Víkendový program jako zlepšení služeb ve fitnesscentru Bakalářská práce

MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií

Víkendový program jako zlepšení služeb ve fitnesscentru Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Pavlína Vaculíková, Ph. D.

Vypracovala: Gabriela Čermáková

Brno, 2013

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích.

V Brně dne

podpis

2

Anotace: Bakalářská práce se zabývá oblastí fitness. Přesněji rozvržením a definicí jednotlivých skupinových lekcí, popisem jednotlivých strojů v posilovně a metod posilování. Okrajově se zabývá oblastí a obyvateli, ve které se fitness centrum nachází. Cílem práce je vytvořením víkendového programu pro fitness centrum. Vedlejším cílem je zjištění věková struktury populace navštěvující fitness centrum. Zmíněný víkendový program byl vytvořen na základě dotazníkového šetření s přihlédnutím na současný program fitness centra. Klíčová slova: Fitness centrum, víkendový program, skupinové lekce, posilovna, město Velká Bíteš, stroje v posilovně.

Anotace: This Bechelor thesis deals with the areas of fitness. More specifically, the layout and definition of group lessons. Description of individual machines in the gym and strengthening methods. Marginally involved in the area and the people in which the fitness center is located. The goal is creating a weekend program for fitness center, a secondary objective is to determine the age structure of the population visiting the fitness center. The aforementioned weekend program was developed based on the survey with regard to the current program fitness center.

Keywords: Fitness center, weekend program, group lessons, gym, city Velka Bites, machines at the gym.

3

OBSAH: Úvod ............................................................................................................6 Stav dosavadních poznatků………………………………………………..8

1.

1.1.

Fitness……………………………………………………………...8 1.1.1. Definice fitness…………………………………………….8 1.1.2. Historie fitness……………………………………………..9

2.

3.

1.2.

Charakteristika jednotlivých lekcí………………………………..10

1.3.

Posilovna - základní pojmy………………………………..……..14

1.4.

Metody posilování…………………………………………..……15

1.5.

Typy tréninků……………………………………………….……15

1.6.

Stroje v posilovně …………………………………………..……16

Cíle a úkoly práce………………………………….……………………..23 2.1.

Cíl práce…………………………………………………………..23

2.2.

Úkoly práce………………………………………………….……23

2.3.

Výzkumná otázka…………………………………………….…..23

Metodika práce…………………………………………………………...24 3.1.

Charakteristika fiktivního fitness centra……...…………………..24 3.1.1. Fitness centrum……………………………………………....24 3.1.2. Posilovna……………………………………………………..25

3.1.3. Návštěvnost………………………………………………..…25 3.1.4. Oblast…………………………………………………….…..28 3.2.

Metody……………………………………………………………30

4.

Výsledky práce, diskuse………….………………………………………31

5.

Praktická část…………………………………………………………….37 5.1.

Návrh víkendového programu…………………………………....37 5.1.1. První týden……………………………………………..…37 5.1.2. Druhý týden…………………………………………..…..40 5.1.3. Třetí týden……………………………………………..….41 5.1.4. Čtvrtý týden………………………………………………44

Závěr………………………………………………………………….…..45 Seznam použitých zdrojů……………………………………………..….46

4

Přílohy………………………………….……………………………….49 Resumé………………………………………………………………….50

5

Úvod: Hlavním obsahem této bakalářské práce je vytvoření víkendového programu pro dané fitcentrum na základě vyhodnocení dotazníku tak, aby vyhovoval struktuře obyvatelstva v okolí fitcentra. Sportovní aktivity skryté pod názvem fitness se v poslední době mohou těšit velkou popularitou u mnoha lidí. To dokazuje nejen nárůst počtu fitness center, ale i stálé zdokonalování a objevování nových forem cvičení. Ať už je důvod návštěvy fitcentra jakýkoli např. udělat něco pro své zdraví, zhubnout do plavek, nebo jen pro zábavu, je v zájmu fitcentra, co nejvíc zaujmout návštěvníka. Důležitými faktory jsou např. vybavení, nabídka lekcí, dostupnost, cena a kvalita. Jedním z prostředků je také víkendový program, který by měl návštěvníka nejen zaujmout, ale také nadchnout. Právě víkend je ta doba, kterou má většina lidí čas udělat něco nejen pro své zdraví. Téma bakalářské práce

„Návrh víkendového programu jako zlepšení

služeb ve fitness centru“ jsem si zvolila, protože mě tématika fitness zajímá a také fitness centrum sama navštěvuji. Díky tomuto tématu se můžu zajímat o problematiku zájmu určitých skupin lidí o dané odvětví fitness. Na základě tohoto zkoumání mohu pak sama vytvořit daný víkendový program, který by byl přínosem nejen pro fitcentrum, ale i pro návštěvníky pomocí rozšíření jejich obzorů v oblasti fitness a skupinových lekcích. Bakalářská práce je obsahově rozdělena na několik částí: V první části je uvedena definice a historie fitness. Druhá část je spíše teoretická. Věnuje se popisu a vzniku fiktivního fitcentra pro víkendový program. Dále se zabývá údaji o nynějším fitcentru a posilovně, ze kterých bylo fiktivní fitcentrum vytvořeno. V této části je také rozebrána problematika lokality a struktura obyvatelstva města Velká Bíteš, ve které se fitcentrum nachází. Tyto údaje jsou důležitým faktorem pro navrhovaný víkendový program vzhledem k návštěvnosti. Následující třetí část uvádí praktické řešení uvedeného problému za pomocí dotazníků. Ten byl sestaven tak, aby poukazoval na zájmy obyvatel o jednotlivé lekce a dobu věnovanou víkendovému programu. Závěrečná čtvrtá část už se přímo zabývá jednotlivými víkendovými programy, které jsou sestaveny na základě dotazníků

6

do čtyř víkendů tak, aby vycházely přesně na měsíc. Nalezneme zde zdůvodnění jak obsahového tak i časového rozvržení daných lekcí. Při vypracování spíše teoretických částí bakalářské práce jsem využívala dostupné knižní i elektronické zdroje. Praktickou část jsem vypracovala za pomoci dotazníku.

7

1.

Stav dosavadních poznatků

1.1.

Fitness V této kapitole bych vám ráda přiblížila a objasnila pojem fitness. V první

části kapitoly jsem uvedla definici fitness a objasnění jeho složek. Druhou část kapitoly jsem zaměřila na historii fitness a jeho rozvoj.

1.1.1. Definice fitness Jedná se o cvičení ve fitness centrech, jehož náplní je cvičení s volnými činkami a cvičení na trenažérech doplněné o aktivity aerobního charakteru na speciálních trenažérech, dodržování určitého dietního režimu včetně použití doplňků stravy a o celkový životní styl, jehož cílem je rozvoj celkové zdatnosti, zlepšení držení těla, zlepšení postavy při současném působení na upevňování zdraví a rozvoj síly. (Stackeová, 2008) Fitness chápáno v širším kontextu jako tělesná zdatnost je schopnost těla efektivně fungovat s optimální účinností a hospodárností. Má pět složek a všechny souvisejí se zdravím: Kardiorespirační vytrvalost je nejdůležitější součástí fitness. Je to schopnost přenášet důležité živiny a kyslík pracujícím svalům a odstraňovat přebytečné produkty vzniklé během fyzické zátěže. To má za následek zlepšení funkce srdce, cév, plic a redukci rizikových faktorů jejich onemocnění. Nejlepším prostředkem pro zlepšení vytrvalosti je aerobní cvičení. Svalová síla je schopnost svalu vyvinout maximální sílu proti odporu. Charakterizuje ji vysoká intenzita a krátká doba trvání výkonu. Příkladem je zvednutí těžkého břemene. Cvičení rozvíjející svalovou sílu se provádějí se zátěží, zpravidla s činkami nebo na posilovacích strojích. Svalová vytrvalost je schopnost svalu opakovaně vydávat sílu proti odporu nebo výdrž ve svalové kontrakci. Charakterizuje ji dlouhodobá aktivita nižší intenzity. Příkladem cvičení rozvíjející svalovou vytrvalost je kalanetika, posilování s lehkými činkami nebo s gumovými expandery. Kloubní pohyblivost neboli flexibilita umožňuje provádět pohyb bez potíží a pomáhá předejít poškození kloubů, vazů a svalů. Starší lidé mají sníženou kloubní pohyblivost a z toho plynoucí problémy. Flexibilitu lze zlepšit strečinkem. Složení těla - sledujeme množství podkožního tuku a množství aktivní tělesné hmoty. Podíl podkožního tuku vzhledem k aktivní tělesné hmotě je pro úroveň fitness důležitější než celková tělesná hmotnost. (Stackeová, 2008)

