Tvorba produktu cestovního ruchu – Kutná Hora stříbrná
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Veronika Vanická
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí své bakalářské práce RNDr. Mgr. Stanislavě Pachrové, PhD., za cenné rady a odborné vedení během zpracování bakalářské práce. Mé poděkování patří také destinačnímu managementu Průvodcovské služby v Kutné Hoře za pomoc při realizaci bakalářské práce a poskytnutí cenných rad a materiálů. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat své rodině a přátelům za jejich rady a trpělivost.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
T v o r b a p ro d u k t u c e s t o v n í h o r u c h u – K u t n á Hora stříbrná Bakalářská práce
Autor: Veronika Vanická Vedoucí práce: RNDr. Mgr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Jihlava 2015
Copyright © 2015 Veronika Vanická
Anotace VANICKÁ, Veronika: Tvorba produktu cestovního ruchu – Kutná Hora stříbrná. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. Mgr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015. Tato práce je zaměřena na tvorbu produktů cestovního ruchu v Kutné Hoře a okolí se zaměřením na historii těžby stříbra. Teoretická část je věnována vysvětlení pojmů z marketingu cestovního ruchu, produktu a jeho tvorby. Praktická část se zaměřuje na tvorbu balíčků cestovního ruchu. Cílem je vytvořit celkově šest třídenních pobytových balíčků včetně jejich cenové kalkulace. Klíčová slova: produkt cestovního ruchu, Kutná Hora, marketing, cestovní ruch, těžba stříbra
Annotation VANICKÁ, Veronika: Creation of a Tourism Product – Silver Kutná Hora. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisor: RNDr. Mgr. Stanislava Pachrová, Ph.D. MBA. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2015. The thesis is focused on the creation of tourist products in Kutná Hora and its surrounding focusing on the history of silver mining. Theoretical part is dedicated to an explanation of terms from tourism marketing, tourism product and its creation. The practical part is focused on creation of a tourism product. The goal of this thesis is a create six three-days packages including the total calculation. Key words: tourism product, Kutná Hora, marketing, tourism, silver mining
Obsah Úvod a cíl práce ................................................................................................................ 9 Metodika práce ............................................................................................................... 10 1
Teoretická část ......................................................................................................... 11 1.1
2
Taktický marketing cestovního ruchu .............................................................. 11
1.1.1
Produkt ...................................................................................................... 13
1.1.2
Cena .......................................................................................................... 18
1.1.3
Distribuce .................................................................................................. 20
1.1.4
Propagace .................................................................................................. 22
1.1.5
Packaging a programování........................................................................ 23
1.2
Kutná Hora ....................................................................................................... 25
1.3
Historie těžby stříbra na Kutnohorsku ............................................................. 26
1.4
Sekundární nabídka Kutné Hory ...................................................................... 28
1.4.1
Ubytovací služby ...................................................................................... 28
1.4.2
Stravovací služby ...................................................................................... 28
1.4.3
Dopravní služby ........................................................................................ 29
1.4.4
Ostatní služby ........................................................................................... 29
Praktická část ........................................................................................................... 31 2.1
Letní období ..................................................................................................... 32
2.1.1
„Víkendové stříbření“ ............................................................................... 32
2.1.2
„Víkendové stříbření“ za mokra ............................................................... 41
2.1.3
„S havíři na kole“ ...................................................................................... 44
2.1.4
„Stříbrné mokré léto“ ................................................................................ 50
7
2.2
Zimní období .................................................................................................... 57
2.2.1
„Stříbrná zima v Kutné Hoře“ .................................................................. 57
2.2.2
„Za Barborou do Kutné Hory“.................................................................. 63
2.3
Distribuce a propagace balíčků ........................................................................ 67
Závěr ............................................................................................................................... 69 Seznam použité literatury ............................................................................................... 70 Seznam obrázků: ............................................................................................................. 75 Seznam tabulek: .............................................................................................................. 75 Přílohy............................................................................................................................. 76
8
Úvod a cíl práce Téma mé bakalářské práce nese název Tvorba produktu cestovního ruchu v Kutné Hoře – stříbrné. Město Kutná Hora má bohatou historii těžby stříbra a ražby mincí, proto bych chtěla návštěvníky blíže seznámit s tímto stříbrným městem a jeho významem pro mincovnictví. Cílem mé práce je vytvoření celkem šesti pobytových balíčků v Kutné Hoře a okolí. Balíčky v sobě budou zahrnovat památky a akce, které souvisí s těžbou stříbra a hornickou historií města. Město trpí nedostatkem turistů, kteří ve městě nezůstanou déle než jeden den. Balíčky, které vytvořím, budou mít za cíl prodloužit pobyt návštěvníků ve městě a ukázat jim krásné památky stříbrné Kutné Hory. Práce je vytvářena na základě poptávky Průvodcovské služby Kutná Hora, dnes destinačního managementu. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. V teoretické části se budu věnovat vymezení základních pojmů marketingového mixu v cestovním ruchu. Nezapomenu ani na popis města Kutná Hora a historii těžby stříbra ve městě a jeho okolí. V praktické části již budu vytvářet jednotlivé balíčky pro návštěvníky Kutné Hory. Jednotlivé balíčky popíši; součástí bude též návrh ubytování a program na jednotlivé dny. Ke každému dni bude vytvořena mapka s legendami, které budou sloužit pro snadnější orientaci v Kutné Hoře a okolí. V balíčku bude také předběžná kalkulace ceny. Na konci práce bude vytvořen návrh propagačního letáku.
9
Metodika práce Ke zpracování mé bakalářské práce jsem si zvolila metodu studia informačních zdrojů. Ta zahrnovala studium odborné literatury, internetových stránek, bakalářských a diplomových prací a také studium propagačních materiálů města Kutná Hora. Další z metod, které jsem použila, byla metoda terénního zkoumání. V rámci této metody, jsem poznala město a jeho okolí. Dále jsem použila expertní rozhovory, které zahrnovaly konzultace s Ing. Hanou Musílkovou, destinační manažerkou města Kutná Hora. Při výběru vhodných ubytovacích zařízení a úvodních kapitol v praktické části jsem použila metodu mystery shoppingu. Při zhodnocování sekundární nabídky v Kutné Hoře jsem použila metodu analýzy.
10
1 Teoretická část 1.1 Taktický marketing cestovního ruchu Marketing se zabývá zjišťováním a naplňováním lidských a společenských potřeb. Lze ho chápat jako umění a vědu vybrat si cílový trh a získat, udržovat a rozšiřovat počet zákazníků prostřednictvím vytváření, poskytování a sdělování lepších hodnot pro zákazníka. (Kotler a Keller, 2007) Taktický marketing v sobě zahrnuje taktické kroky, které vedou k dosažení strategických cílů. Marketingový mix je základ taktického marketingu. [20] Jeden z popisů marketingových aktivit hovoří o marketingovém mixu, který je definován jako soubor marketingových nástrojů, jež organizace používají k dosažení svých nastavených cílů. (Borden 1994 in Kotler a Keller, 2007) „Marketingový mix je možno považovat za kontrolovatelné proměnné, které sdružení cestovního ruchu využívá na dosažení vytýčených cílů. Tvoří ho produkt, cena, distribuce, komunikace s návštěvníky a lidé. Tvorba marketingového mixu je základní součástí strategie, která přehodnocuje kapacitu a možnosti destinace vzhledem k vybranému cílovému segmentu i nejvýznamnějším konkurentům.“ (Kiráľová 2003, s. 85) Dříve než marketingový mix použijeme a sestavíme, musíme nejprve vyřešit tyto strategické problémy [1]: 1. segmentaci (segmentation); 2. zacílení (targeting); 3. umístění (positioning). V rámci segmentace a následného zacílení objevíme a prozkoumáme, komu a kam budeme své produkty prodávat a nabízet. Díky tomu zjistíme, jací jsou naši zákazníci,
11
na co reagují atd. Nejdůležitější je ale umístění, jakési prohlášení hodnoty, kterou si veřejnost spojí s nabízeným produktem. [1] Marketingový mix byl vytvořen v 60. letech 20. století profesorem Jeromem McCarthym, který dal dohromady čtyři základní složky tzv. 4P a ty jsou: produkt (product); cena (price); místo (place); propagace (promotion). (Palatková, 2006) Během let byl marketingový mix přizpůsobován různým sektorům v marketingu zboží a služeb. Pro sektor turismu byly čtyři základní „P“ rozšířeny o další. Podle Morrisona (1989) jsou tyto čtyři nejvýznamnější: tvorba paketů (packaging), označující tvorbu produktu jako kombinaci jednotlivých služeb; lidé (people), kteří jsou klíčovou součástí nejen při poskytování služeb, ale jako rezidenti v destinaci; partnerství (partnership), představující nezbytnou součást marketingového řízení destinace, ať už v podobě partnerství veřejného a soukromého sektoru, či nabývající jiných forem, bez níž není skutečné marketingové řízení destinace vůbec možné; programování (programming), zahrnuté v paketech jako jejich programová součást. (Morrison in Palatková, 2011) Jak bylo zmíněno dříve, marketingový mix se přizpůsoboval různým sektorům. Zde je ukázka dalších „P“, které byly vytvořeny Kotlerem (2000) a Morrisonem (1989):
12
politika (politics), především ve smyslu legislativních opatření ve zdrojových zemích i v destinaci, nikoliv ve smyslu politiky turismu; veřejné mínění (public opinion), které souvisí s politikou značky, vnímáním a image destinace; fyzické charakteristiky (physical evidence), materiální část poskytnutí služby, kdy (většinou) nemohou služby existovat bez fyzického podkladu (nositele), jako je např. balení, webové stránky na internetu, papíry (faktury, vstupenky, potvrzení o odeslání), jídlo v restauraci, pokoj v hotelu, sedadlo v letadle a další; proces (process), prvek služby, který vidí zákazník při spotřebovávání služby, tedy něco, co zákazník logicky a přirozeně očekává v různých okamžicích k uspokojení svých potřeb. Na úrovni organizace marketingového řízení je proces vlastně systém řetězce služeb v destinaci. (Kotler, Morrison in Palatková, 2011) Objevují se výtky vůči tomuto marketingovému mixu, protože se dívá na trh z hlediska prodávajícího a ne z hlediska kupujícího. Tento marketingový mix, který se dívá na trh z hlediska kupujícího, je složen ze čtyř „C“ a byl vytvořen profesorem Lautenbornem: hodnota/řešení pro zákazníka (customer value/solution), tedy produkt; náklady pro zákazníka (cost to the costumer), tedy cena; pohodlí pro zákazníka (convenience), tedy distribuce (prodejní místa); komunikace (communication), tedy propagace. (Kotler 2000 in Palatková, 2006)
1.1.1 Produkt Podle Výkladového slovníku cestovního ruchu považujeme produkt cestovního ruchu jako „souhrn veškeré nabídky soukromého či veřejného subjektu podnikajícího v cestovním ruchu nebo cestovní ruch koordinujícího“. (Zelenka a Pásková, 2012)
13
Jedná se většinou o soubor neboli balík služeb. Zahrnující v sobě služby základní (ubytování, stravování, dopravu.) a služby doplňkové (obchodní služby, směnárenské služby, průvodcovské služby aj.). Tento celý balík služeb uspokojuje potřeby a přání zákazníka. (Ryglová, 2009) Produkt má několik vlastností: je nehmatatelný, neskladovatelný, heterogenní, neoddělitelný od osoby poskytovatele, málo napodobitelný, je realizovaný v místě nabídky a má většinou sezónní charakter. (Ryglová, 2009) Produkt cestovního ruchu má omezenou životnost, jelikož se neustále přizpůsobuje požadavkům zákazníka, které se mění. Bere se také v potaz, na jakém stádiu životního cyklu se produkt nachází. (Ryglová, 2009) Dobře navržené produkty cestovního ruchu produkty by měly nejlépe splňovat alespoň tyto atributy vycházející z taktického marketingu: zacílení do konkrétní zákaznické skupiny, dostatečná atraktivita, přístupnost, uspokojení potřeb a požadavků turistů, soulad se skutečnou nabídkou destinace, cena, kterou je zákazník ochoten akceptovat, propagace a organizační podpora regionálních činitelů v cestovním ruchu. (Ryglová, 2009) Produkt můžeme sledovat v několika pojetích (Palatková, 2011): 1. Produkt v ekonomickém pojetí – pokud budeme brát produkt v tomto pojetí, je nejdůležitější, aby produkt byl realizovaný na trhu za určitou cenu.
