a. s.
Kanaliza ní ád – m sta Bu ovice
I. TITULNÍ LIST
OBSAH
II. STRANA ZM N A DOPL K III. P EHLED ADRES A D LEŽITÝCH TELEFONNÍCH ÍSEL ÚVOD 1. Všeobecné 2. Vymezení základních pojm 3. Vybrané povinnosti pro dodržování kanaliza ního ádu A. POPIS ÚZEMÍ A.1. Charakteristika m sta A.2. Cíle kanaliza ního ádu pro danou lokalitu B. TECHNICKÝ POPIS STOKOVÉ SÍT B.1. Druh a technické údaje o kanaliza ních stokách a objektech B.2. Základní hydrologické údaje B.3. Údaje o po tu obyvatel a kanaliza ních p ípojkách C. MAPOVÁ ÁST D. ÚDAJE O OV BU OVICE E. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O RECIPIENTU F. SEZNAM LÁTEK, KTERÉ NEJSOU ODPAD. VODAMI A JEJICHŽ VNIKNUTÍ DO VE EJNÉ KANALIZACE MUSÍ BÝT ZABRÁN NO G. STANOVENÍ NEJVYŠŠÍ P ÍPUSTNÉ MÍRY ZNE IST NÍ G.1. Údaje o stávajícím množství a zne ist ní odpad. vod ve ve ejné kanalizaci G.2. Maximální hodnoty zne ist ní odpad. vod vypoušt ných do ve ejné kanalizace H. POKYNY PRO PROVOZOVÁNÍ STOKOVÉ SÍT H.1. Úvod H.2. Všeobecné zásady pro obsluhu H.3. B žná obsluha a údržba stok H.4. B žná obsluha a údržba objekt na stokách I. OPAT ENÍ P I PORUCHÁCH A HAVÁRIÍCH KANALIZACE I.1. Obsluha a údržba p i mimo ádných okolnostech Strana 1
I.2. Opat ení p i poruchách a haváriích I.3. Místo uložení prost edk k zabezpe ení provozu a k likvidaci havárií I.4. Seznam institucí, kterým se hlásí mimo ád. události I.5. Zp sob vedení provozní dokumentace J. POKYNY PRO BEZPE NOST A HYGIENU PRÁCE J.1. innost p ed vstupem do stok a objekt J.2. Práce ve stokách J.3. Práce ve vstupech J.4. Seznam hlavních bezpe nostních a hygienických p edpis K. ZP SOB KONTROLY DODRŽOVÁNÍ KANALIZ. ÁDU K.1. Kontrola dodržování podmínek stanovených kanaliza . ádem K.2. Aktualizace kanaliza ního ádu K.3. Použité podklady K.4. Seznam souvisejících norem a p edpis
Strana 2
I. TITULNÍ LIST P sobnost tohoto „Dodatku . 2 - Kanaliza ního ádu“ se vztahuje na vypoušt ní odpadních vod do ve ejné kanalizace m sta Bu ovice.
Kanaliza ní ád ve ejné kanalizace pro
: m sto Bu ovice
Investor
: Vodovody a kanalizace Vyškov, a.s. Brn nská 13, 682 01 Vyškov tel. 517 324 930
Vlastník
: Vodovody a kanalizace Vyškov, a.s. Brn nská 13, 682 01 Vyškov
Provozovatel
: Vodovody a kanalizace Vyškov, a.s. Brn nská 13, 682 01 Vyškov
Zpracovatel aktualizace provozního ádu
: CENTROPROJEKT a.s. Štefánikova 167 760 30 Zlín tel. 576 011 111
Datum zpracování
: kv ten 2009
Platnost kanaliza ního ádu
:
Kanaliza ní ád schválen dne
:
…………………..................................………………..
razítko, podpis
Strana 3
II. STRANA ZM N A DOPL K
Strana 4
III. P EHLED ADRES A D LEŽITÝCH TELEFONNÍCH ÍSEL Vlastník stokové sít
Vodovody a kanalizace Vyškov Brn nská 13, 682 01 Vyškov
tel. 517 324 930
Provozovatel OV
Vodovody a kanalizace Vyškov Slovenská 113, 685 01 Bu ovice
tel. 517 383 254
M stský ú ad Bu ovice
Jiráskova 502 685 01 Bu ovice
tel. 517 324 411
Vodoprávní ú ad
OŽP M Ú Bu ovice, Jiráskova 502 685 01 Bu ovice
tel. 517 324 449
Masarykovo nám. 16 Vyškov 628 01 Vyškov
tel. 517 346 322
D eva ská 11, 602 00 Brno
tel. 541 637 111
Lieberzeitova 14, 614 00 Brno
tel. 541 213 948
P í ní 14 600 00 Brno
tel. 543 212 231
Krajská hygienická stanice Jm kraje, územní pracovišt Povodí Moravy, s.p. IŽP Brno, Oblastní inspektorát Brno havarijní služba Zem d lská vodohospodá ská správa, Oblast povodí Moravy, pracovišt Brno Tís ová volání: Hasi i Policie Zdravotní služba E.ON R, a.s. ohlašovna poruch JMP Brno a.s., ohlašovna poruch
150 158 155 Lidická 36 602 00 Brno
tel. 840 111 222
Plynárenská 1 600 00 Brno
tel. 1239
Strana 5
ÚVOD 1. VŠEOBECNÉ Vodovody a kanalizace Vyškova a.s. jako provozovatel a spolumajitel Kanalizace pro ve ejnou pot ebu v m st Bu ovice vydávají tento „Dodatek . 2 – Kanaliza ního ádu“ na základ §39 odst. 2 zákona . 274/2001 Sb. a podle vyhlášky . 428/2001 Sb. P sobnost kanaliza ního ádu se vztahuje na jakékoliv vypoušt ní vod do jednotné kanalizace, která je ur ena k hromadnému odvád ní OV v m st Bu ovice. Ú elem kanaliza ního ádu je stanovení podmínek, za nichž se producent m odpadních vod povoluje vypoušt t do kanalizace odpadní vody z ur eného místa, v p íslušném množství a v ur ené koncentraci v souladu s vodohospodá skými právními normami. Základní právní normy ur ující existenci, p edm t a vztahy plynoucí z kanaliza ního ádu: • zákon . 274/2001 Sb. O vodovodech a kanalizacích pro ve ejnou pot ebu (zejména § 9, 10, 14, 18, 19, 32, 33, 34, 35) • zákona . 254/2001 Sb. O vodách (zejména § 16) • Vyhláška . 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon . 274/2001 Sb., (§ 9, 14, 24, 25, 26) a jejich eventuální novely. Stávající platný kanaliza ní ád (dále jen K ) ve ejné kanalizace m sta Bu ovice byl zpracován f. Pöyry Environment a.s., Brno v X/2006, schválen 27.11.2006 Rozhodnutím M Ú Bu ovice, PŽÚ j. ŽP/VOD/978,2/06; k tomuto K byl v XI/2006 zpracován „Dodatek . 1“ ešící p ipojení M Klobou ky na kanaliza ní sí Bu ovice – schválený 5.1.2007 rozh. j.ŽP/VOD/996.2/06 M Ú Bu ovice. P edm tný „Dodatek . 2 K “ ne eší p ipojení nových zdroj OV (od dalších producent ), zahrnuje popis rekonstrukce stávajících stok v centru m sta realizovaných v rámci stavby „Rekonstrukce a výstavba vodohospodá ské infrastruktury na okrese Vyškov, podprojekt Bu ovice, Stavba 1 – Rekonstrukce kanalizace“ a dostavbu a úpravy na stávající OV Bu ovice realizované v rámci „Stavby 2 - Intenzifikace OV“ jako sou ást téhož uvedeného souboru staveb. Uvedenou stavbou a tedy i v popisu „Dodatku . 2“ nedochází ke zvýšení množství a zne išt ní OV v p ítoku na OV, rekonstruované stoky p edstavují vým nu potrubí v trase p vodních úsek – jejich rozsah se v podstat nem ní, nové úseky nahrazující stávající vy azené z provozu. Pro snažší orientace je skladba „Dodatku . 2“ vpodstat v souladu s len ním a uspo ádáním p vodního K , ásti a kapitoly kde nedochází k zásadním zm nám jsou zestru n ny. 2. VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJM Kanalizace je provozn samostatný soubor staveb a za ízení, zahrnující kanaliza ní stoky k odvád ní odpadních a srážkových vod (dále jen odpadní vody), kanaliza ní objekty v etn istíren odpadních vod, jakož i stavby k išt ní odpadních vod p ed jejich vypoušt ním do kanalizace. Kanalizace je vodním dílem.
