POBYTOVÝ EKOVÝCHOVNÝ PROGRAM „PŘÍRODA JAKO DŮM“
Pobytový program je koncipován v souladu s Rámcově vzdělávacím programem pro základní školy (dále jen RVP) Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy. Aktivity realizované v rámci programu naplňují očekávané výstupy dané RVP ve vzdělávacích oblastech Člověk a příroda, Člověka a společnost, Člověk a svět práce a také v průřezových oblastech Environmentální výchova, Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. V rámci pobytového programu je snaha naplňovat vzdělávací cíle a rozvíjet interaktivními a praktickými metodami klíčové kompetence žáků v souladu s metodickými pokyny MŠMT (Metodický pokyn k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě (EVVO), č.j. 16 745/2008-22).
VZDĚLÁVACÍ CÍL Pobytový program směřuje k naplňování vzdělávacích cílů a tím k osvojení potřebných strategií učení a motivování k celoživotnímu vzdělávání se. Žáci se učí tvořivě myslet a řešit přiměřené problémy, účinně komunikovat a spolupracovat, chránit své fyzické i duševní zdraví, vytvořené hodnoty a životní prostředí, být ohleduplní a tolerantní k jiným lidem, k odlišným kulturním a duchovním hodnotám, poznávat své schopnosti a reálné možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o své další životní dráze a svém profesním uplatnění. Pobytový program má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké životu a na praktické jednání. V průběhu pobytového programu se proto usiluje o naplňování těchto cílů:
umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení; podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů; vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci; rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých; připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti; vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací; rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě; učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný; vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi; pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci.
Pobytový ekovýchovný program klade důraz na mezipředmětový přístup k problematice životního prostředí, na interaktivní metody a na začlenění environmentálních otázek do celého spektra předmětů. Klade důraz především na pobyt žáků v interiéru a kontakt s reálným přírodním prostředím. Výukové aktivity jsou propojeny seznamovacími, tvořivými a týmovými hrami či aktivitami zaměřenými na stmelení skupiny a osobnostní rozvoj a poznání sebe sama. Konkrétní podoba je přizpůsobena věku dětí, u mladších účastníků je kladen větší důraz na prožitkové a rukodělné aktivity, zařazeny jsou i týmové a komunikační aktivity. Aktivity pobytového programu směřují k naplnění základních výukových cílů v oblasti kognitivní, psychomotorické i afektivní. Obzvláště je kladen důraz na rozvoj postojů a hodnot formou skupinové výuky v jiném typu prostředí, než v kterém jsou žáci běžně zvyklí. Získávání znalostí a dovedností
1
probíhá formou aktivního vzdělávání prostřednictvím řešení problémových situací a rozvíjením tvořivé činnosti.
KOMPETENCE ROZVÍJENÉ U ŽÁKŮ V rámci ekovýchovného programu je snahou prostřednictvím rozličných aktivit a činností rozvíjet všechny klíčové kompetence žáků. -
-
Kompetence k učení při programu jsou žáci vedeni k samostatnému plánování a organizování učení a pracovní činnost, čímž je podporován osobní rozvoj žáků žáci jsou motivováni k využívání různých strategií učení k získání a zpracování poznatků a informací, reflektují proces vlastního učení a myšlení informace tvořivě zpracovávají a využívají při prováděných aktivitách kriticky hodnotí pokrok při dosahování cílů svého učení a práce, přijímají ocenění, radu i kritiku ze strany druhých, z vlastních úspěchů i chyb čerpá poučení pro další práci Kompetence k řešení problémů žáci jsou vedeni k rozpoznávání problému a objasnění jeho podstaty formou analyzování jeho částí vytváří hypotézy, navrhují postupné kroky, zvažují využití různých postupů při řešení problému nebo ověřování hypotézy uplatňují při řešení problémů vhodné metody a dříve získané vědomosti a dovednosti, kromě analytického a kritického myšlení využívají i myšlení tvořivé s použitím představivosti a intuice kriticky interpretují získané poznatky a zjištění a ověřují je, pro své tvrzení nachází argumenty a důkazy, formulují a obhajují podložené závěry, využívají různé postupy při řešení problémů, nahlíží na problémy z různých stran, zvažují možné klady a zápory jednotlivých variant řešení, včetně posouzení jejich rizik a důsledků Kompetence komunikativní Žáci jsou vedeni k efektivnímu využívání dostupných prostředků komunikace, verbální i neverbální, včetně symbolických a grafických vyjádření informací různého typu; používají s porozuměním odborný jazyk a symbolická a grafická vyjádření informací různého typu v environmentální, přírodovědné oblasti efektivně využívají různé typy informačních technologií; vyjadřují se v mluvených i psaných projevech jasně, srozumitelně a přiměřeně tomu, komu, co a jak chtějí sdělit, s jakým záměrem a v jaké situaci komunikují jsou citlivý k míře zkušeností a znalostí a k možným pocitům partnerů v komunikaci prezentují vhodným způsobem svou práci i sami sebe před známým i neznámým publikem rozumí sdělením různého typu v různých komunikačních situacích, správně interpretují přijímaná sdělení a věcně argumentují; v nejasných nebo sporných komunikačních situacích pomáhají dosáhnout porozumění Kompetence sociální a personální žáci posuzují reálně své fyzické a duševní možnosti, jsou schopni sebereflexe stanovují si cíle a priority s ohledem na své osobní schopnosti, zájmovou orientaci i životní podmínky odhadují důsledky vlastního jednání a chování v nejrůznějších situacích, své jednání a chování podle toho korigují přizpůsobují se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých schopností a možností je aktivně a tvořivě ovlivňují aktivně spolupracují při stanovování a dosahování společných cílů jsou vedeni k vytváření a udržování hodnotných mezilidských vztahů založených na vzájemné úctě, toleranci a empatii projevují zodpovědný vztah k vlastnímu zdraví a k zdraví druhých rozhodují se na základě vlastního úsudku, odolávají společenským i mediálním tlakům
2
-
Kompetence občanská žáci informovaně zvažují vztahy mezi svými zájmy osobními, zájmy širší skupiny, do níž patří, a zájmy veřejnými, rozhodují se a jednají vyváženě o chodu společnosti a civilizace uvažují z hlediska udržitelnosti života, rozhodují se a jednají tak, aby neohrožovali a nepoškozovali přírodu a životní prostředí ani kulturu respektují různorodost hodnot, názorů, postojů a schopností ostatních lidí rozšiřují své poznání a chápání kulturních a duchovních hodnot, spoluvytváří je a chrání promýšlí souvislosti mezi svými právy, povinnostmi a zodpovědností k plnění svých povinností přistupují zodpovědně a tvořivě, hájí svá práva i práva jiných, vystupují proti jejich potlačování a spoluvytváří podmínky pro jejich naplňování chovají se informovaně a zodpovědně v krizových situacích a v situacích ohrožujících život a zdraví, poskytnou ostatním pomoc posuzují události a vývoj veřejného života, sledují, co se děje v jejich bydlišti a okolí, zaujímají a obhajují informovaná stanoviska a jednají k obecnému prospěchu podle nejlepšího svědomí Kompetence k podnikavosti žáci cílevědomě, zodpovědně a s ohledem na své potřeby, osobní předpoklady a možnosti se rozhodují o dalším vzdělávání a budoucím profesním zaměření rozvíjí svůj osobní i odborný potenciál, rozpoznávají a využívají příležitosti pro svůj rozvoj v osobním a profesním životě uplatňují proaktivní přístup, vlastní iniciativu a tvořivost, vítají a podporují inovace získávají a kriticky vyhodnocují informace o vzdělávacích a pracovních příležitostech, využívají dostupné zdroje a informace při plánování a realizaci aktivit usilují o dosažení stanovených cílů, průběžně revidují a kriticky hodnotí dosažené výsledky, korigují další činnost s ohledem na stanovený cíl dokončují zahájené aktivity, motivují se k dosahování úspěchu posuzují a kriticky hodnotí rizika související s rozhodováním v reálných životních situacích a v případě nezbytnosti jsou připraveni tato rizika nést chápou podstatu a principy podnikání, zvažují jeho možná rizika, vyhledávají a kriticky posuzují příležitosti k uskutečnění podnikatelského záměru s ohledem na své předpoklady, realitu tržního prostředí a další faktory
POPIS PROGRAMU „PŘÍRODA JAKO DŮM“ Program bude realizován především formou aktivního skupinového vzdělávání, při kterém si žáci sami utváří a formují své znalosti, schopnosti, dovednosti, postoje a hodnoty, které významně ovlivňují jejich osobní rozvoj a uplatnění ve společnosti. Je kladen důraz na praktické činnosti a možnost volby přístupu k řešení problému, čímž jsou aktivně získávány zkušenosti. Podrobný popis jednotlivých aktivit a rozvržení do časového harmonogramu v rámci ozdravného pobytu V průběhu pobytu budou žáci seznámeni s různými typy biotopů - loukou, lesem, vodou, krajinou; dozví se něco více o jejich přirozených obyvatelích i o tom, jaký vliv na ně tuto faunu má člověk. Většinu času žáci stráví venku, v závislosti na počasí bude probíhat program částečně i uvnitř. S řadou pomůcek a přírodnin se žáci seznámí prostřednictvím přímého kontaktu (obzvláště v příhodných letních a jarním měsících bude kladen důraz na reálné pomůcky v přirozeném prostředí) - například při vyrábění z přírodních materiálů, ale i formou zajímavých her. Součástí programu jsou i 2 celodenní výlety (exkurze). Program je sestaven variabilně tak, aby uvedené činnosti bylo reálné provádět jak v interiéru, tak v exteriéru (při použití doplňujících pomůcek). Je předpoklad, že v zimních měsících bude výuka s ohledem na klimatické podmínky zaměřena spíše do interiéru - více na kreativní aktivity a metody kritického myšlení. V průběhu většiny roku – jaro, léto, podzim - bude však program zaměřen na pobyt v přírodě a možnost žáků učit se v reálném prostředí.
3
Doporučené zařazení do předmětů a RVP: předměty: prvouka, přírodověda, vlastivěda, tělesná výchova, výtvarná výchova vzdělávací oblasti: Člověk a jeho svět, Člověk a příroda, Člověka a společnost průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova, Environmentální výchova
Časový harmonogram V průběhu každého dne bude realizován ekovýchovný program v rámci 4 výukových hodin (každá hodina 45 minut – celkem 240 minut výuky) rozčleněných do tří bloků přibližně po 80 minutách (minimálně 60 – maximálně 90). Návrhy v jednotlivých dnech jsou volně kombinovatelé dle přízně počasí. Je vždy vhodné mít na zřeteli prostřídání odlišných aktivit (klidové a pohybové bloky, smyslové vnímání atd.) Do programu jsou zařazeny dvě exkurze do okolí – s časovým rozsah 6 -7 hodin – dle konkrétního vybraného cíle.
