Typografie - teorie a základní aplikace Typografie — dříve mimo jiné souhrnné označení pro tiskárenský průmysl, později pro grafickou úpravu tiskovin, dnes především nauka o písmu, jeho zákonitostech a správném užití (sazba, výtvarná typografie, písmo na webu aj.), nebo také práce s písmem a jeho uspořádání v grafických projevech.
Formátování textu Klepnutím umístěte textový kurzor nebo vyberte text, který chcete formátovat. V ovládací paletě příslušného programu klepněte na ikonu ovládacích prvků formátování znaků nebo formátování odstavce. Pomocí specifického nástroje (např. kopírovat formát nástrojem Štětec ve MS Wordu, kapátko v Adobe InDesignu) můžete kopírovat atributy znaků, odstavce, výplně a tahu a pak tyto atributy aplikovat na jiný text.
Používání písem O písmech Písmo je kompletní sada znaků – písmen, číslic a symbolů – které sdílejí společnou tloušťku, šířku a styl, například Adobe Garamond Bold velikosti 10 bodů. Rodina písem je sada písem, které sdílejí celkový vzhled a jsou navrženy pro společné použití, například Adobe Garamond. Řez písma je verze jednotlivého písma v rodině písma. Roman nebo Normální (skutečný název se v různých rodinách liší) je obvykle základním písmem rodiny písem, která může obsahovat další řezy písem, například normální, tučné, polotučné, kurzívu a tučnou kurzívu.
Aplikování písem na text Když určujete písmo, můžete nezávisle na sobě vybrat rodinu písma a řez písma.
Jak určit velikost textu Proveďte libovolné z následujících úkonů: • V ovládací paletě nebo v paletě Znaky zvolte požadovanou velikost z nabídky Velikost. (Formát > Písmo – MS Word) • Vyberte existující velikost a napište novou hodnotu. Můžete zadat jakoukoliv velikost textu od 1 do 1638 bodů (MS Word) nebo od 0,1 do 1 296 bodů (InDesign) (výchozí je 12 bodů).
Opísmech OpenType Písma OpenType mohou obsahovat mnoho prvků, jako jsou ozdobné tvary a volitelné ligatury, které nejsou dostupné v současných PostScriptových a TrueType písmech. OpenType je sjednocením dvou nejrozšířenějších formátů fontů v současnosti: PostScriptu a TrueTypu. Nebo také obohacením TrueType formátu o možnosti PostScriptu. Adobe a Microsoft totiž vyvinuly technologii, která přináší nové typografické a sazební vymoženosti. OpenType by se měl stát standardem pro vysoce kvalitní písma nejen v tisku, ale i na webu. Základní výhody OpenType formátu jsou nezávislost na platformě, podpora mezinárodních znakových sad, zmenšení velikost souboru a lepší typografická podpora.
Atributy písma OpenType Když pro text použijete písmo OpenType, můžete při formátování textu nebo definici stylů vybrat z nabídky ovládací palety konkrétní prvky OpenType. Open Type písma využijete bez problémů u novějších operačních systémů (od Windows 2000). Poznámka: Písma OpenType se podstatně liší v množství řezů písma a typů prvků, které nabízejí. Volitelné ligatury Autoři písma mohou do písma vložit volitelné ligatury, které nemusí být ve všech případech aktivní. Když vyberete tuto volbu, povolíte používání těchto dalších volitelných ligatur, pokud je písmo obsahuje. Zlomky Když jsou zlomky dostupné, převedou se čísla oddělená lomítkem (například 1/2) na zlomek (například ½). Řadové číslovky Když jsou řadové číslovky dostupné, formátují se anglické řadové číslovky, například 1st a 2nd, jako horní indexy (1st a 2nd). Písmena, jako je a nebo o v horním indexu ve španělských slovech segunda (2a) nebo segundo (2o), se také vysadí správně. Ozdobné tvary Když jsou dostupné, můžete používat normální a kontextové ozdobné tvary, které mohou obsahovat alternativní verzálky a alternativy pro konce slov. Titulkové alternativy Když jsou dostupné, aktivují se znaky používané pro velká písmena titulků. V některých písmech se s touto volbou může text s velkými i malými písmeny zobrazit s nežádoucími efekty. Kontextové alternativy Když jsou dostupné, aktivují se kontextové ligatury a spojovací alternativy. Tato volba je standardně vybraná.
