9. funkční období
Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 11. schůze
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY SENÁT
9. funkční období Těsnopisecká zpráva 11. schůze
Pořad 11. schůze 1. 2.
3. 4. 5. 6.
7. 8. 9. 10. 11.
Senátní tisk č. 97 – Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu Parlamentu České republiky se jmenováním soudců Ústavního soudu Senátní tisk č. 104 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Senátní tisk č. 100 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů Senátní tisk č. 112 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Senátní tisk č. 103 – Návrh zákona o poskytnutí státní záruky České republiky na zajištění půjčky České národní banky pro Mezinárodní měnový fond Senátní tisk č. 114 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů Senátní tisk č. 98 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů Informace vlády České republiky o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala dne 22. května 2013 Informace vlády České republiky o pozicích vlády na jednání Evropské Rady, která se koná ve dnech 27. - 28. června 2013 Evropský senátní tisk č. K 011/09 – Sdělení Komise Návrh prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unie: zahájení evropské diskuse Evropský senátní tisk č. K 054/09 – Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Směrem k prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unii Zavedení nástroje pro konvergenci a konkurenceschopnost Evropský senátní tisk č. K 055/09 – Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Směrem k prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unii Koordinace ex ante týkající se plánů zásadních reforem hospodářské politiky
12. 13.
Senátní tisk č. 99 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů Senátní tisk č. 101 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících
1
14. 15. 16. 17. 18.
19.
20. 21.
22. 23.
24. 25. 26.
27.
28.
zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů Senátní tisk č. 102 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Senátní tisk č. 116 – Návrh zákona o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České republiky (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem) Senátní tisk č. 111 – Návrh zákona o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh Senátní tisk č. 113 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů Senátní tisk č. 115 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů Senátní tisk č. 117 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů Evropský senátní tisk č. N 032/09 – Návrh směrnice Rady, kterou se provádí posílená spolupráce v oblasti daně z finančních transakcí Senátní tisk č. 66 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Lucemburským velkovévodstvím o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a Protokol k ní, které byly podepsány v Bruselu dne 5. března 2013 Senátní tisk č. 93 – Konvergenční program České republiky aktualizace duben 2013 Evropský senátní tisk č. K 003/09 – Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů CARS 2020: Akční plán pro konkurenceschopný a udržitelný automobilový průmysl v Evropě Evropský senátní tisk č. K 005/09 – Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů - Zajistit fungování vnitřního trhu s energií Senátní tisk č. 89 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o obavách irského lidu týkajících se Lisabonské smlouvy Senátní tisk č. 58 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s přístupem Protokol proti nedovolené výrobě střelných zbraní, jejich součástí a dílů a střeliva a proti obchodování s nimi doplňujícímu Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu ze dne 15. listopadu 2000 Senátní tisk č. 59 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol proti pašování přistěhovalců po zemi, po moři a letecky doplňující Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu ze dne 15. listopadu 2000, podepsaného za Českou republiku dne 10. prosince 2002 Evropský senátní tisk č. N 039/09 – Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje systém vstupu/výstupu (EES) pro 2
registraci údajů o vstupu a výstupu státních příslušníků třetích zemí překračujících vnější hranice členských států Evropské unie Evropský senátní tisk č. N 040/09 – Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje program registrovaných cestujících (RTP) Evropský senátní tisk č. N 041/09 – Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 562/2006, pokud jde o používání systému vstupu/výstupu (EES) a programu registrovaných cestujících (RTP) 29.
Evropský senátní tisk č. N 021/09 – Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva Evropský senátní tisk č. K 022/09 – Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Čisté zdroje energie pro dopravu: Evropská strategie pro alternativní paliva
30.
Evropský senátní tisk č. K 023/09 – Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o "Čtvrtém železničním balíčku - dokončení jednotného evropského železničního prostoru na podporu evropské konkurenceschopnosti a růstu" Evropský senátní tisk č. N 024/09 – Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1370/2007, pokud jde o otevření trhu vnitrostátních služeb v přepravě cestujících po železnici Evropský senátní tisk č. N 025/09 – Návrh směrnice EP a Rady, kterou se mění směrnice EP a Rady 2012/34/EU ze dne 21. 11. 2012 o vytvoření jednotného evrop. žel. prostoru, pokud jde o otevření trhu vnitrostát. služeb v přepravě cestujících po železnici a správu a řízení žel. infrastruktury Evropský senátní tisk č. N 026/09 – Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Agentuře Evropské unie pro železnice a o zrušení nařízení (ES) č. 881/2004 Evropský senátní tisk č. N 027/09 – Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o interoperabilitě železničního systému v Evropské unii (přepracované znění) Evropský senátní tisk č. N 028/09 – Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o bezpečnosti železnic (přepracované znění) Evropský senátní tisk č. N 029/09 – Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 1192/69 o společných pravidlech normalizace účtů železničních podniků
3
31. 32. 33.
34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42.
43.
44.
Návrh na zpětvzetí senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk č. 758/ Senátní tisk č. 127 – Návrhy kandidátů pro volbu osoby navržené Senátem ke jmenování do funkce inspektora Úřadu pro ochranu osobních údajů Senátní tisk č. 96 – Návrh senátního návrhu zákona senátorky Elišky Wagnerové a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Senátní tisk č. 57 – Návrh senátního návrhu zákona senátora Františka Bublana a dalších o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě Senátní tisk č. 61 – Návrh senátního návrhu zákona senátora Zdeňka Škromacha a dalších senátorů o změně některých zákonů souvisejících s výplatou sociálních dávek Senátní tisk č. 63 – Výroční zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu za rok 2012 Senátní tisk č. 64 – Výroční zpráva Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových za rok 2012 Senátní tisk č. 85 – Výroční zpráva Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2012 Senátní tisk č. 127 – Návrhy kandidátů pro volbu osoby navržené Senátem ke jmenování do funkce inspektora Úřadu pro ochranu osobních údajů Senátní tisk č. 110 – Návrh Senátu na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání Senátní tisk č. 119 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů Senátní tisk č. 120 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů Senátní tisk č. 118 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 148/2003 Sb., o konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů), ve znění pozdějších předpisů Senátní tisk č. 121 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
4
45. 46.
47. 48.
Senátní tisk č. 122 – Návrh zákona o investičních společnostech a investičních fondech Senátní tisk č. 123 – Návrh zákona o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o investičních společnostech a investičních fondech a s přijetím přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vypořádání některých derivátů Senátní tisk č. 124 – Návrh zákona o katastru nemovitostí (katastrální zákon) Senátní tisk č. 125 – Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o katastru nemovitostí
5
9. funkční období Obsah 11. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze – 20. června 2013 ....................................................... 1 Jednání zahájila a řídila 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. ..... 1 Senátor Miloš Vystrčil ........................................................................... 2 Senátor Jan Hajda ................................................................................ 2 Senátor Miloš Vystrčil ........................................................................... 2 Senátor Miloš Vystrčil ........................................................................... 2 Senátor Miloš Vystrčil ........................................................................... 2 Senátor Miloš Vystrčil ........................................................................... 3 1.
Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu Parlamentu České republiky s jmenováním soudců Ústavního soudu (senátní tisk č. 97) .............................................................. 4 Další část schůze řídil předseda Senátu Milan Štěch. ................................. 4 Prezident ČR Miloš Zeman ..................................................................... 4 Senátor Miroslav Antl ............................................................................ 5 Senátor Zdeněk Berka .......................................................................... 7 Ludvík David........................................................................................ 7 Pavel Rychetský ................................................................................... 8 Kateřina Šimáčková .............................................................................. 9 Miloslav Výborný ................................................................................ 10 Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská ............................................... 11 Senátor Miroslav Škaloud .................................................................... 13 Senátor Jaroslav Doubrava .................................................................. 13 Další část schůze řídila 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. .... 14 Předseda Senátu Milan Štěch ............................................................... 14 Senátor Miloš Vystrčil ......................................................................... 15 Senátor Jaroslav Palas ........................................................................ 15 Senátor Jiří Dienstbier ........................................................................ 16 Senátor Petr Šilar ............................................................................... 17 Senátor Jaroslav Kubera ..................................................................... 17 Senátor Jiří Čunek .............................................................................. 18 Senátor Vladimír Dryml ....................................................................... 19 Senátorka Alena Dernerová ................................................................. 20 Senátor Zdeněk Brož .......................................................................... 20 Senátor Stanislav Juránek ................................................................... 20 Senátor Vladimír Dryml ....................................................................... 21 Miloslav Výborný ................................................................................ 21 Senátor Miroslav Antl .......................................................................... 22 Senátor Tomáš Kladívko ...................................................................... 22 Senátor Tomáš Kladívko ...................................................................... 23 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. .............. 23 Senátor Tomáš Kladívko ...................................................................... 23
I
2.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 104) .......................... 24 Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba .......................................... 24 Senátor Josef Řihák ............................................................................ 25
3.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 100).......................................................................................... 26 Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba .......................................... 26 Senátor Jan Veleba............................................................................. 27 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. ............. 29 Senátor Jan Horník ............................................................................. 29 Senátor Jiří Bis................................................................................... 29
4.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 112) ....................................... 30 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ..................................................... 30 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ..................................................... 30 Senátorka Veronika Vrecionová ............................................................ 31 Senátorka Eliška Wagnerová................................................................ 32 Senátorka Eliška Wagnerová................................................................ 32 Miroslav Singer .................................................................................. 33 Senátor Jan Hajda .............................................................................. 34 Senátorka Veronika Vrecionová ............................................................ 34
5.
Návrh zákona o poskytnutí státní záruky České republiky na zajištění půjčky České národní banky pro Mezinárodní měnový fond (senátní tisk č. 103) ................................................ 35 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ..................................................... 35 Senátor Jiří Bis................................................................................... 36 Senátor Vladimír Dryml ....................................................................... 37 Miroslav Singer .................................................................................. 37 Senátor Jiří Bis................................................................................... 38 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. ................ 39
6.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 114).......................................................................................... 39 II
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ..................................................... 39 Senátorka Veronika Vrecionová ............................................................ 39 7.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 98) ....................................... 40 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ..................................................... 40 Senátor Jaromír Strnad ....................................................................... 40 Senátor Vladimír Dryml ....................................................................... 41 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ..................................................... 41
8.
Informace vlády České republiky o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala dne 22. května 2013 ................... 41 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ..................................................... 42 Senátor Miroslav Krejča ...................................................................... 43 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková ..................................... 43 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ..................................................... 44 Senátor Miroslav Krejča ...................................................................... 45
9.
Informace vlády České republiky o pozicích vlády na jednání Evropské rady, která se koná ve dnech 27. - 28. června 2013 ...... 45 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ..................................................... 45 Senátor Miroslav Krejča ...................................................................... 47 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková ..................................... 47 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ..................................................... 49 Senátor Miroslav Krejča ...................................................................... 49
10.
Sdělení Komise Návrh prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unie: zahájení evropské diskuse (evropský senátní tisk č. K 011/09) .......................................................................... 49 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ..................................................... 49 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ..................................................... 50 Senátorka Dagmar Zvěřinová .............................................................. 50 Senátorka Dagmar Zvěřinová .............................................................. 51
11.
Senátní tisky č. K 54/09 a K 55/09 - Koordinace hospodářských reforem v EU (evropský senátní tisk č. K 054/09, č. K 055/09) ............................................................ 52 Senátorka Dagmar Zvěřinová .............................................................. 52 Senátorka Dagmar Zvěřinová .............................................................. 53 Senátorka Dagmar Zvěřinová .............................................................. 53 Senátorka Milada Emmerová ............................................................... 53 Další část schůze řídil předseda Senátu Milan Štěch. ............................... 53
12.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 99) ....................................................................... 53 III
Poslanec Jan Husák ............................................................................ 54 Senátor Jan Hajda .............................................................................. 55 Senátorka Marta Bayerová .................................................................. 56 13.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 101) ....................... 56 Poslanec Jan Husák ............................................................................ 56 Senátor Karel Korytář ......................................................................... 60 Senátor Miroslav Antl .......................................................................... 62 Senátorka Daniela Filipiová.................................................................. 63 Senátorka Daniela Filipiová.................................................................. 63 Senátor Petr Vícha.............................................................................. 64 Poslanec Jan Husák ............................................................................ 65 Senátor Karel Korytář ......................................................................... 65 Poslanec Jan Husák ............................................................................ 65
14.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 102) ........................... 66 Poslanec Jan Smutný .......................................................................... 66 Senátor Jiří Lajtoch............................................................................. 67 Senátor Petr Vícha.............................................................................. 68 Senátor Jan Horník ............................................................................. 69 Senátor Jiří Čunek .............................................................................. 70 Senátor Tomáš Jirsa ........................................................................... 71 Senátor Stanislav Juránek ................................................................... 71 Senátor Luděk Jeništa ......................................................................... 72 Senátor Miroslav Krejča ...................................................................... 73 Senátor Jozef Regec ........................................................................... 73 Senátor Jan Horník ............................................................................. 74 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková ..................................... 75 Senátor Karel Kapoun ......................................................................... 76 Další část schůze řídila 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. .... 77 Senátor Miroslav Antl .......................................................................... 77 Senátor Jiří Čunek .............................................................................. 78 Senátor Luděk Jeništa ......................................................................... 79 Senátor Petr Gawlas ........................................................................... 79 Senátor Jan Horník ............................................................................. 80 Senátor Vladimír Dryml ....................................................................... 80 Senátor Vladimír Dryml ....................................................................... 81 Senátor Miroslav Nenutil ..................................................................... 82 Poslanec Jan Smutný .......................................................................... 82 Senátor Petr Vícha.............................................................................. 83 Senátor Jiří Lajtoch............................................................................. 84
15.
Návrh zákona o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České
IV
republiky (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem) (senátní tisk č. 116)................................................. 84 Ministr zemědělství ČR Petr Bendl ........................................................ 85 Senátor Jiří Bis................................................................................... 85 Předseda Senátu Milan Štěch ............................................................... 87 16.
Návrh zákona o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh (senátní tisk č. 111) ..................................................................... 88 Ministr zemědělství ČR Petr Bendl ........................................................ 89 Senátor Petr Šilar ............................................................................... 89 2. den schůze – 21. června 2013 ..................................................... 91 Jednání zahájila a řídila 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. ... 91 Senátor Miloš Vystrčil ......................................................................... 91 Senátor Jiří Lajtoch............................................................................. 91 Senátor Miloš Vystrčil ......................................................................... 92
17.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 113) ................................................................................... 92 Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger ...................................................... 92 Senátorka Milada Emmerová ............................................................... 94 Senátor Vladimír Dryml ....................................................................... 94 Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger ...................................................... 96 Senátor Vladimír Dryml ....................................................................... 97 Senátor Jan Horník ............................................................................. 98 Senátorka Milada Emmerová ............................................................... 98
18.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 115) ..................................................... 99 Poslankyně Lenka Andrýsová ............................................................... 99 Poslankyně Lenka Andrýsová ............................................................... 99 Senátor Leopold Sulovský ..................................................................100 Senátorka Eliška Wagnerová...............................................................101 Poslankyně Lenka Andrýsová ..............................................................102 Senátor Leopold Sulovský ..................................................................102
19.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 117) ................................... 102 Poslanec Jiří Pospíšil ..........................................................................103
V
Senátor Miroslav Antl .........................................................................104 Senátorka Veronika Vrecionová ...........................................................104 20.
Návrh směrnice Rady, kterou se provádí posílená spolupráce v oblasti daně z finančních transakcí (evropský senátní tisk č. N 032/09) .............................................................................. 105 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ....................................................105 Senátorka Dagmar Zvěřinová .............................................................106 Senátor Karel Korytář ........................................................................108 Senátor Jiří Dienstbier .......................................................................108 Senátor Pavel Lebeda ........................................................................109 Senátor Jiří Čunek .............................................................................109 Senátor Jiří Čunek .............................................................................109 Senátor Jiří Čunek .............................................................................110 Senátor Vladimír Dryml ......................................................................110 Senátor Miloš Vystrčil ........................................................................110 Senátor Jaromír Štětina .....................................................................110 Senátor Jiří Dienstbier .......................................................................111 Senátor Miroslav Škaloud ...................................................................111
21.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Lucemburským velkovévodstvím o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a Protokol k ní, které byly podepsány v Bruselu dne 5. března 2013 (senátní tisk č. 66) ... 111 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ....................................................112 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. .............112 Senátor Josef Řihák ...........................................................................112
22.
Konvergenční program České republiky aktualizace duben 2013 (senátní tisk č. 93) ........................................................... 113 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ....................................................113 Senátor Jan Hajda .............................................................................115 Senátor Josef Táborský ......................................................................116 Senátor Miroslav Krejča .....................................................................117 Senátor Miroslav Škaloud ...................................................................118 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ....................................................118 Senátor Jan Hajda .............................................................................118
23.
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů CARS 2020: Akční plán pro konkurenceschopný a udržitelný automobilový průmysl v Evropě (evropský senátní tisk č. K 003/09) ............................................................................... 119 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ....................................................119 Senátor Luděk Jeništa ........................................................................120 Senátor Karel Korytář ........................................................................121 Senátor Miroslav Škaloud ...................................................................122 VI
Senátor Luděk Jeništa ........................................................................122 24.
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Zajistit fungování vnitřního trhu s energií (evropský senátní tisk č. K 005/09) ........................................................................ 123 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ....................................................123 Senátor Miroslav Krejča .....................................................................124
25.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o obavách irského lidu týkajících se Lisabonské smlouvy (senátní tisk č. 89) ....................................................... 125 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ....................................................125 Senátor Tomáš Kladívko .....................................................................126 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. ...............127 Senátor Tomáš Grulich .......................................................................127
26.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s přístupem Protokol proti nedovolené výrobě střelných zbraní, jejich součástí a dílů a střeliva a proti obchodování s nimi doplňujícímu Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu ze dne 15. listopadu 2000 (senátní tisk č. 58) ................................................................................... 128 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ....................................................128 Senátor Miroslav Antl .........................................................................128 Senátor Tomáš Kladívko .....................................................................128
27.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol proti pašování přistěhovalců po zemi, po moři a letecky doplňující Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu ze dne 15. listopadu 2000, podepsaného za Českou republiku dne 10. prosince 2002 (senátní tisk č. 59) ............................................................ 129 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ....................................................129 Senátor Miroslav Antl .........................................................................129
28.
Senátní tisky č. N 39/09, N 40/09, N 41/09 - Balíček k inteligentním hranicím EU (evropský senátní tisk č. N 039/09, č. N 040/09, č. N 041/09) ..................................... 130 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ....................................................130 Senátor Tomáš Grulich .......................................................................131
29.
Senátní tisky č. N 21/09 a K 22/09 - Evropská strategie pro alternativní paliva (evropský senátní tisk č. N 021/09, č. K 022/09) ..................................................................................... 131 VII
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ....................................................131 Senátor Miroslav Krejča .....................................................................132 Senátor Miroslav Škaloud ...................................................................133 30.
Senátní tisky č. K 23/09, N 24/09, N 25/09, N 26/09, N 27/09, N 28/09, N 29/09 - IV. železniční balíček (evropský senátní tisk č. K 023/09, č. N 024/09, č. N 025/09, č. N 026/09, č. N 027/09, č. N 028/09, č. N 029/09) ...................... 133 Ministr financí ČR Miroslav Kalousek ....................................................133 Senátor Tomáš Grulich .......................................................................135 Senátor Tomáš Grulich .......................................................................135
31.
Návrh na zpětvzetí senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk č. 758/ .............................. 135 Senátor Miloš Vystrčil ........................................................................135 Senátor Petr Vícha.............................................................................136
32.
Návrhy kandidátů pro volbu osoby navržené Senátem ke jmenování do funkce inspektora Úřadu pro ochranu osobních údajů (senátní tisk č. 127) ......................................................... 136 Senátor Tomáš Kladívko .....................................................................136 Jiřina Rippelová .................................................................................137 Senátor Tomáš Kladívko .....................................................................138 Senátor Tomáš Kladívko .....................................................................138 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. ............139 Senátor Tomáš Kladívko .....................................................................139 3. den schůze – 26. června 2013 ................................................... 140 Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. ..............................140
33.
Návrh senátního návrhu zákona senátorky Elišky Wagnerové a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 96)......... 140 Senátorka Eliška Wagnerová...............................................................140 Senátor Miroslav Nenutil ....................................................................142 Senátor Martin Tesařík .......................................................................143 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. .............144 Předseda Senátu Milan Štěch ..............................................................144 Senátor Jiří Bis..................................................................................145 Další část schůze řídil předseda Senátu Milan Štěch. ..............................145 Senátor Stanislav Juránek ..................................................................145 Senátor Jiří Dienstbier .......................................................................145 Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach .............................................146 Senátor Petr Bratský .........................................................................146 Senátor Stanislav Juránek ..................................................................148 Senátor Milan Pešák ..........................................................................149 VIII
Senátor Miroslav Škaloud ...................................................................149 Senátor Martin Tesařík .......................................................................150 Senátor Zdeněk Brož .........................................................................150 Senátorka Eliška Wagnerová...............................................................150 Senátor Miroslav Nenutil ....................................................................151 34.
Návrh senátního návrhu zákona senátora Františka Bublana a dalších o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě (senátní tisk č. 57) .............................................. 152 Senátor František Bublan ...................................................................152 Senátor Jan Hajda .............................................................................154 Senátorka Dagmar Terelmešová .........................................................154 Senátor Stanislav Juránek ..................................................................154 Senátor Tomio Okamura ....................................................................154 Senátor Jan Horník ............................................................................155 Senátor Jaroslav Kubera ....................................................................155 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. .............156 Senátor Petr Gawlas ..........................................................................156 Senátor Miroslav Škaloud ...................................................................157 Senátor Jaroslav Doubrava .................................................................158 Senátor Jiří Šesták ............................................................................159 Senátor Tomio Okamura ....................................................................159 Senátor Jan Veleba............................................................................160 Předseda Senátu Milan Štěch ..............................................................161 Senátor František Bublan ...................................................................162 Senátor Jan Hajda .............................................................................163 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. ............164
35.
Návrh senátního návrhu zákona senátora Zdeňka Škromacha a dalších senátorů o změně některých zákonů souvisejících s výplatou sociálních dávek (senátní tisk č. 61) ......................... 164 Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach .............................................164 Senátor Miloš Janeček........................................................................165 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. .............166
36.
Výroční zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu za rok 2012 (senátní tisk č. 63) ..................................................................... 166 Miloslav Senátor Senátor Miloslav
37.
Kala ....................................................................................166 Jan Veleba............................................................................168 Lubomír Franc .......................................................................168 Kala ....................................................................................168
Výroční zpráva Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových za rok 2012 (senátní tisk č. 64)............................ 169 Miloslav Vaněk ..................................................................................169 Senátor Leopold Sulovský ..................................................................170 Miloslav Vaněk ..................................................................................170
IX
38.
Výroční zpráva Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2012 (senátní tisk č. 85) ........................................................... 171 Igor Němec ......................................................................................171 Senátor Miroslav Antl .........................................................................173 Senátor Karel Korytář ........................................................................174 Igor Němec ......................................................................................175 Senátor Miroslav Antl .........................................................................175
39.
Návrhy kandidátů pro volbu osoby navržené Senátem ke jmenování do funkce inspektora Úřadu pro ochranu osobních údajů (senátní tisk č. 127) ......................................................... 175 Senátor Tomáš Kladívko .....................................................................176 Senátor Tomáš Kladívko .....................................................................176 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. ...............176 Senátor Tomáš Kladívko .....................................................................176
40.
Návrh Senátu na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání (senátní tisk č. 110) ............................................ 177 Předseda Senátu Milan Štěch ..............................................................177 Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach .............................................178 Senátor Hassan Mezian ......................................................................179 Senátor Jaromír Štětina .....................................................................179 Senátor Jan Horník ............................................................................180 Senátor Stanislav Juránek ..................................................................181 Senátor Václav Homolka ....................................................................181 Senátor Jiří Šesták ............................................................................181 Předseda Senátu Milan Štěch ..............................................................181
41.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 119) .................................. 183 Poslanec Jiří Rusnok ..........................................................................183 Senátor Karel Korytář ........................................................................184
42.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 120) ................................................................................. 185 Poslanec Jan Kubata ..........................................................................185 Senátor Jan Hajda .............................................................................188 Senátor Jan Horník ............................................................................188 Senátor Miroslav Nenutil ....................................................................191 Senátor Jiří Bis..................................................................................191 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. ............192
X
Senátor Jan Horník ............................................................................192 Poslanec Jan Kubata ..........................................................................192 Senátor Jan Hajda .............................................................................193 Poslanec Jan Kubata ..........................................................................194 43.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 148/2003 Sb., o konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 118)........................................................................................ 194 Ministr zemědělství ČR Petr Bendl .......................................................195 Senátor Petr Šilar ..............................................................................195 4. den schůze – 3. července 2013.................................................. 198 Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. ..............................198
44.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 121) ....................................................... 198 Ministr dopravy ČR Zbyněk Stanjura ....................................................198 Senátorka Veronika Vrecionová ...........................................................199
45.
Návrh zákona o investičních společnostech a investičních fondech (senátní tisk č. 122) ..................................................... 200 Ministr dopravy ČR Zbyněk Stanjura ....................................................200 Senátor Jiří Lajtoch............................................................................201
46.
Návrh zákona o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o investičních společnostech a investičních fondech a s přijetím přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vypořádání některých derivátů (senátní tisk č. 123) ................................................................................. 203 Ministr dopravy ČR Zbyněk Stanjura ....................................................203 Senátor Jiří Lajtoch............................................................................204 XI
47.
Návrh zákona o katastru nemovitostí (katastrální zákon) (senátní tisk č. 124) ................................................................... 205 Ministr zemědělství ČR Petr Bendl .......................................................205 Senátor Jan Veleba............................................................................206 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. ...............208 Senátor Miloš Malý ............................................................................208 Senátor Jan Horník ............................................................................208 Senátor Miloš Vystrčil ........................................................................209 Senátor Petr Vícha.............................................................................212 Senátor Miroslav Nenutil ....................................................................212 Senátor Miloš Malý ............................................................................213 Senátor Jiří Čunek .............................................................................214 Senátor Jan Horník ............................................................................215 Senátor Petr Gawlas ..........................................................................215 Senátor Jan Hajda .............................................................................216 Senátor Miloš Vystrčil ........................................................................217 Senátor Jaroslav Kubera ....................................................................218 Senátor Jaroslav Kubera ....................................................................219 Senátor Jaroslav Kubera ....................................................................219 Ministr zemědělství ČR Petr Bendl .......................................................219 Senátor Jan Veleba............................................................................220 Další část schůze řídila 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. ...221 Senátor Miloš Malý ............................................................................221 Senátor Jan Horník ............................................................................221 Senátor Jan Hajda .............................................................................221 Senátor Miloš Vystrčil ........................................................................221 Senátor Miroslav Nenutil ....................................................................222 Senátor Jan Horník ............................................................................222 Senátor Jan Veleba............................................................................222 Senátor Jan Veleba............................................................................222 Senátor Jan Veleba............................................................................223 Ministr zemědělství ČR Petr Bendl .......................................................223 Ministr zemědělství ČR Petr Bendl .......................................................223 Ministr zemědělství ČR Petr Bendl .......................................................223 Senátor Jan Veleba............................................................................224 Ministr zemědělství ČR Petr Bendl .......................................................224 Senátor Jan Veleba............................................................................224 Ministr zemědělství ČR Petr Bendl .......................................................224
48.
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o katastru nemovitostí (senátní tisk č. 125)........................................................................................ 225 Ministr zemědělství ČR Petr Bendl .......................................................225 Senátor Jan Veleba............................................................................225 Senátor Miloš Malý ............................................................................226 Senátor Jan Horník ............................................................................226 Senátor Jan Veleba............................................................................227
XII
Těsnopisecká zpráva z 11. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze – 20. června 2013
(Jednání zahájeno v 9.00 hodin.) Jednání zahájila a řídila 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, vítám vás na 11. schůzi Senátu. Požádám vás všechny, abyste už zaujali svá místa, abychom zvládli časový program tak, jak je potřeba. Tato schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru podle § 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána v pátek 7. června 2013. Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři: Tomáš Grulich, Jaromír Jermář, Hassan Mezian, Jiří Oberfalzer a Petr Bratský, z dopoledního jednání pak Václav Homolka. Prosím vás, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami, abychom mohli zahájit jednání. Pro vaši informaci ještě připomenu, že náhradní identifikační karty jsou k dispozici v předsálí Jednacího sálu. A nyní podle § 56 odst. 4 určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli 11. schůze Senátu byli senátoři Zdeněk Berka a Miroslav Škaloud. Ptám se, zda někdo má připomínky k tomuto návrhu? Žádné připomínky nejsou, můžeme tedy přistoupit k hlasování. Kolegyně a kolegové, budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 11. schůze Senátu byli senátoři Zdeněk Berka a Miroslav Škaloud. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 1 se z 61 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 59, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Nyní přistoupíme ke schválení pořadu 11. schůze Senátu. Verze pořadu, která vám byla rozdána do lavic, obsahuje návrhy na jeho změnu a doplnění v souladu s usnesením Organizačního výboru. Nad rámec tohoto usnesení Organizačního výboru navrhuji, abychom na konec této schůze zařadili senátní tisky, které nám Poslanecká sněmovna postoupila v pondělí 17. června. Jedná se o senátní tisky 121 až 125. Abychom je projednali ve středu 3. července 2013. Zároveň požádal předsedu Senátu ministr financí Miroslav Kalousek, zda by bylo možné jeho zákony a body, u kterých zastupuje předsedu vlády, projednat dnes odpoledne. Ptám se, zda někdo další má nějaký návrh na změnu či doplnění pořadu schůze? Pan senátor Vystrčil, prosím. 1
Senátor Miloš Vystrčil: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolím si navrhnout další dvě změny programu. První se týká ministra dopravy. Jedná se v současném programu o bod č. 30 a bod č. 31. Bodem č. 30 jsou senátní tisky č. K 23/09, N 24/09, N 25/09, N 26/09, N 27/09, N 28/09, N 29/09, tzv. IV. železniční balíček, a bod č. 31 je senátní tisk č. 96. A z důvodu nemožnosti, aby se ministr dopravy zúčastnil jednání dnes, si dovoluji navrhnout, aby tyto tisky byly projednány jako body č. 1 a 2 dopoledního programu v pátek. A pak tady mám druhý návrh, který se týká bodů pana ministra zemědělství Bendla. A zde si dovoluji poprosit, aby za senátní tisk č. 100, což je bod č. 3, byl hned k projednávání za ním senátní tisk č. 111, což je bod č. 16. A potom ještě hned za ním senátní tisk č. 118, což je bod č. 44. Prosím, aby za bodem č. 3 byly projednány bod č. 16 a bod č. 44, protože všechny tyto tři body předkládá ministr zemědělství a není moc logické, aby je měl takto rozmístěny v rámci programu na různých místech. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. K tomuto návrhu musím ale upozornit na to, co bylo řečeno na Organizačním výboru, že u senátních tisků, tak jak je máme v programu, máme lhůty a přeřazení těchto bodů by mohlo znamenat, že některé tisky nemusíme stihnout projednat. Považuji za nutné upozornit i na tento fakt. Nyní pan senátor Hajda, prosím. Senátor Jan Hajda: Vážená paní předsedající, za skupinu navrhovatelů doporučuji vyřadit z pořadu této schůze senátní tisk č. 60, bod č. 34. O změně Státního pozemkového úřadu. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Dobře. Ještě zde mám připomínku z organizačního oddělení, že tisk č. 118 doposud neprojednal příslušný výbor, takže ho nemůžeme zařadit na pořad dnešního dopoledne, jestli jsem dobře rozuměla vašemu návrhu. Ještě pan senátor Vystrčil, prosím. Senátor Miloš Vystrčil: Musím se omluvit. Díval jsem se nyní do programu, který máme před sebou. On se liší od toho, který je vyvěšený na internetu. Jak jsem dával první návrh a prosím, aby se o něm pak hlasovalo odděleně, týkalo se to ministra dopravy, tak to jsou podle našeho programu body pod pořadovými čísly 29 a 30, nikoliv 30 a 31. Omlouvám se za to, já jsem vycházel z elektronické verze, která je v počítači. To znamená, že moje prosba je na zařazení tisků N 21/09 a K 22/09, což je bod č. 29, a bodu č. 30, což je železniční balíček, jako prvních dvou bodů v pátek. Omlouvám se za to a původní návrh, který se toho týkal, beru zpět. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: A návrh na přeřazení bodů ministra zemědělství? Senátor Miloš Vystrčil: Ten zůstává. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ale upozorňuji, že tisk č. 118 není projednán výborem. Senátor Miloš Vystrčil: Přiznám se, že to jsem nyní v rámci debaty nezaregistroval, neboť jsem dohledával body, které se týkaly pana ministra dopravy a dělal jsem si tam pořádek. Pokud tisk č. 118 není projednán výborem, 2
tak se samozřejmě můj návrh na jeho představení ministrem zemědělství netýká. To znamená, že můj požadavek se týká jenom 2 bodů, které jsou projednány, tj. za bod č. 3, což je senátní tisk č. 100, zařadit bod č. 16, což je tisk č. 111. To je můj druhý návrh. Prosím, aby o obou dvou změnách programu bylo hlasováno odděleně. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ano, samozřejmě. Musíme hlasovat nejprve o tom, co bylo načteno z pléna. Jako první – budeme hlasovat o vyřazení bodu č. 34, tisk č. 60. Zahajuji tedy hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Děkuji. Kdo je proti, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Registrováno 67, kvorum 34. Pro 62, proti nikdo. Návrh byl přijat. Dále budeme hlasovat o návrzích, které navrhl pan senátor Vystrčil. Nejdříve návrhy týkající se bodu pana ministra dopravy, to znamená, současné body č. 29 a č. 30 přeřadit jako první a druhý bod v pátek dopoledne. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Registrováno 68, kvorum 35. Pro 29, proti 16. Tento návrh nebyl přijat. Budeme tedy postupovat podle toho, jak schválíme celý program. Dále bylo navrženo, abychom body pana ministra zemědělství přeřadili za bod č. 3 dnešního programu, a to tisky č. 111 a č. 118. Pan senátor Vystrčil – s faktickou. Senátor Miloš Vystrčil: Na základě vaší opravy jsem upravoval já svůj návrh. To znamená, bod č. 3, současný tisk č. 100 je zařazen jako bod č. 3. Jediné, co teď navrhuji, je, aby za bod č. 3, což považuji za logické, protože tento bod č. 3 předkládá pan ministr Bendl, byl zařazen bod č. 16, což je tisk č. 111. O tom bych byl rád, kdybychom mohli hlasovat. Poslechl jsem, vyhověl jsem námitce nebo připomínce paní předsedající, že tisk č. 118 projednávat nebudeme, to znamená, že jeho zařazení kamkoliv nenavrhuji, a v podstatě se ve svém návrhu tímto bodem nezabývám. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Dobře. Děkuji za upřesnění. Už to nebudu opakovat, všichni jsme slyšeli. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Registrováno 68, kvorum 35. Pro 33, proti 11. Návrh nebyl přijat. Můžeme tedy přistoupit k hlasování o programu jako celku. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s navrženým programem schůze – s úpravami, které jsme právě odhlasovali, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 5 se z 68 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 35 se pro vyslovilo 65, proti nebyl nikdo. Návrh nebyl přijat. Můžeme postupovat podle schváleného programu dnešní schůze. Dalším bodem je
3
1. Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu Parlamentu České republiky s jmenováním soudců Ústavního soudu (senátní tisk č. 97) Navrhuji, abychom podle § 50 odst. 2 našeho jednacího řádu vyslovili souhlas s účastí JUDr. Kateřiny Šimáčkové, Ph.D., JUDr. Ludvíka Davida, CSc., JUDr. Pavla Rychetského, JUDr. Miroslava Výborného na našem jednání. O tomto návrhu budeme také hlasovat. V tuto chvíli použiji znělku, abychom případně přivolali další senátory. Zahajuji tedy hlasování o tom, aby jmenovaní mohli býti účastni našeho jednání. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 6 se ze 70 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 36 pro vyslovilo 70, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Všechny kandidáty na ústavní soudce vítám. Vítám také prezidenta České republiky pana Miloše Zemana. Další část schůze řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážený pane prezidente, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení kandidáti na ústavní soudce, dovoluji si vás pozdravit a popřát vám hezký dobrý den. Nyní hned poprosím pana prezidenta Miloše Zemana, aby nás seznámil se svými návrhy. Prosím, pane prezidente. Prezident ČR Miloš Zeman: Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, předstupuji před vás znovu s návrhem na další čtyři soudce Ústavního soudu. Úvodem bych chtěl velice poděkovat Senátu za to, že schválil první čtyři soudce, protože – jak dobře víte – Ústavní soud byl téměř před kolapsem, neboť v případě onemocnění jediného soudce hrozilo, že nebude zasedat plénum Ústavního soudu, a tedy, že nebude možné projednávat právě zásadní otázky, které Ústavní soud řeší. Nyní je situace jiná. Senát je doplněn na potřebný počet 15 ústavních soudců a nehrozí tedy nebezpečí, které jsem předtím zmiňoval. To za prvé. Za druhé – víte, že jsem mnohokrát řekl, že prezident není stroj na podpisy, ale stejně tak platí, že Senát samozřejmě není stroj na schvalování prezidentových návrhů. A já budu pokládat za naprosto legitimní a naprosto samozřejmé, jestliže se Senát případně rozhodne některému z mých návrhů nevyhovět, a zavazuji se, že v takovém případě bez zbytečného otálení předložím návrhy další, neboť jak dobře víte, v případě ústavních soudců výrazně převyšuje nabídka nad poptávkou. Dovolte mi však, abych konstatoval, že podobně jako v předchozím případě jsem konzultoval návrhy na ústavní soudce jak s předsedou Ústavního soudu, tak s předsedou Nejvyššího správního soudu, s předsedkyní Nejvyššího soudu, s ombudsmanem a nejvyšším státním zástupcem, takže se domnívám, že tyto návrhy vzešly na základě stanoviska odborníků, a nikoliv pouze na základě stanoviska prezidenta republiky.
4
Každý z nás někoho z kandidátů zná dobře a někoho hůře. Dovolte mi proto, abych řekl několik slov o jednom z kandidátů, kterého znám velmi dobře a velmi dlouho. S Pavlem Rychetským jsem se seznámil v říjnu 1989, kdy jsem podával žalobu na deník Rudé právo - a on mě tehdy zastupoval. Znali jsme se poté ve Federálním shromáždění, v sociální demokracii, a když jsem vstoupil do vlády, požádal jsem pana Rychetského, ať vykonává funkci místopředsedy vlády a předsedy Legislativní rady. Tato Legislativní rada byla složena z 24 špičkových odborníků v právní problematice, a musím říci, že pracovala velmi dobře. Právě Pavel Rychetský byl v mé vládě hlavním organizátorem přijímání zákonů, založených na harmonizaci právního řádu České republiky s evropským právem. Je to člověk, který dokázal hájit své vlastní stanovisko, a přitom plně respektovat mnohdy odlišná stanoviska ostatních, což se naposledy prokázalo právě při projednávání církevních restitucí u Ústavního soudu. Toto vše jsou důvody, proč v rámci těchto čtyř kandidátů mohu mluvit alespoň o člověku, kterého velmi dobře znám a kterého proto s čistým svědomím mohu doporučit. Vím, že proti Pavlu Rychetskému mluví jeden argument – jeho úmysl ukončit své období v roce 2017. Chtěl bych vás závěrem svého vystoupení ujistit, že vynaložím veškerou svoji nepopiratelnou výmluvnost, jakož i oslnivé osobní kouzlo, které je mně vlastní (oživení v sále) k tomu, abych v případě, když Pavla Rychetského schválíte, ho přesvědčil, aby vykonával svoji funkci patřičných deset let. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.) Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane prezidente. Žádostmi na vyslovení souhlasu se zabýval výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Tento výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 97/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Zdeněk Berka. Garančním výborem je ústavně-právní výbor. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 97/1, 97/3, 97/4 a 97/5. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Antl, kterého žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Miroslav Antl: Vážený pane prezidente České republiky, vážený pane předsedo Senátu Parlamentu České republiky, vážené dámy senátorky, vážení páni senátoři, vážený pane předsedo Ústavního soudu České republiky, vážená paní kandidátko, vážení páni doktoři, ostatní dva kandidáti. Jako obvykle velmi stručně až telegraficky vás seznámím s průběhem jednání u ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu České republiky a s tím, jak nakonec rozhodl. Předtím mi dovolte pár legislativních poznámek k legislativnímu procesu. Navrhovatelem je pan prezident České republiky Miloš Zeman. Tento tisk byl předložen Senátu dne 16. 5. 2013, lhůta pro projednání Senátem tedy uplyne 15. července 2013. Jak již vážený pan předseda Senátu konstatoval, garančním výborem je náš výbor ústavně-právní. Jak vidíte z usnesení, tak první bod každého z usnesení vlastně se zabývá, zdali kandidát splňuje podmínky určené ústavou pro výkon funkce soudce Ústavního soudu České republiky. S poukazem na čl. 84, odst. 3 jsme zkoumali v úvodu našeho seznámení se s kandidáty, zdali splňuje základní podmínky, to znamená, že soudcem Ústavního soudu může být jmenován bezúhonný občan, který je volitelný do Senátu, má vysokoškolské právnické vzdělání a byl nejméně deset let činný v právnickém povolání.
5
Již jako zpravodaj jsem konstatoval po přezkoumání materiálu, že všichni čtyři kandidáti splňují tyto podmínky stanovené Ústavou České republiky. Pokud jde o průběh naší 16. schůze, tedy schůze našeho výboru, tak v úvodu zde vystoupil pan kancléř, respektive pan vedoucí Kanceláře prezidenta České republiky pan Ing. Vratislav Mynář a seznámil nás s návrhem váženého pana prezidenta. Poté následovalo postupné představování kandidátů a samozřejmě ke každému z nich zvlášť jsme organizovali rozpravu, kdy každý z kandidátů musel reagovat na, podle mého názoru, erudované právnické otázky. Můj osobní pohled je takový, že každý reagoval, nechci hodnotit správně nesprávně, ale reagoval přiměřeně a vypořádal se každý s otázkou členů ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu České republiky. Takže rozprava proběhla standardně tak, jak probíhá v našem výboru. Chci ještě zkonstatovat to, co jsem konstatoval minule, že postup Senátu by se měl řídit jako vždy jednacím řádem Senátu Parlamentu České republiky, konkrétně jeho 19. částí a § 140, k vyslovení souhlasu se jmenováním soudce Ústavního soudu je potřeba nadpoloviční většiny přítomných senátorů a podle přílohy č. 2 senátního volebního řádu by měl hlasovat Senát většinovým způsobem. A jak už jsme se shodli tradičně, tak v tajném hlasování. My jsme vyřešili už tu otázku, zdali se hlasuje o způsobu hlasování, tak to bylo i ve výboru, kdy jsme vlastně hlasovali o způsobu hlasování tím, že jsme jednomyslně dospěli k tomu, že to bude tajné hlasování a poté v tajném hlasování jsme vyjádřili svoje stanovisko na volebních lístcích. Takže takto nepochybuji, bude probíhat i dnešní jednání. Pokud jde o jednotlivá usnesení, která máte před sebou, já je přece jenom načtu, protože jsem rád, že jsem se octl u tohoto mikrofonu za přítomnosti váženého pana prezidenta České republiky, takže když se podíváte na naše 69. usnesení ze včerejší schůze, tak ohledně paní kandidátky JUDr. Kateřiny Šimáčkové PhDr. náš výbor konstatoval: I. – že předložené doklady a listiny potvrzují, že kandidátka splňuje podmínky stanovené Ústavou České republiky pro kandidáty na soudce Ústavního soudu, II. – na základě tajného hlasování doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas se jmenováním paní JUDr.. Kateřiny Šimáčkové soudkyní Ústavního soudu, III. - doporučuje Senátu Parlamentu ČR, aby o vyslovení souhlasu se jmenováním kandidátky soudkyní Ústavního soudu hlasoval tajně. IV. - určuje zpravodajem výboru k projednání této věci na schůzi Senátu senátora Miroslava Antla, V. - pověřuje téhož, jako předsedu výboru, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu Parlamentu ČR. Další usnesení má č. 70, je ze včerejší schůze a ohledně pana JUDr. Ludvíka Davida, CSc., výbor: I. - konstatuje, že předložené doklady a listiny potvrzují, že kandidát splňuje podmínky stanovené Ústavou ČR pro kandidáty na funkci soudce Ústavního soudu, II. - na základě tajného hlasování doporučuje Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas se jmenováním pana JUDr. Ludvíka Davida soudcem Ústavního soudu, III. – doporučuje Senátu Parlamentu ČR, aby o vyslovení souhlasu se jmenováním kandidáta soudcem Ústavního soudu hlasoval tajně, IV. – určuje zpravodajem výboru k projednání této věci na schůzi Senátu senátora Miroslava Antla, V. - pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. 71. usnesení ze včerejšího našeho ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR se týká pana JUDr. Pavla Rychetského, kdy výbor: I. konstatuje, že předložené doklady a listiny potvrzují, že kandidát splňuje podmínky stanovené Ústavou ČR pro kandidáty na funkci soudce Ústavního soudu. II. - na základě tajného hlasování doporučuje Senátu Parlamentu ČR 6
vyslovit souhlas se jmenováním pana JUDr. Pavla Rychetského soudcem Ústavního soudu, III. - doporučuje Senátu Parlamentu ČR, aby o vyslovení souhlasu se jmenováním kandidáta soudcem Ústavního soudu hlasoval tajně, IV. - určuje zpravodajem výboru k projednání této věci na schůzi Senátu senátora Miroslava Antla, V. - pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu Parlamentu ČR. A konečně 71. usnesení z naší včerejší schůze se týká pana JUDr. Miloslava Výborného, kdy výbor: I. - konstatuje, že předložené doklady a listiny potvrzují, že kandidát splňuje podmínky stanovené Ústavou ČR pro kandidáty na funkci soudce Ústavního soudu, II. - na základě tajného hlasování doporučuje Senátu Parlamentu ČR nevyslovit souhlas se jmenováním pana JUDr. Miloslava Výborného soudcem Ústavního soudu, III. - doporučuje Senátu Parlamentu ČR, aby o vyslovení souhlasu se jmenováním kandidáta soudcem Ústavního soudu hlasoval tajně, IV. - zpravodajem výboru k projednání této věci na schůzi Senátu určuje senátora Miroslava Antla a konečně téhož, coby předsedu ústavněprávního výboru, pověřuje, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu Parlamentu ČR. Nyní mohu prohlásit, že jsem tak učinil a body - pod V. - u všech usnesení jsem splnil. Děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také vám děkuji, pane senátore a prosím vás, abyste se posadil u stolku zpravodajů a plnil úkoly garančního zpravodaje. Nyní uděluji slovo zpravodaji výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice panu senátorovi Zdeňku Berkovi. Senátor Zdeněk Berka: Pane prezidente, pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice se touto otázkou zabýval na včerejším jednání. Byli pozváni všichni kandidáti na ústavní soudce. Po krátkém představení panem kancléřem měli možnost vystoupit. Poté následovala zjevně bohatá diskuse a poté jsme o jednotlivých kandidátech postupně hlasovali, zda doporučíme Senátu vyslovit souhlas či ne. Seznámím vás s usnesením našeho výboru. Výbor tedy konstatoval, že navrhovaní kandidáti splňují všechny zákonné předpoklady pro výkon funkce soudce Ústavního soudu a hlasováním doporučil Senátu Parlamentu ČR vyslovit souhlas se jmenováním JUDr. Kateřiny Šimáčkové, JUDr. Ludvíka Davida, JUDr. Pavla Rychetského a JUDr. Miloslava Výborného soudcem Ústavního soudu. Čili všichni čtyři byli většinou schválení nebo doporučení ke schválení. A dále doporučuje Senátu vyslovit souhlas. aby o jmenování soudců Ústavního soudu hlasoval tajně. Určil zpravodajem výboru pro projednání tohoto senátního tisku na schůzi Senátu senátora Zdeňka Berku. Toť vše z jednání výboru pro vzdělávání. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore. A nyní otevírám rozpravu. Dovolím si na úvod rozpravy udělit slovo kandidátům, a to v abecedním pořadí, takže bych prosil, aby jako první vystoupil pan JUDr. Ludvík David, prosím, máte slovo. Ludvík David: Vážený pane prezidente, vážený pane předsedo Senátu, vážené paní senátorky, vážení pánové senátoři. Naše slyšení před senátními výbory i kluby bylo poznamenáno politicky turbulentním obdobím, v němž žijeme. To mělo za následek, že jste nám kladli otázky nejen o použití a výkladu
7
ústavy a Listiny, nejen o školném, či zdravotnických poplatcích, ale také o našem obecném názoru na to, co se právě teď na politické scéně odehrává. Chtěli jste si udělat obraz o tom, jak můžeme reagovat v budoucnu, pokud se tyto problémy přenesou na půdu Ústavního soudu. Za svou osobu mohu říci, že jsem se poctivě snažil dát odpověď na maximum možného. Ne však zcela na vše a někdy moje odpověď nemohla být jednoduchá. Soudce to má totiž horší než akademik. Je poznamenán nejen svým vlastním profesním způsobem argumentace, ale i svými předchozími rozhodnutími, precedenty a každopádně velmi citlivě vnímá, na co nemůže dát nyní úplnou odpověď, nemá-li být jako soudce Ústavního soudu podjatý v budoucnu. Měli byste tedy zvažovat také jinou stránku našeho obrazu. V soudním řízení jsou nám lidé schopni prominout drobnosti. Neprominuli by nám však, pokud bychom nebyli přesvědčiví. Za našimi slovy musí stát myšlenka. Na nás musí být patrné poctivé hledání pravdy a spravedlnosti ve sporu. Mohu s čistým svědomím říci, že se právě o to každý den pokouším. Vy sami posuďte, zda ze mne máte stejný dojem. Rozhoduje-li soudce na prvním stupni o vyměření výživného na nezletilé dítě a naproti tomu ústavní soudce o zrušení zákona nebo o individuální stížnosti, má to pro každého soudce jeden společný rozměr. Soudce soudí také sebe sama. Nesmí zradit své svědomí, aby si mohl sám sebe vážit. Co je však rozdílné, to je celospolečenský dopad rozhodnutí Ústavního soudu. Věřte mi, že vaše tázání se v minulých dnech je jednou důležitou modelovou zkouškou. Definitivní soudcovský názor se však ve složitých věcech rodí po hodinách a dnech studia spisu, po dlouhých konzultacích a společných poradách. A až tam se precizuje do konečné podoby. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Svou nominaci na funkci soudce ÚS panem prezidentem republiky vnímám jako velkou poctu a také jako uznání své dvacetileté soudcovské práce. Mohu vám slíbit, že potvrdíte-li svým souhlasem mou nominaci, budu plně respektovat lidskou důstojnost, svobodu i rovnost a rozhodovat nezávisle a nestranně. Děkuji vám za pozornost i za to, že mi byla dána možnost zde vystoupit. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane doktore. Nyní prosím o vystoupení pana doktora Pavla Rychetského. Prosím, máte slovo, pane doktore. Pavel Rychetský: Vážený pane prezidente, vážený pane předsedo Senátu, vážené paní senátorky a páni senátoři. I já bych chtěl přičinit jenom několik málo slov k poslání soudce. Zdá se, že funkce soudce v lidské společnosti již v prehistorii je jednou z nejstarších institucí, které si lidstvo vytvořilo. Dokonce, jak ukazuje Starý zákon, starší, než instituce panovníků. Z tohoto hlediska je soudnictví jedním z nejstarších, nejtrvanlivějších a nejstabilnějších pilířů, na kterých stojí lidská společnost. Na rozdíl od toho však ústavní soudnictví je, jak jsem nedávno při jedné konferenci u 20. výročí českého Ústavního soudu řekl, je vlastně batole. Ústavní soudnictví je institut, který se objevuje podstatně později a v té podobě, ve které ho známe dnes, vlastně je reflexí na nejhorší zkušenost, kterou lidstvo zažilo, na zkušenost druhé světové války a hrůz holocaustu. Po druhé světové válce se teprve konstituuje ústavní soudnictví jak výraz vůle společnosti, najít nějakou pojistku, která bude fungovat, když se ukázalo
8
před druhou světovou válkou, že demokracie nemá v sobě dostatek obranných mechanismů a není schopna se sama ubránit. Někteří ústavní soudnictví spojují se jmény významných právních filozofů, zejména pražského rodáka Hanse Kelsena, jiní spojují myšlenku ústavního soudnictví s rokem 1803 a se slavným rozsudkem Nejvyššího soudu Spojených států v kauze Marbury versus Madison, a já se přiznávám, že ve mně koncept ústavního soudnictví nejvíc vyvolává ještě starší událost. Před téměř třemi sty lety na půdě anglického parlamentu pronesl jeden starý Skot velice významnou větu, Skot jménem Ferguson. Ferguson tehdy řekl: Můžete nám vzít všechna práva a svobody, ale pokud nám ponecháte svobodu projevu, všechna práva a svobody získáme zpět. A to je ta myšlenka, která říká, že jsou významnější hodnoty, než je psané právo. A to jsou ty hodnoty, které jsou spojeny s osobou a institutem soudnictví. Když jsem si od mládí představoval, jaký imperativ, jaké poslání je spojeno s funkcí soudce, tak mě dodnes napadá jediný výsledek, jediný imperativ, který všichni známe. V jedné z povídek Karla Čapka z Apokryfů se takový mladý zlodějíček po své smrti dostane v nebi před poslední soud, žasne. Jako policajti ho tam předvádějí ti, kteří byli policajty na zemi. Jako prokurátoři tam působí ti, kteří byli prokurátory na zemi. A soudí ho ti, kteří ho soudili na zemi. A obrátí se na pánaboha, a ptá se: Jak to, že nesoudíš ty? Pánbůh odvětil: Nemohu soudit, nemohu být soudce, protože jsem vševědoucí. Z toho si myslím vyplývá jisté poselství Karla Čapka nejen pro jeho současníky, ale i pro budoucnost. Žádný soudce nesmí podlehnout představě, že je vševědoucí. Žádný soudce totiž není bohu rovný, naopak, každý soudce je povinen znovu a znovu, v každé kauze přistupovat nejen k posuzování práva, ale hlavně lidských osudů s pokorou, bez jakéhokoliv předem vševědoucího poznání. To je jediné, co vám jako i své krédo chci z tohoto místa sdělit. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.) Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane doktore. Nyní vystoupí paní JUDr. Kateřina Šimáčková. Paní kandidátko, máte slovo, prosím. Kateřina Šimáčková: Děkuji za slovo. Dobrý den, milé senátorky, milí senátoři, vážený pane prezidente, vážený pane předsedo. Považuji za mimořádnou čest, že mohu vystoupit na půdě horní komory českého parlamentu, která je poslední zárukou ústavnosti v českém legislativním procesu, že mohu přistoupit před hlavu státu, která byla zvolena přímou volbou všemi občany České republiky. Já myslím, že už jsem se vám dostatečně představila na výborech a na klubech. Doufám, že jste si o mně udělali správnou představu. Ta představa je taková, že ať už jsem byla advokátkou, ať už jsem byla soudkyní, ať už zastupuji Českou republiku v mezinárodní organizaci, v orgánech těchto mezinárodních organizací, vždycky jsem se snažila hledat spravedlnost pro obyčejné lidi a současně chránit systém, který jim zabezpečuje svobodu, rovnost a rovné postavení všech osob, všech lidí, všech občanů, kteří v demokratické společnosti žijí. Celou svou kariérou jsem se nejvíc zabývala základními právy a svobodami. V pedagogické činnosti jsem se pokoušela vždycky pro tuto zemi vychovat právníky, kteří nejen že budou mít dobré znalosti a dobré dovednosti jako právníci, ale budou mít také společenskou odpovědnost a pevné hodnotové ukotvení. Proč mi připadá tak důležité zabývat se právě problematikou základních práv a svobod? Víte, když se ohlédneme na 20. století, tak zjistíme, že všechny
9
velké souboje vyhrály země, které byly silné. A silné byly ty země, které byly demokratickými právními státy založenými na úctě k základním právům a svobodám. Já na rozdíl od jiných právních teoretiků si vůbec nemyslím, že svoboda a rovnost by byly ve vzájemném rozporu. Vždyť když se podívám sama na sebe, pokud bychom nežili v zemi, kde by bylo rovné postavení žen s muži, nikdy bych nemohla svobodně před vámi vystoupit a ucházet se vlastně o vůbec nejvyšší funkci, kterou právní profesionál může dosáhnout. Mluvila jsem tady o svobodě i o rovnosti. Je třeba dát si pozor, aby se svoboda nestala pardonem pro sobectví. Je potřeba dát si pozor, aby rovnost nebyla zástěrkou pro lidskou závist. Současně nemůžeme žít v silné a legitimní zemi, pokud nezajistíme určitou sociální kohezi. Pokud každý příslušník naší společnosti nebude mít důvěru v to, že si může svobodně hledat svou cestu za štěstím, ale také důvěru v to, že pokud na té cestě upadne, tak mu pomůžeme. Já si myslím, že pomáhat lidem je vlastně to nejkrásnější, co může člověk v životě udělat. Současně bych vám ráda řekla, jak já jako soudce, jako právník můžu pomoci vybudovat tuto silnou, legitimní, spravedlivou společnost. Mohu se zasadit o to, jako už se léta zasazuji, aby tato společnost byla spravedlivě spravována. Nikoliv jakousi hypotetickou, ideální, vzdálenou spravedlností, ale aby to byla férová pravidla pro každého, aby každý měl důvěru v to, že tato pravidla budou uplatňována proti každému stejně a budou pomáhat každému také stejně. Je to samozřejmě těžký úkol. Já si vzpomínám, jak mi říkávala moje maminka – víš, život není černobílý, život, to jsou takové jemné valéry šedi a nejvyšší životní moudrost je, vždycky v konkrétní situaci poznat, na které straně je dobro. Já vás nebudu dlouho zdržovat. Jenom vám slibuji, že ať už dnešní volba dopadne jakkoli, budu se celý život snažit hledat spravedlnost a dobro. Děkuji. (Potlesk.) Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, paní doktorko. Nyní prosím o vystoupení čtvrtého kandidáta pana JUDr. Miloslava Výborného. Pane doktore, máte slovo. Miloslav Výborný: Vážený pane prezidente republiky, vážený pane předsedo Senátu, vážené paní senátorky a vážení páni senátoři. Především bych rád poděkoval za možnost vystoupit na vašich výborech i klubech a také za možnost vystoupit zde na plénu Senátu. Zdálo se mi, že proti návrhu prezidenta republiky, který se týká mé osoby, jsou v podstatě silné – a dvě – výhrady. Jedna se týkala způsobu mého rozhodování v některých předcházejících věcech a jedna byla obecnější, že totiž ne každý souhlasí s tím, aby se mohl soudce Ústavního soudu stát soudcem ÚS ještě jedenkrát. K obojímu bych se rád vyjádřil, ale neberte to, prosím, pouze jako moji obhajobu osobní nebo jako obhajobu návrhu pana prezidenta. Já sám jsem jako soudce zpravodaj v posledních deseti letech sám rozhodl, nebo připravil k rozhodnutí přes 2600 právních věcí. Na téměř dvojnásobku jsem se při rozhodování spolupodílel. Je nepochybné, že mezi těmito kauzami byly i případy, které byly rozhodnuty tak, že se nelíbily jedné či druhé straně, řekněme to zkráceně a trošku nepřesně, soudního sporu. Tak už to u soudu bývá. Někdy byl nespokojen velmi prezident republiky, který mě do
10
funkce jmenoval. Jindy byl nespokojen Senát, nebo skupina senátorů z levicové strany spektra, jindy byl hrubě nespokojen ten navrhovatel, který patřil k vládní většině. Také chci říci, že jsem se zcela určitě v některých z těch rozhodnutí mohl mýlit a mýlil anebo chyboval. Kdybych tvrdil opak, bylo by to hloupé a pyšné, až snad směšné. Ale co mohu říci zcela upřímně, nikdy jsem nezradil svůj slib soudce. Vždy jsem rozhodoval podle svého nejlepšího přesvědčení, nezávisle a nestranně. Možná se to některým může zdát málo. Já si myslím, že je to klíčové pro každého soudce, ať už je soudcem ÚS, nebo soudcem v nejnižším článku soudní soustavy. Ke druhé otázce chci říci jen tolik, ústavně je opakované jmenování soudce ÚS možné, není však úplně obvyklé, ale možné určitě je. Objevila se zmínka, že v případě opakovaného jmenování může dojít k jisté personální korupci. K tomu bych rád řekl, že, jak dobře víte, zejména v posledních týdnech a měsících Ústavní soud rozhodoval celou řadu velmi citlivých případů, kde navrhovatelem byl celý Senát, nebo významné skupiny senátorů, a že tyto případy byly bedlivě sledovány nejenom navrhovateli – velezrada prezidenta republiky, amnestie prezidenta republiky, zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi. Kdybych byl personálně korumpovatelný, asi bych se rozhodnutím mohl vyhnout nebo rozhodovat jinak, než jsem rozhodoval. Ono by se na výsledku dokonce vůbec nic nezměnilo. Ale já bych tím zradil svůj slib soudce a stal bych se nehodným jakéhokoli návrhu a vašeho projednávání. Stál jsem na tomto místě ve stejné pozici před deseti lety. Tehdy jsem řekl, že budu mít své názory jako soudce ÚS. A tehdy jsem, ačkoliv se mě to tenkrát vůbec netýkalo, také řekl, že opakované jmenování soudce ÚS je možné. Na obojím nemám co měnit. Své názory budu mít vždy, ať už budu soudcem nebo nebudu. Ale svůj slib, který jsem dával na čest a svědomí, neporuším nikdy. Děkuji vám za to, že jste mě pozvali a vyslechli. (Potlesk.) Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane doktore. Nyní pokračuje rozprava. Prosím, paní senátorky, páni senátoři, můžete se hlásit do rozpravy. Jako první se přihlásila paní místopředsedkyně Miluše Horská. Připraví se pan senátor Miroslav Škaloud. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Vážený pane prezidente, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, páni senátoři, paní kandidátko, páni kandidáti, dnešní volba ústavních soudců Senátem se odehrává v náhle zjitřené atmosféře zasahující celou společnost. V žádném případě by nás to nemělo vést k tomu, abychom se touto atmosférou nechali ovlivňovat v našem rozhodování. Přesto jsem si v těchto souvislostech uvědomila ještě o něco víc, jak je právě teď naše volba důležitá a jak nezastupitelný pro zdravé fungování našeho politického systému Ústavní soud je. V časech turbulentních a plných nečekaných politických zvratů a překvapení, vládních krizí, skandálních odhalení je stabilní a předvídatelný Ústavní soud dokonce ještě důležitější, než kdy jindy. Lidé se v takových časech ptají, zda to, co se na politické scéně odehrává, je pořád ještě slučitelné s Ústavou, se zákony a s etickými pravidly. A ptají se také, co s tím uděláme my, senátoři, kteří máme od nich mandát ovlivňovat věci veřejné. Ale ptají se také, co uděláme i v jiných, pro někoho třetího, třeba v banálních situacích, kdy
11
poškozený člověk soudí, že jeho práva daná Ústavou jsou ohrožena, třeba když se nemůže domoci práva, kdy se jeho soudní případ táhne roky a on už ztrácí naději na veškerou spravedlnost. Každý z vás se s tím už jistě setkal. Co tedy může Senát udělat, aby se to nestávalo? Ne, když už se to přihodí, aby toho bylo možná co nejméně, a aby to pokud možno bylo možné napravit. Vlastně, co udělá Senát pro udržování Ústavy či ústavnosti. Ústavnosti proto, že kromě vlastního velestručného textu Ústavy jsou tu ještě ústavní zvyklosti, ustálené způsoby jejího rozumění, bez kterých bychom my, zákonodárci, ale ani občané Ústavní soud neustále zavalovali otázkami, na které Ústava nemůže kazuisticky odpovídat, protože by jinak musela mít tisíc stran. Odpověď je jednoduchá: Kromě toho, že ústavní pravidla, ale i osvědčené zvyklosti bude my sami ctít a dodržovat, jsou to vlastně dvě věci. Tou první je schvalovat jen kvalitní zákony, takové zákony, které nedovolí žádné zneužívání, ani neskrývají mezery, tedy budoucí pasti, jež by kličky třeba v kontextu s jinými nedokonalými pravidly mohly dovolovat. Stručně řečeno, že budeme dobře vykonávat práci, ke které jsme se zavázali, když jsme složili senátorský slib. Proto musíme nejen přesně dodržovat pravidla našeho jednání, ba, podle mého, měli bychom je ještě zpřesnit. Tou druhou věcí je dobře a zodpovědně zvolit ústavní soudce. Všechno ostatní můžeme dělat jako senátoři, kteří se ozývají jednotlivě, mluví, varují, upozorňují. Nebo když se nás shodne nejméně 17, můžeme se ozvat prostřednictvím ústavní stížnosti, avšak to činí nikoliv Senát jako celek, nýbrž jako skupina senátorů. Totéž platí i o žalobě na prezidenta, i když na ni je zapotřebí ještě o 10 podpisů víc. Vážení přátelé, možná to nezní moc povzbudivě. Vypadá to, že toho vlastně mnoho udělat nemůžeme. Ale záleží na tom, jak dobře svých možností využijeme, třeba dnes, kdy jsme se tu sešli kvůli té druhé možnosti, co můžeme pro co nejvyšší dodržování ústavnosti dělat. A o té první už jsem se zmínila. To je možná ta ze všech nejdůležitějších, protože dobře zvolit ústavní soudce z návrhu prezidenta republiky nemůže nikdo jiný, než my. A říkám rovnou, že návrhy pana prezidenta pokládám za dobré, po všech stránkách vyvážené. Také si velmi cením toho, že pan prezident republiky přišel do Senátu své návrhy obhájit sám, protože naposledy to udělal před mnoha lety Václav Havel. Minulou středu, ještě v klidných časech, dalo by se říci, jsme se v našem klubu měli možnost setkat se třemi z dnešní čtveřice kandidátů. Jako první z nich před nás předstoupila paní JUDr. Kateřina Šimáčková. Nemohla jsem si nevzpomenout na její příspěvek na konferenci k 20 letům české Ústavy pořádané v prosinci minulého roku společně s Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Mluvila o vládě práva jako prioritě, o tom, jak ji vnímá evropská právní věda. Mluvila o ní ne jako o suché teorii, ale jako o každodenní nutnosti. Zdůraznila základní znaky moderního státu, zákonnost, právní jistotu, zákaz libovůle a svévole, i materiálně zajištěné, přístup všech ke spravedlnosti, úctu k lidským právům a rovnost před zákonem. Co mě zaujalo, bylo její pozorné vnímání a zásadní důležitost sociálních práv. Důrazně upozornila, že to nejsou práva, jež by měla být, jak tvrdí někteří, definovaná pouze druhotně, nýbrž jsou to práva přímo garantovaná Ústavou. Ochrana nejen silných a řadových občanů, ale i slabších, sociálně i jinak vylučovaných, je stejně důležitou ústavní otázkou, jako otázky patetické a vznešené. Nejen úcta ke svobodě a rovnost jednotlivce, ale také solidarita mezi lidmi by měla být základem našeho společenství, řekla Dr. Šimáčková na jednom místě svého příspěvku.
12
Ze všeho, co říkala, bylo zřejmé, že právo pro ni není odděleno od spravedlnosti, že jí jde o člověka, nejen o paragrafy. Chceme-li typického právníka vnímat jako cynika, je právničkou atypickou. Tím spíše patří právě na Ústavní soud. Všichni čtyři dnešní kandidáti, o nichž dnes budeme hlasovat, jsou úctyhodní občané a vysoce kvalifikovaní příslušníci právnického stavu. Dva z nich mohou fakticky nastavit důležitou integritu v Ústavním soudu, tak jak jsme měli možnost poslouchat jejich příspěvky na našich klubech. Věřím, že všichni, budou-li zvoleni, budou Ústavnímu soudu posilou či dokonce jeho ozdobou. Při výběru soudců by totiž nemělo jít o to, zda se jejich názory shodují s našimi, zejména jsou-li politické názory měnlivé, zatímco ty soudcovské by měly vydržet co nejdéle, tak jak se mění, nebo možná raději, nemění se zákony. Mělo by jít více o hodnoty, které vyznávají a jejich soulad s naším ústavním řádem, o jejich odbornost, mravní integritu, zkrátka o způsobilost přispět k dobré práci Ústavního soudu. Děkuji vám. Předseda Senátu Milan Štěch: Také vám děkuji, paní kolegyně. A nyní vystoupí pan senátor Miroslav Škaloud a připraví se pan senátor Jaroslav Doubrava. Senátor Miroslav Škaloud: Vážený pane prezidente, vážené senátorky a vážení senátoři, jenom v krátkosti. Já předesílám, že považuji výběr kandidátů za dobrou volbu. Musím ale sdělit několik svých postřehů z projednávání tohoto materiálu na ústavně-právním výboru. Já jsem získal dojem, že otázky, byť byly zcela legitimní, byly jakousi lustrací názorů na bytostně politické záležitosti, aspoň od některých účastníků. A svědčí o tom také výsledek doporučení tohoto výboru, kdy jeden kandidát nebyl doporučen. Byť byly otázky prezentovány jako doktrinální nebo principiální, ve skutečnosti akcentovaly záležitosti, které byly předmětem silného politického sporu mezi ČSSD a vládní koalicí v minulých letech, jako např. školné nebo zdravotní poplatky. Já se domnívám, že by Ústavní soud měl být názorově pestrým seskupením odborníků, zejména na ústavní právo, a nikoliv sborem přitakávačů politického přesvědčení senátorů. To by nezávislosti a nestrannosti Ústavního soudu nesvědčilo. Chtěl bych tedy apelovat na všechny své kolegy, aby se vzdali případného pocitu ublížení, které mohly nabýt na základě některých usnesení Ústavního soudu a volili odbornost a nezávislost a integritu. A tu všichni kandidáti vykazují. Děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore. A nyní vystoupí pan senátor Jaroslav Doubrava. Senátor Jaroslav Doubrava: Vážený pane prezidente, vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové. Jsem jedním z těch, kteří podali Ústavnímu soudu stížnost na výsledek církevních restitucí, a proto mé dotazy se samozřejmě budou týkat této věci. Chtěl bych se zeptat kandidáta pana JUDr. Výborného na několik věcí. Při jednání pléna Ústavního soudu ve věci tzv. církevních restitucí předložili senátoři svoji žádost o odročení jednání ze dne 22. května 2013, spojenou s upozorněním na možnou podjatost soudce a s žádostí o sdělení, co je předmětem jednání. Argumenty pro podjatost tohoto zpravodaje byly uvedeny
13
zejména v bodě 17. Ještě před tímto bodem však navrhovatelé v bodě 8 požádali Ústavní soud, aby jim umožnil předložit písemné vyjádření jako důkaz a zároveň, aby předvolal čtyři konkrétně jmenované poslance jako svědky, a to zejména pro případ, že předložení písemného stanoviska nebude možné. Při jednání pléna Ústavního soudu se právní zástupce navrhovatelů na svůj písemný návrh opakovaně odvolával. Přesto jsme však viděli, jak předseda pléna Ústavního soudu, za mlčenlivého přihlížení všech členů pléna, později tvrdil, že žádný návrh nebyl předložen. Před televizními kamerami pak musel právní zástupce citovat z dokumentu, kde byl tento návrh obsažen. Jak jste se před touto událostí s tímto dokumentem seznámil a jak jste mohl rozhodovat o námitce podjatosti, když tato byla uvedena až za návrhem na doplnění dokazování? To je první otázka. Druhá otázka. Ve věci návrhu na zrušení zákona o církevních restitucích požádali všichni navrhovatelé o odročení projednávání. Stejnou žádost podali i všichni vedlejší účastníci na straně navrhovatelů. Den před jednáním pléna Ústavního soudu dokonce došlo k zastrašování právního zástupce navrhovatelů spojeného s ukradením dokumentů souvisejících s církevními restitucemi. Přesto však Ústavní soud nevyhověl ani nové žádosti o odročení. Můžete mi říci, kolikrát za vaší praxe soudce se stalo, že jste nepodpořil první žádost o odročení jednání? Pan JUDr. Rychetský tady řekl, že žádný soudce nesmí být vševědoucí. Já myslím, že otázka, kterou teď položím, dokazuje, že tomu tak není, že minimálně v tomto případě vševědoucí zřejmě byli, protože ve věci – myslím, že nebudu uvádět spisovou značku – mohu ji doložit, z 21. 9. 2008 jste se odvolal na neexistující usnesení pléna Ústavního soudu ve věci, které bylo přijato až následně. Jak jste tedy mohl vědět, jaké bude budoucí rozhodnutí Ústavního soudu a jak je možné, že senát Ústavního soudu ve složení Výborný, Židlická, Formánková se odvolal na neexistující usnesení. Mohu to doložit. A čtvrtá otázka. Jaké jsou podle vás možnosti nového napadení zákona o církevních restitucích, pokud se ukazuje, že byl přijat v důsledku korupčního jednání spojeného s odstoupením tří poslanců. A nakonec bych se chtěl obou stávajících soudců zeptat ještě na jednu věc, a to, jestli je normální, že se v takovém řízení, jako bylo řízení o církevních restitucích, neprovádí důkazní řízení. Děkuji za odpovědi. Další část schůze řídila 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. A v této chvíli je s přednostním právem přihlášen pan předseda Senátu Milan Štěch. Prosím, pane předsedo. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážený pane prezidente, vážená paní místopředsedkyně, vážení kandidáti, kolegyně a kolegové. Musím nyní trochu zareagovat na vystoupení pana kolegy Škalouda, neboť už ráno, když jsem se připravoval na dnešní jednání, jsem v televizi slyšel autentické vystoupení našeho kolegy a předsedy klubu ODS senátora Jaroslava Kubery. Mezitím, než toto plénum začalo, tak jsem to byl schopný překonat, ale v souvislosti s předchozím vystoupením se musím vyjádřit. Za prvé chci říci, že návrhy pana prezidenta jak při prvé volbě před zhruba měsícem, tak i současné návrhy jsou návrhy jistě kvalitní a já je vůbec ani
14
v nejmenším nechápu jako návrhy, které by byly jakkoliv ovlivněny stranickými postoji. Neříkám postoji politickými, protože politikum je prakticky všude a je i v Ústavním soudu. Ale mrzí mě, že v této atmosféře, kterou nezpochybnil de facto nikdo, žádná zejména právní autorita, přijdou kolegové a řeknou větu, kterou jsem slyšel dnes ráno od kolegy Kubery: Senátoři ČSSD by byli nejraději, kdyby Ústavní soud tvořili právníci ČSSD. Nechci se vracet do minulosti, kdo kdy byl volen s jakou předtím členskou legitimací. Ale myslím si, že v současné době pan prezident určitě k tomuto svými návrhy nezavdává žádné důvody, aby takové věty byly vyslovovány. A nebudu tady ta jména říkat, protože bych nechtěl atmosféru otravovat. Ale moc prosím, není žádný důvod, nebyl předložen žádný návrh člověka, který by byl nějak spjat se sociální demokracií. Možná, že by se to i stát mohlo, možná, že to je ponuka k tomu. Ale já si myslím, že dosavadní kandidatury i průběh volby byl průběh velmi demokratický, čistý a velmi silně nadstranický. A já prosím, abychom v tomto duchu pokračovali a abychom laciné projevy, které nejsou fér, podle mého hlubokého přesvědčení, pokud možno zanechali. Děkuji vám za to. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane předsedo. Vážené kolegyně a kolegové, v této chvíli prezident České republiky Miloš Zeman odchází. (Senátorky a senátoři povstávají, prezident republiky Miloš Zeman v doprovodu předsedy Senátu Milana Štěcha odchází z Jednacího sálu.) Kolegyně a kolegové, nyní budeme pokračovat v projednávání tohoto bodu. V této chvíli je do rozpravy ještě přihlášen pan senátor Miloš Vystrčil. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miloš Vystrčil: Vážená paní předsedající, vážení kandidáti na členství v Ústavním soudu, vážené kolegyně, milí kolegové. Já jsem tady chtěl říct některé věci a nevěděl jsem, co bude říkat pan předseda Senátu Milan Štěch. Snad mi to uvěříte, že to není reakce na jeho slova. My jako klub ODS jsme pečlivě poslouchali představení všech kandidátů na ústavní soudce v úterý, kdy v našem klubu mluvili, a osobně musím říci, že všichni na mě působili jako velice moudří a životně zkušení lidé. Pak jsme vedli velmi dlouhou debatu a bavili se o tom, co je nebo není dnes pro nás jako Českou republiku a pro nás jako senátory a poslance z hlediska podoby Ústavního soudu nejdůležitější. A dospěli jsme k názoru, že nejdůležitější je to, o čem tady mluvil již můj kolega Miroslav Škaloud. Je potřeba, aby ústavní soudci měli svoji osobní integritu, aby si ji uměli chránit, aby byli stateční, erudovaní, nezávislí a aby měli čitelnou a jasnou historii. Seznali jsme, že tito čtyři kandidáti na Ústavní soud těmito vlastnostmi disponují a já tady za klub ODS mohu oznámit, že my hodláme jejich kandidaturu ve všech případech podpořit. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore. V této chvíli se přihlásil do rozpravy pan senátor Jaroslav Palas. Prosím, pane senátore. Senátor Jaroslav Palas: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já nehodlám vznášet dotazy k jednotlivým navrženým kandidátům, ale spíš mám připomínku k názoru a usnesení ústavně-
15
právního výboru, které zde bylo prostřednictvím pana předsedy Dr. Antla prezentováno. V tomto usnesení jsem zaznamenal, že se ústavně-právní výbor vyjádřil ve smyslu nedoporučení kandidatury pana JUDr. Výborného. Já jsem ale neslyšel výhrady, které ústavně-právní výbor na svém jednání měl k jeho nominaci, k jeho odbornosti, k jeho postojům. A já zde musím veřejně sdělit, že na rozdíl od členů ústavně-právního výboru činnost pana JUDr. Výborného jsem zaznamenal ještě před 10 lety, kdy působil jako soudce Ústavního soudu. Zaznamenal jsem jeho práci v Poslanecké sněmovně a musím říct, že v právnické komunitě tehdejší dolní sněmovny měl pan JUDr. Výborný nesmírnou vážnost pro svá odborná stanoviska a pro své morální a lidské postoje. A já tedy na rozdíl od názoru ústavně-právního výboru sděluji, že pana JUDr. Výborného v tajné volbě podpořím. Děkuji vám. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Dále vystoupí pan senátor Jiří Dienstbier. Prosím, pane senátore. Senátor Jiří Dienstbier: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové. Původně jsem nechtěl vystupovat, ale přece jenom bych rád zareagoval přinejmenším na dojmy kolegy Škalouda z dosavadního projednávání nominace ústavních soudců zde v Senátu. Pozastavovat se nad tím, že třeba na ústavně-právním výboru klademe kandidátům zcela konkrétní dotazy, nikoliv na jejich politické názory, ale na jejich názory na ochranu základních lidských práv, kam patří i práva sociální, kam patří právo na vzdělání, kam patří právo na dostupnou zdravotní péči, mně nepřijde příliš namístě. Ústavní soud samozřejmě vždycky bude instituce, která není čistě justiční povahy, ale vždy bude mít politický přesah, protože skoro každé rozhodnutí, přinejmenším v oblasti abstraktní kontroly ústavnosti, je politické do jisté míry nebo má alespoň takový rozměr. Je proto zcela přirozené, pokud jednotliví senátoři kladou poměrně i podrobné dotazy, aby získali představu, jaký kandidát, jaká osobnost před nimi stojí, o kom budou hlasovat, zdali má vykonávat či nemá vykonávat funkci ústavního soudce. Myslím si, že Senát, kde je sociálně demokratická většina, k tomu rozhodně nepřistoupil tak, že by schvaloval pouze kandidáty, kteří odpoví jednoznačně v politickém smyslu na naše dotazy. Já se snažím být vždy aktivním na ústavně-právním výboru a klást ty konkrétní dotazy, které samozřejmě politický přesah také mají. Chtěl bych zmínit, že z minulých čtyř kandidátů, které jsme nakonec schválili všechny, jak na plénu, tak i předtím na ústavně-právním výboru, zdaleka ne všichni odpověděli, tak jak bych asi já chtěl slyšet. Ale přijal jsem fundovanou odpověď pana prof. Filipa, která byla zcela v rozporu s mým právním názorem např. na ochranu práva na vzdělání, konkrétně bezplatnost vzdělání na veřejných vysokých školách, protože prostě měl jasný a fundovaný názor. Mám-li zmínit projednávání současných kandidátů do Ústavního soudu, nemohu např. souhlasit s tím, že by všichni kandidáti vystoupili tak, jak já bych očekával od kandidátů na soudce Ústavního soudu. Neuspokojuje mě například, pokud se zeptám na názor na bezplatnost zdravotní péče garantovanou v Listině základních práv a svobod a jak se s tím slučuje rozhodnutí Ústavního soudu, že je možné za zdravotní péči platit, pokud odpověď kandidáta do Ústavního soudu
16
je, že je to jeho právní názor, aniž by se ovšem namáhal mi sdělit jakékoliv podrobnosti nebo aspoň náznak toho, o co je tento právní názor opřen. A možná, že proto dopadlo jednání na ústavně-právním výboru tak, jak dopadlo, proč se ústavně-právní výbor svojí většinou rozhodl podpořit pouze tři ze čtyř kandidátů na soudce Ústavního soudu. Ale je to samozřejmě individuální odpovědnost, svědomí každého jednoho z nás, jak se rozhodne u každého ze čtyř navržených kandidátů do Ústavního soudu. Já jsem jenom chtěl zdůraznit legitimitu dotazů, legitimitu debaty zde na půdě Senátu, a rozhodně to nebyla nějak jednoznačně politicky vyhraněná debata, a ani předchozí rozhodnutí tomu nijak nenasvědčují. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore. A dále vystoupí v diskusi pan senátor Petr Šilar. Prosím, pane předsedo. Senátor Petr Šilar: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, nechtěl jsem vystupovat, ale chtěl bych zde vyslovit také názor za náš klub a i sám za sebe k vystoupení jednotlivých kandidátů, i k těm slovům, která zde zazněla. Na klubu jsme také pečlivě projednávali a sledovali názory všech čtyř kandidátů a nezavázali jsme se samozřejmě, jakým způsobem budeme hlasovat, to neděláme, u nás každý hlasuje podle svého vědomí a svědomí. Ale chtěl bych zde podpořit jednu myšlenku, která zde zazněla od jednoho kandidáta, otázku toho, co zde řekl pan JUDr. Rychetský. Velice souzním s tím, co říkal o příměru od Karla Čapka o vševědoucnosti. Uvědomil jsem si, že i my při této volbě bychom neměli dělat soudce, a také bychom neměli být vševědoucí a neměli bychom rozhodovat na základě soudu, jestli ten či onen je lepší nebo mně nějakým způsobem osobně neimponuje. Z těchto důvodů bych vás chtěl požádat, abychom podpořili všechny kandidáty, kteří zde byli navrženi, a abychom ocenili také jejich odbornost a to, že byli navrženi na základě své odbornosti a toho, vykonávají svoji dosavadní práci. Z těchto důvodů mi ještě dovolte, abych podpořil a vyzval vás k tomu, abychom přesto, že usnesení ústavně-právního výboru bylo negativní, podpořili dlouholetého soudce a právníka, který svou odborností je velmi dobrý, a to je pan JUDr. Miloslav Výborný. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také a budeme pokračovat. Přihlášen je v tuto chvíli pan senátor Jaroslav Kubera, předseda klubu ODS, prosím. Senátor Jaroslav Kubera: Dobrý den. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, budu velmi stručný. Mám takové rozpaky. Teď předřečník říkal, že na jejich klubu měli volné hlasování, protože už se ani neodvážili v této zjitřené atmosféře vydávat nějaké jednotné stanovisko, protože by to mohlo být považováno za prokorupční jednání. Na ústavně-právním výboru jsem se pozastavil nad tím, a říkám to s nadsázkou a v uvozovkách, že se ho zúčastnili přátelé nadřízení kandidátů, a v dobrém poukazovali na přednosti svých kandidátů, jinými slovy lobbovali. Dokonce pan prezident se radil s kapacitami z akademického prostředí, se soudci, koho navrhovat, což by bylo možné v této zjitřené atmosféře považovat za už předběžné dohadování, kdo dostane lépe placenou trafiku na 10 let. Já si to
17
samozřejmě nemyslím, já si myslím, že to bylo naprosto normální, naprosto v pořádku. Dokonce i otázky, už opakovaně, takové, které směřují k tomu – jak byste rozhodoval jako ústavní soudce, kdybychom vás zvolili, jsou sice oprávněné, ale impertinentní, protože na ně nelze odpovědět. Pokud člověk nemá spis, nemá kauzu, tak nemůže dopředu… A také všichni kandidáti, na otázku, jak se dívají na současnou situaci, která nastala s těmi raziemi, jak by to mohlo dopadnout, až tyto kauzy skončí, a téměř nepochybně, u Ústavního soudu, tak jsme věděli, že na takovou otázku se konkrétně odpovědět nedá. Nebojím se říct, že mě přesvědčili všichni kandidáti. Nepřesvědčili mě jejich podporovatelé. Jednak některé z nich dlouhodobě znám. Samozřejmě, že i já mám výhrady k některým rozhodnutím Ústavního soudu, ale takový už je život. U soudu totiž skoro nikdy neexistuje – nerozhodně. Poražená strana se vždycky cítí ukřivděná. Mimochodem, počet odvolání v ČR je enormně vyšší, než je tomu v civilizovaných zemích. Je tomu jednak proto, že lidé nejsou spokojení s tím, jak jejich příběh dopadl. Také ovšem proto, že velmi často se stává, že když soud probíhá ve 3 stupních, tak poslední rozhodnutí je úplně jiné než první. Ale i to je běžné, není to žádná výjimka. To se prostě stává, že jeden soud má na věc jiný právní názor než soud jiný. Podpořím všechny kandidáty. Nebojím se říct, že to udělá i klub ODS, aniž by kdokoliv kohokoliv k tomu nutil. Vás jenom prosím, abyste teď, když se tak často argumentuje naším slibem – naposledy právě v kauzách, že "oni porušili slib“… Ovšem jediný, kdo je schopen hodnotit, jestli porušujeme anebo neporušujeme svůj slib, jsou voliči! Nikdo jiný! Policie, a dokonce ani soud, není oprávněn hodnotit to, jak my hlasujeme! Takže vás vyzývám – hlasujte tak, jak to cítíte. Děkuji za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Pokračovat bude pan senátor Jiří Čunek. Prosím.
Gajdůšková: Děkuji
také.
Senátor Jiří Čunek: Paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych vyslovil dvě myšlenky nebo dvě věci. Byl jsem příjemně překvapen, jak různorodé kandidáty nám předložil pan prezident, Myslím to neprosto vážně. Naprosto neironicky. Velmi si toho vážím, protože tím ukázal, že nejde jenom o právní experty. Nejde jenom o integrální osobnost – tedy osobnosti se svojí integritou v jejich životech. Jde také o lidi z různého spektra. Přesah, nejenom mít justiční rozměr, ale mít také filozofický pohled na život, který každý z nás má jiný, takže on tyto prvky velmi vhodně vyvážil právě touto volbou, svými návrhy a těmito 4 kandidáty. Jsem také velmi rád, že jsme v diskusích ve výborech a v klubech s jednotlivými kandidáty diskutovali také o otázce, která nás všechny trápí. A to je zahlcenost nejenom Ústavního soudu, ale také Nejvyššího soudu atd. Zkrátka, proč v ČR je tolik odvolání. Jsem přesvědčen, že důvod je jediný. Nespočívá v tom, že občané ČR jsou "jiní lidé" než občané v jiných státech. Je to tak, že máme daleko větší míru nedůvěry v obecné soudy, tedy v soudy prvního stupně. Jsem přesvědčen, že tito 4 kandidáti – všichni – mohou pracovat významně na tom, aby celkově justice v ČR začala požívat větší důvěry. Děkuji vám za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. V této chvíli je ještě přihlášen do rozpravy pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore, máte slovo.