14
2. Produkt jako primární a/nebo sekundární nabídka destinace – primární nabídku destinace tvoří přírodní, kulturně historické nebo společenské atraktivity. K primární nabídce se také přiřazují volné statky např. klima, krajina nebo moře. Sekundární nabídku tvoří infrastruktura (ubytování, stravování aj.). „Destinace představuje samo o sobě „produkt“ složený z dalších mnoha produktů, ať už se jedná o služby nabízené soukromým sektorem, či menší destinace.“ (Palatková, 2011) 3. Produkt jako jednotlivá služba soukromého nebo veřejného sektoru v destinaci – za produkty jsou považovány i služby, které nabízí ubytovací nebo stravovací zařízení, ale také turistická informační centra. Různorodé služby, které mají přímý nebo nepřímý vztah k turismu návštěvník čerpá v kombinaci jako řetězec služeb. 4. Produkt jako kombinace soukromého nebo veřejného sektoru v destinaci – statky a služby, které jsou spotřebovávány zákazníky a jsou vytvářeny jak soukromým nebo veřejným sektorem jsou spotřebovávány a hodnoceny jako celek. 5. Produkt jako kombinace jednotlivých služeb soukromého sektoru – pokud se jedná o kombinaci služeb, mluvíme zde o zájezdu, který je vytvářen cestovními kancelářemi a také je jimi nabízen. „Ve smyslu § 1 odst. 1 zákona č. 159/1999 Sb. se zájezdem rozumí předem sestavená kombinace alespoň dvou z následujících služeb, je-li prodávána nebo nabízena k prodeji za souhrnnou cenu a je-li služba poskytována po dobu přesahující 24 hodin nebo když zahrnuje ubytování přes noc, a) doprava, b) ubytování,
15
c) jiné služby CR, jež nejsou doplňkem dopravy nebo ubytování a tvoří významnou část zájezdu nebo jejichž cena tvoří alespoň 20% souhrnné ceny zájezdu.“ [2] 6. Marketingové pojetí produktu – pojetí vychází z toho, že se uspokojují potřeby návštěvníků destinace. Produkt je zde chápán ve dvou rovinách: fyzické (soubor prvotních nebo odvozených předpokladů) a symbolické (souhrn iluzí a představ). Každý produkt lze rozdělit na tři vrstvy produktu a to: jádro, vlastní a rozšířený. Seaton a Bennett (1996) a jejich tři vrstvy produktu: 1. Jádro produktu, to je spojené s uspokojením klientových potřeb (relaxace, pohyb, zábava, adrenalin). 2. Vlastní produkt, kde se jedná o konkrétní nabídku s daným termínem, místem a stanovenou cenu (pobyt v lyžařském resortu). 3. Rozšířený produkt, jedná se o jakousi přidanou hodnotu k vlastnímu produktu. Jsou to většinou slevy na další služby nebo něco co je „zdarma“ (sleva na zakoupení výletu, transfer lyží zdarma, sleva na lyžařskou školu). (Seaton a Bennett in Palatková, 2006) Kotler (1991) rozlišuje pět úrovní produktu pro plánování nabídky: 1. Základní užitek produktu – to je to, co je klientem nakupováno (např. nocleh), 2. Obecně použitelný produkt
- díky obchodníkovi je tato úroveň jakousi
transformací základního užitku (např. pokoje, restaurace v hotelu, recepce v hotelu), 3. Očekávaný produkt – vlastností a podmínky, které jsou obecně spojené s produktem (např. v hotelu *** je samozřejmostí mít vlastní sociální zařízení na pokoji, ručníky, mýdlo, televizor),
16
4. Rozšířený produkt – ten v sobě zahrnuje další výhody a služby, které v sobě hotel zahrnuje a kterými se rozlišuje od konkurence (např. župan na pokoji v hotelu ***), 5. Možný produkt – je takovou vidinou produktu do budoucna, závisí na možnostech a prostředcích prodejce či poskytovatele služby (např. stavba hotelového bazénu). (Kotler in Palatková, 2006) Rozlišujeme dvě cílové skupiny, pro které je produkt destinace určen a sestavován: 1. koncový klient (individuální či skupinový); 2. zahraniční zprostředkovatelé služeb. (Palatková, 2006) Aby se mohl produkt vytvořit a byl na trhu konkurenceschopný, musí se provést několik analýz. Nejprve se provede analýza vnitřního prostředí – primární a sekundární nabídky v destinaci, jak si stojí a funguje organizace na trhu a jeho marketingové aktivity. Dále se provede analýza vnějšího prostředí - použije se tzv. PEST analýza. V PEST analýze se hodnotí vliv politických, ekonomických, sociálních a technologických vlivů na organizaci (destinaci). V neposlední řadě provedeme analýzu konkurence, kde zhodnotíme situaci na trhu a zjistíme naše výhody a nevýhody vůči konkurenci. Další analýzou, kterou budeme provádět je analýza poptávky, z jejího výsledku určíme segmentaci trhu. Destinace či podnik musí znát, na jakou cílovou skupinu zákazníků se zaměří. Musí také vědět, co zákazníci požadují nebo jaký je jejich kupní fond. Výsledky všech analýz souhrnně vytvoří tzv. SWOT analýzu, která organizaci (destinaci) určí její silné a slabé stránky a rovněž její hrozby a příležitosti. Vyhodnocením SWOT analýzy se určí strategické cíle a vize destinace, vytvoří se marketingová strategie, kterou destinace dosáhne vytyčených cílů. V této chvíli se používá marketingový mix (v cestovních ruchu 8P). (Hlávková, 2007) Konkurence zapříčiňuje, že produkt prochází životním cyklem – nejprve je produkt úspěšný, později ale ustupuje do pozadí, až úplně zanikne. Fáze produktu jsou: uvedení na trh, růst, vyspělý produkt, nasycení trhu a zánik. (Goeldner a Richie, 2014)
17
Jako příklad můžeme vyjmenovat pár vybraných problémů, které se mohou při tvorbě produktu vyskytnout: Nemožnosti testování (ve smyslu testování fyzického zboží). Malé možnosti diferenciace produktu (substituční nabídky). Manažer produktu nemá obvykle kontrolu nad všemi složkami produktu (např. ubytování, doprava). Jedinou věcí, kterou manažer nemůže vůbec ovlivnit je očekávání klienta. (Palatková, 2006) Tvorba nových produktů je jiná, než udržování stávajícího produktu na trhu. Při plánování produktu se musíme rozhodnout, zda produkt uvedeme na nový nebo již stávající trh. Tabulka č. 1 ukazuje čtyři možnosti prodeje: Tabulka č. 1: Možnosti prodeje produktu podle trhu TRH PRODUKT EXISTUJÍCÍ
NOVÝ
NOVÝ
Uvedení nového produktu na existující trh
Zavedení nového produktu na nový trh
EXISTUJÍCÍ
Modifikace existujícího produktu pro existující trh
Změna umístění stávajícího produktu s cílem oslovení nových trhů (segmentů)
Zdroj: PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 341 s. Manažer. ISBN 80-247-1014-5.
1.1.2 Cena Cena je jedno z nejdůležitějších marketingových rozhodnutí, určuje, jak na produkt budou zákazníci reagovat a zda si ho zakoupí. Jako jediná ze složek marketingového mixu cena přináší výnosy. Cena se používá k ovlivňování trhu a jako prostředek
18
konkurenčního boje. Cena ale také bývá rozhodujícím faktorem, zda klient destinaci navštíví nebo ne. Podle výše ceny mají klienti sklon utvářet si představy o destinaci. Cena může klienta buď přitahovat, nebo naopak odrazovat. (Ryglová, 2009) „Z hlediska návštěvníka je cena nejvyšší sumou peněz, kterou je ochoten zaplatit za určitý produkt. Pro návštěvníka tak neexistuje vysoká nebo nízká cena, jenom dobrá (kterou je ochoten zaplatit) a špatná cena (kterou není ochoten zaplatit).“ (Kiráľová 2003, s. 105) Podle Morrisona (1995) cena plní čtyři role: 1. roli měřítka nákladů a objemu produkce (cena je přímým faktorem rentability); 2. roli informační (návštěvník destinace očekává podvědomě za nižší cenu nižší kvalitu, za vysokou cenu nadprůměrnou kvalitu); 3. roli obchodní (vykazování příjmů za dosažený objem prodeje); 4. roli významného propagačního nástroje. (Morrison in Palatková, 2006) Cena je nástroj kontroly poptávky po destinaci, jelikož umožňuje: zvýšit prodej destinace – např. na vybraných akcích se nevybírá vstupné nebo jen nízké. Touroperátoři, kteří se snaží dostat na trh, tlačí na pokles cen v destinaci. omezit prodej destinace – produkt je zde jako luxusní zboží, které je dostupné jen pro některé klienty. regulovat poptávku po destinaci v čase a prostoru – v místech, kam se soustředí poptávky, mohou být ceny produktů několikanásobně vyšší. (Palatková, 2006) Nejvíce ovlivňují rozhodování o cenách tyto faktory: cíle organizace, marketingová strategie organizace, cíle cenové politiky organizace, vynaložené náklady, zákony a předpisy, konkurence, zákazník a trh. (Zelenka, 2015)
19
V rámci cenové politiky existuje několik strategií, které může organizace využít. V případě, že destinace chce vytvořit produktu unikátní image, využije tzv. smetanovou cenu. Podmínkou, aby byla strategie úspěšná, je potřeba existence segmentu návštěvníků, jehož poptávka není elastická a která bude ochotna zaplatit vysokou cenu. Pravděpodobnost, že bude konkurence reagovat na trhu podobnou nabídkou, je malá. (Kiráľová, 2003) Podle Kotlera a Foxe (1985) cenovými strategiemi jsou: orientování na náklady, na konkurenci, na poptávku, kombinace obojího. nákladová cenová strategie – tvorba ceny je na základě vlastních nákladů strategie odvozená od konkurence – cena se určuje podle ceny produktu konkurence strategie orientovaná na poprávku – vychází z předpokladu, že návštěvník přiřazuje destinaci určitou hodnotu (Kotler a Fox in Kiráľová, 2003)
1.1.3 Distribuce „Distribuční cesty označují všechny možné prodejní kanály, kterými se produkt dostává k zákazníkovi, ať už k finálnímu, či ke zprostředkovateli.“ (Palatková, 2011) Na rozdíl od výrobků, které si zákazník kupuje kdekoliv a také je může kdekoliv spotřebovat, produkt destinace lze spotřebovat pouze na místě kam je určený. Jako zprostředkovatel cestovního ruchu vystupují cestovní kanceláře, cestovní agentury a firmy, které sestavují prázdninové, sportovní nebo konferenční balíčky. Distribuční cesty by se v této době neobešly bez informačních a komunikačních technologií, ty právě
pomáhají
k distribuci
produktu
k zákazníkům.
Nejčastěji
používaným
distribučním kanálem, kterým se zákazník oslovuje, je internet. Nabídka se dostává přímo k potencionálnímu zákazníkovi domů či na jeho pracoviště. Hlavní výhodou internetu je pro zprostředkovatele to, že je zde možnost rychlé komunikace (např. email,
20
on-line prodej a rezervace zájezdů). Díky němu nastává odsun tradičních distribučních kanálů (např.: tisk brožur, katalogů, účast na veletrzích atd.) (Ryglová, 2009) Aby byla distribuce efektivní, je propojena s rezervačními distribučními systémy. Předmětem nabídky centrálních rezervačních systémů jsou obvykle služby letecké přepravy, ubytovací služby, pronájem auta a další služby. Mezi nejznámější globální rezervační systémy (GSD) v Evropě jsou: GALILEO nebo AMADEUS. (Ryglová, 2009) Existují dvě podoby distribučních cest v turismu: -
přímá (poskytovatel > konečný zákazník),
-
nepřímá (poskytovatel > zprostředkovatel > konečný zákazník). (Palatková, 2011)
V marketingovém řízení destinace lze distribuční cesty rozdělit: -
vnitřní (systém turistických informačních center, domácí touroperátoři a agenti aj.),
-
vnější (zahraniční zastoupení národní turistické organizace, buď se orientuje na koncového klienta B2C nebo na obchodníky B2B; nebo komerční subjekty; součástí distribučního systému jsou také turistická informační centra). (Palatková, 2011)
Jak distribuční cesty ovlivňují produkt: Nehmatatelnost produktu cestovního ruchu – informační a komunikační technologie umožňují prezentovat produkt zákazníkovi, ať už obrazovým materiálem, videem nebo podrobným popisem produktu. Rychlá pomíjivost produktu cestovního ruchu – možnost propojení nabídky s poptávkou a zajistit tím zaplnění všech nabízených kapacit.
21
Vysoká heterogennost a dynamika produktu – snaha o porovnatelnost a jednotnou standardizaci služeb. Vysoká proměnlivost produktu – díky neustálým změnám na trhu lze rychle na změny reagovat a informovat o něm zákazníky. Hlavně díky internetu, nevýhodou v tomto je například tištěný katalog. (Palatková, 2006) Z výše uvedeného rozdělení je patrné, že se destinace (organizace) neobejde bez kvalitního a účelného komunikačního systému. Zákazníci rádi dostávají kompletní informace nejen komerčního, ale i nekomerčního charakteru (např. popis míst, fotografie památek atd.), které ne vždy najdou na stránkách komerčních subjektů. Vítají rovněž informace o nabídce jednotlivých služeb v destinaci (ubytování, stravování, půjčovna aut, kulturně-zábavní centra atd.). Pokud nabídky na internetu najdou je velkou výhodou pro destinaci, když si je klient může rovnou zakoupit či objednat. (Palatková, 2006)
1.1.4 Propagace Cílem propagace je oslovit různé segmenty trhu tak, aby byla upoutána pozornost zákazníka (Awareness), zákazník se seznámil s produktem a vzbudil jeho zájem o produkt (Interest), se u zákazníka vyvolalo přání ke koupi produktu (Desire) a přesvědčit zákazníka o koupi (Action). (Ryglová, 2009) Seaton (1996) rozděluje tři základní cíle propagace: 1. Udržení a posílení trhu (posílení současné pozice destinace a přilákání nových zákazníků). 2. Uvedení nových myšlenek a postojů 3. Změna postojů klientů k destinaci (snaha změnit negativní image destinace). (Seaton a Bennett in Palatková, 2006)
22
Mezi jednotlivé nástroje marketingového mixu patří: reklama, public relations, podpora prodeje, osobní prodej a přímý marketing. (Palatková, 2006) Rozlišujeme přímé a nepřímé nástroje propagace produktu. Přímé:
- osobní prodej (telefonicky či přímý kontakt) – rozhovor prodejce s potencionálním zákazníkem. Vyžaduje vysoké náklady, ale prezentace bere v potaz individuální potřeby zákazníka. - přímý marketing – adresné oslovení klienta (email, pošta), který již využil služeb organizace.
