Návrh a analýza sportovně zaměřených zájezdů v regionu Vysočina

Návrh a analýza sportovně zaměřených zájezdů v regionu Vysočina

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Návrh a analýza sportovně zaměřených zájezdů v regionu Vysočina Bakalářská práce

Autor: Petra Hudcová Vedoucí práce: Mgr. Pavla Erbenová Jihlava 2010

Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava

ZADANÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor práce:

Petra Hudcová

Studijní program:

Ekonomika a management

Obor:

Cestovní ruch

Název práce:

Návrh a analýza sportovně zaměřených Vysočina

Cíl práce

Cílem práce bylo vytvoření zájezdů, které by byly atraktivní jak pro cestovní kanceláře, tak pro veřejnost. Tyto zájezdy jsou připraveny pro oblast kraje Vysočina a budou zaměřeny na sportovní aktivity, kulturní činnosti a relaxaci. Při tvorbě zájezdů byla snaha o pokrytí co nejširšího spektra nabízených sportovních, kulturních a relaxačních možností v kraji Vysočina. Dílčím cílem bylo vytvoření přehledných webových stránek s dotazníkovým šetřením, které pomohlo ke zjištění názorů případných poskytovatelů služeb a klientů. Po vyhodnocení dotazníků následovala analýza a zjištění nedostatků, které by své potenciální klienty a prodejce odradily od koupě či prodeje těchto zájezdů. V závěru práce jsou formulovány návrhy na opatření k eliminaci těchto nedostatků či k jejich úplnému odstranění.

Mgr. Pavla Erbenová vedoucí bakalářské práce

zájezdů v regionu

RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. vedoucí katedry Katedra cestovního ruchu

Copyright © 2010 Petra Hudcová

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Abstrakt HUDCOVÁ, Petra: Návrh a analýza sportovně zaměřených zájezdů v regionu Vysočina. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Pavla Erbenová. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2010. 59 stran. Tématem práce je tvorba a analýza sportovně zaměřených zájezdů v regionu Vysočina. V práci se zabývám i vysvětlením základních pojmů a kategorií týkajících se kraje Vysočina, sportu, cestovního ruchu a především jejich vzájemnému prolínání. Cílem bakalářské práce je kvalitativní analýza týkající se navržených sportovních zájezdů na Vysočině. Vycházím z předpokladu, že v současné době je sport a tím i sportovní zájezdy velmi populární záležitostí. Dalšímu zkoumání byla podrobena i kulturní a relaxační nabídka na Vysočině. Z těchto možností jsem vytvořila tři zájezdy zaměřené na sportovní činnosti spojené s kulturním poznáním, relaxační a wellness nabídkou. Mou snahou je zaznamenat a analyzovat názory dotazovaných lidí a cestovních kanceláří na navržené zájezdy. Chci zjistit, zda jsou respondenti s navrženými zájezdy spokojeni nebo naopak nespokojeni.

Klíčová slova Dotazník. Kraj Vysočina. Průvodce. Sport. Účastník zájezdu. Zájezd.

Abstract HUDCOVÁ, Petra: Design and analysis of sports oriented tours in the Highlands region. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Leader of theses Mgr. Pavla Erbenová. Degree of qualification: bachelor. Jihlava 2010. 59 pages. The central theme is the creation and analysis of sports oriented tours in the Highlands region. The work deals with the explanation of basic concepts and categories related to the Region, sport, tourism, and especially to their mutual penetration. The aim of the thesis is a qualitative analysis of the proposed sports tours in the Highlands. I proceed from premise, that sport and thus very popular sports tours are nowadays very popular travel business. Also Cultural and leisure offer in the Highlands was examined carefully. From these options I formed three tours focused on sports activities related to cultural tourism, relaxation and wellness offer. My effort is to record and analyze the opinions of interviewed people and travel agencies on the proposed tours. I would like find out whether the respondents are satisfied or dissatisfied with the proposed tours.

Keywords Questionnaire, Highlands County. Guide Sport. Tripper. Trip.

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Mgr. Pavle Erbenové za odborné vedení práce a za podporu a trpělivost při jejím vytváření. Velký dík patří slečně Martině Doležalové, která mi poskytla potřebné informace a praktické rady především při kalkulaci zájezdů a dále panu Jaroslavu Horákovi, který mi maximálně radil a pomáhal při tvorbě webových stránek. V poslední řadě bych ráda poděkovala všem, kteří mi věnovali svůj čas a vyplnili dotazník, na základě kterého jsem mohla poznat přání a požadavky cestovních kanceláří i potenciálních klientů.

Obsah 1

ÚVOD A CÍL PRÁCE............................................................................................ 11

2

TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................ 12 2.1

Kraj Vysočina ................................................................................................. 12

2.2

Historie kraje................................................................................................... 14

2.3

Geografie ........................................................................................................ 15

2.3.1

Podnebí a povrch .................................................................................... 15

2.3.2

Vodstvo................................................................................................... 15

2.3.3

Flóra a fauna ........................................................................................... 16

2.3.4

Ochrana přírody ...................................................................................... 16

2.4

Obyvatelstvo a hospodářství........................................................................... 17

2.5

Oblasti Vysočiny............................................................................................. 18

2.6

Sport................................................................................................................ 18

2.6.1

Přístup ke sportu současné společnosti ................................................... 18

2.6.2

Vymezení sportovních aktivit................................................................. 19

2.6.3

Sport v cestovním ruchu ......................................................................... 20

2.7

2.7.1

Právní podmínky výkonu činnosti průvodce .......................................... 20

2.7.2

Příprava průvodce na zájezd ................................................................... 21

2.7.3

Povinnosti průvodce během zájezdu....................................................... 22

2.7.4

Povinnosti průvodce během pobytu........................................................ 23

2.7.5

Styl práce průvodce cestovního ruchu .................................................... 23

2.7.6

Vlastnosti průvodce cestovního ruchu.................................................... 24

2.8

Typologie účastníků........................................................................................ 25

2.8.1

Typy účastníků podle temperamentu...................................................... 25

2.8.2

Typy účastníků podle individuálních rysů charakteru............................ 26

2.8.3

Typy účastníků podle provenience ......................................................... 26

2.9

3

Průvodce cestovního ruchu............................................................................. 20

Kalkulace zájezdů ........................................................................................... 26

2.9.1

Nepřímé náklady..................................................................................... 27

2.9.2

Přímé náklady ......................................................................................... 28

METODOLOGICKÁ ČÁST .................................................................................. 30 3.1

Definování respondentů.................................................................................. 30

3.2

Zkoumaný soubor ........................................................................................... 30 9

4

3.3

Použitá metoda výzkumu................................................................................ 30

3.4

Výběr formy dotazování ................................................................................. 31

3.5

Výběr formátu dotazníku a jeho uspořádání................................................... 31

3.6

Vyhodnocování dat z navrácených dotazníků ................................................ 31

PRAKTICKÁ ČÁST .............................................................................................. 32 4.1

Nabídky regionu Vysočina ............................................................................. 32

4.1.1

Sportovní vyžití....................................................................................... 32

4.1.2

Kultura .................................................................................................... 32

4.1.3

Relaxační a wellness služby ................................................................... 33

4.2

Tvorba vlastních zájezdů ................................................................................ 33

4.3

Sportovní zájezd ............................................................................................. 33

4.3.1 4.4

Sportovně-poznávací zájezd ........................................................................... 36

4.4.1 4.5

Kalkulace sportovně-poznávacího zájezdu............................................. 40

Sportovně-relaxační zájezd............................................................................. 42

4.5.1

Kalkulace sportovně-relaxačního zájezdu .............................................. 44

4.6

Vyhodnocení dotazníků .................................................................................. 46

4.7

Interpretace výsledků z dotazníků pro veřejnost ............................................ 46

4.7.1 4.8

Vlastní názory respondentů .................................................................... 53

Interpretace výsledků z dotazníků pro cestovní kanceláře ............................. 54

4.8.1 5

Kalkulace sportovního zájezdu............................................................... 35

Vlastní názory od cestovních kanceláří .................................................. 60

ZÁVĚR ................................................................................................................... 62

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................ 65 Tištěné publikace ........................................................................................................ 65 Elektronické zdroje ..................................................................................................... 66 SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK ............................................................................ 68 SEZNAM PŘÍLOH......................................................................................................... 69

10

1 Úvod a cíl práce Cílem každé cestovní kanceláře je nabídnout svým klientům takové služby a balíček služeb, které budou atraktivní a vhodným podnětem k jejich koupi. Zatímco zákazníci vyhledávají nabídku s co nejvyšší kvalitou, pohodlím za co nejpříznivější cenu. Spokojenost či nespokojenost zákazníků se službami závisí na tom, zda bude nebo nebude naplněno jejich očekávání. Má-li tedy cestovní kancelář poskytovat takové služby, se kterými budou její klienti spokojeni, je třeba, aby znala očekávání a názory svých klientů ve vztahu k těmto službám. Pro potvrzení tohoto mínění, jsem se rozhodla vytvořit zájezdy, které by byly podrobeny následnému zkoumání ke zjištění platnosti těchto tvrzení. Věřím, že cestovní kanceláře se snaží dodržovat tyto kritéria, ale nabídka zájezdů do oblasti Vysočiny se sportovní zaměřením je mizivá. Proto byla snaha o spojení těchto podmínek při tvorbě zájezdů a poté proveden výzkum. Všechny tři zájezdy se budou odehrávat v letním období, kdy je přece jen lepší nabídka sportovního vyžití a jsou otevřené i památky, které budou moci navštívit. První zájezd bude čistě sportovní, druhý bude navíc zahrnovat poznávaní památek a jiných zajímavých míst na Vysočině. Ve třetím zájezdu se bude kromě sportování také relaxovat a odpočívat v klidném prostředí Vysočiny. Hlavním cílem práce bylo vytvoření zájezdů, které by byly atraktivní jak pro cestovní kanceláře, tak pro veřejnost. Tyto zájezdy jsou připraveny pro oblast kraje Vysočina a budou zaměřeny na sportovní aktivity, kulturní činnosti a relaxaci. Při tvorbě zájezdů bude snaha o pokrytí co nejširšího spektra nabízených sportovních, kulturních a relaxačních možností v kraji Vysočina. Poté bude následovat výzkum, který bude mít za úkol zjistit, jak by byli potenciální klienti s mými třemi navrženými zájezdy spokojeni či nespokojeni a jaký názor na tyto zájezdy mají případní prodejci zájezdů tj. cestovní kanceláře. Dílčím cílem bude vytvoření přehledných webových stránek s dotazníkovým šetřením, které pomůže ke zjištění těchto názorů. Další důležitou součástí práce bude správné vyhodnocení dotazníků. Po vyhodnocení dotazníků bude následovat analýza a zjištění nedostatků, které by své potenciální klienty a prodejce odradily od koupě či prodeje těchto zájezdů. Musejí být rozeznány důležitá kritéria pro spokojenost a na základě těchto výsledků v závěru práce navrhnout a správně formulovat opatření k eliminaci těchto nedostatků či k jejich úplnému odstranění. 11

2 Teoretická část Kraj Vysočina je nesmírně zajímavým krajem pro všechny vyznavače sportu. Ať už pro milovníky letních sportovních aktivit, tak i pro milovníky zimních radovánek. V létě zde mohou návštěvníci pořádat výlety na kole či pěší turistiku. Lze využít i nepřeberné množství rybníků či koupališť k osvěžení. V případě nepřízně počasí je zde velká nabídka zastřešených sportovišť , ať už se jedná o tenisové kurty, posilovny nebo kryté bazény. Velké množství lesů láká ke sběru lesních plodů či jen k vycházkám. V těchto lesích se nachází i nemalé množství skal, vhodných k jejich překonávání lezením. V zimním období zde mohou návštěvníci využít nabídku upravených tratí na běžky nebo některý z lyžařských areálů. Jak je vidět, tak kraj Vysočina je pro sportovce vhodný v každém ročním období. Ale nejen pro sportovce je Vysočina příznivým krajem, ale je i důležitou částí České republiky s bohatou historií. Není jiného kraje v naší zemi s takovou nabídkou památek zapsaných na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Vysočina se může chlubit se třemi těmito památkami, což žádný jiný kraj zatím nemůže. Ale nejen tyto tři památky lze v kraji Vysočina obdivovat, nachází se zde i další nepřeberné množství kulturních a technických památek. Lidé hledající odpočinek a relaxaci, mohou využít klid a zdravé životní prostředí nabízející tento kraj. Protože kraj Vysočina patří ke krajům s nejzdravějším a nejzachovalejším životním prostředním, nachází se zde útočiště pro mnoho vzácných živočichů a rostlin.

2.1

Kraj Vysočina

Základní údaje k 11/2008 Krajské město: Jihlava Hejtman: MUDr. Jiří Běhounek (ČSSD) Rozloha: 6 795 km² Počet obyvatel: 513 677 Hustota zalidnění: 76 obyvatel/km² Nejvyšší bod: Javořice (837 m. n. m.) Počet okresů: 5 12

Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností: 15 Počet správních obvodů obcí s pověřeným úřadem: 26 ISO 3166-2: CZ-VY CZ-NUTS: CZ063; CZ061 (do 31.12.2007)

Obr. 1: Umístění kraje Vysočina na území České republiky (zdroj: Galerie obrázků [online]. [cit. 2009-06-28]. Dostupný z WWW: http://obrazky.cz/)

Kraj Vysočina se rozprostírá ve středu České republiky a je obklopen dalšími čtyřmi kraji. Na severovýchodní straně se rozprostírá kraj Pardubický, na jihovýchodní straně kraj Jihomoravský, na jihozápadě sousedí s Jihočeským krajem a na severozápadě má společnou hranici se Středočeským krajem. Kraj Vysočina je tvořen územími bývalých okresů Jihlavy, Havlíčkova Brodu, Pelhřimova, Třebíče a Žďáru nad Sázavou. Vysočina zaujímá velmi výhodnou polohu v rámci České republiky, protože je centrální části a přes její území vedou i důležité mezinárodní komunikace a to nejen dálnice D1, ale i velmi významná železniční trať Berlín – Praha – Vídeň. Vysočina díky své zachovalé krajině patří k oblastem s nejzdravějším životním prostředím. Vysočina je jako stvořená pro všechny milovníky pohybu a především pro aktivní dovolenou. Na Vysočině si přijdou na své vyznavači letních i zimních sportů. Nalézají se zde husté lesy lákající k procházkám, delším túrám i pouze k houbaření. Velký počet rybníků je vhodný v létě pro ochlazení i pro zahřátí při zimním bruslení. 13

Celý kraj Vysočina se rozprostírá v oblasti Českomoravské vrchoviny. Nalézají se zde dvě chráněné krajinné oblasti - Žďárské vrchy a Železné hory. Nejen krásnou přírodu Vysočina nabízí, ale i velké množství kulturních památek, hradů, zámků a církevních staveb. Významnost kulturních památek jen podtrhují tři důležité památky, které jsou zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Jedná se o historické centrum města Telč, Poutní kostel Sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře a židovská čtvrť , židovský hřbitov a Bazilika svatého Prokopa v Třebíči. (Sáblík, 2003)