18
Senátor Vladimír Dryml: Vážená paní předsedající, slovutné senátorky, slovutní senátoři, je škoda, že záležitost ryze odbornou se tady někteří z nás snaží mísit s otázkami politickými! I když chápu dobře současnou situaci i některá rozporuplná rozhodnutí Ústavního soudu. Je to možná záležitost justice samé, jak vlastně pracuje a jestli by se někteří neměli zamyslet nad svojí prací! Cesta do pekel, vážení, je dlážděná samými dobrými předsevzetími. Zvláště opatrní však musíme být tak, pokud nás po této cestě vedou některé ženy. Ďábel se skrývá v detailu! Nechápu, jak někomu může vadit to, že byl 10 let soudcem Ústavního soudu, a na druhé straně někomu nevadí to, že tady ústavní soudkyní má být žena, která má necelé 4 roky praxe jako soudce! Sedmnáct senátorů dalo ústavní stížnost napříč politickými stranami. Napříč politickými stranami! V otázce církevních restitucí. Bylo to jejich svobodné rozhodnutí. Čekali na rozhodnutí Ústavního soudu. Chtěl bych se zeptat, vážení, jestli kandidáti považují za rovnoprávnost to, že fyzický restituent, babička nebo staří občané, dostanou odškodnění za 1 m2 půdy necelé 2, možná někde 4 Kč. A církve dostávaly více než 40! Je to jednoznačně, jednoznačně rozpor s Ústavou! Ale, bohužel, rozhodnutí Ústavního soudu bylo takové, jaké je. Je otázka, co je to spravedlnost. Ale, bohužel, spravedlnost může být někdy slepá! Já ale nerozumím právnímu názoru kandidátky, teď cituji – církve a náboženské společnosti by měly mít přiznáno, oproti jiným soukromoprávním korporacím, určité privilegované postavení… A to už je, vážení, trošku silná káva! Je pravda, že je to názor z roku 2002, ale přece tato otázka měla být řešena na ústavně-právním výboru. Protože ústavní soudce není od toho, jestli zastává pozici pravice nebo levice, ale měl by hlavně zastávat práva a určitou spravedlnost. Rovněž nechápu to, když někdo tvrdí, že ateismus je jedna z ideologií. Pak už odborná stránka začíná být v určité nerovnováze s tím, jestli to ještě je anebo není politika. Nezávislost soudce, pokud je někdo ne členem, ale předsedou brněnské společnosti pro církevní právo, je také na hraně. Přesto, vážení, přesto se domnívám, že není správné, pokud budeme podporovat – jako kandidátku – paní JUDr. Šimáčkovou, a budeme upírat toto právo panu JUDr. Výbornému. A uvědomme si, znám i některé jeho politické názory, neztotožňuji se s nimi. Ale v každém případě je to odborník. Byl dokonce i předsedou ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny. Ano, toho výboru, který ho vlastně nyní zatracuje… Byl i člověk, který se podílel na Ústavě. Takže, pokud stojíme před dilematem, jestli máme podpořit paní kandidátku JUDr. Šimáčkovou, a nepodpořit pana JUDr. Výborného, tak já říkám jednoznačně – buďto podpoříme všechny 4 kandidáty; jak pana JUDr. Výborného, tak paní doktorku. Anebo nepodpoříme ani jednoho z těch 2 kandidátů, těch takzvaně "problémových"; pana JUDr. Výborného nebo paní JUDr. Šimáčkovou. Ještě poslední věc. Možná pan prezident republiky si je vědom vzájemných rozporu, a nechce, aby Ústavní soud, ten nejvyšší, co tady v soudnictví máme, aby byl "černý" nebo "bílý". Právě pestrost by měla být v tom, aby Ústavní soud rozhodoval s rozmyslem a pro blaho deseti miliónů občanů, těch "dolních", pro které je pan prezident – prezidentem. Aby rozhodoval hlavně spravedlivě. I když někdy určitě bude někdo, kdo bude nespokojen. Ale ještě jednou, uvažte to vy sami, se svým svědomím. Jestli oba dva kandidáty, nebo jestli jenom jednoho. Anebo jestli žádného.
19
1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Dále bude pokračovat v rozpravě paní senátorka Alena Dernerová. Prosím, paní senátorko. Senátorka Alena Dernerová: Dobré dopoledne, vážená paní předsedající, vážení kandidáti, kolegyně, kolegové! Musím se zastat paní JUDr. Šimáčkové, protože na mě udělala ten nejlepší dojem. Je to žena, která to má v hlavě naprosto srovnané a její záběr, její erudice je, řekla bych, "od Šumavy k Tatrám". Neargumentovala bych tady tím, co bylo v roce 2002, protože církevní restituce jsou momentálně už rozhodnuté. Jednak je to dávno tomu nazad, a myslím si, že její názor by se třeba postupně měnil, protože situace, která potom vznikla zákonem o vyrovnání se s církvemi byla trošku jiná než v roce 2002. Nikdo jsme si to takto nepředstavoval. Vyrovnání s církvemi, ano, ale asi třeba ne touto cestou. Za sebe můžu říct, že jsem rozhodnuta, jak budu volit. A myslím si, že jsme asi všichni už rozhodnutí. Nechtěla bych teď zlehčovat vědomí "levé strany spektra". Myslím, že tajná volba umožňuje všem volit, tak jak chce, a nemusí hlasovat podle toho, jak jim třeba bylo možná i přikázáno. Takže bych kolegy opravdu nepodceňovala. Myslím, že jsme natolik solidní, že se rozhodneme tak, jak to cítíme za dobré. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. V této chvíli je přihlášen pan senátor Zdeněk Brož. Senátor Zdeněk Brož: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři, neměl jsem vůbec v úmyslu vystupovat, protože zazněly projevy, které mi byly velmi blízké, s kterými souhlasím, a pak nemám důvod mluvit. Ale v posledních chvílích zazněly věci, s kterými hrubě nesouhlasím. A chci vystoupit z tohoto stínu a nechci být s nimi spojován. Proto chci jenom říct z tohoto místa, že mi bude ctí přistoupit k volební urně a podpořit všechny 4 navrhované soudce. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Budeme pokračovat v rozpravě. Přihlášen je pan senátor Stanislav Juránek. Prosím. Senátor Stanislav Juránek: Vážená paní předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, chtěl bych vydat jenom docela obyčejné lidské svědectví, protože jsem z Brna. Měl jsem možnost být 8 roků hejtmanem. Mám stále možnost naslouchat tomu, co lidé v tomto prostředím a jakým způsobem mluví. Chtěl bych říct, že ti 2 kandidáti, kteří jsou navržení opakovaně, mají dobrou pověst. Byl bych rád, kdyby tato věc byla brána do úvahy. Chtěl bych říct, že znám, nebo vím, o všech 4 kandidátech, a řekl bych, že si všichni 4 umím v našem prostředí – a teď mluvím skutečně za ten lidský prostor – představit, že budou dostatečně vážení a že budou dostatečně správně rozhodovat. Proto jsem chtěl říct, že jsem přesvědčen o tom, že všichni 4 kandidáti si zaslouží podporu. Znovu říkám, že z hlediska zákona je možné, aby se opakovala volba některých z nich. Dovolím si oba dva, kteří by opakovali tuto volbu, podpořit a lidsky dosvědčit, že svoji funkci vykonávali i lidsky. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Ještě bude pokračovat pan senátor Vladimír Dryml. Prosím,
20
Senátor Vladimír Dryml: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, jsem velmi rád, že poslední dva předřečníci řekli, to co řekli. Protože se domnívám, že pokud je to o té spravedlivosti, tak by bylo spravedlivé, abychom podpořili návrh pana prezidenta, to znamená, všechny 4 kandidáty. Já budu hlasovat pro všechny čtyři. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji za toto doplnění. V tuto chvíli nemám přihlášeného žádného ze senátorů, ale zeptám se paní kandidátky, pánů kandidátů, zda chtějí reagovat, zda chtějí vystoupit, protože na některé byl vznesen dotaz. Pak JUDr. Výborný chce ještě reagovat. Prosím, máte slovo. Miloslav Výborný: Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky a páni senátoři, já bych samozřejmě nevystupoval a považoval bych za velmi nevhodné pouštět se do nějaké polemiky. To by bylo nepřípadné. Ale byly mi položeny dotazy, a je asi případné na dotazy alespoň odpovědět. Předeslal bych jednu věc. Věřte mi, že velice dobře chápu rozjitřenost všech těch, jimž se hrubě nelíbí nález týkající se zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi. Velmi dobře to chápu, protože jsem se v několika desítkách případů dostal do situace, kdy jsem jako soudce Ústavního soudu byl přehlasován, nebyl jsem velmi spokojen s většinovým názorem, považoval jsem většinový názor za nesprávný a brojil jsem proti němu ve svých odlišných stanoviscích. Fakt to chápu. Ale k vašemu dotazu, pane senátore, zda s tím chce jaksi něco nového činit, s tím nálezem, bych odpověděl asi takto. Existuje samozřejmě poměrná obsáhlá doktrinální literatury a tom, za jakých případů věc Ústavním soudem již jednou rozhodnutá, není tou takzvanou rei iudicatae, tou věcí, ve které už se jednat nemůže. Takovým případem zcela určitě není nové obsazení Ústavního soudu. Zcela určitě není. To není jen můj názor, samozřejmě. Pokud jde o to, jak jsem se seznámil s dokumenty, které jsou ve spise, který se týká onoho zákona, mohu vás, pane senátore, ujistit, že se seznamuji velice pečlivě se všemi dokumenty, které předcházejí rozhodnutí Ústavního soudu. A to nejenom ve věcech plenárních, ale i ve věcech senátních. Vedeme spisy elektronicky, resp. Ústavní soud vede spisy elektronicky. Není to pro mě problém. Opravdu jsem se všemi dokumenty byl pečlivě seznámen. Také jsem byl samozřejmě pečlivě seznámen s návrhem rozhodnutí, o kterém bylo mnohokráte diskutováno, a co do svého odůvodnění desítky stran čítajícího precizování. Stran návrhu právního zástupce senátorů na odročení jednání mohu říci jedno. Pokud si dobře vzpomínám, byl to právě tento právní zástupce, které požádal, aby v jistých dnech nebylo jednání nařizováno, neboť bude v zahraničí, a této žádosti bylo mlčky vyhověno. Pokud jde o bezprostřední žádost o odročení, jak snadno by pro mě – jako soudce Ústavního soudu – bylo, kdybych k tomu odročení došlo, a já se tomuto ožehavému hlasování vyhnul... Ale jak nesoudcovské by to bylo, protože soudce se nemá rozhodnutí vyhýbat. Soudce má soudit k tomu, k čemu je povolán. Byl jsem proti tomu odročení. Děkuji vám za vyslechnutí odpovědí. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane doktore. Zeptám se, zda ještě někdo chce vystoupit. Nikoho takového nevidím. Uzavírám tedy rozpravu v tomto bodě a ptám se v této chvíli zpravodaje výboru
21
pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice pana senátora Zdeňka Berku, zda si přeje vystoupit. Pan senátor si nepřeje vystoupit, ale pan zpravodaj Miroslav Antl si určitě přeje vystoupit. Senátor Miroslav Antl: Dokonce musím vystoupit. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já jsem tady jednou říkal, že zpravodaj by neměl být pouze skrutátorem, ale přesto využiji fyzické nepřítomnosti pana místopředsedy Sobotky a dovolím si i se vyjádřit k některým vystoupením. Jednak chci říci, že vystoupil pan předseda Senátu, jedna místopředsedkyně Senátu, jedna paní senátorka, 11 senátorů, přičemž pan senátor Dryml dvakrát. Nebudu opakovat obsah jejich vystoupení, ale přece jenom bych chtěl zareagovat na vystoupení pana senátora Jaroslava Palase a na pana senátora Vladimíra Drymla v tom, že zareaguji jako předseda ústavněprávního výboru Senátu Parlamentu ČR, protože prosím, abyste si uvědomili, že ústavně-právní výbor není jednolitý celek, ale je složen z 10 členů. A pro jistotu vám zopakuji, že čtyři z nás jsme hlasovali pro kandidaturu, tedy pro schválení pana kandidáta Dr. Miloslava Výborného, jako soudce Ústavního soudu České republiky. To je totiž pro upřesnění, protože tady neustále slyším, že ústavněprávní výbor nedoporučuje. Prosím, podívejte se na výsledky hlasování. Jinak bych chtěl říci k dotazu pana senátora Jaroslava Doubravy – před chvilkou vystoupil pan kandidát Dr. Miloslav Výborný a podle mého názoru zareagoval naprosto uspokojivě. Dovolím si poslední poznámku ještě. My jsme totiž nezatleskali vystoupení pana Dr. Ludvíka Davida, protože byl jako první a v Senátu se netleská, tak asi jsme byli na rozpacích. Jestli dovolíte, já mu tímto za vás tleskám, protože vystoupení bylo vysoce právnicky erudované a lidské. Děkuji i vám. (Potlesk.) 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane kolego. Víte, že je zde návrh ústavně-právního výboru a výboru petičního pro lidská práva, vědu, vzdělávání a kulturu, aby se o žádosti o vyslovení souhlasu se jmenováním soudců Ústavního soudu hlasovalo tajně. Podle § 71 odst. 2 jednacího řádu Senátu musíme tento návrh odhlasovat. Když dovolíte, svolám všechny ke hlasování. Zahajuji hlasování. Kdo je pro - hlasovat tajně o ústavních soudcích, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 7 se ze 74 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 38 pro vyslovilo 60, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. V této chvíli uděluji slovo předsedovi volební komise panu senátorovi Tomáši Kladívkovi, prosím, pane senátore. Senátor Tomáš Kladívko: Děkuji za slovo vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Senát před malou chvílí rozhodl, že o žádosti prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu Parlamentu ČR se jmenováním soudců Ústavního soudu bude hlasovat, stejně jako v minulosti, tajně. Proto si vás nyní dovolím seznámit se způsobem, jak volba bude probíhat. Před vstupem do Prezidentského salonku obdržíte po podpisu prezenční listiny obálku, jejímž obsahem budou čtyři barevně odlišené hlasovací lístky. Konkrétně tedy žlutý hlasovací lístek s pořadovým číslem 1. a se jménem JUDr. Kateřina Šimáčková, zelený hlasovací lístek s pořadovým číslem 1. a se jménem JUDr. Ludvík David bílý hlasovací lístek s pořadovým číslem 1. se jménem JUDr. Pavel Rychetský a
22
modrý hlasovací lístek s pořadovým číslem 1 a se jménem JUDr. Miloslav Výborný. Souhlas se jmenováním soudce Ústavního soudu vyjádříte zvlášť pro každého zvlášť z kandidátů na příslušném hlasovacím lístku, a to zakroužkováním pořadového čísla před jeho jménem, nesouhlas pak přeškrtnutím pořadového čísla před jeho jménem na příslušném hlasovacím lístku. Platným hlasovacím lístkem bude ten, na kterém bude pořadové číslo 1 buď zakroužkováno, nebo přeškrtnuto křížkem. Jiný, než mnou zmíněný způsob úpravy, bude znamenat, že hlasovací lístek bude vyhodnocen jako neplatný. Je to naprosto stejný způsob volby, který jsme zvolili při své poslední volbě zhruba před měsícem. Takže pokud nejsou připomínky k tomuto návrhu, tak bychom mohli, paní místopředsedkyně, rozhodnout o tom, že bychom přerušili schůzi. Dobu na vydávání hlasovacích lístků bychom určili na 20 minut a poté by byla patnáctiminutová lhůta na vyhodnocení hlasování, to znamená, navrhuji, aby se schůze přerušila na dobu zhruba 35 minut. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Dobře, děkuji. Vážený pane předsedo volební komise, respektuji váš návrh. Přerušuji tedy jednání této schůze pro volbu soudců Ústavního soudu do 11.35 hodin. Bude stačit? Senátor Tomáš Kladívko: 11.35 – já bych navrhl, že vydávání hlasovacích lístků začne v 11.00, potrvá do 11.20. A v 11.35 bychom předložili výsledky hlasování pléna. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Dobře, přerušuji tuto schůzi do 11.35 hodin. (Jednání přerušeno v 10.57 hodin.) (Jednání opět zahájeno v 11.35 hodin.) Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Vážené paní senátorky, páni senátoři, budeme pokračovat v našem programu po přestávce, která byla na volby ústavních soudců. Vidím tady předsedu volební komise pana senátora Tomáše Kladívka a požádal bych ho, aby nás seznámil s výsledky. Prosím, pane předsedo, máte slovo. Senátor Tomáš Kladívko: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil se zápisem z tajného hlasování k žádosti prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu PČR se jmenování soudců ÚS konaného dne 20. června 2013. Dr. Kateřina Šimáčková, počet vydaných hlasovacích lístků 73, počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků 73, počet neodevzdaných hlasovacích lístků 0. Pro Dr. Kateřinu Šimáčkovou bylo odevzdáno 59 platných hlasů. V tajném hlasování byl vysloven souhlas se jmenováním Dr. Kateřiny Šimáčkové soudcem ÚS. Já bych jí tímto chtěl poblahopřát.
23
Dr. Ludvík David, počet vydaných hlasovacích lístků 73, počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků 73, počet neodevzdaných hlasovacích lístků 0. Pro Dr. Ludvíka Davida bylo odevzdáno 67 platných hlasovacích lístků. V tajném hlasování byl vysloven souhlas se jmenováním Dr. Ludvíka Davida soudcem ÚS. Rovněž bych mu chtěl poblahopřát. Dr. Pavel Rychetský, počet vydaných hlasovacích lístků 73, počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků 73, počet neodevzdaných hlasovacích lístků 0. Pro Dr. Pavla Rychetského bylo odevzdáno 62 platných hlasů. V tajném hlasování byl vysloven souhlas se jmenováním Dr. Pavla Rychetského soudcem ÚS. Rovněž jemu bych chtěl poblahopřát. Dr. Miloslav Výborný, počet vydaných hlasovacích lístků 73, počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků 73, počet neodevzdaných hlasovacích lístků 0. Pro Dr. Miloslava Výborného bylo odevzdáno 36 platných hlasů. V tajném hlasování nebyl vysloven souhlas se jmenováním Dr. Miloslava Výborného soudcem ÚS. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane předsedo. Děkuji i za práci volební komise. Blahopřeji zvoleným a myslím, že i ti, co byli nezvoleni, nedopadli tak špatně. Tím jsme projednali tento bod a můžeme přistoupit k dalšímu bodu našeho jednání. Chtěl bych upozornit, že teď do polední přestávky bychom ještě projednali dva další body. Tím prvním bodem, kterým bychom teď zahájili, je 2. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 104) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 104. Návrh uvede pan ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, kterého nyní žádám o slovo. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba: Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, dovolte mi krátce uvést vládní návrh zákona 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických výrobků. Cílem této právní úpravy je vytvoření základních podmínek pro zacházení s některými druhy pyrotechnických výrobků tak, aby například riziko ohrožení života, zdraví a majetku bylo minimální. Pyrotechnické výrobky se budou muset skladovat a prodávat v souladu s bezpečnostním označením na pyrotechnickém výrobku a návodem k použití. K zákonu bude vydáváno nařízení vlády, kterým se stanoví způsob skladování a také množství pyrotechnických výrobků, které lze umístit ve skladu nebo v provozovně.
24
Kontrolou pro zacházení s pyrotechnickými výrobky bude pověřena Česká obchodní inspekce. Předmětná novela obsahuje také odstranění výkladové nejednoznačnosti v oblasti ověřování expanzních přístrojů určených výhradně pro průmyslové či technické účely. Datum nabytí účinnosti tohoto zákona je stanoveno 15. dnem ode dne jeho vyhlášení. VHZD, který návrh zákona projednal, jej doporučil schválit ve znění, ve kterém vám byl postoupen Poslaneckou sněmovnou PČR. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 104/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Josef Řihák, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Josef Řihák: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Záměrem předkládaného návrhu je vytvořit zákonný základ pro efektivní fungování a vynucování nařízení vlády, kterým mají být upraveny technické a bezpečnostní požadavky na zacházení s pyrotechnickými výrobky. Stávající vyhláška Českého báňského úřadu č. 174/1992, o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi, je podle rozsudku Nejvyššího správního soudu z důvodu ztráty zákonného zmocnění neúčinná. V důsledku této skutečnosti se proto může stát, že nebudou moci postihovat subjekty, které porušují tento zákon při skladování některých pyrotechnických výrobků. Proto do tohoto nového zákona, a jak říkal i pan ministr, všechno, co obsahuje, tak tady se výslovně stanoví, že povinnosti se nevztahují na výrobu pyrotechnických předmětů, při které se uplatňuje režim výbušnin a kterou upravuje zákon č. 61/1968 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě. V tomto zákoně se ukládají povinnosti všem podnikajícím subjektům při nakládání s pyrotechnickými výrobky, co všechno mají dodržet, jaké technické a bezpečnostní požadavky, a tím aby bylo ochráněno zdraví našich obyvatel. Definuje se zde i základní nakládání s pyrotechnickými výrobky, kterým se rozumí přeprava, skladování, prodej, ničení, zneškodňování a různé formy využívání. Z důvodu ochrany veřejné bezpečnosti prodeje u některých kategorií pyrotechniky je vyloučen jejich prodej v prodejních stáncích. Kontrolou plnění těchto povinností u prodejců byla pověřena Česká obchodní inspekce, která má svoje krajské inspektoráty v dostatečném rozsahu. Při správním deliktu, který je větší, může udělit pokutu až 5 milionů Kč. Tímto zákonem se zabýval náš VHZD a přijal následující usnesení: Výbor I. Doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. II. Určil mě zpravodajem III. Pověřil předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji.
25
Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Takový návrh nevidím ani neregistruji, tudíž otevírám obecnou rozpravu k tomuto návrhu zákona. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu uzavírám. Předpokládám, že pan ministr nebude vystupovat. Pan zpravodaj? (Nikoliv.) Máme tudíž jediný návrh na hlasování, který vyšel z garančního výboru, tím je návrh na schválení tohoto návrhu zákona. Nyní přistoupíme k hlasování. Byl podán návrh – schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je tuto chvíli přítomno 58 senátorek a senátorů, potřebný počet – kvórum pro přijetí návrhu je 30. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 8 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 31 pro vyslovilo 53, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a tento bod končím. Dalším bodem, který máme na programu na projednání je 3. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 100) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 100. Návrh neuvede tak, jak bylo původně předpokládáno ministr zemědělství Petr Bendl, ale zastoupí ho ministr pan Kuba, kterého nyní žádám, aby nás seznámil s návrhem zákona. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kuba: Vážený pane předsedající, vážené senátorky a senátoři, dovolte mi, abych za kolegu Bendla si vám dovolil okomentovat návrh zákona, kterým se mění zákon 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů. Myslím, že změna je poměrně racionální, neměla by být podle mého zásadně pro vás problematická. Cílem návrhu je nalezení reálného opatření k posílení příjmové stránky státního rozpočtu. Za tímto účelem návrh zákona umožňuje zakladateli státních podniků zřídit další fond státních podniků, to je fond zakladatele, ze kterého se následně mohou se souhlasem vlády převádět volné finanční zdroje státního podniku do příjmů státního rozpočtu. Nutnost schválení předloženého návrhu je v podstatě v této chvíli dána aktuální potřebou posílení rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství, a to hlavně v souvislosti s odstraňováním povodňových škod. Na základě rozhodnutí zakladatele bude státní podnik do fondu zakladatele poukazovat každoročně příděly, které jsou z vytvořeného zisku. Dále může do fondu zakladatele přidělit prostředky, které jsou alokované v nerozděleném zisku z minulých let a v ostatních fondech podniku mimo rezervní a fond kulturních a sociálních potřeb. Pravidla tvorby a užití fondu zakladatele budou stanovena ve statutu státního podniku. Prostředky bude možné využít pouze po předchozím souhlasu vlády, k posílení státního rozpočtu, převést do rozpočtu státních fondů nebo
26
uvolnit pro krytí odůvodněných potřeb podniku tak, aby byla vyloučena případná rizika pro podnik. Při zpracování analýzy byl v resortu Ministerstva zemědělství ČR identifikován v této chvíli jediný státní podnik s definovanými volnými prostředky, u kterého je v současné době uvažováno o zřízení tohoto fondu zakladatele. Tím podnikem jsou Lesy ČR. Návrh zákona je však ucelenou právní úpravou, která zahrnuje i ostatní státní podniky a lze tedy předpokládat eventuální možné zapojení i dalších resortů. Dne 19. 6. návrh projednal senátní VHZD, který k němu nepřijal žádné pozměňovací návrhy a doporučil jej schválit ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou. V návaznosti na toto doporučení si dovoluji vás požádat o schválení zákona ve znění zákona předloženém Poslaneckou sněmovnou PČR. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk 100/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Veleba, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jan Veleba: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych poznamenal to, že to, co tady uvedl pan ministr, je v kontextu s naším názorem výboru, je v kontextu s mým názorem. Chci doplnit to, že tento návrh, který předložila vláda, je poměrně starý. Stalo se tak už 22. srpna 2012 s tím, že bylo usilováno o to, aby tento zákon, který je – budu mluvit o sektoru, resortu zemědělství – pro nás velmi důležitý, byl schválen v prvním čtení. Dopadlo to tak, že se to teprve teď dotahuje. Já tady nebudu otrocky číst všechny časové peripetie. Jenom bych se omezil na podstatu věci. Ta je taková, že základní motivací deváté novely zákona o státním podniku je naplnit požadavek programového prohlášení vlády, nalézt zdroje k posílení příjmové stránky státního rozpočtu, a to konkrétně z volných finančních zdrojů státních podniků bez navýšení administrativních nákladů. Podstata úpravy spočívá v tom, že do § 19 odst. 1 zákona byl začleněn jako další fond jmenovitě zřizovaný státním podnikem, tzv. fond zakladatele, který však není zřizován povinně, ale pouze v případě, rozhodne-li tak zakladatel. O užití prostředků ve fondu zakladatele rozhoduje zakladatel dle pravidel uvedených ve statutu. Je tam nový § 15 písm. k) a § 19 odst. 4 zákona. Užití prostředků je zákonem limitováno. Prostředky lze převést buď do státního rozpočtu, nebo rozpočtu státních fondů zřízených k provádění činností podle jiných právních předpisů, například je lze převést Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu, který administruje drtivou část prostředků, které jdou do zemědělství. Popřípadě mohou být uvolněny pro krytí odůvodněných potřeb samotného státního podniku. Je třeba zdůraznit, že jakékoliv rozhodnutí zakladatele o užití těchto prostředků fondu vyžaduje předchozí souhlas vlády. Návrh novely nevyvolá žádné vyšší náklady na státní správu, podnikatelské subjekty či státní rozpočet. Předpokládají se dva převody volných finančních prostředků ročně. Může to být prostě použito a nemusí. Pozitivním přínosem je předpokládaný transfer finančních prostředků do příjmů státního rozpočtu pro roky 2013 a 2014, a to v částce 4 miliardy Kč ročně.
27
Důvodová zpráva k tomuto zákonu, která uváděla jednu miliardu Kč pro rok 2012 – to už je pasé. Důvodová zpráva uvádí, že v současné době existuje 25 ekonomicky aktivních státních podniků. Na základě vyjádření ČSÚ je dle metodiky ESA 95 transfer finančních prostředků realizovaný na základě předkládané novely zákona o státním podniku k vládnímu deficitu a dluhu neutrální. Tolik zpravodajská zpráva. Já k tomu ještě doplňuji, že v minulosti se pravidelně, v podstatě rok co rok, posiloval rozpočet kapitoly Ministerstva zemědělství. Dělo se tak vždy na základě novely zákona o pozemkovém fondu, který dneska už neexistuje, protože je sloučen s pozemkovým úřadem, a vždycky k tomu musela být novela zákona. Podstatné je, že se rok co rok dorovnává rozpočet Ministerstva zemědělství. Stalo se to zvyklostí. Rozpočet je vždy nedostatečný a počítá se s tím, že – v tomto případě jsem uváděl příklad pozemkového fondu, rok co rok jsou tam příjmy, v tomto případě z prodejů státního majetku a z výnosů z nájmu státního majetku, v tomto případě by se zapojil státní podnik Lesy ČR, kde volné zdroje jsou. Včera jsme to projednali na VHZD. Podpořili jsme to a já bych doporučil, aby Senát tuto novelu, nebo návrh zákona, kterým se mění zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, přijal. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane zpravodaji. Zaujměte místo u stolku zpravodajů. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Takový návrh nevidím, otevírám tudíž obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, takže obecnou rozpravu uzavírám. Předpokládám, že pan ministr nebude chtít vystoupit. Pan zpravodaj? Také ne. Takže budeme hlasovat o návrhu na schválení tak, jak byl předložen z garančního výboru. Přistoupíme k hlasování. Byl podán návrh – schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je v tuto chvíli přítomno 63 senátorek a senátorů, potřebné kvórum pro schválení je 32: Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji, hlasování skončilo. Já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 9 se ze 64 přítomných senátorek a senátorů při kvóru 33 pro vyslovilo 50, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji. Předpokládám, pane senátore Velebo, že se nehlásíte. (Souhlas.) Tím jsme vyčerpali program našeho dopoledního jednání. Děkuji, pane ministře. Budeme pokračovat po polední přestávce, kterou vyhlašují do 13.15 hodin. Opakuji, budeme pokračovat v 13.15 hodin. (Jednání přerušeno v 11.58 hodin.) (Jednání opět zahájeno v 13.18 hodin.)
28
Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Dámy a pánové, náš odpolední program pokračuje. O slovo se hlásí předseda klubu Starostové a Ostravak pan senátor Jan Horník. Prosím, máte slovo. Senátor Jan Horník: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, mám procedurální návrh. Prosím o půlhodinovou přestávku na jednání klubu. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Dobře. Přerušuji schůzi a sejdeme se za třicet minut, tedy ve 13.50 hodin. (Jednání přerušeno v 13.19 hodin.) (Jednání opět zahájeno v 13.50 hodin.) Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Dámy a pánové, dobré odpoledne. Pojďme, prosím, do svých lavic, začínáme náš odpolední program. A vidím, že se stále hlásí pan senátor Jiří Bis. Prosím, pane senátore, seznamte nás s vaším požadavkem. Senátor Jiří Bis: Vážená paní místopředsedkyně, vážené senátorky a senátoři, dovolte mi, abych navrhl následující úpravu programu: Za bod č. 4, který budeme nyní projednávat, navrhuji, aby byl zařazen bod č. 7, což je senátní tisk č. 103. Oba návrhy se týkají České národní banky. Dále bych navrhoval, abychom vyslovili souhlas s účastí guvernéra České národní banky pana Miroslava Singera na našem jednání. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám. O obou návrzích budeme hlasovat. Nejprve budeme hlasovat o návrhu zařadit senátní tisk č. 103, bod č. 7 za senátní tisk č. 112, bod č. 4. Zahajuji hlasování o změně pořadí senátních tisků tak, jak nám návrh přednesl pan senátor Jiří Bis. Aktuálně je přítomno 54 senátorek a senátorů, kvorum je 28. Kdo je pro, stiskněte tlačítko ANO a zvedněte ruku. Děkuji. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 10 se z 56 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 48, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. A nyní budeme hlasovat o účasti guvernéra České národní banky pana Miroslava Singera na naší schůzi. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, stiskněte tlačítko ANO a zvedněte ruku. Děkuji. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 11 se z 58 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 48, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Kolegyně a kolegové, můžeme nyní zahájit náš odpolední program. Vítám pana ministra financí Miroslava Kalouska. Dalším bodem je
29
4. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 112) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 112. Návrh uvede pan ministr financí Miroslav Kalousek. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte, abych uvedl návrh zákona, který jsme připravili jako ministerstvo financí ve společné kompetenci s Českou národní bankou. (Velký hluk v Jednacím sále.) Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Prosím o klid. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Jeho cílem je odstranění některých nekompatibilit zákona s evropskou legislativou, které jsou opakovaně kritizovány v konvergenčních zprávách Evropské komise a Evropské centrální banky. Dochází také k bližšímu vymezení úlohy České národní banky při péči o finanční stabilitu. Z hlediska systematiky zákona se vhodněji zakotvuje a upřesňuje role České národní banky při péči o bezpečnost, stabilitu a rozvoj platebních a vypořádacích systémů plynoucích ze statutu evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. Dochází také ke zpřesnění právní úpravy týkající se výkaznictví a statistiky. Jakkoliv je to velmi nudná agenda, pokládám ji za nesmírně důležitou, protože takový stát, který má věrohodné výkaznictví, může počítat s důvěrou těch, kteří v něm chtějí podnikat nebo s ním chtějí cokoliv finančně a ekonomicky mít. Návrhem zákona se také legislativně vyjasňuje - a stalo se to předmětem diskuse, jak jsem informován, na ústavně-právním výboru. Při té příležitosti dovolte, abych poděkoval za diskusi, která proběhla na výborech – otázka nakládání s majetkem České národní banky, včetně devizových rezerv. Tady mi, prosím, dovolte, abych se nad tím mírně pozastavil a sdělil vám svůj názor a podpořil původní návrh, který přišel ze Sněmovny a dovolil si ve své úctě nepodpořit návrh ústavně-právního výboru. Je všeobecně známo, že nejenom do našeho právního řádu, ale především k makroekonomické stabilitě neodmyslitelně patří nutnost nezávislosti České národní banky a jakéhosi jejího jistého neustálého sporu, byť doufám, že jsme s panem guvernérem přátelé, jakéhosi neustálého sporu s ministerstvem financí, neboť každá tato instituce je odpovědná za něco jiného. Ministerstvo financí, potažmo vláda je odpovědná za finanční a hospodářskou politiku, Česká národní banka je odpovědná za měnovou politiku. A dovolím si konstatovat, že devizové rezervy slouží pouze a jedině měnové politice a bylo by nejenom herezí, ale bylo by strašným nebezpečím, kde opravdu nikdo nikoho nenapadlo, žádnou vládu v minulosti, ale díváme se také do budoucnosti, sáhnout na devizové rezervy pro jiný účel, než pro realizaci měnové politiky, ke kterým je oprávněna pouze a jedině Česká národní banka. Dovoluji si podotknout, že tomu tak bylo vždy. Dosavadní praxe od roku 1992 odpovídá tomu, co teď je napsáno v tomto zákonu. Akorát, že původní zákon je do té míry jaksi nejasně napsán, že umožňuje několikerý výklad, a skutečně dochází k výkladovým sporům.
30
A já jsem tuto diskusi zahájil ještě s panem guvernérem Tůmou, pak se to trochu přerušilo a dokončili jsme to touto novelou zákona, kdy budiž tedy zákonem jednoznačně řečeno, že devizové rezervy jsou majetkem České národní banky. V dosavadní praxi se vůbec nic nezmění, jenom do budoucna si vytvoříme jistou pojistku. Jsem přesvědčen, že teď tady nikdo takový nesedí, ale budoucnost může přinést různé politické reprezentace a ty mohou mít různé nápady a mohou mít různou touhu v okamžiku náhlé nutnosti sáhnout na devizové rezervy a použít je pro účely finanční politiky vlády nebo pro účely plnění jejich mezinárodních právních závazků, či pro cokoliv jiného, pro co se prostě devizové rezervy používat nesmějí a nemají. A já vás proto velmi prosím v zájmu stability budoucnosti, abychom při respektu ke všem argumentům ústavně-právního výboru tento návrh nepodpořili a abychom to ponechali v původním znění. V rozpravě mě možná doplní pan guvernér. Děkuji ještě jednou za rozpravu a prosím o schválení. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane navrhovateli. Prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů. Návrh projednal ústavně-právní výbor, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 112/2. Zpravodajkou výboru byla určena senátorka Eliška Wagnerová. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 112/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Veronika Vrecionová, kterou prosím, aby nás nyní seznámila se zpravodajskou zprávou. Máte slovo, paní senátorko. Senátorka Veronika Vrecionová: Dobré odpoledne. Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené senátorky a senátoři. Myslím, že pan ministr velice dobře vysvětlil podstatu novely tohoto zákona. Proto mi dovolte jenom velice stručně shrnout to nejpodstatnější. Novela, kterou nyní projednáváme, má několik hlavních ambicí. Za prvé napravit nesoulad s právem Evropské unie, postavit najisto otázku majetku České národní banky, zpřesnit některé otázky spojené s fungováním Bankovní rady a členstvím v ní, provést úpravu v souvislosti s opuštěním institutu opatření České národní banky, upřesnit správní delikty a správní řízení. Předmětem novelizace jsou i jiné změny optimalizující normativní text, zlepšena má být systematika zákona. Myslím si, že toto je to nejdůležitější. A ještě bych ráda jenom připomenula, že v rámci legislativního procesu tento návrh byl v Poslanecké sněmovně přijat bez pozměňovacích návrhů. A poslední větu: Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu Parlamentu ČR doporučuje schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji vám. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, paní senátorko, a prosím vás, abyste se i vy posadila ke stolku zpravodajů a sledovala rozpravu a zaznamenávala případné další návrhy. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodajka ústavně-právního výboru paní senátorka Eliška Wagnerová. Je tomu tak. Prosím, paní senátorko, máte slovo.
31
Senátorka Eliška Wagnerová: Paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Pokud jde o obsah zákona, tak ten byl dostatečně rekapitulovaný a nemá význam se k němu vracet, jakož i si myslím, že pokud jde o samotný legislativní proces v Poslanecké sněmovně, nebyly na něm shledány také žádné vady. Ústavně-právní výbor se skutečně zaměřil toliko na otázku postavení České národní banky a potom hlavně v souvislosti s tím na vlastnictví majetku, který náleží České národní bance, právě včetně hmotných rezerv. Tento zákon to říká explicitně, že tento majetek bude ve vlastnictví České národní banky, zatímco původní a dosud platná úprava říká, že majetek je prostě státu a Česká národní banka ho má ve správě. No, my jsme se nad tím v ústavně-právním výboru zamýšleli a dospěli jsme k závěru, že nelze přes všechny argumenty, které byly vzneseny ze strany zástupce předkladatele, které jistě byly zajímavé atd., nelze odhlížet od toho, v jakém ústavním kontextu Česká národní banka u nás je posazena. Ten se prostě nějakým způsobem odlišuje řekněme od postavení i jiných bank nebo institucí, které plní obdobné funkce někde v zahraničí. Vzpomeňte také, že i Ústavní soud se zabýval v minulosti sice úplně jinou otázkou, ale přesto šlo o Českou národní banku, a on ji tehdy charakterizoval jako orgán svého druhu, nezávislý orgán svého druhu. Já se domnívám, a ústavně-právní výbor přisvědčil, že je to vlastně jakýsi nezávislý správní orgán svého druhu, který samozřejmě musí být nezávislý. Ale nedomnívám se, že jenom vlastně majetková samostatnost a nezávislost je schopna to zaručovat. Uvědomte si, že máme orgány, které jsou naprosto státní, kde opravdu o tom není sebemenších pochyb, od soudnictví, od soudů jako takových, včetně Ústavního soudu. A jsou to státní orgány a přitom je potřeba jejich nezávislosti. Je také samozřejmě daná. To se tedy nedá jaksi přímočaře spojovat jenom s tím, že to vlastnictví je nebo není. Ústavně-právní výbor proto přijal jakýsi pozměňovací návrh, ale s tím vystoupím až v rozpravě podrobné. A jenom zkonstatuji, jaké výbor přijal usnesení. Ve svém usnesení, které přijal, konstatoval, že doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které jsou uvedeny v příloze, máte je ostatně jistě také na lavicích. Dále určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu senátorku Elišku Wagnerovou a pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Jinými slovy, já vás prosím, pokud tedy seznáte, že tento pozměňovací návrh je smysluplný, abyste propustili věc do podrobné rozpravy, abychom se dostali k tomuto pozměňovacímu návrhu. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Paní senátorko, navrhujete zamítnout původní návrh zákona? Senátorka Eliška Wagnerová: Ne, vrátit s pozměňovacím návrhem. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Dobře. Děkuji vám. A ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak, děkuji. Otevírám nyní obecnou rozpravu. Kdo se hlásí? Pan guvernér České národní banky Miroslav Singer. Pane guvernére, prosím, máte slovo.
32
Miroslav Singer: Vážená paní předsedající, vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Především vám děkuji za možnost zde vystoupit. Vážím si toho a děkuji vám i za to přehození bodů tak, aby se naše témata dostala k sobě, vážím si toho ještě víc. Dovolte mi, abych v návaznosti na slova pana ministra jenom dodal, že máte před sebou první ucelenou novelu zákona o České národní bance. Posledních 10 let jsme prováděli vždycky jenom dílčí novely. Jsou tam dvě věci, které jsou principiálně nové. První je odpovědnost České národní banky za účelem finanční stability vytvářet makroobezřetnostní politiku. Tento pojem je nový. Rád bych se krátce pokusil objasnit či naznačit jeho smysl. Makroobezřetnostní politika je jednou z politik v oblasti centrálních bankovnictví, která s krizí, kterou teď zažíváme ve většině vyspělého světa, nabývá na důležitosti. Mnohem hůře se definuje pozitivně než negativně. V tom smyslu je trošičku jako dobrá výchova. Také se ne špatně definuje dobrá výchova potomků, ale zato je velmi dobře vidět, když schází. A makroobezřetnostní politika je také nejlépe vidět, když chyběla, ať už se to týká situací zemí, jako je Španělsko, Irsko nebo Řecko. Nicméně cílem této politiky je zachovat stabilitu finančního systému. Za tím účelem se mění i institucionální zakotvení této politiky v Evropě. Já jsem členem Evropské rady pro systémová rizika, která vznikla v roce 2011. Návrh těchto změn reflektuje de facto realitu vývoje toho, co v Evropě mají dělat centrální banky. Dovolím si v této souvislosti také poznamenat, že ani vztah mezi námi a Senátem v tomto smyslu by neměl doznat žádnou změnu. Nadále vám budeme předkládat každoroční zprávu o výkonu dohledu, která samozřejmě s touto politikou úzce souvisí. Za druhé bych se rád vyjádřil k pozměňovacím návrhům, předkládaným ústavně-právním výborem Senátu, takže k legislativní úpravě majetkoprávního postavení České národní banky v zákoně. Záměrně zdůrazňuji slovo "úpravě", nikoliv změně. Ve shodě s panem ministrem vás ujišťuji, že v tuto chvíli z hlediska účetního, faktického, právního, třeba i vyjádřeného schvalováním naší zprávy o hospodaření druhou komorou Parlamentu. Každým rokem se nic nemění na tom, že se chováme k devizovým rezervám nezávisle odděleně od státu a s odbornou péčí, jako s vlastním majetkem. A podotýkám, že podstatnou část tohoto majetku jsme si svým nakládáním vytvořili. Touto novelou se tento stav pouze staví najisto i v legislativním vyjádření. Proč? Nejsem právníkem. Dovolím si ale říci, že centrální banky, dokonce ani tato centrální banka – to se mi zdá – nebýti měněno tím zákonem, protože nejsou často vůbec správním orgánem státu. Je řada centrálních bank, které prostě vůbec nejsou správním orgánem státu i v Evropě, ale za to mají devizové rezervy, se kterými nakládají. Protože devizové rezervy jsou nezbytnou podmínkou fungování volně směnitelné měny, pokud – dodám – pokud není měnou rezervní, což je případ třeba v Evropě; Anglie, která sice teoreticky nějaké devizové rezervy má, ona ve skutečnosti žádné nemá a nepotřebuje prostě proto, že je měnou rezervní. Každý libru rád přijme. Nebo Spojených států, nebo Japonska. V tomto smyslu si také dovolím připomenout, že dalším bodem je státní záruka. Státní záruka by měla asi stěží smysl, kdyby devizové rezervy byly majetkem státu. V tuto chvíli již existuje několik smluv mezi námi a státem, nebo existovalo, které tu věc prakticky řešily, ať už šlo o kompenzaci za ušlé výnosy v případě, že jsme v souvislosti s doporučením z předchozích let svěřili část rezerv do správy fondu nebo v podobných situacích. 33
Poslední moje poznámka je, že z praktického hlediska, jak jsem říkal, se nic nezmění. Jediná věc, která by se mohla změnit v případě, že bude zpochybněno to, že jsou to naše rezervy ve smyslu vlastnickém, je potenciálně reziduální, ale existující riziko v případě arbitráží. Majetek centrálních bank je na základě mezinárodních smluv prostě chráněn více než obecný majetek státu, podobně jako kulturní dědictví, obrazy a podobné věci, na což narážíme. V případě, že by došlo k nějaké negaci tohoto úzu, například vaším vyjádřením, nemohu neříci, že takové riziko, které je reziduální, velmi malé, ale za to velmi drahé, by se tím mohlo zvýšit. Mějte, prosím i toto v úvaze, když budete rozhodovat o tom, co dále uděláte s tímto zákonem. Zároveň mi dovolte proto vyjádřit přesvědčení, že návrh novely zákona o České národní bance bude schválen ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou. Děkuji vám za vaši pozornost a doufám, že jsem vás moc nezdržel. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkujeme za váš příspěvek. Do diskuse se hlásí pan senátor Jan Hajda. Pane senátore, pokračujte v rozpravě. Senátor Jan Hajda: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu projednával tento návrh zákona včera. Chtěl bych říci, že minulý týden vzhledem k významným událostem vyšlo i několik důležitých ekonomických zpráv a jedna, která si myslím, že je pro nás v této složité situaci potěšující je to, že ČNB vydala prohlášení, že české banky jsou v dobré kondici, že jsou odolné krizi. Myslím si, že tak, jak to zde uvedl pan guvernér, podporou tohoto zákona tak, jak to udělal hospodářský výbor, aby na rezervy ČNB si nemohl v arbitráži nikdo sáhnout, podpoříme stabilitu bankovního sektoru. Já bych vás žádal, abyste podpořili závěr hospodářského výboru schválit. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore. Dívám se, jestli se do rozpravy někdo hlásí. Není tomu tak, rozpravu uzavírám. Táži se pana ministra, pana navrhovatele, jestli se chce k rozpravě vyjádřit. Pane ministře, chcete se k rozpravě vyjádřit? Nechcete, dobře. Takže se ptám, zda si přeje ještě vystoupit paní Eliška Wagnerová. Nechcete, dobře, děkuji vám. Takže prosím zpravodajku garančního výboru, aby se vyjádřila k rozpravě. Senátorka Veronika Vrecionová: Jen velice krátce. V rozpravě vystoupil pan guvernér a podpořil návrh, který zde předkládá ministerstvo financí, podobně jako předložil hospodářský výbor. To je asi vše, co bych k rozpravě řekla. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji, přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu schválit. Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 62 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 32. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť stiskne tlačítko ANO a ruku nahoru. Děkuji. Kdo je proti, tlačítko NE a ruce nahoru. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 12 se z 63 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 pro vyslovilo 49, proti byli dva. Návrh byl přijat. Děkuji panu předkladateli, děkuji zpravodajům a pokračujeme v odpoledním programu.
34
Dalším bodem je 5. Návrh zákona o poskytnutí státní záruky České republiky na zajištění půjčky České národní banky pro Mezinárodní měnový fond (senátní tisk č. 103) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 103. Návrh uvede ministr financí Miroslav Kalousek, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, vláda v lednu minulého roku rozhodla, že ČNB vyhoví částečně požadavku Evropské rady a po boku dalších vlád poskytne půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu. V okamžiku takového rozhodnutí existují dvě možnosti – buď v onom objemu vydat dluhopisy, zvýšit dluh, zvýšit nároky na dluhovou službu a takto vypůjčené peníze, protože vlastní likviditu nemáme, takto vypůjčené peníze půjčit Mezinárodnímu měnovému fondu. Druhá varianta, výrazně levnější a úspornější, požádat ČNB, skutečně požádat, tady nelze nic jiného než neslušně poprosit bankovní radu, zda by neschválila operaci, že příslušná částka v dané výši bude deponována ČNB z jejích devizových rezerv na účet MMF. ČNB samozřejmě své devizové rezervy má deponovány na trhu za určitých podmínek, pokud část z nich deponuje nikoliv u běžné finanční instituce, ale k MMF, tak to pro ni znamená jedinou ztrátu, a sice tu, že MMF úročí méně půjčky, které jsou jí poskytnuty v rámci mezinárodní spolupráce, než úročí běžný trh. Tento rozdíl se vláda zavázala ČNB kompenzovat. Vzhledem k tomu, že teď veškeré úroky jsou víceméně hodně dole, tak to není dramatický výdaj pro státní rozpočet, ale především je to mnohem šetrnější operace než jednorázová emise dluhopisů. Česká národní banka, musím říci, že to nebylo úplně jednoduché, Česká národní banka neboli bankovní rada, protože o tom rozhoduje bankovní rada, tak na bankovní radě, kde jsem tedy jménem vlády o tuto spolupráci žádal, tak bankovní rada, je férové říci, že bankovní rada jako poradní orgán vlády tuto půjčku vládě nedoporučila, a nemohu říci, že hlasování bankovní rady bylo jednomyslné. Přesto však většinou hlasů bankovní rada souhlasila s touto operací, nicméně za předpokladu, že už se jedná o druhou půjčku a že v takovém okamžiku ČNB bude mít příliš velkou expozici u jednoho věřitele a že zde už tento přístup by mohl narážet na ustanovení příslušných paragrafů o péči řádného hospodáře, řekla, že poskytne tuto půjčku MMF jedině za předpokladu, že Česká republika vystaví za tuto půjčku záruku. Budiž řečeno, kdyby zkrachoval MMF a přestal být schopen plnit své závazky vůči věřitelům, potom státní rozpočet by byl povinen zaplatit tyto pohledávky za Mezinárodním měnovým fondem České národní bance jako řadový ručitel. Vláda pokládala tento požadavek za fér, neboť samozřejmě bankovní rada se neřídí pouze zákonem o České národní bance, ale vztahuje se na ni i zákon o bankách a ustanovení o péči řádného hospodáře a požadavek byl zcela legitimní, záruku od České republiky, záruku ze státního rozpočtu podle rozpočtových pravidel nelze vystavit jiným způsobem než zákonem, a protože je to mimořádná mezinárodně politická priorita ČR a protože tento způsob je mnohem šetrnější, než bez spolupráce s ČNB, dovoluji si vás požádat o schválení tohoto zákona.
35
Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane navrhovateli, prosím, zaujměte svoje místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto bodu tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 103/1. Zpravodajem výboru byl pan senátor Jiří Bis, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Máte slovo. Senátor Jiří Bis: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně, vážené senátorky a senátoři. Poskytnutí státní záruky, jak řekl pan ministr, umožňuje § 73 zákona 218/200 Sb., to jsou rozpočtová pravidla, a to pouze zvláštním zákonem. V současné době jsou státní zárukou zajištěny úvěry a emise dluhopisů, které slouží zejména k financování silniční a železniční infrastruktury. Celkový objem dosud nesplacených státních záruk je ve výši 186,4 mld. korun se splatností do roku 2022. Zákonem navrhovaná záruka je na částku ve výši 2,53 mld. eur, tedy zhruba něco přes 60 mld. korun, která se skládá ze současné půjčky ve výši 1,5 mld. eur a půjčky, kterou Česká národní banka poskytla MMF v roce 2009 ve výši 1,03 mld. eur. Smlouvu o půjčce mezi ČNB a MMF je možné prodlužovat o další jednoletá období za předpokladu, že celková doba trvání nepřekročí 4 roky. Vzhledem k nemožnosti exaktního stanovení data konečné splatnosti půjček se navrhuje omezit dobu platnosti záruky odkazem na splatnost všech čerpaných prostředků podle obou smluv mezi Českou národní bankou a Mezinárodním měnovým fondem. Samotné vystavení nové státní záruky nemá zásadní přímý dopad na veřejné rozpočty, není však rozpočtově neutrální. Poskytnuté půjčky budou mít přímý dopad na výdaje státního rozpočtu s ohledem na kompenzace požadované Českou národní bankou, náklady ušlé příležitosti, transakční náklady, náklady na zajištění kurzového rizika. Na kompenzaci za již poskytnutou půjčku, to je ta jedna miliarda a něco eur v letech 2010 a 2011 bylo vyplaceno 47 milionů korun. K výraznému zatížení výdajové stránky rozpočtu by také došlo v případě, že by MMF půjčku České národní banky nesplatil a záruka bude ve prospěch České národní banky realizovaná z prostředků státního rozpočtu. Je nutno připomenout, že taková skutečnost v celé historii MMF dosud nenastala. Česká národní banka v rámci své poradní funkce vůči vládě nedoporučila druhou půjčku poskytnout a svůj souhlas podmínila státní zárukou a sjednáním kompenzační dohody s ministerstvem financí. Půjčka se dle České národní banky projeví ve změně měnové struktury rezerv České národní banky a ve snížení jejich likvidity a přinese koncentraci rezerv České národní banky v jedné instituci. Ovšem je nutné zdůraznit, že poskytnutí půjčky Mezinárodního měnového fondu ve výši 1,5 mld. korun je zahraničně politikou české vlády a Českou republikou. Vývoj pro hospodářství, zemědělství a dopravu svým 93. usnesením po úvodním slově zástupce předkladatele Radka Urbana, náměstka ministra financí a po zpravodajské zprávě senátora Jiřího Bise a po rozpravě doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Určuje zpravodaje výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jiřího Bise a pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore a prosím, i vy se posaďte ke stolku zpravodajů a sledujte případnou rozpravu, zaznamenávejte další návrhy. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107
36
jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak. Děkuji. Takže otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Vladimír Dryml: Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Já bych se chtěl zeptat, protože tady bylo řečeno, že půjčka v roce 2009 nebyla splacena a je rok 2013 – půjčka byla pravděpodobně na dva nebo na čtyři roky. Jak dlouho se ještě bude prodlužovat ta první půjčka? Za druhé – jaký je předpoklad, že bude úrokována druhá půjčka a na jak dlouho bude uzavřena? Rád bych se zeptal pana guvernéra zde přítomného. Jaké byly důvody k tomu, že tam docházelo k rozporům týkajícím se právě problémů kolem druhé půjčky? Jestli to bylo proto, že první půjčka je prakticky nedobytná, nebo jestli to bylo tím, že by to ohrozilo hospodaření České národní banky? Nebo - co vedlo k těm důvodům? Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore. Dále je do rozpravy přihlášen pan guvernér České národní banky. Prosím, pane guvernére, máte slovo. Miroslav Singer: Opět – vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Zkusím jít k věci. V prvé řadě struktura těchto půjček je složitější. Jsou to půjčky na pět let, které mohou být čerpány, ale zase ještě v rámci nějakého období v jednotlivých tranžích, takže v tuto chvíli nelze říci, že by ani první půjčka byla splatná – zatím – teď nechci mluvit zpaměti, myslím si, že je vyčerpána, ale určitě má ještě daleko do splatnosti. To je první věc. Čili z toho hlediska my jsme neměli pochyby o splatnosti – o bonitě té půjčky jako takové. Ale úplně jednoduše: My máme odpovědnost za náš majetek včetně devizových rezerv bez ohledu na to, jaký mají statut. V době rozhodování mohla expozice ČNB při uzavření smlouvy o půjčky a všech ostatních smlouvách, z nichž si fond z nás může stahovat likviditu, dosáhnout až 21 % neboli jedné pětiny velikosti devizových rezerv. Protože pro nás je euro základní transakční měnou a je i transakční měnou půjček, de facto by se jednalo o potenciální odliv likvidity během krátkého času v objemu přesahujícím polovinu našeho eurového portfolia. To nám připadlo poměrně hodně. V současné době mimochodem potenciální expozice dosahuje něco pod pětinu a jedná se o potenciální objem likvidity v objemu přesahujícím lehce jednu třetinu eurového portfolia, tak jak nám rezervy narůstají. Naše základní obava byla obava z toho, že i za kvalitním dlužníkem, kterým MMF nepochybně je, není zvykem mít expozici na úrovni jedné pětiny portfolia a potenciální jedné poloviny či jedné třetiny té měny, které se týká. Není to tedy o bonitě. Je to skutečně o expozici, je to o řádné správě majetku. Dovolím si – ve světle předchozího projednávání – poznamenat, že tuto úvahu bychom museli vést i v situaci, kdy by šlo o majetek cizí, který máme řádně spravovat. Takovouto úvahu musí vést každý, kdo chce majetek řádně spravovat. Na druhou stranu, ačkoliv jsme poskytnutí půjčky nedoporučili na základě toho, o čem jsem právě mluvil, vzali jsme samozřejmě při svém rozhodování příslib – po vystavení bonitní záruky – v úvahu. Bonitní záruka není ani formální
37
ve smyslu toho, že stát by nebyl schopen za běžných situací svému závazku dostát a není ani výjimečná v Evropě. Je řada našich kolegů, kteří půjčky MMF řeší podobným způsobem v podstatě už jako automat. Souhlas samozřejmě Poslanecké sněmovny; a posléze Parlamentu, s vládním návrhem zákona považujeme i za vyjádření priorit zahraniční politiky ČR. Musím říct za bankovní radu, že nemáme žádnou ambici tyto priority ovlivňovat nebo spoluvytvářet jinak než jako poradní orgán vlády. V tomto smyslu si dovolím snad zodpovědět vaše otázky. Dovolím si upřesnit jenom praktický stav věcí. Máme uzavřenou kompenzační dohodu na pokrytí finančních nákladů s MF. Finanční otázky – to je vaše otázka – budou nižší než u první smlouvy, protože v tuto chvíli úroky všeho jsou nízké. Jenom podotýkám, úroky, za které se půjčuje fondu, jsou vždy nízké, nejenom ve výjimečných obdobích. V tuto chvíli náklady nebudou takové jako posledně, podle mého odhadu, nebo minimálně v tomto období, ale zase samozřejmě můžou narůst, jak se začnou normalizovat normální výnosy z finančních instrumentů. S měnovým fondem jsme dokončili jednání o druhé bilaterální smlouvě čili o detailní dokumentaci půjčky. Výkonná rada fondu 23. 4. ji schválila. V tuto chvíli je smlouva podepsána jak mnou, a myslím, že minulý týden jsem měl na stole už navrácené dokumenty podepsané ředitelkou fondu paní Lagardeovou. To znamená, že potenciální čerpání této půjčky čeká de facto na schválení zákona o státní garanci, což je podmínka uvedená ve smluvní dokumentaci. V tom okamžiku se půjčka může čerpat. Možná si dovolím poslední poznámku. Mluvilo se, když byla půjčka projednávána, o našem vztahu s fondem a o tom, že může být narušen. Půl roku poté, co jsme se takto s fondem dohodli na zhruba polovině žádané hodnoty, jsme uzavírali ve Vídni a s ministerstvem zahraničních věcí smlouvu o vzniku nové konstituence, což je skupina akcionářů fondu, kam se dostáváme poprvé od roku 1990 až na úroveň, kterou jsme měli naposledy, když jsme byli jednat, tuším, s 6 nebo 7 zeměmi fond zakládajícími, to znamená, že tam budeme mít vlastního výkonného ředitele po dobu 2 let během nejbližších asi 6 – 7 let, což je pozice, která je pro zemi naší velikosti a síly velice nestandardní. Troufnu si říct, je odrazem toho, že k žádnému narušení našich vztahů s fondem nedošlo. Neb jinak by se nám nepovedlo pro něco takového najít ani spojence ani fond. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane guvernére. Táži se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, takže rozpravu končím. Táži se pana navrhovatele, jestli se chce vyjádřit k proběhlé rozpravě. (Nechce.) Děkuji. Pane zpravodaji garančního výboru, vyjádřete se, prosím, k proběhlé rozpravě. Senátor Jiří Bis: Chtěl bych především poděkovat panu guvernérovi za velmi podrobné vysvětlení nuancí této smlouvy. Myslím, že žádný jiný dotaz nebyl a že můžeme přistoupit k tomu, abychom hlasovali o tom, co navrhl VHZD, to znamená – schválit. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore. Přistoupíme k hlasování. Byl podán návrh – schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je aktuálně přítomno 68 senátorek, senátorů, aktuální kvorum je 35.
38
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji. Kdo jste proti tomuto návrhu, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko NE. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 13 se z 68 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 35 pro vyslovilo 56, proti nebyl nikdo. Návrh zákona byl přijat. Končíme projednávání tohoto bodu. (Vystřídáme se zde.) Další část schůze řídil místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Jako další máme 6. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 114) Slovo má pan ministr financí Miroslav Kalousek. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, dovolte mi předložit v podstatě čistou transpoziční novelu, kterou zavedeme do našeho právního řádu směrnice Evropského parlamentu a Rady z 16. listopadu 2011, které zpřísňují doplňkový dozor nad finančními subjekty ve finančním konglomerátu, tj. velká smečka, která loví pospolu, ať už se to jmenuje komerční banka anebo penzijní fond nebo pojišťovna. Návrhem se především rozšiřuje okruh regulovaných osob, které podléhá doplňkovému dohledu nad finančními konglomeráty. Příslušným dohledovým orgánům nad finančním trhem se udělují nové pravomoci a nástroje pro tento doplňkový dohled a zavádí se některé nové, především informační, povinnosti pro dohlížené subjekty. Dovolím si požádat o schválení. Lhůta k transpozici je stanovena na 10. června 2013. Není to velké zpoždění. Ale přesto bych byl velmi rád, pokud se do konce června tento zákon povede schválit a vyjde ve Sbírce zákonů. Děkuji. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Garančním výborem byl VHZD. Usnesení má číslo 114/1. Zpravodajkou je paní senátorka Veronika Vrecionová, která má slovo. Senátorka Veronika Vrecionová: Ještě jednou dobré odpoledne, pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Marně hledám ve své zpravodajské zprávě, co bych k tomu dodala. Myslím si, že jde opravdu o typickou transpoziční novelu a pan ministr vysvětlil naprosto vše podstatné. Takže já si pouze dovolím přečíst doporučení VHZD, který Senátu Parlamentu ČR doporučuje schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji.
39
Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Moje otázka zní, zda někdo navrhuje, abychom se nezabývali tímto zákonem. Nikdo. Otevírám obecnou rozpravu. Nikdo se nehlásí. Končím ji. Pak nemá cenu se ptát pana ministra ani zpravodaje, jestli se chtějí vyjádřit. Máme jediný návrh, to je schválit, po znělce o něm budeme hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování číslo 14 ukončeno, registrováno 66, kvorum 34. Pro 57, proti nikdo. Návrh schválen. Končím projednávání tohoto bodu. Dalším bodem je 7. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 98) Máme to jako tisk 98, a pan ministr financí Kalousek má opět slovo. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, já se velmi omlouvám, že vás obtěžuji takovou marginálií. Nicméně tato marginálie není odstranitelná jinak, než novelou zákona. Věcně se jedná o to, že restituční zákon z roku 1990 zřídil zvláštní účet, na kterém oprávněné osoby, jejichž majetek jim byl během držení u zlodějů významně zhodnocen, neboť i takové případy byly, bohužel těch opačných bylo mnohem víc, tak to zhodnocení ony musely zaplatit. Majetek v původní hodnotě jim byl vrácen, a to zhodnocení musely zaplatit. To platily na zvláštní účet podle tohoto zákona. Z tohoto účtu se zase vyplácely jiné oprávněné osoby, které z různého důvodu nemohly být uspokojeny naturálním plnění, to znamená, dostaly finanční náhradu. Tato agenda je dneska už v podstatě mrtvá. Zákon sice platí, ale v praxi už se neprovádí. Zůstatek na tomto účtu je 180 milionů Kč, nelze použít jinak, než pro tyto účely, pokud neuděláme změnu zákona. To znamená, jsou na tom účtu umrtveny, byť to není nijak dramatická částka z pohledu státního rozpočtu, z ekonomického pohledu nedává žádný smysl mít někde mrtvé prostředky, inkasovat za ně velmi malé úroky a muset si půjčovat prostředky sice za také malé úroky, ale přece jenom větší, než které inkasují ty uložené. Takže bychom rádi tuto částku zapojili do řádných příjmů státního rozpočtu. Což nelze jinak než změnou zákona a o tuto změnu zákona vás prosím. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Garančním a jediným výborem byl VHZD. Usnesení má číslo 98/1. Zpravodajem je pan senátor Jaromír Strnad, který má slovo. Senátor Jaromír Strnad: Vážený pane ministře, vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové. I v tomto případě si myslím, že nás pan ministr stručně obeznámil, co je důvodem této novely zákona. Dovolil bych si poznamenat, že ani naše legislativa neshledala žádné nedostatky v této novele. Proto bych vás seznámil s usnesením hospodářského výboru – s 95. usnesením ze 13. schůze konané dne 19. června 2013 – k návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů. 40
Po úvodním slově zástupce předkladatele Mgr. Zdeňka Zajíčka, náměstka ministra financí ČR, po zpravodajské zprávě výbor I. doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jaromíra Strnada, III. pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Posaďte se, pane kolego ke stolku zpravodajů. Ptám se, zda někdo navrhuje, abychom se nezabývali touto normou. Nikdo. Otevírám obecnou rozpravu. Pan senátor Jaromír Dryml se hlásí. Senátor Vladimír Dryml: Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, pane ministře. Důvod je prostý – nejsou peníze! Tak proto se musí vyprázdnit všechno! Ale chtěl bych se zeptat na něco jiného. Pane ministře, víte, kolik ještě je nevyřízených soudních restitučních sporů, hlavně v zemědělství? A kolik to ještě bude stát milionů? Protože není pravda, že je všechno vyřízeno! Když se 180 milionů zapojí do státního rozpočtu, jak se pak budou vyřizovat tyto případy? Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Nikdo další se nehlásí, končím obecnou rozpravu. Pan navrhovatel na přímou otázku odpoví. Děkuji, pane ministře, máte mikrofon. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji. Nevyřízené restituční soudní spory - zejména v zemědělství - se nevyřizují pomocí tohoto účtu. Takže to s tím nemá žádnou souvislost, pane senátore. Můžete být uklidněn. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Pan zpravodaj, jestli se chce vyjádřit. Nechce. Máme jediný návrh – schválit, o tom budeme za chvilku hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování číslo 15 ukončeno. Registrováno 66, kvorum 34. Pro 56, proti nikdo, návrh schválen. Končím projednávání tohoto bodu. Dalším bodem je 8. Informace vlády České republiky o výsledcích jednání Evropské rady, která se konala dne 22. května 2013 Za předsedu vlády Petra Nečase nám to uvede ministr financí Miroslav Kalousek. Máte slovo, pane ministře.
41
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, dovolte, abych v zastoupení pana předsedy vlády poskytl nejdříve informace k bodu číslo 16 – Informace vlády ČR o pozicích vlády na jednání Evropské rady. Rád bych ve stručnosti informoval o výsledcích květnového summitu ER, který se změřil především na dvě témata. Na energetiku a na spolupráci v oblasti daní s důrazem na boj proti daňovým podvodům. Pozice jsme velmi úzce koordinovali v rámci skupiny V4 a řadu věcí se společně podařilo prosadit. Pokud jde o energetickou část Evropské rady, pozornost se soustředila na následující klíčové okruhy: za prvé věcný trh s energií a propojení, za druhé usnadnění investic v oblasti energetiky, za třetí diverzifikace dodávek a za čtvrté ceny energií. Během jednání Česká republika zdůraznila základní principy, na nichž musí unijní energetická politika stát – právo členských států na volbu svých energetických mixů, právo členských států plně využívat své vlastní zdroje a primární zodpovědnost členských států za zajištění bezpečnosti dodávek na svých územích. Na těchto principech musí spočívat další rozvoj evropské spolupráce v dané oblasti i v budoucnosti. Dokončení vnitřního energetického trhu, především prostřednictvím co možná nejdůslednější implementace třetího energetického balíčku ve všech členských státech a odstranění zbývajících reálných překážek a hrozeb, jakými jsou například neplánované toky energie, je úkol, kterému musíme věnovat primární pozornost. Text, jenž klade důraz na tato témata, se nám podařilo prosadit do závěrů Evropské rady. Další významnou oblastí, které jsme při jednání věnovali značnou pozornost, je vytvoření stabilního investičního prostředí. Česká republika na jednání upozornila, že pokud EU hodlá preferovat obnovitelné zdroje energie, pak musí být vytvořeny předpoklady, aby prosazování obnovitelných zdrojů energie neohrozilo přenosové soustavy. V České republice se posléze tento výrazný akcent na vazbu mezi obnovitelnými zdroji a stabilitou přenosových soustav podařilo do závěrů; podařilo doplnit. Diskuse se následně dotkla také veřejné podpory v oblasti energetiky. Z hlediska České republiky je zásadní, že se podařilo udržet znění závěrů respektující princip otevřenosti pravidel veřejné podpory pro všechny nízkoemisní zdroje. Nediskriminační je třeba zajistit také na globální úrovni. V tomto směru bude důležité především jednání o klimaticko-energetickém rámci EU 2030. Diskuse o něm musí být realistická, musí být doprovázena uzavřením široké a právně závazné mezinárodní dohody. V každém případě je třeba zabránit tomu, aby nedošlo k opakování situace, kdy jednostranné závazky EU znevýhodní evropské firmy v celosvětové konkurenci. V diskusi o daňových otázkách podpořila Česká republika boj proti daňovým podvodům a únikům. V kontextu úsilí o fiskální konsolidaci se jedná o důležitou prioritu, a to nejen fiskální, ale především společenskou a mravní V tomto ohledu je důležité synergicky využití nástrojů jak na vnitrostátní, tak na evropské a mezinárodní úrovni. Z hlediska České republiky byly dalšími prioritami, které se v závěrech odrazily, přijetí balíčku opatření proti podvodům v oblasti DPH a přijetí revidované směrnice o zdanění příjmů z úspor. Na mezinárodní úrovni by EU měla dále pokračovat v aktivitách směřujících k automatické výměně informací a měla by také zachovat vysokou míru koordinace postupu vůči multilaterálním iniciativám například k akčnímu plánu OECD. Dámy a pánové, děkuji za pozornost. 42
Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane ministře. Nejprve musíme určit zpravodaje. Navrhuji, aby byl tímto zpravodajem pan senátor Miroslav Krejča, předseda výboru pro záležitosti EU. Předpokládám, že souhlasí. Moje otázka – má někdo jiný návrh. Není. Budeme o tomto návrhu na zpravodaje hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tohoto zpravodaje, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování číslo 16 ukončeno, registrováno 62, kvorum 32, pro 48, proti nikdo. Návrh schválen. Máte slovo, pane zpravodaji. Senátor Miroslav Krejča: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. Pan ministr tady poměrně obšírně popsal průběh této Evropské rady, kterou lze považovat myslím za smysluplnou, přínosnou a hlavně ne kontroverzní. Zmínil tady hlavní body jednání. My jsme se květnovou Evropskou radou zabývali na včerejším zasedání výboru pro záležitosti EU, přijali jsme k tomu usnesení, které jsem si dovolil překlopit do návrhu usnesení pléna Senátu. Bylo vám to, každému, rozdáno v průběhu jednání na stůl, takže je zbytečné, abych jej zde předčítal. Skutečně se velice významně toto jednání ER dotklo energetiky, a to myslím ve zcela pozitivním smyslu a zcela v intencích, jak k této problematice dlouhodobě přistupuje naše horní komora Parlamentu, takže to můžeme velice pozitivně přivítat. Já vás tímto žádám o podporu návrhu usnesení ke květnovému zasedání ER, které je zcela v intencích včerejšího usnesení výboru pro záležitosti EU Senátu. Děkuji. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Posaďte se ke stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu. Paní první místopředsedkyně Alena Gajdůšková má slovo. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedající, pane ministře, paní senátorky, páni senátoři, květnová ER byla skutečně zajímavá. Zajímavá zejména v tom smyslu, že se hovořilo o energetice, která je bytostným zájmem každé členské země. Já bych své vystoupení otevřela otázkou na pana ministra, jak se vyvíjí představa na evropské úrovni o společném evropském energetickém prostoru. Vím, že debata na toto téma byla již před více než rokem. Tento projekt představil Jerzy Buzek, bývalý předseda Evropského parlamentu spolu s Evropskou komisí. Přiznávám, že další informace na toto téma nejsou, ale myslím si, že bychom je v ČR měli mít. Dále bych chtěla upozornit a vyzdvihnout ze závěrů ER opatření na posílení investic zvláště na podporu rozvoje evropské technologické a průmyslové základny. Dále na další podporu úsilí v oblasti energetického výzkumu a vývoje technologií a využívání součinnosti s informačními a komunikačními technologiemi. A to zase prostřednictvím větší koordinace mezi členskými státy, mezi průmyslem a představou, že musí být vytvořena strategie pro výzkum a vývoj v oblasti energetiky. Já jsem skutečně velmi ráda, že ČR prostřednictvím premiéra, který je účastníkem jednání ER, tyto závěry v tomto smyslu podpořil. Moje otázka ale je, jak budeme realizovat tyto závěry v ČR. Co naši vědci. Musím připomenout, že tak, jak je nastaveno v této chvíli hodnocení vědy a výzkumu, tak se potkáváme s tím, že spolupráce na evropské i světové úrovni, tedy ta zahraniční spolupráce,
43
je ze strany státu v této chvíli spíš trestána než to, podporována. Ale to si myslím, že je za prvé špatně pro nás jako republiku, pro vědce, protože tím podvazujeme jejich tvůrčí činnost a jejich schopnost propojení, získávání nových vědomostí, nových známostí, a posouvat se skutečně do těch nejvyšších pater světové vědy. Ale také zamezujeme dalšímu rozvoji – dalšímu technologickému vývoji u nás v republice. Když dovolíte, tak se zeptám ještě na jednu věc, respektive požádám pana ministra o podporu v jedné věci. Protože při debatě s panem ministrem Kubou jsme nebyli nijak úspěšní. Jde o to, v čem jsme zase v České republice naprosto špičkoví. My máme asi na páté příčce ve světě pracoviště, které je v Řeži u Prahy, které se zabývá výzkumem technologie týkající se solných reaktorů. Jsou to v podstatě jaderné reaktory čtvrté generace, nebo tři a půlté a čtvrté generace. To je skutečně světová špička. To je nová technologie, kde bychom mohli být velmi, a to nejen v oblasti vědy, ale poté návazně i ve vývoji nových technologií v oblasti zajištění energií. Problém zde je jeden. Na spolupráci v této oblasti mají velký zájem Spojené státy americké. Byli jsme na jednání i v této věci s výborem pro životní prostředí asi před rokem. Od té doby marně usilujeme o to, aby se věci pohnuly. Aby byly zajištěny formální kroky tak, aby naši vědci mohli využít nabídky americké strany a výzkum posunout skutečně tak, aby šel do dalších technologických fází. Nebudu v této chvíli vykládat, na čem to stojí. Ale řeknu jenom obecně, že problém je v české exekutivě. Prosím pana ministra, zda by mohl tedy i tuto věci si vzít za svou a posunout. Protože se nejedná jenom o finance. Jedná se o technologický vývoj v ČR, z kterého můžeme velmi a velmi profitovat. Závěrem bych chtěla jenom říci, že usnesení VEU podporuji. Myslím si, že je naprosto přesně zacílené v tom, co je důležité ve vztahu k závěrům minulé Evropské rady. Jenom bych opět apelovala na to, aby česká vláda, když už se k něčemu zaváže na evropské úrovni – a všechny závazky Evropské rady znamenají závazek pro všechny členské státy, které jsou účastníky jednání, tak abychom také tyto závěry dokázali v ČR realizovat. Myslím, že to může být prospěšné všem našim občanům. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. nehlásí. Končím rozpravu. Prostor má pan ministr,
Nikdo
další
se
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Jenom velmi krátce. Paní místopředsedkyně, děkuji za důvěru, s kterou jste se na mě obrátila. Skutečně o tomto problému víme a snažíme se ho řešit s paní předsedkyní Úřadu pro jadernou bezpečnost. Nemyslím si, že ze strany pana ministra Kuby je tam jakákoliv neochota, protože problém se daleko víc než energetiky samotné, byť se to týká energetiky, týká majetkoprávních předpisů, které spadají do kompetence MF. Buďte ujištěná, že se tomu skutečně věnujeme. Budeme vás rádi průběžně informovat, jak se to vyvíjí. Jenom nevím, jak si mám počít teď s těmi prioritami. Jsem samozřejmě poctěn důvěrou, s kterou se na mě obracíte – a budu se vám snažit vyhovět. Jenom teď nevím, jak to mám z hlediska priorit. Jestli má co nejdříve odejít, a udělat všechno pro to, aby byly rychle předčasné volby. Anebo mám udělat všechno pro to, aby vláda pokračovala a já se mohl věnovat tomuto problému. Prosím o upřesnění (pobavení v Jednacím sále) – já se pokusím tomuto se přizpůsobit... Z hlediska vývoje energetického trhu v Evropě, prosím, skutečně
44
přehledná prezentace by si vyžádala samostatný seminář; a pravděpodobně mnohem kompetentnějšího řečníka než jsem já. Pochopitelně, že ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu takový seminář uspořádáme. Teď to přesahuje nejenom vaše časové možnosti, ale především mé schopnosti. Nicméně, pravda je, že hovořit dnes o energetickém trhu v Evropě, je složité. Spíš je na místě klást si otázku, zda vůbec existuje. Protože je problém odpovědět přesně na otázku, zda vůbec existuje se všemi svými deformacemi, kterými je doprovázen, tak největší problém, který v tuhle chvíli na energetickém trhu lze identifikovat, je skutečnost, že nikdo se neodváží investovat velké prostředky do nových zdrojů, protože při každé velké investici, a to jsou obrovské investice, tak při každé velké investici musí být investor schopen spočítat návratnost. A spočítat návratnost není-li nikdo schopen ani s velmi hrubou přesností, odhadnout vývoj cen energií v Evropě v příštích letech – je mimořádně složité. Pokud byste se zeptala mě – jako ministra financí – tak bych identifikoval jako obrovské riziko vývoje energetického trhu v Evropě, že si teď nikdo netroufne investovat do nových zdrojů. Ale, berte to, prosím, jenom jako poznámku ve snaze vyhovět. Kompetentní řečníci na toto téma jsou určitě mnohem lepší než já. Děkuji. Místopředseda Senátu Zpravodaj má nyní slovo.
Přemysl
Sobotka: Děkuji,
pane
ministře.
Senátor Miroslav Krejča: Děkuji. V rozpravě vystoupila paní místopředsedkyně Senátu; soustředila se především na problematiku výzkumu a vývoje inovací technologického rozvoje v oblasti energetiky. Já jí chci – a všechny ostatní - svorně ujistit, že náš výbor věnuje této oblasti v úzké spolupráci s podvýborem pro energetiku velice pečlivou pozornost. V současné době je na cestě do Senátu dalších 5 evropských tisků, které se zabývají energetikou, přenosovými soustavami, problematikou obnovitelných zdrojů. Je to i ve vazbě na evergreen; mám teď na mysli klimatickou změnu. Úzce na tom spolupracujeme s VHZD a s podvýborem pro energetiku, s VUZP. Věřím, a doufám, že vám předložíme komplexní materiál. Děkuji. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Po znělce budeme hlasovat o usnesení, které máte všichni k dispozici a je z dílny našeho výboru. Zahajuji hlasování. Kdo je pro toto usnesení, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 17 ukončeno. Registrováno 62, kvorum 32. Pro 48, proti nikdo. Návrh byl schválen. Dalším bodem je 9. Informace vlády České republiky o pozicích vlády na jednání Evropské rady, která se koná ve dnech 27. - 28. června 2013 Opět premiéra zastoupí ministr financí Miroslav Kalousek. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dovolte mi vás seznámit s programem červnového summitu Evropské rady a s pozicemi, které 45
Česká republika hodlá zastávat. Dosavadní návrh agendy se zaměřuje především na oblast hospodářské politiky a nezaměstnanost mladých. Oblast hospodářské politiky zahrnuje 3 témata: Evropský semestr, implementaci Paktu pro růst a zaměstnanost a dokončení Hospodářské a měnové unie. V případě Evropského semestru podporuje vláda provádění Evropského semestru v roce 2013. V zásadě souhlasí s textem uvedeným v návrhu závěrů Evropské unie. Staví se kriticky ke způsobu, jímž Evropská komise navrhuje 6 členským státům prodloužit lhůtu pro nápravu nadměrného schodku. Obáváme se tady, že může dojít k neodůvodněnému rozdílnému zacházení mezi členskými státy; ne, že by to v minulosti bylo až tak neobvyklé… Dovolte mi stručný komentář druhého okruhu otázek, tedy implementace Paktu pro růst a zaměstnanost. Tady je hlavní prioritou zejména nezaměstnanost mladých. Je konstatováno, že je to významných problém mnoha členských států Evropské unie, které v některých zemích nabývá skutečně hrozivých rozměrů. Tady lze očekávat diskusi o zavedení aktivačních opatření na pracovních trzích. Důležitým impulzem pro podporu zaměstnanosti mladých by mohla být např. opatření podporující mobilitu mladých pracovníků, ať už se jedná o posílení programu Eurem první zasedání anebo Erasmus pro všechny. Česká republika podporuje implementaci paktu pro růst a zaměstnanost a uskutečnění všech iniciativ Evropské komise, jež podporují zaměstnanost mladých lidí. Je nicméně zřejmé, že hlavní tíha úkolu vypořádat se s nezaměstnaností leží na bedrech členských států. Česká republika proto podporuje efektivnější využití dostupných fondů na tvorbu pracovních míst a již nyní využívá finanční prostředky strukturálních fondů, konkrétně Evropského sociálního fondu k podpoře zaměstnanosti mladých lidí. Co se třetího okruhu otázek hospodářské politiky týče, tak právě červnová Evropská rada měla být klíčovým mezníkem při vyjednávání o dalším postupu při prohlubování spolupráce v rámci hospodářské a měnové unie. Česká republika dlouhodobě upozorňovala na potřebu důkladné diskuse v jednotlivých opatřeních. Proto také souhlasíme s tím, že se diskuse k jednotlivým návrhům oproti předpokládanému harmonogramu prodlouží minimálně do prosince 2013, pročež bude možné zohlednit zásadní připomínky. Jako pravidelný účastník Rady ministrů financí ECOFIN, která projednává dominantní část agendy tohoto okruhu, tak si dovolím tvrdit, že toto prodloužení do konce roku 2013 zcela jistě nebude prodloužením posledním. Navrhované závěry Evropské rady tedy nyní spíše shrnují zásadní pokrok dosažený jak v oblasti prohlubování unie, tak při budování tzv. bankovní unie. Celkově však nepřinášejí žádná zásadní překvapení či kontroverzi, protože ona kontroverzní nevydiskutovaná témata jsou prostě odložena na příští období. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane ministře. A nyní si určíme zpravodaje. Navrhuji, aby to byl opět předseda výboru pro záležitosti Evropské unie pan senátor Miroslav Krejča. Jiný návrh není. Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 18 ukončeno, registrováno 63, kvorum 33, pro 41, proti nikdo. Návrh byl schválen. Slovo má náš zpravodaj pan senátor Miroslav Krejča.
46
Senátor Miroslav Krejča: Děkuji. Dámy a pánové, pan ministr v závěru popsal asi ten nejpodstatnější rys červnové Evropské rady. Při předchozích jednáních se očekávalo, že právě na červnové Radě dojde, řekl bych, k vytyčení jasných konkrétních cílů, stanovení určitého harmonogramu, přijmou se zásadní usnesení k problematice bankovní unie apod. Ale faktem je, že postupně to trošku vyprchalo a bude se opravdu jednat spíše o určitou rekapitulaci. Dalším rysem, a to nepříjemným rysem, na který jsme již - jako plénum Senátu - upozorňovali v prosinci usnesením č. 25 je to, že důležité materiály, koncepční materiály, které se týkají jednání Evropské rady, jsou zasílány opravdu na poslední chvíli. Je velký problém se s nimi seznámit a vydiskutovat témata, která stojí za to o nich vést diskusi. Pan ministr tady taktéž zmínil problematiku uplatnitelnosti nebo nezaměstnanosti mladých. I to je téma, ke kterému jsme jako Senát již přijímali stanovisko, a to v dubnu letošního roku svým usnesením č. 178. Shodou okolností na včerejším jednání našeho výboru jsme se opět zabývali jedním z evropských dokumentů, který se týká právě této problematiky, to znamená uplatnitelnost a zaměstnanost, resp. nezaměstnanost mladých, především mladých absolventů škol středních a vysokých. Obdobně jako květnovou Evropskou radou jsme se červnovou Evropskou radou, která se uskuteční příští čtvrtek a pátek 27. a 28. června 2013, zabývali na včerejším jednání našeho výboru. Výbor k tomu přijal usnesení, které jsem si dovolil transformovat v návrh usnesení pléna Senátu. Bylo vám rozdáno na stůl a já vás tímto žádám o podporu tohoto návrhu. Děkuji. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Otevírám rozpravu. Paní 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková má slovo. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Mám jenom tři poznámky k tomuto projednávanému bodu jednání. Za prvé chci podpořit usnesení našeho evropského výboru, které si myslím, že je opět fundované, zasvěcené a je správně, abychom jako Senát Parlamentu ČR, jako horní komora Parlamentu, svá stanoviska jasně formulovali. Já mu za to děkuji. Za druhé. Tak jako v předešlém bodě chci zdůraznit, a tentokrát ještě důrazněji, to, že závazky na evropské úrovni by neměly být ze strany členských států jenom deklarací. Jestliže se bavíme o zaměstnanosti mladých lidí, pak si myslím, že jako stát musíme udělat maximum toho, co udělat můžeme. A jestliže se tady k tomu naskýtá podpora z úrovně Evropské unie, tak je nezbytně nutné využít skutečně všechny prostředky, abychom nezaměstnanost mladých lidí snížili, abychom mladým lidem vytvořili podmínky pro jejich start do života. Jako další bod v návrhu pořadu jednání červnové Evropské rady se zmiňuje nutnost včasného přijetí víceletého finančního rámce. My ale zde v České republice máme problém s tím současným finančním rámcem. Informace, které jsou, jsou docela alarmující. Bavíme se o stamiliónech, které nám někde chybějí, konkrétně třeba v oblasti vědy, ale přitom stamiliardy zůstávají v Bruselu. A chtěla bych v tuto chvíli položit otázku panu ministrovi, jak odhaduje to, že dokážeme vyčerpat všechny alokované prostředky, které dojednány na úrovni Evropské unie byly. Připomínám, že to byla sociálně demokratická vláda, která dokázala dojednat největší podíl finančních prostředků z evropských fondů na hlavu v ČR. Ale, bohužel, informace jsou takové, že tyto finanční prostředky
47
neumíme čerpat. A byla bych ráda, kdybychom ještě v čase, který nám zbývá, který není tak dlouhý, to napravili. Další věc, o které jsem se chtěla zmínit, je to, co zřejmě bude také na programu červnové Evropské rady, a to je jednání o té tzv. Klausově výjimce. Připomenu, o co se jedná. Víte, že když se jednalo o podpis Lisabonské smlouvy, Václav Klaus tehdy přesto, že obě komory Parlamentu ČR vydaly souhlas s ratifikací Lisabonské smlouvy, Václav Klaus odmítal doplnit podpisem a potvrdit ratifikaci této smlouvy. V té době čekala na jeho podpis celá Evropská unie. Ústavní soud ČR vydal tehdy výrok, že Lisabonská smlouva je v souladu s ústavním pořádkem ČR. Přesto Václav Klaus v podstatě tento podpis odmítal. V situaci, kdy už skutečně nebylo zbytí a kdy i my jsme velmi tlačili na to, aby prezident konal tak, jak mu Ústava ukládá, si Václav Klaus dal jako podmínku svého podpisu to, že ČR přistoupí k protokolu č. 30, který znamená výjimku z hlavy IV. Listiny práv a svobod Evropské unie, mající název "Solidarita", což by znamenalo, že čeští občané by měli nižší sociální práva, než ostatní občané EU. Tato hlava IV. "Solidarita" – připomínám to pro pořádek – totiž hovořila o právu občana obrátit se k Evropskému soudu ve chvíli, kdy jsou poškozena jeho sociální práva. Evropská rada dala tenkrát jakýsi příslib, že ano, že tuto žádost o výjimku projedná. Přikryl ji tenkrát premiér Fischer, protože prezident nemá podle Ústavy žádné právo něco takového si vymiňovat ve chvíli, kdy už jsou vydány souhlasy s ratifikací. Tato výjimka byla projednávána. Tento požadavek byl projednáván jednak zde v Senátu Parlamentu ČR a my jsme opakovaně přijali usnesení, že tento požadavek odmítáme. Vyzvali jsme dokonce vládu ČR, aby od této výjimky odstoupila. Evropský parlament také na toto téma jednal. Před 14 dny se usnesl a nedoporučil Evropské radě, aby tato výjimka byla zapracována. Nicméně Evropská rada zřejmě vnímá svůj závazek, který při jednání o Lisabonské smlouvě přece jenom dala a bude tato výjimka na pořadu dne Evropské rady. Vykládám to tady takto do detailu proto, abych se opět prostřednictvím pana ministra obrátila na vládu ČR, připomněla usnesení Senátu Parlamentu ČR a požádala o to, aby vláda ČR na jednání Evropské rady od požadavku na zapracování této tzv. Klausovy výjimky odstoupila. Lze předpokládat podle usnesení, která zde v Senátu opakovaně byla přijata, že pokud Evropská rada zapracuje výjimku, dá souhlas a vypracuje příslušný dokument, přijde nám na stůl, abychom vydali souhlas s ratifikací, pak podle dosavadních usnesení Senátu zde v Senátu tento návrh bude zamítnut. Myslím si, že by to bylo docela absurdní, domnívám se, že by to v Evropě nikdo moc nepochopil. Apeluji znovu na pana ministra a jeho prostřednictvím na vládu ČR, aby přehodnotila svoji pozici a aby od požadavku tzv. Klausovy výjimky skutečně odstoupila. Lisabonská smlouva i pro občany ČR v této chvíli platí bez výjimek. Nestalo se nic z toho, čím Václav Klaus strašil. Myslím si, že není skutečně žádoucí a byla by škoda, aby občané ČR měli nižší práva, než mají ostatní občané EU. Děkuji. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Nikdo další se nehlásí, končím rozpravu. Pan ministr má slovo, protože byl osloven. Pane ministře, skončila rozprava. Nemusíte se vyjadřovat.
