Vodní nádrţ Švihov a její vliv na cestovní ruch
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 9. 12. 2014 ...................................................... Podpis
Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat panu ak. mal. Vladimíru Netoličkovi za odborné vedení mé bakalářské práce a za čas, který mi věnoval. Děkuji také manaţerovi Mikroregionu Ţelivka a starostům okolních měst a obcí, kteří mi byli ochotni poskytnout informace a podklady pro zpracování mé bakalářské práce.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA CESTOVNÍ RUCH
VO D N Í N Á D R Ţ Š V I H O V A J E J Í V L I V N A C E S TO V N Í R U C H Bakalářská práce
Autor: Barbora Machová Vedoucí práce: ak. mal. Vladimír Netolička Jihlava 2015
© Barbora Machová, rok 2015
Abstrakt MACHOVÁ Barbora: Vodní nádrţ Švihov a její vliv na cestovní ruch. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: ak. malíř Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015. 71 stran. Předpoklady cestovního ruchu v okolí vodní nádrţe Švihov a zhodnocení vlivu výstavby vodní nádrţe na cestovní ruch, rozhovor se starosty obcí, manaţerem Mikroregionu Ţelivka a dotazování občanů. Na základě těchto zjištění vytvoření SWOT analýzy a navrhnutí opatření, která by mohla pomoci ke zvýšení atraktivnosti oblasti. Potvrzení nebo vyvrácení předpokladu, ţe se výstavbou vodní nádrţe negativně změnil cestovní ruch. Klíčová slova: Vodní nádrţ Švihov. Cestovní ruch. Předpoklady cestovního ruchu. Vliv výstavby. Návrhy. Bakalářská práce.
Abstract MACHOVÁ Barbora. The Švihov reservoir and its effects on tourism. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: ac. painter Vladimír Netolička. Level of professional qualifications: Bachelor's degree. Jihlava 2015. 71 pages. Potential of the Švihov reservoir environs for tourism and assessment of the influence of the dam construction on travel and tourism; interviews with mayors and the manager of Ţelivka microregion, interviewing citizens. Formation of the SWOT analysis based on these findings, and suggesting measures so as to help increase the attractiveness of the area. Confirmation or falsification of the assumptions that construction of the dam has negatively transformed tourism in the given area.
Keywords: Švihov Reservoir. Tourism. Potential for tourism. Influence of construction. Suggestions. Bachelor thesis.
Předmluva Pitná voda. Zdroj ţivota, kaţdodenní potřeba člověka. Moje volba tématu „Vodní nádrţ Švihov a její vliv na cestovní ruch“ však nebyla podmíněna uvedenými aspekty, ani faktem, ţe patřím také k mnoha konzumentům pitné vody z této nádrţe, ale především skutečnost, ţe ţiji nedaleko a místo, odkud se k nám dostává ţivotadárná tekutina, mne vţdy přitahovalo svou tajuplností. Moji rodiče i prarodiče mne od dětství brali často do okolí přehrady a slyšela jsem mnoho z vyprávění o zatopených městech a vesničkách, jejichţ existenci pokryla vodní hladina. Kdyţ jsme v rámci své praxe pracovala ve Spolkovém domě ve Vlašimi, často jsem se setkávala osobně s dotazy ubytovaných turistů i návštěvníků, zda jsou u přehrady nějaké cyklostezky, jak se lze dostat k zatopeným „německým mostům“ apod. Vzhledem k uvedeným skutečnostem byla moje volba jasná a ve své bakalářské práci se zabývám vlivem Vodní nádrţe Švihov na cestovní ruch. Toto téma jsem si vybrala, protoţe si z osobních zkušeností myslím, ţe má tato oblast co nabídnout. Bohuţel je i přes svou krásnou panenskou přírodu dost opomíjená. Hlavním cílem práce je potvrdit nebo vyvrátit předpoklad, ţe výstavba vodního díla negativně ovlivnila cestovní ruch ve vybraném území. Dále navrhnout moţnosti zvýšení turistické atraktivity v oblasti kolem Vodní nádrţe Švihov. Uvedené cíle však podléhají reţimovým opatřením, která panují v okolí samotného vodního díla v jednotlivých pásmech hygienické ochrany. Na základě zmapování a analyzování jednotlivých předpokladů v oblasti, vycházejících z dostupné literatury, z výzkumu, provedeného mezi obyvateli oblasti, rozhovory s pracovníky obecních úřadů a Mikroregionu Ţelivka a z vlastních zkušeností, pak navrhnout doporučení zvýšení atraktivity pro turisty i náhodné návštěvníky. Bakalářská práce by mohla přispět svými poznatky i návrhy všem subjektům, zabývajícím se problematikou zatraktivnění oblasti pro turisty, která koresponduje i s návaznými moţnostmi ve sféře podnikání a sluţeb v širším okolí Vodní nádrţe Švihov.
Obsah Úvod................................................................................................................................ 13 Teoretická část ................................................................................................................ 15 1
Vymezení oblasti .................................................................................................... 15
2 Historické zhodnocení cestovního ruchu v oblasti řeky Ţelivky před výstavbou vodní nádrţe .................................................................................................................... 16 3
Výstavba Vodní nádrţe Švihov .............................................................................. 19 3.1
Základní informace .......................................................................................... 19
3.2
Nutnost budování ............................................................................................. 19
3.3
Výstavba........................................................................................................... 20
3.4
Zatopené oblasti ............................................................................................... 21
3.4.1
Švihov ....................................................................................................... 21
3.4.2
Zahrádka ................................................................................................... 21
3.4.3
Dolní Kralovice......................................................................................... 22
4
Zákony omezující cestovní ruch v oblasti .............................................................. 22
5
Lokalizační předpoklady cestovního ruchu ............................................................ 23 5.1
5.1.1
Reliéf ......................................................................................................... 23
5.1.2
Klima ........................................................................................................ 23
5.1.3
Hydrosféra ................................................................................................ 24
5.1.4
Přírodní atraktivity .................................................................................... 24
5.2
6
Přírodní předpoklady........................................................................................ 23
Společensko-kulturní předpoklady .................................................................. 26
5.2.1
Architektonické památky .......................................................................... 26
5.2.2
Muzea........................................................................................................ 31
5.2.3
Kulturní akce............................................................................................. 33
5.2.4
Sportovní akce .......................................................................................... 33
Realizační předpoklady cestovního ruchu .............................................................. 34 6.1
Dopravní předpoklady...................................................................................... 34
6.1.1
Silniční ...................................................................................................... 34
6.1.2
Ţelezniční.................................................................................................. 35
6.1.3
Cykloturistika............................................................................................ 35
6.2
Materiálně technická základna ......................................................................... 35
6.2.1
Ubytovací zařízení .................................................................................... 35
6.2.2
Stravovací zařízení .................................................................................... 37
6.2.3
Sportovní zařízení ..................................................................................... 37
6.2.4
Informační centra ...................................................................................... 37
6.2.5
Cestovní kanceláře a agentury .................................................................. 37
Praktická část .................................................................................................................. 38 1
Řízené rozhovory .................................................................................................... 38 1.1
Rozhovor se starostou Hulic, panem Miroslavem Kapkem ............................. 38
1.2
Rozhovor se starostou Lokte, panem Vladimírem Vackem ............................ 40
1.3
Rozhovor se starostou Zruče nad Sázavou, panem Mgr. Martinem Hujerem . 41
1.4
Rozhovor se starostou Dolních Kralovic, panem Antonínem Baštou ............. 42
1.5
Rozhovor se starostou Bernartic, panem Jiřím Bělským ................................. 43
1.6
Rozhovor s manaţerem Mikroregionu Ţelivka, panem Jaroslavem Švejdou .. 45
2
Dotazníkové šetření ................................................................................................ 46
3
SWOT analýza cestovního ruchu okolí vodní nádrţe Švihov ................................ 58
4
Návrhy na zvýšení atraktivnosti oblasti .................................................................. 59 4.1
Rozvoj venkovské turistiky .............................................................................. 60
4.2
Vybudování tématických ubytovacích zařízení ............................................... 60
4.3
Propagace oblasti jako celku ............................................................................ 60
4.4
Modernizace a aktualizace webových stránek ................................................. 61
4.5
Tvorba produktového balíčku cestovního ruchu .............................................. 61
4.6
Muzeum tradičního ţivota před výstavbou ...................................................... 62
4.7
Rozšíření nabídky společenských, kulturních a sportovních událostí ............. 62
4.8
Zvýšení kvality sluţeb ..................................................................................... 62
4.9
Zpřístupnění části přehrady .............................................................................. 63
4.10 Pěší stezky, cyklostezky ................................................................................... 63 5
Potvrzení nebo vyvrácení předpokladu................................................................... 63
Závěr ............................................................................................................................... 65 Seznam pouţité literatury ............................................................................................... 67 Přílohy............................................................................................................................. 72
Seznam ilustrací, tabulek a grafů Pokud není uvedeno jinak, zdroj je vlastní. Obrázky Obrázek č. 1: Vymezení oblasti (Zdroj: http://maps.google.com) ................................. 15 Obrázek č. 2: Mapa Mikroregionu Ţelivka, (Zdroj: www.mapy.crr.cz) ........................ 16 Obrázek č. 3: Trampové v Borovsku (Zdroj: http://www.tramping-mam-to-podkuzi.eu/mosty.html) ........................................................................................................ 18 Obrázek č. 4: Pohled od hráze VD Švihov, Nesměřice .................................................. 81 Obrázek č. 5: Jedno z mnoha přemostění přehrady dálnicí D1 ...................................... 81 Obrázek č. 6: Romantická zákoutí četných zátok ........................................................... 82 Obrázek č. 7: Borovský most, nedokončená stavba „německé dálnice“ ........................ 82 Obrázek č. 8: Kostel sv. Víta, němý svědek městečka Zahrádka ................................... 83
Tabulky Tabulka č. 1: Seznam kulturních akcí ............................................................................. 33 Tabulka č. 2: Seznam hotelů a penzionů v oblasti .......................................................... 36 Tabulka č. 3: Seznam kempů a rekreačních středisek .................................................... 36 Tabulka č. 4: Odpovědi na otázku č. 1 ........................................................................... 47 Tabulka č. 5: Odpovědi na otázku č. 2 ........................................................................... 48 Tabulka č. 6: Odpovědi na otázku č. 3 ........................................................................... 49 Tabulka č. 7: Odpovědi na otázku č. 4 ........................................................................... 50 Tabulka č. 8: Odpovědi na otázku č. 5 ........................................................................... 51 Tabulka č. 9: Odpovědi na otázku č. 6 ........................................................................... 52 Tabulka č. 10: Odpovědi na otázku č. 8 ......................................................................... 54 Tabulka č. 11: Pohlaví respondentů ................................................................................ 55 Tabulka č. 12: Věk respondentů ..................................................................................... 56 Tabulka č. 13: Bydliště respondentů............................................................................... 57 Tabulka č. 14: Silné a slabé stránky oblasti .................................................................... 58 Tabulka č. 15: Příleţitosti a hrozby oblasti..................................................................... 59
Grafy Graf č. 1: Myslíte si, ţe je oblast turisticky atraktivní? .................................................. 47 Graf č. 2: Znal(a) jste oblast a její rekreační objekty před výstavbou vodní nádrţe? .... 48 Graf č. 3: Mělo dokončení vodní nádrţe vliv na cestovní ruch v oblasti Ledečska, Zručska nebo Dolnokralovicka? ..................................................................................... 49 Graf č. 4: Jaké památky či místa v oblasti povaţujete za nejzajímavější? ..................... 50 Graf č. 5: Co se Vám v oblasti líbí? ................................................................................ 51 Graf č. 6: Co se Vám v oblasti nelíbí? ............................................................................ 52 Graf č. 7: Jaká je podle Vás úroveň sluţeb poskytovaných v této oblasti? .................... 53 Graf č. 8: Doporučil(a) byste návštěvu této oblasti svým známým? .............................. 54 Graf č. 9: Pohlaví respondentů ....................................................................................... 55 Graf č. 10: Věk respondentů ........................................................................................... 56 Graf č. 11: Bydliště respondentů .................................................................................... 57
Úvod Cestovní ruch ve vymezené oblasti je historicky spjat s nedalekým Posázavím a jeho největší rozvoj lze vymezit meziválečným obdobím s nástupem trampingu, skautského hnutí a chataření. S poválečným zákazem skautského hnutí počíná etapa jeho pozvolného úpadku. Se vznikem Vodního díla Švihov na řece Ţelivce pak cestovní ruch v širším okolí prakticky zaniká na počátku sedmdesátých let minulého století a tento stav trvá dosud. Co dělat proto, aby se opět zvýšil příliv turistů do této, dříve tak navštěvované oblasti? Jak vyuţít moţností, daných přírodními a společenskými podmínkami a omezených zároveň existencí největšího zdroje pitné vody v naší republice? Se znalostí předpokladů rozvoje cestovního ruchu, lze objevit nepoznané moţnosti a ty vyuţít k aktivnímu vyuţití volného času návštěvníků oblasti. Má bakalářská práce je rozdělena na dvě hlavní části a to teoretickou a praktickou. V teoretické části se budu zabývat historií a formami cestovního ruchu v okolí vodní nádrţe.
Dále zde popíšu výstavbu Vodního díla Švihov a také přírodní,
kulturně-historické a materiálně-technické předpoklady cestovního ruchu oblasti. V praktické části provedu řízené rozhovory se starosty okolních měst a manaţerem Mikroregionu Ţelivka. Provedu a vyhodnotím dotazníkové šetření s obyvateli města a vytvořím SWOT analýzu oblasti. Vyvrátím nebo potvrdím předpoklad, ţe výstavba vodní nádrţe působila negativně na cestovní ruch v jejím okolí a na základě zjištěných informací navrhnu opatření, která by mohla pomoci k růstu atraktivnosti zvoleného území. Tímto tématem se ještě nikdo nezabýval, a proto je práce originální. Našla jsem pouze malé mnoţství bakalářských prací, ve kterých byly zmíněny předpoklady cestovního ruchu v Ledči nad Sázavou. Další práce se zabývala historií zatopeného městečka Zahrádka. Studentka Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, Lea Chatrná se ve své bakalářské práci zabývá vývojem cestovního ruchu v okolí jiné zásobárny pitné vody – Vírské přehrady. Nezabývá se však vlivem výstavby na cestovní ruch, ale vývojem a potenciálem cestovního ruchu v obci Vír. Na jinou práci zabývající se cestovním ruchem v okolí vodní nádrţe s pitnou vodou jsem nenarazila. Podklady ke zpracování bakalářské práce jsem vyhledávala v odborné literatuře k danému regionu, především v knihách pana Františka Plevy,
propagačních 13
materiálech, ve sbornících a v odborných publikacích k výstavbě Vodního díla Švihov. Dále jsem vyuţívala elektronické zdroje, dotazníkové šetření mezi místními občany a rozhovory se starosty přilehlých měst a obcí a s manaţerem Mikroregionu Ţelivka. Výsledky práce by měly zhodnotit vliv existence stavby na zájem turistů o oblast kolem bývalé řeky Ţelivky. Dále by měly podat přehled o moţnostech jeho navýšení a vytyčit směry rozvoje cestovního ruchu v oblasti.
14
Teoretická část 1 Vymezení oblasti Oblast je vymezena v těsném okolí Vodní nádrţe Švihov. Lidově také nazývané Ţelivka. Zasahuje do Středočeského kraje a kraje Vysočina. Nejdelší vzdálenost od hranice vybrané oblasti k vodní ploše je 11km. Oblastí prochází dálnice D1, tudíţ je dobře dostupná z jiných míst České republiky. Místa, kde byl dříve největší turistický ruch v oblasti, byla zatopena a dnes zde nalezneme vodní nádrţ.
Obrázek č. 1: Vymezení oblasti (Zdroj: Vlastní zpracování, http://maps.google.com, 2014) 1:100000
Některé obce v oblasti jsou členy mikroregionů. Například Mikroregionu Posázavský kruh, Svazku obcí Mikroregionu Ledečska nebo Mikroregionu Ţelivka. První dva mikroregiony zasahují v oblasti pouze do malého území, Mikroregion Ţelivka svou činností zasahuje do oblasti v největší míře. Mikroregion Ţelivka Jedná se o dobrovolné sdruţení obcí, které bylo vytvořeno roku 1999. Patří sem tyto obce: Čechtice, Bernartice, Blaţejovice, Borovnice, Děkanovice, Dolní Kralovice, Dunice, Horka II, Chmelná, Keblov, Křivsoudov, Kuňovice, Loket, Mnichovice, Snět, 15
Strojetice, Studený, Šetějovice a Tomice. Kromě obce Chmelná a Kuňovice patří všechny do vybrané oblasti. Obce spojily své síly ve snaze dosáhnutí oţivení turistiky a kvalitativního zlepšení ţivota místních obyvatel. [59]
Obrázek č. 2: Mapa Mikroregionu Ţelivka, (Zdroj: www.mapy.crr.cz), 1:200000
2 Historické zhodnocení cestovního ruchu v oblasti řeky Ţelivky před výstavbou vodní nádrţe Počátky cestovního ruchu v oblasti lze najít v období po první světové válce a typickým produktem, spjatým s tehdejší generací a s nabízejícími se přírodními podmínkami, se stal tramping a chataření. Romantická údolí řek, razících si svou cestu hlubokými lesy podél skalnatých strání, přímo vybízela ke chvílím odpočinku po náročném šestidenním pracovním týdnu. Jezy obsypané plavci a vodáky, výletní hospody, prosperující mlýny, to byl typický obraz, který následně doplnilo mnoţství víkendových chat a srubů. Řeky jako Berounka, Sázava, Vltava a Ţelivka lákaly výletníky ke svým břehům. A právě Poţeliví a nedaleké Posázaví se staly rájem trampů a vodáků. Tramping provozovali především mladí lidé, které lákala touha po romantice, dobrodruţství, utuţování přátelství a hlavně přírodní způsob ţivota. Ţelivka jim nabízela nádherné prosluněné údolí, na březích řeky kvetoucí topinambury, vodu plnou ryb, les plný dříví a hub. [33] V době po první světové válce objevili divoký kraj Sázavy a Ţelivky trampové. Vyráţeli sem hlavně Posázavským pacifikem, který vznikl v letech 1881–1903. 16
Trampové sem jezdívali v sobotu odpoledne po práci ze stanice Praha – Braník. [30] Vybudování tratě dopomohlo růstu turistického ruchu. Tím došlo ke zpřístupnění romantických scenérií pro širokou veřejnost. [31] Trampové jezdívali aţ do Sluneční zátoky u Ledče nad Sázavou. V letech 1925–1945 zde pořádal spisovatel Jaroslav Foglar letní tábory nejstaršího českého skautského oddílu Praţská dvojka. Tato krajina byla předlohou pro jeho nejznámější knihu Hoši od bobří řeky. [32] Jiní trampové vystupovali na zastávce Horka nad Sázavou, odkud se vydávali hodinu pěšky k vesnici Onšovec, kde se na pravém břehu řeky Ţelivky nacházel mezinárodní skautský tábor Camp Allen, který vznikl roku 1929. Zaloţil jej pan Karel Čejka s manţelkou, který ţil léta v USA, kde se seznámil s panem Allenem. Pan Allen pořádal chatové tábory pro městské děti. To pana Čejku okouzlilo a rozhodl se takový tábor vytvořit i zde. Jezdívalo se do něj vlakem do Horky a poté se šlo do tábora
hodinku
pěšky.