1.1.2. Historie fitness Název kulturistika má za základ latinské slovo cultura - pěstění, vzdělávání, zušlechťování.

8

Anglický název body building dobře vystihuje hlavní účel tohoto cvičení, tj. ovlivnění tvaru a průměru těla. První systémy takového cvičení se začali objevovat již na počátku minulého století. Nejznámější z nich je systém Angličana Rubena Sandowa (1867- 1925), který vypracoval speciální sestavu cviků se zátěžemi, jejímž cílem byl symetrický rozvoj všech svalových skupin. V roce 1903 vyšla v Londýně jeho kniha ,,Body Building‘‘, která dala později v anglosaských zemích název celému hnutí. Výraznější rozvoj zaznamenalo toto cvičení po II. Světové válce, kdy v roce 1946 byla založena mezinárodní federace kulturistiky IFBB (International Federation of Body Builders), na které z počátku participovaly USA a Kanada. Velkou zásluhu na jejím zrodu a vývoji měli Američané bratři Joe a Ben Weiderové. V současné době má tato federace více než 130 členských zemí a je šestou největší sportovní federací na světě. Zlomovým okamžikem ve vývoji této federace byl kongres IFFB, který se konal v roce 2006 v Ostravě spolu s mistrovstvím světa v kulturistice mužů. Na něm byl do čela IFBB poprvé zvolen Evropan, Španěl Rafael Santonja. V naší republice se kulturistika rozvíjí od 60. let. Za okamžik oficiálního počátku kulturistiky u nás je považován rok 1964, kdy byla jako samostatná komise přiřazena ke vzpírání. Později se osamostatnila a rozdělila na tři směry: kondiční kulturistika, sportovní kulturistika a silový trojboj. I ten se později oddělil a v dnešní době existuje soutěžní kulturistika, v jejímž rámci vznikly soutěže fitness jako nová kategorie, a kondiční kulturistika ve smyslu výše uvedeného fitness. Po roce 1989 fit centra mohou a nemusí být organizována ve Svazu kulturistiky a fitness ČR. Tím zaniknul i jednotný systém školení trenérů, vznikla řada soukromých trenérských škol (nejzajímavějšími jsou trenérské školy založené bývalými závodníky v kulturistice Petrem Tlapákem a Petrem Stachem), vychází několik specializovaných časopisů, z nichž nejznámější je Muscle and Fitness, Svět kulturistiky a Fitness, vychází řada publikací a článků v různých tipech periodik, takže teorie fitness tréninku je značně neucelená. Svůj podíl na tom má i fakt, že do roku 2000 patřilo provozování fitness center mezi nevázané živnosti, a nebyla tedy třeba žádná kvalifikace, nyní je pro získání živnostenského oprávnění na provozování fitness centra nebo jiného sportovního zařízení třeba vysokoškolské vzdělání tělovýchovného zaměření, pro trenérskou či instruktorskou práci pak absolvování kursu u školícího zařízení s akreditací MŠMT ČR. V poslední době byla zaznamenána snaha Svazu kulturistiky a fitness ČR o striktní oddělení kvalifikace trenéra kulturistiky a instruktor fitness centra či osobní trenér, přičemž školení trenérů kulturistiky by bylo výsadou sportovního svazu (včetně již dříve zavedené hierarchie trenér I., II., III. třídy). V období počátku kulturistiky byl v USA koncipován určitý tréninkový systém nazvaný ,,Weiderovy tréninkové principy‘‘. Původně byly tyto principy koncipovány pro výkonnostní kulturistiku s cílem maximalizace svalové hmoty a svalové síly. Jejich aplikace je možná pouze u jedinců geneticky disponovaných, dosahujících určité výkonnostní úrovně. Základem těchto principů byly tzv. objemové či základní cviky. Tento přístup pak byl v časopisech prezentován jako vhodný a účinný pro každého a dodnes podle něj cvičí většina návštěvníků fitness center. I v soutěžní kulturistice jsou dnes tyto principy ,, přežitkem‘‘, protože tréninkové teorie se rychle rozvíjí a byly koncipovány nové trenažéry. Základními cviky bylo cvičení s volnou zátěží především tlak s velkou činkou vleže na lavici (,,bench press“), mrtvý tah a dřep s činkou, dále přítahy k bradě, bicepsové zdvihy s velkou činkou ve stoji, tlak s velkou činkou za hlavou ve stoji a další. Při všech těchto cvicích je extrémně zatěžována páteř a podporován rozvoj svalových dysbalancí. Při dlouhodobém provádění takového tréninku pak dochází ke vzniku vertebrogenních obtíží až nevratným morfologickým změnám na kloubním a vazivovém aparátu. U nás se o prosazování nové koncepce posilovacích cvičení zasadil Petr Tlapák, zakladatel trenérské specializace kulturistiky na FTVS UK, z jehož přístupu vychází i výklad techniky a metodiky cvičení v tomto textu. Zdravotní aspekty posilovacích cvičení

9

podrobně rozpracoval Vladimír Kolouch se svou spolupracovnicí Libuší Boháčkovou, který se rovněž zasadil o popularizaci fitness u nás. Vzhledem k poměru času, který cvičení ve fitness centru vyžaduje, a jeho efektu na pohybový aparát a na organismus celkově je v dnešní době charakterizované přemírou stresů a hypokinezí (nedostatek fyzické aktivity, který má negativní vliv na pohybové a funkční možnosti lidského organizmu a posléze na zdraví jedince, dochází ke zhoršení svalové koordinace, držení těla, snižuje se kloubní pohyblivost, svalstvo atrofuje a snižuje se výkonnost kardiovaskulárního a respiračního aparátu) fitness, pokud je správně prováděné, velmi vhodnou pohybovou aktivitou. K jeho největším výhodám patří možnost začít z jakékoli výchozí úrovně nezávisle na věku, pohlaví či různých zdravotních omezeních, možnost provozovat cvičení celoročně a možnost individualizace cvičení dle vstupního stavu a cílů cvičení. Pojem ,,fitness“ byl v posledních letech nahrazován pojmem ,, wellness“, který jeho obsah rozšířil i o psychickou stránku - dobrou psychickou kondici a pocit životní pohody. Původní fitness centra se skládala pouze z posilovacích strojů a činek. Později začala být doplňována o tzv. aerobní zóny. Nově vznikající wellness centra obsahují kromě těchto dvou částí část určenou pro regeneraci (vodní procedury, sauny, solária apod.). Důkazem nejednosti terminologie je i fakt, že ,,fitness“ nebo ,, wellness“ je často kromě cvičení v posilovně chápáno i jako cvičení aerobiku včetně jeho různých nových forem. V posledních letech díky silnému vlivu komerce bývá ,, fitness“ dokonce užíváno i v názvech potravin, kosmetických přípravků apod. a jeho význam je chápán velmi vágně, často není ani dáván do souvislosti se cvičením ve fitness centrech, spíše je chápáno jako jakákoliv kondiční pohybová aktivita či jakákoli aktivita, i ,, nesportovního“ charakteru, směřující ke zdraví. (Stackeová, 2008)

1.2.

Charakteristika jednotlivých lekcí V této podkapitole jsem stručně charakterizovala skupinové lekce, které

jsou v nynějším programu fitness centra kterým jsem se zabývala, dále jsem je uvedla v dotazníku a v dalších částech práce jsem s nimi pracovala. Bodystyling: pomáhá rovnoměrně formovat a zpevňovat postavu. Trénink se soustřeďuje na formování svalů celého těla, můžeme se ovšem zaměřit pouze na problémové partie jako jsou svaly stehen, hýždí a břicha. Bodystyling je kombinace klasického aerobiku, který sloužíte k zahřátí a posilování. Při cvičení se periodicky střídá posilování svalů horních a dolních končetin. Při cvičení se využívá náčiní zejména posilovací gumičky, činky a tyče, naopak se ale nemusíte učit složité choreografie. (O cvičení. cz, Mladá fronta, 2013) Fitball: neboli velký míč patří mezi balanční pomůcky. Funkční cvičení na velkém gymnastickém míči je fyzicky účinné, zábavné a má blahodárný vliv na celé tělo a duši. Zásluhou pohupování v sedu, cíleným cvičením v různých vratkých pozicích zapojujeme aktivně svaly celého těla a naučíme se rychleji poslouchat a vnímat jeho požadavky. K vyrovnání svalové dysbalance posilujeme oslabené svaly a protahujeme svaly zkrácené. ( Helena Jarkovská, 2007) Pilátes: cvičení Pilátesovou metodou vede k posílení a protažení svalů celého těla a snaží se přitom využít vyvážené spolupráce těla a mysli. Cvičení rozvíjí koordinaci,

10

sílu, rovnováhu, flexibilitu a dýchaní. Soustřeďuje se především na propracování hlubokých svalů zad, břicha, hýždí. Jeden z prvních cvičebních systémů, který zdůrazňuje propojení těla a mysli. Zakladatel Joseph Pilátes vytvořil vlastní cvičební systém (a také navrhl několik posilovacích přístrojů), jenž zdokonaloval až do své smrti v roce 1967. Pilátesova metoda rozvíjí schopnost uvědomění si tělesného pohybu, překračuje rámec prostého vědomého řízení pohybu a vede k dokonalejší souhře mysli a těla. J. Pilátes zformuloval šest základních principů. Tyto zásady se neomezují pouze na jeho metodu; lze ji uplatnit při jakémkoli typu cvičení i nejrůznějších každodenních aktivitách. Dýchání – nezadržovat dech. Obecně platí, že před započetím pohybu se nadechujeme a při jeho provádění vydechujeme, zvláště v obtížnějších částech. Dýcháme vždy zhluboka; nádech nosem, výdech ústy. Koncentrace – soustředit se na cvičení, věnujeme pozornost každému detailu. Kontrola – J. Pilátes nazýval svoji metodu „kontrologie“ nebo „umění kontroly“. Každý pohyb by měl být pečlivě promyšlený a naplánovaný. Centrum – Pilátes bývá charakterizován jako „pohyb vycházející ze silného centra“. Centrem se rozumí oblast beder, hýždí a břicha od pupku dolů. Přesnost – zvyšuje účinky každého cvičení. Pro výsledky není rozhodující skladba cviků, ale přesnost jejich provedení. Plynulost – jeden z principů, které odlišují metodu Pilátes od ostatních cvičebních technik. (Studijní materiály fitness aerobik, 2012) Aerobik je pohybová aktivita vytrvalostního charakteru, při níž se do činnosti zapojují velké svalové skupiny, které se tím stimulují a pozitivně ovlivňují oběhový, dýchací a pohybový systém. Důsledkem je zlepšení tělesné a funkční zdatnosti organismu. (Hana Toufarová, 2005) Aerobik znamená cvičení v aerobní zóně, tedy pod anaerobním prahem. Je to cvičení mírné až střední intenzity, při němž je zajištěn dostatečný přísun kyslíku pracujícím svalům. Aerobik je vhodnou pohybovou aktivitou pro zdravé jedince všech generací. Pravidelně provozovaná vytrvalostní zátěž vede k adaptaci srdečně-cévního a dýchacího systému, zlepšení metabolismu, funkce pohybového aparátu a nervového systému, ale také k pozitivním psychickým změnám. Cílem lekce je aerobní trénink. V choreografii se využívají především prvky low impact aerobiku (jedno chodidlo je neustále v kontaktu s podložkou) doplněné prvky high impact aerobiku (různé druhy poskoků, při kterých není ani jedno chodidlo v kontaktu s podložkou). (Studijní materiály fitness aerobik, 2012) Stroje revoluční technologie ve fitness power plate a vacu shape definice: Power plate pracuje na bázi mimovolních tělesných reflexů. Jsou vyvolány speciální vibrací působící na vysoký počet svalových vláken, která nejsou při běžném tréninku ovlivnitelná. Umožňuje tak cvičenci snadný, bezpečný a vysoce efektivní trénink, kdy za pouhých 10 minut dosáhne stejných výsledků jako při běžném cvičení trvajícím 1 až 1,5 hodiny. (Hany Bany, 2013) VacuShape - trénink ve VacuShape probíhá chůzí na běžeckém pásu po dobu 30-ti minut, problémové partie se přitom nachází v podtlakové kabině. Střídavým podtlakem je krev nasávána do kapilár v podkoží, kde působí jako přepravní médium a odvádí tuk z tukových buněk ke svalům, neboť jedině tam je možno tuk spálit. V průběhu aplikace je monitorována tepová frekvence tak, aby se jednalo po celou dobu o aerobní cvičení, kdy je spotřeba energie hrazena z 80 % tuky a pouhých 20 % tvoří cukry. Podtlakem je aktivován nejenom metabolismus tuků, ale i lymfatický systém, který

11

zajišťuje lepší odvádění metabolických zplodin. Silné prokrvení pokožky a lepší zásobování kyslíkem, vitamíny, minerálními látkami a enzymy pozitivně působí proti pomerančové kůži. (Hany Bany, 2013)

Bosu: Název pro BOSU® (viz obr.1 ) vznikla z anglického „both sides up“. V ČR se začalo používat cca od roku 2005. Tuto balanční pomůcku je možné používat dvěma způsoby a to: platformou – plošinou nahoru (kopule se stává dotykovou plochou s podložkou), nebo platformou – plošinou dolu (dotyková plocha s podložkou je celá platforma).

