Vliv globální finanční krize na ekonomiku RF

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín

Vliv globální finanční krize na ekonomiku RF Bakalářská práce

Autor:

Natalia Startseva Bankovní management, Bankovní manažer

Vedoucí práce:

doc. Ing. František Pavelka, CSc.

Praha

Duben, 2013

1

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí a že jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dál bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze dne 24.04.2013

Natalia Startseva

2

Poděkování Za odbornou pomoc při zpracování předkládané práce chci na tomto místě poděkovat vedoucímu práce doc. Ing. Františku Pavelkovi, CSc. Také chci poděkovat Bankovnímu institutu vysoká škola a všem vyučujícím, se kterými jsem se setkala během studia.

3

Anotace práce Abstrakt Práce je věnována tématu, které je velmi aktuální v současné době. Jedná se o bankovní sektor a dopad krize z roku 2008. Práce je zaměřena na ruský bankovní systém. Hlavním cílem bakalářské práce je vyhodnocení dopadu krize z roku 2008 na bankovní sektor Ruské federace. Ústřední hypotézou je následující tvrzení: hospodářská krize sice měla výrazný dopad na ruský bankovní sektor, avšak rychle skončila. Klíčová slova: Bankovní systém, krize, Rusko, komerční banky.

4

Thesis abstract Abstract The work is dedicated to theme that is very topical at the moment. It is the banking sector and the impact of the crisis in 2008. The work is primarily focused on the Russian banking system. The main aim of this thesis is to evaluate the impact of the 2008 crisis on the banking sector of the Russian Federation. The central hypothesis is the following statement: economic crisis had a significant impact on the Russian banking sector, but quickly ended. Keywords Banking system, crisis, Russia, commercial banks.

5

Obsah Úvod .......................................................................................................................................... 7 1

Teoretická část ................................................................................................................... 8

2

Finanční krize a její definice............................................................................................. 9 2.2 Druhy finanční krize .............................................................................................................. 9 2.2.1 Světová měnová krize ........................................................................................................ 9 2.2.2 Typy měnové krize .......................................................................................................... 11 2.2.3 Krize platební bilance ...................................................................................................... 11 2.2.3 Krize státního dluhu......................................................................................................... 11 2.2.4 Bankovní krize ................................................................................................................. 14

3

Tržní bublina a její definice............................................................................................ 15 3.1 3.2 3.3 3.3 3.4 3.5 3.6

4

Krach tržní bubliny .............................................................................................................. 15 Příčiny vzniku tržní bubliny ................................................................................................ 15 Úrokové sazby ....................................................................................................................... 15 Likvidita ................................................................................................................................ 16 Teorie velkého hlupáka ........................................................................................................ 16 Stádní instinkt ....................................................................................................................... 17 Jiné možné příčiny ................................................................................................................ 17

5

Bankrot státu (suverénní) ............................................................................................... 18 Etapy vývoje ekonomické krize ...................................................................................... 19 5.1 5.2 5.3 5.4

První fáze - propad ............................................................................................................... 20 Druhá fáze - deprese (stagnace)........................................................................................... 20 Třetí fáze - oživeni ................................................................................................................ 20 Čtvrtá fáze – zvednutí, vzestup (boom) .............................................................................. 21

6

Krize z roku 2008 ............................................................................................................. 22

7

Praktická část ................................................................................................................... 27

8

Dopad krize na ruskou ekonomiku ................................................................................ 28 8.1 První fáze krize: postupné snižování .................................................................................. 33 8.2 Druhá fáze krize: krize likvidity a důvěry v polovině září ............................................... 34 8.3 Třetí etapa krize: rychlé přijetí širšího spektra opatření ................................................. 35 8.4 Dopad krize na bankovní sektor ......................................................................................... 36 8.5 Dopad krize na ostatní sektory ............................................................................................ 40 8.5.1 Finanční zprostředkovatelé .............................................................................................. 41 8.5.2 Výrobci automobilů ......................................................................................................... 46

9

Doporučení ....................................................................................................................... 49

10

Závěr ............................................................................................................................... 50

11

Seznam použitých listinných zdrojů ............................................................................ 52

6

Úvod Tato práce se zaměřuje na analýzu úlohy a průběhu globální finanční krize roku 2008 v Rusku. Tento problém je aktuální pro každého, neboť na světě neexistuje člověk, který by nezažil finanční krizi ve větší či menší míře. Chtěla bych pochopit, nakolik tento jev je nebezpečný pro světové hospodářství, a především pro hospodářství Ruské federace. Před tím, než jsem začala psát tuto práci, mě napadla otázka - co je to globální finanční krize a jaký má dopad? Na svou otázku jsem dostala hodně odpovědí jak z vědeckého pohledu a pohledu odborníků, tak i podle názorů obyčejných lidí. Samozřejmě každý člověk prožívá finanční krizi po svém, a proto každý bude mít jiný názor, ale já bych chtěla pochopit, co to je globální finanční krize podle vědeckého pohledu a v rámci jednoho státu, a nikoli jen pro jednoho člověka. Základním zdrojem pro tuto práci byla literatura autorů různých zemí. V září roku 2008 hromadné sdělovací prostředky začaly přinášet zprávy o tom, že globální finanční krize, která začala ve Spojených státech amerických, dorazila do Ruska. Hodnota akcií ruských společností začala klesat neuvěřitelnou rychlostí, zahraniční investoři reagovali vývozem kapitálu do zahraničí. Vláda vyhlásila, že krize se částečně dotkla našeho státu, ale pokoušela se přesvědčit občany, že má k dispozici velké finanční rezervy pro likvidaci této krize v rámci naší země. Vzhledem k tomu, že studuji na ekonomické škole, bude středem mé pozornosti dopad ekonomické krize na bankovní sektor a finanční služby. Pokusím se zhodnotit pomocí statistických údajů dopad a také to, jak se s tím vypořádaly ruské finanční instituce. Hlavním cílem mé bakalářské práce bude vyhodnocení dopadu krize z roku 2007 na bankovní sektor Ruské federace. Ústřední hypotézou bude následující tvrzení: hospodářská krize výrazným způsobem ovlivnila ruský bankovní sektor, mnohé banky musely skončit vyhlášením bankrotu.

7

1 Teoretická část Od konce 70. let 20. století do současné doby v řadě států (jak v zemích s vyspělým hospodářstvím, tak i v zemích s rozvojovým hospodářstvím) vznikají finanční krize. Ve vědecké a studijní literatuře neexistuje konkrétní definice finanční krize z toho důvodu, že při definici daného pojmu se vědci přidržují rozdílných kritérií. V současné ekonomice se globálně finanční krize počítá za nejrozšířenější finanční jev, který přináší hodně problémů jak vládě, tak i podnikové sféře. Finanční krize je růst propouštění lidí z práce v komerční i státní sféře. Je to nejistota v budoucnosti pro každého člověka. Krize se projeví v růstu cen za zboží a nemovitosti. Podíváme se na tento pojem z ekonomického hlediska.

8

2 Finanční krize a její definice Finanční krize, to je vážná porucha státního finančního systému, která se projeví inflací, velkými odlišnostmi výnosů státního rozpočtu od jeho nákladů, nestabilním a klesajícím valutovým kurzem národní peněžní jednotky. Zajímavou definici formuluje V. K. Lomankin, autor knih o ekonomice: „Pod pojmem mezinárodní finanční krize se rozumí hluboká dezorganizace uvěrově-finančních systémů v celé řadě států, která způsobila ostrou disproporci v mezinárodních valuto-úvěrových systémech a jejich fungovaní. Ve většině případů zároveň pokrývá různé sféry světového finančního systému.“1

2.2 Druhy finanční krize Pro lepší porozumění této problematice uvádím druhy finančních krizí. Obrázek č. 1: Finanční krize

Finanční krize Světová měnová krize

Krize státního dluhu

Tržní bublina

Krize platební bilance

Bankovní krize

Zdroj: VAIN, S. Globální finanční krize. Mechanismy rozvoje a strategie přežití (Глобальный финансовый кризис. Механизмы развития и стратегии выживания). Moskva: Alpina Publisher, 2009. s. 15

2.2.1 Světová měnová krize Po ukončení 2. světové války historie pamatuje několik měnových krizí, které se stávaly ve

1

LOMAKIN V. Světová Ekonomika. Moskva: Uniti-Dana, 2007. s. 15.

9

vyspělých zemích. Například v roce 1975 proběhl útok na britskou libru, v roce 1982 na francouzský frank. A v roce 1993 se potíže objevily v řadě států Evropského měnového systému. Během posledních několika let s měnovou krizí zápasily Mexiko (1995), Brazílie (1995,1999,2002), státy jihovýchodní Asie (1997), Ruská federace (1998), Turecko (2001), Argentina (2002), Ekvádor (2002). Pro současnou dobu se měnová krize stává obyčejným jevem.2 Měnová krize – to je prudké zostření rozporů v měnové sféře, projevující se v prudkém výkyvu měnových kurzů, devalvaci a revalvaci měny, zhoršování mezinárodní měnové likvidity. Měnová krize se počítá za krizi peněžně - úvěrového systému, který je vyjádřen ve zrušení zlatého standardu; zahrnuje jak sféru domácího měnového oběhu, tak i mezinárodního. Podle názoru Mezinárodního měnového fondu měnová krize nastává v případě, když „spekulační útok na směnečný kurz vede k devalvaci (nebo silnému znehodnocování) měny nebo přinutí vládu ke prudkému zvýšení úrokové sazby“. Existují i další formy vyjadřování měnové krize: 1) prudké kolísání ceny domácí měny ve vztahu k zahraniční, 2) kolísání cen finančních aktiv na vnitřním trhu, 3) pokles role zlata jako peněžního kovu, 4) ztráta důvěry občanů k domácí měně a k bankám atd. Podle článku3 na internetu hlavními problémy měnové krize jsou: 1) posílení inflace a její nerovnoměrný rozvoj v jednotlivých státech 2) zhoršení vnějšího hospodářského postavení Spojených států amerických, jejichž měna je hlavní rezervní měnou 3) posílení cyklických kolísání v kapitalistickém hospodářství 4) prudké pohyby na surovinových trzích.4

2

Fincrisis. Měnová krize. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: .

3

Economics. Měnová krize. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: .

4

StudFiles. Měnové krize konce XX století. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: .