Ubytování
zde
bylo
zajištěno
v dřevěných
srubech
s verandičkami. Za druhé světové války převzalo provoz tábora Kuratorium pro výchovu mládeţe v Čechách a na Moravě. Název tábora byl změněn na Zotavovací tábor Hulice. Po válce byl znárodněn a netrvalo dlouho, neţ byl zlikvidován kvůli výstavbě vodní nádrţe. [29] V roce 1940 během druhé světové války bylo skautské hnutí německými nacisty zakázáno, provoz těchto táborů tedy přestal. Po druhé světové válce se v okolí Ţelivky nacházelo opět několik skautských táborů. Jeden byl na velké louce u Všebořic na pravém břehu řeky, kam se chodilo přes mlýn pana Machovského. Další byl také u Všebořic u mlýna pana Pekárka. Jiný skautský tábor se nacházel u lesa v místě, kde se dříve vázaly vory a říkalo se tam Na Skladě. V únoru roku 1948 nastoupila komunistická diktatura a skautské hnutí bylo opětovně zakázáno. Poté se u břehu řeky objevovali jen trampové. Ze začátku je policie neměla ráda a rozháněla je zpátky domů. Časem začali být trampové trpěni. Přijíţděli z celých Čech. Tehdy jezdil přímý vlak z Dolních Kralovic do Prahy na hlavní nádraţí. Trampové měli vţdy vyhrazen poslední vagón, aby neobtěţovali ostatní cestující. Dnes po tomto období zůstaly pouze kresby na dnes jiţ zatopeném dálničním mostě.
17
Obrázek č. 3: Trampové v Borovsku (Zdroj: http://www.tramping-mam-to-podkuzi.eu/mosty.html)
Na přelomu padesátých a šedesátých let se v údolí u Ţelivky začaly pořádat tábory pro podnikovou rekreaci. Nejdříve se zde přespávalo ve stanech. Později byly postaveny chaty k letnímu pobytu. Na stejném místě, jako skautský tábor, tedy u Všebořic na poli pana Pekárka, se nacházel největší tábor. Byl vybudovaný vlašimskými Blanickými strojírnami. Děti byly ubytované ve stanech s podsádkami a dospělí v celoročních chatách. U tábora byly dvě pevné stavby, a to kuchyň a společenská místnost. Do tábora se dalo dostat lávkou přes řeku. Naproti pšovské stráni byly dva další podnikové tábory a to tábor praţské továrny Koh-i-noor a Československých automobilových opraven z Prahy. Byly zařízeny skromněji, neţ tábor vlašimských strojíren.[Vilímovský, 2013, str. 278–279] Pod Poradní skálou pod bývalými Ţibřidovicemi se nacházel v osadě El Capitan Pionýrský tábor n.p. Tesla Hloubětín. Jednalo se o tábor pro děti zaměstnanců. [33] I město Zahrádka se v polovině padesátých let stalo vyhledávaným turistickým centrem. V okolí vzniklo, díky přílivu především praţských turistů, mnoho rekreačních chat a táborů. Lidé sem jezdili rybařit a kempovat. Především v létě zde byl rušný cestovní ruch. Na jiţní straně Zahrádky byly postaveny nové rekreační chaty, tato část obce se nazývala Letná. Z důvody plánované výstavby vodního díla zde byla od druhé poloviny padesátých let zakázána výstavba nových domů, chaty se ale stavět mohly. [MNV Zahrádka, PK, str. 250–255] 18
Mimo tyto oblasti také kempovalo mnoho lidí jen ve stanech podél řeky. Ţádná jiná krajina podobných přírodních hodnot v sousedních okresech nebyla tak zamořena chatami jako v horním povodí Ţelivky. [Sborník, 1989, str. 283]
3 Výstavba Vodní nádrţe Švihov 3.1 Základní informace Vodní nádrţ Švihov je z hlediska objemu vody i mnoţství odebírané vody největší vodárenskou nádrţí nejen u nás, ale i ve střední Evropě. Slouţí jako zdroj pitné vody pro střední Čechy včetně Prahy.[1] V polovině 60. let minulého století začala probíhat výstavba 4,3 km nad soutokem řeky Ţelivky se Sázavou. 58,3 metrů vysoká a 860 metrů dlouhá hráz přehrady byla dokončena o 10 let později. [Pleva, 2003, str. 253–254] Rozloha přehrady je 1602,6 hektarů a celkový objem 309 000 000 m3. Při maximální hladině je obvod nádrţe zhruba 150 km. Maximální délka vzdutí dosahuje 38 km, zasahuje do tří krajů a zabírá zhruba dvě pětiny toku řeky. Celé povodí řeky Ţelivky činí 1178,3 km 2. Vodní dílo spadá pod správu Povodí Vltavy.[1] Pitná voda se do středních Čech a Prahy dostává pomocí štolového přivaděče. Ten je tlakový a voda odtéká gravitačně. Délka přivaděče od úpravny vody v Nesměřicích po Jesenici u Prahy činí 51,9 km. Odtud se pak voda odvádí do zásobních vodojemů praţské vodovodní sítě. Později byla nádrţ vybavena malou vodní elektrárnou.[Pleva, 2003, str. 255]
3.2 Nutnost budování Voda je základní ţivotní potřeba a významná sloţka ţivotního a přírodního prostředí. Potřeba vody neustále rostla zvláště kvůli celosvětovému vývoji. Problémem se tedy stalo hospodaření s vodou a nedostatek přírodních zásobáren vody vzhledem ke geografickým poměrům ČSR.
19
Čím více se společnost vyvíjí, tím více se rozšiřují potřeby uspokojované vodou a spolu s tím se zvyšují i nároky na uţitečné vlastnosti vody. Zdroje podzemních vod jsou omezené a průtoky v tocích velmi citlivé na znečištění. Vodní hospodářství tak muselo řešit problém s nedostatkem vody vyhovující kvality pro obyvatelstvo, průmysl a zemědělství.[Chlum, 1974, str. 5–6] V důsledku intenzivního rozvoje hlavního města ČSSR Prahy a vzrůstající ţivotní úrovně byl hlavní problém zabezpečení kvalitní pitné vody pro hlavní město Prahu. To řešila vláda ČSSR usnesením z 18. 9. 1963 č. 816, kde schválila vyuţití Ţelivky jako zdroje pitné vody pro Prahu a střední Čechy. Ţelivka v té době patřila, jako jedna z mála, mezi toky v České kotlině nezatíţené škodlivými látkami. [Sborník, 1989, str. 4–5]Několik let před rozhodnutím, vybudovat na Ţelivce vodní dílo, se zde prováděly rozbory vlastností vody. Uvaţovalo se i o jiných tocích, ty ale nezaručovaly řešení, které by odpovídalo dlouhodobým poţadavkům.[1]
3.3 Výstavba Výstavba tohoto velkolepého vodního díla začala v roce 1965 a byla dokončena roku 1975. Zkušební odběry vody začaly jiţ v roce 1972. O rok později, přesně 1. února 1973 byly zahájeny pravidelné dodávky vody do české metropole. [1],[2] Původně měla stavba probíhat ve dvou etapách. První etapa měla probíhat v letech 1965–1970 a pak následovat pauza. Na svém zasedání 27. srpna 1969 ale vláda rozhodla, ţe z úsporných důvodů bude stavba pokračovat bez několikaleté pauzy. [Pleva, 2003, str. 253] Byly vystavěny i doprovodné stavby. Kvůli zachycení splavenin před vodní nádrţí byla postavena soustava menších vodních nádrţí – Trnávka, Němčice, Sedlice. Dále bylo postaveno 35 km nových komunikací včetně mostu přes přehradu, stovky kilometrů vodovodů a řada dalších staveb. [1] Na výstavbě se podíleli tři hlavní dodavatelé: Vodní stavby n. p. Sezimovo Ústí (stavební část), Uranové doly Příbram n. p. (výstavba tunelu) a Sigma Hranice (technologická část). [Pleva, 2003, str. 253]
20
3.4 Zatopené oblasti Výstavba vodní nádrţe Švihov výrazně zasáhla do krajiny i do ţivota místních obyvatel. Usnesením vlády z 27. 8. 1969 bylo rozhodnuto o zatopení Švihova, Zahrádky, Dolních a Horních Kralovic a řady dalším menších osad. Zbouráno bylo téměř na 900 staveb. To se dotklo například zámku, kostela i ţelezničního nádraţí v Dolních Kralovicích.[1]
3.4.1 Švihov Malá vesnice, po které je vodní nádrţ pojmenovaná, leţela nedaleko Hulic. První zmínka o vesnici pochází z 18. století. Jméno Švihov dostala po své zakladatelce Barboře Elišce Švihovské z Riesenburku. V roce 1884 se ve Švihově nacházelo pouze 8 stavení s šedesáti obyvateli. Na počátku osmdesátých let do Švihova přicházejí geologové a provádějí první průzkumy. Rozhodlo se, ţe se vodní nádrţ bude kopat v místě zvaném „U Vápenky“, které leţelo na cestě ze Švihova do Nesměřic. Místo se najednou z klidného a tichého prostředí proměnilo kácením lesů a odstřelováním zeminy a skal na místo s nepřetrţitým hlukem, špínou, bahnem a mnoho stroji. Obyvatelé byli vyhnáni ze svých domovů. Většina z nich našla nový domov v nedaleké Zruči nad Sázavou. [Pleva, 2003, str. 248]
3.4.2 Zahrádka Zahrádka leţela na břehu řeky Ţelivky v nadmořské výšce 382 m. První zmínky o městečku pochází z konce 12. století. V roce 1562 obdrţelo město právo pořádat výroční trhy, díky různorodosti místních řemesel. Díky tomu získalo město název Trhová Zahrádka. Po první světové válce v roce 1920 se město vrátilo k původnímu názvu Zahrádka. V té době město čítalo 1187 obyvatel. Za první republiky bylo v Zahrádce málo pracovních příleţitostí. Ve druhé světové válce bylo mnoho obyvatel posláno na nucené práce do Německa. 10. května 1945 bylo město osvobozeno Rudou armádou. Továrnu na výrobu mlátiček, později pobočný závod ledečského Kovofiniše, zaloţili bratři Fialkové po druhé světové válce. Továrna fungovala aţ do likvidace Zahrádky. Na přelomu 70. let došlo výše zmíněným rozhodnutím k likvidaci města. V roce 1976 byla demolice ukončena. Většina obyvatel se přestěhovala do okolních měst a začala znovu.
21
Dnes na území Zahrádky zbyl pouze kostel sv. Víta, socha Bolestné Panny Marie a hřbitov. Kostel je veřejnosti nepřístupný. [Pleva, 1999, str. 298–303]
3.4.3 Dolní Kralovice Dolní Kralovice leţely na levém břehu řeky Ţelivky. Vznik města ani znaku není písemně doloţen. Je moţné, ţe důvod zaloţení osady byl ten, ţe si rybáři kolem řeky Ţelivky postavili své chýše. Odpovídal by tomu i znak města, na kterém je vyobrazen plovoucí jelec. Město patřilo k nejstarším osadám v kraji. První písemná zmínka pochází z roku 1352 na stvrzovací listině vydané Karlem IV. Za vlády Jiřího Miličovského z Braunberka roku 1654 došlo k velkému poţáru, který zničil skoro celé město. Jiţ od středověku se zde nacházela četná ţidovská komunita, která patřila mezi nejstarší v kraji. Čítala na 173 ţidů. Komunita zanikla za druhé světové války. V roce 1945 došlo ke znárodnění panství a později k vybudování prvního většího průmyslového závodu Vulkán. V roce 1960 se k městu připojila i osada Horní Kralovice, leţící na pravém břehu řeky. Po rozhodnutí o stavbě přehrady, začala ve městě likvidace. Došlo ke zbourání 73 hospodářských budov, 486 domů, 48 chat, 4 mlýnů, zámku a kostela. Obyvatelé se přestěhovali do nových domovů v Praze, Benešově, Vlašimi, Ledči nad Sázavou, Zruči nad Sázavou a nově stavěných Dolních Kralovicích, které byly vybudovány u Vraţdových Lhotic. Roku 1972 voda zatopila poslední zbytky tohoto města. [Pleva, 2003, str. 191–199]
4 Zákony omezující cestovní ruch v oblasti Kolem celého vodního díla byla vytvořena ochranná pásma, pro ochranu kvality vody. Ochranné pásma upravuje § 30 v zákoně 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů. Díky tomu oblast jiţ není rekreačně vyuţitelná, jak tomu bylo dříve. Do prvního hygienického pásma je přísný zákaz vstupu osob i vjezd vozidel. Na dodrţování dohlíţí Policie ČR, pracovníci Povodí Vltavy, státní podnik a Česká inspekce ţivotního prostředí. Porušení jsou trestána blokovou pokutou, či projednáním přestupkovou komisí. [2] V dalších dvou ochranných pásmech, která zahrnují celé povodí s řadou průmyslových sídel, platí řada omezení a jsou zde i ztíţené moţnosti
22
podnikání.[1] V roce 2010 byly změněny hranice jednotlivých pásem a stanovena nová ochranná opatření. Celé znění veřejné vyhlášky krajského úřadu Středočeského kraje „Změna ochranných pásem vodárenské nádrţe Švihov na Ţelivce“ je součástí přílohy.
5 Lokalizační předpoklady cestovního ruchu 5.1 Přírodní předpoklady 5.1.1 Reliéf Oblast zasahuje z velké části do geomorfologické oblasti Českomoravské vrchoviny a malá část do Středočeské pahorkatiny. Reliéf můţeme charakterizovat jako mírně zvlněný, ze kterého se občas zvedají kopce, dosahující výšky 600 aţ 700 m n. m. Nejvyšší vrchol oblasti je vrch Melechov (715 m n. m.). [3] Geologickým podkladem jsou hlavně pararuly (krystalické břidlice) a granity (ţula) Moldanubického plutonu.
Ten tvoří centrální část Českomoravské vrchoviny.
Ve vybrané oblasti patří ruly k pestré sérii rul. Ruly jsou tedy obohaceny o vloţky jiných hornin. V okolí Bernartic se jedná o eklogit a hadec, v okolí Lokte a Dolních Kralovic o krystalické křemence, v okolí Koţlí, Ledče nad Sázavou a Zruče nad Sázavou se jedná o krystalické vápence.[Pleva, 1991, str. 5–6]
5.1.2 Klima Klimaticky se okolí povodí řeky Ţelivky řadí do mírně teplé oblasti. Roční úhrn sráţek se pohybuje mezi 600–750 mm. Ve srovnání s průměrnými hodnotami v České republice
jsou
zde
sráţky
mírně
podnormální.