48
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Vy jste mi udělil slovo, pane místopředsedo, a já jsem celkem poslušný, i když jsem v demisi. Ano, paní místopředsedkyně, já jsem si to pečlivě zaznamenal a panu předsedovi vlády v demisi to vyřídím, spolehněte se. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Nyní má slovo pan zpravodaj, prosím. Senátor Miroslav Krejča: Dámy a pánové, budu také velmi stručný. Vystoupila zpravodajka a v rozpravě opět paní místopředsedkyně. Já i všichni členové našeho výboru, ale i pracovníci oddělení pro záležitosti Evropské unie si samozřejmě vážíme toho, že vyhodnotila náš návrh usnesení jako vyvážený. Snažíme se opravdu pečlivě zaměřit při jednáních výboru jak na proběhlou, tak na připravovanou Evropskou radu. Víte, že dříve nebylo zvykem, aby se tím výbor zabýval a dopředu bylo připraveno nějaké usnesení. Mám dojem, že se to skutečně osvědčilo a že to přispívá k rychlejšímu a jednoduššímu průběhu projednávání těchto bodů. Červnovou Evropskou radou se budeme zabývat na jednání výboru 2. července 2013, to znamená, že pokud to bude zařazeno na schůzi Senátu 3. července nebo později, tak samozřejmě bude připraveno ze strany výboru pro záležitosti EU vyhodnocení červnového zasedání. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Usnesení mají všichni k dispozici, po znělce o něm budeme hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro usnesení, tak jak bylo navrženo, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 19 ukončeno, registrováno 64, kvorum 33, pro 51, proti nikdo. Návrh usnesení byl schválen. Děkuji panu zpravodaji. Jsme u dalšího bodu, a tím je 10. Sdělení Komise Návrh prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unie: zahájení evropské diskuse (evropský senátní tisk č. K 011/09) Máme to jako tisky K 011/09 a K 011/09/01. Poprosil bych pana ministra financí Miroslava Kalouska, který zastupuje předsedu vlády Petra Nečase, aby promluvil. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Teď jsem se cítil jak zamlada na vojně v šifrovacím útvaru. Pane místopředsedo, dovolte, abych konstatoval, že obě sdělení nejsou legislativní návrhy, jedná se o pouhé příspěvky do právě probíhajících intenzivních diskusí k prohloubení hospodářské a měnové unie. Prvním z nich je nástroj pro konvergence a konkurenceschopnost. Cílem tohoto nástroje by podle komise mělo být posílení identifikace členských států se strukturálními reformami a zvýšení motivace k jejich přejímání skrze finanční podporu. Myslím si, že blíže není třeba se tomu věnovat v okamžiku, kdy se jedná skutečně o sdělení, spíš odpovím na váš dotaz nebo to ponechám na zpravodaji, a přesunu se k druhému, podle mého názoru důležitějšímu sdělení, a to je ex 49
anté koordinace hospodářských reforem, což je poměrně významná změna v dosavadní koordinaci, protože řadu let probíhalo v podstatě až konstatování neúspěchu, teď je snaha o koordinaci předtím, než ten problém nastane. Deklarovaným cílem je tedy předcházení možným negativním přeshraničním dopadům vnitrostranických – promiňte, prosím, noční stranické jednání, dopoledne na Policii České republiky, místo vnitrostátních jsem řekl vnitrostranický, moc se omlouvám – které mohou ovlivnit hladké fungování hospodářské a měnové unie. Měla by spočívat v hodnocení plánů zásadních národních hospodářských reforem na unijní úrovni před tím, než bude přijato konečné rozhodnutí o konkrétním opatření na úrovni členského státu. Vývoj ohledně obou iniciativ se ubírá směrem, který vláda ČR od počátku prosazovala a který nám v zásadě vyhovuje. Většina z členských států je již opatrnější k přijímání stále nových opatření, která často nejsou doprovázena ani dopadovou studií, ani ne příliš pečlivou analýzou, a myslíme si, že jakkoliv samozřejmě podporujeme snahu o zlepšení prostředí, myslíme si, že občasné pozastavení se reflexe a vyhodnocení existujících nástrojů, které byly přijaty teprve nedávno, že by se měla jejich účinnost nejprve vyhodnotit a teprve poté diskutovat o jejich změně, novelizaci, přístavbě či nadstavbě. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Pane ministře, teplo funguje, ale mám vnitřní pocit, že vy jste se teď vyjadřoval k dalšímu bodu, což je koordinace hospodářských reforem v Evropské unii, takže z vlastní vůle jste spojil navrhovatelskou zprávu obou materiálů. My to samozřejmě přijímáme a je to ku zrychlení našeho jednání, jestli s tím takhle souhlasíte. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Já vám děkuji za velkorysost, a velmi se omlouvám, dámy a pánové. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Není potřeba, myslím, že téma je výrazně propojeno. Výborem, který se zabýval tímto materiálem, byl výbor pro záležitosti Evropské unie. Tisk má č. K 011/09/02. Zpravodajkou je paní senátorka Dagmar Zvěřinová, která má slovo. Senátorka Dagmar Zvěřinová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené senátorky, vážení senátoři, pan ministr poměrně vystihl princip tohoto materiálu, a to z jednoho prostého důvodu, že se opravdu jedná o sdělení Komise Návrh prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unie: zahájení evropské diskuse. A takto k tomu přistupoval i výbor pro záležitosti EU. Ale chtěla bych říci, že přesto, že máte před sebou 104. usnesení z 11. schůze konané 30. dubna 2013, které má jednoduché usnesení, že doporučujeme Senátu Parlamentu ČR, aby se ke Sdělení Komise Návrh prohloubené a skutečné hospodářské a měnové unie: zahájení evropské diskuse vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem. Přesto, že se nejedná o právní normu, náš výbor se touto materií podrobně zabýval, a to z toho prostého důvodu, že je to právě všechno na začátku, kdy bychom měli vyprecizovat náš postoj k této věci a sdělit Evropské unii již na začátku případně své kladné vyjádření, ale zároveň také obavy. Přestože máte toto usnesení včetně doporučení určitě před sebou, dovolila bych si ještě vypíchnout a doplnit pana ministra v několika bodech.
50
V podstatě se jedná o zahájení diskuse, kdy Evropská unie se snaží, a především Komise hledat dlouhodobé řešení současných ekonomických problémů a nalézt účinnější podobu hospodářské a měnové unie. Tyto dalekosáhlejší změny by však neměly být pod určitým tlakem právě probíhajících dopadů hospodářské krize, ale měly by vycházet z určité široké veřejné diskuse a v efektivním nastavení měnové unie v členských státech. Pravdou je jedna věc, že i naše doporučení je velmi opatrné, protože nemáme veškeré podklady. Rovněž upozorňujeme např. v bodě 5, že jednotlivá opatření a jednotlivé návrhy chodí jednotlivým státům postupně, neuceleně, nemají komplexní podobu a nelze je tudíž v plné míře komplexně vyhodnotit a hlavně nelze předjímat dopad na vnitrostátní úroveň, včetně komunikace s veřejností apod., protože postrádáme vzájemnou provázanost jednotlivých opatření. Na toto již náš výbor několikrát v jiných materiálech upozorňoval a soustavně je to v rámci doporučení Evropské unii zasíláno. Jsou na to sice reakce, nicméně pouze písemné, efekt jakoby takový se nám zatím nedostavil. Především bych chtěla upozornit, že členové našeho výboru se sjednotili na jedné záležitosti, a to, že nelze pominout, byť budou jednotlivé hospodářské politiky členských států zavádět různé mechanismy, budou-li různé dopady na politiku hospodářskou a jinou v jednotlivých členských státech, nelze pominout kompetenci parlamentů vnitrostátních, protože jenom ty mají určitou odpovědnost vůči svým občanům, neboť v tomto případě Evropský parlament nenese politickou odpovědnost za hospodářskou situaci v členském státě. V případě některých záležitostí bychom rádi upozornili právě v tomto sdělení, které doufám, že také podpoříte, na pravidla určitého vnitřního trhu. Je potřeba navázat na předpisy a právní normy, které již byly implementovány, a vzniká zde trošku obava o to, jestli vůbec je zde sledována vnitřní návaznost a propojenost jednotlivých právních předpisů a pravidel, které jsou připravovány, které byly již přijaty a případně, o kterých se uvažuje v jednotlivých členských státech zavádět, protože to, že tyto záležitosti chodí opravdu v postupných krocích, tak je velmi těžké se k tomu politicky vymezovat. V obecné rovině Senát vítá toto sdělení komise a vítá i zahájení této diskuse v jednotlivých státech EU. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Paní zpravodajko, posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu. Nikdo se do ní nehlásí, takže ji končím. A v této chvíli je zbytečné se ptát pana ministra, ale paní zpravodajka by nám měla říct, že budeme hlasovat o návrhu z výboru, který máme jako tisk č. K 011/09/02. Senátorka Dagmar Zvěřinová: Děkuji, pane místopředsedo. Ano, budeme hlasovat o usnesení výboru pro záležitosti EU v nezměněné podobě, tak jak jste jej obdrželi jako senátní tisk č. 011/09/02, včetně doporučení k vyjádření Senátu Parlamentu ČR, které je přílohou. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: O tom budeme po znělce hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro toto doporučení, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 20 ukončeno, registrováno 60, kvorum 31, pro 37, proti dva. Návrh byl schválen. Končím projednávání tohoto bodu.
51
Dalším bodem je 11. Senátní tisky č. K 54/09 a K 55/09 - Koordinace hospodářských reforem v EU (evropský senátní tisk č. K 054/09, č. K 055/09) Máme to jako tisky č. K 54/09, K 55/09, K 54/09/01 a K 55/09/01. Pan ministr Kalousek v předchozím vystoupení spojil svoji předkladatelskou zprávu, takže bych poprosil opět zpravodajku výboru pro záležitosti EU, aby nám sdělila závěr, a paní senátorka Dagmar Zvěřinová má slovo. Senátorka Dagmar Zvěřinová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené senátorky, vážení senátoři, v podstatě tyto dva tisky navazují postupně na předcházející materiál. Jedná se o senátní tisky č. K 054/9 a K 055/09, které projednal výbor pro záležitosti EU na své 12. schůzi konané 22. května 2013. Výbor přijal usnesení, které je doporučením ke schválení plénu Senátu s tím, že má ještě takovou přílohu, a je to doporučení Senátu – doporučení k vyjádření Senátu Parlamentu České republiky ke Sdělení Komise, které je součástí usnesení. Já bych chtěla říci, že právě v tomto doporučení vystihl výbor svůj postoj, a to je úsilí komise při hledání dlouhodobého řešení současných ekonomických problémů a nalezení účinnější podoby hospodářské měnové unie obecně podporovat. V každém případě určitě vítáme formy a veškerou diskusi, která tímto byla zahájena. Proto se nejedná o právní normu, kterou lze přijímat, ale v podstatě je to určité vyjádření naší vůle i zahájení diskusi. Opět zde zdůrazňujeme zásadní a nezastupitelnou roli vnitrostátních parlamentů při demokratické kontrole hospodářské politiky vlády, schvalování státního rozpočtu a přijímání zákonů zavádějících hospodářské reformy, která musí být v případě posilování koordinace hospodářských politik členských států plně respektována. Koordinování, srovnávání a hodnocení významných hospodářských reforem členských států je určitě přínosné včetně zkoumání jednotlivých dopadů a je potřeba využít různých osvědčených postupů a z jednotlivých analýz potom vycházet. Zároveň bychom rádi podotkli, že již zavedené nástroje lze plně využívat, případně doplňovat, aby nedocházelo k zdvojování jednotlivých dalších demokratických postupů, protože i toto není příliš vnímáno dobře a zbytečně jitří negativní postoje proti zaváděným reformám. Dále je nutné upozornit na podobu zvažovaných nástrojů a především na působnost, zejména typu vnitrostátních reforem, na které by se to mohlo vztahovat. Metodou je zajišťování spravedlivých příspěvků, přidělování příspěvků z mechanismu solidarity jednotlivým členským státům v souvislosti s konkrétními reformami, vylučující nerovné zacházení s členskými státy, a to proto, že v tomto směru nejen v našem výboru, ale i mezi jednotlivými výbory v jiných členských státech z toho plynou obavy. A zároveň upozorňuji na to, aby byly při zajišťování těchto mechanismů účelně vynaložené finanční příspěvky z mechanismu solidarity náležitě kontrolovány, ale dopředu by měly být vymezeny náklady, či investice, a toto všechno by mělo být jasně a transparentně posuzováno.
52
Doporučuji Senátu oba tisky v tomto usnesení schválit, a to včetně doporučení k vyjádření Senátu Parlamentu ČR, které bude zasláno do Evropské unie. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Paní kolegyně, já vám trošku nerozumím, protože my máme Senát Parlamentu České republiky - "římská I., II," - a vy mluvíte o dvou usneseních… Je jedno, ale vy jste řekla dvě, že bychom měli schvalovat. Takže můžu brát, že Senát bude hlasovat o doporučení k vyjádření Senátu - Senát "římská I., II." atd. Senátorka Dagmar Zvěřinová: Ano, ano, děkuji. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Jen jeden materiál je to. Senátorka Dagmar Zvěřinová: Jen jeden materiál včetně doporučení. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Jo, tak jasný. Hlásí se někdo do rozpravy, kterou otevírám? Končím ji, protože se nikdo nehlásí, a po znělce budeme hlasovat o návrhu, jak nám paní zpravodajka řekla. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 21 ukončeno, registrováno 60, kvorum 31, pro 40, proti jeden. Návrh schválen. Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu ministru financí Miroslavovi Kalouskovi, zpravodajům a hlásí se paní senátorka Miroslava Emmerová, Milada, pardon. Jak jsem u těch Miroslavů, omlouvám se, paní kolegyně. Senátorka Milada Emmerová: Vážený pane místopředsedo, vážení přítomní, chtěla bych vás požádat, aby bod č. 17, senátní tisk č. 113, kterým se mění zákon č. 288/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví byl přesunut na projednávání na zítřejší dopoledne, první bod v pořadí. Prosím vás o souhlas s tímto opatřením. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Jasné, já si teď neuvědomuji, ale ptám se Organizačního výboru, jestli nemáme zafixované ráno nějaké body. Nemáme, takže návrh je celkem jasný, já radši znělku, aby mi nebylo vyčítáno, že jsem vás nesezval. Hlasujeme o změně programu bod č. 17, bude projednáván zítra jako první bod. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku, kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 22 ukončeno, registrováno 59, kvorum 30, pro 38, proti nikdo, návrh byl schválen a my se teď u mikrofonu vystřídáme. Další část schůze řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Dalším bodem je 12. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů
53
(zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 99) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 99. Návrh uvede poslanec Jan Husák, kterého mezi námi vítám a žádám jej, aby nás seznámil s návrhem zákona. Poslanec Jan Husák: Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení pánové senátoři, dovolte, abych krátce uvedl tak zvaně malou novelu poštovního zákona. Jedná se o novelu zákona č. 29/2005 Sb., o poštovních službách a jak jsem již řekl, je to malá novela, která navazuje na velkou novelu liberalizačního zákona, který byl schválen Poslaneckou sněmovnou a Senátem a je v účinnosti v minulém roce, respektive v účinnosti od 1. 1. letošního roku. V době, když se projednával tento zákon v té hlavní podobě, tak to by byl zákon, který řešil třetí fázi liberalizačních kroků v oblasti poštovních služeb. Víme dobře, že to byl zákon, který byl vnímán jako velice konfliktní a zůstávalo nám k vyřešení několik bodů, které jsme se snažili precizovat zde ve vašich výborech a v Senátu. Jednalo se o úpravy, které jsou předmětem této malé novely, kterou dnes předkládám a která bude předmětem vašeho hlasování. Tak, jak je pojata tato novela, tak je definována v podstatě přesně tak, jak jsme přišli společně s předsedou hospodářského výboru Poslanecké sněmovny do vašeho hospodářského výboru a je v podobě, kde jsme dosáhli konsenzu, který bohužel neprošel potom Senátem. Zákon byl vrácen do Poslanecké sněmovny a v Poslanecké sněmovně jsem dal veřejný příslib, že vzhledem k tomu, že zákon, který liberalizoval poštovní trh v poslední fázi, takže je tak důležitý, že jsem se zavázal, že předložím úpravy, které byly dohodnuty, jako poslaneckou novelu a tudíž jsem také učinil. Víte dobře sami z průběhu projednávání, že i osud této novely nebyl jednoduchý a že trvalo poměrně dlouho, než prošla Poslaneckou sněmovnou a já bych teď sdělil tři základní body, kterých se týká. V první řadě v § 3 odstavec 2, písm. a) se stanovuje, aby minimální počet poštovních provozoven, držitele poštovní licence byl určen nařízením vlády na návrh nezávislého regulátora Českého telekomunikačního úřadu. Druhý bod v § 34 je nový odstavec 10 a má za cíl zabránit zneužití poštovní sítě, držitele poštovní licence, tedy České pošty, před jeho zneužitím ostatními provozovateli poštovních služeb s tím, že budou mít povinnost označovat u nich podané poštovní zásilky. Za třetí změna § 34 c) odstavec 6 obsahuje snížení limitu ročních výnosů provozovatelů poštovních služeb, kteří by měli eventuálně přispívat na úhradu případných čistých nákladů z 10 milionů korun tak, jak je nyní stanoveno, na 3 miliony korun, to z hlediska jejich osvobození od této povinnosti. Kompromisní výše ročních výnosů vychází z rovnováhy mezi mírou administrativní zátěže, smysluplné výše případné platby a možnosti případného obcházení předmětné povinnosti účelovým rozdělením na menší podnikatelské subjekty. Chci zdůraznit, že kromě toho, že jsem předložil tuto novelu, tak jsem se zavázal, zejména komunálním politikům k tomu, že budu sledovat osud nejenom tohoto zákona a této malé novely, kterou dnes předkládám a žádám o jejich schválení v podobě tak, jak přišla do Senátu, ale že se budu věnovat této problematice i v oblasti prováděcích předpisů. Tak se i stalo a přizval jsem k těmto jednáním jak zejména zástupce Poslanecké sněmovny, tak že prováděcí vyhlášky, kromě opatření, které bylo v bodě 1, o stanovení počtu kvót, tak se
54
podařilo dojednat to, co je podstatnější – kritéria, která jsem obsažena v prováděcí vyhlášce o dostupnosti pošt. Zmiňuji aspoň dva důležité body, a to, že se podařilo do těchto vyhlášek a ustanovení o tom, že poštovní služebny tam, kde jsou zřízeny, zůstanou i nadále v obcích, kde je k 1. 1. 2013 buď matriční, nebo stavební úřad. Tak to ve vyhláškách opravdu je. Svaz měst a obcí, společně s námi k tomu připojuje další opatření, které definuje k těmto opatřením ještě základní školy. Myslím si, že to je poměrně služná pojistka s touto zákonnou úpravou na to, aby nedocházelo ke zbytečnému nebo řekněme nepromyšlenému rušení pošt. Další opatření, které se nám tam podařilo vsunout, je opatření, kdy je nositel poštovní licence povinen jednat se samosprávami o tom, pokud se rozhodne z nějakých relevantních důvodů služebnu zrušit. Tato povinnost předpokládá, že přinese příslušnému zastupitelstvu obce podklady o tom, například ekonomické podklady, proč je nutné tuto provozovnu rušit, případně je tam obrovský prostor na to, aby samospráva mohla jednat o tom, jakým způsobem, jaké podmínky vytvoří, aby poštovní služby byly poskytovány co nejdostupněji občanům. Například tím, že to bude formou služebny, například na informačním centru nebo v jiné provozovně, případně na obecním úřadě. Vím, že i tyto věci nesou určitá úskalí, ale je to opatření, které může problémy řešit. Já vám děkuji za pozornost a žádám vás o propuštění této novely tak, jak přišla z Poslanecké sněmovny. Děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také vám děkuji, pane navrhovateli. Prosím vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Tiskem se zabýval výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk 99/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Marta Bayerová. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor hospodářský, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 99/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Hajda, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Jan Hajda: Vážený pane předsedo, vážený pane poslanče, vážené kolegyně, vážení kolegové. Velice dobře se mi poslouchala úvodní slova pana poslance Husáka, zvláště když z jeho úst zaznělo, že novela, týkající se liberalizace pošt, byla doplněna o pozměňovací návrh, který byl společným jak výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu, tak i výboru pro územní plánování. Proto si myslím, že pan poslanec to vysvětlil velice podrobně. Nebudu to již zdůrazňovat, chtěl bych pouze říci, že navrhované změny nemají žádný dopad na státní rozpočet, rozpočet krajů a obcí. Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Návrh zákona je v souladu s předpisy Evropské unie i judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie a návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Náš výbor přijal k tomuto návrhu zákona dne 19. června usnesení a doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou s tím, že určil zpravodaje k projednání na dnešní schůzi mne. Děkuji vám. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaje. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodajka výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí paní Marta Bayerová. Ano, prosím, paní senátorko, máte slovo.
55
Senátorka Marta Bayerová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, usnesení našeho výboru máte k dispozici, jak už náš pan předseda řekl, jako tisk č. 99/2. Dovolím si opravdu jenom stručné konstatování. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve zněních pozdějších předpisů, projednal náš výbor dne 12. června na své 11. schůzi. Po úvodním slově poslance Jana Husáka, zpravodajské zprávě senátorky Marty Bayerové a po rozpravě doporučujeme Senátu tento návrh schválit, ve znění Poslanecké sněmovny. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, paní senátorko. Ptám se, zda někdo navrhuje – podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. (Není tomu tak.) Přistoupíme k obecné rozpravě. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Nikdo se nehlásí. Obecnou rozpravu končím. Předpokládám, že pan navrhovatel ani pan zpravodaj nepotřebuji reagovat. Můžeme přistoupit k hlasování. Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Hlasování č. 23. Registrováno 62, kvorum 32. Pro návrh 44, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji panu navrhovateli i zpravodajům. Projednávání tohoto bodu je ukončeno. Dalším bodem je 13. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 101) Tento návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 101. Návrh uvede opět pan poslanec Jan Husák, kterého žádám o jeho vystoupení. Prosím. Poslanec Jan Husák: Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, páni senátoři, chci poděkovat za předchozí hlasování. Zejména za příkladnou součinnost vašich obou výborů při dotváření tisku, který byl schválen. Nyní předkládám tisk, který je obsažnější. Proběhla jednání ve 3 vašich výborech a v jedné komisi. Považuji za nutné vás požádat o trpělivost a vyslechnutí mého předložení zákona i vysvětlení věcí, které vysvětlení vyžadují poté, jak proběhlo jednání ve výborech. Novelou zákona o elektronických komunikacích máme ambici částečně řešit ochranu spotřebitele. Omezit nekalé praktiky při uzavírání smluv s operátory. Chceme dosáhnout větší vyváženosti smluvních vztahů mezi poskytovateli telekomunikačních služeb a zákazníky. Všichni máme zkušenost, že z této oblasti v naší zemi neexistuje tzv. "normální prostředí". Se zákazníky operátorů jsou domlouvány smlouvy např. v krátkém telefonickém rozhovoru, kde je zákazník nalákán na uzavření smlouvy několika tzv. "příznivými
56
informacemi", a nejsou mu sdělena všechny úskalí a podmínky smluvního vztahu. Např. se stává, že ve dvouleté smlouvě platí výhodný tarif pouze první rok. Druhý rok musí zákazník platit mnohem vyšší cenu. Přesně to vedlo k úvaze - stanovit povinnost poskytnout všechny informace, aby si zákazník měl čas uvědomit, k čemu se vlastně upsal. A měl možnost o tzv. výhodné smlouvy odstoupit. To jsou informace, které v telefonickém hovoru nikdo zákazníkovi nesdělil, a přesto ve smlouvě často jsou. Při včerejších jednáních ve vašich výborech Senátu a v mediální komisi zazníval velmi razantně argument, že někteří z vás nechápou, proč máme zákazníka "vodit za ručičku", proč ho činit nesvéprávným v rozhodování o své smlouvě... Ano, souhlasím s vámi, že svoboda rozhodnutí, jakou smlouvu člověk uzavře, je konzervativní hodnotou. Ale platí to tehdy, pokud je sdělení o podmínkách smlouvy naprosto úplné, jasné a jednoznačné. Tato novela si právě klade za cíl definovat minimální podmínky pro nastavení smluvního vztahu mezi zákazníkem a operátorem; a mezi virtuálním operátorem a operátorem, vlastníkem sítě. Nový zákon řeší 4 nejčastější prohřešky mobilních operátorů. 1. Zamezuje poskytování neúplných informací o službách. 2. Upřesňuje podmínky automatického prodlužování smluv. Zdůrazňuji, nelze prodlužovat smlouvy automaticky – bez vědomí zákazníka. 3. Nastavuje kompromisní ujednání o smluvních pokutách, sankcích vůči zákazníkům, kteří termínovanou smlouvu chtějí ukončit předčasně. 4. Řeší pravidla jednání mezi vlastníky mobilních sítí a virtuálními operátory. Zde předložená novela zákona je kompromisní úpravou vzniklou na podkladě původního návrhu předloženého do Poslanecké sněmovny a upraveného – a to zdůrazňuji – dle výhrad vlády, dle výhrad sněmovního hospodářského výboru a dle výhrad operátorů. Tento kompromisní návrh byl pak kompletně projednán a odsouhlasen odborným pracovištěm ministerstva průmyslu a obchodu a ČTÚ. Z uvedeného důvodu považuji tuto novelu za dostatečně vyváženou. Nyní k nejdůležitějším detailům kompromisní předlohy. K bodu 1 návrh – v § 63 odst. 1 písm. p) – původně navržená úprava zákazu smluvních pokut při ukončování smlouvy na dobu určitou, která je v praxi často ze strany operátorů praktikována, byla z návrhu vypuštěna. Tato novela je kompromisem a snaží se řešit problematiku ukončování smluv, smluvních vztahů na dobu určitou s využitím již existující právní úpravy včetně výše úhrady nákladů v případě poskytnutí telekomunikačního koncového zařízení za zvýhodněných podmínek. Maximální výše úhrady je v předložené novele omezena buď – za prvé – maximálně na jednu pětinu součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy nebo – za druhé – jednu pětinu součtu minimálního sjednaného měsíčního plnění zbývajícího do konce sjednané doby trvání smlouvy. Obdobnou právní úpravu nalezneme například ve Francii, kde tento systém je osvědčený, funguje a dlouhodobě napomáhá rovnému postavení zákazníků, operátorů. Zároveň návrh reflektuje, jako je tomu v existující právní úpravě, nutnost vypořádat závazek i ve vztahu k poskytnutému zvýhodněnému zařízení, např. k mobilnímu telefonu.
57
Navržená právní úprava tak chrání obě smluvní strany, a to jak spotřebitele, tak i operátory. A to tak, aby ani jedna z těchto stran nebyla při ukončení smlouvy, ať už výpovědí nebo dohodou poškozena. K bodu 2 návrhu v § 63 se doplňují nové odstavce 9 až 11. Navržený odstavec 9 řeší, jako tomu bylo v původním návrhu, uzavírání smluv s využitím prostředků komunikace na dálku, kdy je v praxi běžné, že např. při uzavření smlouvy po telefonu nedostane účastník k dispozici kompletní smluvní podmínky. Kompromis obsažený v této novele proti původnímu návrhu spočívá v tom, že za prvé smluvní podmínky je operátor povinen předat až následně po uskutečnění komunikace s účastníkem. Za druhé ode dne předání těchto smluvních podmínek běží účastníkovi lhůta 14 dnů k odstoupení od smlouvy v souladu s občanským zákoníkem. Dále je výslovně řečeno, že předání může být uskutečněno jak v elektronické, tak v listinné formě. V této novele je pro větší právní jistotu operátorů vysvětleno, že obě formy jsou možné. V případě návrhu úpravy odstavce 10 § 63, problematiky automatického prodlužování smluv, jsme zvolili cestu ochrany spotřebitele s tím, že návrh kompromisně nevylučuje obsažení možnosti automatického prodloužení smlouvy, což de facto předpokládá i § 63 odstavec písm. g) a h) zákona o elektronických komunikacích. S tím, že v období jednoho až tří měsíců přede dnem, kdy by k jejímu prodloužení mělo dojít, operátor upozorní účastníka na možnost a způsob, jak ukončit smlouvu a informuje ho způsobem, který si účastník zvolil pro zasílání vyúčtování. Tento způsob reflektuje způsob komunikace operátora s účastníkem v případě změny smlouvy, což je již v současné době obsaženo v § 63 odstavec 6 zákona o elektronických komunikacích. Je pak na účastníkovi, aby se zachoval spotřebitelsky obdobně a staral se o svá práva. Novela zákona k ukončování smluv na dobu určitou, tedy odstavec 11 § 63, dává do souladu vypovídání smluv na dobu určitou se smlouvami na dobu neurčitou. S tím, že způsob výpovědi je obsažen ve smlouvě, a samozřejmě se zachovává princip vypořádání závazků přijatých při uzavírání smlouvy na dobu určitou. Naším cílem není poškozovat operátory, ale reagovat na běžné životní situace, které prakticky nastávají. Např. stěhování do jiné země. Nelze dle mého názoru požadovat po účastnících dodržování závazku, který jim v tomto případě již nic nepřináší. Zároveň je však samozřejmě nutné, aby se obě smluvní strany chovaly zodpovědně a svůj smluvní vztah ukončily řádně a za předem jasně stanovených podmínek. Dovolte mi jednu poznámku. Všechny výše uvedené úpravy korespondují se zjištěními obsaženými v analýze smluv provedené ČTÚ. A nejen to. Navíc korespondují s navrhovanými opravnými opatřeními ČTÚ, která ČTÚ bude navrhovat. Tímto si dovoluji obhajovat i přechodná ustanovení, která rovněž byla předmětem polemiky ve všech výborech. Teď k těmto přechodným ustanovením. Doplňuje se přechodné ustanovení, které operátorům poskytuje dostatečný čas na úpravu jejich smluvních podmínek podle nových ustanovení navrhovaných v tomto návrhu zákona. S ohledem na dobu potřebnou pro úpravu smluvních podmínek a povinnosti operátorů o změně smluvních podmínek, měsíc před nabytím jejich účinnosti informovat účastníky, byla zvolena lhůta šesti měsíců. V žádném případě se nejedná o jakoukoli retroaktivitu. Novela se nedotýká již ukončených smluv. A že nelze ukončené smlouvy vztahovat znovu tímto zákonem do života. Pravděpodobně zde zazní celá geneze tak, jak zazněla od zpravodajů v jednotlivých výborech. V rámci té geneze se bude opakovat, že tento zákon, který byl schválen Poslaneckou sněmovnou, prošel vládou s připomínkami a 58
doporučeními revidovat a zpřesnit formulace některých navrhovaných ustanovení. To jsme učinili, a to bylo předmětem pozměňovacího návrhu. A to, co bylo třeba upravit a revidovat, je dnes zapracováno v předloze, kterou máte před sebou. To se týká stejných opatření, když půjdeme v té genezi, jak co se týče závěrů hospodářského výboru, který nedoporučil původní znění ke schválení. Zase jsme hledali, jakým způsobem najít cestu, aby ten zákon byl průchozí. Všechna řešení, která byla vytýkána, jsme obsáhli do novely tak, jak ji máte před sebou. To se týká i některých výhrad operátorů co se týče vyváženosti těch smluvních vztahů a náhrad např. za koncová zařízení. Jak jsem již řekl, z uvedených důvodů proto považuji tuto předlohu za dostatečně vyváženou. Nyní k projednávání návrhu zde v Senátu. Považuji za nutné se věnovat i této části, protože je velmi důležitá. Jak jsem uvedl, stanovisko vlády a výhrady ministerstva spravedlnosti či sněmovního hospodářského výboru jsou v rámci svého komplexního pozměňovacího návrhu předloženy a návrh byl upraven tak, aby nebyl v rozporu s těmito výtkami. Souhlas s evropským právem – to byla další věc, která zaznívala ve výborech. Ve stanovisku vlády byl zmíněn jistý rozpor s úpravou EU. Avšak jak stanovisko Parlamentního institutu, tak i gestora zákona o elektronických komunikacích, ministerstva průmyslu a obchodu, je předložený návrh zákona plně v souladu s evropským regulačním rámcem pro elektronické komunikace. Jestli dovolíte, k pozměňovacímu návrhu, který byl včera přijat ve vašem ÚPV. Za prvé. Bohužel nemohu akceptovat pozměňovací návrh schválený ÚPV, který svou úpravou v § 63 odstavce 1 zúžil řešení výše vypořádání závazků při předčasném ukončení smlouvy na dobu určitou jen na spotřebitele. Zákon o elektronických komunikacích by v případě přijetí tohoto pozměňovacího návrhu netransponoval směrnici o univerzální službě, která povinné náležitosti smlouvy vztahuje na smlouvu mezi operátory a všemi účastníky, nejen spotřebiteli. Pozměňovací návrh, který není v souladu s právem EU. A znovu zdůrazňuji, je to velmi závažná věc, která by znamenala sankci pro ČR. Za druhé. S čím dále není možné souhlasit, je stanovení neodůvodněné částky 300 korun jako limitu pro případný výpočet výše vypořádání závazků. Tento pozměňovací návrh by znevýhodnil jednu stranu smluvního vztahu v oblasti elektronických komunikací, což rovněž nelze. Za třetí. Za nepochopení považuji ukládání povinnosti hradit náklady za výstavbu či úpravu sítě. Tento vztah přece musí řešit samostatné smlouvy a ne smlouva o poskytování služeb. V samostatné smlouvě ať si smluvní strany sjednají podmínky, které považují za vhodné. To nemá s poskytováním služeb, charakteru, který řeší tato novela, nic společného. Za čtvrté. Povinnost např. poskytnout informaci o všech povinných náležitostech smlouvy nebo upozornit na blížící se vypršení smlouvy na dobu určitou umožní, aby účastníci v případě neplnění těchto povinností ze strany operátorů, mohli toto řešit nenákladně u Českého telekomunikačního úřadu, což je podstatně jednodušší než u soudu. Ostatně toto žádá pro případ spotřebitelských sporů i evropská směrnice o univerzální službě. Pokud by to ze zákona o elektronických komunikacích vypadlo, zákon by odporoval právu EU. Na výborech zazněly ještě další argumenty. Proč řešíme úpravy smluv speciálním zákonem. Pohybujeme se v oblasti a na trhu, který je regulován. Je to specifický trh, který je řízen samostatnou legislativou, což je vyžadováno – legislativou EU, k čemuž jsme se zavázali. Pokud by šlo o to, proč jsou tam kladeny požadavky, co má být ve smlouvě, prosím, to ukládá evropská směrnice, 59
celou řadu těchto požadavků, které už dnes musí operátoři plnit, musí je ve smlouvách uvádět. To, co dnes touto úpravou řešíme, je naprosté minimum toho, co už dnes platí a musí být plněno. Proč nejsou tyto definice v občanském zákoníku. Nemohou tam být, nabouraly by vůbec koncepci občanského zákoníku, protože to jsou tak specifické záležitosti, které právě proto jsou řešeny speciální normou. Já bych chtěl požádat, abyste vzali v úvahu všechny argumenty, které zde zazněly. Mohu vás ujistit, že se této oblasti snažím věnovat co nejpečlivěji a hledáme cestu k tomu, abychom v tom prostředí, ve kterém žijeme, pokud se nechová, tak jak bychom si představovali, jak by mohlo, to je i věcí těch podnikatelů na straně operátorů – tak bychom to možná řešit nemuseli. Ale stav je obdobný, tak jak jste zde včera řešili problém nevyrovnaných, řekněme nevyvážených smluvních vztahů, které nazýváme hanlivě, já to nerad používám, ale aby mi bylo rozuměno, o čem mluvím, takzvaně šmejdit. Prosím vás, trh na elektronických komunikacích je trh, kde se pohybuje každý občan ČR. Dopadá to na každého občana, pokud jsou tam praktiky, které nejsou slučitelné s dobrými mravy. Určitě ten dopad je větší než u těch smluv, u kterých kritizujeme, že mají tři – čtyři stránky, že mají malé písmo. Smlouvy operátorů – když někdo říká, že nemáme vodit lidi za ručičku – ty smlouvy! Zkusili jste se podívat, jakým způsobem se vy, lidé, kteří pracujete s legislativou, dostanete ke skutečné podobě své smlouvy? Smlouva má šest až deset stran, celou řadu tam nelze vyčíst, odkazuje vás až na 17 souborů, které najdete někde na stránkách. Ty se průběžně mění. Prosím vás, uvědomme si, že toto není v lidských silách člověka, který pracuje s legislativou, natož člověka, který s legislativou není spojen. A často je osloven večer, v neděli u oběda, najednou řekne dvě slova do telefonu, dá souhlas a dojde mu nějaká smlouva, kterou podepíše a už se nemůže bránit. Já vás moc žádám o to, abyste propustili tuto novelu, tak jak sem přišla z Poslanecké sněmovny. Beru si na sebe odpovědnost za to, že celou oblast nadále budu sledovat tak, aby každá věc, která by snad mohla způsobit něco nepatřičného, byla co nejrychleji řešena. Chci vám všem poděkovat za diskusi ve všech výborech. Pro mne byla velmi poučná. Včera ve výboru pro sdělovací prostředky jsem naslouchal hodinu věcem, které jste tam říkali. Věřte, že jsem je nebral na lehkou váhu. Ale vším tím jsme prošli, vše, co si myslíme, že je potřeba do této novely, jsme tam vložili. Já vám děkuji za vaši případnou důvěru a za hlasování ve prospěch tohoto zákona. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane navrhovateli. Návrh projednal ÚPV, usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 101/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Antl. Následně také návrh projednala Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky. Usnesení jste obdrželi jako senátní tisk č. 101/3. Zpravodajkou je Daniela Filipiová, která zastoupí pana senátora Jiřího Oberfalzera. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 101/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Karel Korytář, kterému předávám slovo. Prosím. Senátor Karel Korytář: Vážený pane předsedo, pane poslanče, vážené paní senátorky, páni senátoři, i přes velkou snahu Českého telekomunikačního úřadu ke zlepšení podmínek pro uživatele služeb elektronických komunikací, jsou i nadále neustálým tématem kritiky velkých poskytovatelů mobilních služeb zejména cena, kvalita technologie a nepružnost ve vyřizování požadavků klientů. Jde hlavně o poskytování nabídek nových, modernějších produktů a nabídka slev.
60
Zákon o elektronických komunikacích dává úřadu pravomoci, jak postupovat vůči velkým operátorům, ať již v přímém kontextu, tak například vstupem na trh menších operátorů, kteří by nabídli zajímavější ceny a produkty. Zaměřit se u velkých operátorů rovněž na konkrétnost nabídek co do rozsahu služby i ceny, aby měl uživatel jistotu, že zaplatil a užíval, co si objednal a že nebude docházet v průběhu smlouvy k jednostranným cenovým změnám. Až letošní rok je ve znamení velkých slev u všech dominantních operátorů. Má tu samozřejmě i vliv vstup čtvrtého operátora a vstup nových virtuálních nebo drobných operátorů. Je to ale také výsledek, kdy si konečně poskytovatelé elektronických komunikací uvědomili třetinovou příjmovou hladinu ČR proti zemím EU, která jako jedna z příčin vyvolala geometrickou řadou rostoucí zadlužení uživatelů. Co se týká konkrétnosti nabídek co do obsahu a ceny, jednostranných změn a sankcí, na to reaguje nyní projednávaná poslanecká novela zákona o elektronických komunikacích. Navržená předloha řeší zejména uzavírání smluv a jejich změnu s využitím přístupu na dálku, automatické prodlužování smluv bez vědomí zákazníka, sjednávání smluvních pokut při předčasném ukončení smluv uzavřených na dobu určitou. Další nedostatek spočívá v nekvalitní obsluze zákaznických linek, kdy poskytují pouze kusé informace o poskytovaných službách s cílem nalákat spotřebitele na zdánlivě výhodnou akci. Suma sumárum dá se konstatovat, že i tyto vlivy se podstatnou měrou podílejí na extrémním zadlužení uživatelů mobilních sítí. Je to otázka neznalosti smlouvy, podepisování smluv, kdy vlastně ani nevím, co jsem mnohdy podepsal. Ty dopady jsou opravdu takové, jak jsem už tady zmínil. Pan poslanec vás již podrobně seznámil s obsahem novely zákona. Já si dovolím zmínit alespoň ty nejpodstatnější. Jde zejména o informační povinnost podnikatele poskytujícího služby elektronických komunikací při jakékoli změně smlouvy, za použití prostředku na dálku či automatickém prodloužení smlouvy. Ve smlouvě musí být vždy uvedena výše úhrady pro případ ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání. Správní trestání se rozšiřuje o správní delikty a sankce související s porušením, resp. neplněním informačních povinností. Upravuje se povinnost operátora, který odmítá uzavřít smlouvu, informovat odmítnutého podnikatele o konkrétních důvodech, proč tak nemůže učinit a současně musí tyto informace poskytnout Českému telekomunikačnímu úřadu. Zachovává se oprávnění Českého telekomunikačního úřadu z vlastního podnětu – nebo z podnětu kterékoliv dotčené strany - do jednání podnikatelů o smlouvě o přístupu nebo o smlouvě o propojení, vést jednání k řešení situace. Návrh zákona, jak již tady bylo řečeno, byl v Poslanecké sněmovně v prvém čtení přikázán hospodářskému výboru. Vláda projednala a posoudila návrh novely zákona o elektronických komunikacích s výhradami a pochybnostmi. Hospodářský výbor doporučil Poslanecké sněmovně návrh zákona zamítnout. Ve druhém čtení byly předneseny pozměňovací návrhy poslancem Husákem, Doktorem a Šídlem, které v podstatě reagovaly na námitky vlády a hospodářského výboru. Ve třetím čtení, poté, co Poslanecká sněmovna nepřijala usnesení hospodářského výboru na zamítnutí sněmovního tisku č. 836 a přijala pozměňovací návrhy přednesené poslancem Husákem a pozměňovací návrhy přednesené poslancem Šídlem, které se týkaly výčtu novel zákona, projednávanou předlohu zákona v hlasování č. 116 schválila 83 hlasy z přítomných 151 poslanců a 10 hlasy proti. 61
K předloze postoupené Senátu se vyjádřili zejména podnikatelé poskytující služby elektronických komunikací formou pozměňovacích návrhů, ve kterých navrhli například zacílení novely pouze na spotřebitele, vypuštění z informační povinnosti změny ve smlouvách u předplacených služeb, které jsou pro poskytovatele anonymní, informační povinnost vázat pouze na podstatné změny a v přechodném ustanovení pak změny v platnosti novely zákona. Uvedené návrhy by však mimo jiné otevřely nová témata k diskusi, například kdo je či není spotřebitel. Například patří-li tam malý podnikatel či živnostník. Dále nakolik řeší uvedenou problematiku občanský zákoník či nerovnost postavení účastníků smluv s podnikateli v případě, že někteří mají uzavřenu smlouvu podle "staré" a někteří podle "nové" právní úpravy. Bez důkladné analýzy nebylo možné rovněž posoudit, nakolik náročná bude v praxi implementace této novely. Řada připomínek bylo upozornění na katastrofické dopady, ať už je to zvýšení administrativy při nemožnosti zjištění – při těch anonymních produktech – kam vůbec zaslat podmínky smlouvy apod. Návrh zákona v podobě, jak byl Poslaneckou sněmovnou schválen a postoupen do Senátu, pokládá Ministerstvo průmyslu a obchodu za vyvážený pro obě strany smluvního vztahu. Totéž potvrdil i předseda ČTÚ na projednávání jednak výroční zprávy ČTÚ, jednak i na projednávání této novely ve VHZD. Naše legislativa konstatuje, že novela, i přes právní podobu, která by mohla být ještě k diskusi, není v rozporu s ústavou, a její legislativní připomínky se spíš upozorňují na větší srozumitelnost u článku I bod 1, a možnost pochybností při aplikaci správních deliktů v článku I bod 8. Věřím, že prováděcí předpis bude na toto pamatovat. Novela zákona je slučitelná s právem EU a její platnost nabývá účinnosti 15. dnem po dni jeho vyhlášení. Vážené kolegyně a kolegové, vzhledem k aktuální a akutní potřebě stanovení nových přísnějších pravidel poskytování služby elektronických komunikací navrhuje VHZD plénu Senátu vyslovit souhlas návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane zpravodaji, posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů a plňte úkoly garančního zpravodaje. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ÚPV. Ano, pan senátor Miroslav Antl nyní bude hovořit. Senátor Miroslav Antl: Děkuji. Vážený pane předsedo Senátu PČR, vážené dámy, vážení pánové, pane poslanče, původně jsem vás chtěl pouze seznámit se strohým výrokem našeho usnesení č. 73 ze včerejšího dne, kdy vám doporučujeme vrátit projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které jsou uvedeny v příloze, které najdete na druhé straně toho, co máte před sebou. Jinak zpravodajem určen Antl, pověřen tentýž coby předseda ÚPV Senátu PČR, aby zpravil předsedu Senátu o tom, jak jsme rozhodli. Jenom pár poznámek, abych nemusel vystupovat v obecné rozpravě, protože pan poslanec ve svém emotivním vyjádření komentoval návrh, respektive doporučení ÚPV Senátu PČR, ač nejsme v podrobné rozpravě, ale jednací řád Senátu v tomto odlišný. Budu korektní, na rozdíl od něho, a řeknu, že z jeho vyjádření jsem pochopil, že různé instituce včetně ministerstva průmyslu a
62
obchodu, ale musím spravedlivě dodat i z legislativního odboru Senátu PČR, nám říkají, že bychom měli schválit, to znamená odpovědnost je zřejmě jinde. Já jsem včera říkal, a říkám znovu, záměr je správný, ovšem náš návrh je poněkud odlišný. Byl tady komentován. Mně se zdá legislativně podezřelé, když někdo podává návrh na změnu zákona a pak vlastním návrhem komplexním pozměňovacím ho mění. Tam to zřejmě nebude legislativně v pořádku. Ale, prosím, pokud budeme v podrobné rozpravě, tak se k tomu vyjádřím blíže. Jinak odkazuji na výrok našeho usnesení a děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Jenom uvádím, že zpravodaj, respektive předkladatel samozřejmě má právo zvolit rozsah a způsob uvedení zákona podle svého uvážení. Děkuji, pane senátore. Nyní se táži, zda paní senátorka Daniela Filipiová chce vystoupit za Stálou komisi Senátu pro sdělovací prostředky. Ano, prosím, máte slovo. Senátorka Daniela Filipiová: Děkuji, pane předsedo. Já budu velmi krátká, nebudu mluvit už o obsahu této novely. Chci jenom říci, že komise pro sdělovací prostředky včera na svém jednání doporučila plénu Senátu schválit předloženou normu. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Nyní se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak. Takže otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Paní senátorka Daniela Filipiová. Prosím, paní senátorko. Senátorka Daniela Filipiová: Děkuji. Ještě jednou. Pane předsedo, kolegyně a kolegové. Já bych chtěla tady říci jenom pár komentářů k tisku. Musím říct, že já ještě s kolegou Oberfalzerem, který je původně zpravodaj tohoto tisku, jsme byli proti tomuto tisku a navrhovali jsme na jednání komise zamítnutí této novely. V úvodu bych chtěla říct jenom jednu věc, že si dovolím nesouhlasit s tvrzením pana předkladatele, že stanoviska spravedlnosti k tomuto tisku byla plně zapracována. Jinak chci říct, že předložený návrh dle nás představuje nepřiměřený zásah do soukromoprávních vztahů. Zejména navrhovaná kvazi ochrana zákazníka veřejně dostupných telekomunikačních služeb jde zcela nad rámec současné obecné úpravy ochrany spotřebitele pouze a právě pro jeden segment služeb, tedy telekomunikace. Současně se v mnoha ohledech míjí účinkem či dosahuje účinku zcela opačného. Deklarovaným cílem novely je odstranění tzv. nekalých praktik mobilních operátorů vůči zákazníkům. V podstatě se ale jedná o nesystémový pokus o zásahy, které jsou nedomyšlené a ve svém důsledku poškodí samotné zákazníky a případné zájemce o vstup na trh elektronických komunikací. Nekalé praktiky mobilních operátorů vůči zákazníkům, tzv, účastníkům údajně spočívají ve sjednávání smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy na dobu určitou, v automatickém prodlužování smluv a v nedostatečném poskytování ifńformací při uzavírání smlouvy prostřednictvím dálkového přístupu, což je internet nebo telefon. Prostředkem proti tomu mají být údajně následující úpravy například § 63 odst. 1 písm. p), kterým se stanovuje maximální výše úhrady v případě předčasného ukončení smlouvy na dobu určitou na jednu pětinu smluvního závazku. K tomu chci dodat, že je zcela nejasné, jak předkladatel dospěl k částce jedna pětina při určování maximální výše úhrady v případě ukončení smlouvy
63
před uplynutím doby trvání. Už z tohoto zlomku je však zjevné, že jedna ze stran dostane podstatně menší plnění o 80 %, než k jakému se druhá strana dobrovolně zavázala za účelem získání dodatečné výhody. Zároveň není jasné, proč má zákon upravovat takové detaily, jako přísně pouze v oblasti elektronických komunikací, a ne například v energetice, bankovnictví nebo oboru spotřebitelských půjček. Navíc je nutné připomenout, že všichni poskytovatelé nabízejí služby jak se závazkem, tak i bez závazku a účastník má vždy možnost výběru. zda využije zvýhodněné nabídky na pořízení mobilního telefonu nebo zvýhodněného volání. Pokud souhlasí se závazkem, ten musí být ekonomicky vyvážen oprávněným očekáváním poskytovatele, že účastník bude služby využívat po určitou dobu. Pokud jedna strana na počátku využije výhodu, ale následně nedodrží své závazky, tedy předčasně vypoví smlouvu, měla by mít druhá strana právo na odpovídající kompenzaci. K § 63 odst. 9 – povinnost poskytnout písemné informace o obsahu smlouvy před uzavřením smlouvy na dálku, chci říci následující. Není důvod, proč by měl zákon o elektronických komunikacích obsahovat specifickou úpravu ochrany spotřebitele při uzavírání smluv na dálku pouze pro odvětví elektronických komunikací. Ochrana spotřebitele je v tomto případě upravena občanským zákoníkem v souladu se směrnicemi EU a je dostatečná. Opět by se tedy jednalo o skrytou nesystémovou novelu stávající zákonné úpravy platnou pouze pro jedno jediné odvětví. Podobná diskriminační úprava je protiústavní a omezující podnikání. A co se týče § 63 odst. 10 – zákaz automatického prodlužování smluv, resp. povinnost informovat o možnosti ukončení smlouvy, lze říci, že předchozí komentář, co jsem říkala k odst. 9, platí rovněž i k návrhu regulovat prodlužování čerpání výhod účastníky i na delší období právě a jen v oblasti elektronických komunikací, speciálně pro všechny účastníky, tedy i podnikatele. Opět není zřejmé, proč by měl v elektronických komunikacích platit jiný smluvní režim, než v jiných odvětvích. Ve skutečnosti již v současné době operátoři zpravidla o blížícím se termínu ukončení smlouvy zákazníky informují. Přijetím předloženého návrhu by pak mohlo dojít k absurdní situaci, kdy by v případě nereagování klienta na takové upozornění a současné nemožnosti automatického prodloužení smlouvy muselo dojít ze strany operátora k ukončení služby, např. k odpojení telefonu. Takovéto opatření má s ochranou spotřebitele skutečně pramálo společného. Vzhledem k tomu, co jsem zde řekla, podávám návrh na zamítnutí předložené novely. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, zaznamenávám tento návrh. A dále je přihlášen pan senátor Petr Vícha, předseda klubu ČSSD. Senátor Petr Vícha: Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové. Nečekejte ode mne odbornou diskusi na toto téma, neb nejsem odborníkem a jsem rád, že se mi ve ztrátách a nálezech podařilo sehnat starou Nokii a nemusím se učit nové. Vzhledem k tomu, že jsou tři odlišné návrhy, požádám o pětiminutovou přestávku před hlasováním pro poradu klubu v tomto sále. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Pokračujeme v obecné rozpravě. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozpravu končím.
64
A nyní se ptám navrhovatele, jestli se chce vyjádřit. Je tomu tak. Prosím, pane navrhovateli, máte slovo. Poslanec Jan Husák: Já bych jenom krátce zareagoval na paní senátorku. Vše, co zde zaznělo, jsem se snažil vysvětlit ve svém úvodním slově. Všechny argumenty byly v mém úvodním přednesu a vycházel jsem ze zkušenosti, kterou mám zde z projednávání. To, co zde paní senátorka přednáší, zaznívá zejména v podstatě ve všech aspektech, které zde byly od Asociace provozovatelů mobilních sítí. Když je to pravda, proč to neprosadí tato asociace, aby to opravdu operátoři dělali. To je jenom takováto řečnická otázka. A jinak, co se týče dalších bodů, byly všechny podle mého názoru vysvětleny. Jednací řád Poslanecké sněmovny je opravdu trošičku odlišný a moc se omlouvám za to, že jsem komentoval i pozměňovací návrh, který ještě nezazněl v obecné rozpravě, a já jsem ho znal a znám z tisku a znám ho samozřejmě z jednání ústavně-právního výboru. Za toto nedopatření se moc omlouvám, děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji a táži se nejdříve zpravodaje pana senátora Miroslava Antla, zda si přeje vystoupit. Nepřeje. Přeje si vystoupit paní senátorka Filipiová za komisi? Také nepřeje. A slovo má nyní pan garanční zpravodaj. Senátor Karel Korytář: Pane předsedo, kolegyně a kolegové, jenom statistika. V rozpravě vystoupili dva senátoři, ve věci prakticky jeden senátor. Jenom rekapituluji: Garanční výbor navrhuje schválit návrh zákona ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou, ústavně-právní výbor navrhuje pozměňovací návrh a Stálá komise navrhuje návrh zákona zamítnout. Jako o prvním bychom měli hlasovat o návrhu garančního výboru. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám a vyhlašuji přestávku na poradu klubu sociální demokracie do 16.49 hodin. (Jednání přerušeno v 16.44 hodin.) (Jednání opět zahájeno v 16.49 hodin.) Předseda Senátu Milan Štěch: Vážené kolegyně a kolegové, budeme pokračovat v jednání hlasováním. Je nás přítomno 64, kvorum je 33. Byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 24 registrováno 64, kvorum 33, pro návrh 43, proti jeden. Návrh byl přijat. Děkuji předkladateli i zpravodajům. A ještě se o slovo hlásí pan předkladatel, prosím. Poslanec Jan Husák: Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky a páni senátoři, já vám moc děkuji za toto hlasování a jsem velice rád, že jsme mohli propustit tuto normu dál. Mockrát vám děkuji a velice si toho vážím. 65
Předseda Senátu Milan Štěch: Rádo se stalo, děkujeme. Končím projednávání tohoto bodu. Přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je 14. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 102) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 102. Návrh uvede poslanec Jan Smutný, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Poslanec Jan Smutný: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené dámy senátorky, vážení pánové senátoři. Dovolte, abych uvedl své úvodní slovo tím, že od nynějška se pojďme bavit o tom, že chceme touto novelou podpořit sport a hlavně mládež v České republice. Předložený návrh snižuje sazbu odvodu z 20 % na 15 %, tedy u kurzovních sázek i pro číselné loterie. V obou případech se změna týká pouze provozovatelů, jejichž aktivity jsou přímo spojeny se sportovním prostředím a jež nejsou společensky nebezpečné. Zdůrazňuji tedy, pouze ty, které nejsou spojeny s tvrdým hazardem. Bohužel, není legislativně možné zajistit, aby část odvodů byla ze zákona přímo příjmem Českého olympijského výboru. Proto se dohodli všichni provozovatelé loterií a kurzovních sázek, že každoročně bezúplatně poskytnou Českému olympijskému výboru finanční prostředky ve výši 5 % ze základu odvodu z loterií a kurzovních sázek. Memorandum podepsané Českým olympijským výborem a tehdejším Českým svazem tělesné výchovy, v současné době Českou unií sportu, mám zde k dispozici. To za předpokladu, že bude legislativně snížen stávající odvod ve výši 20 % z loterií a kurzovních sázek na 15 %. Musím zde přiznat dopady. Dopady na obce v celém objemu České republiky jsou minus 90 mil. Kč, ale dejme si otázku, které ze samospráv vždy odsouhlasily tuto částku pro sport. Byly využívány samozřejmě a pochopitelně, protože samosprávy k tomu mají své svrchované právo i k dalším svým záměrům v obci. Navrhovaná změna není v rozporu s ústavním pořádkem, ani neodporuje mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána. Navrhovaná změna není v rozporu s právními akty Evropských společenství. Chtěl bych ještě doplnit jednu věc. Než jsem přinesl na půdu Parlamentu tuto novelu, tak jsem samozřejmě jednal s představiteli, s panem předsedou Českého olympijského výboru Jiřím Kejvalem i s panem předsedou České unie sportu Miroslavem Janstou. A jako pedagoga mě zajímala jedna věc, aby tyto prostředky šly do mládeže, protože naše tělocvičny ve školách, kde stejně svítíme a stejně topíme, v odpoledních hodinách bývají volné a aby se tyto aktivity místo počítačů a v rámci prevence nežádoucích jevů naplnily a tyto prostředky šly za mládeží, která také je nezbytná, a to si také přiznejme, k tomu, aby byla základna pro dobrou reprezentaci České republiky v budoucnu a mohly se vozit medaile se sportovci, se kterými se potom i rádi vídáváme na fotografiích a někdy i na billboardech.
66
Já sám chci říct, že se zavazuji a i po domluvě s panem předsedou Kejvalem k tomu, že bych byl rád u toho a monitoroval, že tyto prostředky skutečně půjdou za mládeží. Závěrem bych chtěl poděkovat jednak za pozvání do gesčního výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a do výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, kde doporučují usnesením Senátu ke schválení ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. A já vás o to žádám také. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane poslanče, máte vyhrazené místo u stolku zpravodajů. A nyní se táži, zda vystoupí předseda garančního výboru pan senátor Jiří Lajtoch? Ano. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Lajtoch: Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, vážený pane poslanče. Návrh zákona původně obsahoval snížení sazby odvodu z 20 % na 15 %, a to jak u kurzovních sázek, tak u číselných loterií. To za předpokladu, že bude legislativně snížen stávající odvod ve výši 20 % z loterií a kurzových sázek na 15 %. Jedná se o návrh novely zákona o loteriích a jiných podobných hrách, jehož předkladateli jsou poslanci Pavel Svoboda a Jan Smutný. V zákoně o loteriích a jiných podobných hrách v ustanoveních upravujících dílčí základ odvodu došlo k legislativně technické úpravě týkající se vyčlenění sázkových her provozovaných ve zvláště k tomu určených hernách, a to i za pomoci mechanických zařízení do samostatného ustanovení. Rovněž tak došlo u ustanovení upravujících sazby odvodu z loterií a jiných podobných her k vyčlenění sázkových her provozovaných v kasinu do samostatného ustanovení a zachovává se dosavadní sazba odvodu ve výši 20 %. Zavádí se sleva na dílčím odvodu z loterie a jiných podobných her, podle které o slevu na dílčím odvodu lze snížit z loterií a dílčí odvod z kurzovních sázek. Slevu na dílčím odvodu může poplatník uplatnit do výše hodnoty peněžitých darů poskytnutých poplatníkem v příslušném odvodovém období, a to Českému olympijskému výboru na účely tělovýchovné a sportovní, a to za předpokladu, že poplatník hodnotu peněžitých darů a den jejich předání zveřejní způsobem umožňující dálkový přístup. Stanovuje se tedy dílčí odvod ve výši 25 % tohoto dílčího odvodu. V zákoně o daních z příjmů v ustanoveních upravujících základ daně a položky snižující základ daně se stanovuje, že do limitů pro odpočet se nezapočítají bezúplatná plnění, která odpovídají uplatněným slevám na dílčím odvodu z loterií a jiných podobných her. Zákon má být účinný od 1. ledna 2014. Návrh zákona byl předložen dne 9. listopadu 2012 do Poslanecké sněmovny, aby Poslanecká sněmovna s ním mohla v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, vyslovit souhlas již v prvém čtení. Tento návrh nebyl schválen a zákon byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru, který projednal návrh zákona na své 45. schůzi dne 10. dubna 2013 a doporučil Poslanecké sněmovně návrh zákona schválit ve znění komplexního pozměňovacího návrhu. Vláda na své schůzi 12. prosince 2012 projednala a posoudila návrh zákona a zaujala k němu následující stanovisko:
67
Ocenila snahu zlepšit financování sportovních aktivit v ČR za pomoci finančních prostředků pocházejících z provozu některých druhů loterií a jiných podobných her. Upozornila, že předložený návrh zákona obsahuje věcné i legislativní nedostatky, které by měly být v průběhu dalšího legislativního procesu odstraněny. Poukázala na sporné body z hlediska konstrukce povinného peněžitého plnění spravovaného podle daňového řádu, kdy bylo zvoleno nevhodné řešení spočívající v pouhém snížení sazby odvodu a tím, že poplatník je pouze povinen zveřejnit, zda dar poskytl. Navrhované ustanovení týkající se daru lze považovat za neurčité a nejasné. Upozornila na stanovení okamžiku předání peněžního daru odepsáním částky z účtu provozovatele. Navrhovanou úpravou, tak jak tady bylo řečeno, se sníží příjmy státního rozpočtu o 210 mil. Kč, rozpočty obcí přibližně o 90 mil. Kč. Na rozpočet krajů nemá stanovená právní úprava žádný dopad. Navrhovaná úprava není v rozporu s ústavním pořádkem, ani neodporuje mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána. Není v rozporu s právními akty Evropského společenství. Ve druhém čtení na 53. schůzi dne 10. května 2013 v podrobné rozpravě přednesl ještě pozměňovací návrh poslanec Jiří Štětina. Tento pozměňovací návrh se týkal společensky odpovědného chování, nebyl ovšem schválen. Poslanecká sněmovna na své 53. schůzi dne 15. května 2013 projednávanou předlohu zákona schválila ve znění pozměňovacích návrhů přijatých rozpočtovým výborem. Z přítomných 151 poslanců byl návrh zákona schválen 134 hlasy, 3 hlasy byly proti. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu Parlamentu ČR na své 13. schůzi konané dne 19. června 2013 k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, po úvodním slově předkladatele poslance Jana Smutného a po mé zpravodajské zprávě doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. To je vše, děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Slyšeli jsme zprávu garančního výboru, kterým je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Pane senátore, děkuji, a prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů a plňte úkoly zpravodaje. Dalším výborem, který se zabýval tímto návrhem, je výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Zpravodajem byl určen pan senátor Petr Vícha. Přeje si vystoupit? Ano, prosím. Senátor Petr Vícha: Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi nejprve krátkou exkurzi do minulosti. Myslím si, že velkou zásluhou Senátu je, že se nám podařilo přijmout v minulosti změnu zákona o loteriích a jiných podobných hrách, a to v tom smyslu, aby obce mohly regulovat hazard na svém území, aby také videoloterijní terminály byly zpoplatněny stejně jako výherní hrací automaty, a na konec, aby to nebyly loterijní společnosti, které by výtěžek rozdělovaly samy, ale aby se tento výtěžek dělil mezi stát a obce. To jen pro připomenutí. Už tehdy tady zaznívaly pozměňovací návrhy, aby číselné a kurzové loterie byly v trochu jiném režimu jako společensky méně nebezpečné, než videoloterijní terminály a výherní hrací automaty. Myslím si, že
68
to mohlo mít už tehdy tady podporu, ale tehdy v tom paragrafu byla i kasina, ve kterých také jsou výherní hrací automaty, a proto bylo správné, že to neprošlo. A od té doby nám potom ČOV, ČSTV a další posílaly sportovce na obce, aby říkali: Teď, když jste nám znemožnili, abychom my, loterijní společnosti to rozdělovaly, tak teď dejte peníze vy na obcích na sport. A obce, myslím si, velmi rády dávaly, protože je dávaly i předtím, tak proč by je nedávaly i nadále. Teď tady máme tedy novelu, která umožňuje loterijním společnostem, a teď jenom číselných loterií a kurzových sázek, bez kasin, aby na jejich zvážení bylo, jestli odvedou 20 % odvodu, anebo jen 15 % a 5 % dají Českému olympijskému výboru. Myslím si, že mnohem lepší je to tak, jak to prošlo v Poslanecké sněmovně, to znamená, že to je daňová sleva, než jak to bylo původně myšleno, aby to bylo zase na nějaké dobrovolnosti, a to by možná mohlo dopadnout jako v minulosti, když měly loterijní společnosti tuto možnost. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí rovněž projednal tuto novelu. Projednávali jsme ji určitě hlavně proto, protože se to týká i obcí, neboť zmenšený výnos, když pět procent v maximální míře bude odvedeno Českému olympijskému výboru, znamená zhruba 400 mil. Kč méně celkem, z toho zhruba 90 až 100 mil. Kč obce, zbytek stát. Od Svazu měst a obcí jsme nezaznamenali žádná negativní stanoviska, asi také panuje široká shoda, že sport potřebuje podporu. A já tady v tuto chvíli položím jen řečnickou otázku, kde skutečně ty peníze skončí, a těším se, až po skončení roku 2014 se dozvíme, jestli to skutečně šlo na mládež, jestli to šlo až do jednot v obcích, ale možná potom se z toho nějakým způsobem poučíme. Ale v tuto chvíli si myslím, že je to dobrá věc. Také výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí přijal usnesení, ve kterém doporučuje schválit tuto novelu. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. A ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak, otevírám tedy obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Pan senátor Jan Horník s přednostním právem, připraví se pan senátor Jiří Čunek. Senátor Jan Horník: Vážený pane předsedo, vážený pane poslanče, kolegyně a kolegové. Někteří z vás si možná vzpomenete na dobu, když jsem tady hřímal tehdy proti Sazce jako takové vedené Alešem Hušákem. Vzpomeňte si na to, jakým způsobem vlastně zástupci jednotlivých tělovýchovných svazů, a v tom byl i Český olympijský výbor, se chovaly jako akcionáři Sazky. My jsme potom i na Podvýboru pro sport tuto záležitost dlouhodobě řešili. A výsledkem bylo, že Sazka stejně ve finále padla, naplnila se, bohužel, neblahá očekávání, ke kterým došlo. Já se nyní ptám, co se od té doby změnilo např. ve vedení Českého olympijského výboru? Ano, předseda, ale v podstatě ti všichni ostatní tam zůstávají skoro ti samí, a i ti, se kterými oni spolupracují. Čili u mne nemusí mít Český olympijský výbor díky tomu až takovou důvěru, protože on v podstatě zklamal sportovní veřejnost v době, kdy měl sice jenom jeden hlas, ale i tímto jedním hlasem mohl fungovat a nemusel se nechat uplácet např. její předseda, když jeli na olympiádu do Calgary, kdy tam byl hrazen celý plný pobyt všem těm, kteří zastupovali jednotlivé svazy v Sazce jako akcionáři. A stálo to tehdy nemilých 20 mil. Kč! To podle mne mělo jít do mládežnického sportu.
69
A já se teď ptám, když se tehdy nechal předseda ČOV v podstatě takhle korumpovat – ale on to byl i předseda Sokola, Orla, Svazarmu a nevím čeho všeho – takže říkejme si, ano, oni už tam dneska nejsou. Ale co se změnilo? Nepřijde nikdo jiný, který zase požádá o další stovky milionů? Jestli to bude Svazarm nebo jiné tělovýchovné hnutí. My otevíráme jakousi skříňku, kterou jsme kdysi dávno uzavřeli, která funguje, a teď ji znova pootevřeme dvířkami a všichni se budeme zaštiťovat sportem. Také jsem sportovec, tedy bývalý, také mám děti, které sportují. Také bych si přál, aby tam bylo víc peněz. Ale proč poslanci neudělají jednoduchý návrh v rámci schvalování státního rozpočtu, těch 400 mil. Kč nevezmou a nedají je do kolonky Český olympijský výbor, a dostane to ČOV napřímo. Proč to děláme takto složitě a proč hledáme cesty, které jsme již jednou uzavřeli. To je můj názor. A já, byť sportovcům přeji, i jako starosta obce, i jako krajský zastupitel se snažím, aby peníze do sportu šly, zejména do mládežnického sportu. Ale toto nesystémové řešení nemohu podpořit a proto se budu muset hlasování zdržet, bohužel. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Jiří Čunek, připraví se pan senátor Tomáš Jirsa. Senátor Jiří Čunek: Pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Tento zákon, tedy zákon o loteriích, který byl přijat v 90. letech, já považuji a považoval jsem ho vždycky za nejnemravnější zákon přijatý v České republice. Způsobil totiž to, že na jedné straně odpustil hazardu platit daň, tak jak platili všichni podnikatelé v této republice. Ale co víc ještě udělal? Řekl, že oni se stanou donátory, takže ti, kteří provozují činnost, kterou téměř asi, jak se tak dívám kolem sebe, nikdo z vás nepovažuje jako bohulibou a pro společnost prospěšnou, spíše jako trpěnou, a je to asi otázka kategorií hazard a prostituce, tak z těchto lidí udělali donátory, to znamená ti, kteří naopak dělali pro společnost činnosti velmi potřebné, vedli sport, vedli neziskové organizace, charity atd., tak tihle všichni chodili s čepicí v ruce pro dary k těm, kteří provozovateli hazard. To způsobilo naprostý chaos v chápání nás všech, samozřejmě i této společnosti, protože sice ti, kteří by měli být zatracovaní, tak se stali těmi chválenými. A já jsem byl velmi rád, že se nám, jak tady řekl pan kolega Vícha, že se nám podařilo tento stav narovnat a vrátit řekněme tyto hráče minimálně do té kategorie plátců daní. Podotýkám, normální. Ale když se podíváme kolem sebe, kolem České republiky, jak tam je daněn hazard, no tak u nás je pořád ráj. To znamená, to není 20 %, takže já, protože zřejmě jednací řád nám dovoluje, abychom přímo oslovovali poslance, tak já se na vás obracím, pane kolego, kdybyste přišel s tím, že zásadně navýšíme daň u hazardu a pak budeme přemýšlet, komu ji rozdělit, tam bych asi přemýšlel o tom, že bych tento návrh podpořil. Já nezpochybňuji to, že jste veden dobrými úmysly, ale zároveň vím, že mnozí ze zákonodárců, kteří schválili ten šílený paskvil v 90. letech, tak ti byli také vedeni dobrými úmysly. A zbývá mi, než se připojit k předřečníkovi kolegovi Horníkovi, jestli je to tak a my chceme skutečně podpořit sport, navíc jsme na klubu a ve výborech slyšeli, že olympijský výbor chce právě podpořit dětský sport, nebo mládežnický sport, ale v návrhu nic takového ani není. To je na úvaze olympijského výboru, co s těmito penězi chce udělat, tak já si skutečně myslím, že by to měla být normální řádná kapitola státního rozpočtu a tak jako všechny ostatní kapitoly, když tam peníze jdou, tak příslušné výbory Poslanecké
70
sněmovny mohou, samozřejmě částečně, velmi částečněji v Senátu kontrolovat, jak jsou tyto státní peníze využívány. To znamená, já byť vím, či chci věřit, že tento zákon byl veden dobrým úmyslem, tak z důvodů, které jsem sdělil, ho nepodpořím. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, nyní vystoupí pan senátor Tomáš Jirsa, připraví se pan senátor Stanislav Juránek. Senátor Tomáš Jirsa: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, mně také trošku vadí, že před necelými dvěma lety Český olympijský výbor byl jedním z hrobařů Sazky a vrací se nám to oklikou – že by chtěl peníze odjinud. Já bych chtěl v té souvislosti, co říkal pan kolega Horník, že proč Poslanecká sněmovna nenasměruje rovnou 400 milionů Českému olympijskému výboru nebo do sportu, se ujistit tady v té debatě, ale nevím od koho, jestli od legislativy nebo vaším prostřednictvím od pana kolegy Antla jako bývalého prokurátora, jestli se nepohybujeme v korupčním prostředí. Tady nám bylo sděleno, jak to vzniklo, že se dohodl loterijní byznys s nějakou veřejnoprávní korporací, že si sníží daně, když prostě půjdou prachy do té korporace. A přitom, kdyby to bylo podle slov kolegy Horníka, tak by stát a sport mohl mít peněz víc, tak proč to děláme touto dohodou, proč posvěcujeme dohodu mezi soukromým byznysem a veřejnoprávní korporací. Takže moje otázka je: nepohybujeme se v korupčním prostředí? Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, nyní vystoupí pan senátor Stanislav Juránek a poslední přihlášený je pan senátor Luděk Jeništa. Senátor Stanislav Juránek: Vážený pane předsedo, vážený pane poslanče, kolegové a kolegyně. Chtěl bych říct, a to bych chtěl jenom zopakovat, že ten zákon je nemorální. To je první věc. Podstatná věc, kterou chci sdělit je, že my vlastně v tuto chvíli bereme peníze obcím z jedné strany, z druhé strany bereme státu, protože tyto peníze by se měly odvést a o trošku méně peněz než kolik bylo státu a v obcích, tak dáváme Českému olympijskému výboru. (Připomínka z pléna.) No, není to stejné, je to o něco méně. Ale prosím, abyste si to dobře přečetli. Ale podstatná věc – Český olympijský výbor nemá žádný závazek, aby to dal dětem, to znamená, to, co tady zaznělo, pane poslanče, od vás, je nepravda. On není povinen dát to na děti. A naopak sportovní prostředí je mnohem větší a mnohem širší. Kdysi fungovalo něco jako všesportovní kolegium, které zaobíralo kompletně všechny věci a všechny odnože, ať už to byl ČSTV, nebo ať to byl Sokol, nebo další organizace. A toto všesportovní kolegium kupodivu v 90. letech dospělo k tomu, že si dokázalo nějakým způsobem příjmy ze Sazky dohodou, jakým způsobem procentuálně se budou mezi ně rozdělovat. Byla a to dohoda, vytvořil se určitý vzorec a to, že padla Sazka, je v tuto chvíli samozřejmě nová kapitola, ale je tady pořád velká zkušenost. Velká zkušenost v tom, že pokud se to nechá přerozdělit někomu ve sportovním prostředí, tak to bude nespravedlivé. A to, co chci v tuto chvíli říci, je o tom, že mnohem lépe a mnohem spravedlivěji by to skutečně dokázalo udělat ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ano, já jsem pro, ať do toho promluví sportovní prostředí, ať se dohodne na tom, jakým způsobem se peníze přerozdělí, ale záruku nám Český olympijský výbor nedá. Považuji proto tento krok za krok bokem od toho, co jsme minule odsouhlasili. Považuji to dokonce za krok zpátky a dokonce si troufnu říci, že
71
pokud to schválíme, tak nám to přinese další komplikace. Tady, pane poslanče, skutečně jenom jednu věc, prosím. A jenom tu jednu bych chtěl, aby z toho mého hovoru vyplynulo: nebude to spravedlivě rozděleno. To říkám na základě zkušeností z minulých let, protože jsem se od 90. let nějakým způsobem o tuto věc zajímal a jsem průběžně od 90. let stále v kontaktu s tím, jakým způsobem se peníze ve sportu rozdělují. Proto bych navrhoval, abyste skutečně tady tuto změnu nepřijímali. A teď řeknu, ano, bylo by dobré, kdyby se našlo nějaké přerozdělení, ale spravedlivějším způsobem a teprve, až bude spravedlivé rozdělení, tak abychom tuto změnu odsouhlasili. Já to považuji za nespravedlivé, a proto pro to nebudu hlasovat. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. nyní vystoupí pan senátor Luděk Jeništa. Senátor Luděk Jeništa: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové. Já tady vystoupím trošku asi z jiné pozice, než moji předřečníci. Je třeba, abychom si uvědomili, v jaké pozici se dneska nachází sport, prosím vás. Nachází se v pozici prosebníka, který stojí za dveřmi, když se sestavuje státní rozpočet, který stojí za dveřmi, když se sestavují obecní rozpočty, krajské rozpočty a podobně. Sport v České republice dneska pluje na loďce, která má ve svém dnu díru. My tady diskutujeme o novele zákona, která by vrcholnému orgánu sportovnímu, za který já Český olympijský výbor považuji a považuji proto nejen proto, že se změnilo vedení a v osobě pana Kejvala já vidím určitou záruku a jistotu dobré budoucnosti Českého olympijského výboru. Ale považuji ho za nejvyšší sportovní orgán i z hlediska budoucnosti, protože má pod sebou prakticky všechny olympijské sporty. Uvědomme si, že sportovci jsou dneska lidé, kteří naší republice dělají v zahraničí největší čest. V málokterém oboru to dokážeme. Tento zákon by měl Českému olympijskému výboru, potažmo našemu sportu, přinést alespoň malou, malou jistotu v podobě – teď nevím, jestli 200, 300 nebo 400 milionů korun. Do sportu budou muset stejně jít daleko vyšší peníze ještě. Ale pro Český olympijský výbor by to byla alespoň malá jistota, že bude moci svou činnost provozovat. Při jednáních, která se vedla v rámci přípravy této novely, bylo od nich jasně deklarováno, že počítají s tím, že tyto finance budou opravdu na mládež. Naše olympijské sporty, které nás reprezentují na významných soutěžích, by nemohly být nikdy tak úspěšné, kdybychom nepodporovali mládež. Z nich vyrůstají ti reprezentanti. Ano, jsou tady i určité argumenty, které mohou tento záměr narušovat. Bylo tady hovořeno o Sazce. Jistěže zástupce Českého olympijského výboru v představenstvu Sazky nepředvedl žádnou dobrou práci, toho jsme si vědomi. Ale argumenty, které tady padly, prosím vás, mi připadají – já nevím, když to převedu, tak nebudeme dávat peníze do žádné organizace, kde se někdy kradlo, kde se korumpovalo, kde se vyváděly peníze, kde se odkláněly peníze. Prosím vás, vyjmenujte mi potom nějakou organizaci, kam ty peníze bychom mohli dát. Přece sport nemůžeme postavit kvůli Sazce na vedlejší kolej a říci, tam jsou zloději a peníze se rozkradou. To přece není možné, tohle to. Když jsem slyšel slovo mládež, tak jsem si uvědomil – podívejte se na naši mládež dnešní, prosím vás. 70 % z nich sedí od rána do večera u počítače, a pokud chodí do školy, tak od odpoledne do noci u počítače. Nesportují, takhle shrbeni, půl metru oči od obrazovky, na uších sluchátka a vedle počítače
72
brambůrky a zapíjejí to Coca-Colou. Víte, co bude s touto generací za 10, 15, 20 let? My tady máme obavu o generaci, která vyrůstá vedle rodičů, kteří nikdy nepracovali, ale o tuto generaci, jejichž rodiče chodí do práce, mají svoje starosti – o tuto generaci jsme zatím moc obavy neprojevili. Já si myslím, že jim můžeme pomoci právě tím, když jí vytvoříme podmínky pro to, aby mohly sportovat. Samozřejmě jsou tu i argumenty, proč tyto peníze nejdou rovnou z nějaké kapitoly státního rozpočtu. Víte sami dobře, jak to je při vytváření rozpočtu. Jeden rok tam tato kapitola bude, další rok tam tato kapitola nebude. Stejně jako to je u městských rozpočtů, stejně jako to je u krajských rozpočtů. Prostě, buď peníze budou, nebo nebudou. Tato novela dává aspoň malou jistotu, že nějaké peníze do sportu půjdou. Bylo tady řečeno, že jsou to peníze z kurzovních sázek, to znamená ze sportovních sázek. Jsou to peníze, které by nebyly, kdyby nebyl sport, kdyby lidé neměli na co vsadit. To je také důležité si uvědomit. A tyto kurzovní sázky se z 99 % týkají sportu. Vzpomeňme si, jak jsme byli hrdí a možná, že někteří z nás chodili v dresech České republiky, když naši sportovci přiváželi medaile z vrcholných sportovních utkání a soutěží. Zkusme upozadit tyto věci, které tady byly, které se nám všem nelíbily a alespoň malou měrou sport takto podpořit. Já si myslím, že samozřejmě je třeba v oblasti financování sportu vytvořit daleko lepší systém, který by tady fungoval tak, jako je to třeba v okolních státech. Ale zatím ho ještě nemáme a je dobré, když uděláme alespoň malý krok a Český olympijský výbor a jeho sportovce podpoříme schválením této novely. Já vás o to, jako bývalý sportovec, žádám. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji a nyní prosím pana senátora Miroslava Krejču, a připraví se pan senátor Jozef Regec. Senátor Miroslav Krejča: Vážený pane předsedo, vážený pane poslanče, milé kolegyně, vážení kolegové. Jak jsem tak poslouchal předchozí vystoupení, tak jsem si postupně odškrtával poznámky a body, se kterými jsem chtěl vystoupit, protože bylo řečeno téměř vše. Proto jsem se obával, že nezazní krom doporučení našich dvou výborů žádný příspěvek na podporu tohoto zákona. Ale i já mám k němu výhrady. Samozřejmě, sport je potřeba podporovat, hlavně mládežnický. Otázkou je, jestli adekvátně podporujeme sport, podporujeme kulturu, podporujeme mladé vědce, a co tedy z toho potřebujeme víc. To je věc jedna. Druhá poznámka – krásné jsou deklarace, je to na podporu dětí a mládeže. Ale nikde to není zakotveno. Já tomu nevěřím. Žádné deklaraci, tím spíše, když je – s prominutím – per huba, jsem nevěřil a nevěřím. K poznámce, že by sportovci možná přestali chodit za starosty a za obcí, protože by jejich činnost byla saturována skrze Český olympijský výbor. Proboha, kde je záruka, že právě sportovci na vaší obci budou tak dobře zapsáni u Českého olympijského výboru, že od něho něco dostanou. Stejně budou chodit na obec, protože nikdy nebudou mít dost peněz na svoji činnost. Takže ani já nemohu podpořit tento návrh. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. Vystoupí pan senátor Jozef Regec. Senátor Jozef Regec: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené kolegyně, kolegové. Kdo jiný, než já by tady mohl dneska mluvit o sportu. Kdo jiný by mohl říct, že měl toho lvíčka na srdci a kdo reprezentoval lépe Československou a
73
Českou republiku, nežli já. Dokonce mohu říct, že jsem i členem Českého olympijského výboru. Byl jsem zvolen loni na podzim. Takže, je to střet zájmů, právě proto. Takže já vím, že to není tak jednoduché, ale prošel jsem si sportem od malého kloučka až po toho slavného sportovce. A vím, že není jednoduché sehnat peníze pro dnešní sport. Chtěl bych tedy poděkovat všem starostům a hejtmanům za to, že finanční prostředky, které dávají na sport, je to velice ctihodné a já si toho strašně moc vážím, protože vím, co to je, shánět peníze pro sportovce. Jsem viceprezidentem Českého svazu cyklistiky a vím, co stojí tento sport peněz. Shodou okolností letos děláme významnou akci tady v České republice a vím, že díky starostům a hejtmanům tuto akci můžeme pořádat. Ministerstvo školství nám dává celkem dost finančních prostředků, nejenom nám, ale i mládeži. Kapitola, která je na ministerstvu školství, dává poměrně velkou část finančních prostředků, jak na mládež, tak na svazy, tak i dokonce Českému olympijskému výboru. Právě to, že spousta lidí neví, kolik finančních prostředků do sportu jde, je myslím si velmi špatně, že naše média nemluví o sportu, český sport dostává hodně peněz. Myslím si, že český sport má velmi dobré podmínky na financování sportu. Záleží jenom, jak hospodárně se s penězi bude hospodařit. Nicméně, vrátím se k dnešnímu zákonu. Byl bych moc rád, kdybyste tento zákon podpořili. Protože si myslím, že finanční prostředky do sportu a ČOV by měly jít. Po odchodu Sazky peníze ČOV nemá. Pokud nebudeme ochotni do sportu a ČOV, který se převolil, jsou tam úplně noví lidé; v ČOV zůstali jenom dva bývalí členové, kteří tam zůstali, tak si myslím, že je to garance toho, aby ČOV hospodařil s penězi, jak má všechno připraveno. Jakožto člen ČOV vím, že peníze jsou dobře připraveny a že půjdou a budou přerozdělovány, tam kam mají. Doufám, že jsem dostatečným garantem toho, abych věděl, že peníze budou rozděleny tam a tak, kam by měly jít. Takže – ještě jednou vám děkuji, že jsem mohl vystoupit za sportovce, za ČOV – a nechám na vás, jak se rozhodnete. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. S přednostním právem pan senátor Jan Horník. Senátor Jan Horník: Už nebudu všechny oslovovat, už jsem tady jednou stál… Nicméně, zapomněl jsem na jednu důležitou věc. Při projednávání na našem výboru, který sice nebyl garanční, ale byl to výbor, který se tím poměrně podrobně zabýval a rozebíral všechny souvislosti s touto novelizací zákona, tak nebyl nikdo přítomen za ČOV. Bohužel, nebyl údajně ani na VHZD nikdo přítomen… Já se potom ptám, jaký má ČOV zájem na tom, aby tento zákon byl prosazen. Slyším od kolegy Antla – z lavice – prostřednictvím pana předsedy, jestli jsme ho je pozvali. Mám dojem, že ČOV sleduje určitě velmi dobře předlohu, novelizaci tohoto zákona a určitě ji doprovází. Mrzí mě, že všechny otázky, na které jsme se ptali, tak nebyly zodpovězeny. Pokud byly nějaké zodpovězeny, tak to odpověděl tajemník, sekretář – nevím, jaká je jeho funkce – Asociace loterijních společností. Myslím, že to byla obrovská chyba. Bohužel, zůstal tam naprosto sám, osamocen, zástupce předkladatelů. Takhle by to nemělo být. O čem nás ujišťuje Jožka Regec, tomu samozřejmě věřím, i jemu věřím. Nicméně, co se událo od té
74
doby, když jsme schválili novelu loterijního zákona, jaké máme zkušenosti s tím, jak to funguje; ty jsme pořádně ani nenabyli. Oprávněně se ptám. Má ČOV, když jsem se nemohl ptát na výboru, protože mi to neměl kdo zodpovědět – má skutečně připraven systém rozdělení finančních prostředků? Má jakéhosi pavouka, kam peníze půjdou? Mluvíme o ČOV. Kolegové mluví o olympijských sportech. Pod to se asi všichni podepíšeme. Na druhou stranu, jsou neolympijské sporty, a jsou jich mraky. Já nevím, jestli tam peníze půjdou anebo nepůjdou. To nám nikdo nebyl schopen říci. Abychom si udělali představu – 400 milionů, 100 tisíc sportovců – určitě to nebudou všichni olympionici a určitě všichni nebudou olympijskými nadějemi. Je to 4 tis. Kč na jednoho. Kdo dělá různé sporty, a řeknu, i ty levnější, florbal je dneska oblíbený u mládeže, tak když půjdete koupit dobrou hokejku, stojí někde mezi 1-2 tis. Kč. To máte na dvě hokejky, protože dítě do stačí během sezóny určitě jednou zlomit. V podstatě dneska suplují mnohé, zejména rodiče, a v mnohých regionech taky školy, tam kde jsou různé sportovní školy. Můj dotaz – 400 milionů – do jakých sportů se to rozdělí? Olympijských, neolympijských – to nezaznělo. Jakým systémem, nebo pomocí jakého pavouka tyto finanční prostředky se budou přerozdělovat? Máme tady různé jiné organizace, které v podstatě také dělají sportovní činnost, nejenom tu, kterou zaštiťuje ČOV, kde máme taky reprezentanty, u neolympijských sportů, které nám dělají ve světě taky dobré jméno. Je otázka času, kdy oni taky přijdou, dle mého. Já bych spíš byl opatrný, a finanční prostředky bych skutečně pouštěl přes státní rozpočet. Určitě by se měly dostat k co největšímu publiku, zejména k mládeži. Od toho tady máme MŠMT. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. S přednostním právem paní senátorka – místopředsedkyně Alena Gajdůšková. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedo, pane poslanče, kolegyně, kolegové, využívám v této chvíli přednostního práva jenom proto, že musím vystřídat pana předsedu v řízení schůze. Vytýkám – před závorku – k tomuto návrhu zákona, že ho podpořím. Mám tady "ale". Mám tady skutečně otazníky. Ale než se dostanu k otazníkům, chtěla bych upozornit na jeden velký problém, který se právě týká dětí a mládeže. Mimochodem, dnes ráno v televizi běžel pořad, kdy ministerstvo školství uvažuje o tom, že navýší počet tělesné výchovy na tři. Podpoří volnočasové aktivity v oblasti sportu. Obávám se, že to nebude stačit, resp. nebude to mít efekty, které by to mělo mít. Vím ze své práce pacientského ombudsmana, že tělesná výchova začíná být pro naše děti, bohužel, téměř rizikovou činností. To, co pro nás bylo samozřejmé – udělat kotoul, tak dneska, vím konkrétní případ, kdy to znamenalo 14 dnů na "ARO"; docela vážné problémy. Paní doktorka Dernerová jenom pokyvuje. Ona bych těch případů asi znala více. Musíme se skutečně zamyslet, co se sportem, co s podporou tělesné výchovy, co s podporou vytváření fyzické kondice dětí a mládeže obecně. A na to se, obávám, že nebude stačit jenom těch nějakých 400 milionů, o kterých se tady mluví. Nebude stačit skutečně tento systém. Nicméně, zaplaťpánbůh za každou kapku, zalaťpánbůh za vše, co aktivity našich dětí a našich mladých lidí v hodnotném trávení volného času, ve zvyšování fyzické kondice, podpoří. Ale máme zkušenost, resp. nemáme zkušenost s tím prvním návrhem loterijního
75
zákona, o který jsme tady bojovali víceméně všichni, když jsme řekli – dobře, výnosy z loterií půjdou do obcí; a obce si sportovce podpoří. Bohužel, co se dozvídám, tak velmi záleží na tom, jak osvícené je zastupitelstvo, jak osvícený je starosta. I tam, kde je skutečně osvícený a vnímá, že obec dostala na základě tady tohoto zákona ne úplně malé peníze, tak ne vždycky tyto peníze všechny právě jdou na podporu sportu. To zase hovořím o sportu u dětí a mládeže. Takže – ano, podpořme tento zákon, ale skutečně se ptejme. Pojďme otevřít debatu, kam a jak velké peníze jdou do kterých segmentů a s jakými efekty. Moc a moc se přimlouvám, abychom začali na té nejspodnější hranici. Tak jak to platí u talentu obecně, ať je to talent pro sport, pro vědu, kulturu, tak talenty nenajdeme a nebudeme úspěšní, pokud nezačneme z té široké masové základny. Protože talenty se nevážou na to, kolik má rodina financí či nemá. Mnohdy to bývá právě naopak. Takže znovu říkám, zákon podpořím, podpořme ho, zaplaťpánbůh za každou kapku. Ale nenechejme téma odplynout tím, že dneska tady zvedneme ruku. Skutečně se o tom bavme. Myslím, že naše děti i budoucnost této země si to zaslouží. Nejde jenom o bedny při olympiádě. Jde skutečně o zdraví a o dobrý vývoj našich dětí a mládeže; a naší společností. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Karel Kapoun. Připraví se pan senátor Miroslav Antl. Senátor Karel Kapoun: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Původně jsem nechtěl vystupovat, ale je to vážné téma a chtěl jsem bez problémů hlasovat pro tento zákon. Předcházející diskuse mě přivedla k tomu, že tak úplně asi názorová jednotnost tady nebude, že se na to každý dívá z jiného hlediska. A sport je vždycky oblast, které každý rozumí, každý do ní – jak se říká – může a chce mluvit. V jaké situaci dneska sport je? Já si myslím, že si sport prošel velice těžkým obdobím. Po pádu Sazky a dá se říci úplné denudace střešní organizace ČSTV, která úplně dopadla na dno, tak se hledala nová střešní organizace. Tou se stal Český olympijský výbor, který by měl být opravdu hlavou celého sportu, a jednotlivé další střešní organizace, jako je Sokol, ČSTV atd., tam budou hledat svou pozici. S vaším dovolením, pane předsedo, pan senátor Juránek tady již zmínil, že mu chybí dneska taková ta platforma všesportovního kolegia. Mně to chybí taky, protože teď vidím, že jenom je hlava, a to, co je jakoby krkem a rameny svazové střešní organizace nemají možnost se, jak se říká, navzájem mezi sebou poradit, podiskutovat atd. Ale jsme na začátku, já to říkám, asi jsme na začátku, i ony hledají jakousi formu, jak k tomu přistoupit, jak najít svou pozici ve společnosti, jak sport propagovat a samozřejmě nějakým způsobem ho zajistit. To, co jsme my tady udělali asi před rokem a půl, že jsme schválili novelu zákona o loteriích, kde jsme dali možnost obcím, aby podporovaly sport ve svém regionu, ve svých obcích, myslím si, že to byl dobrý krok. Ale ještě mi tady chybí vyhodnocení toho kroku. To znamená, že teď je tady jenom ten rok, po kterém se peníze z daňové oblasti taky ukázaly. Přišly na obce, každá obec podle toho, kolik na svém území má hracích automatů a loterií, tolik peněz může rozdělovat. A najednou se teď sportovní prostředí o to musí ucházet. Střešní organizace poslala dopisy na obce a řekla – proboha, pomozte jim, oni od vás teď budou žádat, vy jste ti, kteří mohou dát maximum pro to, co oni pro svou činnost potřebují. Ne všude se to pravděpodobně podařilo. Mě mrzí, že nemáme zpětnou
76
vazbu do dneška, že ani ministerstvo financí nebylo schopno jakousi zpětnou vazbu si od svých obcí vyžádat, aby jim řekli "ano, my jsme to rozdělili tímto způsobem". Samozřejmě ministerstvo školství a tělovýchovy má kapitolu sportu, ale dává ji na jinou oblast, především na údržbu a vlastní činnost. Takže kdybych tento zákon předkládal já sám, tak bych možná čekal, až jaký bude výnos z podpory od obcí. Nevím, já jsem o to požádal Svaz měst a obcí, pana místopředsedu Jecha, jestli by byl ochoten a schopen nějakou formou dotazníku oslovit svoje obce ve své společnosti tak, aby zpětná vazba tady byla. Nevím, jak to bude dlouho trvat, jestli se té odpovědi dočkám. Ale mě by opravdu velmi zajímala. A pak by na to měla třeba logicky navázat ta záležitost – nemáme tolik peněz, kolik potřebujeme. Pojďme s tím něco udělat. Já v tomto smyslu vidím, že vedení Českého olympijského výboru i střešní organizace - ČSTV - na to reaguje asi tím způsobem, že trošku potřebuje mít určitou jistotu a udržitelnost toho sportu vůbec. To znamená, že hledá aspoň nějakou formu určitých finančních zdrojů, kterými bude sanovat ty nejpotřebnější věci. A jako nejpotřebnější věci bude třeba udržet síť servisních a střešních organizací, které ve sportu jsou. Je řada okresních a krajských organizací, které celé to sportovní prostředí mapují, organizují, pomáhají atd., dělají jim účetní servis atp. Takže to je věc, kdy si myslím, že oni asi také část peněz na to budou potřebovat. A proto jsem se snažil získat informace přímo od vedení, což nebylo tak úplně jednoduché. Vím, že mají teď plno jiných starostí. Ale přesto se mi podařilo získat jejich vyjádření, kde v jejich dopise se na závěr zavazují k tomu, že zdroje, které by vyšly z novely tohoto zákona, by daly na přímou podporu sportu dětí a mládeže, na podporu sportu v regionech a všeobecné zdravotnické zabezpečení sportující mládeže. To je samozřejmě také jedna z věcí, o které se moc nemluví, ale je to - samozřejmě pojištění, zdravotní pojištění sportovce velice důležitá věc. Po svém obsáhlém monologu bych vám přesto doporučil, abyste dali podporu tomuto zákonu, věřili novému vedení sportu v republice, že to myslí dobře a že chtějí jít trošku jinou cestou, nebo ne – úplně jinou cestou, než která byla za doby Sazky, a že chtějí opravdu dělat sport tak, jak si ho asi my všichni představujeme. Děkuji za pozornost. Další část schůze řídila 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore. A zatím posledním přihlášeným do diskuse je pan senátor Miroslav Antl. Prosím, pane senátore. Senátor Miroslav Antl: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, budu velmi stručný. V podstatě jsem byl vyzván i váženým panem kolegou, senátorem Tomášem Jirsou, kterého si nesmírně vážím, abych se – jako bývalý - jak on říkal – prokurátor, já říkám i státní zástupce, vyjádřil ke korupci, nejde to. Já se dovedu vyjádřit ke korupci ve chvíli, která nastala, posoudit konkrétní případ. Kdybych měl v ruce konkrétní dokumenty, dovedu se vyjádřit. Ale ne k tomu, co hrozí, co bude, já myslím, že v tom případě by neměl být schvalován ani státní rozpočet. Protože se můžeme domnívat, že nastane korupce hned v tu chvíli. Komu svěřit peníze? Já nevím, jestli zrovna ministerstvu, jestli této vládě svěřovat peníze. Já mám důvěru v to – a to jsem vám napsal do toho mailu a jsem rád, že jste ho někteří četli, ač reagoval pouze jediný pan senátor,
77
respektive dva, pane předsedo, vy také, s tím, že za mnou byl pan předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval ještě s předsedou legislativní rady Českého olympijského výboru. Já jsem i členem legislativní rady Českého olympijského výboru. Za mnou přišli proto, že jsem čestný člen Českého olympijského výboru, respektive Českého klubu olympioniků, a protože jsem předsedou ÚPV Senátu Parlamentu ČR, a osobně mi dali opakovaně ujištění, ovšem ústní. Já jsem je poprosil poté, zda by mi to mohli poslat písemně. Vím, že by se to dalo precizovat dál a dál, ale na to nebyl čas, a já jsem tomu uvěřil a požádal jsem vás, abyste si aspoň přečetli ten osobní dopis, že by to mělo být jinak. Dnes jednáme ve sportu o tom, že by ho měla zastřešovat jediná organizace, protože víme, jak to je. Objevují se tam různá jména, ale já konkrétně bych byl rád, aby bylo jednou konstatováno, že Český olympijský výbor je ten, který zastřešuje český sport, a že předseda Českého olympijského výboru je právě ten, který bude odpovědný také za český sport. A proto jsem vám přeposlal ten dopis. Jinak sám za sebe chci říci, že – protože jsem uvěřil – tak pokud zjistím, pokud schválíme a pokud peníze budou, tak pokud zjistím, že je to jinak, tak budu první, který – a jsem schopen napsat poměrně odborné trestní oznámení. O totéž žádám vás, protože jsem zaslechl, že peníze se ztrácejí ze sportu, pokud o tom víte, prosím, a poskytnu vám konzultaci zdarma, dokonce sám vám napíši trestní oznámení, dovedu ho zformulovat. Víte-li, že jsou zpronevěřovány peníze, které mají jít do sportu, a původně tak byly určeny, je to typická zpronevěra, najdete ji v trestním zákoníku, případně je to porušování povinnosti při správě cizího majetku. Já jsem vždycky preferoval, aby peníze šly do mládežnického sportu. Já jsem byl deset let prezidentem prvoligového basketbalu v Pardubicích. A v momentě, kdy nebyly peníze, tak jsem říkal jasně - nebude třeba první liga mužská, ale zůstane tady aspoň mládežnický sport. Jako senátor dělám totéž. Podíváte-li se na moje webovky, tak kupuji míče pro mládežnický sport. Vždycky bychom měli – a tady to zaznělo několikrát, a já moc děkuji pánům senátorům, kteří připomněli, že skutečně mládež nesportuje, více méně spíš je to internetová mládež. Takže sám za sebe říkám, poslal jsem vám e-mail, poslal jsem vám osobní dopis pana předsedy ČOV. Vy si ho vyhodnoťte, jak umíte. Myslím si, že pokud on nebyl na vašich výborech, já nejsem organizátor těchto schůzek, tak nevím – nevím, kde je chyba, ale vím, že by určitě tam měl být, ale nedovedu ho omluvit, my nejsme v každodenním styku. My nejsme v každodenním styku, viděli jsme se tehdy a poté, co my poslal ten dopis, a já jsem vám ho přeposlal. Já se pouze přimlouvám za to, abychom schválili, dali možnost, protože skutečně je potřeba, aby šly peníze přímo do sportu. Já jsem byl ujištěn, že vůbec nezůstanou v ČOV, že nezůstanou ani u vrcholových sportovců, myslím tím vrcholových sportovců, kteří si na sebe dovedou vydělat sami. Ale že půjdou do koncových, mládežnických družstev, tak abychom my, kteří se pohybujeme v regionech, viděli, že tam peníze jdou a aby starostové měli menší starosti s financováním sportu u nich v obcích. Děkuji za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Ještě vystoupí pan senátor Jiří Čunek. Prosím, pane senátore. Senátor Jiří Čunek: Paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, omlouvám se. Aby mi bylo dobře rozuměno, já bych podpořil tento návrh. Dokonce bych ho i podpořil, vám, pane kolego, bych to mohl i slíbit, kdybyste
78
připravil návrh, který zajistí, že mezi sportovci a mezi těmi provozovateli nebude žádný kontakt. Jak je to teď v návrhu? Teď je to tak, že podnikatel v hazardu se rozhodne buď dát 20 % do státního rozpočtu, opravte mě, jestli to tak není, anebo se rozhodne dát 5 %, tedy 25 % – z toho, to znamená 5 % na sport. Jsou jistě podnikatelé, přiznejme si to, kterým je to úplně jedno – "zaplatím 20 % tam nebo 15 a 5 %. Někdo jim to musí říct, aby jim to nebylo jedno. To znamená, někdo jim musí napsat, poslat jim vstupenky, pozvánky na nějakou příležitost, aby jim sdělil, že by měli dát těch 5 % na sport. Myslím těm, co by na to mohli zapomenout. Já bych podpořil tento návrh, kdyby tohle se nemohlo stát. Dokonce bych na základě toho, co tady říkáte a deklarujete, uvěřil dnešnímu olympijskému výboru, pan kolega Jeništa mě přesvědčuje, že to jsou skutečně noví lidé, a já mu věřím, ale ať to tam jde automaticky. Automaticky ať jde 5 % tam, nikdo je o nic nemusí žádat. Oni také o ničem nebudou rozhodovat. Zkrátka zaplatí daně a 5 % z toho půjde na olympijský výbor, který o tom rozhodne. Pak jsem ochoten takovýto návrh podpořit. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Jak se zdá, tak jsme otevřeli další kolo diskusí. Takže v této chvíli vystoupí pan senátor Luděk Jeništa. Prosím. Senátor Luděk Jeništa: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové. Slyšeli jsme tady argumenty pro, argumenty proti. Ale když shrnu argumenty proti, tak mají jednoho jediného společného jmenovatele. Nedůvěru. Nikdo v našem státě nevěří nikomu. My nepošleme na Český olympijský výbor peníze proto, že by se mohly rozkrást. Že by mohly nastat vazby mezi loterijními společnostmi a sportovci. Nedůvěra je tím hlavním argumentem, který mluví proti tomu. Argument, že se předseda Českého olympijského výboru nedostavil na senátní výbor, považuji za pseudoargument. To už je spíš takové argumentové zoufalství. Ta nedůvěra tady prostě je zcela evidentní. Pojďte zkusit překročit tuto čáru. Pojďte zkusit Českému olympijskému výboru důvěřovat a prostřednictvím třeba člena Jozefa Regece si zajistit, ať nám zdokladují, kam ty peníze opravdu šly. Vždyť tady máme mezi sebou člena – myslím si, že by to zas takový problém nebyl. Ale je to opravdu jenom o tom – trošku důvěry věnovat. Co si budeme povídat, peníze, které by tam šly z loterijních společností, jsou svým způsobem kapkou v moři. Debata tady o nich není zas tak adekvátní, i když ji považuji za důležitou, abychom si to vyříkali. Já prostě tomu vedení věřím a nepředpokládám, že by sportovci od schválení této novely přestali ťukat na starostovy dveře, přestali chtít peníze ze státního rozpočtu. To se samozřejmě nestane. Ale jak už jsem říkal, pro výbor to nějaká alespoň minimální jistota na zabezpečení hlavní činnosti bude. Pokud důvěru projevíme, myslím si, že to nebude krok zpět, ale bude to krok kupředu. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore. Dále bude pokračovat pan senátor Petr Gawlas. Prosím, máte slovo. Senátor Petr Gawlas: Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče, kolegyně a kolegové, já jsem nedělal vrcholový sport jako můj kolega z lavice Jožka Regec. Hrával jsem dvacet let fotbal na krajské úrovni. Diskuse v závěru byla hlavně o tom – důvěřovat Českému olympijskému výboru nebo ne. Pro mě je dostatečnou zárukou můj kolega z lavice Jožka Regec. Mám tam dalšího kamaráda, desetibojaře, olympijského vítěze Roberta Změlíka. Věřme těm lidem.
