Vliv energetické náročnosti budov na jejich trţní hodnotu

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín

Vliv energetické náročnosti budov na jejich trţní hodnotu Diplomová práce

Autor:

Bc. Antonín Novotný Finance

Vedoucí práce:

prof. Ing. Josef Michálek, CSc.

Odborný konzultant:

Ing. Jaroslav Šafránek, CSc. Centrum stavebního inţenýrství a.s.

Praha

Duben, 2013

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze, dne 24. 4. 2013

Bc. Antonín Novotný

Poděkování: Nejdříve bych rád poděkoval vedoucímu diplomové práce prof. Ing. Josefu Michálkovi, CSc., odbornému konzultantovi Ing. Jaroslavu Šafránkovi, CSc. a všem odborníkŧm z Centra stavebního inţenýrství a.s. za konzultace, technický dohled a poznámky při zpracovávání diplomové práce. Poté i panu Ing. Petru Ortovi, Ph.D. za rady z oblasti oceňování nemovitostí. V neposlední řadě bych rád poděkoval i celé své rodině za pomoc a podporu.

V Praze, dne 24. 4. 2013

Anotace Záměrem práce je zohlednit současný stav energetické náročnosti budov, jejich úlohu a vliv na trţní hodnotu nemovitosti, do které se promítají. Objasnit legislativu, vztahující se k tomuto tématu a její zásadní vývoj, společně s hodnocením energetické náročnosti budov a uvedením jednotlivých moţných energeticky úsporných opatření. Současně jsou analyzovány ekonomické aspekty budov, jejich technické a ekonomické části. Dále v závěru hlavní kapitoly práce uvádí analýzu energetických úspor budov na modelovém příkladu promítnutí energetické náročnosti budovy na trţní hodnotu nemovitosti s jejím posouzením a vyhodnocením. Klíčová slova Energeticky efektivní budovy, energetická náročnost budov, energeticky úsporná opatření, energetický audit, prŧkaz energetické náročnosti budov, oceňování, spotřeba energie

Annotation The Intention of this Work is to reflect the current State of the Energy Performance of Buildings, their Role and Impact on the Property Market Value to which they are projected. To clarify Legislation related to this Subject and its Principal Development, together with the Evaluation of the Energy Performance of Buildings and commissioning of possible Energy Saving Measures. You can also find analyzed Economic Aspects of Buildings, their technical and economic part. Furthermore, at the end of the Main Chapters of this Diploma Thesis, there is an Analysis of Energy Saving Building shown on a Model Example of projection Energy Performance of the Building on the Property Market Value with Assessment and Evaluation. Key words: Energy Efficient Buildings, Energy Performance of Buildings, Energy-saving Measures, Energy Audit, A Certificate of Energy Performance of Buildings, Valuation, Energy Consumption

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 6 1 Energetická náročnost budov .................................................................................................. 7 1.1

Energetická a související situace v České republice ..................................................... 11

1.2

Energeticky efektivní budovy........................................................................................ 20

1.3

Vliv úsporných opatření na energetickou náročnost budov .......................................... 22

1.3.1

Prvotní stavebně-energetické předpoklady ............................................................ 24

1.3.2

Stavební konstrukce ............................................................................................... 26

1.3.3

Zdroje vytápění a ohřevu teplé vody ...................................................................... 28

1.3.4

Větrání .................................................................................................................... 29

1.4

Vztah energetické náročnosti k trţní hodnotě nemovitosti ........................................... 29

1.4.1

Metodiky oceňování nemovitostí ........................................................................... 30

1.4.2

Moţné zpŧsoby oceňování energeticky úsporných budov ..................................... 32

1.4.3

Trh energeticky efektivních budov v České republice ........................................... 36

1.5

Legislativa vztahující se nejen k energetice budov ....................................................... 41

1.6

Financování budov a státní podpora .............................................................................. 50

1.7

Nástroje hodnocení energetické náročnosti budov ........................................................ 53

1.7.1

Certifikace a hodnocení budov pomocí výpočtových nástrojŧ .............................. 53

1.7.2

Výstupní protokoly z výpočtových nástrojŧ hodnocení......................................... 57

1.7.3

Pouţití nástrojŧ hodnocení ve vztahu k oceňování nemovitostí ............................ 59

2 Ekonomické hodnocení budov.............................................................................................. 62 2.1

Ţivotní cyklus budov ..................................................................................................... 62

2.2

Struktura nákladŧ budov................................................................................................ 63

2.3

Technicko-ekonomické parametry úsporných opatření ................................................ 66

2.3.1

Stavební konstrukce ............................................................................................... 67

2.3.2

Technické zařízení budov ...................................................................................... 77

3 Analýza energetických úspor budov a jejich promítnutí do trţní hodnoty nemovitosti ....... 88 3.1

Modelový příklad realizace energetických úspor na rodinném domě ........................... 88

3.2

Stanovení trţní hodnoty modelového příkladu rodinného domu .................................. 95

Závěr ......................................................................................................................................... 99 Seznam pouţité literatury ....................................................................................................... 102 Seznam pouţitých zkratek ...................................................................................................... 108 Seznam obrázkŧ, grafŧ, tabulek ............................................................................................. 109 Přílohy .................................................................................................................................... 111

5

Úvod Evropská unie svou legislativou začíná čím dál více ovlivňovat oblast energetiky staveb. Zejména jde o sniţování jejich energetické spotřeby a tím i dosaţení sníţení emise skleníkových plynŧ do ovzduší. Jedná se také o odezvu na současné, neustále se sniţující objemy přírodních zdrojŧ. Legislativa tak upřesňuje tato kritéria, kterých musí být dosaţeno do stanovených let. Oblast stavebnictví v České republice tak začíná nabírat zcela nový trend sniţování energií. Tato zásadní opatření jsou impulzem pro vývoj stále nových technologií a materiálŧ, kterými se docílí ona energetická úspora budov. Předmětem těchto úsporných opatření jsou novostavby, ale i stávající budovy, kterým je sniţována energetická náročnost a zefektivňována nákladnost samotného provozu. Tento vývoj má za následek, ţe jiţ při samotném návrhu stavby, se nehledí jen na architektonické ztvárnění a na urbanistické zakomponování stavby, ale i na její orientaci na světové strany. I při rekonstrukci budov je vyuţíváno obnovitelných zdrojŧ nebo inteligentních systému řízení budov a nejde uţ jen o zateplování obálky budovy. Vnitřní prostředí v budovách se tak neustále zlepšuje a zkvalitňuje se celková stavba, které je tím zvyšována uţitná hodnota. Pojmy jako nízkoenergetický či pasivní dŧm jsou u nás mezi veřejností stále známější a dostává se jim stále většího zájmu. Lidé v nich vidí určitou přidanou hodnotu, která jim nejenom zkvalitní bydlení a ušetří náklady, ale v budoucnu jim přinese uţitek ve formě vhodně uloţených finančních prostředkŧ. U prodejních cen těchto typŧ nemovitostí mají developeři snahu zpřístupnit tento druh výstavby nepříliš vysokými cenami a jsou přesvědčeni, ţe faktory jako kvalitní vnitřní klima a niţší provozní náklady mají na trhu lepší konkurenceschopnost. Tyto nemovitosti tak v současné době mají velmi dobré postavení na trhu s realitami a představují nový trend bydlení. Díky tomuto vývoji se těmto úsporným nemovitostem zvyšuje hodnota, a to jak trţní tak uţivatelská a stává se aktuálním tématem, jak ji nejlépe stanovit. Termíny jako energeticky efektivní výstavba jsou v naší stavební legislativě jiţ upraveny, v oblasti oceňování nemovitostí je ale tento proces stále v prvotním vývoji. Všechny předpisy nejsou ale provázány a předpokládá se nalezení nejlepšího přístupu od stran znalcŧ a odhadcŧ, neboť oceňování nemovitostí má předpoklady pro nalézání těchto nových přístupŧ. V závislosti s tím se nejenom České republika, ale všechny státy Evropské unie dostávají do fáze, kdy energeticky efektivní výstavba bude jiţ do roku 2020 běţná. Je tedy na místě začít hledat vhodné principy na stanovení trţní hodnoty těchto typŧ nemovitostí. Stavebnictví a trh s realitami, ale i ekonomika státŧ tak dosáhne zásadních změn, neboť bude nutné i získat finanční prostředky na energeticky úsporné rekonstrukce stávající zástavby. 6

1 Energetická náročnost budov Energetická náročnost budovy udává, jaké mnoţství energie je zapotřebí na pokrytí potřeb budovy, jako je vytápění, chlazení, větrání, příprava teplé uţitkové vody, osvětlení a samotné uţívání budovy. Tímto záměrným označením hlavní kapitoly je cíleno, aby bylo v oblasti energetiky nemovitostí na tento faktor dbáno většího zřetele. V prŧběhu celé této kapitoly jsou tak řešena témata, která se k tomuto pojmu všechna vztahují, a to společně s problematikou danou do vztahu s oceňováním nemovitostí. Energetická náročnost budovy je tak ovlivněna zvoleným zdrojem vytápění, zdrojem zajišťující ohřev teplé vody, chlazením, větráním budovy, které jsou všechny energeticky rozdílně náročné. Tyto faktory budovy musí být zvoleny tak, aby co nejefektivněji zajistily provoz budovy a zajistily tak co nejmenší provozní náklady. V celkové zástavbě budov je v České republice největší podíl zejména budov pro bydlení, tzn. rodinných a bytových domŧ. U nebytových budov jako jsou hotely, administrativní nebo prŧmyslové budovy apod. se jedná o budovy v řádech tisícŧ. Práce se tak zaměřuje zejména na bytovou výstavbu a její energetickou náročnost. Není zde ale snaha ubírat na jejich významu. Stav bytové zástavby je v České republice rok od roku vyšší. I přes nepříznivý vývoj ekonomiky je vidět, ţe výstavba domŧ je neustále na vzestupu. To ale nemusí znamenat její pozitivní vývoj. Nejpočetněji jsou na tom budovy obydlené, kam spadají rodinné domy. Z hlediska počtu bytŧ je ale nejvíce bytŧ v bytových domech. Počty bytŧ nutných k opravě se pohybují jiţ v řádech milionŧ. Toto číslo bude rázem stoupat, jak se budou zpřísňovat podmínky bydlení z hlediska jejich dopadu na ţivotní prostředí. Graf 1: Stav bytové výstavby v České republice 2500000 Domy celkem Rodinné domy

Celkem z toho obydlené Bytové domy

1,868,541 1,597,076 1,352,221 223,640

1,969,018 1,630,705 1,406,806 195,270

2,149,756 1,772,909 1,529,834 214,643

500000

1,830,891 1,634,304 1,384,080 218,063

1000000

1,765,088 1,627,663 1,408,079 171,396

1500000 1,615,958 1,424,236 130,279

Počet domů

2000000

1/12/1970

1/11/1980

3/3/1991

1/3/2001

26/3/2011

0 Datum sčítání

1/3/1961

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Obydlené domy podle druhu domu, vlastníka domu a období výstavby podle velikostních skupin obcí. czso.cz [online]. ČSÚ, [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://notes3.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/9500339D7B/$File/pvcr091.pdf.

7

Současná zástavba rodinných domŧ v celé České republice se datuje aţ na začátek 19. století. Struktura a stav rodinných domŧ je tak velice rozdílná. Zástavba se tak rŧzní i z hlediska jejich řešené problematiky energetické náročnosti. Domy jsou stavěny z rŧzných stavebních materiálŧ a navrhovány rŧznými konstrukčními řešeními. Konečná skladba obvodového pláště tak má individuální tepelné vlastnosti, ve kterých jsou tepelné ztráty převáţnou příčinou velmi vysokých nákladŧ na vytápění. Od roku 1997 do roku 2011 je grafem znázorněn vývoj, kdy se začala významně měnit výstavba rodinných domŧ dle jejich nosné konstrukce. Dřevěné konstrukce v poměru se zděnými konstrukcemi, které jsou u nás tradičně vyuţívány, jsou stále méně obvyklým řešením, ale jiţ od roku 2003 se začínají dřevěné konstrukce těšit většímu zájmu. Nízkoenergetické nebo pasivní domy jsou stavěny převáţně těmito konstrukčními řešeními. Lidé začínají upřednostňovat úsporné stavby, které jsou pro ně ekonomicky výhodnější. Zejména se jedná o výraznou úsporu provozních nákladŧ, ale také jde o rychlejší zpŧsob výstavby, neboť oproti zděné stavbě odpadá u dřevěné většina mokrých stavebních procesŧ. Ukazuje se tedy, ţe v České republice je nástup energeticky úsporné výstavby v plném proudu. Graf 2: Struktura rodinných domů v České republice podle nosné konstrukce v letech 1997-2011 100% 98% 96% 94% 92% 90% 88% 86% 84% 82% 80%

Jiná 2.2 1.4 2.7

2.4 1.5 2.4

1.8 1.1 2.5

2.0 1.3 1.3

1.8 1.6 1.6

Dřevěná 2.6 1.4 1.7

Montovaná

2.0 2.4 1.7

1.7 2.6 1.6

Zděná

1.9

2.2

2.1

1.8

2.9 1.6

3.7

4.6

5.2

1.6

1.4

1.6

95.4 95.0 94.3 93.9 94.1 93.7 93.6 94.6 93.6 92.6 92.0 91.4

2.2

2.3

2.2

6.4

6.9

8.6

1.6

1.9

89.8 88.9

2.0 87.2

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Struktura bytŧ dokončených v letech 1997-2011 podle nosné konstrukce v krajích ČR. czso.cz [online]. ČSÚ, [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/FC00494E35/$File/820913p14.pdf.

V nynější zástavbě se většinou jedná o jednoduché domy, ale zejména také o velikou četnost prvorepublikových vil. Jejich konstrukční řešení bylo navrhováno s okny vesměs špaletovými. Střechy jsou v případě šikmých střech dodatečně zateplovány. Nejvíce problémŧ tyto domy zaznamenaly zejména u plochých střech. Rok 2000 poté přinesl na stavební trh nové stavební prvky a materiály. Začínaly se tak objevovat domy „na klíč“, které jiţ měly výrazně lepší energetickou náročnost, zejména díky přísnějším kritériím upravených

8

v legislativě. U rodinných domŧ se ve starších zástavbách prŧběţně měnily i zdroje vytápění, a to tak, jak se prŧběţně měnily ceny energií. Právě ty odráţejí, jaká je struktura zdrojŧ vytápění v současných domech. Navrhovány jsou tak převáţně kotle na zemní plyn, které zabezpečují i ohřev teplé vody. Současným trendem je vyuţívání kondenzačních kotlŧ či tepelných čerpadel, kterými se energetická náročnost ještě více zlepší. Současně je i do systému domu zakomponován ohřev vody skrze vyuţívání solární energie. U bytových domŧ je vývoj jejich konstrukčního řešení vcelku rŧzný. Stále jsou nejtradičnějšími konstrukčními systémy skeletové s kombinací zděnou. Největší podíl počtu bytŧ je ale zásluhou panelové zástavby, která začínala od roku 1957. Ta ale zároveň představuje největší problém, související se špatnými vlastnostmi budov jiţ v počátcích výstavby. Jejich energetická náročnost je svou kvalitou vzestupně zlepšována tak, jak probíhal vývoj jejich výstavby do roku 1980. Izolační vlastnosti obvodového pláště se tak mohou lišit dvakrát vyšší tloušťkou tepelně izolační vrstvy. Tyto nedostatky celkového pláště budovy jsou tak v současnosti hlavním cílem rekonstrukcí. Graf 3: Struktura bytových domů v České republice podle nosné konstrukce v letech 1997-2011 100% 95% 90% 85% 80% 75% 70% 65% 60% 55% 50% 45% 40%

Jiná

Dřevěná

Montovaná

Zděná

19.0 24.0 27.5 20.3 25.9 29.0 22.3 19.0 29.2 25.3 37.6 26.6 32.4 35.8 35.3 0.0 0.1

0.0 0.7

22.5 10.6

9.4

0.0 2.8

0.1 0.5

9.7

6.8

0.5 4.6

0.8 6.2

0.4 6.9

19.8

0.4 0.2 4.9

3.8

0.1 3.4

0.9

0.6

6.6

4.5

58.5 65.3 52.1 70.3 71.3 63.7 68.0 75.9 63.8 67.3 57.2 69.2 64.1 56.7 59.6 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Struktura bytŧ dokončených v letech 1997-2011 podle nosné konstrukce v krajích ČR. czso.cz [online]. ČSÚ, [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/FC00494E35/$File/820913p14.pdf.

Zanedbaná bytová zástavba je tak cílem mnoha oprav, které je ale nutno finančně zajistit. Počet těchto bytŧ, které budou předmětem oprav, je odhadován aţ na 1,5 milionŧ. Nevyhovují současným poţadavkŧm, které se budou neustále zpřísňovat. Největší nátlak bude veden na vlastníky těchto budov, kteří budou ona opatření finančně zajišťovat. Je nutné se zaobírat otázkou financování nemovitostí a hlavně snahou státu dotačně podporovat vlastníky, neboť ohledně těchto oprav se nejedná o malé finanční prostředky.

9

Tabulka 1: Zanedbanost bytového fondu (odhad ke stavu 31. 12. 2010) Kritérium

Období

Celkem bytový fond v bytových domech (více jak 3 b.j.)

Bytové domy panelové

Bytové domy nepanelové

1 200 000

960 000

Bytové domy celkem 2 160 000

Komplexně opravené byty (b.j.)

1992 - 2010

470 000

170 000

640 000

Byty zbývající k opravě (b.j.)

2011 - 2020

730 000

790 000

1 520 000

Investice nutné k provedení oprav (tis. Kč)

2011 - 2020

256 000 000

290 000 000

546 000 000

Zdroj: Vlastní částečná úprava. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ, STÁTNÍ FOND ROZVOJE BYDLENÍ. Koncepce bydlení ČR do roku 2020. mmr.cz [online]. MMR, 28. 6. 2011, [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/66bfa9e5-dcca-402e-a8ae-1d3fbfe415ef/Koncepce-bydleni-CR-doroku-2020.pdf.

Stálé zlepšování energetických vlastností budov bude mít dopad na jejich spotřebu, která by se v případě ţádného takového zásahu vymkla z rukou mnoha vlastníkŧ budov. Tato úsporná opatření tak ušetří celkově stovky miliard korun ročně ve všech domácnostech a jiných oblastech, a jelikoţ je legislativou Evropské unie i dáno, tak rok 2020 se stane přelomovým a pasivní výstavba jiţ bude v České republice běţnou. Mohla by nastat situace, ţe pro některé země Evropské unie bude tento brzký rok velmi omezujícím termínem, který nebudou schopny splnit a budou tak upozorňovat na jeho úpravu. Nadále je ale uváděn názorný příklad z Německa a Rakouska s jejich současnou běţnou výstavbou pasivních domŧ. Tento termín ale nebude jistě vyhovovat veřejnosti, u které se předpokládá, aby tato opatření splnila. V České republice je třeba zrekonstruovat mnoho budov, které budou představovat stovky miliard korun. Očekává se ale také, ţe budou tato razantní opatření v oblasti budov podporována státem prostřednictvím dotací, kde se zdá být vhodným dotační program Zelená úsporám a program Panel. Tato opatření ale přinášejí výrazná pozitiva, jako jsou nová pracovní místa a celkové zlepšení situace zástavby. Bydlení, ale i celková výstavba budov, tak bude nabírat úplně nový rozměr s kvalitním vnitřním prostředím budov a nízkou spotřebou energie. Současně s tímto problémem vyvstává otázka u rekonstrukcí historických budov. Legislativa v tomto případě uvádí výjimku, neboť by se z dŧvodu vnějšího zateplení budovy změnil celkový ráz budovy a tím by došlo k jejímu znehodnocení. V případě chtěného zateplení je u těchto budov varianta vnitřního zateplení, která v dŧsledku toho ovšem zmenší velikost místností a zkomplikuje další rekonstrukci (přesunutí radiátorŧ apod.) a nedocílí takového výsledku jako by tomu bylo při vnějším zateplení. Stejnou výjimku legislativa uvádí u sakrálních staveb, kde by tato opatření nebyla ani vhodná. Dále se tyto výjimky týkají i staveb pro rekreaci apod. Legislativa vztahující se k tomuto problému, je dále řešena v kapitole na toto zaměřené.

10

Obrázek 1: Předpokládaný vývoj poţadavků kladených legislativou do roku 2020 2013 „nízkoenergetický dŧm“

REKONSTRUKCE

NOVOSTAVBY

I. kritérium

Měrná potřeba tepla na vytápění

II. kritérium

Spotřeba primární energie na vytápění, chlazení, větrání a přípravu TV

III. kritérium

Podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie

50 kWh/m2rok

2015 „pasivní dŧm“

2020 „dŧm s téměř nulovou spotřebou“

15 kWh/m2rok (BD) 20 kWh/m2rok (RD)

(zŧstává)

60 kWh/m2rok

(zŧstává)

nadpoloviční pokrytí spotřeby OZE

- celkové Součinitel prostupu (do 60% obálky) tepla konstrukcí

Dnešní doporučené hodnoty U se stanou poţadovanými

Dnešní cílové hodnoty U se stanou poţadovanými

(zŧstává)

- celkové (nad 60% obálky)

40 kWh/m2rok (PD) 55 kWh/m2rok (BD) 70 kWh/m2rok (RD)

20 kWh/m2rok (PD) 30 kWh/m2rok (BD) 40 kWh/m2rok (RD)

(zŧstává)

Měrná potřeba tepla na vytápění

Zdroj: ENDAL, Filip, Petr HOLUB. Bytová výstavba nové generace aneb pasivní byty dostupné českému trhu. tzb-info.cz [online]. 8. 11. 2011 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z: http://stavba.tzb-info.cz/pasivni-domy/8016bytova-vystavba-nove-generace-aneb-pasivni-byty-dostupne-ceskemu-trhu.

Rok 2020 přinese výrazné změny. Výstavba budov bude prováděna jen ve standartě s nulovou spotřebou energie a celková modernizace zástavby nabude kvalitnějšího bydlení. Budovy budou přísněji hodnoceny a budou středem pozornosti mnoha stavebníkŧ. Domy v tradičním pojetí nahradí domy úsporné, které se automaticky vytápějí, chladí a zabezpečují kaţdodenní přísun čerstvého vzduchu. Vnitřní klima budov se tak výrazně zkvalitní.

1.1 Energetická a související situace v České republice Stavební produkce v roce 2012 meziročně klesla o 6,5 % a stavební zakázky o 18,4 %. Stavebnictví tak nadále klesá, a to jiţ čtvrtým rokem. Bytová výstavba také zaznamenala pokles, a to o 13,4 % zahájených bytŧ méně, a tak tento rok představuje nejmenší počet zahájených bytŧ od roku 1998. Tato nepříznivá situace je dŧsledkem čím dál více slabší poptávky ze stran investorŧ. Ve srovnání s rokem 2007 je tento propad téměř 45 %, coţ znamená cca o 20 tisíc bytŧ méně. Ohledně dokončené bytové výstavby v roce 2012 šlo o 29477 bytŧ, které meziročně o 3,0 % vzrostly. Zásluhu na tom mají převáţně rodinné domy. I přes výše zmíněná nepříznivá data v dŧsledku poklesu stavební výroby, dochází ale i k poklesu cen stavební výroby. Stavební práce začínají být levnější a stává se tak znovu trendem soukromá výstavba rodinných domŧ. Rodinné domy se tak pro ty, kteří si zajistí 11

dostatek finančních prostředkŧ, stávají stále dostupnějšími. Tento vývoj lze tedy očekávat i nadále a ceny bytŧ v bytových a rodinných domech by měly mírným tempem stále klesat.1 Graf 4: Počet dokončených a zahájených bytů v České republice v letech 1971 aţ 2012 100000 90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0

2012

2011

2006

2001

1996

1991

1986

1981

1976

1971

Počty bytů

Zahájené - celková bytová výstavba Zahájené - RD nové a rekonstruované Dokončené - celková bytová výstavba Dokončené - RD nové a rekonstruované

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Bytová výstavba v územích České republiky v letech 1997-2011. czso.cz [online]. ČSÚ, [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/publ/8209-13-n_2013.

V posledních několika letech jsou ceny energií stále aktuálnějším tématem. Lidé stále více dbají na své náklady domácnosti a přemýšlejí o nejvhodnějším zdroji tepla, který jim dlouhodobě zajistí nízké ceny energie. Práce dále poukazuje na oblast energií a jejich cenový vývoj. V případě elektrické energie se jedná z pohledu podnikŧ a domácností o jednu z klíčových nákladových poloţek. Jedná se zajisté o velmi diskutované téma. Data Českého statistického úřadu pouţité na grafu 5 jsou ceny elektřiny platné pro první pololetí kaţdého roku a jsou určené pro středně velké domácnosti, ve spotřebitelském pásmu Dc s roční spotřebou 2500 aţ 5000 kWh. Do roku 2007 se ceny vztahovaly ke stavu 1. ledna kaţdého roku pro středně velké spotřebitele, tzn. standardní spotřebitel Dc s roční spotřebou asi 3500 kWh. Práce dále o elektrické energii jen poukazuje na její vývoj. Ceny elektřiny v České republice jsou v porovnání se zeměmi Evropské unie, jak naznačuje graf, o něco málo niţší. U cen však není brána v potaz daň, a to z dŧvodu, ţe by výrazně omezila samotné porovnání. Z grafu je patrný nepřetrţitý nárŧst cen, jen v některých letech došlu k útlumu. Myslí se tím rok 2009, kde došlo k poklesu poptávky po elektřině a také k poklesu cen vstupujících surovin. Výše cen je ovlivňována řadou faktorŧ, jako je cena zmíněných vstupních surovin a zejména i energetická politika v rámci Evropské unie. Předpoklad budoucího vývoje hovoří o dále rostoucím trendu, a to po několik dalších let. V otázce elektřiny nastává rozmach na trhu 1

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Pokles stavebnictví v roce 2012 pokračoval. czso.cz [online]. ČSÚ, 6. 2. 2013 [cit. 201303-02]. Dostupné z: http://notes3.czso.cz/csu/csu.nsf/6b5c18eccf5e21d7c1256c4d0034d22b/3fd8e74f6c482e06c1257b0900471131/$FILE/csta 020613analyza.pdf.

12

fotovoltaických panelŧ, které začínají být stále více instalovány na střechy budov, aby zajišťovaly sníţení nákladŧ provozu domácností. Jejich dovoz tak do České republiky nabírá stále většího významu. Elektřina bude nutná pro domácnosti vţdy a je jen potřeba, aby lidé zváţili vhodná opatření na potlačení nákladŧ, jako například zmíněné fotovoltaické panely.2 Graf 5: Ceny elektřiny účtované domácnostem

Průměrná národní cena v EUR/kWh (bez DPH)

0.16 0.14

Země EU

ČR

0.12

0.1013

0.108

0.1278 0.1316 0.1173 0.1178 0.1226 0.1221

0.1 0.08 0.06 0.04

0.0538

0.0642 0.0654 0.066

0.0729

0.0829

0.0898

0.106

0.1102 0.1108

0.1232 0.1235

0.02 0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Ceny elektřiny pro domácnosti. czso.cz [online]. ČSÚ, [cit. 2013-02-22]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=ten00115.

Paliva jako další moţný zdroj energie mŧţeme členit do tří základních skupin, tuhá, kapalná, plynná a dále podle jejich pŧvodu. Mezi tuhá přírodní paliva se označuje antracit (druh černého uhlí), černé uhlí, hnědé uhlí, lignit (druh hnědého uhlí), rašelina a dřevo. Mezi tuhá uměle vyrobená se řadí koks, brikety a uhelný prášek. U přírodních kapalných paliv jde o ropu a u jejich umělé výroby jde o naftu, benzin, petrolej, topné oleje, dehtové oleje a syntetické oleje. Mezi plynná přírodní paliva patří zemní plyn a do skupiny umělých se řadí svítiplyn.3 Zemní plyn v současnosti představuje nejrozšířenější zdroj energie pro domácnosti. V domácnosti více méně pokrývá převáţně topení, přípravu teplé vody a samotné vaření. V porovnání s ostatními zdroji energie se jeví jako nejvhodnější. Na trhu kotlŧ na zemní plyn začínají být trendem zájmu kondenzační kotle, mající účinnost přes 100 %. I tímto dŧvodem je zemní plyn stále velmi oblíbeným palivem. Jak zemní plyn, tak elektrická energie mají v České republice rŧzné cenové nabídky, které se liší kraj od kraje. Lidé se v poslední době snaţí nalézt vhodná řešení jak ušetřit za ceny energií, a tak se dnes stává zvyklostí samotná změna dodavatele plynu. Mnoho dodavatelŧ je také pobízí poskytováním rŧzných výhodných 2

BARTOŠ, Tomáš a Petr STREJČEK. Vývoj cen elektrické energie v regionu západní a střední Evropy v letech 2001 2011. tzb-info.cz [online]. Praha, 31. 12. 2012 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.tzb-info.cz/ceny-paliv-aenergii/8998-vyvoj-cen-elektricke-energie-v-regionu-zapadni-a-stredni-evropy-v-letech-2001-2011.

3

PETRÁŠ, Dušan et al. Vytápění rodinných a bytových domů. 1. vydání. Bratislava: Jaga, 2005. ISBN 80-8076-020-9.

13

cen, aby přilákaly co nejvíce spotřebitelŧ. Ceny však v sobě nezahrnují rŧzné poplatky, po kterých výsledné ceny nakonec vychází obdobné jako u konkurentŧ. Graf 6 představuje vývoj cen zemního plynu, kde data pro vytvoření grafu byla získána od Českého statistického úřadu a vyjadřují ceny zemního plynu platné pro první pololetí kaţdého roku a jsou určené pro středně velké domácnosti, ve spotřebitelském pásmu D2 s roční spotřebou 20 aţ 200 GJ. Do roku 2007 se ceny vztahovaly ke stavu 1. ledna kaţdého roku pro středně velké spotřebitele, tzn. standardní spotřebitel D3 s roční spotřebou asi 83,70 GJ. Ceny plynu u nás od počátku roku 2010 začínají převyšovat ceny zemí Evropské unie. Poukazuje to na všeobecně vysoké ceny zemního plynu, kde i oproti cenám elektrické energie je vidět celoevropský nárŧst. Graf 6: Ceny zemního plynu účtované domácnostem

Průměrná národní cena v EUR/GJ (bez DPH)

18 16

Země EU

15.259

ČR

14 10.000

12

11.680 11.800

8.460

10

11.553

8

10.253

6 4 2

12.710

4.509

5.806

5.204

5.382

2002

2003

2004

8.425

7.944

2006

2007

12.604 11.070 10.866

13.630 11.960

6.297

0 2001

2005

2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: Vlastní zpracování n základě dat. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Ceny plynu pro domácnosti. czso.cz [online]. ČSÚ, [cit. 2013-02-22]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=ten00113.

Dalším velmi tradičním palivem pro topení je biomasa. Biomasou se rozumí palivové dříví těţené z lesa či získané samosběrem. Současně je to i veškerý dřevní odpad (štěpka), jako jsou piliny, odřezky, klestí, třísky, nebo jinak jiţ dříve vyuţité dřevo. Do biomasy se dále řadí pelety, brikety a další rostlinné materiály. Dřevo jako palivo pro zdroje tepla nabývá stále většího významu. Je to z převáţné části dáno jeho ekologičností, a jelikoţ v mnoho případech jsou stromy uţ běţně sázeny v udrţitelných lesích, tak také jeho obnovitelností. Palivové dřevo je nejuţívanějším palivem v malých spalovacích zdrojích tepla jako kamna a krby. Nemálo spotřebitelŧ si opatřuje tento druh paliva samosběrem či samovýrobou. Jak se ale palivové dřevo stává stále vhodnějším na přitápění pro spotřebitele převáţně na krajích měst a venkovech, tak budou tito uţivatelé odkázáni na nákup čím dál většího mnoţství paliva od výrobcŧ. Ceny palivového dřeva jsou velmi regionálně diferencované. Je mnoho uţivatelŧ, kteří vyuţívají palivové dříví jako vedlejší doplňkový zdroj vytápění pro snahu ušetřit finanční prostředky, ale tyto diferencované ceny nákupu paliva jsou více méně pro tyto

14

uţivatele nevýhodné. Uţivatelé si tedy musí vybrat takového dodavatele, u kterého si budou jisti poměrem mnoţství a ceny dodaného paliva. Graf znázorňuje, ţe v prŧběhu sledovaného období ceny paliv dramaticky vzrostly a jejich trend tomu nasvědčuje i do budoucna. Jsou na něm znázorněny ceny palivového dříví VI. třídy jakosti (jde o méně kvalitní dříví, které se nevyuţívá pro prŧmyslové zpracování a je přímo určeno na topení v domácnostech) na odvozním místě (v lese). Ceny se u listnatého palivového dříví v současné době pohybují okolo 600 aţ 700 Kč/prostorový metr rovnaný s kŧrou (prm s k.). U jehličnatého dříví okolo 450 aţ 550 Kč/prm s k. Ve sledovaném období došlo k navýšení u těchto dřevin aţ o 200 Kč/prm s k., a to představuje velmi výrazný nárŧst, který lze i nadále očekávat.4 Graf 7: Vývoj cen palivového dříví VI. třídy v průběhu let 2006 aţ 2012

Kč/prm s k. (vč. DPH)

800 Listnaté

700

Jehličnaté

600 500 400 300 200 100 leden březen květen červenec září listopad leden březen květen červenec září listopad leden březen květen červenec září listopad leden březen květen červenec září listopad leden březen květen červenec září listopad leden březen květen červenec září listopad leden březen květen

0

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat. BUFKA, Aleš, MINISTERSTVO PRŦMYSLU A OBCHODU. Ceny pevných paliv pro domácnosti k 30. 6. 2012. mpo.cz [online]. Praha, 4. 12. 2012 [cit. 2013-02-17]. Dostupné z: http://download.mpo.cz/get/47373/53456/594277/priloha001.pdf.

Při zpracování dřeva na pile pro jakoukoliv oblast výroby vzniknou jako vedlejší výroba piliny a zbytky dřeva. To je základem pro výrobu dřevěných pelet. Ve výrobně se tyto piliny a zbytky dřeva lisují pod vysokým tlakem a vznikají tak pelety ve formě malých válečkŧ o prŧměru okolo 7 mm. Jedna tuna přibliţně odpovídá prŧměrné výhřevnosti okolo 16,5 GJ. Pelety jsou čistě regionálním zdrojem paliva. V tuzemsku se vyrábí i spotřebovávají a v tom tkví jejich velká výhoda. Odpadá tak z většiny jejich dovoz a tím jejich zvýšená cena. Pelety tak šetří ţivotní prostředí a představují přírodní palivo z místních zdrojŧ. Vše je odrazem na ceně pelet. K jejich cenovým výkyvŧm, jako u všech paliv, také dochází, ale jen v mírném navýšení. Na grafu 8 (jedná se o střední hodnoty z přepočtených cen v Německu) je 4

BUFKA, Aleš, MINISTERSTVO PRŦMYSLU A OBCHODU. Malá spalovací zařízení na pevná paliva pro domácnosti 2010. mpo.cz [online]. Praha, 25. 11. 2011 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://download.mpo.cz/get/45149/50763/583959/priloha001.pdf.

15

znázorněn tento pohyb cen, a jak je vidět jejich cena se mírně navyšuje v pravidelných intervalech v zimních obdobích. V tomto období to lze i očekávat, spotřebitel tomu ale mŧţe předejít předzásobením v létě, kdy jsou ceny střídmější. V České republice je velké mnoţství domácích výrobcŧ pelet a jejich produkce se pohybuje nemálo pod 150 tun pelet ročně. Značná část produkce však jde na export. Ale i u nás je část poptávky kryta dovozem, a to především z Ukrajiny, Slovenska a Rumunska. Pelety jsou z hlediska rozvíjejícího se trhu s palivy jedny ze sektoru velmi dynamicky se rozvíjejících. Společně s tím se rozvíjí i prodej kotlŧ na pelety, kde se v roce 2010 maximálně projevil dovoz těchto kotlŧ. Koncem roku 2011 bylo v provozu cca 13,5 tisíce kotlŧ na pelety. Ceny pelet v České republice jsou srovnatelné s cenami v Rakousku a Německu a z toho lze konstatovat vyrovnaný dlouhodobý vývoj bez výrazných cenových výkyvŧ. Graf toto i naznačuje a jak je vidět prŧměrná cena pelet má trend jiţ několik let okolo 5500 Kč/t. Jak se stále nalézají nové zpŧsoby sniţování spotřeby energie, tak se rozvíjí i trh s palivy. Na trhu jsou k vidění i pelety rostlinné, skládající se z drcené nebo řezané slámy, trávy či bylin. Výhřevnost rostlinných pelet se pohybuje v prŧměru okolo 15,4 GJ/t. Jejich spotřeba je z menší části zásluhou domácností a z větší části díky ostatním větším energetickým spotřebitelŧm. Vhledem k menšímu zájmu lze v budoucnu předpokládat stále rostoucí dovoz pelet z Ukrajiny a ze Slovenska. Očekává se ale také, ţe by se mohl při současném trendu sniţování spotřeby energií v budovách, zvětšit počet zájemcŧ o tento druh paliva a tím zvýšit jejich poptávku. Na trhu s peletami jsou dále rŧzné pelety s dřevním odpadem, ve kterém jsou příměsi kŧry ke zvýšení výhřevnosti a další moţné varianty.5

5

BUFKA, Aleš, MINISTERSTVO PRŦMYSLU A OBCHODU. Brikety a pelety v roce 2011. mpo.cz [online]. Praha, 14. 12. 2012 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://download.mpo.cz/get/47484/53550/594507/priloha001.pdf.

16

9,000 8,000 7,000 6,000 5,000 4,000 3,000 2,000 1,000 0

Pelety

leden březen květen červenec září listopad leden březen květen červenec září listopad leden březen květen červenec září listopad leden březen květen červenec září listopad leden březen květen červenec září listopad leden březen květen červenec září listopad leden březen květen

Kč/t (vč. DPH)

Graf 8: Odhad tuzemských cen pelet v průběhu let 2006 aţ 2012

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat. BUFKA, Aleš, MINISTERSTVO PRŦMYSLU A OBCHODU. Ceny pevných paliv pro domácnosti k 30. 6. 2012. mpo.cz [online]. Praha, 4. 12. 2012 [cit. 2013-02-17]. Dostupné z: http://download.mpo.cz/get/47373/53456/594277/priloha001.pdf.