Převládá
zde
směr
větru
od severovýchodu k severozápadu. Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 7–8°C. Ve vegetačním období dosahuje průměrná teplota 11–12°C. Letní teploty se pohybují v průměru 16–17°C a zimní -1 aţ -2°C. [Chlum, 1974, str. 40]
23
5.1.3 Hydrosféra Významným tokem v oblasti je řeka Sázava, která odvodňuje část Českomoravské vrchoviny a severní část Středočeské pahorkatiny. Celková délka řeky je 225 km. Sázava je často vyhledávaná vodáky. Na řece je vybudovaná vodácká infrastruktura (kempy, tábořiště, půjčovny vodáckého vybavení). Mezi městy Světlá nad Sázavou a Ledeč nad Sázavou nalezneme pro vodáky nejatraktivnější část řeky Stvořidla. Peřejnatý úsek je dlouhý 4,5 km. Mezi hlavní výhody řeky Sázavy patří hezká příroda, peřeje, řada sjízdných jezů a mnoho historicky zajímavých míst přímo na řece. [4] Dalším významným tokem je řeka Ţelivka, levostranný a zároveň největší přítok Sázavy. Řeka je důleţitým zdrojem pitné vody. Je známá svou čistou a kvalitní vodou. Za pramenný tok je povaţována řeka Hejlovka, která pramení u obce VláseniceDrbohlavy u Pelhřimova. Název Ţelivka nese aţ od Sedlické přehrady. [5] Za zmínění také stojí Vodní nádrţ Němčice – představná nádrţ, slouţící k zachycení splavenin a sedimentů přinášených ze Sedlického potoka. Nádrţ se nachází ve II. hygienickém ochranném pásmu vodní nádrţe Švihov. Celkový objem nádrţe činní 1,157 mil. m3.[6]
5.1.4 Přírodní atraktivity Přírodní rezervace Stvořidla Přírodní a krajinná rezervace se prostírá mezi Ledčí nad Sázavou a Světlou nad Sázavou. V korytu řeky i na březích jsou zde rozházeny obrovské balvany, vymodelovány proudící vodou. Tato nádherná krajina se vytvářela jiţ od čtvrtohor a zabírá více neţ 200 hektarů. V roce 1948 byla Stvořidla vyhlášena přírodní a krajinnou rezervací. Průtokem vody mezi kameny se zde tvoří přirozená přírodní čistící stanice. Rezervace je hojně navštěvována vodáky. Lesní porosty zde tvoří hlavně smrk a ze vzácných ţivočichů je zde pozorována vydra říční. Díky své romantické krajině jsou Stvořidla nejnavštěvovanějším úsekem řeky Sázavy. [Pleva, 1999, str. 250–253]
24
Přírodní rezervace Štěpánovský potok Přirozeně meandrující dolní tok Štěpánovského potoka je chráněn jako přírodní rezervace. Spolu s přitékajícím Dalkovickým potokem byla tato lokalita zařazena do soustavy Natura 2000 jako evropsky významná lokalita. Přirozený charakter toku vyhovuje širokému spektru ryb, jako jsou: pstruh obecný, plotice obecná, jelec proudník, jelec tloušť, střevle potoční atd. Na březích se vyskytuje rak říční. Významný je také výskyt mihule potoční. Současně je lokalita mimo ohroţení znečištění vody, v povodí převaţují menší sídla a zemědělské hospodaření.[7] Národní přírodní památka Hadce u Ţelivky Území je tvořeno hadcovými bory na strmých svazích a na plochém vrcholu nad vodní nádrţí Švihov. Hadec je unikátní hornina zbarvená do zelena. Nachází se u obce Bernartice. Území o rozloze 3,5 x 1 km je ostře vymezeno hadcovým podkladem. Roste zde velmi ohroţená kuřička hadcová. Hadce u Ţelivky je jedna ze dvou posledních lokalit na světě, kde se kuřička vyskytuje. Dalším vzácným druhem, zde rostoucím, je pomněnka úzkolistá, sleziník hadcový, mochna Crantzova hadcová, hvozdník, kartouzek hadcový, trávnička obecná hadcová a sleziník hadcový. [8] Čertovy díry Jeden a půl kilometru od obce Koţlí nalezneme tyto pozoruhodné skalní útvary a jeskyně. Skály jsou tvořeny z vápenců a nekrasových rul. Vápence postupem času podlehly účinkům vody a na místě jejich výskytu zůstaly jeskynní dutiny – Čertovy díry. Jsou tvořeny dvěma síněmi propojenými chodbami a 8 metrů hlubokou propastí. Část skalních stěn je zatopena, díky výstavbě vodní nádrţe. Většina skal se ale nachází nad hladinou Švihova. [9], [10] Lesopark Šeptouchov Lesopark o rozloze 15 hektarů vznikl v roce 1900. Ledečská obec zakoupila pozemky a místo zalesnila převáţně smrky. Poté byly v lesoparku zřízeny altány, lavičky a vysázeny rododendrony. Na východní straně směrem k městu Ledeč nad Sázavou se tyčí skála, tvořena dvěma věţemi. Vyšší z nich měří 75 metrů. Nahoře na skále je zřízena vyhlídka s krásným výhledem na město, která je přístupná po kamenných 25
schodech. [Pleva, 1991, str. 34] Pod skalami nalezneme jeskyně. Ta největší, dlouhá 40 metrů, je zakončena jezírkem. V letech 2006 a 2007 byly skály zabezpečeny ocelovými kotvami. Lesopark je pravidelně udrţován a konají se zde akce pod širým nebem. [11] Přírodní park Melechov Přírodní park o rozloze 3239 ha se rozkládá jihovýchodně od Ledče nad Sázavou. Vyhlášen byl v roce 1995 a jeho součástí je i stejnojmenný nejvyšší vrch oblasti. Sousedí s přírodní rezervací Stvořidla, jejíţ levý břeh patří ještě do Melechovského přírodního parku. Z významných rostlin se zde vyskytuje například prstnatec májový nebo vachta trojlistá. Z říše ţivočichů zde můţeme potkat skokana hnědého, raka říčního či mihuli potoční. [12]
5.2 Společensko-kulturní předpoklady 5.2.1 Architektonické památky 5.2.1.1 Světské architektonické památky Zámek Zruč nad Sázavou Toto sídlo vzniklo pravděpodobně ve 14. století. Na místě dnešního zámku bývala dřevěná tvrz, kterou postupem času nahradil kamenný hrad, který se v druhé polovině 16. století přeměnil na renesanční zámek. Zámek je obklopen parkem se psím hřbitovem, sochami a zbytky původního opevnění. Dnes zde můţeme naleznout stálou výstavu panenek a medvídků.[Tůmová, 2013, str. 32–33]. Hrad Ledeč nad Sázavou Přesto, ţe je v současné době hrad zanedbaný, je stále jedním z nejvíce zachovalých hradů v údolí řeky Sázavy. Původně raně gotická stavba ze 13. století byla přestavěna renesančně a barokně. Dodnes se zachovaly nejstarší části hradu – velký palác, věţ, a zbytky parkánové zdi. V roce 1879 vypukl na hradě poţár, po kterém hrad jiţ nikdy nebyl uveden do původní podoby. V malém paláci nalezneme sgrafitovou výzdobu, která patří mezi jediné sgrafitové výzdoby z této doby známé v Čechách. V tomto místě dnes nalezneme městské muzeum.[Pleva, 2005, str. 124–128].
26
Zámek Čechtice Tento barokní, trojkřídlý, jednopatrový zámek byl postaven v letech 1656–1658. U jeho zrodu stál Jakub Leopold z Halleweilu. Ve vlastnictví zámku se poté střídaly další významné šlechtické rody. Posledním byl rod Auerspergů. Právě od nich v roce 1926 zámek odkoupila obec a zřídila v něm měšťanskou školu. Dnes je zámek v soukromém vlastnictví a je vyuţíván jako školící centrum a hotel.[13] Melechovská tvrz Na úpatí Melechova nad obcí Kouty leţí zřícenina gotické tvrze z počátku 15. století. Domníváme se, ţe slouţila pro ochranu cestujících po zemské stezce z Dolního Rakouska, přes Humpolec, Ledeč aţ do Kutné Hory. Dnes stojí jen střední část věţovité tvrze se čtvercovitým půdorysem. Kolem tvrze můţeme spatřit příkopy a severně od tvrze vyschlý rybník. [Pleva, 1999, str. 198–199] Chřenovický hrad Na soutoku říčky Jestřebnice se Sázavou se nachází zřícenina hradu Chřenovice, který byl postaven v letech 1289–1318. Dodnes se zachovala pouze téměř 20 metrů vysoká válcová věţ a zbytky silných hradeb. Hradní příkop kolem hradiště je stále znatelný. [14] Zámek Martinice u Dolních Kralovic V roce 1688 nechal postavit tehdejší vlastník Martinic Jiří Vraţda z Kunvaldu raně barokní zámek. Stavby byla dokončena roku 1680. Nad vchodem do zámku můţeme vidět erb Vraţdů z Kunvaldu s dvounohým dráčkem s kohoutí hlavou. Zámek se dochoval do dnes ale v poničeném stavu. Zámek je v soukromém vlastnictví a jeho majitel v něm vybudoval rozsáhlé vetešnictví a blešák, pořádá zde i farmářské trhy. Za výdělek z těchto činností pomalu rekonstruuje celý zámek a snaţí se o oţivení tohoto barokního sídla. [62]
27
5.2.1.2 Církevní architektonické památky Kostel sv. Bartoloměje – Trhový Štěpánov Kostel je dominantní stavba Trhového Štěpánova. Byl postaven v raně gotickém slohu, má se za to, ţe pochází z 11. aţ 12. století, některé prameny však uvádějí dokonce aţ 14. století. Ve 14. století také kostel dostal gotickou podobu a stal se zároveň kostelem farním. [Vlček, 2005, str. 53–54] Ţidovský hřbitov – Trhový Štěpánov Tento ţidovský hřbitov, pocházející z roku 1438, se řadí mezi nejstarší v Čechách a je také nemovitou kulturní památkou okresu Benešov. Nalezneme zde aţ tři sta let staré náhrobky. Nejstarší z nich je aţ z roku 1755. V letech 1989–1992 byl hřbitov zrekonstruován. [Vlček, 2005, str. 54]. Kostel sv. Petra a Pavla – Ledeč nad Sázavou První písemné zmínky o kostele se datují k roku 1350, kdy byl zapsán do seznamu kostelů. V 16. století byla postavena věţ a dokončena stavba. Evropskou raritou je síťová klenba, která má pouze dekorační účel. Byla zhotovena ledečskými hrnčíři v 16. století. [15] Kostel svatého Víta – Zahrádka Kostel stojí v prvním ochranném pásmu na břehu vodní nádrţe Švihov. Je nejvýznamnější památkou na dnes jiţ zatopené městečka. Tato pozdně románská stavba byla postavena kolem roku 1250. Dnes má vzhled jednoduché barokní stavby. Kostel není pro veřejnost přístupný. Dvakrát ročně se zde konají setkání rodáků a přátel zaniklého městečka, pořádané občanským sdruţením Přátelé Zahrádky. [Pleva, 1999, str. 302–303] Kostel Povýšení sv. Kříţe – Zruč nad Sázavou Vznik kostela se datuje do konce 13. století. Původně byl kostel postaven v raně gotickém slohu, po poţáru v roce 1781 byl přestavěn v pozdně gotickém slohu. Jedná se o jednolodní, obdélníkovou stavbu s hranolovou věţí. Na jiţní straně lodi se nachází tři obdélníkové kaple. [Pleva, 1999, str. 316–317]
28
Kostel sv. Petra a Pavla – Borovsko První zmínka o farním kostelu v Borovsku pochází z roku 1350. Roku 1483 byla dostavena samostatně stojící věţ zvonice. Ve zdi přístavku se dochovaly zajímavé náhrobní desky Ostrovců z Kralovic. Tento kostel je jedinou dochovanou historickou památkou Borovska. Velká část vsi i zámek, který leţel v blízkosti kostela, byla zbořena při výstavbě Vodní nádrţe Švihov.[16] Kostnice – Zdislavice Roku 1789 dostaly Zdislavice vlastního faráře, který se rozhodl vyřešit situaci s přeplněným místním hřbitovem u kostela. Farář Böshnisch nechával odstraňovat staré hroby, třídil a čistil kosti. Výstavba kostnice začala roku 1810. Pro veřejnost byla otevřena dva roky po začátku výstavby. Vnitřní výzdobou je podobná nejznámější kostnici v Sedlci u Kutné Hory, svou velikostí ovšem nejdou srovnávat.[17] Synagoga – Ledeč nad Sázavou Synagoga byla vystavena roku 1739 na místě původní synagogy, která roku 1606 shořela. Původně byla ve stylu vesnického baroka, ale po poţáru v 19. století, byla upravena klasicistně. Ledečská ţidovská obec zanikla roku 1942 deportací ţidů do koncentračních táborů. V roce 1991 se synagoga dočkala vyhlášení za kulturní památku, patří mezi nejstarší a stavebně nejzajímavější v Posázaví. Město Ledeč nad Sázavou zde pořádá různé výstavy a koncerty. [18] Kostel – Borovnice Kostel díky svým rozměrům (40 metrů dlouhý, 15 metrů široký) patří mezi největší v regionu. První zmínky o kostelu pochází z roku 1350. Původní kostel ale zchátral a v roce 1843 jej bylo nutno rozebrat. Roku 1854 byl poloţen základní kámen k novému kostelu, který byl v roce 1859 vysvěcen. V letech 1989–1991 prošel kostel rekonstrukcí. [19]
29
5.2.1.3. Technické památky Vodní mlýn v Budčicích Vodní mlýn na řece Sázavě pochází z roku 1893. Dodnes se dochovalo původní vybavení i mlýnské kolo. Před znárodněním v roce 1959 mlýn patřil rodině Vojtěcha Řezníka, o deset let později, v roce 1969 byl mlýn rodině navrácen. Od roku 1998 zde bylo zřízeno muzeum, které bylo v roce 2009 zrušeno. Dodnes zde ţije rodina Řezníků a mlýn je veřejnosti nepřístupný. Mlýn je ale zajímavý i jako samotná stavba a v jeho okolí nalezneme mnoho přírodních krás. [20] Rozhledna na Melechově Na nejvyšším kopci Ledečska – Melechovu nalezneme rozhlednu, která byla postavena ve 30. letech 20. století. Z rozhledny není ţádný výhled, neboť je niţší neţ okolní lesy. Byla vystavěna pro zeměměřičské účely. Nachází se v nadmořské výšce 709 m n. m. Rozhledna je nepřístupná veřejnosti. [21] Zatopené německé mosty Mosty měly původně překlenovat údolí Sedlického údolí a Sedmpanského potoka. Byly budovány v době Protektorátu Čechy a Morava a proto se jim často přezdívá „Německé“ či „Hitlerovy“ Mosty. První most o délce 120 metrů stojí pod Borovskem. Bohuţel se nikdy nedočkal provozu, kdyţ bylo rozhodnuto o stavbě vodního díla, byl most zatopen a dnes koukají z vody cca 2 metry konstrukce po celé jeho délce. I kdyţ se nachází v 1. pásmu hygienické ochrany a je k němu vstup přísně zakázán, je vyhledávaným místem turistů i místních pro svou zvláštní polohu a ukončení nad hladinou vody. Druhý most, stojící u Hulic, byl odsouzen k podobnému osudu. Nebyl sice tolik zatopen vodou a bylo by jej moţné zachránit, ale Borovský most nikoli. To by bylo finančně velice náročné, a proto se vypracoval nový projekt, kde se stavba dálnice mostům vyhnula. [61]
30
5.2.2 Muzea Muzeum Štěpánovska Muzeum Štěpánovska nalezneme v budově z 16. století, která patří mezi nejstarší v tomto městečku. Stálá expozice je zaměřená na předměty z kaţdodenního ţivota našich předků. Vystavené předměty muzeu darovali místní občané. Konají se zde i různé krátkodobé výstavy. V roce 2004 zde byla otevřena stálá galerie obrázků Josefa Třísky, místního rodáka, jehoţ manţelkou byla dcera Aloise Jiráska. [22] Městské muzeum Ledeč nad Sázavou Muzeum, které vzniklo v roce 1911, nalezneme v přízemí severního paláce v ledečském hradu, kam bylo v roce 1938 přemístěno. Muzeum se pyšní pěti výstavními místnostmi a galerií, kde se konají krátkodobé výstavy. Ve stálé expozici, která připomíná 30. léta minulého století, nalezneme předměty připomínající práci místních řemeslníků. V jedné místnosti nalezneme obdivuhodnou sgrafitovou výzdobu stropu. Součástí prohlídky je moţnost výstupu na hradní věţ.[23] Muzeum Soutice Muzeum v Souticích vzniklo ze špýcharu (=budova k uskladnění vymláceného obilí), který byl ve velmi špatném stavu. V muzeu si můţete prohlédnout historické fotografie obce, obecní kroniku a symboly obce. Budova muzea má dvě patra. V prvním patře s tématem „S hlavním městem za zády“ nalezneme ukázku cesty pitné vody z vodní nádrţe aţ do našich domovů. Dále si zde můţete shlédnout rybářskou a hasičskou expozici či expozici zemědělského náčiní našich předků. Ve druhém podlaţí si je moţno prohlédnout fotografie místního zámku a rodiny jeho posledního majitele nebo si zde připomenout spisovatele JUDr. Vojtěcha Zamarovského, který zde ţil. [24] Včelí svět v Hulicích Tato unikátní interaktivní expozice vznikla v roce 2012 v budově bývalé školy v Hulicích. Přestavuje hravým způsobem ţivot včelstva. Návštěvníci se zde mohou projít v obřím úlu, prohlédnout si anatomii včel na dotykových monitorech, zahrát si kvíz či si pustit zvuky úlu. [25]
31
Muzeum „Od verpánku k Baťovi“ Zruč nad Sázavou Ve zručském zámku nalezneme regionální muzeum zaměřené především na místní tradici obuvníků a ševců. Jiţ v roce 1727 zde bylo zaloţeno cechovní zřízení ševců a koţeluhů. V roce 1939 byla ve městě vystavěna nová továrna zlínské firmy Baťa. Tehdy přišlo za prací do továrny tolik lidí, ţe se počet obyvatel Zruče nad Sázavou skoro ztrojnásobil. Postupně se ovšem výroba omezovala a dnes je zcela ukončena. V expozici jsou k vidění staré nástroje pro výrobu obuvi, šicí stroje, vzorky obuvi, historické fotografie a kroniky. [26] Stálá expozice „Království panenek“ Zruč nad Sázavou Na půdě zručského zámku mezi trámy si můţeme prohlédnout stálou expozici panenek a medvídků, kočárků i dalších doplňků od roku 1890 aţ dodnes. Zajímavá je originální kolekce panenek z Japonska. Také se zde můţete seznámit s výrobou a restaurováním panenek. [27]
32
5.2.3 Kulturní akce Hudební festival
Místo konání
Popis festivalu
Zruč nad Sázavou Zruč nad Sázavou Zruč nad Sázavou
Jednodenní rockový festival konaný v areálu Pod zámkem Hudební festival zaměřený na hardcore/punk/metal a taneční hudbu Festival country, folkových, bluegrass a trampských písní
Čechtická lilie
Čechtice
Folk a country festival, konaný tradičně první sobotu v srpnu
Pokoutní festival
Kouty
Multiţánrový hudební festival
Country na kolejích
Chřenovice
Folk, country a bluegrass festival na vlakové zastávce
Mimofest
Ledeč nad Sázavou
Benefiční festival, pořádaný divadelním spolkem Mimochodem v prostorách Ledečského hradu
Zámekfest Kotelnafest Zručská vrátka
Folklórní slavnost Místo konání
Popis slavnosti
Staročeská pouť
Ledeč nad Sázavou
Tradiční celovíkendová pouť v areálu středověkého hradu
Bitva o Notorburg
Ledeč nad Sázavou
Kaţdoroční akce, pořádaná ledečskou skupinou historického šermu NotorixDenatur; dobová bitva s velkým doprovodným programem pro děti i dospělé
Letní koţelské slavnosti
Koţlí
Pivní slavnosti spojené s hudebním vystoupením a ohňostrojem
Historické slavnosti
Zruč nad Sázavou
Tradiční historické slavnosti konané v zámeckém parku
Městské slavnosti
Ledeč nad Sázavou
Slavnosti zahrnující divadelní, hudební i taneční vystoupení
Tabulka č. 1: Seznam kulturních akcí (Zdroj: Vlastní zpracování, 2014)
[28], [34], [35], [36]
5.2.4 Sportovní akce Mezi tradičně pořádané sportovní akce se řadí:
Pochod
Vilémovice-Horní
Paseka
–
devítikilometrový
pochod
s výchozím místem ve Vilémovicíh, který vede přes Stvořidla aţ do Horní Paseky. [38]
Posázavský drsoň – triatlon, zahrnující běh, kolo i loď. Startuje v Ledči nad Sázavou, vede přes Zruč nad Sázavou aţ do Pikovic. [37]
33
Tomická padesátka – silniční cyklistický závod, který má dva okruhy po 25 kilometrech. Je zakončen společným posezením s hudbou. [37]
Pohár Melechova – soutěţí se v šesti různých závodech. Vítěz musí prokázat své kvality alespoň v pěti z těchto závodů: Vilémovická 120ka, Kolem
Melechova,
Triatlon
Melechov,
XterraMelechov,
Běh
Šeptouchovem a Stvořidla Kros. [37]
Dolnokralovická Šlapka – tohoto kaţdoročně pořádaného cyklistického závodu se lze zúčastnit na dvou okruzích. Malý okruh je dlouhý 8 km a velký okruh 12 km. [39]
Noční pochod – akce pořádaná turistickým oddílem TJ Jiskra Zruč nad Sázavou jiţ od roku 1979. Pochod je dlouhý 12 km a vede ze Zruče nad Sázavou, přes Nesměřice zpět na výchozí místo. [40]
Memoriál obětí fašismu – šestikilometrový běh na podporu obětí fašismu, jehoţ cesty vedou přes luční a polní cesty, konaný v Čechticích. [41]
6 Realizační předpoklady cestovního ruchu 6.1 Dopravní předpoklady 6.1.1 Silniční Oblast je protkaná středně hustou silniční sítí. Prochází zde část dálnice D1. Díky tomu je dobře přístupná. Pro sjezd z dálnice je moţné vyuţít exit 66 Loket nebo exit 56 Soutice. Vede tudy také několik silnic druhé třídy. Silnice č. II/150, vedoucí přes Vodní nádrţ Švihov, spojuje obě strany oblasti. Vede přes Křivsoudov, Loket a Hněvkovice aţ do Ledče nad Sázavou. Silnice č. II/130 spojuje Ledeč nad Sázavou s dolním cípem oblasti – Koberovicemi. Ze Starého Samechova v nejsevernějším cípu oblasti vede silnice č. II/336 přes Zruč nad Sázavou, Horku aţ k Bezděkovu, kde se napojuje na silnici 34
č. II/150. Kolem hranice oblasti se pne silnice č. II/127, vedoucí přes Zdislavice a Trhový Štěpánov, zde se napojuje na silnici č. II/126. Ta vede přes Soutice, Zruč nad Sázavou aţ po Slavošov. Také se zde objevuje kousek silnice č. II/339, vedoucí přes Habrek do Ledče nad Sázavou, kde se napojuje na silnici č. II/130. Kolem hranice oblasti se zde také protíná silnice č. II/112, spojující Vlašim s Čechticemi.