79
Schvalme tento zákon. Chci ujistit, že těch 400 milionů není 400 milionů, ale je to pořád čím dál tím méně, protože loterií a videoterminálů v obcích ubývá. Možná se bavíme o 300 milionech. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Pokračovat bude pan senátor Jan Horník. Prosím. Senátor Jan Horník: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, já se omlouvám, nebývá mým zvykem, že vystupuji třikrát. Ale posloucháme se? Známe meritum věci? My tady mluvíme o 400 milionech. Vy jste přesvědčeni, že těch 400 milionů tam skutečně nateče. Ne. Tam musí dojít k dohodě. On to tady řekl naprosto přesně kolega Čunek. Dneska se snažíme bojovat proti korupci. Všichni tady. Ale my teď v tomto zákoně korupci de facto plánovaně schválíme. Protože tam bude docházet k tomu – ano, moje loterijní společnost převede tolik a tolik finančních prostředků, dejme je na Zlatou tretru, dejme jim na nějaký mezinárodní zápas lístky, a další a další věci. To si myslím, že by nemělo být. Proč ten zákon neuděláme čistý. Proč ho neuděláme tak, jak tady řekl kolega Čunek. Znovu říkám, není to proti sportovcům. Tady si vždycky najdeme něco – všichni jsme sportovci a chceme za to bojovat. Ale na druhou stranu si neuvědomujeme, jakou máme de facto moc tím, že zvedáme ruce. Já jenom na to upozorňuji. Nemám bohužel žádnou statistiku, jak ČOV rozděloval finanční prostředky, které stejně dostává od státu, jakým způsobem, komu, jací kamarádi si tam říkají – hele, ty děláš cyklistiku, šoupneme to tobě. Vždyť se známe v té republice. A já bohužel – pokud by finanční prostředky šly napřímo, tak jak to tady bylo řečeno bez toho prostředníka, bez klobouku, kde bude někdo žebrat, aby těch 5 % se přelilo, tak bych pro to hlasoval všemi deseti. Prosím vás, to, co tady bylo řečeno jedním z kolegů, že je to čirá zoufalost, já mám dojem, že když někdo žádá o finanční prostředky, tak by měl aspoň přijít a měl mít úctu k těm, kteří o tom rozhodují a mají pro to zvedat ruku. V podstatě jsou to ti, kteří buďto budou kritizováni v tisku, ve veřejnosti, aby jim řekl a zodpověděl všechny otázky, na které já jsem bohužel nedostal odpověď. A to je důvod, proč pro to také nemůžu hlasovat. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Slovo má pan senátor Vladimír Dryml. Prosím. Senátor Vladimír Dryml: Vážená paní předsedající, pane poslanče, kolegyně, kolegové. Nestává se to často, ale stojím plně za tím, co tady řekl – vaším prostřednictvím, paní předsedající – náš kolega senátor Horník. Za prvé bych vám chtěl oznámit, že nejsem ve střetu zájmů jako mnozí z vás, kteří tady hovořili přede mnou, a to je důležité. Za druhé je mi těžko, velmi těžko, z nepochopení problémů. Tady se hraje na naše city a přitom se nedívá na to, co po právní stránce je dobře nebo co není dobře, a po stránce ekonomickofinanční. Kontrolní mechanismy jsou tady "nula"; nic. A to je velký problém! Důvěřuj, ale prověřuj! Je sice pěkné, že tady říká náš kolega – vaším prostřednictvím, paní předsedající – Regec, že za to ručí; a jiní... Ale to už jsme slyšeli už dříve také! Velmi dobře si pamatuji, jak se řešily problémy Sazky. Ty samé argumenty, to všechno už tady jednou bylo! Za prvé. Nikdo z nás co tady sedí, nepochybuje o tom, že sport je důležitý. Důležitý pro nás všechny, pro naši mládež. To tady nezaznělo. Ale my se tady
80
přeme o něco jiného! Aby peníze šly skutečně tam, kam mají jít a aby s nimi nebylo nakládáno jinak než účelně. Protože peněz, i když tady bylo řečeno, že je jich relativně dost, tak se domnívám, že jich nikdy nebude dostatek! Uvědomme si, že jsme tady měnili loterijní zákon. Tehdy peníze šly nejen na to! Šly na kulturu, na zdravotnictví, na jiné služby. Nyní už to je – ve většině případů – jenom na sport. Tady dokonce chceme, aby o tom rozhodoval jenom ČOV! Já si pana Dr. Jansty velmi vážím. Co ale ty ostatní sporty? Co ostatní sportovní odvětví? To takhle hodíme z okna, a řekneme, my jsme tady ti jediní praví, kteří budou vykládat, jak půjde a kam půjde český sport? Je to chyba sportovců, že se nedokážou domluvit! Už to tady jednou zaznělo, že neudělají ze všech svazů nějakou jednotnou radu a že se nedohodnou na některých věcech! A tady najednou se má utvořit určitý monopol! Je to svým způsobem velmi lobbistický zákon, protože tady není jasně řečeno, jakým způsobem se peníze do sportu budou dávat! Provozovatelé se dohodli s Olympijským výborem! Dohodli? A za jakých podmínek? Tady to nikdo, a v zákoně se to ani nepíše, nikdo neřekl! A i kdyby se dohodli, tak proč se nedohodli na kontrolních mechanismech! To nám tady chybí! Vážení, a vy, kteří tady hlásáte čistotu právních norem – uvědomte si, že je to přílepek! Vážená paní předsedající, mohla byste říci, aby se na levici malinko ztišili? 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Kolegyně a kolegové, požádám vás o to, abychom vytvořili důstojné prostředí. Jsem přesvědčena o tom, pane kolego, že vás poslouchají… Žádám o klid. Senátor Vladimír Dryml: Odcituji vám to, co napsala naše legislativa. Když už nic jiného, tak si to aspoň někdy přečtěte! "Předložený návrh zákona obsahuje nepřípustnou nepřímou novelu zákona o daních z příjmu. Navrhované ustanovení § 41 j) odst. 2 by mělo být součástí zákona o daních z příjmu, nikoliv zákona o loteriích a jiných podobných hrách." To nemluvím o dalších věcech, jakým způsobem se budou peněžní prostředky převádět. Argumentovali jste tím, a dobře si to pamatuji, že starostové dobře vědí, kam peníze mají dávat. Najednou se jim peníze vezmou – a dá se to ČOV, který si to bude dělat podle svých kritérií! To jsou věci, které vadí mnohým z nás. Po zkušenostech, které byly, najednou tady na nás chcete, aby ministerstvo financí a ministerstvo školství nahradil ČOV. Dobře, v pořádku. Ale udělejte to zákonnou normou. My jsme přece Senát! Jsme ochránci a strážci zákonnosti! Přece tady nejednáme na základě – možná pocitů, možná lobbistických tlaků! Od toho všeho bychom se měli oprostit. I když někdy je to pro nás velmi, velmi těžké. Olympijský výbor už dostává peníze! Kontrola, která by měla proběhnout na ministerstvu školství, nám možná ukáže, jak je to s rozdělováním finančních prostředků. Možná, že se dozvíme opravdu některé velmi závažné věci. Ale, prosím vás, v Poslanecké sněmovně dneska projde leccos. Uvědomte si, že jsem tady řekl fakta. Fakta jsou jasná. Není tady žádný kontrolní systém! Kdyby to Olympijský výbor myslel dobře, a doufám, že to bylo jenom pouhé opomenutí, tak by přece nevrhl nějaké kontrolní mechanismy! Ale žádné tady nejsou! Opakuji, že ČOV, ať se vám to líbí nebo nelíbí, není celý český sport. Jsou i neolympijské sporty a jsou i jiné tělesné aktivity. Ty přijdou o peníze!
81
1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Dále vystoupí pan senátor Miroslav Nenutil. Prosím, pane senátore. Senátor Miroslav Nenutil: Vážená paní 1. místopředsedkyně, pane poslanče, milé kolegyně, vážení kolegové, domnívám se, že tady v tomto sále se asi nenajde nikdo, kdo by nepřál peníze žákovskému a mládežnickému sportu. Zazněla tady ve vystoupení pana kolegy Jeništy věta o důvěře, nebo spíš o nedůvěře. Ano, v tom bude asi zakopaný pes. Pokud se domníváte, aby toto projednávání nějakým způsobem spělo ke konci, ,že by to spravil návrh doprovodného usnesení, kdy Senát Parlamentu ČR požádá ČOV, aby každoročně, řekněme, do 31. března předložil vyúčtování – a teď by tam bylo správné sousloví, budu mluvit "finanční dotace" za předcházející rok – výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu Parlamentu ČR. Poprvé to, řekněme, riskněme. Ano, současné složení Olympijského výboru – neznám všechny osobně – ale dává nám záruku. Na druhé straně, kde zase máme záruku, že složení bude za rok, za dva. Ale bylo-li by nějakým způsobem vedení Olympijského výboru alespoň morálně vázáno, mohli bychom si po roce nebo dvou vyhodnotit, jak to funguje. Sami si v regionu zkontrolovat, jak jsou jednotlivé sportovní organizace tímto způsobem financovány. Co potom brání předložit návrh nějakého jiného zákona, pokud se tento neosvědčí, který by skutečně zaručoval, že peníze půjdou žákům a mládeži. Přiznám se, že nemám nic takového připravené. Ale má-li nedůvěra zmizet, pak by to bylo asi jediné dostupné současné řešení. Pokud nechceme tento zákon zase na nějakou dobu zablokovat. Pokud to u vás najde podporu, asi není problém na pět minut přerušit práci – a usnesení s pomocí odborníků naformulovat. A pak už konečně hlasovat. Děkuji za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore. Ale obávám se, že nemůžeme uložit nikomu jinému jiným způsobem, než zákonem. Takže vás prosím, pokud to chcete skutečně takto, abyste se poradil s legislativou. V této chvíli nemám nikoho přihlášeného. Ptám se, zda ještě někdo chce vystoupit. Nikoho takového nevidím. Uzavírám tedy obecnou rozpravu. Ptám se pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit v rozpravě. Prosím, pane poslanče. Poslanec Jan Smutný: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Jednak děkuji moc za diskusi, která tady proběhla, kterou jsem tady zažil i na výborech. Naváži na přítomnost členů ČOV. Pan Horník, prostřednictvím paní předsedající, ví, že jsem omluvil pana předsedu Kejvala, který byl připraven se mnou přijít na výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a na hospodářském výboru byl přítomen zástupce ČOV také, akorát nebyl dotazován, ale seděl a byl přítomen na výboru. Zájem tady tudíž byl. Odpovím v balíku a krátce, protože vím, jak už je to náročný den a dlouhý den, i tato debata byla dlouhá. Naváži na slova pana kolegy Jeništy. Hází to na mě nedůvěru, a já musím říct ze své pozice hlavně pedagoga. Byl bych špatný pedagog, kdybych nevěřil novým lidem a hlavně nápravě. A nápravě nových personálií. To znamená, jestliže někdo nastoupí jako předseda ČOV, také sportovec, významný sportovec,
82
před vás se postaví vrcholný sportovec, člen Senátu Parlamentu ČR a garantuje svými slovy, což pro mě jako pro sportovce něco znamená, že chce něco změnit, že chce s něčím pracovat, co mu dá svým způsobem sice hazard, protože když půjdu vsadit na Mladou Boleslav, která, doufám, bude vyhrávat víc a víc, tak je to hazard, ale není to ten tvrdý hazard, ten nebezpečný hazard. A peníze, které dáme díky sportu, to už tady bylo také řečeno, tak je zase zpátky vrátíme do ČOV. Tady jsem ve shodě s některými předřečníky. A asi je to i jedna z reakcí na dotazy, proč složitější financování. Na to jsem odpověděl teď – peníze do sportu, peníze zpátky do sportu. Odlehčit státnímu rozpočtu. Jestliže máme jasně dáno, že 210 mil. Kč těmi daněmi bude státní rozpočet v minusu, a my tam překlápíme 400 mil. Kč účelově za sportem. Zase si myslím, že tím odlehčujeme státnímu rozpočtu a účelově zase za sportem. A na závěr mi dovolte, proč ctím a budu stát za tím. A pokud to kolegovi předřečníkovi pomůže, tak se tady na hlasovém zařízení zavážu, že přijdu dříve, než bude rozpočet ukončen, a tam ty peníze půjdou. Přijdu s tím "pavoukem" a nebudu mít problém a společně s kolegou senátorem Regecem tady před vás předstoupíme a ten "pavouk" ukážeme. Na závěr slova, která byla napsána poslancům Parlamentu ČR po schválení ve třetím čtení panem předsedou ČOV Kejvalem. Prosím, poslouchejte: Vážím si skutečnosti, že novela získala podporu napříč politickým spektrem. Pokud pro ni zvedne ruku dostatečný počet senátorů, získá český sport další potřebné finanční zdroje. – A teď pozor! – Tyto zdroje a tyto peníze bude Český olympijský výbor směřovat k naší nejmladší generaci. Já bych vám přál, abyste tento dopis dostali také. Děkuji, na shledanou! 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane navrhovateli. A ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí pan senátor Petr Vícha? Přeje. Prosím, pane senátore. Senátor Petr Vícha: Děkuji za slovo. Přejí si vystoupit. Měl jsem cukání vystoupit už v rozpravě, abych některé věci osvětlil, tak to učiním až teď, protože tam hrozilo, že vyprovokuji další várku vystoupení. Tak snad jen dvě věci. Aby to bylo všem naprosto jasné, možnost daňové slevy se týká pouze číselných a kurzových sázek, v žádném případě se netýká videoloterijních terminálů a hracích automatů. A druhá věc – a to naváži na pochybnosti, které tady vznesl kolega Dryml při svém druhém opakovaném vystoupení – dohoda, kterou uzavřely loterijní společnosti se zástupci ČOV a ČUS, ta samozřejmě nic negarantuje, protože ta byla pouze impulzem toho, že vznikla tato zákonná úprava. A bylo tam řečeno i to, proč ČOV, když přece existují i neolympijské sporty. Český olympijský výbor, pokud jsem to dobře pochopil, je ten, který zastřešuje po dohodě i Českou unii sportu a všechny ostatní druhy sportu. Tolik na osvětlení. A zaznělo, že tento zákon by se měl schválit. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore. A v této chvíli žádám garančního zpravodaje pana senátora Jiřího Lajtocha, aby shrnul proběhlou rozpravu. Prosím, pane senátore.
83
Senátor Jiří Lajtoch: Vážená paní místopředsedkyně, vážené senátorky, páni senátoři, opravdu jsem si myslel, že to bude jednoduché, že nebude velká diskuse, tak jsem si dělal poznámky na jednu stránku, na druhou, na třetí… Nicméně vystoupila jedna senátorka a 12 senátorů, dva senátoři vystoupili dvakrát a jeden vystoupil třikrát. To se potom tak nějak vyvážilo, protože napřed byla polovina negativní, která nepodporuje tento zákon, spíš ho zatracovala. Byl jsem trochu překvapen, protože pánové, kteří vystupovali, buď měli blízko, nebo mají blízko k panu ministrovi financí, což si dobře pamatuji, protože s Petrem Víchou tento zákon o loteriích předkládáme skoro paralelně spolu od roku řekněme 2009, 2010, kdy pan ministr financí slíbil, že bude úplně nový zákon, ať nepodnikáme různé aktivity, a že tento zákon bude postaven na úplně jiné platformě. Možná, že diskuse na toto téma neproběhla, a proto je tady k tomu taková negace. Nicméně byla i druhá strana, která podporuje tento zákon. Mohu říct, tak jak jsem se bavil se senátorem Petrem Víchou, že ono se to samozřejmě dotkne obcí, ale ne vždy obce směřují tyto finance jenom na sport, protože mohu ze své vlastní zkušenosti říct, že jdou i do kultury, sociální oblasti apod. Tady bude tedy určitá částka vyčleněna Českému olympijskému výboru. Ale ať jdu k věci. Vystoupilo celkem 13 senátorů, byl předložen jeden návrh, to znamená návrh garančního výboru, výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu návrh zákona schválit. A taktéž návrh schválit byl i z výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Prosím o hlasování, návrh zákona schválit, jak zaznělo z obou výborů. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore. Zazněl návrh schválit. Svolám senátorky a senátory k hlasování. Kolegyně a kolegové, budeme hlasovat o návrhu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Ale byl zde požadavek, abych vás odhlásila vzhledem k tomu, že zřejmě neodpovídá počet přítomných tomu, co vidíme na displeji. Všechny jsem vás odhlásila a prosím, přihlaste se znovu. Děkuji. V sále je aktuálně přítomno 58 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 30. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 25 se z 59 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 42, proti bylo 5. Návrh byl přijat. Všem vám děkuji, blahopřeji panu navrhovateli, děkuji zpravodajům. Pokračujeme v jednání a dalším bodem, kterým se budeme zabývat, je 15. Návrh zákona o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České republiky (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem) (senátní tisk č. 116) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 116. Návrh uvede pan ministr zemědělství Petr Bendl, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Prosím, pane ministře.
84
Ministr zemědělství ČR Petr Bendl: Hezký dobrý den. Vážená paní předsedající, vážené dámy senátorky a páni senátoři. Dovolte mi, abych zde zastoupil svého kolegu ministra průmyslu a obchodu Martina Kubu, neboť mu pracovní povinnosti a fakt, že jste nám situaci trošku zkomplikovali tím, že nejednáme v blocích, jednotlivá témata, která se resortně předkládají, tak myslím, že zcela vědomě jste nám zkomplikovali situaci. A doufám, že moudrost nakonec zvítězí, a fakt, že senátorem může být člověk až nad 40 let věku a že má pak nějakou schopnost i nadhledu a pomůžeme si nakonec navzájem v tom, že budeme jednat v blocích a ne takto roztrhaně. Já jako ministr zemědělství tady mám bod č. 3, pak bod č. 16 a bod č. 47. Prosil bych napříště, jestli by bylo možné, jestli byte svou laskavostí a moudrostí nevyšli vstříc tomu, abychom jednali přece jenom v blocích. Myslím, že to bude prospěšné pro vás, protože zde budete mít každého ministra, který se bude snažit mezi vás přijít a projedná se to v blocích. Ale je to samozřejmě na vašem zvážení. Jménem ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby bych vám chtěl představit návrh zákona, který nahrazuje stávající právní úpravu v oblasti bezpečnostního materiálu. Jeho smyslem je reagovat na vývoj v oblasti bezpečnostních technologií, na poznatky z aplikační praxe stávající právní úpravy a v neposlední řadě na mezinárodní závazky, jimiž je Česká republika v dané oblasti vázána. Těžištěm předkládané právní úpravy je zejména zajištění přesné a aktuální evidence bezpečnostního materiálu, zpřesnění podmínek pro jeho zabezpečení a umožnění účinné kontroly nakládání s tímto materiálem, a to včetně kontrol prováděných na základě smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě. Aktualizován je rovněž seznam bezpečnostního materiálu včetně jeho členění. V souhrnu má předkládaná právní úprava za cíl zabránit nekontrolovanému shromažďování či jinému rizikovému nakládání s materiálem využitelným k obranným a bezpečnostním účelům, zajistit, aby s tímto materiálem mohly nakládat pouze osoby bezúhonné a spolehlivé a vytvořit podmínky pro účinnou kontrolu stanovené regulace a celkově tak přispět ke zvýšení bezpečnosti na území České republiky. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který návrh zákona projednal, jej doporučil schválit ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR. Děkuji vám za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane ministře, a požádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ten přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 116/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Bis, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Jiří Bis: Vážená paní předsedající, vážené senátorky a senátoři. Nakládání s věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům a výkon státní správy v této oblasti v současné době upravuje zákon č. 310/2006 Sb., o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České republiky. Stávající právní úprava je nedostatečná a zejména absence vymezení způsobu zabezpečení přechovávaného bezpečnostního materiálu činila při
85
kontrolách značné problémy. Navrhovaný zákon o bezpečnostním materiálu sice do jisté míry vychází z principů stávajícího zákona, avšak jeho předmět úpravy je širší, zahrnuje veškerý bezpečnostní materiál, který není upraven jinými právními předpisy, jako zákonem o zbraních, zákonem o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, zákonem o ověřování zbraní atd. Oproti stávající právní úpravě se bude navrhovaná regulace nově vztahovat i na věci určené k obranným a bezpečnostním účelům, které jsou nabývány obcemi a které jsou určeny k provádění záchranných prací při živelných pohromách a jiných mimořádných událostech a k ochraně obyvatelstva, jakož i na věci, jež jsou kulturními památkami nebo sbírkovými předměty a jsou ve vlastnictví státu, krajů nebo obcí. Navrhovaný zákon odlišně upravuje oprávnění pro nakládání s bezpečnostním materiálem – pro vstup do podnikání v oblasti bezpečnostního materiálu je požadována koncese podle živnostenského zákona, pro nakládání s bezpečnostním materiálem mimo rámec podnikání se vyžaduje registrace krajským ředitelstvím Policie ČR. Obdobně jako u zákona o zbraních vykonává kontrolu dodržování povinností stanovených tímto zákonem Policie ČR, avšak oprávnění ke kontrole mají též zahraniční inspekční týmy. Pro získání registrace je fyzická osoba (např. sběratel) limitována splněním podmínek způsobilosti, tj. nejméně 21 let věku, svéprávnost, speciálně trestní bezúhonnost a spolehlivost, tzn. tři roky bez vyjmenovaných přestupků a také bez konkurzu a insolvence. V žádosti o koncesi je třeba doložit způsobilost všech osob ve vedení podnikajícího subjektu. Nakládání s materiálem skupiny 5 a 6, což jsou bojová vozidla a vzdušné prostředky, je považováno za citlivou činnost ve smyslu zákona o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, takže vyžaduje vyšší pověření, tj. doklad o bezpečnostní způsobilosti nebo osvědčení pro utajované informace podle citovaného zákona. Pro policejní registraci podnikatelské osoby se vyžaduje předložení povolení pro podnikání s bezpečnostním materiálem podle živnostenského zákona. Pro nakládání s materiálem skupiny 5 a 6 platí pro vedoucí osoby obdobně podmínka bezpečnostní způsobilosti jako u prosté fyzické osoby. Živnostenský úřad vydá koncesi na základě závazného stanoviska krajského ředitelství Policie ČR, ve kterém se určuje, s jakými skupinami materiálů může osoba nakládat a zda je k tomu zvolená provozovna uzpůsobena. Příslušné krajské ředitelství Policie ČR zruší registraci osoby, jestliže začne absentovat některá z jejich podmínek nebo osoba poruší některou z povinností pro nakládání s bezpečnostním materiálem. Za nakládání s bezpečnostním materiálem se považuje nabývání vlastnictví, držení, nákup, prodej, půjčování, vývoj, výroba, oprava, úprava, uschovávání, skladování, přeprava, znehodnocování nebo ničení bezpečnostního materiálu, jakož i – a to je důležité – zprostředkování těchto činností. Zdůrazňuje se, že nakládání s bezpečnostním materiálem náleží jen povolaným osobám a jen na schválených místech. Každá ztráta, změna v držení nebo likvidace materiálu musí být hlášena do 10 dnů (např. při zničení se hlásí čas, místo, způsob atd.). Osoby musí strpět kontroly ze strany státu. Podrobně je upravena povinnost evidence bezpečnostního materiálu. Obsahem evidence jsou identifikační údaje každého kusu materiálu, místo jeho trvalého, popř. přechodného uložení a údaje o dalším nakládání, a to následně po dobu pěti let. Materiál musí být zabezpečen proti zneužití. Specifikují se mechanické zábranné prostředky v kombinaci s elektronickým či televizním systémem nebo fyzickou ostrahou. Tyto povinnosti
86
musí zabezpečit rovněž obec, kraj nebo státní instituce, která má v držení věc z kategorie bezpečnostního materiálu. Státní správu ve věcech nakládání s bezpečnostním materiálem podle tohoto zákona vykonávají ministerstvo vnitra, Policie ČR, ministerstvo obrany a ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministerstvo vnitra plní ve správním řízení vůči Policejnímu prezidiu ČR úkoly nadřízeného orgánu. Ministerstvo obrany vede ve svých informačních systémech evidence o výsledcích kontrol, včetně kontrol provedených zahraničními inspekčními týmy. Policie ČR vykonává povolovací agendu – registrace osob nakládajících s bezpečnostním materiálem u krajských ředitelství a vede informační systém veřejné správy. Kontrola nad plněním povinností náleží krajským ředitelstvím Policie ČR, ministerstvo obrany kontroluje existenci materiálu skupiny 5 a 6 (bojová vozidla a letouny) a jejich ničení. Doprovází také zahraniční inspekční týmy při obdobné kontrole (mezinárodní závazky). Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví v podrobnostech, co je bezpečnostním materiálem. Návrhem zákona jsou respektovány mezinárodní závazky, a to především Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě, která se týká kontroly výzbroje bez ohledu na to, zda je v držení ozbrojených sil nebo civilním. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu jako své 100. usnesení ze 13. schůze konané dne 19. června 2013 projednal návrh zákona a po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Jiřího Jirky, náměstka ministra průmyslu a obchodu ČR po zpravodajské zprávě senátora Jiřího Bise a po rozpravě doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Jiřího Bise a pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore. Také vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů a sledoval rozpravu. Ptám se nyní, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu Senátu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Nikoho takového nevidím, otevírám tedy obecnou rozpravu. Do rozpravy se přihlásil pan předseda Senátu Milan Štěch. Prosím, pane předsedo. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážená paní místopředsedkyně, pane ministře, kolegyně a kolegové. Já nyní vlastně vystupuji s procesní otázkou, abych panu ministrovi vysvětlil, proč je takováto nepříjemnost. Pane ministře, já vás mohu oslovovat přímo, tak to učiním. Dali jsme vám zákony vlastně do tří bloků, a to ještě musím říct, že máte štěstí. Problém je totiž jinde. My jsme léta tady měli takový konsenzus s Poslaneckou sněmovnou, který fungoval, že nám sněmovna předala balík zákonů, a to zpravidla po deseti dnech. Předali nám to v jednom balíku, ať bylo zákonů pět, dvacet nebo padesát. To fungovalo celou dobu. Nyní došlo k tomu, že po nějaké kolizi v PS zavedli nějaký nový režim, kde to snad je tak, že to nejdřív vrátí ministerstvu, aby text zkontrolovalo, pak se to vrátí, čtou to dva právníci apod. My jsme kvůli tomu měli v úterý speciální jednání s paní předsedkyní PS za účasti obou vedení sněmovny i Senátu. A jenom vás chci informovat, že my jsme zákony nedostali po 10 dnech, ale dostali jsme je v nejzazším termínu po měsíci a dostali jsme je ve čtyřech várkách. Jednou jsme jich dostali sedm, pak osm, tři a pět. A my máme lhůtu třicet dnů a musíme nyní upřednostnit zákony, které máme projednané už ve
87
výborech a které mají lhůtu, která by prošla. A vaše zákony nám přišly ve třech várkách, takže tady bohužel musíte být třikrát. A není to naše vina. My se rádi vrátíme ke starému systému. A všechno odvisí od toho, jak pracuje Poslanecká sněmovna. Nevím, jestli došla krize i do sněmovny, moc si to nepřeji, protože kde se řekne Parlament, tak potom to dopadá i na nás. Ale v tom to je skutečně tento problém a není to žádná schválnost, nic. My chceme, aby to fungovalo dobře. Toto je případ, který tady popisuji. Mohu vám předložit a mají to i kolegyně a kolegové a u všech návrhů je vždycky napsáno, my to takhle musíme dělat, je to pro nás složitější, musíme hlídat, kde je termín lhůty, kde bychom porušili Ústavu a do té doby to musíme projednat. A když zákony všech ministrů předsuneme, tak ty poslední, co nám přišly, nemáme projednané ve výborech. A za druhé, může se stát, že neprojednáme zákony, které mají tady termín 26. června a potom bychom de facto nesplnili naše poslání, abychom se ve stanovené lhůtě 30 dnů zákony zabývali. Pokud chcete, aby se tento problém vrátil do stavu, který byl před minulým měsícem, prosím, obraťte se na Poslaneckou sněmovnu, na paní předsedkyni, a my velice rádi vyhovíme, aby to fungovalo, jako to fungovalo do minulého měsíce. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane předsedo. Ptám se, zda ještě někdo další chce vystoupit v rozpravě? Nikoho takového nevidím, rozpravu tedy uzavírám. Ptám se pana navrhovatele, zda chce vystoupit? Není tomu tak, děkuji. Pan zpravodaj asi také ne, děkuji také. Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Pokud je mi známo, zazněl jediný návrh, a to je návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Svolám všechny senátory a senátorky k hlasování. V sále je aktuálně přítomno 56 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 29. Zahajuji hlasování. Kdo je pro návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 26 se z 57 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 52, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu navrhovateli, děkuji zpravodaji a projednávání tohoto bodu končím. Dalším bodem je 16. Návrh zákona o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh (senátní tisk č. 111) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 111. Návrh uvede opět pan ministr zemědělství Petr Bendl, kterého nyní prosím o to, aby nás seznámil s návrhem zákona. Prosím, pane ministře.
88
Ministr zemědělství ČR Petr Bendl: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené dámy senátorky, páni senátoři, dovolte mi, abych uvedl tento návrh zákona o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh. Cílem je dosažení plné implementace nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 995/2010 Sb. ze dne 20. října 2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky a implementace dvou prováděcích aktů Evropské komise vydaných k tomuto nařízení. Uvedené nařízení nabylo účinnosti dne 3. března 2013. K realizaci tohoto cíle návrh zákona obsahuje stanovení příslušných orgánů a jejich působnost v souvislosti s dozorem nad uplatňováním přímo použitelného nařízení. Příslušnými orgány se navrhují ministerstvo zemědělství, krajské úřady a Česká obchodní inspekce. Postavení a úkoly pověřené osoby zřízené ministerstvem zemědělství, bude jím Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, která bude zajišťovat stanovený rozsah odborných činností souvisejících s kontrolou systému náležité péče. Systém obsahuje evidenci údajů, např. země původu dřeva, oprávnění k těžbě, množství dřeva apod., podle kterých lze identifikovat původ dřeva a další základní údaje nutné pro kontrolu, zda se jedná o zákonně vytěžené dřevo, případně výrobky vyrobené z tohoto dřeva. Zavedení centrální evidence systému náležité péče, která bude obsahovat mj. informace sloužící hospodářským subjektům se snížení rizika uvedení nezákonně vytěženého dřeva na trh, např. bude obsahovat případy zjištěné dozorovými orgány o nedodržování povinností stanovených výše uvedeným nařízením EU a sankce za porušení povinností v tomto návrhu. Návrh zákona se v souladu s nařízením Evropské unie týká právnických a fyzických osob, chcete-li hospodářských subjektů, a to pouze po prvním uvedení dřeva a dřevařských výrobků na trh. Pokud není nezákonně vytěžené dřevo pocházející z lesů v ČR uvedeno na trh, vztahuje se na potírání nezákonné těžby dřeva lesní zákon. Pro informaci ještě uvádím, že situace v ČR v oblasti nezákonných těžeb představuje pouze zanedbatelné riziko v souvislosti s ochranou lesa, případně poškozováním životního prostředí. Návrh zákona byl projednán dne 19. června 2013 na 13. schůzi výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který doporučil schválit návrh ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou. Proto si vás dovoluji požádat o schválení návrhu zákona ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane ministře, a opět vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 111/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Šilar, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Petr Šilar: Dobrý podvečer, dámy a pánové, pane ministře. Paní místopředsedkyně, děkuji za slovo a chtěl bych velice krátce přednést zpravodajskou zprávu a doplnit některé věci, které zde zazněly. Především bych chtěl říci, že jsme se tímto návrhem zákona velice pečlivě zabývali na jednání našeho výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a přijali jsme usnesení, který doporučuje Senátu Parlamentu ČR tento návrh zákona schválit, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zpravodajem
89
výboru pro jednání na schůzi Senátu byla určena moje osoba a výbor pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Chtěl bych dodat k tomu, co zde zaznělo, ještě jednu důležitou věc. Tento návrh zákona byl schválen, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou. Dovolil bych si teď opravit tu věc, kterou zde řekl pan ministr, kterou měl napsanou – původně to bylo ve vládním návrhu, tzn. účinnost zákona byla stanovena dnem 3. března 2013. Možná, že jste to někteří postřehli, že toto datum již uplynulo. Poslanecká sněmovna schválila a předložila potom pozměňovací návrh, kde se ukládá účinnost – stanovuje se datum prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení navrhovaného zákona. To je jedna věc. Druhá věc. V předkládaném návrhu byly stanoveny příslušné orgány, které podle nařízení č. 995 stanoví ministerstvo zemědělství, krajské úřady – Českou obchodní inspekci. Tyto záležitosti byly v pozměňovacích návrzích Poslaneckou sněmovnou předloženy v našem návrhu, takto projednány ve výboru, schváleny a navrženy a doporučeny k projednání dnešnímu plénu. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore, také vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Ptám se, zda někdo navrhuje – podle § 107 jednacího řádu – návrhem zákona se nezabývat. Nikoho takového nevidím. Mohu tedy otevřít obecnou rozpravu. Do obecné rozprav se nikdo nehlásí. Obecnou rozpravu tedy uzavírám. Ptám se pana navrhovatele, zda chce ještě něco dodat – evidentně nechce. Pan zpravodaj – asi také ne. Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Dovolím si všechny svolat. Mohu zahájit hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 27 se z 56 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 29 pro vyslovilo 54, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji, pane ministře. Děkuji zpravodaji, děkuji vám všem. Protože by bylo asi nebezpečí, že bychom nemohli hlasovat po 19. hodině, tak přerušuji dnešní schůzi. Sejdeme se zítra v 9.00 hodin. Děkuji vám a přeji hezký večer! (Jednání ukončeno v 18.44 hodin.)
90
2. den schůze – 21. června 2013
(Jednání zahájeno v 9.01 hodin.) Jednání zahájila a řídila 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Dobrý den, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté. Dovolte mi, abych vás přivítala na pokračování 11. schůze Senátu Parlamentu České republiky. Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři: Petr Bratský, Tomáš Jirsa, Jaroslav Zeman, Zdeněk Schwarz, Jaroslav Kubera, Daniela Filipiová, Jaromír Jermář a Jaroslav Palas. Prosím vás, abyste se nyní zaregistrovali svými identifikačními kartami. Pro vaši informaci ještě připomenu, že náhradní identifikační karty jsou k dispozici v předsálí Jednacího sálu. Pan senátor Miloš Vystrčil vystoupí s procedurálním návrhem, prosím. Senátor Miloš Vystrčil: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dovolím si přednést procedurální návrh, který jsem měl přednést už včera, ale bohužel jsem na to zapomněl. Dovoluji si navrhnout, aby na konec dnešního jednání byl zařazen bod, který se nazývá Návrh na zpětvzetí senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. Je to sněmovní tisk č. 758. Tento návrh podávám proto, že si asi vzpomínáte, že tady byl pan poslanec Jeroným Tejc, který společně s pány poslanci Janem Pajerem a Rudolfem Chladem tady prosazoval změnu návrhu zákona o pojišťovnictví a my jsme tuto změnu návrhu zákona schválili. V tom okamžiku projednávání našeho senátního návrhu zákona v Poslanecké sněmovně už nemá smysl, protože jsme přijali obdobný návrh zákona, který poslali poslanci k nám. Proto navrhuji, abychom tento náš senátní návrh zákona, který řeší obdobnou problematiku, stáhli, vzali zpět a tím jsme nepřipustili, aby Poslanecká sněmovna projednávala stejný návrh zákona, který byl už jednou projednán. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ano, děkuji, pane senátore. Je to procedurální návrh, budeme o něm hlasovat. Ale ještě zřejmě také s procedurálním návrhem vystoupí pan senátor Jiří Lajtoch, prosím. Senátor Jiří Lajtoch: Pěkné páteční ráno. Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní senátorky a páni senátoři. Dovolil bych si navrhnout vypustit z pořadu schůze bod č. 32, senátní tisk č. 34. Tento návrh senátního návrhu zákona byl projednán ve výboru pro veřejnou správu, územní rozvoj a životní prostředí a taktéž ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. A oba výbory přijaly usnesení, že na tomto návrhu senátního návrhu zákona se bude ještě pracovat do 30. září 2013, takže prakticky nebyl projednán v těchto výborech. Žádám o jeho vypuštění, a pokud bude vůle, objevil by se pravděpodobně na plénu Senátu někdy v měsíci říjnu.
91
1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, dobře. Byly zde tedy podány dva procedurální návrhy. Pane senátore Vystrčile, můžete mi pomoci identifikovat váš návrh? Senátor Miloš Vystrčil: Nenavrhuji nic vyřadit. Navrhuji zařadit bod "Návrh na zpětvzetí senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů". Navrhuji to proto, protože obdobný zákon byl již projednán a nemá smysl, aby byl znovu projednáván v Poslanecké sněmovně. Někdy se stává, že poslanci i senátoři najednou navrhnou změnu stejného zákona. A protože poslanci mají více nástrojů v ruce, tak většinou si prosadí to, aby jejich návrh zákona byl projednán dříve, což se v tomto případě stalo, a v tom okamžiku nemá smysl, abychom my jej projednávali. A je to číslo sněmovního tisku 758. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, potřebovala jsem toto číslo a identifikaci. Děkuji vám. Svolám nyní všechny senátorky a senátory k hlasování o těchto dvou procedurálních návrzích. Nejdříve budeme hlasovat o návrhu zařadit na konec dnešního pořadu jednání sněmovní tisk 758 – takto to máme identifikováno v této chvíli – s tím, že budeme poté jednat o zpětvzetí tohoto návrhu. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 28 se z 51 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 26 pro vyslovilo 46, proti byl jeden. Návrh byl přijat. A druhým návrhem je, abychom vyřadili z pořadu této schůze bod č. 32, senátní tisk č. 34. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 27 bylo registrováno 53 senátorek a senátorů při kvoru 27, pro bylo 52, proti nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji vám. Upravili jsme pořad naší schůze a můžeme tedy pokračovat podle pořadu, který jsme si již schválili. Dalším bodem je 17. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 113) Tento návrh máme jako senátní tisk č. 113. Návrh uvede ministr zdravotnictví pan Leoš Heger, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger: Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní senátorky, páni senátoři, dovolte mi, abych v krátkosti uvedl předkládaný návrh zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně
92
veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Cílem navrhované právní úpravy je promítnutí požadavků práva Evropské unie do českého právního řádu, a to jednak adaptací předmětného zákona na nařízení Evropské unie a dále transpozicí některých evropských směrnic. Charakter předložené novely zákona je více méně technický. Nejprve pokud jde o adaptaci zákona na nařízení EU. Jde v první řadě o adaptaci nařízení o kosmetických přípravcích. Toto nařízení nabývá plné účinnosti dnem 11. července 2013. Návrhem zákona se odstraňuje duplicitní národní úprava a tam, kde to citované nařízení EU připouští, upravuje se značení na obalech kosmetických přípravků. Dále se vypuštěním některých duplicit ustanovení zákona pokračuje v adaptaci potravinového práva, a to nařízení č. 178/2002 o potravinovém právu a nařízení č. 852/2004 o hygieně potravin. Na základě nařízení o úředních kontrolách v oblasti potravinového práva č. 882/2004 se do citovaného zákona doplňuje povinnost provozovatelů potravinářských podniků a výrobců a dovozců předmětů určených pro styk s potravinami hradit náklady dodatečného státního dozoru. Výše náhrady se navrhuje prostřednictvím vám rovněž pro informaci předložené vyhlášky stanovit paušální částkou 500 Kč, a to ve shodě s obdobnou právní úpravou obsaženou v zákoně o potravinách a jeho prováděcím právním předpisu. Pokud jde o druhou oblast, tj. o transpozici směrnic EU. Návrhem se nově transponuje směrnice 2010/32/EU, kterou se provádí rámcová dohoda o prevenci poranění ostrými předměty v nemocnicích a dalších zdravotnických zařízeních, uzavřená mezi Evropským sdružením nemocničních a zdravotnických zaměstnavatelů, což je odborová organizace zastupující zaměstnavatele, a Evropskou federací odborových svazů veřejných služeb. Zavedením této úpravy se sleduje zvýšení prevence vzniku infekčních onemocnění v důsledku poranění vzniklého při manipulaci s ostrým kontaminovaným nástrojem použitým k provádění zdravotních výkonů. Ve vztahu k transponované směrnici č. 2000/54/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci se navrhuje omezit stávající rozsah povinností laboratoří provádějících diagnostickou službu pro biologické činitele skupiny 4 oznámit používání těchto biologických činitelů příslušnému správnímu úřadu. Ve vztahu k již transponované směrnici o řízení jakosti vod ke koupání č. 2006/7/ES se ze zákona o ochraně veřejného zdraví v souvislosti s úpravou koupání na povrchových vodách vypouští termín "varování před koupáním" a tak, jak to směrnice umožňuje, volí se pouze termín "zákaz koupání" tam, kde hygienickou službou po opakovaném šetření vody, které musí trvat pět let, se definitivně koupání zakazuje. Zpřesňuje se též text zákona upravující informační povinnosti krajské hygienické stanice směrem k veřejnosti o jakosti vody ke koupání. Upravuje se dále text transpozice směrnice 98/83/ES o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu, a to doplnění možností použít jiné metody laboratorní kontroly kvality vody. Zpřesňuje se termín "další látky nebo součásti pitné vody", kterých se nahrazuje pojmem "látky nebo mikroorganismy" a stanoví se náležitosti žádosti o časově omezené povolení použití vody, která nesplňuje požadavky na jakost vody v některém z ukazatelů s mezní hodnotou. Na základě zkušeností s rozhodováním Evropské komise při povolování mírnějších hygienických limitů ukazatelů pitné vody se doplňuje povinnost provozovatelů vodovodů zajistit zásobování pitnou vodou osob omezených nebo 93
vyloučených ze zásobování vodou s dočasně povolenými mírnějšími hygienickými limity. Cestou zákona se v návaznosti na směrnice EU stanoví náležitosti žádosti o odchylné složení výrobků přicházejících do přímého styku s vodou. Na úseku výkonu státní správy se pak upřesňují kompetence ministerstva zdravotnictví a krajských hygienických stanic přijímat opatření a plnit úkoly vyplývající pro členský stát z nařízení EU na úseku potravinového práva a výrobků přicházejících do přímého styku s vodou. Dodám ještě, že jediná věc, která je mimo oblast legislativy EU, která je do této novely zákona vložena, je umožnění vstupu asistenčních psů do potravinářských, resp. restauračních provozoven. Návrh byl schválen ve třetím čtení na 53. schůzi PS dne 15. května 2013 ve znění návrhu, který byl předložen vládou. Zákon doporučil ke schválení i výbor pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu. Vážené paní senátorky, páni senátoři, chtěl bych zdůraznit, že novelou nedochází ke změnám koncepčního charakteru, nýbrž ke zpřesnění stávající platné úpravy a adaptace evropského práva. Tato adaptace je potřeba v době co možná nejkratší, a proto se na vás obracím se žádostí o podporu posuzovaného návrhu zákona. Děkuji vám za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane ministře, a požádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 113/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Milada Emmerová, kterou nyní prosím, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Prosím, paní senátorko. Senátorka Milada Emmerová: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážení přítomní. Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku projednal na své 8. schůzi dne 19. června 2013 tuto novelu k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, senátní tisk č. 113. Po diskusi, kde se upřesnily některé skutečnosti, které nebyly zcela jasné, zejména co se týká např. pitné vody, kdy evropská norma je de facto přísnější než norma naše; a my často nesplňujeme podmínky a limity, co se týká přítomnosti pesticidů v pitné vodě, takže po vysvětlení některých nejasností výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou a určuje zpravodajkou výboru senátorku Miladu Emmerovou, aby seznámila s tímto schůzi Senátu. Podepsán je předseda výboru Miloš Janeček, ověřovatelka výboru a zpravodajka výboru. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, paní senátorko. Také vás požádám, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Nikoho takového nevidím, otevírám tedy obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se jako první přihlásil pan senátor Vladimír Dryml. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Vladimír Dryml: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené senátorky, vážení senátoři. Tento návrh zákona – změny - zase
94
není tak jednoduchý a tak bezproblémový, jak se nám tady někdo snaží namluvit. A vzbuzuje řadu otázek, některých příjemných, některých méně. Dovolte, abych nejdříve položil otázku, jak je možné, že se v roce 2013 aplikují nařízení Evropského společenství, slyšíte dobře, Evropského společenství z roku 2002 a 2004. Většinu tady těchto předpisů nebo změn, většina těch změn se odkazuje na směrnice z roku 2004. Mě by zajímalo, proč se tím nezabývá i evropský výbor senátní, abychom nedopadli stejně tak jako s pákovými bateriemi, jak si mnozí z vás pamatují, kde také hygiena nám tvrdila, že to je evropské nařízení, že to je povinné. Vy, kdo jste byli v Bruselu, nebo někde jinde, tak zjišťujete, že je to naprostý omyl. A pak se najednou po X letech došlo k tomu, že tomu tak není. Pokud se tady mluvilo o rámcové dohodě – a doufám k tomu prvnímu, že pan ministr řekne, proč až tak pozdě se řeší některé věci a jestli skutečně v těch nařízeních je všechno tak, jak je nám tady předkládáno. To druhé – rámcová dohoda mezi odboráři, mezi některými poskytovateli – ano, myšlenka je to dobrá, ale mě by zajímalo, pane ministře, jestli tato povinnost bude zakomponována také do úhrad, protože to budou dělat zdravotnická zařízení. Jestli to tedy bude ohodnoceno, a jakým způsobem, protože to samozřejmě v době napjatých rozpočtů, především nemocnic, bude možná někdy i neúměrně zvyšovat jejich náklady, to znamená, kolik to tedy bude stát státní rozpočet. Bylo tady mluveno něco o přeshraniční spolupráci. My jsme na přeshraniční spolupráci narazili při poskytování neodkladné zdravotnické – služeb zdravotnické záchranné služby a definice není také příliš vlastně dána. Mám tomu rozumět tak, že to bude spolupráce jenom s okolními státy nebo že to bude jenom v příhraničních oblastech, anebo – a to by bylo logičtější, pane ministře – jestli to bude spolupráce všech států Evropské unie. Velmi, velmi se podivuji tomu, že vláda, která říká, že sníží administrativní zátěž podnikatelů, tady mění název, nevím z jakého důvodu a provoz bude místo provozovatel, zavádí tady nový pojem provozovatel potravinářského podniku provozující stravovací službu. Ono to ve svém důsledku může mít i dopad na to, že se budou předělávat i živnostenské listy. Takže bych rád slyšel od vás, pane ministře, co vás k tomu vedlo, kdy v podstatě nic neměnící název může vyvolat velké administrativní a ekonomické náklady pro především drobné podnikatele. Naše legislativa se i vyjadřuje trošku jinak, než – já už jsem si na to zvykl – než legislativa ministerstva zdravotnictví článku II. bodu 2 – přechodná ustanovení. Já znám, jak se dělají zákony. Do přechodných ustanovení se někdy dávají věci, které jsou důležité, které se mnohdy přehlíží. Návrh stanoví, že žádosti podle § 3 odstavec 5 a odstavec 6 zákona 258/2000 ve znění tohoto účinného předpisu, atd. nabytí se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Ale protože není jasné, jak by mohly být příslušné žádosti podány přede dnem nabytí účinnosti tohoto předpokládaného návrhu zákona, podle právní úpravy ve znění účinném po dni nabytí účinnosti předpokládaného návrhu zákona, tak by asi předkladatel měl vysvětlit, co tím vlastně autor míní. To není názor jenom Dr. Drymla, to je názor i našeho legislativního odboru, kterého si velmi vážím v některých věcech. Dále je tady ještě taková další obezlička, takové delší čertovo kopýtko – prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů dodatečné kontrole. Je k dispozici dodatek – ten prováděcí právní předpis? Nuže, mě by, pane ministře, zajímaly dodatečné výše částek, které také zatíží i ty, kteří s tím budou mít určité problémy. O tom, že osoba provozující stravovací služby se nahrazuje slovem "provozovatel potravinářského podniku", je také zvláštní obrat – podniku, provozujícího stravovací službu – o tom jsem se již zmínil. 95
Ještě by mě zajímala jedna věc. Co to znamená – je to v § 23 odstavec 5, se vkládají slova "významnou změnu předmětu nebo rozsahu činnosti". Nejpozději v den této změny. Tady vůbec není definováno, co znamená, co to je významná změna. A velmi by mě i zajímalo, kdo a podle čeho bude kontrolovat výživové požadavky podle skupin spotřebitelů, pro které jsou určeny. Upozorňuji vás, že se to vztahuje na restaurace i 4. cenové skupiny. Takže to jsou takové zvláštní věci a mě by zajímalo, jak to tedy ta hygienická služba bude kontrolovat ty výživové požadavky, když redukujete činnost i lidi hygienické služby v rámci úspor. Těch otázek je trochu dost. Budu rád, když zodpovíte aspoň některé. Děkuji pane ministře. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore. Nikoho dalšího nemám do rozpravy přihlášeného. Zeptám se, zda ještě někdo chce vystoupit. Nikoho takového nevidím, rozpravu tedy uzavírám. Pane ministře, předpokládám, že se chcete vyjádřit, prosím, máte slovo. Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger: Děkuji za slovo paní místopředsedkyně, pan senátor Dryml je jistě velmi kvalifikován v oblasti hygieny, protože jak je nám oběma známo, vedl s ní velké spory, pokud jde o nemocnici, kterou řídí, takže ty jeho otázky jsou velmi kvalifikované a já bych obecně jenom řekl, že je škoda, že je nepředložil výboru, nebo že se nezúčastnil výboru, kde se návrh zevrubně projednával. Některé otázky jsou velmi detailní, přesto se pokusím na ně reagovat. První byla, proč předkládáme změnu legislativy, pokud se týká o nařízení EU, tak pozdě. Řekl bych, že pokud jde o nařízení EU, tak samozřejmě není nic nezákonného, jestliže nařízení EU je replikováno ve stejném duchu v našem zákoně, jestliže je tomu tak z minulosti a jestliže ty dvě legislativní normy nejsou v rozporu. Vyčištění z naší legislativy s odkazem na evropskou legislativu je pouze jakési technické vyčištění a zjednodušení legislativy, a proč k němu nedošlo už v letech 2002 – 2010, kdy byly předchozí garnitury ministerstev a hygieniků na ministerstvu zdravotnictví – tak na to já odpovědět neumím. Nakonec bych se mohl zeptat na období, kdy pan senátor Dryml dělal náměstka na ministerstvu zdravotnictví, proč tedy tehdy ministerstvo nepřišlo k vyčištění legislativy. Ujišťuji vás, že se opravdu nezavádí nic nového ani nad rámec evropské legislativy. Pokud jde o rámcovou dohodu poloostrých předmětů, tak od doby, kdy se v medicíně objevil problém virových žloutenek, virových hepatitid a od doby, kdy problém velmi eskaloval onemocněním AIDS, tak jsou poranění ostrými předměty ve středu zájmů všech ústavních hygieniků a epidemiologů. V podstatě pravidla, která tento zákon po vzoru evropské legislativy přejímá, tak jsou dodržována už dávno. Věc je v podstatě jednoduchá. Spočívá v tom, že se nařizuje, že každé takové poranění se hlásí hygienické stanici. Je to tak proto, že tato poranění, pokud vyústí později v chorobu z povolání, tak musí být dobře evidována, což se ne ve všech nemocnicích doposavad děje. Toto zákonné opatření nemocnice k tomu přiměje, ať se jim to líbí, nebo ne. Jestli to pro někoho bude znamenat zvýšení administrativní náročnosti, tak to znamená jenom to, že se o své zaměstnance nemocnice řádně nestarala, tak jak bych to lege artis mělo být. Pan senátor narážel na přeshraniční spolupráci a na rámcovou smlouvu, která nyní prochází ratifikačním procesem a prošla již v prvním čtení ve sněmovně.
96
To, že rámcová směrnice, kterou dneska neprojednáváme, se týká jenom příhraničních oblastí, je ze směrnice zcela zřejmé. Je to dohoda mezi Německem a Českou republikou prostřednictvím ministerstva zdravotnictví. Týká se pěti krajů, které hraničí s Německem a dohoda je velmi nedočkavě kraji očekávána, až bude ratifikována, aby se mohly udělat konkrétní specifické smlouvy. Je to věc, která je naopak vyžadována z naší strany mimořádně silně. A týká se, znovu opakuji, jenom přeshraničních oblastí. Vláda mění název – poskytovatel-potravinářský podnik – přiznám se, že toto byla věc legislativců. Na to nejsem schopen v tento moment podat přesný legislativní rozklad, ale domnívám se, že to souvisí i s návrhy zákonů, které jsou nyní ve sněmovně a které se týkají potravinového práva. Jenom upozorňuji, že tento návrh byl podroben zkoumání ve sněmovně i zemědělského výboru, který má gesci v zákonu o potravinách. Nebyly k tomuto postupu žádné výhrady. Dotaz na přechodné ustanovení, které říká, že žádosti se posuzují podle platných předpisů, to by asi legislativci vysvětlili lépe než já; domnívám se, že se jedná o žádosti, které už byly podány v době, než zákon nabude platnosti, budeli schválen. Prováděcí právní předpis okolo poplatku 500 Kč za dodatečný státní dohled nad určitými problémy – tam je stanovena paušální částka 500 Kč, která vychází z nějaké kalkulace, která je obsahem prováděcího právního předpisu. Jenom bych upozornil, že dodatečný státní dohled je aplikován v situaci, kdy se objeví hygienickou kontrolou v potravinářském provozu závažné nedopatření, jako např. křížení čistého provozu se špinavým provozem nebo věci, které nemají v technologické lince co dělat, protože to jsou problémy, kde dochází k zásadním chybám při výrobě potravin. Toto zjištění udělá hygienická služba a vydá k němu pokyny k odstranění a jde pokyn za čas zkontrolovat. Dodatečný státní dohled je nařízen až v případě, že nápravné opatření nebylo splněno. Upozorňuji, že v tomto případě se potom jedná o velmi torpidního hříšníka, který produkuje potraviny aniž by dodržoval zákon. Po objevu tohoto nedopatření kontrolou se ani neobtěžuje věci napravit. Potom je nad ním vyhlášen dohled. Jestli si někdo stěžuje, že takovýto provozovatel bude mít zvýšené náklady na takovou hloupou věc, jakou je hygienický dohled, tak osobně se domnívám, že je to velmi, velmi namístě. Významná změna předmětu či rozsahu činnosti v § 23 odst. 5 – to je připomínka, nad kterou absolvuji celou řadu debat s legislativci, kteří někdy chtějí, aby byly věci definovány velmi natvrdo. V některých případech to nejde, zákon musí být obecný. Má to svoje výhody a nevýhody, jestliže chceme do zákona definovat věci velmi natvrdo, pak je možno, že se stává, že některé věci, na které se při definitivním výčtu různých prohřešků nemyslelo, nejsou postižitelné. Poslední, co řeknu, k termínu nebo floskuli – výživové požadavky určované podle konzumentů, kterým jsou potraviny určeny – je samozřejmě pravomocí hygienické služby, aby takovéto věci posuzovala a brala v úvahu, které potraviny se hodí pro dospělé a které mají zvláštní určení pro děti, a pak výživové požadavky pro děti jsou samozřejmě jiné. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane ministře. V této chvíli je přihlášen pan senátor Vladimír Dryml, protože má přednostní právo, musím mu udělit slovo. Prosím, pane senátore. Senátor Vladimír Dryml: Vážená paní předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové, já vystoupím jenom s faktickou poznámkou, protože vím,
97
že byla ukončena obecná diskuse. Je mi to líto, protože bych rád reagoval na některé nepravdy pana ministra. Ale chtěl bych upozornit pana ministra, že já nejsem členem zdravotního výboru a že by možná bylo dobře, kdyby si to zjistil, když si zjistil, že jsem i ředitelem nemocnice. To za prvé. V zahraničně, branně bezpečnostním výboru zatím jsme neviděli, že bychom se měli zabývat také hygienou, ale je to i určitý námět. Jinak, vážený pane ministře, každý senátor, který tady sedí, každý z nás má právo, a možná dokonce i povinnost vůči svým voličům, a tento zákon se bude týkat tisíce podnikatelů a velkého množství třeba strávníků, má za povinnost se vás tady, na plénu, tady, před televizními obrazovkami, ptát na některé věci. Pokud se vám to nelíbí, je to váš problém. Ale pokud budu sedět v této senátorské místnosti, tak se vás budu ptát, a nejen vás, i ostatních, i na některé nepříjemné věci. Takže vydržte, pane ministře. Tahle vláda možná nevydrží, já možná také ne, ale nejdéle na podzim příštího roku tady budeme muset válčit. Ale myslím si, že asi tuto bitvu prohrajete spíše vy nežli já, pokud se mi něco nestane. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: O slovo ještě požádal pan senátor Jan Horník, stejný případ, je zde přednostní právo. Senátor Jan Horník: Já jenom chci upozornit, že to, co tady zaznělo předtím, nebyla faktická poznámka, že to sem de facto nepatří. Jinak asi bychom našli na stenu, že slova, která řekl pan ministr, nebyla mířena přímo na pana senátora Drymla jako účastníka, nebo jako člena výboru, nýbrž jako osoby a člena slovutného Senátu, který se mohl takovéhoto výboru zúčastnit. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. V této chvíli má slovo paní zpravodajka garančního výboru, která by měla shrnout rozpravu. Paní senátorko, prosím. Senátorka Milada Emmerová: Vážená paní místopředsedkyně, vážení přítomní, diskutoval pouze jediný senátor, pan senátor Dryml, který se tuto normu snažil rozebrat i po stránce věcné a formální. Jenom chci znovu zdůraznit, a pan ministr to tady v úvodu řekl, že novela řeší pouze transpoziční a adaptační požadavky k předpisům EU. Pokud bychom měli zákon o ochraně veřejného zdraví z roku 2000, který už byl několikrát novelizován, detailně rozebrat a posuzovat, jak se hodí či nehodí ta která adaptace, pak bychom museli udělat opravdu mimořádné veřejné slyšení, seminář nebo něco podobného, aby to skutečně bylo věcné a aby z toho vyšel nějaký směrodatný závěr. Myslím si, že toto nebylo úmyslem této novely a pokud kolega Dryml měl řadu připomínek, tak ví, že já jsem zpravodajka, že spolu mluvíme a mně to mohl dát, a spolu bychom posoudili, co vlastně patří do projednání této transpoziční a adaptační pozice. Chtěla bych říct, že co se týká nás, tak celá řada těchto norem už je dávno zavedená. Máme dokonce normy přísnější a v podstatě se tedy jedná o celkem nepodstatné úpravy a hlavně také úpravy terminologické, což je důležité, aby také toto bylo sjednoceno. Takže tím bych shrnula tuto rozpravu a prosím, aby paní místopředsedkyně dala hlasovat. Doporučení výboru bylo kladné. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, paní zpravodajko. Padl jediný návrh, to je návrh z výboru – schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Já svolám všechny k hlasování.
98
V sále je aktuálně přítomno 63 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 32. Budeme hlasovat o návrhu – schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 30 ze 63 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 se pro vyslovilo 55, proti byl jeden. Návrh tedy byl přijat. Děkuji panu ministrovi, děkuji paní zpravodajce a projednávání tohoto bodu končím. Dalším bodem dnešního programu je 18. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 115) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 115. Návrh uvede zástupkyně skupiny poslanců poslankyně paní Helena Langšádlová, kterou nyní prosím, aby nás seznámila s návrhem zákona. Prosím, paní poslankyně. Poslankyně Lenka Andrýsová: Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, já bych na začátku chtěla upřesnit, že nejsem Helena Langšádlová, já ji dneska pouze zastupuji. Helena Langšádlová se omlouvá, jednala s vámi už na výboru, kdy jste projednávali tento senátní tisk. Já jsem také jedna z předkladatelek a dneska ji tady zastupuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Paní poslankyně, já se vám omlouvám, ale neviděla jsem, koho tu mám, jenom jsem četla z textu. Poslankyně Lenka Andrýsová: V pořádku, nic se neděje. Před sebou máte poslaneckou iniciativu, kterou lze považovat za významné prorůstové opatření. Po jeho schválení budou moci naši vývozci využít systém zvýhodněným úvěrů s pevnou úrokovou sazbou, který funguje v mnoha státech světa. Vývozci zde přímo či nepřímo vytvářejí miliony pracovních příležitostí a jejich úspěch je závislý na jejich konkurenceschopnosti. Naším cílem je poskytnout jim stejně efektivní nástroj, který již delší dobu může využívat jejich zahraniční konkurence. Dovolím si krátce připomenout, jak tento nástroj vůbec vypadá. Komerční banky budou moci poskytovat zvýhodněné úvěry pro financování vývozu, které budou zařazeny do systému dorovnávání úrokových rozdílů. Sazba úvěrů bude stanovena na základě sazby CIRR, již vyhlašuje OECD. Je mimo jiné zveřejňována také na stránkách ČNB. Tato sazba stanovuje nejnižší možnou sazbu, která ještě není považována za porušení hospodářské soutěže. Bankám bude doplácen zejména rozdíl mezi sazbou sjednanou v úvěrové smlouvě a běžnou mezibankovní tržní sazbou IBOR pro měnu, ve kterém bude úvěr sjednán. Jenom pro upřesnění, IBOR je InterBank Offering Rate - a je běžně tento termín používán.
99
Hlavní přínos pro exportéry spočívá v tom, že úroková sazba se jim dlouhodobě zafixuje. Exportéři čelí více rizikům než výrobci pro tuzemský trh a toto opatření odstraňuje riziko pohybu úrokové sazby směrem nahoru, což by mohlo ohrozit financování jejich zakázky. To se týká především dlouhodobých a náročných zakázek typu vývozu investičních celků, kde si naše podniky vedou velmi dobře. Ačkoli systém dorovnávání úrokových rozdílů zná naše legislativa již několik let, praktickému využívání stály v cestě administrativní překážky. Ty právě naším návrhem odstraňujeme. Jako problematické se ukázalo například to, že vývozce musel mít sjednán úvěr s pevnou úrokovou sazbou již před tím, než zažádal o zařazení do systému dorovnávání. Co se týče rozpočtových dopadů, které vás určitě velmi zajímají, každý rok by mělo být vyčleněno asi zhruba 100 mil. Kč, přičemž pro počáteční rozjezd systému se tento rok již počítá s částkou 250 mil. Kč. Je ovšem třeba připomenout ještě dvě základní skutečnosti, a to za prvé, že systém bude do jisté míry financovat sám sebe v případě, že úvěrová sazba se dostane nad běžnou tržní sazbu, tedy banky budou rozdíl mezi těmito sazbami vracet do státního rozpočtu. A za druhé, že systém bude vytvářet přínosy pro státní rozpočet prostřednictvím uskutečněných exportních zakázek. Zde bude pozitivní dopad na zaměstnanost i na hospodářskou situaci vývozců, což zvýší výnos příslušných daní. V Poslanecké sněmovně byl návrh přijat napříč politickým spektrem. Nejedná se o politiku, ale o racionální opatření, které pomůže českému exportu a boji proti nezaměstnanosti. Prosím proto i o vaši podporu, a to pro předlohu, která byla odsouhlasená Poslaneckou sněmovnou včetně přijatých pozměňovacích návrhů. Děkuji za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, paní poslankyně. Ještě jednou se omlouvám za nedorozumění se jménem, a žádám vás, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 115/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Leopold Sulovský, kterého nyní prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Leopold Sulovský: Vážená paní místopředsedkyně, vážené senátorky, vážení senátoři. V podstatě tady bylo všechno řečeno. Navrhovaná změna zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o NKÚ, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, spočívá v úpravě jednoho z nástrojů podpory vývozu, a to dorovnání úrokových rozdílů, a to zákonem č. 293/2009 Sb. Systém IMU je založen na obousměrném dorovnávání fixních úroků a náklady na pořízení zdrojů komerčních bank ze/do státního rozpočtu. Za náklady na pořízení zdrojů komerčních bank se všeobecně považují pohyblivé úroky mezibankovního trhu v příslušných měnách, k nimž se připočítává určitá odměna, stanovená zpravidla ministerstvy financí členských zemí OECD, na pokrytí nákladů a zbytkových rizik bank. Výsledný úrok se porovnává v pravidelných intervalech, nejčastěji šestiměsíčních, po celou dobu platnosti úvěru s úrokem na bázi CIRR, aniž by byl tento úvěr považován podle mezinárodních pravidel za nedovolenou státní podporu exportu, dohodnutým
100
jednorázově při podpisu exportní úvěrové smlouvy. Rozdíl k tíži banky je bance hrazen státním rozpočtem, případný opačný rozdíl odvádí banka do státního rozpočtu. Banka přihlašuje úvěr do systému při jeho sjednání a daný režim fixních úroků, dotací, respektive odvodů platí pro daný úvěr po celou dobu jeho čerpání a splácení. Do dnešního dne však do systému dorovnávání úrokových rozdílů nebyl zařazen ani jeden vývozní úvěr, přičemž ze strany financujících bank jsou největší překážky spatřovány v aplikaci správního řádu a rozhodování ministerstva financí a v požadavku na sjednání pevné úrokové sazby již v okamžiku podání žádosti o zařazení vývozu úvěru do systému dorovnávání úrokových rozdílů. Předložený návrh novely zákona tyto překážky odstraňuje, upravuje mnohem podrobněji postup ministerstva financí a zapojuje do celého procesu Exportní, garanční a pojišťovací společnost, a.s., která má rozsáhlé zkušenosti s pojišťováním vývozních úvěrových rizik. Do zákona bude nově zařazena možnost změny rozhodnutí o zařazení vývozního úvěru do systému dorovnání úrokových rozdílů, pokud bude nezbytné provést změnu parametrů úvěru. Stávající znění zákona takovouto změnu neumožňuje, což neodpovídá praktickým potřebám jednotlivých úvěrových případů. Stávající znění zákona vyvolává nejasnosti, zda se dorovnávání úrokových rozdílů provádí ke sjednané pevné úrokové sazbě nebo k sazbě CIRR vyhlašované OECD, přičemž zejména ze strany financujících bank je zasláno stanovisko, že se dorovnání má provádět k sazbě CIRR vyhlašování OECD. Návrh novely tuto výkladovou nejasnost odstraňuje s tím, že dorovnání úrokových rozdílů bude prováděno ke sjednané pevné úrokové sazbě. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na 13. schůzi konané 19. června 2013 po úvodním slově zástupce skupiny předkladatelů poslankyně Heleny Langšádlové, po zpravodajské zprávě senátora Leopolda Sulovského a po rozpravě doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi senátora Leopolda Sulovského a pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore a také vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů a sledoval rozpravu tak, abyste se k ní poté mohl vyjádřit. Nyní se ptám, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu návrhem zákona se nezabývat. Nikoho takového nevidím, otevírám tedy obecnou rozpravu k návrhu. Do rozpravy se hlásí paní senátorka Eliška Wagnerová, prosím, máte slovo. Senátorka Eliška Wagnerová: Paní předsedající, kolegyně a kolegové, paní poslankyně, já mám jenom takový spíše formálně právní dotaz. Tady se stanovuje v návrhu zákona, je to § 7a – moment – prostě je někde v jednom z odstavců stanoveno, že není právní nárok na zařazení vývozního úvěru do systému EMU. Přitom v § 7a se říká, co všechno musí banka splnit, předložit, atd. Jinými slovy – já se táži, proč na to není právní nárok, když dotyčný žadatel splní všechny předpoklady, které od něj zákon vyžaduje. To je prostor pro libovůli. Vzhledem k tomu, že tady jde o docela velké peníze, tak si myslím, že to asi není úplně správné. Mohla byste to vysvětlit? 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, paní senátorko. Paní poslankyně – budete vysvětlovat? (Vysvětlení probíhá mezi paní
101
senátorkou Wagnerovou a paní poslankyní Andrýsovou.) Nebudete. Ptám se, zda ještě někdo další chce vystoupit v rozpravě? Nikoho takového nevidím, rozpravu tedy uzavírám. Vyzývám paní navrhovatelku, aby se k rozpravě vyjádřila veřejně na mikrofon. Paní poslankyně, prosím, máte slovo. Paní poslankyně, já jsem ukončila rozpravu a v této chvíli je čas pro vás, abyste se k rozpravě vyjádřila. Poslankyně Lenka Andrýsová: Děkuji. My jsme za tak krátkou dobu nestihli probrat konkrétní znění, nicméně prošlo to i jednáním výboru, ve sněmovně jsme se tomu také velmi podrobně věnovali, nenarazili jsme na tyto problémy. Bohužel s paní senátorkou jsme si nestihli vyjasnit to, co jí nebylo jasné. Za to se omlouvám. Nicméně v tak krátkém časovém horizontu to není možné. Omlouvám se. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Pane garanční zpravodaji, prosím, shrňte nám rozpravu a řekněte, o čem budeme hlasovat. Senátor Leopold Sulovský: Vážená paní předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, v rozpravě vystoupila jedna poslankyně, její dotaz byl zodpovězen i nezodpovězen, těžko říct. Vzhledem k tomu, že se problematika probrala v rozpravě na hospodářském výboru, doporučuji předložený návrh schválit, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane zpravodaji. Jenom vás opravím – v rozpravě vystoupila paní senátorka, nikoliv paní poslankyně. Máme tedy jediný návrh, a to návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Já tedy svolám všechny senátorky a senátory k hlasování. Aktuálně přítomno je 62 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 32. Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 31 se ze 62 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 pro vyslovilo 40, proti byli dva. Návrh byl přijat. Děkuji vám, gratuluji paní navrhovatelce, děkuji panu zpravodaji a projednávání tohoto bodu končím. Následujícím bodem je 19. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 117) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 117. Návrh uvede poslanec Jiří Pospíšil, kterého zde vítám a uděluji mu slovo. Prosím, pane poslanče, dobrý den. 102
Poslanec Jiří Pospíšil: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych velmi stručně uvedl návrh zákona, který byl předložen skupinou poslanců za ODS. Jedná se, jak už bylo řečeno, o novelu zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci. Skupina poslanců za ODS touto novelou reaguje na současnou situaci, kdy se někteří zákonodárci dostávají do střetu s orgány činnými v trestním řízení, dostávají se do střetu s trestním právem a jsou případně pravomocně uznáni vinnými. Na tyto problémy česká legislativa nereaguje, neřeší zánik mandátu v případě, že poslanec nebo obecně zákonodárce je odsouzen za úmyslný trestný čin, nebo obecně za trestný čin. Stejně tak není řešena situace, zda dotyčnému, který je ve výkonu trestu, má či nemá běžet plat. Tato novela neřeší otázky ústavně-právního charakteru, neřeší tedy, zda poslanec nebo obecně zákonodárce, tedy i senátor, je-li odsouzen za úmyslný trestný čin, má přijít o mandát. Toto řeší jiný zákon, který stále leží na půdě Poslanecké sněmovny a který by měl případně novelizovat Ústavu. Tato novela, která se týká pouze zákona a nikoliv ústavních předpisů, reaguje na aktuální problém jednoho ze zákonodárců, ale snaží se do společenské debaty o tom, zda zákonodárce, který je odsouzen za úmyslný trestný čin, má přijít o mandát či alespoň o výhody plynoucí z mandátu, tak alespoň na jednu část tohoto problému reaguje. Přinášíme novou úpravu § 38, kdy tuto současnou úpravu doplňujeme o odstavec 3 a 4. A tato úprava jasně říká, že zákonodárce, resp. poslanec, který je pravomocně odsouzen k výkonu trestu odnětí svobody a je ve výkonu tohoto nepodmíněného trestu odnětí svobody, případně i ve výkonu ústavního ochranného léčení jako určité formy opatření, která je upravena v trestním zákoně, či je v zabezpečení detenci, tak takovýto zákonodárce, resp. poslanec by neměl mít plat, náhradu výdajů a naturální plnění, resp. neměl by mít nárok na plat, náhradu výdajů a naturální plnění. Odstavec 4 této novely pak říká, že takovýto zákonodárce, který je ve výkonu trestu, nemůže počítat s tím, že léta strávená ve výkonu trestu mu budou započtena a uznána pro výpočet odchodného, když nyní parafrázuji přímo ustanovení odst. 4. Vážené kolegyně a kolegové, já vás prosím o podporu tohoto drobného, ale společensky citlivého a důležitého tématu, protože společnost velmi špatně vnímá to, že někteří zákonodárci jsou odsouzeni za úmyslný trestný čin, a dále, byť nemohou reálně vykonávat mandát, nadále pobírají svůj plat a náleží jim dále i náhrada výdajů. Naše novela zapadá do koncepce řekněme právní úpravy z roku 1995, protože zákon, který je takto novelizován, už obecně počítá s tím, že ten poslanec, který neplní řádně své povinnosti a neúčastní se jednání, měl by přijít o plat. My tu více méně specifikujeme a rozvíjíme obecný důvod stanovený v zákoně a snažíme se tak jaksi reagovat na věc, která je veřejnosti nevysvětlitelná, že když poslanec vykonává trest odnětí svobody, tak v současné době pobírá plat. Není zkrátka možné a logicky není možné veřejnosti vysvětlit, že poslanec, který reálně nevykonává svůj mandát, má pobírat peníze od daňových poplatníků. Jinak konstatuji, že tato právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem ČR a nepřináší žádnou zátěž pro veřejné rozpočty, ba naopak, v případě, že projde a bude realizována, tak dojde k úspoře oněch platů a ostatních výdajů s tím spojených, které jsou poslanci nyní vypláceny, byť je ve výkonu trestu. Ještě jednou vás prosím o podporu této novely. 103
1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane navrhovateli, a požádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 117/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Veronika Vrecionová, kterou prosím o její zpravodajskou zprávu. Pardon, paní senátorko, máme zde ještě garanční výbor. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ústavněprávní výbor. Tento výbor přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. 117/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Miroslav Antl, který má v této chvíli prostor pro přednesení zpravodajské zprávy. Prosím, pane senátore, a omlouvám se. Senátor Miroslav Antl: Děkuji vám. Vážená paní předsedající, vážené dámy kolegyně senátorky, vážení páni senátoři, vážený pane poslanče. Pan poslanec Jiří Pospíšil v úvodu slíbil, že bude stručný a pak řekl úplně všechno, čímž jsem zjistil, že jsem se celou noc připravoval zbytečně. Ale přesto vám řeknu aspoň pár legislativních poznámek k legislativnímu procesu. Skupina poslanců předložila návrh Poslanecké sněmovně dne 16. ledna 2013. Tento návrh zákona byl zaslán české vládě, která ve svém 63. usnesení ze dne 23. ledna 2013 s návrhem vyslovila souhlas. Poslanecká sněmovna pak návrh zákona v předloženém znění schválila ve svém třetím čtení na 53. schůzi dne 17. května 2013 zcela jednoznačně. Nám do Senátu Parlamentu ČR návrh zákona postoupila 4. června 2013. Lhůta pro jednání Senátu nám tedy končí dnem 4. července 2013. Organizační výbor přikázal senátní tisk dne 6. června 2013 dvěma výborům, které tady vážená paní předsedající uvedla před chvílí. Pokud jde o obsah, tak vážený pan poslanec řekl úplně vše, takže mně nezbývá, než bez jakýchkoliv dalších komentářů odkázat na usnesení ústavněprávního výboru Senátu Parlamentu ČR, který I. doporučuje schválit tento návrh zákona ve znění postoupeném nám Poslaneckou sněmovnou, II. zpravodajem určil senátora Miroslava Antla, III. téhož coby předsedu ústavně-právního výboru pověřil, aby s tímto usnesením seznámil pana předsedu Senátu Parlamentu ČR. To je až telegraficky vše. Děkuji za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore, a také vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. A nyní tedy má slovo zpravodajka výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu paní senátorka Veronika Vrecionová. Prosím, paní senátorko. Senátorka Veronika Vrecionová: Dobré dopoledne. Vážená paní předsedající, pane poslanče, kolegyně a kolegové. Oba mí předřečníci, jak předkladatel pan poslanec Jiří Pospíšil, tak pan senátor Miroslav Antl myslím, že naprosto vyčerpávajícím způsobem popsali v podstatě zcela jednoduchou a jasnou novelu. Proto si vám dovolím pouze sdělit, že výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji vám. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, paní senátorko. Ptám se nyní, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu návrhem zákona se nezabývat? Nikoho takového nevidím, otevírám tedy obecnou rozpravu k návrhu zákona. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu tedy uzavírám. Rozprava sice neproběhla, ale přesto se ptám pana navrhovatele, zda chce ještě něco dodat? Nechce, garanční zpravodaj také ne. Děkuji.