Obdobným, ale jiţ dříve pouţívaným palivem jako dřevěné pelety, jsou dřevěné brikety. Jedná se o větší variantu pelet. K jejich zpracování se pouţívá stejné výrobní metody jako u pelet se základním materiálem jako je dřevní prach, piliny a drť, které se lisují pod vysokým tlakem, ale do rŧzných tvarŧ válečŧ, čtyř, šesti, nebo osmistěn o prŧměru 40 aţ 100 mm. Prŧměrná výhřevnost je okolo 16,5 GJ/t. Tuzemská výroba se pohybuje okolo 100 tisíc tun ročně. Větší část směřuje také na export. U jejich cen nedochází k ţádným výrazným výkyvŧm, ale z hlediska jejich vývojového trendu dochází k cenovému nárŧstu. Prŧměrná cena se pohybuje okolo 5000 Kč/t. Vyvstává zde otázka, proč spotřebitelé namísto pelet nevybírají raději brikety, kdyţ současná prŧměrná cena pelet je v prŧměru vyšší o 500 Kč/t. Mŧţe to být dáno tím, ţe pro toto palivo je veliká konkurence uhelných briket z Německa nebo palivového dřeva a uhlí, kde dají spotřebitelé radši přednost tomuto palivu. V porovnání s jejich grafy je vidět i výrazný cenový nárŧst v prŧběhu sledovaných let 2006 aţ 2012 u briket v prŧměru okolo 2200 Kč/t výše, neţ oproti peletám s prŧměrem okolo 600 Kč/t. Také na trhu s briketami je velké mnoţství druhŧ, ale jejich kvalita neodpovídá představám a očekávání uţivatelŧ. Současně ale roste obliba krbových kamen a roste tím i poptávka spotřebitelŧ o brikety dřevěné. Tato zvyšující se poptávka je kryta především dovozem z Ukrajiny a Slovenska, a to například v roce 2011, kdy bylo dovezeno cca 45 tisíc tun. I brikety mají své varianty dle druhu materiálu zpracování. Existují brikety rostlinné s výhřevností okolo 12 aţ 19 GJ/t, ale jejich spotřeba v tuzemsku je velmi malá. Jejich ceny se pohybují v rozmezí 3000 aţ 4000Kč/t. Dalším druhem briket jsou brikety hnědouhelné, které se lisují z hnědouhelného prachu ve formě kostek a hranolŧ. Jejich výhřevnost se pohybuje od

17

19 aţ do 19,8 GJ/t. V České republice tato výroba paliva jiţ není a poptávka je tak celá kryta dovozem z Německa, a to v roce 2012 byl předpoklad dosáhnutí 160 tisíce tun. Cenově konkurují dřevěným briketám, ale stále se jedná o standardní palivo, a tak je vidět stálá poptávka například ze stran majitelŧ chat. Rašelinové brikety představují další moţný druh briket, které jsou slisovány z vhodných druhŧ prŧmyslově těţené rašeliny. Výhřevnost se pohybuje v rozmezí 15 aţ 19 GJ/t. Tyto briket jsou na tomto sektoru trhu vcelku novinkou a u nás se objevily v prŧběhu roku 2009. Jde výhradně o dovoz z Ukrajiny a Běloruska. Jejich cena je v rozmezí 4000 aţ 5000 Kč/t. Rozdíl všech briket je dále dán jejich dobou hoření, mnoţstvím zbytkového popela a dalších parametrŧ, které mohou být brány jako další faktor při rozhodování výběru paliva. Dále jsou na grafu zobrazeny ceny uhelných paliv.6 Uhlí je tradičně uţívaným fosilním palivem na topení (mezi fosilní paliva se dále řadí zemní plyn a ropa). Jeho výhoda oproti dřevu spočívá především v jeho lepší výhřevnosti a skladnosti. Toto palivo je určené hlavně těm spotřebitelŧm, kteří nechtějí komplikovaný systém vytápění. Kotle na uhlí jsou určeny i pro ty budovy, které nejsou zabezpečeny inţenýrskými sítěmi. Z dŧvodu postupného vyčerpávání domácích loţisek lze v budoucnu očekávat zvyšování cen a nárŧst dovozu tohoto paliva. Uvádí se však, ţe se jeho zásoby odhadují na několik dalších sto let. V České republice se uhlí těţí uţ jen v regionu Ostravy. Najdou se ale i oblasti s těţbou lignitu. Celková tuzemská poptávka je kryta domácí nabídkou ale z části importem z Polska. Uhlí mŧţeme rozlišovat hnědé a černé, přitom jejich zásadní rozdíl je v tom, ţe černé uhlí je časově starší neţ uhlí hnědé. Hnědouhelné brikety jsou v porovnání s dřevěnými briketami vhodné pro udrţení stálého tepla v kamnech, coţ je to dáno jejich lepší výhřevností a v celku příznivou cenou. Samotné hnědé uhlí se cenově řadí mezi nejniţší z paliv. Výhřevnost se pohybuje v rozmezí 15 aţ 20 MJ/kg. V prŧběhu sledovaného období se cena zvýšila o 1500 Kč/t. V roce 2012 tato cena dosáhla hranice okolo 3500 Kč/t. V porovnání s lignitem, kde jde o mladší formu hnědého uhlí, se jeho výhřevnost pohybuje okolo 13 MJ/kg. Černé uhlí je prokazatelně draţší neţ hnědé uhlí, ale je vykompenzováno větší výhřevností okolo 18 aţ 30 MJ/kg. Cena v prŧběhu let narostla o 2000 Kč/t a dosud je v prŧměru 6000 Kč/t. Další druh černého uhlí antracit má výhřevnost 26 aţ 30 MJ/kg obdobnou jako koks. Koks je vyroben jako zbytek při výrobě černého uhlí. Má výbornou výhřevnost a je palivem povoleným v centrech měst díky nízkému obsahu spalin. Ceny koksu jsou velmi skokové a výrazné a jsou nejvyšší ze všech paliv. Trend naznačuje v budoucnu stálý nárŧst těchto cen. Ceny došly aţ k rekordní částce v prŧměru 9000 Kč/t. 6

BUFKA, Aleš, MINISTERSTVO PRŦMYSLU A OBCHODU. Brikety a pelety v roce 2011. mpo.cz [online]. Praha, 14. 12. 2012 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://download.mpo.cz/get/47484/53550/594507/priloha001.pdf.

18

Současný trend nízkoenergetického bydlení tak nasvědčuje na jeho nevhodnost pro domácnosti a předpoklad vyuţití pro jiné oblasti například v prŧmyslu.7 Graf 9: Vývoj spotřebitelských cen uhlí v průběhu let 2006 aţ 2012 12,000

Kč/t (vč. daní)

10,000

Koks

Černé uhlí

Brikety

Hnědé uhlí

8,000 6,000 4,000 2,000 leden březen květen červenec září listopad leden březen květen červenec září listopad leden březen květen červenec září listopad leden březen květen červenec září listopad leden březen květen červenec září listopad leden březen květen červenec září listopad leden březen květen

0

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat. BUFKA, Aleš, MINISTERSTVO PRŦMYSLU A OBCHODU. Ceny pevných paliv pro domácnosti k 30. 6. 2012. mpo.cz [online]. Praha, 4. 12. 2012 [cit. 2013-02-17]. Dostupné z: http://download.mpo.cz/get/47373/53456/594277/priloha001.pdf., BUFKA, Aleš, MINISTERSTVO PRŦMYSLU A OBCHODU. Uhlí, koks a brikety v České republice v roce 2007. mpo.cz [online]. Praha, 16. 2. 2009 [cit. 2013-02-17]. Dostupné z: http://download.mpo.cz/get/37636/41975/500500/priloha001.pdf.

U cen energií se dá více méně předpokládat, ţe dojde k jejich nárŧstu. V současnosti ale tyto velmi výrazné rŧsty cen zpŧsobují, ţe lidé musí učinit rŧzná dlouhodobá opatření proti tomuto nepříznivému vývoji. Energeticky efektivní domy či energeticky úsporná rekonstrukce se nabízí jako vhodná moţnost jak tyto náklady velmi výrazně zmenšit, v některých případech i dokonce zcela odstranit. Tyto vynaloţené náklady na úsporná opatření z počátku představují větší částky, ale v poměru se stále se zvyšujícími náklady na energie v budoucnu se jedná o mizivou část. Lidé stále hledají nová opatření a inovace jak zamezit velkým nákladŧm. Jedním z těchto nových přístupŧ jsou jiţ zmíněné pelety. Pelety zaznamenaly na trhu pro uţivatele rodinných domŧ obrovský rozmach. Jejich cena se v poměru s dobou, kdy byly uvedeny na trh, téměř nezměnila. Kotle na pelety jsou velmi poptávaným produktem a v posledních letech se těší stále většímu zájmu. Rŧst cen elektřiny a plynu je dlouhodobý problém, který bude probíhat i nadále a jen nahrává skutečnosti, ţe je potřeba provádět energeticky efektivní rekonstrukce a výstavbu budov.

7

OKD. Uhlí: tradiční zdroj energie. okd.cz [online]. ©2012 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.okd.cz/cs/tezimeuhli/uhli-tradicni-zdroj-energie.

19

1.2 Energeticky efektivní budovy Za energeticky efektivní budovy jsou označovány budovy, které jsou energeticky úsporné, mající kvalitní vnitřní prostředí se stálou teplotou a přísunem čerstvého vzduchu, jichţ bylo dosaţeno pomocí cílených energeticky efektivních opatření. Do tohoto označení spadají budovy hodnocené jako nízkoenergetické, energeticky pasivní, energeticky nulové, energeticky nezávislé a plusenergetické domy. Jejich označení se odvíjí dle jejich potřeby tepla na vytápění za rok. Graf 10 na toto hodnocení poukazuje. Aby tohoto označení budova dosáhla, musí být jiţ na počátku návrhu budovy záměr navrhovat energeticky úspornou budovu. Tato energeticky úsporná opatření se totiţ promítají do budovy dříve neţ je stavba dokončena. Do návrhu tak vstupují faktory jako je tvar budovy, pouţité materiály, počet osob, které budou budovu uţívat, orientace budovy na světové strany, apod. U takovýchto úsporných budov je zásadním záměrem dosáhnutí kvalitní obálky budovy z hlediska tepelně technického resp. je zde snaha co nejvíce minimalizovat tepelné ztráty. Tímto opatřením tak nebude nutné instalovat zdroj vytápění s vysokým výkonem, ale jen takový, který zabezpečí potřebu tepla pro vytápění domu. Instalováním výkonově slabšího zdroje vytápění se oproti výkonově vyššímu ušetří finanční prostředky, které mohou být následně vloţeny do zateplení, které bude představovat další zvýšené investiční náklady. Takovéto obdobné myšlenky jsou řešeny v celém návrhu budovy tak, aby byla budova co nejefektivnější. Proto jsou dále i nalézány co nejvhodnější typy zdrojŧ vytápění, aby i při této velmi nízké potřebě tepla na vytápění byly provozní náklady co nejniţší. Těmito cílenými opatřeními tak energeticky efektivní budovy dostály svého označení. Provozní náklady jsou co nejvíce sniţovány, tepelné ztráty jsou minimální a vnitřní klima budovy je zdravotně šetrné a vyhovující. Větrací systémy dodávají čerstvý vzduch a zpětně vyuţívají teplo z jiţ pouţitého vzduchu. Okna orientovaná na správné světové strany získávají pasivní solární zisky. Tyto a mnoho dalších faktorŧ dělají budovy energeticky efektivní a tím i úsporné. Celkově je podstatnou myšlenkou efektivnost, na kterou se u těchto domŧ hledí především.

20

Graf 10: Členění budov dle kategorie roční měrné potřeby tepla na vytápění Běţná výstavba kWh/(m2.a)

Výstavba dle norem Nízkoenergetický dŧm Téměř pasivní dŧm Pasivní dŧm Nulový dŧm

0

0 5 15 20

50 50

80

100

150 150

180

200

220

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat. TYWONIAK, Jan et al. Nízkoenergetické domy 2 (principy a příklady). 1. vydání. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2061-6.

Nízkoenergetické domy jsou mezi veřejností asi nejznámější energeticky úspornou budovou. Jejich potřeba tepla na vytápění mŧţe být maximálně 50 kWh/(m2.a). Tento typ výstavby je v sektoru energeticky efektivních domŧ asi nejpočetnější. V případě, kdy se mluví o úsporném bydlení, má se na mysli právě nízkoenergetický dŧm. Zásluhu této četnosti na tom jistě má schopnost stavebníkŧ se do kritéria 50 kWh/(m2.a) výpočetně, ale i reálně dostat. Tento typ výstavby se historicky plně rozvinul v Německu, kde je v současné době mnoho těchto budov. V Německu se dále rozvinul další standard, který vznikl postupným zlepšováním energeticky úsporných vlastností nízkoenergetického domu. Tak vznikl pasivní dŧm. Oproti nízkoenergetickému domu je jeho výskyt v České republice menší. Je to dáno přísnějšími poţadavky, kterých musí být dosáhnuto, aby se dŧm povaţoval za pasivní. Jeho potřeba tepla na vytápění je do 15 kWh/(m2.a). Tento typ výstavby je charakteristický tím, ţe v něm není navrhnut tradiční vytápěcí systém, jelikoţ zde vytápění hraje vedlejší roli. Dále je v něm zaručeno zdravotně kvalitní vnitřní prostředí, které je zajištěno po celý rok. V energeticky efektivní výstavbě mŧţe dojít k případu, ţe dŧm prvotně navrhovaný jako pasivní, ve skutečnosti po provedených testech reálných vlastností domu, spadá do nízkoenergetického standardu. Tento problém mŧţe nastávat i u dalších energeticky efektivních standardŧ, neboť je tím názorně ukázáno, ţe dosáhnutí poţadavkŧ těchto budov je velice sloţité, a to nejenom v prvotním výpočtu návrhu, ale zejména při výstavbě domu, kde musí být zohledněna preciznost stavební práce. Dalším standardem je nulový dŧm, u něhoţ je potřeba tepla na vytápění ohraničena 5 kWh/(m2.a). Tímto kritériem získal i své označení jako dŧm, jehoţ potřeba tepla na vytápění se blíţí k nule. V České republice se tento standard ani nevyskytuje, protoţe jeho poţadavky jsou uţ málo dosaţitelné. Investičně se dostává i do draţší kategorie budov, v dŧsledku dosaţení lepších úsporných opatření. Potřeba tepla na 21

vytápění a přípravu teplé vody je zde plně zabezpečena obnovitelnými zdroji energie, tudíţ zde klasický systém vytápění neexistuje. Jeho systém toto zabezpečuje skrze vyuţívání solární energie. Výstavba těchto domŧ je tak omezována vhodnými podmínkami a investicemi. Zbylé dva standardy nejsou na grafu uvedeny, neboť si svoji potřebu tepla na vytápění zabezpečují sami. Jedná se o energeticky nezávislý dŧm, který uţ svým názvem odpovídá jeho standardu. Hlavní u tohoto domu je to, ţe není napojen na elektrickou veřejnou sít. Elektrickou energii si zabezpečuje soběstačně, a je tak schopen pokrýt celou svoji potřebu na vytápění, ohřev vody, spotřebiče či osvětlení pomocí solární energie v zásobnících, které jsou u tohoto standardu nutné. Tento typ výstavby je vhodný v odlehlých oblastech, kde jsou dobré podmínky pro získávání solární energie. Posledním energeticky efektivním standardem jsou plusenergetické domy, které jsou návrhově obdobné, s tím rozdílem, ţe tyto domy jsou napojeny na elektrickou veřejnou sít z dŧvodu, ţe vytvářejí elektrické přebytky, které odprodávají do této sítě. Je nutné uvést, ţe všechny tyto standardy nejsou výhradně určeny jen k bydlení, a tak se v České republice dnes mŧţeme setkat s administrativními budovami či mateřskou školkou v pasivním standardu.

1.3 Vliv úsporných opatření na energetickou náročnost budov Schéma bilance budovy poukazuje na energetické děje, které se odehrávají v budově. Budova se skládá ze tří hlavních zón. Zóna samotné budovy, ve které je přijímáno teplo z otopné soustavy, vyuţíváno tepelných ziskŧ a rekuperace, ale také, ve které se odehrávají tepelné ztráty. Dále zónu otopné soustavy se zdrojem vytápění, která dodává teplo do budovy a poslední třetí zónu, zabezpečující ohřev teplé vody. I v těchto posledních dvou zónách dochází také ke ztrátám. Takováto či obdobná schémata jsou základem pro výpočet a návrh energetické náročnosti budovy.

22

Obrázek 2: Základní moţné schéma energetické bilance budovy

teplo dodané z otopné soustavy dodaná energie

rekuperace ztráta výměnou vzduchu ztráta prostupem tepla

tepelné ztráty

teplo spotřebičŧ primární energie

nevyuţité zisky

tepelné zisky

celek budovy

teplo od osob

pasivní solární zisky

budova

otopná soustava se zdrojem tepla příprava teplé vody ohřev vody

vyuţití zpětně získané energie z technologických procesŧ (např. odpadní teplo výrobního areálu)

ztráty technického systému – únik tepla a nevhodná regulace

Zdroj: Vlastní úprava. TYWONIAK, Jan et al. Nízkoenergetické domy 2 (principy a příklady). 1. vydání. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2061-6.

Plášť budovy je z hlediska tepelné ochrany velice problémovou částí. Jedná se o konstrukce obvodových stěn s výplněmi otvorŧ a ustupujícími konstrukcemi, střešní konstrukcí a spodní částí budovy. Předpokladem tohoto pláště je, ţe zamezí tepelným ztrátám a v místnostech udrţí teplo, které si budova zajistila. Moţných zdrojŧ vytápění je na trhu celá škála, zejména se rozčleňují, zda pouţívají obnovitelné nebo neobnovitelné zdroje energie. Často dochází k jejich kombinaci, a to právě u těch budov, které si chtějí zajistit energetické úspory a chtějí efektivně hospodařit s provozem budovy. Dále dochází i ke kombinacím s přípravou teplé vody. Zateplením pláště budovy a výměnou otvorových výplní, skrze které dříve docházelo k infiltraci vzduchu a unikalo teplo díky nedostatečným tepelně technickým vlastnostem a netěsnostem, dojde k tomu, ţe se tato obálka utěsní. V souvislosti s nedostatečným větráním okny poté dojde k nemalým problémŧm. Sektor problematiky větrání tak dosahuje čím dál většího významu a stává se faktorem, zajišťující v budově kvalitní hygienické prostředí. Další schéma pojednává o tepelných ztrátách. Znázorněny jsou základní tepelné ztráty, ke kterým v budově dochází. Systémová hranice budovy znázorňuje oblast, ve které je zajištěno vytápění, a ve které se odehrávají tepelné ztráty. Místa v budově, ve kterých dochází k úniku tepla, jsou nazývány tepelné mosty. Jejich vznik je zapříčiněn především nesprávným konstrukčním návrhem nebo nesprávnou realizací při výstavbě. Vznikají v detailech konstrukce tam, kde jsou na sebe napojeny dva odlišné stavební materiály nebo v samotných

23

stycích napojení konstrukce. Těchto moţných stykŧ, kde k tomuto mŧţe docházet, je celá řada. Obrázek 3: Schéma budovy s přehledem jejich moţných tepelných ztrát měrná ztráta prostupem tepla přes nevytápěné prostory systémová hranice budovy

tepelná propustnost obvodovým pláštěm mezi vytápěným prostorem a vnějším prostředím

chráněný prostor

měrná ztráta prostupem tepla přes nevytápěné prostory

prostory bez poţadavkŧ

ustálená tepelná propustnost přes zeminu

Zdroj: Vlastní úprava. TYWONIAK, Jan et al. Nízkoenergetické domy 2 (principy a příklady). 1. vydání. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2061-6. Vlastní úprava.

Ke vzniku takovýchto tepelných ztrát by mělo zamezit právě dostatečně navrhnuté souvislé zateplení pláště budovy. Mezi typická místa, kde dochází k tepelným mostŧm, se označují styky obvodové stěny se střešní konstrukcí, styk obvodové stěny a stropu v místě balkonové desky, styk obvodové stěny a okenního rámu a styk obvodové stěny se základem a podlahou na terénu apod. K tomuto problému je vydáno mnoho publikací, které se tímto problémem detailněji zabývají. Jedná se tedy o jeden z hlavních dŧleţitých problémŧ. Se sniţujícími energiemi v budově tak bude toto téma současně nabývat na významu a to tak, jak se budou technologie vyvíjet.

1.3.1 Prvotní stavebně-energetické předpoklady Budova mŧţe být cílenými energeticky úspornými opatřeními výrazně ovlivněna a tak dosáhnuta její niţší spotřeba energie na vytápění a co nejvíce zamezeny tepelné ztráty. Těchto opatření je celá řada a jsou vybírána na základě technických moţností budovy a ekonomických moţností investora. Volba daného opatření je zvolena podle toho, v jaké fázi ţivotního cyklu se budova v současné době nachází. Základním opatřením, které je moţné provést před tím, neţ začne výstavba, je samotný návrh a umístění budovy. Jedná se o opatření, která jsou ovlivnitelná jen na začátku výstavby. Jedním z nich je volba místa výstavby, která tak představuje základní faktor, od kterého se odráţí celkový návrh budovy.

24

Konkrétní teploty vnějšího vzduchu jsou v jednotlivých oblastech zcela individuální. Nejedná se jen o rŧzné teplotní rozdíly z hlediska oblasti státŧ, ale teplotní rozdíly se projevují i v místních podmínkách sousedícího pozemku. Je to zapříčiněno místními poměry, které mají tyto hodnoty zcela individuální. Jsou reprezentovány rŧznou výškou údolí, vrcholem svahu, sklonem svahu, větrnými poměry. Tepelná ztráta budovy se zvětšuje tím více, čím je teplota vnějšího vzduchu niţší. Brány jsou tak v úvahu i teploty vnějšího vzduchu v konkrétních měsících či v prŧběhu dne (ranní, denní kolísání a večerní teploty). Teploty vnějšího vzduchu jsou dále rŧzné i změnou nadmořské výšky. Teplota vnějšího vzduchu v oblasti výstavby budovy je tak ovlivněna řadou faktorŧ. Hodnoty jsou rŧzné jak na vrcholu svahu, v souvislé bytové výstavbě nebo na volném prostoru apod. Výhodné teploty vnějšího vzduchu jsou tak pro výstavbu budovy na jiţních svazích a v jejich větším seskupení. V místních podmínkách dále ovlivňuje tepelné ztráty rychlost větru a jeho směr. S tím je v souvislosti součinitel prostupu tepla. Rychlost větru zvětšuje tepelnou ztrátu budovy, která je zvyšována dŧsledkem zvýšení součinitele přestupu tepla, a tím i zvýšení součinitele prostupu tepla, a dále také tepelnou ztrátou infiltrací. V České republice je prŧměrná rychlost větru okolo 3 aţ 5 m.s-1, mŧţe se ale i vyskytovat do 18 m.s-1. Výhodně jsou na tom tedy budovy stavěné mimo údolí a vrcholkŧ kopcŧ apod. K místním oblastem patří i faktor vlhkost vzduchu a atmosférických sráţek, které zvětšují obsah vlhkosti v obvodových konstrukcích a tím zvětšují tepelné ztráty. Posledním faktorem, pŧsobící na budovy v místních oblastech, je sluneční záření. Na budovy pŧsobí z hlediska její energetické bilance, ale velice příznivě. Velmi napomáhá úspoře energií v budově, a to jak pasivním, tak aktivním získáváním této energie. Tento faktor je ovlivňován orientací budovy. Plochy budovy orientované na jiţní stranu tak podstatně více vyuţívají sluneční energie. Budova vhodně řešena svou geometrií také napomáhá sníţením spotřeby energie a zamezením teplených ztrát. Docilováno je toho zmenšováním plochy ochlazovaných konstrukcí v daném určujícím poměru A/V, kde A je objem budovy a V plocha ochlazovaných konstrukcí. Čím je tato hodnota menší, tím lépe. V souvislosti s tím je uvaţována kompaktnost budovy. Jde o zmenšování ochlazovaných ploch tím, ţe jsou budovy doslova vázány do jednoho celku. Neposledním opatření, které je vhodné ovlivnit při návrhu budovy, je její dispoziční řešení. Rozlišují se zde vytápěné a nevytápěné prostory, u kterých se udává, ţe vytápěné prostory by měly na sebe přiléhat. Dále je s tímto opatřením uvaţováno získávání ziskŧ ze slunečního záření na plochy budov orientované na jih. Pomocí orientace jednotlivých místností je tak pasivně vyuţíváno energie ze slunečního záření. Efektivně

25

orientovaná okna zajišťují sniţování spotřeby energie na vytápění. U tohoto opatření je dáván do návaznosti stínící faktor, jako jsou sousedící budovy, vegetace, apod., nebo naproti tomu záměrné opatření jako ţaluzie apod. k zamezení přehřívání budovy.8

1.3.2 Stavební konstrukce Kvalitní obálka budovy představuje asi nejdŧleţitější faktor, kterým se energetické úspory dají výrazně sníţit. Skladba obvodové konstrukce se tak stává velmi významnou částí pláště budovy, neboť tvoří převáţnou část plochy. Jedná se i o nejčastější případ jak docílit energetických úspor v budově. Vhodně zvolená skladba je předpokladem kvalitního prostředí v budově a úsporného vytápění. V případě, kdy má obvodová stěna nedostatečné tepelně izolační vlastnosti, se opatřuje zateplením, které mŧţe být provedeno jak vnější tak vnitřní. Vnitřní zateplení je přímo prováděno v jednotlivých místnostech. Jeho nespornou výhodou jsou nízké prvotní investiční náklady ve srovnání s vnějším zateplením, a to také z dŧvodŧ, ţe není nutno provádět stavbu lešení. Mezi velká omezení se v dŧsledku tohoto opatření řadí zmenšení plochy místností a nutnost uzpŧsobení prvkŧ, jako například radiátorŧ v místnosti. K takovýmto řešením dochází u těch budov, které nechtějí změnit ráz fasády budovy jako u jiţ zmíněných historických budov. Mezi výrazná omezení, která oproti tomu vnější izolaci dává na význačné výhodě, je zamezení vzniku tepelných mostŧ. Součástí obvodové konstrukce jsou prvky přinášející nezbytné světlo do místností. Okna, dveře či jiné prvky (neboli otvorové výplně) nebo prŧsvitné konstrukce zajišťují osvětlení místností, hygienickou a psychologickou funkci a představují tak části, které jsou na obvodovém plášti nejpočetnější. Právě tyto prvky představují nejslabší část pláště budovy. Jejich materiálové řešení je vcelku rŧznorodé. Na trhu jsou nejvíce poskytována okna s plastovým rámem (s vnitřním ocelovým výztuţným rámem), dřevěným, hliníkovým, či kombinací těchto materiálŧ. Jelikoţ se jedná o nejslabší článek v plášti budovy, tak jsou právě na tyto prvky kladeny velmi přísné poţadavky z hlediska tepelně technických, ale také zvukově izolačních. Rámy plastových oken a dveří mají profil z několika komor, zajištující tak lepší vlastnosti. Okenní tabule jsou vyráběny v současné době standardně s dvojskly nebo s trojskly, která jsou navrhována zejména v energeticky efektivních budovách. Tabule skel jsou vyplňovány vzácnými plyny, zajišťující ještě lepší tepelně izolační vlastnosti. Vývoj těchto prvkŧ na trhu zaznamenal opravdu veliký nárŧst. Okna se tak stávají předností na

8

ŘEHÁNEK, Jaroslav, Antonín JANOUŠ, Petr KUČERA a Jaroslav ŠAFRÁNEK. Tepelně-technické a energetické vlastnosti budov. 1. vydání. Praha: Grada, 2002. ISBN 80-7169582-3.

26

obvodovém plášti. Problém mŧţe být jen z hlediska jejich usazení do stavebního otvoru, jde tedy znovu o problém při provádění na stavbě. Mezi části, které jsou dále součástí pláště budovy, se řadí střešní konstrukce. Střešní konstrukce patří mezi ty konstrukce, které jsou nejvíce vystaveny povětrnostním vlivŧm. Jsou tak na ně vyvíjena přísná kritéria, a to nejen tepelně technická. Tento segment trhu nově přinesl systémy skladby konstrukcí, ve kterých jsou jiţ výrazné tloušťky tepelných izolací a nové střešní a klempířské konstrukce. Ploché střechy ve svých začátcích v 60. letech trpěly mnoha konstrukčními problémy. V současné době jsou tyto střechy ve svých detailech promyšleně řešeny a tak vyuţívány i na energeticky efektivní domy. U starších typŧ střech jsou nalézána vhodná řešení pro jejich rekonstrukce a stávají se tak z hlediska jejich tepelně izolačních vlastností velmi kvalitní konstrukcí. Nedochází tak uţ jenom k dodatečně vloţené tepelné izolaci mezi krokve, jak tomu bylo dříve. U spodní části budovy, která je také součástí pláště budovy, jsou z hlediska tepelně technického kladeny poţadavky zejména na stěny suterénu a podlahu nad zeminou. U této části budovy jsou nejhŧře proveditelná dodatečná opatření. Spodní část stavby je tak charakteristická problémy v dŧsledku pŧsobení zemní vlhkosti. U energeticky efektivních domŧ se s výstavbou spodní části budovy vŧbec nesetkáme. Je to hlavně z dŧvodu zbytečného prodraţování celkové stavby. Tabulka 2: Vývoj vybraných součinitelů prostupu tepla konstrukcemi Název

1962

1964

1977

1992

1994

2002

2005

2007

2011

EPD

Stěna vnější (těţká)

1,09

1,08

0,89

0,50

0,46 (0,33)

0,38 (0,25)

0,38 (0,25)

0,38 (0,25)

0,30 (0,25)

0,18 aţ 0,12

Střecha plochá a šikmá se sklonem do 45° včetně

0,67

0,67

0,51

0,33

0,32 (0,23)

0,24 (0,16)

0,24 (0,16)

0,24 (0,16)

0,24 (0,16)

0,15 aţ 0,10

Střecha šikmá se sklonem nad 45°

-

-

-

0,33

0,46 (0,33)

0,38 (0,25)

0,38 (0,25)

0,38 (0,25)

0,30 (0,20)

0,18 aţ 0,12

0,67

0,67

0,97

0,37

0,33 (0,23)

0,30 (0,20)

0,30 (0,20)

0,30 (0,20)

0,30 (0,20)

0,15 aţ 0,10

Podlaha nad nevytápěným prostorem

-

-

1,54

-

-

0,60 (0,40)

0,60 (0,40)

0,60 (0,40)

0,60 (0,40)

0,30 aţ 0,20

Stěna vnitřní k nevytápěným prostorám

-

-

1,80

-

0,95

0,60 (0,40)

0,60 (0,40)

0,60 (040)

0,60 (0,40)

0,30 aţ 0,20

Okna

-

-

3,70

2,70

2,52

1,80 (1,20)

1,70 (1,20)

1,70 (1,20)

1,50 (1,20)

0,80 aţ 0,60

Strop pod neizolovanou pŧdou

EPD - energeticky pasivní dŧm Čísla uvedená v závorkách představují doporučené hodnoty

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat. ATELIER DEK. Vývoj a závaznost tepelně-technických poţadavkŧ. atelier-dek.cz [online]. [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://atelier-dek.cz/docs/atelier_dek_cz/clanky/0029vyvoj-a-zavaznost-teptech-pozadavku/2007-01-vyvoj-a-zavaznost-tepelnetechnickych-pozadavku.pdf.

27

Tabulka ukazuje, k jakému vývoji poţadavkŧ na konstrukce docházelo u vybraných typŧ konstrukcí. Součinitel prostupu tepla je jednotkou pouţívanou při stanovování tepelných ztrát daného prvku, jehoţ měrná jednotka je [W/(m2.K)]. Určuje jaké má konstrukce tepelně izolační vlastnosti. Čím je jeho hodnota menší, tím je konstrukce tepelně izolačními vlastnostmi lepší. Přesněji řečeno, součinitel prostupu tepla udává, jaké mnoţství tepla projde jedním metrem čtverečním daného prvku či konstrukce při rozdílu teploty vzduchu uvnitř a vně. Z tabulky se dá předpokládat, ţe poţadavky kladené v současné době pro energeticky pasivní dŧm budou díky směrnici Evropské unie do roku 2020 poţadovány pro běţnou výstavbu domu.

1.3.3 Zdroje vytápění a ohřevu teplé vody Zdroje tepla jsou zařízení, jeţ dokáţou přeměnit energii obsaţenou v palivu v tepelnou energii a dále ji odevzdat prostřednictvím teplonosné látky do místa spotřeby. Moţné zdroje tepla jsou rŧzné druhy kotlŧ, kamen, tepelných čerpadel, kogeneračních jednotek apod. Otopná soustava celý proces získávání tepla zabezpečuje, umoţňuje distribuovat tepelnou energii, spalovat rŧzné druhy energií a odvádět spaliny. Technická místnost neboli tzv. kotelna musí být dostatečně větrána z dŧvodu bezpečnosti. Umístění zdrojŧ tepla se odráţí dle jejich výkonu. Malé zdroje tepla mohou být například umísťovány do bytových či jiných prostor, dobře větraných. Rozdělují se na stacionární, které jsou umísťovány na podlahu a nástěnné, které jsou osazovány na stěnu. V případě pevných nebo kapalných paliv jsou tyto zdroje umisťovány na nejniţším podlaţí. Samotné palivo tak také určuje, kde se zdroj tepla zřídí. Dále se zdroje tepla liší dle druhu paliva, tedy na tuhá paliva jako je uhlí, dřevo, koks, brikety, a také na kapalná a plynná. V neposlední řadě je také moţnost vyuţívání elektrické energie 9. Nejvíce vyuţívaným palivem je tradičně zemní plyn s pouţitím kondenzačního kotle. V současné době stoupá zájem o kotle na pelety jako palivo, zařazující se mezi obnovitelné zdroje energie. Patří sem i vyuţívání slunečního záření v podobě aktivních solárních systémŧ. Jedná se o fotovoltaické systémy, které přeměňují sluneční záření v elektrickou energii a naproti tomu fototermické, ve kterých je sluneční záření odebíráno pomocí kapalného média. Obnovitelné zdroje energie jsou tak velmi ţádaným zařízením, které mŧţe být kombinováno s dalšími zdroji nebo mŧţe zabezpečovat jen ohřev teplé vody. Mezi další podobná úsporná opatření se řadí tepelná čerpadla. Jedná se o zařízení, u kterého je jeho princip fungování často přirovnáván k opačnému fungování domácí chladničky. Zařízení dokáţe odebírat teplo ze vzduchu, vody a pŧdy pomocí teplonosné látky. Samo tepelné čerpadlo potřebuje zdroj 9

PETRÁŠ, Dušan et al. Vytápění rodinných a bytových domů. 1. vydání. Bratislava: Jaga, 2005. ISBN 80-8076-020-9.

28

energie elektrickou energii, protoţe ve svém systému má zakomponovaný kompresor. Podle toho, kde tepelné čerpadlo odebere teplo a kam ho předá, se člení podle jeho druhu. Klasifikují se tedy tepelná čerpadla voda-voda, země-voda a vzduch-voda. Tepelná čerpadla země-voda, odebírající teplo ze země, ho získávají přes zemní kolektory. U tepelných čerpadel voda-voda se jedná o draţší typ, protoţe je ve většině případŧ zapotřebí provést vrt do zeminy, který tak samotný zdroj velmi zdraţuje. Jako další zdroj jsou vyuţívány kogenerační jednotky, které spalováním zemního plynu zároveň vyrábí elektrickou energii a teplo. Obdobným zdrojem jsou kompaktní agregáty, které téţ kombinují rŧzné varianty. Jedná se o zdroj prvotně vyvinutý pro energeticky efektivní domy. Zařízení tak například kombinuje funkci ohřevu teplé vody a řízeného větrání.

1.3.4 Větrání Samotným větráním okny sice dochází k potřebné výměně vzduchu, ale zároveň dochází k tepelným ztrátám. Řízené větrání tak nabírá stále většího významu. Instalací řízeného větrání s rekuperací se zajistí vyuţívání tepla z odpadového vzduchu a jeho odvádění a neustálý přísun čerstvého vzduchu. Rekuperace pracuje na principu vyuţívání tepla z odpadního vzduchu z místností a jeho bezkontaktního ohřevu přicházejícího chladného vzduchu do budovy. Rekuperační jednotky jsou tak dalším prvkem v energeticky efektivní budově, které částečně přispívají k úspoře energií v budově.

1.4 Vztah energetické náročnosti k trţní hodnotě nemovitosti Jak se budou budovy energeticky úsporně rekonstruovat či stavět v některé z těchto energetických standardŧ, tak se bude jistě měnit jejich hodnota. Tady nastávají na trhu s realitami výrazné změny. V současné době, kdy počet nízkoenergetických nebo pasivních budov je u nás jen pár stovek případŧ, se tak jeví jako nadstandardní. Opravdu tomu tak i je, protoţe některé druhy technických zařízení se ve standardní budováni neobjevují. Nyní mají tedy určitou přidanou hodnotu. Jejich spotřeba energie je nízká, provoz je automatizován a je u nich zajištěn přísun čerstvého vzduchu. Provedená úsporná opatření, do kterých se rozhodl investor vloţit své finanční prostředky, pro něj začínají představovat jistou výhodu na trhu s ostatními budovami. Ušetří tak nejen provozní náklady, ale zvyšuje si tak šanci na případný prodej nemovitosti a získání lepší prodejní ceny. Tato opatření nejsou nyní běţná a jsou tak ohodnocována jako nadstandardní a lidé tak do nich musí více investovat. Obrat nastane v okamţiku, kdy bude výstavba energeticky efektivních budov běţná a ceny by tak měly být

29

srovnatelné. Ohledně problematiky oceňování nemovitostí bude nutné najít ten správný přístup, který co nejlépe vystihuje onu nadstandardnost. Graf 11: Indexy realizovaných cen bytů v České republice v období let 2008 aţ 2012 Indexy realizovaných cen bytů

190.0 Byty v rodinných domech Byty v rodinných domech - odhad Byty v bytových domech Byty v bytových domech - odhad

180.0 170.0 160.0 150.0 140.0 130.0 120.0 110.0

Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 2008 2008 2008 2008 2009 2009 2009 2009 2010 2010 2010 2010 2011 2011 2011 2011 2012 2012 odhadodhad

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Ceny bytŧ. czso.cz [online]. ČSÚ, [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ceny_bytu.

Znázorněný graf ukazuje, jaká je v dnešní době situace s prodejními cenami bytŧ. Od roku 2008 byl předpoklad stálého rŧstu, ovšem z dŧvodu krize uskutečněné na začátku tohoto roku dochází k útlumu cen a k jejich poklesu. Energeticky efektivní budovy tak mají jedinečnou příleţitost uplatnění na trhu, protoţe zájemci o bydlení budou chtít nemovitost s určitou přidanou hodnotou, aby jim jejich hodnota nemovitosti v budoucnu neklesla. V grafu byl za cenový základ zvolen rok 2005 (prŧměr 2005 = 100).

1.4.1 Metodiky oceňování nemovitostí Do základních přístupŧ jak zjistit hodnotu nemovitosti spadají dva přístupy. Trţním oceněním, které zjišťuje trţní hodnotu nemovitosti prostřednictvím tří základních metodik ocenění, nákladové, výnosové a porovnávací metodiky. A dále přístup administrativního ocenění, které stanovuje cenu nemovitosti dle metodik uvedených v oceňovací vyhlášce č. 3/2008 Sb. ve znění 387/2011 Sb. k zákonu 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Trţní ocenění nemovitosti stanovuje trţní hodnotu, která je v zákoně o oceňování majetku definována obvyklou cenou, jeţ udává cenu, která byla dosaţena při prodeji stejného či obdobného majetku ke dni ocenění. Trţní ocenění by tak mělo odráţet skutečnou trţní hodnotu. Trţní oceňování je tedy prováděno pomocí následující metodiky:

30

a) metody nákladové, určující náklady, které by byly nutné vynaloţit na znovupořízení stejné či obdobné nemovitosti ke dni ocenění, b) výnosové metody, určující hodnotu nemovitosti na základě součtu kapitalizovaných výnosŧ, které vychází z výnosu dané nemovitosti, c) porovnávací metody, která stanovuje hodnotu nemovitosti na základě porovnání obdobných nemovitostí s jejich realizovanými cenami při prodeji. Ad a) Nákladová metoda Nákladová metoda (metoda věcné hodnoty) vychází z předpokladu, ţe hodnota nemovitosti je určena hodnotou reprodukčních nákladŧ budovy s obdobnými vlastnostmi jako oceňovaná nemovitost. Reprezentuje náklady, které bylo nutno vynaloţit na její výstavbu. Reprodukční cena se zjišťuje několika zpŧsoby. Představuje cenu, za kterou by bylo moţno pořídit shodnou budovu i s jejími nedostatky. Výpočet lze provést pomocí individuální databáze cen, kde jsou neustále shromaţďovány informace o skutečně realizovaných nákladech na výstavbu, nebo pomocí cenového předpisu, tedy prováděcí vyhlášky zákona o oceňování majetku. Dále je moţno pouţití ceníku stavebních prací v některých případech s agregovanými cenami. Také samotným rozpočtováním, které nejlépe zobrazuje reprodukční cenu nebo přepočtením pořizovací ceny na její současnou cenu. A posledním moţným zpŧsobem je porovnáním v případě stejného majetku. Od takto zjištěné ceny je pak nutné zohlednit stáří objektu tedy ţivotnost, a to ţivotnost technickou, právní, ekonomickou a morální. Dále je třeba zohlednit opotřebení budovy a ekonomické a funkční nedostatky. Ad b) Výnosová metoda U výnosové metody (příjmové metody) je pohlíţeno na nemovitost jako na věc, která je schopna přinášet výnos. Hodnota výnosové metody je obvykle indikována jako niţší, oproti metodě porovnávací. Slouţí tak i jako pomŧcka k ověření správnosti zjištění porovnávací hodnoty. Současně jsou obě tyto metody nejčastěji vyuţívány, a to jednak z dŧvodu doloţit zjištěnou hodnotu více neţ jednou metodou, a jednak z hlediska přání klienta. Ohledně pojmu výnosové hodnoty se jedná o trţní hodnotu nemovitosti, která je rovna výnosŧm, které by mohla daná nemovitost přinášet. Její výpočet vychází ze součtu všech předpokládaných budoucích čistých výnosŧ z pronájmu dané nemovitosti. Jelikoţ se zde jedná o budoucí výnosy, je nutné je převést na současnou hodnotu, tedy diskontovat. Výnosová hodnota nemovitosti je pak tedy součet těchto diskontovaných předpokládaných budoucích čistých výnosŧ, která daná oceňovaná nemovitosti přináší ze svého pronájmu.