4
Podrobná anotace pobytu
PŘÍRODA JAKO DŮM - ÚVODNÍ DEN Jak se chováme k sobě a k přírodě? Seznamovací hry, týmové hry na stmelení kolektivu, rozvoj kooperace, vzájemné komunikace a řešení problémů. Cílem bloku je připravit žákům dobré zázemí pro pobyt venku, aby se pro ně nestal negativním zážitkem. V jednotlivých aktivitách se postupně žáci seznámí s problematikou pobytu mimo učebnu, očekávaným výstupem je i rozvoj senzitivity. Jak se správně obléknout, obout, jak si sbalit batůžek a jak odhadnout počasí? Jak se chovat v přírodě ke kamarádům nebo k jiným živým tvorům? Jak dbát o bezpečnost sebe i druhých a jak si užít pobyt v přírodě na čerstvém vzduchu
Seznámení se navzájem - ledolamy, seznamky Seznámení s projektem Příroda jako dům Seznámení s ubytovnou a nejbližším okolím Hra „Výlet na cizí planetu“ Housenka Chráněná krajinná oblast Beskydy
45 min 35 min 35 min 45 min 30 min 50 min
Seznámení se navzájem - Ledolamky, seznamky Pro kvalitní pobyt žáků je vstup do pobytového programu a především seznámení se s lektorem klíčové. Pomůcky: kartičky, tužky, pěnový míček Seznamovací hra: Vyzveme žáky, aby každý napsal na kartičku své jméno a vybral si nějaké zvíře či rostlinu, které na kartu rovněž napíše. Následně se postupně po kruhu každý představí - sám sebe, jméno a co rád dělá, na co se těší. Poté formou dvou tří vět – případně znázorněním představí své vybrané zvíře či rostlinu. Házení pěnovým míčkem - řeknu jméno a hodím.Takto postupně míček oběhne všechny děti v kruhu. V druhém kole zkusíme znova stejnou cestou, ale rychleji, respektive pozpátku nebo s více předměty. V druhém kole vyzkoušíme paměť a místo jmen říkáme zvířata či rostliny z předchozí hry. Ve dvou skupinách – gordický uzel (celá skupina se poslepu chytí za ruce, potom se snaží rozmotat), lyže („jízda“ na dřevěných lyžích ve skupině po vytyčené trase), majáky (polovina dětí jsou majáky – tleskají, druhá polovina se zavázanýma očima snaží najít svůj maják)
Seznámení s projektem Příroda jako dům Představíme dětem základní pravidla pobytového projektu. Tak jako lidé žijí v domě, tak i zvířata a rostliny mají své místo, kde žijí…V průběhu pobytového programu budeme poznávat dům Přírody, jednotlivé ekosystémy a vazby mezi nimy. Budou popsány různé pokoje domu – různé ekosystémy (les, louka, voda, krajina ….). Každý pokoj má své obyvatele. Žáci se pokusí v průběhu pobytu vytvořit společný pokoj Přírody sestávající z objevených a vytvořených věcí (př. zvíře a rostlinu dne, přírodninu, povídání o tom co prožil, obrázek,…). Učitel bude mít klobouk s kartičkami. Během dne dopíše na kartičky jednotlivé drobné úkoly pro děti (každý úkol 2x) vycházející ze zážitků a informací celého dne. Večer po večeři si děti úkoly vylosují a vybrané práce budou nalepeny ve společenské místnosti, tak aby vznikla koláž vzpomínek z každého dne. Střechu domu tvoří dobré vztahy, kamarádství, dobrá nálada (každý den učitel zvolí 5 dětí-6 dětí,
5
které si zaslouží být dobrou střechou). Tzn. namalovaný portrét, který si děti vyrobí 1. den (buď v tomto okamžiku programu, nebo večer) se připíchne na střechu domu (na konci bude plná hlaviček). Na konci pobytu se pokusíme složit ze zážitků Náš dům z místností a střechy plné úsměvů (hlaviček dětí)
Seznámení s ubytovnou a nejbližším okolím Seznámíme děti s nejbližším prostorem ubytování, popíšeme co vidíme v okolní krajině (louku, pole, les, výsadby…), snažíme se zpozorovat zvíře, případně poznat rostlinu v nejbližším okolí. V průběhu procházky s žáky debatujeme o vhodné výbavě na výlety do lesa. Pomůcky: šátky, krabice plná přírodnin – šišky, kameny, jehlice, bodláky apod. Smyslová hra: V průběhu procházky je v nejbližším okolí vymezeno výzkumné území. Děti dostanou úkol naučit se poznávat přírodniny i poslepu – mají pět minut na to, si vše ve výzkumném území očichat a osahat. Pak si zavážou oči a lektor jim do skupiny dá přírodninu, posílají si ji, očichávají, ohmatávají a společně se musí domluvit, co to je.
Hra „Výlet na cizí planetu“ Pomůcky: popisy planet, CDčko s hudbou Motivace (puštění ponuré vesmírné hudby): Byla nebyla, kdesi daleko existovalo místo, kde lidé žili na planetách podle toho, co dělali nejraději. A podle toho se také ty planety jmenovaly: odpadová planeta, šetřící planeta, planeta zdravé výživy, planeta energie, planeta slušného chování. Na každé planetě bydleli lidé, kteří dělali nejraději a nejlépe to, podle čeho se celá planeta jmenovala. Bohužel při své snaze dělat to nejlepší v jedné věci, zapomínali na tu druhou. Zkuste odhadnout, co dělali lidé na každé planetě. Přijdete na to co?
ODPADOVÁ PLANETA PLANETA ENERGIE VODNÍ PLANETA PLANETA ZELENÉHO MYŠLENÍ
Lektor před děti rozloží karty ke čtyřem planetám a snaží se jim pomoci vymyslet, co asi na té planetě děti nejraději dělají. Pak je vyzve, aby si děti samy vymyslely scénku, která by ostatním osvětlila, jak se obyvatelé hezky chovají k př. odpadům, vodě, energii nebo co je to zelené myšlení. Ve čtyřech skupinách děti vymýšlí scénky, které by vystihovaly něco z karty jejich planety. Zazvoní zvonec a my se v raketě (dva motory, tři stupně startu –) vydáme k první planetě. Děti hrají scénku a ostatní hádají, co se asi na jejich planetě děje a co daná scénka znamená. Po návštěvě všech planet ale zjistíme, že i když se obyvatelé věnovali jen jednomu problému, je potřeba chránit všechny ohrožené složky (vzduch, znečištění, vodu, slušné chování).
Housenka Pomůcky: doplňovací arch, lepidlo, housenka – barevné rozlišení Rozdělíme děti na 4 skupiny. Rozvineme housenku a popíšeme místa, která znamenají určitou barvu (př. červená – u vchodu, zelená – u dubu, modrá – u potoka,…) Mezi 3-4 učitele, lektory umístíme papír s otázkami (jedno stanoviště může být fyzický úkol, např. udělej stojku na 1 noze a napočítej do 20ti) Skupiny vytvoří svoje stanoviště. Každá skupina dostane prázdný doplňovací arch a lepidlo. Určí si pořadí, ve kterém budou hrát. Za skupinu vždy jeden přiběhne k housence a hodí kostkou. Podle barvy dílku housenky, běží na místo a tam sedí jeden z učitelů. Dá dítěti otázku. Pokud ví odpověď, dostane slovo z tajenky (může požádat o konkrétní číslo slova) a může běžet zpátky. Slovo přinese ke svému týmu a někdo další v družstvu může házet kostkou a skočit na další dílek, běžet k učiteli….atd. Pokud otázku neví, musí zjistit odpověď u
6
někoho jiného (družstvo, jiný vedoucí). Slova děti přilepí na správné místo v hracím plánu. Hra končí, když jedno z družstev dovrší konce housenky.
Chráněná krajinná oblast Beskydy Popíšeme dětem, že se nacházíme ve zvláštním území – Chráněné krajinné oblasti. Následuje debata o tom, proč jsou některá místa chráněná, jak se v nich lidé mají chovat, co je ohrožuje….. CHKO Beskydy několik zajímavostí: Jedná se o největší chráněnou oblast České republiky. Les pokrývá 71 % území – nachází se zde původní pralesovité lesní porosty s výskytem vzácných karpatských živočišných i rostlinných druhů. V CHKO je pravidelně mapován výskyt velkých šelem. Podle výsledků z roku 2009 v oblasti žije minimálně 16 rysů, 8 vlků a tři medvědi. Územím CHKO protékají řeky Vsetínská Bečva, Rožnovská Bečva, Ostravice a Morávka. Pohybová hra: Děti se rozdělí do tří skupin – ovce, vlk, člověk – vlci honí ovce, lidé honí vlky, ovce se ukrývají u lidí.
PŘIRODA JAKO DŮM - DRUHÝ DEN Příroda jako dům: motivace Představení pobytové motivace. Pro koho může být příroda domem, kdo v ní bydlí? Tak jako lidé žijí ve městech ve svých domech, tak i zvířata a rostliny mají místo, kde žijí... Jak se liší různé biotopy v české přírodě? Představení jednotlivých místností v domě přírody: Les, Louka, Voda, Krajina. Seznámení s ubytovnou a blízkým okolím, představení místní fauny a flory formou pohybových her.
Les, louka, voda, krajina Obrázky rostlin Flora, fauna Voda všude kolem nás Přírodní pexeso Iluze – diskuze k filmu Fredericka Backa
40 min 40 min 35 min 45 min 45 min 35 min
Les, louka, voda, krajina Žijeme v době, kdy pomalu ztrácíme cit pro přírodní svět. Dům přírody by měl být tvořen jen přírodou samotnou, lidé nesmí zapomínat, že stejně jako pro zvířata a rostliny je příroda dům i pro ně. Pomůcky: různé věci, které nepatří do přírody a jejich seznam, fáborky označující začátek a konec sledovaného úseku, papír a tužky pro účastníky Prostředí: označený asi 100m úsek lesní pěšiny (2,5-3 m na každou stranu od pěšiny, do výšky 1,5 m) Jdeme přírodou a pomalu si zvykáme na předměty, které v přírodě být nemají. Hra začíná na pokraji lesní cesty a úkolem je projít vyznačený úsek a při pomalé chůzi bedlivě pozorovat nejbližší okolí. Všechny předměty, o kterých se hráč domnívá, že do lesa nepatří, si zapamatuje. Pro projití (bez zastavení a mluvení) dostane od lektora tužku a sepíše předměty, které si zapamatoval. Po dopsání posledního hráče vyvěsí vedoucí seznam předmětů, které kolem cesty umístil a které evidentně do lesa nepatří. Každý si
7
vyhodnotí svojí úspěšnost. Vznikne z toho zajímavá diskuze, jak vůbec při chůzi vnímáme svoje okolí. Po té pečlivě posbíráme všechny předměty a porovnáme jejich počet se seznamem.
Obrázky rostlin Každý biotop je výrazně odlišný a poskytuje svým obyvatelům různé podmínky, stejně jako v lidském obydlí je každý pokoj vymezený pro jinou činnost, stejně tak v přírodě jsou různá místa pro různé tvory. S dětmi se pokoušíme formou volné debaty stanovit základní odlišnosti mezi loukou, lesem, vodním prostředím, krajinou ovlivněnou člověkem (zemědělské pozemky, zastavěné území). Zmíníme důležitost intenzity slunečního světla, důležitost stínu, připomeneme nutnost vlhkosti…. Pomůcky: velká mapa výzkumného území, kartičky s rostlinami Na zemi jsou dva obrázky - louka, les. Děti položí obrázky rostlin do jedné ze dvou částí, podle toho, ve které rostlinu našli. Společně zhodnotíme – vidíme rozdíly? Proč některé rostliny rostou v lese, jiné na louce?
Voda všude kolem nás Zmíníme jak nezastupitelnou úlohu hraje voda v každém z pokojů domu přírody. V jakých podobách se v krajině nachází, nakolik ji využívají lidé. Její důležitost pro organismy námi lidmi nevnímanými. Pomůcky: tužka a papír s podložkou pro skupinu, zalaminované kartičky s otázkou Metodou kritického myšlení žáci zjišťují, kolik toho o vodě ví? Žáci se rozdělí do 4 skupin a každá skupina si určí svého zapisovatele. Úkolem každé skupiny je zjistit co nejvíce odpovědí na jejich otázku, tím způsobem, že se členiové skupiny ptají ostatních spolužáků a jejich odpovědi nosí k zapisovateli, ten si je poznamená. Otázku si skupina vylosuje od lektora (Otázky: V jaké formě se nachází voda na zemi? Proč je voda důležitá? Při jakých činnostech používá člověk vodu? Jaké útvary tvoří voda na zemi? Následuje představení jednotlivých zjištění a diskuze k otázkám.