10

2.2.2 Typy měnové krize Každý vědec vyčleňuje různé typy měnové krize, ale já bych chtěla soustředit pozornost na to, jak dělí měnovou krizi známý ekonom a spisovatel, držitel Nobelovy ceny za ekonomii za rok 2008 Paul Robin Krugman. Podle jeho názoru typy měnové krize můžeme dělit na:5 1) krize platební bilance, 2) krize státního dluhu, 3) bankovní krize.

2.2.3 Krize platební bilance Ekonomický slovník definuje krizi platební bilance jako nezajištěnou platební bilanci. To znamená, že měnové rezervy se rychle zmenšují nebo podporují především pomocí zahraniční půjčky, což v budoucnu vede ke vzniku těžkostí při získání nových úvěrů. Krize platební bilance nastává v případě, když centrální banka už nemá rezervy a musí odmítnout fixní měnový kurz. Během procesu přecházení od fixního kurzu k plovoucímu se poptávka na skutečný peněžní zbytek sníží. Protože měnový kurz se nachází na hranici úpadku a očekává se růst inflace, občané státu chápou, že už nemohou mít velké peněžní úspory v domácí měně, a to znamená, že před úpadkem budou měnit své peněžní prostředky v domácí měně na měnu zahraniční. V průběhu toho, jak se lidé snaží převést své peněžní prostředky z domácí měny na měnu zahraniční, se vyčerpají zůstatkové rezervy – tento proces se nazývá „spekulační útok“. V tomto případě dochází v ekonomice ke změně fixních měnových kurzů na plovoucí a zvyšuje se inflace.

2.2.3 Krize státního dluhu Krize státního dluhu nastává kvůli nadměrné akumulaci státního dluhu, když investorům vzniká nejistota ohledně schopnosti státu splácet svůj dluh. Ztráta důvěry ke státu - dlužníku vede k tomu, že zahraniční věřitelé chtějí vrátit své prostředky předčasně, což může vést k vyčerpání rezerv a měnové krizi. Státní dluh představuje celkovou částku nevyrovnaného

5

KOVALEV, V. Finanční management: teorie a praxe (Финансовый менеджмент: теория и практика). Moskva: Prospekt, 2011. s. 531

11

deficitu státního rozpočtu za celou dobu existování státu. Vnější státní dluh je dluh státu, který má u jiných zemí. Vnější úvěry v moderním světě jsou nezadatelnou částí současného hospodářství. V Rusku, stejně jako v kterémkoliv jiném státu, musí být organizovaný systém řízení vnějšího dluhu. Tento systém předpokládá gramotné řízení splácení dluhu uvnitř státu, a také používání jiných prostředků pro zvýšení solventností státu. Zdrojem umoření dluhu uvnitř státu může být třeba státní rozpočet. V roli věřitele pro vládu mohou vystupovat zahraniční státy, zahraniční právnické osoby, mezinárodní finanční instituce a samozřejmě domácí finanční instituce. Kromě toho například v České republice se začaly nedávno prodávat státní obligace i fyzickým osobám.6 Úvěry jsou získávány na základě uzavření uvěrových smluv, a také pomocí umístění státních cenných papírů na evropských trzích.7 Co se týče Ruska, řekla bych, že dluhové problémy země jsou mnohostranné. Stát je jak velkým věřitelem, tak i velkým dlužníkem. Na obrázku dole je zobrazen vývoj veřejného dluhu Ruska. Červenou barvou je zobrazen vnější dluh a fialovou barvou vnitřní dluh. Na ose vlevo jsou mld. rublů, na ose vpravo tempo růstu HDP. Jak je vidět, rok od roku dochází k nárůstu dluhu, přitom tempo nárůstu je relativně velké – zejména v porovnání s předchozími lety. Zajímavé je, že oficiální ruská vláda uvádí, že jejím záměrem je především půjčovat uvnitř země, nežli využívat finance ze zahraničí.8 V současné době, jak je vidět, se dluh pohybuje na úrovni 10 mld. rublů, z toho přibližně 6,5 mld. připadá na vnitřní dluh.

6

Finanční noviny. Ode dneška je možné objednat spořící státní dluhopisy. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: . 7

Sakharov. Světová zahraniční zadluženost. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: . 8

FinMarket. Dluh - vnitřní záležitostí Ruska. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: .

12

Obrázek č. 2: Veřejný dluh Ruska

Zdroj: FinMarket. Dluh - vnitřní záležitostí Ruska. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: .

Pokud se jedná o stav ruského dluhu vůči HDP, ten se pohybuje na úrovni 10%. Je to velmi pozitivní – veřejný dluh sice roste, avšak na rozdíl od předchozích let jeho podíl na HDP je velmi nízký. Obrázek č. 3: Ruský veřejný dluh vůči HDP

Zdroj: Trading Economics. Russia government debt to GDP. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: .

13

2.2.4 Bankovní krize Krize dluhů jednotlivých dlužníků (nebo bankovní krize) může nastat i v případě, jestliže státní dluh je v pořádku. S takovým typem krize se již setkalo hodně asijských zemí v letech 1997-1998. Přitom v těchto státech byla příznivá makroekonomická situace: vysoká norma úspory, velký ekonomický růst, nízká inflace, přiměřený státní dluh. Zpravidla za bankovní krizi se považuje situace, kdy banka narazí na problém masového návalu svých klientů, to znamená, že klienti chtějí vrátit své vklady z depozit a banka se nakonec nemůže vyrovnat se všemi klienty. V důsledku toho kvůli masovým požadavkům vrácení peněžních prostředků bez podpory kohokoliv, banka už nebude moci splnit své závazky. Pokud taková situace nastane u několika bank, je to bankovní krize.9 V době krize většina bank přestává poskytovat úvěry, což působí na sektor zboží a služeb. Takovým způsobem se šíří bankovní krize po celém systému světového hospodářství. Vezmeme-li v úvahu rozvíjející se charakter moderní ekonomiky, otázka měnové krize na dlouhou dobu zůstane aktuálním tématem. Po analýze napsaného dříve jsem došla k závěru, že krizové jevy mohou vzniknout nejen v rozvíjejících se státech a ve státech s přechodnou ekonomikou, ale i v rozvinutých zemích. Problém měnové krize začíná v jedné zemi, přitom postupně objímá všechny státy. Ale není potřeba čekat na konec krize, je třeba účinně působit. Samostatně ekonomika nemůže vyjít z krize, na to je potřeba rozumná politika vlády, aby boj proti krizi neměl katastrofický následek pro ekonomiku státu.

9

ARCHIPOV, S., GAJDAR, E. Finanční krize v Rusku a ve světě (Финансовый кризис в России и в мире). Moskva: Prospekt, 2010. s. 37

14

3 Tržní bublina a její definice Tržní bublina je obchod s vysokými objemy za ceny, které jsou v rozporu s vnitřní hodnotou aktiva. Tato bublina vyžaduje 2 faktory: 1) aktivum obchodované ve vysokých objemech, 2) cena vyšší, než skutečná hodnota aktiva.

3.1 Krach tržní bubliny Dalšímu typu finanční krize se říká „Krach tržní bubliny“. Finanční nastroj nebo aktivum se stává „bublinou“ v případě, že současná cena aktiva není v souladu s jeho cenou v budoucnu, neboť není tvořena na základě racionálních předpokladů, nýbrž vychází především ze spekulačních motivů. Zjednodušeně řečeno, je to situace, kdy lidé příliš optimisticky hodnotí perspektivy toho či jiného aktiva.

3.2 Příčiny vzniku tržní bubliny Zajímavé je, že tržní bubliny vznikají i na velmi předpovídaných trzích, kde účastníci jsou schopni vypočítat hodnotu aktiva, prostřednictvím zkoumání očekávaného toku dividend. Bubliny mnohokrát byly pozorovány na trzích, kde v roli účastníků byli manažeři a profesionální obchodníci.10 V současné době neexistuje jednotný názor na příčiny vzniku tržní bubliny, ale můžeme se podívat na některé z nich.

3.3 Úrokové sazby Taková situace se stala v USA v srpnu 1971, po zrušení státem zlatého standardu: zbytečná peněžní hmota vytvořila velké spotřebitelské bubliny. Reakcí Centrální banky ve Spojených státech bylo zvýšení úrokových sazeb na státní cenné papíry o 14%. Spotřebitelské bubliny praskly a ceny nafty a zlata se vrátily na svou stálou úroveň.

10

Mit.su. Možné příčiny spekulativních bublin. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: .

15

3.3 Likvidita Jednou z možných příčin vzniku tržní bubliny je nadbytečná peněžní likvidita ve finančním systému. Například prezident Deutsche Bundesbank Axel Weber říkal, že „přebytek likvidity na světových finančních trzích spolu s velmi nízkou úrovní úroků přispívá k formování bublin na fondových trzích, to znamená, že nadbytečná peněžní likvidita nastává tehdy, pokud některé rezervní banky začínají snižovat úrokové sazby a provádějí infuze peněžní masy do finančního systému. Když úrokové sazby klesají, investoři už nechtějí mít své finanční prostředky na spořících účtech, namísto toho se snaží investovat svůj kapitál do finančních aktiv, třeba do akcií a nemovitostí. V případě, že příliš hodně peněz je zaměřeno na malé množství aktiv, v důsledku čehož se aktiv přecení ve srovnání s jejich pevnou hodnotou, bublina praská. V tom případě centrální banka musí přezkoumat svou monetární politiku a snížit úroveň likvidity ve finančním systému.

3.4 Teorie velkého hlupáka Jedná se o teorii, která je velmi populární mezi diletanty, jedná se o obdobu bubliny na trhu. Bohužel se mi nepovedlo najít název v češtině, který by tomuto pojmu odpovídal. Teorie uvádí, že je možné vydělat peníze na nákupu cenných papírů bez ohledu na jejich kvalitu a za zvýšenou cenu, v naději, že v budoucnu někdo jiný (ještě větší hlupák) koupí tento aktiv za ještě větší cenu. Tak rostou tržní bubliny, které v budoucnu prasknou, když „ještě větší hlupák“, zaplatí maximální cenu za aktiv a už nemůže najít jiného kupujícího, který by zaplatil za to ještě větší cenu. Jedním z příkladů této teorie je nizozemská „Tulip Mania“ ve 30. letech 17. století, když poptávka po cibulkách tulipánu začala přesahovat nabídku, a toto zboží dosáhlo neuvěřitelné ceny. V roce 1625 řídká tulipánová cibulka mohla mít cenu 2000 florinů, (florin - zlatá mince, která má váhu 3,5 gramu). Kvůli stále rostoucí ceně většina rodin spekulovala na burze prodeje tulipánů. Za účelem nákupu tulipánových cibulek a jejich dalšího prodeje lidé zakládali domy, majetek a podniky. Prodeje byly provedeny několikrát, touto dobou cibulky

16

ještě byly v půdě. Stav financí některých lidí se v okamžiku zdvojnásobil. Kdo byl chudý, ten se stal bohatým, kdo byl bohatý, byl ještě bohatším. Obchodování s cibulkami na burze se už stalo nekontrolovaným trhem. V únoru roku 1637 počet prodávajících už byl větší, než počet kupujících, a ceny začaly klesat. Nejdražší cibulky stály méně než 300 florinů. Za jednu noc tisíce Holanďanů zkrachovaly. Ke konci roku ceny klesly už stonásobně. Byl to krach celé sféry obchodování.