31

Ad c) Porovnávací metoda Porovnávací metoda (metoda srovnávací či komparativní) vychází z metodiky porovnání oceňované nemovitosti se stejnými nebo obdobnými nemovitostmi porovnatelných parametrŧ, které byly za určitých porovnatelných podmínek prodány. U této metody je kladen dŧraz zejména na existenci databáze porovnatelných nemovitostí. Je nutné, aby bylo s majetkem na trhu obchodováno, a aby informace pouţité k porovnání z porovnávaných nemovitostí byly úplné a také pravdivé. Databáze je moţné vytvořit při vlastním šetření, obhlídkou nemovitosti nebo získáním ze softwarových databází. Prodejní skutečnou cenu lze získat z kupní smlouvy na katastrálním úřadu. Oceňovaná nemovitost se následně porovná s porovnatelnými nemovitostmi, u kterých se zohlední jejich odlišnosti pomocí korekčních činitelŧ. Je tedy dŧleţité, aby byla vhodně vybírána porovnatelná nemovitost porovnatelných parametrŧ. V metodice porovnávací metody nastává problém tehdy, kdy není moţno nebo je obtíţné nalézt porovnávanou nemovitost. Tato situace vzniká především u těch staveb, které jsou jedinečné nebo jeţ nejsou běţné. Mŧţe se jednat o kulturní památky, inţenýrské stavby apod.10 Administrativní ocenění zjišťuje cenu dané nemovitosti na základě metodiky, uváděné v prováděcí vyhlášce. Ocenění tak udává cenu zjištěnou cenovým předpisem. Metodika je prováděna pomocí nákladové, výnosové a porovnávací metody. Vyhláška stanovuje podrobný postup jak k této ceně dojít.

1.4.2 Moţné způsoby oceňování energeticky úsporných budov Vývoj energeticky efektivní výstavby jiţ v jeho začátcích nasvědčoval tomu, ţe se do budoucna bude dotýkat i oblasti oceňování nemovitostí. Tento rychlý vývoj měl za následek, ţe předběhl samotnou úpravu legislativy. Jen před necelými 5 lety se začala legislativa uţ výrazněji přizpŧsobovat a doplňovat o prvky oné energeticky efektivní výstavby. Legislativa oceňování nemovitého majetku ovšem zŧstala stejná. Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku tak o úsporných domech ani přímo nehovoří. V roce jeho vydání ani nebyly energetické úspory budov hlavním tématem, jako je tomu dnes, proto se o této problematice zákon ani nezmiňuje. Prováděcí vyhláška č. 3/2008 Sb. ve znění 387/2011 Sb. tohoto zákona rokem 2012 prodělala jisté úpravy, ale ty se nevztahují k tomuto hledisku. Metodologické principy oceňování tak zŧstávají stejné. Problematika oceňování energeticky efektivních budov je tak přenechána na samotném přístupu odhadce či znalce. 10

ORT, Petr. Moderní metody oceňování nemovitostí na tržních principech. 1. vydání. Praha: Aktris, 2007. ISBN 978-807265-113-9.

32

Z tohoto vývoje by se zdálo, ţe je nutné nacházet úplně nové metodologie, kterými by se tyto nemovitosti oceňovaly. Zde je ale dŧleţité podotknout, ţe samotné principy zŧstávají stejné a je podstatné u nich zŧstat a vybrat ty, které tuto problematiku nejlépe vystihují. Případně je nutné přizpŧsobit tyto principy, ve kterých by se tato rŧznost energeticky efektivních budov projevila. Rychlý nástup energeticky efektivních budov na trh zapříčinil, ţe dosud nejsou ţádné závazné či zaţité principy. Je tak třeba najít metodologii, která by toto zohledňovala v celé šíři vývoje této oblasti stavebnictví. Technologie jsou totiţ v neustálém vývoji a i budovy energeticky efektivní jsou ve svých návrzích rŧzné podle dostupných technologií v době výstavby. Práce se dále pokusí obeznámit moţné přístupy a problematiky, jak by se při oceňování energeticky efektivních budov mohlo postupovat. V současné době vyvstává na povrch mnoho problémŧ v oblasti tohoto oceňování. Přístupy oceňování nejsou zaţité a ani budovy energeticky efektivní v současné době nejsou běţným domem, pro který by se investor rozhodl. V nynější staré zástavbě jsou tak tyto domy hodnoceny jako nadstandardní. Nynější doba a postupný její vývoj tak bude představovat pro oceňování těchto budov nejkritičtější začátky, které budou rozhodující. Dŧleţité při oceňování v této oblasti je rozlišit budovy, které jsou standardně stavěny a vyhovují jiţ lepším tepelným poţadavkŧm, neţ byly dříve, nebo budovy, na kterých jsou dodatečně provedena energeticky úsporná opatření a naproti tomu budovy energeticky efektivní. Je tomu tak proto, ţe energeticky efektivní budovy jsou jiţ výrazně odlišné od standardních budov. A to svým celkovým návrhem, protoţe tyto budovy jsou jiţ zpočátku navrhovány s myšlenkou dosáhnutí co nejvyšší úspory energie. Z hlediska ocenění podle cenového předpisu, jak jiţ bylo výše zmíněno, tyto právní předpisy neberou v úvahu energeticky efektivní budovy či jiné úsporné budovy. Samotný rok vzniku této prováděcí vyhlášky, u které dochází jen k pravidelné novelizaci netýkající se energetiky staveb, poukazuje na nynější vhodnou dobu potřeby novelizovat tento předpis. Zastarání tohoto předpisu je jiţ vcelku zřejmé. Problém je jiţ vidět ve zmíněné vyhlášce z hlediska klasifikace standardŧ vybavení budov. U konstrukcí obvodového pláště budovy uvádí, ţe je standardně uvaţována konstrukce zděná z plných cihel minimální tloušťce 450 mm či jiným materiálŧ nebo tloušťkách odpovídající tepelně technickým parametrŧm cihelné zdi z plných cihel v tloušťce 450 mm. Toto dále platí pro konstrukce sendvičové v rŧzných skladbách a materiálech s rŧznými tloušťkami tepelné izolace. V přeneseném slova smyslu tedy uvádí, ţe obvodový plášť mající tepelně technické parametry cihelné zdi tloušťky 450 mm je povaţován za standardní. Současná stavebně fyzikální legislativa však, ale udává

33

minimální parametry obvodového pláště, které jsou jiţ výrazně lepší svými vlastnostmi oproti tepelně technickým vlastnostem cihelné zdi tloušťky 450 mm, které jsou z hlediska poţadavkŧ legislativy nevyhovující. Budovy, které jsou v současné době standardně stavěny jako běţné budovy, nikoli úsporné, vyhovují z hlediska obvodového pláště jiţ mnohem lepším vlastnostem. Tento nesoulad legislativ a současné situace výstavby se tak v této vyhlášce obvodový plášť budovy jeví jako nadstandardní, coţ dává na následné nesrozumitelnosti a špatného ocenění ke zjištění administrativní ceny nemovitosti. K takovýmto podobným nedostatkŧm mŧţe docházet i v jiných případech, jako je například klasifikace standardŧ oken atd. Legislativa je tak v tomto směru zastaralá a ocenění například energeticky efektivní budovy pomocí tohoto předpisu pro učení základu daně z převodu nemovitosti apod. by bylo zcela nesprávné. Tabulka 3: Porovnání tepelně technických vlastností konstrukcí a prvků dle legislativ Konstrukce a vybavení

Součinitel prostupu tepla U [W/(m2.K)] Popis dle prováděcí vyhlášky

Kladený vyhláškou

V současné době kladený pro tyto konstrukce a prvky budovy

1,4

poţadovaný 0,30, doporučený pro těţkou stěnu 0,25, pro lehkou stěnu 0,20, doporučený pro pasivní domy 0,18 aţ 0,12

okno zdvojené 2,9 (dřevěné), okno dvojité 2,7 (dřevěné)

poţadovaný 1,5, doporučený 1,2, doporučený pro pasivní domy 0,8 aţ 0,6

Zděné z plných cihel minimální tloušťky 450 mm z cihel či jiných materiálŧ v menších tloušťkách, odpovídajících z hlediska tepelně technických parametrŧ cihelné zdi z plných cihel v tloušťce 450 mm

Svislé konstrukce

Sendvičové v rŧzných skladbách vrstev s tepelnou izolací o minimální tloušťce 240 mm, dvou i vícevrstvé, odpovídající technickým parametrŧm zdi z plných cihel v tloušťce 450 mm, montované i monolitické samostatné, nenosné v kombinaci se sloupy a tyčovými prvky, montované, monolitické Sendvičové dřevěné s tepelně izolační vloţkou, minimální tloušťka 120 mm, odpovídající tepelně technickým parametrŧm zdi z plných cihel v tloušťce 450 mm, odolné plísni a vyhovující hygienickým normám

Okna

Zdvojená nebo dvojitá špaletová

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat. ČESKO. Vyhláška č. 387 ze dne 30. listopadu 2011 o oceňování majetku a o změně některých zákonŧ, ve znění pozdějších předpisŧ, (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisŧ. In: Sbírka zákonů České republiky. 2011, částka 135, s. 4978-5016. Dostupná také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=6062. ISSN 1211-1244.

Ve vyhlášce (i v případě v nesouladu s předpisy) by se energeticky úsporná opatření budovy promítla do administrativní ceny nemovitosti následovně. Zmíněným nesouladem v předpisech. V případě lepšího obvodového pláště s vyšší tloušťkou izolace apod. Zařazením tohoto úsporného opatření jako konstrukce s lepšími tepelně technickými vlastnostmi a

34

označení jako nadstandardní. Nebo připočtením do obestavěného prostoru budovy tloušťku navýšenou o tepelnou izolaci. V tomto případě, ale v souladu s metodikou vyhlášky. Dále je práce zaměřena na ocenění trţními principy. Z metodiky je moţno pouţití tří metod: nákladové, výnosové a porovnávací. V jakých jejich částech jsou energeticky úsporná opatření do těchto metod promítána, jsou uvedena v jednotlivých metodách dále v textu. Samotná nákladová metoda jistě nebude přesně zobrazovat obvyklou cenu energeticky úsporné budovy, ale bude korektorem základní ceny zjištěné porovnávací nebo výnosovou metodou. Nákladová metoda tak zde má také své místo. Náklady na úsporné budovy tak budou prvotním problémem, se kterými je nutno se seznámit. V případě energeticky efektivních budov se bude jednat o náklady v mnoha případech nové, které se ve standardní výstavbě ani neobjevují. Jde o zařízení jako fotovoltaické panely, tepelná čerpadla, zavedená vzduchotechnika s rekuperační jednotkou, systém řízení budovy, klimatizační jednotka, apod. Bude zde nutné nahlíţet na tato zařízení jako na systémy, které budově sniţují provozní náklady. Například v případě slunečního záření tak zabezpečí ohřátí teplé uţitkové vody a ušetří tak provozní náklady nutné na její ohřev. U takového zařízení se tak bude hledět na jeho návratnost. Tedy za jakou dobu od jeho pořízení se investorovi jeho prostředky vrátí zpět ve formě sníţených nákladŧ na provoz. Prvotní investiční náklady jsou u energeticky efektivních budov předpokládané, ale v porovnání s jejich návratností představují z energeticky efektivních budov vhodnou investici. Prvotní investiční náklady ve vztahu s provozními náklady budovy a jejími návratnostmi zařízení budou hlavní změnou v metodice nákladové metody, ve které se tato energeticky úsporná opatření v budovách do ocenění promítnou. V metodice výnosové metody pŧjde o postup ocenění energeticky efektivní budovy vcelku obdobný jako u standardních budov. Tato energeticky úsporná opatření budov budou ale zohledněna v určitých upravených přístupech. Je nutné zohlednit, ţe energeticky efektivní budovy mají niţší provozní náklady a jejich vnitřní prostředí je kvalitně mnohem lepší neţ ve standardní budově. Tyto výhody ale musely být něčím vykompenzovány, a to vyššími investičními náklady. V případě nájmŧ v těchto budovách jsou předpokládány i vyšší nájmy, neboť se jedná o vyšší komfort. Dalo by se tvrdit, ţe tyto uspořené náklady díky energeticky úsporným opatřením, reprezentují pravidelné měsíční nájmy. Reprezentovaly by tzv. teplé nájemné, ve kterém je zahrnuta energie na vytápění, ohřev vody a elektřina apod. Úprava přístupŧ by se zde týkala provozních nákladŧ, které by byly srovnatelně niţší. Poté poloţky rezerv na renovace, které by se v některých případech také sníţily, z dŧvodu velmi kvalitně navrhovaných vlastností pláště energeticky efektivních budov a jejich materiálovému řešení. 35

Oproti tomu by ale provozní náklady vzrostly díky potřebným pravidelným kontrolám systémŧ zařízení, jako například výměny filtrŧ u rekuperačních jednotek apod. Dále také ono zmíněné vyšší nájemné. A v případech takových energeticky efektivních budov, které si samy zabezpečují celkovou energetickou spotřebu a ještě mají přebytky v podobě elektrické energie, kterou následně odprodávají do veřejné sítě, tak také tyto dodatečné příjmy. Porovnávací metoda je častokrát uváděna za nejvhodnější v přístupech trţního ocenění nemovitosti. Její metodologii ale zásadně ovlivňují faktory, jako je dostupnost údajŧ realizovaných prodejŧ nemovitostí a zda je s nemovitostmi na trhu rozšířeně obchodováno. Právě druhý faktor je v sektoru ocenění energeticky úsporných budov v současné době hlavním problémem. Tato výstavba není v České republice v celku rozšířená a počet stávajících uskutečněných výstaveb těchto budov je vcelku malý. V prŧběhu rekonstrukce stávajících budov na energeticky úspornější a současně stále se zvyšující počet výstavby energeticky efektivních domŧ bude za několik let docházet k moţnostem vytvoření kvalitní databáze realizovaných cen prodejŧ takovýchto budov.11 Trh s energeticky efektivními budovami se bude nadále vyvíjet, a tak lze předpokládat, ţe v řádu několika let v roce 2020 se začne tato výstavba plně rozvíjet a realitní trh bude s těmito budovami běţně obchodovat. Stávající budovy ve špatném energetickém stavu budou rekonstruovány a ve stávající zástavbě budou jiţ běţné aţ na výjimky energeticky úsporné budovy.

1.4.3 Trh energeticky efektivních budov v České republice Segment trhu s těmito nemovitostmi je v České republice ve srovnání se zahraničím, jako je Rakousko a Německo stále v prvotním vývoji. Jako většina evropských zemí je i u nás vidět počáteční snaha provádět tento druh výstavby a stále rostoucí pozvolná poptávka ze stran investorŧ. Tato malá nabídka je zřejmě dána tím, ţe energeticky efektivní budovy jsou na trhu vcelku novým produktem a lidé v ně tedy nemají dŧvěru. Pro tyto budovy je i předpoklad větších investičních nákladŧ, kterými se docílí ona energetická efektivnost, které ale stále představují pro většinu investorŧ rozhodující faktor. Předpokládané větší náklady se pohybují okolo 5 %, kaţdý projekt je ale individuální a záleţí především na zvolených úsporných opatřeních, u kterých se mohou náklady zvýšit i do 10 %. Celková bytová výstavba stavebních firem je kaţdým rokem menší a prodej bytŧ je v mírném útlumu. Pro mnoho developerŧ bude představovat toto nevyuţité místo trhu novou příleţitost, kde se uplatnit. Do 11

ORT, Petr. Oceňování provozně úsporných staveb (poskytnutý článek). Mezinárodní konference enviBUILD budovy a prostředí. 2012.

36

tohoto sektoru trhu se mohou začít začleňovat i takové firmy, které s touto výstavbou budov či výrobou stavebních prvkŧ s ní souvisejících nemají potřebné znalosti a představuje to pro ně pouze další moţnost, jak docílit dalšího zisku. Vyskytnou se tedy i budovy, které se označují za energeticky efektivní, tedy mohly tak být i navrţeny, ale skutečnost je jiná a to především díky nedostatečné dŧslednosti při samotném provádění stavby, které představuje zásadní nikoli jediný rozhodující faktor. Tomuto problému by měly zamezit známé prŧkazy energetické náročnosti budovy. Očekává se, ţe počet zájemcŧ o energeticky efektivní budovy by měl v budoucnu stoupat, a to tak, jak se budou zvyšovat ceny energií. Vývoj výstavby v České republice, ve které se budou realizovat jen tyto budovy, je vcelku jistý, a to díky přijatým legislativám Evropské unie (dále v kapitole 1.5). V budoucnu povedou prŧkazy energetické náročnosti k rozčlenění trhu s nemovitostmi. Nejde o výrazný faktor jako je třeba lokalita nemovitosti, ale bude zde mít také své rozhodující místo. Je známo, ţe ve Švýcarsku tyto prŧkazy vedly k tomu, ţe pasivní domy jsou prodávány okolo sedmi procentního cenového navýšení neţ ty budovy, které mají hodnocení energetické náročnosti srovnatelně horší. Pro některé zájemce, kteří budou chtít investovat své prostředky, budou tyto energeticky efektivní budovy představovat velmi zajímavou moţnost jak je v budoucnu zhodnotit. Na druhou stranu budou tyto prŧkazy pro energeticky nekvalitní budovy nevýhodné a budou to ony, které jim v budoucnu sníţí hodnotu 12

. Budovy jsou na prŧkazech ohodnoceny podle energetické náročnost do osmi klasifikačních

tříd A aţ G, kde A značí mimořádně úspornou budovu. Nepředpokládá se, ţe by to pro budovu, která má v prŧkazu horší energetickou třídu, znamenalo menší šanci na její prodej. Ovšem pro kupujícího to bude představovat další faktor mající na hodnotu nemovitosti vliv 13. K názorné ukázce v jakém cenovém rozmezí se v České republice nabízí k prodeji byty a rodinné domy je dále provedena analýza této problematiky. V současné době, kdy krize z roku 2008 stále více dopadá na odvětví stavebnictví, se i přes to, čím dál více stavebních firem specializuje, jak na přímo celkovou výstavbu energicky efektivních budov, tak na jednotlivé stavební výrobky a konstrukce s tím spojené. Tyto projekty uţ nekončí jen ve studii návrhu, ale stávají se skutečností. Lidé se stále více seznamují s energetikou bydlení a začínají se realizovat energeticky efektivní budovy nejen v oblasti rodinných a bytových domŧ. K ukázce cenového rozmezí úsporných budov byla vybrána společnost JRD s.r.o., která se 12

VRBOVÁ, Jitka. Energetické prŧkazy budov: mýty vs. fakta. Reality Čechy. [online časopis]. 2012, roč. 1, č. 1, s. 10-11. [cit. 2013-01-31]. Dostupné z: http://www.realitycechy.cz/magazin/files/realitycechy_ZARI2012.pdf.

13

JUŠKOVÁ, Kamila. První nemovitosti dostávají své energetické štítky. Reality Čechy. [online časopis]. 2013, roč. 2, č. 1, s. 12. [cit. 2013-01-31]. Dostupné z: http://www.realitycechy.cz/magazin/files/realitycechy_LEDEN%202013.pdf.

37

specializuje na výstavbu nízkoenergetických a pasivních domŧ v oblasti Prahy. Uţ od roku 2003 provádí tuto výstavbu a má za sebou jiţ 13 realizací a dalších 5 zahájených projektŧ 14. Celkově je energeticky efektivních domŧ zrealizovaných v České republice zhruba 700 aţ 800, přitom minulý rok šlo o 150 aţ 200 pasivních domŧ. Český statistický úřad uvedl, ţe v minulém roce došlo k výstavbě 17 445 nových bytŧ v rodinných domech. V tomto poměru jde stále o menší mnoţství

15

. Ve výstavbě energeticky efektivních domŧ jednoznačně

převaţují domy rodinné. V analýze je soubor těchto domŧ od firmy JRD realizovaných v lokalitě Hlubočepy hned vedle Prokopského údolí. Lokalita se nachází pár desítek minut od centra Prahy 5. Jejich zvýšená cena, i kdyţ jde o nízkoenergetické vily, je tedy adekvátní. To mŧţe být příčinou, proč se jejich cenové nabídky odlišují od ostatních porovnávaných nemovitostí. Dŧleţité je poznamenat, ţe nabídka porovnávaných nemovitostí byla malá a byla snaha o vyhledání porovnávaných novostaveb rodinných domŧ. Tabulka 4: Nabídky prodeje nových standardních rodinných domů v porovnání s nabídkami energeticky efektivních domů JRD Název

Lokalita

Byt (m2)

Pozemek (m2)

Par. stání

Cena (vč. DPH)

Projekty JRD, nízkoenergetické vily

P-5 Hlubočepy

236

483

2G

22 700 000 – 23 900 000 Kč

P-5 Hlubočepy

248

289

2G

18 500 000 Kč (malá nabídka)

P-5 Stodŧlky

215

272

1G

17 500 000 Kč (malá nabídka)

P-5 Zbraslav

150

509

2G

22 900 000 Kč (malá nabídka)

Realitní kanceláře

Zdroj: Vlastní zpracování na základě upravených dat. JRD. Jrd.cz [online]. 2013 [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://www.jrd.cz/., SREALITY. Sreality.cz [online]. ©1996-2013 [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://www.sreality.cz/.

V nabídkách realitních kanceláří se pomalu začínají objevovat i prodeje bytŧ v energeticky efektivních bytových domech. Na tyto projekty se specializuje právě společnost JRD. Jedná se o tzv. nový trend bydlení, který má zasáhnout mladší část populace, která má dostatek finančních prostředkŧ na pořízení kvalitního bydlení, ale i tu část podporující tuto výstavbu a dále také ty, kteří chtějí investovat do nemovitosti a uloţit tak své finanční prostředky a při současném zvyšování cen energií jejich hodnotu navýšit společně s tím, ţe pro ně bude tato energetická efektivnost představovat přidanou hodnotu. Jde o projekty souboru dvou aţ pěti bytových domŧ s kapacitou dvanácti aţ dvaadvaceti bytŧ jednoho bytového domu. Byty jsou převáţně typu 3+kk a 4+kk. V lokalitě Hlubočepy a Strašnice, kde jsou tyto nemovitosti 14

JRD. Historie. Jrd.cz. [online]. 2013 [cit. 2013-02-17]. Dostupné z: http://www.jrd.cz/O-spolecnosti/Historie.

15

BÁRTA, Jan, ČESKÁ TISKOVÁ KANCELÁŘ. Počet pasivních domŧ v Česku je miziví; stojí jich několik set. archiweb.cz [online]. 11. 2. 2013 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z: http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&id=13101&type=1.

38

realizované, se jejich nabízená cena vcelku odlišuje. V případě Hlubočep je to dáno zejména lokalitou, protoţe se bytové domy nalézají vedle známé přírodní rezervace Prokopské údolí, jejíţ vyšší cena se tedy dá předpokládat. Majitelé těchto bytŧ mají výhled na zalesněné údolí a na druhé straně mají za cca 10 minut výhodnou dopravní dostupnost do centra Prahy 5 Smíchova. V lokalitě Strašnice se ceny k těmto druhŧm staveb výrazně odlišují od standardních nabízených bytŧ. Mŧţe to být dáno okolní starší zástavbou, skládající se z rodinných domŧ a panelových budov, kde jsou oproti nim tyto energeticky efektivní bytové domy realizovány jiţ v pasivním standardu a představují tak ještě větší úspory energie. Ohledně lokality Malešice a Hloubětín jsou nabízené ceny nemovitostí jak je vidět vcelku porovnatelné. Developer má také snahu prodat tyto byty co nejdříve, neboť současná převaha nabídky nad poptávkou ho k tomu i víceméně nutí, ale zejména chce probudit zájem o koupi tohoto nového druhu bydlení. K analýze těchto bytŧ byly pouţity porovnávané nabízené standardní byty novostaveb bytových domŧ, ale i stávající zástavba. Tabulka 5: Nabídky prodeje standardních bytů v porovnání s nabídkami energeticky efektivních bytů JRD Název Projekty JRD (Byty Semmering), nízkoenergetické byt. domy

Lokalita

3+kk P-5 Hlubočepy

Realitní kanceláře

4+kk

Par. stání/sklep vč. par. stání

Realitní kanceláře

4+kk

–

5 000 000 – 7 600 000 Kč

Realitní kanceláře

7 900 000 – 9 700 000 Kč –

2 700 000 – 3 900 000 Kč

3+kk

–

5 000 000 Kč (malá nabídka)

4+kk

–

8 000 000 Kč (malá nabídka)

4+kk

vč. sklepu, bez par. stání (300 000 Kč)

3 300 000 – 3 900 000 Kč 4 000 000 – 5 300 000 Kč 5 400 000 – 9 800 000 Kč

2+kk

–

3 500 000 Kč (malá nabídka)

3+kk

–

4 100 000 – 5 000 000 Kč

4+kk

–

7 000 000 Kč (malá nabídka)

3+kk P-9 Hloubětín

6 200 000 – 7 800 000 Kč

2+kk

2+kk

Projekty JRD (Park Hloubětín), pasivní bytové domy

4 600 000 – 6 100 000 Kč vč. par. stání

4+kk

3+kk P-10 Malešice

7 800 000 – 8 900 000 Kč 3 400 000 – 4 900 000 Kč

2+kk

Projekt JRD (Ecocity Malešice), pasivní bytové domy

6 700 000 – 7 700 000 Kč

–

3+kk P-10 Strašnice

Cena (vč. DPH)

3+kk 2+kk

Projekty JRD (Vila Na Výsluní), pasivní bytová vila

Realitní kanceláře

Typ

4+kk

bez par. stání (200 000 Kč)

2 400 000 – 3 200 000 Kč 3 300 000 – 5 300 000 Kč 5 400 000 – 8 500 000 Kč

2+kk

–

2 400 000 – 3 300 000 Kč

3+kk

–

3 400 000 – 5 300 000 Kč

4+kk

–

5 600 000 (malá nabídka)

Zdroj: Vlastní zpracování na základě upravených dat JRD. Jrd.cz [online]. 2013 [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://www.jrd.cz/., SREALITY. Sreality.cz [online]. ©1996-2013 [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://www.sreality.cz/.

39

V současné době realizace těchto nízkoenergetických či pasivních bytových domŧ ukazuje na vhodné investice, neboť je moţné vypozorovat jejich rychlý prodej a to i u těch bytŧ, které nejsou ani dokončeny. Při rozvinutí tohoto trhu s energeticky efektivními budovami se výrazně začnou sniţovat náklady všech komponentŧ na tuto výstavbu a výsledek bude takový, jako je vidět na příkladu z Německa, ţe jsou optimalizovaným návrhem dosaţeny realizace o 30% levnější neţ standardní výstavba 16. V dnešní době poklesu počtu zahájených staveb bytŧ čím dál více kupujících klade dŧraz na kvalitu staveb. Tento trend přináší nové okolnosti a změny. Lidé zvaţují stále více hledisek při samotném výběru nemovitosti a nedávají přednost jiţ jen pořizovací hodnotě, ale začínají se zajímat o nemovitosti i z pohledu jejich provozních nákladŧ na energii. Z hlediska stavebnictví dochází k velkému vývoji. Budovy jsou dnes ve velmi špatném energetickém stavu, i ony znečišťují ţivotní prostředí a lidé začínají platit vysoké náklady za energie. Proto by energeticky efektivní budovy toto měly změnit 17. Jelikoţ se jedná o téměř začínající trend výstavby těchto nemovitostí, tak byly analyzovány pouze novostavby. Z analýzy trhu s těmito nemovitostmi, které se nabízejí k prodeji, lze nejenom v Praze, ale i ve všech oblastech republiky vysledovat snahu developerŧ cenově zpřístupnit tyto domy a docílit tak většího zájmu ze strany kupujících. Z analýzy vyplývá, ţe ceny nabízených nemovitostí v energeticky efektivním standardu jsou oproti energeticky standardním typŧm nemovitostí v prŧměru o 5 aţ 20 % vyšší (mimo výjimek). Je nutné podotknout, ţe v případě, kdy se developeři rozhodnou pro výstavbu těchto nemovitostí, tak se rovněţ v převáţných případech jedná o draţší standard bydlení. Nemyslí se tím pouţití kvalitních oken, zateplení apod., ale jde o pouţití například kvalitních sanitárních prvkŧ a v některých případech i o vybudovaný bazén na pozemku. Dodatečné náklady na energeticky úsporná opatření jsou přece jenom vyšší. Na samotném trhu se ale očekává obdobný trend vývoje, jako tomu bylo v sousedním Rakousku. V segmentu trhu s nemovitostmi pasivního standardu se uváděly dodatečné náklady v rozmezí 10 aţ 15 %. Jak se výstavba stávala běţnou, tak se tyto náklady dostaly na hranici 5 aţ 10 %. Nyní se staví 20 % výstavby

16

KLEIN, Ondřej a Aleš BROTÁNEK. Rozvoj sektoru nízkoenergetického stavitelství sníţí ceny investic. tzb-info.cz [online]. 9. 5. 2012 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z: http://stavba.tzb-info.cz/smernice-2010-31-eu/8575-rozvoj-sektorunizkoenergetickeho-stavitelstvi-snizi-ceny-investic.

17

ENDAL, Filip a Petr HOLUB. Bytová výstavba nové generace aneb pasivní byty dostupné českému trhu. tzb-info.cz [online]. 8. 11. 2011 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z: http://stavba.tzb-info.cz/pasivni-domy/8016-bytova-vystavba-novegenerace-aneb-pasivni-byty-dostupne-ceskemu-trhu.

40

v pasivním standardu a dodatečné náklady se sníţily na 3 aţ 7%. Jak se bude sektor trhu rozvíjet, tak technologie těchto budov zlevní 18. Trh s energicky efektivními administrativními budovami zatím není, v nabídkách se ani tyto nemovitosti neobjevují. Jejich výstavba ale existuje a u sousedních zemí je vcelku běţná. Doba, kdy tato situace nastane u nás a bude se s nimi i obchodovat, je ale zatím daleko. O energeticky úsporných administrativních budovách ale hovoří i energetická legislativa, takţe tato záleţitost se bude týkat i tohoto segmentu trhu s nemovitostmi.

1.5 Legislativa vztahující se nejen k energetice budov Česká republika jako jedna ze zemí Evropské unie je z hlediska legislativy ovlivňována řadou směrnic Evropského parlamentu a Rady Evropské unie v Bruselu. Směrnice jako právní předpisy ukládají členských státŧm povinný rámec pro jejich národní právní předpisy. Stávají se tak základem pro tvorbu řady našich právních předpisŧ. V oblasti efektivního vyuţívání energie a obnovitelných zdrojŧ energie je zde hned několik nejdŧleţitějších směrnic Evropské unie. Jedná se o směrnice o energetické účinnosti elektrických chladniček a mrazniček domácností, přes směrnice o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynŧ, o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny, směrnice o energetické účinnosti u konečného spotřebitele, aţ po směrnici pro určení poţadavkŧ na ekodesign energetických spotřebičŧ. Dalšími Evropskými směrnicemi, týkajícími se efektivního vyuţívání energie, je směrnice 2009/28/ES o podpoře vyuţívání energie z obnovitelných zdrojŧ, směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov (EPBD II - Energy Performance of Buildings Directive), která je novelou směrnice 2002/91/ES (EPBD) a v neposlední řadě směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti

19

. Cílem Evropské směrnice 2012/27/EU na

němţ se dohodla Evropská Rada je zvýšit energetickou účinnost v Unii, a tím dosáhnout v roce 2020 úspory 20 % spotřeby primární energie v Unii oproti prognózám

20

. Evropská

směrnice 2009/28/ES má za cíl sniţování emisí skleníkových plynŧ, větší vyuţívání energie

18

KLEIN, Ondřej a Aleš BROTÁNEK. Rozvoj sektoru nízkoenergetického stavitelství sníţí ceny investic. tzb-info.cz [online]. 9. 5. 2012 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z: http://stavba.tzb-info.cz/smernice-2010-31-eu/8575-rozvoj-sektorunizkoenergetickeho-stavitelstvi-snizi-ceny-investic.

19

MINISTERSTVO PRŦMYSLU A OBCHODU – EFEKT. Evropské směrnice. mpo-efekt.cz [online]. ©2008-2013 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z: http://www.mpo-efekt.cz/cz/legislativa/evropske-smernice.

20

EVROPSKÁ UNIE. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES. In: Úřední věstník Evropské unie. Brusel, 14. 11. 2012. Dostupná také z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2012:315:0001:0056:CS:PDF.

41

z obnovitelných zdrojŧ a podporovat rozvoj trhu s těmito obnovitelnými zdroji energie

21

.

Budovy představují podíl na celkové spotřebě energie v Unii cca 40 % a výše a mají tak za následek rŧst spotřeby energie a emise skleníkových plynŧ. Proto Evropský parlament a Rada Evropské unie podporují rozvoj energeticky úsporných budov, a to směrnicí o energetické náročnosti budov pod označením 2010/31/EU

22

. Novela směrnice plně nahrazuje směrnici

2002/91/ES a upravuje poţadavky na energetickou náročnost budov a upřesňuje cíle, které mají být dosaţeny několika body. Tato směrnice zavádí metodiky výpočtu energetické náročnosti budov a ucelených částí budov, uplatnění minimálních poţadavkŧ na energetickou náročnost budov, podporu zvýšení počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie, energetickou certifikaci budov, inspekci otopných soustav a klimatických systémŧ v budovách a kontroly certifikátŧ energetické náročnosti budovy. Zásadní v této směrnici ovšem je, ţe udává, ţe členské státy zajistí, aby do 31. prosince 2020 byly všechny nové realizované budovy budovami s téměř nulovou spotřebou energie a po datu 31. prosince 2018 všechny vlastněné a uţívané nové budovy v rukou orgánŧ veřejné moci by byly taktéţ budovami s téměř nulovou spotřebou energie. Cílem je tedy v zemích Evropské unie sníţit skleníkové plyny o 20 %, pokrýt 20 % z celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojŧ a zvýšit o 20 % energetickou účinnost. Budovou s téměř nulovou spotřebou energie se v této směrnici rozumí budova, jejíţ energetická náročnost je velmi nízká a jejíţ spotřeba poţadované energie by měla být větší měrou pokryta z obnovitelných zdrojŧ, a to včetně vyuţití energie z těchto zdrojŧ vyráběné v místě či jeho okolí. Energetickou náročností se myslí roční vypočtená či změřená energie, pokrývající spotřebu energie spojenou s běţným uţíváním jako je spotřeba pro vytápění, výrobu teplé vody, větrání, klimatizaci a osvětlení. Směrnice tedy neupřesňuje konkrétní čísla tohoto označení budovy s „téměř nulovou spotřebou“, jejíţ energetická náročnost je velmi nízká. Problém je v konkretizaci kategorizujících okrajových podmínek, neboť zkušenosti s postupy a hodnocením energetických náročností budov jsou zřejmé

23

. Díky tomuto označení budovy se mezi

technickými odborníky a veřejností vzbudila řada debat, které mŧţeme vidět nejen v mnoha

21

EVROPSKÁ UNIE. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře vyuţívání energie z obnovitelných zdrojŧ a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES. In: Úřední věstník Evropské unie. Brusel, 5. 6. 2009. Dostupná také z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:140:0016:0062:cs:PDF.

22

EVROPSKÁ UNIE. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (přepracování). In: Úřední věstník Evropské unie. Brusel, 18. 6. 2010. Dostupná také z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2010:153:0013:0035:CS:PDF.

23

BOHUSLÁVEK, Petr. Klaus vetoval novelu zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. tzb-info.cz [online]. 9. 8. 2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z: http://www.tzb-info.cz/energeticka-narocnost-budov/8919-klaus-vetoval-noveluzakona-c-406-2000-sb-o-hospodareni-energii.

42

publikovaných článcích. Tato označení je tedy nutné jasně definovat a vyjasnit, aby se zamezilo nedorozumění.24 V současné době je v České republice oblast energetiky tvořena několika zákonnými předpisy, které zavádí právní poţadavky Evropských společenství. Dále je k těmto zákonŧm upřesňována řada prováděcích vyhlášek a vládních nařízení. Jedná se o tři hlavní zákony, a to zákon č. 485/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích, neboli energetický zákon, upravující podmínky podnikání, výkon státní správy a s tím související práva a povinnosti fyzických a právnických osob v odvětvích jako jsou elektroenergetika, plynárenství a teplárenství. Dalším je zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonŧ

25

. Tento zákon upravuje

podporu elektřiny, tepla a biometanu z obnovitelných zdrojŧ energie, druhotných energetických zdrojŧ a s tím související práva a povinnosti fyzických právnických osob. Účelem zákona je především podporovat vyuţívání obnovitelných zdrojŧ a přispět k šetrnému vyuţívání přírodních zdrojŧ

26

. Třetím hlavním zákonem je zákon č. 406/2000 Sb., o

hospodaření energií stanovující opatření pro zvyšování hospodárnosti uţití energie a povinnosti osob při nakládání s energií. Zákon dále upravuje pravidla pro tvorbu Státní a Územní energetické koncepce, Státního programu podporující úspory energie a vyuţití obnovitelných a druhotných zdrojŧ energie. Zpracovává i poţadavky o energetických štítcích povinně označujících výrobky a poţadavky na informování v oblasti úspor energie. Právě tento zákon ve znění pozdějších předpisŧ byl v souladu s minulou směrnicí 2002/91/ES v § 6a a nyní i s její novelou 2010/31/EU, a stanovuje tak ukazatele pro energetickou náročnost budov, vytápění, přípravu teplé vody, povinnost zavádění energetického auditu budovy a zpracování prŧkazŧ energetické náročnosti budovy 27. K zákonu o hospodaření energií patří dále řada prováděcích předpisŧ. K poznamenání je však vhodné podotknout vyhlášku č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov, která je v souladu s minulou směrnicí 2002/91/ES a stanoví poţadavky na energetickou náročnost budov, na porovnávací ukazatele a výpočtovou metodu na stanovení energetické náročnosti 24

ŠAFRÁNEK, Jaroslav. Nové poţadavky na energetickou náročnost budov podle Směrnice EP a Rady 2010/31/EU. Stavebnictví. 2011, č. 2, s. 38. ISSN 1802-2030.

25

MINISTERSTVO PRŦMYSLU A OBCHODU – EFEKT. Legislativa – zákony a vyhlášky. mpo-efekt.cz [online]. ©2008-2013 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z: http://www.mpo-efekt.cz/cz/legislativa/zakony-a-vyhlasky.

26

ČESKO. Zákon č. 165 ze dne 31. ledna 2012 o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonŧ. In: Sbírka zákonů České republiky. 2012, částka 59, s. 2482-2513. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/ViewFile.aspx?type=z&id=24254. ISSN 1211-1244.

