Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta. Katedra křesťanské sociální práce. Charitativní a sociální práce

Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta Katedra křesťanské sociální práce Charitativní a sociální práce

Denisa Kaňoková

Dopady alkoholismu u žen na jejich každodenní život Bakalářská práce

vedoucí práce: Mgr. Vladislava Závrská 2011

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem práci vypracovala samostatně a že jsem všechny použité informační zdroje uvedla v seznamu literatury.

V Olomouci dne 2. 5. 2011

…………………………… Denisa Kaňoková

Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce paní Mgr. Vladislavě Závrské za odbornou pomoc, vstřícnost, cenné rady a podporu při vedení mé práce. Také bych chtěla poděkovat své rodině, která byla pro mě velkou oporou během celého studia.

Motto: „Na cestách životem, zeměmi a kraji, nalezl jsem zemi nad míru podivnou, tam totiž, a to bylo podivné, lidé požívají jed. Viděl jsem tam zvláštní továrny, které vyrábějí jed. Viděl jsem tam zvláštní továrny, které vyrábějí jed ve velkém a zvláštní zase závody menší, kde se tento jed prodával v malém a hned zase užíval. Jak jinde kupci mají nápisy: Zde se prodává cukr, káva atd. V té zemi vidíte nápisy! Zde si může člověk lacino koupit nedokrevnost, souchotě, nemoci duševní, padoucnici zde se prodává chudoba. To jsou jistě divné nápisy! A ještě divnější: Zde se člověk může stát hloupým, jinde dokonce: Zde se může zbláznit, zde se může stát bezcitným, hrubým a surovým.

Křesťanské názory máme jen na oko, ve skutečnosti máme jiné náboženství, my máme tři bohy, jsme mnohobožci, máme svou trojici: jeden bůh je víno, voda, sluneční, druhý je voda, vařené pivo a konečně voda ohnivá, to je duch, pravý duch, spiritus.

Etika chce od nás jasnou hlavu a čisté srdce. Vzdejme se alkoholu jako všeho jiného sebeopájení, bojujme proti alkoholismu, který člověka oslabuje a ponižuje.“

Z přednášky T. G. Masaryka O alkoholismu v Dělnickém domě Ve Vsetíně dne 11. 9. 1905

Obsah

Úvod..... .................................................................................................................................1

Teoretická část......................................................................................................................3 1.

Charakteristika závislosti .........................................................................................3 1.1. Znaky závislosti..........................................................................................................3 1.2. Gender ........................................................................................................................4 1.3. Charakteristika závislosti u žen ...................................................................................5

2.

Charakteristika alkoholismu ....................................................................................7 2.1. Charakteristika alkoholu .............................................................................................7 2.1.1.

Postavení alkoholu v historii................................................................................8

2.2. Vývojové fáze alkoholismu.........................................................................................8 2.3. Rizika vzniku alkoholové závislosti ............................................................................9

3.

2.3.1.

Genetická dispozice.............................................................................................9

2.3.2.

Faktor učení ......................................................................................................10

Žena závislá na alkoholu v každodenním životě ....................................................11 3.1. Příčiny alkoholismu u žen .........................................................................................11 3.2. Ohrožené typy žen závislostí na alkoholu..................................................................12 3.3. Rodina ženy závislé na alkoholu ...............................................................................14 3.4. Děti matek závislých na alkoholu..............................................................................15 3.5. Specifické zdravotní důsledky alkoholismu u žen......................................................16 3.6. Žena závislá na alkoholu a její pozice v zaměstnání ..................................................17 3.7. Ženy závislé na alkoholu z pohledu společnosti ........................................................18

Praktická část .....................................................................................................................20 4.

Popis výzkumného souboru ....................................................................................20

5.

Analýza dat..............................................................................................................21 5.1. Míra informovanosti studentů a studentek v oblasti alkoholismu ...............................21

5.2. Pohled studentů a studentek Caritas na problematiku alkoholismu a konzumaci alkoholu....................................................................................................................25 5.3. Pohled studentů a studentek Caritas na ženy závislé na alkoholu ...............................38 5.4. Atraktivita cílových skupin pro studenty a studentky Caritas.....................................44 6.

Diskuse ....................................................................................................................47

Závěr.. .................................................................................................................................51

Seznam použitých zkratek .................................................................................................53

Seznam literatury ...............................................................................................................54

Seznam příloh .....................................................................................................................57

Úvod S alkoholem se v průběhu našeho života setkal podle mého mínění snad každý z nás. S trochou nadsázky lze říci, že tato tolerovaná droga v naší společnosti doprovází člověka od narození až po jeho smrt (Kvapilík, Svobodová, 1985). Domnívám se, že tato droga je docela podceňována, přehlížena a naší společností schvalována. Důkazem dle mého názoru je i velká propagace alkoholických nápojů v médiích, či téměř zanedbatelná primární prevence této problematiky. Nemůžeme se poté divit, že se v naší společnosti častěji objevují lidé závislí na alkoholu, mezi něž ve velkém měřítku patří také ženy. Téma mé bakalářské práce jsem si zvolila z důvodu, že mě problematika alkoholismu u žen oslovuje už delší dobu, neboť ve svém okolí vídám ženy závislé na alkoholu už od svého dětství. Žiji na malé vesnici, kde je snadné pozorovat, jak těmto ženám alkohol ničí život a ztrácí téměř vše, včetně víru v sebe samu. Z pohledu sociální práce se domnívám, že problematika alkoholismu není ještě podrobně propracovaná, a proto jsem se rozhodla o průřez alkoholismem u závislých žen v jejich každodenním životě. Považuji za přínosné dozvědět se více o ženách závislých na alkoholu, abychom jim mohli poskytnout dostačující pomoc. Pro větší míru potřeby informovanosti o tomto tématu doporučují přečíst mou absolventskou práci, kde se navíc zabývám i službami nabízejícími pomoc nejen ženám závislým na alkoholu v Olomouci.

Cílem mé bakalářské práce je shrnout všeobecné poznatky o ženském alkoholismu a odpovědět na otázky jaký negativní vliv má alkoholismus v jejich každodenním životě. Empirickým cílem mé práce je zjistit míru informovanosti o problematice alkoholismu u studentů a studentek VOŠ Caritas v Olomouci. Dalšími hlavními cíli jsou zjistit jejich pohled na danou problematiku a pohled na ženy závislé na alkoholu. Posledním cílem mého šetření je odpovědět na otázku, zda jsou studenti a studentky Caritas motivováni pracovat s osobami závislými na alkoholu.

Přínos mé bakalářské práce vidím ve větší potřebě seznámit se podrobněji s osobami závislými na alkoholu i v oblasti sociální práce. Společnost docela tvrdě soudí osoby závislé na alkoholu, zvlášť když se jedná o ženy (Kotková, 2009). Přitom ani netuší, co se za touto nemocí skrývá. Studenti a studentky Caritas jsou specifickou skupinou, neboť se z nich stanou sociální pracovníci. Ti by měli těmto osobám pomáhat, vyznat se v problematice alkoholismu

1

a podle mého mínění by jejich pohled na tyto ženy neměl být tak kritický jak u širší společnosti. Ovšem na druhou stranu, studenti a studentky Caritas nejsou ,,dokonalými bytostmi“ a bude zajímavým zjištěním, jaké výsledky výzkum ukáže. V teoretické části vymezuji odborné pojmy a definice, ze kterých dále vychází praktická část. V teoretické části se zabývám závislostí, gendrem a alkoholismem obecně s návazností na alkoholismus u žen. V praktické části se zabývám samotným kvantitativním výzkumem, kdy předvýzkum je předmětem mé absolventské práce. K práci

využívám

poznatků

z odborné

literatury,

recenzovaných

časopisů,

internetových stránek i z mých osobních pozorování.

2

Teoretická část 1.

Charakteristika závislosti Tato první kapitola je nezbytný úvod k problematice alkoholismu, neboť alkoholismus

je podle mého mínění nebezpečná a v naší kultuře jedna z nejčastějších závislostí. V podkapitole stručně nastíním odlišnosti, které se vyskytují u závislosti u žen.

Podle Tylera (2000) lidé už odedávna hledali možnost, jak uniknout z aktuální situace a zažívat mimořádné situace. Lidé byli dychtiví po dosažení pocitu nekonečného štěstí, pohody, síly, energie, fantastických zážitků a inspirace (Kudrle, 2003). Kudrle (2003) popisuje závislost jako chronickou a progredující poruchu, která je založena na přirozené touze člověka, tzn. změna prožívání. Droga, alkohol, jídlo, sex, hazardní hry, internet, práce, moc apod. je to, co mění kvalitu prožívaného (Kudrle, 2003). Definici závislosti dříve charakterizovala Světová zdravotnická organizace podle Marhounové (1995, s. 56): „ jako stav fyzické a psychické vazby jedince na jednu nebo více drog užívaných průběžně, se škodlivými následky jak pro jedince, tak pro společnost.“ Nešpor (2000) informuje, že závislost se nyní definuje podle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí. Definici uvádí Nešpor (2000, s. 14): „Je to skupina fyziologických, behaviorálních a kognitivních fenoménů, v nichž užívání nějaké látky nebo třídy látek má u daného jedince mnohem větší přednost než jiné jednání, kterého si kdysi cenil více.“ Konkrétní znaky závislosti jsou vypsány v následující podkapitole. Tyto znaky závislosti se samozřejmě týkají i alkoholismu.

1.1.

Znaky závislosti Konečná diagnóza závislosti by se měla definovat jen tehdy, pokud během jednoho

roku došlo ke třem a více níže následujících jevů jak u mužů, tak i u žen (Nešpor 2007): -

silná touha užít látku

-

snížená schopnost sebeovládání při užívání látky

3

-

tělesný odvykací stav, v případě že je látka přijímána s úmyslem snížit jeho negativní účinky po předchozím užívání nebo jestliže je přijímána příbuzná látka se záměrem snížit nebo odstranit odvykací příznaky

-

průkaz tolerance1

-

postupné zanedbávání osobních potěšení nebo zálib ve prospěch látky

-

zvýšená potřeba času k získání nebo přijímání látky a následného zotavení se z jejího účinku

-

trvalé užívání látky, přestože jsou jasným důkazem škodlivé následky, jako je poškození jater, depresivní stavy i poškození myšlení

Než se přesunu k podkapitole, kde popisuji specifika závislostí u žen, považuji za důležité mít v podvědomí význam genderu. Neboť i u závislostí existují specifika, role apod., které jsou dány zvlášť ženě a zvlášť muži.

1.2.

Gender Ve společnosti se používá k označení kulturně vytvořených rozdílů mezi muži a

ženami slovo gender (Matoušek, 2008). Otázka genderu se začala výrazně objevovat ve společenských vědách až v osmdesátých letech 20. století v rámci politických programů feminismu (Vobořil, 2002).

Genderová socializace Socializace je proces, kdy se člověk učí společenským hodnotám a normám (Matoušek, 2009). V genderové oblasti to znamená, že chlapci se učí být muži a dívky se učí být ženami (Renzetti, Curran, 2003). Především v dětství se lidé učí genderu na základě genderově podmíněných očekávání rodičů a okolí (Matoušek, 2008).

Genderové stereotypy Genderové stereotypy jsou představy a popisy toho, jak má správná žena a muž vypadat, jak se má chovat, co má cítit a jak má myslet (Matoušek, 2008). Tyto představy vyplývají z předpokladu, kdy osoba nemá žádné charakteristiky druhého pohlaví (Vobořil, 1

Vyžadování vyšších dávek látky, aby se dosáhlo účinku původně vyvolaného nižšími dávkami (Nešpor, 2007) 4

2003). Přestože se v dnešní době již neprosazuje naprosté dodržování těchto stereotypů, osoby, které se neztotožňují s představou genderu, jsou ještě stále stigmatizovány a často pokládány za deviantní (Renzetti, Curran, 2003).

Genderové role Renzetti a Curran (2003) tvrdí, že genderové role jsou očekávány od osoby na základě jejího genderu. I když každý z nás hraje dle dané situace svou roli nezávisle na genderu, je zde předpoklad, že existuje mužská genderová role a ženská genderová role (Renzetti, Curran, 2003). Proto se od žen a mužů přepokládá jiné chování a jednání a to v každé situaci (Matoušek, 2008).

1.3.

Charakteristika závislosti u žen

Dle mého názoru existuje v našem životě nespočet charakteristik, které jsou dány zvlášť ženě a zvlášť muži. I v závislosti se najdou specifické znaky, které jsou charakteristické pro ženu a muže. Dvojice autorů Renzetti a Curran (2003) uvádějí, že obecně mají ženy třikrát menší sklon stát se těžce závislými než muži. Nešpor (2007, s. 53) má pro tento fakt následující vysvětlení: „Ženy bývají zpravidla ve vztahu k návykovým látkám a jiným rizikům, jako je hazardní hra, zpravidla zdrženlivější a opatrnější.“ Ovšem Kotková (2009) dále doplňuje, že žen, které mají problém s návykovými látkami výrazně rychleji přibývá než je tomu u mužů. Nešpor (2007) to vysvětluje tím, že zde hraje velkou roli faktor aktivní nabídky a reklamy na návykové látky, které jsou často zaměřené na ženy, avšak podstatnou roli zde hraje sbližování životního stylu muže a ženy. To sebou zajisté nese výhody i rizika pro ženu a je pouze na ní, jak se přizpůsobí nebo odolá zvyklostem muže (Nešpor, 2007). Nešpor (2007) ovšem dále uvádí, že většina žen se dokáže relativně snáze odtrhnout od nevhodné společnosti lidí, kteří jsou závislí na návykových látkách a pud sebezáchovy, který mají silnější než muži, jim pomáhá se dostat z nepříznivé situace (Nešpor, 2007). Vobořil (2003) uvádí další specifický rys mezi ženou a mužem, který je ve způsobu obstarávání si návykové látky z finančního hlediska. Vobořil (2003) informuje, že závislé ženy se dopouští sice podstatně méně trestných činů než muži, ale Preslová (2009) nicméně uvádí, že finanční prostředky na drogu si obstarávají díky sexuálnímu průmyslu. Nešpor (2007) uvádí, že žena se častěji dostane do problémů s návykovými látkami také díky svému

5

partnerovi, který už je závislý na návykových látkách. Závislá žena na návykových látkách bývá častěji týrána jak fyzicky, tak i sexuálně a společností bývá za svou závislost více odsuzovaná, proto se snaží závislost utajit a požívá látky o samotě (Vobořil, 2003). Anonymita, ve které se žena nachází, následně brání k nástupu do léčby (Nešpor, 2007). Čihař (2009) dále informuje, že specifickým znakem u závislých žen je těhotenství a následné mateřství. Další typickou charakteristikou pro závislé ženy, která se závislých mužů hned tak netýká, je devastace vzhledu; u závislosti na alkoholu se devastace vzhledu rozvíjí pomaleji než u drog (Kotková, 2010). Výhodou, kterou disponují ženy o proti mužům je to, že si snadněji vytvoří zdravější životný styl (Nešpor, 2007).

6

2.

Charakteristika alkoholismu Tato kapitola pojednává o alkoholismu obecně a zajisté nesmí chybět, neboť podstatou

je pochopení problematiky a následné provázání s následující kapitolou bude pochopitelnější. Pro více informací o problematice alkoholismu doporučuji přečíst mou absolventskou práci.