Přírodní pexeso V přírodě se nachází spousta zajímavých věcí různých tvarů, vyšleme děti je do okolí nasbírat a to vždy po dvou kusech. Pomůcky : 2 šátky, sbírka přírodnin z okolí (nasbíraná dětmi, či předpřipravená lektorem) Pomocí hry na sochy (houba na pařezu, pták v hnízdě, čáp lovící v tůni) rozdělíme děti na dvě poloviny, př. Čápy a tůňe. Na dvou koncích hracího prostoru si děti vyznačí místo a ohraničí rámečkem z klacíků, kde mají za úkol umístit 10 různých zajímavých přírodnin. Jakmile je „sbírka přírodnin“ hotová, zakryjí ji šátkem. Na pokyn se obě skupiny vymění a odkryjí šátek. Každá skupina se snaží v co nejkratším čase najít co nejpodobnější přírodninu tak, aby vznikly dvojice stejných přírodnin. Po ukončení si skupiny navzájem zhodnotí podobnost nasbíraných přírodnin. (Důležitý je férový přístup aneb jakým měřítkem hodnotím ostatní, tak budou oni hodnotit mě.) Na závěr z nasbíraných přírodnin vytvoříme v rámečku obraz. Děti svůj obraz pojmenují a navzájem si ho představí. Můžeme ho i vyfotit.
Flora, fauna Představíme dětem typické obyvatele Beskyd. O každém z nich si povíme pár zajímavostí. Pokusíme se v okolí nalést alespoň některé zástupce flory.
8
Pomůcky: obrázky vybraných zvířat a rostlin z regionu Flora: Svahy jsou poměrně strmé, a tak se v údolích horských říček tvoří malé vodopády a peřeje. Blízko Pusteven jsou v rašeliništi dvě malá jezírka. Na vrcholku Lysé hory je přírodní rezervace (kosodřevina, jedlobukové lesy). Na svazích Radhoště jsou dvě přírodní rezervace (jedlobukový prales). V Beskydech je bohaté zastoupení středoevropské flory a fauny- spodní pásmo lesů: buk (Fagus sylvatica, jedle (Abies alba), javor klen (Acer pseudoplatanus), karpatský smrk (Picea abies); pásmo subalpinské (v Beskydech 190–1650 m): jeřáb obecný (Sorbus aucuparia),zakrslý smrk; pásmo alpinské (pouze na vrcholu Babia hora nad výškou 1650 m) sítina trojklanná (Juncus trifidus) kostřava tmavá (Festuca supina), kostřava karpatská, psineček alpský. Zvěř - V Beskydech se vyskytuje typická horská a lesní zvěř jako např.: jelen, prase divoké, liška, kuna, jezevec, medvěd, vlk, rys či kočka divoká. Ptáci - Z ptáků zde můžeme vidět létat: sýkoru, drozda, datla, tetřeva hlušce, orla křiklavého, orlíka krátkoprstého, káně lesní, krkavce, jeřábka lesního a výra velkého. Plazi - Z obojživelníků a hadů zde žijí: mlok skvrnitý, čolek horský, kuňka žlutobřichá, zmije obecná, užovka hladká a slepýš. Ryby - V jezerech, nádržích a vodních tocích je mnoho druhů ryb: kapr, karas obecný, parma, lipan podhorní, pstruh obecný potoční
Iluze – diskuze k filmu Fredericka Backa Pomůcky: dataprojektor, notebook /v případě technického omezení příběh v tištěné podobě/ Promítnutí filmu a následní diskuze o poselství a ději filmu: Harmonický svět přirody, ve kterém si děti hrají začíná být ohrožen jejich pokušením ze strany zlého kouzelníka. Nejprve jsou nadšeny hračkami, aby se posléze postupně dopracovaly k nechtěným panelákovým stavbám a obludným šedým průmyslovým objektům. Dětská neposkrvněná mysl, však tyto dary nepotřebuje a vrací se zpět k přírodě.
PŘIRODA JAKO DŮM – TŘETÍ DEN Les - stromy Cílem bloku o lese je zodpovědět si otázku: Jak to vypadá v lese, co v něm roste a zdali se nějak mění les v zimě a v létě? Les jako dům: Hra na lesní patra. Můj strom - zpracování pracovního listu o konkrétním stromu (měření výšky, průměru, určení dřeviny i podle kůry nebo pupenů – práce s obrázkovým určovacím klíčem...). Letokruhy – umění vyčíst z jednoho polínka, jak byl strom starý. Smyslové aktivity rozvíjející vnímavost a vztah k přírodě: Přírodní zvukové pexeso. Poznej svůj strom.
Les jako dům – lesní patra Můj strom Pexeso Letokruhy, vzorník dřeva Ptáci a kuny Zvukové pexeso a koncert Houby do guláše
30 min 30 min 20 min 45 min 35 min 45 min 35 min
9
Les jako dům - lesní patra Dnes si představíme les. Když se řekne LES, co si představíte? Co do něj patří? Žáci vyjmenovávají stromy, keře a rostliny a zvířata patřící do lesa. Je les všude stejný? Liší se nějak? Jaké druhy lesa známe? (jehličnatý, smíšený, listnatý) Kde takový les najdeme? Jaký les vidíme v okolí? Pokusíme se sestavit pravý les, co by do něj patřilo. Stromy – vyzveme děti, aby vyjmenovaly stromy, které znají nebo vidí v okolí. Rozdáme makety stromů, zeptáme se, co na nich právě dozrává, jaké nesou plody. Maketu stromu si kolíčkem připnou za svetr pod krkem a stoupnou si do svahu. Keře - následuje tatáž aktivita. Děti – keře umístíme pod stromy. Rostliny,byliny, houby – pojmenujeme makety rostlin a vyjmenujeme další. Děti si je připnou taktéž na sebe a sednou si pod keře. Mech – najdeme společně pravý mech Pomůcky: zvířecí pexeso – obrázky a názvy zvířat z lesa, obrazy nížiny, pahorkatiny a hor, ukázky plodů stromů (žaludy, bukvice, javorové nažky, šišky,…), ukázka mechu, foťák. Vytvoříme obraz lesních pater. Znovu si všechny vyjmenujeme : stromové, keřové, bylinné, mechové. Které nevidíme? Přece kořenové! To mohou vytvořit zbývající děti tak, že si lehnou kolmo k „mechové části“ a ruce vytáhnou směrem dolů. Celý obraz můžeme vyfotit. Po focení děti položí makety tak,aby stále byly zřetelná jednotlivá patra. Co nám v našem lese ale schází? Jsou to zvířata. Dokážete je poznat? Hra: Na jednu stranu hracího prostoru rozházíme obrázky zvířat. Lektor a učitel rozdají každému jeden název zvířete. Na povel děti vybíhají do prostoru a hledají správné zvíře k názvu, který dostaly. Po nalezení si doběhnou k lektorovi (učiteli) pro nový název. Hra končí vysbíráním obrázků. Na závěr děti položí obrázky zvířat do toho patra, kde by zvíře asi v lese žilo – ve stromovém, keřovém, bylinném, mechovém, kořenovém.
Můj strom – poznej svůj strom Jak vnímáme v lese jednotlivé stromy? Jak jsou rozeznatelné – zrakem, hmatem, čichem? Pomůcky: šátek do dvojice Děti se rozdělí do dvojice. Jeden má zavázané oči. Druhý mu najde strom, ke kterému ho zavede. Nechá slepého strom osahat, očichat a odvede do výchozího místa. Slepý si sundá šátek a snaží se strom opět najít. Pak se vymění. Pomůcky: pracovní list z Lesního čarován , tužka Každý účastník dostane pracovní list. Má za úkol najít si oblíbený strom a strávit s ním v tichosti určitý čas (15-20). Během něj vyplní pracovní list (název stromu, stáří, druh stromu, báseň o stromě….). Po návratu si můžeme některé pocity a zážitky sdělit. Pohybová hra: vyhrazené místo – části různé dřevní hmoty volně rozložené, tři skupiny 1. kůrovci, 2.lesníci, 3. dřevorubci ; kůrovci se živí dřevem - sbírají a vynáší dřeva z označeného prostoru, lesníci sází stromy – nosí dřevo zpět do prostoru, dřevorubci se snaží zabránit kůrovcům vzít dřevo vytrhnutím šátku, vynesením tří dřev mimo prostor kůrovec bez šátku ožívá a vrací se do hry
Letokruhy, vzorník dřeva Otázky: Co se děje se stromem v přírodě, když zestárne? (trouchnivění,rozpad, přeměna v humus) Co se děje se stromem, když ho člověk porazí? (topení, výrobky, papír,…děti doplní) Na pařezu po řezu zůstanou letokruhy, co zobrazují, jakou informaci z ní dostáváme? (světové strany, zdraví stromu, stáří stromu). Ukázka kuláče.
10
Pomůcky: Provázky různé délky, ukázka „kuláče“ s letokruhy, obrázky z Lesního čarování – jak roste strom, vzorník dřeva Pokusíme se nyní vytvořit velký pařez, který bude stejně starý jako vy. Děti dostanou provázky různých délek v počtu roků, jak jsou staré (př. 11 let = 11 provázků). Z provázků vytvoří postupně od nejmladšího, nejmenšího kruhu soustředné kružnice. Po vytvoření letokruhů se dětí ptáme na různé otázky. Děti si postupně stoupají k letokruhům,které znázorňují určitý věk a snaží se napodobit různé aktivity, podobu a zážitky, které si pamatují v tomto věku. Př. V 1. roce se dítě narodí, 2. roce chodí 3. roce si hraje s hračkou, 4. roce…..6. rok jde do první třídy, 9. rok jsme byli u moře s rodiči, 10. rok jsem dostal psa…atd. Současně lektor doplňuje obrázky stromků ve stejném stáří (viz. materiál z Lesního čarování). Na závěr je žákům ukázán vzorník dřeva – sada různých vzorků, které mohou žáci porovnávat.
Ptáci a kuny Pomůcky: drobné papírky Pohybová hra Všechny děti jsou ptáci, 2 děti jsou kuny (zhruba na skupinu 30 dětí). Děti (ptáci) si ve dvojicích vyrobí hnízdo (z novin + lepidlo). Hnízdo ukryjí někde v lese ve vymezeném prostoru tak, aby si kuna nevšimla, kam ho ukrývají. Po prostoru jsou rozmístěné papírky, které ptáci sbírají (po jednom) a nosí tajně do hnízda, tak aby je kuna neviděla. Kuna slídí po prostoru a hledá hnízda. Když hnízdo najde, vezme všechny lístečky z hnízda a rozhodí po prostoru. Ptáci si můžou (s vědomím lektora) hnízdo přemístit tajně na jiné místo. Jiná varianta: Straky Každé dítě (straky) si někde ve vymezeném prostoru v lese vyrobí z kousku provázku kruh (hnízdo). Do hnízda si umístí 5 předmětů (klacíky označené fáborkem? = šperky). Klacíky si můžou navzájem krást. Ke strace u hnízda přiletí jiná straka. Když se straka na hnízdě dotkne útočné straky dřív, musí útočná straka odletět. Pokud se dotkne dřív útočná straka, musí straka na hnízdě odevzdat klacík. Vyhrává straka, která má nejvíce klacíků.
