným zprávám pro EU, ale i posuzování efektivity vyuţívání veřejných prostředků atd. Monitorováním se zajišťuje sběr dat a formou jejich sumarizace se získává zpětná vazba o aktuální implementaci programu.

3.3. Rozhodování a čerpání  Rozhodování ( posuzování - evaluace) Rozhodováním se rozumí proces posuzování a hodnocení, jehoţ výsledkem je výběr projektů k podpoře a financování. Rozhodování (evaluace) v tomto smyslu nenese prvky klasického správního rozhodování podle zákona č. 500/2004 Sb., Správní řád ve znění pozdějších předpisů, ale odráţí demokratické prvky většinového rozhodování. Posuzovací řízení probíhá ve dvou stupních. V prvním stupni jsou příslušné ţádosti zaevidovány a administrovány Úřadem regionální rady soudrţnosti JZ (dále jen Úřad RR JZ). Jeho oddělení administrace ţádostí provádí v rámci svých vymezených kompetencí tzv. první posouzení. Kontrolují ţádosti z hlediska způsobilosti ţadatele (např. finanční zdraví a typ příjemce) a ostatních kvantifikovatelných hodnotících ukazatelů. Ţádosti, které prošly touto kontrolou, jsou následně rozčleněny do oddílů podle předkladatelů. Úřad RRJZ písemně informuje ţadatele o splnění podmínek způsobilosti. Následně jsou ţádosti předkládány k rozhodování nezávislému týmu hodnotitelů, který je ohodnotí bodovým systémem. Hodnocení odráţí mimo jiné např. soulad projektu s cíli i prioritami programu, kvalitu zpracování s ohledem na řízení rizik, soulad termínů zahájení a ukončení realizace, naplnění monitorovacích ukazatelů, ale i význam a dopad projektu, naplnění indikátorů rozvojových strategií, horizontální témata, udrţitelnost, rovné příleţitosti, ale i další specifikace, jako např. posouzení vlivu na ţivotní prostředí atd. Posuzované faktory jsou přesně definované v „Prováděcím dokumentu“, včetně kvantifikace bodového ohodnocení. Výsledné hodnocení je předloţeno Výboru Regionální rady, která schvaluje definitivní seznam projektů doporučených k financování. U některých projektů je rozhodnuto o předběţné kontrole připravenosti na přijetí podpory. Úspěšným ţadatelům je zasláno „Oznámení o schválení projektu k financování“ a současně jsou vyzváni k doloţení potřebných příloh ve stanoveném termínu. Pokud takto neučiní, bez dalšího ztrácí nárok na dotaci. Následným krokem je zaslání návrhu smlouvy a vzájemné dohodnutí podmínek (týká se např. jednotlivých etapizací projektů, plateb

27

atd.). Výsledkem celého evaluačního procesu je podpis smlouvy statutárním zástupcem a předsedou Regionální rady, čímţ se z ţadatele stává příjemce.V opačném případě obdrţí ţadatelé oznámení o nepodpoření projektu a na jeho základě si mohou vyzvednout zpět vlastní předkládanou dokumentaci a současně osobně zkonzultovat důvody neúspěchu ţádosti. Pokud je vyhlášeno další kolo výzev mohou doplněnou či upravenou ţádost o dotaci podávat opakovně. Nesouhlasí-li s výsledkem rozhodovacího procesu, je moţné proti němu podat námitku přímo u Úřadu RR JZ nebo stíţnost na Ministerstvo pro místní rozvoj.

 Čerpání Úspěšný příjemce dotace má ve smlouvě pevně stanoveny podmínky a pravidla, ale i sankce za jejich nedodrţení, ke kterým se podpisem zaváţe. Pro příjemce existuje řada obecně platných povinností, které předchází čerpání a vyúčtování např. zajištění majetku financovaného z podpor EU (jeho pojištění), efektivní vynakládání finančních prostředků (výběrová řízení, způsobilé výdaje). Ale i dodrţení podmínek pro průhlednost a kontrolu financí (oddělené účetnictví, audit), naplněním pravidel publicity, či povinnosti pět let uchovávat dokumentaci atd. Realizované projekty jsou, není-li stanoveno ve smlouvě o etapizaci jinak, propláceny zpětně za celý projekt, nebo při dokončení jednotlivých etap. Fyzické ukončení etapy či projektu je pevně dáno ve smlouvě. Po ukončené realizaci projektů je moţné poţádat o platbu prostřednictvím Etapové monitorovací zprávy, popř. Závěrečné monitorovací zprávy. Následně předloţený dokument ţádosti o platbu musí být doloţen seznamem a doklady, které osvědčují odůvodněnost, efektivnost, účelnost nákladů vyuţitých pro projekt a soulad se smlouvou. Není-li shledána vzájemná nesrovnalost, jsou příjemci poukázány finanční prostředky na jeho účet.19

4 Analýza současné situace v oblasti možného čerpání a využití podpor z ROP NUTS II JZ na konkrétním případě Analýza je provedena za období 2007 - 2010, pro zpracování údajů v této práci se předpokládá způsobilost (finanční zdraví a typ) ţadatele města Lišov k čerpání jednotlivých projektů. Tato práce se nezabývá konkrétními důvody neúspěchu podaných 19

Prováděcí dokument ROP NUTS II Jihozápad ROP JZ v čj, změnová verze,Dostupný z WWW˂http://www.rrjihozapad.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=200047&id_ktg=1026&query=v%C3 %BDro%C4%8Dn%C3%AD+zpr%C3%A1vy&p1=15str 106

28

ţádostí ve smyslu hodnocení kvality zpracovaného projektu, ale moţnostmi podání ţádostí a čerpání dotací v porovnání s ostatními zdroji dotací a efektivitou vynaloţených prostředků, která sniţuje výši dotace. Samotná práce je řešena ve třech částech se závěrečným doporučením ve čtvrté části. Část I. srovnání teoretických a praktických možností získání podpor z ROP JZ pro vybranou jednotku město Lišov pro současné i budoucí období - v obecné základní rovině. Část II. porovnání využití a přínosů všech získaných dotací a nepodpořených žádostí ze všech cizích finančních zdrojů, vyuţitých v daném období pro rozvoj města ve vzájemném porovnání ROP JZ ve srovnání se závěrem o vyuţití podpor poskytnutých v prvních jedenácti výzvách ROP JZ. Část III. zajištění efektivity vynakládaných finančních prostředků na zpracování jednotlivých ţádostí ve vztahu k jejich přínosům. Část IV. závěrečná doporučení budou spočívat ve vzájemném porovnání a vyhodnocení údajů, které budou shrnuty v závěru práce. Pro potřebu této práce jsou definovány tyto prvky: Subjekt A) město Lišov - jednotka ţádající o podporu Subjekt B) ROP JZ - poskytovatelem podpor Subjekt C) - ostatní zdroje finanční pomoci - poskytovatelé podpor Subjekt D) - fiktivní srovnávací jednotka jednoho pracovníka, zpracovatele dotací, pro porovnání údajů v oblasti nákladů a přínosů

4.1. Metodologie K dosaţení cíle a získání informací pro zjištění současné situace v oblasti moţného čerpání a vyuţití podpor z ROP JZ na konkrétním případě budou vyuţity formy statistické metody srovnávání údajů potřebných k analýze, vztahující se k dané problematice. Informace o městě Lišov jsem získala přímo u vybraného subjektu. Předem jsem čerpala dostupné informace o nabídce moţností ROP JZ z jejich veřejně přístupných internetových stránek a vydaných tiskovin. Informace u vybrané jednotky města Lišov se týkaly: objemu a počtu akcí realizovaných ve sledovaném období s rozdělením na úspěšné a neúspěšné, včetně vyčíslení výší dotací a nákladů na všechny zpracované ţádosti s uvedením zdrojů dotací, získané od pracovníka odboru hospodářské správy MěÚ Lišov.

29

Informace o budoucích záměrech města jsou uvedené v Zásobníku akcí města Lišov pro rok 2007 - 2008 a ve Strategickém plánu města pro období 2009 - 2010. Obecně dostupné informace pro ţadatele a příjemce podpor z ROP JZ se týkaly: nabídky moţností pro potenciální ţadatele o získání dotace z ROP JZ podle obecně i konkrétně nastavených pravidel. Informace o jednotlivých výzvách, konkrétní výzvy, specifika a omezení oblastí podpor byly čerpány hlavně z Prováděcího dokumentu ROP JZ, Plánu výzev, konkrétních informací o jednotlivých výzvách pro ţadatele, výročních tiskových zpráv, zveřejněných tiskových zpráv o činnosti jeho orgánů atd. Výsledky budou umístěny vţdy za kaţdým zpracovaným oddílem. Získané informace jsou zpracovány takto: 1) Srovnání teoretických a praktických moţností získání podpor z ROP JZ pro město Lišov formou porovnání a vyhodnocení okruhů moţných příjemců dotací podle typu ţadatele a omezení pro příjemce dotace v porovnání s vyhlášenými oblastmi podpor ROP JZ pro současné i budoucí období. 2) Srovnání skutečně podaných ţádostí a získaných dotací z ROP JZ formou metody srovnání a vyhodnocení vyuţití přínosů ze všech dotací v daném období. Vzájemné porovnání počtu získaných dotací a nepodpořených ţádostí ve finančním vyjádření a srovnání. Kvantifikace počtu úspěšných a neúspěšných ţadatelů ROP JZ pro celý Region soudrţnosti NUTS II JZ v porovnání s konkrétním vyuţitím pro město Lišov. Srovnání moţných budoucích přínosů z evropských a národních zdrojů. 3) Zjištění efektivnosti vynaloţených nákladů na zpracování přijatých a nepřijatých ţádostí města Lišov s vyjádřením jednotkové ceny. Zpracované výsledky vyjádřené pomocí tabulek a grafů vyjadřují formy vzájemných vztahů mezi získanými údaji. Jejich srovnání je zpracováno do výsledných shrnutí s dílčími závěry, které jsou podkladem pro závěr a doporučení. 4.1.1. Charakteristika dat a definice subjektů Pro zpracování údajů bylo vyuţito dostupných informací od pracovníka městského úřadu . Byly sestaveny do jednotlivých sumářů, které tvoří přílohu se soubory dat přímo kvantifikující objemy, počty, zpracovatele a výši nákladů. Z informací ze Zásobníku akcí města Lišov 2007 - 2008 a Strategického plánu města Lišov 2009 – 2020 byl vytvořen sumář budoucích záměrů. Současně byly převzaty informace o dalších poskytovatelích dotací. Pro účely této práce byla vytvořena fiktivní jednotka jednoho pracovníka, který byl 30

finančně vyjádřen platem v souladu s Nařízením vlády č. 222/2010 Sb., O katalogu prací ve veřejných sluţbách a správě v platném znění a simuluje skutečnost, ţe vlastní zpracování projektů u vybrané jednotky „město Lišov“ je v současné době vykonáváno třemi pracovníky, pro které je tato činnost kvalifikována jako vedlejší, vyuţívaná v max. rozsahu jedné třetiny stanovené doby jejich pracovního fondu. Pro zpracování a porovnání údajů z ROP JZ byly vytvořeny sumáře dat o oblastech podpory ze zdrojů dostupných pro ţadatele na internetových stránkách Regionální rady soudrţnosti JZ. Pro porovnání celkové úspěšnosti aplikace tohoto programu v celém regionu byla vyuţita tisková zpráva RR soudrţnosti Jihozápad z prosince 2010.  Definice subjektů Subjekt A) město Lišov20 Město Lišov vznikalo v místech důleţité dopravní obchodní cesty, podél níţ si obyvatelé postupně stavěli svá obydlí. Postupem času obyvatelé přibývali a Lišov se stal menším městečkem. Slávu získali truhlářští i další řemeslníci, ale i obchodníci s nábytkem, kteří si pro svoje umění zaslouţili věhlas daleko za hranicemi regionu i země. Ani v současné době neztratil Lišov nic ze své zajímavosti. V současné době má 4 900 obyvatel, z nichţ necelá tisícovka ţije v deseti místních částech. Ve městě najdeme školy, objekty pro kulturní vyţití, zdravotnická zařízení, kulturní památky, nabídky volnočasových aktivit i další zázemí občanské vybavenosti, včetně bohaté sítě prodejců. Město je součástí vyššího celku Svazku obcí Lišovsko (dobrovolný svazek obcí) a Místní akční skupiny Hlubocko Lišovsko o.p.s. (sdruţení podnikatelů a obcí). Obec je ze zákona právnickým subjektem zaloţeným v souladu se zák. č. 128/ 2000 Sb., O obcích (obecních zřízení) v platném znění. Podle tohoto zákona je obec veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek a vystupuje v právních vztazích svým jménem a dbá o blaho občanů obce. V jeho čele stojí statutární zástupce – starosta. Nejvyšším orgánem města je zastupitelstvo města, jehoţ 21 členů vzešlo z řádných komunálních voleb. Na svých zasedáních se scházejí 4 x ročně a rozhodují o příštím osudu města, jeho aktivitách i moţnostech rozpočtu. Členové zastupitelstva zvolili sedmi člennou radu města, finanční a kontrolní výbor a byly zřízeny komise rady města. Pro zajištění potřeb obyvatel v oblasti základního školství město zřídilo jednu příspěvkovou organizaci Základní a mateřskou školu, v oblasti kultury má na základě zřizovací listiny zřízeny dvě organizační sloţky 20

