Variace s opakováním. Mgr. Jana Škarková. Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra výtvarné výchovy. Bakalářská práce Brno, 2012

Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra výtvarné výchovy Bakalářská práce Brno, 2012 Vedoucí práce: Mgr. Petr Kamenický

Variace s opakováním Mgr. Jana Škarková

Bibliografický záznam ŠKARKOVÁ, Jana. Variace s opakováním: bakalářská práce. Brno: Masa­ rykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra výtvarné výchovy, 2012. 57 l. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Petr Kamenický. Anotace Praktickou část bakalářské práce tvoří cyklus maleb a objektů, které se za­ bývají plochou a prostorem. Spojuje je motiv krychle a od ní odvozených struktur. Text práce zachycuje proces jejich vzniku. Abstract Practical part of my bachelor’s thesis consists of paintings and objects which deal with surface and space. They are linked by theme of cube and structures derived from it. Text part shows process of their creation. Klíčová slova Abstrakce, barva, linie, plocha, prostor, krychle, hexomino, akryl, plátno, dřevo. Key words Abstraction, colour, line, surface, space, cube, hexomino, acrylic paint, canvas, wood.

Poznámka Hlavní částí mé bakalářské práce je cyklus obrazů, prostorových objektů a fotografií. Předložený text má pouze doprovodný chrakter. Práce jsou zdokumetovány na fotografiích a průběžně text doprovázejí. Seznam všech prací nalezenete na str. 57. Text práce má cca 36 500 znaků, tj. 20,2 normalizovaných stran.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a po­u­ ži­la jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Černíči dne 15. 4. 2012. Jana Škarková

Poděkování Děkuji Petru Kamenickému za čas, který mi věnoval. Konzultace pro mě byly vzácné chvíle, ze kterých jsem si vždy odnášela povzbuzení a inspiraci do další práce. Děkuji svým nejbližším - Petrovi za lásku, trpělivost i praktickou pomoc, svým rodičům za podporu a za prostor pro malování, Verunce za cenné připomínky k textové části a Kristýně za přátelství.

Obsah Úvod������������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 5 Příběh krychle - objevy������������������������������������������������������������������������������������ 7 Velikonoce������������������������������������������������������������������������������������������������������� 13 Začátek������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 15 Dovolená���������������������������������������������������������������������������������������������������������� 17 Kombinace bez opakování���������������������������������������������������������������������������� 21 Těším se����������������������������������������������������������������������������������������������������������� 25 Další����������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 25 Prostor�������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 27 Přesně to jsem chtěla�������������������������������������������������������������������������������������� 29 Pokaždé stejně������������������������������������������������������������������������������������������������� 29 Další výlet do prostoru���������������������������������������������������������������������������������� 31 Náhodný výběr����������������������������������������������������������������������������������������������� 33 Když jsem si večer čistila zuby...������������������������������������������������������������������� 33 Ateliér��������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 35 Konečně barva������������������������������������������������������������������������������������������������ 37 Nemoc�������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 39 Už jsem to pochopila������������������������������������������������������������������������������������� 39 Dovolená���������������������������������������������������������������������������������������������������������� 41 Vánoce�������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 43 Uvnitř��������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 47 Konečně! Hurá?���������������������������������������������������������������������������������������������� 51 Závěr���������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 53 Resumé������������������������������������������������������������������������������������������������������������� 56 Summary��������������������������������������������������������������������������������������������������������� 56 Literatura��������������������������������������������������������������������������������������������������������� 56 Seznam obrazů, objektů a fotografií������������������������������������������������������������� 57

Focení obrazu, Černíč, červenec 2011 4

Úvod Hlavní část mojí práce je tvořena obrazy, prostorovými objekty a fo­ to­gra­fi­e­mi, které spojuje motiv krychle a od ní odvozených struktur. Zajímaly mne vztahy mezi jednotlivými objekty a mezi barvami. Hledala jsem různé možnosti, jak vyjádřit na plátně prostor nebo jak ho pouze naznačit. Téma se během roku rozvíjelo na základě asociací. Z jed­ noho obrazu se vyvinul druhý tak, jako následuje jeden krok za druhým a druhý za prvním. Čas od času jsem zatoužila zhmotnit prostor, který byl skrytý v obrazech, mít možnost více pohledů, vidět stíny, a tak vznikaly objekty a jejich fotografie. Název práce, Variace s opakováním, je původně matematický pojem z oblasti kombinatoriky. Chtěla jsem jím vyjádřit to, že moji práci charak­ terizuje opakování základních motivů. Téma mne provázelo více než rok. Malbě jsem věnovala značnou část svého volného času a ona se nenápadně stala součástí mé každodennosti, ať už v konkrétní tvorbě nebo jen v myšlenkách. Jako doprovodný text jsem zvolila deníkový záznam doby, ve které obrazy vznikaly. Pokusila jsem se na následujících stránkách vyjádřit svůj vztah k obrazům, popsat postupné rozvíjení nápadů i přiblížit skromné matematické a geometrické pozadí své práce.

Potom řekl: Ach, všechny ty starosti, které na člověka doléhají. A já mu odpověděla: Musíme být důslední a máme-li mít důvěru, musí být naprostá.1

1  GAARLANDT, J. G. (ed.) Přervaný život: Deníky Etty Hillesum 1941-1943, str. 190.

5

Hexomina 1, cyklus 4 obrazů, akryl na plátně, 60 x 85 cm, 2010 6

Příběh krychle - objevy

Tygře, tygře žhavě žhneš, v noci, jíž jak lesem jdeš! Kdo vzal smrti její moc a dal ti strašnou souměrnost?2

Krychli jsem v malbě poprvé využila na jaře 2010, a to k vyjádření vztahů mezi jednotlivými objekty. Nápad rozložit krychli se objevil na podzim. Uvažovala jsem nad různými možnostmi, ale nakonec jsem zvo­ lila jednoduchou variantu. Nejdříve jsem na formát 60 x 85 cm umístila tvary, ze kterých lze složit krychli a podruhé tvary, které se sice skládají ze šesti čtverců, ale ze kterých krychli složit nelze. Při realizaci nápadu jsem zápasila s technikou, chtěla jsem mít jed­ notlivé plochy stejnoměrně barevné. Neměla jsem s tím v té chvíli žádné zkušenosti. Na jaře jsem pouze zkoušela narýsované plochy vybarvovat řídkou temperou, ale výsledek byl poněkud ušmudlaný. Teď jsem temperu vyměnila za akryl. Když se mi nějak podařilo udělat podmalbu, dala jsem se do rýsování sítí krychlí. Bohužel se mi podařilo špatně spojit dvě tečky, jedna byla správná - předkreslená - ale druhá byla nějaký flíček nebo smít­ ko. Měla jsem tedy jednu čáru, která byla úplně špatně a všechno mi kazi­ la. Vygumovat to nešlo, přemalovávat se mi to nechtělo, moc jsem nevěřila v úspěch. Nakonec jsem tu zelenou podmalbu přemalovala na černo, a dala se raději do malování jiného (bílé­ho) obrazu. U něj s podkladem problém nebyl, na bílé se toho nedá tolik zkazit. Na přenesení tvarů na plátno jsem použila šablonu, ve které byly propíchnuté dírky a  vyznačila jsem tudíž jen nejmenší možný počet bodů, který byl nutný. Při lepení pásek jsem postupně nacházela ten správný postup, aby mi pod ní co nejméně pro­ tékala barva. Pak mne čekalo to samé na černém podkladě. Po uplynulém týdnu jsem si připadala jako vítěz. Mimo jiné i nad sebou. Líbilo se to. Byla otázka, jak dál. K. na konzultaci mluvil o více vrstvách, utkvělo mi to v paměti a nakonec se z této myšlenky vyvinulo otáčení o 180˚. Můžete si to představit tak, že se vezme papír, na který se narýsují tvary hexomin, ty se vyříznou a pak se tato šablona položí na 2  BLAKE, W. Tygře, tygře žhavě žhneš, str. 42.

původní plátno otočená o 180˚. Vznikne z ní tak další vrstva, která různě zakryje původní tvary. Tímto postupem vznikly u každé varianty (u bílé a černé) další tři obrazy.3 Po­sled­ní z nich vždy zopakoval vrstvu stejné barvy, zůstaly tedy pouze pozměněné barevné tvary na jednobarevném podkladě. Výběr barev byl jednou ze zásadních věcí, nad kterou jsem vždy dlouho přemýšlela. Na ma­lo­vá­ní jsem si pak většinou vyhradila víkend, kvůli dennímu světlu. Byl podzim a v průběhu týdne bývala po příchodu z práce tma. Při malování mě začalo zajímat, jak vypadají všechny tvary, které se skládají ze šesti čtverců. Odhadovala jsem jich několik desítek, ale přišlo mi nereálné zkusit všechny nakreslit. Buď bych na některý zapomněla, nebo bych jich měla více, protože bych si nevšimla, že některé jsou pouze otočením či překlopením jiných. Nabízela se možnost napsat si program, který by je hledal. Oprášila jsem znalosti Pascalu a po Vánocích začala psát program. Jako základní strukturu jsem použila matici 6 x 6, která byla vyplněna samými nulami. Nejprve program náhodně generoval tvary tzn. že do matice vpisoval postupně šest jedniček tak, aby spolu sousedily. Poté porovnával s pomocí jednotlivých symetrií čtverce4 tvar, který získal, s tvary již uloženými. Sice to byly krásné myšlenky, ale program nefun­ goval, Petr mi ho musel doladit. Našla jsem s jeho pomocí 35 různých tvarů, z toho je 11 těch, ze kterých lze složit krychli. Chtěla jsem všechny ty tvary namalovat. Vyřezala jsem je z tvr­ dého papíru a začala si z nich skládat. Úplně se nabízelo zkusit složit ob­ délník o hranách 14 a 15 čtverců.5 Skládala jsem a skládala, ale nešlo to. Každopádně to byla skvělá zábava, kterou jsem bavila i své blízké, když jsem je nutila skládat se mnou. Podařilo se mi složit tvar, který se blížil tomu vysněnému, jen z něho jeden čtverec přesahoval a tudíž i jeden chyběl. Věřila jsem, že se mi nakonec podaří obdélník složit. Petr navrhoval řešení pomocí formule výrokové logiky. Vzpomněla jsem si na to, jak nám na přednášce z logiky ukazovali formuli, pomocí 3  Hexomina 1 (str. 6), Hexomina 2 (str. 8). 4  Čtverec má celkem osm symetriíí: otočení o 90˚, 180˚, 270˚ a 360˚ (což je identické zo­ brazení), překlopení podél vodorovné a svislé osy a překlopení podél každé z úhlopříček. Tyto symetrie tvoří tzv. dihedrální grupu čtverce. 5  Hexomin je 35, každé má šest čtverců, celkem máme tedy 210 čtverců. Číslo 210 je součinem čísel 14 a 15.

7

Hexomina 2, cyklus 4 obrazů, akryl na plátně, 60 x 85 cm, 2010 8

které lze řešit sudoku, tak by to asi bylo něco podobného. Pár dní poté mi Petr poslal odkaz na článek Donalda Knutha,6 který se zabýval (mimo jiné) skládáním obdélníků ze tvarů, které jsou tvořeny pěti čtverci - tedy z  pentomin. Existuje algoritmus, pomocí kterého se tento problém dá řešit. Ale bylo by relativně náročné to použít pro „moje tvary”, bylo by totiž třeba vytvořit velkou matici7 a na tu následně aplikovat zmíněný al­ goritmus. Nakonec jsme se od Knuthova článku a pentomin na internetu pro­kli­ka­li až k hexominům. Takže jsem našla všechny tvary, které jsem předtím hledala pomocí programu. Stačilo vědět, jak se jmenují. Také jsem se dozvěděla, že můj vysněný obdélník nepůjde složit.8 Moc mě to bavilo, vymýšlení i realizace, všechno. Až mě překvapilo, kolik smyslu jsem v tom viděla. Bylo to moje dobrodružství. Smířila jsem se tedy s tím, co se mi podařilo složit. Hexomina na obrazech se skládala z čtverců o straně sedm cm. Spočítala jsem si tedy, že na svůj velký obraz potřebuji rám 105 x 105 cm. Protože jsem chtěla něco pořádného, objednala jsem si v truhlárně u nás ve vsi rám o hloubce čtyři cm. Byl opravdu těžký, měl pět kilo. Asi jsem to trochu přehnala, ale pracovalo se s ním nádherně. Malování jsem si naplánovala na dovolenou, kterou jsem si chtěla vzít v únoru poté, co budu mít všechno hotové ve škole. Koupila jsem si krásné hrubé plátno. Při napínání ale nastal prob­ lém, bylo tak hrubé a pevné, že mi nešlo napnout. Došla jsem k závěru, že je to marné a že na to opravdu nemám sílu, bohužel. Mamka mi nabídla 6  KNUTH, D. Dancing links. 7  Pro představu: matice pro pentomina by měla 1568 řádků a 72 sloupců, matice pro hexomina by měla zřejmě výrazně větší počet řádků a 245 sloupců (srov. KNUTH, D. Dancing links, str. 3). 8  Dovolte mi zde načrtnout hlavní myšlenku důkazu tohoto tvrzení. Hexomin je celkem 35, každé se skládá ze šesti čtverců, to je celkem 210 čtverců. Představte si desku (ať už čtvercového nebo obdélníkového tvaru) se šachovnicovým vzorem. Budeme na ni pokládat hexomina. Jedenáct z pětatřiceti hexomin zakryje sudý počet černých čtverců. Zbývajících 24 hexomin zakryje lichý počet černých čtverců. Celkový počet zakrytých černých čtverců je tedy sudé číslo (11 x sudé číslo = sudé číslo, 24 x liché číslo = sudé číslo, součet dvou sudých čísel je opět sudé číslo). Jenže naše šachovnice má lichý počet černých i bílých čtverců (105 černých a 105 bílých), což je spor s tím, že počet zakrytých černých čtverců je sudé číslo. Obdélník ani čtverec tedy z hexomin nesložíme (srov. GOLOMB, S. W. Polyominoes: Puzzles, Patterns, Problems, and Packings, str. 10).

nové bavlněné prostěradlo, s díky jsem ho přijala. A byla to dobrá volba. Mělo hezky jemnou strukturu, takže se na něj velmi dobře lepila páska. Dala se přilepit tak, že perfektně přilnula a někdy skoro ani nešla odlepit. Ušetřila jsem si tak opravování nepravidelných a rozteklých linií. Rozložila jsem se s malováním na podlaze v pokoji. Začala jsem v so­ botu večer. Po několika liniích jsem pochopila, že to, co jsem si vymyslela, bude stát za to, ta práce i ten výsledek. V pondělí jsem obraz dokončila.9 Docela mě to zničilo. Nevím, jestli moje očekávání a těšení nebo obraz nebo dovolená. Asi všechno dohromady. Potom jsem byla nemocná a ležela dole v pokoji, kde byl obraz opřený o knihovnu. Dívala jsem se na něj a pořád jsem si ho prohlížela a pořád mne bavil.