2.2

Historie kraje

Vysočina byla kvůli své hornatosti a těžko přístupným oblastem osídlena později než jiné klimaticky příznivější a úrodnější oblasti. Západní a severozápadní část byla pokryta neprostupným pralesem oddělujícím Čechy a Moravu. Přesto zde vznikaly obchodní stezky, zprvu to byly pouze úzké pěšiny, ale později frekventované komunikace, které spojovaly hospodářsky a politicky důležitá sídla různých oblastí. Díky nim vznikaly osady a budoucí větší města a na jejich obranu se budovaly strážní tvrze a hrady. Tyto osady vznikaly nejčastěji v oblastech nalezišť stříbra, nebo na výhodných křižovatkách obchodních cest. (Podhorský, 2003) Vznik prvních královských měst probíhal rychleji na Moravě než v Čechách. Mezi prvními královskými městy na Vysočině byly roku 1227 Jemnice a roku 1233 Jihlava1. (Podhorský, 2003) V 16. a 17. století byly osady často trýzněny různými pohromami jako byly požáry, či časté epidemie. I přes tyto všechny pohromy bylo 16. století pro většinu obcí a měst obdobím rozkvětu, ve kterém byl největší rozvoj řemesel a obchodu. (Pergler, 2004) Tím víc byl tragičtější dopad třicetileté války a později násilné rekatolizace i útlak nevolníků. To vše vedlo v 2. polovině 18. století k řadě selských bouří. Díky zavedení železnice a průmyslovému rozmachu přišlo hospodářské zlepšení. Nejprve zde vznikaly továrny zaměřené na zemědělskou výrobu a těžbu surovin a teprve v 2. polovině 20. století zde začal postupně převažovat strojírenský a textilní průmysl, který má na Vysočině velký význam až do dnešní doby. (Podhorský, 2003)

1

Praha byla na královské město povýšena až roku 1245

14

Ačkoliv kraj Vysočina svou polohou přesně obepisuje hranice Českomoravské vrchoviny, krajská reforma z 90. let 20. století právě tuto odvěkou hranici nevzala vůbec v potaz. (Pergler, 2004) Kraj Vysočina jako vyšší územní samosprávný celek České republiky vznikl na základě zákona č. 347/1997 SB. o vyšších územně-správních celcích, který byl Parlamentem České republiky schválen v prosinci 19972. Ještě do května 2001 se však nazýval Jihlavský kraj, než novela změnila jeho název na Kraj Vysočina. Prvním hejtmanem tohoto kraje byl Ing. František Dohnal, který byl v čele kraje v letech 2000-2004, jeho následovníkem se stal RNDr. Miloš Vystrčil (2004-2008) a posledním současným hejtmanem je MUDr. Jiří Běhounek, který je v čele kraje od roku 2008. (Pergler, 2004)

2.3

Geografie 2.3.1

Podnebí a povrch

Vysočina se rozprostírá v klimaticky mírném pásu. Ale vzhledem k tomu, že na rozložení teplot má největší vliv nadmořská výška a reliéf, jsou teploty na Vysočině značně rozdílné, což je způsobeno rozmanitou Českomoravskou vrchovinou, která se rozprostírá na celém území Vysočiny. Na jihu se nalézá západní část Jevišovické pahorkatiny a na severu Javořická pahorkatiny, na západě je rozprostřena Křemešnická vrchovina, na severozápadě leží Hornosázavská pahorkatina. V severní části Vysočiny jsou zahrnuty unikátní Žďárské vrchy s Hornosvrateckou pahorkatinou, na východě a v centru je Křižanovská vrchovina. V Jihlavských vrších (Javořické pahorkatině) se nachází nejvyšší hora Javořice (837 m). Jen o metr nižší je vrchol Devět skal ve Žďárských vrších. Nejnižší body Vysočiny se nachází v údolí Oslavy, Jihlavy a Rokytné. (Pergler, 2004)

2.3.2

Vodstvo

Jak uvádí Pergler (2004) z hydrologického hlediska se Vysočina řadí k jednomu z nejvýznamnějších regionů České republiky. Vysočina je totiž pramennou oblastí,

2

Krajské úřady začaly fungovat k 1. lednu 2000

15

odkud odtékají řeky do Severního moře a některé do Černého moře. Úmoří Severního moře do kraje zasahuje Želivkou a Sázavou, které vtékají do Vltavy a ta poté do Labe. Obdobně jihovýchodní polovina kraje patří k úmoří Černého moře a povodí Dunaje, ale do kraje povodí zasahuje pouze menšími řekami, např. Svratkou či Jihlavou. Do těchto čtyř hlavních řek kraje se vlévá řada přítoků, jako jsou např. Oslava, Trnava nebo Rokotná. Mezi vodáky oblíbená a zároveň v kraji nejdelší řekou je Sázava. Tato řeka vytéká jako malá říčka z vodní plochy Velké Dářko a než vteče do Vltavy naměří se jí celkem 218 km. Každý potok je přehrazen řadou rybníků, které plní funkce od hospodářských přes rekreační až po krajinotvorné. Nejproslulejší oblastí s rybníky je na Vysočině území v okolí měst Žďár nad Sázavou, Jihlava a Pelhřimov. Největší z nich, Velké Dářko, byl vybudován již v 2. polovině 15. století. Původně sloužil jako zásobárna vody pro okolní železářské hamry. Dnes je však využíván především jako rekreační rybník, sloužící také jako chovný. (Pergler, 2004)

2.3.3

Flóra a fauna

Díky nepřítomnosti těžkého průmyslu a malému osídlení krajiny patří Vysočina k oblastem s nejzachovalejší přírodou v České republice. Lesy jsou nejvýznamnějším krajinným prvkem Vysočiny, protože tvoří přes 30 % plochy tohoto území. Převládají zde lesy jehličnaté s ojedinělým výskytem bukových porostů. Pro pramenné oblasti jsou velmi typické rašelinné a slatinné louky. Je zde mnoho lokalit, které jsou vyhlášeny za chráněná území. (Podhorský, 2003) Vysočina je domovem velkému množství živočichů žijících převážně v lesnatých oblastech jako např. jelen, srnec, černá zvěř, liška, kuna a z menších obratlovců např. rejsek horský a ve vlhčích oblastech hraboš mokřadní. (Podhorský, 2003)

2.3.4

Ochrana přírody

Ochrana přírody je zvláště v dnešní době nutností, proto některé lokality v oblasti Vysočiny byly chráněny už od roku 1933 – zbytky pralesa na Žákově hoře a rašeliniště u Velkého Dářka. Na území Vysočiny se v současnosti nacházejí dvě chráněné krajinné oblasti a více než 120 zvláště chráněných lokalit. V severní části Vysočiny je Chráněná krajinná oblast 16

Žďárské vrchy, jež byla vyhlášena roku 1970 o ploše 709 km2 a od roku 1991 je zde i druhá Chráněná krajinná oblast Železné hory o celkové ploše 284 km2. V CHKO Žďárské vrchy se nachází dalších 46 maloplošných chráněných území, z toho čtyři patří mezi Národní přírodní rezervace – jedná se o Žákovu horu, Ransko, Dářko a Radostínské rašeliniště, z čehož poslední dvě zmíněné oblasti si zařazení do Národní přírodní rezervace vysloužily díky výskytu rašelinišť . V působnosti Správy CHKO Železné hory se nachází 22 maloplošných chráněných území, jedna národní přírodní rezervace a 11 přírodních památek. Z nich čtyři leží na území Vysočiny – a to Mokřadlo, Údolí Doubravy, Zlatá louka a Maršálka. Ostatní oblasti spadají již do Pardubického kraje, na jehož hranicích se Žďárské vrchy nalézají. (Pergler, 2004) Pro zachování cenných krajinných celků, původních porostů, ohrožených ekosystémů a vzácných druhů flóry a fauny je vyhlášeno i devět přírodních parků a další desítky přírodních rezervací. K výčtu ojedinělých přírodních památek patří ještě tři národní přírodní památky na území Vysočiny – Hojkovské rašeliniště, Jankovský potok, a Svářeč. (Pergler, 2004) Moderním a velmi populárním modelem pro seznamování člověka s přírodou jsou naučné stezky. Na území Vysočiny těchto stezek nalezneme nepřeberné množství. Ty mají zároveň návštěvníky poučit a také na ně působit výchovně. Avšak tyto stezky nejsou vždy pouze v přírodě, ale nalezneme je i v městech jako je například Městská naučná stezka – po stopách historie města Humpolec.

2.4

Obyvatelstvo a hospodářství

Kraj Vysočina obývá přes 513 tisíc obyvatel, čímž se řadí k nejmenším v republice, co do počtu obyvatel. Počet obyvatel ovlivňuje i průměrnou hustotu zalidnění, které tudíž činí 76 obyvatel na 1 km2. Průměrný věk zdejších obyvatel se pohybuje kolem 38 let. (Pergler, 2004) Na Vysočině se sice nenalézá velké množství lidnatých měst, ale zato síť menších sídel je zde poměrně hustá. Důležitými průmyslovými odvětvími v kraji byly především strojírenské závody (Žďár nad Sázavou) a potravinářský průmysl (kostelecké uzenářské závody, pivovary…). Jak uvádí Pergler (2004) půda na Vysočině nepatří zrovna k nejúrodnějším, proto se zde 17

začaly pěstovat nenáročné plodiny, jako je řepka a brambory, čímž se ale Vysočina stala velmi významnou potravinářkou oblastí – v Havlíčkově Brodě vznikl i výzkumný ústav bramborářský.

2.5

Oblasti Vysočiny

Území kraje je tvořeno územími okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Tab. 1: Okresy kraje Vysočina se statistickými údaji z roku 2008 (zdroj: Wikipedie otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2009-06-17]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/)

Hustota zalidnění (obyv/km2)

Okres

Počet obyvatel

Rozloha (km2)

Havlíčkův Brod

95618

1264,95

76

120

111257

1199,32

93

123

72958

1290,00

57

120

Třebíč

114153

1463,07

78

167

Žďár nad Sázavou

119691

1578,51

76

174

Jihlava Pelhřimov

Počet obcí

Od začátku roku 2003 se kraje dělí na správní obvody tzv. obce s rozšířenou působností, jichž je v kraji Vysočina celkem 15: Bystřice nad Pernštejnem, Havlíčkův Brod, Humpolec, Chotěboř, Jihlava, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Nové Město na Moravě, Pacov, Pelhřimov, Světlá nad Sázavou, Telč, Třebíč, Velké Meziříčí a Žďár nad Sázavou. (Pergler, 2004)

2.6

Sport

Sportem se označuje pohybová aktivita konaná podle daných pravidel nebo zvyklostí a měla by sloužit k rozptýlení a k zábavě. Výsledky sportovních aktivit jsou měřitelné a porovnatelné [Wikipedie

mezi

jednotlivými

otevřená

provozovateli

encyklopedie

[online].

stejného [cit.

sportovního

2009-06-17].

odvětví. Dostupný

z WWW: http://cs.wikipedia.org/]

2.6.1

Přístup ke sportu současné společnosti

Přestože si je většina lidí dobře vědoma zdravého působení aktivního pohybu, stejně je jen nízké procento lidí, kteří sportují pravidelně, nebo mají nějaký tělesný pohyb. Tento 18

problém přetrvává převážně v technologicky vyspělých zemí. Tím samozřejmě velmi rychle roste počet obézních lidí, lidí s vysokým obsahem cholesterolu v krvi a tím i riziko ohrožení infarktem a jinými životu nebezpečnými nemocemi. (Sekot, 2004) V obecně uznávaném manuálu evropského testu tělesné zdatnosti se hovoří o triádě tělesné zdatnosti, zahrnující dimenzi orgánovou, motorickou a kulturní. „Orgánová dimenze je spojena s tělesnou stránkou zdatnosti, motorická dimenze je žádoucí pro realizaci různých pohybových úkonů a kulturní dimenze má vztah k životnímu stylu, k utváření motivů a ke kvalitě života. V propagaci sportovních činností v širokém spektru volnočasových aktivit tak máme před sebou mnohdy vzájemně se překrývající a ne zcela obsahově vyhraněné pojmy jako wellness, zdatnost a zdraví.“ (Sekot, 2004)

2.6.2

Vymezení sportovních aktivit

Podle Sekota (2003) lze formy sportovních aktivit vymezit do těchto kategorií: •

Klubový sport je organizačně vázaný na sportovní kluby či federace a vyznačuje se růzností motivů od relaxace přes potřebu společenských kontaktů po snahu o maximální výkony.

•

Rekreační sport slouží zároveň k odpočinku, zábavě a znovunabytí fyzických i psychických sil. Provozuje se ve volném čase a charakteristickým znakem je svobodně volený program.

•

Fitness sport je zaměřen na tělesnou zdatnost jedince s důrazem na rozvoj aerobní a silové zdatnosti včetně žádoucích tělesných proporcí. Tyto sportovní aktivity se zpravidla provádí v technicky vybavených zařízeních, nebo jsou individuální záležitostí typu jogging, plavání…

•

„Adrenalinové“ sporty obsahují silné znaky rizika, dobrodružství a napětí. Tyto sporty jsou zpravidla technicky a tedy i finančně náročné.

•

Požitkářské sporty provozují se výjimečně a mají povahu exkluzivní zábavy. Provádí se především v turisticky populárních destinacích a jsou známy jako S-sporty podle anglických slov (sun, sea, sand, show, sex, speed, satifaktion).

•

Kosmetický sport je jednostranně a programově zaměřen na dokonalý osobní vzhled. Tento druh sportu je silně provázán se dvěma výše uvedenými typy. 19

2.6.3

Sport v cestovním ruchu

Cestovní ruch tvoří silně rostoucí odvětví světové ekonomiky a odráží tak i změny v životním stylu a hodnotové orientaci velké části obyvatel současného světa. Stále se rozvíjející odvětví označované jako sportovní turistika lze chápat dvěma způsoby. V užším pojetí se jedná o cestování za účelem účastí na sportovních soutěžích, zatímco v širším pojetí se jedná o sportovní aktivity, které tvoří pouze vedlejší součást volnočasových rekreačních aktivit jako účelu cestování. Přitom se rozlišuje: •

Domácí sportovní turistika je více než jednodenní cesta za sportem a přesahuje vzdálenost 40 kilometrů.

•

Zahraniční sportovní turistika je cestou do zahraničí za účelem účasti jako divák, aktivní účastník nebo funkcionář. (Sekot, 2003)

Z hlediska obsahu aktivní sportovní turistiky lze rozlišovat rekreační formy jako je rybolov, golf apod. a zážitkové aktivity vyžadující již určitou fyzickou zdatnost a sportovní dovednost. (Sekot 2003)

2.7

Průvodce cestovního ruchu

„Předmětem průvodcovské činnosti je opětovné provázení skupin účastníků cestovního ruchu nebo jednotlivých účastníků, péče o zabezpečování a dodržování dohodnutého programu a poskytování informací za úhradu. V současné době je vykonávají průvodci na základě svého živnostenského listu. Činnost průvodce cestovního ruchu provádějí někteří průvodci jako vedlejší činnost.“ (Orieška, 1999)

2.7.1

Právní podmínky výkonu činnosti průvodce

Právní vztahy mezi průvodcem a CK : 1.

Interní pracovník – průvodce je zaměstnancem CK

2.

Externí pracovník: A) samostatný podnikatel - pracuje na základě živnostenského oprávnění B) průvodce nemá živnostenský list – v tomto případě ho CK zaměstná na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti 20

Podle novely živnostenského zákona č. 130/2008 Sb.je činnost průvodce cestovního ruchu živností volnou. To znamená, že průvodce musí splňovat pouze všeobecné podmínky pro provozování živnosti. Všeobecné podmínky: •

dosažení věku 18 let,

•

způsobilost k právním úkonům,

•

bezúhonnost,

•

nulové daňové nedoplatky z předešlého podnikání,

•

nulové nedoplatky vůči státu.