Podle § 3 zákona č. l28/ 2000 Sb., o obcích v platném znění, mají obce s počtem obyvatel nad 3000 statut města

31

muzeum a knihovnu. Pro výkon některých svých činností v oblasti hospodaření se svým majetkem zřídilo město Sluţby Lišov s.r.o.(je jejím majoritním vlastníkem). K finančnímu zajištění jeho aktivit a naplnění legislativních povinností slouţí městu Lišov rozpočet podle zákona č. 250/2001 Sb., O rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů. S jejich pomocí a pomocí získaných z cizích finančních zdrojů vykonává město Lišov svoji komunální politiku. Výkonným orgánem Města Lišov je městský úřad, který je uspořádán podle radou schválené organizační struktury. Je rozdělen na odbory a oddělení, jejichţ úkolem je v oblasti státní správy a samosprávy zajišťovat stanovené úkoly a povinnosti. V čele úřadu stojí tajemník, úřad má celkem 21 zaměstnanců, uvolněného starostu a neuvolněného místostarostu. Kontrola hospodaření města Lišov probíhá l x ročně v souladu se zákonem č. 420/2001 Sb., O hospodaření s veřejnými prostředky, zákonem č. 250/2001Sb., O rozpočtových pravidlech ÚSC, zákonem č. 320/2001 Sb., O finanční kontrole a dalšími prováděcími předpisy v platném znění. 21 Dokumentem, kterým sumarizuje potřeby pro další vývoj města je „Strategický plán rozvoje města Lišov“ na období 2009 - 2020, vznikl v srpnu 2009, jeho rozsah schválilo zastupitelstvo města, spolu s podrobnými konkrétními záměry, které jsou pro město a jeho budoucí vývoj závazné. Jeho součástí je zásobník, řazený podle plánovaných akcí bez dalšího definování do roku 2015. Do doby 2009 existoval pouze zásobník projektových záměrů. B) Regionální operační program NUTS II Jihozápad 22 Prostředky z ERDF nejsou vypláceny přímo ţadatelům v regionu, ale prostřednictvím ROP JZ. Jeho výkonným orgánem je Úřad regionální rady soudrţnosti NUTS II JZ, který je pověřen činnostmi souvisejícími z odpovědností za implementaci, řízení, monitorování a kontrolu programu. Pro potenciální ţadatele je příslušným orgánem, který v rámci zajištění informovanosti zpracovává informační systém a s jeho pomocí naviguje ţadatele i příjemce po celou dobu trvání programu. Informace pro ně jsou obsaţeny ve „Výzvách k předkládání projektů“, v manuálech pro ţadatele a strategických i prováděcích dokumentech či informačních materiálech, které upřesňují a konkretizují podmínky či

22

Zákon o obcích a obecních zřízení 128/2000 Sb., v platném znění ,dostupné Výroční zprávy ROP NUTS II JZ rok 2008, 2009, dostupné z http://www.rrjihozapad.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=200047&id_ktg=1138&query=v%C3%BDro%C4%8Dn%C3% AD+zpr%C3%A1va&p1=1565 22

32

omezení k jednotlivým oblastem podpor. Součástí informačního serveru je i „Plán výzev“. Výhodou pro ţadatele je skutečnost, ţe „Výzvy“vztahující se k jednotlivým oblastem podpor, jsou vyhlašovány opakovaně, do vyčerpání alokovaných prostředků: např. ke konci letošního roku bylo vyhlášeno celkem 11 výzev z plánovaných l3, přičemţ do oblasti podpory místních komunikací se očekává vyhlášení jiţ poslední výzvy. C) Subjekt ostatní Pojem „ostatní“ poskytovatelé finančních zdrojů tvoří ministerstva (Ministerstvo financí, Ministerstvo obrany, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo vnitra), Jihočeský kraj ( dále jen Jč kraj), Operační programy EU (IOP, OP ŢP), Státní zemědělský intervenční fond (dále jen SZIF), je nástrojem zemědělské politiky . Tvoří tak různorodou skupinu poskytovatelů podpor. Společným prvkem všech subjektů v této skupině „ostatní“ je, ţe jsou z hlediska města Lišov poskytovateli finančních dotací. Jejich prostřednictvím byly ve sledovaném období pokryty potřeby města. 

Evropské zdroje: (programy EU, včetně ROP JZ, SZIF)



Národní zdroje: (jednotlivá ministerstva, regionální zdroje Jč kraj)

Tuto zdánlivě nesourodou skupinu můţeme členit ve vztahu k vytvořeným programům na programové a neprogramové, jednorázové a opakující se, nebo podle formy ţádostí či podle počtu uspokojených ţadatelů z objemu podaných ţádostí atd.

4.2. Vlastní zpracování údajů 

Vybraná jednotka - město Lišov (subjekt A) je podle zákona právnickým

subjektem, obcí s přenesenou působností, zaloţeným v souladu se zákonem č. 128/2000 Sb., O obcích (obecních zřízení).23 Je městem se 4 900 obyvatel. 

ROP NUTS II JZ (subjekt B) je subjektem zřízeným ze zákona č. 248/2000 Sb., O

regionální podpoře a spolu se svým řídícím orgánem je zodpovědný za implementaci programu

směrem

k potenciálním

příjemcům

podpor

prostřednictvím

ukazatelů

rozdělených do 4 prioritních os a 16 oblastí podpor, včetně vymezení dalších ukazatelů. Mezi základní ukazatele patří vymezení okruhu moţných příjemců dotace podle typu ţadatele (definováno v prováděcím dokumentu). 

Pojem „ostatní“ poskytovatelé finančních dotací ( subjekt C) tvoří ministerstva, Jč

kraj, Operační programy EU, SZIF a jsou z hlediska města Lišov poskytovateli finančních dotací, jejichţ prostřednictvím byly ve sledovaném období pokryty jeho potřeby. Kromě 23

Podle § 3 zákona č. l28/ 2000 Sb., o obcích v platném znění, mají obce s počtem obyvatel nad 3000 statut města

33

podpor z ministerstev (posuzování dotací získaných konkrétně městem Lišov, protoţe v rámci strategie rozvoje regionální politiky mají mnohá ministerstva vlastní systémové nástroje v podobě dotačních titulů z národních zdrojů) se jedná o subjekty, které mají na rozvojové strategie regionu zřízeny fondy či alokovány finanční prostředky v rámci svých programových dokumentů a programových období. Tabulka č. 4: Organizační schéma Část I - srovnání teoretických a praktických možností získání podpor z ROP JZ pro vybranou jednotku město Lišov pro současné i budoucí období - v obecné základní rovině.

B) Zjištění skutečných moţností vyuţití a čerpání podpor z ROP JZ

A) Teoretické moţnosti

Podle typu ţadatele se zohledněním os a) v uplynulém sledovaném období

a oblastí podpor

b) v budoucím období (záměry)

4.2.2. Část II. Vzájemné porovnání nákladů a přínosů všech dotací pro rozvoj města Lišov ve vztahu k ROP JZ se závěrečným srovnáním vyuţití podpor poskytnutých v prvních jedenácti výzvách ROP JZ.

A) Úspěšné žádosti všech poskytovatelů a města Lišov

počet

objem dotací

B) Neúspěšné žádosti všech poskytovatelů a města Lišov

poskytovatelé

poskytovatelé

objem nákladů na zpracování ţádosti

počet

objem nákladů na zpracování ţádosti

Celkové srovnání vyuţití ROP JZ v regionu

Část III - Efektivita vynakládaných finančních prostředků na zpracování jednotlivých ţádostí ve vztahu k jejich přínosům Náklady na zpracování úspěšných ţádostí

Náklady na zpracování neúspěšných ţádostí 34

Zdroj: vlastní práce 4.2.1. Část I. srovnání teoretických a praktických možností získání podpor z ROP JZ pro vybranou jednotku město Lišov pro současné i budoucí období v obecné základní rovině. A) Teoretické možnosti -

teoretické moţnosti čerpání podpor z ROP JZ pro vybranou jednotku město Lišov z hlediska typu ţadatele a nastavených prioritních os a oblastí podpor ROP JZ.24

 Podle typu žadatele se zohledněním oblastí podpor výchozí stav Město Lišov je ze zákona obcí Je městem s počtem obyvatel do 5 000, s vymezeným majetkem směrem k místním komunikacím, objektům škol a dalším budovám. Není provozovatelem ţádného zdravotnického či obdobného zařízení. ROP JZ v souladu s prováděcím dokumentem ROP JZ mohou projekty předkládat obce (města) zřízená v souladu se zákonem. Typ ţadatele „obec“ zohledňuje tři skupiny: statutární města nad 50 000 obyvatel města a obce s počtem obyvatel od 5 000 do 49 999 města a obce s počtem obyvatel od 500 do 4 999 Dále je způsobilost ţadatele dána vlastnictvím majetku pro budoucí investice. V jednotlivých oblastech vyhlášených podpor, označované číselnou řadou od 1.1 - 4.2 je zohledněno omezení příjemců podpor ve městech s počtem od 500 do 5000 obyvatel, kterým je město Lišov. Tabulka č. 5: Oblasti podpor s vyznačením možných žadatelů ( důraz na obce od 500 - 4 999 obyvatel.) Oblast podpory Obce

1.1

1.2

1.3

1.4

1.5

2.1

2.2

2.3

2.4

2.5

2.6

3.1

3.2

3.3

4.1

4.2

-

-

-

-

□

-

-

□

□

-

-

□

□

□

-

-

Zdroj:http//www.rrjihozapad.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=200047&id_ktg=1077&query=pyramida+% C5%BEadatele

24

RR-jihozápad [on line] [cit 2010-09-11].Dostupný z WWW: ˂http://www.rr jihozapad.cz/vismo/zobraz

_dok.asp?id_org=200047&id_ktg=1138&query=v%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD+zpr %C3%A1va&p1=1565˂ 35