Strana 6
Odpadní vody jsou vody použité v obytných, pr myslových, zem d lských, zdravotnických a jiných stavbách, za ízeních nebo v dopravních prost edcích, pokud mají po použití zm n nou jakost (složení a teplotu), jakož i jiné vody z nich odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody jsou i pr sakové vody z odkališ nebo ze skládek odpadu. Provozování kanalizace je souhrn inností sloužících k zajišt ní odvád ní a išt ní odpadních vod. 3. VYBRANÉ POVINNOSTI PRO DODRŽOVÁNÍ KANALIZA NÍHO ÁDU a) Kanaliza ní ád je výchozím podkladem pro uzavírání hospodá ských smluv na odvád ní odpadních vod kanalizací mezi vlastníkem kanalizace (p ípadn provozovatelem) a odb ratelem. b) Odvedení odpadních vod z pozemku nebo stavby je spln no okamžikem otoku odpadních vod z kanaliza ní p ípojky do kanalizace. c) Kanalizací mohou být odvád ny odpadní vody jen v mí e zne išt ní a v množství stanoveném v kanaliza ním ádu a ve smlouv o odvád ní odpadních vod. Odb ratel je povinen v míst a v rozsahu stanoveném kanaliza ním ádem kontrolovat míru zne išt ní vypoušt ných odpadních vod do kanalizace. d) Vypoušt ní odpadních vod do kanalizace vlastníky pozemku nebo stavby p ipojených na kanalizaci a produkujících odpadní vody (tj. odb ratel) v rozporu s kanaliza ním ádem je zakázáno (§ 10 zákona .274/2001 Sb.) a podléhá sankcím podle § 33, § 34 a § 35 zákona . 274/2001 Sb. e) Vlastník pozemku nebo stavby p ipojený na kanalizaci nesmí z t chto objekt vypoušt t do kanalizace odpadní vody do nich dopravené z jiných nemovitostí, pozemk , staveb nebo za ízení bez souhlasu provozovatele kanalizace. f) Vlastník nebo provozovatel kanalizace smí na tuto kanalizaci p ipojit pouze stavby a za ízení, u nichž vznikající odpadní nebo jiné vody nep esahují p ed vstupem do kanalizace míru zne išt ní p ípustnou kanaliza ním ádem. V p ípad p esahujícím ur ené míry zne išt ní je odb ratel povinen odpadní vody p ed vstupem do kanalizace p ed istit. g) Jelikož kanalizace dané oblasti je napojena na soustavnou stokovou sí m sta Bu ovice, která je ukon ena istírnou odpadních vod, není dovoleno do kanalizace pro ve ejnou pot ebu vypoušt t odpadní vody p ed išt né p es septiky a p es žumpy. h) VaK Vyškov, a.s. jako spolumajitel a provozovatel kanalizace pro ve ejnou pot ebu jsou povinny udržovat objekty kanalizace (v etn ve ejné ásti kanaliza ních p ípojek) v provozuschopném stavu a v odpovídajících termínech plánovat opravy, po p ípad nárokovat zv tšení kapacity (intenzifikaci) za ízení. Tyto povinnosti mají i vlastníci nemovitostí, pokud se jedná o domovní p ípojky pop . ásti kanalizace, které jsou v jejich vlastnictví. i) Další povinnosti vyplývající z textu kanaliza ního ádu jsou uvedeny v následujících kapitolách.
Strana 7
A. POPIS ÚZEMÍ A.1. Charakteristika m sta Uvádí se popis pouze území ( ásti m sta) kde rekonstrukce kanalizace byla realizována a týká se „Dodatku . 2 Kanaliza ního ádu“. Trasy rekonstruovaných ( áste n nových) kanalizací byly umíst ny v centru m sta, v ulicích: Slavkovská, P íhon, Nová, Sokolovská, P í ní, Legioná ská, Komenského, Sov tstá a Slovenská. U všech tras se jedná o pln zastav né území, kde p evažuje asfaltový a betonový povrch státních, resp. místních komunikací, zpevn né odstavné plochy, domy bez p edzahrádek – s relativn vysokým pr m rným odtokovým koeficientem (0,6 – 0,85), s pr m rnou intenzitou dešt 119 l/s/ha a periodicitou 1, konfigurace terénu je rovinná. Dle charakteru využití zástavby ve vymezené lokalit významn p evažuje zastoupení ob anské a technické vybavenosti v . bytového fondu, podíl výrobních provozoven je vcelku malý. V zájmovém prostoru „rekonstrukce kanalizace“ jsou veškeré OV, v etn deš ových, zaúst ny do kanalizace – vypoušt ní mimo stokovou sí nelze. Dostavba a úpravy na stávající OV Bu ovice se d jí výhradn v areálu istírny, dílem na stávajících objektech, áste n na volných plochách event. uvoln ných - výškové pom ry rovinné. Recipientem vy išt ných OV z OV Bu ovice, jakož i odleh ených vod z kanaliza ní sít , je . Litava. A.2. Cíle kanaliza ního ádu pro danou lokalitu Kanaliza ní ád vytvá í právní podstatu pro užívání ve ejné kanaliza ní sít ve m st Bu ovice, aby uživatel m stokové sít – producent m odpad. vod byla umožn na co nejv tší hospodárnost p i jejich odvád ní a p itom aby: − byla pln na rozhodnutí vodoprávního orgánu − nebyla ohrožena kvalita vodních tok a podzemních vod − nedocházelo k porušení materiálu stok a objekt − nebyl ohrožen provoz m stské OV −
OV mohla dosáhnout maxim. efektivnosti a ú innosti p i ist ní odpad. vod
− byly co nejvíce využity kapacitní možnosti stokové sít a OV a OV byly odvád ny plynule, hospodárn a bezpe n − byla zaru ena maxim. bezpe nost zam stnanc , pracujících v prostorách stokové sít − bylo eliminováno nebezpe í vzniku havarijního stavu na kanaliza ní síti Kanaliza ní ád vychází z požadavk možností ve m st Bu ovice.