6.1.2 Ţelezniční Ţelezniční dopravou se lze dostat především do oblasti nad pravým břehem vodní nádrţe. A to tratí č. 212, takzvaným Posázavským pacifikem, od Čerčan vedoucí přes Zruč nad Sázavou a Ledeč nad Sázavou, pokračující do Světlé nad Sázavou. Druhou moţností je ţelezniční trať č. 222 vedoucí z Benešova, přes Vlašim do Trhového Štěpánova. Tato trať dříve pokračovala aţ do Dolních Kralovic. Kvůli výstavbě Vodního díla Švihov byla trať zkrácena a ukončena v Trhovém Štěpánově. [42]
6.1.3 Cykloturistika Oblastí prochází dálková cyklistická trasa II. třídy č. 19 Zruč nad Sázavou – Davle. Ve zvolené oblasti začíná v obci Zliv a končí v PR Stvořidla. Dále zde nalezneme 4 regionální značené cyklotrasy III. a IV. třídy. Cyklotrasa č. 0083 Dolní Kralovice–Křivsoudov, č. 0084 Dolní Kralovice – Čechtice, č. 0071 Čechtice – Český Šternberk,
která
v naší
oblasti
končí
v Trhovém
Štěpánově
a
cyklotrasa
č. 004 Vlašim–Zruč nad Sázavou, v oblasti začínající ve Zdislavicích.
6.2 Materiálně technická základna 6.2.1 Ubytovací zařízení V oblasti kolem Vodního díla Švihov nalezneme 8 hotelů, z toho dva hotely jsou konferenční. Penzionů zde nalezneme celkem 9. V blízkém okolí vodní nádrţe nalezneme také 9 kempů, některé jsou ale zastaralé a nemoderní a 3 rekreační zařízení. V oblasti nad pravým břehem Vodního díla Švihov, nalezneme mnohem větší mnoţství ubytovacích zařízení, neţ v oblasti pod levým břehem. Přesnější informace viz tabulka.
35
Název hotelu Hotel Kaskáda *** Hotel Sázava Konferenční hotel Luna Hotel Kouty Hotel Tůmův Chabeřický mlýn Hotel Rabbit Hotel Ţelivka Zámek Čechtice, seminar&relax hotel Název penzionu
Umístění hotelu
Počet lůţek
Chabeřice Trhový Štěpánov Dolní Kralovice
37 20 130 57 75 42 35
Čechtice
56
Ledeč nad Sázavou
Umístění penzionu
Počet lůţek
Pezion ACS 9 Penzion U Řeky 14 Ledeč nad Vinárna & Penzion pod hradem 8 Sázavou Penzion Vila Markéta 10 Penzion Stvořidla 19 Penzion u Sázavy Vlastějovice 15 Penzion u Štěpánků Trpišovice 3 Penzion Nad Zámeckou zdí Trhový Štěpánov 16 Penzion Pod Zámkem Zruč nad Sázavou 10 Tabulka č. 2: Seznam hotelů a penzionů v oblasti (Zdroj: Vlastní zpracování, 2014) [43],[44],[45],[46],[47],[48]
Název kempu/rekreačního střediska Sluneční zátoka Kemp Stvořidla Vodácký a sportovní kemp U Korfbalisty
Umístění kempu/ rekreačního střediska Ledeč nad Sázavou
Chřenovice
Rekreační středisko Monty Rekreační středisko Radost
Vlastějovice
Rekreační středisko AVIA Vlastějovice
Vlastějovice
Rekreační areál Kounice Vlastějovice Kemp a koupaliště Koţlí Koţlí Kemp Horka Horka II Chatový kemp V rákosí Zruč nad Sázavou Horka - Buda Tabulka č. 3: Seznam kempů a rekreačních středisek (Zdroj: Vlastní zpracování, 2014) [43],[44],[49],[50],[51],[52],[53],[54]
36
6.2.2 Stravovací zařízení V oblasti po pravé straně břehu přehrady se nachází stravovací zařízení hospodského typu téměř v kaţdé větší obci. Nejrozšířenější nabídka se nachází v Ledči nad Sázavou. Nalezneme zde jak rychlé občerstvení, tak i honosnější restaurace. Naproti tomu v oblasti po levém břehu přehrady je nabídka stravovacích zařízení jednoznačně nedostatečná. Nalezneme zde pouze omezený počet restaurací, ve větší vzdálenosti od vodní nádrţe. V blízkosti vodního díla se nachází pouze rychlé občerstvení McDonald‘s, na exitu 66 dálnice D1 v obci Loket.
6.2.3 Sportovní zařízení Nejrozšířenější nabídka sportovních zařízení se opět nachází v Ledči nad Sázavou. Je zde moţno vyuţít fitcentrum, tenisový klub, bowling, horolezeckou stěnu, veřejná koupaliště, hřiště či zimní stadion. Ve Zruči nad Sázavou nalezneme fitcentrum, tenisové kruty, sportovní halu a sportovní areál. V okolí vodní nádrţe se nachází několik přírodních koupališť. V Dolních Kralovicích nalezneme sportovní areál s fotbalovým a víceúčelovým hřištěm. [55], [56]
6.2.4 Informační centra V okolí vodní nádrţe Švihov můţeme navštívit dvě informační centra a to v Ledči nad Sázavou a ve Zruči nad Sázavou.
6.2.5 Cestovní kanceláře a agentury Cestovní kanceláře a cestovní agentury ve vybrané oblasti nalezneme pouze v Ledči nad Sázavou. CK Prima Parta se zaměřuje na pořádání zájezdů pro nezadané klienty. Organizuje tuzemské i zahraniční pobyty. Pořádá také víkendové akce na řece Sázavě, které zahrnují návštěvu Ledče nad Sázavou či Stvořidel. CK Jan Totter se zaměřuje především na autobusové zájezdy po Evropě. Dále zde působí dvě cestovní agentury. CA Chaloupka, která zajišťuje pobyt v Chorvatském chatovém kempu a CA Nona. [57], [58]
37
Praktická část V praktické části mé bakalářské práce provedu řízené rozhovory se starosty měst a obcí nedaleko vodní nádrţe a s manaţerem Mikroregionu Ţelivka panem Jaroslavem Švejdou. Dále provedu výzkum formou dotazníkového šetření s místními obyvateli. Na základě informací zjištěných při vypracovávání teoretické části bakalářské práce, vlastních zkušeností, rozhovorů se starosty a manaţerem Mikroregionu Ţelivka a vyhodnocení dotazníkového šetření vytvořím SWOT analýzu oblasti. V další části popíši návrhy na zvýšení atraktivnosti oblasti a potvrdím nebo vyvrátím předpoklad, ţe výstavba vodní nádrţe negativně působila na cestovní ruch v blízkém okolí vodního díla.
1 Řízené rozhovory Rozhodla jsem se oslovit starosty okolních obcí s prosbou o poskytnutí rozhovoru na téma cestovním ruchu v okolí vodní nádrţe Švihov. Rozhovor mi poskytli starostové následujících měst a obcí: Hulice, Loket, Zruč nad Sázavou, Dolní Kralovice a Bernartice. Dále jsem uskutečnila rozhovor i s manaţerem Mikroregionu Ţelivka panem Jaroslavem Švejdou.
1.1 Rozhovor se starostou Hulic, panem Miroslavem Kapkem 1) Jaký je podle Vás hlavní problém v rozvoji cestovního ruchu ve vašem městě/ vaší obci? Hlavní problém spočívá v umístění obce v ochranném pásmu VD Švihov, tzn. v zamezení přístupu do ochranného pásma VD a prakticky nulová šance letní turistiky, spojené s tábořením a koupáním. V minulosti bylo místo vyhlášené pro trampování a táboření, jezdili sem lidé z celé ČR, skautské i junácké organizace. Ideální místo pro tehdy populární trampování.
38
2) Vzhledem k trampingu a chataření kolem řeky Ţelivky v době před výstavbou, myslíte si, ţe vznik vodní nádrţe působil negativně na cestovní ruch ve vašem městě/obci a okolí? Rozhodně. Přetrhaly se vazby i s obcemi momentálně za vodou, třeba za náš fotbalový oddíl hrálo několik hráčů z Borovska i Bernartic, po vybudování díla se všechny vazby přetrhaly. 3) Je Vaše město/obec dostatečně propagováno? Ano, díky nově vybudovanému interaktivnímu muzeu Včelí svět a nově vznikajícímu Vodnímu domu. 4) Nabízí Vaše město/obec dostatek ubytovacích zařízení? Ubytovací zařízení v našem regionu velmi citelně chybí a týče se to i nejbliţšího okolí, i kdyţ v současnosti se doufejme, začíná blýskat na lepší časy. 5) Jaké sluţby pro místní obyvatele či turisty podle Vás ve městě/v obci chybí nebo je povaţujete za nedostatečné? Hlavně ubytování. Ať jiţ hotelového typu nebo kempů. 6) Čím je podle Vás město/obec nejvíce atraktivní pro turisty? Včelí svět, ojedinělá expozice ze ţivota včel jak v ČR, tak ve střední Evropě. 7)Co můţe město/obec udělat pro to, aby se stalo atraktivnější pro turisty? Mít moţnost posílení a vybudování ubytovacích kapacit. 8) Máte nějaké cíle nebo realizujete nějaký projekt související s rozvojem cestovního ruchu? Pracujeme v rámci geoparku Blanických rytířů a přes MAS Blaník. S mikroregionem Smaragd se připravuje projekt tzv. Starpointů, zjednodušeně u kaţdého turistického cíle v naší lokalitě bude názorně umístěno upozornění na další turistické cíle v okolí a dosahu, aby měl návštěvník přehled o dalších destinacích v okolí a strávil v regionu co nejvíce času, nejlépe dní.
39
1.2 Rozhovor se starostou Lokte, panem Vladimírem Vackem 1) Jaký je podle Vás hlavní problém v rozvoji cestovního ruchu ve vašem městě/ vaší obci? Problémem v rozvoji cestovního ruchu v tomto regionu v okolí Ţelivky je nedostupnost většiny zajímavých míst díky ochranným pásmům vodárenské nádrţe. Dále je to poměrně malá atraktivita tohoto území s ohledem na turistiku. Je mi známo, ţe jsou lidé, kterým se tato lokalita líbí i s ohledem na turistiku. Záleţí to na poţadavcích kaţdého občana, co je předmětem jeho zájmu. 2) Vzhledem k trampingu a chataření kolem řeky Ţelivky v době před výstavbou, myslíte si, ţe vznik vodní nádrţe působil negativně na cestovní ruch ve vašem městě/obci a okolí? Jsem jiţ pamětníkem a velmi dobře si pamatuji, ţe tato oblast v okolí Ţelivky bylo území, které bylo středem zájmu trampingu. Byla místa, která byla hojně navštěvována turisty a to i s ohledem na čistotu řeky Ţelivky. Tato řeka v té době patřila k nejčistším řekám. Bylo zde několik trampských osad a toto území mělo svoji romantiku. Já osobně na tu dobu moc rád vzpomínám. Výstavba vodárenské nádrţe v kaţdém případě přispěla k zániku turismu v tomto okolí. 3) Je Vaše město/obec dostatečně propagováno? Dle mého názoru se domnívám, ţe tato lokalita je z hlediska rozvoje cestovního ruchu málo propagována a to s ohledem na malou atraktivitu tohoto území. 4) Nabízí Vaše město/obec dostatek ubytovacích zařízení? Naše obec nenabízí ubytovací kapacity z toho důvodu, ţe v naší lokalitě nebyl v minulosti a není ani v současné době velký zájem o ubytování krátkodobé či dlouhodobější a ekonomika takového zařízení by byla nezajímavá. 5) Jaké sluţby pro místní obyvatele či turisty podle Vás ve městě/v obci chybí nebo je povaţujete za nedostatečné? V našem území chybí ubytovací zařízení s moţností vyuţití pobytu i v období nepříznivého počasí, větší moţnost stravovacích míst, kulturní zařízení a řekl bych i nedostatečná obchodní vybavenost. 40
6) Čím je podle Vás město/obec nejvíce atraktivní pro turisty? Naše obec má některá místa, která jsou svým způsobem zajímavá. Je to třeba kostel ve Všebořicích a zvonice. Oba tyto objekty jsou chráněny památkovým úřadem. Muzeum narození skladatele Zdeňka Fibicha ve Všebořicích. Výhodou je rychlá dostupnost díky dálnici D1. Vodárenská nádrţ působí dojmem klidu a čistoty okolí z pohledu z mostu, kde vede silnice II/150 a pod nímţ jsou zatopené Dolní Kralovice. 7)Co můţe město/obec udělat pro to, aby se stalo atraktivnější pro turisty? V tomto případě obec mnoho moţností nemá a to i vlivem získáváním dotačních prostředků pro tyto aktivity. Obec se snaţí zajistit a vylepšit podmínky pro ţivot našich občanů. Toto je prvořadým úkolem obce. Doufám a pevně věřím tomu, ţe se nám podaří v budoucnu i vylepšit nabídku pro turisty. 8) Máte nějaké cíle nebo realizujete nějaký projekt související s rozvojem cestovního ruchu? Cíle samozřejmě máme, snaţíme se vylepšit dostupnost některých míst, o kterých předpokládáme, ţe by byly zájmem pro oázu klidu. Dále jsme ve všech našich územních částech vybudovali vodovody, ve většině máme kanalizace, abychom v případě zájmu měli zajištěny základní ţivotní potřeby i pro tyto aktivity.
1.3 Rozhovor se starostou Zruče nad Sázavou, panem Mgr. Martinem Hujerem 1) Jaký je podle Vás hlavní problém v rozvoji cestovního ruchu ve vašem městě/ vaší obci? Myslím, ţe kvalita sluţeb a účinná reklama. 2) Vzhledem k trampingu a chataření kolem řeky Ţelivky v době před výstavbou, myslíte si, ţe vznik vodní nádrţe působil negativně na cestovní ruch ve vašem městě/obci a okolí? Ne.