Vyhodnocení a dílčí závěr: S ohledem na shora uvedené, má město Lišov, jako vybraná jednotka typu „Obec“ o velikosti 500 -4 999 obyvatel a vymezeným majetkem teoretickou moţnost ţádat v 6 oblastech podpor tj. ve 37 % oblastí podpor vyhlášených ROP JZ. B) Zjištění skutečných možností využití a čerpání podpor z ROP JZ  Ve sledovaném období (vyhodnocení úspěšnosti ţádostí v jednotlivých oblastech podpor - současný stav) Město Lišov podalo v průběhu sledovaného období celkem 6 ţádostí do různých vyhlašovaných oblastí podpor. Jejich konkrétní výčet je součástí přílohy č. 6, která mapuje současně i počet výzev a oblastí podpor vyhlášených ROP JZ ve sledovaném období. ROP JZ má všechny údaje o vyhlášených výzvách a podporách uvedených na internetových stránkách. Z internetových stránek ROP JZ bylo zjištěno a v příloze č. 5 je konkrétně uvedeno l3 výzev ROP JZ s vyznačením oblastí podpor a zdůrazněným skutečných podání učiněných městem Lišov v uplynulém období. Z těchto údajů je patrné, ţe ve l3 výzvách bylo opakovně vyhlášeno 57 oblastí podpory. V příloze č.6 je vyznačeno 14 oblastí podpor, kam se mohlo město Lišov z hlediska oprávněnosti ţadatele přihlásit. Poţadavky jsou specifikovány do 13 oblastí, skutečně se přihlásilo do 4 výzev a do 3 oblastí viz. níţe. 2.výzva - město Lišov vyuţilo 3 oblasti pro podání 3 projektů, které byly neúspěšné l.5. Rozvoj místních komunikací - podáváno opakovaně 2.3. Revitalizace částí měst a obcí - podáváno opakovaně 3.2. Revitalizace památek a vyuţití kulturního dědictví pro rozvoj cestovního ruchu 3.výzva město - Lišov vyuţilo 1 oblast pro podání 1 projektu, který byl neúspěšný l.5. Rozvoj místních komunikací - podáváno opakovaně 5. výzva - město Lišov vyuţilo 1 oblast pro podání 1 projektu, který byl úspěšný l.5. Rozvoj místních komunikací získána podpora 6. výzva - město Lišov využilo 1 oblast pro podání 1 projektu, který byl neúspěšný 2.3 Revitalizace částí měst a obcí Výsledek: Z hlediska skutečných moţností vyuţití a čerpání podpor z ROP JZ vyuţilo město Lišov v uplynulém sledovaném období z 13 vyhlášených výzev ROP JZ. Z celkových 57 moţností programu je pouze l3 moţných čerpat z hlediska oprávněnosti ţadatele. (viz příloha č. 5). Město ve skutečnosti poţádalo celkem ve 4 výzvách do 6 36

oblastí podpory z nichţ l x ţádalo do oblasti podpory „Revitalizace památek a vyuţití kulturního dědictví pro rozvoj cestovního ruchu“, kde nebylo úspěšné, 2 x neúspěšně poţádalo do oblasti Revitalizace částí měst a obcí a celkem 3 x ţádalo do oblasti podpory Rozvoj místních komunikací, kde bylo nakonec úspěšné. Ve smyslu skutečného vyuţití příslušných vyhlašovaných oblastí činí 6 ţádostí 46 % z celkově moţných podání.  V budoucím období (záměry)25 (přiřazení jednotlivých oblastí podpor ROP JZ ke konkrétním potřebám města Lišov, výchozí stav) Město Lišov má pro zajištění potřeb svých obyvatel zpracované výhledové záměry v Zásobníku akcí města Lišov 2007 - 2008 a Strategickém plánu města Lišov 2009 - 2020. Tyto záměry byly sumarizovány v příloze č. 2. Pro porovnání konkrétních potřeb, v budoucím období do roku 2015 jsou jeho záměry přiřazeny k jednotlivým oblastem moţných podpor vyhlášených ROP JZ. ROP JZ - nabízí potenciálním ţadatelům moţnost poţádat o podporu pro své záměry, pokud vyhovují svou způsobilostí a jejich ţádost zohledňuje cíle a prioritní osy programu (příloha č. 6). V prováděcím dokumentu ROP NUTS II JZ jsou konkretizovány podmínky pro ţadatele. Město Lišov jako ţadatel o podporu z ROP JZ vyhovuje poţadavkům způsobilosti (doklad o IČ, finančním zdraví). Konkrétní posouzení jeho moţností s ohledem na vyuţití oblastí podpor je uvedeno v níţe uvedené tabulce č. 5 a 6, kde jsou uvedeny podpory, které můţe město vyuţít pro pokrytí svých budoucích potřeb takto: 1. Prioritní osa - dostupnost center  Oblast podpory - 1.5 rozvoj místních komunikací (město je vlastníkem místních komunikací a můţe oblast vyuţít pro své záměry) 2. Prioritní osa - stabilizace a rozvoj měst a obcí  Oblast podpory - 2.3 revitalizace částí měst a obcí (město můţe oblast vyuţít a má definované záměry)  Oblast podpory - 2.4 rozvoj infrastruktur základního, středního a odborného i vyššího školství (město můţe vyuţít oblast pro modernizace základní a mateřské školy Lišov a má definované záměry) 25

RR-jihozápad [on line]. [cit 2010-09-11].Dostupný z WWW: ˂http://www.rr jihozapad.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=200047 &id_ktg=1026&p1=1288

37

3. Prioritní osa - rozvoj cestovního ruchu (dále CR)  Oblast podpory - 3.1 rozvoj infrastruktury CR (město můţe vyuţít pro svoje potřeby a má definované záměry)  Oblast podpory - 3.2 revitalizace památek a vyuţití kulturního dědictví v CR (město můţe vyuţít pro své potřeby a má definované záměry)  Oblast podpory - 3.3 rozvoj sluţeb v cestovním ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu (město můţe vyuţít pro své potřeby, ale nemá definovaný záměr) Tabulka č. 6: Záměry města přiřazené k jednotlivým oblastem podpor ROP JZ Ve Strategickém plánu města Lišov je celkem 25 aktivit Prioritní osa

Aktivity

Rybníky, vodohospodářská infrastruktura atd. Místní komunikace v majetku města Modernizace objektu ZŠ a MŠ Dětské hřiště a sportoviště Rekonstrukce objektu KD Rekonstrukce objektu U České koruny Modernizace domu s peč.sluţbou Cykloturistická stezka Naučná stezka Turistická rozhledna Areál volnočasových aktivit Revitalizace kulturní památky

Pro 5 aktivit

1-3 číslo 1

10 aktivit - prioritní osa 1

číslo 2

5 aktivit - prioritní osa 2

číslo 3

Oblast podpory

Zaměření aktivit (obecné)

5 aktivit - prioritní osa 3

nenalezena 1.5 2.6 2.3 2.5 3.1

3.2 Zdroj: Informační publikace Výroční zpráva ROP JZ 2009, vlastní práce zpracovaná z údajů v Zásobníku akcí a Strategický plán města Lišov

Závěrečné shrnutí čerpání možných oblastí podpory, které zohledňují záměry města Lišov: Tabulka č. 7: Čerpání možných oblastí podpory, odrážející záměry města Lišov Čerpání moţných oblastí podpory, které zohledňují záměry města Lišov

Obce

1.1

1.2

1.3

1.4

1.5

2.1

2.2

2.3

2.4

2.5

2.6

3.1

3.2

3.3

4.1

4.2

-

-

-

-

□

-

-

□

□

-

-

□

□

-

-

-

Zdroj:http//www.rrjihozapad.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=200047&id_ktg=1077&query=pyramida+% C5%BEadatele

Vyhodnocení: V souladu s budoucími potřebami města Lišov bylo zjištěno, ţe pouhým přisloučením jednotlivých oblastí podpor ROP JZ ke konkrétním 25 potřebám definovaných jako budoucí záměry města lze přiřadit k 20 záměrů města Lišov 5 moţných

38

oblastí podpor tzn. město Lišov má z hlediska teoreticky moţného podání ţádostí do ROP JZ 80 %.šanci na jejich pokrytí. Po vyčíslení záměrů města bylo zjištěno, ţe přestoţe můţe teoreticky podle závěru (viz tabulka č. 6 ) ţádat do 6 oblastí, ale ve svých budoucích plánech nemá pro oblast 3.3. definovaný záměr. Po zohlednění této skutečnosti můţe město Lišov pro své budoucí záměry ţádat v 5 oblastech podpor tj. ve 32 % oblastí podpor vyhlášených ROP JZ. 4.2.2. Část II. Vzájemné porovnání nákladů a přínosů všech dotací pro rozvoj města Lišov ve vztahu k ROP JZ se závěrečným srovnáním vyuţití podpor poskytnutých v prvních jedenácti výzvách ROP JZ. A) Úspěšné žádosti Přínosy z úspěšných žádostí a poskytnutých dotací z ROP JZ ve srovnání s využitím ostatních úspěšných žádostí a poskytnutých dotací ze všech ostatních zdrojů. Srovnání úspěšných i neúspěšných žádostí podaných do ROP JZ v celém regionu ve srovnání s městem Lišov. 

Úspěšné žádosti vyjádřené počtem a objem získaných dotací od jednotlivých poskytovatelů – vzájemné srovnání

Výchozí stav Město Lišov, jako ţadatel, má zpracovaný seznam všech úspěšných ţádostí s uvedením poskytovatelů, které byly městem realizovány v období 2007 - 2010 (viz. příloha č. 2), ke kterým byly přiřazeny jednotlivé oblasti podpor ROP JZ (viz tabulka č. 8). Výsledné údaje byly zpracovány do tabulky č. 7, čímţ byla definována skupina tzv. „ostatních“ poskytovatelů dotací, který se typem hodí k ROP JZ a je dalším pojmenovaným prvkem. ROP JZ a „ostatní“ poskytovatelé finančních podpor, které dle svých kritérií vyhodnotily ţádost města jako úspěšnou a doporučily ji k realizaci s určenou výší poskytnuté dotace a spolu s podílem města tvoří přínos pro jeho obyvatele. Pojem „ostatní“ poskytovatelé dotací finančních zdrojů tvoří nesourodý celek systémových i mimořádných zdrojů financování (ministerstva, Jč kraj, operační programy EU, SZIF), jejichţ společným jmenovatelem jsou poskytovatelé finančních podpor.

39

Město Lišov bylo ve sledovaném období úspěšným příjemcem podpor od pěti poskytovatelů zaměřených do různých oblastí potřeb. V níţe uvedené tabulce č. 8 jsou vyjádřeny záměry města v celkovém počtu a finančním objemu a zdroji (poskytovateli). Tabulka č. 8: Přehled počtu a objemu všech dotací dle poskytovatelů v % vyjádření Výsledné údaje úspěšných žádostí s uvedením všech poskytovatelů dotací zdrojů financí (v absolutním počtu a finančním vyjádření) Poskytovatelé Počet dotací výše poskytnuté dotace Celková cena Zaměření (využití) ROP a žádosti „Ostatní“ Ks % Kč % Kč Rozvoj obce, Ministerstva 4 19 27 731 300 36 56 180373 infrastruktura Komunikace Rozvoj obce,

Protipovod. opatření

Rozvoj obce ŢP, rozvoj obce

ROP

1

5

4 580 976

6

5 126976

Operační programy EU

3

14

37 708 757

49

49 453288

10

48

1 257 850

2

2 804676

SZIF

3

14

5 147 195

7

6181996

celkem

21

10

76 426 078

100

121 009 313

Jč kraj

Zdroj: Strategický plán města Lišov - Vlastní práce

Graf č. 4: Přehled počtu všech získaných dotací podle poskytovatelů v % vyjádření

Zdroj: Strategický plán města Lišov -Vlastní práce

Vyhodnocení: Z výše uvedeného je patrné, ţe z celkového počtu 21 podpořených projektů, bylo pro krytí potřeb města Lišov vyuţito z ROP JZ 5 % (1 projekt) a 95 % z ostatních zdrojů (20

40

projektů). Graf č. 4 vyjadřuje početní podíly z celkového počtu 21 úspěšných ţádostí, ale tento výsledek neodpovídá finančnímu vyjádření podílů uţitku z hlediska objemu. Z hlediska objemu je výsledek obdobný - z celkového objemu všech dotací ve výši 76 426 078,00 Kč činila dotace z ROP JZ 4 580 976,00 Kč tj. 6 %. Z pohledu % vyjádření z hlediska poskytovatelů činí Ministerstva 36 %, Operační programy EU 49 % , Jč kraj 2 %, SZIF 7 % a ROP JZ 6 % z celkového objemu dotace. V této části byly numericky vyčísleny podíly přijatých z celkového objemu finančních podpor, ze kterých vyplývá, ţe relativní úspěšnost města ve vyuţití ROP JZ ve vztahu k ostatním finančním zdrojům činila 5 - 6 %. . B) Neúspěšné žádosti všech poskytovatelů počet neúspěšných žádostí o dotaci s uvedením výše objemu finančních nákladů na zpracovatele projektů do ROP JZ v porovnání s výší objemu finančních nákladů na zpracovatele ostatních neúspěšných žádostí dotací Město Lišov jako ţadatel má evidovaný seznam všech neúspěšných ţádostí s uvedením nákladů na zpracovatele neúspěšných projektů, které byly městem realizovány v období 2007 - 2010 (viz. Příloha č. 3 : Seznam všech neúspěšných ţádostí s uvedením zpracovatelů, které byly městem realizovány v období 2007 - 2010). Výsledné údaje byly zpracovány do tabulky č. 9. Vypracováním této tabulky vznikla další skupina „ostatních neúspěšných žádostí“, u kterých nebylo město úspěšné se svými ţádostmi. Náklady na zpracování nepřinesly městu přínos a sniţují vyuţití z hlediska uţitku. Poskytovatelé finančních podpor - ROP JZ a „ostatní“ finanční zdroje, které dle svých kritérií vyhodnotily ţádost města jako neúspěšnou. Pojem „ostatní“ finanční zdroje tvoří Ministerstva, Jč kraj, ostatní - blíţe nespecifikované. Ze zpracované přílohy neúspěšných ţádostí vyplývá, ţe bylo zpracováno celkem 18 neúspěšných ţádostí a náklady města Lišov na jejich zpracování činili od cizího zpracovatele celkem 173 600,00 Kč, které sniţují celkové vyuţití přínosu z dotací.