2.7.2

Příprava průvodce na zájezd

Zpracování informačního minima Informační minimum je uspořádaný seznam informací o dané destinaci a je základním pilířem pro průvodcův výklad. Informace by měl průvodce čerpat z ověřených zdrojů, jako jsou encyklopedie, knižní průvodci, odborné publikace apod. Tyto informace je potřeba stále ověřovat a aktualizovat. (Orieška, 1999) Topografická příprava Topografická příprava se zaměřuje na jednotlivá místa nalézající se na trase zájezdu, popřípadě na pobytová místa. Samozřejmostí je prostudování trasy na podrobné mapě. (Orieška, 1999) Je také nutné prostudovat plány měst a připravit trasy pro pěší prohlídky a okružní jízdy. V rámci přípravy je dobré si vypsat i čísla silnic, po kterých se pojede. Součástí přípravy je výpočet kilometrů na jednotlivé dny, ty se mohou vypočítat pomocí různých internetových plánovačů tras. Je třeba si zjistit případné objížďky na trase. (Rux, 2007) Při topografické přípravě je dobré si připravit tzv. excerpční lístky. Ty obsahují stručné informace o zajímavých městech a místech na trase, kterými se projíždí.

21

Chronologická příprava Chronologická příprava je podrobné zpracování časového rozvrhu na každý den. Při plánovaní jakékoli trasy musí mít průvodce na vědomí, že řidiči musí při své práci dodržovat Mezinárodní úmluvu o práci osádek motorových vozidel (AETR), který by měl také sám znát a dohlížet na jeho dodržování. Seznámení s druhem a podmínkami pojištění Průvodce si musí ještě před začátkem zájezdu zjistit zda cestovní pojištění je v ceně zájezdu, u které pojišť ovny a v jakém rozsahu bylo uzavřeno a jaké jsou jeho podmínky. (Rux, 2007) Psychologická příprava Psychologická příprava je zaměřena na účastníky ve skupině a měla by probíhat již před zájezdem a v jeho průběhu stále pokračovat. Čím víc informací má průvodce o účastnících, tím lépe se mu s nimi pracuje. Musí znát složení skupiny z hlediska manželských párů, rodin s dětmi a stáří účastníků. Průvodce by měl mít základní znalosti psychologie a schopnost tyto teoretické poznatky aplikovat v praxi. (Rux, 2007) „Dokonalá znalost účastníků skupiny je předpokladem autority průvodce, umožňuje modifikaci programu (mimo závaznou část) a jeho přizpůsobení konkrétním požadavkům účastníků. Psychologická připravenost průvodce se zvyšuje úměrně se získanými zkušenostmi.“ (Orieška, 1999) Příprava slovního projevu Slovnímu projevu je třeba věnovat nejvíce pozornosti, protože je nejvýznamnějším příspěvkem k úspěchu zájezdu nebo pobytu. Příprava slovního projevu průvodce je jakýmsi vyvrcholením jeho přípravy na zájezd. Musí si dávat pozor na správné mluvení do mikrofonu a správné dýchání. Průvodce by měl mít také na paměti, že někdy méně znamená více a že není nutné podávat detailní informace. (Rux, 2007)

2.7.3

Povinnosti průvodce během zájezdu

Mezi základní povinnosti průvodce patří dostavení se včas na místo odjezdu, nejlépe půl 22

hodiny až hodinu před plánovaným odjezdem a kontrola označení dopravního prostředku. Poté překontroluje jmenovitě podle seznamu účastníky zájezdu, přivítá se s nimi, představí sebe i řidiče a seznámí účastníky s trasou a programem. Průvodce stále musí dbát na to, aby účastníci dostali všechny služby podle programu v dohodnuté i kalkulované ceně i kvalitě. Pokud se však vyskytnou nedostatky, které se mu nepodaří odstranit, zapíše je do knihy přání a stížností, poté je uvede ve zprávě o zájezdu. Průvodce musí především dbát na dodržování bezpečnostních opatření a k tomu nabádat i účastníky zájezdu. Pokud se přesto některému z účastníků přihodí úraz nebo onemocní, musí průvodce poskytnout první pomoc, zabezpečit lékařské ošetření a případný odvoz do nemocnice. V případě ztráty zavazadla nebo jiné osobní věci účastníka zájezdu, oznámí tuto skutečnost pracovníkovi zařízení, ve kterém ke ztrátě došlo popřípadě bezpečnostním orgánům a sepíše protokol. Průvodce se vhodným způsobem stará i o volný čas účastníků, dbá na svůj zevnějšek a snaží se předcházet jakýmkoli sporům. Poslední den vyhodnotí s účastníky průběh zájezdu a po jeho ukončení ho vyúčtuje cestovní kanceláři a odevzdá potvrzené doklady. (Orieška, 1990)

2.7.4

Povinnosti průvodce během pobytu

V ubytovacím zařízení průvodce nejprve odsouhlasí složení pokojů, vyhrazená místa pro stravování a dobu stravování. Po příchodu účastníků zkontroluje doklady o zaplacení, předá případné poukázky na stravování, oznámí místo a časy podávání stravy a domluví se s účastníky na první informační schůzce. Na schůzce účastníky seznámí s podrobným programem zájezdu a podá jim informace o kulturním, sportovním a společenském životě v místě pobytu. Během celého pobytu řeší případné nedostatky týkající se ubytování nebo stravování. Při naplánovaném výletu si průvodce předem ověří zajištění dopravního prostředku, výletu se zúčastní a poskytne výklad. V případě nepříznivého počasí zabezpečí vhodný náhradní program. (Orieška, 1999)

2.7.5

Styl práce průvodce cestovního ruchu

Styl práce průvodce cestovního ruchu se rozlišuje podle hlediska přístupu průvodce k účastníkům, podle jeho zkušeností, schopností a osobních kvalit. Rozlišují se tři základní styly práce – autokratický, liberální a demokratický.

23

Autokratický styl práce Průvodce působí jako velmi negativní typ, nespolupracuje s účastníky, o všem rozhoduje sám, neumožňuje spoluúčast kolektivu, vystupuje jako velitel nebo nadřízený, nepřijímá názory ostatních, od účastníků se dost distancuje a je velmi panovačný. (Rux, 2007) Liberální styl práce Průvodce ponechává skupině přílišnou volnost, jeho vědomosti ani schopnosti nestačí na výkon funkce a svou činností spíše způsobuje dezorganizaci a chaos. (Orieška, 1999) Demokratický styl práce Průvodce spolupracuje se skupinou, respektuje názory účastníků, ale přesto si je vědom své odpovědnosti. Umí využít motivaci, kázeň a integraci skupiny, jejího morálního profilu, čímž vykonává určitý společensko-psychologický tlak na podřízenost zájmů jednotlivců zájmům celé skupiny. (Orieška, 1999)

2.7.6

Vlastnosti průvodce cestovního ruchu

Díky přímému kontaktu s účastníky zájezdu je průvodce považován za nejdůležitější osobu při realizaci zájezdu. Skrz jeho práci a celkový přístup budou účastníci posuzovat celý zájezd. Proto je podle Ruxe (2007) nutné, aby průvodce měl alespoň tyto základní vlastnosti: morální:bezúhonnost,

zodpovědnost,

svědomitost,

vztah

k lidem,

pohotovost,

rozhodnost, organizační schopnosti, poctivost v manipulaci se svěřenými hodnotami, autorita u účastníků a řidiče, dochvilnost, přesnost, optimismus… rozumové: odborné znalosti (dějepis, zeměpis), jazykové znalosti, všeobecný kulturní rozhled, stálé vzdělávání, schopnost vnímat souvislosti, paměť , řečnické nadání tělesné: dobrý zdravotní stav ostatní: orientační schopnosti (ve městě i v terénu), záliba v cestování, schopnost předcházet konfliktům, znalost pravidel společenského chování (oblečení, hygiena).

24

2.8

Typologie účastníků

Každý člověk je jedinečná osobnost, chová se a koná odlišně, má různé názory a specifické vlastnosti. Přesto existují určité společné rysy pro jednotlivé skupiny lidí, podle kterých může průvodce rozlišovat a přizpůsobit jim své chování a rozhodování. „Psychologické a praktické poznatky umožňují rozeznávat více typů účastníků. Klasifikačním hlediskem může být temperament účastníka, jeho charakter a z toho vyplývající způsob jeho chování, dále původ, pohlaví, věk, příp. další hlediska. Podle uvedených kritérií stanovíme jednotlivé typy účastníků bez nároků na jejich vyčerpávající charakteristiku. Předtím je však třeba ještě poznamenat, že typická osobnost určité skupiny účastníků cestovního ruchu se označuje též pojmem modální osobnost. Může se jednat o skupiny pracovní, etnické nebo jiné.“ (Orieška, 1999)

2.8.1

Typy účastníků podle temperamentu

Sangvinik Je velmi živý s rychlými reakcemi, přesto rozvážný a ovládající se. Jako účastník je výřečný. Nezpůsobuje žádné problémy, v komunikaci s ním lze navázat na jeho aktivitu, rychlé tempo, družnost, pohotovost. Je vítaným účastníkem zájezdu, nejsou s ním žádné problémy. Velmi dobře se s ním spolupracuje. (Rux, 2007) Cholerik Je rychlý, výbušný, prudký, netrpělivý, těžko zvládá své chování, ve kterém dochází k náhlým změnám. Ve společnosti je velmi aktivní, avšak někdy dokáže negativně ovlivnit

až

rozvrátit

zájezd

bezdůvodnými

nekontrolovatelnými

výbuchy

nespokojenosti. K němu je potřeba individuální přátelský přístup. (Rux, 2007) Flegmatik Je pomalý, klidný, rozvážný, trpělivý, vytrvalý, méně společenský. Změněným podmínkám se přizpůsobuje pomalu a nerad, těžko mění své návyky, nerad mnoho mluví, dlouho se rozhoduje. Průběh zájezdu dokáže narušit nedochvilností, je třeba ho taktně usměrňovat. (Rux, 2007)

25

Melancholik Je slabý typ, velmi citlivý na podněty okolí, dotýkající se hlavně jeho samého nebo jeho blízkých. Je vážný, často plachý, roztržitý, pesimistický, nedůvěřivý a bez důvěry ve vlastní síly a schopnosti. Je více uzavřený, málo iniciativní, s nevýrazným hlasovým projevem. (Rux, 2007)

2.8.2

Typy účastníků podle individuálních rysů charakteru

Každý člověk má své typické charakterové vlastnosti ovlivňující jeho chování. Podle těchto charakterových rysů se mohou účastníci dělit na rizikové a bezrizikové. Do skupiny účastníků s rizikovým chováním je možno zařadit negativního, ješitného, nenávistného, agresivního, bezohledného též i bázlivého, či uzavřeného účastníka. Bezrizikový účastník je optimistický, rozhodný, přátelský, sdílný, klidný. (Rux, 2007)

2.8.3

Typy účastníků podle provenience

Dělení účastníků podle provenience neboli původu slouží k dělení na tuzemské občany a na cizince. Pro možné a efektivní jednání s cizincem, je nutná znalost cizích jazyků, národních zvyklostí, gastronomických odlišností atd. (Orieška, 1999) Dalšími klasifikačními kritérii mohou být věk, pohlaví, motivace účasti na cestovním ruchu apod.

2.9

Kalkulace zájezdů

Kalkulace je stanovení vlastních nákladů a ceny na jednoho účastníka zájezdu. Při kalkulaci zájezdů je potřeba brát vždy na zřetel časový harmonogram, způsob dopravy a smluvní zajištění ostatních služeb. Kalkulaci lze rozdělit na předběžnou – v níž se stanovují předpokládané náklady na zájezd a předpokládaná cena zájezdu a výslednou – ta se sestavuje až po uskutečnění zájezdu a po výpočtu skutečných nákladů vynaložených na zájezd přičemž se zjišť ují i příčiny odchylky od předběžné kalkulace.

26

Do kalkulace se vždy musí promítnout veškeré náklady: a) klasické – ubytování, stravování, pojištění, platy… b) zisk – částka kterou chceme vydělat, výše zisku u pobytových zájezdů se pohybuje průměrně kolem 30 % c) systém slev Náklady spojené s kalkulací zájezdu se člení na nepřímé a přímé. Nepřímé náklady jsou společné náklady, které se musí vždy na zájezd vynaložit bez ohledu na skutečný počet účastníků. Jedná se především a zpravidla o náklady na dopravu, průvodce, kurzovní riziko a akce za pevné ceny. Přímé náklady se stanovují přímo na jednotlivého účastníka zájezdu. Pokud se zájezdu některý z přihlášených nezúčastní, je možnost tyto náklady na tohoto účastníka neuhrazovat nebo reklamovat. Za nepřímé náklady se považují náklady na ubytování, stravování, vstupné či pojištění apod. (Kunešová, 2004)

2.9.1

Nepřímé náklady

Kalkulace cen dopravy Kalkulace se vypracovává pro všechny druhy dopravy, která se při zájezdu využívá a to i např. transfery, lanovky, trajekty…. Ceny vycházejí z podmínek dodavatele včetně podmínek pro storno. Náhrada za ujeté kilometry Při kalkulaci autokarové dopravy se vychází z počtu ujetých kilometrů s navýšením o 5 až 10 % pro neplánované kilometry jako jsou například objížďky. Dále se připočítávají tzv. přístavné kilometry, což jsou kilometry které musí autokar urazit z garáže na přístavné místo a zpět. Čekací doba Čekací doba se počítá po čtvrthodinách a počítá se každá započatá čtvrthodina. Při vícedenních zájezdech se zpravidla nezapočítává doba mezi osmnáctou a šestou hodinou ranní, pokud se však v tomto čase autokar nepoužívá. Tato doba ale může být upravena po domluvě s autodopravcem.

27

Náklady na ostatní řidiče Výši mzdy stanovuje dopravce v předem dané smlouvě. Kromě mzdy se musí řidičům zaplatit i ubytování. Stravné řidičů Při tuzemském zájezdu je stravné řidičů započítáno již v ceně za 1 ujetý kilometr. Ostatní náklady Platí se jen v případě, jsou-li předem dané dopravcem ve smlouvě např. N na telefon. Poplatky za užití silnic a za parkování Jedná se o poplatky za užití dálnic a některých druhů komunikací. Je třeba si předem zjistit, kolik bude kde stát parkovné. Kalkulace nákladů na průvodce Odměna průvodci vychází z paušální sazby dané v předem sepsané smlouvě. Do odměny se průvodci započítává i jeho příprava na zájezd a vyúčtování. Pokud mají účastníci zájezdu plnou penzi, má na ni průvodce také nárok. Je-li zájezd bez stravy, musí se průvodci podle zákona poskytnout stravné. Ubytování průvodce Pokud nemá průvodce ubytování v rámci ubytování účastníků zdarma, je třeba započítat i tento náklad do kalkulace. Akce za pevné ceny Průvodcům poskytují provozovatelé služeb velmi často vstup zdarma. Ale pokud se jedná o vstup do divadla, koncert apod. je třeba vždy počítat i s nákladem na průvodce.