Souborové systémy
U souborových systémů lze jednotlivé formáty rozlišit podle přípony. Všechny informace jsou v daném souboru a nemusíte je hledat v různých zdrojích (Mac). Nejlogičtější dělení, které se samo nabízí, je tedy abecedně podle přípon. Důležité formáty Přípona
Popis
afm
Metriky formátu Adobe Type 1 v čitelné formě
bdf
Adobe Bitmap Distribution Format. Bitmapový formát distribuovaný ve formátu ASCII.
fon
Bitmapové písmo v MS Windows. Formát je téměř zapomenut, protože rychlost počítačů dostačuje pro vykreslování písmy TrueType.
fot
Další zbytečný formát. Ve starších Windows se používal spolu s formátem ttf. Pokud vím, tak jediným účelem tohoto souboru je odkaz na příslušný soubor ttf.
mmm
Metriky písma MultipleMaster.
otf
OpenType. Písma OpenType mohou mít příponu ttf i otf. Přesto se doporučuje pro OpenType s TrueType křivkami přípona fft a pro OpenType s Type 1 křivkami přípona otf.
pfa
Postscriptové písmo Type 1 nebo Type 3 ve formátu ASCII. Tento formát je možné přímo zavést do postscriptové tiskárny. Dřívější verze Fontographeru dokázali vytvořit pouze písma Type 3 pfa.
pfb
Postscriptové písmo Type 1 v binární formě. Písma Type 1 pfb se při vytváření PostScriptu převedou na pfa, která se přímo vloží do PostScriptu.
ps
Většinou libovolný postscriptový souboru. Pokud se na něj díváme z pohledu písma, jedná se o písmo Type 3.
ttc
TrueType Collection. S tímto formátem se pravděpodobně vůbec nesetkáte. Používá se v asijských znakových sadách. Japonština, čínština a korejština používají stejné znaky, které však mají jiný význam jednotlivých jazycích. Proto v souboru ttc mohou být znaky všech abeced a tři hlavičky, které tvoří tři písma.
ttf
Písmo TrueType pro MS Windows.
Proklad Oprokladu Svislý odstup mezi řádky textu se nazývá proklad. Proklad se měří od účaří jednoho řádku textu k účaří řádku nad ním. Účaří je neviditelná čára, na které leží většina písmen – ty, které nemají dolní dotahy. Standardně volba automatického prokladu nastaví proklad na 120% velikosti písma (například 12 bodový proklad pro písmo velikosti 10 bodů). Když je použitý automatický proklad (InDesign zobrazuje hodnotu prokladu v závorkách v nabídce Proklad v paletě Znaky). Standardně je proklad atribut znaku, což znamená, že v jednom odstavci můžete použít i více než jednu hodnotu prokladu. Největší hodnota prokladu v řádku textu určuje proklad pro tento řádek. Můžete ale v předvolbách vybrat volbu, aby se proklad aplikoval na celý odstavec, a ne na text v odstavci. Toto nastavení neovlivní proklad v existujících rámečcích. Proklad A. Proklad B. Výška textu C. Větší velikost textu jednoho slova zvětší proklad dané řádky.
A B C
pracujeme s obecně známými fakty. Základním kamenem, z kterého je nutné vycházet, je směr čtení textů v naší, tedy latinské, abecedě zleva doprava a shora dolů. To nutí sazeče textu držet se několika zásad. Aby text
Vyrovnání párů a prostrkání O vyrovnání párů a prostrkání Vyrovnání párů je proces přidávání nebo odebírání mezer mezi určitými páry znaků. Prostrkání je proces roztažení nebo stlačení bloku textu.
Typy vyrovnání párů Páry znaků v textu můžete vyrovnat automaticky s použitím vyrovnání z metriky nebo optického vyrovnání.
Vyrovnání párů z metriky používá vyrovnání párů, které je obsažené ve většině písem. Vyrovnání párů obsahuje informace o mezerách mezi určitými páry písmen. Některé z nich jsou tyto: LA, P., To, Tr, Ta, Tu, Te, Ty, Wa, WA, We, Wo, Ya a Yo. InDesign používá standardně vyrovnání z metriky, takže určené páry se při importu nebo psaní textu automaticky vyrovnávají. Chcete-li vyrovnání z metriky vypnout, vyberte „0“. Optické vyrovnání párů nastavuje mezery mezi sousedními znaky podle jejich tvarů. Některá písma obsahují rozsáhlé specifikace vyrovnání párů. Když ale písmo obsahuje pouze minimální vestavěné vyrovnání párů nebo vůbec žádné, nebo pokud použijete dva různé řezy písma nebo různé velikosti v jednom nebo více slovech v řádku, můžete použít volbu optického vyrovnání.