Nepřímé:
- reklama – placená, masová a neosobní forma - public relations (vztahy s veřejností) – toto sdělení není obchodně orientováno, a proto je veřejností přijímáno s větší důvěrou, než placená reklama. - podpora prodeje – cílem je okamžitý prodej, proto jsou dávány zákazníkovi motivy k rychlé koupi (soutěže, slevy, mimořádné nabídky atd.). (Ryglová, 2009)
1.1.5 Packaging a programování Packaging a programování úzce souvisí s tvorbou produktu, jsou také uváděny některými autory jako samostatná „P“ marketingového mixu. Tvorba paketů (packaging) nebo také soubor služeb (package), který je nabízen k plnému uspokojení potřeb zákazníka a úspěšnému splnění programu, který je s těmito službami spojený. Sestavování služeb do balíku je součástí marketingového mixu. (Zelenka, 2015) Balíčky služeb (package) nemají fyzickou podobu, ale jsou směsí služeb, které jsou vypracovány do podoby nabídky, která je pro zákazníka přitažlivá. Zákazník zakoupením takového uceleného balíku služeb (např. zájezdu) ušetří, jelikož je finančně
23
výhodnější. Obvykle by bylo dražší, kdyby nakupoval jednotlivé služby zvlášť. (Ryglová, 2009) Některé výhody tvorby společných balíků služeb: cílené zvyšování poptávky mimo sezónu, zvětšení přitažlivosti destinace pro určité cílové trhy, kdy se zvolí vhodná forma cestovního ruchu, budování společných vztahů s veřejností, prodloužení délky pobytu zákazníka a tím zvýšit průměrné tržby, nabízení tematicky orientovaných programů. (Jakubíková, 2008) Programování (programová specifikace paketů) je určitým rozšířením produktu ve smyslu propojení a kombinace řady služeb s orientací na potřeby klientů a při využití specializovaných činností, programů nebo událostí, které zvyšují objem prodeje. (Palatková, 2006) Na tvorbu paketů se ne vždy váže programování, i když většina z nich programy obsahuje. Speciální akce se mohou nezávisle konat bez zařazení do paketu. Programování je výbornou marketingovou příležitostí jak podpořit prodej destinace. Pokud tvoříme produkt, pak zapojení paketů a programování odráží úroveň, s jakou spolu
spolupracuje
destinační
marketing
a
komerční
subjekty
v destinaci.
Při sestavování paketů subjekty destinačního marketingu může nastat problém, jelikož subjekty destinačního marketingu nemohou kontrolovat poskytovatele služeb přímo v době, kdy poskytovatelé službu poskytují. (Palatková, 2006) „Typickým programováním, jehož cílem je především větší rovnoměrnost návštěvnosti místa a tím snižování sezónnosti, je vytváření souvislé nabídky sportovních a kulturních představení v daném místě.“ (Zelenka 2015, s. 125)
24
Mezi programování můžeme také zařadit například: náplň poznávacího zájezdu; různými aktivitami naplněný pobytový zájezd, do kterého se započítávají i fakultativní výlety; program historické jízdy parníku s navazujícími výstavami a návštěvami atraktivit aj. (Zelenka, 2015)
1.2 Kutná Hora Město leží ve Středočeském kraji, kde k 1. 1. 2014 žilo 20 349 obyvatel.[3] Kutná Hora patří k nejvýznamnějším městům, které můžeme v České republice navštívit. Je považována za pokladnici a klenot země. Město postavené ve středověku vzkvétalo v souvislosti s těžbou stříbra. Historické jádro města je od roku 1961 vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Spolu s chrámem sv. Barbory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci je od roku 1995 zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Historické jádro je plné měšťanských domů, které ukazují, jak důlní činnosti a stříbrné doly měly vliv na prosperitu města.[32] O tom, jak vznikl název města, jsou různé teorie. Nejrozšířenější z nich je ta, kdy v 15. století cisterciácký mnich Antoň ze Sedleckého kláštera nalezl tři stříbrné pruty a přikryl je svou kutnou. Další z teorií je ta, kdy městu dalo název slovo kutit – kutat, slovo spojené se způsobem dobývání rudy. Výraz „cuthna“ se ve starých dokumentech objevuje v souvislosti s pravděpodobně nejstarší osadou Cuthna Antiqua (Stará Kutna), která je archeologickými nálezy datována do 13. století a nacházela se v okolí dnešního městského hřbitova. Samotné slovo „hora" bývalo též ve středověku používáno k označení místa, kde se dolovalo. [32] Mezi nejvíce navštěvované památky v Kutné Hoře jsou: Hřbitovní kostel Všech Svatých v Sedlci - Kostnice, chrám sv. Barbory, katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele, České muzeum stříbra – Hrádek, Vlašský dvůr, Kaple Božího těla a GASK Jezuitská kolej. Uvedená Tabulka č. 2 ukazuje počty návštěvníků, kteří navštívili za posledních pět let vybrané stříbrné památky.
25
S Kutnou Horou jsou spojeny také každoroční akce, jako je Královské stříbření Kutné Hory (7 473)1, Kutnohorské léto (2 987), Mezinárodní hudební festival (2 440), Operní týden (1 360), Svatováclavské slavnosti (1 300) nebo Probouzení Kutné Hory (1 000).
Kostnice
ČMS Hrádek
ČMS Kamenný dům
Kostel Matky Boží Na Náměti
Kostel sv. Jakuba
198 066
54 098
49 485
242 430
93 152
10 516
-
-
2011
243 925
57 216
70 364
286 373
103 640
9 690
1 558
8 554
2012
277 177
52 341
76 660
304 076
96 511
15 022
5 119
11 668
2013
264 521
49 638
69 184
309 938
85 343
11 571
461
7 735
2014
289 954
48 599
86 436
339 926
91 764
14 897
1 347
18 506
Marie a sv. Jana Křtitele
Vlašský dvůr
2010
Rok
Katedrála Nanebevzetí Panny
Chrám sv. Barbory
Tabulka č. 2: Návštěvnost vybraných stříbrných památek 2010 - 2014
Zdroj: vlastní zpracování dle tabulky Kutná Hora - návštěvnost památek – 2008-2014, Turistické informační centrum (Sankturinovský dům)
1.3 Historie těžby stříbra na Kutnohorsku Uvádí se, že největšího rozmachu dolování stříbra a peněžního hospodářství dosáhla Kutná Hora ve 13. století. Nicméně první zmínky o dolování vznikly mnohem dříve
1
v závorkách jsou uvedeny počty návštěvníků, kteří danou akci navštívili v roce 2014
26
a to v 10. století, kdy Slavníkovci na svém hradišti, které bylo v Malíně (dnes součást Kutné Hory), razili z kutnohorského stříbra mince – denáry, které nesly opis „MALIN CIVITAS“. Povědomí o existenci stříbra v Kutné Hoře bývá také někdy spojováno se založením kláštera v Sedlci roku 1142, kdy cisterciáčtí mniši objevili důlní naleziště stříbra. Prvním dokladem o těžbě a dolování stříbra ve 13. století je archeologicky doložená vesnička nedaleko Malína a vrcholu Kaňk. Do těchto oblastí se začali sjíždět noví usedlíci s vidinou bohatství. Hornické osady zde vznikaly neplánovaně a v prvních letech existence neměly téměř žádná práva. Říkalo se jim pouze Mons – Hora. V roce 1289 se objevilo spojení MONS CUTHNA. Sedlecký klášter zde později zaujal místo jako hlavní duchovní autorita. Roku 1300 udělil Václav II. osadám horní zákoník IUS REGALE MONTANORUM2. Díky tomuto zákoníku se osady začaly přetvářet, získaly řadu privilegií a výsad králů, které vynesly Kutnou Horu na druhé místo po Praze. Zanedlouho se do Kutné Hory přesunula centrální mincovna českého státu, která sídlila na Vlašském dvoře. Tím se začal v Kutné Hoře razit pražský groš. Díky bohatství stříbra a ražby mincí se město začalo rozšiřovat. Byly položeny základy většiny měšťanských domů, byla započata stavba kostela sv. Jakuba a posléze i Panny Marie Na Náměti. Město si postupně budovalo i sociální zázemí (špitály, krámy, lázně). Spor se sedleckým klášterem, od kterého se město na konci 14. století odpoutalo, vedlo k záměru vybudování chrámu sv. Barbory, která by byla mimo dosah klášterní jurisdikce. V době tohoto rozhodnutí byly povrchové zdroje stříbra vyčerpány a sestup do hlubiny vyžadoval náročnější postupy i technické zařízení. Na chvíli se proto těžba a produkce grošů snížila. Od roku 1424 do roku 1469 byla hornická činnost pozastavena v důsledku husitských válek a požárů, které zastihly město. Na začátku 16. století byla Kutná Hora opět kvetoucím městem, které vlastnilo nevyčerpatelné bohatství. Důlní pásma, především pásmo oselské, stále přinášela výnos. Bohužel tím, jak horníci postupovali dále do hloubek, hrozilo velké nebezpečí zaplavení dolu vodou. V roce 1543 se proto oselské pásmo uzavřelo. O pět let později (1547) ukončila mincovna ražbu pražského groše a začala razit tolar. V letech 1634 až 1639 vpadli Švédové do města a způsobili městu velkou újmu. Švédové zpustošili domy a v dolech zůstalo 2
latinsky psaný zákoník, vydaný Václavem II upravující podmínky pro těžbu a zpracování stříbra
27
pracovat jen málo horníků. Na přelomu 17. a 18. století byly ve městě pokusy o otevření nových dolů, ale nově objevené žíly byly málo výnosné a také stály mnoho peněz. V roce 1727 se mincovna uzavřela. [4]
1.4 Sekundární nabídka Kutné Hory 1.4.1 Ubytovací služby V Kutné Hoře se nachází mnoho ubytovacích zařízení, které může návštěvník města využít. Klasifikace hotelů se pohybuje od *** do ****. Kromě hotelů a penzionů zde lze najít také ubytování v kempu nebo v privátu. Celý seznam ubytovacích zařízení se nachází na informačním portálu města Kutná Hora3. Seznam obsahuje stručný popis ubytovacího zařízení a kontakt; služby, které dané ubytovací zařízení nabízí; ceník a fotografie. Ubytovat se návštěvník může v centru města nebo na okraji. V Kutné Hoře se nachází celkem 12 hotelů, které disponují celkem s 557 lůžky. Penzionů se zde nachází celkem 15 s celkovým počtem 253 lůžek. Priváty dávají dohromady 36 lůžek a kempy 181 lůžek. [30]
1.4.2 Stravovací služby Město nabízí mnoho možností, kde se dá stravovat. Od hospod, restaurací až po rychlá občerstvení. K posezení, po procházce města, lze využít některou z kaváren, barů, čajoven nebo vináren. Podrobnější seznam stravovacích zařízení se nachází na informačním portálu města Kutná Hora. Českou kuchyni vaří například v restauraci Barbora, v restauraci Dačický, v restauraci Mincovna – hotel Opat, V Ruthardce nebo Na Pašince. Italskou kuchyni může návštěvník ochutnat například v Bowling pizzeria, Piazza Navona, pizzeria restaurant U šneka pohodáře nebo pizzeria Sole Mio. [31]
3
www.kutnahora.cz
28
1.4.3 Dopravní služby Kutná Hora je nejlépe dostupná automobilovou nebo železniční dopravou. Lze také využít autobusovou dopravu. Město disponuje vlastní městskou hromadnou dopravou. Kutnou Horou prochází silnice I. třídy č. 2, ta spojuje Kutnou Horu s Prahou a Pardubicemi. Město se dále nachází vedle silnice I. třídy č. 38, která byla vytvořena jako obchvat. Silnice spojuje tato města: Českou Lípu, Mladou Boleslav, Nymburk, Kolín, Kutnou Horu, Havlíčkův Brod, Jihlavu, Znojmo a dále pokračuje do Rakouska. [5] V Kutné Hoře se nachází dvě vlaková nádraží: Kutná Hora hl. n. a Kutná Hora město. Jediným železničním dopravcem, který vypravuje vlaky do Kutné Hory, jsou České dráhy, a. s.. Blíže k historickému jádru je nádraží Kutná Hora město, které je na východ od centra města. Hlavní nádraží je od centra města vzdáleno přibližně 3 km směrem na sever a leží na trase Praha – Brno. [6] Autobusové nádraží se nachází za supermarketem Billa, na sever od centra města v ulici Waldhauserova. Pro příklad: z Prahy (zastávka Háje) jezdí autobus do Kutné Hory (autobusové nádraží) každé dvě hodiny. Toto spojení je vhodné pro jednodenní výlety do města, jelikož cesta trvá hodinu a půl. Naopak o něco horší je dostupnost z Brna, kde musí návštěvník třikrát přestupovat a cesta trvá čtyři a půl hodiny. [6]
1.4.4 Ostatní služby Ve městě se nachází celkem čtyři informační centra: na Palackého náměstí v Sankturinovském domu, u chrámu sv. Barbory, v Sedlci a na hlavním nádraží ČD. Ve městě také funguje průvodcovská služba, která sídlí na Vlašském dvoře. Nabízí prohlídky z několika zajímavých okruhů. V okolí Palackého náměstí je několik bank: UniCredit Bank, ČSOB nebo GE Money Bank, kde je možnost i směny peněz. Z bankomatů, které jsou v okolí náměstí, uvedu např. Komerční banku, UniCredit Bank, ČSOB nebo Českou spořitelnu.
29
Turista zde může navštívit různá muzea, galerie, expozice, kulturní domy a zařízení. Z muzeí je asi nejznámější České muzeum stříbra, Odhalení tajemné tváře Kutné Hory nebo Alchymistická dílna. Nejznámější z galerií je GASK neboli Galerie Středočeského kraje, kde jsou sbírky převážně české moderny a galerie Felixe Jeneweina. Ze sportovních zařízení vyjmenuji například plavecký bazén, bobovou dráhu a zimní stadion. V okolí Kutné Hory vedou pěší nebo cyklistické stezky. Ve městě je možné vypůjčení jízdních kol. Na Palackého náměstí v Turistickém informačním centru stojí půjčení jízdního kola na jeden den 230,- Kč (spolu s částkou se skládá i vratná kauce ve výši 1 500,- Kč). [21] Další z možností je půjčení v hotelu U Kata ***, kde stojí půjčení za den 220,- Kč (skládá se vratná kauce 1 000,- Kč). [22] Novou službu půjčení jízdních kol nabízí i České dráhy, a. s. Kola si lze vypůjčit na obou nádražích. Cena za jeden den činí 150,- Kč (vratná kauce činí 1 000,- Kč). [23]
30
2 Praktická část Rok 2015 je významný pro Kutnou Horu tím, že slaví 20. výročí zápisu na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. V rámci oslav probíhají různé doprovodné programy po celém městě, některé jsou součástí pobytových balíčků. Památky a aktivity obsažené v balíčcích se týkají historie těžby stříbra a mincovnictví v Kutné Hoře a jejím okolí. Jako výběr dopravy do Kutné Hory jsem vyhodnotila jako nejvhodnější vlastní automobilovou dopravu. Je nejpohodlnější a flexibilnější. Nevylučuji také vlakovou dopravu, ale shledávám ji méně pohodlnou, protože návštěvníci s sebou povezou zavazadla nebo jízdní kola. Ubytovací zařízení jsou střední cenové kategorie, disponují vlastním parkovištěm a v ceně ubytování je zahrnuta snídaně. V balíčcích také navrhuji některá stravovací zařízení. Balíčky jsem vytvářela pro aktivní návštěvníky a pro rodiny s dětmi. Ke každému segmentu návštěvníka jsem vytvořila balíček na letní a zimní období. Letní balíčky mají navíc suchou a mokrou variantu. Součástí balíčků jsou také mapky s legendami pro lepší orientaci. Za popisem každého dne, pokud cesta vede mimo město, je také rovněž popis jeho terénu a časová náročnost. Historické jádro města je vydlážděno, proto doporučuji pevnou sportovní obuv. Ceny všech ubytovacích zařízení, která jsem zahrnula do balíčků, jsou včetně snídaní. Zařízení jsem vybírala podle toho, jestli vlastní parkoviště, jakou mají polohu k centru a k památkám. Uvedené ceny ubytovacích zařízení jsou střední cenové kategorie. Hotel Kréta a penzion Barbora disponují i restaurací, takže návštěvníci se mohou chodit stravovat tam. Konečná cena balíčků zahrnuje ubytování a vstupy do těch památek, které se dají předem zarezervovat nebo zakoupit.