Zvukové pexeso a koncert Pomůcky: filmovou naplněnou sypkým materiálem Smyslová hra Děti dostanou filmovku naplněnou materiálem. Mají za úkol najít partnera, který má krabičku vyluzující stejný zvuk. Teprve až se všichni našli a vytvořili dvojice, mohou se podívat dovnitř. Hra se opakuje s obměnou tak, že obsah krabiček děti vysypou a snaží se do nich umístit nové předměty. Plné krabičky dají na hromadu a opět si rozeberou. Znovu se hledají dvojice. Spojíme vždy 2 dvojice do čtveřic. Úkolem čtveřice je vytvořit krátký rytmicky koncert s použitím zvuků krabiček. Začneme všichni tím, že posloucháme rytmus srdce s prstem na žíle krku. Rytmus se snažíme napodobit. Ve skupinách se potom tento monotónní zvuk snaží ostatní doplnit dalšími zvuky. Po asi 5ti minutách se sejdeme ve velk. kruhu. 1 čtveřice jde dovnitř kruhu, ostatní se otočí zády dovnitř a zavřou oči. Čtveřice začne hrát s krabičkami. Lektor po chvíli vysloví název nějaké části těla (př. Rameno, hlava, bok, pravá ruka, koleno,…). Děti v kruhu mají za úkol začít touto částí hýbat v rytmu probíhajícího koncertu. Po ukončení skladby se čtveřice vymění.
Houby do guláše Pomůcky: obrázky hub, klíč k určování Otázky: Nezbytnou součástí nejen lesa jsou houby. Připomeneme si s dětmi nejznámější jedlé a jedovaté houby. Jsou houby živé? Jaký je jejich význam v přírodě? Co jsou to dřevokazné houby, rozkradači…? Existuje řada pověr, které si amatéři vytvořili a podle kterých houby sbírají v domnění, že jim nehrozí žádné nebezpečí. Vzhledem k tomu, že mnoho druhů jedovatých hub je velmi vzácných, mohou jim jejich pověry i dlouhodobě vycházet a tím získávat punc potvrzenosti. Přesto jsou však mylné a jejich vyvrácení
11
může být nečekané a tragické. Dětem jsou předkládány otázky, které se mají ve skupinách pokusit zhodnotit, zda je to pravda nebo ne: Pověra:Jedovaté houby jsou pestře zbarvené. – Není pravda. Řada smrtelně jedovatých hub je bílá nebo má nenápadnou barvu (např. muchomůrka zelená či muchomůrka jízlivá). Pověra:Jedovaté houby nejsou ožírané slimáky a hmyzími larvami. – Není pravda, např. muchomůrka zelená je pro hmyz neškodná a jeho larvy se v ní běžně vyskytují. Plži je též hojně vyhledávaná. Pověra:Jedovaté houby černají při styku se stříbrným nádobím či cibulí. – Není pravda. Řada hub černá, ovšem spíše při vyschnutí a zvadnutí, a to bez ohledu na přítomnost cibule nebo nádobí a už vůbec bez ohledu na to, zda jsou jedovaté či nikoliv. Pověra: Dlouhé převaření či smažení zlikviduje každý jed. - Není pravda. Pouze některé jedovaté houby se po tepelné úpravě stanou jedlými (např. hřib satan), avšak většina toxinů je tepelně vysoce stabilní a var je neničí. Všechny smrtelně jedovaté houby vyskytující se na českém území si uchovávají svoji jedovatost i po dlouhodobé tepelné úpravě. Pověra: Když se spletu, tak se mi udělá špatně, a když nebudu váhat a nechám si vypláchnout žaludek, tak se mi nic hrozného nestane. – Chybný předpoklad. Řada smrtelně jedovatých druhů hub je zákeřná tím, že otrava se objeví až velmi dlouho po požití, tedy v okamžiku, kdy už je jed vstřebán a napáchal nevratné škody. To platí například u muchomůrky zelené, ale zejména u pavučince plyšového – u něj se první příznaky mohou objevit dokonce až po 3 týdnech, kdy lékaři mohou konstatovat už jen těžké poškození (nebo úplné a definitivní selhání) ledvin a trvalou invaliditu (případně smrt) pacienta. Pověra:Jedovaté houby chutnají odporně. - Není pravda. Naopak, řada smrtelně jedovatých hub je obecně označována jako chuťově vynikající, speciálně muchomůrka zelená a muchomůrka jízlivá jsou považovány za velmi chutné houby. František Smotlacha, legenda české mykologie, k tomu napsal: „Všechny houby opravdu jedovaté mají chuť a vůni příjemnou nebo aspoň nenápadnou a většinou i sympatický vzhled.“ Pověra:Co roste na pařezu (resp. na dřevě), to je jedlé. - Není pravda. Například smrtelně jedovatá Čepičatka jehličnanová běžně vyrůstá z padlých stromů a pařezů.
Pomůcky : šátky pro 1/3 účastníků/kůrovce Pohybová hra: vyhrazené místo – části různé dřevní hmoty volně rozložené, tři skupiny 1. kůrovci, 2.lesníci, 3. dřevorubci ; kůrovci se živí dřevem - sbírají a vynáší dřeva z označeného prostoru, lesníci sází stromy – nosí dřevo zpět do prostoru, dřevorubci se snaží zabránit kůrovcům vzít dřevo vytrhnutím šátku, vynesením tří dřev mimo prostor kůrovec bez šátku ožívá a vrací se do hry
PŘÍRODA JAKO DŮM – ČTVRTÝ DEN Výlet V přírodě se neztratím – práce s buzolou a mapou. Aktivity seznamující žáky s unikátním okolním prostředím – pozorovací hra. Práce s pracovním listem, zaznamenávajícím průběh výletu. Výlet do blízkého okolí či dle vzdálenosti na konkrétní cíl v rámci CHKO: např.na Radhošť (autobusem na Poustevny dále směr socha pohanského boha Slovanů Radegasta – boha slunce, hojnosti a úrody, pozorovací altán na trase. Dle počasí a věku dětí pokračovat směr Radhošť. Na svazích shlédnutí přírodní rezervace - jedlobukového pralesa, u Pousteven rašeliniště s jezírky. Délka výletu závisí na konkrétním cíly a věkové skupině dětí. Časový rozsah cca 6-7 hodin.
Mapa – kamarád Lektor ukáže turistickou mapu a řekne, kde se momentálně nacházíme…Chodíte na výlety do přírody? Jak se můžeme v krajině orientovat? Jak poznáme turistickou značku? Co nám říká? .... Pomůcky: buzola, mapa území,
12
Žáci sami se svou skupinou se pokusí mapu zorientovat dle terénu. Necháme je odhadnout světové strany. Po té jim vysvětlíme, jak k mapě přikládat buzolu, jak se orientovat. (slunce, výrazné okolní body, znaky na flóře…). Dle věku skupiny buď při chůzi ukazujeme cestu odrážející se v mapě a vysvětlujeme dětem, jak poznat, kudy jdeme, nebo u starších určíme konkrétní cíl a na mapě se změří azimut k cíli. Kotouč buzoly se ponechá po celou dobu pochodu nastaven na změřený úhel. Nastavená buzola se vezme do ruky. Celou buzolou se otáčí tak, aby střelka byla rovnoběžná s ryskami kotouče. Jakmile se tam nastaví, podélná osa buzoly (a průzor) ukazuje k cíli. Ve směru buzoly se v průzoru najde tzv. dílčí cíl a dojde se k němu. Od něj se opět nastavenou buzolou určí další dílčí cíl a tímto způsobem se pokračuje do hlavního cíle. Cesta je náročná, proto musíte jít v týmech a navzájem si pomáhat.
Co vidím v okolí Pomůcky: dalekohled Na výrazném pozorovacím místě si žáci vyzkouší srovnat, co vidí v okolí okem i dalekohledem. Např. při trase na Radhošť z Pusteven zastavení v pozorovacím altánu – značeny vrcholy v okolí, které jsou vidět. Žáci srovnávají, zda jsou vidět např. významné vrcholy Beskyd: Lysá hora (1 323 m), Smrk (1 276 m), Kněhyně (1 257 m), Travný (1 203 m), Radhošť (1 129 m), Ropice (1 083 m), Magurka (1 067 m), Vysoká (1 042 m), Javorový vrch (1 032 m), města apod.)
Co jsem viděl Pomůcky: pracovní list Pozorovací hra: Žáci zaznamenávají průběh výletu do pracovního listu. Po návratu si sdělíme, co všechno jsme v průběhu výletu zažili a viděli.
PŘIRODA JAKO DŮM - PÁTÝ DEN Les – zvířata Kdo žije v lese? Co dělají zvířata v zimě a co v létě? Jak žijí, co žerou a jak se pohybují zvířata – práce s textem, ilustracemi a přírodninami (kost, parůžky, srst, odlitky stop...) rozvoj schopnosti porozumět textu a interpretovat ho. Hmyzí říše zastoupená včelami. Praktické dovednosti: odlévání otisků stop zvířat ze sádry.
Zvuky lesa Přezimování živočichů Tajemství včel Včelí tanec Stopy na pasece
30 min 60 min 90 min 30 min 30 min
13
Zvuky lesa Smyslové poznávání: Vnímáme v dnešní době kolem sebe zvuky přírody? Nebo jsme zvyklí slyšet pouze zvuky města, lidské civilizace? Zvuková hádanka – lektor pustí na CD zvuky louky (bzučení včel, ptačí zpěv, zurčení vody,...), dětí zavřou oči, poslouchají a po skončení povídají, jaké zvuky slyšely. Je jim puštěn další díl na CD se zvuky zvířat (ty, které můžeme potkat v lese) a odhadují, jaká zvířata to jsou. Proběhne povídání zajímavostí o daných zvířatech a o tom, jak slyšíme zvířata my. Pomůcky: CD se zvuky louky a lesa, zvuky zvířat, obrázky zvířat - ježek západní,kuna lesní, liška obecná,veverka obecná,prase divoké, jelen evropský,vlaštovka obecná,strakapoud velký,káně lesní
Přezimování živočichů Otázka: Jak se chráníme my proti zimě? Jak to asi dělají zvířata? Vyhledávání informací: 4 skupiny dětí podle zvířat (ježek západní, jezevec, špaček, veverka) – vyhledávání informací z knih především o přezimování ke zvířatům + vypsání informací do pracovního listu Cílem hry je dostat každý svoji figurku do domečku, který představuje jeho zimoviště. Pomůcky: encyklopedie, kartičky na rozdělení dětí, pracovní listy, herní plán, kartičky s otázkami, figurky, hrací kostka, rozlosovací kartičky Varianta 1: Rozdělíme děti do několika skupin, tak aby v každé skupině byl zástupce od každého zvířete. Každá skupina má jeden hrací plán. Hráči hází kostkou a přesunují svou figurku po jednotlivých políčcích. Pokud jim padne liché číslo, posunují se o jedno políčko, pokud padne sudé, přesunují se o dvě políčka. Jakmile dosáhnou políčka označeného otázkou, táhnou si otázku z připravené hromádky určené pro jejich živočicha. Úkolem je otázku správně přečíst a správně na ni odpovědět. Při správné odpovědi se hráč posune o dvě políčka dopředu, při špatné o políčko zpět. Vítězí hráč, který se jako první dostane do cíle. Na závěr hry mohou hráči znovu představit přezimovací strategie. Možnost kontroly při hře: Děti si ve skupině přehodí pracovní listy a navzájem se kontrolují. Varianta 2: Hru hrajeme ve 2 skupinách u 2 velkých hracích plánů. Každou skupinu vede jeden lektor. Ježek západní Informace: zimní spánek, stavba zimního hnízda, během spánku nepřijímá potravu a žije z tukových zásob, během zimy klesá tělesná teplota až na 1˚C , normálně váží cca 700g, po zimě cca 350g 1. Žiji samotářsky nebo v rodinách? 2. Co je mou potravou v létě a v období zimy? 3. Kde a jak trávím zimu? 4. Liší se moje hmotnost před začátkem a na konci zimy? 5. Můžete mě ve dne potkat? Veverka obecná Informace: na zimu zásoby potravy (na stromech nebo na zemi), zimní hnízdo na stromě důkladnější než letní, v zimě může prospat několik dní jinak je aktivní, zimní srst je hustější a o něco tmavší než letní, predátorem veverek jsou kuna lesní a výr velký 1. Co je mou potravou v létě? 2. Co je mou potravou v období zimy? 3. K čemu používám svůj ocas? 4. Kde se ukrývám v zimě před nepřízní počasí? 5. Kdo patří mezi přirozené nepřátele veverek? Jezevec lesní Informace: žije v páru a v rodinách, nepravý zimní spánek, tělesná teplota se nesnižuje, spánek častokrát v teplejších zimních dnech přeruší a vychází z nory aby se vyprázdnil, napil a našel nějakou potravu, na jaře vyhublý 1. Žiji samotářsky nebo v rodinách? 2. Co je mou potravou v létě a v období zimy?