vodohospodá ského orgánu a z technických
Ur uje jednotlivým zne iš ovatel m nejvyšší p ípustnou míru zne ist ní a množství odpad. vod vypoušt ných do ve ejné kanalizace. Dále stanovuje látky, které nejsou odpad. vodami, takže musí být zabrán no jejich vniknutí do kanalizace. Stanoví také další podmínky provozu kanalizace. Strana 8
B. TECHNICKÝ POPIS STOKOVÉ SÍT V následujícím textu jsou v p ehledu rekapitulovány rozsahy kanaliza ní sít dle „K “ z 10/2006, Dodatku . 1 K z 11/2006“ a dle dokumentace skute ného provedení rekonstrukce kanalizace stavby „Výstavba vodohospodá ské infrastruktury“ tj. dle p edkládaného „Dodatku . 2“. B.1. Druh a technické údaje o kanaliza ních stokách a objektech a) Bu ovice a Vícemilice (dle K ) Stávající jednotná kanaliza ní sí celk. délky 22,3km je vybudována v p evážné mí e z betonového potrubí, z kameniny a plastu. Dimenze potrubí mezi DN 300 – DN 1450. Kostrou kanaliza ní sít je stávající kanaliza ní sb ra A, trasovaný po pravém b ehu Litavy. Na kanaliza ní síti se nacházejí dv odleh ovací komory a dva vírové separátory − ul. Slovenská
na stoce OK1D – Stoka D – konec Vícemilic
− ul. Slovenská
na stoce OK2D – Stoka D – za átek Vícemilic
− ul. Slovenská (u PEGASU)
na stoce AE – vírový separátor
− ul. Nová – v areálu OV
na stoce A – vírový separátor
Pom r ed ní splaškových vod na p epadech do vodního recipientu: projektovaný – 1:10 skute ný – 1:10 b) P ipojení M Klobou ky (dle Dodatku . 1 K ) Jednotná stoková sí napojená na p ivad „A“ v Bu ovicích. Po dostavb iní celková délka sít 6 920 m v profilech DN 250 – 800, p ipojení stávajících a deš ových p ípojek v celkové délce 575 m, DN 100 – 200. Materiálové provedení trubní ásti: beton, kamenina, PVC, sklolaminát. Na kanaliza ní síti jsou t i odleh ovací komory: OK 1L, OK 1K, OK 1E – max. p ítok do sb ra e „A“ iní na 39 l/s. c) Rekonstrukce kanalizace v Bu ovicích v rozsahu stavby „Výstavba vodohospodá ské infrastruktury“ (dle p edkládaného dodatku . 2 K ) Jednotný kanaliza ní systém je dodržen rovn ž u rekonstruovaných úsek . U v tšiny stok je rekonstrukce provedena vým nou potrubí ve shodné trase, u velkých profil DN 1000 – 1500 je rekonstrukce vy ešena vložkováním metodou KAWO. Trubní materiál stok je sklolaminát (Hobas) DN 300 – 800, v malé mí e polypropylen DN 250. P ipojení domovních p ípojek z PVC DN 150 – 200.
Strana 9
Popis rekonstruovaných úsek realizované stavby:
s rozd lením na díl í
ásti dle stavebních objekt
SO 001 – uzel „Slavkovská – ……… – Nová“ − Úsek „AA-1.1“ - DN 250 -500, HOBAS + propoj. - deš ový odd lova st rbinový OK-1 − Úsek „AA-4.1“ - DN 300, HOBAS
255,98 m
SO 002 – uzel „Slavkovská – Sokolovská“ − Úsek „AB-1.1“ - DN 300 -500, HOBAS
159,81 m
SO 003 – uzel „Slavkovská – P í ní“ − Úsek „AB-6.1“ - DN 400, HOBAS − Úsek „AB1“ - DN 300 -500, HOBAS − Úsek „AB-6.2“ - DN 250, PP
165,81 m 221,06 m 201,20 m
SO 004 – uzel „Slavkovská – Legioná ská“ − Úsek „AC-2.1“ - DN 300, 400, HOBAS − Úsek „AC1“ - DN 800, HOBAS − Úsek „AC2“ - DN 300, HOBAS
76,22 m 19,80 m 103,05 m
175,30 m
SO 005 – uzel „Legioná ská - Komenského“ − Úsek „AD-6.1“ - DN 300, 400, HOBAS+ propoj. − Úsek „AD-7.1“ - DN 300, HOBAS SO 006 – uzel „Sov tská - Pegas“ − Úsek „AE“ - DN 1 500 – 151,47 m - DN 1 450 – 171,98 m - DN 1 200 – 77,37 m - DN 1 000 – 16,12 m 416,94 m
80,85 m 73,91 m
vložkování metodou KAWO 416,94 m
SO 007 – uzel „Legioná ská – Sov tská – Slovenská“ − Úsek „AE-2.0“ - DN 800, HOBAS − Úsek „AE-2.0.1“ - DN 300, HOBAS − Úsek „AE-2.0.2“ - DN 300, HOBAS + propoj − Úsek „AE-2.1.1“ - DN 250, HOBAS − Úsek „AE-2.1“ - DN 300, 400, HOBAS − Úsek „AE-2.0.3.1“ - DN 400, HOBAS − Úsek „AE-2.0.3“ - DN 250, HOBAS+ propoje Sou et SO 007
7,74 m 8,47 m 37,12 m 12,77 m 87,06 m 29,92 m 164,05 m 347,13 m 2 297,06 m
Objekty na síti – b žné revizní šachty prefabrikované event. monolitické, rekonstruované revizní komory na vložkovaném sb ra i; na úseku „AA-1.1“ št rbinová odleh ovací komora, vložená do stávající stoky – železobetonový objekt o p dorysném rozm ru 2,60 x 1,55 m.
Strana 10
B.2. Základní hydrogeologické údaje −
intenzita 15ti minutového dešt
i = 119 l/s/ ha
−
periodicita dešt
u=1
−
pr m rný odtokový koeficient
= 0,6 – 0,85
Recipientem stokové sít a OV je . Litava – jejím správcem je Povodí Moravy s.p. Brno.