Obr. 1 Bosu

(Bosu, 2013)

Cvičení na BOSU má celou řadu metodických linií. Pro začátečníky můžeme zvolit cvičení s plnou oporou těla, pro mírně pokročilé pak minimální oporu, až po ty nejzdatnější nestabilní oporu jednotlivých cviků a pozic. Tato balanční pomůcka má velice široké využití, můžeme ji využít na rozvoj kardiovaskulárního systému pomocí aerobního tréninku, dále můžeme zvolit silový nebo posilovací trénink a v neposlední řadě na rehabilitační trénink a strečink. Pro rozšíření zásobníku cviků je možné zapojit i další náčiní např. overball, terabend, atd. Hlavní zásadou cvičení na BOSU® je držení středu svého těla CORU nad středem BOSU. Díky působení gravitace je cvičenec pro udržení rovnováhy nucen zapojovat svaly středu těla. Při cvičení začínáme v pomalém tempu, abychom si uvědomili daný pohyb. Pro odstranění špatných návyků zapojujeme při cvičení centrální nervový systém zároveň se svaly. Tímto cvičením zlepšujeme rovnováhu, vnímání pohybového aparátu, symetrii těla a polohu kloubů. (Studijní materiály fitness aerobik, 2012) Kalanetika: V dnešní době se už kalanetika netěší až takovému zájmu veřejnosti jako dříve. Patří mezi skupinové lekce označené slow body a má blízko k bodystylingu. Je určena pro všechny věkové skupiny, bez ohledu na kondici.

12

Kalanetiku bychom mohly označit za posilovací cvičení. Hlavními zásadami je správné provedení daného pohybu. Toto cvičení vychází z posilování velkým počtem opakování a malou intenzitou. Hodina začíná uvolněním a protažením, pak následuje hlavní část posilování prokládané strečinkem a končí relaxací.

(Všechno možné, 2013)

Zumba je taneční cvičení v kombinaci aerobního cvičení s posilováním za doprovodu latinsko amerických rytmů. Cvičí se takzvaným intervalovým tréninkem, což znamená střídání rychlých a pomalých rytmů. (Zumba, 2013) Flexibar: Cvičení využívající odporu rozkmitané tyče pro posílení především hlubokých svalů zádových, břišního svalstva a svalů pánevního dna. (Studijní materiály fitness aerobik, 2012) Úkolem cvičení je v dané poloze rozkmitat flexibar a určitý čas v této poloze vydržet. K rozkmitání tyče musíme zapojit svaly celého těla, nejen paží. K rozkmitání dochází za pomocí krátkých protisměrných pohybů celého těla, flexibar by se neměl pohybovat krouživě.

(Radim Jebavý, Tomáš Zumr, 2009)

Jóga: Díky józe rozvíjíme tělo a mysl. Cvičení má psychosomatický účinek a ovlivňuje všechny stránky osobnosti. Tělesná, dechová a relaxační cvičení posilují naše zdraví a zvyšují odolnost proti nemocem a škodlivým vlivům prostředí.

(Paramhans svání Mahéšvaránanda, 2003)

Step aerobik: Step aerobik se od klasického aerobiku liší tím, že při něm používá bedýnku tzv. step, na který vystupujeme a sestupujeme. Tím je lekce více zaměřena na posílení dolní části těla.

(Ruth Arteaga Gómaz, 2009)

TRX: Z anglického Total - Body Resistence Exercise. Tento systém byl vytvořen americkými vojenskými jednotkami, jako všestranný systém na posílení celého těla v extrémních podmínkách. TRX vynahradí plně vybavenou posilovnu. Výhodou cvičení na TRX je, že na něm můžete cvičit ve skupinových lekcích, samostatně ve funkční zóně ve fitness centrech, nebo dokonce doma. Při cvičení zapojujeme CORE – svaly středu těla. Cviky jsou tak komplexnější na více svalových skupin naráz. Tento systém neslouží jen na posilování, ale také na protažení.

(TRX, 2013)

13

Power joga: Někdy také fitness jóga. Vychází z klasické jógy, jen zde chybí dechové, mentální a jiné techniky. Cvičí se v rychlejším tempu. Blahodárně působí na fyzickou kondici, relaxaci těla a mysli.

1.3.

(Klára Buzková, 2006)

Posilovna – pojmy V této podkapitole jsemuvedla pár stručných pojmů týkajících se cvičení

v posilovně a sestavování cvičebního plánu. Svalová skupiny: V posilovnách je používán tento termín, jímž je míněna skupina svalů vykonávajících tentýž pohyb. Jako ,,skupina“ může být výjimečně pojat jeden sval (např. čtyřhlavý sval stehenní přednožující v kolením kloubu), nebo dva svaly ( ,, prsní svaly“- malý a velký sval prsní) nebo více svalů. (Petr Tlapák, 2011) Cvik: Druh tělesných cvičení, posilovací pohyb (legpress, kliky na bradlech…) (Studijní materiály, specializace fitness II, 2013) Opakování: Je jedno provedení cviku čili cyklus dvou pracovních fází: první fáze je nejčastěji zvednutí, druhá spuštění zátěže. Totéž je u stlačení a uvolnění pružiny, kladky atd. Za jedno opakování se tady považuje spojení koncentrického pohybu (svaly se zkracují) a excentrického pohybu (svaly se prodlužují). Série: Je několik opakování téhož druhu cvičení (cviku) provedených nepřetržitě, bez přestávky. V případě použití izometrického tréninku (tzn. cvičení tlakem či tahem bez pohybu) je místo termínu série volen termín nástup. Tento termín používají také vzpěrači. (Petr Tlapák, 2011) Super série: provedení 2 cviků na stejnou svalovou skupinu bez přestávky. Pro spojení dvou cviků na protilehlé svalové partie (antagonisty) se užívá termín kombinace (kombinace bicepsu (flexe v loketním kloubu) a tricepsu (extenze v loketním kloubu). Přestávka: časová prodleva mezi jednotlivými sériemi. Cvičební plán: návod, v němž je navržen celý trénink od rozcvičení po závěrečný strečink. Obsahuje seznam a pořadí cviků, počet sérií a opakování (např. dřep 4 x 15 nebo 4/15x). (Studijní materiály, specializace fitness II, 2013) Zdvih: je zvedání činky po svislé či obloukové dráze vzhůru. Tlak: používá se pro všechny tlakové cviky (s jednoručkami, s velkou činkou, na strojích). Je pro ně charakteristická poměrně jednoduchá dráha pohybu směrem od těla a možnost použití větších zátěží. Přítah: Je označen pro celou řadu cviků nejčastěji na záda, ale také na ramena apod. (s jednoručkami, s velkou činkou, na strojích), při nichž se místo úchopu přibližuje k tělu. Kladka: Nepoužívá se ,,cvičení na kladce“, ale používá se jen druhého slova, tak spojení např. triceps na kladce, spodní kladka a je jasné, že se jedná o cvik na tomto často používaném nářadí. (Petr Tlapák, 2011)

14

1.4.

Metody posilování V této podkapitole jsem uvedla definici metod posilování jako příklad

různých druhů metod posilování pro sestavení tréninkového plánu. Metoda maximálních úsilí: Základem je 100% tedy zátěž, s níž je člověk schopen vykonat jedno opakování. Metoda rozvíjí maximální sílu. Díky obrovskému napětí svalů se rozvíjí nitrosvalová a částečně též mezisvalová koordinace. Růst objemu nastává také, ale v menší míře, než u metody následující. Metoda opakovaných úsilí: Čím vyšší je počet opakování, tím ve svalu nastává intenzivnější výměna energetických látek. Účinnost této metody záleží také na způsobu provedení cviku (pomalu, rychle) a na velikosti úsilí (vyšší napětí svalu = vyšší výměna bílkovin). (Petr Tlapák, 2011) Metoda brzdivá: Tato metoda používá nadmaximálního zatížení, tj. 120-160%, které je pomalu spouštěno. Velikost zatížení vzbuzuje ve tkáni silné růstové podněty, až šestkrát větší než při koncentrickém svalovém stahu. Toto metoda je vhodná pro pokročilé cvičence. Metoda izometrická: Základem této metody je izometrický svalový stah, při němž se mění napětí svalu, ale nemění se jeho délka, síla se tedy neprojevuje pohybem, ale např. tahem, nebo tlakem proti pevné překážce, kterou nelze pohnout. Doba výdrže u začátečníků 6s, u pokročilých 9s. Obvykle je v tréninku zařazeno 4-5 cviků, které opakujeme v 1-3 sériích za sebou. Přestávky mezi sériemi jsou 10-60s, mezi cviky 3-5s. Celková doba této tréninkové jednotky by neměla přesáhnout 30min. Výhodou této metody je její nenáročnost na vybavení a na prostředí, dá se provádět i v domácím prostředí. Nevýhodou při intenzivním provádění může být ztráta elasticity svalů, která se projeví jejich zkrácením, zpomalení reakce a jemné koordinační schopnosti, zároveň také nedochází k tvarování svalu tak jako při posilování ve větším rozsahu pohybu. Metoda izotonická: Tato metoda je zaměřena na rozvoj síly ve spojení s maximální rychlostí. Velikost zatížení kolísá mezi středním a velkým, cviky se opakují 6-8 krát a tempo cvičení je co nejvyšší. Metoda intermediální: tato metoda vzniká spojením dvou předchozích metod. Provádí se pohyb po určité dráze a v potřebné poloze výdrž. Je zaměřena na rozvoj maximální svalové síly. Provádí se s velkou až maximální zátěží s počtem opakování 1-5 v jedné sérii. Tempo pohybu je pomalé. (Daniela Stackeová, 2008)

1.5.

Typy tréninků V této podkapitole jsem uvedla stručnou charakteristikou typů tréninku,

které můžeme při cvičení v posilovně využít. Typy tréninku jsou celkem tři, pro který se rozhodneme ovlivňuje to co od cvičení očekáváme. Objemový

trénink:

Tréninkové

zatížení

se

pohybuje

v rozmezí

75 až 85 % maxima silové schopnosti jedince. Počet opakování se pohybuje v rozmezí 6 až 12 v jedné sérii. Optimální počet sérií v tréninku je mezi 20 až 25

15

sériemi za tréninkovou jednotku. Trénink by neměl být delší než 60 minut. Přestávky mezi jednotlivými sériemi se pohybují od 1 do 3 minut. Počet tréninkových jednotek v týdnu je v rozmezí 3. až 5. v závislosti na trénovanosti, věku a somatotypu sportujícího. Výběr cviků je orientován především na základní cviky s přímočarou vratnou dráhou pohybu. Převažují cviky dvoukloubé a cviky, u kterých je možno používat značnou zátěž. (Petr Stech, Trenérská škola Petra Stecha, 2013) Silový trénink: Počet opakování pro rozvoj maximální síly je 1-6 za sérii. Počet sérií pro jeden cvik je 3 až 5. Hmotnost zatížení je 60 až 100 % maxima jedince.