Watermark Watermark Watermark Watermark Watermark
Před použitím volby optického vyrovnání na pár „W“ a „a“ (nahoře) a potom (dole)
A
Vyrovnání párů a prostrkání A. Originál
B
B. Vyrovnání párů aplikované mezi „W“ a „a“ C. Po aplikování prostrkání
C
Formátování znaků Jak aplikovat posun účaří Pomocí Posunu účaří můžete posunovat vybrané znaky nahoru nebo dolů vzhledem k účaří okolního textu. Tato možnost je užitečná, když ručně nastavujete zlomky nebo upravujete polohu včleněné grafiky.
10th 1/2
10th ½
Hodnoty posunu účaří aplikované na text
Jak nastavit znaky jako horní nebo dolní index 1 Vyberte text. 2 Zvolte Horní index nebo Dolní index v nabídce palety Znaky nebo v ovládací paletě. Když zvolíte Horní index nebo Dolní index, InDesign aplikuje na vybraný text předdefinovanou hodnotu posunu účaří a předdefinovanou velikost textu.
Ligatury InDesign může automaticky vkládat ligatury, což jsou znaky typografických náhrad pro určité páry písmen, například „fi“ a „fl“, když jsou v daném písmu dostupné. Znaky, které InDesign použije, když je volba Ligatury zapnutá, se zobrazují a tisknou jako ligatury, ale zůstávají plně upravitelné a nezpůsobí chyby při kontrole pravopisu.
ff fi fl ffi ffl ff fi fl ffi ffl Jednotlivé znaky (nahoře) a ligatury (dole)
Změna velikost písmen v textu Typografická měrná soustava Velikost písma se udává v bodech. • 1 bod = 0,3759 mm (nazývaný též typografický bod či Didotův bod, užívaný v Evropě mimo Anglii a Švýcarsko) • 12 bodů = 1 cicero = 4,513 mm • 1 bod (v měrném sytému pica) = 0,351 mm (bod používaný v angloamerických zemích) 12 bodů = 1 pica = 4,23 mm
Obraz písma
Při sazbě se můžeme setkat těmito základní typy: • normal - písmo stojaté odpovídá antikvě • italic - písmo odvozené od základního písma s kresbou skloněnou doprava (neplést s kurzívou, která se kresbou od základního písma liší.) • bold - tučné písmo Mimo toto dělení může mít písmo i odvozené řezy, kde u daného typu, nejčastěji antikvového, se mění duktus (síla tahu) písma: • • • • • • • • •
velmi slabé písmo (extra-light) slabé (light) normální (book nebo roman) polotučné (medium) tříčtvrtečně tučné (semi-bold) tučné (bold) velmi tučné (extra-bold) ultratučné (ultra) černé (black)
Antikva Antikva, knižní humanistické okrouhlé písmo vzniklé v Itálii v 15. stol. Jeho minuskuly věrně napodobují karolinu, majuskuly kapitálu. Tvary antikvy převzal knihtisk, užívá je (pod názvem antikva) dodnes. Psaná antikva se v novověku stala výchozím písmem při formování humanistické polokurzívy a kurzívy. • verzálky (majuskule) – písmena velké abecedy • minusky (minuskule) – písmena malé abecedy • kapitálky (mediuskule) – písmena velké abecedy se střední výškou písma na dotažnici Použití kapitálek: • • • • • •
první slovo (první slova) následující po iniciále podpisy u článků, předmluv ap. jména autorů v bibliografiích titulky článků v právnických textech jména osob a obsazení v divadelních hrách římské číslice označující století
Kurzíva Kurzíva, označení různých písem, jejichž společným znakem je tendence psát písmena jedním tahem a přizpůsobovat jejich tvary spojování ve slovech. Ve vývoji latinské kurzívy má význam první latinské písmo minuskulní - mladší římská kurzíva (3.-7. stol.), gotická kurzíva - notula (15.-20. stol.) a humanistická kurzíva (od 15. stol.). V novověku se kurzíva stala základním druhem psaného písma. Použití kurzívy: • • • • •
cizí slova a výrazy (a priori, alter ego, post-scriptum) tituly děl ap. (Verdiho Requiem) citoslovce, zdůraznění významu slova (Ozvalo se ne.) odkazy na poznámky a rejstřík (Hřib viz. Houby.) Scénické poznámky (HRABĚNKA s úsměvem:)
• Notový zápis (Nácvik noty c.)
Italika Italika, tiskové polokurzívní humanistické písmo vzniklé na začátku 16. stol. v Benátkách. Předlohou psaná humanistická polokurzíva, která vznikla v 15. stol. nejspíše v papežské kanceláři. Italika se stala vedle antikvy základním druhem tiskového humanistického písma, užívaného v různých modifikacích dodnes.