B.3. Údaje o po tu obyvatel a kanaliza ních p ípojkách Stavba „Rekonstrukce kanalizace“ byla realizována v centru m sta tj. v pln zastav ném území, ne eší p ipojení dalších producent OV. Po et obyvatel a množství OV uvád ná v p vodním „Kanaliza ním ádu a jeho Dodatku . 1“ z r. 2006 se v podstat nem ní a z stává v platnosti. Pro p ehlednost a úplnost textu „Dodatku . 3“ se ve stru nosti rekapitulují hlavní údaje z t chto materiál : − M sto Bu ovice s místní ástí Vícemilice mají 5 255 obyvatel, na kanalizaci a OV je p ipojeno 5 216 obyvatel v . pr myslu, v p epo tu ………………
3 444 EO
Kanaliza ních p ípojek je z ízeno
1 012 ks
Množství OV – splaškové
293 562 m3/r 79 107 m3/r
– pr myslové
372 669 m3/r
Celkem − Klobou ky s p ilehlou ástí Bu ovice mají 560 + 130 = 690 EO, což spolu s tamním pr myslem iní cca
895 EO 48 998 m3/r
Množství OV – splaškové od obyvatelstva a pr myslu
Strana 11
C. MAPOVÁ ÁST Za textem „Dodatku . 2 K “ jsou p iloženy situace 1:500 v plošném rozsahu rekonstruovaných stok s tím, že celkové situace Bu ovic a Klobou ek, doložené v p edchozích dokumentech, z stávají i nadále v platnosti. A / v. . − Situace 1
1 : 500
C1Q/H/002
− Situace 2
1 : 500
C1Q/H/003
− Situace 3
1 : 500
C1Q/H/004
− Situace 4
1 : 500
C1Q/H/005
Strana 12
C. ÚDAJE O OV BU OVICE Odpadní vody z uvedených zdroj tj. m sto Bu ovice, M Vícemilice a Klobou ky, jsou p ivedeny sb ra em DN 1200 na OV. Díl í zdroje OV zahrnují tito producenti: − Splaškové OV z bytového fondu − Splaškové OV z technické a ob anské vybavenosti m sta a obcí − Splaškové OV z pr myslových závod a drobné podnikatelské sféry − Pr myslové OV (s dominantní produkcí množství a zne išt ní OV od f. Bajer) Podrobný popis je uveden v K pouze hlavní body.
z r. X/2006, v tomto textu se rekapitulují v p ehledu
OV byla uvedena do provozu v r. 1995 a její základní skladba sestávala z tohoto funk ního schématu: − P ítokový sb ra ~ 1200 − Vírový separátor s hrubými strojními esly, s funkcí vypínací komory a deš ového odd lova e − Vstupní erpací stanice − Deš ová zdrž kruhová − Hrubé p ed išt ní (kombinované Huber pro separaci shrabk a písku) − Ob hová aktivace (OA) s provzduš ováním a mícháním (2 paralelní linky) − Dosazovací kruhové nádrže se stíráním – 2 ks − Provozní budova − M rný Venturiho žlab na odtoku vy išt ných OV z istírny − Výustní objekt do . Litavy − Kalové hospodá ství o Vratný kal – cirkulace z DN zp t do OA o P ebyte ný kal – do dvojice usklad ovacích nádrží o Odvod ování – pojízdný pásový lis V rámci akce „Výstavba vodohospodá ské infrastruktury“ byla provedena „Intenzifikace OV Bu ovice“ v tomto p ehledném rozsahu: − Denitrifika ní nádrž (v . míchání hyperod. míchadlem Invent) – p ed azena p ed ob hovou aktivaci −
erpací stanice vratného kalu a vnit ního recyklu
− Jímka svozového kalu − Odvod ování kalu – s rekonstrukcí usklad ovacích nádrží a instalací odvod ovacího za ízení Huber
Strana 13
Popis provozu OV: − Hrubé p ed išt ní Sb ra DN 1200 ústí do vstupní komplexní ásti OV, což je monoblok vypínací komory, hrubých strojních eslí a vírového separátoru s deš ovým odd lova em. Max. deš ový p ítok (výpo tový) 1 135 l/s je rozd len – 310 l/s na OV – 825 l/s p epad do recipientu. Separátor plní úlohu p ed išt ní odleh eného podílu do eky. erpací stanice plní dvojí funkci: •
erpání suchých event. ed ných splašk do množství cca 50 l/s dále na OV
•
erpání deš ového p ítoku nad 50 l/s (až cca 260 l/s) do deš ové zdrže kruhové
Vlastní hrubé p ed išt ní na erpaném podílu cca 50 l/s sestává s kompaktní sestavy Huber RO5 pro separaci shrabk a písku s dopravou do kontejner . − Biologický stupe P ed išt né OV p itékají do denitrifika ní nádrže, do níž jsou rovn ž zaúst ny výtlaky vratného kalu a interního recyklu. Obsah nádrže o objemu 300 m3 je promícháván pomalub žným míchadlem Invent, a takto homogenizovaná sm s surové OV, aktiva ní sm si a biologického kalu je p es rozd lovací objekt RO1 p ivád na do dvojice ob hové aktivace objemu 2 x 935 = 1 870 m3 Oxická ást nádrže vybavena dnovými prvky jemnobublinné aerace, anoxická ást horizontálními míchadly. Tlakový vzduch zajiš ují rota ní dmychadla. K separaci aktivovaného kalu vy išt né vody, slouží dv dosazovací nádrže kruhové Ø15m o celkovém objemu 1 026m3 , se stíráním dna a hladiny. Aktivovaný kal z DN je cirkulován zp t do denitrifikace, stejn tak vnit ní cirkulace aktiva ní sm si. Vy išt ná OV odtéká do recipientu p es m rný objekt. Výustní objekt do Litavy je spole ný pro odleh ené vody, p ed išt né ze zdrže a vy išt né z OV. − Kalové Hospodá ství P ebyte ný biologický kal erpán do dvou usklad ovacích nádrží 2 x 400 m3. Zahušt ný kal (622 kg/d – 100% TS, 25 m3/d – 2,5%) je odvod ován na sítovém separátoru Huber Rotamat. Množství a zne išt ní OV (rekapitulace stáv. K ) − M ené množství išt ných OV: 293 562 m3/r
• Bu ovice v . Vícemilic • Pr myslové OV
79 107 m3/r
• Klobou ky
48 998 m3/r 421 667 m3/r 1 155,2 m3/d
Pr m rné denní množství Strana 14
− Zne išt ní OV na p ítoku do OV: Bu ovice + Vícemil
Klobou ky (teoret.)
130,81
19,60
CHSKcr
t/rok t/rok
304,4
39,2
NL
t/rok
186,15
17,97
N – NH4
t/rok
27,59
-
Nanorg
t/rok
28,31
-
Nc
t/rok
-
3,59
Pc
t/rok
4,73
0,816
BSK5
Hodnoty vypoušt ní OV z OV povolené vodohospodá ským rozhodnutím M Ú Bu ovice – OŽP dne 21.4.2006 j. ŽP/VOD/3.2/05. − Množství OV
1 480 m3/d,
540 000 m3/rok
− Zne išt ní OV mg/l
t/rok
p
m 50
13,5
CHSKcr
25 12
170
64,8
NL
30
60
16,2
N – NH4
15
30
8,1
BSK5
Nc
20
-
Pc
2,5
-
Strana 15
E. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O RECIPIENTU Recipientem pro vy išt né OV z OV Bu ovice je . Litava, í ní km 32,800, .h.p. 4-1503-048 Hydrologické údaje toku Litava jsou uvedeny v „Kanaliza ním ádu X/2006“, v . koncentra ních hodnot zne išt ní toku v obvyklých ukazatelích. V „Dodatku . 2 K “ se neuvádí.