(Petr Tlapák, 2011)

Vytrvalostní trénink: Je zaměřen na rozvoj vytrvalosti, je vhodný i při snižování tělesné hmotnosti. Cvičí se s lehčími váhami více opakování.

1.6.

Stroje v posilovně V této podkapitole jsem se zaměřila na stroje nacházející se v posilovně a

některé jsem zde uvedla i s popisem správného provedení cviku. V každé

posilovně

se

může

nacházet aerobní

zóna

se

spinningovými koly, orbitreky, veslovacími stroji a běhacími pásy. Nedílnou součástí posilovny jsou různě těžké činky (viz obr. 2) a podložky na cvičení na zemi.

Obr. 2 činky, různé váhy

16

Stroj na předkopávání vsedě (viz obr. 3) – hlavním záměrem cvičení na tomto stroji je izolovaná extenze v koleni. Cvik se provádí pomalým přednožováním až do úplné extenze a následně spouštěním zpět do výchozí polohy. Hlava quadricepsu je nejvíce procvičena na konci extenze. To je jeden z důvodů, proč se doporučuje nejen dotahovat extenzi v kyčelním kloubu, ale také v ní chvíli setrvat.

(Petr Tlapák, 2011)

Obr. 3 Stroj na předkopávání vsedě Stroj na zakopávání v lehu na břiše (viz obr. 4) - Správnou výchozí polohou je leh na břiše, hlava je volně buď položena na čele, nebo na straně. Kolena jsou na úrovni osy otáčení ramene stroje, válcová opěrka je na spodní části bérce. Pokud chceme, aby nám více zabíral biceps stehna, musí docházet současně s flexí v koleni k vnější rotaci bérce. Při vnitřní rotaci bérce nám více zabírá vnitřní strana stehen. Nejčastější chybou u tohoto cviku je vysazování pánve. (Petr Tlapák, 2011)

Obr. 4 Stroj na zakopávání v lehu

17

Hack dřep (viz obr. 5) – Správné postavení je stát s chodidly mírně od sebe, opření do opěradla a ramena jsou umístěna pod vycpávkami. Pohyb začínáme nádechem, uvolníme pojistku, provedeme dřep a vrátíme se do počáteční pozice. Výdech ve dřepu. Tento pohyb se zaměřuje na čtyřhlavý sval stehenní. Pokud jsou chodidla vpředu, je více zapojen sval hýžďový. (Frédéric Delavier, 2006)

Obr. 5 Hack dřep Legpress (viz obr. 6) – při cvičení na legpressu leží cvičící celou plochou zad na podložce, hlava je v prodloužení páteře. Chodidla jsou rovnoběžně v šíři pánve. Varianta šetrnější ke kolením kloubům je s chodidly umístěnými výše na podložce. Naproti tomu poloha s chodidly níže je efektivnější pro procvičení stehenních svalů. Užší postoj je určen na posilování přední strany stehen, naproti tomu širší postoj je určen k posílení vnější části stehen. (Petr Tlapák, 2011)

Obr. 6 Legpress

18

Dále na posílení dolních končetin můžeme využít velké činky nebo multipresu (viz obr. 7).

Jedním z těchto cviků jsou dřepy s velkou činkou.

Procvičujeme čtyřhlavý sval stehenní, dvojhlavý sval stehenní, adduktory kyčelního kloubu, hýžďové svaly, vzpřimovače páteře atd. Začátek pohybu je ve stoji mírně rozkročném. Činky spočívají na ramenou a trapézových svalech, nikdy nesmí ležet na krčních obratlích. Pohybem je dřep s rovnými zády, až do polohy kdy jsou stehna vodorovně s podložkou. Hlubší dřep není doporučován kvůli zatížení kloubů. Při pohybu dolů nádech, výdech při pohybu z dřepu do výchozí polohy. Varianty provedení tohoto dřepu jsou různé, např. s jednoručkami, do sedu na lavici, s velkou činkou vpředu, ve vedení na multipressu. Dalším cvikem jsou výpady s velkou činkou. Posilovány jsou svaly čtyřhlavého svalu stehenního, svaly hýžďové, dvojhlavý sval stehenní, pološlašitý a poloblanitý sval, trojhlavý sval lýtkový. Pohyb vychází ze stoje. Činka je umístěna v oblasti šíje na horní části trapézového svalu. Výpad je proveden buď vpřed, nebo vzad. Záda jsou držena rovně vyvarováním elevace ramen. Aby nebyly zatěžovány kolenní klouby, pohyb se provádí do takového rozsahu, kdy je stehenní kost rovnoběžná s podložkou. Při provádění cviků je potřeba klást důraz na polohu pánve, aby nebyla vychýlena do boku. Výdech je v pracovní fázi pohybu, v excentrické fázi pohybu nádech. (Daniela Stackeová, 2004)

Obr. 7 Multipress

19

Benčpres na rovné lavici (viz obr. 8) - provedení tohoto cviku můžeme uskutečnit na rovné lavici, nebo na multipresu (obr. 7). Šířka úchopu se nastaví v dolní úrovni, tyč je na hrudníku. Žerď a předloktí by měly svírat zhruba pravý úhel. Žerď se spouští na bradavky, lokty zůstávají stále stranou v rovině pod osou činky. V případě, kdy jsou lokty blízko u těla, jsou posilovány svaly deltové a tricepsy paže. Při správném provedení je tento cvik určen na budování prsních svalů jako celku. Nádech je při spuštění činky, výdech při tlaku vzhůru. Prsní svaly můžeme posílit různými modifikacemi cviků s činkami. (Petr Tlapák, 2011)

Obr. 8 Benčpres Dalším z posilovacích strojů nacházejících se v uváděné posilovně je tzv. věž. Je to spleť několika kladek v jedné konstrukci (viz obr. 9 a 10), které můžeme využit například na tyto cviky: Přítahy kladky shora širokým úchopem k hrudníku – svislý sed pod kladkou je výchozí polohou, dále je tyč kladky stahována pod jamku na krku a v závěru pohybu je hrudník vypínán proti tyči. Cvik je zaměřen na dolní fixátory lopatek, proto je důležité pohyb začínat stažením lopatek dolů a rozložením ramen do šířky. Nejčastější chybou jsou předsuny hlavy dopředu. Přítahy kladky širokým úchopem za hlavou - tento cvik je dobré provádět vsedě přímo pod kladkou s lankem v prodloužení páteře. Cvik je podobný jako ten předchozí. Přítahy horní kladky úzkým úchopem k hrudníku - pokud je tento cvik cvičen ve stálém záklonu, působí na vnější střední část širokého svalu zádového. Držadlo by mělo být stahováno ke spodní části hrudníku. Chybou je neúměrný

20

záklon hrudníku a přitahování kladky k horní části hrudníku, tehdy se zapojuje horní část trapézových svalů. Stahování horní kladky nadhmatem ve stoji - toto je jeden z mála cviků na záda, který šetří ohybače loketního kloubu. Cvik je cvičen ve stoji s mírným předklonem. Natažená paže drží tyč v šíři ramen nadhmatem. Během celého cvičení nedochází k pohybu loketního kloubu.

(Petr Tlapák, 2011)

Veslování na kladce – výchozí polohou cviku je sed na stroji, chodidla na podložce pro chodidla, trup předklon. S nádechem následuje narovnání trupu a přítah rukojeti k hrudníku s lokty u těla. Tímto cvikem je posílena převážná část zádového svalstva. Předklony na kladce - tento cvik je zaměřen na přední břišní svaly. Pro správné provedení začínáme v kleku zády ke stroji. Kladka je držena za hlavou. S výdechem následuje rovný předklon, pohyb je prováděn rolováním páteře. (Frédéric Delavier, 2006) Stahování protisměrných kladek - tento cvik je zaměřen na posílení prsního svalstva. Provádí se v předklonu, čím víc se předklon zvětšuje, tím víc je zapojená výše umístěná část prsních svalů. Jednoroční kladka zespoda ve stoji - tento cvik je zaměřený na deltové svaly. Správné provedení cviku je ve stoji z připažení nebo z překřížení paže přes trup a je pohyb veden do upažení. Lanko kladky je vedeno před tělem, nebo za tělem. Stabilitu zajišťuje necvičící paže držící se konstrukce. (Petr Tlapák, 2011) Tricepsové tlaky na horní kladce – cvik, jak je již patrné z názvu, je zaměřen na triceps. Výchozí poloha je stoj. Horním úchopem držíme kladku. Loketní kloub svírá pravý úhel a s nádechem jsou paže přitaženy k tělu. S výdechem brzdivým pohybem se paže vrací do výchozí polohy. (Frédéric Delavier, 2006) Tricepsové tlaky na horní kladce s provazem - podobné provedení jako u předchozího cviku. Díky lanu je možné provádět pohyb v plném rozsahu. Bicepsové zdvihy na spodní kladce ve stoji - pohyb vychází ze stoje s podsazenou pánví. Kladka je držena v šířce ramen podhmatem. Pohyb kladky je

21

proveden bez švihu pomalým nepřetržitým pohybem. V dolní úrovni pohybu zůstávají lokty mírně pokrčeny, pohyb se nezastavuje, plynule pokračuje vzhůru. (Petr Tlapák, 2011)

Obr. 9 a 10 Věž s kladkami

22

2.

Cíle a úkoly práce

2.1.

Cíl práce Cílem předložené bakalářské práce je sestavení víkendových programů na

jeden měsíc. Přesně na míru danému fiktivnímu fitcentru, které bylo sestaveno ze dvou existujících. Ovlivňujícími faktory cíle práce jsou získané informace o území a struktuře obyvatelstva v lokalitě fitcentra a jeho předchozí nabídka. Vedlejším cílem práce je zjistit, která věková skupina se nejvíce zajímá o sport a jaké jsou populární skupinové lekce.

2.2.

Úkoly práce Prvním úkolem mé bakalářské práce bylo studium potřebné literatury.

Literaturu jsem studovala nejen z knih zaměřených na oblast fitness a skupinové lekce, ale také z webových stránek a studijních materiálů Druhým úkolem byl návrh dotazníku. Za jeho pomoci jsem zjišťovala zájem populace o fitness a víkendový program. Cílem bylo prozkoumat o jaké víkendové lekce je největší zájem a které dny o víkendu mají lidé volno. Třetím úkolem bylo rozdání dotazníků mezi lidi a jejich zpětný návrat. Čtvrtým úkolem bylo zpracování dotazníků za pomocí výpočtů, tabulek a grafů. Pátým úkolem byl návrh víkendového programu pro dané fitness centrum na základě dotazníku.