14
3. 4. 5.
Kde a jak trávím zimu? Liší se moje hmotnost před začátkem a na konci zimy? Můžete mě ve dne potkat?
Špaček obecný Informace: v zimě odlétá do Středomoří, po vyhnízdění se shlukuje do hejn po mnoha stech až tisících kusech, hnízdí v dutinách stromů v lužních lesích, živí se plody, semeny, klíčky rostlin, plži, larvami hmyzu 1. 2. 3. 4. 5.
Kde si buduji svá hnízda? Mohu k vám přiletět v zimě do krmítka? Co je mou potravou v létě a co v zimě? Jaká je barva mého peří? Po vyhnízdění žiji samotářsky?
Hra na čísla Pohybová hra: 2 skupiny dětí stojí proti sobě cca na 5m, uprostřed mezi skupinami jsou položené kartičky Ano a Ne, ve skupinách mají děti rozdané čísla, řekne se otázka a číslo, dítě s daným číslem vyběhne a vezme kartičku se správnou odpovědí Otázky: 1. Opadává modřínu v zimě jehličí? 2. Jsou mláďata prasete divokého pruhovaná, aby byla lépe vidět? 3. Shazují jeleni parohy počátkem jara? 4. Jmenuje se toto zvíře (ukázat obrázek) liška obecná? 5. Tráví zimu ježek západní v noře? 6. Živí se jezevec v období zimy vlastním tukem? 7. Používá veverka ocas pro kormidlování při skoku? 8. Živí se vlaštovka semeny? 9. Těšíte se na oběd/svačinu ………..
Tajemství včel Mezi nejznámější zástupce hmyzí říše patří včela. Tento blok je možné udělat i s drobnou přestávkou Pomůcky: obrázky včel a jiného hmyzu,ukázky voskové plástve, pylu, propolisu, medu, dřevěný rámek, rozinky, lano Poznávací znaky a vlastnosti včel Na stolech či na louce (dle počasí) jsou rozmístěny obrázky včel a dalšího hmyzu (pestřenky, vosy, čmeláci,...). Děti vytvoří dvojice a každá z nich má za úkol si z obrázků vybrat ten, na kterém je včela (podle počtu dětí hledá každý obrázek (do 15ti dětí) nebo jeden obrázek do dvojice). Děti se vrátí do kruhu. Po řadě každá dvojice ukáže obrázek (pokud je správný, dá ho do středu kruhu, pokud špatný, vrátí ho na stolek) a řekne jednu informaci o včelách. Předtím dát čas na promyšlení, dvojice si mohou připravit i více informací, kdyby tu jejich už někdo před nimi řekl. Lektor může poslat maskota včelky dokola. Ten, kdo má v ruce včelku, ten mluví. Lektor doplňuje informace o včelách obrázky a pomůckami: obrázek včelí dělnice, matky, trubce, ukázky různých druhů úlů (obrázky) rámky s voskem, propolisem, pylem,mateří kašičkou (ukázky jednotlivých produktů)) vajíčko-larva-mladá včelka (obrázek) ukázka žihadla, ukázka pylových nožek u létavky, ukázky dřevěných rámků s matečníky, buňkami naplněnými pylem-nezavíčkované, medemzavíčkované po naplnění buňky nektarem, nakladenými vajíčky nebo larvičkami.
15
Vyplňování pracovního listu Děti sedí v kruhu. Lektor vypráví dětem o chodu ve včelím úle, o královně, dělnicích, trubcích, o různých druzích buněk v plástvi (na med, pyl, larvy + matečníky) s využitím obrázků, dřevěných rámečků, do kruhu pošle propolis, pyl, obrázek označené včelí královny, žihadla a obejde děti se skutečnou včelí pláství z úlu. Pak vysvětlí úkol v pracovním listě. Každé dítě dostane podložku, tužku a vlastní pracovní list. Děti pracují samostatně, nakonec lektor společně s dětmi řekne správné řešení. Včelí povolání Po vylíhnutí z larvy prochází každá včelka – dělnice postupně několika povoláními. Děti si jednotlivá zaměstnání vyzkouší! - Čistička, uklízečka Tyto včelky mají za úkol poznat, co do úlu patří a co ne. Co v úlu být má, to zde nechají, a co do úlu nepatří, to odstraní. Děti si mezi sebou vyberou jednoho zástupce – ten strčí ruce do každého ze dvou pytlíků (s pískem x s včelím voskem) a rozhodne, co by v úlu nechal a co by odstranil. Pozn. pro lektora: K výstavbě plástů včely obvykle používají měkký materiál – vosk. K vyspravení děr a k izolaci také produkují propolis (má výrazné desinfekční a antibakteriální účinky). Aktivita : Děti vytvoří 4 řady, lektor každé přiřadí barvu (žlutá, růžová, fialová, modrá). Před třídou na zemi rozmístěné barevné čtverečky s čísly (1-10 od každé barvy, čísla obrácená dolů). Úkolem každé řady je najít a donést všech 10 čtverečků své barvy a seřadit je od 1 do 10. Na začátku z každé řady vyběhne první, až se vrátí s číslem plácne druhého, který vyrazí pro další čtvereček, a zařadí se na konec řady. Každý může vzít pouze jeden lístek dané barvy. Číslo na kartě může být libovolné. V letním období se tato hra hraje na louce před učebnou – děti vybíhají do prostoru a vrací se k zpět ke své skupině. - Krmička Včely se živí nektarem. Ten přeměňují po smíchání s vlastními výměšky (něco jako sliny) v med. Nektar sbírají v květech (květový med) nebo sbírají výměšky mšic, které sají šťávu na listech stromů (medovicový, lesní med). V létě se mohou tyto nektary v úlu smíchat, pocházejí také často z lesních rostlin – maliny, ostružiny (smíšený med). Larvy budoucích matek jsou krmeny speciální výživnou stravou – mateří kašičkou. Včely se živý také pylem. Ten ukládají do buněk, které díky jeho lepivosti nemusí být zavíčkovány. Při vytočení medu z úlu, včelař podporuje další sběr nektaru a pylu. Před zimou tyto zásoby nahrazuje krmením cukrem (rozpuštěný ve vodě). Děti v kruhu, rozdělí se na dvě skupiny (dva půlkruhy). Lektor na obrázek květu položí dvě misky s rozinkami. Vždy první ze skupiny vyletí pro rozinku, donese ji poslednímu ve skupině a vrátí se zpět. Pak vyrazí druhý, donese předposlednímu atd., až jsou nakrmeny všechny „včelky“. Děti obdrží obrázek včely Krmičky. (Děti nenutíme rozinku sníst. Alergiky nebo ty, kteří rozinky neradi máme připravenou misku a zbylé rozinky vybereme). - Stavitelka Děti se rozdělí na dvě skupiny, každá skupina dostane puzzle a má za úkol správně sestavit plástev s barevnými buňkami. Děti obdrží obrázek včely Stavitelky. Před aktivitou zdůrazníme spolupráci a cíl hry – sestavit správně buňky, prvenství není důležité. - Strážkyně Tyto včelky rozhodují, koho do úlu pustí a koho ne. Děti jmenují, koho by do úlu nepustily (vosu, sršně, mravence, člověka....). Zbraň včelek je žihadlo, má zpětné háčky, proto ho po píchnutí včelka nemůže zatáhnout zpět a většinou ve snaze uletět jí s žihadlem ulpí v ráně i část zadečku. Bez části těla nemůže žít a tak většinou hyne. Lektor ukáže obrázky žihadla včely a vosy a děti hlasují, které patří včelce. Děti obdrží obrázek včely Strážkyně. - Létavka Včely létavky mají na starosti zásobování úlu a jeho obyvatel potravou : nektarem a pylem. Pouští se často do velkých vzdáleností (několik kilometrů od úlu). Objev nového zdroje potravy (př. květinovou louku) si navzájem signalizují tanečky. Tyto tanečky se nejprve naučíme. Vhodnou pomůckou je na zemi položené lano do daného tvaru. Děti podle něj zkouší běhat a obkreslovat křivky (kruh, osmička – viz. dále).
Včelí tanec Pohybová hra Společně si s dětmi na včelí domlouvání zahrajeme : Rozdělíme děti opět do dvou družstev. Prvnímu z každého družstva nasadíme tykadla. Ten kdo má tykadla vylétá na průzkum. Před každým družstvem (děti stojí v zástupu) umístíme dva obrázky květiny. Uprostřed každé květiny je miska s korálkami. Když první z každého družstva vyletí na průzkum zjistí pošeptáním od učitele, zda-li je miska na prvním či na druhém květu (kostce). Podle toho při návratu signalizuje ostatním kam mají letět. Učitel pouze z dálky kontroluje správnost sdělení a letu další „včelky“ :
16
-
pokud je potrava blízko včelka to signalizuje tanečkem do kruhu (dítě vykresluje na zemi běháním kroužek) - pokud je potrava na vzdálenějším místě, včelka létá (běhá) ve tvaru osmičky. Tyto tanečky je vhodné s dětmi nejdříve nacvičit. Když včelka sdělí, kde je potrava (kolečko, osmička), předává „tykadla“ dalšímu a zařadí se na konec. Nová včelka vybíhá do prostoru ke správné misce s kuličkami (pylem, nektarem). Celé se opakuje, dokud všichni mají korálek v úlu. Na závěr ochutnávka medu
Stopy na pasece Otázky: Jak se zvířata v lese pohybují? Zanechávají viditelné stopy? Všímáme si jich běžně nebo jsou naším očím skryty? Pomůcky: odlitky či obrázky různých stop živočichů žijících v lese, parůžky, srst, sádra, voda
Praktické dovednosti: odlévání otisků stop zvířat ze sádry. Pokusíme se v okolí nalézt stopy zvířat, které si děti sami odlijí. Případně mají za úkol do měkkého podloží – břeh potoka apod. napodobit stopu zvířete.
PŘIRODA JAKO DŮM – ŠESTÝ DEN Louka rostliny Jak vzniká louka, jak se lidé o louky starají? Žáci postupně zjišťují, jak funguje proces sukcese ve středoevropském pásmu listnatých opadavých lesů. Příběh o dvou loukách, jedna,kterou majitel sekal příliš často a druhá, kterou majitel nesekal a vyrostl mu z ní les. Píší dopis těmto majitelům a radí jim, jak se o louky starat, aby byly zase plné květin a motýlů, uplatňují získané poznatky. Na závěr žáci společně vytvoří velkou louku/paletu - doplňují ji o nasbírané přírodniny a kresby živočichů, kteří na louce žijí a zkusí založit herbář. Smyslové aktivity rozvíjející vnímavost a vztah k přírodě.