27

ČESKO. Zákon č. 318 ze dne 19. července 2012, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisŧ. In: Sbírka zákonů České republiky. 2012, částka 117, s. 4058-4074. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=6255. ISSN 1211-1244.

43

budov. Dále také stanovuje obsah prŧkazu energetické náročnosti budov a zpŧsob jeho zpracování, rozsah přezkušování osob z podrobností vypracování energetického prŧkazu budov

28

. Prŧkaz energetické náročnosti budovy (PENB) se sestává z protokolu, který

prokazuje energetickou náročnost budovy s textovým popisem a z grafického znázornění energetické náročnosti budovy ve formě energetického štítku. PENB znázorňuje do jaké klasifikační třídy, v závislosti na její vypočtené energetické náročnosti, budova patří. Toto klasifikační členění přesně udává vyhláška a společně s grafickou podobou PENB a vše co prŧkaz obsahuje je uvedeno v příloze č. 1.29 Směrnice 2002/91/ES ukládá případy, kdy je nutné předloţit certifikát energetické náročnosti, a to přesněji v článku 7, odstavci 1 a 3 v případě výstavby, prodeji nebo pronájmu budov, a to bez ohledu na to, zda se jedná o veřejnou nebo neveřejnou budovu. Dále definuje povinnost zpřístupnění tohoto energetického certifikátu na nápadném místě viditelném veřejnosti. V novele této směrnice je toto dále více specifikováno a upraveno. V zákoně č. 406/2000 Sb. pozdějších znění se to týkalo § 6a odstavce 2 (v současné novele zákona uţ pod jiným označením, a to § 7a), kde je dáno, ţe PENB nesmí být starší 10 let a je součástí dokumentace při výstavbě nových budov nebo rekonstrukci stávající budovy o podlahové ploše větší neţ 1000 m2 a při prodeji nebo nájmu budov nebo jejich částí v případech nové výstavby budovy či rekonstrukci o podlahové ploše větší neţ 1000 m2. Tato povinnost je platná uţ od 1. 1. 2009. V roce 2011 poté nastala novela zákona o hospodaření energii pod č. 299/2011 Sb., kde došla změna především u uvádění spotřeby na energetických štítcích.30 Směrnice 2002/91/ES pŧvodně popisovala poţadavky v několika oblastech, a to u poţadavkŧ pro obecný rámec metody výpočtu energetické náročnosti budov, uplatnění minimálních poţadavkŧ na energetickou náročnost nových budov a dále i velkých stávajících budov, které podléhají větší renovaci, energetickou certifikaci budov a posledním poţadavkem na pravidelnou inspekci kotlŧ, klimatizačních systémŧ a posuzování otopných zařízení. Tyto zmíněné poţadavky jsou zachovány také v nové směrnici 2010/31/EU ovšem některé z těchto poţadavkŧ jsou podrobněji popisovány a jsou zaváděny nové prvky. Jde zejména o oblasti energetické náročnosti budov a vydávání certifikátŧ energetické náročnosti budov. Z hlediska 28

MINISTERSTVO PRŦMYSLU A OBCHODU – EFEKT. Legislativa – zákony a vyhlášky. mpo-efekt.cz [online]. ©2008-2013 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z: http://www.mpo-efekt.cz/cz/legislativa/zakony-a-vyhlasky.

29

ČESKO. Vyhláška č. 148 ze dne 18. června 2007 o energetické náročnosti budov. In: Sbírka zákonů České republiky. 2007, částka 53, s. 1855-1879. Dostupná také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=5144. ISSN 1211-1244.

30

MINISTERSTVO PRŦMYSLU A OBCHODU – EFEKT. Společné stanovisko MPO a SEI: Povinnost stanovení energetických prŧkazŧ u veřejných budov. mpo-efekt.cz [online]. ©2008-2013 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z: http://www.mpo-efekt.cz/upload/111c22f756c1833175012619b0ad8e5f/priloha001_1.pdf.

44

poţadavkŧ z oblasti energetické náročnosti budov zde nová směrnice zavádí dva nové pojmy, a to „nákladově optimální úroveň poţadavkŧ na energetickou úroveň“ a pojem „budova s téměř nulovou spotřebou energie“, který uţ podrobně zazněl. Ohledně druhého pojmu, nákladově optimální úroveň poţadavkŧ na energetickou náročnost, se jedná o úroveň poţadavkŧ na energetickou náročnost budov a jejich prvkŧ a směrnice ji uvádí v příloze. U poţadavku směrnice na oblast kontroly kotlŧ, směrnice klade dŧraz na pravidelnou kontrolu, ale uţ jiného zavedeného pojmu, který tím byl nahrazen, a to kontroly otopných soustav

31

.

Dále jsou ve směrnici kladeny jiţ zmíněné povinnosti členských státŧ, týkajících se rokŧ 2018 a 2020 a zajištění vydání certifikátŧ energetické náročnosti při prodeji nebo pronájmu budovy. Témata okolo těchto směrnic byla přednesena jiţ na několika debatách i přednáškách. Upozornění padala především na nové definice nemající jasný termín, nebo které mají označení uţ v české normě a mělo by být s touto normou v souladu. Dále se dbalo na to, aby energetický odborník zpracovával energetický certifikát v prŧběhu přípravy projektové dokumentace stavby a následně spolupracoval s projektantem, a ne jako je tomu dnes, kdy byl certifikát vyhotoven aţ ve stádiu vyhotovení stavby. Problémem se ukazuje i fakt, ţe v případě, kdy bude PENB součástí projektové dokumentace pro následné stavební povolení a po realizaci výstavby stavba projde kolaudačním řízením s jeho souhlasem, se zjistí, ţe skutečné parametry jsou odlišné od PENB. K čemuţ mŧţe dojít, protoţe vypočtené parametry se od skutečnosti mohou lišit, a to z dŧvodu např. nesprávného provádění stavby. Další otázkou je i, zda výstavba budov s velmi nízkou spotřebou energie nevyvolá zvýšení cen budov (týká se zatím malého segmentu trhu) na rozdíl od stávajících budov, které budou představovat větší problém z hlediska jejich úpravy. Těmito problémy se myslí nejenom technické a historické, ale především ekonomické. V současné době je i problémem moţnost otestovat nulové domy, a to jak z hlediska výstavby, tak jejich technického vybavení a ekonomické návratnosti. Výstavba energeticky efektivních budov se však v České republice pomalu rozbíhá a je jiţ moţné se setkat s rodinnými domy v nízkoenergetickém a pasivním standardu v obci Koberovy a i administrativní budovou v pasivním energetickém standardu 32. Výše popsaná novela směrnice 2010/31/EU měla v srpnu roku 2012 být v našich zákonech zaváděna novelou zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, která prošla poslaneckou 31

JIRÁSEK, Pavel. Implementace směrnice č. 2010/31/EU, o energetické náročnosti budov a novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií – I. díl. tzb-info.cz [online]. 20. 8. 2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z: http://www.tzbinfo.cz/hodnoceni-energeticke-narocnosti-budov/8952-implementace-smernice-c-2010-31-eu-o-energeticke-narocnostibudov-a-novela-zakona-c-406-2000-sb-o-hospodareni-energii-i-dil.

32

ŠÁLA, Jiří, Karel VAVERKA, Marie BÁČOVÁ, Roman ŠUBRT, Jaroslav ŠAFRÁNEK, Petr VELEBA a Karel KABELE. Transpozice druhé evropské energetické směrnice do českých právních předpisŧ. Stavebnictví. 2012, č. 4, s. 24-29. ISSN 1802-2030.

45

sněmovnou, avšak prezident Václav Klaus tento zákon vetoval. Ke konci října roku 2012 však poslanecká sněmovna přehlasovala prezidentské veto a novela zákona o hospodaření energii má nyní účinnost od 1. 1. 2013. Vyhláška č. 148/2007 Sb. dosud nemá novelu, a proto se bude v současné době postupovat od ledna do dubna dle novely zákona č. 318/2012 Sb., o hospodaření energií a dle pŧvodní prováděcí vyhlášky č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov.33 Novela zákona č. 318/2012 Sb. neboli tzv. velká novela zákona č. 406/2000 Sb. je doslova velkou novelou, a to díky velké části změn zákona, kromě oblasti energetického štítkování a ekodesignu, jeţ byla v roce 2011 novelizována z pŧvodního zákona 406/2000 Sb. a pozdějších znění pod označením 299/2011 Sb. jeţ je v souladu se směrnicemi 2010/30/EU o uvádění spotřeby na energetických štítcích a 2009/215/ES o ekodesignu. Současně s touto novelou bude v budoucnu provedena řada nových prováděcích vyhlášek. Oproti pozdějšímu znění tohoto zákona, který byl v souladu s dřívější směrnicí, se novele zákona v souladu s koncepcí novely směrnice dostalo řady nových paragrafŧ

34

. Práce se bude dále zaměřovat

jen na vybrané oblasti zákona, týkající se zejména oblasti energetické náročnosti budov a PENB. Nová oblast v zákoně je pod názvem sniţování energetické náročnosti budov, ve které se mimo jiné pouţívá označení budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Paragraf udává závazné termíny na splnění poţadavkŧ energetické náročnosti budov. Pro výstavbu nových budov zde platí splnění poţadavkŧ na energetickou náročnost budovy (ENB) do určitého data podle velikosti podlahové plochy, a to u budov, jejichţ vlastníkem bude orgán veřejné moci nebo jiný subjekt jím zřízený – od 1. 1. 2016: > 1500 m2, od 1. 1. 2017: > 350 m2, od 1. 1. 2018: < 350 m2 a u všech nových budov – od 1. 1. 2018: > 1500 m2, od 1. 1. 2019: > 350 m2, od 1. 1. 2020: < 350 m2. V případě větších rekonstrukcí budovy jde o splnění poţadavkŧ na ENB na nákladově optimální úrovni pro budovu, posouzení proveditelnost alternativních systémŧ dodávek energie a zajištění stanovení doporučených opatření pro sníţení ENB. Dále mají vlastníci budov řadu s tím spojených ostatních povinností jako je například dodrţování pravidel pro vytápění, chlazení a dodávku teplé vody a jiné. Poţadavky na ENB nemusejí být splněny u výjimek, jako jsou budovy s plochou do 50 m2, budovy kulturních památek, budovy jako místa bohosluţeb, stavby pro rodinnou rekreaci, prŧmyslových a výrobních provozŧ 33

KOPAČKOVÁ, Dagmar. Zajímavosti z konference TZB-info Energetická náročnost budov 2013. tzb-info.cz [online]. 12. 11. 2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z: http://www.tzb-info.cz/energeticka-narocnost-budov/9274-zajimavosti-zkonference-tzb-info-energeticka-narocnost-budov-2013.

34

JIRÁSEK, Pavel. Implementace směrnice č. 2010/31/EU, o energetické náročnosti budov a novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií – II. díl. tzb-info.cz [online]. 21. 8. 2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z: http://www.tzbinfo.cz/hodnoceni-energeticke-narocnosti-budov/8954-implementace-smernice-c-2010-31-eu-o-energeticke-narocnostibudov-a-novela-zakona-c-406-2000-sb-o-hospodareni-energii-ii-dil.

46

apod. se spotřebou energie do 700 GJ/rok a při větších rekonstrukcích, kdy to není technicky a ekonomicky vhodné. Dalším novým paragrafem je prŧkaz energetické náročnosti, který uvádí zajištění tohoto PENB při výstavbě nových budov a při větších rekonstrukcích, u budov uţívaných orgánech veřejné moci od 1. 7. 2013 s celkovou plochou > 500 m2 a od 1. 7. 2015: > 250 m2, dále u uţívaných bytových domŧ nebo administrativních budov do 1. 1. 2015: > 1500 m2, do 1. 1. 2017: > 1000 m2, do 1. 1. 2019: < 1000 m2. Zpracování prŧkazu je nutné zajistit při prodeji budovy nebo její ucelené části a pronájmu budovy od 1. 1. 2013, a od 1. 1. 2016 pronájmu její ucelené části 35. Prŧkaz je platný 10 let ode dne data jeho vystavení nebo provedení. Ve vybraných případech je součástí prŧkazu i energetický posudek. Zákon nově uvádí označení energetický specialista, který zpracovává PENB, energetický audit a posudek a provádí zprávy o kontrole kotlŧ a klimatizace.36 V současné době je tedy problémem novela prováděcí vyhlášky k novele zákona o hospodaření energií, na kterou se netrpělivě čeká. Je připraveno několik nových či aktualizovaných softwarových výpočtových nástrojŧ hodnocení energetické náročnosti budovy, jeţ budou v souladu s těmito zákony, které čekají na dokončení s příchodem novely vyhlášky. Princip metodiky výpočtu bude obdobný. Dále nebude platné klasifikační členění dosud pouţívané a bude nové. Její vydání se předpokládá kolem dubna roku 2013. V příloze č. 2 je znázorněno nové grafické vypodobení PENB, které bude nahrazovat dřívější jiţ od dubna tohoto roku. Záměrný širší popis legislativy poukazuje na zásadní změny v oblasti sniţování spotřeby energie v budovách a jejich označování prŧkazy energetické náročnosti, které se týkají všech členských státŧ Evropské unie, snaţících se o sníţení emise skleníkových plynŧ a spotřeby energie. Pro obor oceňování nemovitostí má tento vývoj energetické legislativy dŧleţitý význam, a to jiţ od 1. 1. 2009 kdy se začaly plně provádět PENB, neboť v Evropské směrnici je uvedeno, ţe při prodeji nebo nájmu je nutné zpracovat certifikát energetické náročnosti a do novely zákona č. 318/2012 Sb. je i toto převzato. Směrnice tím chrání spotřebitele, ale i více méně nutí, aby kupující a prodávající, případně pronajímatel a nájemce, se dříve či později začali více zajímat o energetickou náročnost budovy, a aby při jejich poţadavcích na nemovitosti byla i ona významným parametrem, kterou zjistí na onom energetickém prŧkazu. 35

JIRÁSEK, Pavel, MINISTERSTVO PRŦMYSLU A OBCHODU. Novela zákona o hospodaření energií schválená v roce 2012. Konference TZB-info Energetická náročnost budov 2013, Praha 8. listopadu 2012: Přednáška [online]. 12. 11. 2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z: http://www.tzbinfo.cz/download.py?file=docu/clanky/0092/009274_Hlavni_zmeny_v_zakona_406_2000_21_10_uprava.pdf.

36

ČESKO. Zákon č. 318 ze dne 19. července 2012, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisŧ. In: Sbírka zákonů České republiky. 2012, částka 117, s. 4058-4074. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=6255. ISSN 1211-1244.

47

I z hlediska trhu se mŧţe v dŧsledku výstavby nových budov s velmi nízkou spotřebou energie a rekonstrukcí budov na energeticky efektivnější očekávat rŧst cen těchto budov, které mohou v dŧsledku ovlivňovat i ceny ostatních nemovitostí. Do této kapitoly je i vhodné zmínit řadu Českých technických norem, které oproti zákonŧm nejsou právně závazné, kromě zvláštních případŧ, ale ve vztahu k energetické náročnosti budovy hrají také svou roli. Technické normy, které se k tomuto tématu nejvíce vztahují, avšak nejsou jedinými, jsou normy v oblasti stavebně tepelné techniky s označením ČSN 73 0540 – Tepelná ochrana budov. Jedná se spíše o soubor norem, skládajících se ze čtyř částí ČSN 73 0540-1,2,3,4 s názvy: terminologie, poţadavky, návrhové hodnoty veličin a výpočtové metody. V prŧběhu let, jak se zpřísňovaly stavebně fyzikální poţadavky na stavební konstrukce, tak i tato norma prošla řadou revizí. Právě norma ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov: poţadavky, byla v říjnu 2011 novelizována, a o níţ je veden tento odstavec. Norma hovoří a stanovuje tepelně technické poţadavky pro navrhování a ověřování budov s poţadovaným stavem vnitřního prostředí, splňující poţadavky na úspory energie a tepelnou ochranu budov. Norma ale především stanovuje základní kritéria pro energeticky pasivní a nulové budovy (dle tabulek 6 a 7). Nová verze normy se dostala do rozporu s legislativou EU, a proto byla v dubnu 2012 vypracována změna

37

. Při splnění poţadavkŧ

normy má její výstup protokol a taktéţ obdobně jako PENB grafické vypodobení. Jedná se o tzv. energetický štítek obálky budovy (EŠOB) uvedený v příloze č. 3, jehoţ rozdíl spočívá v tom, ţe EŠOB dokládá splnění poţadavkŧ na prostup tepla obálkou budovy (v klasifikační třídě A-C), oproti PENB, který udává spotřebu energie budovy.38 Tabulka 6: Kritéria základních vlastností pasivních budov Průměrný součinitel prostupu tepla Uem [W/(m2.K)]

Měrná potřeba tepla na vytápění [kWh/(m2.a)]

Rodinné domy

poţadováno ≤ 0,25, doporučeno ≤ 0,20

poţadováno ≤ 20, doporučeno ≤ 15

0

≤ 60

Bytové domy

poţadováno ≤ 0,35, doporučeno ≤ 0,30

≤ 15

0

≤ 60

≤ 15

≤ 15

≤ 120

Pasivní budovy

Obytné budovy

≤ 0,35 (doporučená Neobytné budovy s hodnota, nejvýše však převaţující musí být rovna teplotou 18 - 22 ºC odpovídající hodnotě dále upravené v normě)

Měrná potřeba Měrná potřeba energie na chlazení primární energie [kWh/(m2.a)] [kWh/(m2.a)]

37

ŠNAJDR, Roman a Olga VÁPENÍKOVÁ. Dŧvody pro změnu normy ČSN 730540-2. tzb-info.cz [online]. 16. 5. 2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z: http://stavba.tzb-info.cz/normy-a-pravni-predpisy-okna-dvere/8599-duvody-pro-zmenunormy-csn-730540-2.

38

ČSN. Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2011. 56 s. Třídící znak 73 0540-2.

48

Ostatní budovy

Poţadavky stanoveny individuálně s vyuţitím aktuálních poznatkŧ odborné literatury

≤ 120

Zdroj: Vlastní částečná úprava. ČSN. Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2011. 56 s. Třídící znak 73 0540-2.

Tabulka 7: Základní kritéria pro energeticky nulové budovy Poţadovaná hodnota

Nulové budovy

Obytné budovy

Neobytné budovy

Nulový Blízký nulovému Nulový Blízký nulovému

Průměrný součinitel prostupu tepla Uem [W/(m2.K)]

Rodinné domy ≤ 0,25, Bytové domy ≤ 0,35

Doporučená hodnota

Měrná potřeba tepla na vytápění EA [kWh/(m2.a)]

Poţadovaná hodnota podle zvolené úrovně hodnocení Měrná roční bilance potřeby a produkce energie vyjádřená v hodnotách primární energie z neobnovitelných zdrojů PEA [kWh/(m2.a)] Úroveň A

Úroveň B

0

0

80

30

0

0

120

90

Rodinné domy ≤ 20, Bytové domy ≤ 15

≤ 0,35 (doporučená hodnota, nejvýše však musí být rovna odpovídající hodnotě dále upravené v normě)

≤ 30

Zdroj: Vlastní částečná úprava. ČSN. Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2011. 56 s. Třídící znak 73 0540-2.

Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku společně s oceňovací vyhláškou č. 3/2008 Sb. přímo neuvádí budovy z hlediska energetické náročnosti ani přímo neřeší tuto oblast. V zákoně je uvedena základní metodika odhadu a je zde tedy ponechán prostor čistě na odhadu jakým směrem povede. Problém by mohl nastat v situaci energeticky efektivních budov, kde jsou na mysli nízkoenergetické, pasivní či nulové domy, které se jiţ významně odlišují od stávající a nové výstavby budov v jejich stavebně technickém řešení. V současné době se jak zákon, tak prováděcí vyhláška dočkaly novely s účinností od 1. 1. 2013. Zákon o oceňování majetku byl novelizován zákonem č. 350/2012 Sb. novela stavebního zákona, který tyto změny uvádí. Jednalo se celkem o 8 změn a šlo především o zavedení nových a úpravu stávajících termínŧ, které se mění v reakci na samotné změny ve stavebním zákoně. Vyhláška byla novelizována vyhláškou č. 450/2000 Sb. a celkový počet změn zde byl 36. K nejvýznamnějším změnám došlo u § 5, 6, 7, 8 a 13 při výpočtu koeficientu vybavení stavby K4 u konstrukcí a vybavení, které se nenacházejí ve výčtu základních konstrukcí, kde se nezměnil výpočet, ale konstrukce. Byl zrušen soubor staveb, který se týkal třech paragrafŧ, a to § 22 - oceňování staveb kombinací nákladového a výnosového zpŧsobu, jeho změnou a zrušením § 33 a § 34. Dále prošlo změnou několik příloh vyhlášky.39

39

ŠKOCH, Petr et al. Novelizace zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a oceňovací vyhlášky č. 3/2008 Sb., s účinností od 01. 01. 2013. znaleckyportal.cz [online]. 30. 1. 2013 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z:

49

Zmíněný zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) prošel novelou s označením č. 350/2012 Sb. a bude se dotýkat stavebních úřadŧ a celé veřejnosti, a to zejména z oblasti umisťování a povolování staveb. Jednou z podstatných změn v této oblasti je, ţe novela omezuje dřívější případy, kdy se občan nedozvěděl, příp. nesledoval oznámení o zahájení územním řízení na úřední desce obce o umístění stavby souseda a ve stavebním řízení neměl jiţ tu moţnost proti této stavbě vznášet námitky. S novelou jsou zároveň projednávány i úpravy souvisejících vyhlášek, jako je vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb a vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných poţadavcích na vyuţívání území atd. Na začátku letošního roku vešlo v platnost mnoho dŧleţitých legislativ, které představují významné změny k tomuto tématu, a proto je práce takto uvádí.40

1.6 Financování budov a státní podpora Bydlení představuje základní lidskou potřebu, kterou si lidé potřebují zajistit. Nemovitosti tak reprezentují v běţných domácnostech jednu z věších investic. Mají mnoho moţností jak toho docílit a mnoho pomocných faktorŧ jak tuto situaci ulehčit, ale dokonce i zhoršit. Jedním z těchto pomocných faktorŧ jsou hypoteční úvěry. Financování nemovitostí pomocí bankovních úvěrŧ zaţívá nebývalý nárŧst. I kdyţ v roce 2009, jak je z grafu 12 názorně vidět, nastal pokles poskytnutých hypotečních úvěrŧ, tak je očekáván předpoklad dalšího příznivého vývoje. Hypotečním úvěrem se rozumí úvěr, který je přijat na investice do nemovitosti, na její výstavbu či koupi, a ve kterém je jeho splácení zajištěno zástavním právem k této, nebo jiné nemovitosti. Je tedy výhradně určen na investování do nemovitosti. S předpokladem dlouhodobé ţivotnosti nemovitosti, je hypoteční úvěr označován za dlouhodobý úvěr, jehoţ financování je zpravidla i na 60 aţ 100 let. Podpora bydlení státem je i ve formě podpory těchto hypotečních úvěrŧ za účelem zpřístupnit poskytnutí úvěrŧ většímu počtu klientŧ. Podpora je realizována prostřednictvím sníţení úrokových sazeb ke splácení. Další moţnou cestou k získání investic do bydlení je stavební spoření a úvěry ze stavebního spoření. Jedná se o účelové spoření, kdy jsou od klienta přijímány vklady, dále mu jsou poskytovány úvěry a poskytovány příspěvky prostřednictvím státu ve formě finančního příspěvku, nebo ve formě daňových či jiných úlev.41

http://www.znaleckyportal.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=232:novela-zakona-c-1511997-sb-oocenovani-majetku-a-ocenovaci-vyhlasky-c-32008-sb-s-ucinnosti-od-01-01-2013&catid=73:ekonomika-ceny-aodhady&Itemid=113. 40

KONEČNÝ, František. Co přinese novela stavebního zákona do praxe. tzb-info.cz [online]. 7. 1. 2013 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z: http://stavba.tzb-info.cz/hruba-stavba/9449-co-prinese-novela-stavebniho-zakona-do-praxe.

41

BRADÁČ, Albert a Josef FIALA et al. Rádce majitele nemovitostí. 2. vydání. Linde, 2006. ISBN 80-7201-582-6.

50

5000 4000 3000 2000 1000 0

Na koupi Na výstavbu Prŧměrná úroková sazba

7.00% 6.00% 5.00% 4.00% 3.00% 2.00% 1.00%

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Průměrná úroková sazba

9000 8000 7000 6000

leden duben červenec říjen leden duben červenec říjen leden duben červenec říjen leden duben červenec říjen leden duben červenec říjen leden duben červenec říjen leden duben červenec říjen

Počet poskytkutých hypoték

Graf 12: Vývoj počtu poskytnutých hypotečních úvěrů a průměrné úrokové sazby z těchto úvěrů v průběhu let 2006 aţ 2012

0.00%

2012

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat. FINCENTRUM HYPOINDEX. Hypoindex vývoj. hypoindex.cz [online]. ©2008-2013 [cit. 2013-02-17]. Dostupné z: http://www.hypoindex.cz/hypoindex-vyvoj/. ISSN 18050662.

Bydlení bude nadále představovat jednu z finančně sloţitých otázek domácností, stejně tak i jako investice do ostatních typŧ nemovitostí v rŧzných sektorech investorŧ. Tyto investice by tak měly být nadále podporovány státem. Dotace jsou jakýmsi prostředníkem ke zlepšování situace ţivotního prostředí a zároveň jsou tak podporami. Dotace jsou poskytovány ve formě rŧzných programŧ, u kterých musí být splněno několika poţadavkŧ k jejich získání. Prostřednictvím Státního fondu ţivotního prostředí jsou dotačně podporovány obnovitelné zdroje energie skrze program Zelená úsporám a také Státního fondu pro rozvoj bydlení pro podporu regenerace panelového fondu skrze program Panel. Dále je zde podpora od rŧzných organizací a agentur jako například Česká energetická agentura, podporující aktivity k úsporám energií. Ministerstvo pro místní rozvoj pro rok 2013 poskytuje podporu ve čtyřech programech, a to programem regenerace panelových sídlišť, podpory výstavby technické infrastruktury, podpory výstavby podporovaných bytŧ a podpora oprav domovních olověných rozvodŧ. Stát tak, aby dosáhl poţadavkŧm stanovených Evropskými směrnicemi, zabývající se sniţování energetické náročnosti budov, by měl pomocí všech těchto programŧ investičně podporovat obyvatele. Motivačně podporovat veřejnost k zajištění svého bydlení a tak dosáhnout stanovených poţadavkŧ do roku 2020.

51

Tabulka 8: Předpokládané potřebné investice na rekonstrukce bytového fondu Panelové budovy (Kč) Počet neopravených bytŧ

Bytové nepanelové budovy (Kč)

539 754

843 355

Potřebné investice 2010-2020

279 527 595 324

295 632 352 568

Zanedbané investice 1992-2008

423 179 535 831

20 125 505 923

Celkem

702 707 131 155

Celkem bytové domy

315 757 858 491 1 018 464 989 646

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat. CENTRUM REGENERACE PANELOVÝCH SÍDLIŠŤ. Panel SCAN 2009: Studie stavu bytového fondu panelové zástavby v ČR. sfrb.cz [online]. ©2009 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.sfrb.cz/fileadmin/sfrb/docs/programy/bytove-domy/novypanel/Vytah_ze_studie_PanelSCAN_09_pro_umisteni_na_SFRBcz_16042010.pdf.

V roce 2009 byla provedena studie bytového fondu panelové zástavby v České republice pro Státní fond rozvoje bydlení pod označením Panel SCAN 2009. Studia ukázala, ţe v letech 1992 - 2008 se celkové náklady na regeneraci panelových budov dostaly na cca 106 miliard Kč. Tabulka dále ukazuje, jaké jsou prognózované potřebné investice plánované pro roky 2010-2020. Do roku 2020 jsou legislativně upravena energeticky úsporná opatření, ke kterým musí dojít. Tyto investice si tak zaslouţí velikou pozornost. V případě provedených opatření by se jednalo o výši přesahující 1 bilion Kč. Situace ukazuje, ţe je v současné době stále potřeba opravit přes 1,5 milionu bytŧ. Potřebné investice se tak pohybují kolem 11 miliard Kč ročně. Nyní je program na podporu regenerace panelových budov označen jako Panel 2013+ a jeho podmínky jsou upraveny nařízením vlády pod č. 468/2012 Sb. Rozpočet je navrhnut na 210 milionŧ Kč a program je vyuţitelný pro opravy poruch domŧ, sníţení jejich energetické náročnosti, oprav balkonŧ, výtahŧ a společných prostor. Hlavní myšlenkou programu je dŧraznost na komplexnost oprav tak, aby opatření dosáhla účinku. Forma podpory je poskytována jako nízkoúročený úvěr, fixací po celou dobu splatnosti, dobou splatnosti aţ 30 let, výší úvěru aţ 90% rozpočtových nákladŧ. Podmínkou je podání ţádosti před zahájením oprav a budova musí slouţit k bydlení.42 Výše zmíněný program Zelená úsporám je od konce roku 2012 pozastaven a stále v připomínkovém řízení. Podpora je cílena na sniţování energetické náročnosti budov, samotnou výstavbu budov, efektivní vyuţívání úsporných zdrojŧ energie, tzn. výměna lokálního zdroje nebo instalace solárního systému pro přípravu teplé uţitkové vody. Program je stále upravován, odráţí se v něm i legislativa, u které je očekávána novela. Jeho konečná podoba tak bude ještě časově náročná a mŧţe se nadále vyvíjet, a proto není nutné program dále rozvádět. 42

STÁTNÍ FOND ROZVOJE BYDLENÍ. Panel 2013 +. sfrb.cz [online]. 8. 1. 2013 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.sfrb.cz/fileadmin/sfrb/docs/Aktuality/SFRB_Panel_2013___TK-8-1-2013-fin.pdf.

52

1.7 Nástroje hodnocení energetické náročnosti budov Energetika budov a jejich technicko-fyzikální vlastnosti jsou v dnešní době jedním z prvotně řešených problémŧ při návrhu budovy. Kaţdá budova je individuální jak tvarem, tak i stavebně fyzikálními parametry. Budovy je tak i nutné ohodnotit či označit a rozlišit jejich odlišnosti. Při kaţdém návrhu zateplení či jiném energeticky úsporném opatření se tak provádí řada stavebně fyzikálních výpočtŧ. Budovy jsou tak těmito výpočty ohodnocovány podle jejich technicko-fyzikálních vlastností a zařazovány do kategorií. Pomocí výpočtŧ je tak budova ohodnocena prŧkazy, štítky či certifikáty podle jejich stavebně fyzikálních kvalit.

1.7.1 Certifikace a hodnocení budov pomocí výpočtových nástrojů S nástupem energeticky efektivní výstavby vznikají nově i oblasti s tím spojené. Jednou z nich je environmentální certifikace budov. Jedná se o jakýsi audit budovy v rŧzných fázích jejího ţivotního cyklu. Certifikace vznikla pro podporu udrţitelného rozvoje staveb. Tato certifikace je pro komerční oblast dobrovolná a reprezentuje dŧkaz kvality budovy. Ve Spojených státech nebo Německu je pro budovy financované z daní trendem vyţadovat tento druh certifikace jako povinné. Základní rozdíly jsou zvlášť pro nové a stávající budovy. Certifikace pro nové budovy přímo ovlivňuje a provádí audit návrhu budovy a její proces stavby, hodnotí ji tedy z hlediska dopadu na ţivotní prostředí. Pro hlavní oblasti hodnocení budovy patří: spotřeba energií a zdrojŧ, kvalita lokace stavby, kvalita managementu stavebního procesu, kvalita pouţitých materiálŧ, kvalita vnitřního prostředí, úroveň znečištění a nakonec odpadové hospodářství. Naproti tomu pro stávající budovy ovlivňuje a provádí audit pouze pro procesy v budovách. A pro hlavní oblasti hodnocení budovy patří: management budovy a operační náklady, spotřeba energií a zdrojŧ, produkce a nakládání s odpady a kvalita vnitřního prostředí. WGBC (Word Green Building Council) je celosvětová zajišťující organizace pro šetrné budovy, která tuto certifikaci zavedla. V jednotlivých státech, které jsou registrovány má své oblastní varianty, tzn. ve Spojených státech USGBC (United States Green Building Council), ve Velké Británii UKGBC, v Německu DGNB (Deutsche Gesellschaft für Nachhaltiges Bauen e.V. – German Sustainable Building Council) apod. Celkem jde o 31 registrovaných státŧ a pro Českou republiku je pod označením CZGBC (Czech Green Building Council) – Česká rada pro šetrné budovy. Certifikáty budov vydávají jen ti, kdo prošly speciálním proškolením v této oblasti. V současné době lze u nás získat několik environmentálních certifikátŧ budov:43

43

CZGBC. czgbc.cz [online]. ©2009-2013 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://www.czgbc.cz/.

53

 BREEAM Europe Commercial (Building Research Establishment Environmental Assessment Method), k posouzení administrativních, maloobchodních a prŧmyslových budov.  BREEAM In-Use, pro správce budov, který jim pomáhá sniţovat náklady na provoz a zlepšovat vliv na ţivotní prostředí u existujících budov.  LEED (Leadership in Energy and Environmental Design), k posouzení kancelářských prostor, maloobchodu a sluţeb, institucionální budovy jako jsou knihovny, školy, muzea, náboţenské stavby apod., hotely a rezidenční budovy o čtyř a více obytných podlaţí a dalších. Jedná se certifikaci nových, ale i renovaci stávajících budov.  SBToolCZ (Sustainable Building Tool Czech), sděluje úroveň komplexní kvality budovy, a to v souladu s principy udrţitelné výstavby. Posuzuje tak vliv budovy na ţivotní prostředí, a to do tří resp. čtyř kritérií: sociálně kulturní aspekty, funkční a technickou kvalitu, ekonomické aspekty a také management a doplňující lokalitu, ve které je budova umístěna. Všechny tyto certifikáty se skládají z grafického symbolu s prezentačním dokumentem a podrobnou zprávou daného hodnocení. Certifikáty pŧvodně vznikaly na národních úrovních, například jako certifikace BREEAM v Británii pod certifikačním systémem BRE (Building Research Establishment), a nebo LEED ve Spojených státech pod certifikačním systémem USGBC. Právě tyto certifikační systémy se rozšířily na globální úroveň. Stále je zde snaha pouţívat pŧvodně národní certifikační systémy i v jiných zemích, v nedávné době je tomu tak u DGNB. BREEAM je standard v oblasti navrhování s dŧrazem na trvalou udrţitelnost a je tak měřítkem popisu vlivu budovy na ţivotní prostředí. Jeho hodnocení zjišťuje specifiky budovy, její design, konstrukce a uţívání, stejně tak faktory jako je uţívání energie a vody, samotné vnitřní prostředí budovy, znečištění, materiálŧ, odpadu, ekologie a procesŧ. Tato certifikace je poměrně nejrozšířenější v oblasti udrţitelné výstavby. Hodnotí budovy v dokončeném stavu i ve fázi projektu a jeho hodnocení spočívá v udělování bodŧ k jednotlivých výše zmíněným oblastem. Následně se celkové body procentuálně vyjádří a budova se mŧţe zařadit do celkem pěti kategorií: budova vyhovující ≥ 30 %, dobrá > 45 %, velmi dobrá ≥ 55 %, excelentní ≥ 70 % a výjimečná ≥ 80 %. Další certifikace LEED ověřuje, ţe budova nebo soubor budov byla navrhnuta a realizována s vyuţitím strategií, pomocí níţ je dosaţeno poţadavkŧ v oblasti zdraví uţivatelŧ a ţivotního prostředí. Jedná se o oblasti jako udrţitelná výstavba, úspory vody, energetická efektivnost, pouţití vhodných materiálŧ a kvalita vnitřního prostředí. Jeho hodnocení spočívá v přidělování bodŧ v rozmezí stobodové

54

stupnice a tyto kredity jsou následně ohodnoceny vahou, vyjadřující jejich dopad na ţivotní prostředí. Projekt je následně přijat v případě splnění všech poţadavkŧ trvale udrţitelné výstavby a minimálního počtu bodŧ. Jeho bodové hodnocení je vidět na obrázku 4. SBToolCZ je certifikace vycházející z mezinárodního schématu SBTool, který vyvinula organizace iiSBE (International Initiative for a Sustainable Built Environment). V České republice je zástupcem Česká společnost pro udrţitelnou výstavbu. Tuto certifikaci budov u nás zajišťují dva certifikační orgány TZÚS Praha, s.p. a VÚPS – Certifikační společnost, s.r.o. Do samotného metodického hodnocení vstupuje řada kritérií, které se liší individuálně dle budovy a její fáze ţivotního cyklu. Certifikace slouţí zejména pro budovy určené k bydlení, tedy rodinné a bytové domy, ale rozšiřuje se i pro hodnocení administrativních budov. Budovy jsou hodnoceny v projektové fázi, po jejich dokončení i po uvedení do provozu. Kritérií hodnocení je celkem 39 a na základě dosaţených bodŧ je dále budově přiřazen certifikát dle stupnice bodŧ na obrázku 4. Dále při získání nejlepšího hodnocení v této certifikaci mŧţe být v některých případech dosaţeno označení BAT (Best Available Techniques), neboli nejlepších dostupných technik prevence a omezování znečištění. Jedná se o jakýsi další druh označení šetrné budovy k ţivotnímu prostředí, a to v celém procesu výstavby aţ po její provoz a údrţbu.44 Obrázek 4: Certifikáty LEED a SBToolCZ kvality dle celkových bodů budovy Certifikace LEED

LEED Certified body

40 – 49

LEED Silver

LEED Gold

50 – 59

LEED Platinum

60 – 79

80 +

Certifikace SBToolCZ

standardní kvalita budov (certifikát) body

0 – 3,9

dobrá kvalita budov (bronzový)

vysoká kvalita budov (stříbrný)

4 – 5,9

nejlepší kvalita budov (zlatý)

6 – 7,9

8 - 10

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat. GREENWISE STRATEGIES. greenwisestrategies.com [online]. ©2011 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://greenwisestrategies.com/., CZGBC. czgbc.cz [online]. ©2009-2013 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://www.czgbc.cz/.

44

CZGBC. czgbc.cz [online]. ©2009-2013 [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://www.czgbc.cz/.

55

Z hlediska hodnocení budov, zjištění jejich tepelně technických vlastností je v této oblasti řada výpočtových programŧ, zabývající se problematikou stavební fyziky. Na trhu jsou k dostání aplikace národní, ale i zahraniční. K nejznámějším a nejvíce vyuţívaným českým nástrojem patří Svoboda software, dále pak software Protech a NKN (Národní kalkulační nástroj). Všechny softwary jsou prŧběţně aktualizovány podle současně platných zákonŧ, vyhlášek a norem, které se k nim vztahují. V současné době, kdy se očekává novela vyhlášky č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov, tak se současně připravují aktualizace softwarŧ, aby byly s tuto normou v souladu. Jelikoţ se bude jednat o změnu vyhlášky z pohledu změny kritérií hodnocení budovy, tak se připravují i úplně nové programy. Mezi zahraničně pouţívanými softwary je velmi známý německý program PHPP (Passivhaus Projektierungs Paket), nebo také PHVP (Passivhaus Vorprojektierung) zpracované Passivhaus institutem. Programy jsou určené na celkové navrhnutí pasivní stavby. Programy jsou dále upravovány v jazykových mutacích pro pouţívání i v jiných zemích, takţe je lze i získat v českém nebo slovenském jazyku. Svoboda software byl vyvinut doc. Dr. Ing. Zbyňkem Svobodou na Stavební fakultě ČVUT a je zprostředkováván společností K-CAD spol. s.r.o. Software se skládá z jednotlivých programŧ, které mají své specifické zaměření. K hlavním pouţívaným patří tyto:45  Area – program, určující komplexní hodnocení stavebních detailŧ z hlediska dvourozměrného stacionárního vedení tepla a vodní páry,  Energie – který je určen pro komplexní hodnocení energetické náročnosti budovy, a tak je pomocí něho zpracováván prŧkaz energetické náročnosti budov a energetický štítek obálky budovy,  Mezera – hodnotící dvouplášťové konstrukce s otevřenou vzduchovou vrstvou,  Simulace – určený pro hodnocení dynamické odezvy místností na tepelnou zátěţ v letním období,  Stabilita – který vypočítává a ověřuje poţadavky na tepelnou stabilitu místností v letním a zimním období,  Teplo – určující základní tepelně technické posouzení skladby stavebních konstrukcí,  Ztráty – je program určený pro výpočet tepelných ztrát a prŧměrného součinitele prostupu tepla, provádí návrh otopných těles a dále zpracovává energetický štítek. K problematice energetické náročnosti budov je tak vhodný program Energie. Zadávání dat v tomto programu probíhá tak, jak by byly prováděny ve stavebně fyzikálních výpočtech. 45

K-CAD. kcad.cz [online]. [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://kcad.cz/.