3.5 Stádní instinkt Další příčina spočívá v stádním instinktu: investoři nakupují nebo prodávají podle tržní tendence. Tendence napodobení se posílí do „kritické“ míry. V tomto okamžiku většina obchodníků rozmístí příkazy na prodej, na které už není žádná poptávka, což vede k finančnímu krachování. Situaci s tulipány v Holandsku také můžeme ohodnotit

jako

„stádní instinkt“.

3.6 Jiné možné příčiny Některé příčiny vzniku tržní bubliny jsou spojeny s inflací. Z fundamentálního hlediska je řada příčin pro nafouknutí bublin, třeba nízké úrokové sazby, stimulační monetární politika, rychlé tempo ekonomického růstu, atd.

17

4 Bankrot státu (suverénní) Můžeme tento pojem nahradit anglickým slovem „default“. Podle překladu z angličtiny to bude „nesplnění závazků“. Existují tři druhy tohoto pojmu: 1) běžný (bankrot) - úplná neschopnost splnění svých závazků. 2) technický - částečné narušení některých podmínek smlouvy, ale dlužník může splnit své závazky. Třeba odmítnutí poskytovaní potřebných dokumentů. 3) suverénní (bankrot státu). Chtěla bych soustředit pozornost na bod poslední. Pod pojmem „bankrot státu“ rozumíme neschopnost dlužníka - státu splnit své závazky. Otázka bankrotu státu se řeší na úrovni mezinárodního práva. V případě bankrotu státu stát může spoléhat na pomoc mezinárodních institucí, jako např. Mezinárodní měnový fond. Zpravidla se během jednání podepisuje dohoda o odkladu platby. Nejznámějším případem bankrotu státu je ekonomická situace v Rusku v roce 1998. To byla nejtěžší finanční krize v Rusku, ale o tom se zmíním později.

18

5 Etapy vývoje ekonomické krize Rozvoj ekonomiky každého státu má cyklický charakter. Ekonomika každé země přežívá dobu, kdy ekonomický růst se rozvíjí rychlým tempem, jindy je pomalý, ale někdy se stává, že ekonomika zažívá úplný propad. Opakující se výkyvy v ekonomice během určité doby znamenají cyklický charakter jejího rozvoje. Ekonomická krize probíhá v několika etapách: propad, stagnace, oživení a boom. Na grafu dole lze vidět tento vývoj v grafickém vyjádření.11 Obrázek č. 4: Etapy vývoje ekonomické krize

Zdroj: Devian.cz. Jak jsme bojovali proti hospodářskému cyklu, aneb naše cesta do otroctví. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: .

Dále bych chtěla vysvětlit každou fázi zvlášť.

11

GAJDAR, E. Krizová ekonomika moderního Ruska: trendy a výhledy (Кризисная экономика современной России: тенденции и перспективы). Moskva: Prospekt, 2010. s. 9

19

5.1 První fáze - propad Během této etapy dochází k poklesu investiční aktivity. Většina podniků se dostává k úpadku z důvodu neschopnosti realizace svého zboží, narůstají dluhy společností. Kromě toho se rozpadá fondový trh, kotování cenných papírů začíná klesat. V této fázi pro stát je typické převýšení nabídky nad poptávkou, v důsledku čehož se shromažďují zásoby zboží a ceny začínají klesat. Masová nezaměstnanost, pokles mzdy a životní úrovně. Při nepříznivé ekonomické situaci spotřebitelé mohou přestat nakupovat vybavení a domácí spotřebiče, což bude mít za následek úpadek výroby, metalurgie, strojírenství, atd. Nejzávažnější krize, kterou přežila světová ekonomika, byla krize v letech 1929-1939, která ovládla Spojené státy, Kanadu, Austrálii a mnoho zemí západní Evropy. V těchto letech ceny v Anglii klesly o 58%, ve Spojených Státech o 54%, průmyslová výroba klesla o polovinu. Počet nezaměstnaných osob v USA dosáhl 13 milionů lidí, zkrachovalo 80 společností a 900 bank.

5.2 Druhá fáze - deprese (stagnace) Ekonomika se dostává na dno, na nejnižší kritický bod výroby. Je to fáze přizpůsobení hospodářského života novým podmínkám a potřebám. Pro ně je typická nejistota, neuspořádaná činnost. Během této etapy přestává klesat výroba a ceny, zásoby zboží se stabilizují. V důsledku nízké poptávky na úvěry úroková sazba velmi padá, nezaměstnanost zůstává na vysoké úrovni.

5.3 Třetí fáze - oživeni Je to doba, pro kterou je charakteristický růst výroby a dále navracení k úrovni, která byla před krizí. Zvyšuje se spotřebitelská poptávka po zboží, v důsledku čehož rostou ceny na zboží a služby. Rostou investice, ceny, výroba, zaměstnanost, úrokové sazby. Začínají se tvořit nové podniky. Jinými slovy, oživení se završuje dosažením předkrizové úrovně ohledně makroekonomických ukazatelů.

20

5.4 Čtvrtá fáze – zvednutí, vzestup (boom) V této fázi nastává růst průmyslové výroby, který je vyšší než předkrizová úroveň, rostou ceny zboží, vzniká hodně druhů nového zboží a stavějí se nové podniky, rychle rostou investice, kurzy akcií a jiných cenných papírů.

21

6 Krize z roku 2008 Světová finanční krize (někdy se jí říká "velká recese") je finančně hospodářská krize, která se projevila v září až říjnu roku 2008, kdy došlo k významnému zhoršení hlavních ekonomických ukazatelů ve většině rozvinutějších zemí, a na konci tohoto roku následovala globální recese. Předchůdcem finanční krize z roku 2008 byla hypoteční krize v USA, jejíž první příznaky se objevily v roce 2006 v podobě útlumu realitního sektoru, a to poklesem celkových počtů prodejů domů. Na jaře roku 2007 se realitní krize přeměnila na krizi rizikových hypoték (anglicky: subprime lending). Docela rychle pocítili úvěrové problémy i spolehliví dlužníci.12 V létě roku 2007 začala hypoteční krize přerůstat do krize finanční a přestala být jen problémem USA. Celá řada velkých bank zkrachovala, začaly sanace bank ze strany národních vlád. Obzvlášť zásadním mezníkem bylo 15. září 2008, kdy zkrachovala investiční banka Lehman Brothers. Kotace na akciových trzích výrazně klesly v roce 2008 a na začátku roku 2009. Pro firmy se podstatně omezily možnosti získání kapitálu při umístění svých cenných papírů. V roce 2008 nabyla krize celosvětového měřítka a začala se projevovat v rozsáhlém poklesu objemů výroby, snížení poptávky, propadu cen komodit a rostoucí nezaměstnanosti.13 Hypoteční krize v USA (2007) vyvolala v září roku 2008 krizi likvidity bank v celosvětovém měřítku: banky přestaly poskytovat úvěry, zejména úvěry za účelem nákupu automobilů. Výsledkem byla skutečnost, že objemy prodeje velkých automobilových koncernů začaly klesat. Tři automobilky, Opel, Daimler a Ford, v říjnu hlásily pokles objemů výroby v Německu. Ze sféry nemovitostí se krize rozšířila do reálné ekonomiky, začala recese a propad výroby.14 V eurozóně jako celku klesla v květnu průmyslová produkce meziročně o 1,9%, což bylo

12

CNN Money. Subprime woes: How far, how wide? [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: . 13

ČUŇKOV, J. Rozpočtový systém Ruské federace (Бюджетная система Российской Федерации). Moskva: MGIU, 2010. s. 77 14

Susvet Info. Krize automobilek v Německu. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: .

22

největším propadem od dob krize v roce 1992. Ve srovnání s předchozím rokem klesly v Evropě prodeje aut o 7,8%. 15 Objem maloobchodních tržeb klesl v červnu ve srovnání s květnem o 0,6% a meziroční pokles činil 3,1%. Německo bylo jedinou zemí ze čtyř největších ekonomik eurozóny, která zaznamenala nárůst produkce v červenci, ačkoli výše růstu prudce klesla. Ve druhém čtvrtletí klesl objem ekonomiky eurozóny o 0,2%. Dopad na některá odvětví byl naprosto katastrofální – uvedu třeba dopad krize na české stavebnictví. Údaje byly získány pomocí Českého statistického úřadu. Jak je vidět, objem stavebních prací po roce 2008 klesl na úroveň roku 2004. Obrázek č. 5: Dopad krize na české stavebnictví – v mil. Kč, běžné ceny

Stavební práce celkem V tuzemsku

Nová výstavba, rekonstrukce a modernizace

Zdroj: ČSÚ. Stavebnictví – časové řády. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: .

Podle údajů Eurostatu zveřejněných v únoru roku 2009 se snížila průmyslová výroba v Evropské unii v prosinci 2008 meziročně o 11,5%, a o 2,3% ve srovnání s listopadem, v eurozóně o 12% a 2,6%. To je absolutním rekordem: nic podobného nebylo zaznamenáno od roku 1986, kdy se začaly vypočítávat celoevropské statistiky.16 Ve stejnou dobu vypukla evropská dluhová krize. Jedná se o krizi státního dluhu v řadě několika evropských zemí, která postihla v roce 2010 periferní země EU (Řecko, Irsko),

15

The telegraph. Personal Finance. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: . 16

Vedomosti. Pád Evropy. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: .