Strana 16
F. SEZNAM LÁTEK, KTERÉ NEJSOU ODPAD. VODAMI A JEJICHŽ VNIKNUTÍ DO VE EJNÉ KANALIZACE MUSÍ BÝT ZABRÁN NO Do stokové sít ve ejné kanalizace ve m st Bu ovice nesm jí vniknout látky uvedené ve vyhlášce .6/77 Sb., které nejsou odpadními vodami: − Radioaktivní, infek ní, karceogenní a jiné látky, které ohrožují bezpe nost a zdraví obsluhy stokové sít a OV, pop ípad obyvatelstva nebo zp sobují nadm rný zápach. − Látky narušující materiál stokové sít nebo stavební a technologické vybavení OV. − Látky zp sobující závady v pr to nosti stokové sít nebo OV. − Látky ho lavé, výbušné nebo takové, které smísením se vzduchem pop ípad s vodou nebo jinými látkami tvo í výbušné, dusivé nebo otravné sm si. − Látky samy o sob nezávadné, které však po smísení s jinými látkami, které se mohou ve stokové síti b žn vyskytovat, mohou tvo it jedovaté látky. − Žíraviny, jedy, pesticidy, omamné látky, polychlorované bifenily. − Rychle sedimentující látky tvo ící t žké, soudržné sedimenty. − Látky inklinující k nalepování a nabalování na st ny stok. − Soli použité v zimním období k údržb komunikací s množství p esahujícím 300mg/l a uli ní ne istoty p esahující 200mg/l. − Ropa a ropné látky p esahující koncentraci 20mg/l. − Kejda a mo vka. − Výpalky, kvasnice a vinné kaly. − Podzemní vody mohou být do kanalizace poušt ny pouze s p edchozím souhlasem správce kanalizace, a to po individuálním posouzení ve vztahu k dimenzím stok a ú ink m podzemní vody na stokovou sí a OV. − Napojení povrchových tok do kanalizace je zakázáno. − Do stokové sít ve ejné kanalizace nesm jí být vypoušt ny odpadní vody odtékající ze septik prostých a biologických. − Vypoušt t obsah žump a zachycených kal zakázáno.
ze septik
do ve ejné kanalizace je
Strana 17
G. STANOVENÍ NEJVYŠŠÍ P ÍPUSTNÉ MÍRY ZNE IST NÍ G.1. Údaje o stávajícím množství a zne ist ní odpad. vod ve ve ejné kanalizaci
Množství odpadních vod Podnik
Po et prac. dní
Po et zam stnan c
254
144
1
Bajer a spol, spol.s.r.o
2
TOOLS a.s.
95
3
Suavitas s.r.o
4
Po et p ípojek
QOV
Qdeš ové
QOV
Qcelkem
m3/d
m3
m3/r
m3/r
165,00
380
41 910,0
42 290,0
254
1 1
7,36
7 091
699,2
7 790,2
254
30
1
1,60
449
406,4
855,4
Wood parket a.s.
242
123
1
16,30
1 068
3 944,6
5 012,6
5
D evodílo Rousínov v.d.
254
38
2
0,40
1 689
101,6
1 790,6
6
OTECO CZ spol.s.r.o.
252
34
1
2,50
492
630,0
1 122,0
7
Pegas a.s. Znojmo
365
126
4
13,00
4 726
4 745,0
9 471,0
8
CE WOOD a.s Zlín
254
32
1
3,20
7 674
812,8
8 486,8
9
Betakom s.r.o
252
18
1
1,15
1 248
289,8
1 537,8
254
24
1
1,52
364
386,1
750,1
823
14
212,03
25 181
53 925,5
79 106,5
10
eská pošta s.p. Celkem
Koncentra ní zne išt ní Podnik
BSK5 g/m
CHSK g/m3
NL g/m3
NH4 – N g/m3
RL g/m3
RAS g/m3
PC g/m3
NEL g/m3
3
1
Bajer a spol, spol.s.r.o
601
1110
179
115
1980
1500
6,0
0,3
2
TOOLS a.s.
210
423
93
32,4
650
461
6,3
20
3
Suavitas s.r.o
4
Wood parket a.s.
21
88
164
1,2
448
5
D evodílo Rousínov v.d.
6
OTECO CZ spol.s.r.o.
7
Pegas a.s. Znojmo
8
CE WOOD a.s Zlín
10,8
45
44
1,4
220
9
Betakom s.r.o 39,5
300
64
85
692
10
eská pošta s.p.
Strana 18
4,4
380
2,7 11,7
Látkové zne išt ní Podnik
BSK5 kg/d
CHSK kg/d
NL kg/d
NH4 – N kg/d
RL kg/d
RAS kg/d
PC kg/d
NEL kg/d
1
Bajer a spol, spol.s.r.o
99,17
183,15
29,54
18,98
326,70
247,50
0,990
0,050
2
TOOLS a.s.
1,55
3,11
0,68
0,24
4,78
3,39
0,041
0,147
3
Suavitas s.r.o
4
Wood parket a.s.
0,342
1,434
2,673
0,020
7,302
5
D evodílo Rousínov v.d.
6
OTECO CZ spol.s.r.o.
7
Pegas a.s. Znojmo
8
CE WOOD a.s Zlín
0,03
0,14
0,14
0,00
0,70
1,22
0,009
0,000
9
Betakom s.r.o 0,06
0,46
0,10
0,13
1,05
0,00
0,018
0,000
101,15
188,30
33,13
19,37
340,54
252,11
1,129
0,197
10
eská pošta s.p.
Celkem
0,072
G.2. Maximální hodnoty zne ist ní odpad. vod vypoušt ných do ve ejné kanalizace Maximum dle vyhlášky 428/2001 [mg/l]
Nový kanaliza ní ád [mg/l] r. 2006
Ukazatel
Symbol
K z r. 1998 [mg/l]
Reakce vody
pH
6,0 – 8,5
6,0 – 9,0
Teplota Biochemická spot eba kyslíku Chemická spot eba kyslíku Nerozpušt né látky Dusík amoniakální Dusík celkový
T
40°C
40°C
40°C
BSK5
300
800
300
CHSKcr
600
1600
600
NL
600
500
500
N – NH4
100
45
45
60
60
Fosfor celkový Rozpušt né anorganické soli Kyanidy celkové Kyanidy toxické Nepolární extrahovatelné látky
Ncelk.
6 – 8,5
Pcelk
6
10
10
RAS
1200
2500
1500
CNcelk
0,2
0,2
0,2
0,1
0,1
10
10
CNtox. NEL
20
Strana 19
Extrahovatelné látky Tenzidy anioaktivní Rtu
EL
80
80
PAL-A
10
10
10
Hg
0,05
0,05
0,05
M
Cu
0,5
1,0
0,5
Nikl
Ni
1,0
0,1
0,1
Chrom celkový Chrom šestimocný Olovo
Cr celk.