Příběh o dvou loukách Dopis sedlákům Přízemní mrazík Hledání rostlin Vymýšlení názvu nové rostliny Paleta Herbář
50 min 30 min 15 min 45 min 35 min 30 min 35 min
Příběhy o dvou loukách Otázky: Co roste na louce? Jak louka vzniká? Co je to pastvina? Krmivo pro domácí i lesní zvěř? Je nutné louku udržovat? Proces zarůstání louky – jak nastává a proč. Proč jsou některé louky plné květin? Pomůcky: zalaminované kartičky s druhy rostlin a živočichů z podhorské louky, zalaminované kartičky s zalaminované ks druhy rostlin a živočichů z často sekaného trávníku trávníku
17
Žáci se rozdělí do 2 skupin, každá dostane za úkol si nastudovat svůj příběh. a představit ho druhé skupině (1) louka se vůbec nekosí, postupně zarůstá křovinami a stává se z ní les. 2) Louka se kosí příliš často, stává se z ní uniformní trávník. Následuje aktivita: pohled na louku, na dvou místech jsou rozmístěny kartičky s obrázky zástupců fauny a flory ze 2 typů luk 1) bohatá podhorská louka (kohoutky, kopretiny, smolničky, orchideje, strdivka, ovsík, srha, silenky, pryskyřníky, čmeláci různé druhy brouků a motýlů....). 2) trávník (2-3 druhy trav, mravenec, slunéčko, slimák). Žáci mají z aúkol obě místa przkoumat najít obrázky a zapamatovat si je. Následuje diskuze ,které obrázky patří ke které louce, jaký je mezi nimi rozdíl....
Dopis sedlákům Pomůcky: předtištěné pracovní listy pro dvojice Žáci doplňují pracovní list, který má formu dopisu s vynechanými místy pro vlastní text žáků, žáci radí sedlákovi, jak se má louku kosit, aby mu z ní nevznikl jednolitý trávník a aby nezarostla lesem.
Přízemní mrazík Pomůcky: modrý šátek Pohybová hra. Vymezí se území, ve kterém se bude hra hrát. Jeden (i více lidí) je mrazík (označen modrým šátkem) a zbytek jsou rostliny. Když se mrazík dotkne některé z rostlin, zmrazí ji, proto musí rostlina zůstat stát na místě a nehýbat se. Jiná rostlina ji může vysvobodit tak, že se promění na sluneční paprsek a rostlinu rozehřeje (podleze pod rozkročenýma nohama). Během hry měníme mrazíka, aby si tuto pozici vyzkoušelo více dětí. Dobrá varianta je zvolit více mrazíků najednou (pokud je hra moc rychlá – brzy jsou všechny rostliny zmražené - snížíme počet mrazíků).
Hledání rostlin Pomůcky: kartičky s obrázky a názvy rostlin – každá skupina jinou barvu, rostliny v terénu Na základně – zhruba si ukážeme výzkumné území ve skutečnosti i znovu na mapě (dle věku) – je rozděleno do dvou částí = dvou biotopů, jejich úkolem bude zjistit, které to jsou (louka, les). Každá skupinka dostane obrázky rostlin, jejich úkolem je tyto rostliny na území najít a položit k nim kartičku. Sejdeme se a společně zkontrolujeme, lektor prochází území a ti, co mají v okolí kartičku, ji ukážou, lektor společně s ostatními zkontrolují, skupinka si kartičku vezme.
Vymýšlení názvu nové rostliny Každý organismus na planetě je pojmenován. Děti mají příležitost zapojit svou fantazii a vymyslet nový název , který by měl rostlinu vystihovat. Pomůcky: tužky, tvrdé papíry A5 Děti mají v týmu objevit nový rostlinný druh - další rostlinu, kterou neměli na kartičkách, nakreslit si ji a společně v týmu vymyslet její jméno a rostlinu představit, kde roste a jak vypadá. Navzájem si představí a lektor sám nebo s pomocí „pana profesora“ (druhý lektor s brýlemi a kloboukem) děti opraví, že rostlina už je známá a že se jmenuje tak a tak. Ke svému vymyšlenému názvu si pak připíší ten správný. Pokud profesor (lektor) danou rostlinu nezná, vezme si od nich papír s jejich kresbou, že to vezme na univerzitu a poradí se s dalšími kolegy, zda již někdo něco takového nepopsal a pokud ne, zveřejní to ve vědecké literatuře jako nový objev
18
Paleta Smyslová aktivita rozvíjející vnímavost a vztah k přírodě. Podstatou je zachytit barevnost, širokou škálu barev v přírodě, které si běžně nevšímáme – různé odstíny jedné barvy, proměny odstínů v závislosti na konkrétním prostředí. S dětmi projdeme louku, les a všímáme si různých barev a jejich odstínů. Pomůcky: papíry, prstové barvy, barevné papíry na vytrhávání, lepidlo, krabici různých přírodnin – šišky, uschlé větvičky, tráva, v letním období přírodniny z terénu Každý žák si podle sebe buď vybarví nebo nalepí různými zelenými odstíny papír A4 ve tvaru paletky. Na něj pak doplňuje další barvy a vytváří svou louku plnou překvapení. Případně může použít koláž - jako materiál může použít předchystané přírodniny z krabice či přímo z bezprostředního okolí, nebo pouze barevné papíry a jiné výtvarné předměty (barevná vata…)
Herbář Debatuje s dětmi, jakým způsobem je možné uchovávat části rostlin a proč - sušené rostlinami, sušená semena a plody, fotografiem rostlin, plody naloženými v lihu, atd. Pomůcky: jaro – podzim sběr vzorků do herbáře z přírody z přírody, v zimě sada předpřipravených plodů semen
PŘIRODA JAKO DŮM - SEDMÝ DEN Louka - zvířata Kdo žije v trávě – pohled na bezobratlé živočichy žijící na louce z blízka (žížaly, mravenci, motýli, pavouci...). Jak funguje mraveniště - týmová a kooperativní hra. Jak se hmyz dorozumívá – smyslová aktivita (čichová zkouška). Kdo žije s žížalou v hlíně a proč bychom si měli vážit kompostu – význam destruentů v procesu tvorby humusu Práce s krabičkovou lupou, binokulární lupou a určovacím klíčem. Výtvarná aktivita motýl – tvorba suchými pastely a houbičkami. Pavučina vztahů – komunikace, vztahy v kolektivu.
Kdo žije v trávě? V podzemí Mraveniště Motýl Pavučina Potravní řetězec
30 min 60 min 30 min 30 min 30 min 60 min
Kdo žije v trávě V trávě procházíme kolem drobných živočichů, které mnohdy ani nezaregistrujeme. S Dětmi se pokusíme při procházce v okolí nalézt co nejvíce živočichů. pomůcky: seznam hádanek, kartičky s obrázky jednotlivých zvířat
19
Cílem aktivity je motivovat žáky a představit si jednotlivé zástupce bezobratlých žijících na louce (pavouk – lovčík, křižák; žížala; mravenci; motýli (babočky, modrásci, žluťásci, batolci, okáči, otakárci...). Lektor přečte hádanku, žáci hádají. Následuje řízená diskuze, žáci doplňují o jednotlivých bezobratlých informace, které sami znají,lektor ukazuje obrázky.
V podzemí pomůcky: zalaminované kartičky s rébusy (pro 6 skupin), klíč k určování bezobratlých (do dvojice), krabčková lupa (do dvojice) Žáci se rozdělí na 6 skupin, úkolem každé skupiny bude rozluštit rébus (stínka, mravenec, slimák, housenka, kukla motýla, chvostoskok, škvor, žížal) a přiřadit k němu správnou fotografii, žáci pracují pomocí klíče. Tato aktivita slouží jako základ pro venkovní průzkum živočichů žijících pod kameny a v zemi. žáci v terénu hledají živočichy pod kameny, v půdě, pod kůrou a zkoumají je pomocí krabičkové lupy. Následuje diskuze o významu těchto živočichů pro tvorbu úrodné půdy.
Mraveniště Povíme dětem formou příběhu pár základních věcí o mraveništi a mravencích - sociální hmyz žijící v koloniích ve zbudovaných hnízdech, mraveništích. Kolik žije mravenců v kolonii? Drobný popis vědomostí - Jejich tělo tvoří jasně oddělené části - hlava, hruď a zadeček. Obdobně jako u včel i v mraveništi různé skupiny: královna, samci a dělnice. Velké dělnice s neobvykle vyvinutými kusadly jsou nazývány vojáky. Z vajíčka se líhnou larvy, které se po určité době zakuklí a z kukly se vylíhne dospělý jedinec. Jak se mravenci dorozumívají? Ochutnávají potravu? Jak ji dopravují do mraveniště? Nejdůležitějším komunikačním prvkem jsou mravenčí pachy, tedy feromony. Vedle toho někteří mravenci užívají také chuť (dávají ostatním jedincům ochutnat, co našli) a „cvrkot“ , který bývá někdy vnímán přímo, jindy pouze z otřesů půdy. Zrak má u mravenců poměrně malý význam. Výhodou orientace mravenců podle pachů je jednoduchost systému – mravencům stačí i malý mozeček k vytvoření obdivuhodné společenské struktury. Naopak slabinou této dovednosti je poměrně snadná napadnutelnost systému. V důsledku toho v každém mraveništi žije celá řada parazitů, kteří využívají toho, že dokáží napodobit mravenčí pach, ačkoliv jim jinak nejsou stavbou těla vůbec podobní. Za zmínku stojí, že velmi častými parazity mravenců jsou mravenci jiného druhu. Jak najde mravenec nejkratší cestu do mraveniště: První mravenec najde zdroj potravy, najde k ní libovolnou cestou, potom se vrátí do mraveniště a během cesty vytváří feromonovou stopu. Mravenec se vždy vrací nejkratší cestou, protože se orientuje podle Slunce. Mravenci následují prvního a použijí 4 možné trasy, ale zesílená nejkratší stopa dělá nejkratší cestu nejvíce atraktivní. Mravenci putují po nejkratší trase a feromony z delší trasy se vypařují. Pomůcky: 6 špulek nití každá jiné barvy Pohybová hra První mravenec/žák najde v terénu 1. zdroj potravy - špulka s nití, od něj musí směrem ke své skupině mraveništi vyznačit pro ostatní cestu. Jakmile se vrátí do mraveniště ke skupině ostatních, vybíhá další po vyznačené trase k prvnímu zdroji se špulkou v ruce, od něj hledá další zdroj potravy č.2. Jakmile jej nalezne, opět značí trasu k mraveništi. Takto je hledáno tolik zdrojů, kolik je členů mraveniště. Výsledkem jsou cesty k mraveništi vyznačené tenkou feromonovou stopou. Trasy jednotlivých skupin se mohou křížit a vzniká možnost přerušení/přetržení.
Motýl Pomůcky: CD přehrávač, nabarvené látky (motýlí křídla), zalaminované fotografie motýlů, binokulární lupa, vzorky motýlých křídel, suché pastely, nůžky, houbičky, tvrdé papíry A4, měkké papíra A4 Dramatická výchova – lektor pustí relaxační hudnu a vypráví příběk, žáci ho dramatizují. vývoj motýla. Žáci začínají jako vajíčko motýla, ze kterého se stane housenka, která si ožírá svoji rostlinu, až je
20
dostatečně sytá, začne se kuklit (žáci se zabalí do nabarvených látek), po určité době se z motýla stává dospělý motýl, který má krásná barevná křídla a létá po louce. Pozorování struktury křídla pod binokulární lupou. Výtvarná aktivita – motýlí křídla. Žáci si z tvrdého papíru vystřihnou šablonu motýlího křídla, jeho okraje si pomalují suchým pastelem, přetíráním houbičkou přes okraj šablony vznikne barevné motýlí křídlo.