2.9.2

Přímé náklady

Přímé náklady se platí přímo na místě při čerpání služby, nebo je možné již objednanou službu stornovat, pokud je méně skutečných účastníků než plánovaných. Jedná se především o náklady na stravování, ubytování a různé vstupné do objektů.

28

Ubytování a stravování Při zajišť ování ubytování a stravování je třeba vycházet z předem stanovených podmínek zájezdu a z přání jednotlivých účastníků, kteří si zaplatili různorodé služby. Každý účastník může mít různé požadavky např. na ubytování – někdo si přeje výhled na moře, druhý zase jednolůžkový pokoj s vlastní koupelnou a podobně. Pojištění účastníků Podle zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu musí být všechny cestovní kanceláře pojištěny. Toto pojištění je povinné pro případ úpadku cestovní kanceláře a pro případnou repatriaci svých klientů do vlasti. (Kunešová, 2004) Cestovní pojištění pro klienty bývá často v ceně zájezdu, nebo si ho může klient sjednat sám. Kurzové riziko Kurzové riziko se započítává při kalkulaci zahraničního zájezdu. Slouží k pokrytí nákladů při změnách devizového kurzu o více než 10 % při zvýšení jeho stavu po vypsání ceny zájezdu. Realizace cestovní kanceláře Realizace cestovní kanceláře se počítá až na úplném konci kalkulace zpravidla s přirážkou ve výši 15-30 %. Tato přirážka má sloužit k pokrytí nákladů a navíc plánovaný zisk.

29

3 Metodologická část Hlavním cílem provedeného výzkumu bylo zjistit, jak by byli potenciální klienti s níže popsanými třemi navrženými zájezdy spokojeni či nespokojeni a jaký názor na tyto zájezdy mají případní prodejci zájezdů tj. cestovní kanceláře. Dílčím cílem výzkumu bylo zjistit důležitá kritéria spokojenosti a na základě výzkumu navrhnout nejvhodnější opatření.

3.1

Definování respondentů

Ve výzkumu jsem měla dvě skupiny respondentů. Jednou skupinou byla široká veřejnost a druhou skupinou byly cestovní kanceláře. Každá tato skupina měla definované své specifické otázky. Tyto otázky odrážely hlavní motivy pro zjištění názorů obou skupin. Vzory dotazníku jsou uvedeny v přílohách č. 6 a 7.

3.2

Zkoumaný soubor

Základní zkoumaný soubor zahrnoval celkem 150 osob z široké veřejnosti. Dotazováno bylo 39 mužů a 111 žen. Cestovních kanceláří včetně jejich poboček bylo osloveno celkem 783; samotných cestovních kanceláří bez jejich dalších prodejních míst bylo 505. Avšak celkový počet odpovědí od těchto cestovních kanceláří, které jsem obdržela je 35 tzn. 4,47% návratnost.

3.3

Použitá metoda výzkumu

Pro výzkum byla použita metoda dotazníková. Pro snazší hodnocení zájezdů byly vytvořeny krátké popisy zájezdů, které jsou vhodné i pro uvedení do katalogů cestovních kanceláří. Tyto letáky jsou uvedeny jako příloha č. 5. Respondenti dostali k vyplnění dotazníky, které obsahovaly otázky týkající se jejich názorů k navrženým zájezdům. V dotazníku byly otázky s již předdefinovanými odpověďmi, ale zároveň jim byl poskytnut prostor, ve kterém mohla jak veřejnost tak cestovní kanceláře dále doplňovat a rozvíjet své názory týkající se zájezdů. Vzory dotazníku jsou uvedeny v příloze č. 6 a č. 7.

30

3.4

Výběr formy dotazování

K výzkumu bylo použito dotazníkové šetření a jako nejlepší forma dotazování bylo zvoleno umístění na internet a s ním on-line dotazník. Avšak pro možné umístění letáčků, již navrženého dotazníku a pro možný přístup všech dotazovaných, bylo třeba si vytvořit vlastní webové stránky. Tyto stránky bylo možné nalézt na adrese http://bakalarskydotaznik.xf.cz. Ukázka z webových stránek je uvedena v příloze č. 8. Přednosti této formy jsou vysoká odezva a především rychlost získání dat. Zároveň díky této formě je rychlé a jednoduché vyhodnocování. Nevýhodou této formy výzkumu může být neznalost některých lidí práce na počítači a internetu a neosobní kontakt. Ale jelikož každá cestovní kancelář potřebuje ke své činnosti počítač, bylo tím toto riziko omezeno. Stejně jako u široké veřejnosti, kdy téměř každý, včetně současných seniorů umí alespoň částečně počítač s internetem ovládat. Dotazníkové šetření bylo realizováno v průběhu měsíce dubna a května roku 2010.

3.5

Výběr formátu dotazníku a jeho uspořádání

Po definování otázek byl zvolen Likertův formát, jehož stupnice se skládala ze čtyř až pěti možností odpovědí, podle jednotlivých otázek. Toto rozhraní je jasné a dostatečné pro všechny otázky v dotazníku. Před začátkem vyplnění dotazníku byli respondenti v úvodu seznámeni s cílem výzkumu, požádáni o jeho vyplnění a poté následovalo poděkování. Další částí bylo seznámení se se všemi třemi zájezdy, které se otevírali ve vlastním okně, aby k nim byl přístup i během samotného vyplňování dotazníku. Po přečtení letáčků, mohli respondenti přikročit k dalšímu kroku a to již k samotnému vyplnění dotazníku. Jelikož na stránkách byly umístěny oba druhy dotazníků, byl každý z nich oddělen pod jiný odkaz. Tyto odkazy byly jasně popsány, pro kterou skupinu dotazovaných který patří tj. Dotazník pro veřejnost a Dotazník pro CK.

3.6

Vyhodnocování dat z dotazníků

Pro snadné vyhodnocování dat získaných z dotazníků byla vytvořena pomocí Excelu tabulka, která sloužila k vytvoření jednotlivých grafů.

31

4 Praktická část V této bakalářské práci jsou vytvořeny celkem tři pětidenní zájezdy v regionu Vysočina. Všechny tři zájezdy jsou zaměřeny na sportovní aktivity, z čehož jeden ještě nabízí kulturní poznání a druhý navíc relaxační a wellness služby. Ke každému zájezdu je vytvořena i vlastní kalkulace nákladů. Poté byly navrženy dva vhodné dotazníky pro zjištění názorů potenciálních klientů a cestovních kanceláří na tyto tři zájezdy. V závěru práce jsou tyto dotazníky vyhodnoceny a navržena opatření pro možný lepší úspěch těchto zájezdů, jak u zákazníků, tak u cestovních kanceláří pro případné zařazení těchto zájezdů do své nabídky.

4.1

Nabídky regionu Vysočina 4.1.1

Sportovní vyžití

Pro turisty zajímající se především o přírodu nabízí Vysočina mnoho atraktivních turisticky značených cest a cyklostezek. Rozsah pěších značených cest na Vysočině se blíží již ke třem tisícům kilometrů. A značkaři z Klubu českých turistů rovněž obnoví ročně třetinu všech tras, včetně směrovek, tabulek, stojanů a směrovníků. (Tomáš, 2010) V případě nepříznivého počasí se zde nachází nepřeberné množství zastřešených sportovišť , ať už se jedná o kryté bazény, tenisové kurty, nebo posilovny. Vysoký podíl lesů láká k vycházkám nebo sběru lesních plodů. V těchto lesích se nachází i nemalé množství skal, vhodných k jejich překonávání lezením. V zimním období zde mohou návštěvníci využít nabídku upravených tratí na běžky nebo některý z lyžařských areálů.

4.1.2

Kultura

Milovníky turistiky s historickými exkurzy nemusí lákat pouze pro Vysočinu nejznámější tři památky na seznamu světového dědictví UNESCO, nýbrž i nepřeberné množství dalších historických, přírodních či technických památek. Jako zajímavá místa na Vysočině lze navštívit třeba Muzeum rekordů a kuriozit v Pelhřimově nebo betlémy v Třešti. Po celé Vysočině je i mnoho rozhleden pro seznámení se s Vysočinou z výšky. V každém městě je možnost i navštívit městské muzeum nebo galerii. Na památku 32

významným osobnostem z kraje Vysočina, nebo těm, kteří zde působili, jsou vystavěny různé památníky, busty, nebo zpřístupněny jejich rodné domy.

4.1.3

Relaxační a wellness služby

I návštěvník Vysočiny hledající odpočinek bude uspokojen nemalým množstvím nabídek služeb, jak jednotlivých poskytovatelů ubytovacích služeb, tak i podnikatelů zaměřených přímo na relaxační a wellness služby. Pouhý pobyt na Vysočině může díky svému zdravému životnímu prostředí a klidu na některé jedince působit ozdravně.

4.2

Tvorba vlastních zájezdů

V následujícím textu jsou navrženy tři sportovní zájezdy pro oblast Vysočiny, ke kterým se bude dále vztahovat následující analýza.

4.3

Sportovní zájezd

Pětidenní zájezd byl navržen do oblasti Žďárských vrchů, kde budou klienti ubytování v penzionu Kukla s polopenzí. Účastníci zájezdu se zúčastní turistiky na kole, lezení na skalách, paintballu a mnoha sportovních her. Ubytování Penzion Kukla nabízí příjemné ubytování v malé obci Kuklík v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Ubytování je ve 2-4 lůžkových pokojích s vlastním sociálním zařízením. K dispozici je v penzionu stolní fotbal, pingpongový stůl, venkovní kurt vhodný pro tenis, volejbal i nohejbal, nadzemní bazén a venkovní trampolína o průměru 4 m. Pro klienty je připravena i úschovna kol. Obrázek penzionu Kukla je umístěn v příloze č. 2. Stravování Účastníci mají v ceně zájezdu zahrnutou polopenzi. V penzionu je pro ubytované hosty vyhrazená nekuřácká jídelna pro 45 hostů s televizí. Možnost je ale také navštívit restauraci s barem, která nabízí díky krbu příjemné posezení. Hosté zde mohou sledovat velkoplošnou televizi nebo si zahrát šipky. V letním období lze využít venkovní posezení se slunečníky i večerním osvětlením. 33

Doprava Vlastní Popis zájezdu 1. den Kolem poledne příjezd a sraz všech účastníků zájezdu, společná schůzka a bližší seznámení s programem zájezdu. Odpolední turnaj ve volejbale, večeře a volný program. 2. den Po snídani odjezd na celodenní výlet na kolech na 20 kilometrů vzdálenou Zelenou Horu u Žďáru nad Sázavou. Návštěva kostela svatého Jana Nepomuckého, který byl postaven ve slohu barokní gotiky. Stavitelem byl Jan Blažej Santini-Aichel a tato stavba patří k jeho vrcholným dílům. V roce 1994 byla zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Obrázek kostela je k nalezení v příloze č. 2. Po návratu večeře a hra petanque. 3. den Po snídani odjezd na kolech do blízkých skal na lezení a jejich slaňování. Bude se zdolávat jedna z nejkrásnějších skal v centrální části Žďárských vrchů Drátenická skála, dosahující nadmořské výšky 775 m.n.m. Obrázek skály je uveden v příloze č. 2. Po návratu cvičení jógy a večeře. 4. den Dopoledne po snídani odjezd na 25 kilometrový výlet na kolech k Bystřici nad Pernštejnem k nedaleké vesnici Bratrušín na bezkontaktní adrenalinový sport, při kterém se používají speciální zbraně, které střílejí barevné želatinové kuličky – paintball. Ukázka z paintballu je uvedena v příloze č. 2. Po krátké přestávce v Bystřici nad Pernštejnem návrat do penzionu a na večeři. 5. den Po snídani odjezd k Velkému Dářku a zde možnost koupání. Velké Dářko je největší rybník Českomoravské vrchoviny a někdy se mu také říká "Moře Vysočiny". Rybník 34

má rozlohu 206 ha, ale přesto je dosti mělké - maximum 4 m, průměrná hloubka 1,5 m. Avšak tato rozlehlá vodní plocha se stala rájem pro příznivce koupání, windsurfingu, jachtingu, ale i projížďkám na loďkách. Okolí je velmi vhodné k turistice, cykloturistice a jízdě na koni. Okolo Velkého Dářka se vine naučná stezka, která prochází dokonce dvěmi národními přírodními rezervacemi - Dářkem a Radostínským rašeliništěm. Obrázek Velkého Dářka je uveden v příloze č. 2. V odpoledních hodinách návrat do penzionu a odjezd domů.

4.3.1

Kalkulace sportovního zájezdu

Nepřímé náklady Kalkulace cen dopravy: 0,Kalkulace nákladů na průvodce -

odměna průvodci: 5 x 1500 = 7 500,- Kč stravné: 1. den: 93 – 35% = 60,45 2. - 4 den: 3 x (146 -50%) = 219,5. den: 93 – 35% = 60,45 celkem: 339,90 Kč

-

vstupné: kostel na Zelené hoře: 70,-

CELKEM PRŮVODCE: 7 909,90 Akce za pevné ceny – kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře: 20 x 70 = 1 400,- paintball: 20 x 300 = 6 000,celkem: 7 400,- Kč CELKEM NÁKLADY NA OSOBU: 7 909,90 + 7 400 = 15 309,90 Kč Nepřímé N na osobu: 15 309,90 : (20 – 4 riziko neobsazenosti) = 956,87 Kč/osoba Přímé náklady Ubytování: 4 x 380= 1 520,Stravování: 4 x 90=360,35

Pojištění (v rámci vlastního zdravotního pojištění): 0,průvodce a vstupné na osobu: 956,87 CELKEM PŘÍMÉ NÁKLADY: 2 836,87 Realizace CK: 30 % z 2 836,87 = 851,061 KONEČNÁ CENA ZÁJEZDU: 2 836,87 + 851,061 = 3 687,93 (včetně DPH) CELKOVÉ NÁKLADY ZÁJEZDU Průvodce a akce za pevné ceny: 956,87 x 16 = 15 309,92 ubytování: 1 520 x 16 = 24 320,strava: 360 x 16 = 5 760,= 45 389, 92 Tržba: 16 x 3 687,93 = 59 006,88 Čistý zisk: 59 006,88 – 45 389,92 = 13 616,96 DPH: 20 % z 13 616,96 = 4 085,09 13 616,96– 4 085,09 = 9 531,87

4.4

Sportovně-poznávací zájezd

Tento 5denní zájezd se uskuteční kolem města Třebíč, ve kterém budou účastníci ubytováni v hotelu Zlatý kříž. Během tohoto zájezdu účastníci zhlédnou UNESCO památky v Třebíči a v Telči, zámek Jaroměřice nad Rokytnou, pivovar Dalešice a zámek Náměšť nad Oslavou. Ze sportovních aktivit si vyzkouší jízdu na koni, nordic wallking, golf, pojedou na výlet na kole. Ubytování „Hotel Zlatý kříž se nachází proti sousoší Cyrila a Metoděje uprostřed spodní strany centrálního Karlova náměstí v Třebíči, kde tvoří dominantní budovu náměstí, které je pouze o pár metrů menší než pražské Václavské náměstí a třetí největší v republice. Z hotelových pokojů je výhled na centrální náměstí anebo baziliku sv. Prokopa a