Verzálky a kapitálky InDesign může automaticky měnit malá a velká písmena ve vybraném textu. Když formátujete text jako kapitálky, InDesign automaticky použije znaky kapitálek navržené jako součást písma, jsou-li dostupné. Jinak InDesign vytvoří umělé kapitálky pomocí zmenšených verzí normálních velkých písmen (verzálek). Velikost umělých kapitálek je nastavena v dialogovém okně předvoleb textu.
450 BC - AD 1250
Před (nahoře) a po (dole) nastavení BC a AD na kapitálky, aby se hodily k mínuskovým číslicím a okolnímu textu
450 BC - AD 1250 Pokud vyberte Verzálky nebo Kapitálky v písmu OpenType, InDesign vytvoří elegantnější text. Když používáte písmo OpenType, můžete také zvolit Vše na kapitálky z nabídky ovládací palety nebo palety Znaky.
Jak změnit velikost písmen v textu 1 Vyberte text. 2 Zvolte Verzálky nebo Kapitálky v nabídce palety Znaky nebo v ovládací paletě. Pokud byl text původně napsán ve verzálkách, volbou Kapitálky se text nezmění.
Jak změnit velikost písmen Příkaz Malá a velká písmena umožňuje změnit nastavení velikosti písmen vybraného textu. Příkaz Změnit malá a velká se liší od formátování pomocí volby Verzálky v tom, že skutečně mění vlastní znaky místo pouhé změny jejich vzhledu. Pokud používáte písmo OpenType, můžete pomocí volby Verzálky vytvořit elegantnější text. 1 Vyberte text. 2 Zvolte jeden z následujících příkazů v podnabídce Text > Malá a velká písmena (MS Word Formát > Velká písmena): • • • •
Chcete-li změnit všechny znaky na malá písmena, zvolte Na malá. Chcete-li změnit první písmeno každého slova na velké, zvolte Na Střídavá. Chcete-li změnit všechny znaky na velká písmena, zvolte NA VELKÁ. Chcete-li změnit první písmeno každé věty na velké, zvolte Na věty.
Nastavení měřítka a zkosení textu Nastavení měřítka textu Můžete nastavit poměr mezi výškou a šířkou textu v poměru k původní šířce a výšce znaků. Pro znaky s nezměněným měřítkem je tato hodnota 100%. Některé rodiny písem obsahují skutečné rozšířené písmo, které je navržené s větší vodorovnou šířkou než normální řez písma. Nastavení měřítka deformuje text, proto je obvykle vhodnější použít písmo, které je navržené jako zúžené nebo rozšířené, pokud je k dispozici. Nastavení vodorovného měřítka písma A Universita Mendelea A. Text s nezměněným měřítkem B Universita Mendelea B. Text s nezměněným měřítkem v zúženém písmu (75 %) C. Text se změněným měřítkem v zúženém písmu (120 %) C Universita Mendelea
Když změníte velikost textového rámečku pomocí nástroje změna velikosti, dialogového okna Změna velikosti nebo palety Transformace, můžete určit, jak se v aplikaci projeví změna velikosti textu. (MS Word Formát > Písmo > Proložení znaků)
Formátování odstavců Jak nastavit mezeru před nebo za odstavcem Velikost mezery mezi odstavci můžete nastavit. Pokud odstavec začíná na začátku sloupce nebo rámečku, InDesign nevkládá před odstavec další mezeru. V takovém případě můžete zvětšit proklad prvního řádku odstavce nebo zvětšit horní vsazení rámečku. 1 Vyberte text. 2 V paletě Odstavec nebo v ovládací paletě upravte odpovídající hodnoty v polích Mezera před a Mezera za .
Iniciály Iniciály můžete vytvořit v jednom nebo více odstavcích najednou. Účaří iniciál leží jednu nebo více řádek pod účařím prvního řádku odstavce. Můžete také vytvořit znakový styl, který můžete aplikovat na znaky iniciály. Můžete například vytvořit vysokou iniciálu tak, že nastavíte jednořádkovou, jednoznakovou iniciálu a aplikujete znakový styl, který zvětší velikost prvního písmene.