56

Výhodou programu je zadávání doplňkových konstrukcí jako například podlahové vytápění. Jeho techničnost byla vytvořena pro stavebně fyzikální výpočty a tak je předpokládána trocha komplikovanosti, jako například přepínaní mezi dialogovými okny a zdlouhavější výpočet. S tímto programem je často dáván do souvislosti program Teplo, který hodnotí konstrukce z hlediska prostupu tepla a vodní páry. Dalším výpočtovým programem je software Protech, který má svŧj pŧvod v programu zaloţeném na dimenzování otopných soustav. Jeho zpracování a pouţívání je k uţivateli vlídnější neţ u ostatních programŧ, ale to je i jeho slabinou, poněvadţ má omezené moţnosti v zadávání parametrŧ. I tento software má své varianty programŧ, které se jednotlivě specializují na danou oblast. Posledním zmíněným je software NKN, který byl vytvořen pracovníky Stavební fakulty ČVUT pod vedením prof. Ing. Karla Kabele, CSc. Jako jediný je volně přístupný všem registrovaným uţivatelŧm a jeho primárním záměrem je otestovat funkčnost algoritmŧ výpočtu energetické náročnosti budovy. Tím se pro odborníky vyvinul program, který jim naskytl další moţnosti zkoumání v této problematice. Kaţdý z programŧ je originál a kaţdý má svŧj princip výpočtu, jejich výsledky se tedy rŧzní. NKN se ve srovnání se Svoboda softwarem ve výsledcích výstupŧ programŧ asi nejvíce přibliţují oproti programu Protech. Svoboda software se jeví jako program, který nejlépe zobrazuje skutečnost, i kdyţ toto nelze tvrdit, protoţe výstupy z těchto programŧ nebudou shodné snad nikdy, neboť výsledek je v prŧběhu výpočtu ovlivňován řadou faktorŧ a to jiţ například při samotném prvém zadávání parametrŧ. Odpovědnost je nechávána na samotném zpracovateli výstupu, jaký přístup zvolí.46

1.7.2 Výstupní protokoly z výpočtových nástrojů hodnocení Prŧkaz energetické náročnosti budovy je asi nejznámějším dokumentem budovy, který je mezi veřejností velmi diskutovaným. Jeho výstup komplexně hodnotí budovu z hlediska její provozní spotřeby energie, související se spotřebou energie na vytápění, přípravu teplé vody, chlazení, větrání či osvětlení. Na základě výpočtu energetické náročnosti budovy je poté budově přiřazeno ohodnocení, do jaké klasifikační třídy patří a uvedena roční spotřeba energie. Jeho dŧvody zavedení jsou jiţ dávno zakotveny v legislativě Evropské unie a celkově jde o snahu sníţit spotřebu energie budov a sníţit emise oxidu uhličitého do ovzduší. Ve vyhlášce, kde je zpŧsob výpočtu a grafická podoba prŧkazu upravena, je v novele nejenom nově změněna jeho grafická podoba. Nová grafická podoba je především doplněna o více údajŧ, které na její starší podobě chyběly.

46

ŠUBRT, Roman. Porovnání potřeby energie a provoz budovy v závislosti na pouţití rŧzných výpočtových programŧ. Stavebnictví. 2011, č. 3, s. 38-42. ISSN 1802-2030.

57

Energetický štítek obálky budovy se liší oproti předešlému prŧkazu nejenom tím, ţe hodnotí budovu jen z pohledu obálky budovy, ale ţe není ţádným zákonem jeho zpracování vyţadováno. Trendem ale je, ţe je zpravidla vypracován jako součást projektové dokumentace. Jeho výstup udává, jaké mají obalové konstrukce, tzn. obvodové nosné zdi s výplněmi otvorŧ, střecha a případně suterénní stěny součinitel prostupu tepla resp. prŧměrný součinitel prostupu tepla domu. Jeho grafická podoba je obdobná prŧkazu energetické náročnosti, ale s očekávanou novelou vyhlášky, ve které je tento prŧkaz výstupem hodnocení energetické náročnosti, se kompletně změní jeho grafická podoba. Energetický štítek obálky budovy tak graficky zŧstane stejný a prŧkaz energetické náročnosti nabude nové podoby, která je názorně vyobrazena v přílohách. Energetický audit budovy posuzuje její aktuální stav s jejími náklady na energie. Komplexně hodnotí budovu a navrhuje energeticky úsporné varianty její případné rekonstrukce. V energetickém auditu tak lze nalézt energetickou bilanci budovy a navrhnuté varianty řešení energetických úspor s ekonomickým vyhodnocením. Pro ţadatele má tento dokument velikou hodnotu, protoţe slouţí jako podklad k rozhodnutí pro státní dotace. Zároveň dává vlastníkovi informace, jak by tyto úspory měly v budoucnu vypadat. Při zateplování pláště budovy je energetický audit velmi vhodným prostředkem, který udává jak má budoucí rekonstrukce vypadat. Energetický audit je upraven dle vyhlášky č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku. U veřejnosti bývá zakořeněn názor, ţe jsou tyto dokumenty příliš drahé, a ţe patří k dalším omezením. Veřejnosti ale musí být vyrozuměn fakt, ţe se tento dokument týká jejich majetku, a ţe se bude jednat o zaţitou věc jako projektová dokumentace, která k domu patří. Cena těchto dokumentŧ bývá rozdílná především dle typu objektu. Ohledně prŧkazŧ energetické náročnosti se v případě jednopodlaţního rodinného domu cca o 150 m2 pohybuje u novostavby za 4800 Kč, u stávajícího či rekonstruovaného, případně energeticky efektivního okolo 5500 Kč. U vícepodlaţního rodinného domu se tyto ceny pohybují okolo 6000 Kč. Pro byt v bytovém domě se tato cena pohybuje v částce 2500 Kč. Kdyby chtěl vlastník byt pronajímat, nebude to tak pro něj představovat tak převratnou sumu. Pro bytový dŧm se udává cena v rozmezí 6500 aţ 18000 Kč dle počtu bytových jednotek. U administrativních budov je cena 20000 Kč. Pro ostatní objekty jde o individuální záleţitost, kde například u nemocnic mŧţe jít o cenu 39700 Kč a u budov pro vzdělání či hotely nebo restaurace o cenu 18000 Kč. Zajímavá cena je také uváděna u prŧmyslových hal okolo 25000 Kč. Energetické štítky obálky budovy jsou cenově mnohem střídmější, u rodinného domu s cenou v rozmezí 1000 aţ

58

1500 Kč a pro bytové domy okolo 2000 Kč. Energetický audit udává komplexní hodnocení, a tak se to projevuje i na jeho ceně. Pro rodinný dŧm od 8000 do 25000 Kč a pro objekty, jako jsou administrativní budovy, hotely, restaurace a budovy pro vzdělání v rozmezí 10000 aţ 60000 Kč 47. Je nutno uvést, ţe všechny ceny těchto dokumentŧ se stanovují individuálně dle pracnosti zpracování. Uvedené konečné ceny jsou tak jen názorné. Dokumenty trpí jedním společným nešvarem, který je tak nepřímo zdraţuje. Neudává se totiţ, ţe je k vypracování těchto dokumentŧ za potřebí projektová dokumentace, která například u starého domu vŧbec nemusí být, nebo je, ale nesouhlasí s aktuálním stavem. Je tedy nutné si zajistit novou projektovou dokumentaci, či zaměřit celý objekt. Rázem jsou připočteny další náklady, které se pohybují minimálně od 3000 do 8000 Kč.

1.7.3 Pouţití nástrojů hodnocení ve vztahu k oceňování nemovitostí Certifikace jako BREEAM, LEED, nebo SBTool se začínají ve světě stávat jakousi značkou kvality šetrné budovy. Těchto druhŧ certifikátŧ je dle zemí nepřeberné mnoţství a jiţ jen na tomto příkladu je vidět, ţe by jim měla být v České republice dávána větší váţnost. Příkladem takto certifikované budovy mŧţe být u nás budova ČSOB na Praze 5 Radlicích od architekta Josefa Pleskota s hodnocením LEED Gold, nebo Centrum Zlatý anděl v centru Smíchova od architekta Jeana Nouvela s hodnocením BREEAM Good, Good. Motivace investorŧ na trhu s realitami po nových kvalitních budovách s dlouhodobě udrţitelnou cenou na trhu je stále více ţádána. Takto certifikovaná budova tím získává lepší postavení a konkurenceschopnost na daném trhu. Dŧvody takto certifikovat budovy mají rŧzné motivy, ale zejména jde o cíl mít rozhodující výhody oproti standardním budovám. Výhody jako klimaticky zdravé prostředí, srovnatelně daleko niţší náklady na provoz a lepší postavení na trhu s nemovitosti, tak ubezpečí mnoho investorŧ, ţe je tato cesta certifikace výhodná a v budoucnu se počáteční dodatečně vloţené náklady jistě vrátí zpět. Jelikoţ mají tyto certifikované budovy řadu výhod, tak se případným nájemcŧm musí tyto nadstandardy náleţitě projevit v nájemném, které jen dále utvrzuje investora o vhodné investici. V situaci stálého zlepšování tepelně technických vlastností budov a tím docílení energetických úspor bude tato situace pro stávající standardní budovy stále horší a jejich uplatnění na trhu bude stále omezenější. Budovy takto certifikované budou mít ale takové postavení, ţe se do situace, kdy by měly velice špatnou energetickou náročnost, takto nedostanou. Nakonec je dále vhodné zmínit, jak konkrétní 47

TZB-ENERG. Energetické prŧkazy ceník. tzb-energ.cz [online]. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.tzbenerg.cz/cenik-energeticke-prukazy.html.

59

vlastník či investor zjistí, jaká certifikace je ta nejvhodnější právě pro tu jeho budovu? Mŧţe se jednat o konzultace s odborníky, kteří mu tuto správnou certifikaci poradí, budova se také zařadí do zmíněných skupin, zda se jedná o administrativní budovu či budovu určenou k bydlení. V současnosti je novým trendem výběr certifikačních systémŧ podle jejich pŧvodu vzniku tzn., ţe pro investora americké společnosti bude vhodné si vybrat certifikaci LEED a u vlastníkŧ britské národnosti bude vhodná certifikace BREEAM. V České republice je tak mezi českými stavebníky upřednostňován certifikát SBToolCZ. Všechna tato certifikace budov jen dále ukazuje, jak se standardní budovy začínají čím dál více odlišovat od těchto energeticky úsporných budov. Tento rozdíl se tak musí patřičně odrazit na hodnotě nemovitosti. Certifikace tak mŧţe slouţit jako prostředek, jak tuto odlišnost ocenit. Jelikoţ certifikát takto šetrné budovy získá jen budova, která je opravdu energeticky efektivní a nezatěţuje ţivotní prostředí a to v celém jejím ţivotním cyklu, tak právě on reprezentuje tuto odlišnost. V sektoru teorie oceňování nemovitostí tato problematika není přímo zavedena, ale mohla by být vedena podle některých základních metodik. Ocenění nemovitosti by tak například mohlo být provedeno následovně. Nejdříve by mělo být rozvrhnuto, jak mnoho který certifikát udává výraznost úsporně šetrné budovy, jako je například certifikát LEED Silver rozdílný od LEED Gold a jak se celkově budovy s tímto certifikátem odlišují od standardních. Dále by ocenění mohlo být prováděno porovnávací metodou. Tato odlišnost by se poté projevila v jednom z porovnávacích technických parametrŧ. Největším problémem je, ţe dosud není dostatek porovnávaných energeticky úsporných nemovitostí, tak je tedy tento postup nutné brát jen jako teoretický. Jelikoţ jsou tyto certifikáty na trhu v celku novým produktem, tak se praxe s tímto oceněním budov dosud nesetkala. Je tedy nutné mít na zřeteli, jak se tento certifikát v posudku zohlední. Svoboda software je programem, který kvalitně zobrazuje skutečnost tepelně technických vlastností budovy, a proto je i vyuţíván pro energetické audity. V případě získání státní podpory formou dotace je právě tímto programem hodnocena budova, na které je proveden energetický audit. Jeho výstup je tak cennou informací pro danou budovu. Udává, jaké energeticky úsporné poţadavky musejí být splněny, aby tak budova získala dotaci a dobré ohodnocení energetické náročnosti. Reprezentuje tak informace o stávajícím stavu budovy a několika moţných variantách, v jakých by budova mohla být, za předpokladu realizovaných úsporných opatření provedena. Pro odhadce či znalce nemovitostí tak tento výstup představuje dŧleţitý dokument, z něhoţ získá informace o dalších parametrech nemovitosti,

60

v tomto případě o skladbě konstrukcí a zejména ještě o tepelně technických vlastnostech stavebních konstrukcí. Zdálo by se, ţe zpráva o energetickém auditu budovy není potřeba k vyhotovení posudku o nemovitosti. Opak je ale pravdou. K odhadu trţní hodnoty je odhadce nebo znalec povolán zejména v případě, kdy potřebuje vlastník nemovitosti zjistit jaký má jeho rodinný dŧm hodnotu, protoţe uvaţuje o prodeji. Současná energetická legislativa ale výslovně upravuje, ţe při prodeji nemovitosti musí být vyhotoven prŧkaz o energetické náročnosti budovy, a to je jeden z mála příkladŧ, kdy by tato situace mohla vzniknout. Tady vzniká onen příklad, kdy bude energetický audit vhodný. Jeho výstup totiţ komplexně zhodnocuje budovu a mŧţe tedy obsahovat energetický štítek obálky budovy a i prŧkaz energetické náročnosti budovy. Současně legislativa zpřísňuje, aby byly prŧkazy budov častěji zpracovávány při postoupení práv k nemovitosti, tzn. při koupi, prodeji apod. Setkávání se s prŧkazy tak bude běţné a jejich výsledky hodnocení energetické náročnosti tak budou mít také určitou váhu v posudku nemovitosti. Energetický audit upravuje, k jakým cíleným úsporám by ta jaká navrţená úsporná varianta měla směrovat. Víceméně je v něm uvedeno, jaké jsou úspory a jaké jsou potřebné prvotní investice do úsporných opatření. Všechny tyto informace by se měly v posudku odrazit.

61

2 Ekonomické hodnocení budov V současné době se stále se zvyšujícími cenami energií začíná být čím dál více kladen dŧraz na nemovitosti z pohledu jejich nákladŧ, a to jak jejich počátečních pořizovacích, tak nákladŧ na provoz a údrţbu a nákladŧ likvidaci stavby. Současně je na budovy hleděno z pohledu jejich materiálové skladby, tedy jaké materiály byly pouţity v procesu výstavby a v jaké šíři mají dopad na ţivotní prostředí, a to z hlediska jejich energie nutné na výrobu onoho výrobku a jejich případné recyklace při konci ţivotnosti budovy. Ţivotní cyklus budov tak nabírá na velkém významu.

2.1 Ţivotní cyklus budov Kaţdá stavba v prŧběhu své ţivotnosti prochází jednotlivými fázemi svého ţivotního cyklu, které odráţí její stav. Jedná se o čtyři hlavní fáze ţivotního cyklu stavby: fázi předinvestiční, fázi investiční, fázi provozní a fázi ukončení ţivotnosti, tedy fázi likvidace stavby nebo vyuţití stavby k jinému účelu či k provedení rekonstrukce. Uvedené dělení na dané fáze je z hlediska dŧvodu, ţe v jednotlivých fázích probíhají rŧzné procesy a činnosti s rŧznou dobou trvání a výraznou odlišností nákladŧ a uţitkŧ s rŧzným konečným cílem fází. Předinvestiční fáze představuje prvotní myšlenku realizace stavby. V této fázi jsou tak řešeny studie a analýzy trhu, předběţných nákladŧ, rizik a dopadŧ. Investiční fáze obsahuje jiţ ucelený názor na stavbu s hlavní proveditelností realizace záměru. V této fázi probíhá ono plánování a projektování, které obsahuje činnosti jako geologické, historické či stavebně technické prŧzkumy. Dále sem patří zajištění smlouvy o pozemku a vkladem do katastru nemovitostí, poté i výběr stavebníka a projektanta, který bude následně zpracovávat dokumentace pro územní řízení, získání územního rozhodnutí, ale také zpracování dokumentace pro stavební řízení a získání stavebního povolení. Současně je v ní zpracovávána analýza nákladŧ ţivotního cyklu stavby, které jsou optimalizovány s poţadavky investora. Jedná se nejen, ale především o náklady vznikající ve fázi provozní. Patří sem náklady na vytápění, chlazení, osvětlení, ohřev vody, ale také náklady na údrţbu a opravy. Jsou zde tak upravovány, ale zejména optimalizovány volby variant jednotlivých konstrukcí pláště budovy, jako výplně otvorŧ, obvodový plášť apod. a také technická zařízení budov, jako zdroje vytápění a celý otopný systém, systém chlazení apod. Právě z analýzy nákladŧ jsou tyto informace vyuţívány při zpracovávání projektové dokumentace, která hodnotí jejich ekonomický dopad na celý projekt. V této počáteční etapě lze provádět změny, jak si to přeje investor či jiné okolnosti dopadající na projekt. Do této fáze zároveň ještě spadá etapa přípravy realizace a její závěr.

62

Spadá sem tak dokumentace pro provedení stavby a výběr zhotovitele stavby. Současně zde dochází k výběru dodavatele a jeho zboţí a materiálŧ. Investor chce ve většině případŧ tyto náklady minimalizovat. Měl by být však kladem dŧraz na vhodnější výběr, a to nejen z hlediska pořizovací ceny, neboť ekonomická výhodnost s výhledem do budoucna jistě ušetří více nákladŧ. Výsledná pořizovací cena stavby je tak známa. V prŧběhu etapy realizace stavby je nutné dbát na technický dozor, s cílem zamezení dopadŧ, které by v budoucnu zasahovaly do provozních nákladŧ stavby. Téţ je vhodné dbát na dodatečné změny projektové dokumentace, změnu materiálu apod., které mění náklady na ţivotní cyklus stavby a vlastnosti skladby konstrukcí. Po ukončení fáze realizace jsou náklady poté znovu aktualizovány. Další pokračující hlavní fází je provozní etapa stavby. Jedná se o časově nejdelší fázi, zahajující uţívání stavby zkušebním provozem a obdrţením kolaudačního souhlasu. Hlavní činností v této fázi je zabezpečení stavby z hlediska oprav a údrţby, aby svou činnost plnila ve stejném rozsahu i nadále. V samotném období uţívání jsou předpoklady o výši provozních nákladŧ skutečně zřejmé. Jde tak o skutečnou výši spotřeby energie na vytápění, chlazení přípravu teplé vody apod. Provádějí se tak i plány obnov na zlepšení efektivnosti vytápěcího systému. V prŧběhu této fáze jsou prováděny rekonstrukce nebo modernizace, které uvedou budovy do pŧvodního stavu. Konečná hlavní etapa ukončení ţivotnosti stavby, u které dochází k fyzické likvidaci stavby, pokud tak bylo vlastníkem rozhodnuto. Stavební hmoty jsou uloţeny na skládce a území je dále upraveno pro novou stavbu. Tak se ukončuje celkový ţivotní cyklus stavby.48

2.2 Struktura nákladů budov Náklady v prŧběhu ţivotního cyklu budovy (LCC – Life Cycle Cost) představují náklady vynakládané v prŧběhu zmíněných čtyř hlavních fází ţivotního cyklu stavby. Vyčíslení těchto nákladŧ je moţné ve všech etapách, ovšem jedině ve fázi předinvestiční je moţno výrazně ovlivnit výši nákladŧ celého ţivotního cyklu stavby. Díky neoptimalizovaným nákladŧm, které by byly ušetřeny při realizaci stavby, by byly následně mnohokrát vloţeny do samotného provozu stavby. Například nevhodné řešení obvodového pláště budovy bude mít za následek budoucí dodatečné náklady na opravy a údrţbu. Dělení celkových nákladŧ ţivotního cyklu stavby mŧţe být rŧzné. Skládá se však z pěti hlavních poloţek, a to investičních nákladŧ na pořízení, nákladŧ na údrţbu, nákladŧ na obnovu, nákladŧ na provoz a

48

SCHNEIDEROVÁ HERALOVÁ, Renáta. Udržitelné pořizování staveb (ekonomické aspekty). 1. vydání. Praha: Wolters Kluwert ČR, 2011. ISBN 978-80-7357-642-4.

63

nákladŧ na likvidaci. Náklady, vznikající investorovi v prŧběhu pořizování stavby, tzv. investiční náklady, mají podobu dále uvedených hlavních poloţek:  náklady na projektové a prŧzkumné práce, inţenýrské činnosti,  náklady na stavební objekty, zahrnující náklady na pořízení materiálu, předepsané zkoušky konstrukcí a kontrolní měření,  náklady spojené s umístěním stavby, jako jsou náklady na provozní a sociální zařízení staveniště, územní vlivy (jde o náklady nezahrnuté do nákladŧ na stavební objekty),  ostatní investice, kam spadají příspěvky jiným investorŧm, udrţovací práce při zastavení stavby apod.,  dále jde o náklady na stroje a technologická zařízení a jejich náklady na montáţ,  náklady na stroje a zařízení, do kterých spadají poloţky nákladŧ na pořízení včetně dopravy, umístění a osazení,  ostatní náklady, které obsahují náklady na vybudování vytyčovací sítě, vytýčení prostorové plochy stavebních objektŧ, vysázení trvalých porostŧ,  provozní náklady na přípravu a realizaci stavby, jako náklady na přípravu, zabezpečení a kompletační činnosti,  rezervy na rizika. Náklady na provoz stavby představují jedny z nejnákladnějších z celkového ţivotního cyklu stavby. Je to dáno tím, ţe je tato etapa spojena s uţíváním budovy, která představuje nejdelší období v jejím ţivotním cyklu. Náklady se mohou dělit následovně:  energie, kam spadají náklady na dodávku energie do budovy z hlediska její spotřeby dodávané energie, kam patří energie elektrická, tuhá paliva, zemní plyn a ostatní.,  voda a odpadní voda, u kterých jsou roční náklady na dodávku pitné vody (vodné) a odběrem vody odpadní (stočné),  likvidace odpadu, kam se řadí náklady na odvoz odpadu, vznikající v souvislosti se stavebním objektem a jeho provozem,  servisní poplatky, které představují povinné roční poplatky vlastníka objektu,  pojištění,  ostraha a bezpečnost objektu, náklady bezpečnostních agentur, náklady na údrţbu bezpečnostního systému apod.,  roční náklady na úklid vnitřních i vnějších prostor,  údrţba zeleně,

64

 administrativní poplatky, představující roční poplatky spojené s vlastnictvím objektu (například daň z nemovitosti). Náklady na údrţbu a obnovu stavby představují taktéţ vysoký podíl nákladŧ na celkovém ţivotním cyklu stavby. Jedná se o náklady, které je nutno vynaloţit z dŧvodu zajištění provozuschopnosti stavby, či předcházení vad a poruch, které mohou v prŧběhu ţivotnosti objektu nastat. Kaţdá konstrukce nebo prvek na budově má svou vlastní dobu ţivotnosti, po které ztrácí svou funkci, vlastnosti, spolehlivost a kvalitu, díky přirozenému stárnutí a uţívání. Pravidelná a kvalitní údrţba objektu tak zajišťuje udrţování objektu v takovém stavu, v jakém byl navrhnut. V jiném případě se mŧţe jednat o náklady na odstranění havárií z dŧvodu opomíjených údrţeb a oprav, které obvykle představují podstatně vyšší částky. Konečnou poloţkou jsou náklady na likvidaci stavby, které v závislosti na druhu odstraňované stavby mohou být vcelku vyšší. Jde o náklady na demolici stavby, odvoz suti na skládku či recyklaci a poplatky za skládku. Téţ je zde problém ohledně vysokých nákladŧ, a to z hlediska odstraňovaného materiálu. Pokud by byl například tento materiál ekologicky nešetrný k ţivotnímu prostření, pak jeho náklady na odstranění budou daleko vyšší. Dále sem jsou zařazovány náklady na úpravu území pro novou stavbu.49 Tabulka 9: Jednotlivé náklady ţivotního cyklu stavby

LCC (celkem)

Druh poloţky nákladů Náklady na projektové a prŧzkumné práce Náklady a stavební objekty Náklady na provozní soubory Náklady na nákup pozemku Investiční náklady Vedlejší náklady na umístění stavby (pořizovací) Ostatní investice Náklady na stroje a zařízení Ostatní náklady Provozní náklady na přípravu a realizaci stavby Náklady na dodávku energií Náklady na vodu a odpadní vodu Náklady na likvidaci odpadu Servisní poplatky Pojištění Náklady na provoz Náklady na ostrahu a bezpečnost Náklady na úklid Náklady na údrţbu zeleně Administrativní poplatky Náklady na údrţbu Náklady na opravy

49

SCHNEIDEROVÁ HERALOVÁ, Renáta. Udržitelné pořizování staveb (ekonomické aspekty). 1. vydání. Praha: Wolters Kluwert ČR, 2011. ISBN 978-80-7357-642-4.

65

Náklady na likvidaci

Náklady na odstranění stavby Náklady na recyklaci stavební suti Náklady na úpravu terénu

Zdroj: Vlastní úprava na základě dat. SCHNEIDEROVÁ HERALOVÁ, Renáta. Udržitelné pořizování staveb (ekonomické aspekty). str. 91. 1. vydání. Praha: Wolters Kluwert ČR, 2011. ISBN 978-80-7357-642-4.

2.3 Technicko-ekonomické parametry úsporných opatření Jednotlivá energeticky úsporná opatření se týkají oblasti stavebních konstrukcí a technických zařízení budov. U stavebních konstrukcí se jedná o celkový plášť budovy. Ohledně opatření, týkajících se technických zařízení budov se jedná zejména o variantu otopné soustavy, tedy druh vytápěcího zařízení s efektivní regulací, dále existenci větracího systému s případnou rekuperací a volbu systému ohřívajícího vodu. Energeticky úsporná opatření jsou v budovách navrhována co nejefektivněji. Názorně se jedná jiţ uţ o uvedený příklad prvotních investic u energeticky efektivní budovy, kdy vyšší investice na zateplení pláště budovy jsou vykompenzovány niţší pořizovací cenou výkonově niţšího vytápěcího zdroje, který postačuje na zajištění vytápění. Energetická opatření tak v sobě skloubí stránku technickou a ekonomickou a jejich nejefektivnější moţnou kombinaci. Graf poukazuje na moţné energetické náročnosti stávajících budov dle jejich typu a doby výstavby. Jedná se o široké spektrum stávajících budov, které jsou charakteristické pro danou dobu právě svou energetickou náročností. Budovy postavené před rokem 1990 tak představují, bez ţádných mimořádných energeticky úsporných opatření, budovy velmi energeticky nehospodárné. Zejména je názorně uvedeno porovnání s pasivními domy, kde se jedná o cca 85 % sníţení energetické náročnosti. U starších budov je to dáno především díky zpŧsobu vytápění a v závislosti s tím špatné izolační vlastnosti pláště budovy. Tyto hodnoty jen dále ukazují, ţe stávající majitelé či noví investoři mohou své provozní náklady pomocí cílených energeticky efektivních opatření podstatně sníţit.

66

Graf 13: Porovnání průměrné energetické náročnosti dle typu budovy Vytápění

Ohřev vody

Elektřina pro domácnost

Elektřina pro větrání

300 35

250

35

150

30 30

220

100

85 %

200

50 0 Budova postavená do roku 1990

5

20 20 40

100

74 %

Konečná energie [kWh/(m2.a)]

350

2 10 15

15

Novostavba splňující Nízkoenergetický dŧm poţadavky norem ze začástku 21. století

Pasivní dŧm

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat. NAGY, Eugen. Nízkoenergetický a energeticky pasivní dům. 1. vydání. Bratislava: Jaga, 2009. ISBN 978-80-8076-077-9.

V březnu tohoto roku byla vydána novela vyhlášky o energetické náročnosti budov. Budovy tak budou nově hodnoceny a budou pro ně vydávány nové energetické prŧkazy. Nastala změna i z hlediska klasifikačního třídění dle jejich energetické náročnosti. Nové klasifikační třídění je uvedeno níţe, jehoţ výpočet je dále upraven ve vyhlášce. Staré členění budov dle energetické náročnosti je uvedeno v příloze práce ke srovnání. Tabulka 10: Klasifikační třídy energetické náročnosti budovy Klasifikační třída

Hodnota pro horní hranici klasifikační třídy

Slovní vyjádření klasifikační třídy

Energie

Uem

A

0,5 x ER

0,65 x ER

Mimořádně úsporná

B

0,75 x ER

0,8 x ER

Velmi úsporná

C

ER

Úsporná

D

1,5 x ER

Méně úsporná

E

2 x ER

Nehospodárná

F

2,5 x ER

Velmi nehospodárná

G

-

Mimořádně nehospodárná

Zdroj: Vlastní částečná úprava. ČESKO. Vyhláška č. 78 ze dne 22. března 2013 o energetické náročnosti budov. In: Sbírka zákonů České republiky. 2013, částka 36, s. 738-776. Dostupná také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/ViewFile.aspx?type=z&id=25502. ISSN 1211-1244.

2.3.1 Stavební konstrukce Celá obalová konstrukce budovy je hodnocena zvýšenými nároky z hlediska tepelně technických vlastností. Je to dáno zejména tím, ţe se předpokládá, ţe teplo vytvořené v budově se v ní uchová a neunikne. Energeticky úsporná opatření tak toho docílí na obalové

67

konstrukci, kam patří konstrukce obvodových stěn s otvorovými výplněmi, stropních konstrukce nejvyšších podlaţí, konstrukce podlah ve styku s terénem, suterénní oblast budovy a střešní konstrukce s případnými okny. Na kaţdou konstrukci je v návrhu hleděno individuálně, a to z hlediska cenově a energeticky nejefektivnějšího. Níţe uvedená tabulka představuje poţadavky kladené na současnou výstavbu budov. Pro jednotlivé prvky konstrukce jsou součiniteli prostupu tepla udávány poţadované, doporučené hodnoty pro standardní výstavbu a dále doporučené hodnoty pro pasivní výstavbu. Touto tabulkou jsou také jednotlivé konstrukce hodnoceny a vyuţívány ve stavebně fyzikálních výpočtech. Tabulka 11: Poţadované a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla pro budovy s převaţující návrhovou vnitřní teplotou θim v intervalu 18 °C aţ 22 °C včetně Součinitel prostupu tepla [W/(m2·K)] Poţadované hodnoty UN,20

Popis konstrukce

Doporučené hodnoty Urec,20 těţká: 0,25

Doporučené hodnoty pro pasivní budovy Upas,20

Stěna vnější

0,30

Střecha strmá se sklonem nad 45°

0,30

0,20

0,18 aţ 0,12

Střecha plochá a šikmá se sklonem do 45° včetně

0,24

0,16

0,15 aţ 0,10

Strop s podlahou nad venkovním prostorem

0,24

0,16

0,15 aţ 0,10

Strop pod nevytápěnou pŧdou (se střechou bez tepelné izolace)

0,30

0,20

0,15 aţ 0,10

Stěna k nevytápěné pŧdě (se střechou bez tepelné izolace)

0,30

Podlaha a stěna vytápěného prostoru přilehlá k zemině

0,45

0,30

0,22 aţ 0,15

Strop a stěna vnitřní z vytápěného k nevytápěnému prostoru

0,60

0,40

0,30 aţ 0,20

Strop a stěna vnitřní z vytápěného k temperovanému prostoru

0,75

0,50

0,38 aţ 0,25

Strop a stěna vnější z temperovaného prostoru k venkovnímu prostředí

0,75

0,50

0,38 aţ 0,25

Podlaha a stěna temperovaného prostoru přilehlá k zemině

0,85

0,60

0,45 aţ 0,30

Stěna mezi sousedními budovami

1,05

0,70

0,5

Strop mezi prostory s rozdílem teplot do 10 °C včetně

1,05

0,70

Stěna mezi prostory s rozdílem teplot do 10 °C včetně

1,3

0,90

Strop vnitřní mezi prostory s rozdílem teplot do 5 °C včetně

2,2

1,45

Stěna vnitřní mezi prostory s rozdílem teplot do 5 °C včetně

2,7

1,80

Výplň otvoru ve vnější stěně a strmé střeše, z vytápěného prostoru do venkovního prostředí, kromě dveří

1,5

1,2

0,8 aţ 0,6

Šikmá výplň otvoru se sklonem do 45°, z vytápěného prostoru do venkovního prostředí

1,4

1,1

0,9

Dveřní výplň otvoru z vytápěného prostoru do venkovního prostředí (včetně rámu)

1,7

1,2

0,9

Výplň otvoru vedoucí z vytápěného do temperovaného prostoru

3,5

2,3

1,7

Výplň otvoru vedoucí z temperovaného prostoru do venkovního prostředí

3,5

2,3

1,7

68

lehká: 0,20

těţká: 0,25 lehká: 0,20

0,18 aţ 0,12

0,18 aţ 0,12

Šikmá výplň otvoru se sklonem do 45° vedoucí z temperovaného prostoru do venkovního prostředí Lehký obvodový plášť (LOP), hodnocený jako smontovaná sestava včetně nosných prvkŧ, s poměrnou plochou prŧsvitné výplně otvoru fw = Aw / A, v m2/m2, kde A je celková plocha lehkého obvodového pláště (LOP), v m2; Aw plocha prŧsvitné výplně otvoru slouţící převáţně k osvětlení interiéru včetně příslušných částí rámu v LOP, v m2.

fw ≤ 0,5

fw 0,5

2,6

1,7

1,4

0,2 + fw

0,15 + 0,85·fw

0,3 + 1,4·fw

0,7 + 0,6·fw

Kovový rám výplně otvoru

-

1,8

1,0

Nekovový rám výplně otvoru

-

1,3

0,9 - 0,7

Rám lehkého obvodového pláště

-

1,8

1,2

Zdroj: Vlastní částečná úprava. ČSN. Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2011. 56 s. Třídící znak 73 0540-2.

Kapitola dále rozvádí energeticky úsporná opatření k zamezení tepelných ztrát pláštěm budovy. Tato opatření jsou posuzována z ekonomické a technické stránky, aby názorně ukázala, jaké cenové hodnoty vstupují do budovy. Jde o energeticky úsporná opatření týkajících se pláště budovy, zejména obvodového pláště. Zateplení obvodového pláště budovy je z hlediska ekonomicko-technického zcela individuální projekt od projektu. Závisí na mnoha ekonomických parametrech, jak nalézt tu nejvhodnější variantu zateplení se správným poměrem návratnosti investic a ceny zateplovacího systému. Dále parametrŧ technických, jako poţadovaný součinitel prostupu tepla obvodové konstrukce s odpovídající tloušťkou tepelné izolace. Optimální zvolení tloušťky tepelné izolace je velmi řešené téma. Její tloušťka je volena v závislosti na poţadovaných parametrech daných v legislativě. Ta udává, aby daná konstrukce měla poţadované, doporučené parametry současných budov nebo dokonce poţadované parametry, kladené na energeticky efektivní budovy. Očekávaná situace v roce 2020 ovšem zapříčiňuje další diskuse, neboť v případě provedení zateplení, dle v současné době poţadovaných parametrŧ standardní budovy, nebude v roce 2020 budova svými vlastnostmi obvodového pláště vyhovovat, protoţe v tomto roce budou na budovy kladeny výrazně přísnější poţadavky na tyto vlastnosti konstrukce. Je tedy vhodné uvaţovat o takových opatřeních s výhledem do budoucna, aby nebylo nutné po několika letech provádět tato opatření znovu, následně vedoucí k dalším dodatečným vyšším investičním nákladŧm. Do budoucna by tedy bylo moţné v případě budovy s vhodně zvolenou tloušťkou izolantu předejít problémŧm a přiblíţit se zatřídění do lepšího energetického standardu. Na budovách, kde byla tato opatření jiţ před několika lety provedena, a to v případě rekonstrukce či novostavby, budou při

69

nevhodně zvolených tloušťkách izolantu velmi znevýhodňovány, a to z dŧvodŧ stále se vyvíjejících přísnějších parametrŧ kladených na budovy, z toho pak plyne i špatná konkurenceschopnost na realitním trhu. Ať uţ byly tyto záměry pro zvolení tloušťky jakékoliv, budou do budoucna příčinou dalších investic. Vytvořená tabulka (uvedená v příloze č. 4) názorně ukazuje na příkladech dvou tepelných izolantŧ EPS 100 F a minerální vlny NN 333 při jakých tloušťkách izolace je nutné dosáhnou poţadovaných či doporučených poţadavkŧ součinitele prostupu tepla, kladených v legislativě v závislosti na materiálovém sloţení obvodové konstrukce. Za zmínku stojí skutečnost, ţe byl ve výpočtu brán v úvahu jen materiál, ze kterého je konstrukce vystavěna s případnou danou tloušťkou izolantu. Nebyly tak brány v úvahu omítky, lepidla, stěrky a další vrstvy, které do skladby konstrukce jistě patří. Uvedené výsledky jsou tedy jen okrajové. V případě dodatečného zateplení se bude jednat o navýšení další vrstvy izolantu na obvodový plášť. Tento případ dvou vrstev mŧţe nastat i v prvotní výstavbě. Vrstvy izolantu lze provádět i ve dvou vrstvách, a to z dŧvodu potlačení tepelných mostŧ. Je zde ale znovu problém se vztahem ekonomickým, ale i technickým. Závisí na faktorech, jako je kompletní cena zateplovacího systému, protoţe se jiţ nejedná pouze o cenu samotného izolantu, ale o cenu dalších prováděcích prácí. Dále závisí na součiniteli prostupu tepla a tloušťkách další vrstvy izolantu. Současná doba ale upřednostňuje provedení jednovrstvé s vyšší tloušťkou. Vývoj stavebnictví jde neustále kupředu. Stavební materiály pouţívané jako teplená izolace tak nabývají na významu. K zateplení budov se tradičně nejvíce vyuţívá expandovaný, dále pak i extrudovaný polystyren a také minerální vlna. Kaţdý má své klady a nedostatky a kaţdý je vyuţíván v jiných případech a typech budov. Expandovaný polystyren (EPS) je volen jako materiál na zateplení fasád zejména díky své nízké ceně ve srovnání s ostatními izolanty, proto je nejrozšířeněji uţíván právě na rekonstrukce panelových budov, které díky své větší ploše spotřebují více materiálu. Dále mezi jeho vlastnosti patří niţší odolnost proti ohni a tedy i nevhodnost jeho uţití na budovy, na které jsou kladeny vyšší poţární poţadavky. Extrudovaný polystyren (XPS) je díky svým vlastnostem velice odolný proti vlhkosti. Minerální vlna (MV) je vyráběna jako skelná nebo kamenná. Její vlastnosti ji předurčují i k jiným oblastem pouţití, jako protipoţární nebo zvuková izolace. Výrazně lepší vlastnosti jsou ale vyrovnány vyšší cenou. Má zvláště vynikající tepelně izolační vlastnosti, lépe jí prostupuje vodní pára (je tzv. paropropustná), je nehořlavá a výborně pohlcuje zvuk a odpuzuje vodu. K novým produktŧm na trhu s tepelnými izolacemi lze zařadit polystyren s obsahem grafitu (šedý polystyren), kterému se vylepšily tepelně izolační vlastnosti, 70

vykoupené ale vyšší cenou. Pro případy zateplení špatně dostupných místností nebo podhledŧ apod. byly nově vyvinuty foukané minerální vlny. Snaha docílit tepelné izolace s co nejlepšími vlastnostmi se dosáhlo kombinací těchto materiálŧ. Výrobci tak nabízí izolace z šedého polystyrenu s vrchní tenčí vrstvou minerální vlny, které spolu dosahují lepších tepelně technických parametrŧ. Na trhu stavebních materiálŧ je těchto variant řešení celá řada, ale v tomto odstavci zmíněné izolace patří k nejvíce pouţívaným. Častější rekonstrukce budov a jejich zateplování vedly trh k vytvoření komplexního systému zateplení. Fasádní zateplovací systém tak vyjadřuje komplexní sestavení materiálŧ fasádního zateplení. Do zateplení fasády tak vstupuje nejenom samotný izolant, ale i materiály na jeho přidělání a uvedení budovy do provozního stavu, tedy i s vnější omítkou. Zde se setkáváme s problémem ceny zateplování pláště budovy. Cena zateplení se neskládá pouze z ceny izolantu, ale i z materiálu na jeho přidělání, montáţ, zajištění lešení a úklid staveniště. Izolant tak v celkové ceně, například u EPS tvoří jen zlomek ceny. Jednotlivé poloţky nutné k provedení zateplení fasády a jejich ceny za m2 jsou názorně níţe uvedeny v tabulce. Je nutné uvést, ţe v analýze nejsou zahrnuty dodatečné náklady, vznikající při přípravě povrchu a dále také odstranění klempířských konstrukcí a jejich nové nahrazení. Tyto prvky je tak také nutné brát v úvahu v ceně zateplení. Jedná se oplechování atik, parapetŧ oken, ale také vedení, svody a uzemnění hromosvodu. V ceně se promítají zcela individuálně na daném projektu, a tak je nebylo vhodné uvádět. Tabulka 12: Ceny fasádních zateplovacích systémů dle tloušťky izolantu Název

Jednotka

Tloušťka izolace

Tepelná izolace 4 cm

5 cm

6 cm

8 cm

10 cm

12 cm

20 cm

24 cm

32,97

32,97

32,97

Lepící a stěrkový materiál (7 kg/m2)

Kč za 1 kg/m2

32,97

32,97

32,97

32,97

32,97

Izolační materiál - fasádní polystyren EPS 100 F Izolační materiál - tepelná fasádní minerální vata NF 333 Kotvící prvky - hmoţdinky s platovými trny 6 ks/m2

Kč/m2

44,97

56,21

67,46

89,94

112,43 134,91 224,86 269,76

Kč/m2

86,40

108,00 129,60 172,80 216,00 259,20 432,00 518,40

Kč/6 ks

9,96

9,96

11,40

11,40

12,48

14,04

63,24

78,08

Kč/m2

14,15

14,15

14,15

14,15

14,15

14,15

14,15

14,15

Penetrační nátěr (0,2 kg/m )

Kč/m2

9,60

9,60

9,60

9,60

9,60

9,60

9,60

9,60

Vnější akrylátová omítka 1,5 mm (2,5 kg/m2)

Kč/m2

78,45

78,45

78,45

78,45

78,45

78,45

78,45

78,45

Zakládací lišta (2 m)

Kč/1 ks

45,02

49,14

53,40

61,94

70,45

99,65

146,05 204,34

Montáţní práce (lepení, stěrkování, omítnutí)

Kč/m2

440,00 440,00 440,00 440,00 440,00 440,00 440,00 440,00

Armovací tkanina (145 g/m2) 2

71

Lešení (montáţ, demontáţ, pronájem, doprava)

Kč/m2

145,00 145,00 145,00 145,00 145,00 145,00 145,00 145,00

Úklid, odvoz suti

Kč/m2

30,00

30,00

30,00

30,00

30,00

30,00

30,00

30,00

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat. ZATEPLENÍ-FASÁD. zatepleni-fasad.eu [online]. ©2011 [cit. 201303-20]. Dostupné z: http://www.zatepleni-fasad.eu/.