2.3.

Výzkumná otázka Jaká věková skupina nejvíce navštěvuje fitness centrum a posilovnu? O

jaké skupinové lekce je největší zájem?

23

3.

Metodika práce

3.1.

Charakteristika fiktivního fitness centra Výběr fitness center je díky jejich popularitě opravdu široký. Pro svou

bakalářskou práci jsem si nechtěla vybrat neznámé fitness centrum, o kterém nemám v podstatě žádné informace a neznám věkové rozložení klientely. Proto jsem si zvolila oblast menšího města nedaleko Brna. Název tohoto města je Velká Bíteš. Vyrůstala jsem tu, tudíž znám jeho obyvatele a navštěvovala jsem a stále navštěvuji jeho sportovní zařízení. Jsou tu dvě dámská fitness centra, posilovna a tři tělocvičny, kluziště, fotbalový stadion a tenisové kurty. Nyní jsem se zaměřila na fitness centra a posilovnu. Tyto fitness centra jsou dámská. Jak už je výše uvedeno, téma této předkládané bakalářské práce je víkendový program. Mým záměrem bylo sestavit víkendový program pro celou rodinu. Bohužel pro tuto myšlenku je pouze dámské fitness centrum, i když dobře zařízené nedostačující. Proto nyní vzniklé fiktivní fitness centrum, které je složeno z dámského fitness a posilovny, které se nachází samostatně mimo areál fitness centra. Všechny ostatní údaje zůstávají původní. 3.1.1. Fitness centrum Nabídka dámského fitness centra ve Velké Bíteši je opravdu široká, kromě skupinových lekcí je rozšířena o welness a moderní stroje jako power plate a vacu shape. Fitness a welness centrum je rozděleno na několik částí. Jednou částí je místnost pro skupinové lekce (viz obr 11), kde je také možné cvičit samostatně, pokud zrovna lekce neprobíhá. Nabídka skupinových lekcí je široká. Cvičí se zde na fitballech, aerobik, kruhový trénink, body styling, pilátes, formování postavy. Další částí je místnost se stroji jako je veslovací stroj, běhací pás, spinningové kolo, orbitrek, stepr. Dále pod fitness centrum také patří solárium a masáže.

24

Obr. 11 Sál pro skupinové lekce

(Hany Bany, 2013)

3.1.2. Posilovna Posilovna je malá, ale celkem dobře vybavená. Je zde několik strojů v aerobní zóně jako např. spinningové kolo, veslovací stroj, orbitrek a běhací pás. Dále je tu několik strojů na posilování jako např. multi press, benčpres, věž s kladkami, leg press, hacken dřep, činky různé váhy, stroj na posílení lýtek, zakopávací a předkopávací stroj. Všechny stroje jsou blíže popsány v první kapitole. 3.1.3. Návštěvnost Návštěvnost fitcentra je, ač se to nezdá, jednou z důležitých součástí jeho bezchybného provozu. V této podkapitole uvádím návštěvnost dámského fitness centra a posilovny, které jsou stavebními kameny mého fiktivního fitness centra. Dámské fitness centrum a návštěvnost jednotlivých lekcí během dvou týdnů:

25

Tabulka 1.

týden od 1.4. do 7.4.

Den

Čas

Lekce

Max.počet

Pondělí

18:00 - 19:00

Fitball

10

8

Úterý

17:00 – 18:15

Pilátes

10

9

18:45 - 19:45

Aerobik

10

10

Středa

19:00 - 20:00

Kruhový trénink

14

11

Čtvrtek

18:00 - 19:00

Bodystyling

10

10

Pátek

16:15 - 17:15

Formování postavy

14

3

19:00 – 20:00

Kruhový trénink

14

0

19:00 - 20:00

Kruhový trénink

14

9

Neděle Tabulka číslo 2,

Účastníci

týden od 8.4. do 14. 4.

Den

Čas

Lekce

Max.počet

Pondělí

18:00 - 19:00

Fitball

10

5

Úterý

17:00 – 18:15

Pilátes

10

10

18:45 - 19:45

Aerobik

10

10

Středa

19:00 - 20:00

Kruhový trénink

14

13

Čtvrtek

18:00 - 19:00

Bodystyling

10

10

Pátek

16:15 - 17:15

Formování postavy

14

0

19:00 – 20:00

Kruhový trénink

14

3

19:00 - 20:00

Kruhový trénink

14

14

Neděle

Účastníci

(Hany Bany, 2013) Po shrnutí těchto tabulek můžeme říct, že nejnavštěvovanější lekce jsou ty uprostřed týdne a v neděli. Nejméně navštěvované lekce jsou v pátek. Kladem i záporem pro mou bakalářskou práci je nevyužití víkendových dnů v tomto fitcentru. Kladem je, že jsem mohla navrhnout víkendový program, aniž by mne ovlivňoval ten stávající. Zápornou stránkou je to, že nemám možnost porovnávat se stávajícím a mnou navrženým programem. Kapacita pro skupinové lekce je opravdu nízká, otázkou však zůstává, jestli by byla vyšší kapacita místa uplatněna. Jako plusový bod bych označila systém přehlašování na jednotlivé lekce. Kvůli malé kapacitě je tento systém na místě.

26

Posilovna a návštěvnost v ní je vedena odlišným způsobem než ve fitness centru. Ve fitness centru je možnost se nahlásit na jakoukoli skupinovou lekci aniž by byl daný člověk členem. V posilovně tato možnost není. Kdo chce jít cvičit do posilovny, má jen jedinou možnost stát se jejím členem. Nyní má uvedená posilovna cca 234 členů. Návštěvnost je evidována v docházkové knize, kde je každý člen povinen se při návštěvě zapsat. Návštěvnost posilovny za poslední dva týdny, rozdělena na dopoledne a odpoledne: Tabulka číslo 3 Den

týden od 1.4. do 7.4. Dopoledne

Odpoledne

Pondělí

2

10

Úterý

5

21

Středa

8

14

Čtvrtek

3

17

Pátek

3

12

Sobota

5

5

Neděle

6

5

Tabulka číslo 4 Den

týden od 8.4. do 14. 4. Dopoledne

Odpoledne

Pondělí

3

13

Úterý

5

11

Středa

3

13

Čtvrtek

7

9

Pátek

4

9

Sobota

1

7

Neděle

3

4

Podle tabulky je viditelné, že největší návštěvnost je v odpoledních hodinách, spíše na začátku týdne. O víkendech návštěvnost posilovny klesá.

27

3.1.4. Oblast V této části bakalářské práce jsem se zaměřila na oblast okolo fitness centra a obyvatele zde žijící. Návštěvnost je nepřímo ovlivněna i dostupností a lokalitou, ve které se fitness centrum, nebo posilovna nacházejí. Věkové rozložení obyvatel také svým způsobem ovlivňuje návštěvnost fitness centra, převážně u žen. Po návštěvách jednotlivých lekcí v dámském fitness centru jsem zjistila procentuelní věkové zastoupení věkových skupin. Největší část cvičících žen tvořila skupina od 35-50 let. To jsou ženy, které nemají úplně malé děti a mohou si jít večer zacvičit. Druhou velkou částí jsou ženy, nebo spíše dívky do 25 let, které nemají vlastní domácnost, děti a mohou se věnovat sami sobě. O oblasti : V této části jsem shrnula pár stručných informací o lokalitě fitness centra, tedy o městě Velká Bíteš. Město Velká Bíteš patří do okresu Žďár nad Sázavou, ve východní části Českomoravské vrchoviny, přibližně 30km od Brna. Je také součástí kraje Vysočina. První písemná zmínka o městě pochází z roku 1240. Městem se, ale Velká Bíteš stala až v roce 1408. Pod město patří i řada vesnic např. Bezděkov, Březka, Holubí Zhoř, Jáchymov, Janovice, Jestřabí, Ludvíkov a Pánov.

Jindřichov, Košíkov, (Velká Bíteš, 2013)

Rozvoj tělovýchovy a sportu, nejen v oblasti fitness má v tomto městě nemalou tradici. První tělovýchovnou organizací ve městě byla Tělocvičná jednota Sokol, založená v roce 1895. O pár let později v letech 1928 - 1932 ve městě vyvíjela činnost organizace DTJ (Dělnická tělocvičná jednota). Kvůli registraci fotbalu je v roce 1930 založen sportovní klub. V roce 1954 se organizace TJ Sokol mění na organizaci TJ Spartak velká Bíteš. V roce 1928 byla vybudována Sokolovna, ve které se nyní nachází posilovna. Dále byl nově vybudován fotbalový stadion v roce 1957, tenisové kurty v roce 1980, umělá ledovcová plocha v roce 1986. Nejmladším přírůstkem sportovních zařízení je nové dámské fitness centrum Hany Bany, které bylo otevřeno v roce 2012. (město Velká Bíteš, 2011)

28

Dostupnost: Dostupnost posilovny i fitness centra je celkem dobrá. Budova posilovny se nachází kousek od základní školy, kostela, zimního stadiónu a bytovek. Hned vedle se nachází budova TJ Spartaku Velká Bíteš. Z náměstí to lidé mají maximálně 5 minut chůzí. Fitness centrum se na rozdíl od posilovny nachází v méně frekventovaném území města. Jeho budova je vystavena na druhém konci, než budova posilovny. Úzké okolí fitness centra je obklopeno rodinnými domy. Větší část obyvatel tedy žije spíše na druhé straně města, ale díky jeho malé rozloze, není pro ně fitness centrum až tak daleko. (viz obr. 12).

Obr. 12 Mapa města Velká Bíteš

(Mapy.cz)

Obyvatelé oblasti Počet obyvatel města Velká Bíteš v roce 2013 je 4 274. Z toho počet dětí je 835 a počet dospělých je 3 439. Toto jsou čísla týkajících se pouze obyvatel města Velká Bíteš. Pokud sem zahrneme i obyvatele okolních vesnic, počet obyvatel bude 5 024. Dětí potom je 976 a dospělých 4 053. ( Zpravodaj města Velká Bíteš, březen 2013) Ze zdrojů městského úřadu Velká Bíteš se mi podařilo získat údaje o věkovém složení obyvatelstva a jejich procentuálním rozdělení (viz tabulka č.5 a graf číslo 1).

29

Věkové rozdělení:

Tabulka 5 Věk od - do

Počet obyvatel

15 - 26

759

27 - 45

1493

46 - 64

1229

65 a více

783

Procentuální rozdělení obyvatel určité věkové skupiny

Graf 1

+ 65

26-15

18%

18%

46 - 64 27 - 45

29%

35%

3.2. Metody Jako metodu jsem zvolila dotazníkové šetření. Dotazník jsem vytvořila tak, aby byl zaměřen nejen na víkendový program, ale také na věkovou strukturu obyvatel a jejich zájmy. Otázky jsem volila uzavřené z odpovědí ano, ne, možná. Dotazníků jsem rozdala celkem 50, návratnost byla 100%, jelikož dotazovaní je vyplňovali ihned. Na vyhodnocování dotazníku jsem používala MS Excel, tabulky.