41
3) Je Vaše město/obec dostatečně propagováno? Myslím, ţe celkem ano, ale chybí zpětná akce, ţe je to účinné. 4) Nabízí Vaše město/obec dostatek ubytovacích zařízení? Na počet turistů, kteří ve Zruči přespí ano. 5) Jaké sluţby pro místní obyvatele či turisty podle Vás ve městě/v obci chybí nebo je povaţujete za nedostatečné? Stravování v lepším prostředí a specializované obchody. 6) Čím je podle Vás město/obec nejvíce atraktivní pro turisty? Zámek včetně expozic a dětského hřiště. 7)Co můţe město/obec udělat pro to, aby se stalo atraktivnější pro turisty? Dotáhnout projekt Zručský zámek oţívá – nové expozice a dobrá reklama. 8) Máte nějaké cíle nebo realizujete nějaký projekt související s rozvojem cestovního ruchu? Zručský zámek oţívá III. etapa a pěší stezka a stavba rozhledny.
1.4 Rozhovor se starostou Dolních Kralovic, panem Antonínem Baštou 1) Jaký je podle Vás hlavní problém v rozvoji cestovního ruchu ve vašem městě/ vaší obci? Přehrada – ochranné pásmo. 2) Vzhledem k trampingu a chataření kolem řeky Ţelivky v době před výstavbou, myslíte si, ţe vznik vodní nádrţe působil negativně na cestovní ruch ve vašem městě/obci a okolí? ANO – vznik přehrady cestovní ruch zrušil. 3) Je Vaše město/obec dostatečně propagováno? NE a není co propagovat, pokud se týká turistiky.
42
4) Nabízí Vaše město/obec dostatek ubytovacích zařízení? ANO, ale nekvalitní. 5) Jaké sluţby pro místní obyvatele či turisty podle Vás ve městě/v obci chybí nebo je povaţujete za nedostatečné? Uvolnění přehrady pro rybáře, cykloturistiku a turisty. 6) Čím je podle Vás město/obec nejvíce atraktivní pro turisty? Klidem, přírodou, odlehlostí. 7) Co můţe město/obec udělat pro to, aby se stalo atraktivnější pro turisty? Zlepšení infrastruktury, dopravní dostupnost. 8) Máte nějaké cíle nebo realizujete nějaký projekt související s rozvojem cestovního ruchu? Máme zájem vybudovat muzeum starých Dolních Kralovic.
1.5 Rozhovor se starostou Bernartic, panem Jiřím Bělským 1) Jaký je podle Vás hlavní problém v rozvoji cestovního ruchu ve vašem městě/ vaší obci? Malá atraktivita - není turistický cíl, jediná turistická zajímavost - starý nedokončený dálniční most - je v ochranném pásmu přehrady, velikost obce - 220 obyvatel, znemoţnění rekreace – přehrada a dálnice v katastru, zhoršení ţivotních podmínek – doprava z kamenolomu. 2) Vzhledem k trampingu a chataření kolem řeky Ţelivky v době před výstavbou, myslíte si, ţe vznik vodní nádrţe působil negativně na cestovní ruch ve vašem městě/obci a okolí? Ţelivka byla krásná a před stavbou přehrady přitahovala spoustu trampů a turistů. Přehrada nepůsobila negativně na cestovní ruch, ale kompletně ho zničila. 3) Je Vaše město/obec dostatečně propagováno? Není, ale to souvisí s bodem 1 - není co propagovat. 43
4) Nabízí Vaše město/obec dostatek ubytovacích zařízení? V obci není ţádné ubytovací zařízení. 5) Jaké sluţby pro místní obyvatele či turisty podle Vás ve městě/v obci chybí nebo je povaţujete za nedostatečné? V obci je obchod se smíšeným zboţím, hostinec a pošta, ale to jsou sluţby pro obyvatele, tím nikdo turisty nenaláká. Pro turisty je v obci absence jakýchkoliv sluţeb a i kdyby zde bylo ubytování, nemám jim dál co nabídnout. Samozřejmě, mohl bych si navymýšlet spoustu sluţeb jako ve městě, ale vzhledem k velikosti obce jsem realista, podnikatel ve sluţbách by se zde těţko uţivil, aqvaparků máme po republice dost a střelnice nebo jim podobná zařízení, jsou pro omezený okruh lidí, to cestovní ruch v obci nepozvedne. A jak dopadl projekt outletu s obchody a různými sluţbami máme příklad v Brzoticích. 6) Čím je podle Vás město/obec nejvíce atraktivní pro turisty? Domnívám se, ţe pro turisty bohuţel právě jen tou přehradou. 7) Co můţe město/obec udělat pro to, aby se stalo atraktivnější pro turisty? Nevím, nic mě nenapadá. V případě kraje a státních orgánů ochrany přírody - alespoň částečné uvolnění ochranných pásem přehrady. Pro oblast Dolnokralovicka si myslím, ţe by pomohl most přes přehradu Ţibřidovice - Koţlí. 8) Máte nějaké cíle nebo realizujete nějaký projekt související s rozvojem cestovního ruchu? V současné době ne.
44
1.6 Rozhovor s manaţerem Mikroregionu Ţelivka, panem Jaroslavem Švejdou 1) Jaký je podle Vás hlavní problém v rozvoji cestovního ruchu ve vašem regionu? Nedostatečná infrastruktura pro cestovní ruch. Chybí ubytovací a stravovací kapacity. Vzhledem k zákazu vstupu k VN Švihov nízký počet atraktivních turistických cílů. 2) Vzhledem k trampingu a chataření kolem řeky Ţelivky v době před výstavbou, myslíte si, ţe vznik vodní nádrţe působil negativně na cestovní ruch ve vašem regionu? V porovnání cestovního ruchu před výstavbou a po výstavbě VN se dá říci, ţe turistický ruch zmizel. Především striktní zákaz vstupu do prvního ochranného pásma se podepsal na současném stavu. 3) Je váš region dostatečně propagován? Částečně ano, především oblasti Čechtic a Křivsoudova, ale vţdy to můţe být lepší. 4) Nabízí váš region dostatek ubytovacích zařízení? Rozhodně ne. Ubytování je moţné v Čechticích, na Jizbici a v Palčicích. V Dolních Kralovicích je ubytování pro cestovní ruch nedostačující. Jinde ubytování není. 5) Jaké sluţby pro místní obyvatele či turisty podle Vás v regionu chybí nebo je povaţujete za nedostatečné? Především ubytovací a stravovací sluţby. Zde je bude ještě dlouho co dohánět. 6) Čím je podle Vás region nejvíce atraktivní pro turisty? Nyní je to příroda. Především pro cykloturistiku. 7)Co můţe Mikroregion Ţelivka udělat pro to, aby se oblast stala atraktivnější pro turisty? Mikroregion Ţelivka – svazek obcí vybudoval značenou síť cyklotras s turistickými mapami, vydal propagační materiál s turistickou mapou a je připraven dále pomáhat při rozvoji cestovního ruchu. Samozřejmě dle moţností. Mikroregion nemůţe budovat ubytovací nebo stravovací zařízení, především z finančních důvodů. 45
8) Máte nějaké cíle nebo realizujete nějaký projekt související s rozvojem cestovního ruchu? Připravujeme ve spolupráci s některými obcemi vytvoření turistických cílů (muzea, expozice). Vše bude záleţet na finančních prostředcích obcí a dotačních moţnostech. Se soukromým vlastníkem zámku v Martinicích u Dolních Kralovic připravujeme také projekty pro rozvoj cestovního ruchu jiţ na rok 2015.
2 Dotazníkové šetření Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit názor místních obyvatel o atraktivnosti okolí vodní nádrţe, povědomí o cestovním ruchu kolem řeky Ţelivky před vybudováním Vodní nádrţe Švihov, úrovni jednotlivých sluţeb nabízených v oblasti, jaké památky či místa jsou nejzajímavější a zjistit, co se jim na vybrané oblasti líbí či nelíbí. Dotazování probíhalo v období července a srpna 2014. Dotazník jsem rozdávala v tištěné podobě nebo posílala elektronickou poštou. Celkem jsem rozdala 160 dotazníků, z nichţ se vrátilo 132. Elektronicky bylo vyplněno 74 dotazníků a 58 jich bylo vyplněno v tištěné podobě. Návratnost tedy činila 82,5%. Dotazník obsahuje celkem 8 otázek. Pouţity byly jak uzavřené (škálové, výběrové, dichotomické, trichotomické, výčtové), tak otevřené, i polootevřené otázky.
46
1. Myslíte si, ţe je oblast turisticky atraktivní? Absolutní četnost
Odpověď
81 Souhlasím 23 Spíše souhlasím 14 Nevím 6 Spíše nesouhlasím 8 Nesouhlasím Tabulka č. 4: Odpovědi na otázku č. 1
Relativní četnost 61,4% 17,4% 10,6% 4,6% 6,1%
4,6% 6,1% Souhlasím
10,6%
Spíše souhlasím Nevím 17,4%
61,4%
Spíše nesouhlasím Nesouhlasím
Graf č. 1: Myslíte si, ţe je oblast turisticky atraktivní?
Více neţ polovina (61,36%) dotazovaných si myslí, ţe je oblast atraktivní. Dále 17,42 % obyvatel uvedlo, ţe s tímto názorem spíše souhlasí. Nevím zvolilo 10,61 % respondentů. Za turisticky neatraktivní povaţuje oblast 6,06 % obyvatel a 4,55 % dotazovaných s tvrzením spíše nesouhlasí.
47
2. Znal(a) jste oblast a její rekreační objekty před výstavou vodní nádrţe?
Absolutní četnost
Odpověď
36 Ano, osobně 72 Ano, z vyprávění, televize, knih.. 24 Ne Tabulka č. 5: Odpovědi na otázku č. 2
Relativní četnost 27,3% 54,6% 18,2%
18,2% Ano (z vyprávění, televize, knih..) Ano, osobně 54,6% 27,3%
Ne
Graf č. 2: Znal(a) jste oblast a její rekreační objekty před výstavbou vodní nádrţe?
Oblast a její rekreační zařízení před výstavbou zná 54,55 % dotazovaných z vyprávění, televize, knih apod. Menší procento respondentů (27,27%) si oblast před vybudováním Vodní nádrţe Švihov pamatuje dokonce osobně. Nejméně dotazovaných (18,18%) neví, jak oblast předtím vypadala.
48
3. Mělo dokončení vodní nádrţe negativní vliv na cestovní ruch v oblasti Ledečska, Zručska nebo Dolnokralovicka?
Odpověď Ano Ne Nevím
Absolutní četnost
64 49 19 Tabulka č. 6: Odpovědi na otázku č. 3
Relativní četnost 48,5% 37,1% 14,4%
14,4%
Ano 48,5%
Ne Nevím
37,1%
Graf č. 3: Mělo dokončení vodní nádrţe vliv na cestovní ruch v oblasti Ledečska, Zručska nebo Dolnokralovicka?
Na otázku, zda mělo dokončení vodní nádrţe vliv na cestovní ruch v oblasti, odpovědělo 48,48 % respondentů ano. Menší procento dotazovaných (37,12%) si myslí, ţe výstavba vodní nádrţe neovlivnila cestovní ruch v okolí Ledečska, Zručska ani Dolnokralovicka. Zbylý počet respondentů (14,39%) zvolilo moţnost nevím.
49
4. Jaké památky či místa v oblasti povaţujete za nejzajímavější?
Absolutní četnost
Odpověď
Relativní četnost
9 Německé mosty 8 Borovsko 16 Hrad Ledeč nad Sázavou 9 Zámek Zruč nad Sázavou 4 Hráz Nesměřice 8 Vodní nádrţ Švihov 12 Krajina okolo Ţelivky 5 Kostel v Zahrádce 12 Stvořidla Tabulka č. 7: Odpovědi na otázku č. 4
3,1%
5,6% 4,9% 9,9% 5,6% 2,5% 4,9% 7,4% 3,1% 7,4%
Bez odpovědi 7,4%
Německé mosty Borovsko
7,4%
Hrad Ledeč nad Sázavou
4,9% 48,8%
2,5%
Zámek Zruč nad Sázavou Hráz Nesměřice
5,6%
Vodní nádrž Švihov 9,9%
Krajina okolo Želivky 5,6%
4,9%
Kostel v Zahrádce Stvořidla
Graf č. 4: Jaké památky či místa v oblasti povaţujete za nejzajímavější?
Tato otázka byla dobrovolná. Odpovědělo na ní 51,26 % dotazovaných. Menší polovina (48,77%) dotazovaných se odpovědi zdrţela. Bylo moţné napsat více odpovědí. Nejvícekrát byl zmíněn Hrad v Ledči nad Sázavou, poté krajina okolo Ţelivky a Stvořidla. Dále byl zmíněn Zámek ve Zruči nad Sázavou a Německé mosty. Jako další Borovsko, Vodní nádrţ Švihov, Kostel v Zahrádce a Hráz Nesměřice.
50
5. Co se Vám v oblasti líbí?
Absolutní četnost
Odpověď
82 Klid a příroda 37 Nádech historie 42 Památky 4 Odlehlost od velkých měst 5 Jiné Tabulka č. 8: Odpovědi na otázku č. 5
Relativní četnost 48,2% 21,8% 24,7% 2,4% 2,9%
2,4% 2,9%
Klid a příroda 24,7%
Nádech historie 48,2%
Památky Odlehlost od velkých měst Jiné
21,8%
Graf č. 5: Co se Vám v oblasti líbí?
Otázka číslo 5, co se Vám v oblasti líbí, umoţňuje zvolit více odpovědí. Počet odpovědí tedy neodpovídá počtu dotazovaných. Nejvíce lidí (48,24%) odpovídalo klid a příroda. Památky v oblasti oceňuje 24,71 % respondentů. 21,76 % dotazovaných vybralo moţnost nádech historie. Odpověď jiné uvedlo 2,94% občanů, kterým se líbí, ţe v oblasti není rušný ţivot a dobrá dopravní dostupnost s Prahou. Zbylým 2,35 % respondentů se líbí odlehlost od velkých měst.
51
6. Co se Vám v oblasti nelíbí?
Absolutní četnost
Odpověď
71 Omezený přístup k přehradě 69 Malá nabídka sluţeb 42 Dopravní dostupnost 7 Nedostatečné turistické značení 23 Nic, nemám výhrady 2 Jiné Tabulka č. 9: Odpovědi na otázku č. 6 3,3%
0,9%
Relativní četnost 33,3% 32,3% 19,6% 3,3% 10,8% 0,9%
Omezený vstup k přehradě Malá nabídka služeb
10,8% 33,2% 19,6%
Dopravní dostupnost Nic, nemám výhrady Jiné
32,2%
Nedostatečné turistické značení
Graf č. 6: Co se Vám v oblasti nelíbí?
U otázky, která zjišťovala, co se lidem v oblasti nejvíce nelíbí, bylo také moţno zvolit více odpovědí. Počet odpovědí tedy nesouhlasí s počtem dotazovaných. Nejvíce respondentů (33,18%) není spokojeno s omezeným vstupem k vodní nádrţi. Malou nabídku sluţeb vybralo 32,24 % obyvatel, kteří dodávají, ţe se v oblasti nachází z většiny jen vietnamské obchody. 19,63 % respondentů vyjádřilo svou nespokojenost s dopravní dostupností v oblasti. Spokojených dotazovaných je 10,75 %, kteří jsou v oblasti spokojeni a nevybrali nic, co by se jim nelíbilo. Menší procento (3,27%) obyvatel jsou nespokojeni s turistickým značením a 0,93 % respondentů zvolilo moţnost jiné, kde uvedli, ţe jim vadí Praţáci.
52
7. Jaká je podle Vás úroveň sluţeb poskytovaných v této oblasti? Služby obsluhujícího personálu
2,667
Služby informačních center
3
Kulturní zařízení
2,917
Sportovní zařízení
2,333
Stravovací služby
2,25
Ubytovací služby
2,917 0
1
2
3
4
5
Graf č. 7: Jaká je podle Vás úroveň sluţeb poskytovaných v této oblasti?
U této otázky mohli respondenti hodnotit sluţby podle stupnice jako ve škole: 1–výborný, 2–chvalitebný, 3–dobrý, 4–dostačující, 5–nedostačující. Nejlépe dotazovaní ohodnotili stravovací sluţby s průměrem 2,25. Dále hodnotili kladně sportovní zařízení s průměrným hodnocením 2,333. Sluţby obsluhujícího personálu ohodnotili známkou 2,66. Na předposledním místě se shodným hodnocením 2,917 skončily ubytovací sluţby a sluţby kulturních zařízení. Na posledním místě se tak umístily sluţby informačních center s průměrem 3.
53
8. Doporučil(a) byste návštěvu této oblasti svým známým?
Absolutní četnost
Odpověď Ano Ne
114 18 Tabulka č. 10: Odpovědi na otázku č. 8
Relativní četnost 86,4% 13,6%
13,6%
Ano Ne
86,4%
Graf č. 8: Doporučil(a) byste návštěvu této oblasti svým známým?
Drtivá většina dotazovaných (86,33%) by oblast doporučila k návštěvě svým známým. Zbylých 13,64 % respondentů by oblast nedoporučili.
54
Údaje o respondentech Pohlaví
Odpověď Ţena Muţ
Absolutní četnost
72 60 Tabulka č. 11: Pohlaví respondentů
Relativní četnost 54,6% 45,5%
45,5%
Žena 54,6%
Muž
Graf č. 9: Pohlaví respondentů
Větší polovina (54,55%) dotazovaných tvoří ţeny a 45,45 % tvoří muţi.