0,5
0,3
0,3
Cr6+
0,1
0,1
0,1
Pb
0,1
0,1
0,1
Arsen
As
0,2
0,2
0,2
Zinek
Zn
2
2
2
Kadmium Tuky a oleje rostlin. a živo iš. p vodu Fenoly Dusi nanový dusík Absorbovatelné org. uhlovodíky Selen
Cd
0,2
0,1
0,1
St íbro
55
55
30
30
N – NO3
50
50
AOX
0,2
0,2
Se
0,05
Ag
0,1
Poznámka: Koncentra ní limity ve dvouhodinových sm sných vzorcích získaných sléváním 8-díl ích vzork stejného objemu v intervalu 15 minut, tvo í hodnoty maxima dle vyhlášky . 428/100.
Strana 20
H. POKYNY PRO PROVOZOVÁNÍ STOKOVÉ SÍT H.1. Úvod Provozní ást kanaliza ního ádu je souhrn pokyn pro správný provoz stokové sít a správnou obsluhu, ist ní a údržbu stokové sít . Obsluhou je t eba zajistit spolehlivé, hospodárné a zdravotn nezávadné odvád ní odpadních vod (z ur eného území nebo p ipojené nemovitostí) s p ihlédnutím k provozu, pr tokovým pom r m a okamžité kvalit vody v recipientu. Správná funkce stokových sítí a kanaliza ních p ípojek se zabezpe uje pravidelnou údržbou, soustavným ist ním a ádnou revizí. Závady zjišt né p i revizích se musí odstra ovat v asovém sledu podle naléhavosti tak, aby byla stále zaru ena provozuschopnost stokové sít a kanaliza ních p ípojek. V zájmu provozovatele je, aby provoz kanaliza ních stok byl bezporuchový, spolehlivý a hospodárný. Cílem obsluhy a údržby, oprav, rekonstrukcí a modernizací základních prost edk kanaliza ních stok je, aby bylo dosaženo bezporuchového, spolehlivého a hospodárného provozu celého systému odkanalizování obce. H.2. Všeobecné zásady pro obsluhu Obsluha a údržba se provádí v souladu s ustanovením schváleného provozního a kanaliza ního ádu. P ílohou tohoto ádu je projektová dokumentace dopln ná podle skute ného provedení. Tato technická dokumentace musí být neustále k dispozici pracovník m provád jícím obsluhu a údržbu. P i obsluze a údržb stok se využívají nové technické poznatky, progresivní mechaniza ní prost edky a technologické postupy. P i obsluze a údržb stok se postupuje tak, aby nebyly dot eny chrán né zájmy ob an a organizací a aby nedošlo ke zhoršení životního prost edí. Provoz stok zajiš ují pracovníci s p edepsanou kvalifikací a materiálovým vybavením. Pracovníci musí být seznámeni s platnými hygienickými a bezpe nostními p edpisy, musí být p im en vybaveni pracovními pom ckami a ochrannými prost edky a musí být pod pravidelnou léka skou kontrolou. O obsluze a údržb se vedou pracovní záznamy. V rámci obsluhy a údržby stok se: •
prohlídkou zjiš uje stavební a technický stav
•
istí stoky, odstra ují nánosy a jiné p ekážky, drobné poruchy v etn drobných závad vodot snosti a p í in narušení stok
•
provádí drobné stavební úpravy a opravy
•
kontroluje dodržování limit jakosti odpadních vod vypoušt ných do stok
•
likvidují hlodavce ve stokách (deratizace)
Strana 21
•
odstra ují následky poškození stok správci ostatních podzemních a nadzemních inženýrských vedení i p sobením jiných zásah
•
zajiš uje v trání k odstran ní výbušných, zdravotn závadných nebo narušení a korozi p sobících plyn a par
•
kontroluje a zajiš uje volný p ístup k objekt m na stokách
P i ist ní stok nesmí splaveniny ze stok narušit provoz erpací stanice a istírny odpadních vod, zp sobit havárii v technologii ist ní a také zhoršení jakosti vod ve vodním recipientu. Materiál vyt žený ze stok se ukládá p ímo do nádob a kontejneru a odváží se na skládku odpadu. S tímto materiálem se manipuluje tak, aby nedošlo k hygienickým závadám. Na opravy je nutné používat pouze vhodné stavební materiály ve smyslu platných norem. P i obsluze a údržb stok provád né na ve ejných komunikacích a prostranstvích se zajistí bezpe nost silni ního provozu a osob osazením dopravního zna ení.
H.3. B žná obsluha a údržba stok Prohlídky stok se provád jí bu vizuáln , nebo pomocí kamery s možnosti dokumentace stavebního stavu stok. Výsledky prohlídek stok se evidují a vyhodnocují a opat ení z nich vyplývající se uskute ují v po adí dle d ležitosti. etnost prohlídek se ídí místními podmínkami, rozsahem a stavebním a technickým stavem stok. Provádí se nejmén jedenkrát za 5 let, v pozd jších letech se tento cyklus zkrátil úm rn se stá ím stok. etnost prohlídek stok stanovená v p edchozím odstavci se zvyšuje p i nedostate né unášecí síle odpadní vody proudící ve stoce. Z t chto stok se nánosy odstra ují p ednostn . Nánosy nemají p esáhnout úrove dna zaúst ní kanaliza ních p ípojek a nesm jí podstatn omezit pr to nost stoky. P i prohlídkách stok se zjiš uje pot eba a rozsah: •
ist ní a údržby
•
likvidace hlodavc
•
odstran ní následk narušení stok
•
v trání stok
•
kontroly jakosti odpadních vod
•
rekonstrukce v d sledku p etížení, nevyhovujícího stavebního stavu a ztráty vodot snosti
P i ist ní stok se doporu uje užívat takové zp soby, které nevyžadují p ítomnost obsluhy uvnit stoky. P i ist ní stok hydromechanizací nesmí splavovaný nános zhoršit pr tokové pom ry v níže položených úsecích stoky. Strana 22
P i ist ní stok vysokotlakovými istícími vozy se volí takový tlak vody, který nenaruší konstrukci stoky. K odstran ní pevných ucpávek a tvrdých p edm t v nepr lezné stoce se doporu uje použít mechanických „purátor “. P i odstra ování nános proplachem stok nesmí docházet k trvalému usazování nános ve vodním recipientu p ed výustním objektem stoky. Vzniklé nánosy je nutno urychlen odstranit. Proplachováním nesmí nastat takové vzdutí proplachovací vody ve stoce a kanaliza ních p ípojkách, které by zp sobilo škody na napojených objektech. H.4. B žná obsluha a údržba objekt na stokách a) Všeobecn Revize a prohlídky objekt je nutno provád t min. 1x ro n P i prohlídkách objekt na stokách a jejich p íslušenství se zajiš uje pot eba a rozsah: •
ist ní a údržby
•
p ístupnosti
•
odstran ní následk narušení objekt
•
obnovy nebo zlepšení funk ní neschopnosti
•
výškové úpravy poklop a m íží
Do objekt provozn d ležitých (odleh ovací komory, erpací stanice) musí být zajišt n p ístup i v zimním období. Poškozené objekty nebo jejich poškozené, nefunk ní a neúplné p íslušenství nutno neprodlen opravit, vym nit nebo doplnit. Nevyhovující a poškozené poklopy, zkorodovaná nebo chyb jící stupadla a žeb íky se nahradí novými a opat í nát rem proti korozi. Poklopy na objektech je nutno osadit stabiln . P ed vstupem do objekt na stokách je nutno odstranit ne istoty na stupadlech, žeb ících a st nách a nánosy na dn objekt . Kluzné ásti strojního za ízení se promažou vždy po p edchozím o ist ní nejmén 2x za rok, pokud návod výrobce nestanoví jinak. Nát ry kovových ástí se kontrolují nejmén 1x za dva roky a podle pot eby se obnovují. b) Kanaliza ní šachty, spojné šachty apod. Prohlídky t chto objekt se provád jí p i revizi, ist ní, obsluze a údržb stok nebo p i dalších souvisejících pracích.