36

židovskou čtvrť, které jsou zapsány na seznamu UNESCO.“ [Hotel Zlatý kříž [online]. [cit. 2010-02-02]. Dostupný z WWW: http://www.zlatykriz.net/] Hosté budou ubytování v dvoulůžkových pokojích s vlastním sociálním zařízením. V hotelu se nachází restaurace Kleopatra se zimní zahradou a letní terasou, kavárna a čajovna Babylon. Letní střešní restaurace nabízí jedinečný pohled na město s jeho památkami. V hotelu mohou hosté dále využít relaxační centrum s whirpoolem, bazénem s protiproudem, saunou, masážní vanou a sprchou, masážní diagnostické křeslo, malé fitcentrum. V areálu hotelu se také nalézá kosmetika, kadeřnictví, internetové centrum, masáže, diskotéka, drogerie, manikúra, pedikúra, nehtové a piercingové studio. Obrázek hotelu je umístěn v příloze č. 3. Stravování V ceně zájezdu je zahrnuta snídaně podávaná přímo v hotelu. Doprava Vlastní; Jeden den výlet minibusem Iveco Daily Stratos od autodopravce Jaroslav Uchytil – zahrnutý v ceně zájezdu. Popis zájezdu 1. den Dopoledne sraz všech účastníků v penzionu, kde budou ubytováni a seznámeni s podrobným programem zájezdu. Kolem poledne prohlídka nejvýznamnějších památek jimiž jsou památky UNESCO Bazilika sv. Prokopa, židovská čtvrť a židovský hřbitov. Románsko-gotická Bazilika sv. Prokopa byla v roce 2003 zapsána na seznam světového kulturního a přírodního dědictví. Obrázek Baziliky sv. Prokopa lze nalézt v příloze č. 3. „Mimořádná architektonická hodnota baziliky svatého Prokopa tkví v tom, že v sobě spojuje principy dvou slohových období: románského a gotického. Není to přitom stavba přechodní: prvky gotické nepřekrývají prvky románské. Přestože stavitelé chrámu vycházeli z románské koncepce, byli již seznámeni s gotickými prvky a pracovali s nimi; příkladem budiž masivní gotická žebra krypty. Přitom vnějšek velké

37

apsidy je s výjimkou několika detailů takřka zcela románský.“ [Wikipedie otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2009-06-17]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/)] Židovská čtvrť byla společně s židovským hřbitovem zapsána v roce 2003 na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Jedná se o soubor 123 dochovaných domů. Mezi ně patří i 2 synagogy, budova židovské radnice, rabinát, nemocnice, chudobinec a dvě školy. Po pauze na oběd se všichni účastníci vydají procházkou do blízké vesnice Střítež, kde bude zařízen výcvik jízdy na koni. Po skončení návrat do penzionu. 2. den Po snídani odjezd na kolech do pivovaru Dalešice, proslaveného filmem Postřižiny, které se zde natáčeli. Prohlídka bude zaměřena na parostrojní výrobu piva, starý pivovarský provoz a návštěvníci uvidí i místo natáčení slavné „koupající scény“ z filmu Postřižiny. Ukázka pivovaru je v příloze č. 3. Po pauze na oběd návrat do Třebíče. 3. den V dopoledních hodinách se účastníci vydají stylem nordic walking do 15 kilometrů vzdálené Jaroměřice nad Rokytnou, kde se zúčastní prohlídky barokního zámku Jaroměřice nad Rokytnou i s jeho přilehlou zámeckou zahradou. Zámek Jaroměřice nad Rokytnou patří k nejkrásnějším a k nejnavštěvovanějším zámkům v České republice. Při stavbě budov vznikala zároveň i zámecká zahrada francouzské typu. Na druhém břehu říčky Rokotné se park rozkládá již v anglickém stylu. Obrázek zámku Jaroměřice nad Rokytnou je umístěn v příloze č. 3. „Prohlídka zahrnuje Sál předků, tři hudební salónky, modrý salón s obrazárnou, pracovnu hraběnky, zlatý přijímací salón, jídelnu, pracovnu hraběte, taneční sál, čínský kabinet, ložnici hraběte a v přízemí sala terrenu s římskými lázněmi. Místnosti jsou zařízeny ve stylu barokního šlechtického sídla.“ [Zámek Jaroměřice nad Rokytnou [online]. [cit. 2010-02-04]. Dostupný z WWW: http://www.zamek-jaromerice.cz/] Po prohlídce zámku a zahrad, ponechán účastníkům čas na prohlídku okolí a na oběd. Poté se všichni společně vydají zpátky do penzionu v Třebíči.

38

4. den Ráno po snídani bude k penzionu přistavěn minibus, který účastníky dopraví do Telče, kde si prohlídnout historické jádro města a zámek. Až do současnosti se celý areál dochoval v téměř nezměněné podobě jako jedna z nejvýraznějších památek renesančního slohu, proto byl určitě po zásluze zařazen na seznam světového dědictví UNESCO. Obrázek zámku v Telči je umístěn v příloze č. 3. Po prohlídce zámku se všichni společně vydají do nedalekého Vanova do golfového areálu Telč, kde se účastníci naučí na driving range správné golfové odpaly. Po tomto golfovém tréninku se všichni opět společně vydají minibusem zpátky do penzionu v Třebíči. 5. den Dopoledne po snídani se účastníci vydají na kole do Náměště nad Oslavou, která je vzdálena 21 kilometrů. Tam se zúčastní prohlídky místního zámku. Ukázka zámku je uvedena v příloze č. 3. „Zámek v Náměšti nad Oslavou postavený na skalnatém masívu na levém břehu řeky Oslavy patří mezi významné doklady renesančního stavitelství na Moravě. Původní hrad ze 13. stol. byl moravskými pány ze Žerotína přebudován v létech 1565-1578 na honosné renesanční sídlo, které se zachovalo v téměř nezměněné podobě dodnes. Součástí areálu jsou budovy tzv. "Vlašského dvora" v předzámčí, anglický park a malá francouzská zahrada. V roce 2001 byl areál zámku prohlášen Národní kulturní památkou. Interiéry zámku nabízejí unikátní expozice gobelínů, cenných obrazů či historického nábytku, zámecká kaple je pozoruhodná svoji architekturou i barokním mobiliářem, knihovna bohatým knižním fondem i štukovou klenbou s ojedinělou freskovou výzdobou a zdobenými renesančními arkádami.“ [Státní zámek Náměšť nad Oslavou [online]. [cit. 2010-02-06]. Dostupný z WWW: http://www.zamek-namest.cz/] Po prohlídce zámku budou mít účastníci volno na oběd a prohlídku města. Poté se vrátí na kolech zpátky do Třebíče odkud se budou moci všichni vrátit do svých domovů.

39

4.4.1

Kalkulace sportovně-poznávacího zájezdu

Nepřímé náklady Kalkulace cen dopravy Itinerář: Tab. 2: Itinerář trasy z Třebíče do Telče, Vanova a zpět (zdroj: vlastní výpočty)

ODKUD

KAM

Hotel Zlatý kříž,

Parkoviště, Na

Karlovo náměstí,

Sádkách, Telč

Třebíč Parkoviště, Na

Golf Club,

Sádkách, Telč

Vanov 21

Golf Club,

Hotel Zlatý kříž, Karlovo náměstí,

Vanov 21

ODJEZD

PŘÍJEZD

ČAS

KM

10:00

10:30

30 min

35,7

14:00

14:05

5 min

4,3

15:30

16:02

32 min

39

Třebíč

-

přístavné kilometry: 22,2 km

-

počet plánovaných kilometrů: 79 km

-

sazba za 1 km: 16,50 Kč

-

sazba za 1 hodinu čekání: 110,- Kč → ¼ hod = 27,50 Kč

Náklady za ujeté kilometry: 79 + 8 % + 22,2 = 107,52 km 107,52 x 16,50 = 1 774,08 Kč Náklady na čekání: 21 x 27,50 = 577,50 Kč Poplatky za parkování: 3,5 x 50 = 175,- Kč 40

DPH: 20 % z (1 774,08 + 577,50) = 470,43 Kč Cena celkem: 2 351,58 + 175 + 470,43 = 2 997,01 Kč Kalkulace nákladů na průvodce - odměna průvodci: 5 x 1500 = 7 500,- Kč -

ubytování: 4 x 490 = 1 960,- Kč

-

stravné: 1. den: 93,2.- 4 den: 3 x (146 -25%) = 328,50 5. den: 93 – 35% = 60,45 celkem: 481,95 Kč

-

vstupné – bazilika svatého Prokopa: 40,pivovar Dalešice: 50,golf: 150,zámek Náměšť nad Oslavou: 90,celkem: 330,- Kč

Akce za pevné ceny – koně: 20 x 300 = 6 000,- bazilika svatého Prokopa: 20 x 40 = 800,- pivovar Dalešice: 20 x 50 = 1 000,- zámek Jaroměřice nad Rokytnou: 20 x 90 = 1 800,- golf: 20 x 150 = 3 000,- zámek Telč:20 x 110 = 2 200,- zámek Náměšť nad Oslavou: 20 x 90 = 1 800,celkem: 16 600,- Kč CELKEM NEPŘ N: 2 997,01 + 7 500 + 1 960 + 481,95 + 330 + 16 600 = 29 868,96 Kč 41

Nepřímé náklady na osobu: 29 868,96 : (20 – 4 riziko neobsazenosti) = 1 866,81/osoba Přímé náklady Ubytování: 4 x 490 = 1 960,Stravování: 4 x 80 = 320,Pojištění (v rámci vlastního zdravotního pojištění): 0,průvodce a vstupné na osobu: 1 866,81 CELKEM NÁKLADY NA OSOBU: 4 146,81 Kč Realizace CK: 30 % 4 146,81 = 1 244,04 Kč KONEČNÁ CENA ZÁJEZDU: 4 146,81 + 1 244,04 = 5 390,85 Kč (včetně DPH) CELKOVÉ NÁKLADY ZÁJEZDU nepřímé náklady: 1 866,81 x 16 = 29 868,96 ubytování: 1 960 x 16 = 31 360,stravování: 320 x 16 = 5 120,= 66 348,96 Tržba: 16 x 5 390,85 = 86 253,60 Čistý zisk: 86 253,60 – 66 348,96 = 19 904,64 DPH: 20 % z 19 904,64 = 3 950,68 19 904,64 – 3 980,68 = 15 923,96 Kč

4.5

Sportovně-relaxační zájezd

Sport i relaxaci si účastníci zájezdu užijí v krásném a velmi klidném prostředí Českomoravské vrchoviny. Ubytovaní budou v penzionu uprostřed lesů mezi Bystřicí nad Pernštejnem a Novým Městem na Moravě. Místo jako stvořené pro aktivní odpočinek a relaxaci. Účastníci si užijí bazén, saunu i masáže, zahrají si bowling, tenis nebo zacvičí jógu. V ceně zájezdu je také zahrnuta polopenze, veškeré vstupy jako je například vstup do solné jeskyně, na bowling, nebo i do strašidelného zámku. 42

Ubytování Klienti budou ubytovaní v krásném 3* hotelu Skalský Dvůr situovaném na rozhraní CHKO Žďárské vrchy a přírodního parku Svratecká pahorkatina. Dvoulůžkové pokoje s výhledem do přírody, jsou vybaveny nově zrekonstruovanou koupelnou se sprchovým koutem a příslušenstvím. Areál hotelu nabízí bohaté sportovní a relaxační vyžití – krytý bazén s protiproudem a vířivkou, masáže, saunu, fitness, tenisové a volejbalové kurty, horská kola, ruské kuželky, kulečník, stolní tenis, elektronické šipky, pramice, vodní šlapadlo, streetball, či petangue. Obrázek hotelu je umístěn v příloze č. 4. Stravování Účastníkům bude poskytovaná polopenze v nekuřácké jídelně se 130 místy. Hostům je ještě k dispozici denní bar s 50 místy a nádherným výhledem do přírody. Doprava Vlastní Popis zájezdu 1. den V dopoledních hodinách se všichni účastnicí sejdou v penzionu, kde budou ubytováni a poté podrobně seznámeni s programem zájezdu. Po krátké informační schůzce se všichni společně vydají do sedm kilometrů vzdáleného Areálu sportu v Bystřici nad Pernštejnem. V něm si všichni společně zahrají bowling a poté se vydají zpátky k penzionu. Po večeři se všichni opět setkají venku a naučí se základní relaxační cviky. 2. den Po snídani se všichni společně vydají do Bystřice nad Pernštejnem, kde bude zamluvena solná jeskyně. Solná jeskyně se vyznačuje bakteriologickou čistotou, ideální teplotou a vlhkostí díky soli z Pákistánu a Mrtvého moře. Stěny jeskyně jsou prosvětlené a i podlaha jeskyně je vyhřívaná. Ukázka ze solné jeskyně je umístěna v příloze č. 4. Po relaxaci v solné jeskyni budou mít účastníci volný čas na prohlídku města a případný oběd. Poté následuje návrat do hotelu a do večeře volný program. Po večeři se klienti budou moci zúčastnit volejbalového turnaje na pronajatém hřišti u hotelu.

43

3. den Třetí den se účastníci vydají na kolech do Dolní Rožínky, ve které se nachází strašidelný zámek DraXmoor. Tento zámek je od hotelu vzdálený 10,6 kilometrů. Strašidelný zámek DraXmoor původně sloužil jako zámecká sýpka. Nyní se zámek návštěvníkům představí se svou strašidelně-fantastickou expozicí kombinovanou atraktivními exponáty, originálními sklepními prostory a středověko-pohádkovým tržištěm, poté budou návštěvníci uvedeni i na 3D film. Obrázek zámku je uveden v příloze č. 4. Po prohlídce a volném čase na oběd se všichni vydají zpátky do hotelu. V hotelu bude zamluven na dvě hodiny bazén, ve kterém se účastníci budou moci vyzkoušet aqua aerobic. Po večeři budou mít účastníci zájezdu volný program. 4. den Hned po snídani se všichni vydají do Areálu sportu, kde si vyzkouší lezení na umělé stěně, jejíž výška i převis je 11 metrů, zaujímá plochu 298 m2 a má 1 500 kusů úchytů. Po lezení budou mít účastníci volno na oběd v Bystřici nad Pernštejnem. Po návratu do hotelu bude pro účastníky přichystaná sauna a poté i večeře. 5. den Ráno bude pro účastníky přichystaná snídaně a dopoledne se budou moci zúčastnit turnaje v badmintonu nebo tenise. Od poledne budou moci všichni chodit na masáž celého těla. V odpoledních hodinách po závěrečném rozloučení se budou moci účastníci zájezdu vracet do svých domovů.