104
Zazněl zde jediný návrh, a jsou to návrhy obou výborů – schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Svolám všechny senátorky a senátory k hlasování. V sále je aktuálně přítomno 62 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 32. Budeme hlasovat o návrhu schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 32 se ze 65 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 pro vyslovilo 59, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Blahopřeji panu navrhovateli, děkuji zpravodajům a projednávání tohoto bodu končím. Budeme pokračovat podle našeho schváleného pořadu schůze. Dalším bodem je 20. Návrh směrnice Rady, kterou se provádí posílená spolupráce v oblasti daně z finančních transakcí (evropský senátní tisk č. N 032/09) Materiály jste obdrželi jako senátní tisky č. N 032/09 a č. N 032/09/01. Prosím nyní pana ministra financí Miroslava Kalouska, kterého zde vítám, aby nás seznámil s těmito tisky. Prosím, pane ministře. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně, dobré ráno. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři. Dříve, než přistoupím k tomuto bodu, dovolte, abych vás s omluvou těchto plánů informoval o tom, že kromě svých bodů předložím také body pana ministra zahraničních věcí, pana ministra průmyslu a obchodu a pana ministra dopravy. Oni mi slíbili za to, když to předložím za ně, že mě každý z nich pozve na večeři. Když jsem se připravoval na toto jednání, tak jsem si uvědomil, že podle moderního výkladu trestního práva jsem se nepochybně dopustil korupčního jednání s cílem zajistit si osobní prospěch, na který nepochybně nemám nárok. Protože jsem sliboval věrnost Ústavě a zákonům České republiky, jsem proto povinen podat na sebe v tomto vystoupení trestní oznámení, a prosím vás, abyste se za mě připravili u Hospodina i u jeho zástupce na Zemi Dr. Ivo Ištvána. (Oživení v sále.) A teď, prosím, přistoupíme k bodu, kdy si vás dovoluji seznámit s návrhem směrnice Rady, kterou se provádí posílená spolupráce v oblasti daně z finančních transakcí. V průběhu let 2011 a 2012 byl opakovaně projednáván na všech úrovních Rady návrh směrnice na zavedení společného systému daně z finančních transakcí, který by se měl jednotně zavést v celé EU. Nicméně celá řada států měla celou řadu výhrad, vzhledem k tomu, že zavede-li se tento systém pouze na evropských trzích, vidí v tom někteří – a Česká republika mezi ně patří – značné riziko odchodu celé řady finančních transakcí na jiné trhy, ať už americké či asijské. Vycházíme ze zkušeností některých evropských zemí, které individuálně zavedly daň z finančních transakcí v minulých letech. Klasický je příklad Švédska v roce 1997, kdy po zavedení daně z finančních transakcí čtyři
105
pětiny finančních transakcí odešly do Finska, a Švédsko urychleně tuto daň rušilo, protože zjistilo, že je to pro něj pětkrát méně výhodné, než předchozí stav. Tento model si snadno můžeme představit v modelu evropské trhy – ostatní trhy. A tyto obavy řadu z nás vedou k tomu, že máme velmi zdrženlivý až odmítavý postoj k dani z finančních transakcí. Nicméně řada evropských států je opačného názoru. 22. ledna bylo přijato rozhodnutí, které umožňuje 11 členským státům dále pracovat na systému daně z finančních transakcí v režimu posílené spolupráce. V návaznosti na to Komise předložila 14. února návrh směrnice, kterým se tato posílená spolupráce provádí. Oproti původnímu návrhu je v aktuálním návrhu zohledněn kontext posílené spolupráce, kdy jednotná úprava daně z finančních transakcí je omezena pouze na zúčastněné členské státy. Byla připojena nová ustanovení, která mají omezit vyhýbání se daňové povinnosti, především prostřednictvím doplnění hlavní zásady zdanění, kterou je zásada usazení o tzv. zásadu emise. To napomůže, aspoň doufáme, zúčastněným členským státům zabránit vyhýbání se daňovým povinnostem, narušení hospodářské soutěže a přemisťování do jiných jurisdikcí. V tom je totiž zásadní problém. Pokud na území 11 zemí bude platit posílená spolupráce daně z finančních transakcí, je klíčovým problémem, jak zabránit tomu, aby byl rozdělen jednotný evropský trh na finančních trzích, čímž by byla odstraněna jedna z hlavních výhod evropské spolupráce. Česká republika se staví odmítavě k zavedení této daně. Respektujeme rozhodnutí 11 států, Smlouvu o fungování EU ovšem realizace tohoto návrhu nesmí zasahovat do pravomocí a práv členských států, které tuto daň zavádět nebudou. Hodláme se aktivně účastnit diskusí nad konkrétní podobou návrhu posílené spolupráce, právě proto, abychom uplatnili všechny připomínky k hlavnímu riziku, a tímto rizikem je narušení jednotného evropského trhu. Tolik naše pozice a prosím o její komentář, popř. schválení. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane ministře. Požádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Výbor, který projednal tento materiál, je výbor pro záležitosti EU a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. N 032/09/02. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Dagmar Zvěřinová, kterou prosím, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Prosím, paní senátorko. Senátorka Dagmar Zvěřinová: Dobrý den. Vážená paní předsedající, paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené senátorky, vážení senátoři. Pan ministr obecně sdělil podstatnou část návrhu směrnice k zavádění daně z finančních transakcí, kterou zavádí Evropská unie v rámci států Evropy. Chtěla bych říci, že pan ministr vystihl podstatu celé této směrnice, ale chtěla bych zároveň také říci, proč výbor pro záležitosti EU zaujal stanovisko, které máte jistě před sebou. Chtěla bych říci, že náš výbor pro záležitosti EU se této problematice velmi věnoval, zúčastnili jsme se několika seminářů, několika jednání, včetně naší České národní banky, kde se projednávaly poměrně detailně jednotlivé aspekty. Zavádění daně z finančních transakcí, pokud některé státy eurozóny nebo EU je zavedou, tak pochopitelně tato záležitost má zcela určitě dopad i na státy, které nevstoupí do této skupiny států, které daň z finančních transakcí nezavedou.
106
Problém je v podstatě v jedné věci. Státy EU se rozdělily v tomto bodu na tři skupiny – na státy, které mají eurozónu, státy, které se připojí k této skupině zavádějící daň z finančních transakcí, a na státy, které jsou v EU, ale nezavedou tuto daň z finančních transakcí. Chtěla bych říci, že pozice ČR není osamocená, že těchto států je několik, a vzhledem k tomu, že evropský výbor našeho Senátu tuto materii projednával již 30. dubna letošního roku a v současné době jsme vlastně již v červnu, tak do té doby se na evropské pozici nejenom v ČR, ale hlavně v rámci celé Evropy nic moc nezměnilo. Naopak začínají vyvstávat určité pochybnosti, protože dopad bude trošičku větší na jednotlivé státy. Proč se tato záležitost v podstatě zavádí? Jak řekl již pan ministr, je to dílem určitého transparentního trhu, aby byla určitá koordinace v rámci jednotného pohybu kapitálu. Ale problém je v jedné věci. Jestliže jsou státy, které to nezavedou, jsou v určité nevýhodě, protože opravdu tady platí určité pravidlo usazení jednotlivých bank. Z tohoto místa bych chtěla upozornit na jednu věc, že obavy, že se toto dotkne malých střadatelů, běžných občanů, není namístě, protože se jedná opravdu jenom o určité vybrané velké finanční transakce na kapitálovém trhu. Samotný představitel EU kdysi prohlásil, že tato daň by se měla vlastně jako určitý zdroj kapitálu pro EU. A jeden z prvních bodů je nutnost zajištění příspěvku finančního sektoru na náklady krize, na níž se finanční sektor rovněž podílel, a potřeba zdrojů na konsolidaci veřejných rozpočtů a nápravu údajného nedostatečného zdanění finančního sektoru. Objevuje se zde určitá možnost, že EU by přistoupila ke zdrojování svého rozpočtu jinou formou. Velkou otázkou při jednotlivých projednáváních bylo také to, jestli se o to sníží příspěvky jednotlivých států EU do rozpočtu EU. To by byl v tom případě další zdroj. A velmi diskutovanou položkou bylo, jakou formou bude potom tento velký balík, který se předpokládá v poměrně vysoké míře – očekává se tam 30 až 35 miliard eur ročně, rozdělovat. V tomto případě je tato otázka silně otevřená a není úplně jasné, jak se tato záležitost bude dělat, naopak, spíše se na tomto objasnění nepracuje. Proto i náš výbor pro záležitosti EU přijal usnesení, které máte jistě před sebou, jak jsem říkala, a přijal k návrhu směrnice Rady, kterou se provádí posílená spolupráce v oblasti daně z finančních transakcí, doporučení. A toto doporučení je přílohou usnesení výboru. A chtěla bych se tomuto doporučení ještě trošičku věnovat. V podstatě říkáme ano, již jednou Senát dal předběžné kladné vyjádření k tomu, že určitě jednou přistoupíme k zavedení daně z finančních transakcí. Ale v současné době se nám to jeví pro ČR nevýhodné. Proto v prvním bodě je doporučováno usnesení, aby Senát Parlamentu ČR vyslovil své vyjádření v tom duchu, že souhlasí s nutností koordinovaného posilování stability finančního sektoru v EU a jeho zefektivňování, přičemž v obecné rovině podporujeme aktivity, které by posilovaly využití služeb finančního sektoru ve prospěch reálné ekonomiky. A v doporučení je také uvedeno, že se Senát důkladně seznámí s obsahem návrhu této směrnice, s podrobnostmi implementace, posílené spolupráce i v oblasti daně z finančních transakcí. A v bodě 2.2 bych chtěla upozornit, že je navrhováno, že zdůrazňujeme v návaznosti na své 34. usnesení z 5. prosince 2012, že je nutné předložit detailní analýzu a hodnocení dopadů zavedení posílené spolupráce v této oblasti, a to především s ohledem na státy, které se tohoto postupu nebudou prozatím účastnit tak, aby byly jasně identifikovány všechny potenciální důsledky a 107
případné negativní dopady, přičemž tato analýza by měla sloužit jako podklad pro rozhodnutí o budoucím možném zapojení ČR do posílené spolupráce. Zároveň v bodě 3 Senát žádá vládu, aby na základě výsledku výše uvedené analýzy zvážila zapojení České republiky do posílené spolupráce v oblasti daně z finančních transakcí, a žádáme vládu, aby Senát informovala o tom, jakým způsobem zohlednila toto stanovisko a o dalším vyjednávání nás informovala. Proto dovolte, abych navrhla plénu Senátu přijmout usnesení, které přijal výbor z 11. schůze konané dne 30. dubna 2013 k návrhu směrnice Rady, kterou se provádí posílená spolupráce v oblasti daně z finančních transakcí, a to v tom, že výbor přijímá k návrhu směrnice Rady, kterou se provádí posílená spolupráce v oblasti daně z finančních transakcí doporučení, které je přílohou tohoto usnesení, doporučuje Senátu Parlamentu ČR, aby se k návrhu směrnice Rady, kterou se provádí posílená spolupráce v oblasti daně z finančních transakcí vyjádřil ve smyslu doporučení přijatého výborem, určuje zpravodajkou výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátorku Dagmar Zvěřinovou a pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Krejču, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Tolik moje zpravodajská zpráva. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, paní senátorko, a také vás požádám, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů. Dále tyto materiály projednal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. A já se nyní ptám pana senátora Karla Korytáře, zda si přeje vystoupit? Ano. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Karel Korytář: Vážená paní místopředsedkyně, pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Senátním tiskem č. N 032/09 se zabýval i výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který v návaznosti na usnesení č. 60 z 8. schůze výboru pro záležitosti EU ze dne 6. března 2013 po úvodním slově zástupce gestora Ing. Radka Urbana, náměstka ministra financí ČR Ing. Pavla Holmana, ředitele sekce regulace a mezinárodní spolupráce na finančním trhu ČNB, po zpravodajské zprávě senátora Karla Korytáře, kterou přednesl senátor Jaromír Strnad, a po rozpravě výbor I. projednal na žádost výboru pro záležitosti EU návrh směrnice Rady, kterou se provádí posílená spolupráce v oblasti daně z finančních transakcí. Za druhé zaujímá stanovisko k tomuto dokumentu, které tvoří přílohu tohoto usnesení. Za třetí určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Karla Korytáře a za čtvrté pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu předložit toto usnesení předsedovi výboru pro záležitosti Evropské unie Senátu. Toto naše rozhodnutí bylo postoupeno výboru pro evropské záležitosti a bylo podkladem pro doporučení či stanovisko, se kterým se samozřejmě ztotožňujeme a jsme rádi, že jsme k němu mohli přispět. Děkuji za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane senátore. Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se přihlásit pan senátor Jiří Dienstbier. Prosím, pane senátore. Senátor Jiří Dienstbier: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, já se ani nechci vyjadřovat k návrhu usnesení, které tady máme
108
předloženo od příslušného výboru, protože si myslím, že to usnesení je vyvážené. V minulosti jsme tady debatu v této problematice vedli. Ale chci se vyjádřit spíše k úvodnímu slovu pana ministra Kalouska. Já oceňuji občas jeho smysl pro humor. Humor samozřejmě život usnadňuje, proč ne, ale myslím si, že dneska to bylo poněkud přes čáru. Mně je vcelku ukradené, kdo panu ministrovi slíbil večeři, ale pokud tady státní zastupitelství a policie vyšetřuje to, zda se náhodou současná vláda v demisi neudržovala zločinným způsobem u moci, tak není namístě zesměšňovat zástupce státního zastupitelství. To je doopravdy naprosto nevhodné, v tomto případě by spíše vládě v demisi slušela velmi velká pokora a ne tento arogantní způsob vystupování. Tady spíše pan ministr Kalousek působil jako zástupce všemohoucího na zemi, než orgány činné v trestním řízení. Takže já bych poprosil pana ministra, aby se v takovýchto závažných věcech zdržel tohoto arogantního zlehčování situace. (Bouchání do lavic z pravé strany sálu.) 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Dále je přihlášen o slovo pan senátor Pavel Lebeda. Prosím. Senátor Pavel Lebeda: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, kolegové. Něco, co jsem měl na jazyku, mi sebral z úst můj předřečník, takže se omezím jenom asi na dvě věty. Nepochybuji, že se pan ministr vyhne trestnímu stíhání a obvinění z korupce, pokud příjme pozvání na večeři od svých kolegů. Nezbývá mi, než mu popřát, aby se mu v podobném duchu, to znamená v tom vyhýbání, dařilo i nadále. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Ptám se, zda se hlásí ještě někdo další do rozpravy. Ano, pan senátor Jiří Čunek. Prosím, pane senátore. Senátor Jiří Čunek: Paní místopředsedkyně, vážené senátorky, vážení senátoři. Otočili jsme kormidlo projednávání tohoto bodu. Já bych jenom skutečně chtěl poznamenat úplně stejně možné. Máte všichni pravdu, všichni. Všichni, teď myslím. Až na to, že myslím si, že naše zdrženlivost, myslím obecně politiků, vede k tomu, že skutečně si někteří myslí, že jsou nedotknutelní a budu to dokumentovat na jediném příkladu. Jestli jste v televizi sledovali tiskovou konferenci - tak já ano - státních zástupců v této věci a já jsem si skutečně byl jist po zhlédnutí té konference, že bývalí poslanci – dva generálové a paní Nagyová – že někomu z nich, či všem částečně patřilo 150 milionů a desítky kilogramů zlata. Posléze se ukázalo, že to není pravda, že to patřilo někomu jinému. Jinými slovy ovlivňování veřejnosti polopravdivými informacemi, to si myslím, že je závažná věc a nesmí si to dovolit nikdo. Protože lež je daleko lepší než polopravda, protože u lži to velmi rychle poznáme, ale u polopravdy jsme museli čekat týden, než jsme zjistili, že vlastně to je trochu jinak. Určitě vstupovat do orgánů činných v trestním řízení… 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Pane senátore, já vás prosím, abyste se držel tématu. Senátor Jiří Čunek: To je zajímavé, tak poproste všechny ostatní. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ano, žádám všechny ostatní – ta předcházející vystoupení byla k úvodnímu slovu pana ministra a dala se kvalifikovat jako faktické poznámky. 109
Senátor Jiří Čunek: Takže pro následující řečníky to platí. Já jenom dokončím myšlenku. Takže já vám dávám zdrženlivě všem za pravdu, ale uznejme, že bychom se měli zamyslet nad tím, jak tyto orgány skutečně nás všechny ovlivňují. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ano, děkuji a prosím všechny další řečníky, aby se skutečně buď omezili na faktické poznámky anebo mluvili k tématu. Děkuji vám za pochopení. Senátor Vladimír Dryml: Vážená paní předsedající, pane ministře, slovutný Senáte. Tady jsme načali něco, co nemá s tím, co zde máme probírat, mnoho společného. A proto navrhuji tak, jak nám tady navrhla paní předsedající, abychom se drželi té materie. Příští týden je další pokračování zasedání Senátu. Možná, že by stálo za úvahu, abychom změnili program a jako jeden bod programu dali právě současnou situaci, která je ve vztahu politiků a orgánů činných v trestním řízení. Zároveň vám chci oznámit, že i zahraniční a branně bezpečnostní výboru Senátu se už touto problematikou také zabývá a pozval si pana ministra spravedlnosti a policejního prezidenta. Ale myslím si, že opravdu bychom měli dál pokračovat v programu, který jsme si odsouhlasili a na příští zasedání, nebo příští týden zařadit jako jeden tento bod. Avizuji, že velmi pravděpodobně náš klub bude požadovat změnu programu právě v tomto smyslu. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, já jen doporučím, aby návrh šel prostřednictvím Organizačního výboru. Já si myslím, že tam podporu získá. Dále je přihlášen do rozpravy pan senátor Miloš Vystrčil. Prosím. Senátor Miloš Vystrčil: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové. Já se vyjádřím k úvodnímu slovu pana místopředsedy Kalouska. Jak jsem pochopil, tak někteří z vás mají možná oprávněný pocit, že se vyjádřil nezdrženlivě a nekulturně a byla na to razantní reakce. Já si myslím, že je velká škoda, že stejně razantní reakce nenastala, když se dle mého názoru stejně nebo více nezdrženlivě a ještě více nekulturně chovaly policejní orgány a ti, co je řídí. Já si myslím, že by velmi slušelo i opozici, pokud by si uvědomila, že to je velmi důležitá věc, že je potřeba, abychom v této věci všichni konali a využili všech svých možností. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, nikoho dalšího do rozpravy nemám, mám – v této chvíli se přihlásil pan senátor Jaromír Štětina, prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jaromír Štětina: Děkuji za slovo, paní předsedající, já jenom velice krátké doplnění k tomu, co říkal pan senátor Dryml. My jsme skutečně přijali usnesení - kde nového policejního ředitele, ministra spravedlnosti, ale také ještě pana ministra obrany. Pan ministr obrany, který nás již navštívil, považuje za velmi nebezpečné, co se stalo ve vojenském zpravodajství, protože jak říkal, jeho kolegové ze spojeneckých armád mu telefonují a říkají, jak je to možné, že vaši hlavní rozvědčíci armádní mají v bankách uloženy zlaté cihly a 150 tisíc. Děkuji za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Dále vystoupí pan senátor Jiří Dienstbier a skutečně prosím, abychom se ... 110
Senátor Jiří Dienstbier: Skutečně jenom fakticky. Moje vystoupení se týkalo výhradně k tomu, že sem někdo takovouto věc tahá. Stejně tak by sem neměl tahat věc z opačné strany k takovémuto bodu. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Jako poslední je přihlášen pan senátor Miroslav Škaloud, prosím. Senátor Miroslav Škaloud: Vážené senátorky a senátoři. Dovolte mi jenom pár krátkých poznámek k věci. Zabýváme se daní z finančních transakcí. My jsme to tady opakovaně několikrát probírali a hovořili jsme o tom pro a proti, byla dokonce stanoviska odborníků z celé Evropy. Řada z nich byla pro, řada z nich byla proti, byla zdokumentována řada důvodů, takže asi to opakovat nelze. Zřejmě vás asi nepřesvědčíme, protože v usnesení je, že vyzývá vládu, aby je podpořila, jestli se nepletu, nebo v tomto duchu. Já bych k tomu chtěl říci ještě k dani, co se tady neuplatnilo, že toto není reálná cesta pro Českou republiku. Pokud by to uskutečnila celosvětová ekonomika, mělo by to smysl, ale pokud to uskuteční některé státy, nebude to fungovat právě tak, jako ve Švédsku, které od toho odstoupilo. Jinak samozřejmě bankovní systém potřebuje ke svému fungování likviditu; a finanční trh se jinak zhroutí nebo nebude fungovat. Jestli Evropská unie zavede tuto daň z finančních transakcí, tak se to dá parafrázovat, jako kdyby se strefila sama – jako by se střelila sama do nohy. Pokud některé státy poskytly bankám a různým institucím různé dotace a potřebují tyto peníze dostat zpátky, tak chápu, že to je jeden z důvodů, byť nevyřčených pro tu naléhavost relativní, jak tuto daň zavést. Další důvod je pro to, že Unie chce mít také vlastní rozpočet lépe zabezpečený. Takže bude mít vlastní příjmy a trošičku se odstřihne od národních vlád. To je jeden z takových kroků, který to umožňuje. Děkuji vám za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane senátore. V této chvíli není už další přihlášen. Uzavírám rozpravu. Ptám se pana navrhovatele, zda se chce vyjádřit – pane místopředsedo vlády, pane ministře? Ne. Děkuji. Paní zpravodajka – také ne. Mohu tedy svolat všechny k hlasování a budeme hlasovat o návrhu usnesení. V sále je aktuálně přítomno 65 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 33. Budeme hlasovat o návrhu usnesení: Výbor pro záležitosti EU – tak, jak ho komentovala paní senátorka Zvěřinová. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 33 se z 65 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 pro vyslovilo 52, proti byli čtyři. Návrh byl přijat. Děkuji vám. Děkuji panu navrhovateli, zpravodajům a projednávání tohoto bodu končím. My nyní budeme pokračovat dalším bodem, který je 21. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Lucemburským velkovévodstvím o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku
111
a Protokol k ní, které byly podepsány v Bruselu dne 5. března 2013 (senátní tisk č. 66) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 66. Uvede ho opět pan ministr financí Miroslav Kalousek, kterému uděluji slovo. Prosím, pane ministře. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové. Jedná se o zcela standardní smlouvu podle modelu OECD mezi dvěma státy, které si navzájem garantují, že jejich rezidenti a obchodní partneři v oblasti daní nebudou zdaněni dvojmo. Původní smlouva z roku 1991 už je přežitá a tato smlouva výrazně zkvalitnila to, co je tak důležité na boji proti daňovým únikům, tedy vzájemnou výměnou informací mezi berními správami, aby se dohlíželo na méně poctivé. Ta smlouva je významně kvalitnější, než ta v roce 1991, modernější. Prosím o její schválení. Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Zaujměte místo u stolku zpravodajů. Návrh projedná výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 66/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Pavel Lebeda. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 66/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Josef Řihák. Jeho bych požádal o to, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Josef Řihák: Děkuji za slovo. V současné době jsou daňové vztahy Českou republikou a Lucemburským velkovévodstvím upraveny smlouvou mezi vládou ČSFR a vládou Lucemburského velkovévodství z roku 1991. Samozřejmě od této doby tato smlouva již zastarala a bylo potřebné objektivně některé věci v této smlouvě změnit. Proto se obě strany dohodly na smlouvě nové, která přispěje k objektivnějšímu rozdělení práva na daň mezi oba státy, zlepší právní jistotu investorů z obou států a takováto smlouva vám je nyní předkládána. Touto smlouvou se zaobíral náš výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu a přijal následující usnesení: výbor za prvé doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas s ratifikací této smlouvy, za druhé určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Josefa Řiháka a za třetí pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů a ptám se, zda si přeje vystoupit i zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pan senátor Pavel Lebeda. Nepřeje si vystoupit. Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu k tomuto bodu, do které se nikdo nehlásí. Obecnou rozpravu uzavírám. Pan ministr předpokládám, že nebude chtít vystoupit. Pan zpravodaj také ne. Máme tady jediný návrh, a to je návrh výboru na to, že Senát dává souhlas s ratifikací. Budeme hlasovat o tom: Senát dává souhlas s ratifikací Smlouvy mezi Českou republikou a Lucemburským velkovévodstvím o zamezení dvojímu 112
zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a Protokol k ní, které byly podepsány v Bruselu dne 5. března 2013. V sále je v tuto chvíli přítomno 64 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro schválení je 33. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo, a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 34 se ze 65 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 pro vyslovilo 57, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu navrhovateli, děkuji pánům zpravodajům a tím tento bod končím. Přistoupíme k dalšímu bodu našeho programu a tím je 22. Konvergenční program České republiky aktualizace duben 2013 (senátní tisk č. 93) Konvergenční program jste obdrželi jako senátní tisk č. 93 a uvede ho pan ministr financí pan Miroslav Kalousek. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové. Předkládám Konvergenční program, což je dokument, který se pravidelně předkládá Evropské komisi v rámci tak zvaného evropského semestru, v letošním roce již podruhé – ex ante, nikoliv ex post. To znamená, Evropská komise se vyjadřuje ke Konvergenčnímu programu ještě před zásadními rozpočtovými pracemi do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR s tím, že je samozřejmě věcí členského státu, do jaké míry přihlédne či nepřihlédne k připomínkám. Shodou okolností právě dnes Evropská komise na Radě ministrů financí v Lucemburku formuluje své připomínky k tomuto programu Konvergenčnímu – zastupuje mě tam můj náměstek, já jsem se vzhledem k politické situaci v zemi výjimečně omluvil. Jak známo v Konvergenčním programu vláda specifikuje souhrnné makroekonomické a fiskální indikátory a nejeví významnější připravované rozpočtové opatření na příští rok a na následující roky, což koresponduje se střednědobým výhledem, který je povinna vláda předložit k návrhu státního rozpočtu a schvaluje ho Poslanecká sněmovna. Tento dokument už neschvaluje Senát, neboť státní rozpočet schvaluje pouze Poslanecká sněmovna. Významný v tomto Konvergenčním programu je fakt, že letošní rok, rok 2013 je posledním rokem, který byl České republice uložen jako termín, kdy musí snížit věrohodným způsobem svůj schodek o 3 %, kdy Evropská komise předpokládá ukončit řízení o nadměrném schodku. Mohu říci, že není pochyb o tom, že deficit bude bezpečně udržen pod třemi procenty a že není důvod pro to, aby řízení o nadměrném schodku nebylo ukončeno. Dokonce vzhledem k významnému výběru DPH skutečně zvažuji, zda, ať už budou, či nebudou předčasné volby, nepředložím v souvislosti s povodňovými škodami novelu zákona o státním rozpočtu, kdy by vláda navrhla Poslanecké sněmovně oproti vyšším než předpokládaným příjmům, navýšit o několik miliard výdaje a i přesto mohu říci, že se udržíme bezpečně pod 3 % hrubého domácího produktu. To, co zcela jistě je velkým negativem tohoto Konvergenčního programu, je jeho
113
procykličnost, bohužel, nicméně prokletí, které pronásleduje fiskální politiku České republiky od roku 1996. Škodolibou shodou okolností se vždycky sejde nevhodný ekonomický cyklus a žádná politická reprezentace není nevhodná a žádný politický cyklus – žádný ekonomický cyklus také není nevhodný. Ale prostě sejdou se vždycky v nevhodný čas tyto dvě věci spolu. Asi se všichni shodneme, že fiskální politika jakékoliv vlády by měla být proticyklická, což, dovolíte-li, znamená, že – když dovolíte velmi stručné přirovnání – v dobách dobrých, v dobách, kdy je mnoho privátních zdrojů v ekonomice, tak šlapat na brzdu s veřejnými zdroji a naopak v dobách zlých, v dobách recese, v dobách, kdy je málo privátních zdrojů v ekonomice, tak naopak šlapat na plyn. Česká republika bohužel v roce 2002 až 2006 v dobách výjimečné monetární bubliny a neopakovatelného hospodářského růstu, když měla šlapat na brzdy, tak šlapala na plyn, až šlehaly plameny z výfuků. A v okamžiku, když přišla krize a přišla recese a byl vhodný okamžik šlápnout na plyn, tak už v nádrži nic nebylo a muselo se zase šlapat na brzdu. Takže prostě celou dobu nás bohužel provází místo proticyklické politiky, která by jistě byla ku prospěchu české ekonomiky, fenomén ekonomiky procyklické. Vláda zdědila deficit po Fischerově vládě na výši 5,8 %, jak už jsem vás informoval, snížili jsme ho do dnešního dne pod o ně bezpečná 3 %. A ještě loňský Konvergenční program předpokládal další snižování tempem minimálně 0,5 % bodu HDP, což shodou okolností je minimální tempo snižování deficitu jak předpokládá pakt stability a růstu. Nicméně v loňském roce byly všechny predikce renomovaných evropských pracovišť takové, že předpokládaly v eurozóně růst. Eurozóna je naším dominantním exportním odbytištěm. Fakt je takový, že v současné chvíli je eurozóna v červených číslech, nikoliv dramaticky, ale je mínus 0,3 a další prognózy nepředpokládají, že tento stav se zlepší. Pokud výrazným způsobem ochladla zóna, která je pro nás existenčně důležitá z hlediska vnější poptávky, musela nakonec česká vláda reagovat aktualizací střednědobého výhledu, aktualizací Konvergenčního programu a na místo dalšího snižování deficitu jsme se rozhodli předložit Poslanecké sněmovně v rámci střednědobého výhledu a samozřejmě zapracovat do Konvergenčního programu, jako aktualizaci, nikoliv další snižování, ale bezpečnou stabilizaci pod 3 %, abychom dále vzhledem k ochlazení vnější poptávky nepřispívali ještě negativními vlivy dalším přiškrcením výdajů z veřejných zdrojů. Nečiním to rád, nedělá mi to žádnou radost, neboť jsem pevně přesvědčen, že střednědobý výhled dál bude moci jednoznačně směřovat k vyrovnaným rozpočtům, nicméně nežijeme ve vzduchoprázdnu, žijeme v nějakém prostředí a na fakt ochlazení vnější poptávky je nezbytné rozumným způsobem reagovat. Chápu, že zazní názory i z druhé strany, že to je reakce malá, že bychom měli dupat na brzdy ještě více. Ale to by bylo hodně drahé a konce by odpovídaly – brzdy, promiňte – že bychom měli teď šlápnout na plyn daleko více, ale to by byla reakce hrozně drahá. Možná by přinesla krátkodobou úlevu, ba i pocity štěstí, jako narkomanovi přinese tyto pocity jeho každá další dávka, nicméně konce takovéto politiky vidíme dnes v jižních státech eurozóny, a to jsou konce, které se tato vláda vždycky snažila odvrátit. To znamená, s touto politikou předkládáme tento Konvergenční program. Budeme odpovídat jak návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2014, na kterém teď ministerstvo financí i ostatní ministerstva intenzivně pracují. Bude tomu odpovídat i návrh střednědobého výhledu a já pokorně očekávám vaši kritiku.
114
Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Program projednal výbor pro záležitosti EU, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 93/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Josef Táborský. Garančním výborem byl výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Záznam z jednání jste obdrželi jako senátní tisk č. 93/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Hajda, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jan Hajda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené a milé kolegyně, vážení kolegové. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu Konvergenční program letos projednával dvakrát. Bylo to před definitivním přijetím vládou, kdy jsme dostali informaci o jeho zpracovávání a minulý týden, kdy nám vláda dala přesné znění Konvergenčního programu tak, jak ho v dubnu odeslala do Bruselu. Náš výbor přijal následující usnesení: za prvé projednal Konvergenční program České republiky a za druhé přijal ke Konvergenčnímu programu doporučení, které je přílohou tohoto usnesení - a toto rovněž doporučuje schválit Senátu. Dovolte mi, abych vás seznámil s tímto doporučením. Má 7 bodů: I. seznámil se s Konvergenčním programem 2013, který byl vládou ČR zaslán Evropské komisi v rámci Evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik v EU; II. připomíná, že návrh tohoto Konvergenčního programu byl před schválením vládou projednán ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu a výboru pro záležitosti EU, které k návrhu přijaly usnesení č. 73, resp. usnesení č. 90 (proto je nebudu opakovat; III. pokládá zapojení národních parlamentů do přípravy zásadních vnitrostátních programových dokumentů, jako jsou Národní program reforem a Konvergenční program, v rámci Evropského semestru jako důležitý příspěvek k posílení demokratické legitimity nového rámce správy a řízení hospodářských záležitostí v EU; IV. bere na vědomí nutnost splnit závazek České republiky stanovený Radou EU vyplývající z postupu při nadměrném schodku, který byl zahájen v roce 2009 a v rámci kterého musí Česká republika nejpozději do roku 2013 ukončit situaci nadměrného schodku, tj. snížit schodek rozpočtu pod referenční hranici 3 % HDP – jak o tom hovořil pan ministr; V. Senát vnímá se znepokojením, že ekonomický výkon ČR prozatím nedosáhl úrovně před začátkem recese (na přelomu let 2008 a 2009), přičemž v roce 2012 Česká republika vykázala další hospodářský pokles o 1,3 % HDP, což oproti pozitivnímu vývoji u našich sousedů vyvolává pochybnosti ohledně optimálně zvolené trajektorie fiskální konsolidace v předchozích letech či otázky o hlubších strukturálních problémech české ekonomiky, které by vysvětlovaly poměrně slabé hospodářské oživení po výrazném propadu ekonomické aktivity v roce 2009; VI. souhlasí s názorem Evropské komise obsaženým v hodnocení českého Konvergenčního programu (dokument Komise COM (2013) 353), že rychlému a trvalému oživení hospodářství brání v České republice opakované škrty ve veřejných investičních výdajích; VII. považuje za zásadní zvrátit současný trend divergence české ekonomiky výrazným upřednostněním prorůstové agendy, efektivním
115
vynakládáním veřejných výdajů s důrazem na jejich multiplikační efekt, zajištěním řádného vyčerpání dostupných kohezních prostředků v rámci programového období 2007-2013 a zajištěním fungování trhu práce podporou efektivních programů aktivní politiky zaměstnanosti v duchu principu flexicurity a usnadněním vyššího zapojení žen do pracovního života. Tolik doporučení, které VHZD doporučuje dnešnímu zasedání Senátu k schválení. Dovolte mi ještě pár poznámek ke Konvergenčnímu programu. Myslím si, že je pozitivní, že ten poslední, který jsme obdrželi, je na roky 2013-2016. Osobně mi na tom vadí určité technokratické pojetí pracovníků, kteří to zpracovávají. Týká se to i národního programu reforem, kde víceméně oni jenom opisují věci z minulého roku a doplňují nová čísla. Domnívám se, že je potřeba zdůraznit, pan ministr hovořil o tom, že v žádném případě nepřesáhneme 3 % zadluženosti. Ale za poslední období – a minulý týden ministerstvo financí vydalo zprávu, že celkový dluh ČR činil v minulém týdnu miliardu sedmsetdvacet bilionů, 48,5 % na HDP. Připomenu rok 2006 – bylo to asi 29 % a 920 miliard korun. I v letošním roce zatím byla vydána informace ČNB i MF, že propad v HDP nadále pokračuje a že je česká ekonomika v recesi. Tolik z informace VHZD. Měl bych jednu základní připomínku, kterou bych chtěl, aby pan ministr – jako místopředseda vlády – projednal a vzal na vědomí. Domnívám že, v rámci škrtů, rušení finančních úřadů, katastrálních úřadů apod., na trojkových obcích, je určitá likvidace občanské společnosti. V souvislosti s tím, co např. dostáváme s katastrálním zákonem, k jakým může dojít podvodům; iluze o tom, že babičky a dědečkové si budou 80 km přes celý okres jezdit do jednoho města, kde na ně nebude čas, v trojkových obcích vzniklo takové určité rodinné prostředí, kdy se těmto lidem poradilo apod. V současném období mohu ve svém volebním obvodu pozorovat, že toto vede k značnému růstu nervozity. Myslím, že zachování pár pracovníků v těchto oblastech, ať se to týká finančních úřadů, katastrálních apod., kteří by byli schopní poradit atd., nestojí tolik, a myslím, že by to přispělo k soudržnosti občanů navzájem. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane zpravodaji. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Nyní se zeptám, zda si přeje vystoupit zpravodaj VEU pan senátor Josef Táborský. Přeje si vystoupit. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo. Senátor Josef Táborský: Vážený pane předsedající, pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, navážu na zpravodaje. Chtěl bych tady podtrhnout otázku, že jak VHZD, tak i VEU se Konvergenčním programem zabývaly ve své podstatě dvakrát. Jednou to bylo v dubnu, když byl připraven návrh – ještě před schválením vládou a před odesláním Evropské komisi. Následně potom 19. června, když jsme řešili finální verzi Konvergenčního programu. Ve své podstatě stanoviska obou těchto výborů jsou shodná. Možná se částečně liší některými technikáliemi. Co se ale týče obsahu, vystihují hlavní problematiku. Protože pan zpravodaj tady vyčíslil celé doporučení, které výbory přijaly, tak bych se chtěl dotknout ještě otázky stanoviska Evropské komisi.
116
Jak tady pan ministr hovořil, pokud se nepletu, pan náměstek Zídek je dneska na Evropské komisi pro projednávání a přípravě doporučení pro Evropskou radu, která bude následovat. Evropská komise 29. května tohoto roku předložila své hodnocení Konvergenčního programu a Národního programu reforem, ve kterém mj. uvedla, že v letech 2009-2012 došlo k snížení schodku o 1,4 % HDP díky podstatnému konsolidačnímu úsilí. Na základě současných očekávání je ČR na dobré cestě svůj nadměrný schodek napravit. Dále, že makroekonomický scénář, který je základem rozpočtových projekcí Konvergenčního programu, považuje komise za realistický. To je tedy na stránce ve své podstatě pozitiv. Dále komise konstatuje, že existuje riziko horšího, než očekávaného, výsledku v letošním roce 2013, jenž plyne z dodatečných úprav výplat finančních prostředků EU, tj. korekce. Evropská komise nás velice důrazně upozorňuje na čerpání evropských fondů a na problémy, které se v tomto mohou promítat do ekonomiky. Dále poměr dluhů k HDP podle Konvergenčního programu bude v průběhu programového období se nadále zvyšovat, i když pomalejším tempem. Predikce v roce 2016 dosáhne 51,9 % HDP. Dále je komise toho názoru, že rychlému a trvalému oživení hospodářství brání v ČR opakované škrty ve veřejných investičních výdajích. Potom komise konstatuje, že v daňové reformě bylo v roce 2012 dosaženo omezeného pokroku. Tady je stanovisko. Já ho tady sděluji, protože v celé řadě jednotlivých opatření se shoduje i se stanoviskem obou výborů, které jak v první, tak i ve finální fázi daly oba výbory. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. V tuto chvíli otevírám rozpravu, do které se hlásí pan senátor Miroslav Krejča. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miroslav Krejča: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, můj předřečník nezmínil dvě odlišnosti, jestli jsem dobře poslouchal, ve kterých se liší doporučení usnesení Senátu VHZD a našeho výboru. Jsou to technické věci. Popíšu je tady a na závěr doporučím, aby bylo preferováno VEU. Vysvětlím, proč. V bodu II našeho doporučení VHZD – jsou zmiňována dvě usnesení těchto dvou výborů – VHZD a VEU – ale pouze číslem, bez bližší identifikace například datem. Mohlo by dojít k pomýlení, protože oba dva výbory přijaly jak usnesení č. 73 a č. 90. Ale pouze jedno z nich – v případě každého výboru – se týkalo návrhu Konvergenčního programu. Takže změna z dílny našeho výboru spočívá v tom, že jsme konkretizovali tato usnesení, na které se doporučení odvolává. Druhá technická úprava je v bodu IV, který začíná – bere na vědomí – ve třetí řádce, když byste to sledovali, teď cituji usnesení VHZD, Česká republika nejpozději do roku 2013 ukončí situaci nadměrného schodku, tj. sníží schodek rozpočtu pod referenční hranici 3 % HDP. To je nepřesné. Nebo chybné. Protože kdybychom tam ponechali formulaci "do roku 2013", tak to už bychom měli mít za sebou. Protože rok 2013 běží. Tam chybí slovíčko "do konce roku 2013". Tímto předkládám návrh, aby plénum Senátu hlasovalo o variantě našeho VEU, kde jsou tyto dva technické drobné nedostatky odstraněny. Děkuji za pozornost.
117
Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Dále se do rozpravy hlásí pan senátor Miroslav Škaloud. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miroslav Škaloud: Vážené senátorky a senátoři, jenom malinkatou poznámku k těm stanoviskům Evropské komise směrem k ČR. Ona také řekla jednu důležitou věc. A to, že bychom měli rychleji zvyšovat hranici odchodu do důchodu. To tu citováno nebylo. Jenom tedy, abyste věděli, že ona mluvila o různých věcech. Nemůžeme si vybírat jenom to, co se nám hodí z nějakého politického hlediska. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji. Do rozpravy se v této chvíli už nikdo nehlásí. Rozpravu uzavírám. Zeptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit k proběhlé rozpravě. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za rozpravu. Jenom velmi stručně k oněm výhradám, které respektuji. Ano, je to velmi technokratický dokument. Jenom připomínám, co je jeho účelem. Politický dokument je zákon o státním rozpočtu a střednědobý výhled. Tohle je ryze technokratický dokument, jehož účelem je ex ante zaslat v podstatě informaci Evropské komisi. Jsme si dobře vědomi, kdo tento dokument v Evropské komisi studuje. To jsou prostě čistokrevní technokrati, byrokrati profesionální. Této řeči rozumí daleko lépe. Myslím, že to má svůj dobrý důvod. Teď jsem chtěl zareagovat – moc se omlouvám – ano, k formulaci stanoviska Evropské komise k tomuto Konvergenčnímu programu. Ano, myslíme si, že můžeme být všichni klidní. Tam, kde EK kritizuje reformy obsažené v tomto Konvergenčním programu, tak jsou postižení všichni z levé části; kritika postihuje poctivě napříč politickým spektrem. Na straně jedné je výrazná kritika naprosto ojedinělých paušálů OSVČ a nerovného zdanění různých typů příjmů. Na straně druhé je kritika předdůchodů a různých jiných vymožeností, které si vymohli naši sociální partneři na tripartitě. Myslím, že si nemáme co vyčítat. V tomto smyslu evropští technokrati jsou spravedliví. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Požádal bych pana zpravodaje, kdyby nám mohl říct, o čem budeme v této chvíli hlasovat. Senátor Jan Hajda: Ještě předtím, než doporučím, zapomněl jsem ve svém vystoupení, omlouvám se, říci o otázce řešení šedé ekonomiky. Před 3 roky VHZD na základě mé iniciativy pořádal minikonferenci k daňovým únikům týkajícím se pohonných hmot. Příští týden budeme projednávat zákon, který toto řeší. Pro řadu podnikatelů, řekl bych, bude bolestivý. De facto se zabezpečuje ročně 5 až 8 miliard. Je nutno se zamyslet, proč třeba se to řeší až tak pozdě. To nám asi při tom zákonu bude vysvětleno. Ale je řada oblastí, na které lze poukázat, které lze v oblasti šedé ekonomiky řešit. Je to jedna, řekl bych, z rezerv pro to, aby nemusely být některé věci pro občany být natolik bolestivé. Budeme hlasovat tedy o tom, doporučuji – pokud se kolega z VEU domnívá, že by mělo být v bodech – dosáhnout fiskální konsolidace ne v roce 2013, ale "do konce roku 2013" – hospodářskému výboru to nevadí.
118
Takže bychom hlasovali o tom, že Senát projednal a schvaluje doporučení, tak jak ho zformuloval VEU. O tom budeme hlasovat. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane zpravodaji. Tudíž máme před sebou jedno hlasování – pokud není námitek – jak jej přednesl pan zpravodaj. Děkuji. Nyní přistoupíme k hlasování o tomto návrhu V sále je přítomno 61 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro přijetí je 31. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 35 se ze 74 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 pro vyslovilo 48, proti byl jeden. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi, děkuji pánům zpravodajům a tím tento bod končím Přistoupíme k dalšímu bodu našeho programu. Tím je 23. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů CARS 2020: Akční plán pro konkurenceschopný a udržitelný automobilový průmysl v Evropě (evropský senátní tisk č. K 003/09) Materiál jste obdrželi jako senátní tisk č. K 003/09 a K 003/09/01. Materiál neuvede pan ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, ale zastoupí ho pan ministr financí Miroslav Kalousek, který dneska zastupuje, myslím, všechny ostatní členy vlády. (Ministr Kalousek se omlouvá za zdržení s tím, že materiál musí najít.) Dáme čas panu ministrovi na nalezení správného materiálu. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Já se strašně omlouvám, ale prosím protokolární spolupracovníky, kteří jsou, pevně doufám, v předsálí, aby s tím něco udělali, protože to nemám ve svých podkladech – na rozdíl od všech dalších. Děkuji pěkně, když s tím neudělají nic, přijměte moji omluvu. Prosím, abych v zastoupení pana ministra průmyslu a obchodu předložil Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů CARS 2020: Akční plán pro konkurenceschopný a udržitelný automobilový průmysl v Evropě. Akční plán má za cíl podpořit aktivní úlohu automobilového průmyslu při snaze zvrátit sestupnou křivku – (Pan ministr obdržel materiál.) Děkuji. Tak já vám řeknu to, co vám chtěl říct pan ministr Kuba. Akční plán představuje první konkrétní uplatnění nových politických priorit navržených v aktualizovaném sdělení o průmyslové politice. Evropská komise v něm zdůrazňuje svoje odhodlání podporovat konkurenceschopnost a udržitelnost automobilového odvětví. Plán vymezuje konkrétní opatření, která vycházejí z analýzy tohoto odvětví provedené skupinou na vysoké úrovni, CARS 21, která byla obnovena v roce 2010. Tento akční plán spočívá na čtyřech pilířích – investice do vyspělých technologií a podpora výzkumu a inovací, zlepšení tržních podmínek prostřednictvím posílení vnitřního trhu a jednotného provádění
119
inteligentní regulace, posílení konkurenceschopnosti na světových trzích, investice do lidského kapitálu a zmírnění sociálních dopadů a restrukturalizace. Česká republika, která je samozřejmě na vývoji automobilového průmyslu v Evropě závislá, tento akční plán vítá. Děkuji za pozornost. Ještě jednou se omlouvám. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Výborem, který se zabýval tímto tiskem, je výbor pro záležitosti EU. ten přijal usnesení, které máte jako senátní tisk číslo K 003/09/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Luděk Jeništa, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Luděk Jeništa: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Pan ministr nás tady ve stručnosti seznámil s podstatou tohoto plánu, jde o iniciativu na udržení konkurenceschopnosti automobilového průmyslu v Evropě. Já to doplním několika zajímavými informacemi. Automobilový průmysl v Evropě vytváří 12 milionů pracovních míst. Už asi pátý rok vykazuje pokles prodeje, což samozřejmě vytváří určitý tlak na výrobce, na restrukturalizaci, na ubývání pracovních míst atd. Takže by bylo záhodno, aby se automobilový průmysl držel v určité úrovni. Je to i oblast, do které míří prakticky jedna z největších soukromých částek investic do vývoje a výzkumu. Předpokládá se také, že v roce 2013 Čína poprvé v produkci aut přeskočí Evropu. Čína by se měla dostat na 25 % světové produkce. Evropa je v tuto chvíli asi na 20 %. Evropská komise se domnívá, že jsme na určité křižovatce v automobilovém průmyslu, kdy nastane doba, kdy stěžejním bude vývoj a výzkum a produkce čistých, úsporných a bezpečných aut. Co se týče té iniciativy, tak samozřejmě je vítána. My jsme ve výboru pro záležitosti EU podrobně probírali tento dokument. Dokonce jsme v rámci výjezdního zasedání navštívili automobilku v Mladé Boleslavi. Já jsem se dokonce účastnil i jednání, které svolal místopředseda Evropského parlamentu, europoslanec Oldřich Vlasák, se zástupci automobilek. Takže vás tady seznámím ve stručnosti s několika stručnými body, které výrobce automobilů tak trochu trápí, upozorňuji na ně, aby se potom v jednotlivých opatřeních na tyto věci kladl důraz. Takže co trápí automobilové výrobce. Určitě by potřebovali jakousi dlouhodobější legislativní jistotu vzhledem k nutnosti plánování výroby, protože častá změna norem samozřejmě jim dělá problémy. Upozorňují také na riziko určité přeregulovanosti, protože každá regulace vyžaduje nové technologie, investice do vývoje čím dál větší atd., a samozřejmě může potom dojít ke ztrátě konkurenceschopnosti. Upozorňovali také na problematiku zaměstnávání osob z třetích zemí. Teď se ani nejedná o osoby v dělnických postech, ale spíše o špičkové odborníky, které automobilky potřebují a s jejich zaměstnáváním mají poměrně velký problém. Upozorňovali také na problematiku zadávání veřejných zakázek, kdy se často dostávají k řešení ÚOHS, ačkoliv ÚOHS má určité termíny, tak vzhledem k tomu, že je zavalen těmito stížnostmi, tak nestíhá a tyto termíny nejsou dodržovány, takže veřejné zakázky dost často dlouhou dobu stojí. Požadovali také určitou koordinaci ve vydávání norem, protože některé normy se multiplikují, nebo bývají i protichůdné. Kdybych uvedl příklad, tak třeba jsou tady požadavky na snížení hluku aut, ale zároveň na snížení emisí, snížení spotřeby.
120
Současné technologie umožňující sice snížení hluku, ovšem formou určitých izolačních materiálů, které samozřejmě zase navyšují váhu auta a je potom velký problém zároveň snižovat emise a snižovat spotřebu atd. To jsou věci, které automobilky samozřejmě trápí, a bude velmi důležité sledovat konkrétní a jednotlivá opatření v tomto akčním plánu, jaké budou mít dopady na vývoj. Kvitují tam třeba sjednocení určitých technologií např. čerpacích dobíjecích stanic, což ale myslím, že bude na programu v dalším bodu, který se bude týkat alternativních zdrojů paliva. Ve výboru pro záležitosti EU jsme přijali usnesení, se kterým vás nyní seznámím. Toto usnesení vycházelo samozřejmě i ze stanoviska výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Toto stanovisko máte asi před sebou a jsou v něm asi tyto stěžejní body: Jednak v obecné rovině podporuje iniciativu Komise v podobě CARS 2020. Upozorňujeme tam na případnou absenci produktivních investic pro větší výrobce, protože omezení větších výrobců by samozřejmě znamenalo velký úbytek pracovních míst i v menších subdodavatelských podnicích. Konstatujeme, že tvorba legislativních opatření a jejich uvádění do praxe bude velice složitý problém, už jenom vzhledem k tomu, že i v rámci EU existuje velká konkurence mezi automobilkami, takže to určitě záležitost jednoduchá nebude. Výbor pro záležitosti EU přijal usnesení, v němž doporučuje Senátu Parlamentu ČR přijmout toto usnesení, které je přílohou, zpravodajem určil mě a pověřil předsedu výboru pana senátora Miroslava Krejču, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. A já vás žádám, abyste s tímto usnesením vyslovili souhlas. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore, zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Dále tento senátní tisk projednal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. A ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj pan senátor Karel Korytář? Přeje si vystoupit. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Karel Korytář: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na své 5. schůzi konané dne 19. února 2013 přijal své 43. usnesení ke Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů CARS 2020: Akční plán pro konkurenceschopný a udržitelný automobilový průmysl v Evropě, senátní tisk K 003/09. V návaznosti na usnesení č. 7 z 2. schůze výboru pro záležitosti EU ze dne 29. listopadu 2012, po úvodním slově zástupce gestora Ing. Jiřího Jirky, náměstka ministra průmyslu a obchodu ČR, po zpravodajské zprávě senátora Karla Korytáře a po rozpravě výbor I. projednal na žádost výboru pro záležitosti EU Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů CARS 2020: Akční plán pro konkurenceschopný a udržitelný automobilový průmysl v Evropě; II. zaujímá stanovisko k tomuto dokumentu, které tvoří přílohu tohoto usnesení; III. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Karla Korytáře; IV. pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi výboru pro záležitosti EU Senátu.
121
Podporujeme samozřejmě stanovisko, které přednesl zástupce výboru pro záležitosti Evropské unie. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore, a otevírám rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se hlásí pan senátor Miroslav Škaloud. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miroslav Škaloud: Vážené senátorky a senátoři, nemám námitky proti tomuto usnesení. Zdůrazňuje význam investic, což je v pořádku. A jinak používá takové obecné výrazy, s nimiž samozřejmě nelze než souhlasit. Ale chtěl bych upozornit na několik souvislostí, které bychom měli mít na mysli. Akční plán má za cíl podpořit úlohu automobilového průmyslu při snaze zvrátit sestupnou křivku vývoje průmyslu v Evropě. Také o tom hovoří Komise, a říká, že automobilový průmysl, nebo trh s automobily v EU vykazuje již pátým rokem ztráty. A Komise také říká, že několik výrobců v nedávné době ohlásilo uzavření montážních závodů, což vedlo ke ztrátám pracovních míst. Avšak Komise by se podle mě měla přiznat, že na tomto neblahém stavu evropského automobilového průmyslu se podílela i svými regulacemi. Není to samozřejmě jednoduchý problém, je tady také velmi konkurenční trh, je tu velké množství výrobců. Ale to, že Komise nasadila spoustu, desítky různorodých požadavků na regulace, které by se mohly udělat na základě tržních požadavků a požadavků zákazníků, tím firmám zhoršuje situaci. A nyní chce Komise tuto situaci zlepšit proklamacemi, navíc stejnými, které vedly ke zhoršení těchto podmínek, např. propagace čistých, bezpečných a účinných vozidel v rámci integrovaného politického přístupu. A v tom jsou samozřejmě emisní limity, hluk a nevím co všechno. Kdo by nechtěl čisté a bezpečné automobily, ale nadiktovat firmám tyto podmínky ze shora, tak to si říká o ztrátu konkurenceschopnosti ve světovém kontextu. Jinak ještě doporučuje takové věci, jako zlepšení tržních podmínek, posílení vnitřního trhu nebo posílení konkurenceschopnosti na světových trzích prostřednictvím účinné obchodní politiky a mezinárodní harmonizace předpisů týkajících se vozidel, atd., atd. Formulace jsou poměrně obecné a řekl bych, že k ničemu nezavazují, ani neukazují cestu. Pouze to poslední, to znamená harmonizace předpisů týkajících se vozidel na celém světě, má samozřejmě svou vnitřní logiku. Pokud vnutíme celému světu např. emisní normy, tak asi budeme konkurenceschopnější, protože jsme více vpředu. Ale je otázka, zda nám na toto ostatní svět naskočí. U snižování emisí to zatím nevidím. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Do rozpravy se už nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám. Zeptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit? Nepřeje. Požádám pana zpravodaje, kdyby nám mohl říct, o čem budeme hlasovat. Senátor Luděk Jeništa: Kolegyně a kolegové, jak jsem již říkal ve svém prvním vystoupení, bude se hlasovat o souhlasu s usnesením výboru pro záležitosti Evropské unie, které máte před sebou. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, nevidím žádné námitky, přistoupíme tedy k hlasování.
122
Budeme hlasovat o návrhu, tak jak jej přednesl pan senátor Luděk Jeništa. V sále je přítomno 61 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro schválení je 31. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 36 se z 61 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 51, proti nebyl nikdo. Návrh byl schválen. Děkuji panu ministrovi, děkuji pánům zpravodajům. Tím tento bod končí. Přistoupíme k dalšímu bodu našeho jednání, a tím je 24. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Zajistit fungování vnitřního trhu s energií (evropský senátní tisk č. K 005/09) Materiál jste obdrželi jako senátní tisky č. K 005/09 a K 005/09/01. Za pana ministra průmyslu a obchodu Martina Kubu tento návrh opět předloží pan ministr Miroslav Kalousek. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, prosím, přijměte s pochopením, že příslušné tisky K a další čísla za pana ministra K předloží jiný ministr K. A dovolte, abych vám řekl, že integrovaný trh s energií by měl podle Evropské komise přispět k nižším cenám a usnadnit investice. My se domníváme, že spíše dojde k určitému vyrovnání cen s nepříznivým dopadem na ceny v regionech s nižší cenou elektřiny a plynu. Dokončení vnitřního trhu s energií do roku 2014 je sice nutné podporovat, a my ho podporujeme, ale obáváme se, že vzhledem k vývoji na trhu s energií ho považujeme za příliš ambiciózní. V tuto chvíli zejména výstavba nedostatečné infrastruktury je otázkou mnohem delšího časového horizontu, než je avizovaný rok 2014, takže trh bude muset začít fungovat, nebo možná spíše nefungovat, při současném rozsahu infrastruktury. Kromě toho k odstranění tzv. energetických ostrovů, což jsou státy, které nejsou připojeny na energetické sítě EU, má dojít až v roce 2015, takže rok 2014 vidíme skutečně velmi složitě. Mám-li sdělit hlavní priority ve vztahu ke sdělení, tak Česká republika podporuje snahu o vyřešení problému s neplánovanými toky elektřiny přes přenosovou soustavu ČR, které omezují obchod s elektřinou a snižují stále více bezpečnost přenosové soustavy ČR. V této souvislosti souhlasíme s potřebou zavedení celoevropských technických pravidel, to znamená závazných pokynů a kodexů pro fungování jednotného trhu s energií. Trváme však na tom, že tato pravidla musí být vzata v úvahu v souvislosti s národní legislativou, a musí být vzata v úvahu i rozdílnost podmínek v jednotlivých členských státech. Sdělení zmiňuje i problematiku tzv. inteligentních sítí, kde je potřeba celý systém připravit na aplikaci nových technologií.
123
Česká republika má implementaci tzv. inteligentních sítí v aktualizaci státní energetické koncepce a současně pracuje na národním akčním plánu pro implementaci inteligentních sítí. V plynárenství je vliv a výhodnost inteligentních měřících systémů značně omezený. Přináší vysoké náklady a téměř žádnou přidanou hodnotu pro koncové zákazníky, tj. zejména domácnosti a malé podniky. Komise se ve sdělení zavazuje k vydání pokynů týkajících se osvědčených postupů a zkušeností získaných z režimu podpory pro energie z obnovitelných zdrojů a rovněž pokyny k reformě režimu podpory. Vzhledem k negativním zkušenostem, které má Česká republika v této problematice, vítáme tento cíl ve sdělení Komise. Jsme toho názoru, že obnovitelné zdroje by měly být konkurenceschopný zdroj energie bez potřeby provozní či investiční podpory, protože jakékoliv dotace způsobují, jak jsme toho svědky, pokřivení trhu s energií a ohrožení jeho funkčnosti. Výbor pro záležitosti EU k tomuto usnesení přijal stanovisko, a já si dovoluji mu poděkovat za jednání. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Výborem, který projednal tyto materiály, je výbor pro záležitosti EU. Ten přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. K 005/09/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaroslav Zeman, který je ovšem omluven, takže ho nahradí předseda výboru pan senátor Miroslav Krejča. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miroslav Krejča: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, pokusím se zhostit této poněkud nečekané role. Jsem na tom trošku podobně, jako pan ministr. Ten tady zastupuje svého kolegu pana Martina Kubu, ale věděl to včera, připravili mu materiály, ale já jsem se to dozvěděl až dneska, nějak se toho zhostím. Jestli si vybavujete, včera jsme tady hovořili i v rámci bodu, který se týkal květnové Evropské rady, o energetice, protože ta byla mj. zaměřena na energetiku, takže jsme se tím trošičku zabývali už včera, kdy jsme shodně konstatovali, že právě květnová Evropská rada byla relativně rozumná a přínosná, protože se i velice jasně a myslím pragmaticky vyjádřila k tématům energetickým, mezi něž samozřejmě patří i vytvoření a zajištění fungování vnitřního trhu s energií. Toho se týká i materiál, kterým se nyní zabýváme. Pan ministr tady zmínil i naše jednání a usnesení s doporučením, které jsme přijali. Podíleli jsme se na něm ve spolupráci s Podvýborem pro energetiku a následně s výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu. To, co je vám předkládáno v senátním tisku č. K 005/09/02, je výsledek společné práce těchto dvou výborů a jednoho Podvýboru, což si myslím, že by mohla být dostatečná garance pro to, abyste hlasováním podpořili finální návrh. V našem společném návrhu jsme se snažili zdůraznit i určitou kontinuitu a konzistentnost v přístupu Senátu, v rozhodování Senátu o těchto tématech, veskrze technických, ale hlavně i strategických tématech, takže náš návrh je provázán s několika usneseními z předchozích měsíců a z předchozích let a je s nimi zcela konzistentní. Já vás tedy tímto žádám o vyslovení podpory tomuto našemu návrhu. Děkuji za pozornost.
124
Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore, zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Dále tento senátní tisk projednal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. A ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj pan senátor Jiří Bis? Zdá se, že si nepřeje vystoupit. Otevírám tedy rozpravu k tomuto bodu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám. Zeptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit? Nechce, pan zpravodaj také ne. Budeme tedy hlasovat o návrhu usnesení, tak jak byl přednesen. V tuto chvíli budeme hlasovat o návrhu usnesení, tak jak jej přednesl zpravodaj výboru pro záležitosti EU pan senátor Miroslav Krejča. V sále je přítomno 58 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 30. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 37 se z 58 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 45, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi, děkuji pánům zpravodajům a tento bod končím. Přistoupíme k dalšímu bodu našeho programu, a tím je 25. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o obavách irského lidu týkajících se Lisabonské smlouvy (senátní tisk č. 89) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 89 a neuvede ho pan ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg, ale uvede ho opět pan ministr financí Miroslav Kalousek, poté, co najde správné podklady. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Omlouvám se, ale jak to mám od jednotlivých ministerstev, tak děkuji za trpělivost. A dovolte, aby uvedl návrh, kterým se předkládá Protokol o obavách irského lidu týkajících se Lisabonské smlouvy. Dne 12. června 2008 odmítli občané Irska v referendu Lisabonskou smlouvu. Pro vyřešení vzniklé situace přijali při příležitosti zasedání Evropské rady dne 19. června 2009 hlavy států a předsedové vlád členských států EU rozhodnutí reagující na obavy občanů Irska a prohlásili, že obsah tohoto rozhodnutí měl být ve formě protokolu připojen k zakládacím smlouvám EU. Protokol byl v souladu s tímto rozhodnutím a prohlášením sjednán 16. května 2012 a podepsán v červnu v Bruselu. Protokol potvrzuje, že Listina základních práv EU neovlivňuje rozsah a platnost ochrany práva na život, ochrany rodiny, ochrany práv týkajících se vzdělání, tak jak jsou zaručeny irskou ústavou. Dále je Irsku zaručeno, že Lisabonská smlouva nic nemění v rozsahu nebo výkonu pravomocí EU v oblasti zdanění a také neovlivňuje zejména tradiční irskou politiku vojenské neutrality. Pro účely schvalovací procedury byl v ČR protokol na základě rozhodnutí kvalifikován jako mezinárodní smlouva a k jeho ratifikaci je tedy nutný souhlas Parlamentu ČR, udělený ústavní většinou, což je přesně to, o co si vás nyní dovoluji požádat, dámy a pánové.
125
Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Návrh projednal výbor pro záležitosti EU. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 89/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Tomáš Grulich. Následně vládní návrh projednala Stálá komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury. Její usnesení jste obdrželi jako senátní tisk č. 89/3. Zpravodajkou výboru je senátorka Eliška Wagnerová. Garančním výborem je výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 89/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Tomáš Jirsa, který je omluven a zastoupí ho pan senátor Tomáš Kladívko. Prosím, pane senátore, seznamte nás se zpravodajskou zprávou. Prosím, máte slovo. Senátor Tomáš Kladívko: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás v zastoupení kolegy Jirsy seznámil s jeho zpravodajskou zprávou k senátnímu tisku č. 89, k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlas s ratifikací Protokol o obavách irského lidu týkajících se Lisabonské smlouvy. O sjednání Protokolu o obavách irského lidu bylo na úrovni EU rozhodnuto již v roce 2009 z důvodu zajištění bezproblémového přijetí Lisabonské smlouvy. Obavy z nepřijetí Lisabonské smlouvy vyvstaly, když ji občané Irska dne 12. června 2008 odmítli v referendu. Po roce jednání přijali v červnu 2009 hlavy států a předsedové vlád 27 členských států EU zasedajících v Radě v rozhodnutí o obavách irského lidu týkajících se lisabonské smlouvy a prohlásili, že uvedené rozhodnutí je právně závazné a nabude účinku dnem vstupu Lisabonské smlouvy v platnost a že v okamžiku uzavření příští smlouvy o přistoupení začlení jeho ustanovení do Protokolu, jenž bude v souladu s příslušnými předpisy jejich zemí přiložen ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování EU. Jediným účelem zmíněného protokolu dle Evropské rady bude přiznat objasněním, která jsou v zájmu řešení obav irského lidu uvedena v rozhodnutí, plný status smlouvy. Tento status se nebude lišit od podobných objasněních uvedených v protokolech týkajících se jiných členských států. Protokol objasní, ale nezmění obsah ani použití Lisabonské smlouvy. Původním záměrem bylo připojit protokol k přístupové smlouvě s Chorvatskem, jak je výše popsáno. Nicméně nyní je předkládán jako samostatný smluvní dokument. Protokol je kvalifikován jako mezinárodní smlouva tzv. prezidentské kategorie podle článku 10a Ústavy, jejíž schválení v obou komorách Parlamentu ČR předpokládá souhlas s ratifikací třípětinovou většinou všech poslanců a třípětinovou většinou přítomných senátorů, podle článku 39 odst. 4 Ústavy. Dle předkládací zprávy je uvedená ústavně-právní kvalifikace protokolu založena na formálním hledisku, tj. na skutečnosti, že protokolem jsou doplňovány základní smlouvy EU. Po stránce materiální neznamená ratifikace protokolu přenos pravomocí orgánů ČR na mezinárodní organizace, ve smyslu článku 10a Ústavy ČR. Z obsahového hlediska představuje protokol smluvní instrument deklaratorní povahy, jenž neobsahuje žádné nové závazky pro ČR a pouze potvrzuje výklad určitých ustanovení Lisabonské smlouvy. Na závěr bych vás seznámil s usnesením výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost s jeho 64. usnesením z 9. schůze, která se konala 19. června 2013:
126
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o obavách irského lidu týkajících se Lisabonské smlouvy. Po odůvodnění zástupce předkladatele Vladimíra Galušky, náměstka ministra zahraničních věcí, a zpravodajské zprávě senátora Tomáše Jirsy a po rozpravě výbor I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k ratifikaci Protokolu o obavách irského lidu týkajících se Lisabonské smlouvy, který byl podepsán v Bruselu dne 13. června 2012, II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Tomáše Jirsu, III. pověřuje předsedu výboru senátora Jozefa Regece, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Děkuji za pozornost. Další část schůze řídil místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Posaďte se, prosím, ke stolku zpravodajů. Slovo má zpravodaj výboru pro záležitosti EU pan senátor Tomáš Grulich. Senátor Tomáš Grulich: Vážený pane předsedající, milé kolegyně a kolegové, já už mám velmi jednoduchou úlohu, protože máme prakticky totožný závěr, jako měl předchozí výbor, a doporučujeme vám, aby Senát Parlamentu ČR vyslovil souhlas s ratifikací Protokolu o obavách irského lidu týkajících se Lisabonské smlouvy. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má zpravodajka Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury paní senátorka Eliška Wagnerová. Vzhledem k tomu, že ji v sále nevidím, tím pádem ztrácí šanci vystoupit. Otevírám obecnou rozpravu. Do ní se nikdo nehlásí, takže ji končím. Pan ministr ani zpravodaj se nemají k čemu vyjadřovat. A budeme hlasovat o souhlasném stanovisku s ratifikací. Vzhledem k tomu, že k vyslovení souhlasu je zapotřebí třípětinová většina z přítomných senátorů a vidím řadu míst prázdných, všechny vás odhlásím a prosím, abyste se znovu přihlásili. Předpokládám, že všichni jsou již zaevidováni. Předpokládám, že všichni jsou zaevidováni, zahajuji hlasování. Kdo je pro souhlasné stanovisko, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování pořadové č. 38 ukončeno. Registrováno 51, kvorum 31, pro 51, proti nikdo. Návrh byl schválen. Končím projednávání tohoto bodu. Dalším bodem je
127
26. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s přístupem Protokol proti nedovolené výrobě střelných zbraní, jejich součástí a dílů a střeliva a proti obchodování s nimi doplňujícímu Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu ze dne 15. listopadu 2000 (senátní tisk č. 58) Máme to jako tisk č. 58. Pana ministra vnitra zastoupí opět ministr financí Miroslav Kalousek. Máte slovo, pane ministře. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Organizace Spojených národů uzavřela celkem tři protokoly k Úmluvě proti nadnárodnímu organizovanému zločinu. Toto je jeden z nich a má za cíl stanovit základní standardy boje proti nezákonné výrobě a obchodování se střelnými zbraněmi, to znamená, vymezuje jednání, ať už se stanoví povinnosti na poli evidence, licenčního povolovacího řízení a zavazuje smluvní strany k posílení závazné spolupráce. Myslím, že je to ku prospěchu České republiky a prosím o ratifikaci. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Takže děkuji, pane ministře. Garančním výborem je ústavně-právní výbor. Usnesení má číslo 58/1. Pan senátor Antl nás seznámí se zpravodajskou zprávou. Senátor Miroslav Antl: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře. Budu rovněž velmi stručný. Pár legislativních poznámek s tím, že vláda schválila přístup k Protokolu dne 30. ledna 2013 svým usnesením č. 80. Poslanecké sněmovně byl předložen návrh v letošním roce 25. února, Senátu pak 27. února. Organizační výbor přikázal senátní tisk dne 19. 3. 2013, čímž nám skončila lhůta pro jednání ve výborech 20. 5. 2013 a my jsme ji stihli, rovněž tak i výbor další. Pokud jde o obsah, byl tady vlastně naznačen. Vy ho znáte, já k tomu chci jenom skutečně velmi stručnou poznámku s tím, že to, co je po nás požadováno, tak vlastně my v trestním zákoníku, ale i v dalších zákonech už dávno máme. Připomenu zejména trestný čin nedovoleného ozbrojování, který najdeme v § 279 trestního zákoníku, pak je to zákon o střelných zbraních a střelivu, ale i živnostenský zákon, atd. Proto mi dovolte, abych vás stručně seznámil s naším usnesením, tedy s usnesením ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR, který vám tímto doporučuje dát souhlas k přístupu k Protokolu proti nedovolené výrobě střelných zbraní, jejich součástí a dílů a střeliva a proti obchodování s nimi Úmluvou OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu ze dne 15. listopadu 2000. Pod body II. a III. určil mne, tedy senátora Miroslava Antla, zpravodajem a téhož, tedy opět mě jako předsedu ústavně-právního výboru, aby o tomto rozhodnutí zpravil předsedu Senátu, což jsem učinil. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Posaďte se ke stolku zpravodajů. Dalším výborem byl výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Jeho usnesení má číslo 58/2. Zpravodajem je pan senátor Tomáš Kladívko. abych
Senátor Tomáš Kladívko: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, dovolte, vás seznámil s usnesením výboru pro zahraniční věci, obranu a 128
bezpečnost, s jeho 39. usnesením ze dne 10. dubna 2013, ve kterém výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR dát souhlas k přístupu Protokolu proti nedovolené výrobě střelných zbraní, jejích součástí a dílů a střeliva a proti obchodování s nimi doplňujícímu úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu ze dne 15. listopadu 2000. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Tomáše Kladívka a pověřuje předsedu výboru Jozefa Regece, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Děkuji. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Otvírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, končím ji. Máme jediný návrh, a to dát souhlas, takže dáme znělku. Budeme hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro souhlas, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 39 ukončeno. Registrováno 54, kvorum 28, pro 54, proti nikdo. Návrh byl schválen. Končím projednávání. Dalším bodem je 27. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol proti pašování přistěhovalců po zemi, po moři a letecky doplňující Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu ze dne 15. listopadu 2000, podepsaného za Českou republiku dne 10. prosince 2002 (senátní tisk č. 59) Pana ministra vnitra Kubiceho zastupuje opět ministr financí Miroslav Kalousek. Máte slovo. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za ratifikaci prvního protokolu. Toto je druhý protokol, který upravuje povinnosti členských států při pašování přistěhovalců. I zde prosím o ratifikaci. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Garančním výborem je ústavně-právní. Usnesení má číslo 59/1. Pan senátor Antl nám to předloží. Senátor Miroslav Antl: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře. I já budu stručný, protože legislativní proces je úplně stejný jako jsem konstatoval asi před minutou, či dvěma. Pokud jde o obsah, opět musím konstatovat, že vše, co je tam uvedeno, máme upraveno v trestním zákoníku, ať již v obecné či zvláštní části. Já vám tady nebudu jmenovat paragrafy, protože je znáte. Pokud jde o naše usnesení, připomínky žádné k tomu nebyly na schůzi ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR, takže přijal následující usnesení, jímž vám pod I. doporučuje dát souhlas k ratifikaci Protokolu proti pašování přistěhovalců po zemi, po moři a letecky, doplňující Úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu ze dne 15. listopadu 2000, podepsaného za Českou republiku dne 10. prosince 2002, II. a III. jsou rovněž stejné jako před tím, to znamená Antl zpravodaj a Antl zpraví pana předsedu Senátu.
129
Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Dalším výborem byl výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Usnesení má číslo 59/2. Zpravodajem je pan senátor Pavel Trpák, který má slovo. Není, usnesení máme k dispozici, takže ztrácí pořadí. Otvírám rozpravu. Do té se nikdo nehlásí, takže máme jediný návrh, a to je hlasovat o souhlasu. Dáme si znělku pro zpestření, abyste si užili melodii. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 40 ukončeno. Registrováno 54, kvorum 28, pro 53, proti nikdo. A než ukončím bod, poprosil bych jednotlivé předsedy výboru, aby zajistili účast zpravodajů, protože je trošku méně sportovní, aby zde zpravodajové nebyli. Minimálně náhradníky mohou určit. Končím projednávání tohoto bodu. Dalším bodem je 28. Senátní tisky č. N 39/09, N 40/09, N 41/09 - Balíček k inteligentním hranicím EU (evropský senátní tisk č. N 039/09, č. N 040/09, č. N 041/09) Balíček k "inteligentním hranicím" Evropské unie. Jsou to tisky… Pane ministře, musíte vydržet, já musím aspoň přečíst základní věci - pro steno. Máme to jako tisky M 39/09, N 40/09, N 41/09, N 39/09/01, N 40/09/01 a N 41/09/01 a pan ministr Miroslav Kalousek nás opět seznámí s materiálem. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte, abych předložil k projednání legislativní balíček, jehož cílem je nastavit podmínky pro realizaci projektu tzv. "inteligentních hranic". Balíček zahrnuje celkem tři návrhy nařízení. Prvním je návrh, kterým se zřizuje systém vstupu či výstupu. Druhým je návrh nařízení, kterým se zřizuje program registrovaných cestujících. A třetím pak související novela Schengenského hraničního kodexu, kterou se zřízení těchto systémů promítá do úpravy hraniční kontroly. Týká se to samozřejmě těch, kteří překračují hranice Schengenského prostoru a jsou z třetích zemí. Členských států Schengenu se to netýká. Česká republika podporuje první a třetí návrh nařízení. K druhému návrhu máme značně rezervovaný postoj, protože se domníváme, že představuje velkou finanční náročnost vybudování a následného provozování uvedeného programu ve srovnání s jeho možnými přínosy. Takže tady máme velké pochybnosti o onom zásadním koeficientu efektivity – užitek lomeno náklady –. To znamená, vnímáme to spíše jako určitou nadstavbu, která může být přínosná pro plynulost odbavování na vnějších hranicích. Ovšem z hlediska ochrany hranic má jen omezený efekt. Dívejme se na to spíš jako možný projekt do budoucna než jako na nutnou aktuální potřebu. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane ministře. Tímto tiskem se zabýval výbor pro záležitosti Evropské unie. Usnesení máme jako tisk N 39/08/02, N 40/09/02 a N 41/09/02. Senátor Tomáš Grulich nám řekne zpravodajskou zprávu.
130
Senátor Tomáš Grulich: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Já se nebudu zabývat již obsahem, to už řekl velmi dobře pan ministr. Soustředím se jenom na usnesení našeho výboru. Dovolte mi. abych přečetl doporučení, který výbor pro Evropskou unii schválil na své 12. schůzi dne 22. května 2013. Senát Parlamentu ČR se za I. seznámil s navrhovanou legislativou zavádějící systém "inteligentních hranic" a oceňuje snahu komise posilovat bezpečnost na vnějších hranicích Evropské unie. II. – za prvé pozitivně hodnotí zřízení systému vstupu a výstupu, jeho roli v boji proti nelegální migraci, zejména v rámci snížení rizika falšování identity a manipulace s cestovními doklady a také usnadnění sdílení informací mezi členskými státy. Za druhé považuje za důležité, aby kontrola otisků prstů v systému vstup a výstup měla systematický charakter a byla prováděna při každém překročení vnější hranice. Za třetí upozorňuje na potencionálně omezený přínos programu registrovaných cestujících pro ochranu hranic a na skutečnost, že vzhledem k tomuto omezenému přínosu se jedná o neúměrně nákladnou iniciativu. Za čtvrté je toho názoru, že podávání žádosti o registraci do systému registrovaných cestujících by mělo být umožněno pouze na území členských států. A za páté pokládá za užitečné zajistit orgánům, vynucujícím právo, přístup na individuální bázi do obou navrhovaných systémů. Toť, prosím, vše. Děkuji. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, posaďte se ke stolku. Otvírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí, končím. Máme jediný návrh, který jsme slyšeli před chvilinkou, a o tom budeme hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro vyjádření a doporučení, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 41 ukončeno. Registrováno 56, kvorum 29, pro 54, proti nikdo. Návrh schválen. Končím projednávání bodu. Dalším bodem je 29. Senátní tisky č. N 21/09 a K 22/09 - Evropská strategie pro alternativní paliva (evropský senátní tisk č. N 021/09, č. K 022/09) Máme to jako tisky N 21/09, K 22/09 a N 21/09/01, K 22/09/01 a zastoupí ministra dopravy opět pan ministr financí Miroslav Kalousek. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, vyměnil jsem obušek za čepici výpravčího a plácačku a dovolte, abych v této roli si vám dovolil předložit k projednání legislativní návrh, jehož cílem je podpořit rozvoj napájecích a dobíjecích stanic pro alternativní paliva stanovením požadavku na minimální počty dobíjecích stanic pro elektromobily a hustotu rozmístění čerpacích stanic pro alternativní paliva. Návrh dále stanoví společné technické standardy pro tyto stanice.
131
Česká republika dlouhodobě podporuje snižování emisí v dopravě a snižování závislosti dopravy na ropě. Obecně vítáme návrhy opatření na podporu čisté mobility, protože právě podpora využívání alternativních paliv v oblasti dopravy může být dle našeho názoru jedním z nástrojů, jak lze tohoto cíle dosáhnout. Zásadně však nesouhlasíme s požadavky, kladenými v tomto návrhu na jednotlivé státy v souvislosti se zaváděním infrastruktury pro alternativní paliva. Neztotožňujeme se jak se samotnou direktivní formou požadavku, tak s navrženými počty a stanovenými lhůtami. Navrhované počty dobíjecích stanic a hustota rozmístění čerpacích stanic pro Českou republiku podle nás neodrážejí současný stav ani realistické odhady vývoje trhu s automobily na alternativní pohon. Domníváme se, že by podpora využívání těchto alternativních paliv neměla spočívat v příkazu členským státům vybudovat konkrétní, navíc v návrhu velmi nadsazené, počty stanic. Rozvoj infrastruktury pro alternativní paliva by měl být primárně podpořen vytvořením vhodných podnikatelských podmínek, či formou tržních pobídek. Rovněž považujeme za důležité, aby při požadavcích na zavádění infrastruktury byla zohledněna geografická a ekonomická specifika jednotlivých států. V podmínkách České republiky se jeví jako nejefektivnější především zavádění infrastruktury pro CNG a elektromobily. Naším cílem je zaměřit návrh směrnice na postupné sjednocení technických požadavků u všech typů dobíjecích a plnících stanic a dosažení kompatibility veškerých paliv a vozidel na trhu v rámci EU do roku 2020 a také na možné využití evropských finančních nástrojů. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Tímto tiskem se zabýval VEU. Usnesení má číslo N 21/09/02 a K 22/09/02. Zpravodajem je pan senátor Miroslav Krejča, který má slovo. Senátor Miroslav Krejča: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, při projednávání v našem výboru jsme spojili do jednoho balíčku jeden návrh legislativního aktu, tj. návrh směrnice o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva a jeden komunikační dokument – to je "Sdělení: Čisté zdroje energie pro dopravu a evropská strategie pro alternativní paliva". Obsah dokumentů, především legislativního aktu a postoj vlády ČR k němu, popsal zde pan ministr. V podstatě nenacházíme nic podstatného, čím bychom se odlišovali v tomto názoru. Připravovali jsme – panem místopředsedou Sobotkou zde zmíněné doporučení k těmto dvěma tiskům. V úzké spolupráci s VHZD, především s jeho podvýborem pro energetiku. Pouze jsme při finální úpravě doporučení pro plénum Senátu doplnili některé odkazy na Senátem již dříve projednávané dokumenty a přijatá usnesení v této oblasti plus vazbu na Evropský inovační a technologický institut a nový rámec pro výzkum "horizont 2020". Naše doporučení pro usnesení pléna Senátu je plně konzistentní s dlouhodobou pozicí Senátu k této problematice – a já vás tedy tímto žádám o jeho podporu. Děkuji. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Posaďte se ke stolku. Otevírám rozpravu. Nikdo se nehlásí. Hlásí, přece jenom ... Pan senátor Miroslav Škaloud.
132
Senátor Miroslav Škaloud: Vážené senátorky a senátoři, souhlasím s usnesením VEU. I stanovisko vlády je podle mého velmi dobré. Jenom bych vám chtěl říct pár drobných informací, abyste věděli, oč se jedná. Zde se navrhuje v nařízení jakási minimální povinná infrastruktura pro napájení elektromobilů, pro vodík, pro zemní plyn atd. Například do roku 2020 pro ČR by se mělo jednat o 129 tisíc stanic; z toho 13 tisíc veřejně přístupných. Samozřejmě, že není pochyb o tom, že je to výhodné z hlediska omezení zdrojů, které dovážíme (ropné produkty apod.). Ale na druhé straně zde je to dané nařízením – povinnost jistý počet těchto stanic vybudovat. Domnívám se, že není vhodné, aby tato směrnice měla podrobný rozsah zavádění alternativních paliv, resp. vyžaduje se toto po členských státech. Čili toto ustanovení nepovažuji za vhodné. Jinak požadavky ohledně počtu těchto stanic, hustoty atd. nepříliš reflektují současnou hospodářskou situaci. Přináší značnou zátěž pro soukromé i veřejné subjekty v členských státech. Zejména direktivně stanovený počet dobíjecích stanic a stanovení časového limitu pro jejich realizaci znamená v podstatě odmítnutí požadavků na efektivní vynakládání investičních prostředků a přináší zátěž pro investory a potažmo i pro konečné zákazníky, protože tam se ceny promítnou. Pokud bychom měli tyto požadavky splnit, tak jedině snad za financování z prostředků EU. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Nikdo další se už nehlásí. Končím rozpravu. Ptám se pana ministra, jestli se chce k něčemu vyjádřit ... Pan zpravodaj – také ne. Máme jediný návrh, a to je návrh - hlasovat o doporučení výboru. Svoláme se navzájem. Zahajuji hlasování o doporučení. Tlačítko ANO a zvedne ruku, kdo je pro. Tlačítko NE a zvednout ruku, kdo je proti. Hlasování č. 42 ukončeno. Registrováno 60, kvorum 31. Pro 56, proti 2. Návrh byl přijat. Končím projednávání tohoto bodu. Dalším bodem je 30. Senátní tisky č. K 23/09, N 24/09, N 25/09, N 26/09, N 27/09, N 28/09, N 29/09 - IV. železniční balíček (evropský senátní tisk č. K 023/09, č. N 024/09, č. N 025/09, č. N 026/09, č. N 027/09, č. N 028/09, č. N 029/09) Poprosil bych stenografy, aby si pro stenozáznam čísla opsali, protože bych vás teď asi pět minut zatěžoval čtením čísel… Materiál nám předloží pan ministr Miroslav Kalousek, který zastoupí ministra dopravy. Máte slovo, pane ministře. Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dovolte, abych tímto bodem zakončil svou dnešní misi "vládního zpravodaje" a předložil vám k projednání IV. železniční balíček, který je souborem 3 nařízení, 3 směrnic a jednoho nelegislativního dokumentu, který představuje téměř kompletní revizi stávající unijní legislativy v oblasti železniční dopravy.