Strana 23
c) Deš ové vpusti Deš ové vpusti se kontrolují nejmén vozovkou se kontrolují ast ji.
2x za rok, vpusti v místech s nezpevn nou
Deš ové vpusti se istí tak asto, aby byly pr to né a zachycovaly pís ité, hlinité a jiné splaveniny. Mají se istit po nadm rných deš ových srážkách a po zimním období. V zimním období se musí dle pot eby vpusti odmrazovat pomocí technologické vody do 60BC a fekálního vozu. Vpusti se musí istit tak asto, aby ádn plnily sv j ú el. Ucpání vpustí je nutno odstranit ihned po jeho zjišt ní. M íž s rámem je nutno udržovat v úrovni okolního povrchu terénu a v neporušeném stavu. U vpusti s protizápachovým vodním uzáv rem se kontroluje jeho zavodn ní. d) Odleh ovací komory, usazovací nádrž Odleh ovací komory a usazovací nádrž se kontrolují a istí po každé nadm rné srážce nebo p i z ejmé zm n pr to ného režimu p ed a za odleh ovací komorou, nejmén však 2x za m síc. Prohlídka sestává z kontroly nepoškozenosti p epadové hrany bez usazenin a neomezené pr to nosti vtok do škrtícího a odpadního potrubí. Odstran ní shrabk z hrubých eslí nutno provád t po každém dešti, usazovací nádrž se vy erpá, sedimenty ze dna se odstraní a vyvezou na obecní skládku. e) Výustní objekty Výustní objekty se kontrolují 4x za rok Kontroluje se také zpevn ní b eh a dna vodního toku a výustního objektu, zjišt né závady se urychlen odstraní. P i kontrole se provádí i kontrola žabích klapek. f) Kanaliza ní p ípojky Obsluha a údržba kanaliza ních p ípojek se provádí podle pot eby. Odstra ují se zejména její ucpání.
I. OPAT ENÍ P I PORUCHÁCH A HAVÁRIÍCH KANALIZACE I.1. Obsluha a údržba p i mimo ádných okolnostech P i nep edvídaných situacích, zejména p i porušení a ucpání stoky nebo p i vniknutí závadných látek do kanalizace se závady ihned odstra ují. P i porušení stoky spojené s jejím závalem se neprodlen zajistí náhradní p evedení odpadní vody, p ípadn zamezení odtoku odpadní vody ze zdroje tak, aby nedošlo k hmotným škodám a hygienickým závadám. Strana 24
Narušená místa povrchu terénu, zejména komunikací, se zabezpe í, tj. ohrani í a opat í dopravním zna ením a osv tlením. Jsou-li p i poruše stoky a p i jejím odstra ování obnaženy nebo dot eny jiná podzemní inženýrská vedení, uv domí se o tom jejich správci nebo se zajistí jejich ú ast. P i ropné a jiné havárii, spojené s vniknutím závadných látek do stok, se postupuje ve spolupráci s orgány státní správy, vodohospodá skou inspekcí a hygienickou službou podle plánu havarijního opat ení. P i takové havárii je nutno vynaložit úsilí na zjišt ní p í in a zamezení dalšího vnikání závadných látek do stoky. Následn se tyto látky ze stoky odstraní. I.2. Opat ení p i poruchách a haváriích Za havárii zp sobenou producentem je považováno vpušt ní látek, které nejsou odpadními vodami a jsou jmenovit uvedeny v kanaliza ním ádu. Uživatel závadných látek, a ten kdo nakládá s vodami, pokud u n ho došlo k havárii, je povinen init jednak bezpe nostní opat ení k odstran ní jejich škodlivých následk a jednak následná opat ení k zneškodn ní havárie. Bezprost edním opat ením k zneškod ování havárie je zejména: •
Neprodlené hlášení havárie
•
Co nejrychlejší odstran ní p í in havárie
•
Zabrán ní škodlivým následk m havárie nebo alespo jejich zmírn ní tak, aby byly co nejmenší
Opat ení k odstran ní škodlivých následk havárie je zejména: •
Likvidace uniklých závadných látek
•
Uvedení zasaženého místa pokud možno do p vodního stavu
Hlášení havárie: Havárii hlásí p vodce nebo ten, kdo ji zjistil, nejvhodn jším a nejrychlejším zp sobem Vaku Vyškov, na M stský ú ad nebo komukoliv z len zastupitelstva. P vodce havárie je povinen poskytnout provozovateli kanalizace ú innou pomoc p i likvidaci následk havárie. Náklady spojené s odstra ováním poruchy nebo havárie hradí viník. O pr b hu havárie a jejího odstra ování vede provozovatel kanalizace záznamy. I.3. Zp sob vedení provozní dokumentace Provozní deník Provozovatel je povinen vést evidenci o obsluze, poruchách, provád ném ist ní a údržb stokové sít a objekt na ní. Jako doklad o stokové síti musí být veden provozní deník kanalizace. Do provozního deníku kanalizace provozovatel zapisuje zejména: • Termíny a výsledky prohlídek stokové sít a objekt na ní • Termíny a výsledky ist ní stokové sít a objekt na ní Strana 25
• • • • •
Termíny revizí el. za ízení, zjišt né závady a zp soby odstran ní Termíny provád ní deratizace sít Výskyt mimo ádných událostí Výskyt poruch na stavebních objektech a strojním za ízení Ostatní závady, které se na stokové síti vyskytnou
J. POKYNY PRO BEZPE NOST A HYGIENU PRÁCE P i obsluze a údržb stok jsou pracovníci seznámeni s p íslušnými bezpe nostními p edpisy podle druhu prací, které vykonávají. Pracovnici jsou vybaveni pracovními pom ckami a ochrannými prost edky a jsou pod pravidelnou léka skou kontrolou. Všechny zachycené ne istoty a odpady se odstra ují hygienicky nezávadným zp sobem. Obsluhu, ist ní a údržbu stokové sít mohou provád t pouze pracovníci starší 18 let. Obsluhovatelé mechanism a stroj jsou obeznámeni s jejich funkcí a provozem tak, aby nedošlo ke zran ní. J.1. innost p ed vstupem do stok a objekt P ed vstupem do stok a objekt se musí podzemní za ízení 20 – 30 minut v trat. K uspíšení v trání se používá odplyn ní pomocí potrubí a ventilátoru. Odply ova musí být pohotov i tam, kde m že dojít k nenadálému zamo ení stoky. Ve stokách a objektech se smí pracovat tehdy, je-li prost edí v podzemí bezpe né. Jsou-li o bezpe nosti ovzduší pochybnosti (zejména v místech, kde odpadní vody stagnují delší dobu), smí pracovník vstoupit do stoky pouze s nasazenou maskou. Ve stokách a objektech je zakázáno kou it a používat otev eného ohn , rovn ž k otev enému vstupu se nesmí p istupovat s ohn m, ho ící cigaretou, zápalkou apod. Je zakázáno vhazovat do vstupu jakýkoliv ho ící p edm t. Ve stokách a objektech se smí používat bezpe nostní svítidla pro prostory s nebezpe ím výbuchu. P enosná svítidla musí být maximáln o nap tí 12 V. Nej ast jší možné plyny, které lze o ekávat: Plyn