Pavučina Pomůcky: klubíčko provázku V třídním kolektivu vznikne postupně pavučina, která odráží vztahy ve třídě. Pavučinou vztahů se potom zabývá lektor při reflexi aktivity. Žáci si sednou do kroužku a postupně si posílají klubíčko s provázkem, které se postuúně odvíjí, každý žák definuje, komu klubíčko posílá a proč, Např. posílám klubíčko Jirkovi, protože mi pomohl povléct si na pokoji postel... Když dojede klubíčko na začátek, lektor si ho vezme a následuje reflexe, která se zabývá vztahy v kolektivu.
Potravní řetězec Zopakujeme si výrazy býložravec, dravec, rozkladač-destruent (žížala, hrobařík) a parazit (klíště). Jak jsou pro přírodu užiteční? Je zvíře v přírodě, které je neužitečné?? (ne, všichni mají v přírodě své místo). Kdo patří také mezi rozkladače : slimáci, mravenci, plísně, bakterie, stinky, mrchožrouti – ukázka na brouka). Jaké znáte další parazity ? Vši, blechy, rostliny: jmelí, ochmet, houba Václavka, choroše, ... Děti sestaví ze hromady obrázků potravní řetězec. Pomůcky: lístečky 4 barev (každá barva 30x) Pohybová hra Potravní pyramida. Děti rozdělíme do skupin na hlodavce a dravce. Děti – hlodavci si po skupinách vytvoří hnízdo se zásobárnou potravy. Zopakujeme si, čím se kdo živí: myši požírají řepu, hraboši likvidují bambory. bažanti sbírají obilí a zajíci zelí. Řekneme jim také, kdo je z dravců ohrožuje: Poštolka chytá myši a hraboše. Káně uloví i slabého bažanta nebo nemocného zajíce. V přírodě loví také hraboše a myši. Hra začíná a děti po jednom shánějí potravu do zásobárny. Po asi 2 minutách hry vylétají do prostoru dravci. Když se chyceného dotknou – ten jim odevzdá život v podobě bílé kartičky. Pokud již žádný nemá , hra pro něj končí (dravci ho sežrali). Hra končí po určité době nebo vysbíráním potravy. Kdo byl v potravní pyramidě úspěšnější- dravci nebo hlodavci? Co by se stalo kdyby lidé zahubili všechny hlodavce, kteří jim škodí na poli? (vymřeli by dravci hladem a v dalším roku by hlodavci neměli nepřátele). Je to důkaz nutné přírodní rovnováhy. Neměli bychom ji příliš narušovat.
poštolka - 2 děti
Myši 5 dětí řepa (oranž.b.)
Hraboši 5 dětí brambory (hnědá b)
Káně – 2 děti
Bažanti 6 dětí obilí (žlutá b.)
Zajíci 5 dětí zelí (zelená b.)
21
PŘIRODA JAKO DŮM - OSMÝ DEN Valašské muzeum v přírodě Exkurze do skanzenu Valašské muzeum v přírodě (Rožnov pod Radhoštěm) lidová architektura, lidové zvyky, tradice, práce s přírodními materiály, práce s pracovním listem připraveným v návaznosti na obsah expozice. Časový rozsah cca 6-7 hodin. Konkrétní náplň programu je závislá na datu návštěvy, některé programy ve Valašském muzeu jsou vázané k jednotlivým částem roku. Valašské muzeum nabízí např. možnost výroby upomínkových předmětů tradičními technikami z přírodních materiálů nebo ukázky lidových řemesel, které si děti mohou vlastnoručně vyzkoušet atd.
PŘIRODA JAKO DŮM - DEVÁTÝ DEN Voda Kde se bere voda na Zemi a jak vypadá její koloběh - pohybová hra. Je rozdíl mezi vodou z kohoutku a vodou z potoka? To prověří žáci pomocí jednoduchých fyzikálních a chemických měření (měření teploty, pH...). Co je pro žáby nebezpečné?– pohybová terénní hra. „Krajina bez vody“, žáci doplňují akvarelovými pastelkami do předtištěného pracovního listu krajiny chybějící vodní plochy a vodní toky na vhodná místa.
Koloběh Voda u nás doma Vodoměrky Lovení vodních bezobratlých Co je pro žáby nebezpečné Krajina bez vody Chrostíci
20 min 40 min 20 min 40 min 40 min 40 min 40 min
Koloběh Kde se bere voda na Zemi a jak vypadá její koloběh? Kolik vody je na naší planetě – pokrývá více než pevnina nebo méně? V jakých podobách ji známe? Pomůcky: atlas světa, šátky na označení trasy, obrázky s různými fázemi koloběhu vody. Pohybová hra. Žáci se pohybují jako voda, postupně prochází trasu (vyznačená modrými šátky) různé fáze koloběhu vody na Zemi. Nejdřívě spadneme jako voda (veliký skok), dál se pohybujé jednotlivé kapky po zemi (žáci jdou a hodně zatáčí sze strany na stranu), pak se kapky spojí do potůčku (žáci se pohybují s poskoky – voda skáče přes kameny)., pak se z ní stává větší potok (rychlý běh), někdy vteče do přehrady (žáci plavou kraula), postupně mohutní a vzniká řeka, žáci se drží za ramena a pohybují se v zatáčkách (meandry), pak se řeka vlévá do moře (veslujeme, jako loď na vodě), nakonec se voda vypaří (žáci vyskočí nahoru). Jako opakování slouží kartičky s jednotlivými fázemi, žáci je v malých skupinkách řadí do správnéh pořadí, určují, kde je voda stojatá a kde tekoucí a dále, která část je voda sladká a která slaná. ...
22
Voda u nás doma - chemie Je rozdíl mezi vodou z kohoutku a vodou z potoka? To prověří žáci pomocí jednoduchých fyzikálních a chemických měření (měření teploty, pH...). Pomůcky: misky, jar, desetníky, pH papírky, teploměry, pracovní list (záznamový arch) Žáci pracují v malých skupinách (3-4), zkoumají vlastnosti vody a zjištěné informace zazamenávají do pracovního listu. Povrchové napětí, žáci pokládají na hladinu vody v misce desetník tak, aby plaval, pokud se jim to podaří, přidá lektor do vody lžičku jaru, žáci pokračují znova se stejným zadáním, tentokrát se jim to nedaří, jar rozrušuje povrchové napětí. Měření pH vody pomocí pH papírků (lze si nabrat různé vzorky: voda z kohoutku, čaj, voda z potoka...) Měření teploty vody teploměrem (využíváme stejné vzorky jako u pH).
Vodoměrky Pomůcky: Misky s vodou, padesátníky, saponát s kapátkem nebo tekuté mýdlo Postup: Děti rozdělíme na skupiny a každá dostane jednu misku s vodou. Děti opatrně položíme na hladinu padesátníky, aby se nepotopily. Plavou, protože voda má povrchové napětí a to udrží na hladině různé předměty, listy i živočichy, třeba i vodoměrky. Potom do vody kápneme trochu saponátu a ten když se rozptýlí, poruší povrchové napětí a padesátníky nelze ponořit. Zdůrazníme důležitost zachování čistoty vody pro život vodních živočichů. Děti si uvědomí, že i umývání nádobí nebo auta u vody může způsobit zvířátkům a rostlinám velké problémy.
Co způsobuje povrchové napětí?
Malé částečky vody se mezi sebou navzájem přitahují jako magnety ve všech směrech- nahoru, dolu, po stranách. Ty co jsou na povrchu (nemají další částečky nad sebou), jsou přitahované, stejně jako ony zase přitahují částice nacházející se pod nimi a po stranách. Právě tento proces dovoluje, aby se voda chovala, jako kdyby měla „slupku“. Pozorujte vodní ploštice – vodoměrky a bruslařky, které za pomoci svých nožiček pokrytých vodě odolným mazem využívají ke svému pohybu povrchové napětí vody.
Lovení vodních bezobratlých Dětem ukazujeme obrázky vodních živočichů a hlavní poznávací znaky a zajímavosti z jejich života. Představíme dětem vybavení hydrobiologa: síťky, misky a určovací klíče. Předvedeme jakým způsobem lovit a manipulovat s živočichy, vysvětlíme práci s určovacím klíčem. Rozdělíme se na skupiny a jdeme k vodní ploše (potůček, rybník, tůně). Během aktivity děti povzbuzujeme a pomáháme s určováním. Na závěr všechny skupiny donesou misku s nalovenými živočichy a společně zopakujeme druhy, které jsme našli.
Co je pro žáby nebezpečné? Žába – velice citlivý obojživelník. Na počátku s dětmi probereme formou hry stádiia vývoje žab: vajíčko, pulec s ocáskem, se zadníma nohama, s předníma, žába (zobrazujeme pohybem). Na začátku hry jsou všichni vajíčka. Pokud potkají stejné stádium hrají kámen, nůžky, papír. Ten kdo vyhraje postupuje do následujícího stádia. Ten kdo prohraje zůstává ve stávajícím stádiu. Hra pokračuje do té doby, dokud nejsou všichni žáby (zároveň zůstane po jednom od každého stádia). Zopakujeme si ještě jedenkrát stádia vývoje žáby. Je možné porovnat s vývojem čolka. Pomůcky: CD se zvuky žab Následně pustíme žabí koncert. Na zemi položíme obrázky našich žab a „fonetický“ přepis kvákání. Pouštíme zvuky z CD. Děti hádají, který zvuk by to mohl být. (rosnička – brekeke, ropucha kró, skokan krrr, kuňka hu–hu, blatnice dok dok) Obrátí kartu, z druhé strany je jméno žabky. Zkusí přiřadit i správný obrázek. U každé žabky řekneme pár zajímavostí z jejich života
23
Na zemi rozložím rubem nahoru karty s obrázky žabí potravy a nebezpečím (auto, jed, člověk). Děti jsou připraveny na čáře zhruba 20 m obrázků. Na signál všichni skáčou jako žabky k obrázkům a každý si jeden z nich vybere. Pokud zvolí potravu postupují do dalšího kola. Pokud vyberou nebezpečí, hra pro ně končí. Zahrajeme několik kol, až zbude poslední žabka (několik žabek). Blok ukončíme povídáním o tom, co žábám může škodit a jak jim můžeme pomoct. Jen málo žab se dožije vysokého věku.). Přehnojení pole hnojivem,odpadky z domu – černá skládka u řeky, umývání auta u řeky, koupání v řece (mytí těla, vlasů – mýdlo, šampon)) ničení rybníků a tůní, čáp, činnost člověka. Diskutujeme o důsledcích lidského chování, které je žábám nebezpečné, děti navrhují případně možná řešení.
Krajina bez vody Pomůcky: modré akvarelové pastelky, desky, pracovn list „krajina bez vody“ Žáci doplňují akvarelovými pastelkami do předtištěného pracovního listu krajiny chybějící vodní plochy a vodní toky na vhodná místa. Potom v přírodě hledají vodu (rosa, rybník, voda ve studni, potůček...) Díky najité vodě mohou rozmývat akvarelovou kresbu. Následuje zpětná vazba o důležitosti vody v krajině.
Chrostíci Obydlí jednoho z živočichů tekoucích vod. Na úvod přečteme pohádku o chrostíkovi (knížka Ferdy Mravence). Po pohádce povídáme o životě chrostíka, z jakých materiálu si může stavět schránky. Zmíníme se o formách úkrytu i jiných vodních živočichů – rak, ryby … Pomůcky: toaletní papír, berevný papír, lepidlo, přírodní materiál – písek, listí…. Děti vyrábějí dům chrostíka z ruliček toaletního papíru a barevného papíru. Poskládáním barevného papíru vyrobíme chrostíka, kterého umístí do schránky z ruličky. Ruličku vyzdobí přírodním materiálem (tráva, písek, listí..). V případě nepříznivého počasí je možné rozšířit vnitřní část Kdo žije v rybníce? a určování bezobratlých
PŘIRODA JAKO DŮM - DESÁTÝ DEN Krajina Co se lidem v krajině líbí a co ne? Hra na fotografa a jeho fotoaparát – individuální vnímání a zachycení krásy krajiny. Mapování a průzkum krajinných prvků: lidská sídla, významné orientační body, chráněná území a cesty, mapování je zakončeno žákovskou konferencí o jednotlivých krajinných prvcích a navržených územích.