133
IV. železniční balíček je také posledním krokem směrem k dokončení liberalizace železničního trhu a zvýšení konkurenceschopnosti železniční dopravy. Evropská komise chce těchto cílů dosáhnout zejména prostřednictvím otevření trhu vnitrostátní železniční dopravy, provozního a finančního oddělení, provozovatele železniční infrastruktury a železničních podniku, tzv. unbundling, úpravy stávajících předpisů v oblasti bezpečnosti a interoperability železničního systému napříč členskými státy; a konečně prostřednictvím pravomoci Evropské agentury pro železnice. Balíček pro nás představuje zásadní prioritu, neboť jakékoliv změny přijaté v rámci tohoto souboru z větší části legislativních dokumentů mohou mít závažné důsledky na budoucí uspořádání trhu železniční dopravy na území ČR. Česká republika se k návrhu obsaženým ve IV. železničním balíčku staví celkově spíše rezervovaně. Pokud jde o otevření trhu ve vnitrostátní železniční dopravě, návrhy Evropské komise jsou směřovány zejména k režimu závazku veřejné služby. Zde Evropská komise navrhuje od prosince 2019 zavést povinná nabídková řízení na smlouvy o veřejných službách. Ovšem s výjimkou malého rozsahu. Smlouvy uzavřené přímo, tj. bez nabídkového řízení – po 31. 12. 2012 – by zároveň, dle návrhu, pozbyly platnost po 10 letech, tedy k 31. 12. 2022. S tímto návrhem nesouhlasíme, jelikož se domníváme, že v podmínkách ČR, kde je dominantní část veřejných služeb v osobní železniční dopravě zajišťována jedním dopravcem, musí být takové otevírání trhu postupné. V oblasti unbundlingu, tedy provozního a finančního oddělení provozovatele železniční infrastruktury a železničních dopravců, je cílem návrhu Evropské komise zajistit transparentní a rovnocenný přístup k infrastruktuře všem dopravcům. Této skutečnosti by mělo být dosaženo odstraněním střetu zájmů, které ovlivňují rozhodnutí provozovatele infrastruktury týkajícího se přístupu na trh. Evropská komise však v této otázce navrhuje odlišný přístup pro státy, které mají existující holdingové uspořádání proti státům, kde již došlo k úplnému oddělení provozovatele infrastruktury od dopravce. Tyto státy již nebudou moci holdingové uspořádání vytvořit. Česká republika s tímto návrhem dvojího uspořádání zásadně nesouhlasí. Domníváme se, že při liberalizaci železničního trhu by měla platit stejná pravidla pro všechny státy EU. Co se týká úpravy stávajících předpisů v oblasti bezpečnosti a interoperability železničního systému napříč členskými státy, zde EK navrhuje provést revizi platných předpisů s cílem převést na evropskou agenturu pro železnice pravomoc k vydávání povolení k uvedení železničních vozidel na trh a do provozu a vydávání osvědčení o bezpečnosti pro železniční podniky. S tímto návrhem se ČR opět neztotožňuje. Domníváme se, že evropská agentura pro železnice by měla splnit spíše roli jednotného kontaktního místa pro žadatele z řad železničních podniků, a to pouze v případě schvalovacích procesů týkajících se železničních vozidel určených k provozu ve více členských státech. Na vnitrostátní úrovni bychom tuto činnost rádi ponechali v rukou drážního úřadu. Jak sami vidíte, čtvrtý železniční balíček obsahuje velice obsáhlou materii. Doufám, že se podařilo tímto vystoupením shrnout alespoň ty body, které jsou považovány z pohledu ČR za klíčové z kontextu dalšího vyjednávání na půdě evropských institucí. Závěrem dovolte informovat o tom, že 10. června se v České republice ve spolupráci s dalšími členskými státy podařilo na půdě Rady EU dosáhnout prvního vyjednávacího úspěchu v podobě přijetí obecného přístupu Rady, a to v případě prvního projednávaného legislativního textu čtvrtého železničního balíčku, a to 134
návrhu směrnice o interoperabilitě železničního systému v EU. Schválená podoba zohledňuje veškeré zásadní připomínky ČR k původnímu návrhu Evropské komise, a proto je nutné ji podpořit. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane ministře. Výbor pro záležitosti EU se tímto materiálem zabýval. Zpravodajem byl určen pan senátor Jaroslav Zeman, kterého zastoupí senátor Tomáš Grulich. Senátor Tomáš Grulich: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, já se samozřejmě omezím pouze na usnesení, které bylo přijato na 12. schůzi konané dne 22. května 2013 a inspirujíc se panem předsedajícím, vy to máte napsáno, je to poměrně obsáhlé, já to nebudu číst, protože ho máte před sebou. Samozřejmě v diskusi budu odpovídat na vaše otázky. Děkuji. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Dalším výborem byl VHZD. Zpravodajem byl pan senátor Petr Bratský. Zastoupí ho? (Poznámka z okolí.) Někdo někomu slíbil, ale blíž je pan senátor Tomáš Grulich, takže to přednese. Senátor Tomáš Grulich: Já se omezím jenom na to, že jsme se ztotožnili – oba dva výbory – na tomto usnesení, které máte před sebou. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Jestli chcete dodatečně přidělenou funkci naplnit, tak nám to můžete přednést, pane kolego, máte na to plné právo, rozhoduje předseda výboru o tom, kdo to bude. Nezvedáte se, takže otevírám rozpravu do rozpravy se do této chvíle nikdo nehlásí, takže ji končím. Máme totožné stanovisko obou výborů. V daném okamžiku po znělce o něm budeme hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s doporučujícím vyjádřením, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování číslo 43 ukončeno, registrováno 59, kvorum 30, pro 48, proti 1. Návrh byl schválen. Končím projednávání. Děkuji panu ministru financí, který v této chvíli byl polyfunkčním vládním zpravodajem, nebo navrhovatelem. Díky, pane ministře. Děkuji zpravodajům. Dalším bodem je doplněný bod, to je 31. Návrh na zpětvzetí senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk č. 758/ Já bych poprosil pana senátora Miloše Vystrčila, aby nás s návrhem seznámil. Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, jak jsem říkal v úvodu této dnešní schůze, je tady návrh na zpětvzetí senátního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 277/2009, o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o sněmovní tisk číslo 758. Vy jste všichni mezi tím obdrželi návrh usnesení, které jsem četl. Návrh obsahuje i odůvodnění, 135
které ve stručnosti říká, že důvod návrhu na zpětvzetí spočívá v tom, že již jiný zákon problém vyřešil. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Máme před sebou rozpravu, pokud se do ní někdo hlásí, já ji otvírám. Pan senátor Petr Vícha. Senátor Petr Vícha: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, já jsem jen využil otevřené rozpravy, abych požádal po skončení projednání tohoto bodu o desetiminutovou poradu klubu ve Frýdlantském salonku. Děkuji. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Pane kolego, já s tím samozřejmě nemám problémy, ale nestálo by za to otevřít volby, aby se volební komise následně mohla připravit, a pak byste si vzali deset minut – jestli s tím souhlasíte, s touto variantou. Děkuji. Takže máme před sebou usnesení, já vám ho radši přečtu, protože ono má dva body. Za prvé bere zpět senátní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 277/2009, o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 758. Za druhé pověřuje předsedu Senátu, aby informoval o zpětvzetí senátního návrhu zákona uvedeného v bodě 1 tohoto usnesení předsedkyni Poslanecké sněmovny PČR. Dáme si znělku. Zahajuji hlasování o usnesení tak, jak jsem vám ho přečetl. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování číslo 44 ukončeno, registrováno 59, kvorum 30, pro 54, proti nikdo. Návrh byl schválen. Končím tento bod a se souhlasem předsedy klubu ČSSD nyní otevřeme volby a v té časové kalkulaci bych poprosil, aby tam vznikla rezerva deset minut na jednání klubu ČSSD, o které bylo požádáno. Takže budeme mít bod 32. Návrhy kandidátů pro volbu osoby navržené Senátem ke jmenování do funkce inspektora Úřadu pro ochranu osobních údajů (senátní tisk č. 127) Máme to jako tisk 127. Navrhuji, abychom nejprve podle § 50 odst. 2 našeho jednacího řádu vyslovili souhlas s účastí kandidátky, jedná se o Jiřinu Rippelovou, na funkci inspektora Úřadu pro ochranu osobních údajů, na našem jednání. O tomto návrhu budeme hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování číslo 45 ukončeno. Registrováno 60, kvorum 31, pro 56, proti nikdo. Návrh schválen. Takže naši bývalou kolegyni vítám. Návrh kandidátů máme jako tis. 127. Nyní dávám slovo předsedovi volební komise panu senátoru Tomáši Kladívkovi, aby nás seznámil, jak budeme postupovat. Senátor Tomáš Kladívko: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovoluji si vás informovat, že volební komise Senátu obdržela do 31. května 2013, to je ve lhůtě stanovené usnesením organizačního výboru číslo 56 136
ze dne 24. dubna 2013, tyto návrhy kandidátů na osobu navrhovanou Senátem ke jmenování do funkce inspektora tohoto úřadu. Paní Jiřina Rippelová, navrhovatelka senátorka Alena Dernerová, pan Miloslav Vlček, navrhovatel senátor Petr Vícha. Konstatuji, že dne 19. června oznámil senátor Petr Vícha volební komisi, že svůj návrh bere zpět. Volební komise Senátu na své 9. schůzi konané dne 19. června 2013 konstatovala, že ve lhůtě obdržela dva návrhy kandidátů a zároveň však vzala na vědomí, že dne 19. června vzal senátor Petr Vícha svůj návrh zpět. Poté se seznámila s jediným návrhem a dalšími dokumenty, které byly nutné k ověření volitelnosti navrženého kandidáta. Těmito dokumenty byly: životopis kandidáta, osvědčení o státním občanství, lustrační osvědčení a s tím související čestné prohlášení kandidáta, doklad o ukončeném vysokoškolském vzdělání, výpis z rejstříku trestů, čestné prohlášení podle zákona o ochraně osobních údajů. Konstatuji, že předložený návrh obsahoval výše uvedené dokumenty, a proto volební komise mohla, a také ověřila, že navržený kandidát na inspektora úřadu splňuje podmínky pro jmenování stanovené v § 34 zákona číslo 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. V této souvislosti přijala volební komise usnesení číslo 12, s kterým si vás nyní dovolím seznámit. Komise konstatuje, že v souladu s usnesením organizačního výboru číslo 56 ze dne 24. dubna 2013 obdržela ve stanovené lhůtě následující návrhy kandidátů na osobu navrhovanou Senátem ke jmenování do funkce inspektora Úřadu pro ochranu osobních údajů: Jiřina Rippelová, navrhovatelka senátorka Alena Dernerová, Miloslav Vlček, navrhovatel senátor Petr Vícha. Za druhé vzala na vědomí, že dne 19. června 2013 vzal senátor Petr Vícha svůj návrh zpět. Za třetí konstatuje, že obdržela dokumenty potřebné k ověření, zda kandidát splňuje podmínky uvedené v § 34 zákona číslo 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Za čtvrté konstatuje, že navržený kandidát splňuje podmínky uvedené v § 34 citovaného zákona. A konečně za páté pověřila předsedu komise, aby s tímto usnesením seznámil před volbou Senát. Vážený pane místopředsedo, vracím vám slovo k zahájení rozpravy. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Otevírám rozpravu. Předpokládám, že paní kandidátka vystoupí. Zvedá se. Vzhledem k tomu, že jsme odsouhlasili její přítomnost i možnost vystoupení, takže máte slovo, paní kolegyně. Jiřina Rippelová: Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři. Není to tak dávno, kdy jsem k tomuto oslovení ještě dodávala "kolegyně a kolegové". To neříkám proto, že si myslím, že výkon jakékoliv ústavní funkce by měl být nějakým speciálním předpokladem pro výkon funkce inspektora Úřadu pro ochranu osobních údajů, na kterou jsem byla paní senátorkou Alenou Dernerovou nominována. Říkám to proto, že více než dvě třetiny z vás mě znáte. Znáte mé vystupování, znáte moji práci, moje názory, znáte mě jako člověka. Pro tu menší jednu třetinu z vás si dovolím říci jenom to, že jsem se v celém svém profesním životě věnovala činnostem, které nějakým způsobem souvisejí s právem. Ať již jako podnikový právník, jako právnička úřadu práce a katastrálního úřadu, kde jsem samozřejmě vedla kromě jiného i správní řízení. Osm let jsem byla starostkou města a od konce loňského roku se věnuji advokacii. Ale k mé představě o práci inspektorky úřadu. Jednoduše řečeno tento úřad chrání dle zákona právo občana před neoprávněným zasahováním do jeho soukromého a osobního života, před neoprávněným shromažďováním a zneužíváním osobních údajů. Práce
137
inspektorky by podle mého názoru neměla spočívat toliko v působení sankčním. Roli inspektorky spatřuji v intencích zákona také jako jakousi pomocnou ruku a konzultanta institucím, podnikatelům a všem těm, kteří jsou správci osobních dat. Ale také v pomoci občanům orientovat se v té dnes informačními technologiemi nabité společnosti, jaká jsou jejich práva a jak mohou a mají svá osobní data chránit. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, vím, že úprava volebního lístku, který záhy obdržíte, bude pro některé z vás předem jasný tah tužkou. Viďte, prosím, za tímto tahem člověka a jeho předpoklady pro výkon dané úřednické funkce. O to, a o vaši podporu jsem vás chtěla požádat. A pokud získám vaši důvěru a pokud budu jmenována prezidentem republiky, věřte, že budu v souladu s příslušnými zákony spravedlivě rozhodovat. Já vám děkuji za pozornost a přeji vám hezký zbytek dne. (Potlesk v části sálu.) Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Do rozpravy se už nikdo nehlásí, takže ji končím. Dávám slovo opět předsedovi volební komise panu senátoru Tomáši Kladívkovi. Senátor Tomáš Kladívko: Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo. Dovoluji si vás informovat, že osoba navrhovaná Senátem ke jmenování do funkce inspektora úřadu se volí většinovým způsobem tajným hlasováním. Pro tuto volbu se použije přiměřeně ustanovení článku 2 volebního řádu týkajícího se volby předsedy Senátu. Nyní jak proběhne volba. Na hlasovacím lístku je uvedeno jméno navrženého kandidáta i s jeho pořadovým číslem 1. Souhlas s kandidátem vyjádříte zakroužkováním pořadového čísla před jeho jménem, nesouhlas s tímto kandidátem vyjádříte přeškrtnutím pořadového čísla před jeho jménem písmenem x. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném než vydaném tiskopise a ten, který je upraven jiným způsobem, než jsem uvedl. V prvém kole volby je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů. Nezíská-li kandidát nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů, koná se druhé kolo volby. Do druhého kola první volby postupuje nezvolený kandidát z prvého kola. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů. Není-li rozhodnuto ani ve druhém kole, vyhlásí organizační výbor novou lhůtu pro podávání návrhů. Dámy a pánové, teď je asi 12.45 hodin, musíme respektovat požadavek na senátorský klub ČSSD. Pane předsedající, já bych navrhl, že by volba začala – vydávání hlasovacích lístků ve 13.00 hodin s tím, že ta doba by byla do 13.20 hodin, pak by deset minut stačilo na sčítání hlasů. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Já mám lehký protinávrh, že by celá volba byla prodloužena o deset minut a tím by vznikl prostor na jednání klubu sociální demokracie, protože ostatní se nemají o čem radit. Nebo mají, to já nevím. (Poznámka z pléna.) Aha, oni tam jsou členové. Omlouvám se, ve 13.00 hodin je začátek. (Hlas: Do 13.20 hodin.) Už je zpátky můj návrh, do kolika? Do 13.30 hodin? Senátor Tomáš Kladívko: Do 13.20 hodin by se vydávaly hlasovací lístky. Do 13.30 hodin by bylo sečteno. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Teď přerušuji do 13.30 hodin naše jednání, pak dojde k vyhlášení výsledků. A pro ty, kteří už nebudou mít
138
tendenci tady zůstat – bude přerušeno jednání do středy do 9.00 hodin, kdy bude schůze pokračovat. (Jednání přerušeno v 12.51 hodin.) (Jednání opět zahájeno v 13.29 hodin.) Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Dobré odpoledne – po obědě. Pokračujeme v odpoledním programu. Prosím pana senátora, aby nám vyhlásil výsledky volby. Senátor Tomáš Kladívko: Dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámil se zápisem o volbě kandidáta na funkci inspektora Úřadu pro ochranu osobních údajů, konané dne 21. června 2013. Počet vydaných hlasovacích lístků – 66. Počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků – 66. Z toho neplatných 8. Počet neodevzdaných hlasovacích lístků – nula. Pro kandidátku Jiřinu Rippelovou bylo odevzdáno 27 hlasů. V prvním kole volby nebyla tedy zvolena. Podle našeho volebního řádu do druhého kola volby postupuje kandidát Jiřina Rippelová. Druhé kolo volby bude určeno na úterním zasedání Organizačního výboru a v úterý se s ním seznámíme. Tolik moje zpráva z volební komise. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane kolego. Dnešní schůze je přerušena do středy – do 9.00 hodin. A tam se na vás těším! Na shledanou! (Jednání ukončeno v 13.30 hodin.)
139
3. den schůze – 26. června 2013
(Jednání zahájeno v 9.03 hodin.) Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, dovolte mi, abych vás přivítal na pokračování 11. schůze Senátu Parlamentu ČR. Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři: Miloš Vystrčil, Jiří Lajtoch, Miroslav Krejča, Ivo Bárek, Marta Bayerová, Radko Martínek, Jan Žaloudík, Jaromír Jermář. Z dopoledního jednání: Tomáš Grulich a Daniela Filipiová. Z odpoledního jednání se také omlouvá 1. místopředsedkyně Alena Gajdůšková. Ještě přibyla na celý den omluva paní senátorky Evy Richtrové. (Prosil bych pány senátory – tady proti mě – je vás příliš slyšet... Děkuji.) Také vás žádám, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami, pokud jste tak neučinili. Připomínám, že náhradní jsou v předsálí u prezence. Obdržel jsem žádost předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu Jaromíra Nováka o vyřazení "výroční zprávy", kterou předkládá. Je to tisk č. 91. Jiné návrhy jsem neobdržel. Proto přistoupíme k hlasování o změně pořadu schůze, tak jak žádal pan Novák. Ještě k pořadu upřesním – teď mě upozornil pan předseda klubu Horník, že volba inspektora Úřadu pro ochranu osobních údajů bude jako poslední bod před polední přestávkou. Prosím, takto si to pevně zařaďte. Nyní budeme hlasovat o vyřazení tisku č. 91. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Hlasování č. 46. Registrováno 48 senátorek a senátorů, kvorum 25. Pro návrh se vyslovilo 44, proti 1. Návrh byl přijat. Nyní budeme projednávat bod, kterým je 33. Návrh senátního návrhu zákona senátorky Elišky Wagnerové a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 96) Tento návrh senátního návrhu zákona uvede navrhovatelka paní kolegyně Eliška Wagnerová. Paní senátorko, máte slovo. Senátorka Eliška Wagnerová: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, předstupuji před vás jako zástupce skupiny senátorů, která podává návrh na změnu zákona o volbách do zastupitelstev obcí; a předstupuji tedy podle § 127 jednacího řádu Senátu Parlamentu ČR.
140
Cílem našeho návrhu je vlastně nastolení větší právní jistoty a eliminace možnosti výkonu libovůle aktuálních většin zastoupených v jednotlivých zastupitelstvech. Současná právní úprava vychází z toho, že pravidlem je, že volby v obcích se konají v jednom obvodu, že totiž obec tvoří jeden volební obvod; že ho tvoří tedy celé území obce. Zastupitelstvo obce ovšem – podle § 27 zákona – může rozhodnout o vytvoření více volebních obvodů, přičemž jsou tam stanoveny pro to určité podmínky. A sice, že se tak smí stát nejpozději 85 dnů před volbami; za druhé, že velikost obvodu nesmí klesnout pod stanovený počet mandátů, tam je to specifikováno. Dále, že v územně členěných statutárních městech a v hlavním městě Praze musí hranice volebních obvodů respektovat hranice městských částí. Jak ovšem dokládá praxe a názory – jak právní vědy, tak politologů – institut rozdělování obce do volebních obvodů je téměř nepoužívaný, resp. čím dál tím méně používaný. Zároveň je však ale o to víc problematičtější. Ukazuje se, že je i velmi snadno zneužitelný. Tedy i tito akademici navrhují zrušení možnosti vytváření volebních obvodů ve volbách do zastupitelstev obcí. Jsou to, abych jmenovala některá jména, například Marek Antoš, který upozorňuje, že vlastně v roce 2010 byly obvody vytvořeny jenom v Praze a v šesti jejích městských částech, v Olomouci a ve městě Lišov v jižních Čechách, zatímco 6248 o obcích, které by rovněž mohly tvořit další obvody, se bez tohoto institutu obešlo. Riziko zneužití toho institutu zdá se být velmi vysoké. Další takoví akademici, kteří kritizují, je například Filip Rýgl, Pavel Molek, Vojtěch Šimíček a mohla bych již samozřejmě jmenovat mnohem více. Na Ústavním soudu se už v minulosti objevil návrh na zrušení tohoto § 27 zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Nicméně, tento návrh zrušení toho paragrafu byl tehdy spojen s ústavní stížností, která šla právě proti pražským volbám v roce 2010 a Ústavní soud dospěl k závěru, nebo jeho většina, že stěžovatelům, kteří toto navrhovali, chybí tak zvaná aktivní legitimace. Jinými slovy, proč to říkám – obecně se totiž tvrdí, že Ústavní soud posvětil ústavnost tohoto paragrafu. Není to pravda. On to vlastně promítl projednávat, tedy meritorně posuzovat ústavnost, protože řekl, že ti stěžovatelé právě nejsou oprávnění podat takovýto návrh, protože soud, který posuzoval – obecný soud – tu jejich záležitost, tento paragraf v této věci vůbec nepoužil. To jenom pro upřesnění a narovnání toho, o čem se hovoří a není to pravda. Zákonné ustanovení, které my navrhujeme vypustit, tedy § 27 umožňuje totiž měnit pravidla politické soutěže během hry. To samozřejmě vždy nahrává těm, kteří pro takovou změnu hlasují, respektive ji navrhují a tudíž je-li i možnost připravit se na takovou změnu dopředu. Naopak, taková změna vždy poškozuje ty, kteří buď, ať už vzhledem k nepočetnému zastoupení v zastupitelstvu, anebo k úplnému nezastoupení, protože musíme připustit, že kandidují i subjekty jaksi nové, což v obecních volbách je naprosto běžné, protože tam to není výsada jen právě politických stran, etablovaných. Tyto obě dvě skupiny jsou stavěny do role objektu, se kterým je manipulováno bez ohledu na jejich zájmy v době, kdy oni už nejsou reálně způsobilí připravit se vlastně na nově konstituované poměry a ve vztahu k nim naoktrojované poměry. Nelze také přehlížet ta většina, která v zastupitelstvu rozhodne o rozdělení území obce – rozhoduje vlastně ve vlastní věci. Ve vlastní věci, což je samozřejmě také problém, protože v právním státu tato skutečnost by se měla vždy dosti eliminovat, jde-li to.
141
Já tvrdím, že samotná zákonná úprava je protiústavní, protože právě umožňuje zásah do politických práv těch jednotlivých subjektů, když v nepřijatelně krátké době před samotnými volbami umožňuje přijímat opatření, které rozdělí obec do volebních obvodů, což o tom nakonec předznamenává i výsledek voleb, kdy totiž ten práh, případně se zvyšuje nad zákonem stanovenou pětiprocentní klauzuli, politologové říkali, že v pražském případě to bylo o tři body, čili místo 5 % ty menší strany a menší subjekty volební musely získat nejméně 8 %, aby vůbec se dostaly do zastupitelstva. § 27 tedy tvrdím, že je protiústavní i z toho důvodu, že ono zmocnění, které obsahuje k vytváření obvodů je nedostatečné z pohledu nároků, které právě plynou z principu právního státu, když absentuje vyjádření účelu, který má být takový postupem sledován. Tak se dost jeho interpretace stává otevřenou, a to naprosto otevřenou, sledováním jakýchkoliv účelů, které mohou být v přímém rozporu s ústavními principy. Jinými slovy je otevřeno k výkonu libovůle, která je z pohledu ústavního pořádku zakázaná. Mám rovněž za to, že byť ústava nestanoví, jaký volební model mají sledovat volby do zastupitelstev, přesto lze říci, že když už si zákonodárce jeden z myslitelných volebních systémů vybere, musí sledovat jeho logiku, musí sledovat jeho racionalitu a musí prostě sledovat i to, aby systém zaručil zásadně realizaci rovného volebního práva, a to z pohledu principu zásadně stejné váhy každého uplatněného hlasu. Tedy musí respektovat princip volební rovnosti a tedy má to být upraveno tak, aby všichni zásadně měli rovné šance na úspěch, jinými slovy, aby voliči odevzdáním hlasu mohli mít stejný vliv na výsledek voleb, což se uplatněním oné volební geometrie, tedy anglicky garymangering značně znemožňuje, resp. zkresluje. Tato volební geometrie je kritizována nejenom tedy u nás, je kritizována v celém světě. Pohlédnete-li do Ameriky, i tam je kritizována, je kritizována v evropských státech, prostě je to cosi, co je velmi problematizováno a musí se s tím zacházet velmi opatrně. Dokonce tedy ta volební geometrie, právě její použití může být vždy i předmětem soudního přezkumu, a to dokonce i ve Spojených státech, kdy ty otázky, takzvané politické otázky, "politika questions", jsou vyloučeny ze soudního přezkumu, Nejvyšší soud se odmítá zabývat politickými otázkami, tak ve věci volební geometrie to nepovažuje za politickou otázku a samozřejmě se s tím zabývá. Jinými slovy mám za to, že je zde mnoho důvodů, proč poopravit tedy ten zákon o volbách do zastupitelstev obcí a já proto jménem skupiny senátorů, která tento návrh předkládá, žádám plénum Senátu, aby podle § 128 jednacího řádu Senátu po obecné rozpravě náš návrh zákona přikázalo k projednání výborům, které budou určeny. Děkuji pěkně. Předseda Senátu Milan Štěch: Také vám děkuji, paní senátorko a prosím, abyste zaujala místo u stolku zpravodajů a plnila úkoly. Předkladatelem Organizační výbor určil zpravodajem pro první čtení senátora Miroslava Nenutila. Pane senátore, prosím, ujměte se slova. Senátor Miroslav Nenutil: Vážený pane předsedo, milé kolegyně, vážení kolegové. Podstatu zákona tady podrobně vysvětlila předkladatelka. Dovoluji si tady pouze konstatovat, že zhruba z necelých 6 030 obcí tento institut využívají tuším dvě desítky, a z toho více než polovina jsou pak městské části Prahy. Na jednu stranu zákonodárce před léty umožnil obcím, jež nejsou součástí řekněme, použiji-li starého, ale vysvětlujícího významu, střediskové obce, garantoval občanům přilehlých obcí určité poměrné zastoupení v zastupitelstvu. Na druhou stranu o tzv. volebním inženýrství se tu zmiňovala paní senátorka.
142
Nepřísluší mi, abych v této zpravodajské zprávě usoudil, co je správnější. A proto pro projednání a možnost vyjádření se k obsahu zákona navrhuji, aby tento senátní návrh zákona byl postoupen jako garančnímu výboru - výboru ústavně-právnímu; a dále navrhuji k dalšímu projednání výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Zatím děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaje. Nyní otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Pan senátor Martin Tesařík, připraví se pan senátor Jiří Bis. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Martin Tesařík: Vážený pane předsedo, vážené paní kolegyně a kolegové, chci vám popřát pěkné dopoledne. Pozorně jsem poslouchal zdůvodnění paní předkladatelky této novely a musím říct, že jsem původně nechtěl vystoupit, dokud tam nebylo zmíněno statutární město Olomouc, ve kterém jsem několikrát "primátoroval". Myslím si, že tento výklad byl možná precizně právní z pohledu bývalé soudkyně Ústavního soudu, ale trošku se mně z toho vytratil reálný život, život, který prožíváme každý den ve svém městě, ve své obci, život, který je ovlivňován spousty lidí a nejenom paragrafy. Chci říct, že tento model, který je nyní takto kritizován, není kritizován na základě zkušeností, a více než dvacetileté zkušenosti z uplatňování v Olomouci, ale zřejmě ze zneužití tohoto modelu, tak jak se to v minulých letech zřejmě, podle slov předkladatelky, stalo v Praze. Musím říct, že model, který umožňuje rozdělit statutární město Olomouc, a samozřejmě i jiné obce a města, na volební obvody, umožňuje jeden velmi důležitý faktor. Představte si území města několik kilometrů čtverečních veliké a představte si 45 zastupitelů, jak asi mohou ve svém výkonu práce zastupitele postihnout všechny městské části, které jsou mnohdy kilometry vzdáleny od centra města, protože se jedná o obce, které jsou přidruženy k tomuto městu. A tak úvaha, která nám vedla v minulých letech k využití tohoto modelu, byla jednoduchá – udělejme stejně veliké volební obvody, pokud to lze udělat – a myslím si, že praxe v Olomouci ukázala, že to lze udělat – udělejme tedy volební obvody, dejme šanci občanům, aby se v těchto volebních obvodech seznámili s kandidáty, kteří kandidují do zastupitelstva, tak aby skutečně tito kandidáti byli z těchto volebních obvodů, tak aby měli co nejblíž každodennímu životu, k problémům, kterými město a občané tohoto města žijí. Musím říct, že osobně za celou dobu jsem nevnímal nějaký větší problém s uplatňováním tohoto systému. A tak mě překvapilo, že zákonodárci se na to dívají pouze prizmatem hlavního města Prahy, prostě vylejme vaničku - a vylejme s ní i dítě. Myslím si, že to není správný přístup. A tak si myslím, že i když dnes tady probíhá tato diskuse, a podle návrhu zpravodaje bude přikázán tento návrh zákona jednotlivým výborům, takže bude dostatek prostoru k tomu, aby bylo slyšet i "hlas" z druhé strany. V tomto okamžiku vám děkuji za pozornost a budu se těšit na projednávání tohoto návrhu senátního návrhu zákona v příštím období.
143
Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Do rozpravy se přihlásil s přednostním právem pan předseda Milan Štěch. Prosím, pane předsedo, máte slovo. Předseda Senátu Milan Štěch: Pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já navážu na vystoupení kolegy Tesaříka. Jsem z obce, která tady byla jmenována v předkládací zprávě paní senátorky Wagnerové. Je to obec, resp. město Lišov a žiji v jeho jedné části. A také musím říci, že mám pocit, že tento návrh řeší specifiku Prahy. Rozumím návrhu paní senátorky Wagnerové. Jistě z pohledu Ústavy, ústavního přístupu to asi bude všechno, tak jak ona říkala. Na druhou stranu tento zákon by měl také sloužit potřebám praxe, tak aby umožňoval, např. právě v tom typu obcí, ve kterém žijeme, který žiji i já, aby občané menších obvodů, menších obcí, které tvoří součást většího města, měli šanci, že se jejich zástupci dostanou do zastupitelstva obcí. A musím také říci – to jsem opomněl říci na úvod – že nejsem zapojen v samosprávě, nejsem a nebyl jsem členem samosprávy a ani nepočítám, že budu. Ale co se mi zdá, že je velmi dobré, je to, jestli žijeme v době, kdy máme takový velký počet obcí, jestli se nepletu, je to přes 6000, a cítíme potřebu, že by se měly obce spojovat z důvodů zejména ekonomických, a pokud my nebudeme brát na zřetel anebo do určité míry pomáhat tomu, aby v takovémto případě byla šance, že i ti zástupci občanů, kteří žijí právě v menších satelitech, v menších osadách, v menších obcích a měli by se spojit do velké obce, budou mít šanci mít své zástupce, že to bude moci obecní zastupitelstvo těmto občanům navrhnout, tak si myslím, že proces integrace obcí nebude probíhat, že se obce budou snažit na základě toho, že nebudou vidět šanci, aby měli také ve velkém zastupitelstvu, např. spádového města, své zástupce, budou se snažit nadále držet samosprávu ve svých rukách. Je to samozřejmě na nich, ale myslím si, že tento faktor je velmi důležitý. V obci, kde já žiji, to funguje velmi dobře. Obecní zastupitelstvo se prostě domluvilo na určitém modelu, který dává šance, že i malé vesnice mají své zástupce a cítí se rovnoprávní ve velké obci, kterou samozřejmě společně vytvářejí. Z tohoto pohledu se domnívám, že tento zákon není ideální, a proto bych navrhl vrátit jej předkladatelce k dopracování, jestli by bylo možné problematiku nějak ošetřit, to znamená u menších typů obcí to ponechat a nebo nějaké podobné řešení, já ho teď sám nemám. Ale musím říci, že bych to neuměl vysvětlit v okolí, kde já žiji, protože by jim to velmi praxi zhoršilo, a myslím si, že by se cítili právě občané z malých obcí, že jsme je odsoudili do určité anonymity a vedlo by to k tomu, že by spíše než integrace obcí pokračovala dezintegrace, to znamená snaha – tak my si uděláme vlastní obec, budeme mít vlastní zastupitelstvo a budeme si všechno dělat sami, což samozřejmě z pohledu ekonomického vývoje a ekonomických trendů a náročnosti výkonu veřejné správy není myslím dobrý trend. Proto navrhuji tento návrh vrátit předkladatelce k dopracování. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane předsedo. A jako další se do rozpravy přihlásil pan senátor Jiří Bis. Prosím, pane senátore, máte slovo.
144
Senátor Jiří Bis: Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři. Považuji volební zákon za jeden z velmi důležitých zákonů. Na druhé straně všichni víme, že je to určité politikum. A proto jsem přesvědčen, že navrhovat změnu volebního zákona, by bylo vždycky výhodné a jedině rozumné po dohodě buďto politických stran anebo aspoň senátorských klubů. Není to nejšťastnější zákon na to, aby vždy nějaká skupina prováděla návrhy, zvláště před volbami se to cítí jako určitá prezentace určité skupiny lidí. Proto navrhuji z tohoto důvodu tento návrh zákona zamítnout. Děkuji. Další část schůze řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. Nyní vystoupí pan senátor Stanislav Juránek, připraví se pan senátor Jiří Dienstbier. Pan místopředseda Zdeněk Škromach nechce využít přednostního práva. Senátor Stanislav Juránek: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Chtěl bych poukázat na to, že tento zákon je napsán velmi jednoduše a že napomůže, pokud ho budeme projednávat a pokud ho propustíme do druhého čtení, umožňuje zabránit jedné lavinovité věci, která se v tuto chvíli chystá. A mohu to říci i za svůj volební obvod. A to je záležitost napodobit Prahu. Tato záležitost je v tom, že si skutečně můžete udělat geometrii, nebo volební geometrii takovým způsobem, že dokonce většina hlasů voličů v dané obci propadnou. Číslo, které se mně zatím podařilo dopočítat, v jednom konkrétním případě může dělat až 25 %, že stranu s až 25 procenty můžete vyřadit z volebního boje. I když nebudeme mluvit o tak velkém čísle, považuji za důležité, abychom si skutečně takové případy modelově vzali, modelově probrali a na základě toho zvážili, jestli tento zákon je dobrý nebo špatný. Já dávám podporu jednání a doporučuji, abychom tento zákon propustili do druhého čtení. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Ano, děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Jiří Dienstbier, připraví se pan místopředseda Zdeněk Škromach. Senátor Jiří Dienstbier: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, chtěl bych jenom informovat o jednání, která proběhla za účasti zástupců všech parlamentních stran jak z Poslanecké sněmovny, tak Senátu, někdy loni v létě a týkala se volebního kodexu. Byl to kompromis, ale došlo se k dohodě, že se zruší možnost dělit obce na volební obvody v komunálních volbách. Je pravda, že tato jednání byla vyvolána konkrétní situací v Praze, kdy došlo ke zneužití možnosti dělit obvody účelově tak, jak se to zrovna hodilo jedné straně, která měla momentálně absolutní většinu v zastupitelstvu. A diskutovalo se o možnosti převést Prahu, alespoň co se týče jejího velkého celopražského zastupitelstva do režimu krajských voleb. Ale v rámci kompromisu se právě zvolila varianta zrušení možnosti dělit obce na obvody. Toto je jako výsledek všemi přijatého kompromisu zapracováno v návrhu volebního kodexu, který předkládá ministerstvo vnitra. Já sice nepochybuji, že tento kodex už nebude v tomto volebním období projednán, bez ohledu na to, kdy budou volby do Poslanecké sněmovny. Ale předpokládám, že na této dohodě se tím automaticky nic nemění. Čili návrh, který tady máme, jde v duchu dohody všech politických stran zastoupených v Parlamentu ČR. Otázka samozřejmě je,
145
jestli měnit zákon už teď, anebo počkat na volební kodex. Ale považoval jsem za potřebné tady informovat o tom, že takováto jednání proběhla a že bylo takovéhoto kompromisu, nikoliv ve vztahu ke stávajícím volebním zákonům, ale samozřejmě ve vztahu k volebnímu kodexu, který je navrhován, dosaženo. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Nyní vystoupí pan místopředseda Zdeněk Škromach, připraví se pan senátor Petr Bratský. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, páni senátoři. Myslím, že tady zastupujeme občany této země a očekával bych od paní senátorky, která reprezentuje Stranu zelených, že bude hájit zájem občanů, nikoliv své politické strany, pod záminkou toho, že se ohání Ústavou. Ústava je taková, jakou máme, zákony jsou takové, jak je schválí Parlament. Otázka samozřejmě je, komu to slouží, komu to pomáhá. Já osobně jsem přesvědčen, že to je takové to čertovo kopýtko, které z toho kouká, že naopak dnešní trend občanů a jejich zájem je, aby věděli, koho volí, aby věděli, kdo je vlastně zastupuje v zastupitelských orgánech. A na komunální úrovni jednoznačně bych očekával od paní senátorky z hlediska jejích názorů, které tady mnohdy prezentuje a které prezentuje i její politická strana, že navrhne, aby naopak se obce, a možná i povinně, rozdělovaly do menších volebních obvodů, tak aby lidé přesně věděli, kdo je v obecním, městském zastupitelstvu či na magistrátu vlastně zastupuje. Takto se stává, že samozřejmě mnohdy jsou zastoupeny pouze některé části města či obce. A pokud by se prosadilo to, co paní senátorka navrhuje, pak už by to ani nešlo změnit tam, kde to chtějí občané jinak. A v zastupitelstvech měst a obcí jsou přece zástupci občanů, kteří si je zvolili, nikoho jiného. To není vláda od boha. A jestliže si to občané přejí prostřednictvím svých zastupitelů, tak to je v pořádku. A znova opakuji, jsem přesvědčen o tom, že naopak z hlediska zájmů občana by mělo být, aby se přiblížilo rozhodování o konkrétních zastupitelích občanům, aby věděli, koho konkrétně volí. Proto musím říct, že návrh na zamítnutí považuji za naprosto přiměřený a v této situaci i naprosto vyvážený. Pokud tady bylo hovořeno o nějakých kompromisech, kompromisy mohou být, ale to potom jsou takové ty politické kompromisy, které se dělají – já tobě, ty mně apod. Chápu, že někteří takovéto handly hájí, ale myslím si, že v této chvíli tento návrh je vyloženě jednoúčelový a v zájmu určité politické strany. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Petr Bratský, připraví se opět pan senátor Stanislav Juránek. Senátor Petr Bratský: Hezký dobrý den, pane předsedo, paní předkladatelko, kolegyně a kolegové. Zákon, který máme před sebou a který uvedla paní kolegyně, je zákon, který vypadá na první pohled velmi demokraticky, a on také demokratický v podstatě je. Má to zabránit tomu, aby ve statutárních městech malé strany a různá volební hnutí, které vznikají, měly větší šanci na zvolení v kvóru, které je, než když se rozdělí do menších částí, ve kterých samozřejmě, zase v rámci kvóra, není tak velká šance pro menšinové strany a hnutí. To je řekl bych ten stoprocentní demokratický princip. Ovšem na druhé straně je třeba si přiznat, že právě v době voleb mnohá tato hnutí i mnohé malé strany vznikají, obzvláště v Praze, asi i v Brně a nebo ve větších městech, tak, že se dají dohromady dvě, tři silné politické osobnosti,
146
často osobnosti, které z nějakých důvodů odešly ze svých politických stran, ale mají chuť pracovat dál pro občany. Pak na kandidátku, v případě Prahy např. je to myslím asi 75 zastupitelů hlavního města, přidají pár profesorů z univerzit, nějaké doktory, a často ani nenaplní 75 lidí na kandidátku, ale mají nějakou kandidátku, kterou postaví a na první pohled vypadá dobře. A ty dvě, tři osobnosti stojí samozřejmě v popředí a mají velkou šanci se do zastupitelstva dostat. Čili to je trošku i ten osobní zájem. Na vyvážení lze třeba ale na druhou stranu říct to, co už zaznělo z úst několika předřečníků, že v tak velkých konglomerátech, jako jsou tato statutární města, téměř nemají šanci se dostat z několika městských částí, zvláště z těch, které jsou trošku dál od centra, lidé, kteří by zastupovali zájmy těchto obyvatel. Mohu to říci jako dlouholetý starosta třeba městské části Praha 13, kdy jsme spravovali nejenom městskou část Prahu 13, ale i několik dalších městských částí okolo nás, a v rámci politických stran jsme se vždy snažili někoho i z menších městských částí na kandidátku dát, aby měli šanci být zastoupeni v Zastupitelstvu hlavního města Prahy. Dám vám příklad, který možná bude hovořit za vše. Všichni známe stranu Věci veřejné. Strana Věci veřejné vyhrála celostátní volby a dostala se do Parlamentu, při čemž v té době tak 95 % členů této strany bylo z Prahy 1. Z celé republiky byli z Prahy 1. To znamená, že i do Zastupitelstva hlavního města Prahy, pokud by se dostali členové této politické strany, tak zastupují jeden centrální obvod hlavního města a absolutně nemají šanci, ani v této politické straně, ale ani jako zástupci obyvatel, kteří jim dali své hlasy, hájit zájmy vnějších městských částí, protože tu problematiku prostě neznají a znát ji ani nemohou. Za jedno volební období, za čtyři roky vám garantuji, že Prahu neprojedete tak, abyste se seznámili s problémy řadových, běžných občanů, abyste se s nimi mohli někde setkávat atd. Takže to je druhý problém, který by tato změna přinesla. A řeknu vám ještě jeden příklad z praxe. Já rád říkám příběhy z praxe, protože ta to většinou nejlépe ukáže. V hlavním městě Praze jsme už jednou toto období měli. Myslím, že to bylo ve volebním období buď 94, nebo 98, kde byla jedna velká listina všech politických stran a hnutí, vždy tam, pod každou stranou, bylo 75 jmen, jak byla seřazena. Byla to obrovitá plachta, občané se v tom vůbec nevyznali, často chodili do volebních komisí a ptali se, hledali některou ze stran, vůbec ji tam ani nemohli najít. Často se ptali, koho mají volit atd. Prostě docházelo k popření demokratického principu. Když si představíme třeba starší občany, když si představíme na tak obrovské listině, jaká to byla malá písmenka, dalo by se tomu možná čelit tak, že by byly seřazeny listy – já nevím – 50 stran a hnutí, na každém by bylo 75 jmen, a zase by si lidé museli nalistovávat a hledat správný lístek, kterým by chtěli volit. Ovšem to je v případě, že by chtěli volit jednu stranu. Ale v komunálních volbách, jak víme, platí princip, že si může volit 75 jmen, takže to vytváří neuvěřitelný galimatyáš. Věřte mi, že z praktického hlediska to je velmi špatné. Já uznávám, že více volebních obvodů je malinko proti tomu principu šance zvolení se do kvora většiny stran a hnutí, které jsou neobvyklé na politické scéně, které vzniknout třeba s ohledem na momentální situaci – může vzniknout Pražané za lepší dopravu, Pražané Praze už jsme měli, může vzniknout Za zelenější Modřany nebo Za modřejší Prahu 1. Tak všechna taková hnutí opravdu vznikají a doplňují pestrost nabídky řekněme těch standardnějších politických stran. Nevím, co s tím. Já osobně souhlasím s tím, ať se vede dál diskuse a debata. Ale jsem skeptický k tomu, že by to udělalo kdoví jaký velký pořádek. 147
A jako snad poslední poznámku – v době, kdy byly vzneseny stížnosti vůči Praze, že si účelově rozdělila nějak jinak zrovna obvody, než bylo – a bylo to rozhodnutím Zastupitelstva hlavního města Prahy, tak Ústavní soud potvrdil, že to je konformní a není to v rozporu s naší ústavou. Při projednávání na Ústavním soudu bylo konstatováno, a paní senátorka to jistě velmi dobře ví, že v řadě evropských zemí, těch, které vůbec zakládaly Evropské společenství, je to zcela běžná praxe, ve Francii, v Německu jsou běžně města rozdělena do více obvodů. Lidé tam volí a necítí, že by byli na demokracii ochuzeni. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore. Nyní vystoupí pan Stanislav Juránek, připraví se pan senátor Milan Pešák. Senátor Stanislav Juránek: Vážený pane předsedo, já si – vaším prostřednictvím – jenom dovolím zareagovat na své dva předřečníky, kteří tady teď, v tuto chvíli byli. Víte, když budeme chtít skutečně systém, aby lidé měli svého konkrétního zastupitele, tak musíme přejít na většinový systém. To je zásah až do Ústavy ČR, protože tam se o této věci mluví. Na to jsme naráželi, když jsme uvažovali o tom, jak systém změnit. Nicméně chci říci, že poměrný systém jsme si nastavili ze zákona tím způsobem, že se tam nemá dostat strana pod 5 %. To znamená ty malé straničky, které jsou v Praze, Brně, předpokládám, že i v dalších statutárních městech, ale nechci tady zabíhat někam jinam, protože jsem z Brna, tak budu o tom mluvit, tak samozřejmě to je v pořádku. To jsou ale strany, které se tam dřív dostaly, protože měly 1,3 %, 1,1 %, dokonce i 0,8 % a vyšlo jim to ve městě Brně na to, aby měly jednoho zastupitele. Fakt je ovšem ten, že je i druhá cesta, jak lze vtáhnout i ten velký počet městských částí jako je v Praze, my v Brně jich máme jenom 29, ale jak je vtáhnout do života města, protože samozřejmě statut určuje poměr mezi městskými částmi a mezi hlavním městem. A já bych tedy v tomto případě řekl, že každá městská část tam může mít, i ta nejmenší, svoje slovo v rámci statutu. K velké listině se vyjádřím ještě jedním způsobem. Ve městě Brně se volí s velkou listinou. Máme tam velký počet stran, je tam 55 jmen. Chápu, Praha by to měla ještě trochu větší. Ano, je to složitější, tato záležitost, nic méně na demokratičnosti voleb to neubírá. Protože je velké množství lidí, kteří se také rozhodnou, že volí jednu stranu a tam samozřejmě stačí zakřížkovat pouze jeden čtvereček. Poslední argument – znovu chci zopakovat, abychom se nad tím zamysleli. Já se ptám, jestli tedy chceme vyřadit – v Praze se vyřadily strany. Ta strana, která by získala 8 %, nebo 8,2 %, by byla vyřazena. To je tato věc. Jenom chci říci, jaké jsou preference i některých velkých stran v rámci kolísání, a 8 % mi nepřipadá jako malá část. Ale když se podíváte – já zaběhnu sice do jiných voleb, ale je to na stejném principu, také poměrném – na volby do Karlovarského kraje do Poslanecké sněmovny, tak jste na 16 %. To znamená, kdybychom to teď převedli, že by se takovýmto způsobem rozdělily obvody v některém městě, které si tohle může dovolit, tak může dojít už na základě toho, co existuje, je to na základě existujícího příkladu z voleb do Poslanecké sněmovny, že strana, která bude mít 16 %, se nedostane do zastupitelstva. Já proto zdůrazňuji, ne že bychom měli – my to dneska neschvalujeme, to není otázka schválit nebo neschválit, ale považuji za velmi důležité, abychom se o té věci pobavili a skutečně se na ni podíleli ze všech stran, případně zákon upravili tak, aby to odpovídalo i jiným požadavkům, ale abychom určitě o této věci diskutovali, protože jestliže se strana, která získá 16 % v komunálních volbách,
148
nedostane do zastupitelstva, je to na pováženou. A nemyslím si, že by to právě tento zákon nemohl vyřešit. Proto ještě jednou prosím, abychom tento zákon postoupili do druhého čtení. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji. Nyní vystoupí pan senátor Milan Pešák, připraví se pan senátor Miroslav Škaloud. Senátor Milan Pešák: Vážený pane předsedo, já přičiním pouze dvě poznámky, neboť nebudu opakovat to, co již bylo řečeno. Tou první poznámkou je, že pro mě není příliš relevantní argument, že z oněch tuším 6211 obcí v ČR té možnosti využít rozdělení intravilánu obce do volebních obvodů využila pouze Praha a jejích 6 městských částí, Olomouc a ještě jedno nebo dvě další města. Počet obcí, které toto budou moci využít, bude vždycky naprosto zanedbatelný k obrovskému počtu obcí, které máme v ČR. Protože z těch více než 6200 obcí zhruba 6150 by nesplnilo podmínku minimálního volebního obvodu a minimálního počtu mandátů. Tou druhou poznámkou, kterou chci přičinit a považuji ji za důležitější, je, že pokud schválíme tento návrh zákona, v zásadě budeme iniciovat další rozdělování velkých obcí. Nepochybně občané z některých částí velkých obcí a měst budou mít pocit, že jejich zájmy nejsou relevantně zastupovány, a to povede ke vzniku dalších obcí a rozdělování těch velkých. A hlavně povede to ke snižování efektivity veřejné správy v naší zemi, která už dnes, obávám se, k nejefektivnějším nepatří. Proto budu podporovat návrh na zamítnutí tohoto zákona. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane senátore. Nyní vystoupí pan senátor Miroslav Škaloud. Senátor Miroslav Škaloud: Vážené senátorky a senátoři, dovolte mi jenom pár poznámek k ústavně-právní stránce tohoto návrhu. Chci jenom říct, že jsem se díval na nález ÚS ke stížnosti pražských zastupitelů. Víme všichni, o co se jedná. Tam je napsáno, že ústavní stížnost se zamítá a návrh na zrušení ustanovení § 27 atd., o volbách do zastupitelstva obcí, se odmítá. A pak je tam odůvodnění. Ať už to interpretuje paní Wagnerová, asi správně, jako že se to netýká meritorní záležitosti věci, ale odůvodnění, myslím, stojí za to. Řeknu vám jen dvě části z odůvodnění. První je, že argumenty stěžovatelů poukazující na konkrétní výsledky voleb, rozdílnou váhu hlasů, zvýšení přirozeného prahu apod., nepovažuje za dostatečné. A nyní zacituji z odůvodnění ÚS. Důkazem o manipulaci nemůže být předvídatelný důsledek, ale pouze důkaz, že jediným či převažujícím důvodem takto nastavených pravidel voleb bylo jejich předvídatelné ovlivnění. Takový důkaz stěžovatelé nepřinesli. Jejich argumentační potenciál se totiž pohybuje v kruhu, neboť za důkaz úmyslu ovlivnit volby v neprospěch malých stran vydávají výsledky voleb. Atd. Druhý bod. Negativně odpověděl ÚS na otázku, tak je to v tom odůvodnění, zda nedosáhlo rozdělení Prahy na volební obvod intenzity protiústavnosti z objektivního hlediska. A odkázal na svou dřívější judikaturu. Mimo jiné také na reprodukované usnesení, o něž se opřel Nejvyšší správní soud. S tím, že v posuzovaném případě nebyly překročeny hranice přípustné odchylky a velikosti obvodu. Nyní zacituji opět z odůvodnění ÚS. Pokud jde přímo o otázku rovnosti volebního práva v rámci komunálních voleb, dospěl ÚS k závěru, že princip
149
rovnosti nemá absolutní charakter. Jedná se toliko o rovnost relativní. Nelze ji proto ani chápat mechanicky. Dokonce lze mít za to, že se jedná o zvláštní případ rovnosti. V určitých případech je dokonce přípustné i určité omezení rovnosti volebního práva, a odkazuje na usnesení ÚS. Tolik jenom na dokreslení, že to není až tak jednoznačné, že by to bylo protiústavní. I když bylo několik členů ÚS, kteří měli své disentní stanovisko, abych byl objektivní. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. Nyní vystoupí pan senátor Martin Tesařík. Senátor Martin Tesařík: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, budu velmi stručný. Já jsem zahájil tuto diskusi a pak jsem si uvědomil, když jsem se vrátil na své místo, že jsem v tom závěru neřekl svůj názor. Už to tady sice padlo, ale považuji za správné i vůči svým kolegům ve městě, abych ten názor tady vyjádřil naprosto jasně. Tedy navrhuji ctěnému plénu, aby tento návrh zákona byl zamítnut. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Ano, děkuji, pane senátore. Nyní vystoupí pan senátor Zdeněk Brož. Senátor Zdeněk Brož: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, páni senátoři, já jsem jeden ze spolupředkladatelů tohoto návrhu. Já bych chtěl říct, že v tom úmyslu není vůbec žádná stranickost, ani to není snaha hájit nějaké strany, to já bych určitě nikdy nedělal. Je to snaha otevřít komunální politiku osobnostem, které se nemají šanci podle tohoto systému dostat do zastupitelstva města nebo obce, protože jsou uklizeny do jednoho z osmi obvodů, v těch sedmi dalších o nich nikdo nic neví. Ještě bych se chtěl ohradit možná proti něčemu, co tady bylo řečeno a nazváno špatným, že se několik lidí sejde, několik osobností sejde, získá několik lékařů, významných osobností ve městě, vytvoří kandidátku, a bylo to nazváno jakoby špatným. To se mi nezdá, že by taková věc byla špatná a pokud chceme získat do komunální politiky osobnosti, a já si myslím, že tam chybějí, tak by bylo dobré jim prostor otevřít. Já jsem vás chtěl jenom požádat, protože si myslím, že není prostor na tomto plénu na podrobnou diskusi, abychom tento návrh pustili dál a pak s ním naložili v dalším čtení, jakkoli nám bude libo. Děkuji vám. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Pan senátor Brož byl posledním přihlášeným. Nikdo další se nehlásí? Je tomu tak, takže rozpravu končím. Předpokládám, že paní navrhovatelka bude chtít vystoupit. Ano, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Eliška Wagnerová: Děkuji, pane předsedo. Ještě jednou, dámy a pánové. V rozpravě vystoupila skutečně celá řada senátorů a já všem děkuji za jejich názory a některým bych se vlastně ráda omluvila za to, že jsem možná byla příliš paušální s tou možností zneužití. Já mluvím konkrétně o panu senátoru Tesaříkovi, bývalém primátorovi Olomouce, mluvím samozřejmě o panu předsedovi Senátu. Protože ano, v těchto městech k tomu zneužití opravdu nikdy nedošlo. Já rozumím, že úvahy o zastoupení připojených, případně malých obcí k velkým městům mohou být legitimní. Ale zákon bohužel nezaručuje, že zůstane u těchto úvah. Naopak, a to nám dokázaly právě volby roku 2010 v Praze, a
150
dokázaly to naprosto jednoznačně, že zákon lze velmi, ale velmi dobře zneužít. A mohu ujistit, vaším prostřednictvím, pane předsedo, pana místopředsedu Škromacha, že moje motivace k podání tohoto návrhu spolu se skupinou senátorů rozhodně nebyla politická a tím méně že bych snad zastupovala zájmy Strany zelených, jejichž členkou nejsem a nebudu nikdy ani v budoucnu. Jinými slovy, opravdu moje motivace byla dána tím, jakou jsem učinila zkušenost při posuzování právě těch pražských voleb na Ústavním soudu, kdy jsem prostě přišla do styku s mnoha materiály, s mnoha vyjádřeními znaleckými atd. Je to pro mě věc naprosto jednoznačná. Naprosto jednoznačná! Tady vystoupil pan senátor Dienstbier, který právě řekl, že je tady dohoda politických stran, že ve volebním kodexu už by tyto možnosti být neměly. Ano, volební kodex, a to je právě ono, on nebude. Také to tu zaznělo. Já se domnívám, že tento zákon by měl být přijímán tak, aby to bylo právě s odstupem před těmi obecními volbami, tak aby se všechny volební subjekty mohly opravdu na volby připravit. Proto je to podáváno teď a ne před volbami, jak tady také zaznělo, že to podáváme před volbami, že se chceme zviditelňovat. To opravdu je veliký omyl, protože já rozhodně ve volbách místních kandidovat nebudu a jak říkám, motiv je úplně jiný. Pokud pan senátor Bratský říkal, že se občané nevyznají ve velkých plachtách, odpověděl mu na to pan senátor Juránek, který zmínil právě praxi v Brně. Já ji jenom mohu potvrdit, protože v Brně žiji a s tou plachtou jsem samozřejmě už několikrát zacházela. Vůbec mi to nepřipadá až tak nepřehledné atd. Takže rozhodně nepodceňovat voliče, že by se v něčem nevyznali. To rozhodně ne. V čem se určitě nevyznají, jsou právě důsledky volební geometrie, že by snad mohli kalkulovat s nějakým vyvažováním hlasů. To prostě dost dobře od voliče opravdu nelze očekávat. Pan senátor Pešák tady řekl, že ne všechny obce z těch 6 tisíc a něco, co jsem tady zmiňovala, jsou dělitelné na obvody. No, není to pravda... Právě oněch 6 tisíc a něco, co jsem zmiňovala – to je počet obcí, které jsou dělitelné, a přesto to nevyužívají! Pan senátor Škaloud řekl, že interpretuji nález Ústavního soudu. Já ho neinterpretuji. Musíme si dávat pozor na slova. Já konstatuji, že nález odmítl přezkoumávat § 27, jehož zrušení bylo navrhováno! Jinými slovy, ústavnost právní úpravy nepřezkoumával, což vyjádřil ve výroku právě tím, že řekl "odmítá". To je asi všechno, pane předsedo, k vystoupením jednotlivých senátorů. Jenom bych chtěla v závěru přece jenom poprosit. Jsem otevřena samozřejmě k jakékoliv úpravě, když ji najdeme ve výborech, která by pochopitelně vedla ještě k zlepšení návrhu. To bezpochyby – ano. Opravdu nemám žádný jiný zájem, než ten, aby byly volby, které nás čekají příští rok – bude to, tuším, až někdy na podzim, aby byly opravdu vedeny v poměrech, které umožní, aby volby byly férové. Jiný zájem opravdu nemám! Jsem opravdu otevřena iniciativám, které mi naznačí, jakým směrem ještě dál uvažovat, aby návrh byl vylepšen. Dopředu za ně děkuji. Prosím vás, abyste zvážili návrh na další postup, který už jsem tady přednesla. Děkuji pěkně. Předseda Senátu Milan zpravodaje, aby shrnul diskusi.
Štěch: Také
děkuji.
Nyní
prosím
pana
Senátor Miroslav Nenutil: Děkuji za slovo, pane předsedo. Kolegyně a kolegové, v diskusi vystoupilo 9 senátorů a padly celkem 3 návrhy. Nejprve
151
přikázat ústavně-právnímu výboru. (Při této příležitosti se omlouvám kolegům z VUZP, jejichž složitý název jsem v původním návrhu trošku zkomolil.) Právě tento jmenovaný výbor navrhuji jako další výbor k projednání. To byl tedy jeden návrh. Druhý návrh byl pak vrátit k dopracování. Třetí návrh – zamítnout. Navrhuji hlasovat o návrzích v tomto pořadí. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. Podle jednacího řádu je to jinak. Prvně musíme hlasovat o návrhu – vrátit návrh k dopracování. Druhé hlasování bude návrh na zamítnutí. Třetí hlasování bude – pokud předchozí budou neúspěšná – přikázání výborům, tak jak jste navrhl. Takový je postup podle jednacího řádu. Byl podán návrh – vrátit návrh k dopracování. Aktuálně je přítomno 61 senátorek a senátorů, kvorum je 31. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Registrováno 61, kvorum pro přijetí 31. Pro návrh 17, proti 15. Návrh byl zamítnut. Nyní budeme hlasovat o druhém návrhu, tj. návrh na zamítnutí. (Bez znělky.) Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a rovněž zvedne ruku. Děkuji. Hlasování č. 48. Registrováno 61, kvorum pro přijetí 31. Pro návrh se vyslovilo 38, proti 12. Návrh byl schválen. Musím konstatovat, že návrh tohoto tisku byl zamítnut. Tím je projednávání ukončeno. Děkuji předkladatelce, děkuji i zpravodaji. Přistoupíme k projednání dalšího bodu. Paní senátorky, páni senátoři, dalším bodem je 34. Návrh senátního návrhu zákona senátora Františka Bublana a dalších o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě (senátní tisk č. 57) Tento návrh senátního návrhu zákona uvede navrhovatel pan senátor František Bublan. Senátor František Bublan: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych už jenom ve stručnosti připomněl podstatu tohoto návrhu zákona, který byl již projednán v 1. čtení a následně ve výborech. Jedná se o omezení prodejní doby ve vybraných prodejnách velkoobchodu a maloobchodu v zákonem určených státních svátcích a svátcích, jak jsou definovány v zákoně č. 245/2000 Sb. Podle tohoto zákona jsou státní svátky a ostatní svátky dny pracovního klidu. Zaměstnavatel může – podle zákoníku práce – nařídit práci v tuto dobu jen pro výkon vyjmenovaných nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech.
152
Záměrem tohoto zákona je upravit vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci a přiblížit se alespoň částečně k normám, které jsou ve většině evropských zemí. Hlavním cílem tohoto zákona je upravit prodejní dobu v maloobchodě a velkoobchodě tak, aby byl stanoven obecný zákaz prodeje ve vyjmenovaných svátcích a omezen prodej na Štědrý den do 12.00 hodin. Jedná se o tyto dny: 1. leden, tzn. Nový rok a Den obnovy samostatného českého státu, Velikonoční pondělí, 8. květen, tj. Den vítězství, 28. září - Den české státnosti, 28. říjen – Den vzniku samostatného československého státu a 25. prosinec – 1. svátek vánoční; a 26. prosinec – 2. svátek vánoční. Na Štědrý den by byl prodej omezen, nebo zakázán, od 12.00 do 24.00 hodin. Je tedy navrženo zakázat prodej pouze v 7 dnech roku. Nejdeme tedy cestou – tak jak to vidíme v okolních zemích, kde se nejedná jenom o svátky, ale dokonce i o neděle. Ale skutečně chceme omezit prodejní dobu v 7 dnech roku plus Štědrý den pouze do 12.00 hodin. Toto omezení by se netýkalo prodejen, jejichž plocha nepřesahuje 200 m2. Spíš se jedná o supermarkety a velké problémy. Netýkalo by se to čerpacích stanic, lékáren, prodejen na letištích, vlakových a autobusových nádražích, prodejen ve zdravotnických zařízeních. Zákaz by neplatil v době, když by byl vyhlášen stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu anebo válečný stav. Omezení by se však vztahovalo i na zastavárny, sběrny odpadů a provozovny obchodující s použitým zbožím, a to bez ohledu ne velikost prodejní doby. Návrh tohoto zákona vznikl po téměř rok trvajících konzultacích s pracovníky obchodu, jejich odborovými svazy, ale také s některými provozovateli velkých obchodních řetězců, kteří se kupodivu tomuto omezení příliš nebrání. Jejich jedinou podmínkou je, aby se zákon skutečně vztahoval na všechny jejich konkurenty. Byl také proveden průzkum veřejného mínění, který kupodivu dopadl velmi pozitivně pro tuto změnu, a to nevymezoval pouze 7 svátků; otázka zněla, jak se lidé stavějí k tomu, kdyby byl zakázán prodej o státních svátcích; a těch máme, pokud vím, asi jedenáct – 75 % lidí se vyslovilo pro, asi 15 % se vyslovilo spíše pro. Veřejnost by toto omezení přijala bez nějakých velkých problémů. Hospodářský dopad se dá těžko odhadnout, ale nelze předpokládat, že by došlo k nějakému velkému snížení příjmů ze zisku z tržeb. Toto je spíš závislé na minimální mzdě a výši důchodů, nikoliv na tom, v kolika dnech mají prodejny otevřeno. Navíc lze předpokládat, že se zvýší příjem v oblasti turismu a jiných služeb volného času. Sociální dopad jsem tady již zmínil v 1. čtení. Domnívám se, že bude velmi příznivý. Navrhované řešení je v souladu s ústavním pořádkem ČR, neodporuje mezinárodním smlouvám, jimiž je ČR vázána. Právo EU nemá společný předpis týkající se prodejní doby, avšak klade důraz na sladění pracovního a rodinného života. Parlamentní institut mi vypracoval přehled, jak k tomu přistupují státy EU. Jsme skutečně téměř výjimkou. I toto opatření – pokud bude přijato – stále ještě
153
bude v oblasti určité výjimky, protože většina států má prodej omezen daleko více. To je asi tak všechno, abych připomněl návrh tohoto zákona. Děkuji za jednání ve výborech. Těším se na diskusi. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore. Prosím, abyste se posadil u stolku zpravodajů. Tento tisk projednal VHZD jako výbor garančním. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Hajda. Usnesení výboru jste obdrželi jako tisk č. 57/1. Nyní tedy prosím pana zpravodaje senátora Jana Hajdu, aby nám předložil zpravodajskou zprávu. (Tady je to v pořadí, jak jsou určeny výbory – od garančního a dále...) Senátor Jan Hajda: Vážený pane předsedo, vážený pane předkladateli, VHZD jako garanční výbor projednal návrh předkladatele pana senátora Bublana týkající se prodejní doby a doporučuje dnešnímu plénu Senátu k schválení. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore, prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil roli garančního zpravodaje. Dále projednal tento tisk VZSP. Nepřijal usnesení. Záznam z jednání jste obdrželi jako senátní tisk č. 57/2. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Dagmar Terelmešová. Paní senátorko, prosím, ujměte se slova. Senátorka Dagmar Terelmešová: Děkuji. Pane předsedo, pane překladateli, vážení kolegové, jak už bylo řečeno, VZSP se tímto tématem zabýval na své 6. schůzi dne 17. 4. Byly podány návrhy na schválení i zamítnutí zákona v postoupeném znění. Při hlasování ale nezískal ani jeden tento názor potřebnou většinu. Výbor nepřijal žádné usnesení. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám. Návrh projednal také VUZP. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 57/3. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Stanislav Juránek, kterého prosím, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Stanislav Juránek: VUZP přijal následující usnesení: 1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit projednávaný senátní návrh zákona. 2. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Stanislava Juránka. 3. Pověřuje předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore. ÚPV se také zabýval touto problematikou. Přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 57/4. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Tomio Okamura. Pane senátore, prosím, ujměte se slova. Senátor Tomio Okamura: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, kolegové, náš ÚPV doporučuje návrh – zamítnout. Diskuse byla celkem širší. Musím přiznat, že hlasování bylo relativně těsné, nicméně doporučujeme návrh zamítnout. Děkuji.
154
Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane senátore. Otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Nyní jak první vystoupí pan senátor Jan Horník. Připraví se pan senátor Petr Gawlas. Senátor Jan Horník: Vážený pane předsedo, vážený pane předkladateli návrhu zákona, vážené kolegyně, kolegové, mám jenom jeden praktický dotaz, na který jsem, bohužel, nedostal odpověď. Tento návrh zákona v podstatě ovlivní tisícovky pracovních míst. Můj dotaz je, zdali po období významných svátků, když by měly být provozovny zavřeny, kolik to přinese ponížení pracovních míst na pracovním trhu. To znamená, o kolik pracovních míst se dá předpokládat v tom obrovském množství, že bychom v rámci celé republiky mohli přijít. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. S přednostním právem pan senátor Jaroslav Kubera. Senátor Jaroslav Kubera: Dobrý den! Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, tento zákon je typickým příkladem, proč bychom potřebovali nějaký zvláštní úřad na regulaci regulací. Svět už se nám tak zkomplikoval, a je tolik "dobrodinců", kteří neustále přicházejí s novými a s novými návrhy všeho druhu, které mají pečovat o naše blaho. A abychom žili, jak máme žít – a lidé je neposlouchají, a stejně si většinou žijí, jak uznají za vhodné! Mě spíš na zákoně zaujala selektivnost. Některé svátky bude zavřeno. Některé svátky nebude zavřeno. Takže – 17. listopadu – pokladní můžou jít pracovat, to nevadí. O jiné svátky bojujeme za jejich odborářská práva, aby se nepracovalo. Vzhledem k tomu, že pokaždé nakupuji v jiném krámě, a nemám tudíž žádnou kartu – oni se vždycky ptají – máte kartu Billa, Lidl, a nevím jakou; nakupuji tam, kde zrovna zastavím, a věnuji se tomu, abych si také dělal výzkum. Bavím se s pokladními, k jejichž práci můžu říct jenom to, že práce je špatně ohodnocená, ačkoliv to tak nevypadá. Je to velmi náročná práce, protože pracovní doba je dlouhá. A na rozdíl od jiných povolání, nemůžou si nikam odskočit, musí v pokladně být. Ono to vypadá jednoduše, jak tam jenom čtou tou čtečkou, ale samozřejmě mají také hmotnou odpovědnost! Pro ně ovšem, jak mi sdělili, jsou svátky dobrozdáním, protože svátky přinášejí peníze, protože za svátky dostávají vyšší výplatu než mimo svátky. Ale hlavně on vůbec zákon s žádnými markety nesouvisí, protože kdybychom to dotáhli do konce, tak o Štědrý den by neměla vysílat televize, protože televizní moderátoři a operátoři, kteří dávají pohádky – po stopadesátého Mrazíka – musí být v práci, a přitom by mohli být u své rodiny. I policie – policista by mohl být u své rodiny, a já nevím, která povolání. Směny by se měly zrušit, někdy je to problém, ony pece nemohou vyhasnout, takže na tyto lidi už tolik nemyslíme… Ale to všechno není podstata. Podstata je to, že zase se někdo snaží tady vnucovat jakýsi systém, a ještě vypráví o tom, že dokonce i podnikatelé jsou v podstatě pro, aby bylo o svátcích zavřeno. No, jestli jsou i podnikatelé pro, aby bylo o svátcích zavřeno, tak ať zavřou! To je přece jejich problém, aby si vyhodnotili, jestli o Štědrý den má smysl, zda má mít do 12.00 hodin otevřeno z jejich obchodního hlediska, jestli tržba je tak nízká, že se nevyplatí vůbec tam držet personál, tak určitě neotevřou! Nepotřebují na to ani pana Bublana, ani
155
Poslaneckou sněmovnu, ani Senát! Oni si to udělají sami! Nikoho k tomu nepotřebují! Samozřejmě jsou lidé – a možná, že by někteří z vás přitakali – kteří dárky kupují nejlépe o Štědrý den dopoledne. Sám jsem – už vidím úsměvy z lavic – je vidět, že nejsem sám… Jednou jsem takto koupil světýlka na stromek, dodnes mě to mrzí, stály 1200 korun, normálně bych v životě takovou sumu za ně nedal, ale oni už jiné neměli. Byla to jediná sada světýlek, kterou měli, tak jsem ji o Štědrý den koupil, protože jsem jindy neměl čas něco kupovat… Takže výzkumy, kterými tady operuje pan senátor Bublan - takových výzkumů najdete na internetu mnoho. Vždycky je tam napsáno - 80 % obyvatel chce něco. A když se podíváte, kolik lidí hlasovalo, tak zjistíte, že 120; 120 hlasujících na internetu vám vytvoří výzkum, z kterého vyplývá, že 80 % národa si přeje něco... Takže bylo by vždycky dobré uvádět, kolik bylo respondentů ve výzkumu, když se to uvádí jako výsledek. Já si myslím; i ústavně-právní výbor se k tomu zákonu zachoval tak, jak měl. Prostě zákon je nadbytečný, je to jenom další plevelení našeho právního řádu; a život si bude fungovat sám. Když si to lidé budou přát, aby bylo zavřeno, tak tam prostě nepůjdou, a ti podnikatelé neotevřou, protože když nebudou mít tržbu, neotevřou. Ještě úsměvnější byl argument, že lidé potom nechodí klást věnce, protože tráví mládí v různých marketech, kde jsou různé zábavy, soutěže pro děti. Ale, proboha, co nám je do toho! Mně se to také nelíbí, také bych si myslel, že by bylo lepší, kdyby na kolech jeli s rodinou na výlet, ale co mi je do toho? To je přece věc těch lidí a ne, abych já, jako zákonodárce jim určoval, co mají nebo nemají dělat. Já je můžu možná přesvědčovat o tom, že existují i jiné krásné aktivity, než trávit mládí, celý víkend, trávit v hypermarketu, protože tam opravdu vydržíte. Dokonce i některé markety jsou úžasným azylovým domem pro bezdomovce, kteří tam vydrží, sedí tam celé dny. A když si koupíte pastu na zuby, tak vám otevírají krabičku, protože oni se obvykle různě napijí něčeho, snědí nějakou oplatku a podobně, ale to jsou detaily… Ale v principu je tento zákon podobný přihlouplým návrhům Evropské unie typu, že označíme potraviny zeleným, oranžovým a červeným kolečkem podle toho, jak jsou pro nás zdravé. Umíte si představit tu korupci, kdyby k tomu došlo? Co by i ti, kteří potraviny vyrábějí, zaplatili za to, aby dostali zelené kolečko? A takové návrhy vymýšlejí komisařky v Evropské komisi! A ono to tak vypadá – nejdříve jim všichni řeknou, že jsou blázni, a za rok tady máme směrnici; a za dva roky nařízení - a toto opatření začne fungovat! Takže já velmi pléduji za to, abychom takovéto zákony nepřijímali a tento návrh zamítli. Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Petr Gawlas. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Petr Gawlas: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo, vážené senátorky, vážení senátory. Tento návrh zákona nám omezuje pracovní dobu. Týká se celkem sedmi svátků státních a také Štědrého dne, který sice žádným oficiálním svátkem není, když v určitém přeneseném a podivně pokřiveném slova
156
smyslu je u nás, bohužel, všeobecně pokládán za svátek nákupního šílenství a konzumu. Dalo by se říci, že tento návrh zákona přichází právě včas, protože v civilizované Evropě jsme poslední, kdo se prodejní dobu prakticky nijak nesnaží regulovat a necháváme určování pracovní doby čistě na vůli provozovatele. Ten se samozřejmě bude vždy řídit svými ekonomickými zájmy, a ne už tak zájmy a potřebami svých zaměstnanců, protože peníze jsou důležitější, než lidé. Já jsem zastáncem toho názoru, že pokud je to potřeba, měl by právě stát regulovat chování občanů a společností; firmy nevyjímaje. Tak, aby nedocházelo k porušování práv jedněch na úkor druhých. Nejedná se v žádném případě o omezování, aby společnost mohla fungovat. Je třeba nastavit určitá pravidla. Soudím, že bychom se všichni společně měli snažit dohlédnout dál, než jen na horizont jakéhosi obviňování z pokusů o sociální inženýrství, jak se na tento názor nahlíží z pravicového spektra politiků. Jde zde především o ochranu práv a zdraví zaměstnanců, ale také o podporu a ochranu rodiny. Tento rodinný aspekt je například silně akceptován v tradičním Polsku nebo v jiných katolických zemích, které dokonce dopady na nedělní a sváteční dny považují na rodinu za nejdůležitější. Tento zákon by mohl v dlouhodobějším měřítku také přinést prodeje na místních úrovních namísto hromadných víkendových nákupů v hypermarketech, ze kterých se stala v našich zemích určitá mantra a vzorec na trávení víkendových dnů a večerů. A jsem přesvědčen, že by došlo také k jistému omezení plýtvání potravinami v důsledku racionálnějšího a promyšlenějšího nakupování surovin pro domácnost. Osobně bych si dokázal představit ještě o něco dál a zakázat prodej v neděli, ale to samozřejmě je na jinou diskusi a těžko prosaditelné, a uznávám, že je to mimo realitu. Jsou jednoduše ale profese, kde práce o svátcích má svůj nepopiratelný smysl, jsou potřebné či nutné a nikdo normální o tom nepochybuje, jsou to lékaři, zdravotní sestry, hasiči, strojvedoucí, hutníci, těžko si umíme představit, že by vyhasly hutnické pece nebo ocelářské pece. Tam 4směnný provoz je nutný. Jsou ale profese, kde ve špatně finančně hodnocené práci o svátcích žádný smysl nevidím. Zářným příkladem tedy mohou právě zaměstnanci super a hypermarketů a pokud zde nezasáhne stát, nikdo jiný to neudělá. A právě zde by se měl projevit sociální stát. Já tento návrh zákona podporuji, stejně jako výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, jehož jsem členem. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Miroslav Škaloud. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miroslav Škaloud: Děkuji. Vážené senátorky a senátoři. Nejdříve zareaguji jenom na jednu věc, kterou řekl kolega Gawlas, ta se týkala ochrany práv zaměstnanců. Já se domnívám, že řešení není v omezení prodeje, ale v uzákonění prostředků, jak postihovat společnosti, aby plnily pracovní právo. A my to právo máme poměrně velmi rozvinuté. O tom asi nikdo nepochybuje. Nyní k té podstatě. V důvodové zprávě je napsáno, že zaměstnanci pracující ve svátek, nemohou se plně věnovat rodině, neboť v době, kdy mají děti volno, pracují, a ve svátek by měla být rodina pohromadě a věnovat se mimo jiné rodinným záležitostem. Tolik důvodová zpráva. Na to lze říci, že obhajovat omezování činnosti lidí tím, že díky zákazu budou mít více příležitosti pro rodinný život, je poněkud
157
absurdní, protože zákon nemá určovat to, jak nakládáme se svým volným časem a nemá co rozhodovat o tom, jestli nám víc štěstí přinese například sportovní aktivita s rodinou namísto pohodlného nákupu! To je sociální inženýrství. Já se domnívám, že by lidé o svátcích si měli každý dělat, co chce. Když chtějí lidé nakupovat, tak ať jdou, a pro mnoho lidí naopak projížďka s vozíkem po hypermarketu může být jediným náročnějším pohybem. Jinak by seděli doma u televize. Ale to byl spíš jenom takový bonmot. Pan Gawlas také říkal, že obchody se řídí pouze svými ekonomickými zájmy. Proč tak jednostranně? Obchody jsou otevřeny především kvůli zákazníkům. Pokud obchodníci vycházejí zákazníkům vstříc, je to oboustranně výhodné, a zákon by tomu neměl bránit, kromě příkladů s potenciálně negativním dopadem, jako jsou zastavárny. Dále lidé, kteří pracují v hypermarketech, nemají většinou žádnou kvalifikaci a mají mizivou šanci sehnat jinou práci. A protože mají mizivou šanci sehnat lepší práci, tak jim sebereme raději i tu stávající. Mnoho lidí totiž chce o svátcích pracovat, a někdy i v noci, pokud prodejny fungují i v noci. Dále – a o tom se zmínil už pan senátor Kubera – těch oblastí, které je možno zakázat, je velké množství, aby si rodina užila, cukrárny, lyžařské vleky, muzea, vynechám nyní lékaře apod. Kam až to dojde? Můžeme dokonce dojít až tam, že budeme vypínat internet po 22.00 hodině, aby lidé neztráceli čas na internetu a mohli se věnovat dětem. Ne, já si myslím, že respektovat rodinné zázemí je třeba, ale jiným způsobem, a s tím musíme začít každý u sebe. Jinak omezení pracovní doby obchodů je jenom krůček k tomu, že zase budeme v rychlosti v pátek do šesti večer shánět chleba na víkend, že budeme stát fronty na nějaké zboží právě pro zmiňované děti a rodiny. Chtěl bych ještě také něco dodat také k tomu, že lidé budou mít víc volného času, a specificky k lidem, kteří mají menší kvalifikaci a nesehnali by jinde místo. Lidé, pokud přijdou o práci, budou mít na rodinu a koníčky samozřejmě daleko víc času, pokud ovšem nebudou mít problémy s platbou nájemného, služeb atd. A to, že někdo o práci přijít může tím, že ztrácí tuto šanci, je možné. Jinak pokud tady bylo řečeno, že průzkum ukázal, že 70 procent obyvatel je pro, to může být samozřejmě vhodný podpůrný argument pro tento předklad, jako pro jakýkoliv jiný, ale pokud bychom se měli řídit tím, jaké je procento lidí, co si přeje, asi bychom se divili, co všechno bychom tady museli měnit, počínaje trestem smrti. Vyjímám to, že zákaz trestu smrti je dán mezinárodními smlouvami, ale podobných věcí bychom našli určitě dost. Jsem pro zamítnutí. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A jako další se do rozpravy přihlásil pan senátor Jaroslav Doubrava. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jaroslav Doubrava: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, slyšel jsem tady několik, řekl bych skoro demagogických názorů. Především, vezmu-li svého předřečníka, pak nemohu souhlasit s tím, že v marketech jsou zaměstnáni jen nevzdělaní lidé. Vím o lidech, kteří pracují v marketech dokonce s maturitou, protože žádnou jinou práci nesehnali. Myslím si, že stejně podivný názor je, jestli si to dobře vybavuji, že kvůli uzavřeným dnům by měli lidé v marketech přicházet o práci. To je přeci holý nesmysl, stejně tak, jakože by měli v pátek shánět chleba na víkend.
158
Víte, než jsme přistoupili k dnešnímu jednání a už delší dobu zpětně, když jsem věděl, že se tento návrh zákona připravuje, jsem konzultoval s lidmi v marketech jejich názory. Obávali se samozřejmě o to, že se jim trošku sníží i tak už nízká mzda, a myslím, že hanebně nízká mzda. Ale nesetkal jsem s tím, zejména samozřejmě u žen, že by nevolali po tom, aby tu možnost měli, abychom návrh zákona schválili, aby prodejní doba, alespoň o těchto svátcích, skutečně omezena nebo znemožněna byla. Po všech diskusích, které jsem vedl v marketech, říkám, že nezvednu jednu, ale zvednu obě dvě ruce pro schválení tohoto návrhu. Pokud by šlo, jak říkal kolega Škaloud, o obnovení trestu smrti, i pro ten bych zvedl obě ruce, ale to už je přece jenom o něčem jiném. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A do rozpravy se dále hlásí pan senátor Jiří Šesták. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Šesták: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené dámy senátorky, vážení páni senátoři, na začátku řeknu, že pro tento návrh zákona jsem. Jsem pro něj ale z poněkud jiného důvodu, než je uveden v důvodové zprávě. Důvod, který tam je uveden, jako zvýšení kvality života rodiny, je pro mě argument slabý. Na druhé straně argumenty, které teď byly vzneseny proti, mi ukazují na určitý paradox a dá se říci absurditu této argumentace. Žijeme v době vyprázdněnosti slov. Slovo svátek je jedním z těchto slov. Zapomněli jsme na to, co toto slovo znamená. A naším úkolem je slova naplňovat, vracet jim jejich původní obsah. Slovo svátek má přece hodnotu symbolickou, dá se říct státotvornou, naplňující jistý řád. Společnost deklaruje, že jisté činy, jisté postoje mají pro ni posvátný význam a tak ten den světí. Světí určitý čin, oběť za pravdu, oběť za svobodu nebo přinesení písma, které nám zpřístupnilo posvátné spisy nebo možnosti tyto spisy tvořit, zachycovat paměť, zachycovat události, anebo možnost sepsání pravidel a zákonů. Prostě světíme řád, světíme něco, co stojí za to, aby se zastavil na okamžik běh života a my si uvědomili podstatu toho, co žijeme. Proto se to jmenuje svátek. Ale jestliže je proti tomu postaven argument ekonomický, ale třeba i lepší trávení času rodiny nebo neovlivňovat soukromý život, tak si myslím, že nenaplňujeme toto slovo, nenaplňujeme podstatu tohoto dne. A proto si myslím, že je lepší vůbec svátek nemít, protože nechápeme, co svátek znamená. Byl bych pro, abychom všechny svátky světili tak, že zastavíme na okamžik náš život a půjdeme do hloubky toho, co nám sděluje ten den, to poselství, to, že někdo obětoval život, že někdo udělal výjimečný čin, a my můžeme tento život v této kvalitě žít. Pokud toto nejsme ochotni udělat a jsou pro nás důležitější ekonomické argumenty, jako zaměstnanost, která je samozřejmě velmi důležitá, ale i třeba, že vyjedeme s dětmi na kola nebo že budeme plavat nebo že si budeme číst, tak je lepší toto nesvětit, svátky zrušit a zvýšit ekonomickou prosperitu naší společnosti. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji vám, pane senátore. A jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Tomio Okamura. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Tomio Okamura: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Jak jsem již říkal, na našem ústavně-právním výboru bylo
159
zamítavé stanovisko. Rád bych se vyjádřil k důvodům, které v diskusi vedly k zamítavému stanovisku. Co se týče toho, jak to vidím já, tak mě celkem pobavilo, že jeden ze stěžejních důvodů, snad i ten nejstěžejnějších, proč je návrh předkládán a který je uveden v důvodové zprávě, je požadavek, aby lidé byli o svátcích s rodinou. Posvětit rodinu určitě musíme každodenní prací, ale především propagací hodnot, které s rodinou souvisejí, to znamená doma, ve škole, ve veřejnoprávních médiích i osobním příkladem právě razit hodnoty – slušnost, pracovitost, solidarita, pomáhat si atd. Nicméně v tomto zákoně se řeší na jednu stranu rodina, na druhou stranu, když jsem si dělal průzkum ve svém senátním obvodě, který má 80 km na délku, tak naopak s tímto návrhem zákona v podstatě drtivá většina zásadně nesouhlasí. Lidé v mém senátním obvodě mají příjmy v průměru kolem 12 000 Kč hrubého a skutečně uvítají každou možnost přivydělat si i několik stovek korun navíc. Tím, že jim znemožníme, aby si přivydělali těch pár korun navíc, tím, že budeme omezovat práci, přístup k pracovním místům, tak si myslím, že to je velmi negativní věc. Navíc třeba u mne ve Zlínském kraji jsou velké supermarkety skutečně jenom ve Zlíně a možná ještě v několika místech. To znamená, že lidé k tomu, aby si mohli levně nakoupit – a ceny v supermarketech jsou mnohem levnější, než v nějakých večerkách – musí jet velmi daleko, a tu možnost mají právě jenom o víkendech nebo třeba o svátcích, protože v pracovní den skutečně nemají možnost dojet si autem tak daleko a levně si nakoupit. To znamená, že na jednu stranu je z mého pohledu tento návrh navrhován senátory spíše levicového spektra, ale připadá mi, že vůbec sociální není. A naopak, když se podívám na lidi ve Zlínském kraji, tak je naopak přímo poškozuje. To znamená, že já v žádném případě toto podpořit nemohu. Navíc mi návrh připadá vysloveně nesystémový, protože řešíme ochranu pracovníků v supermarketech, aby mohli být s rodinami. Na druhou stranu tady máme celou řadu profesí, které pracují v nepřetržitých provozech, a jsou to další profese, jsou to hasiči, kaliči, lidé u vysokých pecí, policisté, zdravotníci, vrátní, hlídači, novináři, televizní technici. A to bychom tedy museli začít řešit i další profese, zdali nemají náhodou o svátcích mít přestávku. A otázkou také je, kdo je potom nahradí. Závěrem bych chtěl říci, že ochranu zaměstnanců bychom neměli řešit takovýmto nesystémovým "výstřelem", ale pojďme tedy připravit novelu zákoníku práce, který by systémově, pakliže někdo cítí tuto potřebu, upravil tyto záležitosti. Jak říkám, toto v tomto podpořit nemohu. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A jako další je do rozpravy přihlášen pan senátor Jan Veleba. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jan Veleba: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně senátorky, kolegové senátoři. Nejdřív, než na to řeknu svůj názor, tak vy, co jste tady uváděli různé profese, doplňte si tam ještě jednu profesi, která možná není tak důležitá, a to je zemědělství. Je vidět, kam až mínění došlo, že se to tady nevzpomnělo, ale já také jenom pro pořádek říkám, že tím nejsem nijak dotčen. Moje poznámky jsou asi následující: Myslím si, že lidé s ultraliberálním viděním světa to mají těžké a budou to mít stále těžší, protože nic neřídit, nic neregulovat, nikde nezasahovat, to zkrátka tak ve světě nefunguje.
160
Mám dotaz, na odpůrce, kteří mají problém s tímto návrhem zákona: Proč je tato záležitost regulována ve vyspělých zemích na západ od našich hranic? Je tam nějaká jiná Evropská unie? Byl tam snad komunismus? Převažují tam snad vlády, které nejsou liberální? Atd. Chtěl bych odpovědět na otázku, kam až to dojde, která tady byla položena. Tato odpověď je snadná – nikam. Vrátíme se do společnosti slušných západních zemí, protože argumentovat prostě regulací pracovní doby v pár dnech roku, vyvozovat z toho, že budou další regulace, je zkrátka argument naprosto mimo. Jinak si myslím, že už jsme došli, a já vám řeknu kam, v případě toho obchodu u odmítnutí jakékoliv regulace. Zaměstnanci obchodních řetězců dostávají minimální mzdy a jsou tam vazalské pracovní vztahy. Mýlí se pan kolega Okamura, že jde o příležitost pro přivydělání si. Není to tak. Zaměstnanci dostávají především náhradní volno. Prostě není to tak. Neregulací, absolutním puštěním z řetězu zahraničních obchodních řetězců jsme došli tam, že je zde naprostý diktát těchto řetězců pro jejich dodavatele. Došli jsme tam, že máme problém nakoupit potraviny, o kterých jsme přesvědčeni, že jsou kvalitní. Tam jsme došli. A došli jsme tam proto, že jediné kriterium drtivé většiny obchodních řetězců při nákupech potravin je cena. Při těchto jednáních tam není ani slovo o nutriční hodnotě, není tam ani slovo o zdraví spotřebitele. Je tam jediné číslo, a to je cena! A protože řetězce ovládají zhruba 80 % maloobchodního trhu českých potravin, tak ti, co potraviny vyrábějí, mají dvě možnosti – buďto se do té ceny vydají, což často při dodržení kvality nejde, a prodávají a fabrika běží, anebo se do té ceny nevydají a fabriku zavřou. Ve svém volebním obvodu – při volební kampani jsem ho poznal velmi dobře – jsem navštívil všechny Jednoty, které v tomto volebním obvodě č. 44 jsou, a s prodavači jsem mluvil. Navštívil jsem i všechny jiné obchody na venkově, které tam jsou, a s jejich prodavači jsem mluvil. A všichni mně říkali jednu věc, že je ničí obchodní řetězce. Nevím, jak jinde, ale na chrudimském obvodě, odhaduji to, nepočítal jsem to, nedělal jsem čárky, že jenom v každé páté dědině je prodejna, která tam vydržela. A vždycky, když jsem se zeptal v prodejně, jaký je jejich hlavní problém, tak jsou to obchodní řetězce. Pro tento způsob situace a politiky na venkově já, venkovský člověk, určitě nejsem. Tento zákon velmi podporuji a prosím vás o jeho schválení. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A jako další se do rozpravy hlásí pan předseda Senátu Milan Štěch. Prosím, pane předsedo, máte slovo. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně a kolegové, já samozřejmě tento návrh podpořím. A nevím, jestli tady bylo reagováno na otázku možných ztrát pro prodejce. Jsem přesvědčen, že ztráty nebudou žádné, vůbec žádné, protože zejména v současné době při velkých kapacitách prodejních jednotek, prodejních kapacit není rozhodující jakási hodina prodeje, ale rozhodující je kupní síla občanů. A ta je limitující, že nemají obchody ještě větší tržby, než mají. Nemají je špatné, ale toto je rozhodující. Jestli se prodá za x-miliard korun zboží za pracovní týden, který bude mít, dejme tomu, 90 hodin anebo za pracovní týden, který bude mít 88 hodin, protože v rozložení celoroku to samozřejmě bude nějak takto, je to úplně jedno. Limitující jsou
161
prostě objemy peněz, které lidé jsou schopni nebo si mohou dovolit v těchto prodejnách utrácet. Víte, kdyby toto platilo, asi by bylo potřeba říci, že dneska, kdy jsme zatím uvedené svátky jako zavírací dobu nezavedli, nemáme je tedy zregulované, tak řada prodejců má propad, a nikdo si z toho vlasy netrhá. No, proč je má? Proto, že na ně dopadají důsledky hospodářské a finanční krize a v případě České republiky na ně dopadá politika vlády Petra Nečase, Mirka Topolánka a zejména tedy Miroslava Kalouska. To je důvod, proč mají prodejci v České republice nižší tržby, protože restriktivní politika se tady v každém případě projevila nejvíce. Od kolegy Kubery tady také zaznělo, že ženy v obchodě jsou rády, že mohou o svátcích pracovat. No, to není argument, který by byl na podporu toho, abychom tento návrh zamítli. To je naopak argument, který jasně ukazuje, v jakém zoufalém stavu se tito občané, tito zaměstnanci nacházejí. To je ostuda České republiky, kam až to nechala politická scéna dojít. Já se samozřejmě k této odpovědnosti nehlásím, protože jsem vždycky vystupoval proti tomu, ale to je stav, kdy lidé jsou de facto vydíráni, na místě je slovo vykořisťovaní, to není žádné slovo, které by tam nepatřilo, tam naopak patří. Toto slovo má pořád svůj aktuální obsah, to není nějaké slovo z minulé propagandy. V případě, že prodejci mají určitý objem tržeb, tak ženy tam zaměstnané by měly mít adekvátně nějaký podíl na tržbách a ne, aby prodejcům tržby a zisky rostly a ženy měly nominálně stále stejně, nebo i všichni prodavači, aby měli stále stejně nebo reálně dokonce méně. A to se právě děje. A to panu senátorovi Kuberovi a dalším nevadí a toho si nevšímá, ale toho, že jsou v takovém stavu, že čekají, jestli dostanou nějaký nedělní příplatek jako důležitý zdroj příjmů, zneužívá k neseriózní argumentaci! Objem peněz za prodané zboží by zaměstnanci měli dostat, i kdyby prodávali jenom pět nebo šest dnů v týdnu, protože na to si vydělali. Z tohoto pohledu si myslím, že je mnoho důvodů pro to, abychom se vrátili do civilizovaného světa, jak už tady několikrát zaznělo, aby svátky, které uznáváme jako dny, které jsou významnými dny v naší historii a v našem soudobém životě, měli i lidé, kteří pracují v obchodě a měli nárok být se svými rodinami. Proto tento návrh podpořím, a divím se, že se někteří snižují nebo používají takovou argumentaci, jakou používají, spíš bychom měli řešit příčiny, proč se vůbec v takovém stavu tito zaměstnanci nacházejí. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane předsedo. Do rozpravy se už nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám. Zeptám se pana předkladatele, zda si přeje vystoupit? Přeje si vystoupit. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor František Bublan: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dovolím si několik poznámek k diskusi, za kterou pochopitelně děkuji, především k tomu, jak se ptal pan kolega Horník, jestli to budou tisíce míst. Já se domnívám, že tisíce míst to nebudou, že to snad nebude možná ani jedno místo. Stejnou otázku jsem kladl i zástupcům odborů, kteří se mnou tuto věc diskutovali. A oni potvrzovali to, že většinou tito zaměstnanci mají hodně přesčasů, které jsou jim někdy propláceny, ale většinou se to řeší formou náhradního volna. Pravděpodobně tedy nedojde k nějakému snížení pracovních míst. Pokud jde o otázku pana kolegy Kubery. Dotazník vyplnilo 4166 respondentů, takže to dokonce převýšilo takové ty klasické průzkumy, které mají většinou kolem tisícovky respondentů, tady to byly čtyři tisíce, a skutečně 75 % řeklo ano a asi 10 % spíše ano. Musíme tomu tedy věřit.