23

a následně pokryla téměř celou eurozónu. Za zdroj krize se považuje tzv. krize vládních dluhopisů Řecka na podzim roku 2009. V některých zemích eurozóny se refinancování dluhu bez pomoci zprostředkovatelů stalo obtížné nebo téměř nemožné. Jako potvrzení svých slov bych chtěla uvést statistické údaje z Eurostatu udávající vládní dluh jako procento národního HDP. Jak je vidět, v některých zemích je situace naprosto katastrofální – například ve Španělsku vládní dluh činil 1/3 HDP. V současné době se dokonce začínají objevovat názory, že některé země by měly v důsledku vzniku velkých problémů vystoupit z eurozóny. Obrázek č. 6: Vládní dluh jako procento od národního HDP GEO/TIME 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

EU – 27 zemí

-2,6

-3,2

-2,9

-2,5

-1,5

-0,9

-2,4

-6,9

-6,5

-4,4

ČR

-6,5

-6,7

-2,8

-3,2

-2,4

-0,7

-2,2

-5,8

-4,8

-3,3

Německo

-3,8

-4,2

-3,8

-3,3

-1,6

0,2

-0,1

-3,1

-4,1

-0,8

Estonsko

0,3

1,7

1,6

1,6

2,5

2,4

-2,9

-2,0

0,2

1,1

Irsko

-0,4

0,4

1,4

1,7

2,9

0,1

-7,4

-13,9 -30,9 -13,4

Řecko

-4,8

-5,6

-7,5

-5,2

-5,7

-6,5

-9,8

-15,6 -10,7

-9,4

Španělsko

-0,2

-0,3

-0,1

1,3

2,4

1,9

-4,5

-11,2

-9,7

-9,4

Francie

-3,1

-4,1

-3,6

-2,9

-2,3

-2,7

-3,3

-7,5

-7,1

-5,2

4,9

6,3

5,4

-13,5 -10,0 -10,1

-5,4

Island

Zdroj: Eurostat. Statistics. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: .

Co je ale hlavní příčinou této krize? V tom se názory odborníků výrazně liší – v dalším textu uvedu jen ty názory, které se mi zdají jako nejvhodnější. Rakouská ekonomická škola považuje úvěrovou expanzi za hlavní příčinu krize. Podle jejího názoru byly vysoké ceny surovin způsobeny úvěrovou expanzí, která vyvolává inflaci. Zároveň působí i jiný mechanismus: nové peníze emitované bankami při poskytnutí úvěrů nejsou zaměřeny na reálnou ekonomiku, nýbrž se dostávají na různé burzy (včetně burz se zbožím),

24

a prostřednictvím těchto obrovských finančních prostředků mají investiční fondy a banky možnost manipulovat s cenami zboží.17 Cyklický ekonomický vývoj je také způsoben úvěrovou expanzí a představuje následující cyklus: úvěrová expanze, boom, krach. Pod úvěrovou expanzí se rozumí výdej finančních prostředků z termínovaných účtů (také z běžných) pro úvěrové účely. Další názory na příčiny vzniku krize jsou spojeny s obecnými hospodářskými cykly vývoje – pokud si všimneme, prakticky každých deset let přijde nějaká hospodářská krize. Kromě toho mnoho odborníků upozorňuje na vysoké ceny komodit (včetně ropy). Zdůvodňují to tím, že ceny komodit vstupují do cen snad každé potraviny. Obrázek č. 7: Cena ropy

Zdroj: CalculatedRisk. European Bond Spreads. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: .

17

Socioline. Peníze, bankovní úvěr, a hospodářské cykly. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: .

25

Vývoj a prohloubení evropské dluhové krize se staly možným kvůli současnému působení řady složitých faktorů, mezi které patří globalizace finančních trhů, snadný přístup k úvěrům v období let 2002-2008, který vedl k vydání velkého množství vysoce rizikových úvěrů. Dále mohla být krize způsobena deficitem obchodní bilance řady zemí a následným prasknutím bublin s bydlením. K tomu můžeme přidat selhání opatření fiskální politiky zaměřených na regulaci výši veřejných příjmů a výdajů, což vedlo k naprosto katastrofálnímu růstu státní zadluženosti. Bohužel v mnoha zemích se vlády snažily bojovat s krizí stejným způsobem – místo omezení státních výdajů břemeno se přeneslo na soukromý sektor a také na všechny daňové poplatníky.

26

7 Praktická část V této části své bakalářské práce mám v úmyslu poukázat na dopad krize na ruskou ekonomiku. Na začátku provedu analýzu dopadů krize z obecného hlediska, poté se již budu věnovat jednotlivým oblastem.

27

8 Dopad krize na ruskou ekonomiku Krize amerického trhu z roku 2008, která dorazila do Ruska na konci roku 2008, je mnohdy porovnávána s krizí z roku 1998. Právě proto na začátku popíši jejich shodné a odlišné rysy. Příčiny vypuknutí krize v roce 1998 byly následující: asijská finanční krize, pokles cen na ropu, nesoulad fiskální a peněžně - měnové politiky. Na konci 90. let začala krize v zemích jihovýchodní Asie, které byly označovány za tzv. asijské tygry. Dále finanční situace v zemi byla nestabilní, nebyla vytvořena pravidla pro správné fungování ekonomiky. Kromě toho rozbuškou krize byl trh státních cenných papírů, který byl založen pouze na spekulativním očekávání a nebyl ničím podložen, trh státních cenných papírů v Rusku byl velmi toxický. V podstatě se jedná o situaci, která je shodná se současným Řeckem. V roce 2008 krize v Rusku začala jiným stylem – hlavním důvodem vypuknutí krize byla globální úvěrová krize a pokles cen na ropu. Dopad krize v těchto dvou letech se také lišil – začneme rokem 1998. Krize v tomto roce byla způsobena především rozpočtovým deficitem. Akciový trh nehrál tak důležitou roli v přenosu krizového dopadu na reálnou ekonomiku. Barter měl velký význam v ekonomice.18 V roce 2008 Rusko již bylo ve zcela jiné situaci, jednalo se o zemi, která dokázala nastartovat ekonomický růst, kde devizové rezervy byly třetí ve světě a kde již delší dobu díky vládě Putina byl rozpočtový přebytek. V roce 2008 byla situace již jiná zejména v oblasti akciového trhu, ten byl daleko rozvinutější a byl silně náchylný na hlavní vývozní komoditu Ruska – jedná se o ropu. Hospodářství během deseti let významně pokročilo a ekonomika již nebyla závislá na barteru, daleko důležitější roli hrají finance. Samozřejmě rozvinutý finanční trh je velmi dobrá skutečnost pro ekonomiku, na druhou stranu rozvinutost trhu přinesla problémy – v podobě rychlého přesunu dopadu krize z finančního na reálný sektor ekonomiky. Nejlépe je dopad na ruskou ekonomiku vidět na příkladu HDP – viz obrázek dole. Jak je

18

GAJDAR, E. Současná ekonomika Ruska (Современная экономика России). Prospekt: 2010. s. 16

28

vidět, od roku 2001 HDP rostlo v podstatě tempem převyšujícím deset procent. Zlom nastal v roce 2008. Na druhou stranu zajímavé je, že ruská ekonomika se poměrně rychle zotavila z krize a již v roce 2010 HDP se dostal na předkrizovou úroveň. Obrázek č. 8: HDP Ruska v mld. rublů 70,000.0 60,000.0 50,000.0 40,000.0 30,000.0 20,000.0 10,000.0 2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

0.0

Zdroj: GKS. Národní účty. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: .

V polovině roku 2008 globální finanční krize začala plíživě pronikat do Ruska v souvislosti s oslabováním globální ekonomiky, která hodně záleží na ceně ropy. Rychlé zhoršení situace ve světě mělo dvojí účinek na Rusko.19 Zaprvé snížení likvidity na globálních úvěrových trzích vedlo ke krizi likvidity ve světě, výrazně ovlivnilo rozvíjející se trhy a způsobilo rozsáhlé škody. Zadruhé povědomí o zpomalení světové ekonomiky vedlo k prudkému poklesu cen ropy, která je hlavním vývozním artiklem Ruska. Tyto dva faktory byly dominantními, ale ruské finanční trhy negativně reagovaly na některé události související s vnitřní politikou, což vedlo k dalšímu oslabení důvěry investorů. Příklady jsou situace společnosti "Mechel", která se odehrála 24. července roku 2008, a interní firemní konflikt u TNK-BP. Kromě toho měl vliv na trh i konflikt s Gruzií v srpnu roku 2008. Jako výsledek začala nejhorší finanční krize za posledních deset let. Krize v této fázi dopadla snad na každé odvětví – příkladem jsou ceny na stavebním trhu. Na grafu dole je zobrazen vývoj cen za novostavby a již existující stavby. Zajímavé je, že na

19

RAE. Ruský trh a globální finanční krize: dopad. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: .

29

ruském realitním trhu první pokles byl zaznamenán v roce 2006. Od tohoto roku až po rok 2009 ceny klesaly v průměru o 10% ročně. Od roku 2010 ceny naopak začaly růst. Na tomto obrázku jasně vidíme, že na ruský realitní trh měly vliv dva faktory – regionální a mezinárodní. První pokles v roce 2006 byl způsoben místními podmínkami, neboť v té době o krizi nebyla ani zmínka. Od roku 2007 ale ve vývoji cen realit již převažuje vliv krize. Pokles cen realit byl způsoben nižší poptávkou po bydlení a zpřísněním pravidel pro poskytnutí hypoték. Obrázek č. 9: Změny cen na reality oproti předchozímu roku 100.0% 80.0% 60.0% Již existující stavby

40.0%

Novostavby

20.0% 0.0% 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 -20.0% Zdroj: GKS. Indexy cen na trhu s bydlením v Ruské federaci v roce 1998 - 2012 roky. [online]. [cit. 2012-1214]. Dostupné z: .

Dopad krize na reálný sektor byl obrovský – jak je vidět, průmyslová výroba poklesla o více než 10% oproti předchozímu roku. Bohužel krize v daném odvětví trvá i do dnešní doby – jak je vidět na grafu, v roce 2010 sice došlo k nárůstu objemu výroby, avšak v následujících letech jsme zaznamenali její pokles. Samozřejmě kvůli poklesu v průmyslu došlo i k poklesu ve spotřebě energie.20

20

GKS. Průmyslová výroba. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: .

30

Obrázek č. 10: Průmyslová výroba v % oproti předchozímu roku 10.0 5.0 0.0 2000200120022003200420052006200720082009201020112012 -5.0 -10.0 -15.0 Zdroj: GKS. Průmyslová výroba. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: .