4.5.1

Kalkulace sportovně-relaxačního zájezdu

Nepřímé náklady Kalkulace cen dopravy: 0,Kalkulace nákladů na průvodce - odměna průvodci: 5 x 1500 = 7 500,- Kč -

stravné: 1. den: 93 – 35% = 60,45 2. - 4 den: 3 x (146 -50%) = 219,5. den: 93 – 35% = 60,45

44

celkem: 339,90 Kč -

vstupné: strašidelný zámek DraXmoor: 150,-

CELKEM PRŮVODCE: 7 989,90 Akce za pevné ceny – bowling: 2 x 160 = 320,- solná jeskyně: 800,- volejbalový kurt s míčem: 2 x 30 + 2 x 10 = 80,- strašidelný zámek DraXmoor: 20 x 150 = 3 000,- horolezecká stěna: 3 x 350 = 1 050,- sauna: 3 x 300 = 900,- badminton: 20 x 10 + 3 x 30 = 290,- tenis: 5 x 120 = 600,celkem: 7 040,- Kč CELKEM NEPŘÍMÉ NÁKLADY: 7 989,90 + 7 040 = 15 029,90 Kč Nepřímé N na osobu: 15 029,90 : (20 – 4 riziko neobsazenosti) = 939,37 Kč/osoba Přímé náklady Ubytování: 4 x 500 = 2 000,Stravování: 4 x 387,50 = 1 550,Pojištění (v rámci vlastního zdravotního pojištění): 0,průvodce a vstupné na osobu: 939,37 CELKEM NÁKLADY NA OSOBU: 4 489,37 Kč Realizace CK: 30 % z 4 489,37 = 1 346,811 KONEČNÁ CENA ZÁJEZDU: 4 489,37 + 1 346,811 = 5 836,181 (včetně DPH) CELKOVÉ NÁKLADY ZÁJEZDU nepřímé náklady: 939,37 x 16 = 15 029,92 45

ubytování: 2 000 x 16 = 32 000,stravování: 1 550 x 16 = 24 800,= 71 829,92 Tržba: 16 x 5 836,181 = 93 378,90 Čistý zisk: 93 378,90 – 71 829,92 = 21 548,98 DPH: 20 % z 21 548,98 = 4 309,80 21 548,98 – 4 309,80 = 17 239,18 Kč

4.6

Vyhodnocení dotazníků

Pro snadnější přehled a utvoření správného obrázku o respondentech bylo vytvořeno jejich rozdělení do různých kategorií. Těmito kategoriemi pro veřejnost byly: pohlaví, věk a kraj, ze kterého dotazovaný je. Pro cestovní kanceláře bylo navrženo toto rozdělení: kraj, ve kterém mají sídlo, jejich zaměření na zájezdy a zda patří do některého z řetězců cestovních kanceláří.

4.7

Interpretace výsledků z dotazníků pro veřejnost

Široká veřejnost se mohla pomocí webových stránek, na kterých byl umístěn dotazník, vyjádřit k zájezdům. Výsledky jsou znázorněny a popsány níže.

Vaše pohlaví?

Váš věk? Věk respondentů

Pohlaví respondentů

7% 5%

26%

13% <19

muž

20 – 35

žena

36 – 50 > 51

74%

75%

Obr. 2: Pohlaví respondentů (zdroj: vlastní výpočty) Obr. 3: Věk respondentů (zdroj: vlastní výpočty)

46

První graf ukazuje procentuální poměr respondentů podle pohlaví a z něho jasně vyplývá, že odpověděly téměř dvě třetiny žen. V druhém grafu je ukázán věkový poměr mezi respondenty. Celé dvě třetiny odpovídajících byly ve věku 20 – 35 let. Druhá nejčetnější skupina byli lidé ve věku 36 – 50 let.

Z jakého jste kraje? Praha 2%

7%

Jihočeský 3%

1% 9% 3% 1% 1% 1%

60%

Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký

5%

Pardubický

2%

Plzeňský

3% 2%

Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský

Obr. 4: Bydliště respondentů podle kraje (zdroj: vlastní výpočty)

Ve třetím grafu je znázorněný poměr mezi bydlištěm v krajích respondentů. Největší zastoupení zde má Vysočina a na druhém místě je kraj Jihomoravský.

47

Jak hodnotíte výběr lokality pro jednotlivé zájezdy? Jak hodnotíte výběr lokality

90 80 70 60

vynikající

50

dobrá

40

dostačující

30

absolutně nevyhovující

20 10 0 sportovní

sportovně-poznávací

sportovně-relaxační

Obr. 5: Hodnocení výběru lokality (zdroj: vlastní výpočty)

Výběr lokality zájezdu byl téměř všemi dotazovanými hodnocen kladně. Převážná většina se shodla, že lokality jsou dobré až vynikající. Výbornou zprávou je, že nikomu se Vysočina nejeví jako absolutně nevyhovující lokalita pro tyto zájezdy. A pouze deset odpovídajících hodnotilo výběr lokalit u sportovního a sportovně-poznávacího zájezdu jako dostačují. Stejné hodnocení pro sportovně-relaxační zájezd zvolilo 16 respondentů.

Jak hodnotíte programy jednotlivých zájezdů? Hodnocení programů zájezdů 80 70 60 příliš náročný

50

vynikající

40

dobrý

30

dostačující

20

příliš volný

10 0 sportovní

sportovně-poznávací

sportovně-relaxační

Obr. 6: Hodnocení programů zájezdů (zdroj: vlastní výpočty)

Druhá otázka byla zaměřená na zjištění spokojenosti s nabízeným programem u jednotlivých zájezdů. U všech tří zájezdů zvítězila odpověď vynikající a hned za ní 48

následovala dobrá. Dvacet respondentů zhodnotilo sportovní zájezd jako příliš náročný. Podobné hodnocení bylo i u třetího zájezdu. Jedině u sportovně-relaxačního zájezdu se zvýšily odpovědi, že je program dostačují – 11 odpovědí nebo i příliš volný – 4 odpovědi.

Jak posuzujete délku (dobu trvání) zájezdů? Hodnocení délky zájezdu 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

příliš dlouhý dlouhý akorát krátký příliš krátký

sportovní

sportovně-poznávací

sportovně-relaxační

Obr. 7: Hodnocení délky zájezdů (zdroj: vlastní výpočty)

Při posuzování doby trvání jednotlivých zájezdů byly u všech tří téměř shodné odpovědi. Naprostá většina respondentů byla s nabízenou délkou zájezdů spokojena. Sportovní zájezd jako dlouhý označilo 20 odpovídajících a sportovně-poznávací se sportovně-relaxačním takto zhodnotilo vždy 14 osob. Ostatní odpovědi, že byl zájezd krátký, příliš krátký nebo příliš dlouhý jsou zanedbatelné.

49

Jak hodnotíte nabídku ubytování u jednotlivých zájezdů? Hodnocení ubytování 90 80 70 60

vynikající

50

dobré

40 30

dostačující

20

absolutně nevyhovující

10 0 sportovní

sportovněpoznávací

sportovně-relaxační

Obr. 8: Hodnocení nabídky ubytování (zdroj: vlastní výpočty)

Při hodnocení nabízeného ubytování se respondenti u prvních dvou zájezdů shodli, že tato nabídka je dobrá. U třetího zájezdu dokonce zvítězila odpověď vynikající. A hned za ní byla častá odpověď, že nabídka ubytování u tohoto zájezdu je dobrá. Další nabídka odpovědi, že nabízené ubytování je dostačené, byla využita u sportovního zájezdu 22x, sportovně-relaxačního

21x

a

sportovně-relaxačního

16x.

Odpověď

absolutně

nevyhovující nebyla u sportovního ani u sportovně-poznávacího zájezdu využita vůbec.

Jak hodnotíte nabídku stravování u jednotlivých zájezdů? Hodnocení nabízeného stravování 80 70 60 50

vynikající

40

dobrá

30

dostačující

20

absolutně nevyhovující

10 0 sportovní

sportovněpoznávací

sportovně-relaxační

Obr. 9: Hodnocení nabízeného druhu stravování (zdroj: vlastní výpočty)

50

U páté otázky posuzovali respondenti nabízený druh stravování. Sportovní a sportovněrelaxační zájezd měl v nabídce polopenzi, zatímco u sportovně-poznávacího zájezdu byla nabídnuta snídaně. U sportovně-poznávacího zájezdu byl tento druh stravování zvolen především z důvodu, že ubytování je v centru města, tudíž mají účastníci větší volnost pro zvolení vlastního stravování. U všech tří zájezdů převažoval názor, že nabídka stravování je dobrá. Poté u prvního a třetího zájezdu následovala odpověď, že tento druh stravování je vynikající. Pouze u druhého sportovně-poznávacího zájezdu bylo druhou nejčastější odpovědí – dostačující se 49 hlasy. V nabídce také byla odpověď absolutně nevyhovující, které byla využita u sportovního zájezdu třikrát, u sportovně- relaxačního jedenáctkrát a u sportovně-relaxačního pouze jedenkrát.

Jak posuzujete ceny zájezdů? Hodnocení ceny 110 100 90 80 70

příliš vysoká

60

vysoká

50

akorát

40

výhodná

30

velmi výhodná

20 10 0 sportovní

sportovně-poznávací

sportovně-relaxační

Obr. 10: Posuzování cen jednotlivých zájezdů (zdroj: vlastní výpočty)

U všech tří zájezdů byly jejich ceny vyhodnoceny jako odpovídající. Dokonce u sportovního zájezdu byla cena pětatřicetkrát hodnocena jako výhodná. Ale u sportovně-poznávacího a sportovně-relaxačního zájezdu na druhém místě vyvstala odpověď, že cena je vysoká. Odpovědi jako příliš vysoká nebo velmi výhodná, byly využívány vždy maximálně šestkrát a to konkrétně u sportovně-poznávacího a sportovně-relaxačního zájezdu při výběru ceny jako příliš vysoké.

51

Doporučil/a byste některý ze zájezdů svým známým? Doporučení zájezdů známým 80 70 60 50

ano

40

spíše ano spíše ne

30

ne

20 10 0 sportovní

sportovně-poznávací

sportovně-relaxační

Obr. 11: Doporučení zájezdů známým (zdroj: vlastní výpočty)

Při rozhodování se o doporučení jednotlivých zájezdů svým známým, byly nejčastější kladné odpovědi a to ano a spíše ano. Tyto dvě odpovědi byly dohromady u prvního zájezdu zvoleny 124x, u druhého 138x a u třetího 132x. U všech tří zájezdů se také několikrát objevila odpověď spíše ne. Ale rezolutní odpověď ne, byla u prvních dvou zájezdů využita pouze jedenkrát a u sportovně-relaxačního zájezdu dvakrát.

Jel/a byste Vy osobně na některý ze zájezdů? Ochota jet osobně na zájezd 70 60 50

ano

40

spíše ano

30

spíše ne ne

20 10 0 sportovní

sportovně-poznávací

sportovně-relaxační

Obr. 12: Rozhodnutí o vlastním zájmu na účasti zájezdu (zdroj: vlastní výpočty)

52

U poslední otázky při přemýšlení, zda by se respondent rozhodl sám osobně jet na některý ze zájezdů, byly odpovědi nejvíce vyrovnané. Tato vyrovnanost se projevila převážně u sportovního zájezdu. Byla zde zvolena 46x odpověď ano, 49x spíše ano a 44x spíše ne. U dalších dvou zájezdů bylo nejčastější odpovědí ano, že by se sami zúčastnili zájezdu. Ale u druhého zájezdu bylo v porovnání s odpovědí ano, druhou nejčastější odpovědí – spíše ano a to jedenkrát míň tj. 55x. Jasné ne bylo u prvního ze zájezdů využito jedenáctkrát, u druhého desetkrát a u třetího již pouze devětkrát.

4.7.1

Vlastní názory respondentů

Ke konci dotazníku měli respondenti prostor pro vyjádření svých názorů k nabízeným zájezdům. Tento prostor jim byl vyhrazen po otázce, zda by osobně jeli na některý ze zájezdů. A pokud by o to zájem neměli, tak mohli říct proč ne. V těchto názorech se několikrát objevila odpověď, že ten dotyčný není moc sportovní typ, nebo že by kvůli svému zdravotnímu stavu takový zájezd nezvládl. Také se zde objevila poznámka, že respondent si o dovolené raději odpočine bez jakéhokoli sportování. Což jsou jasné odpovědi na to, proč by na zájezd nejeli. Ale i přesto hodnotili navržené zájezdy kladně. Také se objevily názory, že nepotřebují na takovéto pobyty využívat CK. Vše, co se v zájezdech nabízí, si je respondent schopný sehnat sám, aniž by se musel vázat na skupinu dalších lidí. Na což navazuje i další názor, že nemá rád skupinově organizované zájezdy a zábavu v regionu ČR. Využití CK na takovéto pobyty posuzuje jako příliš pohodlné, a že by CK spíše využil na kratší poznávací zájezd do ciziny. V jednom případě byl sportovně-poznávací zájezd hodnocen jako velmi náročný. Protože zhlédnutí tak velkého množství památek za tak krátký čas, může být únavné a tím i potom nezajímavé. Objevilo se i ojedinělé doporučení, použít navržené zájezdy jako školní výlety, kdy by se o program nemuseli starat učitelé. Další poznámky se už týkaly jednotlivých bodů v zájezdech. Jako například nezájem o relaxování, slaňování skal, jízdu na koni, bowling či volejbal, že na golf je půl dne málo, u poznávacího zájezdu je stále stejný program, nebo nezájem o památky. Zkrátka se jedná o jednotlivé aktivity, které některého z respondentů moc nezajímají. 53

4.8

Interpretace výsledků z dotazníků pro cestovní kanceláře

Cestovní kanceláře hodnotily připravené zájezdy, které si prohlídly na webových stránkách a poté vyplnily dotazník, jehož vyhodnocení je interpretováno níže.

Na který druh zájezdů se Vaše CK zaměřuje? Patříte do některého z řetězců CK (př. ČEDOK, Exim Tours…)? Příslušnost CK do řetězce

Zaměření cestovních kanceláří tuzemské

17

3

zahraniční

13

4

pobytové

12

33

ano ne

aktivní dovolenou wellness

11 poznávací 23

29

jiné

Obr. 13: Zaměření CK (zdroj: vlastní výpočty)

Obr. 14: Příslušnost k řetězci (zdroj: vl. výpočty)

Z obrázku číslo 15. lze vyčíst, na které druhy zájezdů se odpovídající cestovní kanceláře zaměřují. Jasně tu převažují zahraniční zájezdy nad tuzemskými a pobytové nad aktivní dovolenou. Ale velké zastoupení tu měly i zájezdy poznávací. Vedlejší graf znázorňuje, zda cestovní kanceláře, které odpovídaly na dotazník, patří k některému z větších řetězců cestovních kanceláří, nebo jsou pouze samostatnou jednotkou. Z grafu jasně vyplývá, že 29 odpovídajících jsou samostatné cestovní kanceláře a další 4 patří k některému z řetězců.

54

Považujete kraj Vysočina za atraktivní cíl dovolené pro své klienty? Atraktivnost Vysočiny 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 ano

spíše ano

spíše ne

ne

Obr. 15: Posouzení atraktivity Vysočiny pro zájezdy (zdroj: vlastní výpočty)

Předchozí graf znázorňuje odpovědi na první otázku v dotazníku, která se ptala na atraktivnost Vysočiny jako cíle dovolené pro klienty cestovních kanceláří. Více než polovina tj. 19 CK považuje Vysočinu jako spíše atraktivní, druhá nejpočetnější skupina se přiklonila k tomu, že jí spíše nepovažují za atraktivní cíl dovolené. Ale za absolutně neatraktivní cíl pro své klienty jí naštěstí považuje nejméně CK, což byly pouze dvě ze všech odpovídajících.