Jak z předešlé kapitoly vyplývá, alkoholismus je jedna ze závislostí, která podle Kvapilíka a Svobodové (1985) znamená nadměrné požívání alkoholických nápojů. Pojem alkoholismus je přisuzován švédskému alkohologovi Magnusu Hussovi, který jej poprvé použil v roce 1849 (Sournia, 1999). Oficiálně se ovšem alkoholismus za medicínský problém začal považovat až o sto let později v roce 1951 a to díky Světové zdravotnické organizace (Popov, 2003). Nešpor (2004, s. 9) popisuje definici syndromu závislosti na alkoholu podle 10. revize Mezinárodní klasifikace

nemocí takto:

„Skupina

jevů

fyziologických (tělesných),

behaviorálních (týkajících se chování) a kognitivních (týkajících se duševního života, zejména poznání), v nichž přijímání alkoholu má u jedince mnohem větší přednost, než jiné jednání, kterého si kdysi cenil více.“ Dále Nešpor (2004, s. 9) rozvíjí definici: „Centrální popisnou charakteristikou syndromu závislosti na alkoholu je touha (často silná, někdy přemáhající) přijímat alkohol.“.

2.1.

Charakteristika alkoholu Šedivý a Válková (1988) uvádí původ slova alkohol z arabského slova al-kahal, jehož

význam znamená jemnou substanci. Tomuto významu rozumí téměř všechny kultury světa a je jakýmsi receptem na relaxaci a odpočinek (Mlčoch, 2011). Charakteristiku alkoholu uvádí Popov (2003, s. 151): „Alkohol (chemicky etylalkohol, etanol C2H5-OH) vzniká chemickým procesem kvašení ze sacharidů – buďto z jednoduchých cukrů, obsažených v ovoci (nejčastěji plody vinné révy) nebo z polysacharidů z obilných zrn nebo brambor.“ Alkoholy tvoří celou skupinu látek, z nichž etylalkohol, který je druhý nejjednodušší převzal jméno celé skupiny (Popov, 2003). Skála (1988) informuje, že tato látka lehce proniká k lidským orgánům včetně mozku. Etylalkohol je bezbarvou, čirou látkou s charakteristickým zápachem a výraznou až ostrou chutí (Skála, 1988). Zpočátku užívání je

7

tato látka sice příjemná, ale při pravidelném požívání mění psychiku člověka (Tyler, 2000). Alkoholické nápoje popisuje Kubička (2006) ve čtyřech relativně nezávislých funkcí a to jako funkci alimentární, která znamená součást potravy. Dále funkci sociální, která slouží k sociální interakci. Třetí funkce sedativní dopomáhá ke snížení hladiny úzkosti a poslední funkce orgiastická, která je prostředkem záměrné intoxikace (Kubička, 2006).

2.1.1. Postavení alkoholu v historii Alkohol vzbuzuje odedávna obdiv i odpor (Sournia, 1999). Na jedné straně je sice přibližován k elixíru života či slouží jako zdroj inspirace, ovšem na druhé straně, je znázorňován jako metla lidstva (Sournia, 1999). Tyler (2000) uvádí, že alkohol má ve společnosti velmi dlouhou minulost a je starý jako samotná lidská kultura. Lze předpokládat, že alkohol byl objeven už v pravěku, přesněji v období neolitu (Popov, 2003). Kdy si s pěstováním obilí a ovoce člověk začal uvědomovat proces kvašení a jeho dopady (Sournia, 1999). Tato nejstarší a nejrozšířenější droga oslňovala odedávna šamany, kněze nejrůznějších kultů, umělce, myslitele i prostý lid (Kudrle, 2003). S časem se rozvíjely i různé vědní obory, které zajisté dopomohly i k podrobnému zkoumání alkoholismu včetně vývojových fází alkoholismu. Pro potřebu větší míry informovanosti o historii alkoholu, doporučuji přečíst již zmiňovanou absolventskou práci, kde se podrobněji zabývám historií alkoholu i alkoholismu žen.

2.2.

Vývojové fáze alkoholismu Vavřínková a Binder (2006) uvádí, že poprvé popsal celý vývoj závislosti na alkoholu

Americký psychiatr a alkoholog českého původu E. M. Jellinek roku 1952. Významně tak přispěl k vymezení pojetí alkoholismu jako nemoci (Skála, 1986). E. M. Jellinek popisuje (podle Vágnerová, 2002) proces závislosti, které definoval do čtyř fází. Jedná se podle Nešpora a Marhounové (1995) o počáteční stádium, varovné stádium, kritické nebo-li rozhodné stádium a poslední stádium je terminální nebo-li konečné.

8

Heller a kol. informují (1996), že pokud se osoby nacházejí v prvním a druhém stádiu závislosti, nejedná se zatím o nemoc v pravém slova smyslu. Osoby dokážou své pití zatím kontrolovat, a pokud pominou důvody ke konzumaci alkoholu, pomyslná hranice třetího stádia je nepřekročena (Skála, 1986). Ve třetím a čtvrtém stádiu závislosti na alkoholu dochází již k propuknutí nemoci a vzniká chronické stádium závislosti na alkoholu (Heller a kol., 1996). Heller a kol. (1996) tvrdí, že většinou až ve čtvrté fázi závislosti hledá člověk odbornou pomoc. Ovšem než se člověk dostane do prvního stádia alkoholismu, předchází této problematice otázka: Proč? Proč nebo přesněji jaké faktory zapříčiní vznik této závislosti. Pro potřebu dozvědět se konkrétně o jednotlivých stádiích, doporučuji přečíst mou absolventskou práci.

2.3.

Rizika vzniku alkoholové závislosti Dva základní faktory rizika vzniku alkoholismu popisuje český alkoholog Jaroslav

Skála (1986):

2.3.1. Genetická dispozice Studie genetické dispozice má významné postavení v literatuře, kde je uvedena jako pravděpodobná příčina alkoholové závislosti (Kubička, Csémy, 2006). Člověk si vytváří snáze závislost v případě, že mu jeho metabolické předpoklady poskytují příjemné pocity a nemá nepříjemné následky (Skála, 1986). Vágnerová (2002) také uvádí, že vrozená dispozice reagovat na alkohol pozitivním způsobem, ovlivňuje proces dalšího učení. Člověk se snáze naučí pít, jestliže mu alkohol alespoň na počátku přináší příjemné zážitky, např., že jej zbavuje úzkosti, strachu a povzbuzuje jeho sebevědomí (Vágnerová, 2002). Nicméně Walter (2002, podle Kubičky, 2006) sděluje o metaanalýze 50 studií, která se věnuje dědičnosti závislosti na alkoholu, která prezentuje výsledky těchto bádání jako velice heterogenní a v podstatě poukazují, že genetická podstata závislosti na alkoholu se nejeví příliš významně; zdá se být spíše výraznější u mužů a u závažnějších poruch.

9

2.3.2. Faktor učení Člověk má větší sklon k pití alkoholu, pokud přijímá nápodobu modelu pijícího rodiče nebo je člověk pod vlivem party apod. (Vágnerová, 2002). Takové chování se uplatní u osob, kterým alkohol přináší rozkoš a potěšení (Skála, 1986). Skála (1986) uvádí, že následné problémy a potíže se projevují až po nějaké době.

10

3.

Žena závislá na alkoholu v každodenním životě Nyní se dostávám ke kapitole, která více méně souvisí i s mou výzkumnou otázkou.

V této kapitole se budu snažit zdůraznit ty nejdůležitější specifika, která se týkají ženy závislé na alkoholu v jejím každodenním životě.

Je zřejmé, že ženy jsou silnějším pohlavím než muži. Jsou odolnější vůči některým nemocem, dožívají se vyššího věku, ale ve vztahu s alkoholem to až tak neplatí (Nešpor, 2006). Šedivý, Válková (1988) uvádí informaci, že alkoholismus u žen existoval od nepaměti, jen byl v dobách minulých výrazně odsuzován až dramatizován. Situace se utišila až po druhé světové válce (Skála, 1986). Avšak v posledních letech se stále více upozorňuje na problém zvyšující se spotřeby alkoholu ženami a fenomén reklamy na alkoholické nápoje určené emancipovaným ženám (Renzetti, Curran, 2003). Kubů a Janda (2004) informují, že v dnešní době techniky a internetu je téměř každá reklama týkající se alkoholu směřována jen na propagaci konzumace alkoholu, ale prevence je téměř nicotná. Ve světě, ale i u nás je ovšem stále ještě více mužů závislých na alkoholu než žen (Nešpor, 2000). Podle posledních výzkumů z března roku 2010, které byly vedeny MUDr. Csémyim bylo zjištěno, že v České republice je cca 550 tisíc osob závislých na alkoholu, to je 4x více než se předpokládalo (Mlčoch, 2011). V procentech se dá vyjádřit, že v naší zemi má problém s alkoholem 25% mužů a 10% žen (Mlčoch, 2011). Zde se naskytuje otázka, kde je příčina alkoholismu.

3.1.

Příčiny alkoholismu u žen V průměru deseti až patnácti let vzniká závislost na alkoholu (Nešpor, Marhounová,

1995). V této etapě se s konzumenta, který pil alkohol příležitostně stává piják (Kvapilík, Svobodová, 1985). Nešpor a Marhounová (1995, s. 66) popisuje fakt, že: „Vznikem návyku bývá často nejvíce ohrožen ten, kdo alkohol dobře snáší.“ Nejvíce náchylnou skupinou stát se závislou na alkoholu, jsou podle výzkumu mladí muži, jejichž otec je alkoholik (Nešpor a Marhounová 1995). I když ženy nejsou nejvíce náchylnou skupinou ke vzniku závislosti, v posledních letech žen závislých na alkoholu značně přibývá (Preslová, 2009).

11

Novotná a kol. (1989, s. 113) zmiňuje: „Příčinu šířící se závislosti na alkoholu u žen, spatřují mnozí výzkumníci především ve změně sociálních postavení žen.“ Dále Novotná a kol. (1989, s. 113) hovoří: „Zvyšuje se jejich účast na řízení všech sfér ekonomické i sociální činnosti, kde plní tytéž funkce jako muži. Současně se u nich mění v minulosti utvořený způsob života (rodinný), objevuje se ekonomická a sociální nezávislost, významně se mění hodnotové orientace.“ To, co Novotná a kol. uvádí za příčinu ženského pití, může být na druhou stranu i příčina mužského pití. Muž si začíná uvědomovat, že žena není už tou křehkou bytostí a dokáže se o sebe postarat sama bez jeho pomoci (Heller, J., Pecinovská, O., a Kol., 1996). To někteří muži mohou špatně snášet a následně své pocity bezcennosti řeší alkoholem (Nešpor, 2004). Ovšem Trávničková (2001) uvádí, že většina mužů se v počátcích za své pití nestydí, ale ženy se téměř všechny za své pití zpočátku stydí. Ženy si často naordinují alkohol jako samomedicínu při traumatických událostech nebo zátěžových situacích (Nešpor, 2007). Skála (1986) ovšem poté charakterizuje závislé ženy už jako více úzkostné, ale méně agresivní oproti mužům. Tato myšlenka navazuje i na fakt, že závislé ženy nedokážou aktivně relaxovat (Nešpor, 2000). Tuto myšlenku rozvíjí Renzetti a Curran (2003) tak, že ženy řeší své problémy spíše pasivně, zatímco muži v opojení alkoholu řeší problém např. rvačkou. Tím svůj problém aktivně ventilují. Následně můžou vzniknout u žen psychické problémy, které častěji předcházejí závislosti (Skála, 1986). Poté mohou ženy i častěji kombinovat alkohol s jinou návykovou látkou, což je pro ně typické (Kotková, 2010). Tuto kombinovanou závislost definuje Světová zdravotnická organizace jako zkříženou závislost (Kotková, 2010). Šedivý a Válková (1988) uvádí, že nejčastěji se jedná o kombinaci alkoholu s analgetiky. Fyzické, psychické a sexuální násilí je snad největším spouštěčem závislosti na alkoholu, které se může týkat mužů, ale ve většině případů se jedná spíše o ženy (Nešpor, 2001). Nešpor (2000) uvádí, že muži začínají pít již během základní vojenské služby, u žen vstupuje alkohol do života až v době, kdy vstoupí do manželství a mají rodinu. O které další skupiny žen ohrožené závislosti na alkoholu se jedná popíší v následující kapitole.

3.2.

Ohrožené typy žen závislostí na alkoholu Dle dostupných zdrojů, které jsem měla k dispozici, existuje mnoho skupin žen, které

jsou ohroženy stát se závislými na alkoholu. V této kapitole stručně popíši o které ženy se

12

nejčastěji jedná. Pro větší zájem dozvědět se podrobněji o typech žen, které jsou ohroženy alkoholismem nabízím přečíst mou absolventskou práci. První skupinou ohrožených žen jsou podle Skály (1986) ženy, které pijí v mladém věku a snaží se udržet tempo se svými mužskými partnery. Mikitová (2006) popisuje další typ mladých žen, které pijí v partě. Dalším typem žen jsou ženy, které se nachází ve společnosti, kde pití alkoholu souvisí s jejich zaměstnáním, například navazování nových kontraktů, firemní večírky, mužské kolektivy (Mikitová, 2006). Skála (1986) prezentuje dále ženy, které trpí depresí ze samoty a osamocení, která nastává po odchodu dětí z domu, kdy jde o tzv. syndrom prázdného hnízda. Trávničková doplňuje (2001), že u ženy nastává vakuum, kdy nemůže uplatnit své city, práci, péči a má pocit, že se nemůže seberealizovat. Trávničková (2001) uvádí další typ žen, které tvoří manželky společensky významných mužů a podnikatelů, kdy zaneprázdněnost partnera způsobuje u ženy velkou zátěž, která se projevuje pocitem méněcennosti a samoty. Skála (1986) dále popisuje ženy středního věku, které jsou manželkami alkoholiků. Ženy přijmou manželův životní styl, kde alkohol hraje důležitou roli (Mikitová, 2006). Zpočátku pijícím mužům sice vyhovuje, když jejich manžela pije, ovšem následně ženu s návykem na alkohol opouštějí (Nešpor, 1999). Ženy v domácnosti, ženy bez práce a ženy na mateřské a rodičovské dovolené jsou dalším typem žen, které jsou ohrožené závislostí na alkoholu (Mikitová, 2006). Mikitová (2006) doplňuje, že všechny tyto ženy jsou osamělé, nedoceněné a frustrované v dosahování jiných cílů, než je rodina. Dalším typem žen podle Mikitová (2006) jsou ženy, které přežily životní ztrátu a dlouhodobě se nemohou s tímto faktem vyrovnat, může se jednat např. o smrt partnera nebo dítěte, o rozvod či nevěru. Jednu ze skupin ohrožených žen popisuje Mikitová (2006) jako ženy, které zažily v dětství či v této současnosti týrání či sexuální zneužívání. Specifickou ohroženou skupinou žen, jsou zdravotní sestry, kde každodenní střetávání s nemocí a smrtí vede k zneužívání alkoholu (Trávničková, 2001).

13

3.3.

Rodina ženy závislé na alkoholu Úvodem bych chtěla zmínit, že v dnešní době už neplatí, že by se měla léčit pouze

osoba závislá na alkoholu, ale určitou formu léčby by měla podstoupit celá rodina2 (Kliment, 2007). Rodina se závislou osobou na alkoholu řeší dva základní problémy, které jsou: utajení pití a zdůvodňování či příčina pití alkoholu (Trávničková, 2001). Závislost jak muže, tak i ženy bezpochybně představuje velkou zátěž pro celou rodinu (Vágnerová, 2002). Ühlinger, Tschui (2009) uvádějí informaci se kterou se i já ztotožňuji, že závislost na alkoholu ničí celou rodinu a může dokonce zapříčinit až rozpad celé rodiny. Ovšem velkým paradoxem je, že alkohol může i rodinu držet pohromadě, to může nastat, kdy alkohol slouží jako obranný prostředek v nepříznivé situaci, což ale není úplně uspokojivá funkce (Matoušek, 1993, podle Vágnerová, 2002). Ühlinger, Tschui (2009) dále tvrdí, že žena závislá na alkoholu se chová bezohledně ke svému partnerovi, ale i k dětem. Postupně začne i lhát, nedodržuje sliby, není spolehlivá a tím pádem přichází v rodině o svou roli, důstojnost i úctu (Forwardová, Buck, 2008). Člověk fakticky devastuje svou rodinu jak psychicky, tak i sociálně a materiálně (Vágnerová, 2002). Barnes a kol. zmiňují (1997, podle Renzetti, Curran, 2003), že rodiče už od puberty svých dětí více sledují chování a pití u svých dcer než u svých synů. Tak jsou i benevolentnější k pití alkoholu u svých synů (Barnes a kol., 1997, podle Renzetti, Curran, 2003). Nešpor (2000) uvádí, že závislé ženy na alkoholu v rodině ztrácejí zázemí a oporu druhé osoby častěji než závislí muži a jsou také bohužel častěji opouštěny svými partnery po nástupu do protialkoholní léčby. American Psychological Association (1985, podle Renzetti, Curran, 2003) informují, že cca 90% manželek zůstává se svými partnery závislými na alkoholu, zatím co s partnerkami, které jsou závislé na alkoholu zůstává pouze 10% mužů. Kotková (2010) dále zmiňuje, že péče a výchova dětí je pro ženy často obrovskou zábranou k nástupu do léčby, což u mužů až taková překážka není. Podle Vágnerové (2002) ovšem žena závislá na alkoholu nedokáže přijatelně naplňovat svou rodičovskou roli. Některé ženy si tak často neuvědomují nebo si nechtějí připustit, že jedinou rolí, v níž je žena nenahraditelná, je role matky (Trávničková, 2001).

2

Více o problematice léčby rodiny alkoholika se můžete dozvědět v článku s názvem Rodinný systém se závislým alkoholikem od Pavla Klimenta v časopise Sociální práce z roku 2007 č. 3.

14

3.4.

Děti matek závislých na alkoholu Skála (1986) zmiňuje, že prostředí, v němž vyrůstá dítě alkoholika, je charakteristické

neblahým vlivem na jeho zdravotní stav. Obecně se v literatuře uvádí, že v rodinách kde je matka závislá na alkoholu, trpí děti více, než kdyby se jednalo o jejich otce (Nešpor, 2007). Forwardová a Buck (2008) dále informují, že rodiče závislí na alkoholu mohou zcela jistě negativně ovlivňovat psychický stav svého dítěte. Matějíček (1981, podle Vágnerová, 2002) tvrdí, že existuje zvýšené riziko výskytu různé formy deprivace, respektive subdeprivace u dětí vyrůstajících v rodinách alkoholiků. Woititzová (1998) uvádí podle svého výzkumu, že děti alkoholiků mají nižší sebehodnocení ve srovnání s dětmi, které vyrůstají v prostředí, kde k nadměrnému požívání alkoholu nedochází. Skála (1986) sděluje, že dítě se cítí v rodině osamoceno, nemilováno a vyrůstá s pocitem, že jej nemůžu vůbec nikdo milovat. Woititzová (1998, s. 26) obohacuje o důležitou informaci, kdy: „Děti žijící v alkoholických domácnostech na sebe berou role podobné těm, jež jsou přebírány i v jiných disfunkčních rodinách.“ S tímto tvrzením rozhodně souhlasím, neboť ve svém okolí se bohužel často setkávám s dětmi, kdy jeden z rodičů pije a ony tak přebírají roli rodičů. Z téhle skutečnosti plyne, že i když dítě vypadá jako dítě, do určité míry se i jako dítě chová, avšak jako dítě se necítí (Forwardová, Buck, 2008). Dítě si možná po celý život nese už stigma jako dítě alkoholika (Vágnerová, 2002). Woititzová (1998) uvádí, pokud je otec závislý na alkoholu, dítě si vyslechne nespočet slibů, že bude všechno v pořádku - rodič využívá paradoxní sdělení. Ve většině případů, kdy je otec těžce závislý na alkoholu, postupem času ztrácí soudnost a dopouští se násilí na matce či dokonce na dítěti (Forwardová, Buck, 2008). Paradoxně přes všechny otcovy problémy s pitím, dítě dává přednost otci, neboť matka bývá často napjatá, mrzutá, chová se jako by nesla tíhu celého světa a dítě má pocit, že překáží (Woititzová, 1998). V některých případech se matka snaží otce krýt či obhajovat jeho chování (Ühlinger, Tschui 2009). Dítě je těmito situacemi uvězněno mezi stěnami lži a je pro něj velice těžké rozluštit, co je pravda a co lež (Forwardová, Buck, 2008). V situaci, kdy pije matka dítěte, se často stává, že otec rodinu opustí nebo tráví veškerý čas v práci (Forwardová, Buck, 2008). Woititzová (1998) ale dodává, že existuje i malé procento mužů, kteří začnou plnit úlohu matky. Woititzová (1998) ovšem tvrdí, že dítě vycítí, že otec vše dělá jen kvůli tomu, že je matka opilá. Následně se dítě (většinou se jedná o dívku) ujme odpovědnosti a povinností své matky (Forwardová, Buck, 2008). Stará se o sourozence, domácnost a v nejhorším případě je dítě matkou vlastní matce (Woititzová, 15

1998). Stručně řečeno stará se o celou rodinu, což je obrovská zátěž pro tělo i duši dítěte a celkový zdravotní stav (Ühlinger, Tschui, 2009). Co se týká zdravotního stavu rodičů závislých na alkoholu, tak nejsou na tom o moc líp jako jejich děti. Specifika zdravotních důsledků užívání alkoholu u obou pohlaví popisuji v následující kapitole.

Podle mého názoru všechny děti, které si prožijí dětství v rodině, kde pití alkoholu bylo na denním pořádku, si ponesou bolestivé následky i do dalšího svého života. Buď bude žít s odporem k alkoholu, nebo naopak půjde ve šlépějích rodičů. A i kdyby měl k alkoholu neutrální vztah, po každém požití alkoholu se mu vybaví nepříjemné vzpomínky.

3.5.

Specifické zdravotní důsledky alkoholismu u žen Zdraví je podle mého mínění tím nejcennějším, co v životě člověk má a měl by o něj

svědomitě pečovat. Prakticky se to ovšem moc neděje a člověk ničí své zdraví mnoha způsoby, jako je způsob stravování, málo pohybu, drogy, alkohol apod. A samotný alkohol má nespočet ničivých následků na lidský organismus a u obou pohlaví se můžou i různě projevovat. Konkrétnější negativní důsledky užívání alkoholu na lidský organismus popisuje Jaroslav Skála ve své publikaci Alkohol a jiné (psychotropní) drogy: abúzus a závislost z roku 1986.

Konzumace alkoholu či samotný alkoholismus u žen zanechává značně větší škody na zdraví než u mužů závislých na alkoholu (Hosek, 1998). Skála (1986) tvrdí, že negativní následky užívání alkoholu u žen se na tělesném zdraví projevují výrazněji než u mužů. Nešpor a Csémy (1996) též podobně uvádějí, že při požití stejného množství alkoholu ženou na 1 kg tělesné hmotnosti mají ženy vyšší hladinu alkoholu v krvi oproti mužům. „Uplatňuje se zde více vlivů: nižší obsah vody a vyšší obsah tuku v těle ženy (alkohol je rozpustný ve vodě), nižší aktivita alkoholdehydrogenázy v žaludeční sliznici, menší játra, která jsou navíc více zaměstnána metabolismem hormonů.“ (Nešpor, Csémy, 1996, s. 153). Nešpor (2006) sám prakticky vysvětluje, že to je jeden z důvodů, proč si žena snáze vytvoří závislost na alkoholu. U závislých osob se objevují srdečně-cévní onemocnění, onemocnění jater, žaludeční problémy, cukrovka, poškození periferních nervů, zánětlivé procesy, různé alergie, kožní nemoci (Skála, 1986). Poškození mozku se projevuje u obou pohlaví, ovšem u žen se projeví rychleji (Skála, 1986). U žen závislých na alkoholu se také častěji vyskytují psychické 16

choroby, jako jsou deprese, psychózy, poruchy příjmu potravy než u mužů (Kotková, 2010). I počet sebevražd je u žen vyšší (Kotková, 2010). Kotková (2010) dále potvrzuje souvislost i mezi nadměrným pitím alkoholu ženami a rakovinou prsu, vaječníků a poruchy menstruačního cyklu. Pití alkoholu ženou má samozřejmě výrazný vliv i na těhotenství a následné poškození plodu (Nešpor, 2000). Číhař (2009) tvrdí, že alkohol je nejvíce zneužívanou drogou těhotnými ženami. Nežádoucí účinky alkoholu na plod jsou známy již po několik staletí, kdy již samotný Aristoteles popisoval negativní následky (Vavřinková, Binder, 2006). Vavřinková a Binder (2006, s. 56) informují, že: „v roce 1973 Jones poprvé popsal soubor anomálií u dětí, které se narodily ženám závislým na alkoholu.“ Tento soubor nálezů u dětí žen závislých na alkoholu byl nazván jako fetální alkoholový syndrom (FAS) (Skála, 1986). Skála (1986) dále doplňuje charakteristiku, že děti mají určitý typ tělesného a duševního postižení, kterým jsou si děti navzájem podobné, což usnadňuje stanovení diagnózy. Pro více informací doporučují přečíst mou absolventskou práci, kde se zmiňují více o dětech s FAS. Tak, jak je na tom člověk po zdravotní stránce, se brzy či později projeví i na pracovním výkonu. Jak se žena závislá na alkoholu chová na pracovišti popisuji v následující podkapitole.

3.6.

Žena závislá na alkoholu a její pozice v zaměstnání Všeobecně se dá říci, že míra zaměstnanosti se u žen a mužů liší (Renzetti. Curran,

2003). Renzetti a Curran (2003) uvádějí, že v naší společnosti je stále mnoho profesí, kde jsou ženy ještě diskriminovány a nechtěné z pozice mužů. Alkohol na pracovišti není určitě ničím výjimečným, objevuje se na různých firemních banketech, při uzavírání smluv apod. (Mikitová, 2006). Ženy jsou těmito příležitostmi zajisté více ohroženy stát se závislými na alkoholu než muži (Mikitová, 2006). Nešpor (2000), ale uvádí, že ženy, co se týká udržení si práce, si stojí v tomhle tom ohledu o něco lépe než muži. Kvůli alkoholu přicházejí o zaměstnání značně méně. Skála (1986) informuje, že muži jsou více ohroženi stát se závislými na alkoholu na pracovištích, kde pracují jako stavební dělníci apod. Zde se vyskytuje u mužů i vyšší míra nehod a úrazů díky alkoholu (Skála, 1986). Závislost na alkoholu vede k zhoršení pracovní efektivity (Vágnerová, 2002). Skála (1986) uvádí symptomy, které se můžou odrazit na pracovním výkonu u závislé osoby na alkoholu. Může jít např. o zhoršenou koncentraci pozornosti, nepřesnost, pomalejší pracovní 17

výkon plný chyb (Skála, 1986). Nešpor (2000) dále doplňuje symptomy o zvýšenou nervozitu, dráždivost a špatnou náladu, která také ovlivňuje pracovní výkon. Časté nedodržování pracovních návyků jako je např. pravidelná docházka do zaměstnání, je rovněž zapříčiněno zvýšenou konzumací alkoholu (Hosek, 1998). Ovšem Skála (1986) informuje, že existuje i velké množství závislých lidí, kteří jsou nepřiměřeně sebevědomí a jsou přesvědčení o svém dobrém výkonu. Cítí se poté dotčeni, když jsou podle jejich názoru nespravedlivě ohodnocení (Vágnerová, 2002). Osobě, která si dovolí pracovat pod vlivem alkoholu, často hrozí samozřejmě ztráta zaměstnání. Toto pak následně směřuje k demotivaci a ztrátě energie k hledání nového zaměstnání (Nešpor, 2000). V důsledku nepříznivých zkušeností a postupného chátrání osobnosti i těla zůstává osoba nezaměstnaná a ztrácí profesní roli (Vágnerová, 2002). Společnost dle mého názoru může tuto osobu hodně tvrdě soudit, protože vidí jen následek nepříjemné situace a nevidí, co této situaci předcházelo.

3.7.

Ženy závislé na alkoholu z pohledu společnosti Alkohol má v naší společnosti svou funkci už od nepaměti. Konzumujeme ho při

nejrůznějších příležitostech, aby se člověk např. uvolnil, odreagoval či snadněji seznámil (Kvapilík, Svobodová, 1985). Vágnerová dále informuje (2002), že česká společnost je poměrně tolerantní k alkoholu. Pokud ovšem člověk ztratí schopnost usměrňovat své pití, postoj společnosti se náhle mění (Vágnerová, 2002). I když je alkoholismus tolerovanou formou závislosti a mnoho autorit veřejně deklarují „boj proti alkoholismu“, paradoxně se ovšem málo hovoří o regulaci reklamy na podporu alkoholických nápojů (Kubů, Janda, 2004). Ženy závislé na alkoholu v porovnání se závislými muži jsou více odmítány a izolovány ze strany společnosti (Kotková, 2010). Tento fakt často způsobuje i delší čas nepřipouštění si vlastní závislosti a odkládání léčby (Nešpor, 2000). Ze strachu před společností ženy pijí tajně a o samotě, což bývá nazýváno jako tzv. "skříňové pití" (Nešpor, 2000). Na druhou stranu, odsuzování ženy závislé na alkoholu společností, může ženu donutit jít se léčit (Nešpor, 2007). Pití alkoholu mužem a ženou popisuje Eltore (1997, podle Renzetti, Curran, 2003, s. 506), že: „praví chlapi pijí, ale hodné holčičky ne.“ Alkohol nepochybně odstraňuje osobní zábrany a narušuje schopnost sebeovládání ve společnosti, což může směřovat k riziku výskytu trestných činů (Vágnerová, 2002). Avšak u

18

žen to není až takovým častým jevem jak u mužů (Renzetti, Curran, 2003). Ženy si spíše na alkohol vydělávají pomocí sexuálního průmyslu (Preslová, 2009). Neléčená osoba závislá na alkoholu ztrácí pevnou půdu pod nohama, rodinné zázemí, zaměstnání, ve společnosti se cítí jako v pasti a často končí jako osoba bez domova (Vágnerová, 2002). V té nejhorší situaci člověk kvůli alkoholu umírá. Obot (2006) sděluje, že míra úmrtí v Evropě zapříčiněná alkoholem je cca 6% z veškerých úmrtí. Pro větší míru informovanosti o ženách závislých na alkoholu ve společnosti nabízím k přečtení svou absolventskou práci.

19

Praktická část 4.

Popis výzkumného souboru Úvodem bych chtěla zmínit, že vytvoření projektu tohoto výzkumu je předmětem mé

absolventské práce. V rámci projektu jsem stanovila výzkumné otázky, hypotézy, provedla následnou operacionalizaci hypotéz, vytvořila výzkumnou techniku - dotazník a provedla předvýzkum. Všechny tyto provedené úkony jsou předmětem příloh této bakalářské práce. Výzkum byl proveden na 110 studentech a studentek Caritas VOŠs v Olomouci. Caritas VOŠs nedisponuje tolika studenty mužského pohlaví jako studenty ženského pohlaví, proto žen bylo ve výzkumu zastoupeno 85,5% a mužů 14,5%. Respondenti byli následně rozděleni dle typu sídla. Zde bylo rozdělení rovnoměrnější. 51,8% respondentů bylo žijících ve městě a 58,2% respondentů bylo z vesnice. Výzkumný soubor byl dále rozdělen dle tříd, které respondenti navštěvují v rámci studia na Caritas VOŠs. 36,4 % studentů a studentek navštěvuje první ročník z výzkumného souboru. 23,6% respondentů navštěvuje druhý ročník a třetí ročník navštěvuje zbylých 40% respondentů. Respondenti byli následně také rozděleni dle jejich věku. Studenti a studentky ve věku 19 - 20 let zaujímali 28,1 %. Nejvyšší počet respondentů ve věku 21 - 22 tvořilo 45,4%. Respondenti ve věku 23 - 24 let zaujímali z celkového souboru 15,5% a zbylých 10% tvořili respondenti ve věku 25 a více let. Dalším rozdělením výzkumného souboru bylo rozdělení dle náboženské víry studentů a studentek. Respondenti bez náboženské víry byli zastoupeni 27,3%. Věřící respondenti hlásící se k církvi či náboženské společnosti zaujímali největší díl výzkumného souboru a to 52,7%. Zbylých 20% tvořilo věřících respondentů nehlásící se k církvi ani náboženské společnosti. Poslední charakteristikou pro rozdělení výzkumného souboru byla osobní zkušenost s alkoholismem a alkoholem. 72% studentů a studentek mělo negativní zkušenost s alkoholismem a alkoholem. Zbylých 28% respondentů nemělo žádnou negativní zkušenost s alkoholismem a alkoholem.

20

5.

Analýza dat

5.1.

Míra informovanosti studentů a studentek v oblasti alkoholismu

Tab. č. 1: Celková míra informovanosti Míra informovanosti počet studentů studenti v %

Nízká

střední

vysoká

44 40%

61 55,4%

5 4,6%

Graf č. 1: Celková míra informovanosti

60

studenti v %

50 40 30

55,4% 40%

20

4,6%

10 0 nízká míra informovanosti

střední míra informovanosti

vysoká míra informovanosti

Z celkové informovanosti o problematice alkoholismu a službách poskytující pomoc osobám závislým na alkoholu v Olomouci má 40% studentů a studentek Caritas nízkou míru informovanosti, to tedy znamená, že respondenti odpověděli správně na 0 – 4 otázky z 12 otázek. Střední míru informovanosti má 55,4 % respondentů, kdy respondenti odpověděli správně na 5 – 8 otázek správně a 4,6% respondentů má vysokou míru informovanosti, což znamená, že toto procento studentů a studentek odpovědělo na 9 – 12 otázek správně.

Tab. č. 2: Míra informovanosti o problematice alkoholismu Míra informovanosti počet studentů studenti v %

Nízká

střední

vysoká

68 61,8%

34 30,9%

8 7,2%

21

Graf č. 2: Míra informovanosti o problematice alkoholismu

70

studenti v %

60 50 40

61,8%

30 20

30,9%

10

7,2%

0 nízká míra informovanosti



61,8% studentů a studentek Caritas má nízkou míru informovanosti o problematice alkoholismu, což znamená, že odpověděli na 0 – 3 otázky správně. Střední míru informovanosti má 30,9% respondentů, kdy respondenti odpověděli na 4 – 5 otázek správně. 7,2% studentů a studentek má vysokou míru informovanosti o problematice alkoholismu, což znamená, že respondenti zodpověděli správně 6 – 7 otázek správně.

Tab. č. 3: Míra informovanosti o službách poskytující pomoc osobám závislým na alkoholu v Olomouci Míra informovanosti počet studentů studenti v %

Nízká

střední

vysoká

44 40%

54 49,1%

12 10,9%

22

Graf č. 3: Míra informovanosti o službách poskytujicí pomoc osobám závislým na alkoholu v Olomouci

50 studenti v %

40 30

49,1% 40%

20 10

10,9%

0 nízká míra informovanosti



Nízkou míru informovanosti o službách poskytující pomoc osobám závislým na alkoholu v Olomouci má 40% respondentů, což znamená, že respondenti odpověděli správně na 0 – 1 otázku. 49,1% studentů a studentek má střední míru informovanosti, kdy respondenti odpověděli na 2 – 3 otázky správně. Vysokou míru informovanosti má 10,9% respondentů a to znamená, že studenti a studentky zodpověděli 4 – 5 otázek správně.

Tab. č. 4: Správnost zodpovězených otázek o problematice alkoholismu číslo otázky

1

2

3

4

5

6

7

četnost respondentů, kt. správně odpověděli

91

40

7

17

84

16

98

správnost otázek v %

82,7%

36,3%

6,3%

15,4%

76,3%

14,5%

89%

23

Graf č. 4: Správnost zodpovězených otázek v problematice alkoholismu 90

36,3%

30 20

89,0% 14,5%

40

6,3%

50

76,3%

60

15,4%

70 82,7%

správnost odpovědí v %

80

10 0 ot. č. 1

ot. č. 2

ot. č. 3

ot. č. 4

ot. č. 5

ot. č. 6

ot. č. 7

Na otázku č. 1: „Co je alkohol?“ odpovědělo 82,7% respondentů správně. Na otázku č. 2: „Kolik stádií má vývoj závislosti na alkoholu?“ odpovědělo 36,3% respondentů správně. Na otázku č. 3: „Kdo jako první použil pojem alkoholismus?“ odpovědělo nejméně respondentů správně a to 6,3%. Na otázku č. 4: „Jaké diagnostické označení nese alkoholismus?“ odpovědělo 15,4% respondentů správně. Na otázku č. 5: „Co znamená fetální alkoholový syndrom (FAS)?“ odpovědělo 76,3% respondentů správně. Na otázku č. 6: „Závislost na alkoholu se nyní definuje podle?“ odpovědělo 14,5% respondentů správně. Na otázku č. 7: „Anonymní alkoholici jsou?“ odpovědělo nejvíce respondentů správně a to 89,9%.

Tab. č. 5: Správnost zodpovězených otázek o službách poskytující pomoc osobám závislým na alkoholu v Olomouci číslo otázky

8

9

10

11

12

četnost respondentů, kt. správně odpověděli

51

49

59

40

3

správnost otázek v %

46,3%

44,5%

53,6%

36,3%

2,7%

24

Graf č. 5: Správnost zodpovězených otázek o službách poskytující pomoc osobám závislým na alkoholu v Olomouci

50

ot. č. 9

10

2,7%

ot. č. 8

36,3%

20

53,6%

30

44,5%

40 46,3%

správnost odpovědí v %

60

0 ot. č. 10

ot. č. 11

ot. č. 12

Na otázku č. 8: „Anonymní alkoholici se nejblíže nachází vzhledem k Olomouci?“ odpovědělo 46,3% respondentů správně. Na otázku č. 9: „Existuje v Olomouci ambulantní léčba alkoholismu?“ odpovědělo 44,5% respondentů správně. Na otázku č. 10: „Které zařízení v Olomouci zprostředkovává prevenci v alkoholové závislosti?“ odpovědělo nejvíce respondentů správně a to 53,6%. Na otázku č. 11: „Kde se nachází „Středisko sekundární prevence a léčby závislosti v AČR v Olomouci“?“ odpovědělo 36,3% respondentů správně. Na poslední otázku č. 12: „Nachází se v Olomouci svépomocná skupina al-anon (skupiny rodin alkoholiků)?“ odpovědělo nejméně studentů a studentek správně a to 2,7%.

5.2.

Pohled studentů a studentek Caritas na problematiku alkoholismu a konzumaci alkoholu

Tab. č. 6: Celkový pohled na alkoholismus a na konzumaci alkoholu

počet studentů studenti v %

celkový pohled na alkoholismus negativní pohled pozitivní pohled 84 26 76,3% 23,7%

celkový pohled na konzumaci alkoholu negativní pohled pozitivní pohled 72 38 65,4% 34,6%

25

Graf č. 6: Celkový pohled na alkoholismus a konzumaci alkoholu

80 70 studenti v %

60 50

76,3% negativní pohled

65,4%

40

pozitivní pohled

30 20

34,6%

23,7%

10 0 pohled na alkoholismus

pohled na konzumaci alkoholu

Pomocí hodnotových výroků, které byly zaměřené na problematiku alkoholismu a konzumaci alkoholu, měli studenti a studentky zhodnotit svůj postoj na číselné škále od 1 do 5, přičemž od středové trojky k jedničce byl negativní postoj a od středové trojky k pětce pozitivní postoj. Tímto způsobem byly vyhodnoceny i následující pohledy na problematiku alkoholismu a konzumaci alkoholu dle sociodemografických charakteristik, včetně osobní zkušenosti s alkoholismem či alkoholem. 76,3% studentů a studentek Caritas se dívá na alkoholismus negativně a 23,7% studentů a studentek pozitivně. Na konzumaci alkoholu pohlíží 65,4% studentů a studentek negativně a 34,6% respondentů pohlíží pozitivně, což znamená, že na konzumaci alkoholu se respondenti dívají pozitivněji než na problematiku alkoholismu.

Tab. č. 7: Pohled na alkoholismus dle pohlaví dotazovaných Žena počet studentů studenti v %

negativní pohled 69 74,1%

muž pozitivní pohled 24 25,9%


pozitivní pohled 2 11,8%

26

Graf č. 7: Pohled na alkoholismus dle pohlaví dotazovaných

90 80 studenti v %

70 60 50 40

88,2%

negativní pohled

74,1%

pozitivní pohled

30 20

25,9%

10

11,8%

0 ženy

muži

Na alkoholismus pohlíží 74,1% žen negativně a 25,9% žen pozitivně. 88,2% mužů pohlíží na alkoholismus negativně a 11,8% mužů pozitivně, což znamená že muži vnímají alkoholismus negativněji než ženy.

Tab. č. 8: Pohled na konzumaci alkoholu dle pohlaví dotazovaných Žena počet studentů studenti v %





Graf č. 8: Pohled na konzumaci alkoholu dle pohlaví dotazovaných

70

studenti v %

60 50 40

negativní pohled

67,7%

30

52,9%

47,1%

pozitivní pohled

32,3%

20 10 0 ženy

muži

27

Na konzumaci alkoholu pohlíží 67,7 % žen negativně a 32,3% žen pozitivně. 52,9% mužů pohlíží na konzumaci alkoholu negativně a 47,1% mužů pozitivně, což znamená, že muži mají pozitivnější pohled na konzumaci alkoholu než ženy.

Tab. č. 9: Pohled na alkoholismus dle typu sídla dotazovaných


vesnice negativní pohled pozitivní pohled 40 13 75,4% 24,6%

město negativní pohled 44 77,1%


Graf č. 9: Pohled na alkoholismus dle typu sídla dotazovaných

80 70 studenti v %

60 50 40

negativní pohled

77,1%

75,4%

pozitivní pohled

30 20

24,6%

22,9%

10 0 vesnice

město

75,4% respondentů žijících na vesnice pohlíží na alkoholismus negativně a 24,6% respondentů pozitivně. Na alkoholismus pohlíží negativně 77,1% respondentů žijících ve městě a negativně 22,9% respondentů, což znamená, že respondenti žijící na vesnici mají téměř stejně negativní pohled na alkoholismus jak respondenti žijící ve městě.

Tab. č. 10: Pohled na konzumaci alkoholu dle typu sídla dotazovaných





28

Graf č. 10: Pohled na konzumaci alkoholu dle typu sídla dotazovaných

70

studenti v %

60 50 69,8%

40

negativní pohled

61,4%

pozitivní pohled

30 38,6% 20

30,2%

10 0 vesnice

město

Na konzumaci alkoholu pohlíží negativně 69,8% respondentů žijících na vesnice a pozitivně pohlíží 30,2% respondentů. 61,4% respondentů žijících ve městě pohlíží na konzumaci alkoholu negativně a 38,6% pohlíží pozitivně, což znamená, že respondenti žijící na vesnici mají negativnější pohled vůči konzumaci alkoholu než respondenti z města.

Tab. č. 11: Pohled na alkoholismus dle tříd dotazovaných první ročník negativní p. pozitivní p. 31 9 počet studentů 77,5% 22,5% studenti v %

druhý ročník negativní p. pozitivní p. 23 3 88,4% 11,6%

třetí ročník negativní p. pozitivní p. 30 14 68,1% 31,9%

Graf č. 11: Pohled na alkoholismus dle tříd dotazovaných

90 80

10

pozitivní pohled 31,9%

20

22,5%

30

negativní pohled

68,1%

40

11,6%

50

88,4%

60 77,5%

studenti v %

70

0 první ročník

druhý ročník

třetí ročník

29

77% respondentů z prvních ročníků pohlíží na problematiku alkoholismu negativně a 22,5% respondentů pohlíží pozitivně. Z druhého ročníku pohlíží 88,4% respondentů negativně a 22,5% pozitivně. 68,1% respondentů z třetích ročníků mají negativní pohled na problematiku alkoholismu a 31,9% má pozitivní pohled, což znamená, že respondenti z třetích ročníků mají nejvíce pozitivní pohled na alkoholismus ze všech ročníků.

Tab. č. 12: Pohled na konzumaci alkoholu dle tříd dotazovaných první ročník negativní p. pozitivní p. 27 13 počet studentů 67,5% 32,5% studenti v %



Graf č. 12: Pohled na konzumaci alkoholu dle tříd dotazovaných

80 70

76,9%

10


20

negativní pohled 56,9%

30

32,5%

40

67,5%

50

23,1%

studenti v %

60

0 první ročník

druhý ročník

třetí ročník

Na konzumaci alkoholu pohlíží z prvního ročníku 67,5% respondentů negativně a 32,5% respondentů pozitivně. Z druhého ročníků pohlíží na konzumaci alkoholu 76,9% respondentů negativně a 23,1% pozitivně. 56,9% respondentů z třetího ročníku pohlíží na konzumaci alkoholu negativně a 43,1% respondentů pozitivně, což opět znamená, že studenti a studentky z třetích ročníků mají nejvíce pozitivní pohled na konzumaci alkoholu ze všech ročníků.

30

Tab. č. 13: Pohled na alkoholismus dle věku dotazovaných


19 - 20 let 21 - 22 let 23 - 24 let 25 a více let negativní pozitivní negativní pozitivní negativní pozitivní negativní pozitivní 24 7 41 10 12 5 7 4 77,4% 22,6% 80,3% 19,7% 70,5% 29,5% 63,6% 36,4%

Graf č. 13: Pohled na alkoholismus dle věku dotazovaných 90 80 60

63,6%

70,5%

36,4%

10


20

19,7%

30

negativní pohled

80,3%

40

22,6%

50

77,4%

studenti v %

70

0 19 - 20 let

21 - 22 let

23 - 24 let

25 a více let

Negativně pohlíží na alkoholismus 77,4% respondentů ve věku 19-20 let a pozitivně 22,6% respondentů. 80,3% respondentů ve věku 21-22 let pohlíží na alkoholismus negativně a 19,7% respondentů pozitivně. 70,5% respondentů ve věku 23-24 let pohlíží na alkoholismus negativně a 29,5% pohlíží na alkoholismus pozitivně. Negativně pohlíží na alkoholismus ve věku 25 a více let 63,6% respondentů a pozitivně 36,4% respondentů, což znamená, že respondenti s nejvyšším věkem mají nejméně negativní pohled na problematiku alkoholismu.

Tab. č. 14: Pohled na konzumaci alkoholu dle věku dotazovaných



31

Graf č. 14: Pohled na konzumaci alkoholu dle věku dotazovaných 80 70

50 pozitivní pohled 45,5%

54,5%

64,7%

35,3%

10

37,3%

20

62,7%

30

negativní pohled

29,1%

40

70,9%

studenti v %

60

0 19 - 20 let

21 - 22 let

23 - 24 let

25 a více let

Na konzumaci alkoholu pohlíží negativně 70,9% respondentů ve věku 19-20 let a pozitivně pohlíží 29,1%. 62,7% respondentů ve věku 21-22 let pohlíží na konzumaci alkoholu negativně a 37,3% respondentů pozitivně. 64,7% respondentů ve věku 23-24 let pohlíží na konzumaci alkoholu negativně a 35,3% pohlíží pozitivně. Na konzumaci alkoholu se dívá 54,5% respondentů pozitivně a 45,5% pozitivně, což znamená, že respondenti s nejvyšším věkem mají nejméně negativní pohled na konzumaci alkoholu.

Tab. č. 15: Pohled na alkoholismus dle víry dotazovaných věřící - hlásící se k církvi, věřící - nehlásící se k náboženské spol. církvi, náboženské spol. pozitivní p. negativní p. pozitivní p. negativní p. pozitivní p. 9 48 9 14 8 30% 82,7% 17,3% 63,6% 36,4%

bez náboženské víry


negativní p. 21 70%

32

36,4%

63,6%

17,3%

82,7% 30%

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

70%

studenti v %

Graf č. 15: Pohled na alkoholismus dle víry dotazovaných

negativní pohled pozitivní pohled

bez nábožen. víry věřící - hlásící se k věřící - nehlásící se církvi, nábožen. k církvi, nábožen. společ. společ.

Tento pohled se měřil dle náboženské víry opět pomocí hodnotových výroků, kdy studenti zhodnotili svůj postoj na číselné škále od 1 do 5, přičemž od středové trojky k jedničce byl negativní pohled a od středové trojky k pětce pozitivní pohled. Negativní pohled na alkoholismus má 70% respondentů bez náboženské víry a 30% respondentů má pozitivní pohled. 82,7% věřících respondentů hlásící se k církvi nebo náboženské společnosti má negativní postoj a pozitivní postoj má 17,3% respondentů. Negativní pohled má 63,6% věřících respondentů nehlásící se k církvi či náboženské společnosti a 36,4% respondentů má pozitivní pohled. Což znamená, že věřící respondenti nehlásící se k církvi ani náboženské společnosti mají nejméně negativní pohled na alkoholismus.

Tab. č. 16: Pohled na konzumaci alkoholu dle víry dotazovaných věřící - hlásící se k církvi, věřící - nehlásící se k náboženské spol. církvi, náboženské spol. pozitivní p. negativní p. Pozitivní p. negativní p. pozitivní p. 12 44 14 10 12 40% 75,8% 24,2% 45,4% 54,6%

bez náboženské víry negativní p. 18 počet studentů 60% studenti v %

33

Graf č. 16: Pohled na konzumaci alkoholu dle víry dotazovaných 80

10

54,6%

20

24,2%

30

40%

40

75,8%

50

45,4%

60

60%

studenti v %

70


0 bez nábožen. víry věřící - hlásící se k věřící - nehlásící se církvi, nábožen. k církvi, nábožen. společ. společ.

Na konzumaci alkoholu pohlíží negativně 60% respondentů bez náboženské víry a 40% respondentů pohlíží pozitivně. 75,8% věřících respondentů hlásící se k církvi či náboženské společnosti má negativní pohled 24,2% respondentů má pozitivní pohled. Na konzumaci alkoholu se negativně dívá 45,4% věřících respondentů nehlásící se k církvi či náboženské společnosti a 54,6% respondentů pohlíží pozitivně. Což znamená, že věřící respondenti nehlásící se k církvi ani náboženské společnosti mají nejméně negativní pohled na konzumaci alkoholu.

Tab. č. 17: Pohled na alkoholismus dle osobní zkušenosti s alkoholismem/alkoholem


negativní zkušenost negativní pohled pozitivní pohled 59 20 74,6% 25,4%

bez negativní zkušenosti negativní pohled pozitivní pohled 24 7 77,4% 22,6%

34

Graf č. 17: Pohled na alkoholismus dle osobní zkušenosti s alkoholismem/alkoholem

80

studenti v %

70 60 50

74,6%

40

negativní pohled

77,4%

pozitivní pohled

30 20

25,4%

22,6%

10 0 negativní zkušenost

bez negativní zkušenosti

Na alkoholismus pohlíží negativně 74,6% respondentu se špatnou zkušeností s alkoholismem a alkoholem a 25,4% respondentů pozitivně. 77,4% respondentů bez žádné negativní zkušeností s alkoholismem a alkoholem pohlíží na alkoholismus negativně a 22,6% respondentů pozitivně. Což znamená, že respondenti bez žádné negativní zkušenosti mají negativnější pohled na problematiku alkoholismu než respondenti s negativní zkušeností s alkoholismem a alkoholem.

Tab.

č.

18:

Pohled

na

konzumaci

alkoholu

dle

osobní

zkušenosti

s alkoholismem/alkoholem


negativní zkušenost negativní pohled pozitivní pohled 49 30 62% 38%


35

Graf č. 18: Pohled na konzumaci alkoholu dle osobní zkušenosti s alkoholismem/alkoholem

80

studenti v %

70 60 50 40 30 20

negativní pohled

74,1%

62%

pozitivní pohled 38% 25,9%

10 0 negativní zkušenost


Na konzumaci alkoholu pohlíží negativně 62% respondentů s negativní zkušeností s alkoholismem a alkoholem a 38% respondentů se dívá pozitivně. 74,1% respondentů bez negativní zkušenosti s alkoholismem a alkoholem se dívá na alkoholismus negativně a 25,9% respondentů se dívá pozitivně. Což opět znamená, že respondenti bez žádné negativní zkušenosti mají negativnější pohled na konzumaci alkoholu než respondenti s negativní zkušeností s alkoholismem a alkoholem.

Tab. č. 19: Průměrné hodnocení hodnotových výroků na téma problematika alkoholismu a konzumace alkoholu Hodnotové výroky - první část 1. Léčba alkoholismu by měla být hrazena osobou závislou na alkoholu. 2. Alkoholismus negativně ovlivňuje celou rodinu a blízké. 3. Člověk závislý na alkoholu ničí celou rodinu. 4. Je špatné, když lidé řeší své problémy alkoholem. 5. Alkoholismus je ztráta svobody. 6. Závislost na alkoholu je závažnější závislost než závislost na tvrdých drogách. 7. Alkohol brání reálnému vnímání světa. 8. Nevidím důvod, proč by se člověk měl občas opít. 9. Zahánět špatnou náladu alkoholem není dobrý nápad. 10. Dostupnost alkoholu by se měla výrazně omezit. 11. Člověk, který pije alkohol na pracovišti, by měl o svou práci přijít. 12. Alkohol ničí vztahy a přátelství. 13. Radostnou událost lze oslavit i bez skleničky alkoholu. 14. Alkohol by se neměl pít na žal a bolest. 15. Je nebezpečné, když člověk pod vlivem alkoholu dělá věci, které by za střízlivého stavu nedělal.

průměrné hodnocení výroku 2,8 1,3 1,7 1,5 2,2 3,3 2,9 3,3 2,4 3,7 1,9 2,4 2,9 2,1 1,8

36

průměrné hodnocení výroku 2,9 1,7

Hodnotové výroky - druhá část 16. Osobě závislé na alkoholu nedůvěřuji. 17. Alkoholismus je špatný návyk.

Graf č. 19: Průměrné hodnocení hodnotových výroků na téma problematika alkoholismu a konzumace alkoholu

průměrné číselné hodnocení

5 3,7

4

3,3 2,9 3,3

2,8 3

2,2

1,7 2

2,9 2,4

1,9

2,4

2,9 2,1 1,8

1,7

1,5

1,3

1 0 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10 11 12 13 14 15 16 17

hodnotové výroky

Hodnocení výroků probíhalo na číselné škále od 1 do 5, přičemž 1 znamená, že respondent zcela souhlasí a 5 znamená, že zcela nesouhlasí (od středové trojky k jedničce negativní postoj a od středové trojky k pětce pozitivní postoj na problematiku alkoholismu a konzumace alkoholu). Průměrné hodnocení výroku č. 1 je 2,8. Průměrné hodnocení výroku č. 2 je 1,3. Průměrné hodnocení výroku č. 3 je 1,7. Průměrné hodnocení výroku č. 4 je 1,5. Průměrné hodnocení výroku č. 5 je 2,2. Průměrné hodnocení výroku č. 6 je 3,3. Průměrné hodnocení výroku č. 7 je 2,9. Průměrné hodnocení výroku č. 8 je 3,3. Průměrné hodnocení výroku č. 9 je 2,4. Průměrné hodnocení výroku č. 10 je 3,7. Průměrné hodnocení výroku č. 11 je 1,9. Průměrné hodnocení výroku č. 12 je 2,4. Průměrné hodnocení výroku č. 13 je 2,9. Průměrné hodnocení výroku č. 14 je 2,1. Průměrné hodnocení výroku č. 15 je 1,8. Průměrné hodnocení výroku č. 16 je 2,9. Průměrné hodnocení výroku č. 17 je 1,7.

37

5.3.

Pohled studentů a studentek Caritas na ženy závislé na alkoholu

Tab. č. 20: Celkový pohled na ženy závislé na alkoholu


pohled na ženy závislé na alkoholu negativní pohled pozitivní pohled 61 49 55,5% 44,5%

Graf č. 20: Celkový pohled na ženy závislé na alkoholu

60

studenti v %

50 40


30

pozitivní pohled

44,5%

20 10 0 pohled na ženy

Pomocí hodnotových výroků, které byly zaměřené na ženy závislé na alkoholu, měli studenti a studentky hodnotit svůj postoj na číselné škále od 1 do 5, přičemž od středové trojky k jedničce byl negativní postoj a od středové trojky k pětce pozitivní postoj na ženy závislé na alkoholu. 55,5% respondentů z celkového pohledu se dívá na ženy závislé na alkoholu negativně a 44,5% respondentů se dívá pozitivně. Stejný způsob měření bude i u následně jdoucích pohledů dle sociodemografických charakteristik, včetně osobní zkušenosti s alkoholismem a alkoholem.

Tab. č. 21: Pohled na ženy závislé na alkoholu dle pohlaví dotazovaných žena počet studentů studenti v %





38

Graf č. 21: Pohled na ženy závislé na alkoholu dle pohlaví dotazovaných

80 70 studenti v %

60 50

pozitivní pohled

61,3%

30 20

negativní pohled

76,5%

40

38,7% 23,5%

10 0 muži

ženy

23,5% mužů se dívá na ženy závislé na alkoholu negativně a 76,5% pozitivně. Na ženy závislé na alkoholu se dívá negativně 61,3% žen a 38,7% se dívá pozitivně. Což znamená, že muži se dívají na ženy závislé na alkoholu pozitivněji než ženy.

Tab. č. 22: Pohled na ženy závislé na alkoholu dle typu sídla dotazovaných





Graf č. 22: Pohled na ženy závislé na alkoholu dle typu sídla dotazovaných

70

studenti v %

60 50 40

negativní pohled

66,1%

30 20

45,6%

54,4%

pozitivní pohled

33,9%

10 0 vesnice

město

39

66,1% respondentů žijících na vesnici se dívá na ženy závislé na alkoholu negativně a 33,9% se dívá pozitivně. Na ženy závislé na alkoholu se dívá negativně 45,6% respondentů žijících ve městě a pozitivně se dívá 54,4% respondentů. Což znamená, že respondenti žijící na vesnici se dívají na ženu závislou na alkoholu negativněji než respondenti žijící ve městě.

Tab. č. 23: Pohled na ženy závislé na alkoholu dle tříd dotazovaných první ročník negativní p. pozitivní p. 24 16 počet studentů 60% 40% studenti v %



Graf č. 23: Pohled na ženy závislé na alkoholu dle tříd dotazovaných

70 60

30,8%

20 10

56,8%

43,2%

69,2%

30

40%

40

60%

studenti v %

50 negativní pohled pozitivní pohled

0 první

druhý

třetí

Na ženy závislé na alkoholu se dívá z prvního ročníku 60% respondentů negativně a 40% pozitivně. Z druhého ročníku má negativní pohled na ženy závislé na alkoholu 69,2% respondentů a pozitivní pohled má 30,8% respondentů. Negativně se na ženy závislé na alkoholu dívá 43,2% respondentů ze třetího ročníku a pozitivně se dívá 56,8% respondentů. Což znamená, že respondenti z třetího ročníku pohlíží na ženy závislé na alkoholu pozitivněji než respondenti z nižších ročníků.

40

Tab. č. 24: Pohled na ženy závislé na alkoholu dle věku dotazovaných



Graf č. 24: Pohled na ženy závislé na alkoholu dle věku dotazovaných 70 60

54,5%

45,5%

58,8%

41,2%

43,1%

20

56,9%

30

33,3%

40

66,7%

studenti v %

50 negativní pohled pozitivní pohled

10 0 19 - 20 let

21 - 22 let

23 - 24 let

25 a více let

66,7% respondentů ve věku 19-20 let se dívají na ženy závislé na alkoholu negativně a pozitivně se dívá 33,3% respondentů. Negativně se na ženy závislé na alkoholu dívá 56,9% respondentů ve věku 21.22 let a pozitivně se dívá 43,1% respondentů. 41,2% respondentů ve věku 23-24 let se dívá na ženy závislé na alkoholu negativně a 58,8% se dívá pozitivně. 45,5% respondentů ve věku 25 a více let se dívá na ženy závislé na alkoholu negativně a 54,5% se dívá pozitivně. Což znamená, že studenti a studentky s vyšším věkem se dívají na ženu závislou na alkoholu pozitivněji než respondenti s nižším věkem.

Tab. č. 25: Pohled na ženy závislé na alkoholu dle víry dotazovaných věřící - hlásící se k církvi, věřící - nehlásící se k náboženské spol. církvi, náboženské spol. pozitivní p. negativní p. pozitivní p. negativní p. pozitivní p. 12 33 25 10 12 40% 56,9% 43,1% 45,5% 54,5%

bez náboženské víry počet studentů studenti v %

negativní p. 18 60%

41

Graf č. 25: Pohled na ženy závislé na alkoholu dle víry dotazovaných 60

20

54,5%

45,5%

56,9%

40%

30

43,1%

40

60%

studenti v %

50


10 0 bez náboženské víry

věřící - hlásící se k věřící - nehlásící se k církvi, nábožen. spol. církvi, nábožen. spol.

60% respondentů bez náboženské víry se dívá na ženy závislé na alkoholu negativně a 40% respondentů se dívá pozitivně. Na ženy závislé na alkoholu se dívá 56,9% věřících respondentů hlásící se k církvi či náboženské společnosti negativně a 43,1% respondentů se dívá pozitivně. 45,5% věřících respondentů nehlásící se k církvi ani k žádné náboženské společnosti se dívá negativně a 54,5% respondentů se dívá pozitivně. Což znamená, že věřící respondenti nehlásící se k církvi ani náboženské společnosti mají nejméně negativní pohled na ženy závislé na alkoholu.

Tab.

č.

26:

Pohled

na

ženy

závislé

na

alkoholu

dle

osobní

zkušenosti

s alkoholismem/alkoholem


negativní zkušenost negativní pohled pozitivní pohled 43 36 54,4% 45,6%


42

Graf č. 26: Pohled na ženy závislé na alkoholu dle osobní zkušenosti s alkoholismem/alkoholem

60

studenti v %

50 40 30

58,1%

54,4% 45,6%


pozitivní pohled

20 10 0 negativní zkušenost


54,4% respondentů s negativní zkušeností s alkoholismem a alkoholem se dívá na ženy závislé na alkoholu negativně a 45,6% respondentů se dívá pozitivně. Na ženy závislé na alkoholu se dívá negativně 58,1% respondentů bez žádné negativní zkušenosti s alkoholismem a alkoholem a 41,9% respondentů se dívá pozitivně. Což znamená, že respondenti bez žádné negativní zkušenosti mají negativnější pohled na ženy závislé na alkoholu než respondenti s negativní zkušeností s alkoholismem a alkoholem.

Tab. č. 27: Průměrné hodnocení hodnotových výroků na téma alkoholismus u žen Hodnotové výroky

průměrné hodnocení výroku

1. Na opilou ženu je horší pohled než na opilého muže.

2,7

2. Ženy by se neměly opíjet na veřejnosti.

2,9

3. Žena závislá na alkoholu nemůže být dobrou matkou a manželkou.

2,5

4. Žena závislá na alkoholu je méně fyzicky atraktivní.

2,3

5. Vadí mi pohled na opilé ženy.

2,3

6. Partner ženy závislé na alkoholu má právo takovou ženu opustit (alkoholismus je adekvátním důvodem pro rozchod).

3,2

7. Mám větší pochopení pro muže závislého na alkoholu než pro ženu závislou na alkoholu.

4,3

8. Žena by se nikdy neměla opíjet před svými dětmi.

1,6

43

Graf č. 27: Průměrné hodnocení hodnotových výroků na téma alkoholismus u žen

průměrné číselné hodnocení

5 4

4,3 2,7

3,2

2,9 2,5

3

2,3

2,3 1,6

2 1 0 1

2

3

4

5

6

7

8

hodnotové výroky

Hodnocení výroku probíhalo na číselné škále od 1 do 5, přičemž 1 znamená, že respondent zcela souhlasí a 5 znamená, že zcela nesouhlasí (od středové trojky k jedničce negativní postoj, od středové trojky k pětce pozitivní postoj). Průměrné hodnocení výroku č. 1 je 2,7. Průměrné hodnocení výroku č. 2 je 2,9. Průměrné hodnocení výroku č. 3 je 2,5. Průměrné hodnocení výroku č. 4 je 2,3. Průměrné hodnocení výroku č. 5 je 2,3. Průměrné hodnocení výroku č. 6 je 3,2. Průměrné hodnocení výroku č. 7 je 4,3. Průměrné hodnocení výroku č. 8 je 1,6.

5.4.

Atraktivita cílových skupin pro studenty a studentky Caritas

Tab. č. 28: Atraktivita cílových skupin pro studenty a studentky Caritas cílové skupiny senioři osoby bez domova menšiny uprchlíci uživatelé nealkoholových drog osoby závislé na alkoholu děti osoby s mentálním postižením jiné cílové skupiny

počet studentů

studenti v %

19 13 30 28 20 12 70 22 19

7,5% 5,1% 11,9% 11,1% 7,8% 4,8% 28% 8,7% 15,1%

44

Graf č. 28: Atraktivita cílových skupin pro studenty a studentky Caritas 7,5%

senioři 5,1%

osoby bez domova

11,9%

menšiny

11,1%

uprchlíci 7,8%

uživatelé nealkoholových drog 4,8%

osoby závislé na alkoholu

28%

děti 8,7%

osoby s mentálním postižením

15,1%

jiné cílové skupiny 0

5

10

15

20

25

30

studenti v %

Senioři jsou pro studenty a studentky Caritas VOŠs atraktivní na 7,5%, osoby bez domova na 5,1%, menšiny na 11,9%, uprchlíci na 11,1%, uživatelé nealkoholových drog na 7,8%, osoby závislé na alkoholu 4,8%, nejatraktivnější skupinou jsou děti a to na 28,%, osoby s mentálním postižením na 8,7% a jiné cílové skupiny na 15,1%.

Tab. č. 29: motivace pracovat s osobou závislou na alkoholu motivace práce s ženou závislou na alkoholu práce s mužem závislým na alkoholu práce s mužem i ženou závislou na alkoholu

počet studentů 28 5 77

studenti v % 25,5% 4,5% 70%

45

Graf č. 29: Motivace pracovat s osobou závislou na alkoholu

70

studenti v %

60 50 70%

40 30 20

25,5%

4,5%

10 0 práce s ženou závislou na alkoholu

práce s mužem práce s mužem i ženou závislým na alkoholu závislou na alkoholu

25,5% respondentů by raději pracovalo s ženou závislou na alkoholu a 4,5% respondentů by raději pracovalo s mužem závislým na alkoholu. 70% respondentům by nedělo problém pracovat s mužem ani s ženou závislou na alkoholu.

46

6.

Diskuse Prvním hlavním cílem bylo zjistit míru informovanosti studentů a studentek Caritas

VOŠs o problematice alkoholismu. Výsledky přinesly zjištění, že nejvíce studentů a studentek má střední míru informovanosti, to tedy znamená, že nejvíce studentů a studentek zodpovědělo 5 – 8 otázek správně. Ovšem podstatně méně studentů a studentek má vysokou míru informovanosti, kdy respondenti zodpověděli 9 – 12 otázek. Nízkou informovanost o problematice alkoholismu má o něco méně procent studentů a studentek než je tomu u respondentů se střední mírou informovanosti, kdy respondenti zodpověděli 0 – 4 otázek správně. Tyto výsledky by mohly teoreticky souviset s nízkou mírou informovanosti o této problematice v rámci studia na Caritas VOŠs, kterou mi potvrzovali i respondenti během předvýzkumu. Dosažení celkové střední míry informovanosti o problematice alkoholismu by se dalo odůvodnit výsledky, které ukázaly střední míru informovanosti o službách poskytující pomoc osobám závislým na alkoholu v Olomouci, neboť nízkou úroveň informovanosti čistě o problematice alkoholismu/alkoholu mělo nejvíce respondentů z dotazovaných. Otázky, které dělaly nejméně problémy studentům a studentkám jsou: Co je alkohol?, Co znamená fetální alkoholový syndrom (FAS)?, Anonymní alkoholici jsou? Naopak nejvíce problému dělaly studentům otázky: Kdo jako první použil pojem alkoholismus?, Závislost na alkoholu se nyní definuje podle?, Nachází se v Olomouci svépomocná skupina al-anon (skupiny rodin alkoholiků)? Druhým hlavním cílem bylo zjistit pohled studentů a studentek Caritas na tématiku alkoholismu a konzumace alkoholu a zda se tento pohled liší v závislosti na sociodemografických charakteristikách. Jak uvádí Vágnerová (2002), česká společnost je poměrně tolerantní ke konzumaci alkoholu, pokud ovšem člověk ztrácí schopnost regulovat své pití a postupně se z něj stává alkoholik a postoj společnosti se náhle mění. Výzkum přinesl odpovídající výsledky této teorii, ovšem velký rozdíl mezi problematikou alkoholismu a konzumace alkoholu nebyl až tak markantní. V rámci pohledu na problematiku alkoholismu se dívají negativněji muži než ženy ovšem na téma konzumace alkoholu se dívají negativněji zas ženy než muži. Pohled na problematiku alkoholismu hodnotí kritičtěji sice respondenti žijící ve městě, ale rozdíl se studenty žijícími na vesnici je nepatrný. Pohled na téma konzumace alkoholu přinesl výsledky sice opačné oproti pohledu na problematiku alkoholismu, ale rozdíl také není nijak výrazný. Tyto výsledky mi alespoň trochu vyvrátily mé přesvědčení, že lidé žijící na vesnici, kritičtěji pohlíží na problematiku alkoholismu a

47

alkoholu, neboť jsem se domnívala, že na vesnici je problém s alkoholem více viditelný a tím i víc odsuzován. Na problematiku alkoholismu a konzumace alkoholu se dívá nejvíce negativněji studenti a studentky z druhých ročníků. Nejpozitivněji pohlíží respondenti z třetích ročníků. Tyto výsledky mírně souvisí s další sociodemografickou charakteristikou a tím je věk. Respondenti pohlíží na alkoholismus a na konzumaci alkoholu pozitivněji než respondenti s nižším věkem. Teoreticky výsledky mohou souviset dle mého názoru s „vyspělostí“ respondenta. Výsledky pohledu na problematiku alkoholismu dle víry dotazovaných souvisí s výsledky na pohled konzumace alkoholu. Nejvíce negativně pohlíží na obě problematiky věřící studenti a studentky hlásící se k církvi či náboženské společnosti. V těsném závěsu jsou respondenti bez náboženské víry a nejméně negativní pohled na alkoholismus a konzumaci alkoholu mají studenti a studentky nehlásící se k církvi ani náboženské společnosti. Pohled na problematiku alkoholismu a konzumace alkoholu přinesl opět totožné výsledky. Respondenti, kteří mají negativní zkušenost s alkoholismem a alkoholem se dívají pozitivněji na obě problematiky než respondenti bez negativní zkušenosti, což pro mě bylo docela nečekané. Co se týče výroků na téma alkoholismus a konzumace alkoholu, tak nejvíce respondentu souhlasilo s výrokem - Člověk závislý na alkoholu ničí celou rodinu a nejméně souhlasilo s výrokem - Dostupnost alkoholu by se měla výrazně omezit. Třetím hlavním cílem empirického šetření bylo zjistit, zda a jak se liší pohled studentů a studentek Caritas na ženy závislé na alkoholu a jestli jinak hodnotí alkoholismus u žen v závislosti na sociodemografických charakteristikách. Nejrůznější autoři uvádějí fakt, že ženy závislé na alkoholu jsou více odmítány, kritizovány a izolovány ze strany společnosti v porovnání se závislými muži (Kotková, 2010). Nyní se podíváme na výsledky, které dle mého pohledu na věc by měl být spíše pozitivnější neboť studenti a studentky Caritas VOŠs jsou specifickou skupinou, kteří by mohli v budoucnu pomáhat i těmto ženám. Celkový pohled na ženy závislé na alkoholu je negativnější, ovšem rozdíl je docela nepatrný. Co se týče sociodemografické charakteristiky pohlaví, tak na ženy závislé na alkoholu pohlíží samotné ženy negativněji než muži, což vyvrátilo předvýzkum, kde výsledky byly opačné. Respondenti žijící na vesnici se na ženu závislou na alkoholu pohlíží negativněji než respondenti žijící ve městě. Tyto výsledky mohou teoreticky souviset s tím, že na vesnici je alkoholismus u ženy více viditelný než ve městě. Studenti a studentky třetích ročníků pohlíží na ženu závislou na alkoholu pozitivněji než respondenti ze dvou nižších ročníků. Pozitivněji pohlíží na ženu závislou studenti a studentky ve věku 23-24 let a v těsném závěsu jsou respondenti ve věku 25 a více let. Studenti a studentky s nižším věkem mají negativnější 48

pohled. Výsledky opět mohou teoreticky souviset s vyzrálostí studentů a studentek. Pozitivněji na ženy závislé na alkoholu pohlíží věřící respondenti nehlásící se k církvi ani k náboženské společnosti. Negativněji pohlíží studenti bez náboženské víry a věřící studenti hlásící se k církvi či náboženské společnosti s minimálním rozdílem. Tyto výsledky mohou teoreticky souviset s hodnotami, stereotypy či předsudky respondenta. Pohled na ženy závislé na alkoholu dle osobní zkušenosti přinesl výsledky s minimálním rozdílem. Výzkum přinesl, že negativnější pohled na ženy závislé na alkoholu mají respondenti bez negativní zkušeností alkoholismem a alkoholem než respondenti s negativní zkušeností. Zajímavým zjištěním bylo, že většina respondentů má negativní zkušenost s alkoholismem a alkoholem. Ovšem bylo určitě přínosem, dozvědět se jakou má tato negativní zkušenost rozměr. Co se týče hodnotových výroků o ženě závislé na alkoholu, tak nejvíce respondentů souhlasilo s výrokem: Žena by se nikdy neměla opíjet před svými dětmi. Tyto výsledky mohou teoreticky souviset s podvědomím, že žena je ta, co by se měla starat o chod domácnost a rodinu. Nejméně respondentů souhlasilo s výrokem: Mám větší pochopení pro muže závislého na alkoholu než pro ženu závislou na alkoholu. I když žena a muž mají své specifické charakteristiky chování, role apod., dle mého mínění, si i ve společnosti začínáme uvědomovat rovné postavení žen a mužů. Čtvrtým a posledním cílem bylo zjistit, zda by alkoholici mohli být cílovou skupinou pro studenty a studentky Caritas/budoucí sociální pracovníky. Výsledky ukázaly, že osoby závislé na alkoholu jsou nejméně atraktivní cílovou skupinou pro studenty a studentky Caritas. Ovšem v těsném závěsu za alkoholiky jsou osoby bez domova. Nejvíce atraktivní cílovou skupinou pro respondenty jsou děti. V případě, že by nastala situace, že by respondenti měli pracovat s osobami závislými na alkoholu, tak většině by nevadilo pracovat s ženou ani mužem závislým na alkoholu. V druhém případě, by raději respondenti pracovali s ženou než mužem závislým na alkoholu. Fakt, který by domohl upřesnit výsledky výzkumu je, že mi dělalo problém oslovit všechny studenty a studentky Caritas VOŠs z důvodu jejich praxí a tím souvisící i nižší počet respondentů z druhých ročníků, neboť absolvovali tří-měsíční praxi v zahraničí. Tento důvod zapříčinil i následnou nižší návratnost dotazníků. Dalším důvodem, který mohl výsledky výzkumu ovlivnit je i větší procento respondentů žen než mužů. Ovšem na Caritas VOŠs nelze zajistit stejný počet respondentů obou pohlaví pro kvantitativní výzkum. K objektivnějším výsledkům by určitě dopomohlo, kdybych zkombinovala dotazník s rozhovorem se samotnými studenty a studentkami. Neboť větší skupina respondentů by zcela jistě měla, co doplnit a mohl by se změnit i pohled na věc. Tento způsob by byl ovšem časově 49

velice náročný. I přesto se domnívám, že získané výsledky alespoň dostatečně poskytly informace o informovanosti studentů a studentek Caritas a o jejich pohledu na samotnou problematiky alkoholismu a konzumace alkoholu včetně pohledu na ženy závislé na alkoholu.

50

Závěr Cílem mé bakalářské práce s názvem „Vliv alkoholismu u žen na jejich každodenní život“ bylo shrnout všeobecné poznatky o problematice alkoholismu u žen a upozornit na tuto skupinu žen i v rámci sociální práce, neboť se domnívám, že se na osoby závislé na alkoholu v sociální práci zapomíná. V teoretické části jsem sestavila stručný průřez o ženách závislých na alkoholu v jejich každodenním životě. Dvě předcházející kapitoly jsou věnované vymezení závislostí a alkoholismu. Podrobněji se o tématice alkoholové závislosti u žen zabývám v mé absolventské práci, kde je předmětem i předvýzkum mého samotného výzkumu v bakalářské práci. V praktické části mé bakalářské práce jsem stanovila výzkumné otázky, hypotézy, zpracovala operacionalizaci, vymezila metodu a vytvořila dotazník. Všechny tyto činnosti jsou předmětem příloh. Dále jsem v mé práci popsala výzkumný soubor a následně jsem zanalyzovala data. Hlavním cílem empirické částí bylo zjistit míru informovanosti o dané problematice. Z výzkumu vyšlo najevo, že studenti a studentky Caritas VOŠs disponují střední mírou informovanosti o celkové problematice alkoholismu. Ovšem o samotné problematice alkoholismu a alkoholu má více respondentů spíše nízkou úroveň informovanosti. Střední míru informovanosti o službách poskytující pomoc osobám závislým na alkoholu v Olomouci mělo více respondentů z dotazovaných. Druhým hlavním cílem bylo zjistit pohled studentů a studentek Caritas na tématiku alkoholismu a konzumace alkoholu a zda se tento pohled liší v závislosti na sociodemografických charakteristikách. Výzkum přinesl výsledky, kdy se respondenti dívají na alkoholismus téměř skoro stejně negativně jak na konzumaci alkoholu. Co se týče pohledu na problematiku alkoholismu a konzumace alkoholu dle sociodemografických charakteristik doporučuji přečíst podrobně diskusi. Třetím hlavním cílem empirického šetření bylo zjistit, zda a jak se liší pohled studentů a studentek Caritas na ženy závislé na alkoholu a jestli jinak hodnotí alkoholismus u žen v závislosti na sociodemografických charakteristikách. Celkový pohled na ženy závislé na alkoholu se jeví sice negativněji, ovšem rozdíl je docela nepatrný. Co se týká pohledu na ženy závislé na alkoholu dle sociodemografických charakteristik doporučuji přečíst diskusi. Posledním cílem bylo zjistit, zda by alkoholici mohli být vhodnou cílovou skupinou pro studenty a studentky Caritas/budoucí sociální pracovníky. Výsledky výzkumu ukázaly, že osoby závislé na alkoholu jsou nejméně atraktivní cílovou skupinou pro studenty a studentky

51

Caritas. V případě, že by nastala situace, kdy by studenti a studentky měli pracovat s osobami závislými na alkoholu, většině respondentů by nevadilo pracovat s ženou ani mužem závislým na alkoholu. V druhém případě, by raději respondenti pracovali s ženou závislou na alkoholu než s mužem.

Stav diskuse daného tématu v časopisu Sociální práce/Sociálna práca se projevuje zejména ve třetím čísle z roku 2007, které je věnováno obecné sociální práci s lidmi se závislostí. V tomto čísle se ovšem objevuje pouze jeden článek věnovaný alkoholismu a to článek od Pavla Klimenta - Rodinný systém se závislými na alkoholu.

52

Seznam použitých zkratek apod. - a podobně např. - například atd. - a tak dále kt. - který, který... tzn. - to znamená č. - číslo tab. - tabulka

53

Seznam literatury Buck, C., Forwardová, S. (2008). Když nám rodiče ničí život. Praha: Motto.

Čihař, M. (2009). Novorozenec drogově závislé matky. In Preslová, I., Maxová, V. (Eds.), Ženy & drogy: sborník odborné konference. (s.51-54). Praha: Sananim.

Disman, M. (2002). Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum.

Heller, J., Pecinovská, O., a kol. (1996). Závislost známá neznámá. Havlíčkův Brod: GRADA Publishing.

Hosek, J. (1998). Sám proti alkoholu. Praha: Grada.

Kliment, P. (2007). Rodinný systém se závislými na alkoholu. Sociální práce/Sociálna práca, č.3, s.61-67.

Kotková, V. (2009). Ženy na detoxu. In Preslová, I., Maxová, V. (Eds.), Ženy & drogy: sborník odborné konference. (s.55-59). Praha: Sananim.

Kotková, V. (2010). Ženy během detoxifikace na lůžku. Psychiatrie pro praxi, č.3, s.115-116.

Kubička, L. (2006). Postoje k funkcím alkoholického nápoje a jejich vztah ke konzumnímu chování dospělých mužů a žen: Prospektivní studie. Adiktologie, č.1, s.36-48.

Kubů, P., Janda, A. (2004). Alkohol.cz - charakteristiky vybraných stránek z různých oblastí problematiky alkoholismu a porovnání jejich kvality. Adiktologie, č.1, s.31-43.

Kudrle, S. (2003). Psychopatologie závislosti a kodependence. In Kalina, K. a kolektiv. Drogy a drogové závislosti 1. vydání. Mezioborový přístup. (s.107-113). Praha: Úřad vlády České republiky.

Kvapilík, J., Svobodová, A. (1985). Člověk a alkohol. Praha: Avicenum.

54

Matoušek, O. a kol. (2005). Sociální práce v praxi. Praha: Portál.

Mikitová,

M.

(2004):

O

alkoholičkách

[online].

Dostupné

z:

4.

12.

2010

http://www.infodrogy.sk/ActiveWeb/c/1308/o_alkoholickach.html.

Mlčoch, Z. (2011): Úvod [online]. Dostupné z: 27. 2. 2011 http://www.alkoholik.cz/zavislost/

Nešpor, K. (2004). Jak překonat problémy s alkoholem. Praha: Sportpropag.

Nešpor, K. (2000). Návykové chování a závislost: současné poznatky a perspektivy léčby. Praha: Portál.

Nešpor, K. (2007). Návykové chování a závislost: současné poznatky a perspektivy léčby. Praha: Portál.

Nešpor, K. (2006). Zůstat střízlivý. Brno: Host.

Nešpor, K.,Csémy, L. (1996). Léčba a prevence závislostí. Praha: Psychiatrické centrum.

Nešpor, K., Marhounová J. (1995). Alkoholici, feťáci a gambleři. Praha: Empatie.

Novotná, J. a kol. (1989). Drogové závislosti včetně alkoholu. Brno: Institut pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků.

Obot, I. S. (2006). Editorial. Adiktologie, č.2, s.113-115.

Popov, P. (2003). Alkohol. In Kalina, K. a kolektiv. (Eds.), Drogy a drogové závislosti 1. vydání. Mezioborový přístup. (s.151-158). Praha: Úřad vlády České republiky.

Preslová, I. (2009). Drogy, ženy a my. In Preslová, I., Maxová, V. (Eds.), Ženy & drogy: sborník odborné konference. (s.11-14). Praha: Sananim.

Renzetti, C., Curran, J. (2003). Ženy, muži, společnost. Praha: Karolinum. 55

Skála, J. (1986). Alkohol a jiné (psychotropní) drogy: abuzus a závislost. Praha: Avicenum.

Skála, J. (1988). ...až na dno!?: fakta o alkoholu a jiných návykových látkách: zneužívání a závislost. Praha: Avicenum.

Sournia, J. CH. (1999). Dějiny pijáctví. Praha: Garamond.

Šedivý, V., Válková, H. (1988). Lidé, alkohol, drogy. Praha: Naše vojsko.

Trávničková, I. (2001). Specifické aspekty zneužívání drog u žen. Praha: Institut pro kriminologii a sociální prevenci.

Tschui M., Ühlinger, C. (2009). Když někdo blízký pije: rady pro rodiny osob závislých na alkoholu. Praha: Portál.

Tyler, A. (2000). Drogy v ulicích: mýty-fakta-rady. Praha: I. Železný.

Vágnerová, M. (2002). Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál.

Vavřínková, B., Binder, T. (2006). Návykové látky v těhotenství. Praha: Triton.

Vobořil, J. (2003). Gender - ženy jako specifická skupina. In Kalina, K. a kolektiv. (Eds.), Drogy a drogové závislosti 2. vydání. Mezioborový přístup. (s.238-243). Praha: Úřad vlády České republiky.

Woititzová, J. G. (1998). Dospělé děti alkoholiků. Praha: Columbus, s. r. o.

56

Seznam příloh Příloha č. 1 - vymezení cílů Příloha č. 2 - hypotézy Příloha č. 3 - operacionalizace Příloha č. 4 - metoda Příloha č. 5 - dotazník

57

Příloha č. 1 Vymezení cílů Hlavní cíl č. 1 Prvním hlavním cílem empirického šetření je zjistit, jak jsou studenti a studentky Caritas informováni o problematice alkoholové závislosti. Dílčím cílem

je zjistit, zda se orientují ve službách v Olomouci, které jsou

poskytovány osobám závislým na alkoholu.

Hlavní cíl č. 2 Druhým hlavním cílem je zjistit pohled studentů a studentek Caritas na tématiku alkoholismu a konzumace alkoholu a zda se tento pohled liší v závislosti na sociodemografických charakteristikách. Dílčími cíli jsou: -

zjistit, zda se liší pohled na tématiku alkoholismu a konzumace alkoholu dle pohlaví dotazovaných

-

zjistit, zda se liší pohled na tématiku alkoholismu a konzumace alkoholu dle typu sídla dotazovaných

-

zjistit, zda se liší pohled na tématiku alkoholismu a konzumace alkoholu dle ročníku, který respondenti v rámci studia na Caritas VOŠs navštěvují

-

zjistit, zda se liší pohled na tématiku alkoholismu a konzumace alkoholu dle věku dotazovaných

-

zjistit, zda se liší pohled na tématiku alkoholismu a konzumace alkoholu dle víry dotazovaných

Dílčím cílem je také zjistit, zda a jak se liší pohled studentů a studentek Caritas na tématiku alkoholismu a konzumace alkoholu v závislosti na osobní zkušenosti s alkoholem.

58

Hlavní cíl č. 3 Třetím hlavním cílem empirického šetření je zjistit, zda a jak se liší pohled studentů a studentek Caritas na ženy závislé na alkoholu. Dílčím cílem třetího hlavního cíle je zjistit, zda studenti a studentky Caritas hodnotí jinak alkoholismus u žen v závislosti na sociodemografických charakteristikách. Tento dílčí cíl je dále rozdělen do těchto dalších dílčích cílů: -

zjistit, zda se liší pohled na ženy závislé na alkoholu dle pohlaví dotazovaných

-

zjistit, zda se liší pohled na ženy závislé na alkoholu dle typu sídla dotazovaných

-

zjistit, zda se liší pohled na ženy závislé na alkoholu dle ročníku, který respondenti v rámci studia na Caritas VOŠs navštěvují

-

zjistit, zda se liší pohled na ženy závislé na alkoholu dle věku dotazovaných

-

zjistit, zda se liší pohled na ženy závislé na alkoholu dle víry dotazovaných

Dalším dílčím cílem je zjistit, zda a jak se liší pohled studentů a studentek Caritas na ženy závislé na alkoholu v závislosti na osobní zkušenosti s alkoholismem a alkoholem.

Hlavní cíl č. 4 Čtvrtým hlavním cílem je zjistit, zda by alkoholici mohli být cílovou skupinou pro studenty a studentky Caritas/budoucí sociální pracovníky. Dílčím cíle čtvrtého hlavního cíle je zjistit, zda-li u studentů a studentek Caritas/budoucích sociálních pracovníků existuje rozdíl v motivaci pro práci s ženou závislou na alkoholu a v motivaci pro práci s mužem závislým na alkoholu.

59

Příloha č. 2 Hypotézy Hypotéza k prvnímu cíli Předpokládám, že většina studentů má střední míru informovanosti o problematice alkoholismu. -

předpokládám, že studenti Caritas se orientují více ve službách v Olomouci, které jsou poskytovány osobám závislým na alkoholu než v problematice alkoholismu

Hypotéza k druhému cíli Předpokládám, že studenti a studentky Caritas vnímají alkoholismus a konzumaci alkoholu spíše negativně. Předpokládám, že se pohled studentů Caritas na tématiku alkoholismu

a

konzumace

alkoholu

liší

v závislosti

na

sociodemografických

charakteristikách. -

pohled na tématiku alkoholismu a konzumace alkoholu se liší dle pohlaví dotazovaných; ženy se dívají kritičtěji na tématiku alkoholismu a konzumace alkoholu než muži

-

pohled na tématiku alkoholismu a konzumace alkoholu se liší dle typu sídla dotazovaných; respondenti, kteří žijí na vesnici, se dívají kritičtěji na tématiku alkoholismu a konzumace alkoholu než respondenti z města

-

pohled na tématiku alkoholismu a konzumace alkoholu se liší dle ročníku, který respondenti v rámci studia na Caritas VOŠs navštěvují; respondenti z nižších ročníků se dívají kritičtěji na tématiku alkoholismu a konzumace alkoholu než respondenti z třetího ročníku

-

pohled na tématiku alkoholismu a konzumace alkoholu se liší dle věku dotazovaných; respondenti s nižším věkem se dívají kritičtěji na tématiku alkoholismu a konzumace alkoholu než respondenti s vyšším věkem

60

-

pohled na tématiku alkoholismu a konzumace alkoholu se liší dle víry dotazovaných; respondenti hlásící se k církvi, či náboženské společnosti se dívají kritičtěji na tématiku alkoholismu a konzumace alkoholu než respondenti bez náboženského víry či respondenti věřící nehlásící se k žádné církvi, či náboženské společnosti

Předpokládám, že pohled studentů a studentek Caritas na tématiku alkoholismu a konzumace alkoholu se liší s ohledem na osobní zkušenosti s alkoholismem a alkoholem. Předpokládám, že studenti a studentky, které mají negativní zkušenost s alkoholismem a alkoholem, mají negativnější pohled na alkoholismus a konzumaci alkoholu než studenti a studentky bez negativní zkušenosti s alkoholismem a alkoholem.

Hypotéza k třetímu cíli Předpokládám, že pohled studentů a studentek Caritas na ženy závislé na alkoholu bude spíše negativní.

Předpokládám, že odlišné hodnocení žen závislých na alkoholu bude souviset se sociodemografickými charakteristikami respondentů. -

odlišné hodnocení žen závislých na alkoholu bude souviset s pohlavím dotazovaných; muži se dívají kritičtěji na ženy závislé na alkoholu než ženy

-

odlišné hodnocení žen závislých na alkoholu bude souviset s typem sídla dotazovaných; respondenti, kteří žijí na vesnici, se dívají kritičtěji na ženy závislé na alkoholu než respondenti z města

-

odlišné hodnocení žen závislých na alkoholu bude souviset s ročníkem, který respondenti který respondenti v rámci studia na Caritas VOŠs navštěvují; respondenti z nižších ročníků se dívají kritičtěji na ženu závislou na alkoholu než respondenti z třetího ročníku

61

-

odlišné hodnocení žen závislých na alkoholu bude souviset s věkem dotazovaných; respondenti s nižším věkem se dívají kritičtěji na ženu závislou na alkoholu než respondenti s vyšším věkem

-

odlišné hodnocení žen závislých na alkoholu bude souviset s vírou dotazovaných; respondenti hlásící se k církvi, či náboženské společnosti se dívají kritičtěji na ženu závislou na alkoholu než respondenti bez náboženského víry či respondenti věřící nehlásící se k žádné církvi, či náboženské společnosti

Předpokládám, že odlišné hodnocení žen závislých na alkoholu bude souviset

s

osobní zkušeností respondentů s alkoholismem a alkoholem. Předpokládám, že studenti a studentky, které mají negativní zkušenost s alkoholismem a alkoholem, mají negativnější pohled na ženy závislé na alkoholu než studenti a studentky bez negativní zkušenosti s alkoholismem a alkoholem.

Hypotéza ke čtvrtému cíli Předpokládám, že alkoholici nejsou atraktivní cílovou skupinou pro studenty Caritas/budoucí sociální pracovníky. -

předpokládám, že u studentů a studentek Caritas/budoucích sociálních pracovníků neexistuje rozdíl mezi motivací pracovat s mužem a s ženou, kteří jsou závislí na alkoholu

62

Příloha č. 3 Operacionalizace

Hlavní cíl 1: Cílem empirického šetření je zjistit, jak jsou studenti a studentky Caritas informováni o problematice alkoholové závislosti. Hypotéza: Předpokládám, že většina studentů má střední míru informovanosti o problematice alkoholismu.

Informovanost studentů a studentek Caritas o problematice alkoholismu/alkoholu budu zjišťovat pomoci testových otázek, kdy je vždy jen jedna odpověď správná. Na téma problematiky alkoholové závislosti, jsem položila 12 otázek – 7 vědomostních otázek o alkoholismu/alkoholu a 5 otázek na služby poskytující pomoc alkoholikům v Olomouci. Celkovou míru informovanosti budu zjišťovat podle počtu správně zodpovězených otázek: 0-4 správně zodpovězené otázky = nízká míra informovanosti 5-8 správně zodpovězených otázek = střední míra informovanosti 9-12 správně zodpovězených otázek = vysoká míra informovanosti

Následně

budu

hodnotit

zvlášť

míru

informovanosti

a

problematice

alkoholismu/alkoholu a zvlášť míru informovanosti o službách poskytující pomoc alkoholikům v Olomouci.

Míra informovanosti a problematice alkoholismu/alkoholu 0-3 správně zodpovězené otázky = nízká míra informovanosti 4-5 správně zodpovězených otázek = střední míra informovanosti 6-7 správně zodpovězených otázek = vysoká míra informovanosti

Míra informovanosti o službách poskytující pomoc alkoholikům v Olomouci 0-1 správně zodpovězené otázky = nízká míra informovanosti 2-3 správně zodpovězených otázek = střední míra informovanosti 4-5 správně zodpovězených otázek = vysoká míra informovanosti

63

Výsledné míry informovanosti studentů a studentek Caritas budou uvedeny v procentech. Nyní uvádím testové otázky, které se nachází v dotazníku, pomocí nichž měřím míru informovanosti u respondentů.

1) Co je alkohol? a) Etan b) Etanol (správně) c) Alkan d) Nevím

2) Kolik stádií má vývoj závislosti na alkoholu? a) 2 stádia b) 3 stádia c) 4 stádia (správně) d) Nevím

3) Kdo poprvé použil pojem alkoholismus? a) Jaroslav Skála b) Magnus Huss (správně) c) Griffith Edwards d) Nevím

4) Jaké diagnostické označení nese alkoholismus? a) F 9 b) F 10 (správně) c) F 11 d) Nevím

5) Co znamená fetální alkoholový syndrom (FAS)? a) Genetická dispozice stát se závislým na alkoholu b) Specifické znaky ženského alkoholismu c) Soubor znaků či nálezů u dětí žen závislých na alkoholu (správně) d) Nevím

64

6) Závislost na alkoholu se nyní definuje podle? a) 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí (správně) b) WHO c) 8. revize Mezinárodní klasifikace nemocí d) Nevím

7) Anonymní alkoholici jsou? a) Zdravotní organizace b) Svépomocná skupina (správně) c) Sociální služba d) Nevím

8) Anonymní alkoholici se nejblíže nachází vzhledem k Olomouci: a) V samotné Olomouci (správně) b) V Přerově c) Ve Šternberku d) Nevím

9) Existuje v Olomouci ambulantní léčba alkoholismu? a) Ne, neexistuje b) Nevím c) Ano, existuje (správně)

10) Které zařízení v Olomouci zprostředkovává prevenci v alkoholové závislosti? a) Samaritán b) P-centrum (správně) c) K-centrum d) Nevím

11) Kde se nachází „Středisko sekundární prevence a léčby závislosti v AČR v Olomouci“? (AČR – Armáda České republiky ) a) Vojenská nemocnice Olomouc (správně) b) Poliklinika Olomouc, s. r. o. 65

c) Ve Fakultní nemocnici Olomouc d) Nevím

12) Nachází se v Olomouci svépomocná skupina al-anon (skupiny rodin alkoholiků)? a) Nevím b) Ne, nenachází (správně) c) Ano, nachází

Hlavní cíl 2: Cílem je zjistit pohled studentů a studentek Caritas na tématiku alkoholismu

a

konzumaci

alkoholu

a

zda

se

liší

pohled

v závislosti

na

sociodemografických charakteristikách. Hypotéza: Předpokládám, že studenti a studentky Caritas vnímají alkoholismus a konzumaci alkoholu spíše negativně. Hypotéza: Předpokládám, že se pohled studentů Caritas liší na tématiku alkoholismu a konzumaci alkoholu v závislosti na sociodemografických charakteristikách.

V tomto dotazníku budu zjišťovat pohled

studentů a studentek Caritas na

problematiku alkoholismu a konzumace alkoholu. Pohled studentů a studentek Caritas budu také zjišťovat v závislosti na sociodemografických charakteristikách, zde řadím pohlaví, typ sídla, ročníky třídních skupin, věk a víru; obohacený je o osobní zkušenosti studentů a studentek Caritas s alkoholismem/alkoholem. Na tyto sociodemografické charakteristiky se budu ptát na konci dotazníku formou kroužkovacích odpovědí, kde si respondenti vyberou jednu z možností zakroužkováním.

Pohled studentů a studentek Caritas budu zjišťovat pomocí výroků měřených pomocí číselné škály od 1-5 (1 - rozhodně souhlasím, 5 - rozhodně nesouhlasím). Vyhodnocování bude probíhat, tak že sečtu čísla výroků na alkohol/alkoholismus u jednotlivých dotazníků a zprůměruji. Od středové trojky k jedničce - negativní postoj. Od středové trojky k pětce - pozitivní postoj. Všechny výsledné čísla budu následně porovnávat v závislosti na sociodemografických charakteristikách. Dále budu porovnávat průměrné hodnoty u jednotlivých výroků pro soubor.

Léčba alkoholismu by měla být hrazena osobou závislou na alkoholu. 66

Alkoholismus negativně ovlivňuje celou rodinu a blízké. Člověk závislý na alkoholu ničí celou rodinu. Je špatné, když lidé řeší své problémy alkoholem. Alkoholismus je ztráta svobody. Závislost na alkoholu je závažnější závislost než závislost na tvrdých drogách. Alkohol brání reálnému vnímání světa. Nevidím ani jeden důvod, proč by se lidé měli opíjet. Zahánět špatnou náladu alkoholem není dobrý nápad. Dostupnost alkoholu by se měla výrazně omezit. Člověk, který pije alkohol na pracovišti, by měl o svou práci přijít. Alkohol ničí vztahy a přátelství. Radostnou událost lze oslavit i bez skleničky alkoholu. Alkohol by se neměl pít na žal a bolest. Je nebezpečné, když člověk pod vlivem alkoholu dělá věci, které by za střízlivého stavu nedělal. Osobě závislé na alkoholu nedůvěřuji. Alkoholismus je špatný návyk.

Hlavní cíl 3: Cílem empirického šetření je zjistit, zda a jak se liší pohled studentů a studentek Caritas na ženu závislou na alkoholu. Hypotéza: Předpokládám, že pohled studentů a studentek Caritas na ženy závislé na alkoholu bude spíše negativní.

Zde budu zjišťovat pohled studentů a studentek Caritas na ženy závislé na alkoholu. Pohled budu zjišťovat pomocí hodnotových výroků měřených pomocí číselné škály od 1-5 (1rozhodně souhlasím, 5- rozhodně nesouhlasím). Vyhodnocování bude probíhat, tak že sečtu čísla výroků na téma alkoholismus u žen u jednotlivých dotazníků a zprůměruji. Od středové trojky k jedničce – negativní postoj k alkoholismu u žen. Od středové trojky k pětce – pozitivní postoj k alkoholismu u žen.Všechny výsledné čísla budu následně porovnávat v závislosti na sociodemografických charakteristikách, zde řadím pohlaví, místo sídla, ročníky třídních skupin, věk a víru; obohacena je o osobní zkušenosti studentů a studentek Caritas s alkoholismem/alkoholem. Na

67

sociodemografické charakteristiky se budu ptát na konci dotazníku formou kroužkování odpovědi, kde si respondenti vyberou jednu z možností zakroužkováním. Dále budu porovnávat průměrné hodnoty u jednotlivých výroků pro soubor.

Na opilou ženu je horší pohled než na opilého muže. Ženy by se neměly opíjet na veřejnosti. Žena závislá na alkoholu nemůže být dobrou matkou a manželkou. Žena závislá na alkoholu je méně fyzicky atraktivní. Vadí mi pohled na opilé ženy. Partner ženy závislé na alkoholu má právo takovou ženu opustit (alkoholismus je adekvátním důvodem pro rozchod). Mám větší pochopení pro muže závislého na alkoholu než pro ženu závislou na alkoholu. Žena by se nikdy neměla opíjet před svými dětmi.

Hlavní cíl 4: Cílem je zjistit, zda by alkoholici mohli být atraktivní cílovou skupinou pro studenty a studentky Caritas/budoucí sociální pracovníky. Hypotéza: Předpokládám, že alkoholici nejsou atraktivní cílovou skupinou pro studenty Caritas/budoucí sociální pracovníky Pomoci formy kroužkování odpovědi zjistím, zda alkoholici jsou atraktivní cílovou skupinou pro studenty a studentky Caritas/budoucí sociální pracovníky. Respondenti vyberou jednu z možností a zakroužkují ji.

S kterou cílovou skupinou bys chtěl/a pracovat? a) senioři b) osoby s mentálním postižením c) děti d) osoby závislé na alkoholu e) uživatelé nealkoholových drog f) uprchlíci g) menšiny h) osoby bez domova 68

i) jiné cílové skupiny

Dílčí cíl hlavního cíle 4: Zjistit, zda-li u studentů a studentek Caritas/budoucích sociálních pracovníků existuje rozdíl v motivaci pro práci s ženou závislou na alkoholu a nebo pro práci s mužem závislým na alkoholu. Hypotéza: Předpokládáme, že u studentů a studentek Caritas/budoucích sociálních pracovníků neexistuje rozdíl mezi motivací pracovat s mužem a s ženou, kteří jsou závislí na alkoholu.

Formou kroužkování odpovědí zjistím, zda existuje rozdíl mezi motivací pracovat s mužem nebo s ženou, kteří jsou závislí na alkoholu. Respondenti vyberou jednu z možností a zakroužkují ji.

Pokud bys měl/a pracovat s osobou závislou na alkoholu, raději bys pracoval/a: a) se závislou ženou na alkoholu b) se závislým mužem na alkoholu c) nemám problém pracovat s ženou ani mužem závislým na alkoholu

69

Příloha č. 4 Metoda

V úvodu bych chtěla zmínit, že využívám kvantitativní přístup, neboť se zaměřuje na rozsáhlejší společenské otázky (Disman, 2002). Výzkum byl proveden mezi studenty a studentkami Caritas pomoci dotazníkové metody. Dotazník byl anonymní a byl rozdán prostřednictvím tištěné verze dotazníku z důvodu vyšší návratnosti. Dotazník je předmětem následující přílohy. Pro tuto techniku jsem se rozhodla, neboť vede k nejsnadnějšímu získání informací hromadných dat pro statistické zpracování (Disman, 2002). Výzkum byl proveden na 110 respondentech z Caritas VOŠs.

70

Příloha č. 5 DOTAZNÍK

Milá studentko, milý studente, jsem v posledním ročníku na CMTF a VOŠ Caritas. Tento dotazník je vytvořen proto, abych zjistila, jaké názory mají studenti a studentky Caritas na alkoholismus a jak se v této problematice orientují. Dotazník je anonymní, proto nikam nemusíš uvádět své jméno. Prosím Tě o co největší upřímnost při jeho vyplňování - jedná se o výzkum pro mou bakalářskou práci, ve kterém pro mě mají pravdivé odpovědi velkou cenu.

Děkuji za vyplnění a čas, který jsi dotazníku věnoval. Denisa Kaňoková

Nyní máš před sebou výroky o alkoholismu. Pomocí číselné škály od 1 – 5 zhodnoť svůj postoj (1 - rozhodně souhlasím, 5 - rozhodně nesouhlasím). Své hodnocení zakroužkuj na číselné škále.

Léčba alkoholismu by měla být hrazena osobou závislou na alkoholu.

1 2 3 4 5

Alkoholismus negativně ovlivňuje celou rodinu a blízké.

1 2 3 4 5

Člověk závislý na alkoholu ničí celou rodinu.

1 2 3 4 5

Je špatné, když lidé řeší své problémy alkoholem.

1 2 3 4 5

Alkoholismus je ztráta svobody.

1 2 3 4 5

Závislost na alkoholu je závažnější závislost než závislost na tvrdých drogách.

1 2 3 4 5

Alkohol brání reálnému vnímání světa.

1 2 3 4 5

Nevidím ani jeden důvod, proč by se lidé měli opíjet.

1 2 3 4 5

Zahánět špatnou náladu alkoholem není dobrý nápad.

1 2 3 4 5

Dostupnost alkoholu by se měla výrazně omezit.

1 2 3 4 5

Člověk, který pije alkohol na pracovišti, by měl o svou práci přijít.

1 2 3 4 5

Alkohol ničí vztahy a přátelství.

1 2 3 4 5

Radostnou událost lze oslavit i bez skleničky alkoholu.

1 2 3 4 5

Alkohol by se neměl pít na žal a bolest.

1 2 3 4 5

Je nebezpečné, když člověk pod vlivem alkoholu dělá věci, které by za střízlivého stavu nedělal.

1 2 3 4 5

Osobě závislé na alkoholu nedůvěřuji.

1 2 3 4 5

71

Alkoholismus je špatný návyk.

1 2 3 4 5

Nyní máš před sebou výroky o alkoholismu u žen a mužů. Pomocí číselné škály od 1 – 5 zhodnoť svůj postoj (1 - rozhodně souhlasím, 5 - rozhodně nesouhlasím). Své hodnocení zakroužkuj na číselné škále.

Na opilou ženu je horší pohled než na opilého muže.

1 2 3 4 5

Ženy by se neměly opíjet na veřejnosti.

1 2 3 4 5

Žena závislá na alkoholu nemůže být dobrou matkou a manželkou.

1 2 3 4 5

Žena závislá na alkoholu je méně fyzicky atraktivní.

1 2 3 4 5

Vadí mi pohled na opilé ženy.

1 2 3 4 5

Partner ženy závislé na alkoholu má právo takovou ženu opustit (alkoholismus je adekvátním důvodem pro rozchod).

1 2 3 4 5

Mám větší pochopení pro muže závislého na alkoholu než pro ženu závislou na alkoholu.

1 2 3 4 5

Žena by se nikdy neměla opíjet před svými dětmi.

1 2 3 4 5

Nyní máš před sebou vědomostní otázky týkající se alkoholismu. Zakroužkuj jednu správnou odpověď. Nevyužívej při vyplňovaní internet či odbornou literaturu.

1) Co je alkohol? a) Etan b) Etanol c) Alkan d) Nevím

2) Kolik stádií má vývoj závislosti na alkoholu? a) 2 stádia b) 3 stádia c) 4 stádia d) Nevím

72

3) Kdo jako první použil pojem alkoholismus? a) Jaroslav Skála b) Magnus Huss c) Griffith Edwards d) Nevím

4) Jaké diagnostické označení nese alkoholismus? a) F 9 b) F 10 c) F 11 d) Nevím

5) Co znamená fetální alkoholový syndrom (FAS)? a) Genetická dispozice stát se závislým na alkoholu b) Specifické znaky ženského alkoholismu c) Soubor znaků či nálezů u dětí žen závislých na alkoholu d) Nevím

6) Závislost na alkoholu se nyní definuje podle? a) 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí b) WHO c) 8. revize Mezinárodní klasifikace nemocí d) Nevím

7) Anonymní alkoholici jsou? a) Zdravotní organizace b) Svépomocná skupina c) Sociální služba d) Nevím

8) Anonymní alkoholici se nejblíže nachází vzhledem k Olomouci? a) V samotné Olomouci b) V Přerově c) Ve Šternberku 73

d) Nevím

9) Existuje v Olomouci ambulantní léčba alkoholismu? a) Ne, neexistuje b) Nevím c) Ano, existuje

10) Které zařízení v Olomouci zprostředkovává prevenci v alkoholové závislosti? a) Samaritán b) P-centrum c) K-centrum d) Nevím

11) Kde se nachází „Středisko sekundární prevence a léčby závislosti v AČR v Olomouci“? (AČR – Armáda České republiky ) a) Vojenská nemocnice Olomouc b) Poliklinika Olomouc, s. r. o. c) Ve Fakultní nemocnici Olomouc d) Nevím

12) Nachází se v Olomouci svépomocná skupina al-anon (skupiny rodin alkoholiků)? a) Nevím b) Ne, nenachází c) Ano, nachází

Zakroužkuj jednu nebo více odpovědí. S kterou cílovou skupinou bys chtěl/a pracovat? a) senioři b) osoby s mentálním postižením c) děti d) osoby závislé na alkoholu e) uživatelé nealkoholových drog f) uprchlíci 74

g) menšiny h) osoby bez domova i) jiné cílové skupiny

Pokud bys měl/a pracovat s osobou závislou na alkoholu, raději bys pracoval/a: a) se závislou ženou na alkoholu b) se závislým mužem na alkoholu c) nemám problém pracovat s ženou ani mužem závislým na alkoholu

Zakroužkuj jednu odpověď. Tvé pohlaví je: a) muž b) žena

Tvé místo bydliště je: a) na vesnici b) ve městě

Ročník, který navštěvuješ na VOŠ Caritas je: a) první b) druhý c) třetí

Tvůj věk je: a) 19-20 b) 21-22 c) 23-24 d) 25 a více

Tvá náboženská víra je: a) Bez náboženské víry b) Věřící – hlásící se k církvi, náboženské společnosti c) Věřící – nehlásící se k žádné církvi ani náboženské společnosti

75

Máš nějaké negativní osobní zkušenosti s alkoholismem? a) Ano b) Ne

76

Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta. Katedra křesťanské sociální práce. Charitativní a sociální práce

Recommend Documents