55
Věk Absolutní četnost
Relativní četnost
9 22 23 28 37 13 Tabulka č. 12: Věk respondentů
6,82% 16,67% 17,42% 21,21% 28,03% 9,85%
Odpověď Do 18 18–25 26–35 36–45 46–55 56 a více
9,9%
6,8% Do 18 let 16,7%
18–25 let 26–35 let
28,0%
36–45 let 17,4%
46–55 let Více než 56 let
21,2%
Graf č. 10: Věk respondentů
Nejvíce byli dotazováni respondenti ve věkové kategorii 46–55 let (28,03%). Dále respondenti ve věku 36–45 let (21,21%) a ve věku 26–35 v zastoupení 17,42 %. 16,67 % dotazovaných bylo ve věkové kategorii 18–25. Respondenti ve věku nad 56 let tvořili 9,85 % a dotazovaní ve věku 46–55 let tvořili 6,82%.
56
Bydliště
Absolutní četnost
Odpověď
23 Zruč nad Sázavou 25 Ledeč nad Sázavou 17 Dolní Kralovice 12 Loket 9 Vlastějovice 11 Němčice 13 Hulice 22 Trhový Štěpánov Tabulka č. 13: Bydliště respondentů
16,7%
Relativní četnost 17,4% 18,9% 12,9% 9,1% 6,8% 8,3% 9,9% 16,7%
Zruč nad Sázavou
17,4%
Ledeč nad Sázavou Dolní Kralovice 9,9%
Loket 18,9%
8,3%
Vlastějovice Němčice Hulice
6,8% 9,1%
12,9%
Trhový Štěpánov
Graf č. 11: Bydliště respondentů
Největší počet respondentů tvoří s 18,94 % obyvatelé Ledče nad Sázavou. Dále se 17,42 % obyvatelé Zruče nad Sázavou. Respondenti z Trhového Štěpánova tvoří 16,67 %. Obyvatelé Dolních Kralovic jsou zastoupeny 12,88 %. 9,09 % tvoří respondenti z Lokte. Dotazovaní z Hulic tvoří 9,85 %. Dále respondenti z Němčic se zastoupením 8,33 %. Dotazovaní z Vlastějovic tvoří nejmenší skupinu s 6,82 %.
57
3 SWOT analýza cestovního ruchu okolí vodní nádrţe Švihov Zdrojem SWOT analýzy byly informace zjištěné v průběhu vypracovávání mé bakalářské práce, zhodnocení předpokladů cestovního ruchu, řízené rozhovory se starosty měst a obcí a manaţerem Mikroregionu Ţelivka panem Jaroslavem Švejdou a vyhodnocení dotazníkového šetření.
Silné stránky výhodná poloha v rámci ČR romantické okolí vodní nádrţe mnoţství architektonických památek dobrá dostupnost z Prahy - D1 mnoţství přírodních zajímavostí řeka Sázava - zázemí vodní turistiky existence dvou přírodních rezervací respekt obyvatel k přírodě a historii největší vodní nádrţ ve střední Evropě průchod významné cyklotrasy trasa Posázavského pacifiku
Slabé stránky nízká propagace oblasti nevyuţití potenciálu cestovního ruchu téměř nulový CR za levým břehem Ţelivky nízká návštěvnost oblasti nedostatek ubytovacích zařízení nedostatečná kvalita a kapacity stravovacích zařízení špatná dostupnost "přes vodu" neodpovídající stav komunikací špatné hodnocení sluţeb IC, ubytovacích zařízení a kulturních zařízení nedostatek parkovacích míst zastaralý vzhled kempů
Včelí svět - expozice obsahem i rozsahem ojedinělá ve střední Evropě existence kongresových hotelů niţší počet zařízení s volnočasovými plánování výstavby nových zajímavostí CR aktivitami sdruţování do mikroregionů chybějící obchodní centrum Tabulka č. 14: Silné a slabé stránky oblasti (Zdroj: Vlastní zpracování, 2014)
58
Příleţitosti vylepšení propagace oblasti vybudování nových ubytovacích zařízení zlepšení dopravní dostupnosti mezi obcemi rozvoj venkovské turistiky (chat, chalup) lepší vyuţívání internetu k propagaci
Hrozby
vylepšení značení - tabule, směrovky a značky upozorňující na atraktivity
nedostatečná propagace a informovanost nedoceněný význam cestovního ruchu poškození ţivotního prostředí časté dopravní nehody - D1 chátrající a nevyuţité objekty nedostatek financí na další rozvoj CR pokles kvality sluţeb, odliv turistů
výstavba nových a kvalitnějších stravovacích zařízení
poškození typického vzhledu krajiny novou výstavbou
zvýšení kvality sluţeb, zaměstnávání kvalifikovaných zaměstnanců oprava stavu cest a silnic vylepšení vzhledu měst a rekreačních ploch vybudování nových turistických tras
neudrţení nedotčené přírody při zvýšeném počtu turistů zhoršování stavu památek a zajímavých míst zaměstnávání kvalifikovaných zaměstnanců další propad kvality komunikací
vyuţití chátrajících budov k prezentaci historie a významných osobností výstavba dalších parkovacích míst růst zájmu o ekologicky šetrné formy CR
sníţení zájmu turistů o ekologicky šetrné formy CR
nedostatečná spolupráce mezi jednotlivými mikroregiony nárůst odpadu, kriminality zvýšení počtu linek autobusů a MHD sníţení poţadavků na parkovací místa znehodnocení historie oblasti Tabulka č. 15: Příleţitosti a hrozby oblasti (Zdroj: Vlastní zpracování, 2014)
4 Návrhy na zvýšení atraktivnosti oblasti Hlavním cílem je zvýšit atraktivnost okolí vodní nádrţe Švihov a s tím související přilákání turistů do oblasti na co nejdelší dobu a jejich opakující se návštěvu. Uvedené návrhy jsou zpracovány na základě zhodnocení jednotlivých předpokladů cestovního ruchu, zjištění, získaných při zpracovávání bakalářské práce, řízených rozhovorů se starosty okolních měst a obcí a manaţerem Mikroregionu Ţelivka a na základě výzkumu, prováděného formou dotazníkového šetření.
59
4.1 Rozvoj venkovské turistiky Jedna z hlavních příleţitostí v rozvoji cestovního ruchu v daném území můţe být venkovská turistika. Tento typ cestovního ruchu se odehrává hlavně v přírodě, kterou zároveň chrání a respektuje. Hlavní výhody venkovské turistiky pro turisty jsou klid, čistá příroda a cena. S rozvojem venkovské turistiky odpadají negativní dopady organizovaného cestovního ruchu, jako jsou například ničení ţivotního prostředí, tradic, devastace přírody a výskyt turistů pouze v hlavních turistických cílech. Rozvíjet zde by se dalo především chataření a chalupaření. Oblast je protkaná hustými lesy, cestami a krásnou přírodou, nabízející moţnosti houbaření, cykloturistiky či pěší turistiky.
4.2 Vybudování tématických ubytovacích zařízení S předchozím bodem souvisí i zřízení farmy, nabízející ubytování. To by mohlo zvýšit atraktivitu oblasti hlavně pro rodiny s dětmi. V dnešní době zdravý ţivotní styl získává stále větší pozornost. Lidé se snaţí uniknout od starostí všedního dne do přírody, věnují větší pozornost svému zdraví a snaţí se více zajímat o to, co konzumují. Farmy, zabývající se například chovem ovcí či krav, by proto mohly především dětem nabízet moţnost starat se o zvířata nebo vyrobit například vlastní sýr. Dále by se zde mohly prodávat produkty z čerstvého mléka a jiné regionální výrobky. Stravování by mohlo být zajištěno v restauraci se sezónním jídelním lístkem, v němţ by byly zahrnuty vlastní produkty. Dále by se zde mohly pořádat tématické pobytové akce s ukázkou ţivota před lety a starých tradic. Zrealizování takové farmy by mělo pomoci řešit, jak nedostatek ubytovacích míst v oblasti, tak i nedostatek kvalitních stravovacích zařízení.
4.3 Propagace oblasti jako celku Také je potřeba zvýšit povědomí turistů o této oblasti a přilákat nové návštěvníky. V současné době stále roste zájem o šetrné formy cestovního ruchu a o venkovskou turistiku, proto by tato oblast mohla na trhu cestovního ruchu více prorazit. K propagaci by bylo vhodné vyuţít stále více pouţívaných sociálních sítí. Spravované a pravidelně aktualizované stránky na sociální síti, které poskytují veškeré informace o právě probíhajících akcích či novinkách ve městě nebo oblasti, usnadňují potencionálnímu návštěvníkovi výběr destinace. Propagaci prostřednictví webových stránek je věnován následující bod. Dále navrhuji vytvoření broţury, která by propagovala oblast jako 60
celek, ne jen jednotlivá města. Leták by měl obsahovat vše, co turisty zajímá: informace o ubytování, moţnostech stravování, informace o informačním centru, mapy cyklotras a pěších stezek, otevírací doby obchodů, půjčovny kol, moţnosti parkování, informace pro vodáky apod. Jednotlivé broţury a letáky, týkající se oblasti, by se měly umístit nejen do informačních center, ale i do ubytovacích zařízení a do míst, kde se návštěvníci vyskytují nejvíce: zpřístupněné památky, dálniční odpočívadla a sluţby při D1.
4.4 Modernizace a aktualizace webových stránek V dnešní době stále více lidí před výběrem destinace, kde stráví svou dovolenou, vyhledává informace, podle kterých se rozhoduje, na internetu. Proto by bylo vhodné stránky jednotlivých měst, obcí i informačních center zmodernizovat a aktualizovat. Při zpracovávání teoretické části mé bakalářské práce jsem narazila na spoustu, mnohdy aţ roky neaktualizovaných webových stránek. Plusem by také bylo vytvoření vícejazyčných mutací stránek. Dále bych navrhovala vytvoření internetové stránky, která by propagovala oblast jako celek a byly by zde k nalezení kompletní informace o oblasti. Bylo by dobré také na webové stránky měst a obcí zařadit seznam míst, nabízejících ubytování pro turisty, nejen ve svém městě, ale i okolí. S tímto jsem se setkala pouze v případě webových stránek města Ledeč nad Sázavou, i tam ale byly některé informace neaktualizované a neúplné. Na stránky informačních center a mikroregionů by bylo dobré zřídit i moţnost rovnou ubytování přes webové stránky zarezervovat.
4.5 Tvorba produktového balíčku cestovního ruchu Hlavními výhodami balíčků je to, ţe turista nemusí vyhledávat samostatné sluţby a vyuţije i ty sluţby, které by jinak nevyuţil.
Tvorbou balíčku tedy zvýšíme
návštěvnost jednotlivých turistických atraktivit a vyuţití doprovodných sluţeb. Balíčky by se měly zaměřovat na konkrétní skupiny, například rodiny s dětmi, trampy, vodáky, pěší turisty, chataře či lidi zabývající se zdravým ţivotním stylem. Dále by měly podléhat současným trendům, být něčím originální a spojovat zajímavosti z oblasti. V tomto případě je oblast nejzajímavější ničím nerušenou romantickou přírodou v okolí Vodní nádrţe Švihov a řeky Sázavy, moţností trampingu, vodáctví, cykloturistiky,
61
chataření, rybaření a jiné. Balíček je vhodné pojmout tématicky, například „Po stopách trampů u Ţelivky“, „Na kole okolím Vodní nádrţe Švihov“, „Cesta Posázavím“.
4.6 Muzeum tradičního ţivota před výstavbou Jistě by také bylo zajímavé v přilehlých obcích vybudovat v některém z nevyuţitých nebo chátrajících objektů muzeum tradičního ţivota lidí před výstavbou vodní nádrţe. Muzeum by také bylo moţné vyuţít k prezentaci slavných osobností z oblasti a původních tradic. Zmínit by zde bylo vhodné i zajímavou historii trampingu či zaniklých obcí a měst. Případně také doplnit expozicí, jak výstavba vodní nádrţe změnila ţivot místních obyvatel.
4.7 Rozšíření nabídky společenských, kulturních a sportovních událostí Doprovodný program je nezbytnou součástí cestovního ruchu. Některým turistům nestačí pouze návštěva kulturních památek či přírodních zajímavostí. Přínosné by bylo pořádat akce významné nejen regionálně, ale i celorepublikově. V době akcí je zvláště důleţité zajistit kvalitní ubytování či stravování. Kvalita těchto sluţeb můţe ovlivnit celkový pohled návštěvníků na město a to můţe vyvolat nebo naopak vyvrátit touhu oblast navštívit znovu. Zajímavé kulturní akce mimo hlavní turistickou sezónu mohou pomoci i vyrovnat sezónnost. Na řece Sázavě je moţné například pořádat soutěţe pro vodáky či v kempech pořádat tradiční trampské večery s kytarou. Ve Sluneční zátoce zase akce s odkazem na spisovatele Jaroslava Foglara. Například čtení jeho knih nebo oţivení postav z jeho knih hrami divadelního souboru.
4.8 Zvýšení kvality sluţeb Kvalita jednotlivých sluţeb je pro turisty velmi důleţitá. Pokud se jim v oblasti dostane nekvalitních sluţeb, ovlivní to jejich pohled na oblast a odjedou. Turisté vnímají svůj dojem z destinace jako celek. Je potřeba udrţovat stále stejnou kvalitu sluţeb i při zvýšeném výskytu turistů v důsledku větší propagace. Také je důleţité neustále proškolovat zaměstnance, například kurzy chování ve sluţbách, o významu cestovního ruchu apod. Díky tomu, ţe některé sluţby vyuţívají i místní obyvatelé, pomáhají zlepšovat ţivotní úroveň. Aby byl zájem ze strany jednotlivých subjektů se neustále 62
zlepšovat a neupadala kvalita, je dobré pravidelně vyhodnocovat seznam nejlepších subjektů v rámci cestovního ruchu. Jednotlivé subjekty budou chtít předběhnout konkurenci. Ke zvýšení motivace je moţné nabízet například finanční podporu za první místo.
4.9 Zpřístupnění části přehrady V určitých oblastech při vodní nádrţi pod dohledem územní správy (města, obce) zpřístupnit formou cyklostezek či turistických tras zajímavé lokality s ohledem na nenarušení poslání vodní nádrţe vůči veřejnosti. Moţnost realizace byla jiţ několikráte projednávána na úrovni ministerstev, avšak zatím bez konkrétního výsledku.
4.10 Pěší stezky, cyklostezky Rozvoji cestovního ruchu v oblasti by také pomohlo propojení zajímavých turistických atraktivit formou pěší turistiky nebo cykloturistiky. Například „Podél staré Ţelivky“. Na trase by také bylo vhodné zřídit půjčovny sportovního vybavení, hlavně jízdních kol. Rozmístěná odpočívadla, rozcestníky a informační tabule se základními informacemi by také zvýšily atraktivnost trasy.
5 Potvrzení nebo vyvrácení předpokladu Dotazníkovým šetřením, řízenými rozhovory a zjištěnými informacemi v rámci vypracovávání teoretické části bakalářské práce, byl potvrzen negativní vliv výstavby Vodní nádrţe Švihov na cestovní ruch. Je potřeba říci, ţe negativní vliv výstavby nádrţe se potvrdil hlavně v obcích za levým břehem přehrady. V části za pravým břehem vodního díla není pozorovaný tak velký vliv výstavby na cestovní ruch. Dříve byla tato oblast díky populárnímu trampingu při zachování splavnosti řeky Ţelivky velice hojně navštěvovaná turisty. Vyhledávaná byla hlavně kvůli čistotě řeky Ţelivky. Výstavba měla vliv i na úbytek ubytovacích zařízení, bylo zničeno a zatopeno několik rekreačních zařízení a kempů. Vybudováním vodní nádrţe se zhoršila také dostupnost samotných obcí v oblasti „za vodou“ a tím pádem se přetrhaly i vazby s obcemi. Starosta obce Bernartice pan Jiří Bělský v rozhovoru uvádí, 63
ţe výstavba nepůsobila negativně na cestovní ruch, ale kompletně ho zničila. Dnes se můţeme pouze domnívat, na jaké úrovni by byl cestovní ruch a jeho nově vzniklé formy v oblasti za předpokladu, ţe by se zde vodní nádrţ Švihov nevybudovala. Ač je existence hygienických ochranných pásem velké plus pro ochranu přírody a udrţení kvality ţivotního prostředí, pro cestovní ruch působí jako jeden z hlavních problémů, vzhledem k nedostupnosti některých atraktivit. V bezprostředním okolí vodní nádrţe tedy není šance na provozování ţádné letní turistiky spojené s tábořením, rybařením či koupáním vyjma představných nádrţí: Němčice, Sedlice, Trnávka.
64
Závěr V teoretické části své práce jsem se zabývala předpoklady pro cestovní ruch, historií cestovního ruchu ve zvolené oblasti a samotnou výstavbou vodního díla Švihov. Při zpracovávání jsem se obohatila o informace, které pro mě byly nové, i kdyţ bydlím v těsné blízkosti mnou zvolené oblasti. Ač oblast není typickým turistickým regionem, nabízí řadu zajímavých míst. Velkou výhodou je i dobrá dostupnost díky existenci dálnice D1. Nachází se zde rarity, jeţ jsou ojedinělé nejen na území České republiky, ale i v rámci střední Evropy Cílem práce bylo zhodnocení vlivu výstavby vodní nádrţe na cestovní ruch v jejím okolí a navrhnutí opatření, která by vedla ke zvýšení atraktivnosti oblasti. V praktické části jsem tedy prováděla rozhovory se starosty některých přilehlých měst a obcí a manaţerem Mikroregionu Ţelivka, panem Jaroslavem Švejdou, kde jsem zjišťovala jejich názor na vliv výstavby vodní nádrţe na cestovní ruch a jak se staví k rozvoji cestovního ruchu v městech a obcích jejich působnosti. Dále jsem prováděla výzkum formou dotazníkového šetření s místními obyvateli. Výzkumem jsem zjišťovala názor místních obyvatel, co se jim v oblasti líbí nejvíce a naopak s čím jsou nejméně spokojeni. Výsledky výzkumu jsem prezentovala v grafech a tabulkách s komentářem. Na základě těchto zjištění a zhodnocení předpokladů pro cestovní ruch jsem vytvořila SWOT analýzu silných stránek, slabých stránek, příleţitostí a ohroţení oblasti. Dále jsem navrhla opatření, která by mohla pomoci ke zvýšení atraktivnosti okolí vodní nádrţe a k jeho dalšímu rozvoji v rámci cestovního ruchu. V konečném úseku praktické části bakalářské práce jsem na základě zhodnocení výsledků mé práce došla k závěru, ţe výstavba působila negativně na cestovní ruch v oblasti Vodního díla Švihov. Jako hlavní nedostatek oblasti vidím nedostatečnou propagaci a nízký počet ubytovacích zařízení. Dalším velkým mínusem je nedostatek stravovacích zařízení a jejich nepříliš vysoká kvalita. Při zvyšování atraktivnosti okolí vodní nádrţe by se mělo začít s propagací oblasti jako celku. Je třeba vyzdvihnout ničím nerušenou a romantickou krajinu kolem vodního díla Švihov. Potenciál vidím v rozvoji venkovské turistiky s vyuţitím stávajících nemovitostí (venkovských statků, opuštěných objektů bývalých škol či postupně 65
chátrajících zámků apod.). Pro chataření a chalupaření má oblast velké předpoklady také díky moţnosti houbaření, rybaření, myslivosti apod. Vzhledem k nenarušené přírodě a klidu, zde jsou výborné podmínky, pro stále populárnější ekoturistiku a agroturistiku. Oblast není vhodná pro masivní turismus, ale z hlediska cestovního ruchu má návštěvníkům co nabídnout.