Další tabulka, kterou bych chtěla uvést, udává vývoj M2 k začátku daného roku, což je v podstatě suma hotovosti a termínovaných a běžných účtů definovaných v domácí měně. M2 jsem zvolila proto, že se jedná o relativně likvidní objem peněz (na rozdíl třeba od M3), dále tento objem peněz je výnosnější, než pouhé držení hotovosti, a na závěr je třeba poznamenat, že předtím jsem mluvila o ukazatelích reálné ekonomiky, takže bylo nutné zohlednit i vývoj financí. Díky M2 se dozvíme, jak se vyvíjela depozita a objem hotovostních peněz. Čím vyšší bude M2, tím více budou lidé mít peněz na účtu a tím méně budou používat hotovost. Jedná se o jeden z nejdůležitějších indikátorů finančního trhu. Jak je vidět z tabulky dole, objem peněz v roce 2009 se téměř nezměnil oproti předchozímu roku – takže krize dorazila na ruský finanční sektor v roce 2009.

31

Obrázek č. 11: Vývoj M2 M2 v mld. rublů

Hotovost v mld. rublů

Bezhotovostní peníze v mld. rublů

2005

4 354

1 535

2 819

2006

6 032

2 009

4 023

2007

8 971

2 785

6 186

2008

12 869

3 702

9 167

2009

12 976

3 795

9 181

2010

15 268

4 038

11 230

2011

20 012

5 063

14 949

2012

24 483

5 939

18 545

2013

27 405

6 430

20 975

Zdroj: GKS. Peněžní zásoba (M2). [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: .

V období od 19. května (když ruský akciový trh dosáhl nejvyššího výkonu) do 7. listopadu 2008 trh ztratil asi dvě třetiny své hodnoty, což odpovídá přibližně jednomu bilionu dolarů (asi 84% HDP Ruska v roce 2007). Další rozvíjející se trhy v tomto období utrpěly podobné ztráty: Čínský akciový index CSI 300 klesl o 57%, brazilský index Bovespa - o 50%. Dokonce i S & P index v USA, který má širší záběr, ztratil 35%, což je jeden z nejhorších ukazatelů v dějinách trhů této země.21 Krize měla dopad i na veřejné finance. Protože se nejedná o téma mé práce, ukážu jenom jeden graf – jedná se o veřejný dluh jako procento od HDP. Jak je vidět, velmi dlouhou dobu rozpočet byl v přebytku, zlom nastal v roce 2008, když byl deficit ve výši -6% od výše HDP.

21

RAE. Ruský trh a globální finanční krize: dopad. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: .

32

Obrázek č. 12: Vývoj deficitu/přebytku rozpočtu jako % HDP 10.0% 8.0% 6.0% 4.0% 2.0% 0.0% -2.0% -4.0% -6.0% -8.0% Zdroj: MinFin. Federální rozpočet. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: .

Ve vývoji finanční krize v Rusku lze rozlišit tři fáze: 1) postupné snižování, 2) krize likvidity a důvěry investorů, 3) současná situace a reakce. Tyto kroky následují za sebou v chronologickém pořadí a zaznamenávají dopad hlavních vnějších a vnitřních faktorů na ruský finanční trh. V dalším textu poukážu na to, jak se vyvíjela situace podle těchto bodů.

8.1 První fáze krize: postupné snižování První fáze začala 19. května 2008, kdy ruský akciový trh dosáhl svého vrcholu, a skončila 12. září. Po celou tu dobu se postupně snižoval index RTS (jedná se o index ruské burzy)22, především v důsledku vnějších faktorů, zejména zhoršení globálních ekonomických podmínek a poklesu důvěry na akciových trzích po celém světě. Nejprve snížení globální likvidity a snížení důvěry investorů, spolu s rychlým zpomalením americké ekonomiky, vedlo k poklesu na akciových trzích po celém světě, v souvislosti s tím,

22

RTS. Index Description. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: .

33

že investoři převáděli své peníze do bezpečnějších aktiv kvůli obavám spojeným s nejistotou a budoucími ztrátami ve finančním sektoru a pocitem, že krize začíná mít skutečně globální měřítko. Vzhledem ke zhoršující se globální ekonomické situaci zahraniční investoři začali znovu zvažovat atraktivitu ruského trhu. Mnoho investorů se řídilo příkladem velkých hedgeových fondů a uzavřeli své pozice na ruském trhu. Investoři, kteří investovali do akcií, přestali považovat Rusko za "bezpečný přístav". Během první fáze nebyla učiněna žádná oficiální prohlášení týkající se významných opatření zaměřených na překonání krize na akciovém trhu. Je důležité poznamenat, že finanční krize se projevovala hlavně na akciovém trhu. Právě to považuji za hlavní důvod, proč ruská vláda s tím nic nedělala – důležité bylo poznat, zda se jedná o pouhý výkyv, anebo o trvalou krizi. Navzdory skutečnosti, že některé banky musely splatit velké vnější závazky, žádná ruská banka v té době neměla potíže ani se splácením závazků, ani s akutním nedostatkem likvidity, které by mohlo odůvodňovat zavedení rozhodných opatření. Jednou z hlavních změn strategické povahy bylo zahájení přechodu Bankou Ruska od měnového cílování k cílování inflace, což přispělo k vyšší volatilitě měnového kurzu a nejistotě ohledně jeho krátkodobých výkyvů. Známky nedostatku likvidity se vyskytly 8. září.23

8.2 Druhá fáze krize: krize likvidity a důvěry v polovině září Druhá fáze se vyznačovala vrcholem krize likvidity a důvěry, způsobené zejména krachem Lehman Brothers a přijetím opatření s cílem zachránit světovou největší pojišťovnu - AIG. Při pohledu zpět můžeme říci, že tyto události se staly zlomem a vytvořily paniku způsobenou globální finanční krizí. Světové trhy na ně reagovaly velmi negativně - každodenními propady. V Rusku se tyto události, které byly pečlivě sledovány všemi účastníky trhu, staly faktorem, který fakticky zablokoval mezibankovní trh na týden od 15. do 19. září roku 2009.

23

RAE. Ruský trh a globální finanční krize: dopad. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: .

34

17. září Rusko uzavřelo burzy na dobu dvou dnů, aby se zabránilo vlně panického prodeje kvůli obavám z velkých ztrát. Prohlášení vlády o přijetí rozsáhlých opatření kvůli krizi vedlo k tomu, že dne 19. září, v pátek, trh vyhrál ztracenou pozici a vrátil všechny úbytky z předchozího týdne.

8.3 Třetí etapa krize: rychlé přijetí širšího spektra opatření Další etapa se odehrála na konci roku 2009. Zhroucení akciového trhu a jasný pocit toho, že globální krize vstoupila do fáze paniky, stimulovaly ruskou vládu k přijetí rozsáhlých opatření proti ní. Ruské úřady odmítly dříve přijaté strategie postupného zpřísnění měnové politiky a přidělily významné prostředky na podporu bankovního systému a poskytování likvidity na finančních trzích. Vzhledem k posunu v rovnováze rizik od inflace směrem k bankovnímu systému a reálné ekonomice byla počáteční opatření obecně včasná a vhodná. První balíček opatření proti krizi oznámených dne 17. září byl zaměřen na injekci likvidity do finančního trhu. Jelikož některá z oznámených opatření pro zvýšení likvidity nebyla okamžitě provedena nebo neměla požadovaný účinek, situace s likviditou zůstávala velmi napjatá. To bylo obzvláště palčivé pro banky, stejně jako pro společnosti s vysokým podílem úvěrových prostředků (ve stavebnictví, maloobchodě, zemědělství). Například podpůrné prostředky poskytované velkým státním bankám se nedostaly do nižších úrovní bankovního systému. Nicméně vzhledem k pokračujícímu poklesu cen ropy a panice na světových trzích dopad druhého balíčku protikrizových opatření na akciových trzích byl omezen. V období od 29. září do 13. listopadu index RTS klesl o dalších 48% a cena ropy o 43%.24 Jako potvrzení svých slov uvádím vývoj ruského akciového indexu RTSI, vždy jsem uváděla údaje k 29. 3 každého roku, jednalo se o index platný při otevření burzy.

24

RAE. Ruský trh a globální finanční krize: dopad. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: .

35

Obrázek č. 13: Vývoj indexu RTSI

1911

2043

1952

1698 1522

1414

1454

752

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Zdroj: RTS. Historie hodnot indexu. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: .

Ruská vláda 7. listopadu oznámila nový plán, který obsahoval širokou škálu opatření ekonomické politiky s cílem snížení dopadu krize na reálnou ekonomiku. Plán zahrnoval 55 úkolů rozdělených do 10 jednotek a pokrývajících široké spektrum odvětví, včetně zemědělství, zpracovatelského průmyslu a realitního sektoru. Přestože plán obsahoval příklady úspěšných opatření hospodářské politiky, jako jsou nástroje na podporu malých a středních podniků, obecně byl to soubor krátkodobých opatření, která nebyla jasně definována a vyžadovala další uvolnění měnové a fiskální politiky. Kromě toho plán obsahoval řadu ochranných a administrativních opatření, která měla mít za následek výsadní postavení jednotlivých účastníků trhu.

8.4 Dopad krize na bankovní sektor Dopad krize na bankovní sektor je ukázán v tabulce dole. Byly vybrány nejdůležitější ukazatele z daného oboru: počet organizací, počet podniků se zahraniční účastí, základní kapitál, objem bankovních úvěrů a bankovních účtů. Zaprvé je nutné si všimnout, že počet bank je opravdu velký a podle mého názoru neodpovídá potřebám ruské ekonomiky – jedná se o sumu převyšující jeden tisíc. Je to podle mě následek benevolentního přístupu k bankovním licencím v 90. letech, kdy bankovní 36

licenci bylo možné dostat, jednoduše řečeno, „na počkání“. Právě proto mnohé velké podniky zakládaly svoje banky. Zajímavé je, že počet bank začal klesat až v roce 2012. Během krize počet bank byl relativně stabilní. Dále je nutné si všimnout, že vůbec nedošlo k poklesu podniků se zahraniční účastí. Velice pozitivně hodnotím také to, že se moc nezměnil objem úvěrů a bankovních účtů během krize. To zřejmě podpořilo podniky, jelikož objem komerčního bankovnictví se tímto nezměnil. Obrázek č. 14: Vývoj ukazatelů – v mld. rublů 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Počet finančních organizací, které mají právo provozovat bankovní licenci

1 253

1 189

1 136

1 108

1 058

1 012

978

956

Počet finančních podniků se zahraniční účastí

136

153

202

221

226

220

230

244

Základní kapitál finančních podniků

444

567

732

881

1 244

1 186

1 214

1 341

5 152

7 738

11 569

14 573

16 159

19 730

24 945

28 782

50,19% 49,51% 25,97% 10,88% 22,10% 26,43%

15,38%

Bankovní účty V % vůči předchozímu roku

---

Objem úvěrů

6 212

V % vůči předchozímu roku

---

Účty/úvěry

9 218

13 924

19 363

19 180

21 537

27 912

32 887

48,39% 51,05% 39,06% -0,95% 12,29% 29,60%

17,82%

82,94% 83,94% 83,09% 75,26% 84,25% 91,61% 89,37%

87,52%

Zdroj: GKS. Struktura a některé ukazatele úvěrových institucí. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: .