41

Tabulka č. 9: Neúspěšná podání podle jedn. poskytovatelů v absolutním počtu a v % podílu z celkového počtu v absolutním vyjádření, včetně uvedení skutečných nákladů Neúspěšná podání podle jednotlivých poskytovatelů v absolutním počtu a v % podílu z celkového počtu v absolutním vyjádření, včetně uvedení skutečných nákladů na cizího zpracovatele Neúspěšná Náklady na cizího Zdroj ROP a podání zpracovatele Zaměření žádosti ostatní

ks

Rozhlas, Infrastruktura Infrastruktura, rozvoj obce Kultura, rozvoj obce, památky, Rozvoj obce a místních částí

%

Kč

%

Ministerstva

2

11,0

0

0

ROP

5

28,0

173 600

100

Jč kraj

10

55,5

0

0

1

5,5

18

100,0

Ostatní Celkem

0 173 600

100

Zdroj: Vlastní práce

Graf č. 5: Neúspěšná podání jednotlivých poskytovatelů v abs. počtu a v % vyjádření

Zdroj:Vlastní práce

Výsledek: Město Lišov zpracovalo celkem l8 neúspěšných ţádostí o dotace, z toho 10 bylo podáno k Jč kraji, 2 do programů Ministerstev, 1 k jinému subjektu (soukromé nadace viz. příloha č. 3) a 5 neúspěšných ţádostí k ROP JZ, coţ činí 28 % z celkového počtu.  Porovnání počtu a objemu úspěšných žádostí a neúspěšných projektů ve vzájemném srovnání s ROP JZ a ostatními poskytovateli dotací je zpracováno v tabulce č. 10 Ke konkrétním poskytovatelům finančních dotací jsou uvedeny počty úspěšných a neúspěšných ţádostí v % vyjádření pro srovnání. U úspěšných dotací je uvedena i výše. Ve vyhodnocení jsou uvedeny ve vzájemném poměru úspěšných a neúspěšných dotací.

42

Tabulka č. 10: Vzájemné porovnání počtu úspěšných a neúspěšných žádostí o dotaci Počet neúspěšných žádostí

celkem

Poskytovatelé dotací

ks

ks

Ministerstvo ROP Fondy EU Jč kraj SZIF Ostatní Celkem žádostí Zdroj: Vlastní práce

Výše dotace

%

Kč

Úspěšných žádostí

ks

%

6 6 3

2 5 0

34 83 0

27 731 300 4 580 976 37 708757

4 1 3

66 17 100

20 3 1 39

10 0 1 18

50 0 100 46

1 257 850 5 174 195 0 76 426 078

10 3 0 21

50 100 0 54

Graf č.6: Přehled všech podaných žádostí o dotace pro období 2007 -2010 Přehled všech podaných žádostí o dotace pro období 2007 - 2010 neúspěš. 20

úspěšných

18 16

10

14 12

10 8

6

2

10 5

4

0 3

4

2

1

0 1

Ministerstvo

2

ROP

3

Fondy EU

0 3

4

5

JČ kraj

SZIF

1 0

6

ostatní

Zdroj: Vlastní práce

Vyhodnocení: Z celkového počtu 39 zpracovaných projektů a podaných ţádostí bylo l8 neúspěšných a 2l úspěšných, z toho : tvoří poměr úspěšných : neúspěšným ţádostem z ROP

1 : 6,

u všech ostatních ţádostí

20 : 33.

 Srovnání úspěšných i neúspěšných žádostí podaných do ROP JZ v celém regionu ve srovnání s městem Lišov Pro srovnání úspěšnosti ROP JZ o poskytnutých podporách v poměru k neúspěšným ţádostem je citována tisková zpráva, která obsahuje základní údaje: „ROP JZ se vyznačuje vysokou absorpční kapacitou, tedy mnoţstvím připravených projektů čekajících na podporu z evropských fondů. V prvních jedenácti administrovaných výzvách bylo do ROP JZ předloţeno 2 343 ţádostí, ze kterých bylo pouze 544 schváleno k podpoře. Na jednoho úspěšného ţadatele tak v ROP JZ připadá 4,3 neúspěšných ţadatelů“.26

26

Tisková zpráva ROP Jihozápad v roce 2010 proplatil příjemcům jiţ téměř 1,5 miliardy korun další miliarda je na cestě , dostupný z ˂ http://www.rrjihozapad.cz/vismo/zobrazdok.asp?id_org=200047&id_ktg=1051&p1=1293 ˂.

43

Tabulka č. 11: Celkový přehled využití ROP JZ a ostatních finančních zdrojů ve vztahu k městu Lišov Celkový přehled využití ROP JZ a ostatních finančních zdrojů ve vztahu k městu Lišov celkem vyjádření celkem celkem předloţe v poměru Vyjádřeno Využití programu ROP úspěšných neúspěšných no úspěšných a v% Jihozápad ţádostí ţádostí ţádostí celkových ROP JZ vyuţitý pro region soudrţnosti Jihozápad do 2 343 544 1 : 4,3 1 799 23 prosince 2010 ROP vyuţitý pro město Lišov 6 1 1:6 5 17 Vyuţití ostatních finančních 33 20 1: 1,65 13 61 zdrojů městem Lišov Zdroj: Vlastní práce

Z výše uvedeného vyplývá, ţe město Lišov je ve své úspěšnosti ve vztahu k ROP JZ lehce pod jeho celkovým průměrem.  Srovnání z hlediska přínosu národních a evropských zdrojů Dotace, které získalo město Lišov lze ve vztahu k dlouhodobým cílům regionální politiky rozčlenit (viz. tabulka č. 11) na evropské a národní zdroje a podle členění účelu či moţností opakování na jednorázové (výjimečné) a systémové (opakující se). Evropské zdroje jsou pro ČR a jeho regiony dostupné formou jasně nastavených podmínek ve strategických dokumentech (OP) pro řízení dotační politiky, získat je lze formou „soutěţe“ a v systému čerpání je předem známa výše alokací. Lze je označit rozvojovými. Získané dotace města z evropských zdrojů jsou operační programy EU, ROP JZ a SZIF. Národní zdroje z hlediska regionální politiky jsou celkově dotovány z rozpočtu České republiky, a to buď jako: mimořádné jednorázové nebo systémové. Systémové zdroje slouţí v rámci nastavené strategie ČR. Pro podporu regionální politiky je vyhrazeno mnoho fondů z různých ministerstev a jejich zdrojem financování je výhradně státní rozpočet. Ţadatelé v nich mohou uspět formou „soutěţe“ a systémové čerpání je určeno předem objemem finančních prostředků. Vesměs jsou opakovatelné s dlouhou stanovenou strategií a alokovanou výší finančních prostředků, Mimořádné, jednorázové formy zdrojů do regionální politiky nelze podle jejich účelu posuzovat jako rozvojové. Svou podstatou jsou mimořádným příspěvkem ze státního rozpočtu, jehoţ zdroj můţe vzniknout např. rozdělením přebytku rozpočtu nebo zřízením fondů pro mimořádné účely např. povodně. Finanční prostředky se pak přidělují na základě zdůvodněných mimořádných a zvláštního zřetele hodných potřeb např. z důvodů nepředvídatelných skutečností či posouzení důleţitosti dopadu pro region.

44

Dotace městu Lišov ze zdrojů jednotlivých ministerstev jsou spíše ve smyslu podpory politiky v regionu. Přestoţe je nelze definovat zcela jednoznačně, v případě dotací získaných městem Lišov z jednotlivých ministerstev se nejedná o systémové rozvojové zdroje. Pro posouzení výše uvedeného členění z hlediska města Lišov jsou údaje zahrnuté včetně dotací uvedeny níţe v tabulce č. 12. Tabulka č. 12: Členění dotací podle zdrojů na evropské a národní Zdroje dotací Evropské EU ROP JZ Národní Ministerstva Jč kraj SZIF celkem

Forma podání

Počet Výše dotace jednorázové v Kč

Účel

Zdroj

výzva výzva

3 1

37 708 757 4 580 976

systémové systémové

Fond Fond

dotační výzva výzva

4 10 3 21

13 531 300 1 257850 5 174 195 76 426 078

výjimečné systémové systémové

Rezerva Alokace Fond

Zdroj: Vlastní práce

Zcela hypoteticky v případě města Lišov můţeme pro vytvoření

modelu

vlivu

systémových rozvojových přijatých dotací odečíst tzv. národní nesystémové zdroje (v našem případě 4 dotace z ministerstev). Z celkového počtu 21 úspěšných dotací získáme 17 zdrojů se silnou finanční převahou vyuţití systémových nástrojů z EU (OP, ROP) a společné zemědělské politiky ( SZIF). Graf č.7 a 8: Zohlednění národních zdrojů financování v %

Zdroj: Vlastní práce údaje z vlastní tabulky

Vyhodnocení: Z výše uvedené tabulky vyplývá, ţe ve sledovaném období vyuţilo město pro zabezpečení svých potřeb v souladu s koncepcí rozvoje regionální politiky ve

45

sledovaném období l2 % ze systémových fondů (alokovaných prostředků) národních zdrojů a 79 % ze zdrojů Operačních programů EU a 9 % ROP JZ. Ve vztahu k uplatňované regionální politice či intervencím EU je město Lišov z dlouhodobého finančního hlediska ve vyuţívání systematických finančních nástrojů úspěšné, a to jen díky dvěma podporám z Operačních programů EU. Jestliţe v budoucnu nezíská město z některého z operačních programů EU větší finanční objemy peněz, stane se pro něj vyuţití nabídky

moţností ROP JZ a jeho systémových zdrojů mnohem

významnější aţ nepostradatelným. SZIF je dalším nástrojem dotačních politik EU, ale nikoliv strukturální, ale zemědělské politiky a v budoucnu bude mít na rozvoji města Lišov významný podíl. Z hlediska uplatňování přínosů k rozvoji města Lišov je vyuţití mimořádných dotací z národních zdrojů velmi významným a cenným zdrojem financování, protoţe kryje potřeby obyvatel města. Ale z pohledu koncepce jsou tyto jednorázové zdroje dopředu nezařaditelné. Z hlediska vyuţívání systémových rozvojových nástrojů z národních fondů na úrovni kraje je moţné vyuţít dotací z Jč kraje. Odečteme-li mimořádné národní zdroje, získává na významu dotace z Jč kraje, která je však pro rozvojovou politiku města objemově omezena, protoţe obecně minimálně směřuje k investiční výstavbě města. 4.2.3. Část III. Zjištění efektivity vynakládaných finančních prostředků na zpracování jednotlivých žádostí ve vztahu k jejich přínosům Pro získání údajů k vyjádření nákladů na zpracovatele všech projektů byla vyuţita příloha č. 4, Seznam všech projektových ţádostí v členění podle zpracovatelů s vyčíslením nákladů na cizí zpracovatele, údaje byly zpracovány do tabulky. Tabulka č. 13: Úspěšná podání s vyjádřením nákladů na zpracovatele žádosti Úspěšná a neúspěšná podání podle jednotlivých poskytovatelů v absolutním počtu a v % podílu z celkového počtu v absolutním vyjádření, včetně uvedení skutečných nákladů na cizí zpracovatele Zdroj ROP a ostatní