30

4. Výsledky a diskuse V této kapitole jsem se zabývala vyhodnocením dotazníku. Zaměřila jsem se hlavně na výše uvedené fitness centrum a posilovnu, které jsem zapojila do víkendového programu fiktivního fitness centra. Několik dotazníků jsem rozdala i v okolí fitness center, pro zjištění zájmů o sportovní aktivity i nesportujících lidí. Reakce lidí na můj dotazník byla vcelku kladná. Nejlépe reagovaly ženy v dámském fitness centru. Ty by uvítaly i realizaci víkendového programu. Zájem byl i ze strany lidí oslovených v posilovně. S rozhovoru s nimi jsem zjistila, že by uvítali víkendový program s asistencí osobního trenéra, který by jim poradil se cvičením a zodpověděl jejich dotazy ohledně cvičení a stravy. Lidem osloveným mimo posilovnu a fitness centrum, byl víkendový program spíše jedno, ale ochotně mi dotazník vyplnili. První otázka v dotazníku je zaměřena na věkový rozdíl obyvatel. To nám upřesnilo, jaká věková skupina má zájem o jaký sport. Jelikož jsem se snažila dotazník rozdávat na sportovištích, výsledek první otázky nám ukáže, která věková skupina nejvíce sportoviště navštěvuje. Druhá otázka byla zaměřena na pohlaví. Podle výsledku jsem více zaměřila víkendový program na ženy, i když rozdíl je jen malý. Třetí otázka byla zaměřena na pravidelnost návštěv sportovních zařízení. Tento výsledek poukazuje, kolik vyplňujících pravidelně tráví čas na sportovištích. V další otázce měl vyplňující na výběr mezi posilovnou, skupinovými lekcemi, nebo obojím. Tento výsledek mě ovlivnil v zaměření víkendového programu. Potom jsem zjišťovala dobu, kdy lidé nejčastěji sportoviště navštěvují. Výběr byl velký mezi všedními dny a víkendem. Mě nejvíce zajímal víkend a to nejen z hlediska dní, ale také z časového rozvržení. Nejdůležitější součástí dotazníku bylo očíslovat dvanáct daných lekcí podle zájmu o ně. Lekce s číslem 1 byla pro vyplňujícího nejzajímavější, lekce s číslem 12 potom nejméně zajímavá. Tyto obodované lekce jsem pak zhodnotila a podle výsledků vytvořila složení lekcí v daných víkendových programech. V neposlední řadě jsem se ptala na zájem lidí o víkendový program, a jelikož mým plánem bylo zaměřit tento program i na rodiny s dětmi byla na místě i otázka o dětském koutku.

31

Jednotlivé otázky: Otázka 1 Zakroužkujte, do které věkové skupiny patříte: do20 20-30

30-40

40-50

50-60

60-70 70-80

V této otázce jsem u každé odpovědi sečetla, kolikrát byla která možnost zakroužkována. Věková skupiny dotazovaných

Tabulka 6 Věk

Počet dotázaných

od 20 20-30 30-40 40-50 50-60 60-70

7 15 12 9 4 2

Výsledek této otázky jsem očekávala. Sama fitness centrum a posilovnu navštěvuji a výsledek odpovídá věkové populaci, která fitness centrum navštěvuje. Otázka 2 Zakroužkujte pohlaví: Muž

Tabulka 7 Pohlaví

Žena

Pohlaví Počet

Ženy

28

Muži

22

Výsledek této otázky byl zcela předpokládaný a to z toho důvodu, že poměr žen navštěvujících posilovnu a fitness centrum je větší, než poměr mužů.

32

Otázka 3 Navštěvujete

pravidelně

nějaké

sortovní

zařízení?

(fitness

centrum,bazén,…) Ano

Občas

Ne Návštěvnost Počet návštěvníků

Tabulka 8 Odpověď Ano

20

Ne

9

Občas

21

Čísla v této tabulce mě zaskočila a to z toho důvodu, že jsem dotazníky rozdávala převážně na sportovištích. Proto bych očekávala více kladných odpovědí . Otázka 4 Dáváte přednost: Skupinové lekce

Posilovna

Obojí

Čemu dávají lidé přednost

Tabulka 9 Výběr

Počet odpovídajících

lekce posilovna obojí

23 12 15

To, že největší počet dotazovaných zvolilo právě skupinové lekce, není dle mého názoru žádná náhoda a to z toho důvodu, že větší počet dotazovaných jsou ženy, které právě tyto lekce navštěvují. Otázka 5 Kdy chodíte cvičit? Všední dny

Víkend

33

Obojí

Doba cvičení

Tabulka 10 Doba

Počet odpovídajících

Víkend Všední den

7 16

Obojí

26

Výsledky této otázky mě velice překvapily a to z toho důvodu, že jsem čekala větší návštěvnost o víkendu. Pravdou je, že tento výsledek může být ovlivněn malou nabídkou programu na víkend. Otázka 6 Pokud chodíte i nachodíte o víkendu, jaká doba vám vyhovuje? Neděle (celá, odpoledne,

Sobota (celá, odpoledne, dopoledne) dopoledne)

Víkendová návštěvnost Počet odpovídajících

Tabulka 11 Doba Sobota celá Sobota dopoledne

12 14

Sobota odpoledne

24

Neděle celá Neděle dopoledne

18 4

Neděle odpoledne

28

Výsledek této otázky byl zcela jasný. Větší část dotazovaných byly ženy. Ty tráví většinou dopoledne s rodinou, než aby chodily do fitness centra.

34

Otázka 7 Očíslujte skupinové lekce podle toho, které by vás nejvíc zajímaly, které máte nejradši, nebo byste si je chtěli vyzkoušet. Číslo jedna je pro vás nejzajímavější, pak pokračujte vzestupně: __ Pilates

__ Bosu

__ Zumba

__ Joga

__Step aerobik

__ Flexibar

__ Pawer joga

__ Aerobik

__ Bodystyling

__ Fitball

__ TRX

__ Kalanetika

Vyhodnocení této otázky se liší od předchozího. Lekce se nekroužkují, ale číslují od 1 do 12. Lekce označená číslem jedna je obodována za 12 bodů. Pak se lekce bodují sestupně a body se sčítají. Mezi nejpopulárnější lekce patří lekce s největším počtem bodů. Tabulka 12

Lekce a jejich bodování Lekce Bosu Kalanetika Fitball Zumba Pilátes Step aerobik

Body 362 343 342 341 339 335

Jóga Flowtonic

324 322

TRX Aerobik Power jóga

309 305 295

V této otázce jsem očekávala vyšší oblíbenost některých lekcí, které skončily v nižší příčce žebříčku jako např. Aerobik, nebo TRX. Překvapil mě například výsledek kalanetiky a zumby a to kvůli klesající popularitě těchto lekcí.

35

Otázka 8 Využili byste dětský koutek na víkendových programech? Ano

Ne Dětský koutek

Tabulka 13 Dětský koutek ANO

32

NE

18

Příjemně mě překvapilo, že kladný výsledek byl tak vysoký oproti zápornému. Otázka 9 Uvítali byste víkendový program ve vašem fitness centru? Ano

Ne

Tabulka 14

Nevím

Víkendový program Odpověď

Počet

Ano

26

Neví

16

Ne

7

Výsledek grafu mě příjemně překvapil. Potěšil mne fakt, že převažuje kladné vyjádření nad záporným a neurčitým. Tím lidé projevili zájem o víkendový program. Vyhodnocením dotazníku jsem dospěla k několika poznatkům důležitým k sestavení víkendového plánu. Zjistila jsem, že fitness centrum a posilovnu navštěvuje v průměru více žen než mužů. Překvapil mě zájem o víkendový program ze strany dotazovaných. Dalším důležitým poznatkem bylo pořadí oblíbenosti jednotlivých skupinových lekcí.

36

5.

Praktická část

5.1.

Návrh víkendového programu V této kapitole jsem se zaměřila na návrh víkendového programu pro

fiktivní fitness centrum. Při návrhu jsem vycházela ze současné nabídky fitness centra a posilovny a z výsledků dotazníku. Návrhy jsem dělala na jednotlivé víkendy v měsíci. To znamená, že návrhy byly celkem čtyři. Některé dny jsem se snažila zaměřit více na ženy a některé více na muže. Pořadí lekcí jsem volila od dynamických (aerobních), přes posilovací k protahovacím. Jako maximální počet účastníků jak dámských tak i pánských jsem zvolila číslo deset. Důvod pro tak malý počet je malá kapacita sálu na skupinové lekce. Přesto, že jsou některé lekce zaměřeny jen na muže nebo jen na ženy víkendový program je zvolen pro všechny. Uvedla jsem zde hlavní lekce víkendového programu. To znamená, že když je jeden den volen pro ženy, v posilovně je stále trenér, který se intenzivně věnuje pánským zákazníkům. Na druhou stranu, pokud je den zaměřen na muže, v dámském fitness i posilovně je také přítomen trenér, který dohlíží na správné provedení cviků a poskytuje rady ohledně cvičení a sestavování cvičebního plánu.