162
A pan senátor Kubera se také ptal, proč některé svátky. Přiznám se, že když jsem návrh v prvním čtení předkládal, domníval jsem se, a také to zde zaznělo, že by těch svátků možná mohlo být víc, že bychom tam zařadili všechny státem uznané svátky, ale sám jsem odvahu to říct neměl. Ono by to bylo asi 11 dní v roce. Nicméně na výborech tento požadavek nezazněl, ani nikdo nepodal žádný pozměňovací návrh, takže asi zůstaneme u tohoto čísla a uvidíme, pokud zákon projde a bude platný, že třeba v budoucnu i sami obchodníci by přistoupili na to, že by pokryli všechny státní svátky. Děkuji panu kolegovi Šestákovi za jeho příspěvek. Ještě bych možná trošku doplnil. Církevní svátky mají takové stupně. Je to památka, potom je svátek a pak je slavnost. Kromě toho, že se má něco světit jako svátek, tak se také slaví. A ve výčtu našich svátků, kdy by prodejny měly být zavřeny, jsou také církevní slavnosti, ne všechny, ale alespoň některé. K tomu, že rodina má něco světit, bych také ještě přidal, že má něco slavit. A myslím, že máme důvod slavit nejenom církevní svátky, ale i státní svátky, jako je den české státnosti apod., to k tomu patří, oslavit to, nikoliv tedy nějakým nákupem, ale oslavit to tak, jak si každý představuje, jak by asi byl spokojen s nějakým slavením. A ještě trošku k tomu, co říkal pan senátor Škaloud, že obchodníci mají otevřeno kvůli zákazníkům. Já se ani trošku nedomnívám, že bychom to postavili na stejnou úroveň, třeba se zdravotní službou. Oni mají otevřeno kvůli zisku, to je jednoznačné, kdežto zdravotník je tam kvůli tomu, že je někdo nemocný nebo se někomu něco stane. Tam je hodnotový rozdíl, nestavěl bych to do stejné kolonky. A ještě poslední poznámka k tomu, co říkal pan senátor Kubera, že svět se nám zkomplikoval. Víte, on se zkomplikoval z úplně jiných důvodů, protože to, co je dnes nazýváno liberálně tržním hospodářstvím, mnoho významných ekonomů a osobností přiznává, že je to vlastně diktatura ekonomie a takový fetišismus peněz. A ještě třeba připomenu vyjádření nového papeže Františka, který říkal, že finanční krize, kterou procházíme, pramení z hluboké antropologické krize, že nám chybí antropologická perspektiva a člověk je redukován pouze na konzumenta anebo na spotřební statek. Neříkám, že tímto zákonem tomu nějak výrazně pomůžeme, ale bude to možná malinký krůček. A ještě jsem si vzpomněl na popis jednoho středověkého mnicha, který si všiml toho, že když se stavěli vysoké katedrály a paláce a stalo se, že z lešení spadl nějaký dělník, tak mistr jenom řekl, odpočívej v pokoji a stavělo se dál. Když ovšem spadla pálená cihla, která byla vzácná, tak z toho byl velký problém, a to tam všem dělal přednášky, aby se to vícekrát nestalo. Byl bych nerad, abychom se dostali do této krize nebo ji ještě prohloubili. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji. Zeptám se pánů zpravodajů, chce-li z nich někdo vystoupit? Nechce. Pan garanční zpravodaj by nám zřejmě přednesl návrhy, o kterých budeme hlasovat. Senátor Jan Hajda: Vážený pane místopředsedo, v rozpravě vystoupilo 9 senátorů, většinou podporovali návrhy z výborů, takže bychom měli o návrhu výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který doporučil návrh schválit.
163
Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Ale máme tady dva návrhy. Jeden je na schválení. Druhý je na zamítnutí. Návrh na vrácení k novému projednání nezazněl. Budeme v této chvíli hlasovat o návrhu na schválení, pokud by neprošel, budeme hlasovat o návrhu za zamítnutí. Přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu – schválit návrh senátního návrhu zákona tak, jak jej předložil pan senátor František Bublan a další. V sále je v tuto chvíli přítomno 59 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro schválení je 30. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 49 se z 61 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 39, proti bylo 8. Návrh byl přijat. Děkuji předkladatelům, děkuji pánům zpravodajům. Návrh tedy byl projednán. Naše projednávání v tuto chvíli končí. Já si dovolím teď na chvíli předat řízení. Pardon, omlouvám se za malý nedostatek… Musíme ještě schválit senátory, kteří předloží tento návrh ve sněmovně. Návrh byl schválen, a proto podle § 130 odst. 8 jednacího řádu Senátu navrhuji, abychom ještě pověřili předsedu Senátu, aby zajistil úpravu důvodové zprávy k návrhu zákona v souladu s jeho schváleným zněním a postoupil návrh zákona Poslanecké sněmovně k dalšímu projednání. Za druhé - senátora Františka Bublana a senátora Jana Hajdu, aby návrh zákona odůvodnili v Poslanecké sněmovně. Zeptám se, zda je k tomuto návrhu nějaká námitka nebo nesouhlas. Neníli tomu tak, zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Hlasování skončilo a mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 50 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 44, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji. Tímto opravdu končí projednávání tohoto bodu. Já na chvíli předávám řízení své kolegyni. Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. je
Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Dobré ráno. Dalším bodem
35. Návrh senátního návrhu zákona senátora Zdeňka Škromacha a dalších senátorů o změně některých zákonů souvisejících s výplatou sociálních dávek (senátní tisk č. 61) Tento návrh senátního návrhu zákona uveden navrhovatel senátor Zdeněk Škromach. Máte slovo, pane místopředsedo. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Vážená paní předsedající, vážené paní senátorky, páni senátoři. Tento návrh jsme vlastně už projednávali 164
v první fázi projednávání tohoto návrhu zákona. Jsem rád, že výbor doporučil schválit tento návrh. Je to poměrně jednoduchá novela, ovšem zásadního charakteru, protože reaguje na nejednotnost v oblasti výplaty sociálních dávek, kdy, a to je docela zvláštní, se stal takový trend v posledních několika měsících či roce, kdy ministerstvo práce za pana ministra Drábka vysvětlovalo, že vlastně vyplácejí dávky opožděně že to je vlastně dobře. Přitom předchozí systémy, které on označoval za horší a říkal, že zavedl lepší, vyplácely tyto dávky naprosto spolehlivě a včas. Problém se projevil a projevuje stále v terénu v tom, že lidé, kteří mají děti, kteří jsou zdravotně postižení, senioři a další, mají nastaveny svoje platby tak, aby zaplatili nájmy, aby zaplatili energie, aby zaplatili další potřeby, které jsou do určitého data. Situace, kdy dostávají dávky opožděně, a to někdy i s odkladem několika dnů, ale i týdnů, někdy dokonce i měsíců, jsou nepřijatelné. Trend, který byl zaveden, nebo ke kterému směřoval ještě pan ministr Drábek, aby dávka byla vyplacena dnem, kdy je zadána do systému, a tím to pro stát skončilo, považuji za něco, co je potřeba zrušit, změnit a je potřeba jasně říct, že pokud stát plní vůči občanovi nějakou svou povinnost, tak ta končí ve chvíli, kdy je tato povinnost uspokojena tím, že občan obdrží tyto finanční prostředky. Takže tento návrh je jednoznačně zaměřen tak, a sjednocuje výplatu všech dávek v celém systému tak, že dávka je vyplacena ve chvíli, kdy občan tyto prostředky obdrží. Jenom dopředu reaguji na některé námitky, které se objevily v průběhu projednávání, jak že to bude s poukázkou, pokud ji dostane. Samozřejmě ve chvíli, kdy občan obdrží poukázku, je dávka vyplacena, protože v zásadě už je pouze na něm, kdy si peníze na poště vyzvedne. Děkuji, a byl bych rád, kdybyste tento návrh zákona podpořili a poslali do dalšího projednávání do Poslanecké sněmovny. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore. Prosím, zaujměte svoje místo u stolku zpravodajů. Senátní tisk projednal výbor pro zdravotnictví a sociální politiku jako výbor garanční. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Daniela Filipiová. Usnesení výboru jste obdrželi jako senátní tisk č. 61/1, ale se zpravodajskou zprávou nás seznámí předseda výboru. Prosím, pane předsedo, máte slovo. Senátor Miloš Janeček: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, pan předkladatel senátor Škromach zde přednesl všechno podstatné k návrhu tohoto zákona, takže mi nezbývá nic jiného, než vám sdělit usnesení VZSP k návrhu tohoto zákona. Výbor doporučuje Senátu PČR schválit tento návrh zákona. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore. Prosím, abyste sledoval případnou rozpravu. I vy se posaďte ke stolku zpravodajů. Otevírám obecnou rozpravu. Vidím, že do rozpravy se nikdo nehlásí, takže rozpravu uzavírám. Padl jediný návrh, a to schválit. Já si vás svolám. Budeme hlasovat o návrhu schválit návrh senátního návrhu zákona tak, jak jej předložil senátor Zdeněk Škromach a další senátoři. V sále je přítomno 58 senátorek a senátorů, potřebný počet pro přijetí zákona je 30. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto zákonem, zdvihněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti, tlačítko NE a ruku nahoru. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 51 se z 58 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 37, proti nebyl nikdo.
165
Návrh byl přijat. Návrh byl schválen, a proto podle § 18 odst. 8 jednacího řádu Senátu navrhuji, abychom pověřili předsedu Senátu, aby zajistil úpravu důvodové zprávy k návrhu zákona v souladu s jeho schváleným zněním a postoupil návrh zákona do Poslanecké sněmovny k dalšímu projednání. Musíme pověřit senátory. Prosím o jména, kdo půjde předkládat. Pan místopředseda Škromach a s ním? Paní senátorka Dagmar Terelmešová. Souhlasí? Půjde s panem místopředsedou. Přistoupíme k hlasování už bez fanfáry. Budeme hlasovat o předneseném návrhu usnesení. V sále je přítomno 57 senátorek a senátorů. Aktuální kvorum je 29. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti, ruku nahoru a tlačítko NE. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 52 se z 58 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 40, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu navrhovateli i panu zpravodaji. Projednávání tohoto bodu je u konce. Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Budeme pokračovat dalším bodem našeho jednání. Tím je 36. Výroční zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu za rok 2012 (senátní tisk č. 63) Tuto zprávu jste obdrželi jako senátní tisk číslo 63. Dovolte mi, abych zde přivítal pana Miloslava Kalu, prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu. Tuto zprávu jsme obdrželi od úřadu - a požádal bych pana Miloslava Kalu, aby nás s touto výroční zprávou seznámil. Prosím, pane prezidente, máte slovo. Miloslav Kala: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, děkuji vám za možnost vystoupit v Senátu s naším tradičním bodem, kterým je výroční zpráva NKÚ za loňský rok. Dřív ale než se dostanu k projednávání tohoto bodu, tak bych rád řekl, že včera díky panu předsedovi Senátu, který převzal záštitu, a Kanceláři Senátu jsme zde na půdě Senátu oslavili dvacetileté výročí založení Nejvyššího kontrolního úřadu. Myslím si, že to byla velmi pěkná akce a chtěl bych všem, kteří se na tom podíleli, moc a moc poděkovat. Nyní k vlastní materii. Vy víte, že loňský rok byl pro NKÚ zvláštním rokem a v únoru 2012 jsem se ujal řízení úřadu. Stanovil jsem tři jednoduché zásady, které jsem považoval za nutné pro to, aby NKÚ získal zpět důvěryhodnost, aby se znovu dostal tam, kam podle mého názoru patří. Tou první zásadou bylo, že budeme dělat a hospodařit jenom tak, jak chceme, aby hospodařily kontrolované osoby. Jako doklad tohoto tvrzení, že se nám docela podařilo, bych uvedl jedno číslo. Rozpočet úřadu jsme snížili v průběhu několika málo let z původních 650 milionů na něco málo přes 500 milionů Kč za rok.
166
Druhou zásadou je, že jsme NKÚ a musíme cílit na ty oblasti, kde detekujeme nejvyšší riziko nehospodárnosti, neúčelnosti a neefektivnosti. S řadou z vás jsem v průběhu roku jednal o celé řadě našich kontrolních závěrů. Zmíním aspoň některé. Lesy České republiky, daň z přidané hodnoty, takzvané odpustky ministra financí, mýto, zdravotnictví, dálnice nebo informační technologie. To všechno jsou příklady kontrol, které podle mého názoru přinesly zásadní poznatky a znamenaly mezník v dané oblasti. Třetí zásadou bylo posilování a zlepšování metod naší práce. Uvědomili jsme si, že data státní správy jsou již plně digitalizována a je třeba s nimi začít pracovat nejenom ve vlastní kontrolní činnosti, ale i v oblasti plánování. Pořizujeme postupně analytické systémy, systémy detekce rizik. Máme přístup do informačních systémů veřejné správy. To vytváří předpoklady pro zásadní změnu v efektivitě naší kontrolní činnosti. Tím se dostávám k některým číslům, nebudu jich citovat mnoho, máte je uvedena ve výroční zprávě. V roce 2012 jsme na svoji činnost vyčerpali 469 milionů Kč. NKÚ dodržel všechny závazné ukazatele rozpočtové kapitoly. Částku výdajů jsme za rok 2012 snížili o 33 milionů Kč proti roku 2011 a o 74 milionů Kč proti roku 2010. Přitom jsme ovšem zvýšili výkon kontrolní činnosti. Ukončili jsme v roce 2012 40 kontrolních akcí, což bylo o 25 % více než v předcházejícím roce. Majetek, který jsme zkontrolovali, byl 315 miliard Kč, navštívili jsme 361 osob a objektů. Mimořádný byl rok 2012 počtem oznámení příslušným správcům daně, kterých bylo 57, a to v celkovém objemu 6.7 miliardy Kč. Byli jsme aktivní na mezinárodní úrovni, nebudu zde popisovat všechny naše aktivity, ale chtěl bych říci, že jsme přímo zde v Praze 19 mezinárodních akcí. Uspořádali jsme například seminář zaměřený na podporu kvality kontrolní činnosti, seminář zaměřený na využití softwarových nástrojů při kontrole a další. Velmi významné jsou pro nás lidské zdroje. Snažíme se vytvářet velmi dobré pracovní podmínky našim zaměstnancům. Snažíme se dbát o zaměstnávání osob s handicapem a snažíme se také o to, aby náš úřad byl genderově vyvážený. Jsme jeden z úřadů, kde máme mírně nadpoloviční většinu žen ve vedoucích funkcích. Tím nejpodstatnějším, proč náš úřad je, jsou výsledky kontrolní činnosti, které jsou podle mého názoru velmi dobře zpracovány ve výroční zprávě. Nebudu o nich jednotlivě hovořit, protože bychom zabrali příliš mnoho času. Dovolte mi, abych poukázal na tři oblasti. Tou jednou se nám podařilo popsat systém, který vede k nedostatkům v efektivitě výběru, správy a kontroly daní a daňových nedoplatků. Tato kontrola měla velmi dobrou odezvu a následovala po ní i legislativní opatření ministerstva financí. Další je problém tzv. jednacího řízení bez uveřejnění, který jsme popisovali na záležitostech, které se týkají informačních technologií. Upozornili jsme na to, že zakázky v oblasti pořizování informačních technologií jsou v převážné míře zadávány formou jednacího řízení bez uveřejnění a z analýzy dat, která se týkala i roku 2009 až 1. čtvrtletí 2012, vyplývalo, že je ministerstva za tuto dobu zadala v oblasti ICT nadlimitní zakázky formou jednacího řízení bez uveřejnění za 10,5 miliardy Kč. V kontrolní akci 1204, která byla zaměřena na ministerstvo zemědělství, jsme pak detekovali nedostatky, které přesahovaly v úhrnu částku více než 1 miliardu Kč. Dále byl rok 2012 mimořádný tím, že jsme se soustředili na výskyt nedostatků a fungování systému kontroly a dohledu v programech spolufinancovaných z prostředků Evropské unie. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, děkuji za pozornost. Jsem připraven odpovídat na vaše dotazy.
167
Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane prezidente. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání této výroční zprávy VHZD. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako číslo 63/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jan Veleba, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jan Veleba: Vážený pane předsedající, vážené senátorky, vážení páni senátoři, moje doporučení je stručné. Já bych doporučil Senátu vzít tuto zpravodajskou zprávu NKÚ na vědomí. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Dále výroční zprávu projednal ÚPV. Usnesení výboru vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 63/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Lubomír Franc, kterého nyní žádám, aby nás s touto zprávou seznámil. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Lubomír Franc: Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, budu velmi stručný. ÚPV projednal výroční zprávu NKÚ za rok 2012 na své 14. schůzi, která se konala 15. 5. tohoto roku. S touto výroční zprávou nás seznámil na výboru pan prezident NKÚ Miloslava Kala. Poté po zprávě zpravodaje proběhla rozprava a byly zodpovězeny dotazy. Výbor přijal toto usnesení: I. doporučuje Senátu PČR vzít na vědomí zprávu NKÚ za rok 2012, II. určil zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu senátora Lubomíra France, III. pověřuje předsedu výboru Senátu Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu PČR. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Nyní otevírám rozpravu k tomuto materiálu, do které se nikdo nehlásí. Rozpravu uzavírám. Zeptám se pana prezidenta Kaly, zda si přeje vystoupit, pozdravit, poděkovat. Prosím, pane prezidente. Miloslav Kala: Vážené paní senátorky, páni senátoři, děkuji, že jste neměli žádné připomínky. Pokud byste si na některé vzpomněli, tak se na mě kdykoli obraťte i mimo projednávání zde v Senátu. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji. Pan zpravodaj už přednesl návrh na to, že bereme tuto zprávu na vědomí, tak jak to doporučily oba dva výbory. Budeme o tomto návrhu nyní hlasovat. V sále je v tuto chvíli přítomno 57 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro schválení je 29. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 53 se z 58 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 47, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu prezidentovi. Děkuji pánům zpravodajům. Tím tento bod končím. Jako další bod našeho jednání máme bod
168
37. Výroční zpráva Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových za rok 2012 (senátní tisk č. 64) Navrhuji, abychom nejprve podle § 50 odst. 2 našeho jednacího řádu vyslovili souhlas s účastí generálního ředitele Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových pana Miloslava Vaňka na našem jednání. O tomto návrhu budeme hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 54 se z 58 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 37, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Dovolte mi tedy, abych zde přivítal pana Miloslava Vaňka generálního ředitele Úřadu pro zastupování ve věcech majetkových. Dobrý den. Tuto zprávu jste obdrželi jako senátní tisk číslo 64. Požádal bych pana Miloslava Vaňka, aby nás s výroční zprávou seznámil. Prosím, pane řediteli, máte slovo. Miloslav Vaněk: Vážený pane předsedající, vážené dámy senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte mi, abych velice stručně uvedl výroční zprávu Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových za rok 2012. Úvodem chci říct, že náš úřad přece jenom se skládá ze dvou částí. První je tzv. finanční prokuratura, což je právní zastupování. Druhá je tzv. majetkový úřad. Když bych to rozdělil, náš úřad zastupuje v soudních sporech stát před rozhodci a soudy, ať už tuzemskými či mezinárodními. Zastupujeme ministerstvo spravedlnosti, ministerstvo financí, Státní pozemkový úřad atd. Jenom na úvod bych chtěl říci, že vloni za rok 2012 úřad vyhrál spory v hodnotě 18,6 miliardy Kč a prohrál za 23, 6 milionu Kč. Mezi nejznámější kauzy, kterým se úřad věnuje, je Diag Human, Mostecká uhelná, teď velice frekventovaná ve Švýcarsku, ImAGE Alpha, dále ukradené emisní povolenky a další. Mezi agendy, které již pomalu končí, je tzv. investiční bytová výstavba, kde bylo 70 tisíc smluv, které občané dostali od státu v hodnotě 5,36 miliardy Kč. Dneska smlouvy pomalu končí, máme jich 81 % ukončeno. Úřad nabývá majetek hlavně z odúmrtí, z propadu majetku z trestního řízení, po zaniklých státních organizacích, při dohledávání neznámých vlastníků, duplicitní zápisy v katastru nemovitostí a pozemky převzaté z Agentury ochrany přírody a krajiny. Za loňský rok bylo realizováno bezúplatně, tzn., že byly převáděny nemovitosti na obce a kraje, 27,3 tisíce v celkové hodnotě asi 3 miliardy Kč, a úplatně bylo realizováno 7,5 tisíce nemovitostí za cenu cca 900 milionů Kč. Jinak na straně 18 této zprávy jsou podrobnosti. Dále bych se chtěl zmínit, co teď úřad rozjel. Je to tzv. CRAB, což je zkratka pro Centrální registr administrativních budov, kde si myslíme, že konečně se začíná dávat do pořádku seznam všech administrativních budov, které stát má. Především se jedná o ekonomiku, o jejich obsazenost a finanční náročnost. V roce 2006-7 byl udělán pokus na Úřadě vlády, kdy bylo zmapováno zhruba kolem 70 % těchto administrativních budov a bylo konstatováno, že stojí státní rozpočet 4,3 miliardy Kč provoz a skoro 700 milionů pronájmy.
169
Čili tady si myslíme, spolupracujeme i s Národní ekonomickou radou vlády na tak zvaných KPI ukazatelích. Tady si myslíme, že by mělo dojít k výrazné úspoře. Jinak ve druhém čtení ve sněmovně je novela zákona 219. Uvidíme, jestli vůbec v současné situaci bude možnost ji schválit. Ale v každém případě je velice důležitá, neboť se jedná o to, že ostatní organizační složky státu by mohly převést majetky na náš úřad, a my bychom je mohli jako speciální úřad realizovat, nebo bychom mohli dělat takzvanou realitní kancelář, to znamená, že bychom pro ně tuto službu bezúplatně udělali. Co nás čeká? Nový občanský zákoník, pokud skutečně bude platit od 1. 1. 2014, tak nás čeká velký zásah do informačních systémů – informačních systémů majetku státu, neboť zde se jedná vlastně o prakticky celou novou agendu. To uvidíme, jak to dopadne. Jenom bych chtěl připomenout, že tak, jak nám přibývaly agendy, tak se nám snižoval počet pracovníků. My jsme propustili za poslední roky 1774 úředníků; a je to jenom díky snížení, nebo díky zavedení sofistikovaného systému výpočetní techniky. Poslední věc, co bych chtěl říci, že jsme součástí PURNET, což je mezinárodní organizace stejných úřadů nebo podobných úřadů, jako jsme my; v Evropě. Jsou tam i státy, které nejsou členy EU. Poslední taková věc, co nás samozřejmě čeká, stejně jako Pozemkový úřad nebo Lesy České republiky, jsou církevní restituce. Žádostí už máme poměrně dost. Vážené dámy, vážení pánové, já bych si tímto konstatováním dovolil skončit. Samozřejmě, pokud budou dotazy, budu-li vědět, odpovím, pokud nebudu vědět, odpovím písemně. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji vám, pane generální řediteli. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednání této výroční zprávy výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ten přijal usnesení, které vám bylo předáno jako senátní tisk č. 64/1. Zpravodajem výboru byl určen pan zpravodaj Leopold Sulovský, toho nyní žádám, aby nás s touto zprávou seznámil. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Leopold Sulovský: Vážený pane předsedající, vážený pane předkladateli, vážené paní senátorky, páni senátoři. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu se touto problematikou zabýval na 8. schůzi dne 17. dubna 2013. Po úvodním slově předkladatele pana Ing. Miloslava Vaňka, generálního ředitele Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, po zpravodajské zprávě Leopolda Sulovského, výboru doporučuje Senátu Parlamentu ČR vzít na vědomí výroční zprávu Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových za rok 2012. Zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu určuje senátora Leopolda Sulovského a pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane zpravodaji. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Já otevírám rozpravu k tomuto bodu, do které se nikdo nehlásí. Rozpravu uzavírám. Zeptám se pana generálního ředitele, zda si přeje vystoupit, pozdravit, poděkovat. Miloslav Vaněk: Když už jsem byl svým bývalým nadřízeným takto vyzván, tak určitě poděkuji velice rád.
170
Musím říci, že sem chodím strašně rád k vám, protože atmosféra – doufám, že to nikde nebude v záznamu; off record, bych prosil, pane místopředsedo – atmosféra v Senátu a atmosféra v Poslanecké sněmovně je "nebe a dudy". To je všchno a díky za vše! Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane generální řediteli. Pan zpravodaj už nám návrh na usnesení k tomuto bodu přednesl, takže můžeme přistoupit ke hlasování. Takže nyní budeme hlasovat o návrhu usnesení Senátu tak, jak jej navrhl pan senátor Leopold Sulovský. Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 55 se z 59 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 53, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu generálnímu řediteli, děkuji i pánům zpravodajům, a tím tento bod končím. Chtěl bych upozornit, že teď bychom před polední přestávkou projednali poslední bod našeho jednání, a tím je 38. Výroční zpráva Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2012 (senátní tisk č. 85) Pak bych požádal, kdyby se připravila volební komise, abychom mohli provést druhé kolo voleb. Nyní navrhuji, abychom podle § 50 odstavec 2 našeho jednacího řádu vyslovili souhlas s účastí předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů Igora Němce na našem jednání. O tomto návrhu nyní budeme hlasovat. V sále je přítomno 58 senátorek a senátorů, potřebné kvorum pro přijetí návrhu je 30. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko NE. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 56 se z 59 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 47, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Dovolte mi tedy, abych zde přivítal pana Igora Němce, předsedu Úřadu pro ochranu osobních údajů. Dobrý den, pane předsedo. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Tuto zprávu jsme obdrželi jako senátní tisk č. 85. Nyní bych tedy požádal pana předsedu Úřadu pro ochranu osobních údajů Igora Němce, aby nás s výroční zprávou seznámil. Prosím, pane předsedo, máte slovo. Igor Němec: Pane předsedo, pane předsedající, dámy a pánové. Dovoluji si vám předložit výroční zprávu za rok 2012. Zpráva, jako i v minulých letech, přináší především podrobné přehled o kontrolní činnosti úřadu. Opět jsme se ji snažili napsat tak, aby nebyla jenom bilancí, ale namnoze také detailním poučením o rozhodování úřadu a jeho výkladu zákona na ochranu osobních údajů, jak o jeho dodržování rozhodujeme, jako v minulém roce je to jakási snaha předložit něco, jako judikaturu, která by mohla sloužit všem, jak odborné, tak i laické veřejnosti těm, co přicházejí do styku s ochranou osobních údajů.
171
Podle toho jsou také uspořádány kapitoly. I když rád využívám této příležitosti, abych představil úřad jako nejenom správní orgán, který ukládá sankce, nápravná opatření, ale také jako úřad, který se snaží popularizovat téma a šířit osvětu v oblasti ochrany osobních údajů. Přesto mi dovolte, abych zmínil dvě kontroly na ministerstvu práce a sociálních věcí, kde bylo zjištěno porušení zákona a kde byla uložena poměrně vysoká sankce. Jednalo se o kontrolu zabezpečení osobních údajů v jednotném informačním systému práce a sociálních věcí a kontrolu na dodržování povinnosti správce a zpracovatele v souvislosti s vydáváním a využíváním tzv. sKaret. Říkám to proto, že média často tyto dvě záležitosti pletla. V prvním případě jsme dali pokutu 500 tis. korun a ve druhém 2,5 mil. korun. Zmiňuji se o tom zejména proto, že na straně 74 výroční zprávy se věnujeme jakémusi poučení z těchto kauz v kapitole legislativní činnost. Ukázalo se totiž, že řada podstatných náležitostí celé agendy nebyla předmětem připomínkového řízení vůbec k příslušnému zákonu. V této souvislosti úřad uvítal, že v závěru roku byla přijata inovovaná legislativní pravidla vlády s novou povinností vyhodnocovat dopady navrhovaných právních norem do ochrany soukromých a osobních údajů, tzv. project impact assessment. Dámy a pánové, snažil jsem se výroční zprávu napsat tak, aby mohla jak odborné, tak laické veřejnosti být poučením například, jak instalovat a používat kamerové systémy nebo jak a co lze zveřejňovat na internetu, že zpřístupnění dokumentů a tedy i osobních údajů jednotlivce není totéž, jako zveřejněním na internetu apod. Takže by se mohlo zdát, že v oblasti ochrany soukromí a osobních údajů panuje jakási idyla. Není tomu tak. Například při uplatňování principu proporcionality, o který se úřad opírá při posuzování jednání, při němž je třeba zohledňovat ochranu soukromého a rodinného života, jakožto základní lidské právo a právo na svobodný přístup k informacím, jakožto základní politické právo, je úřad atakován jako ochránce jakýchsi byrokratických privilegií. Důsledkem takové argumentace, s níž se setkáváme ze strany určitých novinářů, je potom agresivní slovník části veřejnosti. Zarážející a v podstatě závažnější je fakt, že se úřad setkává s tím, že ochrana soukromí je zlehčována a znevažována i třeba Vrchním státním zastupitelstvím. Tedy diskrepance mezi tím, kdy upřednostnit právo na informace a kdy právo na soukromí, které zaznamenáváme, jsou opravdu velké. Na jedné straně Nejvyšší státní zastupitelství zveřejnilo informaci o svých zaměstnancích plně v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů i se zákonem o svobodném přístupu k informacím, ale na druhé straně Vrchní státní zastupitelství Praha naopak onen test proporcionality, o nějž se v právním řádu v konformním rozhodnutí musí opírat, bagatelizuje, ne-li vůbec odmítá. Ano, úřad musí v poslední době čelit mediálním útokům, které nemohu hodnotit jinak, než jako útok na svobody těch, kteří jsou v menšině a kteří v rámci zneužití jejich osobních údajů nemají možnost jinou, než se obrátit na úřad, jako jedinou instituci, která je jejich problém schopna řešit. Jako vyvrcholení musím považovat včerejší útok pana prezidenta na úřad na tiskové konferenci zde v Senátu. Ale já bych řekl, že nás to neodradí v další práci, protože nejenom já, inspektoři, jmenovaní vámi, ale odborníci na úřadě považují svoji práci za smysluplnou a v demokratickém státě za velmi významnou. Mimochodem nedávno v médiích proběhla diskuse na téma odbornosti inspektorů. Pak bych vás chtěl ujistit, že se velmi zapracovali a dnes jsou odborníky na svém místě. Tedy s uplynulým půlrokem je zřejmé, že velkým naším úkolem bude čelit útokům, ohrožujícím smysl ochrany osobních údajů. 172
Dámy a pánové, jsem přesvědčen, že právě postoj Senátu má v tomto ohledu obrovský význam i dopad na ochranu soukromí občanů České republiky. Tradičně uzavřu své vystoupení čísly. Výdaje úřadu v loňském roce činily 203 milionů korun, ale příjmy 89 milionů korun. Zde se jedná oproti letům minulým o výrazný nárůst jak výdajů i příjmů. Je to způsobeno tím, že náš úřad se zapojil do tří projektů, které financuje Evropská unie, ve dvou případech z 80 % a v jednom ze sta. Na úřadě pracuje 62 % vysokoškoláků. Dříve jsem se chlubil, že zaměstnáváme stejný počet mužů a žen. V loňském roce se tato rovnost narušila – na úřadu pracuje 48 žen a 49 mužů. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane předsedo. Senátní tisk projednal výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Výbor přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk 85/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Karel Korytář. Zprávu rovněž projednal výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Usnesení výboru vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 85/3. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Čunek. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání této výroční zprávy ústavně-právní výbor. Ten přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 85/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Antl, kterého nyní žádám, aby nás s touto zprávou seznámil. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miroslav Antl: Provedu. Vážený pane předsedající, vážené dámy senátorky, vážení páni senátoři, vážený pane předsedo úřadu. Konstatování legislativního procesu je jednoduché. Tento tisk vám byl předložen, tedy horní komoře českého Parlamentu 17. 4. 2013. Jinak, já jsem pravidelným zpravodajem za ústavně-právní výbor těchto výročních zpráv, takže mohu i posoudit, že skutečně tyto zprávy jsou velice kvalitní, jsou využitelné pro život. Doporučuji těm, i když nepochybuji o tom, že všichni jsme četli, tak se k nim aspoň vracet, protože v praktickém životě narazíme občas na něco, u čeho zjistíme, že Úřad pro ochranu osobních údajů už to popsal a že nás navádí k tomu, jak máme dále postupovat a jak se ohradit proti porušování osobních údajů. Zpráva je podle mého názoru atraktivní, velice dobře čtivá, je poučná, jak jsem zmínil. Letos v ní nechybí ani kazuistika, která je rovněž využitelná. Já jsem kazuistiku, která se vlastně vztahuje k nebezpečnému internetu a zejména ke zveřejňování fotografií v raném, útlém dětství a pozdější zneužitelnosti těchto fotografií, o kterém já jsem se zmiňoval na zdejší konferenci, kterou pravidelně náš výbor pořádá s Národním centrem bezpečnějšího internetu, tak jsem využil i tři příklady, které jsou v této zprávě uvedeny. Tyto příklady skutečně dokladují nebezpečnost a neuváženost toho, když rodiče zveřejňují snímky svých nahých malých dětí, batolat na internetu, protože za 18 – 19 let mohou být tyto fotky zneužitelné nebo třeba v rámci výběrového řízení, jak pan předseda ve své zprávě uvádí. Ale velmi rychle, podíváte-li se, je pestrá zpráva. Podle mého názoru kontroly skutečně mapují to, o čem se nejvíc hovoří, to znamená, jak městské kamerové systémy, kamerové systémy v bytových domech – vážený pan předseda tady zmínil i kontrolu na Vrchním státním zastupitelství v Praze. Je dobré konstatovat, že jeho úřad se nebál konstatovat pochybení zaměstnance kontrolovaného subjektu a tak, jak se s nimi vypořádal. Najdeme tady kontrolu subjektu Česká pošta, to znamená monitorování zaměstnanců České pošty, kontrolu subjektů Vězeňské služby České republiky – to je ta veřejná publikace, fotografie, fotografií vazebně stíhaných, o které jsme
173
se dozvěděli i z médií. Těch případů by bylo hodně a já ve svých 30 stránkách své zpravodajské zprávy přeskakuji databáze profilu DNA. Kdo se zajímáte o tuto problematiku, tak víte, že to je celosvětová diskuse a přijedete-li do evropských orgánů, ať je to Europol nebo Eurojust, tak tam se vždycky mluví o databázi, DNA a o její potřebnosti, ale pan předseda, respektive jeho pracovníci se nebáli konstatovat porušení i předpisů vnitrostátních, to znamená zákona o Policii České republiky a dalších předpisů, v případě neoprávněného opatřování vzorků DNA a zejména ukládání v databázi. Já jsem zmínil internet nebezpečný – tady je celá kapitola nazvaná Internetové soutěže pro děti. To je zase něco, co by měli vědět rodiče dětí, protože děti to vědět nemusí, ale zejména organizátoři těchto soutěží, že musí u osob mladších 15 let vyžadovat souhlas rodičů. A tady je i návod, jak dále postupovat a zejména, že by se organizátoři těchto soutěží měli nahlásit o Úřadu pro ochranu osobních údajů. Pro zajímavost, je tady i kamerový systém v provozovně Pálenice, resp. palírna, týká se to průběhu pálení; ale spíš sledování okolních příjezdových cest, které je rovněž neoprávněné, protože monitoruje pohyb osob v okolí. Dokonce pravidelně. Městský kamerový systém atd. Měl bych poznámku – a teď jsem přeskočil asi deset stránek – k tomu, co zpráva uvádí dál. Je to vlastně uzavírání smluv obchodními – teď to nenajdu, řeknu to, jak si to pamatuji – obchodními zástupci firem, kteří se vydávají za obchodního zástupce některé firmy. Policie tyto případy, které jsou nebezpečné, protože mohou znamenat i majetkové škody, odkládá. S tím, že nejde o podezření z trestného činu. Vždycky říkám, že když nejde o majetkový podvod, tak se podívejme na tzv. morální podvod, který najdeme v § 181 trestního zákoníku, který jasně říká, že i záměna osob, resp. vydávání se za osobu jinou – může být naplnění této skutkové podstaty. Nebudu vás zdržovat. 77. usnesení ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR ze 17. schůze konané dne 25. června 2013 vám navrhuje, resp. doporučuje: 1. Senátu Parlamentu České republiky vzít "Výroční zprávu Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2012" na vědomí. II. Určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu Parlamentu České republiky senátora Miroslava Antla. III. Určuje téhož coby předsedu ústavně-právního výboru ČR, aby o tomto usnesení informoval váženého pana předsedu horní komory českého Parlamentu. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj VVVK pan senátor Jiří Čunek. (Nepřeje si vystoupit.) Stejně se tak se ptám, zda si přeje vystoupit zpravodaj VHZD pan senátor Karel Korytář. Ten si přeje vystoupit. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Karel Korytář: Vážený pane předsedající, pane předsedo, kolegyně, kolegové, vše podstatné bylo již řečeno. Zejména můj předřečník poukázal na velmi citlivé situace, se kterými se setkáváme při ochraně osobních údajů na vlastní kůži. Seznámím vás s 89. usnesením z 12. schůze VHZD, která se uskutečnila 15. května 2013.
174
Po úvodním slově zástupce předkladatele Dr. Petra Krejčího, inspektora Úřadu pro ochranu osobních údajů, po zpravodajské zprávě senátora Karla Korytáře, kterou přednesl senátor Jiří Lajtoch, a po rozpravě – výbor: 1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR vzít na vědomí "Výroční zprávu Úřadu pro ochranu osobních údajů" za rok 2012". II. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu senátora Karla Korytáře. III. Pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedu Senátu. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Nyní otevírám rozpravu k tomuto bodu, do které se nikdo nehlásí. Rozpravu uzavírám. Zeptám se pana předsedy, zda si přeje vystoupit, nebo jako předkládající nás třeba pozdravit… nebo poděkovat… (Pobavení v Jednacím sále.) Prosím, pane předsedo, máte slovo. Igor Němec: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, děkuji za tradičně vlídné přijetí! Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane předsedo. Ještě jsme to neodsouhlasili… (Smích a pobavení v sále.) Pan zpravodaj si přeje vystoupit? Senátor Miroslav Antl: Chci rovněž poděkovat – a pozdravit! Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Nyní můžeme přistoupit k hlasování. Návrh byl předložen panem zpravodajem Miroslavem Antlem ve smyslu příslušných výborů. Budeme hlasovat o tomto návrhu. V sále je přítomno v tuto chvíli 60 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 31. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo. Mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 57 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 54, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji vám, pane předsedo, děkuji pánům zpravodajům. Nyní – před polední přestávkou – přistoupíme k bodu, jak jsme si odsouhlasili. 39. Návrhy kandidátů pro volbu osoby navržené Senátem ke jmenování do funkce inspektora Úřadu pro ochranu osobních údajů (senátní tisk č. 127) Dívám se, zda je tady předseda volební komise – ano, vidím ho. Uděluji tedy slovo předsedovi volební komise, aby nám přednesl návrh na pokyny konání 2. kola první volby. Pane senátore Tomáši Kladívko, máte slovo.
175
Senátor Tomáš Kladívko: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovoluji si vám připomenout, že do 2. kola první volby kandidáta pro volbu osoby navrhované Senátem ke jmenování do funkce inspektora Úřadu pro ochranu osobních údajů postoupila dne 21. června paní Jiřina Rippelová, která nebyla v 1. kole první volby zvolena za kandidáta na funkci inspektora. Zároveň si vám dovoluji připomenout, že i pro tuto volbu se použije přiměřeně ustanovení čl. 2 volebního řádu týkající se volby předsedy Senátu. Nyní informace o průběhu tajné volby, která nás čeká v následujících minutách. Na hlasovacím lístku je uvedeno jméno navrženého kandidáta i s jeho pořadovým číslem 1. Souhlas s kandidátem vyjádříte zakroužkováním pořadového čísla před jeho jménem. Nesouhlas s tímto kandidátem vyjádříte přeškrtnutím pořadového čísla před jeho jménem písmenem X. Neplatný je hlasovací lístek odevzdaný na jiném, než vydaném, tiskopisu, a ten, který je upraven jiným způsobem, než jsem před chvílí uvedl. Ve 2. kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů. Nebude-li rozhodnuto ani ve 2. kole volby, vyhlásí Organizační výbor novou lhůtu pro podání návrhu. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Dobře. Kolik budete, pane předsedo, potřebovat na volbu? Senátor Tomáš Kladívko: Pane místopředsedo, kdyby se volba zahájila ve 12.20 hodin na vydávání hlasovacích lístků a 10 minut na sčítání hlasů – to znamená, navrhl bych přerušit do 12.30 hodin. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane předsedo. Využiji to k tomu, že to využijeme i k polední přestávce. Jak jste řekl, ve 12.00 hodin začne hlasování. Ve 14.00 hodin bychom se tady sešli, kde by bylo zároveň vyhlášení výsledků. Pokračovali bychom odpoledním programem našeho jednání. Děkuji. (Jednání přerušeno v 11.58 hodin.) (Jednání opět zahájeno v 14.01 hodin.) Další část schůze řídil místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Vážené kolegyně, vážení kolegové, zahajuji přerušené jednání a uděluji slovo předsedovi volební komise panu senátorovi Tomáši Kladívkovi. Senátor Tomáš Kladívko: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovoluji si vás informovat o zápisu o volbě kandidáta na volbě inspektora Úřadu pro ochranu osobních údajů, konané dne 26. června 2013: Počet vydaných hlasovacích lístků 64. Počet odevzdaných platných a neplatných hlasovacích lístků 64. Z toho neplatných 3, počet neodevzdaných hlasovacích lístků nula. Pro kandidátku Jiřinu Rippelovou bylo odevzdáno 34 hlasů. V 2. druhém kole první volby byla zvolena kandidátka Jiřina Rippelová. 176
To je závěr této volby. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Gratuluji zvolené bývalé kolegyni. Končím tento bod. Jsme u dalšího bodu, kterým je 40. Návrh Senátu na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání (senátní tisk č. 110) Návrh máme jako tisk č. 110. Odůvodnění tohoto návrhu byl pověřen předseda Senátu a předseda Podvýboru Organizačního výboru pro státní vyznamenání Milan Štěch. (V tuto chvíli není pan předseda v sále přítomen, možná netušil, že budeme tak rychlí.) Nepřerušuji schůzi, chodíme, ale teď nejednáme… Dle informace pan předseda Senátu do Jednacího sálu běží... Pan předseda Senátu k nám přichází a odůvodní nám návrh Senátu na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, omlouvám se, ale novináři mají příliš moc témat na jeden den, o která se zajímají. Návrhy, které máte před sebou jako návrhy Senátu prezidentu republiky, jsou předkládány při příležitosti každoročního udělování státních vyznamenání pro řádový den 28. října 2013 prezidentem republiky, a to v souladu s § 8 zákona č. 157/1994 Sb., o státních vyznamenáních, který stanoví, že návrhy na propůjčení nebo udělení vyznamenání předkládají prezidentu republiky Poslanecká sněmovna, Senát a vláda. Předložení materiálu plénu Senátu předcházela příslušná jednání, zejména Podvýboru Organizačního výboru pro státní vyznamenání, jakož i samotného Organizačního výboru. Materiál vám předložený sestává z návrhů na udělení státního vyznamenání, které Senátu byly doručeny občany, organizacemi nebo přímo vámi senátory. Podvýbor Organizačního výboru pro státní vyznamenání se na svých zasedáních zaměřil především na posouzení jednotlivých návrhů - tj. zda formálně splňují zákonné požadavky, které jsou stanoveny v zákonu č. 157/1994 Sb., který jsem už citoval, a odpovídají vžité tradici spojené s udělováním státních vyznamenání. Státní vyznamenání jsou udělována významným osobnostem společenského života v České republice i ze zahraničí za zvláště vynikající zásluhy o stát, zejména z oblasti politiky, správy státu, rozvoje hospodářství, vědy, techniky, kultury, umění, školství, za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu, za vynikající velitelskou a bojovou činnost, za vědeckou a odbornou práci vojenského a branného charakteru a za významné proslavení vlasti a určitých zásluh, a to v podobě Řádu Bílého lva, dále za zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva – to se týká Řádu T. G. Masaryka, za hrdinství v boji a těm, kteří se s nasazením vlastního života zasloužili o záchranu lidského života nebo značných materiálních hodnot. V takových případech se
177
navrhuje a uděluje Medaile za hrdinství. A poslední oblastí je za zásluhy o stát nebo územní samosprávný celek v oblasti hospodářské, vědy, techniky, kultury, umění, sportu, výchovy a školství, obrany, bezpečnosti státu a samozřejmě i ochrany občanů. V takovémto případě se navrhuje a po zvážení panem prezidentem uděluje Medaile za zásluhy. A nyní k tomu, jak probíhala jednání. Na 1. schůzi Podvýboru 29. ledna 2013 byl stanoven harmonogram projednávání návrhů, termíny a způsob podávání návrhů. Tento termín byl určen do 31. března 2013. Na 2. schůzi Podvýboru 24. dubna 2013 došlo k rozdělení návrhů členům Podvýboru k jejich ověření. Celkem bylo k datu 31. března 2013 podáno 42 návrhů, dva další byly doručeny po vypršení termínu a nebyly přijaty a oběma navrhovatelům byl zaslán vysvětlující dopis a doporučeno náhradní řešení. 3. schůze Podvýboru se konala 16. května 2013. Ta schválila seznam návrhů, hlasování k jednotlivým jménům, ke kterým byly vzneseny připomínky. Byli to pan Kohák. Tady bylo namítáno a bylo to vzato v potaz, že již v roce 1998 obdržel Medaili za zásluhy, je tedy jejím nositelem a bylo vlastně navrhováno duplicitní ocenění. Dále byl projednán a z návrhu vyřazen pan Lustig. Důvodem bylo to, že v roce 2000 se stal již nositelem státního vyznamenání Medaile za zásluhy. Dále to byla skupina bratrů Mašínů, ta nebyla podpořena, většina hlasů byla proti. Dále to byl pak Remek, kde bylo konstatováno, že je nositelem obdobných vyznamenání z doby československé federace. A poslední byl návrh na občana, který žije v zahraničí, byl to, jestli se nepletu, princ Sihamony. A důvod byl, že řád, na který byl navrhován, Řád bílého lva, je většinou udělován nejvyšším představitelům, ale našeho státu, kteří se v minulosti o stát významně zasloužili, a že toto vyznamenání není adekvátní vzhledem k tradici a zvyklostem v této oblasti. Obdobně to bylo Güntera Verheugena, kde také většina členů podvýboru byla proti. Dále byla navržena jedna změna, a to z Řádu T.G. na Medaili o zásluhy. A to se týkalo návrhu naší ctěné kolegyně paní senátorky Evy Sykové. To, co jsem vám nyní sdělil, obsahuje usnesení Organizačního výboru, které vám v příloze bylo doručeno, a 2. května 2013 Organizační výbor schválil usnesení, které, jak jsem již uvedl, máte k dispozici. Tolik návrh usnesení. Usnesení Organizačního výboru je v příloze. A důležité tam je, že Organizační výbor v bodě 2 doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit a předložit prezidentu republiky podle § 8 zákona č. 157/1994 Sb., o státních vyznamenáních, návrhy na udělení státních vyznamenání pro řádový den 28. října 2013, uvedené v příloze tohoto usnesení. Tolik předkládací zpráva a prosím vás o podporu. Děkuji. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji vám, posaďte se ke stolku zpravodajů, protože v této chvíli jste předkladatelem a měl byste sledovat rozpravu, kterou teď otevírám. Do rozpravy se hlásí místopředseda Senátu pan Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, paní senátorky, páni senátoři, myslím si, že návrh, tak jak je předložen, je velmi vyvážený a opravdu obsahuje osudy mnoha lidí, hrdinů dob dřívějších i dnešní.
178
Ale dovolil bych si dodatečně ještě jeden návrh, a moc se omlouvám, že ho předkládám zde na plénu Senátu. Dostali jste tento návrh písemně. Ale tak, jak čas běží a lhůty, někdy je to problém, takže bych si vás dovolil ještě požádat o doplnění seznamu návrhů na udělení či propůjčení státních vyznamenání: Usnesení v příloze Organizačního výboru č. 73 se doplňuje takto: V oddíle Medaile za zásluhy I. stupně doplnit slova: Jan Gajdoš in memoriam. Odůvodnění jste dostali. Chtěl bych jenom zdůraznit, že pan Gajdoš byl významný dlouholetý člen sportovního gymnastického reprezentačního družstva Československé republiky v letech 1925 až 1940. Dokázal vítězit ve stovkách utkání v mezisokolských závodech, na kolbištích mistrovství Evropy i mistrovství světa. Zúčastnil se dvou olympijských her – v roce 1928 olympijských her v Amsterdamu, kde získal stříbrnou medaili v družstvu mužů, a v roce 1936 v Berlíně. Vrcholem jeho sportovní kariéry bylo mistrovství světa konané při příležitosti X. všesokolského sletu v Praze v roce 1938 v rámci konání XI. závodů Mezinárodní tělocvičné federace, kde získal titul mistra světa v tělocviku. Za okupace, za fašistů byl vězněn a zemřel právě na následky tohoto věznění v poválečném období v roce 1945. Proto bych si dovolil vás požádat o podporu tohoto návrhu, protože si myslím, že jsou to lidé, na které bychom neměli zapomínat. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. S právem přednosti vystoupí nyní senátor Jan Horník. Nebere si přednost, tak pan senátor Hassan Mezian. Byl jste přihlášen, pane kolego, máte slovo. Senátor Hassan Mezian: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové. Tato země svou rozlohou a počtem obyvatel není největší, ale je veliká svými velikány, které ji proslavili, ať je to v oblasti sportu, kultury a v neposlední řadě i ve vědě a v ostatních odvětvích lidské činnosti. My jsme právě vynikající kritici, ale měli bychom umět poděkovat těm, kteří nám dodávají právě pocit hrdosti, že sem patříme. Do této doby obzvlášť bych ze svého oboru chtěl pozdvihnout práci jedné naší kolegyně, a to je paní profesorky Evy Sykové. Díky jejímu celoživotnímu dílu, obzvlášť její současná práce v oblasti neurovědy a v oblasti biologické léčby, dodává nesmírné naděje na léčení spousty onemocnění, která jsou velmi svízelná a zákeřná, ať už se jedná nejen o artrózu nebo o diabetickou nohu nebo o porušení míchy nebo ALS. ALS pro kolegy – nelékaře - je to amyotrofická laterální skleróza. Je to jedna z nejzákeřnějších onemocnění, my nemáme žádnou šanci na jejich léčení. Jedinou nadějí při tomto onemocnění je doposud to, že tato diagnóza je chybná. A pokud by byla, tak naneštěstí pacienti umírají udušením při plném vědomí. Chtěl bych z tohoto místa říct paní profesorce Sykové za sebe i za své kolegy a hlavně za své pacienty: paní profesorko, děkuji! Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má pan senátor Jaromír Štětina. Senátor Jaromír Štětina: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové, při podávání návrhu jsem adoptoval návrh několika občanů, kteří se na mě obrátili, a nominoval jsem pana Pavla Wonku. A chci vám říci, proč. Myslím si, že Pavel Wonka se zasloužil o demokracii více než mnoho pověstných politiků nebo lidí velmi veřejně oslavovaných. On se zasloužil o to, že
179
tady sedíme, že sedíme na lavicích zleva doprava, že můžeme pracovat v parlamentním systému. Určitě si vzpomínáte, za co byl uvězněn. On byl uvězněn za to, že chtěl kandidovat do Národního shromáždění. Byl uvězněn a z vězení už živý nevyšel. A nezáleží na tom, že demokracie, která tady vznikla, je demokracie pubertální, uhrovitá, nezralá, zmítaná pokusy o různé ústavní a jiné puče. Ta demokracie tady je a Pavel Wonka se o to zasloužil. Připomenul bych ještě jednou citát Adama Michnika, který řekl: Demokracie je jako děravá loď. Musíme neustále vylévat vodu, aby se nepotopila. A pojďme trochu té vody vylít tím, že podpoříme návrh vyznamenat Pavla Wonku. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má pan senátor Jan Horník. Senátor Jan Horník: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové. První věc je, že chci reagovat na pozměňovací návrh podaný senátorem Zdeňkem Škromachem, kde by měl být na Medaili za zásluhy I. stupně doplněn Jan Gajdoš in memoriam. V žádném případě bych si nedovolil být proti této nominaci. Nicméně chci jenom poukázat na to, že tento postup je jaksi nestandardní a mohl by do budoucna vyvolat více takovýchto reakcí a příští rok už bychom nemuseli předprojednávat a dělat celé síto, které v Senátu děláme, a mohli bychom každý panu předsedovi dávat své vlastní návrhy už po datech, která jsme si stanovili. To je to, k čemu se chci vyjádřit. A znova říkám, není to nic proti zásluhám, které tento občan pro naši republiku udělal. Pak zde mám druhou věc. Dovolte mi, abych se v krátkosti blíže vyjádřil pana Gjona Perdedaje na Medaili za hrdinství, a to nejenom proto, že je občanem mého volebního obvodu. Pokud byste neměli povědomí o důvodech jeho nominace, tak ve stručnosti uvádím, že pan Perdedaj v roce 2000 šel na pomoc přepadené důchodkyni a násilník mu přeťal tepnu tak, že byl dlouho v kómatu a nyní je z něj bohužel invalidní spoluobčan. Pan Perdedaj narozený v Kosovu a od roku 1995 legálně pobývající na území České republiky měl v Čechách opravdu velkou smůlu. Toto uvádím z toho důvodu, že v některých tiskovinách bylo uvedeno, že se nejednalo o občana zde trvale pobývajícího. K tomu mám zde i důkaz. Přihlásil se jako samoplátce českého pojištění, zachránil při přepadení českou důchodkyni a stal se obětí českého zločince, bohužel dříve, než splnil české zákonné podmínky pro výplatu dávek. Důsledkem jeho statečného činu je tak na jedné straně zachráněná důchodkyně, na druhé straně pak jeho trvalá invalidita a hmotná nouze, v které se nachází. Mnoho našich občanů poté, co se z tisku dozvědělo o jeho statečném činu a jeho smutných následcích, poslalo na transparentní účet, založený právním zástupcem pana Perdedaje, který zde mám také k dispozici, nejen peníze, ale i vzkazy, z nichž pár ocituji: Kéž by lidí, jako vy, byla plná republika – Děkuji vám, jste mi inspirací! – Díky za to, že jste. Máte můj velký obdiv. Držím vám palce. – Díky za všechny slušné lidi – apod. Připojme se k tomuto poděkování za všechny slušné lidi. Myslím si, že aspoň toto symbolické gesto panu Perdedajovi dlužíme. Děkuji za pozornost.
180
Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má pan senátor Stanislav Juránek. Senátor Stanislav Juránek: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové. Velmi rád bych zareagoval na jedno jméno, které se zde objevilo dvakrát, a to ze dvou pohledů, a to je právě dodatečný návrh, který podal kolega senátor Zdeněk Škromach. Chtěl bych říct, že v tomto případě jde o zcela výjimečnou osobnost, ke které se obracejí na místě jeho úmrtí lidé pravidelně, a to každý rok, bez ohledu na to, jaký byl režim. Chci říci, že sokol Jan Gajdoš je opravdu velkým symbolem a že takových symbolů je v naší zemi velmi málo. Proto si dovolím připojit se k návrhu senátora Zdeňka Škromacha - a toto jméno podpořím. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má pan senátor Václav Homolka. Senátor Václav Homolka: Děkuji za slovo. Pane předsedající, pane předsedo, kolegyně a kolegové, jsem poněkud zklamán tím, že nebyl oceněn pan Vladimír Remek. Odůvodnění, že to je moc, moc vysoké vyznamenání a že už byl někdy vyznamenán něčím, mi moc nesedí. Je to přece jenom člověk, který byl prvním naším kosmonautem, zatím jediným, a zastupoval třetí zemi světa, třetí zemi světa ve vesmíru! Myslím si, že bychom si toho měli velmi vážit. Navíc tento člověk jako náš poslanec v Evropském parlamentu dál prosazuje v oblasti vědy a techniky naši značku České republiky, a to velmi dobře a významně. Jenom připomenu prosazení navigačního systému Galileo, instituce, která byla zatím jako jediná z Evropské unie přemístěna k nám do České republiky. To mě tedy velmi mrzí, protože letos je to 35. výročí a pan Remek se dožívá 65 let, takže mně to docela sedělo. Omlouvám se a děkuji. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Díky. Slovo má pan senátor Jiří Šesták. Senátor Jiří Šesták: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo, dámy a pánové. Seznámil jsem se s návrhem, který předložil pan kolega Zdeněk Škromach a chtěl bych se k tomu vrátit. Pročetl jsem si materiál a určitě k panu Gajdošovi mám hlubokou úctu. Je to osobnost, kterou bychom určitě měli umět ocenit. Ale myslím si, že náš systém, kterým všichni navrhovaní prošli, je vyjádřením nějakého řádu. A myslím si, že jestli něco potřebujeme, pak potřebujeme pravidla a řád a dodržování, i v maličkostech. Maličkosti tvoří mnohdy velké věci, a velká věc není maličkost. Jsem členem Podvýboru pro státní vyznamenání a věnovali jsme se všem předloženým návrhům, myslím si, velmi pečlivě. Myslím si, že i k jakési úctě k tomu, co tady vytváříme a jak tyto věci hodnotíme, bych se přimlouval, abychom tento návrh určitě nezapomněli a uměli ho předložit v příštím roce. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Nikdo další se nehlásí, končím rozpravu. Poprosil bych pana předsedu, aby se jako předkladatel vyjádřil. Předseda Senátu Milan Štěch: Co se týká návrhu na ocenění pana Jana Gajdoše, je to na vás, je tady nějaký systém, který jsme doposud drželi. 181
Suverénem je samozřejmě plénum Senátu a o jménu pana Jana Gajdoše asi nikdo nepolemizuje, spíše jde o to, jestli dodržovat proceduru striktně anebo zavést jakýsi precedent, že návrhy budeme doplňovat tady na plénu. Jak jsem uvedl, rozhodující samozřejmě bude stanoviska pléna Senátu. Co se týká dvou jmen, která tady byla zmíněna, Pavel Wonka a pan Gjon Perdedaj, tyto návrhy jsou předloženy, to zde byla pouze podpora, a myslím si, že v diskusích obě tato jména nebyla nikým zpochybněna, nebylo žádné "bojové" hlasování a jsou v návrhu bez problému. Co se týká pana Remka, k panu Remkovi nebyly žádné připomínky ve směru, že by si to nezasloužil, ale bylo konstatováno, že do roku 1989 byla jiná státní vyznamenání, protože od roku 1989, respektive 1990 jsou nově zřízena nejvyšší státní vyznamenání. A pan Remek tehdy nejvyšší státní vyznamenání, která byla do roku 1989, obdržel. Jestliže držíme princip – ale já jsem tady řekl, že u pana Erazima Koháka a u pana Lustiga se de facto také doporučilo nedávat nějaký dubl, nedávat souběh, tak i z tohoto pohledu u pana Remka bylo konstatováno, že byl touto zemí, tehdejším prezidentem republiky oceněn v kategorii nejvyšších státních vyznamenání. Takže to byl ten důvod, proč nebyl podvýborem ani Organizačním výborem do toho návrhu zařazen. Nebylo v tom nic jiného než to, že by to vlastně byla duplicita navržení nejvyššího státního vyznamenání. Tím přece nikdo nezpochybnil nejvyšší státní vyznamenání, která do roku 1989 byla udělována, i když byla udělována v jiné společensko-politické době. Takže já navrhuji hlasovat nejdřív o návrhu pana místopředsedy Škromacha a poté hlasovat, pokud nebyly námitky, o všech jménech, tak jak jsou navržena z organizačního výboru. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Návrh je jasný a o tom budeme po znělce hlasovat. Nejprve budeme hlasovat o návrhu místopředsedy Škromacha na doplnění o vyznamenání pro pana Gajdoše. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování číslo 58 ukončeno. Registrováno 56, kvorum 29, pro 21, proti 1. Návrh byl zamítnut. A nyní, protože nebyla žádná připomínka, budeme hlasovat en bloc o návrhu, jak bylo předloženo organizačním výborem. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování číslo 59 ukončeno. Registrováno 56, kvorum 29, pro 47, proti nikdo. Návrh byl schválen. Předpokládám, že kolega Škromach brzy navrhne podvýboru návrh na vyznamenání pana Gajdoše. Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu předsedovi jako předkladateli. A jsme u bodu
182
41. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 119) Máme to jako tisk číslo 119. Návrh uvede zástupce poslanců Jiří Rusnok. Poslanec Jiří Rusnok: Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych vám představil novelu zákona číslo 361/2000 Sb., zákon o silničním provozu, senátní tisk 119. Jedná se o poslaneckou novelu zákona, která vychází z nejnovějších vědeckých poznatků na poli odhalování jiných návykových látek u řidičů. Tyto poznatky již byly také promítnuty do právních úprav celé řady jiných států. Současný stav u prokazování ovlivnění řidičů jinou návykovou látkou je o poznání složitější než v případě alkoholu. Praxe je zjednodušeně taková, že na základě podezření je u řidiče provedena orientační zkouška pomocí detekční sady. Případný pozitivní výsledek neprokazuje, že řidič je návykovou látkou skutečně ovlivněn a je potřeba provést vyšetření s odběrem moči a krve. Výsledky odběru moči prokáží nebo vyvrátí, zda je ve vzorku konkrétní látka nebo látky. Také toto vyšetření je však stále orientační a následuje analýza krevního vzorku s interpretací výsledků formou znaleckého posudku. Ten pouze konstatuje zjištění určitého množství látky či látek. O ovlivnění touto látkou pak rozhoduje další posudek. Tentokráte z odvětví psychiatrie. Uvedený postup je značně časově náročný a u přestupků platí, že není-li projednán do jednoho roku od jeho spáchání, odpovědnost za něj zaniká a pachatel vyvázne bez postihu. K těmto případům dochází především díky oponentním posudkům. Předložený návrh novely spočívá v zavedení tzv. analytického principu, který je založen na aktuálních poznatcích soudních lékařů a toxikologů, že minimálně u některých návykových látek včetně nejběžněji zneužívaných drog, např. THC , amfetamin, morfin, kokain, lze jasně specifikovat, od kterého množství je možné na řidiče pohlížet jako na ovlivněného návykovou látkou. Návrh předpokládá, že v právním řádu by měly být vyjmenovány látky, u nichž lze použít právě analytický princip, a to s uvedením mezních hodnot, při jejichž dosažení je již řidič nepochybně ovlivněn. Navrhujeme, aby takový seznam látek byl vydán formou nařízení vlády a dal se tak jednodušeji aktualizovat. Důsledkem zavedení analytického principu je, že není potřeba zpracovávat znalecký posudek z oboru psychiatrie, který je na konci celého řetězce, a postačovaly by pouze výsledky toxikologických zjištění, což by s sebou nutně přineslo nemalou finanční úsporu na straně orgánů veřejné moci a také zrychlení celého procesu. U ostatních látek, u nichž není možné stanovit mezní hodnoty, by se proti současnému stavu nic nezměnilo. Tyto látky však představují v počtu odhalených případů naprostou menšinu. Návrh zákona rovněž řeší jistou terminologickou nejednotnost zákona o silničním provozu, který nejednotně používá pojmy jako alkoholický nápoj, alkohol, návyková látka či jiná návyková látka. Během projednávání v Poslanecké sněmovně byl navržen a přijat pouze jeden pozměňovací návrh, a to od navrhovatelů zákona. Jeho prostřednictvím dochází k zpřesnění textu a zjednodušuje se formulace ve smyslu doporučení stanoviska vlády.
183
Na přípravě novely se podíleli pracovníci krajských úřadů z oddělení dopravních přestupků, dále představitelé České společnosti soudního lékařství a soudní toxikologie a také dopravní policie. Návrh tedy vzešel především z praxe. Nevzniká od zeleného stolu a cením si toho, že se k návrhu novely připojili kolegové ze všech parlamentních stran napříč politickým spektrem. Tato podpora pak provázela celý proces schvalování v Poslanecké sněmovně. Chci poděkovat za včerejší věcné projednání ve VHZD. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, děkuji vám za pozornost a případnou podporu této novely. Děkuji. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Posaďte se ke stolku zpravodajů. Garančním a jediným výborem je VHZD. Usnesení má číslo 119/1. Zpravodajem je pan senátor Karel Korytář, který má zprávu. Senátor Karel Korytář: Vážený pane předsedající, pane poslanče, vážené kolegyně senátorky, kolegové senátoři. Hlavním tematickým zaměřením předložené novely zákona číslo 361/2000 Sb., jak již uvedl pan poslanec, je zavedení tzv. analytického principu zjišťování ovlivnění řidičů návykovými látkami – drogami, vycházejícího z poznatku, že u některých často zneužívaných návykových látek lze jasně specifikovat, od jakého množství návykové látky v těle řidiče lze na něj pohlížet jako na ovlivněného danou návykovou látkou. Zavedení tohoto principu by mělo přinést zjednodušení stávajícího složitého a nákladného způsobu zjišťování a prokazování deliktů spočívajících v řízení motorových vozidel pod vlivem jiných návykových látek než alkoholu, neboť v řadě případů odpadne nutnost vypracování znaleckých posudků z odvětví psychiatrie. Tento návrh by tak měl výrazně zefektivnit řízení o přestupcích spočívajících v řízení motorových vozidel pod vlivem některých nejčastěji zneužívaných návykových látek. Stanovisko vlády bylo souhlasné s tím, že doporučila pouze určité zjednodušení navrhovaného textu. Návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru, který doporučil návrh zákona schválit v předloženém znění. Při konečném hlasování ve třetím čtení byl poslanecký návrh zákona schválen v hlasování číslo 148, ve kterém se ze 155 přítomných poslanců vyslovilo 145 pro, a nikdo nebyl proti. Předložená poslanecká zákonná předloha v zákoně o silničním provozu rozšiřuje zákaz požívat alkohol i na jakékoliv jiné látky než alkoholické nápoje. Zavádí řadu legislativních pojmů a sjednocuje je s právem evropským i s naším právem. Zakotvuje základní zásady fungování analytického principu. Doplňuje – jak již bylo řečeno – výslovné zmocnění pro vládu, aby svým nařízením stanovila okruh jiných návykových látek, u nichž se uplatní analytický princip. Povinnosti učitele autoškoly rozšiřuje na všechny činnosti, které vykonává v rámci dohledu nad řidičem motorového vozidla, který sám není držitelem řidičského oprávnění. Provádí odpovídající změny v sankčních ustanoveních, která upravují přestupky učitele autoškoly. Zpřesňuje ustanovení o zabránění v jízdě. Navržené změny promítá do změny zákona o bodovém hodnocení závadového jednání řidičů. to je výčet některých ze změn, které odezněly v diskusi v Poslanecké sněmovně. Při konečném hlasování doznal návrh zákona jen formálních změn vyplývajících ze stanoviska vlády v podobě zpřesnění formulace při zjišťování hodnot alkoholu nebo jiné návykové látky u řidiče, nebo jednoduššího vyjádření povinností učitele autoškoly. navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti 15. dnem ode dne jeho vyhlášení.
184
Připomínky naší legislativy týkající se nabytí účinnosti zákona a přechodných ustanovení byly v diskusi na hospodářském výboru vypořádány. Vážené paní senátorky, páni senátoři, vzhledem ke stanovení nových, přísnějších, ale zejména jednodušších pravidel tzv. analytického principu zjišťování ovlivnění řidičů návykovými látkami, navrhuje VHZD plénu Senátu vyslovit souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. I vy se, pane kolego, posaďte ke stolku zpravodajů. Moje otázka zní, zda někdo navrhuje, abychom se nezabývali touto normou. Nikoho nevidím. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, takže ji končím. Máme jediný návrh, to je schválit. Předpokládám, že pan poslanec ani zpravodaj se nebudou vyjadřovat k něčemu, co neproběhlo. Takže po znělce budeme hlasovat. Zahajuji hlasování. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování číslo 60 ukončeno, registrováno 57, kvorum 29, pro 48, proti nikdo. Návrh schválen. Pane poslanče, díky. Pane zpravodaji také. Končím tento bod. A nyní máme bod 42. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 120) Máme to jako tisk 120 a návrh uvede zástupce poslanců pan poslanec Jan Kubata, který už je tady, takže máte mikrofon, pane kolego. Poslanec Jan Kubata: Vážený pane předsedo Senátu, vážený pane místopředsedo Senátu, vážené dámy senátorky, vážení páni senátoři. Dovolte mi, abych vám dnes představil na plénu Senátu návrh novely zákona 311, novely zákona o pohonných hmotách. Tento zákon je skupinou poslanců koncipován jako ryze regulatorní zákon, který směřuje do prostředí, které je v posledních letech infiltrováno organizovanými cizojazyčnými zločineckými strukturami, které se snaží český stát a podnikatele řekněme obrat o daň z přidané hodnoty systémem síťových přeprodejů pohonných hmot mezi ne jednotlivými právnickými osobami, ale mezi desítkami právnických osob. Dle šetření generálního ředitelství, finančního ředitelství a ředitelství cel se hovoří o sítích, které obsahují 20, 30, 40, 50 subjektů, kdy k těmto přeprodejům dochází pouze prostřednictvím internetových převodů. Firmy nemají ani své kanceláře ani bankovní účty. Současná legislativní úprava umožňuje pouze řešit už následky a ne příčiny. Je potřeba říci, že se zároveň odhaduje, že přibližně 25 % trhu s pohonnými hmotami je takovýmto způsobem ovládáno organizovaným
185
zločinem. Je třeba zároveň říci, že předpokládané daňové úniky na dani z přidané hodnoty jsou odhadovány kvalifikovanými a odbornými odhady mezi 5 – 11 miliardami Kč. Je třeba zároveň říci, že je to následný jev, který pokračuje po vyřešení problémů v 90. letech minulého století se spotřební daní tzv. podnikáním na DPH. Skupina poslanců si nekladla za cíl vyřešit tuto problematiku v celém širokém spektru. My jsme se snažili zacílit na věci, které by mohly v případě vašeho ctěného souhlasu a podpory tohoto zákona a podpisu pana prezidenta vstoupit co nejrychleji v platnost a umožnily orgánům daňovým a orgánům policejním, což je v této chvíli celní správy, začít důsledně monitorovat a stíhat tyto organizované cizojazyčné skupiny, jejichž lídři zcela jistě nesedí na území ČR, ale převážně se opírají o desítky či stovky tzv. bílých koní. Snažíme se změnit trh s pohonnými hmotami, jelikož jsme hluboce přesvědčeni, že to není trh, který by měl zůstat v rámci živnosti volné tak jak je tomu dodnes. Snažíme se i cílit na živnostenský zákon a při zápisu do živnostenského rejstříku umožnit prokazování odborné způsobilosti jednotlivých osob, které se do živnostenského rejstříku budou zapisovat. Zároveň trváme na tom, a myslíme si, že je správně, aby prokazování bezdlužnosti bylo automatickou součástí. Zápis do rejstříku distributorů v dnešní době, a promiňte mi, že použiji takové slovo, je spíše formalistický. Je fakticky nárokový a jeho výsledkem je, že v tuto chvíli máme v tomto rejstříku zapsáno přibližně 1700 právnických osob, které se zabývají distribucí pohonných hmot. Chtěl bych hned v úvodu svého slova říci, že se tento zákon netýká, a to podtrhuji mnohokrát, provozovatelů čerpacích stanic. Nemá to souvislost s čerpacími stanicemi. Bohužel v mediální zkratce, protože se proti tomuto zákonu, ale ne proti zákonu jako takovému, ale proti kauci, o které se budeme bavit, která je tím stěžejním střetem, postavilo Sdružení provozovatelů čerpacích stanic. Ale s čerpacími stanicemi to nemá nic společného. Dotýká se to pouze distributorů pohonných hmot. Co se týče vlastní kauce, chci říci, že pohonné hmoty jako celek jsou zatíženy spotřební daní a daní z přidané hodnoty. To samo o sobě tuto komoditu činí tak velmi zajímavou, že se mnozí rádoby podnikatelé, snaží na ní realizovat své nečisté a poměrně velké zisky. Je třeba si uvědomit, že na jedné cisterně pohonných hmot může vzniknout daňový únik až ve výši 245 tisíc Kč. Je třeba říci, že v daňovém intervalu, který je od doby započetí obchodu do podání daňového přiznání a odvodu daně z přidané hodnoty, to znamená přibližně 55 dní, může jeden daňový subjekt zplodit daňový únik až ve výši 13,5 milionů Kč. Z tohoto ohledu a vzhledem k ohledu na objem firem účastnících se v řetězovém přeprodeji pohonných hmot jsme došli ve velmi otevřené a poměrně dlouho trvající diskusi k tomu, a sněmovna k tomu také tak přihlédla, a to velkou většinou, které si vážím, napříč všemi politickými stranami, že doporučujeme zavést pouze jednu kauci, a to kauci kompromisní mezi kaucí 35 a 50 milionů a kaucemi 5 a 10 milionů, ve výši 20 milionů Kč, které právě v řetězovém náběhu kriminální činnosti umožní finančnímu a analytickému útvaru ministerstva financí monitorovat a vstupovat do těchto nelegálních obchodů, a tak uchránit Českou republiku od daňových úniků. Chci zároveň říci, že tento zákon nevznikal pouze z iniciativy poslanců. Tento zákon byl velmi důsledně komunikován a konzultován s ministerstvem průmyslu a obchodu, byl komunikován s ministerstvem financí, s Generálním finančním ředitelstvím a s Generální správou cel. Výbory Poslanecké sněmovny 186
uspořádaly k tomuto tématu mnoho seminářů. Byl to jak výbor zemědělský, rozpočtový, tak především parlamentní výbor hospodářský. Těchto seminářů se mohli účastnit všichni zúčastnění. Já musím říci, že se jich také velmi důsledně účastnili, a tak jako jste vy zcela jistě obdrželi mnoho e-mailů a dopisů, které vás odkazují, jakým způsobem budeme likvidovat malé podnikatele, že se dostaneme do střetu velkých a malých firem, že tento zákon je výsledkem úspěšného lobbingu velkých společností, tak i já jsem všechna tato slova vyslechl mnohokrát a musím říci, že to v žádném případě není pravda. Velcí distributoři poukazují na to, že náš trh je tak infiltrován organizovaným zločinem, že zvažují odchod z tohoto trhu. Malí distributoři v rámci 20miliónové kauce říkají, že na ni nebudou mít, že se ohrozí zásobování zemědělských družstev, zemědělských strojů, stavebních strojů na staveništi apod. I toto je otázka, kterou jsme velmi důsledně diskutovali a musíme konstatovat, že tomu tak není. A to z toho důvodu, že tato kauce není nutná, aby byla složena v hotovosti, aby dotčená právnická osoba musela mít k dispozici 20 milionů Kč. Dotčená právnická osoba může využít tzv. bankovní záruky. Při posledním fyzickém šetření společnosti, která se na trhu pohybuje, a teď, promiňte, použiji ten název, poctivá firma s několikaletou účastí na trhu, tak její bankovní garance by pro ni znamenala roční výdaj ve výši 80 tisíc Kč, tak aby banka poskytla českému státu 20miliónovou garanci jako takovou. Ano, u nových subjektů tato částka může dosáhnout částky vyšší, ale maximálně banky hovoří až o 400 tisících Kč. Znovu říkám, že je velkou otázkou, zdali ty firmy, které se dnes velmi obávají této kauce, by vůbec dále v takovémto prostředí přežily. Protože je třeba si uvědomit, že už dnes, byť je to skrýváno, se stává běžným pravidlem, že malí dodavatelé, distributoři pohonných hmot, aby vůbec přežili, tak musí koupit tzv. jednu černou cisternu, aby se vůbec dostali na kladnou nulu. Znovu opakuji, 25 % trhu, pokud by se alespoň ze dvou třetin podařilo tyto aktivity organizovaného zločinu potřít, by se otevřelo poctivým podnikatelům, kteří by na trhu byli. Nejsme zároveň připraveni, pokud současná politická situace to umožní, pracovat dál na rozpracované velké novele zákona, která by se měla dále tzv. pravidelným měsíčním hlášenkám jednotlivých odběratelů, výrobců, distributorů apod. tak, aby byla přesná kontrola nad touto komoditou a abychom vyloučili právě možnost tzv. podnikání na DPH. V tuto chvíli nicméně nejsme schopni, vedeni snahou, aby tento zákon vstoupil co nejrychleji v platnost, toto zrealizovat a domníváme se, než zavést něco, co by směřovalo k chaosu, je lépe udělat jasné, jednoduché kroky, zavést 20miliónovou kauci, a potom se zabývat kroky dalšími, které budou dále v těch jednotlivých, jemnějších detailech zpřesňovat tento zákon. Vážený pane předsedo, místopředsedo, vážené dámy senátorky, páni senátoři, dovolte mi, abych vás ještě požádal o jednu věc. Chtěl jsem vás požádat o to, abyste podpořili tento zákon ve znění, které schválila Poslanecká sněmovna, a to právě veden snahou o to, aby tento zákon mohl vstoupit co nejdříve v platnost, vzhledem k současné politické situaci, kdy nevíme, jak dlouho ještě Poslanecká sněmovna bude zasedat. Zároveň mi dovolte, abych poděkoval, a to opravdu velmi, včerejšímu jednání vašeho výboru - vašemu panu předsedovi a všem kolegům - který velkou a jasnou většinou účastněných senátorek a senátorů podpořil poslanecký návrh, za otevřenou diskusi, která trvala více než hodinu, a zazněly tam přesně ty připomínky, o kterých jsem hovořil, já si toho nesmírně vážím, neházím je za hlavu, nicméně říkám, že tento krok, pokud ho schválíte, je krokem správným směrem. Děkuji vám za pozornost. 187
Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Posaďte se ke stolku zpravodajů. Garančním výborem je VHZD. Usnesení má číslo 120/1. Zpravodajem je pan senátor Jan Hajda, který má slovo. Senátor Jan Hajda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane poslanče, vážené a milé kolegyně, vážení kolegové. Pokud se týká zpravodajské zprávy, budu stručný, poněvadž si myslím, že pan poslanec, i na základě toho, co včera bylo na výboru, byl velmi detailní. Obecně se jedná o návrh novely zákona o pohonných hmotách, který předložila skupina poslanců, a to, jak je uvedeno v důvodové zprávě, se záměrem zamezení daňovým únikům při nákupu pohonných hmot z jiných členských států EU formou řetězových obchodů mezi skupinou spřízněných společností. Považuji za určité, řekl bych, plus pro hospodářský výbor, poněvadž přesně před třemi lety a jedním měsícem jsme udělali minikonferenci na téma daňových úniků, a od té doby se začala situace řešit. Stávající úprava registrace distributorů v zákoně o pohonných hmotách je formalistická a zápis do registru distributorů pohonných hmot je v podstatě nárokový. S pohonnými hmotami lze obchodovat na základě živnostenského oprávnění v rámci živnosti ohlašovací volné. Z tohoto hlediska vstup účelových společností do odvětví obchodování s pohonnými hmotami je zcela volný a nekontrolovatelný. Pokud se týká změn proti dosavadnímu právnímu stavu a změny provedené Poslaneckou sněmovnou, stanovují se podmínky, při jejichž splnění budou moci oprávněné osoby zahájit a vykonávat činnost distribuce pohonných hmot. Mezi tyto podmínky patří bezdlužnost, neexistence nedoplatků na pojistném, na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na pojistném na veřejném zdravotním pojištění, spolehlivost distributora i jeho odborného zástupce a dále složení kauce ve stanovené výši. Zápis distributora do registru distributorů pohonných hmot již nebude probíhat automaticky na základě pouhého oznámení. Definuje se distributor pohonných hmot. Účinnost zákona byla stanovena na první den druhého měsíce po jeho vyhlášení. Poslanecká sněmovna projednávanou předlohu zákona schválila ve znění tam podaných přijatých pozměňovacích návrhů na své 53. schůzi dne 15. května, když v hlasování z přítomných 159 poslanců byl návrh zákona schválen 126 hlasy, 3 hlasy byly proti. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu projednal tento zákon na včerejší schůzi a doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, posaďte se, pane kolego, ke stolku zpravodajů. Otázka pro plénum, zda někdo navrhuje nezabývat se tímto návrhem. Nikdo se nehlásí. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se přihlásil pan senátor Jan Horník. Senátor Jan Horník: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. To, co tady bylo řečeno, samozřejmě všechno je pravda, ať od předkladatele nebo od našeho garančního zpravodaje. Nicméně mnoho věcí se dle mého ne úplně ztotožňuje s těmi čísly, která tady byla řečena třeba panem poslancem. Mluvil o tom, že například zhruba zatížení na třetího distributora bude cca 80 tisíc korun, kdyby si bral bankovní záruku, za rok. Já mám čísla jiná. Mám to od společenství čerpacích stanic České republiky, a toto společenství
188
uvádí číslo 400 až 600 tisíc, což samozřejmě pro střední a zejména menší distributory může být poměrně hodně likvidační. Bylo tady zmiňováno číslo 8 miliard, to je únik, který má údajně docházet na základě zjištění a zde se uvádí v materiálu, který jste určitě také dostali od České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu, to je číslo, které by se mělo zakládat na základě informací státní sféry – předpokládám ministerstva financí, celní správy a dalších státních orgánů, nicméně když ta čísla budete hledat, tak zjistíte, že vlastně neexistují. Jsou to pouze odhady. A já si nedělám iluze, ono to skutečně může být 8 miliard, nebo dokonce i miliard víc, ale také by to mohlo být možná miliard méně. Ono by bylo bývalo stačilo v minulosti, kdybychom z distribuční činnosti neudělali živnost volnou, ale vázanou koncesovanou. V ten okamžik bychom asi dovodili a dostali se blíže ke konkrétním distributorům, kteří mohou systém obcházet, podvádět na daních apod. Další věc, která mě trošku zaráží, že český stát přichází z této oblasti tak pozdě k takovýmto opatřením. Vždyť my těch kauz kolem dovozu topných olejů a dalších jsme už zažili tolik a celá léta se nic nestalo. Já se ptám, kdo tady zaspal? Zaspal Parlament? Zaspala jednotlivá ministerstva, nebo orgány, které měly na starosti tuto branži? Čili je chvályhodné, že se něco dělá. Pokud mám informace, tak jak asociace velkých firem, tak Společenství předních a malých byly celá léta ve shodě a spolupracovaly spolu. Teď se poprvé rozcházejí, protože nedošlo ke kompromisu mezi předními, malými a těmi velkými, co si budeme nalhávat, pro velké se v podstatě nic neděje. Když schválíme novelu tohoto zákona v předložené podobě, tak k čemu dojde? Oni doplní trh a budou mít větší pole působnosti. Druhá věc, která mě zaráží, která tady nebyla zmíněna je, že vlastně se nejedná o zákon, který by šel normální cestou, to znamená, předkládala by ho vláda a proběhlo by tam připomínkové řízení ministerské. Díky tomu, že návrh zákona si osvojili poslanci, tak nejsou důležitá vyjádření například Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ti by normálně byli účastníky a určitě předkladatel by se s jejich připomínkami musel vypořádat. Tento úřad – aspoň z materiálu, který mám já – se tímto opatřením tak, jak je předložené, nesouhlasí a v podstatě jasně dokladuje, že dojde – nebo nedojde k ochraně hospodářské soutěže. Takže, co jsem od předkladatele neslyšel, jak se s touto záležitostí vypořádali. Já se domnívám, že tento trh místo, aby byl volný pro poctivé a ty, kteří to už léta dělají, praktikují, platí daně, platí za své zaměstnance, nedělali si žádné zásoby dvaceti milionů, protože neočekávali, že najednou přijde zákon a budou muset mít dvacet milionů cash, anebo si je budou muset půjčit za sta tisíce, tak ti je nemají. A ti, kteří podvody dělali, prosím vás, pro ty dvacet milionů není problém, to je jeden dobrý obchod. Takže ti peníze mají. Pak je pravda, že těch distributorů je asi 1700 a předpokládá se, že kdyby byly přijaty pozměňovací návrhy v Poslanecké sněmovně – a dva z toho jsem si dovolil vám také předložit - pokud by se vůbec dostal tento zákon do podrobné rozpravy, tak by jich mohlo zůstat 400. Ale vyčíslilo by se pole působnosti pro všechny ty, kteří jsou buďto bílí koně anebo ty, koho jenom někdo poprosil a řekl, hele, udělej si tuhle živnost a jednou za čas přes tebe pošlu pár cisteren nějakých pohonných hmot. A to jenom z toho důvodu, že kolem jednoho takovéhoto nelegálního obchodu je cca až 40 malých firem, přes které se to prolévá, aby se systém stal neprůhledným a nedohledatelným pro orgány, které by měly tyto záležitosti mapovat a měly by je dohlížet. Takže nejsem úplně přesvědčen o tom všem, co tady bylo řečeno. Zřejmě i vy jste dostali poměrně velkou škálu různých e-mailů nebo dopisů. Já zde uvedu příklad jednoho z nich. V jednom z těchto e-mailů se totiž píše, že předmětný 189
návrh novelizace zákona, který všechny poctivé distributory očekávali s nadějí na změnu k lepšímu, byl bohužel, sepsán tak nešťastným způsobem, že místo toho, aby plnil funkci ochrannou, plní funkci v mnoha případech likvidační. Že kauce 20 milionů je tak vysoká, že je nemožné pro drobné a poctivé distributory na ni dosáhnout. Že za zákonem připuštěnou bankovní garanci požadují banky ručení majetkem v tržní hodnotě 40 milionů, a že na vystavení garance požaduje banka roční poplatek ve výši 400 až 600 tisíc korun, což je pro většinu menších distributorů likvidační. Kauce je nastavena pro všechny distributory ve stejné výši bez ohledu na prodané množství PHM, proti čemuž se vlastně postavil Úřad pro hospodářskou soutěž, protože stejně zvýhodňuje na trhu pouze velké firmy. Že postihuje nejen většinu distributorů, ale postihne jejich odběratele, tisíce drobných zemědělců a stavebních firem, kteří mají tak malé odběry, že pro velké distributory ČEZ, ČEPRO či Unipetrol vlastnící pouze velké cisterny, se ekonomicky nevyplatí malé množství PHM na farmu, či přímo na pole nebo na staveniště zavážet, protože ani většina těchto velkých cisteren není ani technicky vybavena pro stáčení přímo do strojů, či malých nádrží a pro jejich velikost se v mnoha případech k zákazníkovi ani nedostanou. Toto napsal pisatel, který je na trhu již cca 20 let. Píše – platí daně, platí veškeré závazky za své zaměstnance a teď vlastně jedním úkonem bude vymazán z trhu, protože není schopen kauci, která je na něm požadována, nebo bankovní záruku si zajistit. Dejme tomu, že doopravdy z 1700 je 1300 nepoctivých – a těch se zbavíme. Mohlo by nám zůstat 400 tisíc, kdybychom skutečně našli trošku jiný mechanismus, a tam právě míří pozměňovací návrhy, kdy se částka snižuje a z 20 milionů korun na 5 milionů korun. V Parlamentu se říká, že návrh tohoto zákona zpracovávalo ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo financí a v podstatě použilo poslaneckou iniciativu, aby se vyhnulo tomu velkému připomínkovému řízení a aby zákon mohl být rychle – nebo aby mohl rychle projít Parlamentem. Mluví se také o tom, že původně bylo v návrhu 10 milionů korun, ale že ministerstvo financí řeklo deset milionů, to je poměrně hodně, a poslanci to určitě sníží na 5 milionů. Takže z jejich pera vzniklo 20 milionů a očekávali, že to bude 5 milionů. A světě div se, Poslanecká sněmovna to schválila - ve výši 20 milionů! Když jsem jednal s distributory, tak ti mi říkali, že i 5 milionů je moc s těmi středními a menšími, stačilo by 500 tisíc litrů, protože to vymaže z trhu všechny ostatní, kteří skutečně to dělají pouze jenom jako přeprodávající v tom systému nekalém, který se děje anebo jsou to ti, kteří mají kolikrát živnost jenom zaregistrovanou, ale ani ji nevykonávají, nebo jsou to bílí koně. Potom druhý bod, který by mohl tomuto prostředí být nápomocen, aby ho vyčistil, ale aby neznevýhodnil slušné a solidní, kteří na trhu již delší dobu fungují, to znamená, že by nemuseli poskytnout kauci, pokud by během pěti let předcházející vykonávali činnost distributora a každý rok prodali minimálně 500 tisíc litrů pohonných hmot. Tady jenom upozorňuji na to, že to neřeší distributory, kteří se zabývají distribucí LPG. Tam je problém, protože tyto částky jsou o hodně menší a na 500 tisíc by se jich dostalo zhruba asi 5 z 20, kteří jsou v České republice na trhu. A potom by tam byla ještě druhá podmínka, že během té doby by distributor splňoval – v minulosti – a musel by splňovat podmínky spolehlivosti a bezdlužnosti podle tohoto zákona. Domnívám se, že je velká škoda v tom, že by v Poslanecké sněmovně nedošlo k tomu, aby tyto pozměňovací návrhy byly přijaty. Bohužel díky tomu nedojde k vyčištění tohoto trhu, ale dojde k vyčištění
190
a k likvidaci slušných a solidních. Podle odhadu jich zůstane 50 z těch 1700. Optimisté říkají možná sto. Já vás už nechci dlouho zdržovat v toto pozdní odpoledne. Měl jsem to sice všechno napsané, ale reagoval jsem i na to, co předkladatel nám přednese – pan poslanec Kubata. Chci vás pouze požádat, zdali byste byli ochotni – vím, že to je na poslední chvíli, a bohužel i výbor hospodářský a garanční, byl včera, tak jsem očekával, že tam právě dojde k nějakým diskusím a budou navrženy nějaké pozměňovací návrhy. Nedošlo k tomu, já jsem se snažil toho ujmout. Jenom chci upozornit, pokud bychom se dostali náhodou dále, že tam mám pouze jednu chybu v číslovce, kde je "pětka" u druhého bodu a měla by tam být "trojka". Takže vás chci poprosit, zdali byste našli podporu pro tyto pozměňovací návrhy tak, abyste propustili tento zákon do podrobné rozpravy. Děkuji. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, slovo má senátor Miroslav Nenutil. Senátor Miroslav Nenutil: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, pane poslanče, kolegyně a kolegové. Původně jsem vám tady chtěl číst příběh jednoho, nejspíše jste ho dostali také, ale jen od malých distributorů. Jeden z nich mě zaujal, tak jsem si s tím pánem asi 14 dní dopisoval, chtěl jsem po něm ještě nějaké informace, ale protože jsem neměl možnost si to objektivně nějak prověřit, tak vás toho ušetřím. Nicméně je zvláštní, že poslanecký návrh oprávněnost svého návrhu odůvodňuje zamezením nebo omezením daňových úniků likvidací těch nepoctivých distributorů. Nabízí se tu otázka, co tedy dělá stát. Všichni vědí, že k něčemu dochází a stát asi selhává ve své kontrolní a možná represivní funkci. Ptejme se tedy orgánů, jež to mají na starosti. A potom ta druhá, což do jisté míry, pokud to bude přijato v tomto znění, ohrožujeme také stát. Zmínil se o tom už pan senátor Horník. Ti lidé – a to je jedno jestli jsou velcí nebo malí – začali podnikat v nějakých podmínkách. Na základě toho si vytvořili nějaký podnikatelský záměr; na základě úspěšnosti nebo úspěšnosti nastavili nějak svůj život, ale to už je jedno, jestli to byly hypotéky anebo něco někam investovali. A my teď v průběhu jejich podnikání jim podmínky docela zásadním způsobem měníme. Nedivil bych se, kdyby potom distributoři šli po vzoru majitelů nebo provozovatelů fotovoltaických elektráren a podobných, kde se také cítí být nějakým způsobem poškozeni zásahem nás, zákonodárců, v průběhu jejich podnikání. Mně poslanecký návrh nepřipadá, že bude tak akčně působivý, jaká role se mu dává, a naopak je mi líto těch 400 až 500 lidí, jež se řadí mezi malé a střední distributory, kteří nejspíše na to mít nebudou. Pak jsem se dověděl, že si samozřejmě mohou vzít nějakou bankovní záruku, nicméně je to kolem 60 tisíc měsíčně za udržování této jistiny. Zase z nějakých dalších vyjádření pro ně, pro ty malé, je to zhruba příjem po uhrazení všech nákladů. Takže upozorňuji na tyto dvě věci a s čistým svědomím pro tento návrh ruku zvednout nemohu. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, slovo má pan senátor Jiří Bis. Senátor Jiří Bis: Vážený pane předsedající, vážené paní senátorky a senátoři. Vždycky, když se narazí na určité problémy s úniky daní a když k tomu vzniknou diskuse, a jsou navržena určitá opatření, která jsou jinde běžná, tak se ozve pokřik, kolik poctivých slušných podnikatelů zlikvidujeme. Když se
191
navrhovaly registrační pokladny, málem bychom zlikvidovali živnostníky. Registrační pokladny nemáme kvůli tomu, a v každém obchodě se vás ptají, jestli potřebujete daňový doklad nebo ne – snad v jediné zemi, jako jsme my v Česku, nikde v západní Evropě se mi to nestalo. Já si myslím, že především každé opatření, a to i opatření, které je teď navrhováno, jde skutečně po určitých velkých únicích, nic není úplně stoprocentní a všechno má své výhody a nevýhody. Já bych řekl, že je možné, pokud budou mít menší distributoři určité potíže se zárukou bankovní, že mají ještě jednu možnost, a to spojit se do nějakého s.r.o., kde budou dva – tři a potom problémy vypadají trochu jinak. Chtěl bych jenom říci prostřednictvím vás, pane předsedající, kolegovi Horníkovi, že stejně klidně reagovali někteří, když se místo 10 % snižovalo ve fotovoltaice – ta možnost na 5 %. Potom mluvíme o tunelářích, kteří nás stojí desítky miliard. Tady je na jedné straně 5 až 10 miliard ročně – považte, jestli skutečně určité oslabení tohoto návrhu, které po dlouhé diskusi předložili poslanci, které bylo projednáno na výborech, jestli má smysl dělat zde ad hoc. Děkuji. Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy. Nehlásí. Hlásí se ještě do rozpravy – dobře, pane senátore, máte slovo. Senátor Jan Horník: Jenom rychle ještě doplním jednu věc. Mrzí mě, že ministerstvo financí a ministerstvo průmyslu a obchodu nevyužilo myšlenky, která byla daná na stůl, a to té, že by se DPH za pohonné hmoty vybíralo, když se k nám dováží, stejně v období, přesně jako spotřební daň. Protože na spotřební dani se de facto dneska nedá díky elektronickému systému utéct, kdežto při platbě DPH se dá utéct. A mě jenom mrzí, že toto minimálně ministerstvo financí neudělalo a chci je tím vyprovokovat, aby to v co nejbližším období udělalo. Protože jakmile to udělají, tak okamžitě půjdou úniky zejména dneska činěné na DPH dolů. Ale nedělejme si iluze, galérka, kde se točí stovky milionů korun, si vždycky něco lepšího najde a možná na chvílí ponížíme, a jestli to teď je pět, deset, osm miliard, na těch únicích, tak určitě budou hledat jiné cesty, aby si vlastně tyto jejich neoprávněné výdělky zase nějakým způsobem vydobyli. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore. Ptám se ještě jednou, jestli se někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak, rozpravu končím. Táži se pana navrhovatele, jestli se chce vyjádřit k obecné rozpravě. Máte slovo. Poslanec Jan Kubata: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, já bych jenom s odlehčením na úvod chtěl říci, že po vystoupení pana senátora Horníka jsem nabyl pocit, že má milovaná obec Boží Dar se chce zapsat do rejstříku distributorů a že jedna benzínová pumpa, která tam je, už nestačí. Ale dovolte, to bylo trochu odlehčení, teď zcela vážně. Musím říci, že absolutně respektuji, co tady pan senátor Horník, pan kolega Bis i pan senátor Nenutil, řekli, absolutně to respektuji, my jsme ty věci také velmi podrobně diskutovali. Musím říci, že je podstatné se vždycky podívat při této diskusi, která sklouzne potom do
192
jednotlivých detailů, co tento zákon řeší. Tento zákon řeší problém, který byl v 90. letech minulého století spojen nejen s finančními úniky, ale i s násilnou trestnou činností. Snaží se to řešit. Tento návrh zákona jednotné daně, jednotné kauce, zvlášť v prostředí řekněme české šikovnosti a schopnosti, kdy jakmile máme dvě možnosti, tak hned najdeme čtyři cesty, jak to obejít, řeší to, aby na tomto trhu, a to je moje otázka na ÚOHS, právě naopak vznikly rovné podmínky. Tento návrh zákona se snaží chránit právě malé a střední distributory proti tak zvaným nepřátelským převzetím jejich firem ve chvíli, kdy kriminálním sítím dojdou jejich bílí koně při zavedení jednotlivých podmínek zřízení živnosti atd. Musím říci, že přiznávám, že neexistují žádná faktická čísla. Všechno jsou to odborné odhady, nicméně lidi, kteří s tou komoditou přicházejí do styku mnoho let, jsou to erudované odborníci jak na ministerstvu financí, tak na ministerstvu průmyslu a obchodu. Ano, já se vůbec nestydím za to, že tento zákon byl psán společně s ministerstvem financí a s ministerstvem průmyslu a obchodu. Jako poradce ministra průmyslu a obchodu jsem byl od začátku u vzniku tohoto zákona. Musím říci, že nemohu souhlasit, že po schválení a zavedení tohoto zákona nám na trhu zbude 400 firem, možná pak i 40. Odborné odhady hovoří o tom, že těch řekněme síťových černých přeprodejců je 500 až 600. To znamená, na trhu zbude přibližně 1000 až 1100 společností. Na závěr musím opravdu znovu zopakovat, že již dnes je smutnou realitou, že mnoho drobných distributorů se dostává do situace životní nutnosti koupit od černého trhu jednu nedaněnou cisternu, aby se ve svých daňových příjmech, respektive ve svých fyzických příjmech vůbec dostali k tomu, aby se mohli uživit. To je prostě realita. Tento zákon samozřejmě má svá rizika, ale chci říci, že pro mě pojem poctivé podnikání je povinnost podnikatelského subjektu. Ne nějaká jeho výsada. Všechno ostatní nepatří do právního rámce České republiky. Poctivých podnikatelů je na druhé straně třeba si vážit. Ale se vší úctou k ostatním komoditám, příkladně k pekařům, musím říci, že trh s pohonnými hmotami zkrátka není trh s pečivem. Není! Je to trh, který je významně daňově zatížen jak spotřební daní, tak DPH. A znovu říkám, rozumím všem pozměňovacím návrhům, rozumím těm diskusím, hovořil jsem i s představiteli společenství čerpacích stanic. Hovořil jsem se všemi, kteří se na mě obrátili. Nikoho jsem nikdy neodmítl. Musím říci, že podle mého nejlepšího vědomí a svědomí je toto opravdu maximální snaha, zamezit a zavřít dveře v této cestě. Nemohu vyloučit, že si organizovaný zločin bude hledat cesty jiné. Od toho jsme tady my, poslankyně a poslanci, senátorky a senátoři, abychom se snažili ty dveře postupně zavírat. Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy senátorky, páni senátoři. Ještě jednou vás žádám o podporu tohoto zákona ve znění, které schválila Poslanecká sněmovna. Děkuji vám. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane navrhovateli. Prosím zpravodaje garančního výboru, aby se vyjádřil k právě proběhlé rozpravě. Máte slovo. Senátor Jan Hajda: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, v diskusi vystoupili tři senátoři, z toho jeden dvakrát. Pan předkladatel zaujal stanovisko k tomu, co bylo obecně v rozpravě řečeno. Já bych zdůraznil jednu věc. Pokud v kterékoli oblasti dochází k podvádění na trhu, ti poctiví mají jedinou možnost. Buď se přizpůsobí, aby ekonomicky stačili, nebo z toho trhu
193
vypadnou. Během určité doby budu předkládat podobný pozměňovák i v některých jiných oblastech, kde si necháváme i zahraničními agenturami zpracovávat stanoviska k tomu, co se děje na našem trhu. Myslím si, že pokud se týká tohoto, měli bychom to brát především jako ochranu poctivých podnikatelů, a pokud pan poslanec hovořil o tom, že se začíná chystat velká novela, já všem, kteří mě denně zaplavovali dopisy, doporučuji, aby se zapojili do velké novely. Uvidíme první zkušenosti, které budou. Jinak včera na hospodářském výboru byli zástupci velkých distributorů, malých distributorů, byli tam zástupci Generálního ředitelství celní správy, Generálního finančního úřadu, ministerstva financí, ministerstva průmyslu a obchodu, a v závěru jsme se všichni shodli na tom, že řešení cestou této novely je správné a já bych vás žádal o schválení. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore. Přistoupíme k hlasování. Byl podán návrh – schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 60 senátorek a senátorů, aktuální kvorum pro přijetí návrhu je 31. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, stiskněte tlačítko ANO a ruku nahoru. Děkuji. Kdo jste proti, tlačítko NE a ruku nahoru. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 61 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 44, proti byl jeden. Návrh byl přijat. Takže končíme projednávání tohoto bodu. Děkuji panu navrhovateli. Máte slovo. Poslanec Jan Kubata: Vážené dámy senátorky, páni senátoři, děkuji vám za podporu tohoto zákona. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji panu zpravodaji a končíme projednávání tohoto bodu. Následujícím bodem je 43. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 149/2003 Sb., o uvádění do oběhu reprodukčního materiálu lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určeného k obnově lesa a k zalesňování, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 148/2003 Sb., o konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů), ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 118) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 118. Návrh uvede ministr zemědělství Petr Bendl, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Pane ministře, vítejte a máte slovo.