Neúspěšné Náklady na cizího v ks zpracovatele v Kč

Ministerstva

2

0

ROP

5

173 600

Jč kraj

10

OP EU SZIF Ostatní

Úspěšné v ks

Náklady na cizího Přínos zpracovatele v Kč vyjádřený v Kč 0

27 731 300

1

550000

4 580 976

0

10

0

1 257 850

0

0

3

0

37 708757

0

0

3

44600

5 174 195

1

0

0

0

0

Zdroj: Vlastní práce

46

Město Lišov má k dispozici fakturační údaje o zpracovatelích jednotlivých projektů tzv. dodavatelské zpracování. Pro hodnocení jsou převzaty skutečně účtované náklady vč. DPH. Většina projektů je vytvářena ve vlastní reţii třemi pracovníky jednotlivých odborů v rozsahu cca 1/3 úvazku. Pro porovnání nákladů na zpracování ţádostí je pro tuto práci vytvořena fiktivní jednotka jednoho pracovníka s praxí v oboru 10 let, který se na plný úvazek zabývá zpracováním projektů. Fiktivní pracovník má v pracovní náplni zpracovávání projektů, má praxi v oboru 10 let a náleţí mu i osobní příplatek Definice fiktivní jednotky ve finančním vyjádření. V souladu s Nařízením vlády č. 222/2010 Sb., O katalogu prací ve veřejných sluţbách a správě je s ohledem na druh vykonávané práce zařazen do 10. platové třídy. Platový tarif je stanoven podle přílohy č. 2 Nařízení vlády č. 74/2009 Sb., kterým se mění Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., O platových poměrech zaměstnanců ve veřejných sluţbách a správě, ve znění zákona č. 74 /2009 Sb.v platném znění. Pracovník je tedy zařazen : platová třída 10, platový stupeň č. 6, platový tarif č. 18 560,- Kč, osobní příplatek je stanoven podle § 131 zákona č. 262/2006 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů ve výši 2 240,- Kč. Hrubá mzda činí 20 800,- Kč, odvod zdravotního pojištění za organizace 9 % …1 872,- Kč Odvod sociálního pojištění za organizace 25 % celkové odvody za zaměstnance ze strany zaměstnavatele činí

5 200,- Kč … 7 072,- Kč.

Měsíční mzdové náklady na plat, vč. odvodů činí 27 872,00 Kč. Tato sazba bude využívána do dalších propočtů o efektivitě nákladů na zpracování projektů. Plat odpovídá současným podmínkám. V níţe uvedených tabulkách jsou přehledně vyčísleny náklady na zpracovatele jednotlivých ţádostí ve sledovaném období s členěním: a) náklady na zpracovatele projektových ţádostí ve vlastní reţii b) náklady na zpracovatele projektových ţádostí dodavatelsky Pro samotné výpočty jsou náklady stanoveny fiktivně s vyuţitím stanovené jednotky vlastního pracovníka, pro náklady dodavatelské jsou uváděny náklady skutečné.

47

Tabulka č. 14: Zpracování všech projektových žádostí z hlediska členění nákladů na zpracovatele a) náklady na zpracovatele projektových žádostí ve vlastní režii

1 pracovník mzdové náklady za měsíční mzdové roční mzdové náklady na vlastní MěÚ celé období 4 let , náklady na plat, vč. plat, vč. odvodů – Lišov - fiktivní vč. odvodů - 1 odvodů - 27 872,00 Kč tj. .334 464,00 Kč pracovník 337 856,00 Kč Celkové náklady na l pracovníka ve vlastní reţii jsou stanoveny fiktivně na všechny úspěšné i neúspěšné projekty v celkové výši…………………………………………………………………………1 337 856,00 Kč b) náklady na zpracovatele projektových žádostí dodavatelsky Dodavatelské fa. z tabulky č. 3 náklady na zpracovatele (úspěšné - 21) …. .711 180,00 Kč za zpracované projektové ţádosti

z tabulky č. 2 náklady na zpracovatele (neúspěšné - 8) .. .173 600,00 Kč Celkové náklady na zpracování všech ţádostí dodavatelským způsobem dle skutečně uhrazených faktur v celkové výši……………………………………………. 884 780,00 Kč Zdroj: Vlastní práce

Vyhodnocení: a) náklady města Lišov na zpracování všech projektových ţádostí ve vlastní reţii, vyjádřené pomocí jednotky fiktivního zaměstnance na období 4 let činí

1 337 856,00 Kč

b) skutečné náklady města Lišov na zpracování všech projektových ţádostí dodavatelsky za sledované období 4 let činí

884 780,00 Kč

Tabulka č. 15: Seznam všech projektových žádostí v členění podle způsobu zpracování s vyčíslením nákladů na všechny zpracovatele Porovnání celkových nákladů na zpracovatele l žádosti u všech projektových žádostí podaných městem Lišov za 4 roky z hlediska členění nákladů na zpracovatele v průměru průměrné náklady na počet Způsob zpracování ţádosti Náklady v Kč zpracování 1 žádosti v žádostí v ks Kč a) ve vlastní reţii 30 1 337 856,00 44 595,20 b) dodavatelsky - dle skutečnosti 9 884 780,00 98 308,80 Zdroj: Vlastní práce

Ve výše uvedené tabulce jsou vyjádřeny náklady na l zpracovaný projekt v členění: a) na zpracovatele ve vlastní reţii (fiktivní jednotka l pracovníka) b) dodavatelské zpracování (skutečné náklady)

48

Vyhodnocení: Náklady města na zpracování jedné projektové ţádosti činí v průměru za 4 roky: a) ve vlastní reţii (fiktivně) b) skutečné

………. 44 596,00 Kč

náklady na zpracování všech projektových ţádostí formou úhrady

dodavatelských faktur v průměru na jednu ţádost

98 309,00 Kč.

Finanční náklady na zpracovatele ţádostí vycházejí jednoznačně ve prospěch zpracování ţádostí ve vlastní reţii Z celkových objemů nákladů na zpracování ve vlastní reţii činí podíl na zpracování jedné ţádosti 3,3 % ve srovnání s 11,1 % podílem na zpracování l ţádosti z celkového objemu zajišťované dodavatelským způsobem.

5 Vyhodnocení, příčiny a důsledky Příčiny neúspěšných žádostí a přínosu z ROP ROP JZ je z hlediska hodnocení uplynulých období 2007 - 2010 podle objemu a úspěšnosti hodnocen jako program s největší neúspěšností a nejmenším objemem finančních přínosů pro město.

Podíl dotací z ROP z hlediska finančního objemu podle počtu činí 5 %

úspěšnosti, z hlediska objemu činí 6 % na celkové úspěšnosti získaných a vyuţitelných dotací pro město Lišov. Moţné důvody: a) nekvalitně zpracované ţádosti, které neuspěly ve srovnání s ţádostmi ostatních uchazečů (relativní neúspěch v soutěţi) b) velká administrativní náročnost a sloţitost ţádostí ve srovnání s ostatními zdroji, která nutí město zpracovávat je pomocí externích firem a tím zvyšovat jejich náklady v případě neúspěšných ţádosti c) nemá vlastního pracovníka se zkušenostmi s podáváním ţádostí d) velký počet uchazečů v soutěţi ve srovnání s dostupností ostatních zdrojů dotací e) nedostatek finančních prostředků na řešení svých priorit v jednotlivých oblastech f) k projektům, které vyhovují jednotlivým oblastem podpory dnes vyhlášených výzev, nejsou z důvodu špatného načasování toku finančních prostředků připraveny studie proveditelnosti a podklady pro potřeby realizace projektů (stavební povolení atd.) g) neexistující střednědobá ani krátkodobá komplexní prováděcí strategie rozvoje města, ta současná se začala řešit v roce 2009 a není provázána s konkrétními moţnostmi 49

programů a předpokládanými finančními toky. ROP JZ není maloobjemový zdroj finančních prostředků a vyţaduje předfinancování, a proto je důleţité nastavené finanční toky dát do souladu se strategickým plánem ve střednědobých výhledech. Jednotlivé zdroje: Zdroje z Operačních programů EU jsou ve své podstatě velkoobjemovými prostředky, ale poměrně hodně účelově omezené. Není lehké nutné najít pro potřeby města takové operační programy, které budu vyhovovat svým zaměření a také vhodným finanční zajištění. Velmi dobře se hodí k rozvojovým strategiím. Při neexistenci rozvojového dokumentu a nedefinování finančních toků prakticky špatně vyuţitelné. Výhodou je, ţe není třeba předfinancovávat celé projekty, ale je moţné čerpat peníze na dílčí etapy. Velkou výhodu je podíl z národních zdrojů. Zdroje z ROP jsou ve své podstatě vyhovující svým rozsahem a nabídkou moţností, ale jak bylo prokázáno, jsou to zdroje poměrně špatně dosaţitelné. Díky neexistenci pracovníka, který by zpracovával ţádosti systematicky ve vlastní reţii města, prodraţuje se významně jejich výsledný efekt. Dalším významným prvkem je nutnost jejich předfinancovávání z vlastních zdrojů, nejsou-li stanoveny etapy. Velmi dobře se hodí k rozvojovým strategiím. Velkou výhodou je podíl národních zdrojů. Jïhočeský kraj je vyuţíván městem většiny pro nízkorozpočtové projekty s relativně velkou úspěšností (50 %). Nepodporuje infrastrukturní projekty rozsáhlejšího charakteru a jejich vyuţití je spíše v měkkých projektech (neinvestičních). Forma financování je opět předfinancování z vlastních zdrojů, ale u malých částek není rozpočet města tolik zatěţován. Zdroje ze Státního zemědělského intervenčního fondu jsou nástrojem zemědělské politiky a mají na rozvoji města Lišov významný podíl, do budoucna je moţné je vyuţívat jako dalšího zdroje k financování potřeb města. Jejich vyuţití k pokrytí rozvojových potřeb je omezeno oblastmi určení zemědělské politiky a skutečností, ţe město samo nemůţe být příjemcem dotací. .Proto musí svůj okruh zájmů podřídit většině a čekat aţ se jeho zájem stane prioritou celku. Při dlouhodobé strategii a dobré spolupráci v subjektech, jejichţ je město členem (MASHL, Svazek obcí), je moţné tento zdroj vyuţít dobře i pro rozvoj města.

50

Vyuţití mimořádných dotací z národních zdrojů, tak jak je získalo město Lišov, bylo velmi cenné pro pokrytí potřeb, rozvoje a spokojenosti občanů obce. Určitě s nimi nelze počítat jako s rozvojovým zdrojem financování. Je třeba mít na paměti, ţe i tyto mimořádné zdroje vyţadují finanční podíly, které musí město v případě neočekávaného kladného rozhodnutí ze strany ministerstev mít v rozpočtu připravené např., formou rozpočtové rezervy. Z hlediska systémového mají národní a regionální zdroje z jednotlivých ministerstev či krajů velmi dobře zpracované programové dokumenty pro aplikaci grantové regionální politiky, ty se mohou stát dobrým systémovým zdrojem k rozvoji města.