Graf 14: Průběh součinitele prostupu tepla v závislosti na tloušťce konstrukce ve vztahu k ceně fasádní izolace EPS 300.00 Součinitel prostupu tepla U EPS

0.8 0.7

224.86

269.76

250.00

0.6

200.00 134.91

0.5

150.00

112.43

0.4 67.46 89.94 56.21

0.3 0.2

100.00 50.00

0.1

44.97

0

0.00 0

5

10

15

20

25

Cena tepelné izolace Kč/m2 bez DPH

Součinitel prostupu tepla U (W/m2.K)

0.9

30

Tloušťka tepelné izolace (cm)

Zdroj: Vlastní zpracování a výpočet.

Graf 15: Průběh součinitele prostupu tepla v závislosti na tloušťce konstrukce ve vztahu k ceně fasádní izolace minerální vaty 600.00 Součinitel prostupu tepla U Minerální vata

0.9 0.8

432.00

518.00

500.00

0.7

400.00

0.6

259.20

0.5

300.00

216.00

0.4 129.60 108.00

0.3 0.2 0.1

172.80

200.00 100.00

86.40

0

0.00 0

5

10

15

20

25

Cena tepelné izolace Kč/m2 bez DPH

Součinitel prostupu tepla U (W/m2.K)

1

30

Tloušťka tepelné izolace (cm)

Zdroj: Vlastní zpracování a výpočet.

Příkladový graf názorně ukazuje, jak se jednotlivé poloţky odráţí v ceně zateplení a v jakém poměru jsou v celkové ceně jednotlivé poloţky za zateplovací systém zahrnuty. K ukázce byl vybrán modelový příklad budovy, jejíţ plocha určená k zateplení je rovna 150 m2. Dále šlo o zateplení ve čtyřech variantách se dvěma tepelnými izolanty a rŧznými tloušťkami. O EPS 100 F tloušťky 100 a 200 mm a minerální vatu NF 333 v tloušťce 100 a 200 mm. Je zde vidět,

72

ţe tepelný izolant v celkové ceně nepředstavuje výrazné náklady, kromě případu minerální vaty tloušťky 200 mm. Poloţka montáţní práce výrazně zvyšuje cenu zateplení a představuje tak zásadní příčinu zvýšené ceny zateplení. Poloţka ostatní materiál v sobě zahrnuje ostatní poloţky, jako lepící a stěrkový materiál, kotvící prvky atd. Analýza problému tak ukazuje na někdy mylné představy investorŧ. V současné době jsou ceny izolací v poklesu, stejně tak jako stavební práce. V případě zateplení fasád je tak vhodné dbát na správný výběr takové firmy, která provede stavební práce ve vhodném poměru ceny a kvality. Graf 16: Podíl jednotlivých poloţek na ceně zateplení 100%

Zajistění lešení

Ostatní materiál

Tepelná izolace

Montáţní práce

90% 80% 70%

49.75%

41.59%

44.53%

34.79%

60% 50% 40% 30%

12.71%

21.86%

34.15%

21.15%

23.44%

18.93%

19.60%

16.39%

13.71%

14.68%

11.46%

EPS tl. 100 mm

EPS tl. 200 mm

20% 10%

21.26%

0%

Minerální vata tl. 100 mm Minerální vata tl. 200 mm

Zdroj: Vlastní zpracování a výpočet.

Zateplování se neodehrává jen v případě obvodového pláště, ale právě on z dŧvodŧ velké plochy a dalších nákladŧ na zajištění zateplení je příčinou vyšší ceny. Z hlediska zvýšení ceny v dŧsledku ostatních potřebných poloţek, jako u zmíněného fasádního zateplení, je na tom obdobně systém zateplení střech. Systémy zateplení střech mají také své individuální skladby konstrukcí a patří k nim také řada dodatečných poloţek, při kterých by zateplení střechy nemohlo vzniknout. Jsou více vystaveny vnějším vlivŧm, a proto je u nich sledována zejména hydroizolační funkce. Zateplení tepelnou izolací se dále mŧţe týkat stropu technického podlaţí a dalších konstrukcí, které zapříčiňují tepelné ztráty a zvyšují spotřebu energie. Dalším energeticky úsporným opatřením zamezující tepelné ztráty na plášti budovy jsou prŧsvitné konstrukce. Na obvodovém plášti budovy jsou nejčetnějšími prvky jistě okna. Okna tak představují další část pláště budovy, kde dochází k tepelným ztrátám. Jejich výběr předurčuje jejich technická vlastnost, které je stanovována laboratorně, ale i výpočtem. Jedná se o fyzikální veličinu součinitel prostupu tepla. Jako u výše zmíněné tepelné izolace se i zde zjišťuje tato hodnota. Okno se však, ale skládá z více prvkŧ, a tak se i součinitel skládá z více

73

hodnot. Do výpočtu se tak bere v úvahu součinitel prostupu tepla profilem okna, tedy rámem a křídlem, a poté sklem okna neboli prosklením. Konečný součinitel prostupu tepla tak vyjadřuje hodnotu výpočtu okna jako celku. Výrobci tuto konečnou hodnotu u svých výrobkŧ uvádějí a hlavně ona tedy reprezentuje vlastnost okna. V praxi je moţné se setkat s případy, kdy tyto hodnoty uváděné výrobci jsou mnohdy horší. Je tak uváděno doporučení, aby investor objednal jeden kus okna navíc s tím, ţe bude podroben laboratorním zkouškám a zjištěny tak jeho skutečné vlastnosti. K ochraně spotřebitele však výrobci tato okna uvádějí do prodeje s certifikáty, které reprezentují, ţe okno prošlo právě těmito laboratorními zkouškami a splňuje uvedené vlastnosti. Prvky okna, které konečnou hodnotu této veličiny nejvíce ovlivňují, jsou okenní výplně skla. Vyrábí se s jednoduchým zasklením, či jako dvojskla nebo trojskla. V současnosti nejvíce vyuţívanými jsou okna s dvojskly. Okna s trojskly jsou vyuţívána zejména pro energeticky efektivní budovy, kterými tak dosahují oněch energetických úspor. K docílení co nejlepších vlastností jsou mezery mezi skly vyplňovány vzácnými plyny, jako nejčastěji argon, krypton a xenon. Dále jsou tyto tabule skel na vnitřní straně opatřeny neviditelnou vrstvou pokovení, díky kterému je součinitel prostupu tepla ještě menší. V závislosti s tímto odráţejí či propouštějí sluneční záření. Tyto kombinace vlastností dělají z oken velmi kvalitní prvky pláště budovy, dosahující velmi dobrých izolační vlastnosti a vysokých solárních ziskŧ. Tabule skla jsou po celém obvodu opatřena nerezovým distančním rámečkem, který vymezuje šířku dutiny mezi skly a zajišťuje těsnost. Toto místo (zasklívací spára) je hlavním detailem, na který jsou kladeny vysoké nároky. V místě dochází k tepelným mostŧm a ke kondenzaci vodní páry. Distanční rámeček v současné době prošel řadou vylepšení a nepředstavuje jiţ takové zásadní problémy jako dříve. V současné době řešeným budoucím problémem se u oken stává výplň tabulí skla zmíněnými vzácnými plyny. V době stárnutí oken se tento plyn mísí se vzduchem a postupem času tím dojde ke zhoršování vlastností okna, tedy ke sníţení jeho tepelného odporu. Všechny zmíněné vlastnosti oken patří mezi přednosti, mohou však nesprávným nebo nevhodným prováděním do stavebního otvoru přijít zcela o ztrátu svých kvalit. Nesprávné provádění okenní spáry kolem obvodu otvoru představuje hlavní problém na obvodovém plášti budovy a dochází tak zde k velmi častým tepelným mostŧm. Hlavní třídění oken je jiţ tradičně dle jejich materiálového řešení, tedy dle materiálu rámu okna. Mŧţe se jednat o okna dřevěná, plastová, ocelová, hliníková a materiálově kombinovaná dřevohliníková. Dřevěná okna jsou zejména uţívaná u rodinných domŧ. Rŧzní

74

se zejména v profilech rámŧ a křídel oken, která také předurčují vlastnost okna. U plastových oken jsou tyto profily vytvořeny z jednotlivých komor, které mohou ale i nemusí být vyplněny izolačním materiálem, který ještě více zlepšuje izolační vlastnosti. Plastová okna jsou nejvíce uţívána u panelových budov. Velká četnost pouţití je díky jejich ceně, která je oproti dřevěným oknŧm výrazně niţší. Na obvodovém plášti budovy se nemusí jednat pouze o okna. Velkou část například v případě panelových domŧ, tvoří také lodţie, které jsou v mnoha případech zasklívány a stávají se svou velkou plochou cílem opatření k zamezení tepelných ztrát. Prŧsvitné konstrukce jsou jistě velmi dŧleţitým prvkem v budově a zajišťují nejen tepelně technické vlastnosti, ale také zejména zvukově izolační. Zajišťují také výměnu vzduchu a poţadovaný svit do místností. Z ekonomického hlediska jak v případě zateplovacího systému, tak i zde dochází k dodatečným nákladŧm, které tak samotná okna zdraţují. Do ceny tak vstupuje vyšší cena za stavební práce. Jednak se jedná o demontáţe stávajících oken s parapety a jejich odstranění (v případě rekonstrukce), montáţ nových oken a parapetŧ a celkové začištění stavebního otvoru. V případě rekonstrukce je vhodné tato energeticky úsporná opatření provádět souvisle se zateplením pláště budovy, neboť se tak ušetří výše nákladŧ. Samotná cena oken je vcelku velmi proměnlivá. Cenu ovlivňuje materiálové řešení okna, o jaký druh zaklení se jedná, zda jsou okenní tabule skla opatřena folií či pokovením, výsledný součinitel prostupu tepla, profil okna, velikost okna a v neposlední řadě výrobce, u kterého se ceny velmi rŧzní. Do ceny tak vstupuje řada parametrŧ, mající na ni vliv. Tabulka 13: Příklad jednotlivých typů oken s jejich vlastnostmi a cenou Typ okna

A B C D E F G H

Plastové okno aluplast IDEAL 4000 (5 komor) Plastové okno aluplast IDEAL 6000 (6 komor) Plastové okno aluplast IDEAL 6000 (6 komor) Plastové okno aluplast IDEAL 6000 (6 komor) Plastové okno aluplast IDEAL 8000 SV (8komor) Plastové okno aluplast IDEAL 8000 SV (8komor) Plastové okno aluplast IDEAL 8000 SV (8komor) Dřevěné okno (eurookno) EURO IV 78 QWS

Cena Součinitel okna prostupu tepla Kč oknem (bez 2 Uw [W/(m .K)] DPH)

Součinitel prostupu tepla sklem Ug [W/(m2.K)]

Součinitel prostupu tepla rámem Uf [W/(m2.K)]

dvojsklo 4-16-4, argon

1,1

1,3

1,32

2596

dvojsklo 4-16-4, argon

1,1

1,2

1,30

3310

0,7

1,2

0,92

4077

0,5

1,2

0,76

6817

1,1

1,0

1,26

4682

0,7

1,0

0,88

5449

0,5

1,0

0,72

8189

1,1

0,99

1,19

6595

Druh zasklení ((sklolišta-sklo)-lišta-sklo)

trojsklo 4-12-4-12-4, argon trojsklo 4-12-4-12-4, krypton dvojsklo 4-16-4, argon trojsklo 4-12-4-12-4, argon trojsklo 4-12-4-12-4, krypton dvojsklo 6-20-4 rámeček swisspacer, argon

75

CH I J

Dřevěné okno (eurookno) trojsklo 4-12-4-12-4, EURO IV 78 QWS argon Dřevěné okno (eurookno) trojsklo 4-12-4-12-4, EURO IV 88 QWS argon Hliníkové okno dvojsklo 4-16-4, argon ALIPLAST ECONOLINE

0,7

0,99

0,92

7177

0,5

0,88

0,70

9069

1,1

1,0

1,31

6756

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat. OKNA-ESHOP. okna-eshop.cz [online]. ©2010 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.okna-eshop.cz/.

Výše uvedená tabulka znázorňuje příklad nabízených oken na trhu. Modelovým příkladem zde bylo okno o rozměrech 1200 x 1500 mm. Ceny představují samotné ceny oken. Do ceny není započítána jejich montáţ. Je tedy nutné při výběru stavebníka, který bude provádět montáţ, příp. demontáţ stávajících oken, dbát na srovnání cen stavebních prací v poměru s kvalitou provedené práce. Cena montáţe okna se pohybuje okolo 120 – 160 Kč/m2, dále do práce vstupuje cena za zednické začištění stavebního otvoru okolo 250 – 600 Kč/m2, dále také osazení parapetŧ 80 – 110 Kč/m2 a provedení připojovací spáry okna, která se pohybuje okolo 100 – 150 Kč/m2. V případě rekonstrukce vstupují do ceny i práce za demontáţ stávajících oken okolo 30 – 100 Kč/m2.50 Graf 17: Porovnání jednotlivých oken dle vlastností a jejich cen Uf

Uw

Cena okna

Součinitel prostupu tepla U [W/(m2.K)]

9,000

8,189

1.2

8,000

6,817

1

7,000

0.8

6,595

0.6

4,682

4,077

0.4 0.2

10,000

9,069

2,596

6,756

7,177

6,000 5,000

5,449

4,000 3,000

3,310

2,000

Cena okna Kč (bez DPH)

Ug 1.4

1,000

0

0 A

B

C

D

E

F

G

H

CH

I

J

Zdroj: Vlastní zpracování.

Okna se stávají velmi dŧleţitou částí budovy. Jejich navrţení musí respektovat nejedny poţadavky vlastností. Navrhují se s ohledem na tepelně izolační vlastnosti a také s ohledem na součinitel prostupu slunečního záření, díky kterému lze vyuţít pasivních solárních ziskŧ. Z hlediska hodnocení vlastností oken jsou tedy charakterizovány jejich součinitelem prostupu tepla, určující jejich tepelně izolační schopnosti, schopnost prostupu slunečního záření, kterým se docilují tepelné solární zisky a celkovou kombinací těchto vlastností, určující

50

OKNA-ESHOP. okna-eshop.cz [online]. ©2010 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.okna-eshop.cz/.

76

energetickou bilanci oken v závislosti v zimním či letním období. Výsledky jednotlivých oken, uvedeny níţe v grafu, jsou ovlivňovány zejména druhem zasklení okna. Zejména faktor výplně dutiny vzácnými plyny, kterým je sniţována veličina součinitele prostupu tepla. Rovněţ jde o to, zda je sklo tenkou vrstvou pokoveno, tím se docílí, ţe teplo zŧstává v místnostech. Jedná se také o doplnění zasklení dvojskla mezi skly folií (Heat Mirror), díky které se dosahuje tepelně izolačních vlastností srovnatelných s okny s trojskly. Graf 18: Vyhodnocení bilance energetických ztrát a vyuţitých tepelných zisků jednotlivých oken Energetická bilance (Qbil)

Tepelné solární zisky (Qg)

Celkové ztráty zasklením (Ql)

800 700 600

CH

I

418.764 462.917 741.806

210.459 265.608 396.385

G

271.291 356.674 520.963

F

339.188 478.094 673.854

D

221.784 265.608 407.71

C

248.64 356.674 498.312

B

389.45 462.917 713.492

A

100

244.435 265.608 430.361

200

271.291 356.674 520.963

300

412.101 462.917 736.143

400

423.426 462.917 747.468

500

0 MJ

E

H

J

Zdroj: Vlastní zpracování a výpočet.

Výsledky znázorňují celkové ztráty zasklením během daného období Ql (MJ), tepelné solární zisky Qg (MJ) a energetickou bilanci oken Qbil (MJ), vypočtenou jako rozdíl tepelných ztrát a solárních ziskŧ. Do výpočtu vstupovaly veličiny jako prŧměrná vnitřní a vnější teplota t (20 a 4,1), délka časového období D (otopné období) a solární faktor g, udávající kolik procent slunečního záření prochází do interiéru (čím je jeho velikost niţší, tím jsou i niţší pasivní solární zisky). Dále také intenzita dopadajícího slunečního záření Qs a stupeň vyuţití solárních ziskŧ k. Vybraná okna pro modelový výpočet by měla reprezentovat nejrozšířenější varianty dostupných oken. Objevují se tak i okna s trojskly a okna s kryptonem. Všechna okna zároveň splňují poţadavky norem, udávající standardní poţadavky oken součinitele prostupu tepla 1,5 W/(m2.K) a také poţadavky této veličiny z hlediska rámu okna.

2.3.2 Technické zařízení budov V této kapitole práce uvádí opatření, týkající se technických zařízení budov. Jde zejména o efektivní výběr zvolených zařízení a jejich kombinace, které tak v sobě kombinují efektivní

77

vyuţívání energie a nízké provozní náklady. Názorně jsou uvedena jen zařízení, která jsou v domácnostech nejrozšířenější. Větrání v budovách v současné době představuje velmi prŧlomovou oblast v sektoru technických zařízení budov. Současný rozvoj rekonstrukcí budov na energeticky úspornější a začínající výstavba energeticky efektivních budov, tak i větrání nabývá na stále větším významu. Čerstvý přísun vzduchu začíná představovat velmi kvalitní a zdravé prostředí v budovách a zvyšuje tak na jejich hodnotě. Dřívější nekvalitní provedení oken, u kterých byla infiltrace díky netěsnostem samozřejmostí, tento přísun vzduchu, by se dalo říci, nahrazovala. Nejednalo se jen o prvky oken, ale i jiných stavebních konstrukcí. Docházelo tak ve většině případŧ ke vzniku tepelných mostŧ. Zároveň s tím však, ale docházelo k tomu, ţe bylo nutno více přitápět a tepelné ztráty tak byly nepřiměřeně vysoké. Nynější doba zateplení pláště budovy tak obálku budovy utěsnila a vyvstala záminka pro provádění nuceného větrání. Samotné přirozené větrání prostřednictvím oken je doporučováno v případě absence nuceného větrání, avšak s tímto doporučením je dána do vztahu ztráta tepla v zimním období. V rodinných domech tak uţ nucené větrání nepředstavuje výjimečnost, ale standard. V souvislosti s větráním byla v prŧběhu let dána do souvislosti rekuperace tepla. Rekuperační jednotka tak z odpadního vzduchu vyuţívala teplo na ohřátí nově přiváděného vzduchu a tak šetřila energie na ono ohřátí. Pro znalce se tak začínají objevovat nové oblasti technického zařízení budov, které ve srovnání se standardními budovami zvyšují budově komfort bydlení a její hodnotu. Z investičního hlediska je zajištění větrání v budově s rekuperací dalším nákladem, zvyšující budově hodnotu. Je nutno mít na mysli, ţe s větráním jsou spojeny jeho rozvody, jednotky, další dodatečné montáţní práce, filtry na zachytávání nečistot, které je nutno několikrát do roka měnit atd., které navyšují prvotní investice, ale částečně i provozní náklady, neboť ventilátory ve větracím systému potřebují elektrickou energii. Jedná se, ale ve srovnání s ostatními provozními náklady o menší částky, které se vyplatí a vykoupí lepším hygienickým prostředím v budově. S větráním jsou dávány do souvislosti i chladící soustavy. Ty představují v případě klimatizačních jednotek velmi značné investice, které mají i větší spotřebu energie. Prostřednictvím větrání je ale v případě letního období čerstvý vzduch chlazen a představuje ono chlazení. Nejedná se tedy o systém klimatizace, ale o princip jako u rekuperace, oproti němuţ je ale přiváděný vzduch chlazen. Provozní náklady jsou tak mnohem niţší. Variant zdrojŧ tepla je mnohem více, ale daná práce v tomto případě uvedla jen názorný příklad. 78

Ohřev teplé vody tvoří ve starším domě kolem 13 % z celkové spotřeby energie, u energeticky efektivních domŧ je tento podíl okolo 35 %. Spotřeba vody je zcela závislá na chování majitelŧ objektu a náklady na její ohřev souvisí s variantou pouţitého zařízení pro přípravu teplé vody. Její spotřeba jde částečně sníţit prostřednictvím jednotlivých úsporných opatření. Sem spadají úsporné sprchové hlavice, perlátory u koupelnových baterií, úsporné domácí spotřebiče. Její ohřev lze zefektivnit izolacemi vnitřních rozvodŧ, kdy je zefektivňována právě distribuce teplé vody, neboť je vodu nutné dohřívat, protoţe v rozvodech ztrácí svou teplotu. Zdroje pro ohřátí vody mohou být centrální nebo lokání v místě spotřeby. Centrální zdroje bývají především i zdroje vytápění, tedy plynové kotle, tepelná čerpadla nebo solární panely. Lokální zdroje představují nejčastěji prŧtokové ohřívače a akumulační zásobníky. Jednotlivá opatření ke sníţení spotřeby energie jsou ve vztahu s jejich pořizovací cenou a jejich brzkou návratností velmi vhodnou investicí. Dalším moţným opatřením je rekuperátor odpadní vody, který funguje na stejném principu jako rekuperace vzduchu, ale nosnou látkou je zde odpadní voda, ohřívající nově přiváděnou vodu. Toto opatření se ale vyznačuje draţšími investicemi za samotnou jednotku a dalšími náklady na provedení rozvodŧ. K významným úsporám však dochází volbou zdroje na ohřev vody. Právě zmíněné vyuţívání solárních systémŧ pro ohřev vody jsou v současné době velmi aktuálním tématem. Jsou nejčastěji vyuţívány u rodinných domŧ s několika solárními panely fotovoltaickými či fototermickými. Prvotní investiční náklady na tyto panely jsou ve srovnání s ostatními opatřeními, jako například prŧtokové ohřívače vcelku vyšší. Dále jde o kompletní systém, který v sobě zahrnuje akumulační zásobník a další rozvody a prvky k tomu nutné, které představují další dodatečné náklady. Návratnost investic se tak prodluţuje na několik let. Vhodným opatřením se tak zdají volby vhodného centrálního zdroje. Jedná se zejména o kondenzační kotle na zemní plyn nebo také lokální zdroje jako prŧtokové ohřívače (karmy). Dalšími úspornými opatřeními jak sníţit energetickou náročnost budovy jsou v této oblasti elektrické energie. Jedná se o sniţování spotřeby elektrické energie nebo její získávání ze slunečního záření. U budov lze spotřeba sniţovat v oblasti osvětlení. Úsporné zářivky jsou jiţ standardem, který představuje účinný zdroj osvětlení s velmi nízkou energetickou náročností. Podobnými opatřeními jsou dále rŧzné domácí spotřebiče, poţadující jen mizivou potřebu energie. Druhá moţnost jak efektivně sniţovat spotřebu energie je prostřednictvím instalované fotovoltaické elektrárny (FVE). Nejedná se o elektrárnu ve smyslu, jak jsou známy, ale jde o fotovoltaický systém, přinášející do budovy dodatečnou elektrickou energii

79

prostřednictvím solárních panelŧ. Solární panely jsou nejčastěji umisťovány na střešních konstrukcích, na kterých nejlépe získávají solární zisky. Celkově je fotovoltaika budov jedním z alternativních zdrojŧ energie, nezatěţující ţivotní prostředí, která je uplatňována zejména u energeticky efektivních budov. Jiţ u výše zmíněných energeticky efektivních budov, jako jsou nulové či nezávislé budovy, je fotovoltaika nezbytnou součástí i jejich systému. V současné době lze vypozorovat nárŧst poptávky po solárních panelech ve velkém měřítku. Zahraniční dodávky solárních panelŧ na český trh neustále vzrŧstají a náklady na jejich pořízení potupně klesají. Tím se i začíná zvyšovat počet majitelŧ budov s fotovoltaickými systémy, kteří své přebytky elektrické energie z těchto systému odprodávají do veřejné sítě. Fotovoltaické (FV) panely lze materiálově rozdělit na panely s články z krystalického křemíku a panely s tenkovrstvými články. Zejména prvně zmíněné vykazují nejvyšší účinnost okolo 13 aţ 15 %, u tenkovrstvých článkŧ je udávána účinnost okolo 10 aţ 11 % 51. Graf 19: Dlouhodobý průměr rozloţení dávek slunečního ozáření na vodorovnou plochu 18% 15%

16%

15%

14%

14%

14%

11%

12%

9%

10% 7%

8% 6% 4%

6%

4%

3%

2%

2%

2%

0% leden

únor

březen

duben

květen

červen červenec srpen

září

říjen

listopad prosinec

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat. STANĚ, Kamil. Fotovoltaika pro budovy. 1. vydání. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-4278-6.

51

TYWONIAK, Jan et al. Nízkoenergetické domy 3 (principy a příklady). 1. vydání. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80247-3832-1.

80

Graf 20: Celkový podíl vyrobené elektrické energie z FVE moţný v průběhu roku 1800

15,4 %

1600

15,0 %

11,0 %

1400 1200

14,4 %

14,0 %

7,0 %

9,0 %

únor

březen

duben

květen

1044

1379

1460

červen červenec srpen

září

říjen

2,0 % 87

leden

2,9 % 213

373

0 kWh

6,0 % 586

200

1347

4,0 % 2,1 % 223

400

1542

600

1042

800

1269

1000

listopad prosinec

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat. NEUWIRT, Jan. Vyhodnocení energetické spotřeby budovy INTOZA za leden – prosinec 2012. Stavebnictví. 2013, č. 1, s. 30-35. ISSN 1802-2030.

Zejména u těchto systémŧ jsou jejich soustavy hodnoceny z hlediska ekonomické návratnosti. Jedná se o prostou dobu návratnosti, která je individuální dle nákladŧ na pořízení a návratnosti vloţených prostředkŧ ve formě energie. V prŧměru se však jedná o 5 aţ 10 let, přitom ţivotnost solární soustavy je uváděna okolo 20 aţ 30 let. Solární tepelné soustavy vyuţívají přeměnu slunečního záření v solárních kolektorech v tepelnou energii, kterou dále odvádí do budovy. Jedná se o systémy s fototermickými panely, kde je teplo udrţováno zpravidla v akumulátoru. Jedná se o alternativní zdroj vytápění, u kterého jsou panely rozdělovány dle teplonosné látky, kterou mŧţe být vzduch nebo kapalina. U systému, vyuţívající solární energii, je nutné podotknout, ţe nejsou navrhovány jako hlavní zdroj (kromě nulových či nezávislých domŧ), neboť jejich pokrytí potřeby tepla je omezováno současnou dostupností slunečního záření během roku. Vyuţití tohoto systému pro ohřev vody je veřejnosti vcelku známé a je jí pozitivně hodnoceno. I vyuţití solárního ohřevu vzduchu přináší do systému sníţení energetické náročnosti, protoţe není předehříván nově přiváděný čerstvý vzduch do budovy. Oproti předešlým panelŧm s teplonosnou látkou kapaliny, mají tyto řadu úskalí. Jsou spojeny s většími rozměry potrubních rozvodŧ a v této soustavě je zapotřebí elektrické energie, která ovlivňuje úspory. V České republice se tak tyto panely objevují zřídka.52 Z ekonomického hlediska vstupuje do solární soustavy mnoho faktorŧ, které konečnou investici významně ovlivňují. Je nutné vybrat takovou, která nejlépe poměřuje vztah pořizovacích nákladŧ, provozních nákladŧ, solárních ziskŧ a úsporu energií. Do investice

52

TYWONIAK, Jan et al. Nízkoenergetické domy 3 (principy a příklady). 1. vydání. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80247-3832-1.

81

solární soustavy tak spadají nejenom samotné solární panely, ale také jejich potřebné zařízení, které do soustavy patří. Jedná se o zásobník, potrubní rozvody, armatury, čerpadlo, regulace a samotná montáţ s případnou úpravou na osazení kolektorŧ. Právě poslední dvě poloţky, zejména tedy stavební práce, ovlivňují v případě rozsáhlejších soustav prvotní investiční náklady. Jako jiţ u zmíněných opatření na plášti budovy, kde byly tyto stavební práce velmi finančně znatelné, jsou stavební práce velmi vysokou poloţkou, která celkově zdraţuje energeticky úsporná opatření. V případě FV panelŧ však montáţní práce nepředstavují nejvyšší poloţku. Graf dále ukazuje jednotlivé poloţky vstupující do ceny soustavy. Graf 21: Poloţky vstupující do investic solárních tepelných soustav dle plochy kolektoru Montáţ 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Kapalina

17% 3% 3% 4%

8%

Regulace 17%

2% 3% 4%

6%

Čerpadlo 2% 2% 2%

Armatury 9% 11%

Potrubí s izolací 2% 2% 2%

Zásobník

9% 11%

2% 2% 2%

Kolektor 21% 9% 7%

11%

16%

16%

19%

18%

18%

14%

32%

39%

41%

41%

43%

4.5

6.8

45.2

63.3

76.8

14% 20%

Plocha kolektoru

(m2)

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat. MATUŠKA, Tomáš. Ekonomika solárních tepelných soustav. tzbinfo.cz [online]. 17. 1. 2011 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://oze.tzb-info.cz/solarni-kolektory/7072ekonomika-solarnich-tepelnych-soustav-i.

V ceně jsou tak nejvyšší poloţkou solární panely. Zároveň platí, čím se zvětšuje plocha solárních panelŧ, tím je se i jejich podíl na celkové ceně zvyšuje a zmenšují se ostatní poloţky, kromě montáţních prací, které se také zvyšují. Malé solární soustavy, uvedené v grafu plochou kolektorŧ o 4,5 a 6,8 m2, představují pouţití na rodinných domech. Solární panely tak zde tvoří 30 aţ 40 % celkové ceny soustavy, jejich prŧměrné náklady jsou okolo 25 aţ 30 tisíci Kč/m2. Oproti tomu u zbylých větších soustav se je jedná o plochu 40 a více m2, mající podíl na ceně přes 40 % a prŧměrné náklady mohou klesnout aţ na 15 aţ 20 tisíc Kč/m2. Trubkové vakuové solární kolektory se mohou svými náklady zvýšit aţ o 25 aţ 50 %.53 Výsledky tak ukázaly, ţe se znovu výrazně zvýšily investice díky stavebním pracím. Investor, který hodlá vloţit své prostředky do solární soustavy, předpokládá, investice do solárních 53

MATUŠKA, Tomáš. Ekonomika solárních tepelných soustav. tzb-info.cz [online]. 17. 1. 2011 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://oze.tzb-info.cz/solarni-kolektory/7072-ekonomika-solarnich-tepelnych-soustav-i.

82

panelŧ, ale díky stavebním pracím se pro něj celkově cena mění. Celkové představy o ceně solární soustavy tak mohou být rŧzné v závislosti na zvoleném stavebníkovi. Dalším zdrojem tepla v budovách mohou být kotle a ohřívače na elektrickou energii. Dříve velmi oblíbené elektrické kotle a přímotopná otopná tělesa byla velmi uţívána. V současné době s velmi vysokými cenami elektrické energie je vyuţívání elektrického kotle jako hlavního zdroje tepla v uţívané budově skutečně ekonomicky náročné. Ovšem s takovýmto hlavním zdrojem tepla je moţné se setkat v případě budov, které nejsou trvale uţívány. Je zvýhodněn snazší obsluhou, velikou účinností a absencí odvodu spalin. Pořizovací náklady jsou vcelku menší v porovnání s ostatními zdroji tepla. Takovéto zdroje jsou tedy v případě energeticky úsporných budov nevhodné a lze je pouţít jen v případě jako doplňkového zařízení či s kombinací jiných zdrojŧ tepla či alternativních zdrojŧ energie. Tepelná čerpadla patří k dalším moţným zdrojŧ tepla a zároveň se řadí k obnovitelným zdrojŧm energie. Umoţňují cíleně odebírat tepelnou energii ze vzduchu, vody a pŧdy a předávat ji dále do tepelné soustavy. Nejčastějším případem jsou kompresorová čerpadla, která pracují na principu dále uvedeném, a ke kterému náleţí obrázek níţe. Pracovní látkou v něm zavedenou je chladivo, které střídavě v procesu mění své skupenství. K výparníku je přiveden zdroj tepla, který mu odejme teplo a médium přechází do plynného stavu. Kompresor chladivo nasaje a stlačí a nastane zvýšení teploty, které se předá médiu v kondenzátoru, a který zároveň toto teplo odevzdá do okruhu soustavy vytápění. Médium je potom znovu zkapalněno a skrze expanzní ventil uveden tlak na pŧvodní a následný koloběh začíná opět znovu. Poté jsou vyuţívána i tepelná čerpadla sorpční a hybridní. Efektivnost tepelného čerpadla udává jeho topný výkon. Je udáván součtem energie z okolního prostředí a pouţitím nutné elektrické energie. Vztah vyšší teploty okolního zdroje prostředí a niţší teploty, při které je teplo spotřebováno, tím udává vyšší topný výkon tepelného čerpadla

54

.

Z hlediska variant tepelných čerpadel mohou být čerpadla vzduch-voda, země-voda, vodavoda. Z ekonomického hlediska jsou nejlepšími moţnými řešeními tepelná čerpadla vzduch voda, které jsou nejméně nákladné. Totiţ u tepelného čerpadla země-voda je nutno na pozemku provést zemní kolektory, ve kterých je médium ohříváno, a v případě tepelných čerpadel voda-voda jde o nutné provedení vrtu. Stavební práce by tak v těchto případech značně navýšily cenu.

54

NOVOTNÝ, Antonín. Opatření pro úspory energie u staveb. Praha, 2011. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha.

83

Obrázek 5: Schéma principu chodu tepelného čerpadla 0 ºC

kompresor chladivo +85 ºC 14,5 bar

chladivo -10 ºC 3,5 bar

+ 35 ºC

výměník - kondenzátor

obnovitelný zdroj tepla

výměník - výparník

15 aţ 25 %

teplo ze zdroje tepla 75 aţ 85 %

100 %

expanzní ventil

- 4 ºC

chladivo -10 ºC 3,5 bar

chladivo +35 ºC 14,5 bar

+ 30 ºC vyuţitelné teplo

Zdroj: Vlastní úprava. CARRIER. Princip tepelného čerpadla. carrierpm.cz [online]. © 1995-2013 [cit. 2013-041]. Dostupné z: http://www.carrierpm.cz/tepelna-cerpadla/rodinne-domy-zeme-voda/rada-30nqc-e/.