194
Ministr zemědělství ČR Petr Bendl: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené senátorky a senátoři, dovolte mi, abych uvedl návrh zákona, kterým se mění zákon č. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin, ve znění pozdějších předpisů. Cílem předkládaného návrhu zákona je zejména vytvořit předpoklady pro organizační a věcné zabezpečení uchování a využívání genetických zdrojů lesních dřevin významných pro lesní hospodářství České republiky, které se nacházejí na jejím území. Návrh zákona především upravuje problematiku ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin, jejíž absence v české národní legislativě je v lesnické praxi již dlouho pociťována, stanoví zásady ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin prostřednictvím Národního programu ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin, implementuje předpisy Evropské unie, které dosud implementovány nebyly, a odstraňuje nepřesnosti vzniklé při dosavadní implementaci. Upravuje správní trestání v souladu se zásadami právní úpravy přestupků a jiných správních deliktů v zákonech upravujících výkon veřejné správy. Vládní návrh zákona projednal zemědělský výbor Poslanecké sněmovny na své 40. schůzi dne 28. února 2013 a doporučil Poslanecké sněmovně předkládaný návrh zákona schválit ve znění komplexního pozměňovacího návrhu a legislativně technických připomínek. Komplexní pozměňovací návrh jednak zpřesňuje ustanovení návrhu zákona týkající se výkonu státní správy, rozšiřuje předmět úpravy o změnu zákona č. 148/2003 Sb., o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů, a v neposlední řadě též odstraňuje některé nepřesnosti vládního návrhu. Dne 10. května 2013 proběhlo druhé čtení návrhu zákona v Poslanecké sněmovně, ve kterém byl přednesen pozměňovací návrh pana poslance Dědiče, ve kterém došlo k posílení práv vlastníků v souvislosti s vyhlašováním genových základen a uznávání zdrojů reprodukčního materiálu. Ministerstvo zemědělství akceptovalo tyto pozměňovací návrhy, protože jsou v souladu s koncepcí předkladatele a přispívají ke zkvalitnění vládního návrhu zákona. Dne 15. května 2013 proběhlo 3. čtení návrhu zákona, a ten byl Poslaneckou sněmovnou přijat. Dne 25. června 2013 návrh zákona na své 14. schůzi projednal váš senátní výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který k němu nepřijal žádné pozměňovací návrhy a doporučil jej schválit ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou. V návaznosti na uvedené si dovoluji požádat i Senát o schválení návrhu, ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane navrhovateli, a prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 118/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Petr Šilar, kterého prosím, aby nás seznámil se svojí zpravodajskou zprávou. Senátor Petr Šilar: Dobré odpoledne. Paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Dámy a pánové, kolegyně a kolegové. Pokud jde o tento veskrze potřebný a trošku složitý návrh zákona dopředu říkám jako zpravodaj, že by bylo dobré ho
195
schválit a podpořit i na základě usnesení našeho výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Přesto mi dovolte, abych k tomu měl několik připomínek. K věcným stránkám nebyly připomínky, ale měl bych zde několik legislativních připomínek, a byl bych rád, aby se tím navrhovatel znovu zabýval, jak jsem je zaznamenal ve své zpravodajské zprávě a byla i předložena navrhovateli. Přesto bych chtěl říct jednu důležitou věc. Genetické zdroje lesních dřevin podle zákona o obchodu nepochybně představují určitou ekonomickou hodnotu, která zejména vyplývá z možnosti jejich využívání při šlechtění a ve výzkumu. Podle Listiny základních práv a svobod, vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Přesto v tomto zákonu je napsáno, že genetické zdroje lesních dřevin, tedy i příslušné vzorky konkrétního genetického zdroje, jako i dokumentace o genetickém zdroji, by se podle upraveného předloženého návrhu jejich vlastníků mělo dít za náhradu. Ve shora uvedených souvislostech se zároveň poukazuje na ustanovení, z něhož vyplývá, že pro účely šlechtění výzkumu a vzdělávání jsou účastníci Národního programu povinni poskytnout vzorky genetických zdrojů a lesních dřevin bezúplatně. A pokud by účastník národního programu odmítl poskytnout vzorky bezúplatně, může mu být uložena pokuta. To je jedna připomínka, která poukazuje na rozpor s Listinou základních práv a svobod. Podobná připomínka platí též pro úpravu rozhodování o uznání zdroje identifikovaného selektovaného, kvalifikovaného a testovaného reprodukčního materiálu. A proto doporučujeme, aby předkladatel možnost - vyhlásit jinou základnu na základě vlastního podnětu - orgánu veřejné správy vysvětlil. Předal jsem to písemně, ale jsou to věci, na které chci pouze upozornit, že by bylo dobře se tím do budoucna i zabývat. I přesto navrhovaná úprava je hodna podpory a doporučuji Senátu Parlamentu České republiky tento návrh zákona přijmout. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore, prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů a sledujte rozpravu, zaznamenávejte případné další návrhy, ke kterým zaujměte stanovisko. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak, děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, takže předpokládám, že se není k čemu vyjádřit. Pane navrhovateli, chcete se vyjádřit? Nechcete. Pan zpravodaj také ne. Není k čemu. Dobře. Přistoupíme k hlasování. Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je aktuálně přítomno 58 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí návrhu je 30. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať zdvihne ruku a stiskne tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zdvihne ruku a stiskne tlačítko NE. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 62 se z 58 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 48, proti byl jeden. Návrh byl přijat. Vážené kolegyně a kolegové, přerušuji 11. schůzi Senátu do středy 3. července do 9.00 hodin. Přeji pěkný víkend, na shledanou!
196
(Jednání ukončeno v 15.40 hodin.)
197
4. den schůze – 3. července 2013
(Jednání zahájeno v 9.02 hodin.) Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, zahajuji další jednací den 11. schůze Senátu a všechny vás zde vítám. Zároveň vás žádám, abyste dokončili své rozhovory a věnovali se pořadu schůze. Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři: Zdeněk Berka, Karel Korytář, Petr Bratský, Hana Doupovcová, Dagmar Zvěřinová, Jan Žaloudík, Jozef Regec, Vladimír Dryml, Tomáš Kladívko, Hassan Mezian, Tomáš Grulich, Jiří Bis, Jaroslav Doubrava, Pavel Trpák, Jaromír Štětina, Ivo Bárek, Zdeněk Brož, Lubomír Franc, Jiří Oberfalzer, Jaromír Jermář, Jiří Šesták, Stanislav Juránek, Pavel Eybert, Zdeněk Schwarz, Daniela Filipiová a Alena Dernerová. Zároveň vás žádám, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami. Pokud ji nemáte, prosím, využijte náhradní, která je u prezence v předsálí Jednacího sálu. Nyní začneme projednávat 44. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (senátní tisk č. 121) Návrh uvede ministr dopravy Zbyněk Stanjura, kterého mezi námi vítám, a zároveň jej žádám, aby nás s návrhem seznámil. Ministr dopravy ČR Zbyněk Stanjura: Hezké dopoledne, vážený pane předsedo, vážené senátorky, vážení senátoři, dovolte mi, abych v krátkosti uvedl poměrně rozsáhlou novelu zákona o podmínkách provozu na pozemních komunikacích a s tím související zákony. Tento návrh zákona přináší změny v 3 oblastech. Za prvé – změny v oblasti registrace vozidel, změny v oblasti schvalování technické způsobilosti vozidel a změny v oblasti stanic technické kontroly a stanic měření emisí. V oblasti registrace vozidel návrh reaguje na nejvýznamnější nedostatky, které ukázala dosavadní praxe, kdy se často nedodržoval či obcházel stávající zákon. Vznikaly tzv. polopřevody, kdy stávající majitel odhlásil vozidlo, a nový majitel nebo nový provozovatel už vozidlo nepřihlásil. Vozidla zůstávala v registru vozidel. Současně k tomu nebyl určen příslušný vlastník či příslušný provozovatel.
198
Následkem toho stavu pak bývá to, že je zpochybněna odpovědnost jak bývalých, tak současných vlastníků či provozovatelů vozidel a k velkým problémům dochází v případě dopravních nehod či podobně. Dosavadní úpravy umožňovala i případy, kdy dochází k změnám v registru bez vědomí provozovatelů a vlastníků vozidel. To je způsobeno tím, že stávající úprava nevyžaduje úředně ověřenou plnou moc pro osobu, která by měla vlastníka nebo provozovatele při registračních úkonech zastupovat. Stávající právní úprava taky pro svojí nejednoznačnost rovněž umožňuje obcházení povinnosti stanovených pro nakládání s autovraky. Důsledkem je pak neúplnost a neaktuálnost údajů, možnost legalizace výsledků některé trestné činnosti a porušování zákona o odpadech. Cílem navržené úpravy je odstranit tyto nedostatky. Při návrhu jsme se drželi zásady "třikrát jedna"; jeden centrální registr vozidel, jedna žádost, jeden úřad. To znamená, odbourají se dva kroky při změně vlastníka či provozovatele v registru. K změně v registru tím pádem dojde v jednom kroku, poté co bude prokázán souhlas se změnou registru – jak ze strany bývalého vlastníka či provozovatele, tak vlastníka či provozovatele nového. Současně se zavádí nová úprava tzv. vyřazení vozidel z provozu. Nejde o to samé co zánik vozidla, tzn. i vyřazená vozidla budou evidována v registru vozidel. Nahrazuje to dosavadní stav, kdy máte dočasné vyřazení a trvalé vyřazení. Novým institutem, který tento návrh zákona zavádí, jsou tzv. registrační značky na přání, kdy za úplatu 5 tisíc za jednu registrační značku, tzn. 10 tisíc na jedno vozidlo, si vlastník či provozovatel vozidla může stanovit za zákonem stanovených podmínek vlastní registrační značku, která bude přenositelná i na jiné vozidlo. V oblasti schvalování technické způsobilosti vozidel návrh reaguje zejména na úpravu pravidel v rámci EU. Zjednodušeně řečeno, automobil, ten typ, který získá povolení, který prokáže technickou způsobilost v jiné zemi EU, již nemusí prokazovat v ČR, a naopak. Třetím okruhem, na který bych vás chtěl upozornit, je navrhované zpřísnění a doplnění právní úpravy v oblasti stanic technické kontroly a stanic měření emisí. Zavádí se úplně nové povinnosti jak jednotlivých mechaniků či techniků, tak provozovatelů STK a stanic měření emise. Věřím, že tento návrh zákona podpoříte. Děkuji za slovo. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane navrhovateli. Prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 121/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Veronika Vrecionová, kterou nyní žádám, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Senátorka Veronika Vrecionová: Dobré ráno, vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové! Pan ministr, myslím, že popsal vše podstatné, co tato novela obsahuje. Dovolila bych si jenom stručně shrnout, čeho se bude tato novela týkat. Vládou navrhovaná právní úprava zahrnuje do právního řádu zejména tyto hlavní změny. 1. V novele zákona o podmínkách provozu na pozemních komunikacích. 2. V novele zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.
199
3. V novele zákona o silničním provozu. 4. V novele zákona o správních poplatcích. Zároveň bych ještě k legislativnímu procesu chtěla zmínit, že tento návrh zaznamenal řadu změn provedených Poslaneckou sněmovnou. Nicméně, jak jsme to včera probírali se zástupcem předkladatele na hospodářském výboru, tak všechny tyto změny – je jich asi takových 8 okruhů, tak o všech bylo diskutováno s předkladatelem a v podstatě jdou v duchu tohoto návrhu a posunují ho správným směrem. Na závěr bych vám chtěla jenom přečíst usnesení VHZD. který Senátu Parlamentu ČR doporučuje schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, paní senátorko, a prosím vás, abyste se posadila ke stolku zpravodajů a plnila úkol garančního zpravodaje. Ptám se, zda někdo navrhuje – podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Takový návrh se nepředkládá. Proto otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Nikdo se nehlásí. Rozpravu uzavírám. Pan navrhovatel – nechce nic doplnit? Paní zpravodajka nám také nechce nic sdělit. Můžeme přistoupit k hlasování, neboť v usnesení VHZD je pouze jediný návrh – schválit. Byl podán návrh – schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 46 senátorek a senátorů, kvorum 24. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Hlasování č. 63. Registrováno 47, kvorum 24. Pro návrh 46, proti nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji předkladateli i zpravodajce. Budeme pokračovat dalším bodem. Dalším bodem je 45. Návrh zákona o investičních společnostech a investičních fondech (senátní tisk č. 122) Návrh uvede opět pan ministr dopravy Zbyněk Stanjura, který zastoupí ministra financí Miroslava Kalouska. Pane ministře, prosím, předložte nám návrh zákona. Ministr dopravy ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Ještě jednou bych chtěl omluvit svého kolegu, pana ministra financí Kalouska, že souběžně zasedá vláda ČR, takže jsme se domluvili, ať nepřejíždíme tam a zpátky, že odůvodním dva jeho body – tento a následující. Takže tam omluva platí také. Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, Poslaneckou sněmovnou vám byl postoupen nový zákon o investičních společnostech a investičních fondech. Hlavním cílem návrhu zákona je vytvořit v ČR systém vhodných podmínek pro obhospodařování investičních fondů a provádění jejich administrace a současně podpořit atraktivitu podnikání v oblasti kapitálového trhu v českém právním prostředí.
200
Ministerstvo financí již od počátku považovalo transpozici nové směrnice o správcích alternativních fondů kolektivního investování, kterou předložený návrh zapracovává, především jako příležitost. Návrh zákona tak vedle nezbytné transpozice evropských direktiv zohledňuje moderní právní úpravu na tomto úseku. Inspirovali jsme se především v Lucembursku, ale také v Irsku nebo v Německu. Mezi nejvýznamnější změny, které návrh zákona přináší, je rozlišování mezi obhospodařováním investičních fondů a prováděním administrace investičních fondů a zavedení větší stratifikace dohledu ČNB. Dohled ČNB je zaměřován podle toho, jaké jsou možnosti pro širokou veřejnost investovat do investičních fondů a jaké jsou zdroje systémového rizika. Další změnou je rozšíření okruhu přípustných právních forem pro investiční fondy. Vychází se přitom z německé a lucemburské právní úpravy. Cílem je vytvořit zákon, který bude jednak respektovat to, co je v oblasti regulace kolektivního investování v ČR známé, zaběhlé a funkční. Jednak bude, co do úpravy jednotlivých základních institutů, konvenční ve vztahu k úpravám zemí, jejichž přístup k regulaci kolektivního investování je možné považovat za standardní. Ministerstvo financí při tvorbě nového zákona postupovalo v úzké součinnosti s ČNB, asociací pro kapitálový trh a českou asociací Private Equity & Venture kapitálových fondů. Transpoziční lhůta ke směrnici, kterou návrh zákona implementuje, uplyne 22. července, tzn., že máme náskok zhruba 19 dnů. Do tohoto termínu musí být tedy zákon schválen a nabýt účinnost, aby ČR dostála svým povinnostem plynoucím z členství v EU. Závěrem bych chtěl zmínit, že návrh zákona doznal v Poslanecké sněmovně podpory napříč celým politickým spektrem, jak z řad koaličních tak i opozičních poslanců. Žádám, a prosím vás proto, o podporu navrženého zákona a o jeho hladké schválení. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane navrhovateli. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 122/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jiří Lajtoch, kterého nyní žádám, aby nám předložil zpravodajskou zprávu. Senátor Jiří Lajtoch: Vážený pane předsedo, vážené senátorky, vážení senátoři, vážený pane ministře! Návrh zákona reguluje právní úpravu investování na kolektivním principu, tj. systému, v němž se na kolektivním principu investují shromážděné prostředky od investorů podle dohodnuté investiční strategie na bázi poměrného rozložení rizika za účelem optimalizace výnosů. Návrh představuje historicky třetí zákonnou úpravu komplexně řešící tuto oblast. Nahrazuje dosud platný zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů. Nejvýznamnějšími změnami, které návrh přináší, jsou rozlišování mezi obhospodařováním a administrací investičních fondů, rozšíření okruhu přípustných právních forem pro investiční fondy. Pojem "investiční fond" bude zahrnovat všechny investiční entity fondového typu, bez ohledu na jejich právní formu, zatímco pojem "fond kolektivního investování" je definován jako investiční fond, který shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti.
201
Návrh zákona je rozsáhlým dokumentem členěným do 16 částí odpovídajících vnitřnímu uspořádání do dílčích systematických celků. Obsahuje 677 paragrafů. Velkou změnou oproti stávající právní úpravě je rozlišování mezi obhospodařováním a administrací investičních fondů. Každý investiční fond bude mít obhospodařovatele, který bude vykonávat vlastní portfolio, management a související řízení rizik; a administrátora, který provádí administrativní činnosti související s obhospodařováním investičního. Návrh dále stanovuje některá pravidla pro provádění administrace a obhospodařování investičních fondů. Základní členění investičních fondů představuje jejich rozdělení na fondy kolektivního investování a fondy kvalifikovaných investorů. Hlavním smyslem tohoto dělení jsou rozdílné regulatorní požadavky kladené na tyto fondy s ohledem na ochranu nekvalifikovaných investorů. Fondem kolektivního investování bude moci být podílový fond nebo akciová společnost. V případě fondu kvalifikovaných investorů bude připadat v úvahu podílový fond, svěřenecký fond, komanditní společnost, společnost s. r. o., akciová společnost, evropská společnost nebo družstvo. Doplňuje se úprava akciové společnosti s proměnlivým základním kapitálem (dále jen SICAV), ponechává se v návrhu stávající koncepce podílového fondu, který nemá právní osobnost, není subjektem práv a povinností. Tím je obhospodařovatel fondu. Svěřenecký fond – jako investiční fond – zde na rozdíl od nového občanského zákoníku se vytvoří pouze na základě smlouvy. Návrh zakotvil do právního řádu SICAV, inspirovanou dle důvodové zprávy německou úpravou. Výhodou tohoto subjektu je možnost bez přílišné administrativní zátěže a nákladů měnit pružně výši základního kapitálu vydáváním a odkupováním akcií. Komanditní společnost na investiční listy představuje komanditní společnost, v níž pouze jeden společník ručí za její dluhy neomezeně, a podíly společníků, kteří ručí za jejich dluhy omezeně, komandisté, jsou vtěleni do investičních listů. Návrh vymezuje výkon činnosti depozitáře investičního fondu. Je upravena činnost tzv. brokera, hlavního makléře, který je v návrhu označován jako hlavní podpůrce. Úprava zrušení, přeměn a jiných majetkových dispozic je z velké části přebrána z platného zákona o kolektivním investování. Návrh se dále věnuje dohledu České národní banky a stanoví sankce za nesplnění povinností z něj vyplývajících. V závěrečné části návrhu jsou vymezeny základní pojmy pro účely tohoto návrhu. Tam jsou také upravena interporální ustanovení k právním vztahům, v souvislosti s přijetím tohoto nového zákona je řešen vztah k nové soukromě právní úpravě. Účinnost zákona je stanovena dnem jeho vyhlášení. Návrh zákona byl předložen Poslanecké sněmovny dne 17. ledna 2013. Byl přikázán rozpočtovému výboru, který se tímto zákonem zabýval celkem třikrát, aby dal dostatečný prostor k seznámení se s velkým množstvím pozměňovacích návrhů, které byly podány, neboť při prvním jednání výboru byl předložen dokument z dílny ministerstva financí, čítající 340 bodů. Třetí čtení, které proběhlo 15. května 2013, kdy byl s návrhem zákona vysloven souhlas ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, ze 162 přítomných poslanců bylo 102 pro a 13 bylo proti. Tento právní předpis je směřován především profesionálním adresátům, znalým tématické oblasti zákona, tudíž určitou míru složitosti lze předpokládat. Návrhu lze přesto vytknout nepřehlednost a komplikovanost. Na tyto skutečnosti ostatně poukázala taktéž i České národní banka, jako připomínkové místo, když 202
vyzvala navrhovatele k používání jednoduššího jazyka a upozornila ho dále mj., že na řadě míst používá pojmy, které vymezuje až v následujících částech, což ztěžuje čtení zákona. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu Parlamentu ČR na své 15. schůzi, konané 2. července 2013, k návrhu zákona o investičních společnostech a investičních fondech, po úvodním slově zástupce předkladatele RNDr. Ladislava Minčiče, CSc., MBA, 1. náměstka ministra financí ČR, po zpravodajské zprávě senátora Jiřího Lajtocha a po rozpravě doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Vše. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane senátore, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly zpravodaje. Ptám se nyní, zda někdo navrhuje podle § 107 Jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Takový návrh není předložen, takže otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Nikdo se nehlásí, rozprava se nekoná, uzavírám rozpravu. Pan navrhovatel si asi nepřeje vystoupit. Zpravodaj také řekl vše, co potřeboval říci, takže přistoupíme k hlasování. Byl podán návrh, schválit návrh zákona ve znění, postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Přítomno 49 senátorek a senátorů, kvórum 25. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Hlasování číslo 64, registrováno 59, kvórum 25, pro návrh 45, proti nikdo, návrh byl přijat. Děkuji předkladateli i zpravodaji a projednávání tohoto bodu je ukončeno. Návazně na předchozí bod nyní projednáme bod, kterým je 46. Návrh zákona o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o investičních společnostech a investičních fondech a s přijetím přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vypořádání některých derivátů (senátní tisk č. 123) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 123. I tento návrh za ministra financí Miroslava Kalouska, jak už bylo avizováno, uvede pan ministr dopravy Zbyněk Stanjura. Prosím. Ministr dopravy ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Velmi stručně představím tento návrh zákona, který zajišťuje nezbytnou věcnou a terminologickou provázanost právní úpravy jiných zákonů s úpravou návrhu zákona o investičních společnostech, což byl předchozí tisk č. 122, a současně tento návrh zákona adaptuje české právo na nařízení Evropského parlamentu a Rady o derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů. Stejně jako v předchozím návrhu zákona vás prosím o podporu tohoto návrhu. Děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Organizační výbor určil garančním, a zároveň jediným výborem pro projednání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 123/1. Zpravodajem výboru je opět pan senátor Jiří Lajtoch, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se svojí zprávou. 203
Senátor Jiří Lajtoch: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené paní senátorky, vážení pánové senátoři, vážený pane ministře, předkládaný návrh zákona je doprovodným zákonem k zákonu o investičních společnostech a investičních fondech. Jeho návrh je předmětem senátního tisku 122, který jsme před chvílí schválili, který komplexně reguluje právní úpravu investování na kolektivním principu a nahrazuje stávající zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů. Terminologická změna se dotýká pojmu investiční fond, který bude zahrnovat všechny investiční entity fondového typu bez ohledu na jejich právní formu. V souvislosti s věcným posunem pojmu fond kolektivního investování nabírá i pojem kolektivní investování jiného rozměru. Návrh zákona se skládá z 32 částí, které odpovídají jednotlivým zákonům, jejichž ustanovení jsou v souvislosti s vyvolanými změnami měněna či zrušena. Závěrečná část 33. stanoví činnost dnem vyhlášení. Teď je tady škála těch 32 částí. Uvedu třeba zákon Občanský soudní řád, zákon o penzijním připojištění, zákon o dohledu v oblasti kapitálového trhu, o správních poplatcích, zákon o pojišťovnictví, zákon o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o finančním zajištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon o důchodovém spoření, zákon o finanční správě, zákon o změně, související s řízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona byl předložen Poslanecké sněmovně taktéž 17. ledna 2013. Návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru. Ten se nad ním taktéž sešel třikrát, neboť sdílel legislativní osud s tiskem předchozím, tedy naším senátním tiskem č. 122. 17. dubna 2013 doporučil výbor schválit ve znění jím přijatých pozměňovacích návrhů. Třetí čtení taktéž proběhlo 15. května 2013, kdy byl s návrhem zákona vysloven souhlas ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, ze 161 přítomných bylo pro 104 poslanců a 10 bylo proti. Transpoziční lhůta, jak tady bylo již řečeno, tohoto zákona je do 22. července 2013. Náš legislativní odbor vznesl řadu připomínek, které se týkají především legislativně technického charakteru. Tyto připomínky by neměly zásadně ovlivnit aplikaci zákona v praxi. VHZD Parlamentu ČR na své 15. schůzi, konané dne 2. července 2013, k návrhu zákona o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o investičních společnostech a investičních fondech a s přijetím přímo použitelného předpisu EU, upravujícího vypořádání některých derivátů, doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Vše. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane zpravodaji. Ptám se , zda někdo navrhuje podle § 107 Jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Takový návrh není předložen. Otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Nikdo se nehlásí, obecnou rozpravu uzavírám. Předpokládám, že pan navrhovatel a pan zpravodaj nechtějí vystoupit. Nereagují, takže ne. V usnesení hospodářského výboru byl jediný návrh, a to návrh zákona schválit. Přistoupíme k hlasování. Byl podán návrh, schválit návrh zákona ve znění, postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 48 senátorek a senátorů, kvorum 25. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.
204
Hlasování číslo 65, registrováno 48, kvorum 25, pro návrh 45, proti nikdo, návrh byl přijat. Děkuji předkladateli i zpravodaji a projednávání tohoto bodu je ukončeno. Vážené kolegyně, vážení kolegové, další předkladatel pan ministr Bendl je na cestě, vyhlašuji přestávku do 9.45 hodin. Budeme pokračovat v jednání schůze v 9.45 hodin. (Jednání přerušeno v 9.33 hodin.) (Jednání opět zahájeno v 9.46 hodin.) Předseda Senátu Milan Štěch: Vážené kolegyně, vážení kolegové, budeme pokračovat v jednání. Dalším bodem je 47. Návrh zákona o katastru nemovitostí (katastrální zákon) (senátní tisk č. 124) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 124. Návrh uvede ministr zemědělství Petr Bendl, kterého mezi námi vítám. Dobrý den, pane ministře. Zároveň žádám, aby nás s návrhem seznámil. Ministr zemědělství ČR Petr Bendl: Děkuji. Vážený pane předsedo, dámy senátorky, páni senátoři. Návrh katastrálního zákona byl připraven v návaznosti na nový občanský zákoník, který od 1. 1. 2014 výrazně mění úpravu právních vztahů k nemovitostem. Nově je definována nemovitost, kdy stavba bude součástí pozemku. Do katastru nemovitostí se bude zapisovat 20 typů práv namísto dosavadních 5. Rozroste se počet poznámek zapisovaných do katastru nemovitostí. Význam zápisu v katastru nemovitostí se zvýší uplatněním zásady materiální publicity. Vláda se proto rozhodla předložit návrh nového katastrálního zákona, který má nahradit dva současné zákony upravující tuto problematiku, neboť řešit tak rozsáhlé změny novelizací dosavadních předpisů by bylo velmi obtížné. Návrh obsahuje všechny změny vyplývající z nového občanského zákoníku. S ohledem na zásadu materiální publicity se navrhuje provádět všechny zápisy práv vkladem, přísněji přezkoumávat soukromé listiny předložené k zápisu právních vztahů k nemovitostem a klade se velký důraz na procesní kroky, které mají zajistit informovanost vlastníků o prováděných zápisech. Pokud se týká technické stránky vedení katastru, návrh v zásadě přebírá dosavadní osvědčenou právní úpravu. Přitom zohledňuje nové potřeby elektronické komunikace při podávání návrhů na provedení zápisů o právních vztazích. Návrh do Poslanecké sněmovny předložila vláda již v srpnu 2012. Poslanecká sněmovna jej schválila 17. května 2013. V průběhu projednávání návrhu katastrálního zákona se objevily ve sdělovacích prostředcích obavy, zda dostatečně reagujeme na riziko podvodů při nakládání s nemovitostmi. Na toto riziko návrh od počátku reaguje zpřísněním podmínek pro zastupování účastníků na základě plné moci, neboť falzifikáty plných mocí byly při většině známých pokusů o podvody použity, zasíláním informace o provedeném zápisu vždy do rukou původního vlastníka, i když bude zastoupen zmocněncem, i zvláštní 205
elektronickou informační službou, která umožňuje poskytovat informace o průběhu řízení nad rámec správního řádu formou SMS zpráv či běžných emailů. To by mělo uklidnit každého, kdo má obavu z těchto sice řídkých, nicméně velmi závažných podvodů, kterých Policie ČR v posledních pěti letech vyšetřuje přibližně 60, přičemž berte v úvahu, že těch zápisů probíhá ročně zhruba jeden milion. To znamená, z 5 milionů 60 problematických, které vyšetřuje Policie České republiky. Přesto Poslanecká sněmovna schválila další pozměňovací návrh, který stanoví povinnost informovat každého účastníka vkladového řízení o vyznačení plomby po obdržení návrhu na vklad práva. Výbory senátu toto opatření navrhují ještě rozšířit o 20denní lhůtu, po kterou nebude moci katastrální úřad o vkladu rozhodnout. Tím má být dána vlastníkovi možnost vyslovit případný nesouhlas s provedením vkladu práva. Je však třeba upozornit, že vkladových řízení podle tohoto zákona bude ročně více než jeden milion a jejich účastníky prodloužení vkladového řízení rozhodně nepotěší. Je potřeba vzít v potaz, kdysi jsme katastrálnímu zákonu říkali trošku laicky katastrofický, a to proto, že dlouhou dobu trvalo, než došlo k zápisu. V okamžiku, kdy by prošel návrh, že budeme lhůty prodlužovat, věřte tomu, že lidé nebudou příliš nadšeni z toho, že budou muset čekat tři týdny na to, aby využili svého práva apod. Prostě jakékoli protahování myslím si, že není v zájmu veřejnosti, ale je samozřejmě na vás, jak to budete cítit. Opatření bránícím těmto podvodům je v návrhu katastrálního zákona již několik a vzájemně se překrývají. Proto bych vás chtěl požádat, abyste vzali v úvahu, že na schválení tohoto zákona navazují ještě rozsáhlé prováděcí předpisy, zásadní změna informačního systému nejen v katastru, ale i například systému v bankách poskytujících hypotéky, a návrh podpořili ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou, aby bylo možné pokračovat v náročné přípravě na jeho účinnost. Děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji, pane navrhovateli, a prosím vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Návrh projednal ÚPV, usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 124/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miloš Malý. Návrh také projednal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Usnesení jste obdrželi jako senátní tisk č. 124/3. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jan Horník. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona VHZD. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 124/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Veleba, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Senátor Jan Veleba: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně senátorky, vážení kolegové senátoři. Hned na úvod řeknu, že zpráva pana ministra Petra Bendla, předkladatele, myslím si, byla velmi a velmi výstižná a s jejím duchem já osobně souhlasím. Se zprávou, nebo s výsledkem včerejšího jednání našeho výboru nás na konci seznámím. Moje role je tedy poněkud ulehčena a já chci k návrhu zákona o katastru nemovitostí říct následující: Tento zákon – návrh – sestává z pěti částí. První část návrhu zákona o katastru nemovitostí se týká, nebo je věnována obecným ustanovením, která jsou víceméně přijata dle současného platného katastrálního zákona. Část druhá,
206
která je taková nejspornější, o kterou je veden souboj ze dvou názorových pohledů, ta se týká zápisů práv do katastru. To znamená té materie, kterou nyní nacházíme převážně v zákoně o zápisech. Část třetí se zabývá správou katastru. Část čtvrtá, známá z katastrálního zákona pod označením "porušení pořádku na úseku katastru", je soustředěna na správní delikty, a část pátá – Společná, přechodná a závěrečná ustanovení". Pokud se týká legislativního procesu, návrh byl předložen vládou dne 22. srpna 2012, dne 5. února 2013 proběhlo na 51. schůzi Poslanecké sněmovny první čtení, ve kterém byl návrh zákona přikázán k projednání zemědělskému výboru a výboru ústavně-právnímu. Oba výbory přijaly k osnově různé pozměňovací návrhy. Zatímco ty zemědělského výboru byly v podstatě zpřesňujícího charakteru a, jak se ukázalo ve třetím čtení, nekonfliktní povahy, mezi těmi z ústavně-právního byla řada z nich rázu věcného rozdělující sněmovnu na dva opačně smýšlející tábory. Druhé čtení se konalo dne 14. května 2013 na 53. schůzi Poslanecké sněmovny. V jeho rámci přibyly další pozměňovací návrhy od poslanců Ohlídala a Šenfelda. Ve třetím čtení konaném na téže schůzi dne 17. května 2013 byly po celkem bouřlivé diskusi prohlasovány všechny návrhy zemědělského výboru a větší část podnětů z ústavně-právního výboru. Poslanecké pokusy nebyly, až na jediný, dolní komorou přijaty. V závěrečném hlasování č. 229 byl návrh zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů většinou 70 poslanců přijat, 45 zákonodárců bylo proti. Hlasování se zúčastnilo 143 poslanců. Na včerejším zasedání VHZD převládla akceptace stanoviska Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního, které je následující: Nová právní úprava v občanském zákoníku ohledně materiální publicity a navazující úprava v návrhu katastrálního zákona neumožní "lehké zcizování nemovitostí", naopak přispěje ke zvýšení důvěryhodnosti zápisů v katastru nemovitostí. Bude chránit všechny, kteří jednají v důvěře v pravdivost a úplnost zápisů v katastru a zároveň povede k odpovědnému chování ve vztahu ke katastru nemovitostí. Pro takovouto úpravu se vyslovil opakovaně Ústavní soud, když uvedl, že katastr nemovitostí není založen na takových zásadách, které by umožňovaly jednat s plnou důvěrou v jeho obsah, a není tak naplněna jedna z jeho základních funkcí, jež od něj občané právem očekávají. Informace ze zápisu v katastru nemovitostí může ve společenských a právních vztazích splnit očekávaný význam jedině tehdy, je-li nadána pravdivostí. Vzhledem k přechodnému ustanovení občanského zákoníku, § 3064, podle kterého účinky § 980-986 nastanou uplynutím jednoho roku ode dne nabytí účinnosti občanského zákoníku, to je 1. 1. 2015, a lhůty stanovené v § 986 počnou běžet po uplynutí jednoho roku ode dne účinnosti občanského zákoníku, budou mít všichni dostatek času, aby se přesvědčili o tom, zda zápis v katastru nemovitostí ohledně jejich vlastnictví a zápisu jejich věcných práv odpovídá skutečnosti. Zodpovědným přístupem k vlastnímu majetku i v katastru nemovitostí zapsaným právům lze zamezit tomu, aby někdo byl zbaven podvodným jednáním svých práv. Výsledek včerejšího 15. zasedání v tomto bodě je následující: Po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Miroslava Hladíka, náměstka ministra zemědělství ČR, a Ing. Karla Večeře, předsedy Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního, po zpravodajské zprávě senátora Jana Veleby a po rozpravě, VHZD doporučuje Senátu PČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.
207
Můj doplněk mimo tuto oficialitu je, nebo doplňující vyjádření mimo tuto oficialitu je, že bych doporučoval v návaznosti na stav sněmovny zkrátka a dobře schválit tento zákon. Protože pokud se to nepodaří, tak je otázka, za jakou dobu – za rok, za rok a půl, těžko říct – se to podaří, a podle současného zákona, který umožňuje prostě excesy, velmi výrazné excesy, zkrátka se bude postupovat dál. Čili já osobně se přikláním k tomu, že v punktu zápisu do katastru nový zákon, nová novela je dostačující. Děkuji. Další část schůze řídil místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. ÚPV má usnesení č. 124/2. Zpravodajem je pan senátor Miloš Malý, který má slovo. Senátor Miloš Malý: Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, ÚPV projednával tento materiál na své 17. schůzi konané 15. června 2013. Po úvodním slově pana Ing. Miroslava Hladíka, náměstka ministra zemědělství, který vystoupil jako zástupce navrhovatele, po zpravodajské zprávě mé a po rozpravě výbor I. doporučuje Senátu PČR vrátit projednávaný návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které jsou uvedeny v příloze, II. určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu senátora Miloše Malého, III. pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi PS Parlamentu ČR. Přihlásím se potom do obecné rozpravy, ve které bych zdůvodnil naše pozměňovací návrhy a proč vlastně je tam dáváme. Díky za pozornost. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí má usnesení č. 124/3. Zpravodajem je pan senátor Jan Horník. Senátor Jan Horník: Dobré dopoledne! Vážený pane ministře, vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, náš výbor se touto materií zabýval dva dny. Bylo tomu včera na našem odpoledním jednání a ještě dneska v 8.30 hodin. Nebudu opakovat vše, co tady již bylo řečeno – jak panem ministrem tak i jednotlivými zpravodaji. Nicméně, omlouvám se za to, že nemám zpravodajskou zprávu v písemné podobě, protože doopravdy nebyl čas ji vypracovat. Dovolím si říct hlavní myšlenky zástupců našeho výboru. První věc je, že jsme se zabývali poslední poznámkou kolegy Veleby týkající se stavu sněmovny. Mám dojem, že většina z nás na našem výboru došla do skoro jednotného názoru, že vlastně stav sněmovny by neměl mít vliv na to, jak kvalitně vychází zákony. Minimálně ze Senátu. Poslanecká sněmovna, tak jak zde již bylo řečeno, při hlasování, které nebylo úplně jednoznačně; bylo poměrně docela zmatečné, a pokud by se poslanci tomuto zákonu více věnovali a společně debatovali, tak se domníváme, že by mohli upravit chyby, které – dle našeho mínění – zákon obsahuje. A to jak v části legislativně-technického charakteru, ale pak i věcného charakteru, zejména ochránění práv vlastníků nemovitosti. Bylo zde avizováno kolegou Malým, že ÚPV má připraveny pozměňovací návrhy. Náš výbor tyto pozměňovací návrhy vzal jako základ k tomu, aby mohl
208
tyto návrhy ještě upřesnit. K tomu byla vedena docela rozsáhlá a dlouhá diskuse, že je zapotřebí vlastníky nemovitostí ochránit. Ochránit zejména občany, kteří např. zřízenou datovou schránku, nebo občany, kteří se zrovna nezdržují na svém trvalém bydlišti, když by, bohužel, mohlo dojít k tomu, že jim bude doručena pošta, oni budou v nemocnici, pošta po 10 dnech nabude právní moci, a tím pádem se vlastník ani nedozví, že se něco děje s jeho nemovitostí. Proto jsme se snažili nakonec v § 16 doplnit tu část, kterou připravil ÚPV a kterou si dovolím přečíst, protože je to ta z nejdůležitějších a hodně diskutovaných, kde se doplňuje část; jedná se tedy o vlastníka a jiného oprávnění, pokud o to požádá Katastrální úřad, informuje vlastníka také elektronicky na e-mailovou adresu nebo zprávou na mobilní telefon. To je pro případ, když třeba starší nebo i normální občan skončí v nemocnici, odjede do zahraničí – a vlastně nemá doručitelnou poštu na svém trvalém bydlišti fyzicky, takže se to dozví buďto e-mailem nebo minimálně třeba SMS zprávou, protože před mobilní telefony dneska komunikuje již i starší generace. Co se týče navýšení vkladu do Katastru nemovitostí, byli jsme informováni – číslem 650 tisíc, že tomu bylo za uplynulé roční období. Navýšení by se mělo dostat někde kolem tisíce vkladů za rok, což je asi třetinový nárůst. Ale při elektronizaci, kterou dneska vlastně Katastr nemovitostí má k dispozici, tak proces nemusí být až tolik zdržující. Náš výbor se ještě snažil v § 18 doplnit možnost o to, aby pro osoby, které chtějí okamžitě zapsat vklad do KN, tak aby tuto možnost měli svým osobním dostavením se na katastrálním úřadu. Nakonec – po debatě – jsme zjistili, že takto by mohl přijít i člověk, podvodníci, kvůli kterým vlastně děláme všechna tato opatření, a naopak by dosáhl zapsání do KN ještě ve zrychlenější formě; jenom třeba na podvržený občanský průkaz. Takže náš senátní výbor po včerejším 47. usnesení, kdy přerušil svoje jednání na projednávání tohoto zákona a zahájil je dneska v 8.30 hodin - má následující usnesení k návrhu zákona o KN. Po úvodním slově senátora Miroslava Hladíka, náměstka ministra zemědělství, zpravodaje senátora Jana Horníka a po rozpravě: 1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit projednávaný návrh zákona, ve znění pozměňovacích návrhů, které tvoří přílohu tohoto usnesení. II. Určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Parlamentu ČR senátora Jana Horníka. III. Pověřuje předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Ještě mám jednu prosbu – jako zpravodaj u tohoto zákona za VUZP – zdali byste byli ochotní postoupit tento zákon do podrobné rozpravy, abychom mohli schválit - poměrně dlouho diskutované, a nakonec napříč celým politickým spektrem, vydiskutované úpravy a pozměňovací návrhy. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Moje otázka zní, zda někdo navrhuje nezabývat se tímto návrhem zákona. (Nikdo.) Otevírám obecnou rozpravu. Písemně se přihlásil pan senátor Miloš Vystrčil. Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, některé z věcí, o kterých tady budu mluvit, už řekli zpravodajové. Přesto si myslím, že zákon si zaslouží podrobnější rozbor. Úplně na úvod si dovolím říci, že se snad všichni shodujeme na tom, že platí teze, že za bezpečí, za zvýšení našeho bezpečí se musí platit. Buď penězi.
209
Nebo svobodou. Nebo zvýšením administrace. Bude tomu tak zřejmě i v případě katastrálního zákona. Co je špatně, je, když se zaplatí, a bezpečí se nezvýší. A to je, bohužel, případě návrhu zákona, úprav, které přišly ze sněmovny. Co nám přišlo ze sněmovny, znamená zvýšení administrativy a zároveň nezvýšení bezpečí jistoty našich nemovitostí. Teď to zkusím vysvětlit. Paragraf 16 v podobě, jak přišel ze sněmovny, říká, že účastník vkladového řízení dostane informaci, že dochází ke změně, která souvisí s jeho majetkem. Buď dopisem na doručenku, nebo do datové schránky anebo jiným způsobem, pokud si o něj řekne. Protože většina lidí v tomto státě nemá datovou schránku a protože většina lidí si o nic neřekne, tak to dopadne tak, že naprosté většině z milionu lidí, o kterých mluvil pan ministr, se bude posílat dopis na doručenku. Což je milionkrát třicet korun, což je 30 milionů korun, které to katastrální úřad bude stát. S tím, že i dneska katastrální úřad posílá dopisy na doručenku, ale neposílá je všem. Takže by tam byl nějaký rozdíl. Vypadá to, že tady nějaké zabezpečení vzniklo. Problémy jsou tam tři. První je, kdo je to účastník vkladového řízení. Pokud někdo bude disponovat např. plnou mocí hmotně-právního charakteru, tak díky § 16, jak nám přišel z PS, lehce zařídí, aby upozornění nepřišlo vlastníkovi, ale přišlo jemu např. na mobil nebo e-mailem. Je to prostě možné. Je možné, aby tento zmocněný člověk, který může disponovat zfalšovaným zmocněním majitele, zařídil, aby majitel nemovitosti informaci o tom, že se s jeho nemovitostí něco děje, například, že ji chce někdo koupit – vůbec nedostal! Je to možné. Měli jsme o tom diskusi na VUZP. Že tato možnost může nastat, bylo potvrzeno i předsedou ČÚZK. To je první věc. Strašně důležitá. Opakuji ještě jednou. Návrh ze sněmovny umožňuje zabezpečit chovat se tak – podvodníkovi, aby majitel nemovitosti upozornění o tom, že s jeho nemovitostí něco děje, nedostal. Druhý problém, který tam je, a týká se spíš KÚ, je v tom, že nikde návrh ze sněmovny neříká, kdy upozornění má být majiteli nemovitosti zasláno. Zatímco podle správního řízení to správní řízení má nějaké časové lhůty a musí plomba v KN být zaznamenána nejpozději do druhého dne po oznámení vkladu, tak není nikde napsáno, kdy musí KÚ formou dopisu na doručenku, formou poslání do datové schránky nebo formou elektronickou jinou – upozornit majitele. Znamená to, že teoreticky, říkám, teoreticky, se může stát, že upozornění dostane majitel nemovitosti až poté, co všechno bude vyřízeno, co všechno bude zavkladováno. To je problém číslo dvě. Problém číslo tři. Nejistota z hlediska možnosti zásahu majitele nemovitosti. Dneska máme katastrální pracoviště, která vyřizují zavkladování během 30 dnů. A máme také pracoviště, kde vkladové řízení trvá 2, 3, 4, 5 dní. V tom okamžiku se může stát, že i když vy – jako majitel nemovitosti – upozornění na to, že se s vaší nemovitostí něco děje, okamžitě poběžíte na KÚ, tak vše už bude zavkladováno. Když to dostanete dopisem na doručenku, ten vám přijde za 3 dny, než se z toho vzpamatujete anebo si přečtete doručenku, která přišla vaší babičce, uplynou další 3 dny, tj. 6 dní. Běžíte na KÚ, a zjistíte, že je zavkladováno! Že je vyřízeno! Že je zkrátka hotovo! Je tam třetí problém. Tato tři rizika návrh z Poslanecké sněmovny neřeší, a přesto nás připraví o milióny korun ve smyslu výdajů KÚ. 210
Proto si myslím, že není možné akceptovat návrh VHZD, abychom přijali návrh Poslanecké sněmovny, a nechali tento návrh projít, byť původně, přiznávám se k tomu, jsem to viděl z hlediska dalších procesů jako nejjednodušší řešení, protože samozřejmě, když zákon vrátíme sněmovně, tak se to všechno prodlužuje. Procesní úkony, které potom musí KÚ provést, tak nějakou dobu trvají, a nebude to mít KÚ a jeho zaměstnanci jednoduché. Nyní k řešení. Řešení těchto 3 problémů máme před sebou dvě. Jedno navrhuje ÚPV. Druhé navrhuje VUZP. Protože VUZP jednal jako druhý a už měl k dispozici návrh ÚPV, který minimálně částečně problémy, o kterých jsem mluvil, řeší, tak si dovolím návrhy trochu srovnat, a říci, proč si myslím, že bychom nakonec měli hlasovat pro návrh VUZP tak, jak tady o něm mluvil pan senátor Horník. Rozeberu návrhy z hlediska těch 3 rizik, o kterých jsem mluvil. Riziko č. 1 bylo, že se vůbec k vlastníkovi nemovitosti zpráva o tom, že se s jeho nemovitostí něco děje, nedostane. Musím říci, že dle mého názoru, u ÚPV riziko v bodu č. 4, kde se mění § 16, úplně odstraněno není. A to proto, že v první větě je napsáno "informuje vlastníka nemovitosti nebo jiného oprávněného“… V tom okamžiku "nebo" umožňuje splnit – buď vlastníka nemovitosti, nebo jiného oprávněného. A je tam problém. Proto VUZP místo "nebo" navrhuje "a". Aby byl informován jak vlastník nemovitosti, tak jiný oprávněný. Proto si myslím, že ÚPV to dobře myslel, ale "nebo" přece jen dává větší možnosti, než "a", kde je to zajištěno. To je jedna věc, kterou napravujeme. Tím zajišťujeme, aby vlastník nemovitosti byl informován, a to buď tím, že dostane dopis na doručenku. Nebo když má datovou schránku, aby dostal oznámení do datové schránky. Druhé riziko, o kterém jsem mluvil, je nejistota odeslání zprávy. V tom případě je to uděláno tak, že rovněž VUZP tam vložil do první věty – KÚ informuje nejpozději den poté. To opět v návrhu ÚPV není. A "den poté" zajišťuje, že se vlastně bude chovat KÚ vůči vlastníkovi nemovitosti stejně jako se musí chovat v rámci správního řádu. To znamená, že lidí informaci dostanou, protože bude odeslána nejpozději den poté. Pokud bude odeslána datovou schránkou, budou ji mít okamžitě. Pokud dopisem na doručenku, budou ji mít do 3, 4, 5 dnů, pokud nejsou nikde na dovolené (ale to už nemůžeme řešit všechno). Třetí problém, který vznikl, je, aby člověk měl dost času, aby mohl zasáhnout. Tam jsme se ztotožnili s názorem ÚPV, že by člověk měl dostat 20 dní. Měl by dostat 20 dní, aby mohl zasáhnout. Mělo by to být tak, že KÚ bude povolovat vklady až po 20 dnech od okamžiku, kdy odeslal zprávu majiteli nemovitosti. Až po 20 dnech. Pro KÚ to z hlediska jeho administrace není žádný problém, protože on si může - do svého informačního systému - může zadat den zplatnění, a to zplatnění může nastavit tak, aby to bylo po 20 dnech. Tam nevzniká žádná administrativní náročnost pro KÚ. To znamená, je tady návrh, aby skutečně došlo k tomu, že bude zplatnění vkladů až po 20 dnech, což samozřejmě nese i zápory. Mluvil tady o nich pan ministr. Je otázka, co si kdo z nás vybere. To je tedy třetí věc. A týká se – v případě návrhu ÚPV – bodu č. 5, v případě návrhu VUZP – bodu č. 6. Těch 20 dnů, o kterých mluvím. Tolik rozebrání věci. Když bych to měl shrnout, tak samozřejmě tímto zvýšením bezpečí dochází k omezení svobody a k navýšení administrace.
211
V případě KÚ dochází k tomu, že bude posílat, ano, více dopisů na doručenku, než doposud posílal. Protože málokdo si asi zřídí datovou schránku. V případě občanů dochází k tomu, že všichni, i ti, co to budou hodně potřebovat, se musí smířit s tím, že to budou mít vyřízeno až po 20 dnech. Prostě tak to je, nedá se s tím nic dělat. Dříve tomu tak bylo všude, nyní to tak znovu bude. Je to daň za bezpečí, které tím získávají, za možnost včas zasáhnout. Pro ty, kteří chtějí mít super jistotu, jsou tam další možnosti – tj. služba ohlášení katastrálních změn atd., kdy si mohou jako vlastníci nemovitosti, případně jako další dotčení, zařídit, že celý proces zavkladování mohou prostřednictvím služby, kterou KÚ zavede, sledovat. Ale to už je věc navíc, a je jejich vůlí, zda se tak rozhodnou, nebo ne. My v zákonu tím pozměňovacím návrhem VUZP zabezpečujeme 3 věci, že rozhodně bude vlastník nemovitosti o tom, že se chystají změny v KN informován, že bude informován včas a že bude mít dostatek času na to, aby mohl zasáhnout. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. S právem přednosti senátor Petr Vícha. Senátor Petr Vícha: Vážený pane místopředsedo, pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, čeká nás velmi odborná debata, z níž pravděpodobně vyplyne, že devět z deseti bodů navrhovaných ústavně-právním výborem je nekonfliktních a u jednoho půjde asi o to, jakou variantu si vybereme. Pane předsedající, požádal bych před hlasováním o desetiminutovou přestávku na poradu našeho klubu. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Pane kolego, první hlasování bude o návrhu návrh zákona schválit, čili před tímto hlasováním? (Souhlas.) Dobře. Slovo má pan senátor Miroslav Nenutil. Senátor Miroslav Nenutil: Vážený pane místopředsedo, pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. Předně moc děkuji panu senátoru Vystrčilovi za detailní rozbor a ušetření pro mne spoustu práce na vysvětlování. Chtěl bych jenom skutečně připomenout, že podle znění z Poslanecké sněmovny by se skutečně vlastník nemovitosti vůbec nemusel dovědět o tom, že se s jeho nemovitostmi něco děje. Moje vystoupení, teď už díky panu senátoru Vystrčilovi bude krátké, bude zaměřeno pouze na dva problematické paragrafy 16 a 18. Ano, ústavně-právní výbor tam vkládá sousloví "vlastník nemovitosti" a pak je tam problematické "nebo jiného oprávněného". Byl jsem ujištěn, že jiný oprávněný se týká třeba pouze zákonného zástupce nezletilého. Má-li to být na plnou moc, pak je to jakési zmocnění. Ale nejsem právník. A to, co se potom týká § 18, tam jsme stanovili dvacet dnů, jež nejsou konfliktní, ale o možná i problematickém výkladu pozměňovacího návrhu výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí bude patrně mluvit pan senátor Malý. Tam bych vás prosil, abyste respektovali dvě zásadní připomínky ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR, a je-li tam problém v slůvku "nebo", pak pouze ještě v podrobné rozpravě nějakým způsobem upravit. Své vystoupení skončím tím, že kdybychom přijali znění z Poslanecké sněmovny, byť pan ministr tady ujišťoval o provázanosti jednotlivých opatření,
212
tak aby nemohlo dojít řekněme k manipulaci s nemovitostmi bez vědomí jejich vlastníků, nejspíš to bylo myšleno dobře, ale když jsme to rozebrali, pak se stav nijak zvlášť nezlepšuje. Další argument, který tady zazněl z úst pana ministra, byl ten, že občané nás nebudou mít rádi, když jim o 20 dnů prodloužíme vklad do Katastru nemovitostí. Myslím, že nás nebudou mít rádi ti, kteří využívali řekněme statutu účastníka vkladového řízení na základě různým způsobem získaných plných mocí. Člověku, který nabývá nebo který ztrácí nemovitost kolikrát v hodnotě desítek milionů korun, určitě nebude vadit, počká-li si na to maximálně o 20 dnů později, ale bude-li mít jistotu, že vklad byl zapsán řádně. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má senátor Miloš Malý. Senátor Miloš Malý: Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Jak jsem anoncoval, budu se věnovat jenom tomu, co jsou naše pozměňovací návrhy, proč jsme je dělali, jaký tam byl cíl a proč je takové znění, jaké je. Vycházíme z toho, že naše pozměňovací návrhy rozdělíme na dvě části. Jedna část jsou prachobyčejné opravy legislativních chyb, které vychytala naše legislativa ve vztahu k materiálu, který byl Senátu postoupen. Druhá věc se týkala právě paragrafů 16 odst. 1 a 18 odst. 1. Půjdu od konce. U § 18 jsme upravili odst. 1 tak, abychom tam umožnili v nějaké rozumné lhůtě reagovat vlastníkovi na informaci o tom, že v podstatě jeho majetek je dotčen nějakou změnou nebo se připravuje nějaká změna. Jak už tady bylo řečeno, kolega operoval s tím, že taktéž chtěli, aby tam byla možnost nějakým způsobem zrychlit toto řízení. Každé zrychlení do sebe vnáší nebezpečí toho, že tohoto zrychlení bude využito ke spáchání trestného činu ve vztahu k tomuto majetku. Dostali jsme spoustu materiálů a jeden byl dokonce zajímavý, byl od Policie České republiky. Ti říkali, že by navrhovali, aby se ověřování podpisů konalo na Policii ČR, že tam si žádný zločinec prostě nedovolí přijít. Je to zajímavá myšlenka, ale Policie ČR má samozřejmě jiné úkoly, a běžně se ověřují podpisy u notářů, ověřují se tam, kde se ověřovat mají. Touto cestou jsme se tedy nechtěli dát, abychom do tohoto procesu zapojovali ještě další úřad, který by v tom byl de facto nadbytečný. A vložili jsme tam lhůtu 20 dnů, kterou jsme považovali za dostatečně dlouhou, aby bylo možno zareagovat. Vycházíme z toho, že některé informace v rámci § 16 odst. 1 půjdou poštou. Existuje v rámci správního řízení tzv. fikce doručení, to znamená, že poštovní zásilka, která je poslána do vlastních rukou, je jeden pokus na doručení, druhý pokus je takový, že se vloží oznámení, že zásilka je uložena, na poště je možno si ji vyzvednout. A je tam lhůta 10 dnů, ve lhůtě 10 dnů si adresát může zásilku vyzvednout. Nechtěli jsme mu brát a krátit tuto lhůtu, a zase jsme vycházeli z toho, když tato lhůta bude dodržena, tzn. 10 dnů plus zhruba 3 dny na doručení, což je 13 dní, aby měl možnost ještě reagovat na to, co se dozví. Proto je tam lhůta 20 dnů. Nyní bych se vrátil k § 16 odst. 1, ve kterém jsme dlouhodobě přemýšleli, jakým způsobem zajistit, aby vlastník byl řádně informován o tom, že se děje něco s jeho nemovitostí, aby měl čas reagovat. Je pravda, že zhruba 99 % všech vkladů v katastru je bezproblémových. Nějaká desetina procenta je prostě předmětem trestného činu, a i toto bychom měli úpravou tohoto návrhu zákona eliminovat na co nejmenší možnou míru.
213
Ústavně-právní výbor navrhl toto znění tak, jak je. Odůvodním, proč jsem tam dal vlastníka nemovitosti nebo jiného oprávněného. Nebyl to zástupce, ale jedná se o to, že ne každý vlastník je způsobilý k právním úkonům, to znamená, je to dítě, které může být vlastníkem nemovitosti, kterou buď zdědilo nebo ji rodiče postavili dítěti, věnovali mu ji a dítě má právního zástupce. Kdyby bylo informováno dítě, nebylo by to tedy logické. To samé jsou osoby zbavené svéprávnosti. Proto tam bylo, že musí být doručeno jinému oprávněnému, což je v podstatě opatrovník. Ale když si přečteme návrh, který zde dávali kolegové, kteří ho ještě rozšířili, pak ho tam rozšířili o možnosti, které říkají časově, jak kdo má být informován. To znamená, že katastrální úřad informuje nejpozději den poté, co ke změně došlo. Aby nedošlo k omylu, nejde o okamžik, kdy došlo k zápisu do katastru změny, ale kdy byla vložena plomba, že se něco děje s katastrem nemovitostí, že v tomto konkrétním případě jde o nějaký návrh, buď na koupi, na prodej nebo na zavedení nějakého jiného práva. To, že tam budou informováni, a jiného oprávněného, to budou osoby, které mají věcná práva, které mají jiná práva k nemovitostem, je pravda v tom, že oni nejsou v mnoha případech dotčeni, ale informace pro ně to musí být také zajímavá, protože se to týká toho předmětu, ke kterému oni mají věcná práva. Rozšíření, pokud o to požádá, informuje vlastníka také elektronicky, je jenom k dobru věci. Já sám taktéž říkám, že je možno potom hlasovat ty bloky, tak jak jsou podle návrhu kolegů z VUZP, a jak jsem říkal, my se tam lišíme akorát v bodě 4 § 16 odst. 1, a ten jejich materiál tím, že je o něco později než náš, tak je vyprecizován o něco lépe. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má pan senátor Jiří Čunek. Senátor Jiří Čunek: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, pane ministře, pozměňovací návrhy, které mám, se v zásadě shodují s tím, které přišly z výborů VUZP, takže je podávat nebudu. Chci se věnovat pouze jedné věci, která pro nás všechny, nebo pro téměř všechny, jak jsme tady, někdy v životě nastala. To je právě ta lhůta pro zápis 20 dní, která tady byla, myslím, dostatečně komentována, a já jenom okomentuji, jak v reálném životě pro poctivého občana, který samozřejmě nechce nic falšovat, jak mu to zkomplikuje život. Jde totiž o to, že mnozí lidé, já také, stavěli své domy a staví své domy na hypotéku, a tak samozřejmě banky rozdělují většinou postup tak, že vy vkládáte do katastru stavbu, která není dostavěna, ale můžete ji vkládat na dvě fáze poté, kdy máte tu rozestavěnou třeba hrubou stavbu, a na to banky váží další úvěr. Tam samozřejmě vzniká velký problém, protože když máte září, je rozestavěná stavba, vy potřebujete další úvěr a chcete pokračovat dál a zima se blíží, tak jde o každý den. Katastry, které nebyly zahlceny, a to se v poslední době velmi zlepšilo, řekněme, před 15 lety k těm vkladům docházelo po mnoha desítkách dnů, někde i měsících, protože se digitalizovalo atd., katastry byly zahlceny, ale dnes již skutečně dokáží vklad učinit za 5 dní, za 4 dny, což samozřejmě těmto stavebníkům, a to nejsou jenom tyto případy, velmi vyhovovalo. Teď se budou muset smířit s tím, že to je 20 dní, tzn., to je v zásadě lhůta, která jim zkomplikuje život. Já jsem přemýšlel, jak to změnit. teď jsme o tom diskutovali. Já tedy v závěru se přikláním, že jenom upozorňuji na tento fakt, myslím si, že je řešitelný po dohodě vlastníka s bankou, kdy vlastník bude dokládat bance, že ten
214
zápis nebo všechny záležitosti, které jsou potřeba, jsou na katastru, a já si myslím, že ta komunikace mezi vlastníkem či stavebníkem a bankou může dojít k tomu, že banka mu zřejmě ten úvěr může poté, co doloží všechny náležitosti, které na katastru jsou, tak možná může být uvolněn. Ale to nedokážu teď skutečně zaručit. Mluvil jsem o tom s dvěma řediteli bank a říkali, že jsou přesvědčeni o tom, že hypoteční úvěr by tímto způsobem oni dokázali urychlit či nebrzdit toho vlastníka. Takže v závěru já se, byť přes toto riziko, přece jenom spíš kloním k ochraně vlastníka, ochraně nemovitosti, a podpořím v plném rozsahu pozměňovací návrh výboru VUZP. Děkuji. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. S právem přednosti pan senátor Jan Horník. Senátor Jan Horník: Ještě jednou dobrý den, omlouvám se kolegovi Gawlasovi, ale chci navázat na to, co říkal můj předřečník. My jsme samozřejmě jednali i se zástupci bankovní asociace a jejich praxe byla doposud většinová tak, že v okamžiku, jakmile přišel žadatel o hypoteční úvěr, on dostal hypoteční úvěr, ale oni sami ještě neměli vložený vklad zástavy u té nemovitosti. Čili já si myslím, že oni už v současné době neměli taky žádné jistoty, taky je mohl někdo podvrhnout. Asi se to většinově nedělo, při tom jednání jsme došli k názoru, že ta ochranná lhůta, která byla taky navrhována na 30 dní původně, tak je teď snížena na 20 dní, což asi zřejmě je dostatečný čas na to, aby po těch 20 dnech jste si došli na katastr nemovitostí a na konkrétní smlouvě, která je kupní nebo prodejně kupní, tak jste už měli vlastně razítko nabytí právní moci. Jinak ještě taky k tomu, co říkal předřečník, doopravdy byly katastrální úřady, kde zápisy trvaly hodně týdnů, přesahující jeden měsíc, pak se konečně vše dostalo zhruba na nějakou třicetidenní lhůtu, dneska se to zkracuje a je to poměrně rychlá operace. Domnívám se, že jenom díky elektronizaci a dalším věcem snad tolik katastry nezaměstnáme, jak tady bylo řečeno již kolegou Vystrčilem, není problém dneska softwarově tyto záležitosti zvládnout a k ochraně nás všech nebo našich občanů, kteří vlastní nějaké nemovitosti, bychom měli postupovat zhruba tak, abychom je ochránili před těmi, kteří se bohužel chovají trošku jinak. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Díky a slovo má pan senátor Petr Gawlas. Senátor Petr Gawlas: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, já jsem rád, že diskuse předřečníků vede k tomu, že pravděpodobně schválíme tento katastrální zákon. Precizovali to tady kolegové z našeho výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu, životní prostředí, Miloš Vystrčil a Honza Horník, čili upravíme akorát § 16 odst. 1. z ústavně-právního výboru. Ale já mám jednu poznámku, a to, že prakticky každý nový zákon s sebou přináší také nové poplatky. Na to si už tak nějak lidé v republice zvykli. Výjimkou v tomto směru není ani zákon o katastru nemovitostí. V současnosti se za vklad do katastru na úřadě platí tisíc korun. A to je vše. Nyní nově zaplatíme také třeba za výmaz zástavního práva po vyplacení hypotéky, což je velice časté, zaplatíme také za záznamy při postupování pohledávek atd. Nových zápisů je celkem 15.
215
Každý bude stát tisíc korun. Když si to sečteme, podtrhneme, je to 300 milionů korun do státní pokladny. Já jen doufám, že snad se za tyto prostředky občané skutečně dočkají důslednějšího systému kontroly dokladů a vkladů a větší ochrany před podvodným jednáním, o kterém tady od začátku mluvíme. Pro – možná – pobavení vám řeknu náš případ, mého otce a mě. Otec si koupil pozemek od města Jablůnkova, zaplatil za něj řádně, postavil rodinný domek. Při digitalizaci jsme před několika lety zjistili, že pruh asi v šířce asi 8 m v délce 50 m nepatří nám. Stál na tom rodinný domek, je tam zahrada. Takže já jsem zaplatil podruhé za tento pozemek. Skoro pro pobavení je, že za tento pozemek budeme platit potřetí při současné restituci. Vrátím se zpět a doufám, že tento zákon schválíme po poradě klubů, tento zákon je potřebný, takže ho také podporuji. Děkuji. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Díky. S právem přednosti senátor Petr Vícha. Omyl. Takže senátor Jan Hajda má slovo. Senátor Jan Hajda: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem hlasoval včera na hospodářském výboru pro verzi, která přišla ze sněmovny, poněvadž bych řekl, úvodní slovo pracovníků ministerstva zemědělství a Ing. Večeři bylo pro mě dostačující. Já si myslím, že poněvadž v této oblasti pracuji, že ty problémy vidím trochu někde jinde, poněvadž v současném období, pokud se týká vesnice a zemědělské půdy, probíhá obrovský útok finančních skupin a finančních magnátů, nakoupit půdu od vlastníků, kteří pochopitelně – vesnice jsou dneska přestárlé a děti z měst tlačí, prodejte, dejte nám peníze, své rodiče. A co tedy nájemní smlouvy i vztahy, které jsou na té vesnici uzavřeny? To si myslím, že ve vztahu k novému občanskému zákoníku je úplně zásadní, tak jak to píší zástupci zemědělců, zemědělský svaz, agrární komora apod. Další faktor, který je, tak obecně se dostatečně podnikatelé a občané necítí dostatečně chráněni právním řádem. Já bych chtěl říci dvě zkušenosti zemědělců z tohoto období. Za prvé, zákonem o půdě se řeklo, aniž by se respektovalo, kdo investoval, kdo dal peníze do půdy, že porost, ať je to vinice nebo sad, že je ve vlastnictví majitele pozemku. Tímto pádem řada nás byla doslova přes noc zbavena trvalých porostů a těch peněz, které jsme do toho investovali, a co na tom bylo to nejhroznější, že pozemkový fond de facto jako stát si je přivlastnil taky, a potom nám je dokonce i prodával, protože jsme to museli platit podruhé. To je, pokud se týká zákona o půdě. A vrcholem všeho, pokud se týká přístupu k nájemním vztahům, o kterých hovořím, bylo na ministra Gandaloviče, kdy vyšla vyhláška ministerstva zemědělství, že pokud dochází k pozemkovým úpravám, ruší se veškeré nájemní vztahy. Toto byl další signál pro to, aby se tzv. provedly pozemkové úpravy, a řada z nás opět byla zbavena sadů a vinic jako trvalých kultur. Proto tedy určitá nedůvěra. Já spíš vidím problém i v tom, to je moje další připomínka, pokud se týká rušení katastrálních úřadů. V trojkových obcích bych řekl, nazval bych to takovým rodinným prostředím, kde se všichni znali, a když ti občané tam přišli, tak už pracovnice, které měly vesnice, to bylo pěkně osahané, poradily apod., a dneska když budou všichni, třeba 120 000 občanů mého okresu, jezdit pouze do Břeclavi, tak budou u přepážky pouze kus, na který nebude čas, a v tom vidím ještě větší úskalí pro občany, než co tady hovoříme. To je, pokud se týká této záležitosti. Jinak myslím si, že předseda klubu vyhlásil poradu na hlasování, takže buď rozhodneme, že se to schválí, tak jak
216
navrhuje hospodářský výbor, nebo pokud bude jiný návrh, tak pochopitelně to půjde zpátky do sněmovny. Já bych chtěl ještě říci k panu ministrovi, protože předpoklad je, že bude Senát zasedat až v srpnu, a nevím, jestli se ještě tady můžeme, nebo uvidíme, jednu poznámku. Včera vyšla na internetu večer informace o tom, že Evropská komise schválila německým zemědělcům pomoc těm, kteří byli postiženi povodněmi. Hlavní důvod schválení té pomoci je v tom, že ministerstvo zemědělství Německé republiky bylo schopno schvalovat velice urychleně žádost apod., to, co my jsme požadovali po panu ministrovi, např. pokud se týká sucha, aby požádal o notifikaci, což se nestalo, takže se domnívám, že pokud se týká nedořešení těchto věcí, teď se bude schvalovat nová vláda, úřady, zemědělcům, kteří byli v minulém roce postiženi katastrofálním suchem, zůstane pocit hořkosti. Děkuji. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má pan senátor Miloš Vystrčil. Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, ještě k těm věcem, které tady zazněly, několik poznámek. Byl bych nerad, a trochu jsem to cítil z některých zpráv, které se objevily v médiích, kdybychom propadli pocitu, že ten nový katastrální zákon a s ním spojený občanský zákoník zvýšily nejistotu ochrany našich nemovitostí. Tak to není. Nový občanský zákoník ve spojení s navrhovaným katastrálním zákonem bezpečí našich nemovitostí zvyšuje minimálně proto, že stanovuje, aby všechny plné moci, které dříve byly využívány při jednání na katastrálním úřadu, musely být ověřené, s ověřeným podpisem např. Co dělá občanský zákoník, je potom ta věc, že zavádí tzv. dobrou víru, jinými slovy, rozkládá riziko podvodu mezi vlastníka a toho, kdo v dobré víře nabyl. To dělá, a je otázka, jestli to tak má nebo nemá být. Já si myslím, že by měli být chráněni jak vlastníci, tak ti, co v dobré víře nabyli, a upozorňuji, že pokud někdo kupuje nemovitost za 10 milionů a ani se na ni nebyl podívat, ani se nedíval, zda v ní někdo bydlí nebo nebydlí, tak samozřejmě tu nemovitost v dobré víře nenabyl. Protože to je přece nesmysl, aby něco kupoval, ani se na to nepodíval. To je moje úvodní poznámka, abychom si dneska nemysleli, že tady dochází k nějakému znejistění našeho vlastnictví oproti stavu, který byl dřív. Není tomu tak. Aspoň podle mého názoru tomu tak není. Druhá věc, kterou tady je potřeba přiznat, je, že těch podvodů je zhruba 60 ročně. Tzn., pokud pan ministr hovořil o milionu, tak je to jeden podvod na 20 000 vkladů. Aby bylo jasné, co se kvůli necelé jedné desetině promile podvodníků tady všechno děje. Abychom si to uvědomili při hlasování. Ale je to zkrátka tak, děje se, že bezpečí je někdy opravdu hodně drahé, a je potřeba si to takhle uvědomit. Jinak ještě jednu věc, ke které bude docházet. Ano, bude tomu tak, že i pokud osobně vlastník bude realizovat vklad na katastru nemovitostí, tak mu potom přijde dopis na doručenku. Bude to tak. Prosím ale, bylo by to tak i v případě toho, kdybychom to schválili, jak je to napsáno z Poslanecké sněmovny. Abychom si nemysleli, že zavádíme něco, co tam není. Bude to tak, abychom se tomu nedivili. A my to tam takhle přímo vpravujeme, a všechny naše pokusy, které vedly k tomu, aby když tam někdo přijde osobně, si to mohl vyřídit, a tyto bezpečnostní mechanismy neplatily, jsme nakonec zavrhli z jednoduchého důvodu, že přesně potom bychom z toho chudáka úředníka na katastrálním úřadu udělali člověka, který by musel poznat, zda ten člověk je
217
namaskovaný a má zcizenou občanku, nebo není namaskovaný, a to by bylo tedy velmi neseriózní. Takže si myslím, že návrh, který vznikl kompilací návrhu VUZP a ÚPV, je kompromis, který je drahý jak administrativně, tak řekněme i občansky z hlediska věcí, které musíme podstupovat, ale pokud chceme mít bezpečí z hlediska nemovitostí, které nejsou zrovna laciné, tak moc jiných možností nemáme. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má pan senátor Jaroslav Kubera. Senátor Jaroslav Kubera: Dobrý den, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já trochu navážu na pana kolegu Vystrčila. Víte, ono se hezky řekne, že vychází jeden podvod na 20 000, to vypadá, jako že je to zcela bezvýznamné, ale zkuste si představit, že se vás to zrovna týká, že vám někdo zazvoní a říká, vy už tady nebydlíte, ale buďte v klidu, dáte to k soudu a soud nepochybně vám dá za pravdu a za 18 let se zase nastěhujete do toho svého domečku zpátky. Ale o tom jsem vůbec mluvit nechtěl, mně více vadí to, že pořád pokračuje stav, kdy my tady ve dvou dnech na koleně se snažíme cosi opravit, což se nám nepodaří. Já vám garantuji a můžu se s vámi vsadit, že ten zákon tady bude velmi brzy s novelou, protože nebude fungovat tak, jak si představujeme. Kromě toho dochází k velmi závažné věci, že pan vbrzku úřadující premiér oznámil, že s nejvyšší pravděpodobností občanský zákoník nebude platit od 1. 1. 2015, jednak proto, že ve sněmovně proti němu je docela silná skupina poslanců, kteří si nepřejí, aby platil, a teď se to docela hodí, takže se může stát, že oba zákony mají účinnost od 1. 1. 2015. Já jsem se o tom radil s legislativou, zda by nešlo podmínit účinnost tohoto zákona, nabytí účinnosti, účinností občanského zákoníku, ale ono by to bylo další nezvyklé chování v této nezvyklé době, kdy zvyklosti se porušují, takže jsem od toho upustil. Ale já si myslím, že takto to možné není, a řeknu příklad, jak my se tady snažíme neustále zabraňovat něčemu, co jsme sami dopustili, a řeknu to na jednom příkladu zdola, abyste taky věděli, jak to funguje. Jak dobře víte, my jsme tady kdysi Czech POINTY rozšířili na další instituce, které ověřují podpisy a dělají výpisy z Czech POINTU. Jedním z nich je Česká pošta. V praxi to funguje tak, že na radnici přijde paní, které není ověřen podpis, protože naše pracovnice absolvují za velké peníze školení v Benešově, mají způsobilost a vědí, co mohou a nemohou ověřit, takže té paní, co to neověřili, tak pracovnice magistrátu ji odvedla na poštu, protože ta paní nějak těžko chodila, tak ji ještě pomohla odvést na poštu, kde jí to bez problémů za 30 korun to, co u nás jí neudělali, tak jí to tam udělali. To je první, čemu musíme zabránit, protože jestli to takto funguje, protože tam jde jenom o peníze za úkon a je celkem jedno, že to ověřeno být nemělo, tak se dočkáme potom věcí, o kterých tady mluvíme. Ale já kritizuji hlavně to, že jestli budeme pokračovat v této cestě – já jsem nevystoupil ani k těm značkám, kde si samozřejmě média vytáhla tu největší hloupost z toho, a to je to, že si pitomci budou moci napsat Agent 007, a ono to bude administrativně mimochodem pro ty magistráty velmi náročné, jenom zajistit to, aby dva blbci neměli značku Agent 007. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Pane kolego, jsme u zákona o katastru – já vím, že mě nechcete pustit ke slovu.
218
Senátor Jaroslav Kubera: To s tím ale souvisí, pane místopředsedo. To je přesně ono. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Měl jste přijít tenkrát. Senátor Jaroslav Kubera: Měl jsem přijít tenkrát, to je pravda, ale já jsem nechtěl přijít tenkrát, já jsem přišel teď. Ale ono to s tím souvisí. On je to celé způsob toho, jak se tady přijímají zákony. Mimochodem v tom předchozím zákoně byla spousta závažných věcí, kterých si nikdo nevšímal. Protože tady na to není čas ani prostor. To byla taková skoro směrnice, která byla tak na nějaký návod, jak se něco má dělat, nikoli na zákon. My prostě zákony píšeme jako povídku, science fiction většinou. Zákon má být jasný, jednoduchý a srozumitelný. Myslí si někdo z vás, že tento zákon je pro občana jasný, srozumitelný a přehledný? Já vás ujišťuji, že není. A proto se zdržím hlasování, zejména s ohledem na to, že si nejsem úplně jistý, jestli občanský zákoník bude od 1. 1. platit. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Nikdo další není přihlášen, končím obecnou rozpravu. Pane ministře, chcete se vyjádřit k obecné rozpravě? Máte slovo. Ministr zemědělství ČR Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Opravdu jenom krátce, protože nechci zdržovat. Podstatou té diskuse, která je zde, byl hodně lidský faktor. Ten lidský faktor způsobuje, že těch 60 kauz, které má Policie ČR v průměru za rok, se objevuje. Je to tedy mimochodem méně, než je vražd v ČR. My se snažíme bezpečí udělat takové, že za chvilku se nám to rozšíří natolik, že zápisy téměř nebudou možné. Souhlasím s panem senátorem Kuberou v tom, že život ukáže, do jaké míry je katastrální zákon v praxi užitelný, funkční a že určitě přijde nějaká novela, která jej zpřesní, protože na základě fungování a praxe se teprve uvidí, jestli má nějaké nedostatky či nikoli. