HORMONÁLNÍ SOUSTAVA vyjmenuje základní orgány hormonální soustavy ur í polohu hormonálních žláz v t le uvede p íklady hormon a ur í jejich význam pro t lo zhodnotí d ležitost hormonální soustavy uvede p íklady onemocn ní hormonální soustavy T lo lov ka tvo í vzájemn propojené orgány, které se skládají z obrovského po tu bun k. Aby všechny správn fungovaly, musí být jejich innost koordinovaná. O tuto p esnou koordinaci se stará nervová soustava pomocí neuron a hormonální soustava pomocí hormon . Hormony ídí náš r st, vývoj primárních i sekundárních pohlavních znak , vst ebávání n kterých látek, p ekonávání stresových situací a mnoho dalších t lesných funkcí. Správná innost hormonálních žláz je velice d ležitá, jejich chybná innost m že vyvolat velice závažné poruchy a r zné nemoci. CO JSOU HORMONY? V tšina hormon jsou chemické látky bílkovinné povahy. Jsou vylu ovány p ímo do krve a krevním e išt m se dostávají do místa ur ení, kde ovliv ují pot ebné d je. Asi nejznám jším hormonem, který všichni znáte, je inzulín produkovaný slinivkou b išní. KDE HORMONY VZNIKAJÍ? Hormony se vytvá ejí ve žlázách s vnit ním vym šováním, kterým íkáme žlázy hormonální. Mezi hormonální žlázy pat í: mozek, štítná žláza, p íštítná t líska, slinivka b išní, nadledviny a pohlavní žlázy.
JAK HORMONY P SOBÍ? Základní impuls na vylou ení hormonu je konkrétní podn t, který je nervovými drahami p enesen do mozku. Mozek informace zpracuje a vyšle signál do orgánu, který je odpov dný za vylou ení p íslušného hormonu. S informací o vylou ení hormonu se p enáší také informace o množství vylu ovaného hormonu. Jakmile je hladina hormon v krvi vyšší, než bylo ur eno, zpomalí (zastaví) se jeho produkce do té doby, než je vyslán další signál k vylou ení hormonu. Tímto mechanismem je zajišt n vyrovnaný p ísun hormon a dokonalá koordinace innosti jednotlivých bun k.
P EHLED HOMONÁLNÍCH ŽLÁZ MOZEK Mozek je nejd ležit jší žlázou, která se podílí na hormonálním ízení našeho t la. Tuto zvláštní aktivitu mozku zajiš ují dv významné sou ásti mozku - hypofýza (podv sek mozkový) a hypothalamus. Ob tyto žlázy jsou uložené na spodní ásti mozku a ídí aktivitu v tšiny hormonálních žláz. P ehled hormon , které vylu ují: R stový hormon
R stový hormon ovliv uje správný vývoj bun k a tím pádem i náš r st a vývoj. Jeho nejpatrn jší vliv je v dob d tství a dospívání, kdy naše t lo roste. P i jeho nedostate ném vylu ování se náš r st zpomaluje nebo zastaví. P i p ebytku tohoto hormonu dochází k zase k ob ímu r stu. P íklad: Vyhledej informace o život nejvyššího holešovského ob ana. Je po n m pojmenován jeden z nejt žších závod horských kol v eské republice. Spoušt cí hormony Spoušt cí hormony jsou další skupinou hormon , které produkuje mozek. Aktivují hormonálních žláz.