Dalším velmi rozšířeným zdrojem tepla jsou plynové kotle a ohřívače na zemní plyn. Jejich vyuţití je v České republice vcelku nejběţnější. Pouţití mají jako hlavní zdroj tepla, ale také i k ohřevu vody. Jejich pozdějším vylepšováním se dospělo ke kondenzačním kotlŧm, které představují velmi efektivní vyuţívání energie. Jejich účinnost je udávána přes 100 %, neboť jejich princip spočívá v tom, ţe maximálně vyuţijí zemní plyn (tedy 100 %) a ještě vyuţijí teplo spalin, při procesu vznikající. Teplo spalin je ochlazováno a dochází k uvolňování tepla při kondenzaci vodní páry a tím je navýšena ona účinnost kotle o několik dalších procent (tedy přes 100 %). U zdrojŧ vyuţívající zemní plyn je upozorňováno na dostatečný přívod vzduchu ke zdroji a dostatečné odvětrání místnosti, kde je zdroj umístěn. V době, kde je u pláště budov předpoklad těsnosti pláště z dŧvodu tepelných ztrát, je na poţadavek odvětrání místnosti dbáno ještě více. Kvalitní kondenzační kotle mají počáteční investice vyšší, jejich účinnost a kvalita je předurčují k výhodnosti. Provozní náklady na kontrolu těchto kotlŧ jsou vcelku minimální a řadí se mezi kotle s dlouhou dobou ţivotnosti. Vyuţívání kotlů či kamen na biopaliva je řadí mezi prvotně vyuţívané zdroje vytápění. Kamna případně kotle a krby na spalování tuhých biopaliv, jako je kusové dřevo, brikety, pelety a štěpka, jsou v domácnostech značně rozšířeny, a kdyţ neslouţí jako hlavní zdroj tepla, pouţívají se častěji jako zdroj doplňkový. U těchto zdrojŧ je znovu vztaţen poţadavek odvodu spalin. Velmi efektivním se v současnosti zdají kotle na pelety, které jsou vyuţívány i pro energeticky efektivní domy. Další moţností mohou být zplyňovací kotle, u kterých dochází ke zplyňování paliva a poté následně ke spalování plynŧ. Investoři, kteří zvolí tento 84

druh zdroje tepla, musí počítat s manuální obsluhou, jako zajištění paliva a odstraňování popela. Tyto zdroje musí mít i zajištěn prostor na uskladnění paliva, jsou tedy náročné na prostor, i kdyţ v sobě mají zahrnut zásobník. K nově vyvinutým zdrojŧm lze zařadit kompaktní agregát, který byl při návrhu výhradně určen pro energeticky efektivní domy. Jde o zařízení kombinující rŧzné energetické systémy, díky kterým je energie vyuţívána ještě efektivněji. Příkladem mŧţe být kombinace řízeného větrání s přípravou teplé vody. Jedná se o zařízení, které v současné době není příliš známé a ani nepříliš vyuţívané. Dále byly v práci analyzovány nejčastější zdroje tepla s jejich ročními náklady dle druhu paliva. Jednotlivé náklady ukazují porovnání nákladŧ na vytápění, ohřev vody a elektrické energie v budovách. Jako modelový příklad byl zvolen rodinný dŧm se čtyřmi obyvateli o podlahové ploše 150 m2 a objemu budovy 405 m3 s intenzitou výměny vzduchu 0,4 h-1. Klimatická data se týkala střední klimatické oblasti s prŧměrnými venkovními teplotami 3,8 ºC a délce otopného období 248 dní. Do výsledkŧ vstupují i náklady na pravidelné měsíční platby, náklady na investice a provoz, aby co nejvíce odráţely skutečnost. V poloţce nákladŧ na investice a provoz jsou brány v úvahu faktory jako ţivotnost otopné soustavy a servisní platby, jako například revize komína. Dále je vhodné zmínit, ţe v této poloţce bylo uvaţováno provedení zdroje a jeho usazení jako v případě novostavby. Do nákladŧ tak například vstupují i náklady na vybudování plynové přípojky u kotle na zemní plyn apod. Jedná se tak o náklady na celou dobu ţivotnosti pro kaţdou poloţku vztaţené na období jednoho roku. Do poloţky nákladŧ na elektro jsou uvaţovány roční ceny za elektřinu potřebnou k provozu všech ostatních spotřebičŧ v domácnosti. Výsledky jsou shrnuty v tabulce uvedené v příloze č. 5.

85

Graf 22: Roční náklady jednotlivých zdrojů tepla dle druhu paliva Vytápění Kč/rok

0

Teplá voda 20,000

Elektro 40,000

Platby

Investice a údrţba 60,000

80,000

Kamna na hnědé uhlí Klasický kotel na hnědé uhlí Automatický kotel na hnědé uhlí Kamna na černé uhlí Klasický kotel na černé uhlí Automatický kotel na černé uhlí Prohořívací kotel na koks Krbová kamna na dřevo Klasický kotel na dřevo Zplynovací kotel na dřevo Krbová kamna na dřevěné brikety Klasický kotel na dřevěné brikety Zpynovací kotel na dřevěné brikety Krbová kamna na dřevěné pelety Peletový hořák + kotel na dřevěné pelety Speciální kotel na dřevěné pelety Kotel na štěpku Peletový hořák + kotel na rostlinné pelety Speciální kotel na rostlinné pelety Automatický kotel univerzální na obilí Lokální plynová topidla Běţný plynový kotel Moderní nízkoteplotní kotel Kondenzační kotel Kotel s olejovým hořákem Kondenzační kotel s olejovým hořákem Teplovodní akumulační nádrţe Akumulační kamna Teplovodní elektrokotel Konvekční panely Sálavé panely Podlahové elektrické plochy Tepelné čerpadlo vzduch-voda Tepelné čerpadlo země-voda

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat. TZB-INFO. Porovnání nákladŧ na vytápění TZB-info. tzb-info.cz [online]. [cit. 2013-01-31]. Dostupné z: http://vytapeni.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/138-porovnani-nakladu-navytapeni-tzb-info.

Výsledky ukazují, ţe v případě zařízení, zajišťující vytápění na elektrickou energii, se jedná o jiţ zřejmé vysoké náklady. Kotle na tuhá paliva zaznamenávají jedny z niţších nákladŧ z analyzovaných zdrojŧ. Jako nejvhodnější se tak stále ukazují zdroje vytápění na pelety, které mají zajištěný automatizovaný provoz. Dále je vhodné upozornit na náklady tepelných čerpadel, které ukazují jedny z nejvyšších nákladŧ na investice a údrţbu. Výsledky tak měly názorně ukázat, jak vysoké náklady vznikají při jednotlivých zdrojích tepla a jak zasahují do energetické náročnosti budovy.

86

Graf 23: Energie dodaná jednotlivými zdroji tepla dle druhu paliva Vytápení kWh/rok

0

Příprava teplé vody 10000

20000

Ostatní elektrická spotřeba 30000

40000

Kamna na hnědé uhlí Klasický kotel na hnědé uhlí Automatický kotel na hnědé uhlí Kamna na černé uhlí Klasický kotel na černé uhlí Automatický kotel na černé uhlí Prohořívací kotel na koks Krbová kamna na dřevo Klasický kotel na dřevo Zplynovací kotel na dřevo Krbová kamna na dřevěné brikety Klasický kotel na dřevěné brikety Zpynovací kotel na dřevěné brikety Krbová kamna na dřevěné pelety Peletový hořák + kotel na dřevěné pelety Speciální kotel na dřevěné pelety Kotel na štěpku Peletový hořák + kotel na rostlinné pelety Speciální kotel na rostlinné pelety Automatický kotel univerzální na obilí Lokální plynová topidla Běţný plynový kotel Moderní nízkoteplotní kotel Kondenzační kotel Kotel s olejovým hořákem Kondenzační kotel s olejovým hořákem Teplovodní akumulační nádrţe Akumulační kamna Teplovodní elektrokotel Konvekční panely Sálavé panely Podlahové elektrické plochy Tepelné čerpadlo vzduch-voda Tepelné čerpadlo země-voda

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat. TZB-INFO. Porovnání nákladŧ na vytápění TZB-info. tzb-info.cz [online]. [cit. 2013-01-31]. Dostupné z: http://vytapeni.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/138-porovnani-nakladu-navytapeni-tzb-info.

87

3 Analýza energetických úspor budov a jejich promítnutí do trţní hodnoty nemovitosti Po uvedené studii problematiky práce dále aplikuje analýzu energetických úspor na modelovém příkladu rodinného domu. Analýza se vztahuje na stávající stav budovy a její energeticky úspornou rekonstrukci. Následně poté její promítnutí energetických úspor do trţní hodnoty.

3.1 Modelový

příklad

realizace

energetických

úspor

na

rodinném domě Studie se zabývá rodinným domem vystavěným ve 20. letech 20. století. Dŧm je v zástavbě rodinných domŧ v lokalitě Hostivař, Praha 15 v ulici Záveská. V roce 2009 byla pro něj vyhotovena zpráva o energetické náročnosti budovy. Obrázek 6: Pohled na původní stav objektu

Zdroj: KUČERA, Petr a Ondřej SMOLÍK. Zpráva o energetické náročnosti budovy: rodinný dům - Hostivař. Praha, 2009.

Obrázek 7: Pohled na stav objektu po rekonstrukci

Zdroj: KUČERA, Petr a Ondřej SMOLÍK. Zpráva o energetické náročnosti budovy: rodinný dům - Hostivař. Praha, 2009.

88

Pŧvodní stav objektu před rekonstrukcí byl ve velmi špatném stavebně technickém stavu, který byl zapříčiněný dlouhotrvající zanedbanou údrţbou. Architektonické řešení odpovídá době a účelu, pro který byl postaven. Dŧm má dvě nadzemní a jedno podzemní podlaţí a je trvale uţíván. Objekt je dále napojen na veřejný vodovod, kanalizaci, elektrický proud a plyn. Obvodové svislé konstrukce tloušťky 300 a 450 mm byly provedeny z cihel plných pálených. Pŧvodní okna byla dřevěná špaletová a i částečně nová dřevěná s izolačním dvojsklem. Stropní konstrukce nad suterénem byla provedena jako klenba z plných cihel a na ní poté provedena dřevěná podlaha prvního nadzemního podlaţí. Zbylé stropní konstrukce jsou provedeny jako ţelezobetonové desky. Podlaha ve styku se zeminou je tvořena pochozí vrstvou dřevěné podlahové krytiny nebo keramické dlaţby. Střešní konstrukce je v malém spádu a je opatřena střešní krytinou z keramických pálených tašek. Tabulka 14: Výchozí skladba konstrukcí obvodové zdivo tl. 500 mm vápenocementová omítka plná cihla vápenocementová omítka stropní konstrukce nad suterénem dřevěná podlaha škvárový zásyp + dřevěný trám škvárový zásyp klenba z plných cihel vápenocementová omítka podlaha na zemině 2 keramická dlaţba lepidlo betonová mazanina škvárový zásyp stropní konstrukce – terasa vápenocementová omítka ţelezobetonová deska spádový beton sklobit

20 mm 450 mm 20 mm 20 mm 80 mm 40 mm 150 mm 20 mm 9 mm 3 mm 50 mm 50 mm

obvodové zdivo tl. 350 mm vápenocementová omítka plná cihla vápenocementová omítka

20 mm 300 mm 20 mm

podlaha na zemině 1 dřevěná podlaha dřevěný trám + škvárový zásyp škárový zásyp

20 mm 80 mm 40 mm

stropní konstrukce nad 2.NP rákosová omítka podbití stropní trámy + škvárový násyp záklop prkenný

25 mm 15 mm 180 mm 25 mm

15 mm 80 mm 50 mm

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat. KUČERA, Petr a Ondřej SMOLÍK. Zpráva o energetické náročnosti budovy: rodinný dům - Hostivař. Praha, 2009.

Tepelně technické vlastnosti pŧvodních konstrukcí byly převáţně nevyhovující a neodpovídaly současným poţadavkŧm ČSN 73 0540 - 02. Pŧvodní skladby obvodových konstrukcí vyhovovaly z hlediska nebezpečí vzniku kondenzace vodních par v konstrukci a na jejím povrchu, kromě konstrukce stropu nad 1.NP – terasa. Při rekonstrukci objektu došlo k odstranění stropu. Strop je nahrazen konstrukcí s jinou skladbou.

89

Tabulka 15: Hodnocení tepelně technických vlastností konstrukcí výchozího stavu Poţadavek ČSN 73 0540-2 UN č.

Konstrukce

Poţadovaná hodnota (1)

Doporučená hodnota (2)

[W/(m2.K)] 1.

obvodové zdivo z PC tloušťky 35 cm

2.

obvodové zdivo z PC tloušťky 50 cm

3. 4.

Vypočtený součinitel prostupu tepla U Hodnocení [W/(m2.K)] 1,78

0,38 (0,30)

0,25 (0,25)

strop nad suterénem

0,60 (0,60)

0,40 (0,40)

1,02

nevyhovuje

podlaha na zemině 1

0,45 (0,45)

0,30 (0,30)

1,28

nevyhovuje

5.

podlaha na zemině 2

0,45 (0,45)

0,30 (0,30)

2,24

nevyhovuje

6.

strop nad 2.NP

0,30 (0,30)

0,20 (0,20)

0,89

nevyhovuje

7.

strop nad 1.NP - terasa

0,24 (0,24)

0,16 (0,16)

3,80

nevyhovuje

8.

okna (pŧvodní - dřevěná špaletová)

1,70 (1,50)

1,20 (1,20)

2,35

nevyhovuje

9.

okna (dřevěná - izolační dvojsklo)

1,70 (1,50)

1,20 (1,20)

1,40

vyhovuje

10.

vchodové dveře (dřevěné)

1,70 (1,70)

1,20 (1,20)

1,60

vyhovuje

1,36

nevyhovuje

Poznámka: Čísla uvedená v závorkách platí pro novelu normy ČSN 73 0540-2:2011 (1) – poţadovaná hodnota součinitele prostupu tepla (ČSN 73 0540-2:2007) (2) – hodnota součinitele prostupu tepla vhodná pro energeticky úsporné budovy (ČSN 73 0540-2:2007)

Zdroj: Vlastní částečná úprava. KUČERA, Petr a Ondřej SMOLÍK. Zpráva o energetické náročnosti budovy: rodinný dům - Hostivař. Praha, 2009.

V rámci rekonstrukce byl obvodový plášť opatřen izolantem z minerálních vláken tloušťky 140 mm. Všechna pŧvodní okna byla nahrazena novými plastovými se součinitelem prostupu tepla celé otvorové výplně UW = 1,4 W/(m2.K). Stropní konstrukce nad 2.NP byly opatřeny také tepelnou izolací z minerálních vláken a to tloušťky 160 + 50 mm. Pŧvodní podlahová konstrukce ve styku se zeminou byla nahrazena novou skladbou s tepelnou izolací z EPS v tloušťce 50 – 150 mm dle vyuţití místnosti. Dále byla k domu provedena přístavba realizovaná z keramických tvarovek Porotherm 44 Si tloušťky 440 mm. Skladba střešní konstrukce byla provedena s tepelnou izolací z EPS tloušťky 200 mm. V přístavbě byla rovněţ pouţita plastová okna se součinitelem prostupu tepla UW = 1,2 W/(m2.K). Vytápěná plocha po přístavbě objektu je 193 m2. Zpŧsob vytápění a ohřev teplé uţitkové vody je zajištěn zemním plynem. Zdrojem tepla pro vytápění je plynový kondenzační kotel. Otopná soustava je navrhnuta jako dvoutrubková s nuceným oběhem, osazena otopnými tělesy a podlahovým vytápěním. Ohřev vody je zajištěn pomocí plynového kondenzačního kotle. Ke sníţení energetické náročnosti budovy byla navrţena a hodnocena následující opatření: 1. Obvodové stěny jsou opatřeny dodatečnou tepelnou izolací kontaktní technologií lepené minerální vlny Orsil NF. Tepelně izolační vrstva je v tloušťce 140 mm. Vnější povrch je opatřen tenkovrstvou stěrkou a omítkou. Součástí zateplení je i provedení tepelných izolací všech detailŧ k eliminaci tepelných mostŧ, jako je např. ostění a nadpraţí oken v tloušťce 90

30 mm, zateplení pod parapetními plechy v tloušťce 30 mm, konstrukčních stykŧ po obvodu vytápěných částí objektu. 2. Stropní trámové konstrukce nad 2.NP jsou zatepleny pomocí rolovaných izolačních pásŧ ze skelné plsti Orsil Isophen tloušťky 160 mm. Nad trámové konstrukce jsou vloţeny tepelně izolační rohoţe ze skelné plsti Ursa DF 40 tloušťky 50 mm. 3. Stropní konstrukce (podlaha terasy) nad jednotlivými místnostmi (pokoj a kuchyňský kout) jsou opatřeny tepelnou izolací z pěnového polystyrenu Styrodur 3035CS tloušťky 200 mm. 4. Stropní konstrukce nad místnostmi (zádveří a prádelna) jsou opatřeny tepelnou izolací z pěnového polystyrenu Styrodur 3035CS tloušťky 200 mm. 5. Skladby podlahových konstrukcí v přízemí objektu jsou opatřeny tepelnou izolací z pěnového polystyrenu Styrodur 2500C v tloušťky 50 aţ 150 mm dle vyuţití místnosti. 6. V objektu jsou osazena plastová okna s izolačním dvojsklem od firmy Montplast se součinitelem prostupu tepla celého okna UW = 1,2 W/(m2K). Zpráva, ve které bylo provedeno hodnocení, byla zpracována v roce 2009. V tomto roce platila norma ČSN 73 0540 – 2 (2007). Tepelně technické poţadavky kladené na tuto budovu tak byly v souladu s touto normou. V roce 2011 a později i v roce 2012 však došlo k novele této normy ČSN 73 0540 – 2 (2011). U některých poţadavkŧ na součinitel prostupu tepla konstrukcí došlo ke změně. Provedená energeticky úsporná opatření ale splňují i tato nová kritéria. Tabulka 16: Nová navrţená skladba konstrukcí zdivo z plných cihel tl. 500 mm + DTI vápenocementová omítka 20 mm škvárobetonová tvárnice 450 mm plná cihla 150 mm vápenocementová omítka 20 mm minerální vata Orsil NF 140 mm tenkovrstvá omítka 2 mm

zdivo z plných cihel tl. 350 mm + DTI vápenocementová omítka 20 mm škvárobetonové tvárnice 300 mm vápenocementová omítka 20 mm minerální vata Orsil NF 140 mm tenkovrstvá omítka 2 mm

zdivo z plných cihel tl. 350 mm (vstup – garáţ) vápenocementová omítka 20 mm škvárobetonová tvárnice 300 mm vápenocementová omítka 20 mm

zdivo z tvárnic Porotherm 44 Si vápenocementová omítka škvárobetonová tvárnice vápenocementová omítka

střecha nad místnostmi (pokoj a kuchyňský kout) SDK + ocelový rošt 12,5 mm ocelové nosníky „I“ 180 180 mm ţelezobetonová deska 50 mm Penetral Perbitagit Glastek 40 Special Mineral Elastek 40 Special Mineral Styrodur 3035CS

střecha nad místnostmi (zádveří a prádelna) SDK + ocelový rošt 12,5 mm ocelové nosníky „I“ 180 180 mm ţelezobetonová deska 50 mm Penetral Perbitagit Glastek 40 Special Mineral Elastek 40 Special Mineral Styrodur 3035CS 200 mm

91

20 mm 440 mm 20 mm

systém plastických terčŧ BEST betonová dlaţba BEST PLATEN stropní konstrukce nad 2.NP SDK + ocelový rošt parozábrana dřevěné trámy + TI Isover dřevěný rošt + TI Ursa DF 40 OSB desky

skladba podlahy P1´ koberec betonová mazanina Styrodur 2500C Elastek 40 Special Mineral ţelezobetonová deska separační folie štěrk skladba podlahy P3 dřevěné vlysy anhydrid deska Vario (podlahové vytápění) Styrodur 2500C perlitbeton klenba z plných cihel vápenocementová omítka

200 mm 40 mm

separační vrstva kamenivo 16/32

12,5+40 mm 160 mm 50 mm 16 mm

6 mm 50 mm 2x50+40 mm 150 mm 100 mm

skladba podlahy P1 keramická dlaţba lepidlo anhydrid deska Vario (podlahové vytápění) Styrodur 2500C Elastek 40 Special Mineral ţelezobetonová deska separační folie štěrk skladba podlahy P2 dřevěné vlysy anhydrid deska Vario (podlahové vytápění) Styrodur 2500C Elastek 40 Special Mineral ţelezobetonová deska separační folie štěrk skladba podlahy P keramická dlaţba anhydrid deska Vario (podlahové vytápění) perlitbeton stávající ţelezobetonový strop

20 mm 40 mm 46 mm 50 mm 65-200 mm 150 mm 20 mm

80 mm 9 mm 3 mm 40 mm 46 m 2x50+40 mm 150 mm 100 mm 20 mm 40 mm 46 mm 2x50 mm 150 mm 100 mm 9 mm 40 mm 63 mm

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat. KUČERA, Petr a Ondřej SMOLÍK. Zpráva o energetické náročnosti budovy: rodinný dům - Hostivař. Praha, 2009.

Výpočty jsou provedeny výpočtovým programem „Energie“ a „Teplo“ fyzika SVOBODA v souladu s platnými normami a výpočtovými postupy dle ČSN EN ISO 13 788, ČSN EN ISO 6946, ČSN 73 0540, vyhlášky č. 148/2007 Sb. a ČSN EN ISO 13790. Měrná roční spotřeba tepla na vytápění pro stávající stav je 497 kWh/(m2.a). Po provedení navrţených opatření se měrná roční spotřeba tepla na vytápění sníţila na 121 kWh/(m2.a). Vysoká úspora tepla na vytápění je dána několika faktory. Jednalo se převáţně o špatný tepelně technický stav objektu před rekonstrukcí. Úspora také spočívá ve zvětšení podlahové plochy objektu a pouţití nadstandardních opatření při rekonstrukci. Rozdíl mezi stávající měrnou spotřebou tepla na vytápění a měrnou spotřebou tepla na vytápění po provedení navrţených opatření je 76 %.

92

Tabulka 17: Hodnocení tepelně technických vlastností konstrukcí po rekonstrukci Poţadavek ČSN 73 0540-2 UN č.

Konstrukce

Poţadovaná hodnota (1)

Doporučená hodnota (2)

[W/(m2.K)] 1.

obvodové zdivo z PC 35 cm + DTI 14 cm

2.

obvodové zdivo z PC 50 cm + DTI 14 cm

3.

obvodové zdivo z tvárnic Porotherm 44 Si

4.

Vypočtený součinitel prostupu tepla U

Hodnocení

[W/(m2.K)] 0,26

0,38 (0,30)

0,25 (0,25)

0,28

vyhovuje

zdivo z plných cihel tloušťky 35 cm

0,60 (0,60)

0,40 (0,40)

1,78

nevyhovuje

5.

strop nad místností 105, 106 (terasa)

0,24 (0,24)

0,16 (0,16)

0,19

vyhovuje

6.

strop nad místností 101, 108

0,24 (0,24)

0,16 (0,16)

0,19

vyhovuje

7.

strop nad 2.NP

0,30 (0,30)

0,20 (0,20)

0,24

vyhovuje

8.

podlaha P1

0,45 (0,45)

0,30 (0,30)

0,23

vyhovuje

9.

podlaha P1´

0,45 (0,45)

0,30 (0,30)

0,22

vyhovuje

10. podlaha P2

0,45 (0,45)

0,30 (0,30)

0,22

vyhovuje

11. podlaha P3

0,60 (0,60)

0,40 (0,40)

0,24

vyhovuje

12. podlaha P6

0,60 (0,60)

0,40 (0,40)

0,35

vyhovuje

13. okna, dveře (plastová - izolační dvojsklo)

1,70 (1,50)

1,20 (1,20)

1,20

vyhovuje

14. vchodové dveře

1,70 (1,70)

1,20 (1,20)

1,60

vyhovuje

0,24

Poznámka: Čísla uvedená v závorkách platí pro novelu normy ČSN 73 0540-2: 2011 (1) – poţadovaná hodnota součinitele prostupu tepla (ČSN 73 0540-2:2007) (2) – hodnota součinitele prostupu tepla vhodná pro energeticky úsporné budovy (ČSN 73 0540-2:2007)

Zdroj: Vlastní částečná úprava. KUČERA, Petr a Ondřej SMOLÍK. Zpráva o energetické náročnosti budovy: rodinný dům - Hostivař. Praha, 2009.

Dle vyhlášky Ministerstva prŧmyslu a obchodu ČR č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budovy je stanoven poţadavek na celkovou roční dodanou energii do objektu, kde jsou kromě spotřeby tepla na vytápění zahrnuty i ostatní energie na provoz objektu jako energie na přípravu teplé vody a osvětlení. Výpočtem stanovená celková roční dodaná energie do hodnoceného objektu je 141 kWh/(m2.rok). Dle vyhlášky odpovídá hodnocený objekt třídě energetické náročnosti budovy „C – vyhovující“. Provedená opatření tak byla zaměřena na obvodový plášť budovy. Z výsledkŧ je patrné, ţe toto opatření výrazně zlepšilo tepelně izolační vlastnosti obvodového pláště budovy a sníţilo tak dříve velmi výrazné tepelné ztráty. Provozní náklady na vytápění objektu tak velmi poklesly, jak je vidět níţe v grafech. Do tohoto opatření vstoupilo zateplení obvodového pláště a následná výměna stávajících oken. Náklady na realizaci těchto opatřeních jsou odhadovány okolo 1 900 000 Kč.

93

Graf 24: Vypočtená potřeba energie na vytápění v jednotlivých měsících 80

Výchozí stav

13.615 prosinec

10.228 listopad

5.65 říjen

1.751 září

srpen 0

0.407 červen

červenec 0

1.861 květen

5.255 duben

9.572

11.806 únor

březen

14.79 leden

36.932 prosinec

29.044 listopad

18.966 říjen

2.489 srpen

8.838

1.821 červenec

září

4.104

květen

duben

březen

únor

0 GJ

leden

10

červen

20

9.872

30

18.88

40

29.076

50

33.395

60

40.217

70

Po rekonstrukci

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat. KUČERA, Petr a Ondřej SMOLÍK. Zpráva o energetické náročnosti budovy: rodinný dům - Hostivař. Praha, 2009.

Graf 25: Vypočtená spotřeba energie na vytápění v jednotlivých měsících

Výchozí stav

15.384 prosinec

11.557 listopad

6.385 říjen

1.978 září

srpen 0

0.459 červen

červenec 0

2.102 květen

5.937

10.816 březen

duben

13.34 únor

prosinec

listopad

leden

16.711

48.686

38.288

25.003 říjen

11.65

3.281 srpen

září

2.401 červenec

květen

duben

březen

GJ

únor

0

leden

10

5.411

20

červen

30

13.014

40

24.889

50

38.33

60

44.023

70

53.016

80

Po rekonstrukci

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat. KUČERA, Petr a Ondřej SMOLÍK. Zpráva o energetické náročnosti budovy: rodinný dům - Hostivař. Praha, 2009.

Výtápění se nejvíce podílí na celkových provozních nákladech. V případě tohoto objektu docházelo k velmi výrazným ztrátám z dŧvodu velmi špatného stavu objektu, a tak byly náklady na vytápění velmi výrazné. Celková moţná úspora na vytápění je 223,8 GJ, bylo uvaţováno vytápění plynovým kondenzačním kotlem. Vytápěná podlahová plocha objektu je 196 m2. Cena energie na vytápění byla uvaţována 400 Kč/GJ při vytápění zemním plynem. Ročně tedy mŧţe být ušetřeno 89 520 Kč na vytápění. Tato vysoká hodnota je zapříčiněna jiţ zmíněným velmi špatným výchozím stavem objektu.

94

Tabulka 18: Vypočtená energetická náročnost dle stavu budovy Energetické parametry (za rok) Energetická náročnost vytápění Energetická náročnost přípravy teplé vody Energetická náročnost osvětlení Celková roční dodaná energie

Výchozí stav GJ

kWh/m

Po rekonstrukci 2

GJ

kWh/m

Rozdíl 2

GJ

kWh/m2

309,252

497,000

85,455

121,000

223,797

376,000

7,414

12,000

7,427

11,000

0,013

1,000

14,737

23,000

6,853

10,000

7,884

13,000

331,040

532,000

99,735

141,000

231,305

391,000

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat. KUČERA, Petr a Ondřej SMOLÍK. Zpráva o energetické náročnosti budovy: rodinný dům - Hostivař. Praha, 2009.

Studie prokázala, ţe při celkové energeticky úsporné obnově je dosaţeno velmi značných úspor. Vloţené investice jsou tak velmi výhodné. Budova byla také ohodnocena jako C – vyhovující, coţ se jeví velmi kladně. Je nutné uvést, ţe v době provedení tohoto energetického posudku byl program, pomocí kterého bylo výpočtu dosáhnuto, v souladu s principy provádění vyhlášky č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti. V současné době však došlo k její novele pod označením 78/2013 Sb., a tak došlo i k částečné změně principu provádění. Energetický posudek je ovšem platný a díky vhodně zvoleným energetickým opatřením je budova stále hodnocena jako energeticky úsporná.

3.2 Stanovení trţní hodnoty modelového příkladu rodinného domu V této kapitole je dále proveden odhad hodnoty nemovitosti modelového příkladu k porovnání hodnot nemovitosti po provedené rekonstrukci. Uvedený rodinný dŧm je oceňován třemi moţnými metodami. Jelikoţ se jedná o majetek, se kterým je běţně obchodováno, byla zvolena metoda porovnávací, která by měla trţní hodnotu nejlépe vystihnout. Zástavba, ve které se rodinný dŧm nachází, je především bytová, tedy je uvaţováno, ţe v této lokalitě dochází k velmi častému pronajímání nemovitostí určených k bydlení, a proto je pouţita i metoda příjmová. Dále byla také zvolena nákladová metoda, která reprezentuje náklady, které by bylo nutno vynaloţit na znovupořízení majetku. Ocenění se tedy týká stavu majetku po rekonstrukci. Jelikoţ byl výchozí stav nemovitosti velmi zanedbaný a před rekonstrukcí 2009 byly provedeny jen nezbytné opravy (částečná výměna oken), tak se rekonstrukce v roce 2009 týkala nejen opatření, týkajících se energetických úspor, ale i opatření jako je výměna střešní krytiny, vnitřní povrchové úpravy stěn, podlah apod.

95

Tabulka 19: Rodinný dům - porovnávací metoda Oceňovaná nemovitost

Porovnávaná nemovitost

Porovnávaná nemovitost

Porovnávaná nemovitost

Porovnávaná nemovitost

1

2

3

4

Rodinný dŧm Hostivař

Rodinný dŧm Hostivař

Rodinný dŧm Hostivař

Rodinný dŧm Hostivař

Identifikační údaje Pořadové číslo nemovitosti Rodinný dŧm Hostivař

Název nemovitosti Parcelní číslo Adresa nemovitosti

Záveská

Praţská

Na Košíku

Herbernova

Chalupnická

Katastrální území

Hostivař

Hostivař

Hostivař

Hostivař

Hostivař

Obec

Praha 10

Praha 10

Praha 10

Praha 10

Praha 10

Okres

Praha

Praha

Praha

Praha

Praha

304

402

568

346

435

Údaje o pozemku Plocha pozemku 2

Hodnota za 1 m pozemku

5 204

5 204

5 204

5 204

5 204

Hodnota pozemku celkem

1 582 016

2 092 008

2 955 872

1 800 584

2 263 740

Základní údaj pro porovnání – m2 Počet srovnávacích jednotek

317

265

300

305

257

Prodejní cena celkem

X

8 800 000

9 300 000

8 600 000

8 150 000

Prodejní cena bez ceny pozemku

X

6 707 992

6 344 128

6 799 416

5 886 260

Cena za 1 porovnávací jednotku

X

25 313

21 147

22 293

22 904

23 045

24 047

22 099

23 296

22 738

Výsledná porovnávací hodnota Porovnávací hodnota 1 jednotky Porovnávací hodnota celkem (bez pozemku)

7 305 265

Hodnota pozemku

1 582 016

Celková porovnávací hodnota

8 887 281

Zdroj:Vlastní zpracování a výpočet.

Tabulka 20: Rodinný dům - příjmová metoda Rodinný dŧm, Záveská 352, Praha 10 - Hostivař

Název Příjem z pronájmu – trţní nájemné

528 000

Neobsazenost a ztráty vlivem neplacení nájemného

(10 %) 51 600

Efektivní hrubý příjem

476 400

Náklady na údrţbu

15 000

Pojistné

6 000

Daň z nemovitosti

1 000

Provozní náklady celkem

22 000

Provozní příjem

454 400

Rezervy na renovace

40 000

Čistý provozní příjem

414 400

96

Míra kapitalizace

6%

Indikovaná hodnota

6 906 667

Zaokrouhleno

6 907 000

Zdroj: Vlastní zpracování a výpočet.

Tabulka 21: Rodinný dům - nákladová metoda Rodinný dŧm, Záveská 352, Praha 10 - Hostivař

Název Číslo pozemku

380, 382

Nosná konstrukce

Zděná z cihel

Skutečné stáří

93 let

Efektivní stáří (po rekonstrukci)

4 let

Ekonomická ţivotnost

80 let 193 m2

Zastavěná plocha Počet podlaţí

1 podzemní, 2 nadzemní

Celková zastavěná plocha

317 m2

Celková podlahová plocha

246 m2 992,39 m3

Celkový obestavěný prostor

8 310 Kč/m3

Jednotkové reprodukční náklady Reprodukční náklady celkem

8 246 761

Fyzické opotřebení

(-2%) 8 081 826

Funkční nedostatky

(-5%) 7 677 735

Vedlejší stavba - garáţ

548 700

Venkovní úpravy

156 340

Pozemek

1 582 000

Indikovaná hodnota

9 964 775

Zaokrouhleno

9 965 000

Zdroj: Vlastní zpracování a výpočet.

Tabulka 22: Rodinný dům - trţní hodnota předmětného majetku Indikace (Kč)

Váha (%)

Váţený průměr (Kč)

Porovnávací metoda

8 887 000

70

6 220 900

Příjmová metoda

6 907 000

20

1 381 400

Nákladová metoda

9 965 000

10

996 500

Výsledná cena

8 598 800

Zaokrouhleno

8 599 000

Zdroj: Vlastní zpracování a výpočet.

Trţní ocenění předmětného majetku je tedy reprezentováno hodnotou 8 599 000 Kč (slovy: osmmilionŧpětsetdevadesátdevěttisíckorunčeských). Z hlediska technického k této výši hodnoty došlo díky celkové rekonstrukci a také zvýšením zastavěné plochy prostřednictvím přístavby ve formě garáţe. Okolní zástavby jsou na realitním trhu nabízeny za srovnatelné hodnoty. Provedené opatření ve formě pláště budovy vytvořilo z nemovitosti úspornou

97

budovu, která má na trhu velmi dobrou konkurenceschopnost, a která majiteli velmi podstatně ušetří provozní náklady. Ovšem v případě, ţe by na nemovitosti neproběhla ţádná razantní opatření, byla by jeho hodnota o nemálo niţší. Porovnatelné nemovitosti v tomto špatném technickém stavu jsou v této lokalitě nabízeny okolo 6 000 000 aţ 8 000 000 Kč. Roční náklady na vytápění rodinného domu, které představují nejvyšší provozní náklady objektu, jsou vypočteny okolo 39 894 Kč za rok, tzn. 3 324,5 Kč měsíčně. Nevynaloţené náklady na vytápění tak mohou představovat měsíční nájemné ve formě ušetřených nákladŧ. Tento objekt, na kterém proběhla úsporná opatření, je klasickým příkladem nemovitosti, která byla ve výchozím stavu zanedbaná, a ve které jsou tato provedená opatření znatelná. Obdobných objektŧ určených k rekonstrukci je celá řada, a právě u těchto nemovitostí je jejich koupě velmi výhodná. Domy byly realizovány v lokalitách, kde dřívější infrastruktura byla jen mizivá, a tak jak se Praha v posledních letech rozrŧstala, tak se v těchto lokalitách infrastruktura rozvíjela.

98

Závěr Úkolem diplomové práce bylo analyzovat a vyhodnotit energetickou náročnost budov, a dále k tomu se vztahující energeticky úsporná opatření, která dopadají do hodnoty nemovitosti. Aby bylo moţné tuto analýzu provést bylo nutné podrobit rozboru všechny okolnosti, které mají na to vliv a nalézt moţnosti jak onu energetickou náročnost budovy hodnotit. Vlivy, promítající se do energetické náročnosti budovy byly posuzovány z ekonomické i technické stránky, a to jak v případě nových energeticky efektivních, tak ale i starších budov procházejících rekonstrukcí. Na základě následných šetření v uvedených letech je ukázáno, ţe poţadavky kladené legislativou Evropské unie budou příčinou mnoha velmi investičně náročných opatření, která celkově zapříčiní vynaloţení finančních prostředkŧ v řádech bilionŧ českých korun. Pokud se však tyto poţadavky naplní a v roce 2020 bude v České republice výstavba budov jen ve velmi nízké energetické náročnosti, dojde k velkému zkvalitnění nové výstavby, ale i současné rekonstruované stávající zástavby. Budovy se navýší ohledně svých kvalit, tepelně technických vlastností a dojde u nich k minimalizování provozních nákladŧ. Všechny tyto parametry budovy budou hodnotu nemovitosti jen navyšovat a měnit budovu v tradičním slova smyslu. Řízené systémy provozu budovy a jejich automatizování s co nejefektivněji vyuţívanými energiemi a kvalitními hygienickými prostředími budou z budov vytvářet velmi dobře technicky, ekonomicky a systémově řešené objekty. S těmito opatřeními bude vyvstávat nový druh problému, kdy havárie v objektu, ať uţ v malé nebo velké šíře, bude příčinou velmi nákladných oprav a částečných ztrát energetické efektivnosti provozu. To bude stejně tak i v případu končící ţivotnosti konkrétního systému, který bude nutno nahradit a vynaloţit tak vyšší investice neţ v případě standardní budovy. Cílená efektivnost provozu budovy však tyto vloţené investice v několika letech navrátí podle výše vloţených finančních prostředkŧ. Závěr analýz opatření, které sniţují energetickou náročnost budovy, ukazují, ţe je nutno brát do souvislosti vztah ekonomický, ale i technický. Skloubením těchto vztahŧ se v budově navrhne taková energetická náročnost, která je v konkrétním případě ta nejvhodnější, ale zejména co nejefektivnější, a která je částečně uzpŧsobena investičním moţnostem. Dané energeticky úsporné opatření je nutné analyzovat z mnoha aspektŧ a jeho uţití je moţné jen v případě určité fáze cyklu budovy. Nové energeticky efektivní domy tak dosahují oněch vyšších energetických úspor, neboť je úloha úspor energií řešena jiţ na počátku výstavby. Jednotlivé fáze ţivotního cyklu budovy tak ve studii ukázaly, ţe k nejvyšším nákladŧm u

99

budovy dochází ve fázi jejího uţívání, tedy v provozu. V této fázi lze náklady sníţit pouze v případě rekonstrukce dodatečnými opatřeními, které by ale ve fázi prvotního návrhu budovy mohly být jiţ dávno efektivněji řešeny. Současná stávající zástavba v letech své realizace nehleděla na poţadavky, které jsou dnes hlavní prioritou, a tak se stává cílem řady modernizací a rekonstrukcí, které by její energetickou náročnost co nejefektivněji sníţily. Současně se hledají cesty jak zjistit, aby bylo moţno tuto energetickou náročnost budovy vyhodnotit. Výsledky práce tak ukazují na výpočtové programy a certifikace, které konkrétní energetickou náročnost klasifikují či ohodnotí a jak spolupŧsobí ve vztahu s oceňováním nemovitostí. Jak je z analýzy provedené v práci patrné, tak se vývoj realitního trhu směřující k energeticky úsporným nemovitostem bude dotýkat celého spektra nemovitostí v České republice. Obdobný vývoj je patrný v současnosti v Rakousku, kde je jiţ výstavba energeticky efektivních budov standardem a je připodobňován očekávanému vývoji v České republice. V několika příštích letech ovšem budou tyto nemovitosti v České republice stále ještě představovat nadstandard, který je vykoupen vyššími investicemi. Rostoucí počet nově stavěných energeticky úsporných budov bude zpŧsobovat sniţování prvotních investic a sniţování pořizovacích nákladŧ konkrétních systémŧ. Energetická náročnost tak bude dalším kritériem, které bude mít v celkovém rozhodování o koupi nemovitosti svou roli. Odhad hodnoty energeticky efektivních nemovitostí je v současné době pro odhadce a znalce velmi aktuálním tématem. Moţná metodologie v práci názorně uvádí, jak by tento druh nemovitostí mohl být oceněn. Současná zaţitá metodologie je stále individuální případ od případu dle konkrétního posudku. V České republice není výstavba energeticky efektivních budov dosud běţná a za pochodu dochází tak k jejímu stálému vývoji, který se neustále přizpŧsobuje, nově vyvíjeným technologiím v energeticky efektivních budovách. Tak se rŧzní jednotlivé budovy v úsporných standardech. Tento vývoj předbíhá i samotnou legislativu vztaţenou k oceňování, která tuto problematiku zatím neřeší. Současná začínající výstavba energeticky efektivních budov i nadále ukazuje, ţe na trhu není zkušenost s běţným obchodováním s těmito nemovitostmi. V poslední době dochází k tomu, ţe se jednotliví developeři začínají specializovat na tuto oblast výstavby a začíná tak stále přibývat nabídek od realitních kanceláří. Oceňování nemovitostí je dosud prováděno podle zaţitých metodologií, které jsou konkrétně upravovány pro daný případ. Práce prokazuje, ţe energetická náročnost budovy má, a zejména bude mít v několika dalších letech významný vliv na hodnotu nemovitosti.