Jednoznaková, třířádková iniciála (vlevo) a pětiznaková, dvouřádková iniciála (vpravo)
Zarovnání textu Zarovnání textu Text může být zarovnaný k jednomu nebo k oběma okrajům (nebo vsazením) textového rámečku. Text se nazývá zarovnaný do bloku, když je zarovnaný k oběma okrajům. Chcete-li zarovnat text svisle uvnitř textového rámečku, Můžete zvolit zarovnání celého textu odstavce kromě posledního řádku (Do bloku, doleva nebo Do bloku, doprava) nebo můžete zarovnat text odstavce včetně poslední řádku (Vše do bloku). Když máte na posledním řádku pouze několik znaků, můžete použít speciální znak pro zakončení článku a vytvořit zarovnávací mezeru.
Odsazení O odsazení Odsazení posunuje text dovnitř od pravého a levého okraje rámečku. Pro odsazení prvního řádku odstavce používejte odsazení prvního řádku, ne mezery nebo tabulátory. Odsazení prvního řádku se umístí relativně vzhledem k odsazení levého okraje. Pokud je například levý okraj odstavce odsazen o jednu pica, nastavení odsazení prvního řádku na jednu pica odsadí první řádek odstavce o dvě pica od levého okraje rámečku nebo vsazení. Odsazení můžete nastavit v paletě Tabulátory, Odstavec nebo v ovládací paletě. Můžete také nastavit odsazení, když vytváříte seznam s odrážkami nebo číslovaný seznam.
Tabulátory O tabulátorech Tabulátory umísťují text na určité vodorovné pozice v rámečku. Výchozí nastavení tabulátorů závisí na jednotkách měření vybraných v dialogovém okně předvoleb Jednotky a kroky kláves. Tabulátory jsou platné pro celý odstavec. První tabulátor, který nastavíte, odstraní všechny výchozí tabulátory vlevo od něj. Další tabulátory odstraní všechny výchozí tabulátory mezi nastavenými tabulátory. Můžete nastavit levý, středicí, pravý a desetinný tabulátor nebo tabulátor pro speciální znak.
Odrážky a číslování Seznamy s odrážkami a číslované seznamy V seznamu s odrážkami začíná každý odstavec znakem odrážky. V číslovaném seznamu začíná každý odstavec číslem a oddělovačem. Čísla se v číslovaném seznamu při přidání nebo odstranění odstavců ze seznamu automaticky aktualizují. Můžete změnit typ odrážky nebo styl číslování, oddělovač čísel, atributy písma a typ a velikost mezery odsazení. Rychlý způsob jak vytvořit seznam s odrážkami nebo číslovaný seznam je napsat seznam, vybrat ho, a pak klepnout na tlačítko Seznam s odrážkami nebo Číslovaný seznam v ovládací paletě. Pomocí těchto tlačítek můžete seznam zapínat nebo vypínat nebo ho přepínat z odrážek na číslování a z číslování na odrážky.
Sazba textu Sazba — profesionální sazbou dnes obvykle nazýváme zpracování textu v tzv. sázecím programu, a to s ohledem na typografická pravidla daného jazyka a výtvarnou předlohu.
O sazbě textu
Vzhled textu na stránce závisí na složité interakci procesů nazývané sazba. Na základě mezer mezi slovy, mezer mezi písmeny, velikostí glyfů a nastavených voleb dělení slov uspořádá InDesign text způsobem, který nejlépe vyhovuje daným parametrům. InDesign nabízí dvě metody sazby: Odstavcovou sazbu Adobe (výchozí) a Jednořádkovou sazbu Adobe. Z nabídky palety Odstavec nebo v dialogovém okně Zarovnání můžete vybrat, který modul pro sazbu se použije. Podrobnosti o těchto volbách najdete v nápovědě InDesignu.
Metody sazby InDesign nabízí dvě metody sazby: Odstavcovou sazbu Adobe (výchozí) a Jednořádkovou sazbu Adobe. Obě metody sazby vyhodnocují možná zalomení a vybírají ty, která nejlépe vyhovují volbám dělení slov a zarovnání, které jste pro daný odstavec určili. Odstavcová sazba Adobe Vyhodnotí možné body zalomení pro celý odstavec, a proto může optimalizovat předcházející řádky v odstavci, aby se vyloučila pozdější nežádoucí zalomení. Výsledkem odstavcové sazby je rovnoměrnější rozmístění textu s menším počtem dělení slov. Odstavcová sazba vytváří sazbu tak, že identifikuje možné body zalomení řádků, vyhodnotí je a přiřadí jim vážené ohodnocení podle takových kritérií, jako je rovnoměrnost mezer mezi písmeny, mezer mezi slovy a dělení slov. Jednořádková sazba Adobe Nabízí tradiční přístup k sazbě textu, řádek po řádku. Tato volba je užitečná v případě, že chcete omezit změny sazby při úpravách v závěrečných fázích.