66
Seznam pouţité literatury Archivní zdroje Státní okresní archiv Havlíčkův Brod; Archiv obce Zahrádka; kniha 1; Pamětní kniha městečka Zahrádka u Ledče nad Sázavou; MNV Zahrádka Tištěné zdroje CHLUM, Antonín. Vodní dílo Ţelivka. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo lesního a vodního hospodářství, 1974, 306 str. PLEVA, František. Ledeč nad Sázavou a okolí: Turistický průvodce. Ledeč nad Sázavou: Městský úřad Ledeč nad Sázavou a Svaz důchodců České republiky Ledeč nad Sázavou, 1991. 34 str. PLEVA, František. Sázava milovaná. Pelhřimov: Nová tiskárna, 2005, Edice Vysočiny. str.368.ISBN 80-86559-38-6. PLEVA, František. Toulky vrchovinou: stručná historie měst, obcí a významnýchmíst vrchoviny. Ledeč nad Sázavou: Město Ledeč nad Sázavou, 1999, 334 str. ISBN 8023842587. PLEVA, František. Ţelivka: naše řeka. Pelhřimov: Nová tiskárna, 2003. 277 str. ISBN 80-86559-22-x. POVODÍ VLTAVY. Ţelivka. Minulost, současnost, budoucnost: Sborník ke konferenci pořádané P ČsVTS Povodí Vltavy 28. 11 – 29. 11. 1989, Praha. Praha: ČsVTS, 1989, 285 str. TŮMOVÁ, Jaroslava. Posázaví: česky. Postupice: Posázaví, 2013, 40 str. ISBN 978-8087684-06-1 VILÍMOVSKÝ, Jiří. Borovsko: 1289 - 2010. Ledeč nad Sázavou: Obecní úřad Bernartice, 2013. 364 str. ISBN 978-80-260-4750-6. VLČEK, Jaromír. Trhový Štěpánov. 1.vyd. Praha: Maroli, 2005. 135str. ISBN 8086453-19-7 Elektronické zdroje [1] Vodní nádrţ Švihov. In: StavbaWEB [online]. 2013 [cit. 2014-10-29]. Dostupné z:http://stavbaweb.dumabyt.cz/Infrastruktura/Vodni-nadrz-Svihov.html [2] Vodní nádrţ Švihov. Ledečsko.cz: Region Ledečsko [online]. 2010-2014 [cit. 201411-10]. Dostupné z: http://www.ledecsko.cz/obce-v-regionu/ledec-nad-sazavou/tipy-navylety/svihov/ [3] Českomoravská vrchovina. In: Treking: Portál o horách, treginku a turistice [online]. 2007 [cit. 2014-11-05]. Dostupné z:http://www.treking.cz/regiony/vysocina.htm
67
[4] Řeka Sázava. Stránky o Českých řekách [online]. [cit. 2014-04-01]. Dostupné z: http://www.ceske-reky.cz/sazava/ [5] Ţelivka. In: Jiţní Čechy a Šumava [online]. 2014 [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://www.jiznicechy.org/cz/index.php?path=prir/zelivka.htm [6] Vodní díla a nádrţe. In: Povodí Vltavy [online]. 2013 [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://www.pvl.cz/vodohospodarske-informace/vodni-dila/vodni-dila-a-nadrze [7] Štěpánovský potok. In: Kraj blanických rytířů: geopark [online]. 2004 [cit. 2014-1105]. Dostupné z: http://www.blanicti-rytiri.cz/cs/stepanovsky-potok [8] NPP Hadce u Ţelivky. In: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky: Správa CHKO Blaník [online]. 2014 [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://blanik.ochranaprirody.cz/cinnost-spravy/ochrana-prirody/npp-hadce-u-zelivky/ [9] Čertovy díry - jeskyně. In: Zaniklé obce [online]. 2007 [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=5311 [10] Okolí vodní nádrţe Švihov skrývá nejednu zajímavost. In: Toulavé ČESKO [online]. 2014 [cit. 2014-11-05]. Dostupné z:http://toulavecesko.cz/okolivodni-nadrze-svihov-skryva-nejednu-zajimavost/ [11] VRBA. Ledečské skály a jeskyně: Turistika - digitální letáky. In: Ledeč nad Sázavou: Oficiální stránky města [online]. 2008 [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://www.ledecns.cz/cs/informacni-centrum/digitalni-letaky/turistika.html [12] Přírodní park Melechov. In: Turistika [online]. 2014 [cit. 2014-11-05]. Dostupné z: http://www.turistika.cz/mista/prirodni-park-melechov [13] Historie Zámku Čechtice. Zámek Čechtice [online]. [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.zamekcechtice.cz/hotel/cechtice/ [14] Chřenovický hrad. Ledečsko.cz: Region Ledečsko [online]. 2010-2014 [cit. 201403-25]. Dostupné z: http://www.ledecsko.cz/obce-v-regionu/chrenovice/tipy-navylety/hrad/ [15] Kostel sv. Petra a Pavla. Ledečsko.cz: Region Ledečsko [online]. [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://www.ledecsko.cz/obce-v-regionu/ledec-nad-sazavou/pamatky/kostel/ [16] MATOUŠEK, Filip. Kostel sv. Petra a Pavla. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. 2006 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z:http://www.hrady.cz/index.php?OID=3919 [17] Informace o městysi: Zdislavská kostnice. Městys Zdislavice [online]. [cit. 201403-18]. Dostupné z: http://www.zdislavice.cz/informace-o-mestysi/historie/ [18] VRBA. Ţidovská synagoga. Ledečsko.cz: Region Ledečsko [online]. 2008 [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.ledecsko.cz/obce-v-regionu/ledec-nadsazavou/pamatky/synagoga/ [19] ČECHTICE, Farnost. Kostel sv. Petra a Pavla: Borovnice. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. 2007 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/?OID=5121
68
[20] Budčice: Památky a turistické zajímavosti. Místopisný průvodce po České republice [online]. [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.mistopisy.cz/pamatky_budcice_10656.html [21] Rozhledna na Melechově. Ledečsko.cz: Region Ledečsko[online]. 2010-2014 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.ledecsko.cz/obce-v-regionu/kouty/tipy-navylety/rozhledna/ [22] Muzeum Štěpánovska. Město Trhový Štěpánov [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.trhovystepanov.cz/muzeum/ [23] Muzeum. Ledeč nad Sázavou: Oficiální stránky města [online]. 2011 [cit. 2014-0313]. Dostupné z: http://www.ledecns.cz/cs/informacni-centrum/muzeum.html [24] Soutické museum: S hlavním městem za zády [online]. [cit. 2014-03-19]. Dostupné z: http://www.soutice.cz/muzeum-1/ [25] Včelí svět v Hulicích – interaktivní expozice ze ţivota včelstva. Včelí svět [online]. [cit. 2014-03-13]. Dostupné z: http://www.vcelisvet.cz/cs/index [26] Muzeum „Od verpánku k Baťovi“ – Zruč nad Sázavou. Atlas Česka [online]. 20072014 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.atlasceska.cz/stredoceskykraj/muzeum-od-verpanku-k-batovi-zruc-nad-sazavou/ [27] Výstavy: Stálá expozice a galerie na zámku ve Zruči nad Sázavou. Klub Panenky ČR: občanské sdruţení [online]. 2009 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.klubpanenkycr.cz/?page_id=27 [28] Akce ve Zruči nad Sázavou 2014. Zruč nad Sázavou [online]. 2014 [cit. 2014-1109]. Dostupné z: http://www.mesto-zruc.cz/kultura/prehled-kulturnich-akci-ve-zruci-narok-2014/ [29] VOSTATEK, Miroslav. Tábor Camp Allen. Ledečské noviny: městský měsíčník. 2005, XIV, č. 7, s. 9. Dostupné z:http://www.ledecns.cz/filemanager/files/file.php?file=87773 [30] Tajemství ţeleznic: Vlakem aţ na dno Ţelivky. In: Česká televize: iVysílání [online video]. 2013 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10394044768-tajemstvizeleznic/412235100081003-vlakem-na-dno-zelivky/titulky#t=2m22s [31] Sázava. In: Nová duchovní cesta [online]. 2010 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z:http://www.novaduchovnicesta.cz/fotografie/sazava/ [32] BALOGH, Filip. Posázavským Pacifikem za krásou řeky Sázavy. In: Má vlast [online]. 2007 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z:http://www.mavlast.cz/topvylety.posazavskym-pacifikem-za-krasou-reky-sazavy [33] RŮŢEK, Petr. Zatopená Ţelivka, zatopené vzpomínky, zatopené mládí... Český dialog [online]. 2011 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: http://www.ceskydialog.net/clanek/4836-zatopena-zelivka-zatopene-vzpominky-zatopene-mladi/
69
[34] Festivaly: hudební. Atlas Česka [online]. 2012 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z:http://www.kalendarakci.atlasceska.cz/festivaly/hudebni/havlickuv-brod/kalendarden2012-6-18/ [35] O festivalu. Čechtická lilie [online]. 2014 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: http://www.cechtickalilie.cz/ [36] O festivalu. Country na kolejích [online]. 2014 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: http://www.countrynakolejich.cz/ [37] Na kole kolem Ledče nad Sázavou. Cyklistické, triatlonové, běţecké závody v Ledči nad Sázavou a okolí [online]. 2014 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: http://kolemledce.7x.cz/rubriky/zavody-akce/cyklisticke-triatlonove-bezecke [38] Pochod Vilémovice - Horní Paseka. Obec Vilémovice [online]. 2014 [cit. 2014-1112]. Dostupné z: http://obec-vilemovice.cz/pochod-vilemovice-horni-paseka/d1415/p1=1621 [39] Trasa závodu. Dolnokralovická šlapka [online]. 2014 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: http://slapka.dolni-kralovice.cz/2-trasa_zavodu.php [40] O nás. Turistický oddíl: TJ Jiskra Zruč nad Sázavou [online]. 2014 [cit. 2014-1112]. Dostupné z: http://turistika.jiskra-zruc.cz/ [41] Memoriál obětí fašismu. Běhej [online]. 2012 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: http://www.behej.com/zavod/7985-memorial-obeti-fasismu [42] Ţelezniční doprava. Společnost pro veřejnou dopravu [online]. 2011 [cit. 2014-1112]. Dostupné z:http://www.spvd.cz/index.php/benesov [43] Ledeč nad Sázavou: ubytování. Ledečsco.cz [online]. 2014 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z:http://www.ledecsko.cz/ubytovani/ [44] Ubytování ve Zruči nad Sázavou a okolí. Zruč nad Sázavou [online]. 2014 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: http://www.mesto-zruc.cz/turista-1/ubytovani-ve-zruci/ [45] Hotel Ţelivka **. Po Čechách [online]. 2014 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: http://www.pocechach.cz/hotel-zelivka [46] Penzion a hospůdka U Štěpánků: ubytování Trpišovice. Hotely.cz [online]. 2014 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z:http://penzion-a-hospudka-u-stepanku.hotel.cz/ [47] Pokoje. Nad Zámeckou zdí: penzion a restaurace [online]. 2014 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z:http://www.nadzameckouzdi.cz/pokoje.php [48] Ubytování. Zámek Čechtice [online]. 2014 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z:http://www.vivaldihotels.com/zamekcechtice/hotel/ubytovani-a-stravovani/ [49] Kemp a koupaliště Koţlí. EKempy.cz: Kempy z celé ČR [online]. 2014 [cit. 201411-12]. Dostupné z:http://www.ekempy.cz/vysocina/havlickuv-brod/936-kemp-akoupaliste-kozli 70
[50] Rekreační středisko Radost. Webové stránky obce Vlastějovice [online]. 2014 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z:http://www.vlastejovice.cz/vseobecne-informace/ubytovani-anocleh/31-rekreacni-stredisko-radost [51] Kde nás najdete. Rekreační středisko AVIA ve Vlastějovicích [online]. 2014 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: http://rekreace-avia.unas.cz/ [52] Kemp Stvořidla. Do kempu: online průvodce kempy [online]. 2014 [cit. 2014-1112]. Dostupné z:http://www.dokempu.cz/kempy/cr/kraj-vysocina/ledec-nadsazavou/kemp-kemp-stvoridla-12/ [53] Ceník ubytování. Vodácký a sportovní kemp u Korfbalisty [online]. 2012 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z:http://www.ubytovanisazava.cz/u-korfbalisty-cenikubytovani.html [54] Horka Buda. Do kempu: online průvodce kempy [online]. 2014 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z:http://www.dokempu.cz/kempy/cr/stredocesky-kraj/zruc-nadsazavou/kemp-horka-buda-3417/ [55] Sport. Zruč nad Sázavou [online]. 2014 [cit. 2014-11-12]. Dostupné z: http://www.mesto-zruc.cz/mesto/sport/ [56] Sportoviště. Obec Dolní Kralovice: oficiální stránky obce [online]. 2014 [cit. 201411-12]. Dostupné z: http://www.dolni-kralovice.cz/obcanska-vybavenost/sportoviste [57] Sluţby. Ledeč nad Sázavou: Oficiální stránky města [online]. 2014 [cit. 2014-1113]. Dostupné z:http://www.ledecns.cz/redakce/index.php?db_podkategorie=202&db_hltrideni=255& clanek=60515&xuser=&lanG=cs&slozka=49494&xsekce=56525 [58] O nás. Cestovní kancelář - Jan Totter [online]. 2013 [cit. 2014-11-13]. Dostupné z: http://www.ck-jantotter.cz/o-nas-dokumenty.html [59] Mikroregion Ţelivka. Mikroregion Ţelivka [online]. 2000 [cit. 2014-11-13]. Dostupné z: http://www.zelivka.cz/ [60] Mosty. In: Tramping: mám to pod kůţí [online]. 2013 [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://www.tramping-mam-to-pod-kuzi.eu/mosty.html [61] Mosty okolo Ţelivky: aneb po stopách starých dálničních mostů. Toulky [online]. 2010 [cit. 2014-12-01]. Dostupné z:http://www.alena.ilcik.cz/1009-zelivka.php [62] Historie zámku. Anno Domine Martinice [online]. 2011 [cit. 2014-12-01]. Dostupné z: http://admartinice.webnode.cz/
71
Přílohy Příloha A. Dotazníkové šetření DOTAZNÍK Pro obyvatele okolí Vodní nádrţe Švihov (Ţelivka), Zručska, Ledečska a Dolnokralovicka Dobrý den, jmenuji se Barbora Machová a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, obor cestovní ruch. Chtěla bych Vás poprosit o vyplnění tohoto anonymního dotazníku, který bude souţit pro moji bakalářskou práci na téma Vodní nádrţ Švihov a její vliv na cestovní ruch. Předem děkuji za čas věnovaný tomuto dotazníku. 1. Myslíte si, ţe je oblast turisticky atraktivní? □ spíše souhlasím
□ nevím
□ nesouhlasím
□ souhlasím
□ spíše nesouhlasím
2. Znal(a) jste oblast a její rekreační objekty před výstavbou vodní nádrţe? □ ano, osobně
□ ano, z vyprávění, televize, knih..
□ ne 3. Mělo dokončení vodní nádrţe negativní vliv na cestovní ruch v oblasti Ledečska, Zručska nebo Dolnokralovicka? □ ano
□ nevím
□ ne 4. Jaké památky či místa v oblasti povaţujete v za nejzajímavější? ………………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………. 5. Co se Vám v oblasti líbí? (moţnost více odpovědí) □ památky
□ odlehlost od velkých měst
□ klid a příroda
□ nádech historie
□ jiné…………………………
6. Co se Vám v oblasti nelíbí? (moţnost více odpovědí) □ nedostatečné turistické značení
□ dopravní dostupnost
□ nic, nemám výhrady
□ malá nabídka sluţeb
□ omezený vstup k přehradě
□ jiné………………………..