Fotograf a jeho přístroj Detail a krajina Hadi Městečko v krajině Konference
40 min 40 min 15 min 90 min 60 min
24
Fotograf a jeho přístroj Pomůcky: šátek, papír, tužka Smyslová hra + kresba: Lektor rozdělí děti na dvojice. V této hře si děti zahrají na fotografa a jeho fotografický přístroj. Přístroj- foťák se bude snažit zachytit objekty (věci,rostliny, zvířata, detaily, krajiny, rozhledy), které mu fotogram nachystá před objektiv. Úkolem je dovést „Foťák“ k zajímavé věci, nastavit „objektiv“- hlavu, obličej co nejpřesněji k danému objektu a objekt „vyfotit“ do paměti přístroje. Hra probíhá bez mluvení. Prakticky: Děti si ve dvojici určí kdo je fotograf a kdo foťák (kamera). Díťě - „Foťák“ obdrží šátek a zaváže si oči. Pak ho dítě- fotograf uchopí za ruku a vede ho k nějakému, dle něho , zajímavému objektu. Nastaví „Foťák“ co nejblíže objektu, tak aby oči směřovaly přesně na to, co mu chce ukázat a pak zmáčkne spoušť = jemně ho zatahá za ucho a stáhne dolů šátek. Na to dítě-„Foťák“ otevře oči a snaží se co nejvíce si zapamatovat objekt před sebou. Pak dá svému fotografovi znamení a oči opět zavře (zaváže šátkem). Po „vyfocení“ tří předmětů se děti vymění. Fotograf se stává foťákem a foťák fotografem. Hra se opakuje. Jakmile jsou hotovy, přijdou na předem smluvené místo. Zde jim lektor dá tužku, pastelky a papír a děti si vyberou jeden objekt, které si vyfotografovaly do své hlavy a snaží se jej namalovat. Obrázku dají také originální název. Na závěr si z obrázků uděláme výstavu nebo je poskládáme do kruhu, aby si je všichni mohli prohlédnout. Lektor se může proměnit ve vedoucího výstavy (nasadí si kravatu, drží „jako“ mikrofon a ráčkuje) a přivítá všechny účastníky na vernisáži výstavy. Upozorní na zajímavé kresby, případně vyzve dvojice, aby si fotografové našly na fotkách objekty, které se snažili „foťákem“ vyfotit.
Detail a krajina Žáci společně s lektorem prohlíží krajinu v okolí – zaměřují se na drobné detaily, které zpočátku mohly uniknout povšimnutí. Uvědomují si, co bylo do krajiny dodáno člověkem. Kostelík v dálce, rozcestníky, cesty ….. Pomůcky: zalaminované dvojice fotek, puzzle krajiny se stopami zvířat Děti rozdělíme na 5 skupin po pěti. Každá skupina dostane dvojici zalaminovaných fotek. Na fotce je vyfoceno zákoutí. Děti mají v okolí hledat podobné místo a najít schovanou obálku, ve které je 5 dílků obrázku. Jeden dílek si vezmou a obálku opět uschovají. Vrátí se do výchozího místa, vrátí dvojici fotografií a vezmou si další. Fotky si předávají družstva mezi sebou. Jakmile navštíví všech pět místnajdou 5 dílků puzzlí vrátí se do výchozího místa a puzzle složí. Na obrázku všem skupinám vyjde obrázek krajiny se stopami různých zvířat.
Hadi Pomůcky: lano (dle počtu předpokládaných skupin) Pohybová hra Jsou vytvořené skupinky po 4-8 žácích (záleží na délce provázku). Ven skupince stojí žáci v řadě za sebou a jejich úkolem je spojit všechny členy provazem, tak že ho musí provléknout pod oblečením – nalézá nohavicí na jedné noze a vylézá rukávem na druhé ruce, tam nalézá do rukávu dalšího člověka, kterému vylézá ven nohavicí druhé nohy. Takto se spojí celá skupiny- provázek = had. Hadovi musí zůstat koukat ocas na jedné straně řady a hlava na druhé straně řady.
Městečko v krajině Společně s dětmi vymýšlíme, co vše patří do krajiny Beskyd : stromy, zvířata, rostliny, domy, řeka, kopce, kostelík, silnice, továrna, most, cesta, rybník, škola, zvonice… Společně přijdeme na to, že člověk žije v krajině s přírodními prvky, ale také se stavbami, které sám vytvořil. „Kdyby jste uměli kouzlit a mohli by jste vytvořit krajinu – vesnici - takovou, jakou by jste si přáli, takovou, aby obsahovala vše co by jste chtěli. Pokuste zapřemýšlet a poskládejte objekty, které máte k dispozici tak, aby z toho byla vesnice se
25
stromy a řekou. Vymyslete, kde by měla být továrna tak, aby neobtěžovala, kde kostel a škola, aby nebyly daleko od centra, kde lidé bydlí...“ Děti společně skládají obrysy na papír. Lektor je navádí, jak přemýšlet aby, domy byly u sebe, kostel, škola, pošta v centru, továrna na okraji, řeka s mostem kolem, ... Rozmístěné tvary pak přesunou pod papír a začnou voskovkami vytvářet frotáž. Vytvoří tak společnou krajinu, kterou mohou případně večer s učitelem ještě dobarvit... Pomůcky: provázek,lepidlo, nůžky,nádobku na vodu (kelímek od jogurtu) Návrh na velký arch papíru : frotáž domů, zahrad, mostu, kostela, obrysy stromů, doplnit frotáží skutečných listů, voda z gázy – nalepit, rostliny, cesty (vysypat pískem), zvířata – vymalovat, nalepit (obrysy : liška, srna, prase, pes, kočka, kuna, pták,....)
Konference Co je to krajina, krajinný ráz? Jaká je přijatelná míra působení člověka na krajinu? Rozdíly při pobytu ve výrazně obydleném území (města, vesnice) a v přírodním prostředí. Přírodní a kulturní krajina, vliv historie na její vývoj. Nakolik člověk ovlivňuje krajinu, nakolik krajina zpětně ovlivňuje lidi? Volná debata s žáky o uvedených tématech.
PŘIRODA JAKO DŮM - ZÁVĚREČNÝ DEN Střecha Střechou nám budou dobré vztahy, kamarádství, dobrá nálada. Závěrečná opakovací venkovní hra, využívající poznatky a dovednosti získané v průběhu pobytu. Reflexe pobytu.
Závěrečná opakovací hra Můj pokoj Promítání fotografií z pobytu Zpětná vazba - terč Zpětná vazba – závěrečné hodnocení
45 min 120 min 20 min 25 min 30 min
Závěrečná opakovací hra Pomůcky: kartičky s otázkami, záznamový arch pro jednotlivce, závěrečné poselství napsané na velké listině (truhla na poselství) Úkolem žáků, je sestavit zprávu o tom, kde je ukryté poselství. Jednotlivá písmena zprávy žáci doplňují podle správných odpovědí k testovým otázkám, které jsou rozmístěné venku (jarní měsíce) nebo v ubytovně (zimní měsíce/déšť). Otázky shrnují poznatky a dovednosti, které žáci v průběhu pobytu získali. Např: jak často se seká louka? Jak se jmenuje nejbližší CHKO? Který živočich přispívá k tvorbě
26
humusu v půdě? .... Žáci postupně sestaví zprávu a tím zjistí, kde je ukryté poselství. Poselství je schované v truhle – citát od Schopenauera. Následuje diskuze o citátu.
Můj pokoj Vyzveme děti, aby se zamysleli, co se jim v průběhu týdne nejvíce líbilo, vrylo do paměti. Z probíraných témat – les, louka, voda, krajina – jednotlivých pokojů společného domu mají za úkol si ve skupině vybrat jeden a pokusit se připravit pro ostatní skupiny prezentaci – příběh s obrázky či popisy, co bylo v tomto pokoji nejzajímavější, co si zapamatovali. Součástí prezentace můžou být i doplňky z přírody, které byly v průběhu pobytu v okolí nalezeny.
Promítání fotografií z pobytu Pomůcky: dataprojektor, notebook, cd přehrávač, cd s relaxační hudbou Navodíme klidnou atmosféru a lektor vyzve žáky, aby se pohodlně usadily a společně si znovu prožily celý pobyt den po dni, následuje prezentace fotek, lektor fotky nekomentuje, nechá je jen působit na děti. Cíle promítání je připomenout si aktivity,které děti v průběhu týdne prožily. Slouží jako odrazový můstek pro zpětnou vazbu pobytu.
Zpětná vazba – terč Pomůcky: Arch balícího papíru, fixy (nebo výrazné pastelky) Lektor si předem připraví na arch balícího papíru terč do kterého zaznamená jednotlivé aktivity (nebo výukové bloky), které žáci v průběhu pobytu prožili. Představí je dětem. Každý žák má možnost ohodnotit jednotlivé výseče terče (bloky/aktivity), podle toho, jak moc mu vyhovovaly. Hodnotí pomocí barevné tečky, kterou může umístit ke středu (aktivita se mu velmi líbila) nebo ke kraji – aktivita mu nevyhovovala). Každý žák hodnotí všechny aktivity, což podá docela dobrý přehled o průběhu pobytu. V následující diskuzi shrne lektor výsledný terč a dá žákům možnost se k hodnocení vyjádřit.
Zpětná vazba – závěrečné hodnocení Pomůcky: plyšová hračka Lektor pozve všechny žáky i doprovázející pedagogy do jednoho kruhu a pošle po kruhu výrazný předmět, např. plyšovou hračku. Každý, kdo má hračku v ruce shrne pobyt. Co se mu líbilo. Co se naučil nového. Co se mu nelíbilo... Lektor dbá na příjemnou bezpečnou atmosféru a směruje diskuzi. Každý se postupně vyjádří k pobytu. Následuje závěrečné zhodnocení pobytu paní učitelkou, ta hodnotí především vztahy v kolektivu, chování žáků (neměl by být důraz na znalosti...). Lektor může také zhodnotit pobyt, jeho vývoj, silné momenty, momenty, kdy se něco nedařilo... Závěr pobytu by měl vyznít optimisticky a měl by dodat žákům chuť navázat na pocity z pobytu i v běžném každodenním životě.
27
Pomůcky Pomůcky používané v programu jsou dvojího druhu: - univerzální použitelné pro různé věkové skupiny, rozvíjející kreativitu, motorické schopnosti žáků, praktické a pozorovací dovednosti, schopnost porozumění textu a schopnost analyzovat předkládané informace. krabičkové lupy 40 kusů turistická mapa regionu 1:50 000, 10 kusů prstové barvy 1 litr 8 kusů buzola 20 kusů teploměr 10 kusů pH papírky 4 kusy suché pastely 4 kusy akvarelové pastelky modré 70 kusů papír recyklovaný 5 balíků domeček – speciální pracovní list 300 kusů klíč k určování bezobratlých 40 kusů atlas světa 2 ks klíč k určování dřevin 2ks - specifické – připravené či zapůjčené lektorem dopředu – obrázky zvířat, pracovní listy, puzzle, vzorník dřeva, přehrávač CD, CD se zvuky zvířat, kytara, relaxační CD apod.
28