innost pod ízených
ŠTÍTNÁ ŽLÁZA Štítná žláza je motýlkovitý útvar obklopující pr dušnici v oblasti pod hrtanovou chrupavkou. Vylu uje n kolik d ležitých hormon . Ten nejvýznamn jší obsahuje ve své molekule jod a ídí rychlost práce všech bun k v t le. V dospívání m že jeho nedostatek vyvolat závažné psychické poruchy a u dosp lého lov ka adu zdravotních potížích. Tyto potíže se objevují i p i nadm rné produkci tohoto hormonu. Má-li lov k v potrav nedostatek jodu, za ne se mu štítná žláza zv tšovat a vznikne útvar, který se nazývá struma. Úkol: Vyhledej potraviny, které se um le obohacují jodem. Pro je pro správný r st dospívajícího lov ka d ležité mít v jídelní ku mo ské ryby? PRÍŠTÍTNÁ T LÍSKA Na zadní stran štítné žlázy se nacházejí tzv. p íštítná t líska, která produkují hormon odpov dný nap . za udržení stálé hladiny vápenatých iont v krvi. Vápník je d ležitý p i tvorb kostí, zub , podílí se na svalové innosti a mnoha dalších funkcích t la. P i nedostatku hormonu p íštítných t lísek dochází ke snížení hladiny vápenatých iont a ke vzniku nap .: svalových k e í. SLINIVKA B IŠNÍ Naše bu ky pot ebují pro svoji aktivitu energii, kterou získávají št pením glukózy. Slinivka b išní je hormonální žlázou, která mimo trávících š áv produkuje i nejznám jší hormon – inzulín. Tento hormon umož uje glukóze dostat se do bun k. Zvýší–li se po jídle hladina glukózy v krvi, slinivka b išní vylou í hormon, který jeho hladinu sníží. Sníží-li se hladina glukózy v krvi, slinivka b išní p estane produkovat inzulín. Takto pracuje slinivka b išní ve zdravém t le. Poruchou tvorby inzulínu vzniká cukrovka – diabetes. Tato nemoc má dv podoby. První trpí v tšinou mladí lidé, kterým slinivka b išní nevytvá í inzulín, v jejich krvi se hromadí cukr a proto musí dodržovat dietu (potrava s nízkým obsahem cukr ) a v p ípad pot eby aplikovat inzulín. A jelikož je inzulín bílkovina, kterou kdybychom spolkli, tak ji trávící soustava rozloží jako oby ejnou potravu, musejí si nemocní tuto látku aplikovat p ímo do krve pomocí speciáln upravené injek ní st íka ky. Druhým typem trpí starší lidé, kterým slinivka b išní produkuje nadbytek inzulínu, který není schopen zp ístupnit bu kám glukózu. Obr.
NADLEDVINY Stres. Toto známé sloví ko moderní doby znamená p eloženo eštiny zát ž. Zát ž m že být psychická nebo fyzická. Úkol: Pokus se vyjmenovat p íklady fyzických a psychických zát ží za poslední týden tvého života. K p ekonání a zvládnutí t chto zát žových situací nám slouží hormony nadledvin. Nadledviny jsou párovým orgánem umíst ným na vrchní stran ledvin chrán ným vrstvou tuku. Na ezu je patrná k ra a d e . Hormony nadledvin zvyšují pohotovost organismu k zvládnutí zát žových stav , udržují v t le stálou hladinu minerál , zvyšují aktivitu srdce i roztahují cévy. Nejznám jšími hormony nadledvin jsou kortikoidy nebo adrenalin.
POHLAVNÍ ŽLÁZY VARLATA Varlata produkují hormon, který podporuje tvorbu a vývoj jak primárních, tak i sekundárních pohlavních znak muže (viz kap. Rozmnožovací soustavy) nebo zrání pohlavních bun k. innost varlat ovliv ují hormony, které produkuje mozek. Základním pohlavním hormonem je testosteron, který bývá asto zneužíván jako nepovolený prost edek, který podporuje r st svalové hmoty (doping). VAJE NÍKY Vaje níky produkují v tší po et hormon , než je tomu u varlat. Je to dáno tím, že vývoj vají ka je mnohem komplikovan jší, než vývoj spermie. Ženské pohlavní hormony ídí vznik a vývoj primárních i sekundárních pohlavních znak ženy, menstrua ní cyklus, vývoj plodu nebo porod. Ženských pohlavních hormon se dnes využívá v moderní antikoncepci jako chemického prost edku, který brání dozrání a uvoln ní vají ka. Tím pádem brání i splynutí vají ka se spermií - oplození. Ženské pohlavní hormony se nazývají estrogeny a progesteron. PORUCHY INNOSTI HORMONÁLNÍ SOUSTAVY K neškodným projev m zm n né hormonální aktivity pat í nap íklad pubertální akné, jejichž vznik je spojen s procesy dospíváním. Mnohem závažn jšími problémy jsou cukrovka, struma, trpasli í vzr st, ob í vzr st, psychické poruchy, menstrua ní problémy žen a mnoho dalších, které vznikají špatnou innosti jednotlivých žláz hormonální soustavy. Mnohé z t chto problém jsou lé itelné vpravením chyb jícího hormonu, který dnešní v da a farmaceutický pr mysl dokáže vyrobit.
Obr. . 1
Obr. . 2
Obr. . 3