9  Hexo 1 (str. 10).

9

Hexo 1, akryl na plátně, 105 x 105 cm, 2011 10

Hexomina 3, akryl na plátně, 85 x 120 cm, 2011 11

Model krychle, 2011 12

Velikonoce

„Začni od začátku“, řekl Král, „pokračuj až do konce a pak přestaň.“10

Vzala jsem si dva dny dovolené, už jsem ji potřebovala. Poslední dny v práci byly hektické. Přála jsem si takové Velikonoce, jaké jsem mívala poslední roky, proto ta dovolená. Je třeba být doma nejpozději ráno na Zelený čtvrtek. Doma právě začalo velké stěhování. V lednu umřela babička, o kte­ rou se naši starali. Teď po mnoha letech společného soužití byl čas a pros­ tor pro potřebné rekonstrukce - zejména výměnu podlah. Kuchyň jsem našla přestěhovanou v místnosti s kamny, kde mamka obvykle zavařuje a část byla taky na chodbě a v ložnici. V kuchyni byl na zemi čerstvý vlhký beton. Byla tam skvělá ozvěna. Udělala jsem toho hodně do školy. Nějak se to zlomilo. To napětí, že je toho všeho moc, a otázka „jak to všechno stihneš?“ najednou zmizely. Ulevilo se mi. Na stole stojícím uprostřed chodby jsem si namalovala krychli obalenou hexominy. Trochu jsem se ve svém náčrtku ztrácela, tak jsem poprosila mamku, jestli by nenašla nějakou kostku, se kterou si hrávají děti. Tu jsem polepila papírem a na druhý pokus se mi podařilo pokrýt její povrch hexominy.11 Použila jsem ta, ze kterých nelze složit krychli. Přibyl mi do malby prostor jako další téma. Měla jsem velkou chuť do malování. V truhlárně jsem si objednala úctyhodný počet rámů. Začalo se pomalu rýsovat téma na bakalářku.

10  CARROLL, L. Alenka v kraji divů a za zrcadlem, str. 87. 11  Model krychle (str. 12).

13

Krychle 1 - přední stěny, akryl na plátně, 100 x 100 cm, 2011 14

Začátek

„Pochybuju, že je svět kulatej, spíš je to krychle, co říkáš?“ Maminka pod přívalem nekonečných a nezodpověditelných Aliciných otázek rezignovala; vždycky se na ni podívala přes brýle, vzdychla si, položila Alici ruku na rameno a řekla: „Jednou to pochopíš.“12

Měla jsem ještě ze zimy jeden metrový čtvercový rám. Na něj jsem namalovala nedávno vymyšlenou krychli - pouze jsem černými linkami naznačila okraje hexomin. A to jenom na třech viditelných stěnách, jako by krychle byla neprůhledná.13 Rozhodla jsem se pro okraje široké 5 cm, dolní ještě o 1 cm širší a horní zase užší. Vyšlo mi, že hrana krychle potom bude cca 66,5 cm. K zobrazení jsem použila volné rovnoběžné promítání. Trochu jsem to přemyslela, linky ubíhající dozadu jsem udělala užší, nebylo to ale ono, tak jsem je z každé strany zvětšila o milimetr. Všechny linky jsou široké 0,7 cm. Je to stejná šířka jako na obraze se všemi he­xo­ mi­ny.14 Tam jsem ji zvolila jako desetinu z délky hrany čtverců tvořících základní síť. Obraz postupně vystřídal různá místa v obýváku, dokud jsem se nerozhodla, že zůstane, jak je. Při jeho každodenním pozorování se postupně rozvíjely další nápady.

12  FULGHUM, R. Třetí přání 2: zbytek příběhu (skoro), str. 137. 13  Krychle 1 - přední stěny (str. 14). 14  Hexo 1 (str. 10).

15

Krychle 1, akryl na plátně, 100 x 100 cm, 2011 16



Dovolená

„Když si to můžu vymyslet, dokážu to pak taky odžít?“

15

V úterý jsem se stavila ve škole kvůli posledním zápočtům. Ve středu jsem udělala velký nákup ve výtvarných potřebách. A ve čtvrtek jsem odjela domů. V pátek večer jsem naposled přečetla pracovní maily a nastavila si automatickou odpověď v nepřítomnosti. Měla jsem pořádně těžkou krosnu. Po Brně mi s ní pomohl Petr. Jela jsem neobvykle vlakem, na autobus jsem se zrovna necítila. Po­pro­ si­la jsem taťku o odvoz z Kostelce. Využil té cesty k tomu, že koupil malé slepice. Měli jsme jich plné auto a muselo se kvůli nim větrat a autem úplně profukovalo. Seděly úplně tiše. Na dovolenou jsem se těšila, ale i jsem se jí bála. Těšila jsem se, protože jsem už byla unavená z práce i ze skončeného semestru ve škole. Bála jsem se jí při vzpomínce na poslední delší dovolenou, kterou jsem měla v únoru. Mám čas na přemýšlení, čas na malování, mám velká očekávání a plány, ale v tom všem se někdy skrývají pasti. Nevím, co mě zachránilo. Ale dobře to dopadlo, pocit byl dobrý a za mnou byla vidět odvedená práce. Dva z obrazů jsem hodně přemalovávala - špatná podmalba, nemožný nápad... Ale moc jsem se nezlobila, jen tro­ chu, prostě jsem to předělala. To byl možná důvod pocitu spokojenosti, překonané překážky. Prvně jsem namalovala celou krychli pomocí černých linek. Tedy úplně se všemi liniemi, jako kdyby bylo skrz ni vidět.16 Šířka linek (0,7 cm) mi umožnila, že žádné hrany nesplynuly v jednu. Mezi těmi, které byly nejblíže, zůstala mezera 3 mm. Občas mi protekla barva pod páskou, ta nejhorší místa jsem spravila, ale drobnosti jsem nechala. Plátno je hrubší, může to tak být. Průběžné fotografování obrazu mi ukázalo další možnosti, jak by třeba šlo prostor naznačit pouze několika linkami. Další obraz, který jsem namalovala, byl barevný, potřebovala jsem něco barevného. Při nedávném focení obrazů z podzimu se mi tak líbi­ lo, že jsou barevné... Dovezla jsem si do Černíče pouze základní barvy, 15  FULGHUM, R. Třetí přání, str. 292. 16  Krychle 1 (str. 16).

protože jsem toho chtěla stěhovat co nejméně. Moc se mi líbily, a tak jsem každému hexo­minu na krychli přiřadila některou z nich. Obecně je třeba obarvovat graf17 čtyřmi barvami,18 potom se jednotlivé barvy navzájem nedotýkají. Ale mně nevadilo, že budu mít vedle sebe stejně obarvená he­ xo­mi­na. Při zobrazení obarvené krychle pomocí volného rovnoběžného promítání se hexomina různě překrývají, např. když žluté hexomino na přední stěně překrylo část červeného hexomina na zadní straně, tak vznikl oranžový útvar. Každý tvar, který byl na obraze celé krychle ohraničen černou linií, dostal přiřazenou nějakou barvu: žlutou, červenou, modrou, oranžovou, zelenou nebo fialovou. Namalovala jsem na bílé plátno jen ty žluté, červené a modré.19 Uvědomila jsem si díky tomu další možnosti své krychle: liniemi, které se různě kříží, se její plocha dělí na další útvary. Předtím jsem je neviděla. Dříve jsem krychli vnímala spíše prostorově, teď jsem si v ní našla schovanou plochu.

17  Plochu s hexominy lze jednoduše převést na rovinný graf: uzly reprezentují hexomi­ na a hrany spojující dva uzly vyjadřují to, že příslušná hexomina spolu sousedí. 18  Věta o čtyřech barvách říká, že každý rovinný graf lze obarvit čtyřmi barvami. Obar­ vením se jednoduše řečeno myslí, že se vrcholům přiřadí barvy tak, že sousedící vrcholy mají odlišnou barvu. Otázka, jaký nejmenší počet barev je nutný k obarvení obecného grafu, byla dlouho otevřená. To, že stačí pět barev, není těžké dokázat. Ale věta o čtyřech barvách byla dokázána až v roce 1976 americkými matematiky Kennethem Appelem a Wolfgangem Hakenem, a to s pomocí počítače. Důkaz není z důvodu využití počítače a jeho „hrubé síly“ dodnes některými matematiky akceptován (srov. WEISSTEIN, E. W. Four-Color Theorem). 19  Krychle 1 - 135 (str. 18).

17

Krychle 1 - 135, akryl na plátně, 100 x 100 cm, 2011 18

Krychle 1 - 246, akryl na plátně, 100 x 100 cm, 2011 19

Krychle 1 - 146, akryl na plátně, 100 x 100 cm, 2011 20

Kombinace bez opakování Spočítala jsem, že obrazů s částečně obarvenou krychlí může být celkem dvacet. Mám totiž šest barev: žlutou, červenou, modrou, oranžovou, zelenou a fialovou. Na první obraz jsem vybrala tři z nich: žlutou, červenou a modrou.20 Na další jsem použila oranžovou, zelenou a fialovou,21 ale při jejich míchání jsem tak dlouho hledala ten správný odstín, až vznikly trochu jiné barvy. Budu vždy vybírat trojici barev nebo spíše tři množiny ploch, kde každá množina je určena konkrétní barvou.22 Barvy na hotových obrazech ve mně vzbuzují další asociace a příště se asi z fialové stane růžová, ale ta fialová stejně moc fialová nebyla. Jsou to kombinace bez opakování a šest nad třemi je dvacet. To je hodně. To je dobře.

20  Krychle 1 - 135 (str. 18). 21  Krychle 1 - 246 (str. 19). 22  Později jsem v rámci této série namalovala další obrazy: Krychle 1 - 146 (str. 20), Krychle 1 - 256 (str. 22), Krychle 1 - 145 (str. 23).

21

Krychle 1 - 256, akryl na plátně, 100 x 100 cm, 2011 22

Krychle 1 - 145, akryl na plátně, 100 x 100 cm, 2011 23

Krychle 1 - zadní stěny, akryl na plátně, 100 x 100 cm, 2011 24

Těším se

Bylo to moc dobré (chutnalo to jako třešňový koláč, krém, ananas, pečený krocan, karamel a topinky s máslem dohromady) a za chvilku to měla v sobě.23

Dala jsem si dva týdny dovolenou od malování, dovolenou na přemýšlení nad tím, co už je, a nad tím, co se chystá. Byla jsem v Brně, hodně v práci a potom jsem měla volno, upekla jsem cuketovou buchtu, chodili jsme s Petrem běhat, viděla jsem všechny díly Bournea, těšila jsem se na krychli a  na malování, bolela mne pořád ruka, umyla jsem okna, byla jsem na Velehradě a bylo tam moc dobře. Vzpomněla jsem si, jak jsem si loni koupila skate, koupila jsem si nové šaty, snědla jsem hodně zmrzliny, četla jsem si a zmokla jsem, hledala jsem byt, odpočívala jsem. Těším se, pořád na něco.

23  CARROLL, L. Alenka v kraji divů a za zrcadlem, str. 13.

Další Po čtrnácti dnech zase doma. Čekalo na mě plátno nachystané od minule. Plán byl jasný, potřebovala jsem namalovat zadní - schované stěny krychle,24 abych je více poznala a mohla dál přemýšlet. Namalovala jsem celý obraz během soboty. Obrazy s linkami jsou namalované rychleji než ty s plochami, nanáší se méně vrstev a barva na nezaschnutých linkách moc nepřekáží v lepení dalších pásek. Obraz se mi líbil. Snad víc než ten druhý, co k němu patří - ten s předními stěnami krychle. V neděli jsem napnula plátna na příště. Při malování jsem měla celý víkend společnost: Verunka a Daneček obsadili volné stoličky a dívali se, jak maluju.

24  Krychle 1 - zadní stěny (str. 24).

25

Krychle, dřevo, 82 x 82 x 82 cm, 2011 26

Prostor Na výstavě v Moravské galerii jsem viděla fotografie Dalibora Chatrného. Pracoval se stíny objektu – konkrétně se stíny krychle, která ale neměla všechny hrany. Na některých fotografiích byly hrany dotvářeny právě stíny a na jiných zase stíny tvar deformovaly. Zatoužila jsem mít svoji krychli také velkou a trojrozměrnou, moci si na ni sáhnout, podívat se na ni pod jiným úhlem. Měla jsem pouze ma­ lou krychličku obalenou papírem a pomalovanou, to mi přestalo stačit. Šla jsem se podívat do obchodu, jaké mají špalíky. Líbil se mi rozměr 2 x 2 x 90 cm. Z toho nakonec vyplynula délka hrany 82 cm. Takový drobeček. Když jsem jela na víkend domů, tak jsem si koupila všechny špalíčky, co měli v obchodě, bylo jich pouze devět. Chtěla jsem všechno nařezat a po­sklá­dat sama. Doma mi to vymlouvali. K. mi také jemně naznačil, že to asi není nejlepší nápad. Měli pravdu. Vyrobila jsem tedy docela přehledný model i návod a šla s tím do truhlárny. Vypadalo, že to bude hned. Šla jsem se po dvou dnech ptát, ale nebylo to ještě. Nechvátala jsem na to, ale nemohla jsem se dočkat. Z Brna jsem potom mamce několikrát volala, jestli už je krych­ le doma. Byla až po týdnu. V pátek jsem přijela domů a šla ji hledat do garáže. Neprošla totiž normálními dveřmi. Byla krásná. Měla jsem z ní radost. Vynesla jsem si ji před garáž a prohlížela jsem si ji.25

25  Krychle (str. 26).

27

Hexo 2, akryl na plátně, 105 x 105 cm, 2011 28

Přesně to jsem chtěla V pondělí jsem se stavila ve škole za K. Chtěla jsem mu ukázat kry­ chli a obrazy. Líbily se. Byl to zajímavý rozhovor. Zmínil se o tom, že tvary v krychli jsou jako linky v prostoru. Vzala jsem si pak náčrtek k obrazu se všemi hexominy a nakreslila do jejich obrysů kostřičky - pospojovala jsem středy čtverců. Pár dní poté jsem to přenesla na plátno.26 Konečně mám pokračování k mému nejmilejšímu obrazu. To jsem dlouho chtěla. Měla jsem kromě víkendu také dva dny dovolené. Někdy je potřeba jít k zubařce, uklidit si v pokoji, věnovat se trošku svým stromům na za­ hrád­ce i přesadit své milé sukulenty... Dlouho odkládané věci - a nejen tyto. Když jsem před pár lety končila bakalářské studium matematiky, tak to pro mě bylo docela náročné období. Bylo toho všeho hodně. Dodnes považuji za zázrak, že jsem udělala státnice z ekonomie (ještě pár týdnů potom mi šel mráz po zádech při pouhé vzpomínce...malá noční můra...). Poté jsem se až do poslední chvíle přehrabovala v bakalářce. Jednu zkoušku jsem trochu zabalila, a tudíž neudělala. Prostě byly lepší věci než se učit – třeba protrhávat mrkev na poli nebo si přešívat sukni. Obhajoba byla taky kapitola sama pro sebe. Bezproblémové studium se ke konci hodně pokazilo. Až státnice z matematiky byly fajn. Byla to lekce... Času bylo málo, jeho nedostatek jsem řešila tím, že jsem si psala seznam věcí, které je potřeba udělat, ale teď to ještě nejde. O prázdninách mne čekala po­psaná A4. Postupně jsem úkoly škrtala, škrtání mám moc ráda. Seznam se zkrátil. Po prázdninách jsem to, co bylo aktuální, přepsala na nový papír, z něho ještě pár věcí odškrtala a potom jsem ho buď za­ hodila, nebo ztratila, a tak bylo hotovo. Po magisterských státnicích jsem asi podobný seznam neměla, na žádný si nevzpomínám, možná jsem už neměla čas na jeho vytváření. Dnes také čas od času nějaký seznam vytvořím, ale jen krátký. Dlouhý bych snad nikdy neodškrtala.

26  Hexo 2 (str. 28).

Pokaždé stejně Začne to vždycky stejně - prohlédnutím nachystaného plátna, plát­ na s podmalbou a s tužkou vyznačenými body. A pak se do toho pustím, snažím se, postupuji systematicky a skoro bez přestávek. Nalepení pásek, vybarvení a stržení. Chvíle překvapení. Občas musím nechat všechno zaschnout, plánované linky se kříží s těmi, které jsou ještě mokré, anebo je třeba další vrstva barvy. Nejlepší je odejít co nejdál, jít něco dělat, nebo si číst. Jinak to uspěchám a někdy pokazím a přidělám si práci. Učím se čekat a hledat správnou chvíli. Před posledními linkami trochu váhám, těžko se mi zvedá od knížky, chodím okolo obrazu a prohlížím si ho. A pak ho začnu dokončovat. Vi­ dím, že už to bude, pracuji rychleji, říkám si: nechvátej. Kontroluji na­ lepené pásky, co kdybych ty poslední nalepila hůř? A pak je strhnu. Dívám se jen chvíli a odcházím, už není můj, je hotový.

29

Krychle s hexominy, akryl na dřevě, 35 kusů, 4,5 x 4,5 x 4,5 cm, 2011 30

Další výlet do prostoru Z toho, že jsem hexominům domalovala kostřičky, najednou vznikl další nápad na objekt. Vrátit se s těmito transformovanými tvary do pros­ toru. Když jsem v pátek přijela domů, tak jsem prohledala krabici s  hračkami a našla různé dřevěné krychle. Našla jsem dokonce i ty, se kterými si hrály moje sestry a já, když jsme ještě byly malé. Ty mi bylo líto po­malovat. Byly tam ale i jiné - novější. Mezi nimi byly takové krásné o hraně 4,5 cm. Dvě jsem si vzala. Natřela jsem je bílou barvou. A potom jsem jim začala postupně domalovávat černé čárky - jejich kostřičky. Hrozně moc se mi to líbilo už od první namalované linky. Když byly v neděli úplně hotové, tak jsem si je nadšeně ze všech stran prohlížela. Sbalila jsem je s sebou do Brna, chtěla jsem je mít u sebe. Povezu je na víkend zase nazpátek, ale to nevadí. O dovolené přibyly další malé pomalované krychle, mám jich teď celkem jedenáct. Chtěla jsem je vyfotit, když byly hotové, tak jsem je skládala a sklá­ da­la různě na sebe a vedle sebe až jsem zapomněla na focení... Později jsem použila i ta hexomina, ze kterých nelze složit krychli. Lišily se od těch předchozích tím, že měly stěny, přes které nevedly linky, ani na nich žádné nekončily. Ale byly to zajímavé tvary. Jediné, co mě tro­ chu mrzelo, bylo to, že se mi vytratila jednoznačnost. Některé pomalované krychle jsou stejné, přestože výchozí tvary byly rozdílné.

31

Hexo 2 - 1, akryl na plátně, 105 x 105 cm, 2011 32

Náhodný výběr V týdnu jsem Petrovi na obědě povídala o tom, co budu o víkendu malovat. Mluvila jsem o tom, že změna hexomin v linky je možná ces­ tou k tomu, jak se dostat k barvě v tomto obrazu. V těch linkách si třeba troufnu na pár barev, ale obarvit plochy hexomin, do toho se mi nechtělo. Petr zmínil možnost náhodného výběru, dal by se tím snížit počet tvarů nebo pozměnit tvar hexomin, což by se mi mohlo hodit. Rozhodla jsem se jeho nápad vyzkoušet na obraze s linkami.27 Pláno­ vala jsem vybrat z každého hexomina jeden čtverec a na obraz potom na­ kreslit pouze útvary, které se nacházejí v daných čtvercích. Na generování náhodných čísel jsem použila jako obvykle Pascal. Obraz vypadá hezky – líbí se mi to prázdno a prostor v něm, velká bílá plocha a 35 černých malých tvarů.28 Obraz by mohl mít ještě pokračování: na dalším budou vybrány vždy dva čtverce z každého hexomina, na dalším tři čtverce a tak dále... Už na to mám odpovídající řady čísel a náčrtky. Vznikla by tak řada obrazů, na kterých se bude postupně zaplňovat plocha, bude se to jakoby pohybovat, postupně zarůstat.

27  Hexo 2 (str. 28). 28  Hexo 2 - 1 (str. 32).

Když jsem si večer čistila zuby... ...tak mne napadlo, jak by šlo vyřešit protékající barvu pod pás­kou. Pokud chci mít např. na bílé ploše černý tvar, tak po ohraničení jeho obrysu páskami jej nejprve přetřu bílou barvou. Teprve po jejím za­schnu­tí použiji černou barvu. Pod páskou proteče pouze bílá barva (která splyne s pod­ kladem), zalepí případné mezery mezi podkladem a páskou a  výsledný tvar namalovaný černou barvou má ostré nerozpité hrany. Asi jsem objevila objevené. Funguje to. Mám z toho radost. Asi budu předělávat.

33

Hexo 3 - 1, akryl na plátně, 105 x 105 cm, 2011 34

Ateliér Kde malovat? To je někdy zajímavá otázka. Dokud jsem se vešla na stůl, tak to bylo docela jednoduché. Pak přestal stačit i největší stůl, který byl doma k dispozici. Vyzkoušela jsem stojan po svojí sestře, ale nevyhovoval mi, tak jsem ho zase uklidila. Nejvíce místa je samozřejmě na podlaze, takže jsem vždycky našla nějaké místo, kde by to nemuseli všichni přeskakovat, a to jsem si zabrala. Většinou jsem si na zem nalepila balicí papír nebo jsem na ni položila sololitovou desku. Seškrabávat akry­ lovou barvu nebo šeps z podlahy není žádná sranda, občas to však bylo nutné. Když jsem několik hodin dřepěla u obrazu a lepila pásky a vybar­ vovala, tak jsem se pak navečer těžko zvedala a říkala jsem si, jestli mi půjde dneska vůbec běhat. Nakonec jsem při malování vždy raději opřela obraz o zeď, což bylo mnohem pohodlnější. Letos v létě jsem si dočasně zařídila ateliér doma v prázdné míst­ nosti vedle kuchyně. Skoro každý víkend jsem jezdila domů. Mám to tam moc ráda. A čekaly tam na mě nedodělané obrazy. Tím časem stráveným doma, možností malovat, mít čas pro sebe a být sama, jsem měla pocit, že mám prázdniny i přesto, že jsem obvykle trávila v práci čtyři a půl dne každý týden. S malováním v Brně to bylo vždy trochu horší - v pokojích nebo by­ tech, kde jsem bydlela, bylo méně místa než doma. Ze začátku jsem to vždy nějak překousla a obětovala příjemný pocit, že mám aspoň trochu u­kli­ze­ no. Nebyla jiná možnost. Ale časem to bylo pro mě čím dál náročnější. Když jsem potřebovala donést do školy obrazy, které vznikly ke zkoušce z  malby, tak mi to bylo prvně líto - dělaly mi společnost. Když potom zůstaly na měsíc ve škole, tak jsem nakonec ocenila to, že když si chci vzít ze skříňky ponožky, tak nemusím nejprve odendat obraz, abych se do ní vůbec dostala. Když se vrátily ze školy, tak jeden velký úklid a přerovnání věcí problém načas vyřešily. Bylo mi jasné, že potřebuju ateliér. Ten doma byl jen na chvíli, čekalo se, až se vybrousí parkety v pokoji a pak bude velké stěhování a z mého ateliéru se stane ložnice a v pokoji zůstane obývák. Jenže ateliér jsem nějak nenašla, a tak jsem se z ložnice odstěhovala do obýváku. Zatím se mi tam líbí, je tam hodně světla i hodně místa. Tak uvidím, co bude dál. 35

Hexo 3, akryl na plátně, 105 x 105 cm, 2011 36

Konečně barva Náhodná čísla mi posloužila také pro obarvení kostřiček hexomin. Vybrala jsem jen tři barvy – žlutou, červenou a modrou. Začala jsem tím „nejřidším“ obrazem.29 Chtěla jsem snadno a rychle ověřit novou techniku, nechtělo se mi do něčeho velkého. Neměla jsem na to sílu. K tomu se přidala navíc bolavá ruka a potom i rameno. Obraz se povedl. A díky tomu vznikl po pár týdnech i obraz, kde jsou obarvené celé kostřičky.30 Je pro mě výhoda, že mám dopředu vymyšlené, co bych mohla ma­ lo­vat. Potom mohu bez ohledu na náladu trochu mechanicky re­a­li­zo­vat svoje nápady. Při nějaké horší náladě a větší únavě z nich vybírám nej­pr­ve ty obrazy, které jsou skoro „prázdné“. Jsou brzo hotové, a to na mě působí optimisticky. Vidím potom za sebou odvedenou práci, což je hezký pocit. Celé září stálo za to: začal semestr a já jsem viděla, že budu muset dělat i jiné věci než jen malovat. To mě zklamalo. Do školy jsem se původně moc těšila, začala jsem zároveň chodit méně do práce, znamenalo to tro­ chu více svobody. Ale zároveň takové rozdvojení. Někdy přemýšlím, jaké by bylo chodit jen do školy. To bych přece měla tolik času… Nevím, jestli bych ho potom dokázala využít. Někdy je asi snazší zorganizovat ten „nedostatek“ času, než jeho nadbytek.

29  Hexo 3 - 1 (str. 34). 30  Hexo 3 (str. 36).

37

Hexomina 4, akryl na plátně, 60 x 85 cm, 2011

38

Nemoc

Každý den odpoledne si zdřímni.

31

Když jsem jela v pondělí autobusem do Brna, tak jsem už tušila, že budu nemocná. Zůstala jsem ještě den a něco v Brně. Ten první den jsem skoro celý prospala. A pak jsem se přesunula domů, potřebovala jsem neschopenku, a obvodního lékaře mám v Telči. Doma jsem dál dospávala minulé týdny a četla si a přemýšlela. Došla jsem k závěru, že jsem nemocná stejně jen kvůli tomu, že jsem přepracovaná. Minulý víkend jsem totiž měla hodně nabitý. Všechno jsem splnila, mohla jsem si to odškrtat v diáři, ale dobré to nebylo. Viděla jsem, že to takhle nemůžu dál dělat. Nebyl to jediný takový víkend v poslední době a pracovní týdny nejsou o nic lepší.

31  FULGHUM, R. Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce, str. 14.

Už jsem to pochopila Už vím, že nikdy nestihnu namalovat všechno, co bych chtěla.

39

Stíny krychle, dřevo, 28,7 x 28,7 x 28,7 cm, 2011 40

Dovolená

„...nenechej si prací zkazit dovolenou...“32

Vybrala jsem si v listopadu další týden dovolené. Ve čtvrtek byl státní svátek, tak mi odpadla škola. Plán na dovolenou byl jednoduchý - jít na výlet a namalovat jeden obraz. Obraz byl menší než obvykle, ale barevnější.33 Výlet byl docela velký. Potřebovala jsem v Telči vyřídit něco ve sklenářství, vlak domů mi potom jel až za dvě hodiny, nechtělo se mi na něj čekat, a tak jsem se vydala pěšky domů. Vzala jsem to trochu oklikou přes Kostelní Myslovou. Bylo krásně, mrzlo a svítilo sluníčko. Díky krásnému počasí se mi podařilo nafotit stíny krychle,34 slepila jsem si na to její malý a lehký model. Postupně jsme s mamkou, která mi pomáhala, za těch pár dní vyzkoušely různé zdi a různou denní dobu. Mám spoustu krásných fotek. Čekala jsem od toho hodně. Nové nasměrování. Nedávno jsem totiž celý večer seděla v Brně u počítače a otevřela si fotky obrazů, poskládala je vedle sebe na plochu a přemýšlela, jestli se to vyvíjí správně a co bude dál. Byla jsem trochu zklamaná, viděla jsem, že pár obrazů je slabších než ostatní. A tak jsem přerušila malování, slepila krychli a vložila do ní hodně naděje. Zatím z toho však nic není, je to úplně jiné než moje malba. Váhám, zda to do ní vůbec převádět. Nový námět asi nestačí, bude to chtít i nový přístup - zase se něco naučit.

32  MIDI LIDI. Na co nesmíš zapomenout. 33  Hexomina 4 (str. 38). 34  Stíny krychle (str. 40).

41

Krychle 2, akryl na plátně, 100 x 100 cm, 2011 42

Vánoce

Říkal tomu „čas zdi“.35

Před Vánocemi jsem chytila střevní chřipku, zvracela jsem a měla jsem horečku. Porušila jsem zásadu, že na stonání se nevybírá dovolená. Dovolená je přece na odpočívání, ne na stonání. Ale byla jsem tak zničená, že mi přišlo nemožné sehnat do Vánoc neschopenku. Zůstala jsem doma až do Nového roku, četla jsem si, dospávala po­ sled­ní týdny, malovala jsem. Chodila jsem běhat, jednou jsem se trefila dokonce na sněhovou vánici. Musela jsem na obraze36 všechno dopředu narýsovat, už to bez toho nešlo, ztratila bych se ve svých tečkách a značkách. Rozšířila jsem také linky a narazila na to, že nemůžu použít stejný postup jako předtím. Přistoupila jsem k tomu jako k ploše a volnému rovnoběžnému promítání zároveň, což je (trochu) neslučitelné. Chtěla jsem všechny linky stejně široké, jenže ohyby na hranách pak (logicky) nevycházely, jak bych chtěla. Vždycky, když jsem narazila na špatný ohyb a narýsovala jsem ho, tak jsem se zara­ zila, odešla jsem od obrazu a přemýšlela, jak moc to vadí. Vždycky jsem se však vrátila. Musím se snažit to domýšlet – alespoň tam, pokud to umím. Mám radost, mám všechno krásně rovné a přesné. Ono to asi není to nejdůležitější, ale občas se mi to strašně líbí, a jindy si zase říkám, nepřeháněj to. Namalovala jsem jen jeden obraz a jeden začala.37 Nevadilo to, stačilo to, bylo to akorát. Silnější linky jsou zase takové jiné.

35  FULGHUM, R. Drž mě pevně, miluj mě zlehka: Příběhy z tančírny Century, str. 26. 36  Krychle 2 (str. 42). 37 Krychle 3 (str. 44) - obraz vznikl na základě toho, jak jsem poskládala Krychle s  hexominy (str. 30) - fotografie vlevo nahoře. Má ještě další pokračování - Krychle 3 - růžová (str. 45).

43

Krychle 3, akryl na plátně, 100 x 100 cm, 2011 - 2012 44

Krychle 3 - růžová, akryl na plátně, 100 x 100 cm, 2012 45

Krychle 4, akryl na plátně, 100 x 100 cm, 2012 46

Uvnitř Zatím byly všechny krychle jen obalené a omotané, ale co ten pros­ tor uvnitř? Přemýšlela jsem nad ním a najednou tu bylo řešení. Neexistují totiž jen hexomina, ale také hexacube. Malé krychličky - pouze o hraně 2 cm - jsem obarvila barvami, vždy šest mělo stejnou barvu. Pak jsem z nich složila krychli:38 měla výstupek, dvě krychličky mi přebývaly.39 Nevadí. Už jsem byla uvnitř a výsledná kry­ chle byla na plátně40 menší než všechny ty předchozí. Mohlo by být něco dalšího ještě více uvnitř?