31
2.1 Letní období 2.1.1 „Víkendové stříbření“ Balíček je sestaven na druhý týden v červenci, jelikož se v tomto období odehrává každoroční Královské stříbření Kutné Hory. Program je určen pro mladé lidi, páry, ale i pro aktivní seniory, kteří chtějí poznat město a zažít historickou slavnost. Ubytování:
penzion Bed&Breakfast, ulice Kouřimská 28, Kutná Hora
Hotel se nachází u silnice I. třídy č. 2, která prochází městem. Centrum města je od penzionu vzdáleno necelých 600 m. Penzion disponuje vlastním parkovištěm, bezbariérovým přístupem, bezplatným Wi-Fi připojením a klimatizací. Pokoje mají vlastní sociální zařízení a satelitní televizi. V penzionu je povoleno ubytování se zvířetem. Penzion jsem si vybrala hlavně kvůli jeho lokalitě a tomu, že vlastní parkoviště. Plusem je bezbariérový přístup a možnost ubytování se zvířaty. [10] První den (Pá) se návštěvník dopraví do Kutné Hory nejlépe mezi 14. a 15. hodinou. Na odpoledne je naplánována prohlídka chrámu sv. Barbory, kaple Božího těla a procházka podél říčky Vrchlice. Cesta z penzionu k chrámu a kapli trvá přibližně 15 minut chůze. Z penzionu návštěvník zabočí na ulici Kremnická, která ho zavede přímo k chrámu. Po prohlídce chrámu a kaple se návštěvník opět napojí na ulici Kremnická a přibližně po 100 m se dostane na NS Stříbrná stezka, která vede Táborskou ulicí. Po 700 m návštěvník zabočí doprava a půjde po ulici Ke Trojici. Ulice zavede návštěvníka až ke kostelu Nejsvětější Trojice. Z kostela je to 500 m k říčce Vrchlici, ke které se dostane po žluté turistické značce. Na jejím konci je rozcestí V Hutích, na kterém se zabočí doleva a napojí na červenou turistickou značku, která vede zpět do Kutné Hory. Před Kutnou Horou návštěvník přejde most přes Vrchlici a půjde kousek po ulici Táborská, ze které zabočí doleva a půjde podél Vrchlice. Po kilometru se opět napojí na NS Stříbrnou stezku, která ho zavede zpět do Kutné Hory k Hrádku. Hrádek se nachází v ulici Barborská. V okolí Hrádku nalezneme několik stravovacích zařízení. Jednou
32
z možností je například restaurace V Ruthardce4, nacházející se v ulici Ruthardská (ulice navazuje na Barborskou ulici). Cestou zpět do penzionu se doporučuje projít přes Rejskovo náměstí, kde je Kamenná kašna. Od Kamenné kašny se návštěvník dá Husovu ulicí, která ho zavede zpět do penzionu. Trasu prvního dne znázorňuje Obrázek č. 1. Doporučuje se pevná sportovní obuv. Historické jádro města je vydlážděno (okolí chrámu sv. Barbory, Hrádku, Kamenné kašny). Od chrámu ke kostelu Nejsvětější Trojice vede cesta z kopce. Cesty jsou zpevněné, druhý břeh Vrchlice (červená turistická značka) vede lesním terénem. Od Vrchlice k Hrádku je cesta do kopce. Délka a časová náročnost5: cca 5,5 km (cca 2 hodiny, v čase není započten čas prohlídky chrámu sv. Barbory a kaple Božího těla) Obrázek 1: Trasa prvního dne
Zdroj: vlastní zpracování dle mapy.cz (měřítko 1:600)
4
pojmenováno podle rodu Ruthardů, jednom z patricijských rodů v Kutné Hoře. Restaurace se nachází na místě jejich bývalé vily 5
všechny uvedené délky trasy a časová náročnost trasy v rámci bakalářské práce jsou vypočteny přes mapy.cz, v praxi se časová náročnost může lišit podle kondice účastníků
33
Chrám sv. Barbory – pozdně gotický chrám zapsaný na seznamu UNESCO. Na místě chrámu stávala již kolem roku 1300 hornická kaplička zasvěcená svaté Panně Barboře patronce horníků. Chrám se začal stavět v roce 1388 s finanční pomocí patricijských rodů. Práce na chrámu byly definitivně ukončeny až v roce 1905. Kaple Božího těla měla původně sloužit jako kostnice. [32] o Otevírací doba: 9:00 – 18:006 První okruh – Chrám sv. Barbory a kaple Božího těla Druhý okruh – Empora7 chrámu sv. Barbory (pouze se vstupenkou na první okruh) [9] Kostel Nejsvětější Trojice8 – hřbitovní kostel nacházející se uprostřed zaniklé havířské osady. Během let 1488 – 1504 byl přestavěn do gotického stylu na náklady důlního podnikatele Jana Smíška z Vrchovišť9 a jeho syna Kryštofa, kteří zde chtěli zřídit smíškovskou pohřební kapli. [10] Údolí Vrchlice – podél Vrchlice vede tzv. čtvrť v Hutích. Návštěvník přejde Vrchlici přes barokní mostek. Po cestě nelze minout ani barokní Boží muka a Wagenknechtův mlýn, který se zachoval v téměř původním stavu. [34] Kamenná kašna – pozdně gotická kašna vystavěná v letech 1493 – 1495 sloužila jako vodojem, který napájel další kašny ve městě. Existovaly také dvě soukromé odbočky – do Hrádku, sídla rodu Smíšků a do Vlašského dvora. Kašna je zajímavá jak po historické tak po technické stránce. Původně byla
6
všechny uvedené otevírací doby v rámci bakalářské práce se vztahují k roku 2015 a danému měsíci, pro který je balíček realizován 7
nadzemní a přístupná galerie nacházející se uvnitř chrámu
8
kostel není přístupný veřejnosti, otevřen je pouze během Dnů evropského dědictví
9
rod Smíšků byl jedním z patricijských rodů v Kutné Hoře
34
kašna zastřešena avšak při rekonstrukci v 19. století nebyla střecha obnovena. [32] Druhý den (So) se koná zahájení každoročního Královského stříbření Kutné Hory znázorňujícího fiktivní příběh příjezdu a pobytu českého krále Václava IV., jeho manželky a dvořanů. V sobotu se konají středověká „sportovní utkání“, kdy mincíři10 hrají proti havířům v „koulené“. Vyvrcholením sobotního programu je svatojánská dvorská slavnost a před půlnocí ohňové efekty. Program stříbření trvá po celý den a po určitých intervalech se opakuje. Doporučuje se shlédnout celý blok programu dopoledne, který trvá přibližně 4 hodiny, a potom projít památky: Hrádek, Kostel sv. Jakuba, Vlašský dvůr a Tylův dům. Večer se opět vrátit na místo slavnosti ke zhlédnutí večerního programu. Z prostor Královského stříbření se návštěvník dostane k Hrádku po Barborské ulici, která vede podél chrámu sv. Barbory a Jezuitské koleje. České muzeum stříbra se nachází na Hrádku, kde si návštěvník může vybrat ze dvou okruhů prohlídky (Město stříbra a Cesta stříbra) nebo kombinací obou. Z Barborské ulice se zabočí do ulice Ruthardská, která návštěvníka zavede ke kostelu sv. Jakuba. Za kostelem nalezneme Vlašský dvůr, který sloužil jako centrální mincovna. Z Vlašského Dvora návštěvník projde Havlíčkovým náměstím, potom do ulice 28. října, která ho zavede na Palackého náměstí. Zde se napojí na ulici Tylova, kde se nachází Tylův dům, který nabízí expozici – Kutnohorské podzemí a jeho průzkum. Trasu druhého dne znázorňuje Obrázek č. 2. Královské stříbření Kutné Hory - program účastníka zavede do roku 1414, kdy do města Kutná Hora zavítá král Václav IV. s chotí a jejich poddanými. Krále diváci uvítají za vyzvánění zvonů chrámu sv. Panny Barbory. Po usednutí krále na královskou tribunu uvítá krále královský rychtář spolu s mincmistrem a havíři. Rytíři složí králi úctu a požádají o uspořádání pěších i jezdeckých rytířských turnajů. [11]
10
ten, kdo zhotovoval ze stříbrných prutů, na kratší kousky rozřezané, tenké plíšky
35
Obrázek 2: Trasa druhého dne
Zdroj: vlastní zpracování dle mapy.cz (měřítko 1:150)
Hrádek – původně dřevěná tvrz, která měla chránit město, byla přestavěna na obytné sídlo. V roce 1490 ho odkoupil Jan Smíšek z Vrchovišť, který Hrádek přestavěl na okázalé patricijské sídlo. Součástí Hrádku je též středověký důl objevený při hydrogeologickém výzkumu na konci 60. let 20. století. Štoly jsou nejrůznějšího stáří. Při prohlídce je návštěvník převlečen do tzv. perkytle (hornického úboru) a svítilnou, kterou má upevněnou na hlavě. Na výběr je ze dvou okruhů, nebo kombinace obou.11 [32] o Otevírací doba: 9:00 – 18:00
11
na webových stránkách hrádku, je rezervační systém, kde je možné si jakoukoli prohlídku dopředu zarezervovat
36
První okruh – Město stříbra: mapuje historii města od založení až po 16. století. Lze se dozvědět také o životě místních patricijů a prohlédnou si ukázku všech rud, které se zde těžily. Druhý okruh – Cesta stříbra: seznamuje návštěvníka s těžbou stříbra, technologií zpracování a s výrobou mincí. Prohlídka v sobě zahrnuje návštěvu štoly. [12] Kostel sv. Jakuba – kostel, který byl vybudován na náklady místních důlních podnikatelů a mincovních cechů. Kostel je zasvěcen sv. Jakubovi většímu patronu horníků. Kostelu se říkalo také „Vysoký“, jelikož kostelní věž se tyčí do výšky 86 metrů. [32] o Otevírací doba: 10:00 – 17:00 Vlašský dvůr – královská mincovna a sídlo panovníka při jeho návštěvách dolů v Kutné Hoře. Vystavěn byl ve 13. století jako městský hrad, sloužil jako bezpečné skladiště a od města byl oddělen příkopy. Na příkaz Václava II. zde byly soustředěny všechny mincovny a byla zavedena ražba jednotné mince – groše. V 18. století byla královská mincovna zrušena. [32] o Otevírací doba: 9:00 – 18:00 První okruh – Královská mincovna, audienční sál, kaple Vstupné: 85,- Kč/ dospělí, 45,- Kč/ studenti, senioři Druhý okruh – Královský mincovna Vstupné: 50,- Kč/ dospělí, 30,-/ studenti, senioři Ukázka ražby mincí – doplňková služba během prohlídky, pouze od 10:00 – 14:00
37
Na Vlašském dvoře probíhají i noční prohlídky s kostýmovaným průvodcem. Službu je nutné předem zarezervovat. Cena za osobu je 125,- Kč. Prohlídka se uskutečňuje za předpokladu, že skupina čítá 12 osob. [13] Tylův dům – rodný dům Josefa Kajetána Tyla, kde se nachází expozice věnovaná jeho životu a dílu. Druhá expozice přibližuje nejzajímavější objevy speleologického průzkumu na území Kutné Hory. o Otevírací doba: 10:00 – 16:00 Vstupné: 10,- Kč/ dospělí; 5,- Kč/ senioři, studenti [29] Třetí den (Ne). Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele je od penzionu poměrně daleko. Doporučuje se použít vlastní automobil, pokud návštěvník zvolil tento druh dopravy do Kutné Hory. Parkování je buď možné u katedrály, nebo v některé z bočních ulic. Z penzionu návštěvník zabočí doleva do ulice Na Valech a bude se držet hlavní silnice. Na prvním kruhovém výjezdu zvolí třetí výjezd, zanedlouho se objeví další kruhový objezd, kde zvolí první výjezd do ulice Štefánikova. Na semaforu odbočí doleva (Masarykova ulice), ulice ho zavede k dalšímu kruhovému objezdu, kde zvolí druhý výjezd (ulice Vítězná). Ulice ho zavede až ke katedrále. Další z možností je pěší (časově i fyzicky náročnější) nebo použití jízdního kola. V Kutné Hoře lze kola zapůjčit například v turistickém informačním centru na Palackého náměstí, v hotelu U Kata *** nebo na nádraží Kutná Hora město12. Pokud návštěvník zvolí možnost pěší nebo na kole, napojí se na červenou turistickou značku, která vede až do Sedlce. Z katedrály se přejde přes Vítěznou ulici na ulici Zámeckou (žlutá turistická značka), kde se nachází Hřbitovní kostel Všech svatých s kostnicí. Z kostnice návštěvník opět naváže na žlutou turistickou značku, která ho zavede až k vrcholu Kaňk, kde se nachází rozhledna Havířská bouda. Zde je možné využít restauraci. Z rozhledny se návštěvník napojí na žlutou turistickou značku, která vede ke Kalvárii13. Poté se návštěvník kousek vrátí
12
nezáleží, kde si návštěvník kolo vypůjčí, všechny možnosti se nachází v blízkosti červené turistické značky 13
pomník husitů
38
a napojí se na NS Stříbrná stezka, která ho zavede do obce Kaňk. Pokud je návštěvník automobilem, který má zaparkované v blízkosti katedrály, obejde obec Kaňk po NS Stříbrné stezce. Na rozcestí se žlutou turistickou značkou zabočí doleva a půjde přibližně 1 km po silnici, ze které u Kutné Hory odbočí vpravo do ulice U Kola. Na konci ulice zabočí vpravo a napojí se na žlutou turistickou značku, která vede zpět ke katedrále. Pokud je návštěvník na kole nebo pěšky, může se vrátit po stejné trase jako ti, co přijeli automobilem, nebo si může zvolit možnost vrátit se do penzionu okolo Kutné Hory. Na rozcestí odbočí na žlutou turistickou stezku, které se bude držet, až se napojí na cyklotrasu č. 0091, která ho dovede až k Palackému náměstí. Trasu třetího dne znázorňuje Obrázek č. 3. Doporučuje se pevná sportovní obuv, helma v případě cyklistů. Katedrála a kostnice se nacházejí v zastavěné části města, ale na vrchol Kaňk vede cesta lesním terénem. Cyklostezka vede po zpevněné polní cestě a po pozemní komunikaci. Délka a časová náročnost:
pěší automobilem - cca 7,5 km (cca 2,5 hodiny,
v čase není započten čas prohlídky katedrály, kostnice, rozhledy a obce Kaňk) pěší (kteří půjdou okolo Kutné Hory) – cca 11 km (cca 3,5 hodiny, v čase není započten čas prohlídky katedrály, kostnice, rozhledy a obce Kaňk) cyklisté - cca 11 km (cca 1,5 hodina, v čase není započten čas prohlídky katedrály, kostnice, rozhledny a obce Kaňk) Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a Jana Křtitele – cisterciácký klášter byl v Sedlci založen v roce 1142. Velikého rozmachu a přestavby se mu dostalo, když se v okolí nalezlo stříbro. Katedrála se stavěla mezi lety 1290 – 1320. V katedrále je možné navštívit i tzv. „vnitřní okruh“, kde návštěvníci mohou zhlédnout animovaný film o historii katedrály a nahlédnout do její pokladnice, která ukrývá „Sedleckou monstranci“. Stavba katedrály byla financována ze stříbra, které se nalezlo na pozemcích kláštera. Katedrála je též zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO. [32]
39
o Otevírací doba: 11:00 – 17:00 [18] Hřbitovní kostel Všech svatých s kostnicí – kostnice je podzemní kaplí hřbitovního kostela, která byla původně částí Sedleckého opatství. Po morové ráně v roce 1318 zde bylo pochováno na 30 000 zesnulých. Po zrušení kostela v 15. Století byla těla exhumována a poloslepý mnich je v roce 1511 začal skládat do pyramid. Na začátku 18. století architekt J. B. Santini-Aichel upravil exteriér i interiér kostela do tzv.“barokní gotiky“. [32] o Otevírací doba: 8:00 – 18:00 [19] Obrázek 3: Trasa třetího dne
Zdroj: vlastní zpracování dle mapy.cz (měřítko 1:1200)
Havířská Bouda (vrchol Kaňk) – Kaňk se nachází necelé 3 km od Kutné Hory. Rozhledna nabízí nevšední výhled na město i široké okolí. Součástí rozhledny je
40
též restaurace a kavárna, kde je možné občerstvení. Na vrcholu se nachází řada zajímavých míst, například někdejší vápencový lom s pozůstatky mořského útesu, propadliny středověkého dolu, nebo Kalvárie což je pomník husitů, kteří byli zaživa shazování do kutnohorských štol.[32] o Otevírací doba: 10:00 – 18:00 [24] Vstupné: 60,- Kč/ dospělí, 30,- Kč/ senioři, studenti Obec Kaňk – bývalá havířská osada. V centru obce se nachází pozdně gotický kostel sv. Vavřince. Kalkulace balíčku: Ubytování v penzionu stojí 1 290,- Kč/dvoulůžkový pokoj/noc. V ceně je započítána tzv. trojvstupenka14. Cena trojvstupenky činí 185,- Kč dospělí; 130,- Kč senioři a studenti. Dále cena zahrnuje prohlídku druhého okruhu v Hrádku, kde cena činí 120,Kč dospělí a 80,- Kč senioři a studenti. Celodenní vstupenka na Královské stříbření Kutné Hory na sobotu činí 180,- Kč. Cena balíčku za dvě dospělé osoby činí 3 550,Kč. Senioři a studenti zaplatí 3 360,- Kč.
2.1.2 „Víkendové stříbření“ za mokra V případě nepěkného počasí musí existovat také záložní plán. Ubytování bude pro návštěvníka stejné jako v „suché“ variantě, tedy v penzionu Bed&Breakfast. První den (Pá). Návštěvník se dopraví do Kutné Hory, nejlépe mezi 14. a 15. hodinou. Po ubytování navštíví chrám sv. Barbory. Naproti penzionu vede ulice Kremnická, která návštěvníka dovede přímo k chrámu sv. Barbory. Po prohlídce chrámu a kaple Božího těla návštěvník projde podél Jezuitské koleje (ulice Barborská). V ulici se nacházejí kavárny a bary, ve kterých je možné se občerstvit. Z Barborské ulice návštěvník dojde
14
zahrnuje v sobě vstupy do chrámu sv. Barbory a kaple Božího těla, katedrály Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele a Hřbitovní kostel Všech svatých v kostnici
41
na Komenského náměstí. Z náměstí přijde do ulice Rakova, kde se nachází staročeský restaurant Dačický15, kde se doporučuje navečeřet se. Z Rakovy ulice se návštěvník dostane do ulice Rejskova, kde se nachází Kamenná kašna. Pokud návštěvník zabočí z Rejskovy ulice doleva, dostane se zpět do penzionu. Trasu prvního dne znázorňuje Obrázek č. 4. Obrázek 4: Trasa prvního dne
Zdroj: vlastní zpracování dle mapy.cz (měřítko 1:300) Chrám sv. Barbory a kaple Božího těla Kamenná kašna Druhý den (So) je program stejný jako v případě suché varianty. Královské stříbření Kutné Hory je velkého rozsahu, proto se nedá kvůli špatnému počasí odvolat. Po zhlédnutí bloku představení se návštěvník přesune k prohlídkám památek: Hrádek,
15
Mikuláš Dačický z Heslova, byl český spisovatel a šlechtic pocházející z Kutné Hory
42
Kostel sv. Jakuba, Vlašský dvůr a Tylův dům. Potom se návštěvník přesune na večerní program Stříbření. Trasu druhého dne znázorňuje Obrázek č. 2. Kutnohorské stříbření Hrádek Kostel sv. Jakuba Vlašský dvůr Tylův dům Třetí den (Ne). Po odhlášení z penzionu, kolem 10. hodiny, návštěvník půjde do Vlašského dvora, kde si prohlédne expozici Odhalení tajemné tváře Kutné Hory. Z penzionu odbočí do Husovy ulice, která ho zavede na Palackého náměstí. Na konci náměstí odbočí vlevo do ulice 28. října. Na konci ulice se nachází Vlašský dvůr. Naproti Vlašskému dvoru je restaurace U Vlašského dvora, kam se doporučuje zajít na oběd. Po obědě návštěvníka čeká prohlídka katedrály a kostnice v Sedlci. Jelikož je Sedlec dál od centra a je špatné počasí, je dobré se dopravit na místo vlastním automobilem a zaparkovat v postranní uličce u katedrály. Z penzionu návštěvník zabočí doleva do ulice Na Valech a bude se držet hlavní silnice. Na prvním kruhovém výjezdu zvolí třetí výjezd, zanedlouho se objeví další kruhový objezd, kde zvolí první výjezd do ulice Štefánikova. Na semaforu odbočí doleva (Masarykova ulice), ulice ho zavede k dalšímu kruhovému objezdu, kde zvolí druhý výjezd (ulice Vítězná). Ulice ho zavede až ke katedrále. Trasu třetího dne znázorňuje Obrázek č. 5. Expozice Odhalení tajemné tváře Kutné Hory – expozice ukazuje skutečné zločiny a neřesti, nástroje na mučení a trestání v dobách stříbrné horečky na Kutnohorsku. [15] o Otevírací doba: 09:00 – 18:00 Vstupné: 60,- Kč/ dospělí, 40,- Kč/ studenti [15]
43
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a Jana Křtitele Kostnice Kalkulace: Cena „mokré“ verze balíčku je stejná jako její „suchá“ verze. Cena balíčku za dvě dospělé osoby činí 3 550,- Kč. Senioři a studenti zaplatí 3 360,- Kč. Obrázek 5: Trasa třetího dne
Zdroj: vlastní zpracování dle mapy.cz (měřítko 1:600)
2.1.3 „S havíři na kole“ Balíček je sestaven na první polovinu srpna, kde se v obci Kaňk každoročně odehrává Kaňkovský hornický jarmark, a zaměřuje se na rodiny s dětmi. Počítá se, že si rodina
44
s sebou přiveze jízdní kola a poznají okolí Kutné Hory na kole. Po předchozí domluvě, lze kola uschovat v penzionu. Ubytování:
Penzion Centrum, ulice Jakubská 57/5, Kutná Hora
Hotel se nachází přímo v centru města a disponuje vlastním parkovištěm za poplatek 100,- Kč. V letních měsících je možnost posedět a občerstvit se na dvoře penzionu. Je zde povoleno ubytování se zvířaty. Pokoje mají vlastní sociální zařízení a jsou vybaveny satelitní televizí. Čtyřlůžkový pokoj navíc disponuje minikuchyňkou, balkonem a bezplatným připojením k internetu. Penzion jsem zvolila kvůli jeho poloze, možnosti parkování, rodinné atmosféře a čtyřlůžkovému pokoji, který je vhodný pro rodiny. [14] První den (Pá) se návštěvník dopraví do Kutné Hory nejlépe mezi 14. a 15. hodinou. Po ubytování si v informačním centru u chrámu sv. Barbory vyzvedne letáček, který je potřebný ke hře Questing: Po stopách havířů. Hra, která začíná u chrámu sv. Barbory, zábavnou formou provede návštěvníka po Kutné Hoře. Letáček obsahuje indicie, kudy se návštěvník má dát a čeho si má všimnout. Poté zapisuje potřebná slova do letáčku, ze kterých vyluští tajenku. Pokud tajenku správně rozluští, může si vyzvednout poklad v informačním centru na Palackého náměstí. K chrámu sv. Barbory se návštěvník dostane, když projde podél kostela sv. Jakuba (kostel se nachází naproti penzionu Centrum), zabočí do ulice Ruthardská, která volně navazuje na ulici Barborskou, která návštěvníka zavede přímo k chrámu sv. Barbory, kde se nachází informační centrum. Pomocí letáčku se bude návštěvník orientovat po městě. V rámci hledání pokladu se doporučuje navštívit Hrádek, jelikož v rámci prohlídky druhého okruhu je prohlídka středověkého dolu sv. Jiří. Obrázek č. 6 znázorňuje trasu prvního dne.
45
Obrázek 6: Trasa prvního dne
Zdroj: vlastní zpracování dle mapy.cz (měřítko 1:300)
Hrádek - patří k nejstarším památkám, které lze v Kutné Hoře nalézt. Původně dřevěná obranná tvrz, která byla přestavěna na honosný kamenný palác. S třípatrovou obytnou věží a nádvořím, které obklopují křídla budov, dominoval Hrádek ve staré zástavbě města. [16] o Otevírací doba: 10:00 – 18:00 První okruh - První okruh – Město stříbra: mapuje historii města od založení až po 16. století. Lze se dozvědět také o životě místních patricijů a prohlédnou si ukázku všech rud, které se zde těžily. Druhý okruh – Cesta stříbra – tento okruh v sobě zahrnuje prohlídku
středověkého
dolu,
trejv16,
ukázku
středověké
16
povrchové zařízení středověkých dolů, které pracovalo na koňský pohon. Jde o zařízení, které dopravovalo materiál z dolu na povrch.
46
technologie dobývání a zpracování stříbrné rudy, ukázku mincování a ukázku havířské osady17 [12] Druhý den (So). V obci Kaňk se pořádá každoroční Kaňkovský hornický jarmark. Z penzionu do obce Kaňk je cesta dlouhá přibližně 4 km. Jelikož návštěvník má s sebou kolo, pojede do obce Kaňk na kole. Přímo u pensionu se napojí na cyklostezku č. 0091. Ještě v Kutné Hoře na rozcestí cyklostezky u Seifertových sadů (ulice Hlouštecká) odbočí doprava do ulice Prachaňská, ze které odbočí doleva do ulice Kaňkovská, která je zavede do obce Kaňk. Před obcí cyklostezka končí, ale návštěvník se bude držet na silnici, po které jel celou dobu a ta ho zavede až ke kostelu sv. Vavřince, kde se jarmark koná. U kostela sv. Vavřince se napojí na NS Stříbrná stezka, která ho zavede na vrchol Kaňk, kde se nachází rozhledna Havířská bouda. Z Havířské boudy se návštěvník napojí na žlutou turistickou stezku, která vede zpět do Kutné Hory. Návštěvník mine kostnici i klášter Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele. Z kláštera stezka vede podél železniční trati. Za stanicí Kutná Hora město se návštěvník napojí na červenou turistickou značku, která ho přivede zpět na Palackého náměstí. Trasu druhého dne znázorňuje Obrázek č. 7. Doporučuje se pevná sportovní obuv a helma na kolo. Cesta do obce Kaňk po silnici a zpevněné polní cestě. Na vrchol Kaňk vede zpevněná cesta mezi lesy. Délka a časová náročnost: cca 11 km – 2 hodiny. (není započtena doba strávená na jarmarku a také doba na rozhledně Havířská bouda). Kaňkovský hornický jarmark – jarmark se nachází v prostorách okolo kostela sv. Vavřince a na zahradě nedaleké bývalé základní školy. Nalezneme zde řemeslný trh s ukázky řemesel. Jarmark doprovází různé výstavy, představení pro děti a bohatý kulturní program. Je zde také možnost prohlédnout si kostel sv. Vavřince. Samozřejmostí jsou také stánky s občerstvením. [25]
17
dětem do 6 let je vstup do dolu zakázán, děti od 6 do 10 let smí do dolu pouze s doprovodem dospělých osob. Do dolu se vstup nedoporučuje osobám trpící klaustrofobií, špatným zdravotním stavem a ženám ve vysokém stupni těhotenství.
47
o Doba trvání jarmarku: 10:00 – 17:0018 Havířská bouda – rozhledna nacházející se na vrcholu Kaňk. Součástí rozhledny je také kavárna a restaurace. o Otevírací doba: 10:00 – 18:00 [24] Vstupné: 60,- Kč/ dospělí, 30,-/ senioři, studenti Obrázek 7: Trasa druhého dne
Zdroj: vlastní zpracování dle mapy.cz (měřítko 1:1200)
Třetí den (Ne). Na kole po jižním okruhu NS Stříbrná stezka. Stezka začíná u Hrádku, kde návštěvník zabočí doleva směrem dolů k Vrchlici. Poté se již bude držet trati naučné stezky. Přejede přes řeku Vrchlici a železniční trať. Zanedlouho návštěvník
18
doba začátku jarmarku je z roku 2014, program pro rok 2015 ještě nebyl stanoven
48
zabočí vpravo, zde je stezka součástí žluté turistické značky. Ta vede přes část obce Vrchlice a vede ke stejnojmenné říčce. Na rozcestí V Hutích návštěvník odbočí doleva, zde je stezka součástí červené turistické značky. Ta návštěvníka povede podél Vrchlice až k Velkému rybníku. Zde na rozcestí Velký rybník zabočí návštěvník doprava, kde se napojí na modrou turistickou značku, která ho zavede do obce Bylany. Za obcí se nachází rozcestí Škvárovna, kde návštěvník zabočí doprava a místo modré turistické značky, bude následovat na žlutou, která ho dovede až k ulici Ke Trojici, kde odbočí vlevo směrem ke Kutné Hoře. Na konci ulice zabočí opět vlevo a pojede ulicí Táborská a Kremnická až k chrámu sv. Barbory. Za chrámem se napojí na Barborskou ulici (která vede podél Jezuitské koleje), která návštěvníka zavede zpět k Hrádku. Trasu třetího dne znázorňuje Obrázek č. 8. Doporučuje se pevná sportovní obuv a cyklistická helma. U Hrádku a chrámu sv. Barbory je cesta vydlážděna. Z Hrádku k Vrchlici vede cesta z kopce a je zde pár schodů. Podél Vrchlice vede zpevněná cesta. Trasu lze absolvovat i pěšky. Délka a časová náročnost: cca 12,5 km (cca 4 hodiny, do času nejsou započteny zastávky u naučných cedulí) Jižní okruh NS Stříbrná stezka – stezka má celkem 14 zastávek u naučných cedulí, které jsou rozestavěné podél stezky. První polovina stezky vede údolím Vrchlice a vede až k Velkému rybníku. Naučné cedule seznamují návštěvníka s nejstarší částí revíru, kde se těžilo stříbro již ve 13. století. Návštěvník se také bude pohybovat v prostorách Oselského a Roveňského stříbrného rudního pásma. V údolí Vrchlice se nacházejí pozůstatky hornické i hutnické činnosti tzv. struskové odvaly. Hutnická výroba také probíhala v okolí Bylan, kde se nacházelo nejméně pět hutí. U Bylan se nachází rovněž archeologický areál, který představuje jednu z nejvýznamnějších archeologických lokalit v ČR. Kromě hutnictví a hornictví se návštěvník seznámí i s informacemi o mineralogii. Ve Vyšatově lomu se těžily vápencové pískovce, které byly použity ke stavbě významných budov v Kutné Hoře, jako je např. chrám sv. Barbory nebo kostel Nejsvětější Trojice. [16]
49
Kalkulace: Ubytování v penzionu stojí 1 700,- Kč/čtyřlůžkový pokoj/noc. V ceně je započítána prohlídka druhého okruhu Hrádku, ta činí 120,- Kč/dospělí a 80,- Kč/dítě. Cena balíčku pro čtyřčlennou rodinu činí 3 800,- Kč. Obrázek 8: Trasa třetího dne
Zdroj: vlastní zpracování dle mapy.cz (měřítko 1:1200)
2.1.4
„Stříbrné mokré léto“
V případě deštivého nebo zataženého počasí, je pro návštěvníky připravena tato varianta. Balíček je sestaven na první polovinu srpna a pro rodiny s dětmi. Ubytování je v tomto balíčku stejné jako v „suché“ variantě. Ubytování:
penzion Centrum, ulice Jakubská 57/5, Kutná Hora
První den (Pá). Návštěvník se dopraví do Kutné Hory, nejlépe mezi 14. a 15. hodinou, a ubytuje se. Protože je špatně počasí, návštěvník se dopraví ke katedrále Nanebevzetí
50
automobilem. Z penzionu zahne doleva, přejede Havlíčkovo náměstí a na jeho konci zahne doleva do Roháčovy ulice. Na jejím konci zabočí doprava do Sokolské ulice. Potom zahne doprava a pojede k semaforu, u kterého odbočí doprava do ulice Masarykova. Masarykova ulice ho dovede až ke kruhovému objezdu, na kterém zvolí druhý výjezd do ulice Vítězná. Po 300 m návštěvník dojede ke katedrále. Doporučuje se zastavit v některé z bočních ulic. Z katedrály se návštěvník dostane zpět do penzionu, pokud pojede po ulici I. Třídy č. 2 (směr Praha), ta vede přes ulice Vítězná, Masarykova, Štefánikova, Československých legionářů a ulicí Na Valech. Ulice Na valech končí křižovatkou, kde zabočí vlevo do ulice Husova. Dojede na Rejskovo náměstí, kde odbočí vpravo do Rejskovy ulice, pojede dál přes Komenského náměstí, až se dostane zpět k penzionu. V rámci Kutnohorského léta se návštěvník zúčastní večerní kostýmované prohlídky na Vlašském dvoře, která začíná v 19 hodin. Trasu prvního dne znázorňuje Obrázek č. 9. Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele – chrám se stal první stavbou katedrálního typu a zároveň největší sakrální stavbou v Čechách. Stavba kláštera díky rozvoji dolování stříbra na pozemcích kláštera. V katedrále se nachází kinosál, kde se promítá 9minutový animovaný film o stavbě kláštera. [18] o Otevírací doba: 9:00 – 17:00 [18] Vlašský dvůr – královská mincovna, kde se od roku 1300 razily pražské groše. Na konci 14. století zde byl vybudován královský palác s kaplí. Zajímavostí je, že zde byl v roce 1471 zvolen českým králem Vladislav II. Jegellonský. [34] Zřejmě starší opevněné sídlo sloužilo jako bezpečné skladiště stříbrné rudy v tehdy ještě neopevněné hornické osadě. [36] o Otevírací doba: 9:00 – 18:00 První okruh – Královská mincovna, audienční sál, kaple
Vstupné: 215,- Kč/ rodinné vstupné
51
Druhý okruh – Královská mincovna19 Vstupné: 135,- Kč/ rodinné vstupné [13] Obrázek 9: Trasa prvního dne
Zdroj: vlastní zpracování dle mapy.cz (měřítko 1:600)
Druhý den (So). Návštěvníka čeká prohlídka Hrádku, kde navštíví i středověkou štolu sv. Jiří. Poté půjde k Jezuitské koleji, kde sídlí Galerie Středočeského kraje. V jižní věži Jezuitské koleje jsou pozdně gotické zvony, které dříve bývaly v chrámu sv. Barbory. Součástí galerie je také kavárna s dětským koutkem. Od 15 hodin se koná v Kamenném domě kostýmovaná komentovaná prohlídka. Prohlídka bude probíhat v rámci expozice Lapidárium: Umění kameníků středověké Kutné Hory. Odpoledne zakončí návštěvník prohlídkou chrámu sv. Barbory. Z penzionu k Hrádku se návštěvník dostane, pokud
19
v rámci prohlídky mincovny je možné shlédnout také ukázku ražby mincí, která je možná od 10:00 – 14:00
52
projde kolem věže kostela sv. Jakuba, zahne doprava a půjde rovně Ruthardskou ulicí, která ho dovede až k Hrádku. Na Ruthardskou ulici navazuje Barborská ulice kde je Jezuitská kolej. Ke Kamennému domu se návštěvník dostane, pokud projde Barborskou ulicí zpět k Hrádku a bude pokračovat až na její konec. Zde zahne doleva na Komenského náměstí, ze kterého přejde do Rejskovy ulice na Rejskovo náměstí. Tam se nachází Kamenná kašna. Z náměstí zahne doprava do Husovy ulice, po 100 m zahne doleva do ulice Lierova, na jejímž konci se nachází Kamenný dům. Zde od 15 hodin proběhne kostýmovaná prohlídka. Po prohlídce se návštěvník dá doleva do Šultysovy ulice, kde se na jejím konci stojí Morový sloup. K chrámu sv. Barbory se návštěvník dostane tím, že u Morového sloupu zahne doprava do Husovy ulice. Ta ho zavede až ke Kamenné kašně. Odtud se stejnou trasou dopraví k Jezuitské koleji v Barborské ulici a na jejím konci se nachází chrám sv. Barbory. Trasu znázorňuje Obrázek č. 10. Obrázek 10: Trasa druhého dne
Zdroj: vlastní zpracování dle mapy.cz (měřítko 1:300)
Hrádek – původní tvrz, která byla přestavěna na gotický hrad. V Hrádku se nachází České muzeum stříbra. Návštěvník si může vybrat ze dvou okruhů, nebo kombinací obou. [34] o Otevírací doba: 10:00 – 18:00 První okruh – Město stříbra
53
Druhý okruh – Cesta stříbra [12] GASK – Jezuitská kolej. Dvoupatrová barokní kolej. Místo pro její stavbu bylo vybráno záměrně vedle chrámu sv. Barbory. Terasu před kolejí zdobí 13 soch světců, byla zde navozena podobnost s Karlovým mostem. V současné době zde sídlí Galerie Středočeského kraje (GASK). V jižní věži se nachází původní zvony z chrámu sv. Barbory. [32] o Otevírací doba: 9:00 – 19:00 Vstupné: 260,- Kč/ rodinné vstupné do celého objektu [26] Kamenná kašna – patří mezi nejunikátnější technické památky ČR. Sloužila jako rezervoár a rozvodna pitné vody. [32] Kamenný dům – pozdně gotický dům. Dům mimo jiné zdobí také sochy havířů. Sídlí zde kutnohorské muzeum a můžeme zde navštívit dva okruhy – Královské horní město – měšťanská kultura a život v 17. a 19. století, Lapidárium: Umění kameníků doby Jagellonské nebo kombinace obou okruhů. [27] o Otevírací doba: 10:00 – 18:00 [27] Lapidárium: Umění kameníků doby Jagellonské Vstupné: 40,- Kč/ dospělí, 20,- Kč/ děti Morový sloup – na vrcholu sloupu je Panna Marie, pod pilíři jsou sochy havířů. Sloup měřící sedmnáct metrů patří k jedné z barokních památek města. [36] Chrám sv. Barbory – postaven v gotickém stylu v roce 1388. Chrám byl vždy symbolem města, hrdostí horníků a je stále nejnavštěvovanější a nejznámější památkou Kutné Hory. [9] o Otevírací doba: 9:00 – 18:00 První okruh – Chrám sv. Barbory a kaple Božího těla Druhý okruh – Empora chrámu sv. Barbory (pouze se vstupenkou na první okruh) [9]
54
Třetí den (Ne). Po odhlášení z penzionu (přibližně v 10 hodin) návštěvník zavítá do alchymistické dílny v Sankturinovském domu, poté do Tylova domu a cestou z Kutné Hory se zastaví v kostnici. Z penzionu projde Jakubskou ulicí a vyjde na Palackého náměstí. V Sankturinovském domě sídlí informační středisko. Vstup do alchymistické dílny vede přes informační středisko. Z náměstí bude pokračovat Tylovou ulicí, kde po 100 m je Tylův dům. V Tylově domě se zúčastní expozice: Podzemí Kutné Hory a jeho průzkum. Při zpáteční cestě na Palackého náměstí se může naobědvat v některé restauraci. Ke kostnici se dostane tak, že z penzionu zahne doleva, přejede Havlíčkovo náměstí a na jeho konci zahne doleva do Roháčovy ulice. Na jejím konci zabočí doprava do Sokolské ulice. Potom zahne doprava a pojede k semaforu, u kterého odbočí doprava do ulice Masarykova. Masarykova ulice ho dovede až ke kruhovému objezdu, na kterém zvolí druhý výjezd do ulice Vítězná. Z Vítězné ulice odbočí do Zámecké ulice, kde je kostnice. Trasu třetího dne znázorňuje Obrázek č. 11. Alchymistická dílna – muzeum návštěvníka provede alchymistickou dílnou, kde učenci hledají kámen mudrců a mění kovy ve zlato. o Otevírací doba: 09:00 – 18:00 Vstupné: 160,- Kč/ rodinné vstupné [28] Tylův dům – rodný dům J. K. Tyla. V současné době zde sídlí muzeum, které nabízí dva okruhy prohlídek: Josef Kajetán Tyl a Kutnohorské podzemí a jeho průzkum. o Otevírací doba: 10:00 – 16:00 Vstupné do jednotlivých expozic: 10,- Kč/ dospělí, 5,-Kč/ děti [29] Kostice – kostnice je podzemní kaplí hřbitovního kostela, který byl původně součástí Sedleckého opatství. Po morové ráně v roce 1318 zde bylo pochováno na 30 000 zesnulých a dalších 10 000 mrtvých během husitských válek. V roce 1511 je poloslepý mnich seskládal do pyramid. [32] o Otevírací doba: 9:00 – 18:00 [19]
55
Kalkulace: Ubytování
v penzionu
stojí
1 700,-
Kč/čtyřlůžkový
pokoj/noc.
V ceně
je
tzv. trojvstupenka. Cena trojvstupenky činí 185,- Kč/ dospělí a 130,- Kč/děti. Dále v ceně druhý okruh Hrádku, který činí 120,- Kč/ dospělí a 80,- Kč/ děti. Cena balíčku za čtyřčlennou rodinu činí 4 430,- Kč. Obrázek 11: Trasa třetího dne
Zdroj: vlastní zpracování dle mapy.cz (měřítko 1:600)
56
2.2 Zimní období 2.2.1 „Stříbrná zima v Kutné Hoře“ Balíček je plánován na měsíc prosinec. Balíček je určen pro mladé lidi, páry, ale i pro aktivní seniory, kteří chtějí poznat stříbrné město v zimě. Ubytování:
penzion a restaurant Barbora, Kremnická 909, Kutná Hora
Hotel se nachází 200 m od chrámu sv. Barbory. Penzion disponuje vlastním parkovištěm a bezbariérovým přístupem. K penzionu patří také restaurace, ze které je výhled na chrám sv. Barbory a nabízí odlehčenou českou a mezinárodní kuchyni (hlavní jídla se pohybují okolo 200,- Kč). Pokoje jsou vybaveny plochým televizorem, vlastním sociálním zařízením, bezplatným připojením Wi-Fi, každý pokoj disponuje navíc balkonem nebo předzahrádkou. Penzion jsem zvolila kvůli jeho poloze, jelikož se nachází v blízkosti chrámu sv. Barbory. Je zde vlastní parkoviště a také restaurace s výbornou kuchyní. První den (Pá). Návštěvník se dopraví do Kutné Hory mezi 14. a 15. hodinou. První den turista navštíví chrámu sv. Barbory. K chrámu se návštěvník dostane z penzionu tak, že odbočí doleva a půjde po ulici Kremnická. Po prohlídce chrámu a kaple, půjde návštěvník Barborskou ulicí, kterou lemuje budova GASK (Galerie Středočeského kraje). Galerii se doporučuje navštívit nejen kvůli uměleckým dílům ale i jižní věži, ve které jsou umístěny pozdně gotické zvony. Je možné navštívit i zdejší kavárnu. V Barborské ulici se nachází Hrádek – České muzeum stříbra20. Před muzeem návštěvník zabočí doprava a půjde dolů Ruthardskou ulicí, až dojde ke kostelu sv. Jakuba21. Jelikož je kostel v měsíci prosinec uzavřen, prohlédne si ho návštěvník zvenčí. Poté se návštěvník vrátí kousek zpátky a zabočí vpravo na Dačického náměstí. Zde se nachází příjemná kavárna Na kozím plácku. Z Dačického náměstí se půjde rovně
20
muzeum stříbra je v měsíci prosinec uzavřeno
21
kostel není v prosinci veřejnosti otevřen
57
přes Komenského náměstí a Rejskovu ulici. V Rejskově ulici se nachází Kamenná kašna. Dále půjde Husovou ulicí, na jejímž konci zahne doleva do Kremnické ulice, která návštěvníka dovede zpátky do penzionu. Trasu prvního dne znázorňuje Obrázek č. 12. Chrám sv. Barbory a kaple Božího těla – chrám byl vždy symbolem města, hrdostí horníků a dodnes zůstává nejznámější kutnohorskou stavbou. Chrám byl založen v roce 1388 na náklady patricijských rodů. [10] V blízkosti chrámu se nachází kaple Božího těla. Původně byla kaple stavěna jako kostnice. [32] o Otevírací doba: 10:00 – 17:00 První okruh – chrám sv. Barbory a kaple Božího těla22 Druhý okruh – Empora23 chrámu sv. Barbory (pouze se vstupenkou na první okruh) [9] Jezuitská kolej – Galerie Středočeského kraje – dvoupatrová barokní kolej vystavěná záměrně jezuity v blízkosti chrámu sv. Barbory, která byla rovněž ve správě jezuitů. V galerii se nachází převážně české moderní umění. [32] Kostel sv. Jakuba – kostel byl původně zasvěcen Panně Marii, později byl zasvěcen sv. Jakubovi, který byl patronem horníků. Kostelu se také říkalo „Vysoký“, to kvůli věži, která měří 86 metrů. [32] Kamenná kašna – gotická kašna vznikla jako součást kutnohorského vodovodu. Kašna sloužila městu jako vodojem a také napájela další kašny ve městě. [32]
22
kaple je v zimních měsících uzavřena, na vyžádání obsluhy v infocentru bude návštěvníkovi otevřena
23
nadzemní a přístupná galerie nacházející se uvnitř chrámu
58
Obrázek 12: Trasa prvního dne
Zdroj: vlastní zpracování dle mapy.cz (měřítko 1:300)
Druhý den (So) se návštěvník projde po okolí Kutné Hory. Z penzionu odbočí vpravo a na konci ulice pokračuje do Husovy ulice. Zde již začíná modrá turistická značka, která návštěvníka dovede až na Palackého náměstí. Z Palackého náměstí bude pokračovat Tylovou ulicí po červené turistické značce, která ho dovede až ke katedrále Nanebevzetí. Před katedrálou se nachází rozcestí Kutná Hora – Sedlec, na kterém se návštěvník napojí na žlutou turistickou značku. Ta ho dovede ke kostnici. Žlutá stezka návštěvníka povede dál z města až na vrchol Kaňk. Zde se nachází Havířská bouda, vyhlídka s restaurací, kde má možnost se návštěvník občerstvit. Na rozcestí Kaňk – rozcestí se návštěvník vydá zpět do města po modré turistické značce, která ho
59
dovede zpět na Palackého náměstí. Odtud se vydá zpět do penzionu. Trasu druhého dne znázorňuje Obrázek č. 13. Doporučuje se pevná sportovní obuv a teplé oblečení. Na vrchol Kaňk vede cesta lesním terénem, jinak cesta vede zastavěnou částí města Doba trvání a časová náročnost: cca 7 km a trvá přibližně 2 hodiny (v čase není započtena dobra prohlídek) Obrázek 13: Trasa druhého dne
Zdroj: vlastní zpracování dle mapy.cz (měřítko 1:1200) Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a Jana Křtitele – památka je zapsána na Seznam UNESCO. Je konventním chrámem bývalého nejstaršího cisterciáckého opatství v Čechách, založen v roce 1142. o Otevírací doba: 10:00 – 16:00, v neděli 11:00 – 16:00 [18]
60
Hřbitovní kostel Všech svatých s kostnicí – kostel byl původně součástí cisterciáckého opatství v Sedlci. V kostnici se nachází na 40 000 ostatků zesnulých. o Otevírací doba: 09:00 – 16:00 [19] Vrchol Kaňk – rozhledna Havířská bouda je postavena z tzv. kyklopského zdiva a nabízí hezký výhled na město a jeho památky. Na Kaňku také nalezneme propadlinu dolu, důkaz o tom, že se v těchto místech těžilo. [32] o Otevírací doba: 10:00 – 18:00 Vstupné: 60,- Kč/ dospělí, 30,-/ senioři, studenti Třetí den (Ne). Po odhlášení z penzionu (okolo 10. hodiny) následuje prohlídka Vlašského dvora. K Vlašskému dvoru se návštěvník dostane Barborskou ulicí, ze které se pod Hrádkem napojí na ulici Ruthardská. Vlašský dvůr se nachází za kostelem sv. Jakuba. Na Vlašském dvoře návštěvník rovněž zhlédne expozici Odhalení tajemné tváře Kutné Hory, která ukazuje, jak se trestaly zločiny v době stříbrné. Naproti Vlašskému dvoru se nachází restaurace U Vlašského dvora, kde je možnost poobědvat. Z náměstí se ulicí 28. října dostane návštěvník na Palackého náměstí, kde se nachází Sankturinovský dům. Zde sídlí informační centrum a v rámci oslav 20. výročí zapsání na seznam UNESCO se v něm nachází výstava Kutná Hora 20 let na Seznamu UNESCO. Z náměstí se dá návštěvník Tylovou ulicí. V Tylově ulici odbočí vlevo do ulice Na Náměti, která ho dovede až ke kostelu Matky Boží Na Náměti. Obrázek č. 14 znázorňuje trasu třetího dne. Vlašský dvůr – po staletí byl dvůr ekonomickým centrem Českého království. Odehrála se zde také volba polského prince Vladislava II. Jagellonského českým králem. [34] o Otevírací doba: 10:00 – 16:00 První okruh – Královská mincovna, audienční sál, kaple
61
Vstupné: 85,-/ dospělí, 45,-Kč/ senioři, studenti Druhý okruh – Královská mincovna Vstupné: 50,-/ dospělí, 30,-/ senioři, studenti [13] Odhalení tajemné tváře Kutné Hory – ojedinělá expozice, která představuje svou odvrácenou a tajenou tvář města v době „stříbrné horečky“. o Otevírací doba: 10:00 – 16:00 [15] Vstupné: 60,- Kč/ dospělí, 40,-/ studenti Sankturinovský dům – někdejší patricijský dům nazvaný podle majitele Sankturina z Nedvojovic, významného úředníka mince. [34] Kostel Matky Boží Na Náměti24 – kostel patří mezi nejstarší chrámy ve městě. Stavba byla financována stříbrem, které se zde natěžilo. Na tomto místě se nacházel trh se stříbrnou rudou. [34] Kalkulace: Ubytování
v penzionu
stojí
1 800,-
Kč/dvoulůžkový
pokoj/noc.
V ceně
je
tzv. trojvstupenka, která činí 185,-Kč/dospělí a 130,-/studenti a senioři. Dále je v ceně také druhý okruh Hrádku, zde je cena 120,- Kč/dospělí a 80,- Kč/senioři a studenti. Cena balíčku za dvě dospělé osoby činí 4 210,- Kč. Senioři a studenti zaplatí 4 020,Kč.
24
kostel je otevřen veřejnosti pouze v měsíci červenec a srpen
62
Obrázek 14: Trasa třetího dne
Zdroj: vlastní zpracování dle mapy.cz (měřítko 1:300)
2.2.2 „Za Barborou do Kutné Hory“ Balíček je sestaven na první víkend v prosinci, kdy se ve městě koná Oslava sv. Barbory (tj. pátek 4. 12. 2015). V rámci oslavy patronky města je i slavnostní rozsvícení vánočního stromku na Palackého náměstí. Balíček je zaměřen na rodiny s dětmi. Ubytování:
Hotel Kréta ***, Prachňanská 88, Kutná Hora
Hotel se nachází v klidnější části města, necelých 900 km od centra. Disponuje vlastní restaurací, kde se cena hlavního jídla pohybuje okolo 150,- Kč. K hotelu patří parkoviště. Pokoje jsou vybaveny vlastním sociálním zařízením, televizorem, minibarem a Wi-Fi připojením zdarma. Některé pokoje jsou navíc vybaveny trezorem.
63
V hotelu je možné mít s sebou zvíře, za které se platí poplatek 100,- Kč. Hotel jsem vybrala z důvodu, že je vhodný pro rodiny s dětmi, protože se nachází v klidnější části města. Má i vlastní parkoviště a restauraci. První den (Pá). Po příjezdu do Kutné Hory mezi 14. a 15. hodinou a po ubytování se návštěvník přesune na Palackého náměstí. Zde je již staročeský jarmark a vše je připraveno na rozsvícení stromečku v 16:00 hodin25. [35] Na Palackého náměstí se návštěvník dostane po modré turistické značce. Z hotelu vyjde na Loreckou ulici, na jejímž konci přejde přes semafor a dá se doprava do ulice Vocelova. Ta vede na Anenské náměstí. Z náměstí odbočí na Vladislavovu ulici, která ho zavede na Palackého náměstí. Po skončení akce se návštěvník vrátí zpět do hotelu. Trasu prvního dne znázorňuje Obrázek č. 15. Druhý den (So) je na plánu procházka do Sedlce a na vrchol Kaňk. Z penzionu se návštěvník napojí na modrou turistickou značku, která ho zavede na Palackého náměstí. Zde na rozcestí Kutná Hora – náměstí se napojí na červenou turistickou značku, která vede Tylovou ulicí, podél železniční trati až ke katedrále Nanebevzetí. Prohlídka katedrály zahrnuje také projekci animovaného filmu "Splendissima Basilica" v katedrálním kinosále. Z katedrály se návštěvník vydá po žluté stezce na vrchol Kaňk. Cestou mine Hřbitovní kostel Všech Svatých s kostnicí. Havířská bouda, která se nachází na vrcholu Kaňk, poskytne návštěvníkovi krásný výhled na město a okolí. Nachází se zde také restaurace, kde je možnost občerstvení. Na vrcholu je rozcestí Kaňk – rozcestí, od kterého se návštěvník vydá po modré značce zpět do Kutné Hory. Obrázek č. 16 znázorňuje trasu druhého dne.