Charakteristika plynu
Rel. m rná hmotnost
Poznámka
CO
Bez chuti a zápachu
0,97
Výbušný, jed p i konc. 12,5% až 74%
CO2
Nakyslá chu , bez zápachu
1,53
Nevýbušný, nedýchatelný
CH4
Bezbarvý, bez zápachu
0,55
Výbušný p i konc. 5% až 15%
H2S
Zápach po zkažených vejcích 1,19
Prudký nervový jed
HCN
Zápach po ho kých mandlích 0,94
Prudký jed
Strana 26
J.2. Práce ve stokách P ed zahájením práce ve stokách je nutno ov it, zda na stoku nejsou p ipojeni uživatelé s nebezpe nými odpadními vodami. V tom p ípad se musí tito uživatelé prokazateln upozornit, že se bude ve stoce pracovat. Je nutno zamezit možnosti vnikání t chto nebezpe ných vod do stok, kde se pracuje, bez ohledu na uživatele, který tyto vody produkuje. V pr lezných a pr chodných stokách musí být p i práci nejmén dva pracovníci. Pomocí bezpe nostního pasu vždy jeden zajiš uje druhého. U vstupu do stoky, ve které se pracuje, musí být na povrchu aspo jeden pracovník, který neustále st eží pracující ve stoce a drží konce lana bezpe nostního pásu, který musí být v bezzávadném stavu. Pracovníci ve stoce a na povrchu musí sledovat a p edávat si smluvená znamení oznamující, že pr b h prací je normální nebo upozor ující na jakékoliv nebezpe í. Ucpání v nepr lezných stokách a v potrubí odstra uje ze dna vstupu jeden pracovník, st ežený dalším pracovníkem na povrchu. J.3. Práce ve vstupech Ve vstupech do stok a komor musí mít pracovníci na hlav ochrannou p ilbu. Ve vstupních šachtách nepr lezných stok smí pracovat pouze jeden pracovník, st ežený dalším pracovníkem na povrchu. P i spoušt ní nebo vytahování materiálu, ná adí a pom cek se musí pracovník krýt pod horní šikmou plochou šachty. Sestup a výstup se d je po stupa kách. Pracovník nesmí nic nést a musí se st ídav zachycovat ob ma rukama držadel stupa ek. Nepouští se, pokud pevn a jist nestojí ob ma nohama na spodních stupa kách. Chybí-li ve vstupech dv nebo více po sob následujících stupa ek, nesmí se po zbývajících slézat ani vystupovat. V tomto p ípad je možno pro sestup nebo výstup použít dostate n pevného d ev ného žeb íku. Spoušt ní pracovník do vstupu pomocí lana je zakázáno.
K. ZP SOB KONTROLY DODRŽOVÁNÍ KANALIZ. ÁDU K.1. Kontrola dodržování podmínek stanovených kanaliza . ádem Množství a povolené zne išt ní odpad. vod vypoušt ných od jednotlivých producent do ve ejné kanalizace je dáno smluvním vztahem obsaženým v uzav ené obchodní smlouv mezi jednotlivými zne iš ovateli a provozovatelem kanalizace, tedy Vakem a.s. Vyškov. V sou asné dob není u drobných producent vybudován kontrolní profil, tj. objekt umož ující m it množství protékající vody, event. odebírat vzorky odpadních vod. Kontrolní profil je pouze u dominujících zne is ovatel . Dle SN 75 72 41 je producent odpad. vod povinen zajistit kontrolu m ení množství a zne ist ní odpad. vod vypoušt ných do ve ejné kanalizace.
Strana 27
Z hlediska produkovaného zne ist ní ve vypoušt ných odpad. vodách bude pro jednotlivé producenty stanovena etnost odebírání kontrolních vzork novým vodohospodá ským rozhodnutím o nakládání s vodami p íslušného vodoprávního ú adu. K.2. Aktualizace kanaliza ního ádu Aktualizace kanaliza ního ádu bude provád na vždy p i zm n podmínek uvedených v tomto textu, týkajících se zm ny množství odpadních vod a koncentrace zne ist ní. Zm ny mohou být vyvolány rozší ením kanaliza ní sít , zm nou výroby u rozhodujících zne is ovatel p ipojených na ve ejnou kanalizaci, odvodn ním extravilánu apod. K.3. Použité podklady -
Provozní ád pro ZP OV Bu ovice z r. 1995
-
Kanaliza ní ád ve ejné kanalizace m sta Bu ovic z r. 1999
-
Majetková a provozní evidence – vstupní formulá e Vaku Vyškov
-
Situace kanalizace Bu ovic z r. 1975
-
Hospodá ské smlouvy na odb r a vypoušt ní vod mezi Vakem Vyškov a v tšími producenty odpad. vod v etn vypln ných vodohospod. dotazník
-
Platná vodohospodá ská rozhodnutí a povolení nakládání s vodami
-
Kanaliza ní ád X/2006 (Pöyry Brno)
-
K – Dodatek . 1 X/2006 (Pöyry Brno)
-
Výstavba vodohospodá ské infrastruktury Bu ovice – Dokumentace sk. provedení
K.4. Seznam souvisejících norem a p edpis Zákon . 254/2001 Sb. o vodách Zákon . 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro ve ejnou pot ebu Zákon . 451/1992 Sb. zákoník práce Zákon . 258/5000 Sb. o ochran ve ejného zdraví Zákon . 133/1985 Sb. o požární ochran , ve zn ní pozd jších p edpis Vyhláška . 428/2001 Sb. Ministerstva zem d lství, kterou se provádí zákon 274/2001 Sb. Zákon . 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému a o zm n n kterých zákon Zákon 240/2000 Sb. o krizovém ízení (krizový zákon) Zákon . 241/2000 Sb. o hospodá ských opat eních pro krizové stavby SN 756101 Stokové sít a kanaliza ní p ípojky SN EN 752 Venkovní systémy stokových sítí a kanaliza ních p ípojek, ást 1 – 6 SN EN 752-7 Venkovní systémy stokových sítí a kanaliza ních p ípojek, ást 7, Provoz a údržba Strana 28
SN EN 1610 Provád ní stok a kanaliza ních p ípojek a jejich zkoušení SN 756909 Zkoušky vodot snosti stok TNV 75 69 25 Obsluha a údržba stokových sítí
Strana 29