37

Velmi důležitým ukazatelem ukazujícím na vývoj krize jsou bankovní účty a objem poskytnutých úvěrů. Jak je vidět z tabulky, mohli jsme sledovat snížení tempa růstu objemu účtů – jak je patrné, před krizí tempa růstu převyšovaly desítky procent, zatímco během krize růst objemu bankovních účtů byl ve výši jenom 11%. To samé platilo i u úvěrů – tempo růstu úvěrů bylo v podstatě shodné s tempem růstu objemu bankovních účtů. V roce 2010, který je bezesporu vrcholem krize, v Rusku místní banky dokonce omezily objem poskytnutých úvěrů – zřejmě v důsledku obav z jejich nesplácení. Pouze pro zajímavost jsem napočítala i podíl bankovních účtů a úvěrů – zde je nutné říci, že na tento poměr krize vůbec neměla vliv. Poměr mezi bankovními účty a poskytnutými úvěry je během sledovaného období víceméně stejný a pohybuje se na úrovni 80-90%. Bohužel se mi nepodařilo získat přesné údaje vztahující se k aktivům ruských bank – ruský statistický úřad uvádí jiná čísla než ruská centrální banka, přitom odchylka v uváděných číslech se pohybuje na úrovni stovek procent.25 Přejděme ke krokům ruské vlády. Druhý balíček opatření oznámených dne 29. září a 14. října roku 2009 byl zaměřen na řešení problémů spojených se systémovými riziky bankovního sektoru. Řada opatření pořádaná vládou pro záchranu bank předpokládala infúze celkového kapitálu o 5 miliardách dolarů do Svjaz’-banky (2,5 miliardy amerických dolarů), banky "Globex" (2 miliardy amerických dolarů) a Sobinbank (0,5 miliardy amerických dolarů).26 S cílem podpořit důvěru držitelů bankovních vkladů ruská vláda zvýšila maximální výši kompenzace za vklady v bankách až na 700 tisíc rublů (přibližně 28 tisíc dolarů) a přidala dodatečné prostředky do základního kapitálu Agentury pojištění vkladů. Centrální bance bylo umožněno umístit 50 miliard dolarů na vklad do banky Vnesheconombank s cílem pokrytí rizika refinancování krátkodobých vnějších dluhů domácích finančních a nefinančních společností. Kromě toho vláda oznámila plán poskytování dlouhodobého financování ve formě

25

GKS. Finance. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: a Banka Ruska. Indikátory úvěrových institucí. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: . 26

RAE. Ruský trh a globální finanční krize: dopad. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: .

38

podřízených úvěrů v celkové částce asi 950 miliard rublů (35,4 miliard dolarů). Taková forma dlouhodobého financování byla určena především třem státním bankám - Sberbanku Ruska, VTB a Ruské zemědělské bance, které mohly počítat s výší 725 miliard rublů. První zahraniční banka, která ukončila svoji činnost v Rusku, byla švédská Swedbanka. Tento peněžní ústav uzavřel operace nejen na Ukrajině, ale také v Rusku. Kromě něj na začátku roku 2011 svůj odchod z Ruska oznámila britská banka Barclays, která uzavřela obchodní jednotku. Pak působení v Rusku zastavila i jiná britská banka HSBC. Ještě před ní svůj odchod z ruského trhu oznámila španělská banka Santander.27 Mnozí odborníci ale následně spojovali odchod západních bank se složitostí soutěže v Rusku, kde dominují domácí banky jako Sberbank a VTB. Bankovní sektor v Rusku se po krizi stále nachází v obtížném stavu – vyplývá to z výsledků "zátěžových testů", které uskutečnila Centrální banka.28 V případě výskytu nežádoucích účinků, které jsou modelovány specialisty CB, ekonomické otřesy vyvolají ztrátu poloviny základního kapitálu v bankovním sektoru, trh opustí 321 bank. HDP se sníží o 5%. Vestavěný do zátěžového testu scénář poskytuje odliv vkladů obyvatelstva na úrovni 10-20% jako v říjnu roku 2008. Stejný odliv CB určila pro platební, aktuální a další účty právnických osob, a pro jejich vklady – pokles o 10,5%. Mezibankovní úvěry od nerezidentů by se měly snížit o jednu třetinu. Akciové indexy mají poklesnout o polovinu a rubl ztratil svou cenu o 20% - píše deník "Vědomosti". V roce 2008 rubl se oslabil o 16,8%.29 Nicméně Centrální banka uvedla, že ekonomika jako celek se nyní vyvíjí pozitivně a uskutečnění navrhovaného scénáře je nepravděpodobné. To potvrdily statistické údaje z tabulky uvedené výše. V roce 2009 ruský bankovní sektor fungoval za podmínek globální krize, i když do začátku roku 2009 nejakutnější fáze krizového jevu v bankovním sektoru byla překonána, úvěrové

27

BBC Russian. Krize evropských bank v Rusku. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: . 28

Newsru. Každá třetí ruská banka není připravena na novou krizi. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: . 29

Newsru. Každá třetí ruská banka není připravena na novou krizi. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: .

39

instituce nadále zažívaly dopady negativních makroekonomických faktorů, jako je snižování objemu výroby, zhoršení finanční situace podniků, rostoucí nezaměstnanost, klesající reálné příjmy a zpřísnění podmínek zahraničních půjček. V důsledku se snížila úroveň obchodní činnosti, aktiva úvěrových institucí vzrostla pouze o 5% (ve srovnání s 39,2% v roce 2008) – z 28 022,3 do - 29 430 miliard rublů. Počet úvěrových organizací se snížil z 1108 na 1058. V průběhu roku se počet bank kontrolovaných nerezidenty zvýšil o 6 a dosáhl 108. Podíl bank této skupiny v aktivech bankovního sektoru v roce 2009 poklesl z 18,8% na 18,3%. Zároveň ve vlastních prostředcích (kapitálu) jejich podíl se zvýšil z 17,3% až na 23,8%. Ke hlavní změně v podílu majetku a vlastních fondů (kapitálu) bank kontrolovaných nerezidenty došlo ve 4. čtvrtletí roku 2009 (pokles o 0,5 a zvýšení o 6,5 procentního bodu v příslušném pořadí). Objem úvěrů poskytnutých bankami kontrolovanými nerezidenty nefinančním institucím se snížil o 10,7% a podíl těchto úvěrů na aktivech dané skupiny bank se snížil z 39,6% na 34,5%. Na konci roku 2009 banky kontrolované nerezidenty poskytovaly 14,8% objemu úvěrů v celém bankovním sektoru (pro srovnání objem k 1. 1. 2009 je 16,6%). Podíl úvěrů po lhůtě splatnosti v podnikovém úvěrovém portfoliu těchto bank se zvýšil z 2,1 až na 8,3%.30 V roce 2010 náznaky krize již nebyly tak patrné a všechno se začalo pomalu vracet na původní úroveň.

8.5 Dopad krize na ostatní sektory Jak již bylo uvedeno výše, krize měla dopad i na ostatní sektory. Dole je vidět tabulka udávající hlavní účetní výsledky hospodaření ruských podniků. V ní ovšem nejsou zahrnuty MSP. Největší dopad měla krize v roce 2008. Od roku 2009 je patrné, že se situace zlepšuje. První menší krize zasáhla ruské podniky v roce 2001, když došlo k poklesu jejich ziskovosti. Daleko horší dopad měla krize z roku 2008 – jak vidíme z tabulky, objem zisku byl jenom 70% oproti předchozímu roku, takže v podstatě každý třetí podnik v Rusku byl zasažen krizí. Připomenu, že se jedná o dopad krize na velké podniky – jsem si jistá, že krize měla daleko horší dopad na MSP, z nichž mnohé musely ukončit svoji činnost.

30

Newsru. Každá třetí ruská banka není připravena na novou krizi. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: .

40

Obrázek č. 15: Finanční výsledky hospodaření – v mld. rublů Saldo ztrát a zisků

V % vůči předchozímu roku

Součet hrubých zisků

1998

-115

---

358

1999

723

---

885

2000

1191

164,6

1361

2001

1141

95,9

1358

2002

923

80,9

1273

2003

1456

157,7

1816

2004

2485

170,7

2778

2005

3226

129,8

3674

2006

5722

177,4

6085

2007

6041

105,6

6412

2008

3801

69,1

5354

2009

4432

124,1

5852

2010

6331

144,1

7353

2011

7140

114,2

8794

Zdroj: GKS. Dynamika finančních výsledků organizací. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: .

8.5.1 Finanční zprostředkovatelé Mezi finanční zprostředkovatele patří banky, pojišťovny, podílové fondy a jiní účastníci finančního trhu – jedná se o subjekty, které zprostředkovávají pohyb peněz mezi lidmi a organizacemi, které mají přebytek volných finančních prostředků (věřitelé), a těmi, které je aktuálně potřebují (dlužníci). V Rusku finanční trh není moc rozvinutý – velmi málo lidí má penzijní pojištění, málokdo tuší, co to je podílový fond apod. Hlavním subjektem na trhu finančních zprostředkovatelů jsou v Rusku právě banky. V rámci vyhodnocení dopadu krize na finanční zprostředkovatele se zaměřím na následující oblasti zkoumání:

41

 zisk ve finančních podnicích,  zisk pouze v ziskových podnicích,  počet organizací, které byly ziskové,  ztráta pouze ve ztrátových podnicích,  počet ztrátových podniků. První, co bude zajímat úplně každého pro vyhodnocení dopadu krize na finanční podniky, je samozřejmě dopad na jejich výsledky hospodaření – jedná se o zisk. Dále díky ruskému statistickému úřadu lze získat informace o zisku jenom v ziskových podnicích a dozvědět se o organizacích, které byly ziskové. Také je možné zohlednit i statistické údaje ve ztrátových podnicích. Předpokládám, že během krize klesne nejen zisk podniků, ale i jejich počet. Na druhou stranu vzroste počet ztrátových podniků a prohloubí se jejich ztráta. Z uvedené statistiky lze velice snadno ukázat dopad krize na finanční zprostředkovatele. Zisk v těchto podnicích před vypuknutím krize rostl dvojciferným tempem. Zajímavé je, že krize měla dopad na finanční podniky zejména v roce 2010, kdy ziskovost klesla o polovinu oproti předchozímu roku. Ve stejném roce klesl počet ziskových finančních podniků na 88% z 95-99% a počet ztrátových podniků vzrostl na 11%. Obrázek č. 16: Výsledky hospodaření finančních podniků v Rusku – v mil. rublů anebo v % 2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Zisk ve finančních podnicích

371 548

507 975

409 186

205 110

573 380

848 217

1 011 889

Zisk pouze v ziskových podnicích

372 382

508 882

446 936

284 939

595 047

853 842

1 021 250

Počet organizací, které byly ziskové (v %)

99

99

95

88,7,

92

95

94

42

Ztráta pouze ve ztrátových podnicích Počet ztrátových podniků (v %)

834

907

37 750

79 829

21 667

5 626

9 361

2

1

5

11

8

5

6

Zdroj: GKS. Finanční výsledky výkonnosti úvěrových institucí. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: .

V tabulce dole jsou uvedeny údaje o významném finančním zprostředkovateli – jedná se o pojišťovny. Zde mě zajímaly následující ukazatele: počet pojišťoven, jejich základní kapitál, počet pojišťovacích agentů, počet podepsaných smluv, suma peněz v podepsaných smlouvách, tržby (vklady) a samozřejmě pojistné plnění. Počet pojišťoven je velmi srozumitelný ukazatel – jedná se o počet podniků, které mají právo provozovat pojišťovací činnost. Základní kapitál vypoví o tom, zda došlo k přeměnám ve vlastnické struktuře. Samozřejmě každá pojišťovna pracuje jak sama, tak i prostřednictvím svých zástupců, což je další důležitý ukazatel. Výslednou činností jakékoliv pojišťovny je smlouva, proto bylo nutné zohlednit i tento ukazatel. Kromě tržeb za pojišťovací činnost mají pojišťovny i výdaje; nejdůležitější z nich jsou výdaje na pojistné plnění, které souvisejí s výskytem pojistných událostí. Krize na daný typ finančních zprostředkovatelů dopadla daleko hůře, než na banky. Jak je vidět, počet pojišťoven v roce 2011 klesl na polovinu oproti roku 2005. Na druhou stranu na trhu zůstaly jenom ty nejsilnější pojišťovny, které dokázaly ustát krizi. Je zcela patrný klesající trend v počtu podepsaných smluv – v roce 2009 počet smluv v podstatě byl stejný jako v roce 2005. Dále vidíme, že ačkoliv klesá počet smluv, pojistné plnění naopak roste.

43

Obrázek č. 17: Údaje o pojišťovnách

Počet pojišťoven

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

983

921

849

777

693

600

514

142 042

149 411

156 556

158 722

150 687

185 145

177 860

67 218

40 766

37 056

20 346

28 736

29 355

35 099

138

133

147

158

120

128

133

134 030

159 848

196 258

216 739

332 802

370 384

506 151

614 002

775 083

954 754

979 099

1 036

1 269

677

763

308 484

356 934

486 597

633 234

739 908

774 831

902 206

Základní kapitál v mil. rublů Počet pojišťovacíc h agentů Počet podepsaných smluv (v mil.) Suma peněz v podepsanýc 107 945 h smlouvách Tržby (vklady) v mil. rublů Pojistné plnění v mil. rublů Zdroj: GKS. Finance. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: .

Je nutné uvést i výsledky hospodaření pojišťoven – stejně jako u všech finančních zprostředkovatelů jsem uvedla zisk, počet organizací, které byly ziskové, ztrátu a také počet organizací, které ji měly.

44

Rok 2008 byl poznamenán poklesem zisku, v dalších letech se ale ziskovost zvýšila. Ve stejném roce poklesl i počet podniků, které jsou ziskové. Rok 2009 byl poznamenán také extrémně vysokou ztrátou, což podle mne bylo hlavním impulsem pro odchod podniků z daného trhu. Obrázek č. 18: Výsledky hospodaření pojišťoven v Rusku – v mld. rublů anebo v %

Zisk v mld. rublů Počet organizací, které byly ziskové (v %) Ztráta v mld. rublů Počet organizací, které byly ziskové (v %)

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

29,7

34,5

29,3

23,5

36,4

42,1

45,2

84,9

83,2

86,7

80,2

86,9

85,8

85,6

0,9

4,0

3,0

11,8

37,5

4,0

3,0

15,1

16,8

13,3

19,8

13,1

14,2

14,4

Zdroj: GKS. Finance. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: .

Tabulka nahoře se může zdát zvláštní pro obyvatele zemí Evropské unie – hlavně když porovnáme třeba zisk v pojišťovnách v roce 2011 (45,2 mld. rublů) a zisk v celém odvětví finančních zprostředkovatelů ve stejném roce (1 011 mld. rublů). V žádném případě se nejedná o překlep – důvodem je to, že ruský finanční trh není rozvinutý a pojišťovny a jiní finanční zprostředkovatelé na něm nehrají podstatnou roli. Jak vidíme, jejich zisk je pouhým zlomkem zisku v celém odvětví (jedná se o necelých 5%). Důvod nezájmu ruských občanů o pojišťovny shledávám v nedávné minulosti – k finančním zprostředkovatelům v Rusku má v důsledku krachu mnoha finančních institucí v 90. letech velmi negativní vztah; jedná se o obdobu toho, co se dělo v ČR ve stejné době. Musíme ale počítat s tím, že v Rusku počet podvodníků v daném odvětví byl daleko větší, než v ČR, v Rusku obrovskou roli hrály finanční pyramidy, které dokázaly vylákat peníze od lidí a následně je okrást. Bohužel v Rusku pojišťovny, podílové fondy i penzijní fondy jsou velmi často s nimi spojovány.

45

8.5.2 Výrobci automobilů Automobilový průmysl je velmi důležitým odvětvím pro ruskou ekonomiku – po celém bývalém Sovětském svazu jsou známa auta GAZ, KAMAZ a samozřejmě Lada. Pouze pro zajímavost uvedu, že roční počet vyráběných aut v Rusku a v České republice je přibližně stejný – jedná se o přibližně 1 mil. aut. 31 Rusové nejvíce kupují svoje domácí auta – v prodejích nových aut delší dobu vede Lada.32 V ruském automobilovém průmyslu se pokles dotknul užitkových vozidel a nákladních automobilů. Pásová výroba ve společnosti GAZ se zastavila k 13. říjnu roku 2009, snížil se o jednu třetinu počet pracovních dnů KAMAZ. Další v řadě jsou výrobci osobních vozů mnoho světových automobilek již snížilo objem produkce.33 GAZ a KAMAZ jsou prvními ruskými automobilkami, které oznámily snižování výroby v důsledku globální finanční krize. Dceřiná společnost Sollers - automobilka ZMZ, která dodává motory pro GAZ, oznámila pozastavení jejich výroby. Obchod s GAZem tvoří až 50% z prodeje ZMZ, ale v Sollers tvrdí, že "zastavení GAZu na týden není pro ZMZ kritické". Omezení výroby během krize je globálním trendem v automobilovém průmyslu. Snižování výroby automobilů ten samý týden postupně oznámily Opel, BMW, Škoda, General Motors a Daimler. Po příkladu automobilek v USA, kterým americká vláda slíbila 50 miliard dolarů, se odvolávají na úřady i evropští výrobci aut. Ti požádali Evropskou komisi, aby jim poskytla 40 miliard eur pro nivelizaci "finanční krize a obnovení důvěry spotřebitelů". V Sollers také vyjádřili naději, že "stát bude věnovat pozornost problematice průmyslového odvětví a podpoří likviditu na trhu".34 Co se týče současné situace v automobilovém průmyslu, ruský automobilový trh po propadu v roce 2009 vykazuje známky obnovení zájmu spotřebitelů. V roce 2012 byl dosažen

31

OICA. World motor vehicle production by country and type. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: . 32

Motor. Ruský automobilový trh vzrostl v roce 2010 o třetinu. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: . 33

Kommersant. Krize zasáhla do automobilového trhu. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: . 34

Kommersant. Krize zasáhla do automobilového trhu. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: .

46

předkrizový objem prodeje. K takovému nárůstu přispívá také zvýšení objemu poskytování úvěrů na nákup osobních a užitkových vozů, k němuž v Rusku nyní dochází. Podíl aut, nakoupených na úvěr v roce 2012, dosáhl poloviny objemu celkového prodeje.35 Avšak optimistické a pesimistické prognózy týkající se rozvoje odvětví se značně liší: podle různých předpovědí nárůst automobilového trhu do roku 2015 bude činit od 18% do 27%. Ovlivnit vývoj mohou jak ekonomické faktory (například druhá vlna hospodářské krize), tak i politická nestabilita v současném Rusku a státní intervence do odvětví s cílem regulace.36 Samozřejmě dopad krize se nejlépe zobrazí pomocí grafu. Dole je ukázán výzkum prodeje aut v Rusku uskutečněný firmou MIPR. Jak je patrné, v roce 2008 byl největší objem prodejů – kolem 200-300 tisíc vozů měsíčně. V následujících letech ale počet prodaných vozů klesl o polovinu. Pouze v roce 2011 se objem prodaných aut pomalu dostává na předkrizovou úroveň. Obrázek č. 19: Objem prodejů nových aut podle let

Zdroj: MIPR. Zprávy. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: <www.mipr.ru>.

35

CVETKOV, V. Srovnávací analýza automobilových trhů v Rusku a na Ukrajině (Сравнительный анализ автомобильных рынков России и Украины). [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: . 36

CVETKOV, V. Srovnávací analýza automobilových trhů v Rusku a na Ukrajině (Сравнительный анализ автомобильных рынков России и Украины). [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: .