100

Přínosem práce je její souhrnný pohled na problematiku energetické náročnosti budov ve vztahu k oceňování nemovitostí, která je v současné době velmi aktuálním tématem. Zejména jde o analyzovanou oblast ekonomicko-technické stránky energetických opatření, díky kterým jsou nemovitostem sniţovány provozní náklady a tím i zvyšována jejich hodnota na trhu nemovitostí. Otevírá pohled na současný stav budov a souvisejících legislativ jak v oblasti stavebnictví, tak i v oceňování, ve které dosud není tato problematika dostatečně upravena. Konfrontuje moţné zpŧsoby ocenění energeticky efektivních budov, nízkoenergetické, pasivní či nulové domy apod. Také uvádí pouţití prostředkŧ, vyuţívajících k posouzení a hodnocení energetické náročnosti budovy aktuální nástroje a hodnocení v oblasti stavebnictví, v oboru oceňování nemovitostí.

101

Seznam pouţité literatury Publikace [1]

BRADÁČ, Albert a Josef FIALA et al. Rádce majitele nemovitostí. 2. vydání. Linde, 2006. ISBN 80-7201-582-6.

[2]

KUČERA, Petr a Ondřej SMOLÍK. Zpráva k úsporám energie na vytápění: rodinný dům - Hostivař. Praha, 2009.

[3]

NAGY, Eugen. Nízkoenergetický a energeticky pasivní dům. 1. vydání. Bratislava: Jaga, 2009. ISBN 978-80-8076-077-9.

[4]

NOVOTNÝ, Antonín. Opatření pro úspory energie u staveb. Praha, 2011. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha.

[5]

ORT, Petr. Moderní metody oceňování nemovitostí na tržních principech. 1. vydání. Praha: Aktris, 2007. ISBN 978-80-7265-113-9.

[6]

PETRÁŠ, Dušan et al. Vytápění rodinných a bytových domů. 1. vydání. Bratislava: Jaga, 2005. ISBN 80-8076-020-9.

[7]

ŘEHÁNEK, Jaroslav, Antonín JANOUŠ, Petr KUČERA a Jaroslav ŠAFRÁNEK. Tepelně-technické a energetické vlastnosti budov. 1. vydání. Praha: Grada, 2002. ISBN 80-7169582-3.

[8]

SCHNEIDEROVÁ HERALOVÁ, Renáta. Udržitelné pořizování staveb (ekonomické aspekty). 1. vydání. Praha: Wolters Kluwert ČR, 2011. ISBN 978-80-7357-642-4.

[9]

STANĚ, Kamil. Fotovoltaika pro budovy. 1. vydání. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80247-4278-6.

[10] TYWONIAK, Jan et al. Nízkoenergetické domy 2 (principy a příklady). 1. vydání. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2061-6. [11] TYWONIAK, Jan et al. Nízkoenergetické domy 3 (principy a příklady). 1. vydání. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-3832-1. Články v časopisech, sbornících [12] NEUWIRT, Jan. Vyhodnocení energetické spotřeby budovy INTOZA za leden – prosinec 2012. Stavebnictví. 2013, č. 1, s. 30-35. ISSN 1802-2030. [13] ŠAFRÁNEK, Jaroslav. Nové poţadavky na energetickou náročnost budov podle Směrnice EP a Rady 2010/31/EU. Stavebnictví. 2011, č. 2, s. 38. ISSN 1802-2030. [14] ŠÁLA, Jiří, Karel VAVERKA, Marie BÁČOVÁ, Roman ŠUBRT, Jaroslav ŠAFRÁNEK, Petr VELEBA a Karel KABELE. Transpozice druhé evropské energetické směrnice do českých právních předpisŧ. Stavebnictví. 2012, č. 4, s. 24-29. ISSN 1802-2030. [15] ŠUBRT, Roman. Porovnání potřeby energie a provoz budovy v závislosti na pouţití rŧzných výpočtových programŧ. Stavebnictví. 2011, č. 3, s. 38-42. ISSN 1802-2030. Normy, směrnice, vyhlášky, zákony [16] ČESKO. Vyhláška č. 78 ze dne 22. března 2013 o energetické náročnosti budov. In: Sbírka zákonů České republiky. 2013, částka 36, s. 738-776. Dostupná také z:

102

http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=z&id=25502. ISSN 12111244. [17] ČESKO. Vyhláška č. 148 ze dne 18. června 2007 o energetické náročnosti budov. In: Sbírka zákonů České republiky. 2007, částka 53, s. 1855-1879. Dostupná také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=5144. ISSN 12111244. [18] ČESKO. Vyhláška č. 387 ze dne 30. listopadu 2011 o oceňování majetku a o změně některých zákonŧ, ve znění pozdějších předpisŧ, (oceňovací vyhláška), ve znění pozdějších předpisŧ. In: Sbírka zákonů České republiky. 2011, částka 135, s. 4978-5016. Dostupná také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=6062. ISSN 1211-1244. [19] ČESKO. Zákon č. 165 ze dne 31. ledna 2012 o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonŧ. In: Sbírka zákonů České republiky. 2012, částka 59, s. 24822513. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/ViewFile.aspx?type=z&id=24254. ISSN 1211-1244. [20] ČESKO. Zákon č. 318 ze dne 19. července 2012, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisŧ. In: Sbírka zákonů České republiky. 2012, částka 117, s. 4058-4074. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=6255. ISSN 12111244. [21] ČSN. Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2011. 56 s. Třídící znak 73 0540-2. [22] EVROPSKÁ UNIE. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře vyuţívání energie z obnovitelných zdrojŧ a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES. In: Úřední věstník Evropské unie. Brusel, 5. 6. 2009. Dostupná také z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:140:0016:0062:cs:PDF. [23] EVROPSKÁ UNIE. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (přepracování). In: Úřední věstník Evropské unie. Brusel, 18. 6. 2010. Dostupná také z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2010:153:0013:0035:CS:PDF. [24] EVROPSKÁ UNIE. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES. In: Úřední věstník Evropské unie. Brusel, 14. 11. 2012. Dostupná také z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2012:315:0001:0056:CS:PDF. Internetové články, elektronické dokumenty, webové stránky [25] ATELIER DEK. Vývoj a závaznost tepelně-technických poţadavkŧ. atelier-dek.cz [online]. [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://atelierdek.cz/docs/atelier_dek_cz/clanky/0029-vyvoj-a-zavaznost-teptech-pozadavku/200701-vyvoj-a-zavaznost-tepelnetechnickych-pozadavku.pdf. [26] BARTOŠ, Tomáš a Petr STREJČEK. Vývoj cen elektrické energie v regionu západní a střední Evropy v letech 2001 - 2011. tzb-info.cz [online]. Praha, 31. 12. 2012 [cit. 201302-24]. Dostupné z: http://www.tzb-info.cz/ceny-paliv-a-energii/8998-vyvoj-cenelektricke-energie-v-regionu-zapadni-a-stredni-evropy-v-letech-2001-2011.

103

[27] BÁRTA, Jan, ČESKÁ TISKOVÁ KANCELÁŘ. Počet pasivních domŧ v Česku je miziví; stojí jich několik set. archiweb.cz [online]. 11. 2. 2013 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z: http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&id=13101&type=1. [28] BOHUSLÁVEK, Petr. Klaus vetoval novelu zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. tzb-info.cz [online]. 9. 8. 2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z: http://www.tzbinfo.cz/energeticka-narocnost-budov/8919-klaus-vetoval-novelu-zakona-c-406-2000-sbo-hospodareni-energii. [29] BUFKA, Aleš, MINISTERSTVO PRŦMYSLU A OBCHODU. Brikety a pelety v roce 2011. mpo.cz [online]. Praha, 14. 12. 2012 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://download.mpo.cz/get/47484/53550/594507/priloha001.pdf. [30] BUFKA, Aleš, MINISTERSTVO PRŦMYSLU A OBCHODU. Ceny pevných paliv pro domácnosti k 30. 6. 2012. mpo.cz [online]. Praha, 4. 12. 2012 [cit. 2013-02-17]. Dostupné z: http://download.mpo.cz/get/47373/53456/594277/priloha001.pdf. [31] BUFKA, Aleš, MINISTERSTVO PRŦMYSLU A OBCHODU. Malá spalovací zařízení na pevná paliva pro domácnosti 2010. mpo.cz [online]. Praha, 25. 11. 2011 [cit. 201302-24]. Dostupné z: http://download.mpo.cz/get/45149/50763/583959/priloha001.pdf. [32] BUFKA, Aleš, MINISTERSTVO PRŦMYSLU A OBCHODU. Uhlí, koks a brikety v České republice v roce 2007. mpo.cz [online]. Praha, 16. 2. 2009 [cit. 2013-02-17]. Dostupné z: http://download.mpo.cz/get/37636/41975/500500/priloha001.pdf. [33] CARRIER. Princip tepelného čerpadla. carrierpm.cz [online]. © 1995-2013 [cit. 201304-1]. Dostupné z: http://www.carrierpm.cz/tepelna-cerpadla/rodinne-domy-zemevoda/rada-30nqc-e/. [34] CENTRUM REGENERACE PANELOVÝCH SÍDLIŠŤ. Panel SCAN 2009: Studie stavu bytového fondu panelové zástavby v ČR. sfrb.cz [online]. ©2009 [cit. 2013-0316]. Dostupné z: http://www.sfrb.cz/fileadmin/sfrb/docs/programy/bytove-domy/novypanel/Vytah_ze_studie_PanelSCAN_09_pro_umisteni_na_SFRBcz_16042010.pdf. Převzatá data, vlastní zpracování. [35] CZGBC. czgbc.cz [online]. http://www.czgbc.cz/.

©2009-2013

[cit.

2013-03-09].

Dostupné

z:

[36] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Bytová výstavba v územích České republiky v letech 1997-2011. czso.cz [online]. ČSÚ, [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/publ/8209-13-n_2013. [37] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Ceny bytŧ. czso.cz [online]. ČSÚ, [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ceny_bytu. [38] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Ceny elektřiny pro domácnosti. czso.cz [online]. ČSÚ, [cit. 2013-02-22]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=ten00115. [39] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Ceny plynu pro domácnosti. czso.cz [online]. ČSÚ, [cit. 2013-02-22]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/eutab/html.h?ptabkod=ten00113. [40] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Obydlené domy podle druhu domu, vlastníka domu a období výstavby podle velikostních skupin obcí. czso.cz [online]. ČSÚ, [cit. 2013-0302]. Dostupné z: http://notes3.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/9500339D7B/$File/pvcr091.pdf. [41] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Pokles stavebnictví v roce 2012 pokračoval. czso.cz [online]. ČSÚ, 6. 2. 2013 [cit. 2013-03-02]. Dostupné z:

104

http://notes3.czso.cz/csu/csu.nsf/6b5c18eccf5e21d7c1256c4d0034d22b/3fd8e74f6c482e 06c1257b0900471131/$FILE/csta020613analyza.pdf. [42] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Struktura bytŧ dokončených v letech 1997-2011 podle nosné konstrukce v krajích ČR. czso.cz [online]. ČSÚ, [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/FC00494E35/$File/820913p14.pdf. [43] ENDAL, Filip a Petr HOLUB. Bytová výstavba nové generace aneb pasivní byty dostupné českému trhu. tzb-info.cz [online]. 8. 11. 2011 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z: http://stavba.tzb-info.cz/pasivni-domy/8016-bytova-vystavba-nove-generace-anebpasivni-byty-dostupne-ceskemu-trhu. [44] FINCENTRUM HYPOINDEX. Hypoindex vývoj. hypoindex.cz [online]. ©2008-2013 [cit. 2013-02-17]. Dostupné z: http://www.hypoindex.cz/hypoindex-vyvoj/. ISSN 18050662. [45] GREENWISE STRATEGIES. greenwisestrategies.com [online]. ©2011 [cit. 2013-0309]. Dostupné z: http://greenwisestrategies.com/. [46] JIRÁSEK, Pavel, MINISTERSTVO PRŦMYSLU A OBCHODU. Novela zákona o hospodaření energií schválená v roce 2012. Konference TZB-info Energetická náročnost budov 2013, Praha 8. listopadu 2012: Přednáška [online]. 12. 11. 2012 [cit. 2013-0131]. Dostupné z: http://www.tzbinfo.cz/download.py?file=docu/clanky/0092/009274_Hlavni_zmeny_v_zakona_406_20 00_21_10_uprava.pdf. [47] JIRÁSEK, Pavel. Implementace směrnice č. 2010/31/EU, o energetické náročnosti budov a novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií – I. díl. tzb-info.cz [online]. 20. 8. 2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z: http://www.tzb-info.cz/hodnocenienergeticke-narocnosti-budov/8952-implementace-smernice-c-2010-31-eu-oenergeticke-narocnosti-budov-a-novela-zakona-c-406-2000-sb-o-hospodareni-energii-idil. [48] JIRÁSEK, Pavel. Implementace směrnice č. 2010/31/EU, o energetické náročnosti budov a novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií – II. díl. tzb-info.cz [online]. 21. 8. 2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z: http://www.tzb-info.cz/hodnocenienergeticke-narocnosti-budov/8954-implementace-smernice-c-2010-31-eu-oenergeticke-narocnosti-budov-a-novela-zakona-c-406-2000-sb-o-hospodareni-energii-iidil. [49] JRD. Jrd.cz [online]. 2013 [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://www.jrd.cz/. [50] JRD. Historie. Jrd.cz. 2013 [online]. http://www.jrd.cz/O-spolecnosti/Historie.

[cit.

2013-02-17].

Dostupné

z:

[51] JUŠKOVÁ, Kamila. První nemovitosti dostávají své energetické štítky. Reality Čechy. [online časopis]. 2013, roč. 2, č. 1, s. 12. [cit. 2013-01-31]. Dostupné z: http://www.realitycechy.cz/magazin/files/realitycechy_LEDEN%202013.pdf. [52] K-CAD. kcad.cz [online]. [cit. 2013-03-09]. Dostupné z: http://kcad.cz/. [53] KLEIN, Ondřej a Aleš BROTÁNEK. Rozvoj sektoru nízkoenergetického stavitelství sníţí ceny investic. tzb-info.cz [online]. 9. 5. 2012 [cit. 2013-02-19]. Dostupné z: http://stavba.tzb-info.cz/smernice-2010-31-eu/8575-rozvoj-sektoru-nizkoenergetickehostavitelstvi-snizi-ceny-investic.

105

[54] KONEČNÝ, František. Co přinese novela stavebního zákona do praxe. tzb-info.cz [online]. 7. 1. 2013 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z: http://stavba.tzb-info.cz/hrubastavba/9449-co-prinese-novela-stavebniho-zakona-do-praxe. [55] KOPAČKOVÁ, Dagmar. Zajímavosti z konference TZB-info Energetická náročnost budov 2013. tzb-info.cz [online]. 12. 11. 2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z: http://www.tzb-info.cz/energeticka-narocnost-budov/9274-zajimavosti-z-konferencetzb-info-energeticka-narocnost-budov-2013. [56] MATUŠKA, Tomáš. Ekonomika solárních tepelných soustav. tzb-info.cz [online]. 17. 1. 2011 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z: http://oze.tzb-info.cz/solarni-kolektory/7072ekonomika-solarnich-tepelnych-soustav-i. [57] MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ, STÁTNÍ FOND ROZVOJE BYDLENÍ. Koncepce bydlení ČR do roku 2020. mmr.cz [online]. MMR, 28. 6. 2011, [cit. 2013-0302]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/66bfa9e5-dcca-402e-a8ae1d3fbfe415ef/Koncepce-bydleni-CR-do-roku-2020.pdf. [58] MINISTERSTVO PRŦMYSLU A OBCHODU – EFEKT. Evropské směrnice. mpoefekt.cz [online]. ©2008-2013 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z: http://www.mpoefekt.cz/cz/legislativa/evropske-smernice. [59] MINISTERSTVO PRŦMYSLU A OBCHODU – EFEKT. Legislativa – zákony a vyhlášky. mpo-efekt.cz [online]. ©2008-2013 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z: http://www.mpo-efekt.cz/cz/legislativa/zakony-a-vyhlasky. [60] MINISTERSTVO PRŦMYSLU A OBCHODU – EFEKT. Společné stanovisko MPO a SEI: Povinnost stanovení energetických prŧkazŧ u veřejných budov. mpo-efekt.cz [online]. ©2008-2013 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z: http://www.mpoefekt.cz/upload/111c22f756c1833175012619b0ad8e5f/priloha001_1.pdf. [61] OKD. Uhlí: tradiční zdroj energie. okd.cz [online]. ©2012 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.okd.cz/cs/tezime-uhli/uhli-tradicni-zdroj-energie. [62] OKNA-ESHOP. okna-eshop.cz [online]. ©2010 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.okna-eshop.cz/. [63] SREALITY. Sreality.cz [online]. ©1996-2013 [cit. 2013-02-11]. Dostupné z: http://www.sreality.cz/. [64] STÁTNÍ FOND ROZVOJE BYDLENÍ. Panel 2013 +. sfrb.cz [online]. 8. 1. 2013 [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.sfrb.cz/fileadmin/sfrb/docs/Aktuality/SFRB_Panel_2013___TK-8-1-2013fin.pdf. [65] ŠKOCH, Petr et al. Novelizace zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a oceňovací vyhlášky č. 3/2008 Sb., s účinností od 01. 01. 2013. znaleckyportal.cz [online]. 30. 1. 2013 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z: http://www.znaleckyportal.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=232:n ovela-zakona-c-1511997-sb-o-ocenovani-majetku-a-ocenovaci-vyhlasky-c-32008-sb-sucinnosti-od-01-01-2013&catid=73:ekonomika-ceny-a-odhady&Itemid=113. [66] ŠNAJDR, Roman a Olga VÁPENÍKOVÁ. Dŧvody pro změnu normy ČSN 730540-2. tzb-info.cz [online]. 16. 5. 2012 [cit. 2013-01-31]. Dostupné z: http://stavba.tzbinfo.cz/normy-a-pravni-predpisy-okna-dvere/8599-duvody-pro-zmenu-normy-csn730540-2.

106

[67] TZB-ENERG. Energetické prŧkazy ceník. tzb-energ.cz [online]. [cit. 2013-03-10]. Dostupné z: http://www.tzb-energ.cz/cenik-energeticke-prukazy.html. [68] TZB-INFO. Porovnání nákladŧ na vytápění TZB-info. tzb-info.cz [online]. [cit. 201301-31]. Dostupné z: http://vytapeni.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/138-porovnaninakladu-na-vytapeni-tzb-info. [69] VRBOVÁ, Jitka. Energetické prŧkazy budov: mýty vs. fakta. Reality Čechy. [online časopis]. 2012, roč. 1, č. 1, s. 10-11. [cit. 2013-01-31]. Dostupné z: http://www.realitycechy.cz/magazin/files/realitycechy_ZARI2012.pdf. [70] WIENERBERGER. wienerberger.cz [online]. ©2013 [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://www.wienerberger.cz/. [71] ZATEPLENÍ-FASÁD. zatepleni-fasad.eu [online]. ©2011 [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.zatepleni-fasad.eu/. Osobní konzultace [72] ORT, Petr. Oceňování provozně úsporných staveb (poskytnutý článek). Mezinárodní konference enviBUILD budovy a prostředí. 2012.

107

Seznam pouţitých zkratek 1.

BAT

Best Available Techniques

2.

BRE

Building Research Establishment

3.

BREEAM Building Research Establishment Environmental Assessment Method

4.

CZGBC

Czech Green Building Council

5.

DGNB

Deutsche Gesellschaft für Nachhaltiges Bauen e.V. – German Sustainable Building Council

6.

DTI

Dodatečná tepelná izolace

7.

ENB

Energetická náročnost budov

8.

EPBD

Energy Performance of Buildings Directive

9.

EPS

Expandovaný polystyren

10. EŠOB

Energetický štítek obálky budovy

11. FV

Fotovotlaika

12. FVE

Fotovoltaická elektrárna

13. iiSBE

International Initiative for a Sustainable Built Environmental

14. LCC

Life Cycle Cost

15. LEED

Leadership in Energy and Environmental Design

16. MV

Minerální vlna

17. NKN

Národní kalkulační nástroj

18. NP

Nadzemní podlaží

19. PENB

Průkaz energetické náročnosti budovy

20. PHPP

Passivhaus Projektierungs Paket

21. PHVP

Passivhaus Vorprojektierung

22. prm s k.

Prostorový metr rovnaný s kůrou

23. SBTool

Sustainable Building Tool

24. SBToolCZ Sustainable Building Tool Czech 25. SDK

Sádrokarton

26. TI

Tepelná izolace

27. USGBC

United States Green Building Council

28. WGBC

Word Green Building Council

29. XPS

Extrudovaný polystyren

108

Seznam obrázků, grafů, tabulek Seznam obrázků

str.

Obrázek 1: Předpokládaný vývoj poţadavkŧ kladených legislativou do roku 2020 ............. 11 Obrázek 2: Základní moţné schéma energetické bilance budovy ......................................... 23 Obrázek 3: Schéma budovy s přehledem jejich moţných tepelných ztrát............................. 24 Obrázek 4: Certifikáty LEED a SBToolCZ kvality dle celkových bodŧ budovy.................. 55 Obrázek 5: Schéma principu chodu tepelného čerpadla ........................................................ 84 Obrázek 6: Pohled na pŧvodní stav objektu .......................................................................... 88 Obrázek 7: Pohled na stav objektu po rekonstrukci............................................................... 88 Seznam grafů

str.

Graf 1:

Stav bytové výstavby v České republice.................................................................... 7

Graf 2:

Struktura rodinných domŧ v České republice podle nosné konstrukce v letech 19972011............................................................................................................................ 8

Graf 3:

Struktura bytových domŧ v České republice podle nosné konstrukce v letech 19972011............................................................................................................................ 9

Graf 4:

Počet dokončených a zahájených bytŧ v České republice v letech 1971 aţ 2012 ... 12

Graf 5:

Ceny elektřiny účtované domácnostem ................................................................... 13

Graf 6:

Ceny zemního plynu účtované domácnostem.......................................................... 14

Graf 7:

Vývoj cen palivového dříví VI. třídy v prŧběhu let 2006 aţ 2012 .......................... 15

Graf 8:

Odhad tuzemských cen pelet (střední hodnoty z přepočtených cen v Německu) v prŧběhu let 2006 aţ 2012 ...................................................................................... 17

Graf 9:

Vývoj spotřebitelských cen uhlí v prŧběhu let 2006 aţ 2012 .................................. 19

Graf 10: Členění budov dle kategorie roční měrné potřeby tepla na vytápění ....................... 21 Graf 11: Indexy realizovaných cen bytŧ v České republice v období let 2008 aţ 2012 ........ 30 Graf 12: Vývoj počtu poskytnutých hypotečních úvěrŧ a prŧměrné úrokové sazby z těchto úvěrŧ v prŧběhu let 2006 aţ 2012 ............................................................................ 51 Graf 13: Porovnání prŧměrné energetické náročnosti dle typu budovy ................................. 67 Graf 14: Prŧběh součinitele prostupu tepla v závislosti na tloušťce konstrukce ve vztahu k ceně fasádní izolace EPS....................................................................................... 72 Graf 15: Prŧběh součinitele prostupu tepla v závislosti na tloušťce konstrukce ve vztahu k ceně fasádní izolace minerální vaty ...................................................................... 72 Graf 16: Podíl jednotlivých poloţek na ceně zateplení .......................................................... 73 Graf 17: Porovnání jednotlivých oken dle vlastností a jejich cen .......................................... 76 Graf 18: Vyhodnocení bilance energetických ztrát a vyuţitých tepelných ziskŧ jednotlivých oken .......................................................................................................................... 77

109

Graf 19: Dlouhodobý prŧměr rozloţení dávek slunečního ozáření na vodorovnou plochu... 80 Graf 20: Celkový podíl vyrobené elektrické energie z FVE moţný v prŧběhu roku ............. 81 Graf 21: Poloţky vstupující do investic solárních tepelných soustav dle plochy kolektoru .. 82 Graf 22: Roční náklady jednotlivých zdrojŧ tepla dle druhu paliva ...................................... 86 Graf 23: Energie dodaná jednotlivými zdroji tepla dle druhu paliva ..................................... 87 Graf 24: Vypočtená potřeba energie na vytápění v jednotlivých měsících ............................ 94 Graf 25: Vypočtená spotřeba energie na vytápění v jednotlivých měsících .......................... 94 Seznam tabulek

str.

Tabulka 1:

Zanedbanost bytového fondu (odhad ke stavu 31. 12. 2010).............................. 10

Tabulka 2:

Vývoj vybraných součinitelŧ prostupu tepla konstrukcemi ................................ 27

Tabulka 3:

Porovnání tepelně technických vlastností konstrukcí a prvkŧ dle legislativ ....... 34

Tabulka 4:

Nabídky prodeje nových standardních rodinných domŧ v porovnání s nabídkami energeticky efektivních domŧ JRD ..................................................................... 38

Tabulka 5:

Nabídky prodeje standardních bytŧ v porovnání s nabídkami energeticky efektivních bytŧ JRD ........................................................................................... 39

Tabulka 6:

Kritéria základních vlastností pasivních budov .................................................. 48

Tabulka 7:

Základní kritéria pro energeticky nulové budovy ............................................... 49

Tabulka 8:

Předpokládané potřebné investice na rekonstrukce bytového fondu .................. 52

Tabulka 9:

Jednotlivé náklady ţivotního cyklu stavby ......................................................... 65

Tabulka 10: Klasifikační třídy energetické náročnosti budovy ............................................... 67 Tabulka 11: Poţadované a doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla pro budovy s převaţující návrhovou vnitřní teplotou θim v intervalu 18 °C aţ 22 °C včetně ... 68 Tabulka 12: Ceny fasádních zateplovacích systémŧ dle tloušťky izolantu ............................. 71 Tabulka 13: Příklad jednotlivých typŧ oken s jejich vlastnostmi a cenou .............................. 75 Tabulka 14: Výchozí skladba konstrukcí ................................................................................ 89 Tabulka 15: Hodnocení tepelně technických vlastností konstrukcí výchozího stavu ............. 90 Tabulka 16: Nová navrţená skladba konstrukcí ...................................................................... 91 Tabulka 17: Hodnocení tepelně technických vlastností konstrukcí po rekonstrukci .............. 93 Tabulka 18: Vypočtená energetická náročnost dle stavu budovy ........................................... 95 Tabulka 19: Rodinný dŧm - porovnávací metoda ................................................................... 96 Tabulka 20: Rodinný dŧm - příjmová metoda ........................................................................ 96 Tabulka 21: Rodinný dŧm - nákladová metoda ...................................................................... 97 Tabulka 22: Rodinný dŧm - trţní hodnota předmětného majetku ........................................... 97

110

Přílohy Seznam příloh

str.

Příloha 1:

Grafické znázornění prŧkazu energetické náročnosti budovy a tabulka udávající rozmezí klasifikačních tříd .....................................................................................I

Příloha 3:

Nové grafické znázornění prŧkazu energetické náročnosti budovy ..................... II

Příloha 2:

Grafické znázornění energetického štítku obálky budovy .................................. IV

Příloha 4:

Poţadované součinitele prostupu tepla pro vybrané materiály ............................ V

Příloha 5:

Roční náklady jednotlivých zdrojŧ tepla dle druhu paliva .................................. VI

111

Příloha č. 1 Příloha 1: Grafické znázornění průkazu energetické náročnosti budovy a tabulka udávající rozmezí klasifikačních tříd

Druh budovy [kWh/(m2.rok)] Rodinný dŧm Bytový dŧm Hotel a restaurace Administrativní budova Nemocnice Budova pro vzdělávání Sportovní zařízení Budova pro velkoobchod a maloobchod

Mimořádně úsporná

Úsporná

A < 51 < 43 < 102 < 62 < 109 < 47 < 53

B 51 - 97 43 - 82 102 - 200 62 - 123 109 - 210 47 - 89 53 - 102

D 143 - 191 121 - 162 295 - 389 180 - 236 311 - 415 131 - 174 146 - 194

E 192 - 240 163 - 205 390 - 488 237 - 293 416 - 520 175 - 220 195 - 245

F 241 - 286 206 - 245 489 - 590 294 - 345 521 - 625 221 - 265 246 - 297

G > 286 > 245 > 590 > 345 > 625 > 265 > 297

< 67

67 - 121 122 - 183 184 - 241

242 - 300

301 - 362

> 362

Vyhovující Nevyhovující Nehospodárná

C 98 - 142 83 - 120 201 - 294 124 - 179 211 - 310 90 - 130 103 - 145

Velmi Mimořádně nehospodárná nehospodárná

Zdroj: Vlastní částečná úprava. ČESKO. Vyhláška č. 148 ze dne 18. června 2007 o energetické náročnosti budov. In: Sbírka zákonů České republiky. 2007, částka 53, s. 1855-1879. Dostupná také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=5144. ISSN 1211-1244.

I

Příloha č. 2 Příloha 2: Nové grafické znázornění průkazu energetické náročnosti budovy

II

Zdroj: ČESKO. Vyhláška č. 78 ze dne 22. března 2013 o energetické náročnosti budov. In: Sbírka zákonů České republiky. 2013, částka 36, s. 738-776. Dostupná také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirkazakonu/ViewFile.aspx?type=z&id=25502. ISSN 1211-1244.

III

Příloha č. 3 Příloha 3: Grafické znázornění energetického štítku obálky budovy

Zdroj: ČSN. Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2011. 56 s. Třídící znak 73 0540-2.

IV

λu [W/(m.K)]

[(m .K)/ W]

[W/(m2.K)]

Výsledný součinitel prostupu tepla po zateplení EPS 100 F dle tloušťky izolantu (λ = 0,036 [W/(m.K)])

Výsledný součinitel prostupu tepla po zateplení minerální izolací Isover NF 333 100 dle tloušťky izolantu (λ = 0,041 [W/(m.K)])

4cm 5cm 6cm 8cm 10cm 12cm 20cm 24cm 4cm 5cm 6cm 8cm 10cm 12cm 20cm 24cm

Cihla CP (cihly plné) pálená

600

0,770

0,780

1,05

0,49 0,43 0,38 0,32 0,27 0,23 0,15 0,13 0,52 0,46 0,41 0,34 0,30 0,26 0,17 0,15

Cihla CP (cihly plné) pálená

450

0,780

0,580

1,33

0,54 0,47 0,51 0,34 0,28 0,25 0,16 0,13 0,58 0,51 0,45 0,37 0,31 0,27 0,18 0,15

Cihla CP (cihly plné) pálená

300

0,770

0,390

1,79

0,60 0,51 0,45 0,36 0,30 0,26 0,16 0,14 0,65 0,56 0,49 0,40 0,33 0,29 0,18 0,16

Cihla CD (cihly děrované)

375

0,520

0,720

1,12

0,50 0,44 0,39 0,32 0,27 0,24 0,16 0,13 0,54 0,47 0,42 0,35 0,30 0,26 0,17 0,15

Tvárnice škvárobetonové

440

0,690

0,640

1,23

0,52 0,46 0,40 0,33 0,28 0,24 0,16 0,13 0,56 0,49 0,44 0,36 0,31 0,27 0,18 0,15

Pórobetonová tvárnice

400

0,200

2,000

0,46

0,30 0,28 0,26 0,23 0,20 0,18 0,13 0,11 0,32 0,30 0,28 0,24 0,22 0,20 0,14 0,12

Pórobetonové tvárnice

300

0,180

1,670

0,54

0,34 0,31 0,29 0,25 0,22 0,19 0,14 0,12 0,36 0,33 0,30 0,26 0,23 0,21 0,15 0,13

Tvárnice betonové

380

0,580

0,670

1,19

0,52 0,45 0,40 0,33 0,28 0,24 0,16 0,13 0,56 0,49 0,44 0,36 0,31 0,27 0,18 0,15

Cihly Porotherm 44 P+D

440

0,130

3,400

0,28

0,21 0,20 0,19 0,17 0,16 0,15 0,11 0,10 0,22 0,21 0,20 0,18 0,17 0,15 0,12 0,11

Cihly Porotherm 40 P+D

400

0,135

3,050

0,31

0,24 0,22 0,21 0,19 0,17 0,15 0,12 0,10 0,24 0,23 0,22 0,20 0,18 0,17 0,12 0,11

Cihly Porotherm 36,5 P+D

365

0,130

2,820

0,33

0,24 0,23 0,22 0,19 0,17 0,16 0,12 0,10 0,25 0,24 0,23 0,20 0,18 0,17 0,13 0,11

Cihly Porotherm 40 EKO+

400

0,099

4,060

0,24

0,24 0,22 0,21 0,19 0,17 0,16 0,12 0,10 0,25 0,23 0,22 0,20 0,18 0,17 0,13 0,11

Cihly Porotherm 42,5T Profi

425

0,075

5,670

0,17

0,14 0,14 0,13 0,12 0,12 0,11 0,09 0,08 0,15 0,14 0,14 0,13 0,12 0,11 0,09 0,09

Cihly Porotherm 30 Profi

300

0,175

1,720

0,50

0,33 0,31 0,28 0,24 0,21 0,19 0,13 0,12 0,35 0,32 0,30 0,26 0,23 0,21 0,15 0,13

Přesné tvárnice Ytong

300

0,137

2,200

0,42

0,29 0,27 0,25 0,22 0,19 0,18 0,13 0,11 0,30 0,28 0,26 0,23 0,21 0,19 0,14 0,12

2

Tepelný odpor při přestupu tepla na vnitřní straně Ri 0,13 [(m .K)/W] na vnější straně Re 0,04 [(m2.K)/W] Hodnoty U, které nevyhovují poţadavkŧm současné normy ČSN 73 0540-2 (2011) Hodnoty U, které vyhovují poţadavkŧm současné normy ČSN 73 0540-2 (2011) Hodnoty U, které vyhovují doporučeným poţadavkŧm normy ČSN 73 0540-2 (2011) Hodnoty U, které vyhovují doporučeným poţadavkŧm pro pasivní domy normy ČSN 73 0540-2 (2011)

Příloha č. 4 Příloha 4: Poţadované součinitele prostupu tepla pro vybrané materiály

V

Zdroj: Vlastní tvorba na základě dat. WIENERBERGER. wienerberger.cz [online]. ©2013 [cit. 2013-03-02]. Dostupné z: http://www.wienerberger.cz/.

Materiál obvodové zdi

Součinitel Tepelný Součinitel odpor Tloušťka tepelné prostupu Ru zdi (mm) vodivosti tepla Uu 2

Zdroj tepla

Kamna na uhlí Klasický kotel na uhlí Automatický kotel na uhlí Kamna na uhlí Černé uhlí Klasický kotel na uhlí Automatický kotel na uhlí Koks Prohořívací kotel na koks Krbová kamna na dřevo Dřevo Klasický kotel na dřevo Zplynovací kotel na dřevo Krbová kamna na dřevo Dřevěné Klasický kotel na dřevo brikety Zplynovací kotel na dřevo Krbová kamna na pelety Dřevěné Peletový hořák + kotel pelety Speciální kotel na pelety Štěpka Kotel na štěpku Rostlinné Peletový hořák + kotel pelety Speciální kotel na pelety Obilí Automatický kotel univerzální Lokální plynová topidla Běţný plynový kotel Zemní plyn Moderní nízkoteplotní kotel Kondenzační kotel Kotel s olejovým hořákem Lehký topný olej Kondenzační kotel s olejovým hořákem D26d, jistič Elektřina Teplovodní akumulační nádrţe nad 3x32 A akumulace Akumulační kamna do 3x40 A Teplovodní elektrokotel D45d, jistič Elektřina Konvekční panely nad 3x20 A přímotop Sálavé panely do 3x25 A Podlahové elektrické plochy D56d, jistič Vzduch-voda Tepelné nad 3x20 A čerpadlo Země-voda do 3x25 A Hnědé uhlí

Účinnost 50 % 70 % 86 % 50 % 86 % 86 % 78 % 75 % 78 % 86 % 75 % 78 % 86 % 80 % 87 % 92 % 85 % 80 % 90 % 91 % 70 % 85 % 93 % 102 % 93 % 98 % 95 % 96 % 95 % 99 % 99 % 99 % T.f. 3,1 T.f. 4,5

Cena paliva (Kč) /příp. měsíční platby 3,55/kg

5,1/kg 8,5/kg 3/kg

4,8/kg

5,2/kg 2,5/kg 3,65/kg 4,2/kg 1,57514/kWh 260,02/měsíc 28,7/kg NT 2,22811/kWh VT 3,86799/kWh 510,62/měsíc NT 2,74841/kWh VT 3,27312/kWh 423,5/měsíc NT 2,75204/kWh VT 3,08194/kWh 423,5/měsíc

6152 kg 4394 kg 3576 kg 4793 kg 2787 kg 2787 kg 2581 kg 5056 kg 4862 kg 4409 kg 4342 kg 4175 kg 3787 kg 4071 kg 3743 kg 3460 kg 5211 kg 4325 kg 3845 kg 3380 kg 2508 m3, 26464 kWh 1849 m3, 19509 kWh 1690 m3, 17830 kWh 1541 m3, 16257 kWh 1364 kg 1295 kg 15580 kWh

16 414 11 724 9 543 18 375 10 683 10 683 16 490 11 401 10 962 9 943 15 666 15 063 13 662 15 911 14 631 13 420 9 791 11 886 10 548 10 670 32 055 22 798 20 837 18 999 29 047 27 656 25 755

Roční náklady (Kč) Teplá Investice Elektro Platby Celkem voda a údrţba 5 424 15 974 1 597 11 000 50 409 3 874 15 974 1 597 15 050 48 220 3 153 15 974 1 597 16 167 46 435 6 072 15 974 1 597 10 667 52 685 3 530 15 974 1 597 14 717 46 501 3 530 15 974 1 597 17 433 49 217 5 449 15 974 1 597 13 900 53 410 3 767 15 974 1 597 7 400 40 140 3 526 15 974 1 597 11 967 44 123 3 286 15 974 1 597 12 800 43 599 5 177 15 974 1 597 9 800 48 214 4 978 15 974 1 597 13 717 51 330 4 515 15 974 1 597 14 850 50 598 5 258 15 974 1 597 15 500 54 240 4 835 15 974 1 597 14 600 51 637 4 572 15 974 1 597 20 133 55 697 3 236 15 974 1 597 20 933 51 531 3 921 15 974 1 597 20 767 54 126 3 485 15 974 1 597 18 767 50 372 3 526 15 974 1 597 23 100 54 867 9 630 15 974 4 717 7 333 69 709 7 930 15 974 4 717 13 283 64 703 7 248 15 974 4 717 13 733 62 510 6 609 15 974 4 717 14 033 60 332 10 104 15 974 1 597 17 650 74 372 9 588 15 974 1 597 20 567 75 292 8 959 9 366 6 127 11 000 61 207

15418 kWh 15580 kWh 13199 kWh 13199 kWh 13199 kWh 6080 kWh

25 487 31 769 25 672 25 672 25 672 13 340

8 865 11 051 10 604 10 604 10 604 3 391

9 366 8 961 8 961 8 961 8 961 8 938

6 127 5 082 5 082 5 082 5 082 5 082

6 233 7 900 1 500 2 333 4 000 23 667

56 079 64 763 51 820 52 653 54 320 54 418

3931 kWh

8 483

2 336

8 938

5 082

30 333

55 172

Spotřeba paliva (rok)

Vytápění

Příloha č. 5 Příloha 5: Roční náklady jednotlivých zdrojů tepla dle druhu paliva

VI

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat. TZB-INFO. Porovnání nákladŧ na vytápění TZB-info. [online]. Dostupné z: http://vytapeni.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/138-porovnani-nakladu-na-vytapeni-tzb-info.

Druh paliva