Důsledky V důsledku neexistence pracovníka, který by zpracovával systematicky ţádosti o dotace, můţe opakovaným podáním docházet k podstatnému prodraţování neúspěšných ţádostí, coţ se dá označit jako méně efektivní. Tento pracovník se ve vztahu k ROP a politice HSS měl moţná začít hledat dřív.Dnes uţ by se lépe orientoval při zpracování ţádostí a navíc by mohl pracovat s informacemi se znalostí místa. Důsledkem jeho absence jsou větší náklady na neúspěšné ţádosti. Tím, ţe nejsou nastaveny dlouhodobé strategické plány města, které by měly jít v souladu s finančními výhledy a jejich zajištěním, potaţmo nastavením střednědobých a prováděcích plánů, tvoří z hlediska města velmi limitující faktor, který má za následek: -

špatné načasování zpracování a podávání samotných projektů

-

špatné určování budoucích moţných finančních zdrojů a příprava projektů a podkladů pro projektové záměry (předprojektová příprava).

-

nutnost vytvářet velké finanční rezervy, ale dovoluje je lépe vyuţít právě na podíly z moţných dotací

V důsledku výše uvedeného můţe docházet k nedostatečnému vyuţívání finančních systémových zdrojů OP EU, ROP JZ, SZIF, Jč kraje, ale i k vyuţití potenciálu současných dotačních politik jak národních tak evropských, ale i soukromých subjektů. Dotace z národních zdrojů, které získalo město Lišov, byly velmi cenné pro pokrytí potřeb obyvatel. Určitě s nimi nelze počítat jako s rozvojovým zdrojem. Z hlediska financování je třeba mít na paměti, ţe i tyto mimořádné zdroje vyţadují vlastní finanční podíly, které v případě neočekávaného kladného rozhodnutí,. musí mít město připravené v rozpočtu, formou vyšší rozpočtové rezervy. 51

Závěr Cílem práce

bylo popsat problematiku fungování finančních podpor EU směrované

do oblasti regionální politiky a aplikaci vyuţití těchto podpor pro rozvoj Regionu NUTS 2 Jihozápad na konkrétním případě města Lišov ve sledovaném období 2007 – 2010. Z teoretického hlediska má město Lišov podle typu obce se zachováním finančního zdraví, bez dalšího zkoumání teoretickou moţnost pro své budoucí záměry uplatnit svou ţádost v 6 zájmových oblastech tj 37 % definovaných oblastech podpor vyhlašovaných ROP JZ. V uplynulém sledovaném období město vyuţilo příslušných vyhlašovaných 13 výzev a podalo 6 ţádostí, coţ činí 46 %. Za celé sledované období podalo celkem 39 zpracovaných ţádostí, ke všem blíţe specifikovaným zdrojům. Z nich bylo l8 neúspěšných a 2l úspěšných ţádostí. V poměrném vyjádření činí celkové úspěšné ţádosti o dotace podané městem Lišov v poměru k neúspěšným ţádostem : zdroj ROP JZ poměr 1 : 6 ostatní zdroje poměr 1 : 1,6. Ve srovnání s vyuţitím ROP v celém Regionu soudrţnosti Jihozápad činí podle jeho tiskové zprávy po ukončení l1. výzvy poměr úspěšných ţádostí k neúspěšným 1 : 4,3. Město Lišov je podle doloţených skutečností svou úspěšností lehce pod průměrem. Z výše uvedeného počtu předloţených ţádostí vyplývá, ţe jde o „soutěţ s velkým počtem hráčů“ a podle počtu předloţených ţádostí, zvítězí jen ti nejlepší. Současně je z této části práce patrné, ţe město podávalo své ţádosti, včetně opakovaných pouze 5 x za celé období i přestoţe byly z ROP JZ nabízeny moţnosti podat ţádost do jednotlivých oblastí podpor ve l3 případech. Důvody pro nevynaloţení většího úsilí mohou být ovlivněny i vyhodnocením otázky velkého rizika neúspěchu ţádosti s ohledem na výši nákladů na zpracování projektů a výsledky definované ve zprávě ROP. I přesto, ţe město Lišov vyuţívalo ve sledovaném období z převáţné části cizích ostatních finančních zdrojů, lze konstatovat, ţe do budoucna můţe z hlediska teoretických i praktických moţností řešit své potřeby prostřednictvím jednotlivých oblastí podpory pro cekem 21 ze svých 25 záměrů. ROP JZ pro město nabízí nejširší moţnosti pokrytí jejich potřeb. 52

Otázkou města je připravenost na zajištění předprojektové přípravy, definování priorit a finančních toků. S ohledem na předfinancování jednotlivých projektů je velmi důleţité zachování jeho budoucího finančního zdraví. Za podmínky, ţe budou vyhlášeny další výzvy, má město Lišov předpoklad pokrýt své záměry z ROP v rozsahu 80 %. Vyuţití mimořádných dotací z národních zdrojů je velmi významným a cenným zdrojem financování, ale z pohledu rozvojové koncepce města jsou tyto jednorázové zdroje do rozvojového plánu nezařaditelné. Z hlediska systémového mají národní a regionální zdroje z jednotlivých ministerstev či krajů zpracovány programové dokumenty pro aplikaci grantové politiky, a ty se mohou stát budoucím systémovým zdrojem k rozvoji města a pokrytí jeho potřeb. Ve vztahu k uplatňování regionální politiky či intervencím z EU je

město Lišov

z dlouhodobého hlediska vyuţívání systematických finančních nástrojů finančně úspěšné, a to díky dvěma velkoobjemovým podporám z OP EU. Jestliţe v budoucnu nezíská město obdobné finanční objemy peněz, stává se vyuţití nabídky moţností ROP JZ mnohem významnější. Z hlediska efektivity vynaloţených finančních nákladů na zpracovatele ţádostí, vycházejí čísla jednoznačně ve prospěch zpracování ţádosti ve vlastní reţii, neboť z celkového objemu nákladů činí podíl definovaných nákladů na zpracování jedné ţádosti 3,3 % ve vlastní reţii ve srovnání s 11,1 % podílem na zpracování l ţádosti dodavatelským způsobem z celkového objemu. Z hlediska výše nákladů na zpracování ţádostí je skutečností, ţe projekty do ROP byly zhotovovány výhradně dodavatelsky cizím subjektem. Při opakovaných podáních tak docházelo ke zbytečnému prodraţování. Rozhodne-li se město Lišov do budoucna zpracovávat ţádosti ve vlastní reţii, lze očekávána jejich uţitek mnohonásobně vyšší. Tento předpoklad ovšem vychází z podmínky zpracování projektů na vysoké kvalitativní úrovni. Doporučení předpokládá, že město Lišov splní podmínky oprávněného žadatele a zachová si i v budoucnu finanční zdraví. Finanční podpory z EU a ROP JZ jsou po zohlednění výše uvedených podmínek velmi dobře vyuţitelné pro zajištění budoucího rozvoje města a k pokrytí potřeb jeho obyvatel. Úspěch je podmíněn skutečností, ţe město bude mít zpracovanou dobrou strategií dotační

53

politiky. Za těchto podmínek jsou pro rozvoj města a pokrytí potřeb jeho obyvatel velmi dobře vyuţitelné jak evropské tak národní zdroje. Z dlouhodobého hlediska doporučuji dopracovat existující strategický plán, který je nyní pouze výčtem informací o záměrech. Musí obsahovat nejen záměry, ale i reálně odhadnuté předpoklady finančního krytí s definovanými zdroji. Současně musí být rozpracován do střednědobého dokumentu s konkrétním uvedením moţných cizích zdrojů financování (podle jiţ nyní známých národních i evropských zdrojů). Jjeho součástí bude i definovaný odhad finančních zdrojů na pokrytí vlastních podílů ţadatele . Je třeba důsledně naplánovat předpokládané výdaje na předprojektovou přípravu, studie proveditelnosti, včetně zdravého odhadu potřebných financí. Tyto údaje rozpracovat aţ na úroveň prováděcích plánů. Z krátkodobého hlediska ve smyslu zvýšení efektivnosti vynakládaných prostředků na zpracování ţádostí a zlepšení efektivity práce posoudit vyškolení a zaplacení vlastního pracovníka, který by se systematicky zabýval moţnostmi získávání dotací z evropských, národních i ostatních zdrojů. V důsledku toho mohou být časem projekty zpracovávány na vysoké kvalitativní úrovni a stanou se konkurenceschopné v soutěţích s ostatními projekty. Výsledky srovnání evropských a národních zdrojů a jejich přínosů přinesly z pohledu sledované jednotky informace velmi zajímavé. Pokud bylo na současné období vyuţito pro porovnání přínosu hledisko počtu ţádostí a objemu dotací z ROP JZ a ostatních subjektů se jevil se

přínos z ROP JZ jako téměř zanedbatelný. Dalším srovnáním však bylo

prokázáno, ţe spolu s fondy EU jde o velmi důleţité rozvojové zdroje financí, coţ zvláště platí pro budoucí záměry. Ale vzhledem k tomu, ţe končí další programové období pomoci z fondů EU, je jen škoda, ţe se touto politikou města nezačal zaobírat někdo jiţ dříve a projekty i předprojektovou přípravu

nepřipravil natolik, aby bylo moţné se o tyto dotace

programově ucházet. A to i formou neustálého podávání opakovaných, dopracovaných ţádostí, které jsou zpracovávány ve vlastní reţii. Otázkou na závěr však zůstává, zda-li ve vztahu k jednotlivým operačním programů a ROP JZ

se s ohledem na končící programové období (kdy z důvodu vyčerpání finančních

alokací na některé oblasti podpory, jsou vyhlašovány již poslední výzvy), vyplatí investovat do vyškolení pracovníka, specializovaného na žádosti ROP JZ či jiné OP? 54

Bibliografie Abeceda fondů Evropské unie 2007-2013.Vydalo MMR ČR, Národní orgán pro koordinaci, 2008. 29 s. K dispozici také elektronicky na www.strukturalni-fondy.cz CAHLÍK, Tomáš; MARKOVÁ, Jana; ed. Ekonomika České Republiky v novém prostoru Evropské unie. [s.l.] 1. vydání. Praha: Nakladatelství G plus G, s.r.o., 2004. 181 s. ISBN 80-86103-75-7. KUNEŠOVÁ, Hana; CIHELKOVÁ, Eva a kol. Světová ekonomika, nové jevy a perspektivy. 2. doplněné a přepracované vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2006. 319 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-7179-455-4. KONIG, Petr, LACINA, Lubor, PŘENOSIL, Jan. Učebnice evropské integrace. 1. vydání. Brno: Nakladatelství Barrister & Principál, spol. s r.o, 2006. 414 s. ISBN: 80-7364-022-8. MONETA, Jeana. Evropa ve dvanácti lekcích. Lucemburk: Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, 2007. 62 s. ISBN 92-79-02860-X. K dispozici také elektronicky na www.ec.europa.eu/publications/. MMR ČR - odbor integrace a strukturálních fondů. VRBSKÁ, Drahomíra a autorizační kolektiv. STRUKTURÁLNÍ FONDY č. 10. Slovníček vybraných pojmů politiky soudržnosti EU. 2 upravené vydání. 2000. Metropolis Media a.s. 49 s. Uţivatelská broţura. Po stopách Evropské unie. Informační kancelář Evropského parlamentu. [2009?] 67 s. Uţivatelská broţura. Příručka pro příjemce ROP NUTS II Jihozápad. Verze 3.3 ke dni 1. 2. 2009. Regionální rada regionu soudrţnosti Jihozápad. 56 s. Uţivatelská broţura. PETRÁČKOVÁ,