47

Trh aut je nepřímo ovlivněn ochotou bank půjčovat peníze na nákup aut. Právě z tohoto důvodu bylo nutné v práci zohlednit i tento ukazatel. Na grafu dole je vidět objem aut, která se kupovala díky úvěrům od komerčních bank. Jak ukazuje obrázek, krize výrazným způsobem ovlivnila počet těchto aut – v roce 2009 počet aut koupených na úvěr klesl na poloviční úroveň oproti předchozímu roku. Na druhou stranu je patrná rostoucí dynamika. Obrázek č. 20: Počet aut koupených pomocí leasingu

Zdroj: CVETKOV, V. Srovnávací analýza automobilových trhů v Rusku a na Ukrajině (Сравнительный анализ автомобильных рынков России и Украины). [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: .

Nicméně ruské automobilky usilují o ovlivnění situace všemi možnými způsoby. Mnohé z nich dnes začínají používat nové metody marketingové komunikace: jde například o kanál sociálních médií. Jsou to většinou sociální sítě, které umožňují rozšířit pole působení marketingové komunikace po celém světě (v důsledku použití internetu), odstraňují prostorová ohraničení a přizpůsobují informace stále dostupnějšími pro spotřebitele. Jiným způsobem stimulování prodeje automobilů je program utilizace starých vozidel, který se uskutečňuje v rámci marketingové strategie společnosti „AvtoVAZ“. Takový přístup umožnil zvýšení objemu prodeje až o 10% za měsíc v roce 2011 a tím ho přiblížil k předkrizové úrovni.

48

9 Doporučení V této kapitole se pokusím zamyslet nad doporučeními směřovanými především k bankovnímu sektoru. První, čeho je nutné si všimnout, je to, že počet bank v Rusku je zcela nevyhovující, neboť převyšuje potřebu ruské ekonomiky. Právě zde bych doporučovala provést rozsáhlou kontrolu bankovních licencí. Účelem kontroly je analýza, zda daný subjekt je dostatečně silný pro to, aby poskytoval bankovní služby. Třeba v Německu, které je bezesporu z hlediska finančních institucí na daleko rozvinutější úrovni, počet bank nepřesahuje sedmdesát.37 Připomenu, že počet bank v Rusku se pohybuje na úrovni jednoho tisíce. Další doporučení se týká přímo bank. Domnívám se, že ruské banky se příliš soustřeďují na komerční bankovnictví. Přitom zcela zapomínají na investiční bankovnictví. Jedná se o bankovnictví, které je zaměřeno především na zhodnocení vložených prostředků. Samozřejmě chápu, že ruský trh je zcela odlišný od evropského. Ruské banky se soustřeďují na komerční bankovnictví, neboť to je první oblast, která napadne každého. Kromě toho trh s bankovními produkty není v Rusku saturován, takže banky nemusejí bojovat mezi sebou. Neznamená to však, že tato situace bude platit pořád – na trh vstupují noví a noví konkurenti. Kromě vstupu nových konkurentů je nutné počítat s tím, že se budou vyvíjet nové produkty. Diverzifikace portfolia by měla být ústředním bodem podnikání.

37

German Bank Codes. Banks with Letter Z. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: .

49

10 Závěr Moje bakalářská práce byla věnována tématu, které je velmi aktuální v současné době. Jedná se o bankovní sektor a dopad krize z roku 2008. Této oblasti je věnována spousta publikací, názorů apod. Prvním důvodem, proč tento sektor je středem zájmů, je to, že banky zprostředkovávají v podstatě všechny transakce probíhající v ekonomice jakéhokoliv státu. Takže bankrot banky, na rozdíl od bankrotu jiných subjektů, ovlivní celou řadu odvětví. Vzhledem k tomu, že pocházím z Ruska, jsem se rozhodla zaměřit na bankovní sektor Ruské federace. Bankovnictví v Rusku je relativně mladé, jeho dějiny začaly v 90. letech. Krize ukázala, že ruský bankovní systém je na lepší úrovni, než v jiných více rozvinutých zemích. Na rozdíl od západních zemí krize v Rusku byla daleko hlubší, avšak po dvou letech její následky zcela vyprchaly. Velmi rychle se ruské hospodářství zotavilo a nastartovalo nový růst. Je to typický příklad pro tzv. emerging market: silná citlivost na krizi, avšak rychlé nastartování nového růstu. Moje bakalářská práce byla rozdělena do tří oblastí. V první části práce jsem se zamyslela nad pojmem krize. Uvedla jsem pojem krize a její druhy. Následně jsem poukázala na etapy jejího vývoje: propad, stagnace, oživení a boom. Na konci teoretické části práce jsem provedla základní zhodnocení krize z roku 2008. V praktické části práce jsem se již věnovala výhradně dopadu krize na ruskou ekonomiku. Nejprve jsem poukázala na dopad krize na ruskou ekonomiku jako celku a poté jsem se zaměřila na dopad krize na jednotlivé oblasti ekonomiky. Na začátku jsem velice podrobně prozkoumala dopad krize na bankovní sektor, poté jsem již přistoupila k ostatním finančním podnikům, kde středem mé pozornosti byly ruské pojišťovny. V poslední části práce jsem uvedla dopad krize na výrobce aut v Rusku. Ruské automobilky hrají velmi významnou roli v ruské ekonomice. V poslední části práce jsem se pokusila zamyslet nad návrhy pro zlepšení aktuální situace a také jsem uvedla doporučení pro ruský bankovní sektor pro případ vypuknutí obdobné krize. Ve své práci jsem využívala celou řadu vědeckých metod. První metodou byla literární rešerše, která našla své uplatnění v teoretické části práce. Díky ní jsem z publikací předních českých a zahraničních autorů vybrala to nejdůležitější. 50

V další části práce základem byla analýza statistických údajů z Goskomstatu (obdoba ČSÚ v ČR). Kromě toho jsem zohlednila i články z předních ruských informačních portálů nebo jiných spolehlivých zdrojů informace. Díky těmto údajům jsem získala kvalitní přehled o dopadu krize na ruskou ekonomiku a její intenzitu. Hlavní cíl mé bakalářské práce - vyhodnocení dopadu krize z roku 2008 na bankovní sektor Ruské federace - považuji za splněný. Ústřední hypotéza byla vyvrácena: hospodářská krize sice měla výrazný dopad na ruský bankovní sektor, avšak rychle skončila.

51

11 Seznam použitých listinných zdrojů Knihy: [1]

ARCHIPOV, S. GAJDAR, E. Finanční krize v Rusku a ve světě (Финансовый кризис в России и в мире). Moskva: Prospekt, 2010. 247 s. ISBN 978-5392013449.

[2]

GAJDAR, E. Krizová ekonomika moderního Ruska: trendy a výhledy (Кризисная экономика современной России: тенденции и перспективы). Moskva: Prospekt, 2010. 654 s. ISBN 978-5392009664.

[3]

GAJDAR, E. Současná ekonomika Ruska (Современная экономика России). Prospekt: 2010. 156 s. ISBN 978-5392009862.

[4]

ČUŇKOV, J. Rozpočtový systém Ruské federace (Бюджетная система Российской Федерации). Moskva: MGIU, 2010. 177 s. ISBN 978-5276018478.

[5]

KOVALEV, V. Finanční management: teorie a praxe (Финансовый менеджмент: теория и практика). Moskva: Prospekt, 2011. 1024 s. ISBN 978-5392013982.

[6]

LOMAKIN V. Světová Ekonomika. Moskva: Uniti-Dana, 2007. 672 s.

ISBN

5238011210. [7]

VAIN, S. Globální finanční krize. Mechanismy rozvoje a strategie přežití (Глобальный

финансовый

кризис.

Механизмы

развития

и

стратегии

выживания). Moskva: Alpina Publisher, 2009. 304 s. ISBN 978-5961409765. Webové stránky: [1] Banka Ruska. Indikátory úvěrových institucí. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: . [2] BBC Russian. Krize evropských bank v Rusku. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: .

52

[3] CalculatedRisk. European Bond Spreads. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: . [4] CNN Money. Subprime woes: How far, how wide? [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: . [5] CVETKOV, V. Srovnávací analýza automobilových trhů v Rusku a na Ukrajině (Сравнительный анализ автомобильных рынков России и Украины). [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: . [6] ČSÚ. Stavebnictví – časové řády. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: . [7] Devian.cz. Jak jsme bojovali proti hospodářskému cyklu, aneb naše cesta do otroctví. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: . [8] Economics. Měnová krize. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: . [9] Eurostat. Statistics. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: . [10] Finanční noviny. Ode dneška je možné objednat spořící státní dluhopisy. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: . [11] Fincrisis. Měnová krize. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: . [12] FinMarket. Dluh - vnitřní záležitostí Ruska. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: .

53

[13] German Bank Codes. Banks with Letter Z. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: . [14] GKS. Dynamika finančních výsledků organizací. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: . [15] GKS. Finance. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: [16] GKS. Finanční výsledky výkonnosti úvěrových institucí. [online]. [cit. 201212-14]. Dostupné z: . [17] GKS. Indexy cen na trhu s bydlením v Ruské federaci v roce 1998 - 2012 roky. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: . [18] GKS. Národní účty. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: . [19] GKS. Peněžní zásoba (M2). [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: . [20] GKS. Průmyslová výroba. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: . [21] GKS. Struktura a některé ukazatele úvěrových institucí. [online]. [cit. 201212-14]. Dostupné z: . [22] Kommersant. Krize zasáhla do automobilového trhu. [online]. [cit. 2012-1214]. Dostupné z: . [23] MinFin. Federální rozpočet. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: . [24] MIPR. Zprávy. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: <www.mipr.ru>.

54

[25] Mit.su. Možné příčiny spekulativních bublin. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: . [26] Motor. Ruský automobilový trh vzrostl v roce 2010 o třetinu. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: . [27] Newsru. Každá třetí ruská banka není připravena na novou krizi. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: . [28] OICA. World motor vehicle production by country and type. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: . [29] RAE. Ruský trh a globální finanční krize: dopad. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: . [30] RTS. Historie hodnot indexu. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: . [31] RTS. Index Description. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: . [32] Sakharov. Světová zahraniční zadluženost. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: . [33] Socioline. Peníze, bankovní úvěr, a hospodářské cykly. [online]. [cit. 2012-1214]. Dostupné z: . [34] StudFiles. Měnové krize konce XX století. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: . [35] Susvet Info. Krize automobilek v Německu. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: .

55

[36] The telegraph. Personal Finance. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: . [37] Trading Economics. Russia government debt to GDP. [online]. [cit. 2012-1214]. Dostupné z: . [38] Vědomosti. Pád Evropy. [online]. [cit. 2012-12-14]. Dostupné z: .

56