38  Krychle - model (str. 49). 39  Pro všímavé čtenáře: na fotografování jsem zmíněné dvě přebývající krychle odstra­ nila, na obraze je ale najdete. Malá nápověda: mají světle růžovou barvu. 40  Krychle 4 (str. 46).

47

Hexo 4, akryl na plátně, 105 x 105 cm, 2012 48

Krychle - model, akryl na dřevě, 8 x 8 x 8 cm, 2012 49

Hexo 1 - černá, akryl na plátně, 105 x 105 cm, 2012 50

Konečně! Hurá? Mám ateliér. V pondělí podepíšu smlouvu, dostanu klíče a nastěhuji se. Mám taky seznam všeho, co tam potřebuji mít. Dneska jsem už podle něj byla nakupovat. Je dlouhý. Opravdu. Skoro jako kdybych se stěhovala. Opravdu ty všechny věci potřebuji? Možná je to jen takový rituál, chystání se na něco, na změnu. Hodně nad tím přemýšlím. Půjde mi tam malovat? Nebude mi tam smutno? Smutno po čem? Hodně se těším, a trochu bojím. Pondělní pocity byly smíšené. Únava, bolavá ruka, připadala jsem si jako stěhovák, ale stále je tu zbytek nadšení. V úterý jsem tam zamířila rovnou ze školy. Opravdu jsem takový samotář, jako jsem si vždycky myslela? Po utření vnitřku skříně (na první pohled čisté) byl hadr úplně černý. Nevěř všemu, co vidíš.41 Nevěřím, neu­ mím. První napnuté a našepsované plátno. Ve čtvrtek jsem se probudila s bolením v krku. Samozřejmě, že to mám z nevyspání a z únavy a taky z ateliéru. Ale vyhradila jsem si od­ poledne na to, že se tam stavím, začnu dělat podmalby a douklízím. Nelí­ bilo se mi být tam až do večera, když už se stmívalo. Bála jsem se tam. Shr­ nula jsem si to pro sebe tak, že je dobře, že mám skladiště. Když tam nic nemaluju, tak prostě nenamaluju. Co nadělám. A když se mi tam nelíbí za tmy, tak tam za tmy nebudu, je to přece jednoduché. Pocit na konci týdne byl rozpačitý, nachlazení mi nepřidalo. Nic mi však nebránilo v přestěhování obrazů. Objednala jsem si roli bublinkové fólie (která stihla i přes sněhovou kalamitu dorazit) a využila toho, že naši známí, kteří mají větší auto, jeli další týden do Brna. A tak jsem o víkendu balila několik hodin obrazy. Bylo mi trochu líto, že už tady doma nebudu malovat. Musím v tom ale mít trochu pořádek. To stěhování není sranda. Obrazy se nakonec vešly všechny naráz. Další týden se stěhovala krychle. Všechno proběhlo hladce, oddechla jsem si. Na zvykání v ateliéru jsem si naplánovala obraz, o kterém jsem věděla, že ho budu malovat dlouho, také jsem se na něj už delší dobu chy­ stala. Je to takový návrat zpět, do loňského února. Jedná se o variantu 41  Parafráze Fulghumova „Nevěř všemu, co si myslíš.“ (FULGHUM, R. Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce, str. 10).

obrazu se všemi hexominy,42 liší se v podstatě jen technikou. Zatímco před rokem jsem na bílý podklad namalovala černé linky, teď na černou pod­ malbu maluji bílé tvary.43 Další středu jsem dokončila podmalbu a začala jsem první tvary. Obraz naplnil moje očekávání, pomohl mi. Strávila jsem v ateliéru potom část čtvrtku, páteční večer a sobotní dopoledne a najednou se mi tam skoro líbilo. Užívala jsem si nejprve ti­ cho, potom jsem si koupila rádio, abych měla změnu, když budu chtít něco poslouchat, a bylo to taky dobré. Uvědomila jsem si, jak je to krásné mít možnost si na čtyři hodiny někam zalézt, kde jsem sama, a jenom malovat.

42  Hexo 1 (str. 10). 43  Hexo 1 - černá (str. 50).

51

Hexo 2 - 2, akryl na plátně, 105 x 105 cm, 2012 52

Závěr Jak psát závěr, když mám pocit, že stojím teprve na začátku? Třeba je toto další úvod... Asi už maluji poslední obraz, který bude součástí této práce. Často se teď probírám hotovými obrazy nebo jejich fotografiemi. Vnímám ten neustálý vývoj tématu. Zároveň se momentálně v rámci jakési rekapitulace vracím zpět a realizuji některé starší náčrtky a myšlenky. Jak dlouho mi to vydrží? Třeba se zase objeví něco nového, co bude chtít svůj obraz. Skoro s každým obrazem vznikaly zároveň i návrhy na jeho další variace nebo rovnou na celou z něj vycházející sérii. Obrazy tvoří cestu a  jejich variace jsou odbočky. Někdy je třeba jít po cestě nebo dokonce běžet, a jindy se smíte nebo musíte zastavit a odbočit. V úvodu práce jsem se zmínila o prostoru jako o jednom z hlavních témat. Souvisejí s ním všechny namalované krychle. V rámci této práce jsem použila jen jeden z možných pohledů na krychli.44 Až později jsem zkoumala dalších několik pohledů, bylo to snazší díky modelu krychle, který jsem měla.45 Zjistila jsem, že jsem si náhodou vybrala jeden z těch zajímavějších. Všimněte si malého žlutého a modrého trojúhelníčku na obarvených krychlích.46 Takový hezký detail není pravidlem u všech pohledů. Později jsem na dalších modifikacích krychle47 vyzkoušela i silnější linky a v obrazech došlo k tomu, že některé linky splývaly. Další sérii tvoří obarvené krychle.48 Nastavila jsem si zde pevná pravidla, co se týče ploch, a volná pravidla vzhledem k barvě. Po pěti obrazech se tato série jakoby zasekla, přestože plány byly větší. Dnes zpětně přemýšlím nad tím, jestli jsem i barvy neměla stanovit dopředu, 44  Krychle má šest stěn, když si jednu z nich vybereme jako přední stěnu, tak ještě záleží na tom jakou stěnu zvolíme jako podstavu, máme vždy čtyři možnosti. Celkem je 24 možností jak zobrazit tu stejnou krychli pomocí volného rovnoběžného promítání. 45  Stíny krychle (str. 40). 46  Například na obraze Krychle 1 - 135 (str. 18). 47  Krychle 2 (str. 42), Krychle 3 (str. 44), Krychle 3 - růžová (str. 45), Krychle 4 (str. 46). 48 Krychle 1 - 135 (str. 18), Krychle 1 - 145 (str. 23), Krychle 1 - 146 (str. 20), Krychle 1 - 246 (str. 19), Krychle 1 - 256 (str. 22).