Věra, KRAUS, Jiří a kolektiv. Akademický slovník cizích slov. 1. vydání (dotisk) Praha. Academi, nakladatelství AV ČR, 1998, 2000. 834 s. ISBN 80-200-0607-9 Smlouva o založení Evropského společenství. HLAVA XVII (ex-hlava XIV), HOSPODÁŘSKÁ A SOCIÁLNÍ SOUDRŢNOST, Čl. 159/ex-čl. 130a, Cíle; znevýhodněné regiony, Čl. 159/ex-čl. 130b – Strukturální fondy; zpráva; akce ÚZ. KATALOG PRACÍ ve veřejných službách a správě, zaměstnanci obcí a krajů, zaměstnanci státu, příspěvkové organizace, školské právnické osoby, veřejná n. ú. zdravotnická zařízení. Podle stavu k 1.10.2010. Nakladatelství Sagit a.s..Ostrava. 192 s. Uţivatelská broţura. VILAMOVÁ, Šárka. Čerpáme finanční zdroje Evropské unie. 1. vydání. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2005. 200 s. ISBN 80-247-1194-X. Výroční zpráva Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad 2008. Regionální rada NUTS II Jihozápad, [2009?]. 60 s. Uţivatelská broţura.60 s. Výroční zpráva 2009 Regionální operační program NUTS II Jihozápad. Regionální rada NUTS II Jihozápad, [2010?]. 56 s. Uţivatelská broţura. 55

Zákon č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje Dostupný z ˂ http://www.epis ˂. Zákon č. 128/2000 Sb. O obcích a obecních zřízeních Dostupný z ˂ http://www.epis ˂. Nařízením vlády č. 222/2010 Sb., O katalogu prací ve veřejných sluţbách zákona č. 262/2006 Sb., Zákoník práce, Zákon o všeobecném zdrav. pojištění č. 592/1992 Sb., zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku a státní politiku zaměstnanosti č. 589/1992 Sb.,

Seznam použitých elektronických zdrojů 1. Strukturální fondy [on line]. [cit 2010-05-11]. mapa str. l9, tabulka str. 21 Dostupný z WWW: ˂http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/f35b30a8-c37b-44ec-abe4ba01ec4294b6/Regionalni-politika-EU ˂. 2. Strukturální fondy [on line]. [cit 2010-01-11 ].Dostupný z WWW: ˂ http://www.strukturalni-fondy.cz ˂. 3. Euroscop. [on line]. © 2008-2011 [cit. 2010-05-07].20Dostupný z WWW: ˂http://www.euroskop.cz/8783/sekce/historie-regionalni-politiky˂ 4.˂http://www.euroskop.cz/8642/10745/clanek/system-spravniho-cleneni-v-ramciregionalni-politiky-eu/˂,str. 17 5. Businessinfo.cz/cz [on line]. © 1997-2010 [cit. 2010-09-09]. Dostupný z WWW: ˂ http:// http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rozvoj-regionu/zasadyregionalni-politiky-cr/1001179/46053/˂. CIT.STR 6. Stát prezentován [on line]. [cit. 2010-10-07]. Dostupný z WWW: ˂http://nb.vse.cz/~PEKOVA/soubory/sitMF400-1,2.doc ˂. 7. Kohezní politika a územní agenda EU [on line]. [cit. 2010-10-01]. Dostupný z WWW: ˂http://www.mmr.cz/Kohezni-politika-a-Uzemni-agenda-EU ttp:// ˂. 8. RR-jihozápad [on line]. [cit 2010-09-11]. -mapa str. 21 Dostupný z WWW: ˂http://www.rr jihozapad.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=200047 &id_ktg=1138&query=v%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD+zpr%C3%A1va&p1=1565˂

9.Tisková zpráva , Dostupný z ˂http://www.rr jihozapad.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=200047&id_ktg=1051&p1=1293 ˂.

10. Výroční zprávy ROP NUTS II Jihozápad 2008,2009 [on line]. [cit 2010-10-11]. Dostupný z WWW: ˂http://www.rr jihozapad.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=200047 &id_ktg=1138&query=v%C3%BDro%C4%8Dn%C3%AD+zpr%C3%A1va&p1=1565˂ 11.Prováděcí dokument ROP NUTS II Jihozápad ROP JZ v čj,, [on line]. [cit 2010-06-11]. Dostupný z WWW˂http://www.rrjihozapad.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=200047 &id_ktg=1026&query=v%C3 %BDro%C4%8Dn%C3%AD+zpr%C3%A1vy&p1=15 56

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Fondy pro EU 27

12

Tabulka č. 2: Alokace pro ČR na roky 2007 - 2013 podle operačních programů, cílů a zdrojů

17

Tabulka č. 3: Vymezení území NUTS

17

Tabulka č. 4: Organizační schéma

34

Tabulka č. 5: Oblasti podpor s vyznačením moţných ţadatelů ( důraz na obce od 500 - 4 999 obyvatel.)

35

Tabulka č. 6: Záměry města přiřazené k jednotlivým oblastem podpor ROP JZ

36

Tabulka č. 7: Čerpání moţných oblastí podpor, odráţející záměry města Lišov

36

Tabulka č. 8: Přehled počtu a objemu všech dotací dle poskytovatelů v % vyjádření

40

Tabulka č. 9: Neúspěšná podání podle jednotlivých poskytovatelů v absolutním počtu a v % podílu z celkového počtu v absolutním vyjádření, včetně uvedení skutečných nákladů

41

Tabulka č.10: Vzájemné porovnání počtu úspěšných a neúspěšných ţádostí o dotaci

43

Tabulka č. 11: Celkový přehled vyuţití ROP JZ a ostatních finančních zdrojů ve vztahu k městu Lišov

44

Tabulka č. 12: Členění dotací podle zdrojů na evropské a národní

44

Tabulka č. 13: Úspěšná podání s vyjádřením nákladů na zpracovatele ţádosti

46

Tabulka č. 14: Zpracování všech projektových ţádostí z hlediska členění nákladů na zpracovatele

48

Tabulka č. 15: Seznam všech projektových ţádostí v členění podle způsobu zpracování s vyčíslením nákladů na všechny zpracovatele

57

48

Seznam grafů Graf č. 1: Fondy pro Českou republiku

18

Graf č.2 Finanční vymezení alokací ROP NUTS II v ČR

21

Graf č. 3: Finanční rozdělení programu ROP JZ podle jednotlivých prioritních os Graf č. 4: Přehled počtu všech získaných dotací podle poskytovatelů v % vyjádření

40

Graf č.5: Neúspěšná podání jednotlivých poskytovatelů v abs. Počtu a v % vyjádření

42

Graf č.6: Přehled všech podaných ţádostí o dotace pro období 2007 – 2010

43

Graf č.7 a 8: Zohlednění národních zdrojů financování v %

45

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Mapa regionů soudrţnosti

19

Obrázek č. 2: Vymezení Regionu soudrţnosti Jihozápad

21

58

Seznam zkratek : ROP

Regionální operační program

SROP I

Společný regionální operační program

NUTS

Nomenklaturní statistická jednotka

EU

Evropská unie

HDP

Hrubý domácí produkt v paritě kupní síly

ERDF

Evropský fond regionálního rozvoje

ESF

Evropský sociální fond

FS

Fond soudrţnosti (kohezní fond)

EHS

Evropské hospodářské společenství

SOZS

Strategické obecné zásady Společenství

NSRR

Národní strategický referenční rámec

NRP

Národní rozvojový plán

OP

Operační program

IOP

Integrovaný operační program

Interact

Transevropské dopravní sítě

UNESCO

Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu

NUS 2

Území regionu soudrţnosti

MASHL

Místní akcí skupina Hlubocko-Lišovsko

Jč kraj

Jihočeský kraj

JčŢP

Ţivotní prostředí

SZIF

Státní zemědělský intervenční

59

Seznam příloh: Příloha č. 1: Seznam záměrů města s přiřazením jednotlivých oblastí podpor ROP JZ Příloha č. 2: Seznam všech úspěšných ţádostí s uvedením poskytovatele dotace (ve finančním vyjádření) Příloha č. 3: Seznam všech neúspěšných ţádostí s uvedením zpracovatelů, které byly městem realizovány v období 2007 – 2010 Příloha č. 4: Seznam všech projektových ţádostí v členění podle způsobu zpracování s vyčíslením nákladů na cizí zpracovatele Příloha č. 5: Seznam výzev ROP JZ s uvedením oblastí podpory a vyznačením podání městem Lišov Příloha č. 6 Seznam prioritních os a oblastí podpor s vyznačením moţností města Lišov

60

Příloha č. 1 : Seznam záměrů města s přiřazením jednotlivých oblastí podpor ROP JZ pro období 2009 - 2013 Protipovodňová opatření na Lišovském potoku a rybníku Horní v Lišově 1 Vybudování cykloturistické stezky Lišov - Hůrky, Hrutov 3.1 2 Instalace fotovoltaických modulů na střechy objektu ZŠ a MŠ Lišov 2.4 3 Kompletní rekonstrukce ulice Benátky v Lišově 1.5 4 Kompletní oprava místní komunikace Kolný - Ševětín 1.5 5 Kompletní rekonstrukce ulice Přívorka v Lišově 1.5 6 Odbahnění rybníků ve 4 místních částech 7 Vybudování dětských hřišť a sportovišť v Lišově a v místních částech 2.3 8 Vybudování naučných stezek - Locus perennis, Větrník, Údolím ledňáčka 3.1 9 Protipovodňová opatření: záchytný ţlab 12 m a stoka A 303 m - H. Slověnice 10 Rekonstrukce chodníků v Lišově 1.5 11 Dokončení rekonstrukce místní komunikace Ţiţkova v Lišově 1.5 12 Rekonstrukce zanedb. objektu budovy Kulturního domu v Lišově 2.3 13 Rekonstr. místní komunikace Kostelní v Lišově 1.5 14 Rekonstr. místní komunikace Farská v Lišově 1.5 15 Rekonstrukce zanedbaného objektu U České koruny v Lišově 2.3 16 Kompletní rekonstrukce místní komunikace ul. Větrná v Lišově 1.5 17 Výměna vybavení bytů v Domu s pečovatelskou sluţbou Lišov 2.6 18 Propojení místní komunikace ul. Souběţná s ul. Jirsíkova 1.5 19 Výstavba kanalizačních sítí v místních částech 20 Výstavba ČOV v místních částech 21 Turistická rozhledna Větrník 3.1 22 Rekonstrukce místní komunikace U hřiště 1.5 23 Areál volnočasového vyuţití, za garáţemi u hřiště 3.1 24 Rekonstrukce Schw. špitál pro potřeby rozvoje CR 3.2 25 Shrnutí záměrů Pro 5 aktivit nebyla Nebyla nalezena vhodná Oblast podpory Číslo akce nalezena oblast oblast podpory podpory Pro 5 aktivity prior. moţná oblast podpory osa 3 byla nalezena 3.1, 3.1,3.2. oblast podpory Pro 5 aktivity prior. moţná oblast podpory osa 2 byla nalezena 2.6,2.4,2.3 2.6, 2.3 oblast podpory Pro 10 aktivit prior. osa 1 byla nalezena 1.5 moţná oblast podpory 1.5 oblast podpory

61

Příloha č 2.: Seznam všech úspěšných žádostí s uvedením poskytovatele dotace (ve finančním vyjádření Příloha č 2.: Seznam všech úspěšných žádostí s uvedením poskytovatele dotace (ve finančním vyjádření) výše poskytnuté dotace/ v Kč(přínos)

vlastní zdroje v Kč

zpracovatel

MFČR

14 200 000,00

16 545 481,00

vlastní reţie

MMR

1 162 000,00

4,00

vlastní reţie

Jč kra

50 000,00

20 000,00

vlastní reţie

8 269 300,00

8 545 592,00

vlastní reţie

Jč kraj

45 000,00

22 625,00

vlastní reţie

Jč kraj

783 300,00

SZIF

859 065,00

418 796,00

vlastní reţie

MF ČR

4 100 000,00

4 520 000,00

vlastní reţie

Mobiliář Svazek obcí

Jč kraj POV

183 750,00

10

Czech Point

IOP/EU

58 259,00

10 281,00

vlastní reţie

2008/9

11

Osvětlovací stoţár

Jč kraj

40 000,00

49 250,00

vlastní reţie

2008/9

12

Oprava Kaple Andělů stráţných

SZIF

213 634,00

133 901,00

vlastní reţie

2009/10

13

Kompostárna sběrný dvůr

SZIF

4 074 496,00

2009/10

1416

Kultura a CR - 3 projekty celkem

Jč kraj

49 000,00

21 000,00

vlastní reţie

2009/10

17

HSP Špitál

Jč kraj

46 800,00

25 200,00

vlastní reţie

2009/10

18

Komunikace Přívorka

ROP NUTS II Jz

4 580 976,00

2009/10

19

Zateplení objektů ZŠ a MŠ

OPŢP/E U

22 333 498,00

10 051 250,00

vlastní reţie

2009/10

20

Výměna oken hasičárna

Jč kraj

60 000,00

40 000,00

vlastní reţie

2009/10

21

Protipovodňová opatření RTN

OPŢP/ EU

15 317 000,00

1 683 000,00

vlastní reţie

76 426078,00

44 583 235,00

číslo

2006/7

1

2006/7

2

2006/7

3

2007/8

4

Prodlouţení vodovodu

MvZ

2007/8

5

Obnova kaple P.M. Lourdské

2008/9

6

2008/9

7

2008/9

8

Rekonstrukce chodníků-výst.