Jak hodnotíte sportovní nabídku jednotlivých zájezdů? Hodnocení sportovní nabídky 20 18 16 14

příliš náročná

12

vynikající

10

dobrá

8

dostačující

6

příliš volná

4 2 0 sportovní

sportovně-poznávací

sportovně-relaxační

Obr. 16: Hodnocení sportovní nabídky u zájezdů (zdroj: vlastní výpočty)

U hodnocení sportovní nabídky jednotlivých zájezdu se cestovní kanceláře klonily 55

převážně k odpovědím jako dobrá a vynikající. U sportovního a sportovně-relaxačního zájezdu vyhrála odpověď dobrá v počtu sedmnácti a osmnácti hlasů, ale u sportovněpoznávacího zájezdu zaujímala tato odpověď stejnou příčku jako hodnocení slovem vynikající, což bylo třináctkrát. U sportovního zájezdu se čtyřikrát vyskytly odpovědi, jako že je sportovní nabídka dostačující nebo i příliš náročná. U sportovně- relaxačního to bylo třikrát. U sportovně-poznávacího zájezdu byly u odpovědi - příliš náročný také čtyři hlasy a u dostačující tři. Poslední možnost, že je tento program příliš volný, byla využita pouze jednou a to u sportovně-poznávacího zájezdu.

Jak hodnotíte kulturní nabídku u sportovně-poznávacího zájezdu? Kulturní nabídka pro sportovně-poznávací zájezd 18 16 14 příliš náročná

12

vynikající

10

dobrá

8

dostačující

6

příliš nízka

4 2 0 sportovně-poznávací

Obr. 17: Hodnocení sportovní nabídky u sportovně-poznávacího zájezdu (zdroj: vlastní výpočty)

V této otázce měly cestovní kanceláře posoudit kulturní nabídku pouze u sportovněpoznávacího zájezdu. Hodnocení dopadlo velmi dobře, protože polovina cestovních kanceláří zhodnotila tuto nabídku jako dobrou a hned zatím byla devětkrát odpověď, že kulturní nabídka je vynikající. Ostatní odpovědi, které vyjadřovaly spíše nespokojenost, byly využity jen minimálně. A to dvakrát odpověď – příliš náročná, pětkrát – dostačující a jen jednou – příliš nízká.

56

Jak hodnotíte nabídku relaxace u sportovně-relaxačního zájezdu? Nabídka relaxace u sportovně-relaxačního zájezdu 16 14 12

příliš náročná

10

vynikající

8

dobrá

6

dostačující příliš nízká

4 2 0 sportovně-relaxační

Obr. 18: Hodnocení relaxační nabídky u sportovně-relaxačního zájezdu (zdroj: vlastní výpočty)

Stejně jako u předchozí otázky i zde cestovní kanceláře hodnotily nabídku relaxace pouze u jednoho zájezdu a to u sportovně relaxačního. A i odpovědi zde byly velice podobné. Nejvíce – čtrnáctkrát byla tato nabídka hodnocena jako dobrá, v závěsu s deseti vynikajícími hodnoceními. Poté se osmkrát objevila i odpověď, že nabídka je dostačující. Hodnocení této nabídky jako příliš nízké bylo využito pouze třikrát a hodnocení jako příliš náročný vůbec ne.

Jak posuzujete délku (dobu trvání) zájezdů? Posouzení délky zájezdů 35 30 25

příliš dlouhý

20

dlouhý akorát

15

krátký

10

příliš krátký

5 0 sportovní

sportovně-poznávací

sportovně-relaxační

Obr. 19: Hodnocení doby trvání jednotlivých zájezdů (zdroj: vlastní výpočty)

Při posuzování délky trvání jednotlivých zájezdů byly odpovědi jednoznačné u všech tří 57

zájezdů. Cestovní kanceláře se vždy shodly, že nabízené délky pěti dnů jsou akorát. U sportovně-relaxačního zájezdu se i sedmkrát objevila odpověď, že zájezd je dlouhý. Všechny tři zájezdy byly jedenkrát ohodnoceny jako krátké a sportovně-poznávací jednou i jako příliš krátký.

Jak hodnotíte nabídku ubytování u jednotlivých zájezdů? Hodnocení nabídky ubytování 20 18 16 14

vynikající

12

dobrá

10

dostačující

8

absolutně nevyhovující

6 4 2 0 sportovní

sportovně-poznávací sportovně-relaxační

Obr. 20: Posouzení nabízeného ubytování u jednotlivých zájezdů (zdroj: vlastní výpočty)

U hodnocení nabízeného ubytování pro jednotlivé zájezdy sice bylo u všech tří nejčastějším hodnocením, jako že je dobré, ale hned za ním bylo velmi častou odpovědí, že ubytování je dostatečné. Zatímco hodnocení ubytování jako vynikající bylo u všech prvního zájezd využito třikrát, u druhého dvakrát a u třetího pětkrát. Ale naštěstí odpovědi jako absolutně nevyhovující byly využity pouze dvakrát a to pokaždé u sportovního zájezdu.

58

Jak hodnotíte nabídku stravování u jednotlivých zájezdů? Hodnocení nabízeného stravování 18 16 14 12

vynikající

10

dobrá

8

dostačující

6

absolutně nevyhovující

4 2 0 sportovní

sportovně-poznávací sportovně-relaxační

Obr. 21: Posouzení nabízeného druhu stravování (zdroj: vlastní výpočty)

Při hodnocení nabízeného stravování se často opakovaly tři odpovědi. Ačkoli vždy zvítězila odpověď, že nabídka je dobrá – u prvního a třetího zájezdu to bylo 16x, u druhého 15x, zároveň vždy byly nablízku odpovědi s hodnocením druhu stravování jako dostačující a vynikající. Jako absolutně nevyhovující byla posouzena pouze jedenkrát nabídka snídaně u sportovně-poznávacího zájezdu.

Jak posuzujete ceny zájezdů? Posouzení cen zájezdů 25 20 příliš vysoká 15

vysoká akorát

10

nízká příliš nízká

5 0 sportovní

sportovně-poznávací

sportovně-relaxační

Obr. 22: Hodnocení cen u jednotlivých zájezdů (zdroj: vlastní výpočty)

U hodnocení cen jednotlivých zájezdů, se cestovní kanceláře nejčastěji rozhodly pro 59

označení ceny jako odpovídající. A to u sportovního zájezdu dokonce 24x, u sportovněpoznávacího a u sportovně-relaxačního zájezdu shodně 18x. U sportovně-poznávacího a sportovně-relaxačního zájezdu se jako druhé nejčastější hodnocení objevilo, že navrhovaná cena je vysoká v počtu jedenácti a deseti hlasů. Ale zároveň u obou zájezdů byla tato cena pětkrát a šestkrát posouzena jako nízká. U sportovního zájezdu se kromě převažujících čtyřiadvaceti odpovědí, že cena je akorát, osmkrát objevilo i hodnocení ceny jako nízké. Další odpovědi byly minimální, nebo ani vůbec využity.

Myslíte si, že by měli Vaši klienti o tyto zájezdy zájem? Zájemklientů o zájezdy 20 18 16 14

ano

12

spíše ano

10

spíše ne

8

ne

6 4 2 0 sportovní

sportovně-poznávací

sportovně-relaxační

Obr. 23: Posouzení zájmů klientů o zájezdy (zdroj: vlastní výpočty)

V poslední otázce měly cestovní kanceláře posoudit jednotlivé zájezdy z pohledů svých klientů, zda by o některý ze zájezdů měly zájem nebo spíše ne. Zatímco sportovněpoznávací a sportovně-relaxační zájezdy měly hodnocení podobné, kdy se CK domnívají, že o tyto zájezdy by jejich klienti zájem spíše měly, tak u sportovního zájezdu se přiklánějí k tomu, že by o tento druh zájezdu zájem spíše neměli. Jistá odpověď, že o tyto zájezdy by zájem nebyl, byla u všech tří zájezdu zmíněna celkem třikrát. Ale oproti tomu názor, že o tyto zájezdy by naopak klienti zájem měli, byl vyjádřen víckrát, než ten negativní, kromě sportovního zájezdu, kde tyto dvě odpovědi dostaly stejný počet tří hlasů.

4.8.1

Vlastní názory od cestovních kanceláří

Stejně jako v dotazníku pro veřejnost, tak i cestovní kanceláře mohly na konci otázek napsat své názory k těmto zájezdům. Tento volný prostor opět následoval po otázce, zda 60

si myslí, že by jejich klienti měli o tyto zájezdy zájem. A právě v tomto prostoru se mohli vyjádřit, proč se domnívají, že o tyto zájezdy by zájem nebyl. Kromě 35 odpovídajících cestovních kanceláří odpovědělo bez vyplnění dotazníku dalších patnáct kanceláří. Tyto kanceláře většinou odpovídali, že jejich zaměření je jiné a takovéto služby neposkytují, tudíž nemají žádné zkušenosti. Například že se zaměřují na pobyty u moře, exotiku nebo na starší generaci a ne na sport. Čímž považovali žádost o vyplnění dotazníku za bezpředmětnou. Také se několikrát objevila odpověď, že z časových důvodů nemůže cestovní kancelář bohužel odpovědět. Jedna cestovní kancelář napsala, že dotazníky prací, na kterých se nepodílí, nevyplňuje. Což mohou být i důvody ostatních cestovních kanceláří, proč na dotazník nereagovaly. Jedna cestovní kancelář, která se přes dvacet let specializuje na sportovní zájezdy a aktivní dovolenou, poslala svůj poznatek a podle ní i víceméně pravidlo z oboru, které podle zní tak, že v tvorbě programu zájezdů není vhodné kombinovat více než dvě sportovní aktivity. Další aktivita může být nabídnuta jako doplňková služba, ale každá tato položka v programu vyžaduje od CK zajištění předem a organizační náklady, které se pak nemusí při nezájmu, špatném počasí a dalších vnějších okolnostech ekonomicky navrátit. Také se objevilo mínění, že mladí sportovci si možná raději program plánují sami - jsou aktivní a nemají rádi skupinové akce. Nebo že tento program je spíše vhodný na teambuildingy, či zakázkové akce pro skupiny a firmy. Mezi dalšími názory se objevily například takové, že je třeba si ujasnit u každého programu, jaká je cílová skupina. Nebo že se k poznávacímu zájezdu nehodí golf, jízda na koni ani nordic-walking. Jedním úsudkem od cestovní kanceláře bylo, že ceny jsou zřejmě uvažovány pro českou klientelu, ale podle CK se podle těchto cen nedá vydělat skoro nic. Že je třeba lépe ohodnotit své know-how.

61

5 Závěr Výzkum práce byl zaměřen na posouzení spokojenosti oslovených lidí a cestovních kanceláří s navrženými zájezdy. Z průzkumu vyplynulo, že zájezdy by na českém trhu podle všeho uspěly, ale pro jejich větší úspěšnost navrhuji jistá opatření, která jsou uvedena dále v textu při rozboru jednotlivých kritérií zájezdů. Při hodnocení atraktivity Vysočiny jako lokality pro dovolenou byli jak lidé z veřejnosti tak cestovní kanceláře spokojeni. Výborné je, že oběma skupinám se Vysočina nejeví jako absolutně nevyhovující lokalita pro tyto zájezdy. Zjištění výsledků spokojenosti s nabízeným programem u jednotlivých zájezdů bylo nadmíru příjemné, protože u všech tří zájezdů zvítězila odpověď vynikají a hned za ní následovala dobrá. Proto při úvaze o změnách v některém ze zájezdů, je třeba s touto spokojeností počítat a raději provádět jen malé změny, které nezmění hlavní zaměření zájezdu. Sportovní nabídka u sportovně-poznávacího a sportovně-relaxačního zájezdu, byla oceněna jako vynikající, proto by nebylo vhodné tuto nabídku měnit. Menší úpravy by byly možné jedině u sportovního zájezdu, ale i přesto je třeba tyto změny udělat jen umírněně, protože v současné podobě je tato sportovní nabídka hodnocena jako dobrá. Nabídku kulturního programu u sportovně poznávacího zájezdu, bych podle odpovědí cestovních kanceláří nijak neměnila, protože vyhodnocení dopadlo na výbornou. Pro sportovně-relaxační zájezd bych navrhla menší změny. Jelikož se nikomu tato nabídka nezdála jako náročná, bylo by vhodné například na úkor některých sportovních aktivit, rozšířit wellness nabídku. Obě dotazované skupiny se shodly, že nabízené délky pěti dnů u jednotlivých zájezdů jsou akorát. Jelikož tyto odpovědi byly u obou skupin jasně převažující, je jistě výhodné tyto doby trvání ponechat. Při uvažování o lepším ubytování je nutno mít na paměti, že se na jednotlivé ubytovací zařízení váže i další program zájezdů. Jelikož je ale možné, že odpovídající nebyli s jednotlivými ubytovacími složkami skrz letáčky dostatečně seznámeni, je lepší tyto případné změny provést až po vyhodnocení již uskutečněného zájezdu. 62

Když obě oslovené skupiny hodnotily nabízené stravování, převážně se uchylovaly k neutrálním

odpovědím.

Z těchto

výsledků

mi

vyplývá

vysoká

rozdílnost

v požadavcích na stravování. Ale jako konečné řešení bych navrhovala nechat u sportovního a sportovně-relaxačního zájezdu nabízenou polopenzi a i u sportovněpoznávacího zájezdu rozšířit nabídku ze snídaní na polopenzi. Sice původně byla navržena pouze snídaně z toho důvodu, že ubytování je v centru města, kde by byla možnost dojít si na večeři individuálně. Ale jelikož se i několikrát objevily odpovědi na nedostatečnost nabízené stravy, navrhla bych spíše polopenzi, která je tím nejvhodnějším a nejdiplomatičtějším řešením. Co se týče cen, je možné u sportovního zájezdu cenu o trochu zvýšit. Ale je třeba toto zvýšení provést uváženě, protože nyní je tento zájezd hodnocen s odpovídající nebo dokonce nízkou cenou. Zvýšení by sice bylo pro cestovní kancelář výhodné, ale je třeba uvážit, zda by i po tomto zvýšení byl zájezd pro klienty stále atraktivní. Proto bych navrhovala cenu zájezdu zvýšit pouze o malé procento. Další dva zájezdy bych cenově upravila směrem dolů. Ale také pouze o malé procento, aby byly pro cestovní kanceláře ekonomicky efektivní a přitom více atraktivnější pro potenciální klienty. Při porovnání odpovědí cestovních kanceláří s širokou veřejností, o zájmu jet na zájezd, jsou názory cestovních kanceláří vesměs správné. Protože většina dotazovaných osob by nejraději jela na sportovně-poznávací a sportovně-relaxační zájezd. U sportovního zájezdu už nebyli všichni o své ochotě zúčastnit se zájezdu stoprocentně přesvědčeni, jelikož používali vícekrát odpověď spíše ano. Když se však jednotliví respondenti rozhodovali, zda by tyto zájezdy doporučili svým známým, rozhodli se převážně o kladné odpovědi. Což je pro úspěch jednotlivých zájezdů velmi pozitivním bodem. Je třeba vzít v potaz, zaměření se na jednu cílovou skupinu, což by podle výsledků byla skupina lidí ve věku 20-35 let. Po návrhu, aby každý den byly pouze dvě sportovní aktivity, bych některé programy svou náročností částečně umírnila. Nebo možná raději vytvořila další zájezdy, které by byly zaměřeny na určitý druh sportu a další možnosti by byly nabízeny pouze fakultativně. Tím by si mohlo vybrat i více skupin možných zájemců. Nakonec tedy hodnotím navržené zájezdy jako povedené. Přesto bych pro jejich dokonalost navrhla několik málo změn. Pro shrnutí se jedná o rozšíření stravy u sportovně-poznávacího zájezdu ze snídaní na polopenze, mírné zvýšení ceny pro 63

sportovní

zájezd

a

naopak

malé

snížení

cen

u

sportovně-poznávacího

a

sportovně-relaxačního zájezdu. Pro sportovně-relaxační zájezd bych navíc rozšířila nabídku relaxačních a wellness služeb minimálně formou fakultativní nabídky. Poté bych si dovolila tyto zájezdy nabídnout cestovním kancelářím k prodeji s tím, že by bylo vhodné dále sledovat spokojenost klientů s těmito zájezdy a to především s nabízeným ubytováním. Pevně věřím, že takto navržené a upravené zájezdy by měly úspěch jak u široké veřejnosti a cestovních kanceláří, ale že by s nimi byli hlavně spokojeni klienti, kteří se těchto zájezdů zúčastní.