25
čas rozsvícení stromku je z roku 2014, program na rok 2015 ještě nebyl vydán
64
Obrázek 15: Trasa prvního dne
Zdroj: vlastní zpracování dle mapy.cz (měřítko 1:300)
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a Jana Křtitele – chrám byl vystavěn v letech 1290 až 1320, v té době byla první stavbou katedrálního typu a největší v Čechách a na Moravě. Od roku 1995 je součástí Seznamu UNESCO. Pokladnice ukrývá originál Sedlecké monstrance. [34] o Otevírací doba: 10:00 – 16:00, neděle 11:00 – 16:00 Vstupné: 140,- Kč/ rodinné vstupné [18] Vrchol Kaňk – národní přírodní památkou se stala tzv.“příbojová facie“, jedná se o pozůstatky křídového útesu moře. Zhlédnout zde lze také propadlinu středověkého dolu, která je důkazem, že v této oblasti se těžilo. Na úplném vrcholu se nachází Kalvárie, což je pomník, který je věnován husitům. [32]
65
Havířská bouda o Otevírací doba: 10:00 – 18:00 Vstupné: 60,- Kč/ dospělí, 30,-/ děti [24] Obrázek 16: Trasa druhého dne
Zdroj: vlastní zpracování dle mapy.cz (měřítko 1:1200)
Třetí den (Ne). Po odhlášení z hotelu (přibližně v 10 hodin) se návštěvník přesune k chrámu sv. Barbory. Z hotelu k chrámu sv. Barbory se po modré stezce dostane návštěvník na Palackého náměstí, kde půjde stále po modré turistické značce Husovou ulicí. Na jejím konci zabočí doleva do Kremnické ulice. Na konci ulice se nachází chrám sv. Barbory. Zde si v informačním centru vyzvedne letáček pro hru Questing: Po stopách havířů. Hra začíná před chrámem sv. Barbory. Letáček návštěvníka provází po Kutné Hoře. K vyluštění tajenky mu pomohou památky, které navštíví. Po vyluštění tajenky dostane poklad, který si vyzvedne v informačním centru na Palackého náměstí. Podle indicií, které návštěvníkovi letáček dává, si projde město. Po vyluštění si vyzvedne poklad v informačním centru na Palackého náměstí. Trasu třetího dne znázorňuje Obrázek č. 17.
66
Obrázek 17: Trasa třetího dne
Zdroj: vlastní zpracování dle mapy.cz (měřítko 1:600)
Kalkulace: Ubytování v hotelu stojí 1 870,-/čtyřlůžkový pokoj/noc. Balíček obsahuje pouze cenu za ubytování se snídaní. Celková cena balíčku pro čtyřčlennou rodinu činí 3 740,- Kč.
2.3 Distribuce a propagace balíčků V dnešní době je nejčastějším distribučním prostředkem internet, proto bych také navrhovala, aby byly balíčky prezentovány a nabízeny právě tam. Mohou se objevit na stránkách destinačního managementu Kutné Hory, na různých turistických portálech nebo stránkách ubytovacích zařízení, které jsou v balíčku obsaženy a doporučeny. V nejbližší době projde turistický portál Kutné Hory velkou změnou webových stránek. Součástí bude rezervační a prodejní systém vstupenek do vybraných památek. Na webu budou prezentovány také pobytové balíčky, které bude mít návštěvník možnost zakoupit a využít.
67
K propagaci použijeme reklamu v podobě vytištěných letáčků26, které budou nabízeny na různých veřejných místech (např. recepce hotelů, informační centra). Destinační management může balíčky prezentovat na výstavách a veletrzích mezi regiony. Letáčky budou muset později projít grafickou úpravou pro potřeby destinačního managementu.
26
které jsou součástí mé práce
68
Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo vytvořit celkem šest pobytových balíčků pro třídenní poznání stříbrné Kutné Hory a jejího okolí. Součástí balíčků je i cenová kalkulace. Cenným přínosem pro práci bylo moje přímé poznání Kutné Hory při několika návštěvách. Dále jsem čerpala z propagačních materiálů, které jsem získala na různých místech v Kutné Hoře. Osobně jsem navštívila informační centra a některé památky ve městě. Dostatek informací jsem našla také na internetových stránkách města a velmi důležité rady jsem dostala od destinační manažerky města Kutná Hora. Mimo jiné jsem si přečetla Kutnohorské pověsti a knihy o historii těžby stříbra a ražby mincí v Kutné Hoře. Trasy jsou délkou a náročností přizpůsobené pro každou věkovou kategorii. Snažila jsem se, aby každý balíček obsahoval co nejvíce památek, které souvisí s těžbou stříbra a mincovnictvím. Doufám, že každý návštěvník města získá co nejvíce poznatků a zážitků. Při tvorbě balíčků jsem počítala se všemi důležitými akcemi, které se týkají vzpomínek na dávnou historii těžby stříbra. Balíčky jsou realizovány na prodloužený víkend, jelikož se o víkendech tyto akce většinou konají. Produkty mohou být ale uskutečněny i ve všední dny. Balíčky jsem tvořila na základě požadavku destinačního managementu města Kutná Hora za účelem jejich propagace a následného prodeje. Záměrem balíčků bylo to, aby návštěvníci Kutné Hory zůstávali ve městě déle než jeden den. Pevně věřím, že se balíčky zrealizují a budou mít úspěch u návštěvníků města.
69
Seznam použité literatury Knižní zdroje GOELDNER, Charles R a J RITCHIE. Cestovní ruch: principy, příklady, trendy. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2014, xviii, 545 s. ISBN 978-80-265-0298-2. HLÁVKOVÁ, Monika. Současné trendy při tvorbě produktů cestovního ruchu na příkladě Rakouska. Brno, 2007. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Ing. Martin Šauer, Ph.D. JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 269 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-2690-8. KIRÁĽOVÁ, Alžbeta. Marketing: destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003, 173 s. ISBN 80-86119-56-4. KOTLER, Philip a Kevin Lane KELLER. Marketing management. 1. vyd. [i.e. 3. vyd.]. Praha: Grada, 2007, 788 s. ISBN 978-80-247-1359-5. PALATKOVÁ, Monika. Marketingový management destinací. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, 207 s. ISBN 9788024737492. PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 341 s. Manažer. ISBN 80247-1014-5. RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. Vyd. 3., rozš. Ostrava: Key Publishing, 2009, 187 s. Management (Key Publishing). ISBN 978-807418-028-6. ZELENKA, Josef. Cestovní ruch - marketing. Vyd. 3., přeprac. Hradec Králové: Gaudeamus, 2015, 247 s. ISBN 978-80-7435-543-1.
70
ZELENKA, Josef a Martina PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde Praha, 2012, 768 s. ISBN 978-807201-880-2. Elektronické zdroje [1] NĚMEC, Robert. Marketingový mix – jeho rozbor, možnosti využití a problémy. In: RobertNemec.com [online].
20.
června
2005
[cit.
2015-04-14].
Dostupné
z: http://robertnemec.com/marketingovy-mix-rozbor/ [2] Česká Republika. Zákon o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu. In: 159/1999 Sb. MMR, 1999. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/0afb9e3b-b09c-4a2e-be7d-5e7f79d2e8d8/Zakon-c-159-onekterych-podminkach-podnikani-v-ob_1 [3] RIS: Regionální informační servis. Obce: Kutná Hora [online]. © 2012 - 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=533955 [4] Kutná Hora: informační portál. Historie města Kutná Hora [online]. 2015 [cit. 201504-18]. Dostupné z: http://www.kutnahora.cz/index.php?sec=2&cid=89 [5] Ředitelství silnic a dálnic. Silnice I.tříd [online]. © 2012 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z:http://www.rsd.cz/doc/Silnicni-a-dalnicni-sit/Silnice/silnice-itrid [6] IDOS: jízdní řády. Praha-Kutná Hora [online]. 2015 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z:http://jizdnirady.idnes.cz/autobusy/spojeni/#nextanchor [7] Kutná Hora: informační portál. Kultura [online]. 2015 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z:http://www.kutnahora.cz/index.php?sec=4&cid=17 [8] Pension ***: Bed&Breakfast. Základní informace [online]. 2015 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z:http://www.bed-breakfast.cz/
71
[9] Římskokatolická farnost - arciděkanství Kutné Hory. Chrám sv. Barbory a kaple Božího
těla[online].
©
2015
[cit.
2015-04-18].
Dostupné
z: http://www.khfarnost.cz/wordpress/?page_id=15 [10] Římskokatolická farnost - arciděkanství Kutná Hora. Kostel Nejsvětější Trojice [online].
©
2015
[cit.
2015-04-20].
Dostupné
z: http://www.khfarnost.cz/wordpress/?page_id=48 [11] Královské stříbření Kutné Hory. O slavnosti [online]. © 2015 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z:http://www.stribreni.cz/uvodem [12] České muzeum stříbra: příspěvková organizace. Pro návštěvníky [online]. © 2015 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.cms-kh.cz/ [13] Průvodcovská služba Kutná Hora. Vlašský dvůr [online]. © 2010 - 2015 [cit. 201504-18]. Dostupné z: http://www.pruvodcikutnahora.cz/vlassky-dvur [14] Penzion Centrum: caffe-bar. Úvod [online]. © 2002 - 2015 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z:http://www.penzioncentrum.com/cs/ [15] Muzeum B. Odhalení tajemné tváře K. Hory [online]. 2015 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://muzeumb.cz/index.htm [16] TJ Turista Kutná Hora. Stříbrná stezka v Kutné Hoře [online]. Led 25, 2014 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.tj-turista.cz/stribrna-stezka-v-kutne-hore/ [17] Barbora: restaurant & penzion. Penzion [online]. 2011 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://www.penzionbarbora.cz/ [18] Katedrála Sedlec. Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a Jana Křtitele [online]. 2011 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.ossuary.eu/index.php/cz/katedrala [19] Kostnice Sedlec. Hřbitovní kostel Všech svatých s kostnicí [online]. 2011 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.ossuary.eu/index.php/cz/kostnice
72
[20] TICHÁ, Ludmila. Jak "přinutit" uživatele k využívání elektronických informačních zdrojů. Inforum [online].
2015
[cit.
2015-04-24].
Dostupné
z:http://www.inforum.cz/archiv/inforum2000/prednasky/jakprinutit.htm [21] Kudyznudy.cz: CzechTourism. Půjčovna kol v Informačním centrum města Kutná Hora [online].
2.
5.
2014
[cit.
2015-04-26].
Dostupné
z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Pujcovna-kol-v-Kutne-Hore.aspx [22] Hotel U Kata: Kutná Hora. Půjčovna kol [online]. © 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.ukata.cz/sluzby/pujcovna-kol [23] Kutná Hora: informační portál. NOVÁ CYKLOPŮJČOVNA ČESKÝCH DRAH NA ZASTÁVCE KUTNÁ HORA MĚSTO [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z:http://www.kutnahora.cz/index.php?sec=91&cid=91&aid=2048 [24] Havířská bouda: rozhledna s restaurací. Kontakty [online]. 2015 [cit. 2015-04-27]. Dostupné z: http://www.havirskabouda.cz/kontakty.html [25] Kudyznudy.cz: czechtourism. Kaňkovský hornický jarmark [online]. 3. 2. 2015 [cit. 2015-04-27]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Akce/Kankovskyhornicky-jarmark.aspx [26] GASK. Vstupné a otevírací doba [online]. 2015 [cit. 2015-04-27]. Dostupné z: http://www.gask.cz/cs/navsteva/vstupne-oteviraci-doba [27] České muzeum stříbra: příspěvková organizace. Kamenný dům [online]. 2015 [cit. 2015-04-27]. Dostupné z: http://www.cms-kh.cz/kamenny-dum-expozice [28] Kutná Hora: informační portál. Alchymistická dílna [online]. 2015 [cit. 2015-0427]. Dostupné z: http://www.kutnahora.cz/index.php?sec=4&cid=18&aid=229 [29] České muzeum stříbra: příspěvková organizace. Tylův dům [online]. 2015 [cit. 2015-04-27]. Dostupné z: http://www.cms-kh.cz/tyluv-dum-expozice
73
[30] Kutná Hora: informační portál. Ubytování [online]. 2015 [cit. 2015-04-27]. Dostupné z: http://www.kutnahora.cz/index.php?sec=12&cid=12# [31] Kutná Hora: informační portál. Restaurace, hospody, rychlá občerstvení [online]. 2015
[cit.
2015-04-27].
Dostupné
z: http://www.kutnahora.cz/index.php?sec=12&cid=12# Další materiály [32] Propagační leták. Kutná Hora a okolí: Turistická destinace. Turistické informační centrum Kutná Hora [33] Leták. Questing: Po stopách havířů. Autor: Michal Jilma. Informační centrum Města Kutná Hora [34] Propagační leták: Kutná Hora: Tipy na výlet. Průvodcovská služba Kutná Hora. Vydala firma Adjust Art, spol. s. r. o. [35] Adventní kalendář Kutné Hory 2014. Kutná Hora [online]. 2014 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z:http://www.pruvodcikutnahora.cz/download/adventni_kalendar_2014.pdf [36] Propagační leták. Kutná Hora: Cesta historických slohů (barokní cesta). Turistické informační centrum Kutná Hora
74
Seznam obrázků: Obrázek 1: Trasa prvního dne ......................................................................................... 33 Obrázek 2: Trasa druhého dne ........................................................................................ 36 Obrázek 3: Trasa třetího dne ........................................................................................... 40 Obrázek 4: Trasa prvního dne ......................................................................................... 42 Obrázek 5: Trasa třetího dne ........................................................................................... 44 Obrázek 6: Trasa prvního dne ......................................................................................... 46 Obrázek 7: Trasa druhého dne ........................................................................................ 48 Obrázek 8: Trasa třetího dne ........................................................................................... 50 Obrázek 9: Trasa prvního dne ......................................................................................... 52 Obrázek 10: Trasa druhého dne ...................................................................................... 53 Obrázek 11: Trasa třetího dne ......................................................................................... 56 Obrázek 12: Trasa prvního dne ....................................................................................... 59 Obrázek 13: Trasa druhého dne ...................................................................................... 60 Obrázek 14: Trasa třetího dne ......................................................................................... 63 Obrázek 15: Trasa prvního dne ....................................................................................... 65 Obrázek 16: Trasa druhého dne ...................................................................................... 66 Obrázek 17: Trasa třetího dne ......................................................................................... 67
Seznam tabulek: Tabulka 1 Možnosti prodeje produktu podle trhu .......................................................... 18 Tabulka 2 Návštěvnost památek 2010 - 2014 ................................................................. 26
75
Přílohy Příloha č. 1 – Plán Královského stříbření Kutné Hory 2015
Zdroj: www.kutnohorskelisty.cz: městský zpravodaj. ZAJÍMÁ VÁS, JAK BUDE VYPADAT LETOŠNÍ XXIV. KRÁLOVSKÉ STŘÍBŘENÍ? PODÍVEJTE SE…: [online]. 12.3.2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.kutnohorskelisty.cz/2015/03/12/zajima-vas-jak-budevypadat-letosni-xxiv-kralovske-stribreni-podivejte-se/
76
Propagační leták č. 1
77
Propagační leták č. 2
78