5.1.1. První týden Lekce pro první víkend měsíčního víkendového programu jsem zaměřila na ženskou populaci a převážně skupinové lekce v sobotu a na mužskou populaci s využitím posilovny v neděli. Sobotní skupinové lekce jsou celkem čtyři. Jedna je volena dopoledne a zbývající tři odpoledne. Pro muže jsem zvolila kruhový trénink v posilovně pod vedením lektora. Dámská sobota: Jako první lekci dopoledne bych zvolila power jogu. Sice tato skupinová lekce byla vybrána jako nejméně oblíbená. Myslím si však, že je nejlepší volbou dopolední skupinové lekce. Jak už jsem výše zmiňovala, power jóga vychází z klasické jógy, jen se cvičí o něco rychleji. Zvolila jsem ji právě proto, že

37

dopoledne je jen jedna skupinová lekce. Při power józe se lidé nejen zahřejí a zpotí, ale také si protáhnou celé tělo. Další činností na programu by byl lehký oběd, mezi dopolední a odpolední lekcí. Jako oběd by ženy mohly zvolit lehkou svačinu připravenou z domu, nebo za spolupráce s místní restaurací by bylo zařízené občerstvení ve formě zeleninových salátů a ovoce. Sestava odpoledních lekcí by byla následující. Jako první lekci jsem zvolila něco dynamičtějšího a to zumbu. Tuto skupinovou lekci jsem vybrala podle pořadí výsledků v dotazníku. Zumba byla sice označena jako čtvrtá, ale je první dynamická skupinová lekce v pořadí. Jak už jsem výše uváděla je to spojení latinskoamerických tanců s aerobním cvičením. Na zahřátí organismu a rozproudění krve ideální výběr. Jako odpolední lekce číslo dvě byla vybrána kalanetika. Ve výsledcích dotazníku byla na druhém místě oblíbenosti. Jak už jsem zmiňovala kalanetika je posilovací cvičení, v dnešní době už méně známé a oblíbené. Hlavním principem kalanetiky je správné provedení cviků ve velkém opakování. Zvolila jsem ji proto, že po zahřátí ( zumbě) by mělo následovat posilování. Proto je kalanetika ideálním řešením. Jako poslední lekce dnešního programu bylo zařazeno pilátes. Při pilátes se sice i posiluje, ale převážně si tímto cvičením protáhneme celé tělo a příjemně se uklidníme. K sobotnímu dámskému víkendovému programu bych ještě uvedla několik výhod, které bych zařadila do tohoto návrhu. V dámském fitness centru, které je stavebním kamenem mého fiktivního fitness centra, stojí jeden vstup na lekci 60 Kč. Jako cenu za celý blok lekcí (tedy čtyři lekce) bych uvedla 150 Kč. Tím pádem je to zvýhodněná cena. Pokud by se chtěl někdo zúčastnit jen některé lekce z bloku, ponechala bych normální cenu jednorázového vstupu. Další výhodou je už výše zmiňované občerstvení za spolupráce s restaurací, které by bylo také za nějaký menší příplatek. Pánská neděle: Pro pány začíná víkendový nedělní program až v odpoledních hodinách a to kruhový trénink pod vedením trenéra.

38

Kruhový trénink rozvíjí celkovou kondici, zdatnost a výkonnost cvičenců. Principem je střídání stanovišť sestavených do kruhu podle fyziologických požadavků. Přechod mezi stanovištěm je plynulý bez přestávek. Stanoviště na sebe navazují tak, že bychom po sobě měli posilovat nejvzdálenější svalové skupiny.

(Helena Jarkovská, 2009)

Příklad kruhového tréninku: Na začátek následuje zahřátí ( spinningové kolo, běhací pás, orbitrek, veslovací stroj,…) Náš kruhový trénink bude mít 10 stanovišť: 1. Stanoviště: Posílení přední strany stehen. Dřep s velkou činkou vzadu za hlavou - chodidla mírně od sebe, můžou být podložené paty. Při dřepu směřují kolena na špičky. Trup je držen co nejsvisleji. Můžeme cvičit i na multipressu. 2. Stanoviště: Posílení tricepsu. Tricepsové tlaky na horní kladce. Stoj mírně rozkročný čelem ke stroji. Úchop tyče je na šíři ramen nadhmatem, můžeme použít i lano. Lokty při cviku držíme u těla. Pohyb je prováděn pouze v loketním kloubu. 3. Stanoviště: Posílení břišního svalstva (spodní břicho). Přednožení na stojanu v podporu na předloktí. Pro lehčí provedení přednožujeme pokrčmo. 4. Stanoviště: Posílení lýtkových svalů. Výpony na legpressu. Menší zátěž na páteř. 5. Stanoviště: Posílení prsního svalstva. Benčpress na rovné lavici. Tento cvik je již popsán v kapitole o strojích v posilovně. 6. Stanoviště: Posílení hýžďového svalstva. Legpress k procvičení hýžďových svalů. Nohy a trup spolu svírají co nejostřejší úhel. Chodidla jsou široko se špičkami od sebe umístěna vysoko na podložce. 7. Stanoviště: Posílení deltových svalů. Protisměrné spodní kladky v předklonu. Pohyb provádíme v předklonu s překříženými pažemi, které následně upažíme. 8. Stanoviště: Posílení břišních svalů (přímé břišní svaly). Zkracovačky v lehu pokrčmo. Nohy můžou být mírně pokrčeny s chodidly na podložce, nebo na lavičce. Trup s výdechem zvedáme do té doby, než se nám odlepí lopatky potom s nádechem zpět.

39

9. Stanoviště: Posílení bicepsu. Bicepsové zdvihy s jednoručkami v sedě na šikmé lavici. Leh na lavičce. Paže jsou natažené. Pohyb je proveden v loketním kloubu do pravého úhlu. 10. Stanoviště: Posílení zadní strany stehen. Zakopávání v lehu na břiše na stroji. Tento cvik je již uveden v kapitole o strojích v posilovně. (Petr Tlapák, 2011) U každého cviku provedeme 15- 20 opakování. Kruh zopakujeme třikrát. Po skončení cvičení provedeme protažení svalů celého těla. 5.1.2. Druhý týden V druhém víkendu našeho programu jsem lekce přehodila. Sobota bude zaměřena na muže a to na skupinové lekce. A neděle bude vyhrazena ženám. Pánská sobota: Začátek sobotního víkendového programu je v odpoledních hodinách. Jako první lekci na programu jsem zvolila spinning, když nebyl uveden v našem dotazníku. V lokalitě fitness centra a posilovny se nachází soukromá tělocvična se spinningovými koly, které bychom si buď zapůjčili, nebo místnost pronajali. Spinning jsem zvolila z toho důvodu, že si myslím, že i pro mužskou populaci může být zajímavý. Navíc patří mezi aerobní lekce, takže se cvičenci příjemně zahřenou a připraví na další lekce, které budou posilovací. Jako druhou odpolední lekci jsem vybrala TRX. Podle mého názoru tato skupinová lekce by mohla muže zaujmout, nejen z toho důvodu, že tento systém vynalezli právě muži. TRX jsem zvolila také proto, že se na něm dají komplexně posílit svaly celého těla. Na závěr bych mimo všechny skupinové lekce zařadila protažení celého těla. Dámská neděle: Skupinové lekce pro dámskou neděli jsem volila s přihlédnutím na výsledky dotazníku. Tentokrát jsem zvolila konání programu na odpoledne.

40

Jako první lekci jsem vybrala step aerobik a to z toho důvodu, aby se účastníci na začátek zahřáli. Step aerobik, jak už jsem uváděla výše, je modifikací klasického aerobiku s použitím stepů (bedýnek). Je náročnější na spodní část těla. Jako druhou lekci jsem vybrala cvičení na balančních pomůckách a to na BOSU. Toto cvičení jsem zvolila záměrně, nejen protože v dotazníku bylo vyhodnoceno na první místo, ale také proto, že při cvičení na BOSU zapojujeme střed těla CORE. Zpevnění středu těla je důležité pro správné držení těla. Při cvičení na BOSU pro udržení rovnováhy při cvičení zapojujeme komplexně svaly celého těla. Lekce BOSU mohou být zaměřeny různě, já jsem zvolila lekci, která je zaměřena na silový a posilovací trénink. Jako zklidňující a protahovací lekci jsem vybrala lekci jógy. Po rychlém step aerobiku a namáhavém posilování na bosu je jóga ideální na uklidnění a prodýchání. Dechová cvičení v józe nám pomohou uvědomit si správné dýchání a při správném provedení mohou zvětšit kapacitu plic. Pomocí těchto cvičení okysličíme předtím namáhané svalstvo. Při józe plynule protáhneme, ale i posílíme svaly celého těla. Některé protahovací metody na konci skupinových lekcí z jógy čerpají. Cena skupinových lekcí i výhodu platí stéle stejné jako u lekcí z prvního týdne. Podmínky jsou stejné jak pro ženy, tak i pro muže. 5.1.3. Třetí týden Víkendový program číslo tři jsem opět rozdělila na dámskou sobotu a pánskou neděli. Dámy začínají sobotním dopoledním programem v posilovně. Pak se přesouvají do fitness centra na skupinové lekce. Pánové nedělní dopoledne stráví ve fitness centru a odpoledne v posilovně. Dámská sobota: Jako dopolední program pro dámy jsem zvolila nenáročný trénink v posilovně. A to kruhový trénink s vlastní vahou. Příklad kruhového tréninku: Na začátek jsem zařadila zahřátí na spinningovém kole, běhacím pásu, orbitreku a veslovacím stroji.

41

1. Stanoviště: Posílení svalu deltového. Stoj mírně rozkročný. Ramena od uší. Paže volně podél těla, činky držíme nadhmatem, upažení. 2. Stanoviště: Posílení hýžďového svalstva. Cvičení provádíme s gumičkami okolo kotníků. Výpad vpřed. Zanožení zadní dolní končetiny. 3. Stanoviště: Posílení břišního svalstva. Leh na zádech přednožmo. S předklonem leh na zádech přednožit pokrčmo. 4. Stanoviště: Posílení bicepsu za pomocí velké činky. Stoj mírně rozkročný. Paže drží činku podhmatem, jsou spuštěny volně podél těla. Pohyb v loketním kloubu do úhlu 900. 5. Stanoviště: Posílení břišního svalstva. Leh na zádech pokrčme přednožmo, paže v týl. Předklony stranou. Pravá paže předpažit k levému koleni. Levá paže předpažit k pravému koleni. 6. Stanoviště: Posílení svalů zad. Leh na břiše na šikmé lavici. Chodidla nártem opřena o zem. V pažích držíme činky spuštěné volně k zemi. Pohyb jde do upažení. 7. Stanoviště: Posílení hýžďového svalstva. Za pomocí gumiček. Stoj mírně rozkročný gumičky nad kotníkem, zanožujeme střídavě pravou a levou dolní končetinu. 8. Stanoviště: Posílení prsních svalů s tyčí. Leh pokrčmo mírně rozkročný, Připažit pokrčmo, tyč držíme v šíři ramen nadhmatem. Předpažit. 9. Stanoviště: Posílení lýtkového svalu. Stoj mírně rozkročný, provádíme výpon.