Dělení a zarovnání Nastavení, která zvolíte pro dělení slov a zarovnání do bloku mají vliv na vodorovné mezery v řádcích a na estetický vzhled textu na stránkách. Volby dělení určují, zda mohou být slova dělena, a pokud mohou, která dělení jsou přípustná. Zarovnání závisí na zvolené volbě zarovnání, určených mezerách mezi slovy a písmeny a použitém měřítku zvětšení nebo zmenšení glyfů.
Zabránění nežádoucímu rozdělení slov Použitím nerozdělitelných rozdělovníků můžete zabránit rozdělení celých slov – například vlastních jmen nebo slov, která mají po rozdělení nežádoucí části. Pomocí nerozdělitelných mezer můžete také zabránit rozdělení více slov – například skupiny iniciál a příjmení (T. G. Masaryk).
Omezerách v textu zarovnaném do bloku Pomocí voleb v dialogovém okně Zarovnání můžete určit, do jaké míry se může InDesign odchýlit od normálních mezer mezi slovy a písmeny a měřítka glyfů. Minimální, Maximální a Požadovaná Hodnoty Minimální a Maximální se uplatní pouze když nastavujete text zarovnaný do bloku. Pro všechna ostatní zarovnání odstavce použije InDesign hodnoty zadané v poli Požadovaná. Čím více se hodnoty Minimální a Maximální liší od hodnoty Požadovaná, tím více volnosti dáváte InDesignu pro zvětšení nebo zmenšení mezer při zarovnávaní řádku do bloku. Modul sazby se vždy snaží přizpůsobit mezery na řádku co nejblíže požadovanému nastavení. Mezery slov Označuje mezery mezi slovy (nazývané sázecí klín), které se vytvoří stiskem mezerníku. Mezery znaků Označuje vzdálenosti mezi písmeny a zahrnuje hodnoty vyrovnání párů nebo prostrkání. Každý znak v písmu je obklopen určitou velikostí mezery (nazývanou postranní prostor), která je určena autorem písma. Šířka znaku obsahuje nejen samotný znak, ale také postranní prostor.
Úpravy textu Textový řádek nachází největší uplatnění v kompozici ve své horizontální poloze. Pro text ve svislé poloze je určitým řešením sestavování písmen pod sebe. To je možné u hesel a u krátkých slovních spojení. Verzálky mají díky své stejné výšce ve svislém textu určitý rytmus a jsou tak lépe čitelná. Texty se stejnou šířkou písmen působí s větším klidem a vyvážeností. Míra upoutání textu není ovlivněna pouze svou polohou. Některé texty přitahují svým tvarem, nebo nějakým akcentem v textu (typografické značky – upoutávky, odrážky před textem, zvýrazněná část textu, velikost, tučnost a typ použitého písma…). Zvlášť důležité je odsazení textu od levého okraje podkladu. Titulek by neměl být jen nadpisem, ale měl by také po všech stránkách být spojením jasně formulovaných slov, vystihujících to podstatné ve sdělení. Mezititulky udržují čtenáře v textu. Jejich stručná forma se uplatňuje tak, aby co nejrychleji čtenář pochopil jádro sdělení z mezititulků, aniž by musel číst celý text. Typy písma menší než 9 bodů jsou pro většinu čtenářů špatně čitelné.
Čitelnost u písma mající patky je vyšší než u písma bez nich. Patky nejsou pro přikrášlení tvaru písmene, ale plní svou funkci. Uzavírá písmeno, zvyšuje identifikovatelnost při nežádoucích optických splynutích dvou písmen a v určité míře koncentruje i náš zrak. V textu, který je výčtem určitých položek, je účelnější místo pomlček, sloužících k označení každé položky, použít číslování. Když se mezi odstavce vloží volná řádka (či odsazení odstavce), zvýší se tím pozornost čtenáře. V dlouhém textu se VERZÁLKY ČTOU ŠPATNĚJI než minusky. Čím je méně zvýrazněných slov (půltučným, tučným řezem, podtržením, proložením apod.) na řádku, tím je text čtenářem rychleji vnímán. Pokud je text dobře napsán, nemá smysl zvýrazňovat celé řádky. V krátkém textu nedělíme slova na konci řádků a zásadně neroztrháváme věty nebo souvětí tak, že jedna polovina je u horního okraje a druhá u okraje spodního! Kurzíva je vždy „lehčí“ než antikva. Větší velikost textu psaného v kurzívě než ostatní text vytvořený v antikvovém písmu rozbíjí kompoziční celistvost a podporuje nevyváženost a disharmonii prvků v ploše. Volba písma pro určitý druh tiskoviny je ovlivněna kresbou jeho grafických znaků, optickou vyrovnaností při sazbě, v zabarvení (duktu) a čitelnosti. Podle těchto optických měřítek můžeme písma rozlišovat podle jejich použití. Velkou skupinu tvoří písma akcidenční, jimiž nelze sázet rozsáhlejší text, neboť nevyhovují požadavkům na čitelnost, ale protože jsou to výrazná písma originálních tvarů, často se zdobnou kresbou, používají se jako písma titulková. Obecně se doporučuje používat max. 3 velikosti a 3 typy písma na stránce.
Umístění a členění prvků v ploše formátu Každé grafické práci musíme počítat s optickým působením plochy. Geometricky přesné tvary vnímá člověk jako mírně deformované. Čtverec se nám zdá vyšší – vertikální pohyb očí je pomalejší než horizontální, vertikální úsečky se nám proto zdají delší než stejně dlouhé úsečky horizontální. Největší přitažlivost má dolní strana obdélníka, což souvisí s pocitem přitažlivosti zemské. Horní vodorovná strana přitahuje nejméně, je lehčí než dolní vodorovná. Umístíme-li drobnější tvary při horním okraji obdélníka, působí rozptýlenějším dojmem než táž skupina u spodního okraje. Levá strana podkladového tvaru přitahuje méně než pravá. Větší pozornost podvědomě směřuje k pravému okraji čistého textového bloku, kde jeho každý prvek může působit dominantněji než při jeho levém okraji. Přibližováním jakéhoko-li prvku (volného textu, grafického prvku, fotografie) k okraji plochy se zvětšuje intenzita přitažlivosti, napětí se stupňuje. Uklidnění přichází až po jeho dotyku s obrysem.
Kompozice textu Při vytváření tiskových materiálů pracujeme s obecně známými fakty. Základním kamenem, z kterého je nutné vycházet, je směr čtení textů v naší, tedy latinské, abecedě zleva doprava a shora dolů. To nutí sazeče textu držet se několika zásad. Aby text na stránce byl dobře čitelný, měly by všechny jeho řádky začínat na jedné vertikále, aby byl při čtení delších textů co nejméně namáhán zrak čtenáře. Druhá výhoda vyplývá z faktu, že zarovnaný text působí čistěji v ploše a má své další estetické kvality, kterých lze dál využít při zasazení textu do celkové kompozice. Největší pozornost je po staletí věnována prvnímu písmenu v textu. Často bývá zvýrazňováno předsazením před textový blok. Především u starých ručně psaných knih, které byly nezřídka iluminovány, se dbalo, aby se těžiště každé stránky přesunulo ze středu psaného textu na počátek textu. Čtenáře láká nepřeplněný text, v kterém je schopný se orientovat. Podle své důležitosti je text umísťován na jednotlivých stránkách. Titulní listy nebo začátky kapitol se zásadně vkládají na pravou stránku knihy. Vychází se ze zkušenosti, že pohyb očí po přetočení listu je zprava doleva a že oko čtenáře tak nejprve ustrne na pravé polovině dvoustrany. Výraz tiskoviny je tedy dán šikovností typografa zvolit si opticky poutavé prostředky a sestavit z nich obsahově čitelný celek. Originalita nesmí převládnout nad srozumitelností.
Titulek Minusky (písmena malé abecedy) titulku nesmějí být menší než verzálky (písmena velké abecedy) textu pod ním. Verzálky jsou schopny vytvořit graficky ucelenější skupinu. Patky písmen podporují „blokovost“ řádku. Stránku z minusek zpevní na osu umístěný titulek nebo první řádek textu vysázený z verzálek. Stejnou funkci může mít linka nad textovým blokem. Na titulek nebo slovo v textu lze upozornit změnou některých atributů písma (velikost, charakter řezu-kurzíva, tučné, půltučné atd.) nebo volbou jiného písma. U titulku můžeme zvolit nápadnější, výstižnou formu písma, která by měla předznamenávat povahu dalšího obsahu. Pro zvýraznění slova v textovém bloku je nejvhodnější použít stejného typu písma, ale např. půltučného řezu. Význam textu lze zvýraznit také podtržením nebo proložením písmen většími mezerami. Oba způsoby, podtržení i proložení textu, nemůžeme kombinovat u téhož nápisu. Jejich účin se vzájemně ruší. Podtržení nápis stahuje, proložení jej roztahuje.
Princip velikostí papírů ISO
V systému ISO mají všechny listy papíru poměř šířky k výšce jedna k druhé odmocnině ze dvou (1:1,4142). Tento poměr je zvláště výhodný pro rozměr papíru. Jestliže umístíte dva takové papíry vedle sebe, popřípadě rozpůlíte papír rovnoběžně s kratší stranou, získáte list papíru se stejným poměrem šířky k výšce.
√2
A4
A4
A3
1
1
2
1 : √2 = √2 : 2 Formáty řady A
Formáty řady B -
-
Formáty řady C
4A0
1682×2378
-
-
2A0
1189×1682
-
-
-
-
A0
841×1189
B0
1000×1414
C0
917×1297
A1
594×841
B1
707×1000
C1
648×917
A2
420×594
B2
500×707
C2
458×648
A3
297×420
B3
353×500
C3
324×458
A4
210×297
B4
250×353
C4
229×324
A5
148×210
B5
176×250
C5
162×229
A6
105×148
B6
125×176
C6
114×162
A7
74×105
B7
88×125
C7
81×114
A8
52×74
B8
62×88
C8
57×81
A9
37×52
B9
44×62
C9
40×57
A10
26×37
B10
31×44
C10
28×40
√2
TYPOGRAFICKÝ SLOVNÍČEK
10
Akcidenční písmo — písmo pro sazbu příležitostných tiskovin, inzerátů, titulků v novinové či časopisecké sazbě; mezi akcidenční písma patří především tučné antikvy, egyptienky, grotesky, veškerá písma psaná a zdobená Antikva — základní forma latinského tiskového písma; její abecední znaky jsou odvozeny z římských majuskulí a karolínských minuskulí; rozlišuje se renesanční antikva, barokní antikva, klasicistická antikva a řada dalších z uvedených druhů odvozených písem Bezserifové písmo - skupina písem bez serifů nazývaná dříve grotesky (neodborné též „hůlkové písmo“) Grotesk (bezpatkové písmo) — písmo, které má všechny tahy stejně silné nebo jen mírně diferencované. Iniciála — úvodní písmeno kapitoly sázené o několik stupňů větší než základní text Italika — nakloněné písmo, které se kresbou neliší od základního písma Kaligrafické písmo — kultivované písmo s ustálenou formou psané ručně kaligrafickým nástrojem (plochým perem, štětcem) Kapitálky — písmena velké abecedy ve velikosti střední výšky písma; používají se k vyznačování Kurzíva — vyznačovací písmo s kresbou skloněnou doprava (verze základního písma); kresbou se od základního písma liší Litera — jeden písmový znak (může se skládat i z více písmen) Majuskule (verzálky) — písmena velké abecedy Minuskule (zkráceně „minusky“)— písmena malé abecedy Piktogram — zjednodušená kresba, která dává smysl i bez znalosti jazyka Polotučné písmo — vyznačovací písmo výrazného duktu Rodina — souhrn písem téhož druhu (např. Garamond, Futura) ve všech řezech (obyčejné, kurzíva, polotučné, příp. i další řezy) a v libovolné velikosti Serif (patka) — příčné zakončení tahu písmene (vodorovné, svislé nebo šikmé). Tvar serifů je jednotný v kresbě daného písma a pomáhá utvářet jeho charakter; písmo s příčným zakončením svislých tahů písmen Slitek (ligatura) — spojení několika písmen, obvykle z estetických důvodů (např. fi, fl atd.) Účaří — základna písmové osnovy, na níž jsou postaveny obrazy písmových znaků. Aby písmové znaky byly opticky stejné, přesahují oblá písmena účaří. Tomuto tahu se říká přetah Unciála — písmo oblých tvarů, v jehož abecedě se nerozlišují znaky malé a velké abecedy
Literatura: DUSONG, Jean-Luc, SIEGWARTOVÁ, Fabienne. Typografie. Od olova k počítačům. Svojtka a Vašut, Praha 1997. Všeobecná encyklopedie, 1.-8.díl. Diderot, Praha 1999. JANÁK, R. Grafická firemní propagace. Pedagogická fakulta Univerzity Palackého, Diplomová práce, Olomouc 1997. http://www.typo.cz/ InDesign CS2 Příručka uživatele pro Windows a Macintosh. Adobe Systems Incorporated, 2005, [CD]. Young, J. Michael, Halvorson, Michael. Microsoft Office Word 2003. Computer Press, Vyd. 1., 2004, 286 s.
Zpracoval: Dr. Ing. Tomáš Urban 30.8. 2005 Verze 1.0