7. Jaká je podle Vás úroveň sluţeb poskytovaných v této oblasti? (Hodnoťte jako ve škole: 1 - nejlepší, 5 – nejhorší)
Ubytovací sluţby
1 □
2 □
3 □
4 □
5 □
Stravovací sluţby
□
□
□
□
□
Sportovní zařízení
□
□
□
□
□
kulturní zařízení
□
□
□
□
□
sluţby inform. center
□
□
□
□
□
sluţby personálu
□
□
□
□
□
72
8. Doporučil(a) byste návštěvu této oblasti svým známým? □ ano
□ ne
Údaje o Vás Pohlaví □ muţ
□ ţena
Věk □ do 18 let
□ 26-35
□ 46-55
□ 18-25
□ 36-45
□ 56 a více
Bydliště …………………………………………………………………………………………………
73
Příloha B. Ochranná pásma vodárenské nádrţe Švihov na Ţelivce Na území OPVZ I. se zakazuje: a) Vstup fyzických osob a vjezd dopravních prostředků a mechanismů, které nevykonávají činnosti související s provozem a ochranou vodárenské nádrţe a hospodařením na pozemcích s lesními a lučními porosty, s výjimkou provozu na mostních úsecích komunikací D1 na 64. km a 77. km (od Prahy), na mostu komunikace č. 336/II Brzotice – Bezděkov, na mostu komunikace Hořice – Vojslavice nad Ţelivkou a na mostu komunikace Miletín - Senoţaty. Výjimka se netýká vozidel přepravujících náklad, který můţe způsobit znečištění vody, zejména nebezpečné a zvláště nebezpečné látky uvedené v příloze č.1 k vodnímu zákonu. Pro tato vozidla platí zákaz vyznačený zákazovou značkou B 19 a mohou vyuţívat stanovenou a vyznačenou objízdnou trasu. Zdůvodnění:
zajištění
bezpečnosti
vodárenské
nádrţe
vyloučením
pohybu
nepovolaných osob a zamezení ohroţení jakosti, zdravotní nezávadnosti a znečištění povrchových vod vodárenské nádrţe. b) Výkon rybářského práva a chov ryb (účelové rybářské hospodaření na vodárenské nádrţi zajišťuje a dozor provádí Povodí Vltavy, státní podnik). Zdůvodnění: účelové rybářské hospodaření slouţí výhradně ke zlepšení jakosti povrchové vody v nádrţi. c) Provozování rekreace, táboření, stanování a vodních sportů, včetně koupání. Zdůvodnění:
zajištění
bezpečnosti
vodárenské
nádrţe
vyloučením
pohybu
nepovolaných osob a zamezení ohroţení jakosti, zdravotní nezávadnosti a znečištění povrchových vod vodárenské nádrţe. d) Provádění stavebních činností, terénních úprav, zemních prací a vrtných prací, pokud nesouvisí s provozem vodárenské nádrţe nebo zlepšováním jakosti povrchových a podzemních vod. Zdůvodnění: zajištění bezpečnosti a zamezení znečištění povrchové vody vodárenské nádrţe vyloučením pohybu nepovolaných osob a zamezení ohroţení jakosti, zdravotní nezávadnosti a znečištění povrchových vod vodárenské nádrţe. e) Pouţívání plavidel na vodárenské nádrţi Švihov s výjimkou plavidel Povodí Vltavy státní podnik, Policie ČR a Praţských vodovodů a kanalizací a.s., zajišťujících provoz, údrţbu a ochranu vodárenské nádrţe.
74
Zdůvodnění: zajištění bezpečnosti a zamezení znečištění povrchové vody vodárenské nádrţe vyloučením pohybu nepovolaných osob a zamezení ohroţení jakosti, zdravotní nezávadnosti a znečištění povrchových vod vodárenské nádrţe. f) Výkon práva myslivosti s výjimkou dohledání a odstranění zhaslé a uhynulé zvěře. Tato činnost bude vţdy nahlášena Povodí Vltavy, státní podnik. Zdůvodnění: zajištění bezpečnosti vodárenské nádrţe vyloučením vstupu nepovolaných osob. g) Přelety speciálních letadel a vrtulníků provádějících postřiky a hnojení, včetně přeletů sportovních letadel i bezmotorových, rogal a balonů. Zdůvodnění: zajištění bezpečnosti a zamezení znečištění povrchové vody vodárenské nádrţe vyloučením pohybu nepovolaných osob a zamezení ohroţení jakosti, zdravotní nezávadnosti a znečištění povrchových vod vodárenské nádrţe. h) Nakládání se závadnými látkami. Zdůvodnění: ochrana před moţným únikem závadných látek do vodárenské nádrţe. i) Vypouštění odpadních vod. Zdůvodnění: ochrana jakosti a zdravotní nezávadnosti vodního zdroje. j) Pouţívání přípravků na ochranu rostlin. Zdůvodnění: ochrana před moţným únikem závadných látek do povrchových vod vodárenské nádrţe. Na území OPVZ I. se omezuje: Obhospodařování lesních porostů pouze na reţim účelového hospodaření pro zajištění jejich ochranné funkce zařazením do kategorie lesů zvláštního určení. Zdůvodnění: zajištění ochranné funkce lesa v blízkosti vodárenské nádrţe. Na území OPVZ I. se osadí technická zařízení: a) Hranice OPVZ I. bude na viditelných místech vyznačena tabulemi s nápisem „Ochranné pásmo I. stupně vodního zdroje - nepovolaným vstup zakázán“ a logem Povodí Vltavy, státní podnik. Tabule budou umístěny dle vyznačení v mapových přílohách tohoto rozhodnutí. Osazení tabulí zajistí Povodí Vltavy, státní podnik na své náklady.
75
b) Dopravní značení komunikací je uvedeno v mapových přílohách. Vlastní realizaci zajistí Povodí Vltavy, státní podnik na své náklady v součinnosti s dotčenými orgány státní správy. Seznam dopravních značek je uveden v příloze č.1 tohoto rozhodnutí a umístění je vyznačeno v mapových přílohách tohoto rozhodnutí. Na území souvislého OPVZ II. se zakazuje: a) Vstup fyzických osob a vjezd dopravních prostředků a mechanismů, které nevykonávají činnosti související s provozem a ochranou vodárenské nádrţe a hospodařením na pozemcích s lesními a lučními porosty, s výjimkou provozu na mostních úsecích komunikací D1 na 64. km a 76. km (od Prahy), na mostu komunikace č. 336/2 Brzotice – Bezděkov, na mostu komunikace Hořice – Vojslavice nad Ţelivkou a na mostu komunikace Miletín – Senoţaty a na ně navazujících komunikacích procházejících souvislým OPVZ II. a s výjimkou přístupu na stávající hřbitovy. Výjimka se netýká vozidel přepravujících náklad, který můţe způsobit znečištění vody, zejména nebezpečné a zvláště nebezpečné látky uvedené v příloze č.1 k vodnímu zákonu. Pro tato vozidla platí zákaz vyznačený zákazovou značkou B 19 a mohou vyuţívat stanovenou a vyznačenou objízdnou trasu. Hromadné akce vázané na kostely Zahrádka a Borovsko musí být projednány předem s Povodím Vltavy, státní podnik. Zdůvodnění:
zajištění
bezpečnosti
vodárenské
nádrţe
vyloučením
pohybu
nepovolaných osob a zamezení ohroţení jakosti, zdravotní nezávadnosti a znečištění povrchových vod vodárenské nádrţe. b) Nakládání se závadnými látkami. Nevztahuje se na skladování a nakládání s těmito látkami v objektech, zařízeních a mechanismech Povodí Vltavy, státní podnik. Zdůvodnění: ochrana před moţným únikem závadných látek do prostoru OPVZ II. a následně do VN. c) Vjezd vozidel dopravujících náklad, který můţe způsobit ohroţení nebo zhoršení jakosti povrchových a podzemních vod (označení dopravní značkou B 19) s výjimkou fekálních vozů vyváţejících odpadní vody z bezodtokových jímek z OPVZ II. Zdůvodnění: ochrana před moţným únikem závadných látek do povrchových a podzemních vod. d) Zřizování nových a rozšiřování stávajících hřbitovů, pohřbívání na stávajících hřbitovech. Zdůvodnění: zajištění bezpečnosti a ochrany vodárenské nádrţe a zamezení ohroţení jakosti, zdravotní nezávadnosti a znečištění podzemních vod a povrchových vod vodárenské nádrţe. 76
e) Pastva hospodářských zvířat. Zdůvodnění: zamezení ohroţení jakosti, zdravotní nezávadnosti a znečištění povrchových vod. f) Zřizování skládek odpadů. Zdůvodnění: zajištění bezpečnosti a ochrany vodárenské nádrţe vyloučením pohybu nepovolaných osob a zamezení ohroţení jakosti, zdravotní nezávadnosti a znečištění podzemních vod a povrchových vod vodárenské nádrţe. g) Vypouštění odpadních vod do vod povrchových a podzemních s výjimkou vypouštění odpadních vod z obcí, které bezprostředně navazují na souvislé OPVZ II. a mají či získají povolení k vypouštění odpadních vod podle vodního zákona. Zdůvodnění: zamezení ohroţení jakosti, zdravotní nezávadnosti a znečištění podzemních a povrchových vod v povodí vodárenské nádrţe. h) Umisťování dálnic, ţelezničních drah, dálkových produktovodů, průmyslových a skladových areálů, letišť, skladů jaderných odpadů, zemědělských a podobných staveb, které mohou ohrozit vydatnost, jakost a zdravotní nezávadnost vod. Zdůvodnění: zamezení ohroţení jakosti, zdravotní nezávadnosti a znečištění podzemních vod a povrchových vod vodárenské nádrţi. i) Zřizování táborů, kempů a jiných dočasných ubytovacích zařízení včetně stanování a táboření. Zdůvodnění: zajištění bezpečnosti a ochrany vodárenské nádrţe vyloučením pohybu nepovolaných osob a zamezení ohroţení jakosti, zdravotní nezávadnosti a znečištění povrchových vod vodárenské nádrţe. j) Realizace staveb. Zákaz se nevztahuje na objekty a zařízení nezbytné pro provoz vodárenské nádrţe. Zdůvodnění: zamezení ohroţení jakosti, zdravotní nezávadnosti a znečištění povrchových vod vodárenské nádrţe. k) Plošná aplikace přípravků na ochranu rostlin na lučních porostech a lesích. Zdůvodnění: ochrana před moţným únikem závadných látek do podzemních a povrchových vod z důvodů bezprostřední návaznosti pozemků na vodní hladinu vodárenské nádrţe. l) Povolování těţby nerostů a rašeliny. Zdůvodnění: zajištění bezpečnosti a ochrany vodárenské nádrţe vyloučením pohybu nepovolaných osob a zamezení ohroţení jakosti, zdravotní nezávadnosti a znečištění povrchových vod vodárenské nádrţe.
77
Na území souvislého OPVZ II. se omezuje: a) Rušení stávajících trvalých travních porostů (dále jen TTP). Dále budou obnoveny TTP dle stavu evidence katastru nemovitostí. TTP budou vyuţívány jako druhově bohaté louky s extenzivním obhospodařováním, s exportem biomasy. Zdůvodnění: zajištění retence a ochrana jakosti povrchových a podzemních vod před znečištěním, vyplavováním ţivin a rizikových látek v důsledku eroze s cílem zlepšování jakosti vod odtékajících ze zorněných území. b) Ošetření komunikací se v zimním období omezuje na ošetření pouze inertními posypovými materiály s výjimkou komunikací na mostech a na ně navazujících komunikacích procházejících souvislým OPVZ II. Zdůvodnění: zamezení ohroţení jakosti, zdravotní nezávadnosti a znečištění povrchových vod vodárenské nádrţe. c) Výkon práva myslivosti. Do souvislého OPVZ II. mohou pouze vstupovat, nikoliv vjíţdět, osoby, kterým na dotčených pozemcích náleţí výkon práva myslivosti, a to při respektování ochrany jakosti a zdravotní nezávadnosti vody ve vodárenské nádrţi. Nebude zřizován příkrm zvěře. Společné hony budou předem projednány s Povodím Vltavy, státní podnik. Zdůvodnění: zajištění bezpečnosti a ochrany vodárenské nádrţe vyloučením pohybu nepovolaných osob a zamezení ohroţení jakosti, zdravotní nezávadnosti a znečištění povrchových vod vodárenské nádrţe. Na území souvislého OPVZ II. se osadí technická zařízení: a) Vnější hranice bude osazena tabulemi s nápisem „Ochranné pásmo II. stupně vodního zdroje – nepovolaným vstup zakázán“ a logem Povodí Vltavy, státní podnik, rozmístěnými na dohled. Tabule budou umístěny dle vyznačení na mapách, které jsou přílohou tohoto rozhodnutí. Zajistí Povodí Vltavy, státní podnik na své náklady. b) Dopravní značení komunikací je uvedeno v mapách, které jsou přílohou tohoto rozhodnutí. Osazení dopravního značení provede na své náklady a po projednání s dotčenými orgány státní správy Povodí Vltavy, státní podnik. Seznam dopravních značek je uveden v příloze 1 tohoto rozhodnutí. c) Příjezdové komunikace ukončené v souvislém OPVZ II. nebo v OPVZ I. budou osazeny uzamykatelnými závorami dle v mapových příloh. Zajistí Povodí Vltavy, státní podnik, na své náklady. Seznam umístění závor je uveden v příloze tohoto rozhodnutí. Na území ZDOVZ se zakazuje:
78
a) Skladování nebezpečných látek a zvláště nebezpečných látek a nakládání s nimi. Tento zákaz se nevztahuje na skladování a nakládání s těmito látkami v jednotlivých domácnostech a drobných provozovnách v obcích při zajištění proti úniku do okolního prostředí podle obecně závazných předpisů a na skladování v objektech a zařízeních jiţ dříve řádně povolených. Dále se tento zákaz nevztahuje na skladování statkových hnojiv, organických hnojiv a krmiv, která jsou skladována ve stávajících vodohospodářsky zabezpečených objektech. Zdůvodnění: zamezení ohroţení jakosti, zdravotní nezávadnosti a znečištění povrchových vod a podzemních vod. b) Zřizování olejových kotelen a čerpacích stanic pohonných hmot, včetně neveřejných čerpacích stanic pohonných hmot. Zdůvodnění: zamezení ohroţení jakosti, zdravotní nezávadnosti a znečištění povrchových vod a podzemních vod. c) Zřizování nových hřbitovů. Zdůvodnění: zamezení ohroţení jakosti, zdravotní nezávadnosti a znečištění povrchových vod a podzemních vod. d) Aplikace čistírenských kalů a siláţních šťáv na zemědělské půdě. Zdůvodnění: zamezení ohroţení jakosti, zdravotní nezávadnosti a znečištění povrchových vod a podzemních vod. e) Pěstování širokořádkových plodin (kukuřice, slunečnice, sója, bob setý, brambory a řepa) na orné půdě na svahu se sklonitostí nad 7°. Zdůvodnění: ochrana před erozními smyvy . f) Umístění hospodářských zvířat v koncentracích nad 3 dobytčí jednotky na hektar v pastevních areálech. V pastevních areálech, zejména v příkrmištích, zimovištích a výbězích nesmí docházet k trvalému poškození travního drnu. Zdůvodnění: ochrana před erozními smyvy v území ZDOVZ (nebezpečí plošného rozrušení travního drnu). g) Pastva hospodářských zvířat na zemědělských pozemcích se sklonitostí nad 17°. Zdůvodnění: ochrana povrchových a podzemních vod před infiltrací závadných látek a před erozními smyvy. h) Uloţení statkových hnojiv, siláţí a senáţí na zemědělské půdě s výjimkou objemných krmiv v uzavřených obalech. Zdůvodnění: zamezení ohroţení jakosti, zdravotní nezávadnosti a znečištění povrchových vod a podzemních vod. 79
i) Zřizování skládek odpadů. Zdůvodnění: zamezení ohroţení jakosti, zdravotní nezávadnosti a znečištění povrchových vod a podzemních vod. j) Umísťování dálnic, ţelezničních drah, dálkových produktovodů, průmyslových a skladových areálů, letišť, skladů jaderných odpadů, zemědělských staveb a podobných staveb, které mohou ohrozit vydatnost, jakost a zdravotní nezávadnost vod. Zdůvodnění: zamezení ohroţení jakosti, zdravotní nezávadnosti a znečištění povrchových vod a podzemních vod. k) Intenzivní chov ryb v povrchových vodách. Zdůvodnění: negativní vliv na vývoj jakosti povrchových vod ve vodárenské nádrţi. l) Zřizování táborů, kempů a jiných dočasných ubytovacích zařízení včetně stanování a táboření. Zdůvodnění: zamezení ohroţení jakosti, zdravotní nezávadnosti a znečištění povrchových vod a podzemních vod. Na území ZDOVZ se omezuje: a) Způsob hospodaření na TTP. Rušení stávajících TTP. Dále budou obnoveny TTP dle stavu evidence katastru nemovitostí.
TTP
budou
vyuţívány
jako
louky
s
extenzivním
způsobem
obhospodařování a s exportem biomasy. Na pastvinách v ZDOVZ se uţívání omezuje tak, aby nedošlo k trvalému poškození drnu, k znečištění přilehlého vodního toku a zároveň nedojde k poškození břehových porostů v důsledku nevhodné pastvy. Přechody slouţící k převedení zvířat přes vodní tok musí být zpevněny. Zdůvodnění: zajištění retence a ochrana jakosti povrchových a podzemních vod před znečištěním vyplavováním ţivin a rizikových látek v důsledku eroze s cílem zlepšování jakosti vod odtékajících ze zorněných území a přímá ochrana povrchových vod před kontaminací závadnými látkami. b) Způsob hospodaření na orné půdě, zejména na odvodněných pozemcích, erozně ohroţených půdách a infiltračních plochách systémem opatření pro pozemky A, B a AB.
80
Příloha C. Obrázky
Obrázek č. 4: Pohled od hráze VD Švihov, Nesměřice (Zdroj: Vlastní fotografie)
Obrázek č. 5: Jedno z mnoha přemostění přehrady dálnicí D1 (Zdroj: Vlastní fotografie)
81
Obrázek č. 6: Romantická zákoutí četných zátok (Zdroj: Vlastní fotografie)
Obrázek č. 7: Borovský most, nedokončená stavba „německé dálnice“ (Zdroj: Vlastní fotografie)
82
Obrázek č. 8: Kostel sv. Víta, Zahrádka (Zdroj: Vlastní fotografie)
83