nebo jestli jsem neměla pracovat např. s odstíny šedé. Každopádně zůstává stále velká výzva: obarvit celou krychli.49 Tam bude třeba zvážit každou barvu. Dalším tématem se stal objekt - hexomino. Zpočátku byla hexomina ohraničena linkou, později se sama stala linkou. Nakonec jsem se vrá­ tila nazpět, ale zároveň jsem je úplně proměnila. Všechny fáze pro mě byly velmi zajímavé. První obraz byl zlomový50 - nasměroval mne. Možná mu přikládám příliš velký význam, ale mám ho ráda, snad nejraději. Na pokračování51 jsem čekala dlouho a byl to ten druh nápadu, o kterém hned víte, že je skvělý. Nemusí zrát a nemusíte čekat a obracet ho v myšlenkách pár měsíců. A nakonec jsem měla dost trpělivosti, abych se pustila do obrá­ cené verze prvního obrazu.52 Dále byl třeba dostatek času a také nějaké zkušenosti s technikou. Na čelním záběru obrazu není bohužel vidět jeho boční černý okraj, který je docela důležitým detailem. Uvědomila jsem si, jak odlišný postup dělá i odlišný obraz. I když je pravda, že to asi vnímám více, než nezávislý divák, mám totiž před očima jeho průběžné podoby. Při malbě obrazů s použitím náhodného výběru53 se objevilo další téma a to prázdný prostor resp. plocha. Jak namalovat skoro nic? Nevím to, i když bych to vědět chtěla. Někdy se na ten obraz dívám a přemýšlím, co by ještě šlo ubrat. Vím jen to, že ono „nic“ musí být namalované maximálně do­ko­na­le. Přimělo mne to ke zlepšení techniky. A ještě poslední zmínka o barvě - začala jsem obrazem, který měl bílý podklad a bílá nakonec až na několik výjimek54 přetrvala. Má to dva důvody. Prvním je, že počáteční malby v sobě měly výraznou příchuť ex­ perimentu, až později se mi již z náčrtku dařilo alespoň částečně předvídat výsledek. A bílá je vhodným - neutrálním - podkladem pro experimenty. Druhý důvod spočívá v tom, že jsem bílou barvu po několika opakováních začala vnímat jako sjednocující prvek celé série, a tak zůstala. Byl to krásný rok. Co víc k tomu říct? Asi bych to měla upřesnit: byl možná krátký, tolik jsem toho nestihla, některé příležitosti jsem pro­ 49  Podobnou výzvou je obarvená varianta obrazu Hexo 1 (str. 10). 50  Hexo 1 (str. 10). 51  Hexo 2 (str. 28), Hexo 3 (str. 36), Hexo 4 (str. 48). 52  Hexo 1 - černá (str. 50). 53  Hexo 2 - 1 (str. 32), Hexo 2 - 2 (str. 52), Hexo 3 - 1 (str. 34). 54  Hexomina 4 (str. 38), Krychle 3 - růžová (str. 45), Hexo 1 - černá (str. 50).

53

Focení krychle, Černíč, červenec 2011 54

marnila. A jiné jsem zase využila. Malování je jednou z nich. Když jsem loni doma stonala, tak se mě taťka opatrně zeptal, jestli to nemám z toho, že jsem si toho moc naložila. Já jsem klidně konstatovala, že to opravdu mám z toho a že to vím. Velikost nákladu se odvíjí zejména od úhlu pohledu... Jenže některé věci si nakládáme dobrovolně, protože se do nich zamilujeme. Právě tak to bylo s malováním. Stalo se pro mě krásným ostrůvkem klidu a samoty, ostrůvkem jistoty. Malování se pro mě stalo velkým dobrodružstvím a se­ berealizací.

55

Resumé V rámci této bakalářské práce vznikl soubor maleb a objektů. Základními motivy jsou krychle a také hexomina, což jsou tvary skláda­ jící se ze šesti čtverců. Dále se mou prací prolíná téma prostoru a různých možností jeho zobrazení. Doprovodný text zachycuje období, ve kterém obrazy vznikaly, a přibližuje proces mé tvorby. Summary For my bachelor’s thesis I created series of paintings and objects. Main themes are cube and hexominoes, which are shapes consisting of six squares. My work is also connected by theme of space and different possi­ bilities how to display it. The text captures period when they were created and shows process of my work.

Literatura BLAKE, W. Tygře, tygře žhavě žhneš. Praha: Dokořán, 2010. ISBN 978-80-7363-306-6. CARROLL, L. Alenka v kraji divů a za zrcadlem. Praha: Academia, 2010. ISBN 978-80200-1847-2. FULGHUM, R. Drž mě pevně, miluj mě zlehka: Příběhy z tančírny Century. Praha: Argo, 2011. ISBN 978-80-257-0484-4. FULGHUM, R. Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce. Pra­ ha: Argo, 2003. ISBN 978-80-7205-935. FULGHUM, R. Třetí přání. Praha: Argo, 2004. ISBN 80-7203-618-1. FULGHUM, R. Třetí přání 2: zbytek příběhu (skoro). Praha: Argo, 2005. ISBN 80-7203714-5. GAARLANDT, J. G. (ed.) Přervaný život: Deníky Etty Hillesum 1941–1943. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2005. ISBN 80-7192-912-3. GOLOMB, S. W. Polyominoes: Puzzles, Patterns, Problems, and Packings. Princeton (New Jersey, USA): Princeton University Press, 1996. ISBN 0-691-08573-0.

Elektronické zdroje KNUTH, D. Dancing links. [online]. 2000 [cit. 2012-01-26]. Dostupné z: http://arxiv. org/abs/cs/0011047 WEISSTEIN, E. W. Four-Color Theorem. In: Wolfram MathWorld [online]. [cit. 201203-02]. Dostupné z: http://mathworld.wolfram.com/Four-ColorTheorem.html

Texty písní MIDI LIDI. Na co nesmíš zapomenout. In: Operace kindigo! Brno: X Production, 2011.

56

Seznam obrazů, objektů a fotografií Praktická část bakalářské práce:

Ostatní obrazy a fotografie:

Hexo 1, akryl na plátně, 105 x 105 cm, 2011 (str. 10). Hexo 1 - černá, akryl na plátně, 105 x 105 cm, 2012 (str. 50). Hexo 2, akryl na plátně, 105 x 105 cm, 2011 (str. 28). Hexo 2 - 1, akryl na plátně, 105 x 105 cm, 2011 (str. 32). Hexo 2 - 2, akryl na plátně, 105 x 105 cm, 2012 (str. 52). Hexo 3, akryl na plátně, 105 x 105 cm, 2011 (str. 36). Hexo 3 - 1, akryl na plátně, 105 x 105 cm, 2011 (str. 34). Hexo 4, akryl na plátně, 105 x 105 cm, 2012 (str. 48). Hexomina 3, akryl na plátně, 85 x 120 cm, 2011 (str. 11). Hexomina 4, akryl na plátně, 60 x 85 cm, 2011 (str. 38). Krychle 1, akryl na plátně, 100 x 100 cm, 2011 (str. 16). Krychle 1 - přední stěny, akryl na plátně, 100 x 100 cm, 2011 (str. 14). Krychle 1 - zadní stěny, akryl na plátně, 100 x 100 cm, 2011 (str. 24). Krychle 1 - 135, akryl na plátně, 100 x 100 cm, 2011 (str. 18). Krychle 1 - 246, akryl na plátně, 100 x 100 cm, 2011 (str. 19). Krychle 1 - 146, akryl na plátně, 100 x 100 cm, 2011 (str. 20). Krychle 1 - 256, akryl na plátně, 100 x 100 cm, 2011 (str. 22). Krychle 1 - 145, akryl na plátně, 100 x 100 cm, 2011 (str. 23). Krychle 2, akryl na plátně, 100 x 100 cm, 2011 (str. 42). Krychle 3, akryl na plátně, 100 x 100 cm, 2011 - 2012 (str. 44). Krychle 3 - růžová, akryl na plátně, 100 x 100 cm, 2012 (str. 45). Krychle 4, akryl na plátně, 100 x 100 cm, 2012 (str. 46).

Hexomina 1, cyklus 4 obrazů, akryl na plátně, 60 x 85 cm, 2010 (str. 6). Hexomina 2, cyklus 4 obrazů, akryl na plátně, 60 x 85 cm, 2010 (str. 8). Focení obrazu, Černíč, červenec 2011 (str. 4). Focení krychle, Černíč, červenec 2011 (str. 54). Model krychle, 2011 (str. 12).

Krychle, dřevo, 82 x 82 x 82 cm, 2011 (str. 26). Krychle s hexominy, akryl na dřevě, 35 kusů, 4,5 x 4,5 x 4,5 cm, 2011 (str. 30). Krychle - model, akryl na dřevě, 8 x 8 x 8 cm, 2012 (str. 49). Stíny krychle, dřevo, 28,7 x 28,7 x 28,7 cm, 2011 (str. 40).

57