(Helena Jarkovská, 2009)

Na závěr lekce následuje statické protažení svalů celého těla. Po dopoledním programu následuje krátké občerstvení ve formě salátů a ovoce. Před začátkem odpoledního programu následuje chvilka klidu. Odpolední program je sestaven ze tří skupinových lekcí. Jako první lekci jsem zvolila aerobik. Tato skupinová lekce patří do aerobního cvičení, jak vyplývá i z jejího názvu. Na začátek jsem ji zvolila účelně, kvůli zahřátí svalů celého těla. Jelikož posilování bylo zařazeno v dopolední části, tak jako druhou skupinovou lekci jsem zvolila fitball. Cvičení na fitballech může být jak

42

aerobního, posilovacího tak i protahovacího charakteru. Díky této lekci přejdeme plynule z jednoho cvičení do druhého. Jako závěrečnou lekci jsem zvolila pilátes. Viz první víkendový program. Pánská neděle: Nedělní víkendový program začíná ve fitness centru kruhovým tréninkem, za pomocí balančních pomůcek a TRX. Dosáhneme tím posílení celého těla a zpevnění vnitřního stabilizačního systému CORU. Kruhový trénink s balančními pomůckami je příjemnou a zábavnou změnou. Tento trénink probíhá odlišněji než v posilovně. V posilovně se lidé točí do kruhu a střídají jednotlivé stroje. Při tréninku s balančními pomůckami všichni cvičí stejný cvik podle lektora a střídají pomůcky. Příklad kruhového tréninku: 1. Cvik: Dřepy na Bosu, v druhém kole dřepy s výskokem. Posílení dolních končetin a hýžďových svalů. 2. Cvik: Kliky ve visu na TRX. Svaly paží 3. Cvik: Posílení břišního svalstva s medicinbalem. Šikmé břišní svaly. Leh pokrčme mírně rozkročný, předklon trupu, držíme medicinbal. Úklony zprava do leva. 4. Cvik: Výpady na TRX 5. Cvik: Posílení břišního svalstva na BOSU. 6. Cvik: Obrácené kliky na bosu. Posílení paží. 7. Cvik: Výpady vpřed s medicinbalem. Posílení dolních končetin. Cviků na balančních pomůckách je celá řada, já jsem zde jen pro ukázku uvedla pár základních. Obtížnost cviků s počtem opakování kruhů stoupá. Kruh se opakuje třikrát, až čtyřikrát. Po cvičení ve fitness centru následuje krátká pauza s občerstvením. Dále se pokračuje v posilovně. Zde se cvičí podle individuálního plánu za asistence trenéra. V případě zájmu je možnost sestavení cvičebního plánu na míru s ukázkou správného provedení jednotlivých cviků.

43

5.1.4. Čtvrtý týden Tento víkendový program jsem navrhla výjimečně jen pro ženy. Hlavním důvodem pro toto rozhodnutí je fakt, že návštěva skupinových lekcí je spíše ženská, než mužská záležitost. Pánové dají přednost posilovně, kde jim stačí instruktor a nepotřebují speciálně zaměřený program. Dámská sobota: Program na sobotu jsem vytvořila i dopolední. Začínáme cvičením s flowtoniky. Výběr této lekce jsem zvolila z toho důvodu, že s flowtoniky můžeme cvičit některé aerobikové kroky a posilovat ve stoje. Díky tomu zahřejeme organismus a lehce posílíme svaly dolních končetin. Pak můžeme přejít do lehu na posílení břišního svalstva. Po dopoledním cvičení následuje menší občerstvení ve formě salátů a ovoce. Sobotní odpoledne jsem zvolila náročnější. Není však povinností navštívit všechny uvedené lekce. Na zahřátí jsem zvolila aerobní lekci na BOSU. Kde při zahřátí zapojíme vnitřní stabilizační systém CORE. Následující lekce je také zaměřena na vnitřní stabilizační systém a komplexní posílení svalstva celého těla. Při této lekci budeme cvičit se systémem TRX. Kvůli náročnosti předchozích lekcí je na závěr místo další lekce zařazen strečink. Dámská neděle: Pro nedělní program jsem zvolila méně náročnější lekce jen na odpoledne. Jako první lekci jsem na zahřátí zařadila Aerobik (již je zmiňován výše). Další lekcí na programu je body styling, který je něco mezi aerobikem a posilováním. Díky charakteru této lekce přejdeme plynně z aerobního cvičení na posilování. Jako poslední lekci na uklidnění jsem zařadila lekci, která není uvedena v dotazníku a to PortDeBras. Je to strečink, který je kombinovaný s prvky tance. Zařadila jsem ho sem schválně pro závěrečné zklidnění a protažení. (Studijní materiály specializace fitness, 2013)

44

Závěr V této práci jsem se zabývala vytvořením víkendového programu pro fiktivní fitness centrum ve Velké Bíteši. Díky tomu jsem se mohla zaměřit na problematiku populace a návštěvnosti fitness centra. Zhodnocení dosavadní nabídky a vybavenosti sportoviště. V předkládané bakalářské práci jsem věnovala pozornost jednotlivým skupinovým lekcím. Zajímala jsem se o jejich definice a charakter (aerobní, posilovací, …). Dalším důležitým bodem byla charakteristika posilovny. Zde jsem nastudovala a prezentovala správné provedení cviků na jednotlivých strojích. Pro vytvoření návrhu dotazníku jsem se zabývala současnou návštěvností fitness centra a posilovny. Nedílnou součástí tohoto výzkumu bylo srovnání návštěvnosti sportovišť a věkového složení obyvatel v místě sportoviště. K zjištění zájmu o víkendový program jsem využila metodu dotazníku. Dotazník jsem předložila návštěvníkův na sportovištích i obyčejným občanům města. Z vyhodnocení dotazníků jsem vydedukovala zájem obyvatel o víkendový program a jeho zaměření. Zjistila jsem, že nejvíce navštěvují fitness centrum lidé ve věku od 20 do 40, potom od 40 do 50. Jako nejvíce zajímavou skupinovou lekci dotazovaní ohodnotili BOSU. Konečnou fází bakalářské práce byl návrh víkendového programu. Předkládané návrhy jsou celkem čtyři, na každý víkend v měsíci jeden. Kvůli většímu procentu ženské populace na sportovišti je program z větší části věnován ženám.

45

Seznam použitých zdrojů 1) Bosu 2013, (cit. 20. 4. 2013), Dostupné z : www.bosufitness.cz

2) Daniela stackeová, Fitness teorie a praxe, Praha Galén 2008

3) Daniela Stackeová, Fitness teorie a prexe, Praha Galén 2004

4) Frédéric Delavier, Strength Training, Copyright 2006 5) Hana Toufarová, Aerobik s dětmi, Olomouc Hanex 2005 6) Helena Jarkovská, Cvičení na velkém míči, Praha Grada publishing 2007 7) Hany Bany 2013,(cit. 15. 4. 2013), Dostupné z: http://www.fithanybanyvb.cz/power-plate

8) Hany Bany 2013, (cit. 15. 4. 2013), Dostupné z: http://www.fithanybanyvb.cz/lekce-cviceni

9) Hany Bany 2013 (cit. 17. 4. 2013), Dostupné z : http://www.fithanybanyvb.cz/cviceni/rezervovat 10) Helena Jorkovská, Posilování kondiční kruhový trénink, Praha Grada publishing 2009

11) Klára Buzková, Fitness Jóga, Praha Grada 2006

46

12) Mapy 2013,(cit. 15.4. 2013), Dostupné z: http://www.mapy.cz/#d=muni_5270_1&x=16.238522&y=49.290284&z=1 3&t=s&l=15 13) Město velká Bíteš 2011,(cit. 15. 4. 2013), Dostupné z: http://www.vbites.cz/cs/zivot-ve-meste/telovychova-a-sport 14) Cvičení. Cz, Mladá fronta 2013, (cit. 12. 4.2013), Dostupné z: http://ocviceni.fitweb.cz/bodystyling-a7.html

15) Parmhans svámí Mahéšvaránanda, Jóga proti bolestem v zádech, DMN import 2003 16) Petr Stech, Trenérská škola Petra Stecha 2013, (cit. 13. 4. 2013), Dostupné z: http://www.kurzystach.cz/objemovy-trenink 17) Petr Tlapák, Tvarování těla pro muže a ženy, Praha ARSCI 2011 18) Radim Jebavý, Tomáš Zumr, Posilování s balančními pomůckami, Praha Grada 2009

19) Ruth Arteaga Gómez, Aerobik a step aerobik, Ottovo nakladatelství 2009

20) Studijní materiály fitness- aerobik 2012, (cit. 19. 4. 2013), Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1451/jaro2012/bk1084/um/

21) Studijní materiály specializace fitness II 2013, (cit. 20. 4. 2013), Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1451/jaro2013/sbk257 22) Sylvie Kotačková, Zpravodaj město Velká Bíteš, Březen 2013

47

23) TRX 2013,(cit. 20. 4. 2013), Dostupné z: http://www.trxsystem.cz/co-jetrx-system/

24) Velká Bíteš 2013,(cit. 15. 4. 2013), Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Velká_Bíteš

25) Všechno možné, eStránky 2013,(cit. 15. 4. 2013), Dostupné z: http://www.mercedez.estranky.cz/clanky/kalanetika.html

26) Zumba 2013,(cit 24. 4. 2013), Dostupné z: http://www.zumbalife.cz/index.php?option=com_content&view=article&i d=44&Itemid=45

48

Přílohy Anonymní dotazník – bakalářská práce: 1) Zakroužkujte, do které věkové skupiny patříte: do20 20-30 30-40 40-50 50-60 60-70 70-80 2) Zakroužkujte pohlaví: Muž

Žena

3) Navštěvujete pravidelně nějaké sortovní zařízení? (fitness centrum,bazén,…) Ne

Občas

Posilovna

Obojí

Víkend

Obojí

Ano 4) Dáváte přednost: Skupinové lekce 5) Kdy chodíte cvičit? Všední dny

6) Pokud chodíte i nachodíte o víkendu, jaká doba vám vyhovuje? Neděle (celá, odpoledne, dopoledne)

Sobota (celé, odpoledne, dopoledne)

7) Očíslujte skupinové lekce podle toho, které by vás nejvíc zajímali, které máte nejradši, nebo byste si je chtěli vyzkoušet. Číslo jedna je pro vás nejzajímavější, pak pokračujte vzestupně: __ Pilates

__ Bosu

__ Zumba

__ Joga

__Step aerobik

__ Flexibar

__ Pawer joga

__ Aerobik

__ Bodystyling

__ Fitball

__ TRX

__ Kalanetika

8) Využili byste dětský koutek, na víkendových programech? Ano

Ne

Nevím

9) Uvítaly byste víkendoví program ve vašem fitness centru? Ano

Ne

Nevím

49

Resumé Téma překládané bakalářské práce bylo vytvoření víkendového programu jako zlepšení služeb ve fitness centru. Pro navržení víkendového programu jsem použila dotazníkové metody. Dotazník jsem vytvořila na základě poznatků o okolí fitness centra, obyvatelích, jednotlivých skupinových lekcí a posilovně. Výsledkem bylo navržení čtyř víkendových programů. Tyto programy jsem vytvořila na základě výsledků dotazníku a poznatků o předchozí nabídce fitness centra. Roli v navržení programu také hrálo věkové rozložení obyvatelstva. Přínosem pro mne bylo bližší prozkoumání programu fitness centra, jeho nynějších lekcí a názorů lidí fitness centrum navštěvující.

Resumé Theme translated thesis was a weekend program as service improvement in the fitness center. To design a weekend program, I used interview method. I created a questionnaire based on the knowledge about the neighborhood fitness center, residents, individual and group lessons gym. The result was the development of four weekend programs. These programs I created on the basis of the questionnaire results and findings of the previous menu fitness center. Role in designing the program also played the age distribution of the population. The benefit for me was closer look at the fitness center, the current lessons and opinions of people visiting the fitness center.

50

51

52

53

54