64

Seznam použité literatury Tištěné publikace BARTUŠEK, A. Umělecké památky Třebíče. 1. vydání. Brno: Blok, 1969. 176 s. KORVAS, P. a kol. Aktivní formy cestovního ruchu. 1. vydání, Brno: Masarykova univerzita, 2007. 149 s. ISBN 978-80-210-4361-9. KUNEŠOVÁ, E., FARKOVÁ B. Technika zahraničních zájezdů. 2. upravené, rozšířené vydání. Praha: IDEA SERVIS, konsorcium, 2004. 137 s. ISBN 80-85970-44-9. ORIEŠKA, J. Metodika činnosti průvodce cestovního ruchu. 5. české upravené vydání. Praha: IDEA SERVIS, konsorcium, 1999. 153 s. ISBN 80-85970-30-9. PERGLER, J. Kraj Vysočina. 1. vydání. Praha: Kartografie, a. s., 2004. 158 s. ISBN 807011-735-4. PODHORSKÝ, M. Kraj Vysočina. 1. vydání v českém jazyce. Praha: Freytag & Berndt, 2003. 152 s. ISBN 80-7316-075-7. RUX, J. Metodika průvodcovské činnosti, Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2007. 42 s. SÁBLÍK, J. Českomoravská vrchovina. 1. upravené vydání v českém jazyce. Praha: Freytag & Berndt, 2003. 152 s. ISBN 80-7316-034-X. SEKOT, A. Sport a společnost. 157 publikace. Brno: Paido, 2003. 191 s. ISBN 807315-047-6. SEKOT, A.a kol. Kapitoly ze sportu. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 200 s. ISBN 80-210-3531-5. TOMÁŠ, L. Kalendář turistických akcí 2010. Jihlava: KČT VYSOČINA; 2010.

65

Elektronické zdroje [1]

Wikipedie otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2009-06-17]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/

[2]

Turistický průvodce [online]. [cit. 2009-06-20]. Dostupný z WWW: http://www.region-vysocina.cz/

[3]

CHKO Železné hory [online]. [cit. 2009-07-11]. Dostupný z WWW: http://www.zeleznehory.ochranaprirody.cz/

[4]

Průvodce po České a Slovenské republice [online]. [cit. 2009-06-17]. Dostupný z WWW: http://www.turistik.cz/

[5]

Zpravodajství z Vysočiny [online]. [cit. 2009-06-21]. Dostupný z WWW: http://www.vysocina-news.cz/

[6]

Ubytování Kukla [online]. [cit. 2010-01-12]. Dostupný z WWW: http://www.penzionkukla.cz/

[7]

Hotel Zlatý kříž [online]. [cit. 2010-02-02]. Dostupný z WWW: http://www.zlatykriz.net/

[8]

Zámek Jaroměřice nad Rokytnou [online]. [cit. 2010-02-04]. Dostupný z WWW: http://www.zamek-jaromerice.cz/

[9]

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře [online]. [cit. 2010-01-12]. Dostupný z WWW: http://www.zelena-hora.eu/

[10] Paintball Bystřice nad Pernštejnem [online]. [cit. 2010-01-14]. Dostupný z WWW: http://www.paintballbystrice.estranky.cz/ [11] Státní zámek Náměšť nad Oslavou [online]. [cit. 2010-02-06]. Dostupný z WWW: http://www.zamek-namest.cz/ [12] Pivovar Dalešice [online]. [cit. 2010-02-03]. Dostupný z WWW: http://www.pivovar-dalesice.cz [13] Autobusová doprava [online]. [cit. 2010-02-15]. Dostupný z WWW: http://www.uchytil.cz/ 66

[14] Zámek Telč [online]. [cit. 2010-02-17]. Dostupný z WWW: http://www.zamek-telc.cz [15] Golf Club Telč [online]. [cit. 2010-02-03]. Dostupný z WWW: http://www.golf-telc.cz/ [16] Jezdecký, rekreační a sportovní areál [online]. [cit. 2010-01-12]. Dostupný z WWW: http://www.dvurstritez.cz/ [17] Hotel Skalský Dvůr [online]. [cit. 2010-03-01]. Dostupný z WWW: http://www.skalskydvur.cz/ [18] Areál sportu [online]. [cit. 2010-03-01]. Dostupný z WWW: http://www.arealsportu.cz/ [19] Solná jeskyně Bystřice nad Pernštejnem [online]. [cit. 2010-03-02]. Dostupný z WWW: http://www.solnajeskynebystrice.cz/index.htm [20] Šikland [online]. [cit. 2010-03-02]. Dostupný z WWW: http://www.western.cz/ [21] Tvorba internetových stránek [online]. [cit. 2010-03-27]. Dostupný z WWW: http://www.jakpsatweb.cz/ [22] Cestovatelský portál [online]. [cit. 2010-04-15]. Dostupný z WWW: http://www.sopka.cz/ [23] Galerie obrázků [online]. [cit. 2009-06-28]. Dostupný z WWW: http://obrazky.cz/

67

Seznam obrázků a tabulek Obr. 1: Umístění kraje Vysočina na území České republiky (zdroj. [23]) ..................... 13 Tab. 1: Okresy kraje Vysočina se statistickými údaji z roku 2008 (zdroj: [1]).............. 18 Tab. 2: Itinerář trasy z Třebíče do Telče, Vanova a zpět (zdroj: vlastní výpočty) ......... 40 Obr. 2: Pohlaví respondentů (zdroj: vlastní výpočty)..................................................... 46 Obr. 3: Věk respondentů (zdroj: vlastní výpočty) .......................................................... 46 Obr. 4: Bydliště respondentů podle kraje (zdroj: vlastní výpočty)................................. 47 Obr. 5: Hodnocení výběru lokality (zdroj: vlastní výpočty)........................................... 48 Obr. 6: Hodnocení programů zájezdů (zdroj: vlastní výpočty) ...................................... 48 Obr. 7: Hodnocení délky zájezdů (zdroj: vlastní výpočty) ............................................. 49 Obr. 8: Hodnocení nabídky ubytování (zdroj: vlastní výpočty) ..................................... 50 Obr. 9: Hodnocení nabízeného druhu stravování (zdroj: vlastní výpočty)..................... 50 Obr. 10: Posuzování cen jednotlivých zájezdů (zdroj: vlastní výpočty) ........................ 51 Obr. 11: Doporučení zájezdů známým (zdroj: vlastní výpočty)..................................... 52 Obr. 12: Rozhodnutí o vlastním zájmu na účasti zájezdu (zdroj: vlastní výpočty) ........ 52 Obr. 13: Zaměření CK (zdroj: vlastní výpočty)……...................................................... 54 Obr. 14: Příslušnost k řetězci (zdroj: vl. výpočty)…................................................ …..54 Obr. 15: Posouzení atraktivity Vysočiny pro zájezdy (zdroj: vlastní výpočty).............. 55 Obr. 16: Hodnocení sportovní nabídky u zájezdů (zdroj: vlastní výpočty).................... 55 Obr. 17: Hodnocení sportovní nabídky u sportovně-poznávacího zájezdu (zdroj: vlastní výpočty) .................................................................................................................. 56 Obr. 18: Hodnocení relaxační nabídky u sportovně-relaxačního zájezdu (zdroj: vlastní výpočty) .................................................................................................................. 57 Obr. 19: Hodnocení doby trvání jednotlivých zájezdů (zdroj: vlastní výpočty) ............ 57 Obr. 21: Posouzení nabízeného druhu stravování (zdroj: vlastní výpočty) .................... 59 Obr. 22: Hodnocení cen u jednotlivých zájezdů (zdroj: vlastní výpočty) ...................... 59 Obr. 23: Posouzení zájmů klientů o zájezdy (zdroj: vlastní výpočty) ............................ 60

68

Seznam příloh Příloha č. 1. Symboly kraje Vysočina Příloha č. 2: Obrázky ke sportovnímu zájezdu Příloha č. 3: Obrázky ke sportovně-poznávacímu zájezdu Příloha č. 4: Obrázky ke sportovně-relaxačnímu zájezdu Příloha č. 5: Letáky k zájezdům Příloha č. 6: Dotazník pro veřejnost Příloha č. 7: Dotazník pro cestovní kanceláře Příloha č. 8: Webové stránky

69

Příloha č. 1: Symboly kraje Vysočina

Vlajka kraje

Znak kraje

70

Příloha č. 2: Obrázky ke sportovnímu zájezdu

Penzion Kukla

Kostel sv. Jana Nepomuckého

Drátenická skála

Paintball

Velké Dářko

71

Příloha č. 3: Obrázky ke sportovně-poznávacímu zájezdu

Hotel Zlatý kříž

Bazilika sv. Prokopa

Pivovar Dalešice

Zámek Jaroměřice nad Rokytnou

Zámek Telč

Zámek Náměšť nad Oslavou

72

Příloha č. 4: Obrázky ke sportovně-relaxačnímu zájezdu

Hotel Skalský Dvůr

Solná jeskyně

Strašidelný zámek Draxmoor

73

Příloha č. 5: Letáky k zájezdům

74

75

Příloha č. 6: Dotazník pro veřejnost Jak hodnotíte výběr lokality pro jednotlivé zájezdy? vynikající dobrá dostačující absolutně nevyhovující sportovní ○ ○ ○ ○ sportovně-poznávací

○ ○

sportovně-relaxační

○ ○

Jak hodnotíte programy jednotlivých zájezdů? příliš náročný vynikající sportovní ○ ○ sportovně-poznávací sportovně-relaxační

○ ○

sportovně-relaxační

○ ○

akorát

dostačující velmi volný

○ ○ ○

○ ○ ○

○ ○ ○

akorát

krátký

příliš krátký

○ ○ ○

○ ○ ○

○ ○ ○

○ ○

Jak posuzujete délku (dobu trvání) zájezdů? příliš dlouhý dlouhý sportovní ○ ○ sportovně-poznávací

○ ○

○ ○

○ ○

Jak hodnotíte nabídku ubytování u jednotlivých zájezdů? vynikající dobrá dostačující absolutně nevyhovující sportovní ○ ○ ○ ○ sportovně-poznávací

○ ○

sportovně-relaxační

○ ○

○ ○

○ ○

Jak hodnotíte nabídku stravování u jednotlivých zájezdů? vynikající dobrá dostačující absolutně nevyhovující sportovní (polopenze) ○ ○ ○ ○ sportovně-poznávací (snídaně) sportovně-relaxační (polopenze)

○ ○

○ ○

○ ○

○ ○

Jak posuzujete ceny zájezdů? velmi vysoká sportovní (3 688,-)

○ ○ ○

sportovně-poznávací (5 391,-) sportovně-relaxační (5 836,-)

vysoká akorát

○ ○ ○

○ ○ ○

Doporučil/a byste některý ze zájezdů svým známým? ano spíše ano spíše ne sportovní ○ ○ ○ sportovně-poznávací sportovně-relaxační

○ ○

○ ○ 76

○ ○

nízká

velmi nízká

○ ○ ○

○ ○ ○ ne

○ ○ ○

Jel/a byste Vy osobně na některý ze zájezdů? ano spíše ano ○ ○ sportovní sportovně-poznávací

○ ○

sportovně-relaxační

○ ○

Pokud ne, proč? ………. Vaše pohlaví muž

žena

○

○

Z jakého jste kraje? Praha

○

Jihočeský

○

Jihomoravský

○

Karlovarský

○

Královéhradecký

○

Liberecký

○

Moravskoslezský

○

Olomoucký

○

Pardubický

○

Plzeňský

○

Středočeský

○

Ústecký

○

Vysočina

○

Zlínský

○

Váš věk 19 a méně 20 – 35 36 – 50 51 a více

○ ○ ○ ○ 77

spíše ne

○ ○ ○

ne

○ ○ ○

Příloha č. 7: Dotazník pro cestovní kanceláře Považujete kraj Vysočina za atraktivní cíl dovolené pro své klienty? ano spíše ano spíše ne ne

○

○

○

○

Jak hodnotíte sportovní nabídku jednotlivých zájezdů? příliš náročná vynikající dobrá ○ ○ ○ sportovní sportovně-poznávací

○ ○

sportovně-relaxační

○ ○

dostačující příliš volná

○ ○ ○

○ ○

○ ○ ○

Jak hodnotí kulturní nabídku u sportovně-poznávacího zájezdu? příliš náročná vynikající dobrá dostačující příliš nízká

○

○

○

○

○

Jak hodnotíte nabídku relaxace pro sportovně-relaxační zájezd? příliš náročná vynikající dobrá dostačující příliš nízká

○

○

○

○

Jak posuzujete délku (dobu trvání) zájezdů? příliš dlouhý dlouhý ○ ○ sportovní sportovně-poznávací sportovně-relaxační

○ ○

○

akorát

krátký

příliš krátký

○ ○ ○

○ ○ ○

○ ○ ○

○ ○

Jak hodnotíte nabídku ubytování u jednotlivých zájezdů? vynikající dobrá dostačující absolutně nevyhovující ○ ○ ○ ○ sportovní sportovně-poznávací sportovně-relaxační

○ ○

○ ○

○ ○

○ ○

Jak hodnotíte nabídku stravování u jednotlivých zájezdů? vynikající dobrá dostačující absolutně nevyhovující ○ ○ ○ ○ sportovní (polopenze) sportovně-poznávací (snídaně) sportovně-relaxační (polopenze)

○ ○

○ ○

○ ○

○ ○

Jak posuzujete ceny zájezdů? příliš vysoká sportovní (3 688,-) sportovně-poznávací (5 391,-) sportovně-relaxační (5 836,-)

○ ○ ○

vysoká akorát

○ ○ ○ 78

○ ○ ○

nízká

příliš nízká

○ ○ ○

○ ○ ○

Myslíte si, že by měli Vaši klienti o tyto zájezdy zájem? ano spíše ano spíše ne ○ ○ ○ sportovní sportovně-poznávací

○ ○

sportovně-relaxační

○ ○

ne

○ ○ ○

○ ○

Pokud ne, proč? ………. V jakém kraji má vaše CK sídlo? ○ Praha Jihočeský

○

Jihomoravský

○

Karlovarský

○

Královéhradecký

○

Liberecký

○

Moravskoslezský

○

Olomoucký

○

Pardubický

○

Plzeňský

○

Středočeský

○

Ústecký

○

Vysočina

○

Zlínský

○

Na který druh zájezdů se Vaše CK zaměřuje? tuzemské zahraniční pobytové aktivní dovolenou wellness

○

○

○

○

poznávací

na jiné

○

○

○

Na které jiné? ………. Patříte do některého z řetězců CK (př. ČEDOK, Exim Tours…)? ano ne

○

○ 79

Příloha č. 8: Webové stránky

80