2008/9

9

2008/9

Celkem

název projektu

poskytovatel

období

Výstavba multifunkčního domu Oprava poškozené komunikace Kompostárna projetová dokum.

Protipovodňová opatření Hůrecký potok Rekonstrukce kanalizace Přívorka

celková cenav Kč

121 009 313,00

62

1 078 702,00 dodavatelsky

390 049,00 dodavatelsky

482 104,00 dodavatelsky

546 000,00 dodavatelsky

Příloha č. 3: Seznam všech neúspěšných žádostí s uvedením zpracovatelů, které byly městem realizovány v období 2007 – 2010

63

Příloha č. : 4 Seznam všech projektových žádostí v členění podle způsobu zpracování s vyčíslením nákladů na cizí zpracovatele

Seznam všech projektových žádostí v členění podle způsobu zpracování s vyčíslením nákladů na cizí zpracovatele Čís období

č. akce

akce

zdroj

náklady na zpracovatele

1

2006/7

2

2006/7

3

2006/7

Výstavba multifunkčního domu Oprava poškozené komunikace Kompostárna - projetová dokum.

4

2007/8

Prodlouţení vodovodu

5

2007/8

6

2008/9

7

2008/9

Obnova kaple Lourdské Protipovodňová opatř.Hůrecký potok Rekonstrukce kanalizace Přívorka

8

2008/9

9

2008/9

Mobiliář Svazek obcí

10

2008/9

Czech Point

IOP/EU

vlastní reţie

11

2008/9

Jč kraj

vlastní reţie

12

2008/9

Osvětlovací stoţár Oprava Kaple Andělů stráţných

SZIF

vlastní reţie

13

2009/10

14 - 16

2009/10

Kompostárna - sběrný dvůr Kultura a CR 3 projekty celkem

17

2009/10

HSP Špitál

18

2009/10

Komunikace Přívorka

19

2009/10

Zateplení objektů ZŠ a MŠ

20

2009/10

21

2009/10

Výměna oken hasičárna Protipovodňová opatř.ret.nádrţ

NÁKLADY CELKEM

MvFČR

vlastní reţie

MvMR

vlastní reţie

Jč kraj

vlastní reţie

MvZ

vlastní reţie

Jč kraj

vlastní reţie

Jč kraj SZIF

Rekonstrukce chodníků-výst. MF ČR

21 akcí

Jč kraj - POV

SZIF

cizí subj. vlastní reţie vlastní reţie cizí subj.

cizí subj.

Jč kraj

vlastní reţie

Jč kraj

vlastní reţie

ROP NUTS II Jz cizí subj. OP/EU ŢP

vlastní reţie

Jč kraj

vlastní reţie

OP/EU OPŢP

vlastní reţie 711 180,- Kč

64

faktura

faktura

faktura

faktura

Příloha č. 527 Seznam výzev ROP JZ s uvedením oblastí podpory a vyznačením podání městem Lišov „1. výzva ROP Jihozápad je zaměřena na oblast podpory 1.1 Rozvoj regionální sítě, 4.1 Podpora řídících, implementačních a kontrolních úkolů řídícího orgánu, 4.2 Podpora zvyšování absorpční kapacity regionu 2. výzva ROP Jihozápad je zaměřena na oblast podpory: 1.1.Modernizace regionální silniční sítě, 1.2 Rozvoj infrastruktury pro veřejnou dopravu,1.5 Rozvoj místních komunikací, 2.2 Rozvojové projekty spádových center, 2.3. Revitalizace částí měst a obcí, 2.4. Rozvoj infrastruktury základního, středního a vyššího odborného školství, 2.5 Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci, 2.6. Rozvoj zdravotnické péče, 3.1.Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu, 3.2 Revitalizace památek a vyuţití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu, 3.3. Rozvoj sluţeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu Ve 2. výzvě město Lišov vyuţilo 3 oblasti pro podání 3 projektů, které byly neúspěšné. l.5. Rozvoj místních komunikací – podáváno opakovaně 2.3. Revitalizace částí měst a obcí - podáváno opakovaně 3.2. Revitalizace památek a vyuţití kulturního dědictví pro rozvoj cestovního ruchu 3. výzva ROP Jihozápad je zaměřena na oblast podpory: 1.1 Modernizace regionální silniční sítě,1.2 Rozvoj infrastruktury pro veřejnou dopravu,1.4 rozvoj regionálních letišť,1.5 Rozvoj místních komunikací, 2.1 Integrované projekty rozvojových center, 2.2 Rozvojové projekty spádových center, 2.3 Revitalizace částí měst a obcí, 2.4 Rozvoj infrastruktury základního, středního a vyšší odborného školství, 2.5 Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci, 2.6 Rozvoj zdravotnické péče, 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu, 3.2 Revitalizace památek a vyuţití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu, 3.3 Rozvoj sluţeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu 3.výzva město Lišov vyuţilo 1 oblast pro podání 1 projektu, který byl neúspěšný. l.5. Rozvoj místních komunikací – podáváno opakovaně 4. výzva ROP Jihozápad je zaměřena na oblast podpory: 2.1 Integrované projekty rozvojových center 5. výzva ROP Jihozápad je zaměřena na oblast podpory: 1.1 Modernizace regionální silniční sítě,1.2. Rozvoj infrastruktury pro veřejnou dopravu 1.5. Rozvoj místních komunikací, 2.4 Rozvoj infrastruktury základního, středního a vyššího odborného školství, 2.5 Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci, 2.6 Rozvoj zdravotnické péče, 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu, 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu, Aktivita – výstavba turistických cest (pouze cyklostezky a cyklotrasy), včetně doprovodné infrastruktury a značení, 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu (výstavba turistických cest pouze pěší stezky a hipostezky), včetně doprovodné infrastruktury a značení, 3.2 Revitalizace památek a vyuţití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu, 3.3 Rozvoj sluţeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu 27

Zdroj pro všechny údaje o výzvách :Regionální rada soudrţnosti Jihozápad Dostupný z WWW: ˂ http://www.rr-jihozapad.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=200047&id_ktg=1026&p1=1288˂.

65

5. výzva město Lišov vyuţilo 1 oblasti pro podání 1 projektu, který byl úspěšný. l.5. Rozvoj místní komunikací získána podpora 6. výzva ROP Jihozápad je zaměřena na oblast podpory: 1.2 Rozvoj infrastruktury pro veřejnou dopravu (pro projekty realizované formou partnerství veřejného a soukromého sektoru),2.2 Rozvojové projekty spádových center (forma partnerství veřejného a soukromého sektoru), 2.2 Rozvojové projekty spádových center, 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu , 2.3. Revitalizace částí měst a obcí 6. výzva město Lišov vyuţilo 1 oblasti pro podání 1 projektu, který byl neúspěšný. 2.3 Revitalizace částí měst a obcí 7. výzva ROP Jihozápad je zaměřena na oblast podpory: 1.3 Modernizace vozového parku veřejné dopravy - pouze vozidla městské hromadné dopravy (autobusy, ekobusy, trolejbusy, tramvaje). 8. výzva ROP Jihozápad je zaměřena na oblast podpory: 4.1 Podpora úkolů řídícího orgánu a 4.2 Podpora zvyšování absorpční kapacity regionu 9. výzva ROP Jihozápad je zaměřena na oblast podpory: 1.3 Modernizace vozového parku veřejné dopravy (pouze ţelezniční kolejová vozidla). 10. výzva ROP Jihozápad je zaměřena na oblast podpory: 1.1 Modernizace regionální silniční sítě. 11. výzva ROP Jihozápad je zaměřena na následující oblasti podpory: 1.1 Modernizace regionální silniční sítě, 3.1 A Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu, 3.1 B Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu - aktivita - Výstavba turistických cest (pouze pěší stezky a hipostezky) včetně doprovodné infrastruktury a značení. 12. výzva ROP Jihozápad je zaměřená na oblast podpory 1.4 Rozvoj regionálních letišť 13. výzva ROP Jihozápad je zaměřena na oblasti podpory 1.1 Modernizace regionální silniční sítě, 1.5 Rozvoj místních komunikací a 2.2 Rozvojové projekty spádových center“. Legenda: Červená podpora k vyuţití městem Modrá

podpora k moţnému vyuţití městem

Černá

ostatní vyhlašované podpory

66

Příloha č. 6 Seznam prioritních os a oblastí podpor s vyznačením možností města Lišov 1. Prioritní osa – dostupnost center  Oblast podpory – 1.1 modernizace regionální silniční sítě (město Lišov nemá v majetku komunikace tvořící regionální síť - nelze vyuţít)  Oblast podpory – 1.2 rozvoj infrastruktury pro veřejnou dopravu (město Lišov nemá v majetku infrastrukturu pro veřejnou dopravu - nelze vyuţít)  Oblast podpory – 1.3 modernizace vozového parku veřejné dopravy (město Lišov nemá v majetku vozový park veřejné dopravy - nelze vyuţít)  Oblast podpory – 1.4 rozvoj regionálních letišť (město Lišov nemá v majetku regionální letiště - nelze vyuţít)  Oblast podpory – 1.5 rozvoj místních komunikací (město Lišov je vlastníkem místních komunikací a můţe oblast vyuţít pro své záměry)

2. Prioritní osa – stabilizace a rozvoj měst a obcí  Oblast podpory – 2.1 integrované projekty rozvojových center (město je obcí do 5 000 obyvatel, není statutárním městem - nelze vyuţít)  Oblast podpory – 2.2 rozvojové projekty spádových center (město je obcí do 5 000 obyvatel, není spádovým centrem - nelze vyuţít)  Oblast podpory – 2.3 revitalizace částí měst a obcí (město můţe vyuţít tuto oblast pro uspokojení svých potřeb a má definované záměry)  Oblast podpory – 2.4 rozvoj infrastruktur základního, středního a odborného i vyššího školství (město můţe vyuţít oblast pro modernizace základní a mateřské školy Lišov a má definované záměry)  Oblast podpory - 2.5 rozvoj infrastruktury pro sociální integraci (město zde můţe vyuţít pro své potřeby a má definované záměry) 

Oblast podpory - 2.6 rozvoj zdravotnické péče

(město Lišov není vlastníkem zdravotnického zařízení) 3. Prioritní osa – rozvoj cestovního ruchu (dále CR)  Oblast podpory – 3.1 rozvoj infrastruktury CR (město můţe vyuţít pro svoje potřeby a má definované záměry)

 Oblast podpory – 3.2 revitalizace památek a vyuţití kulturního dědictví v CR (město můţe vyuţít pro své potřeby a má definované záměry)  Oblast podpory – 3.3 rozvoj sluţeb v cestovním ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu (město můţe vyuţít pro své potřeby, ale nemá definovaný záměr)

4. Prioritní osa – technická pomoc  Má oblasti podpory určené pouze pro čerpání implementačních a kontrolních úřadů, řídícího orgánu a není z hlediska využití pro město Lišov relevantní.

67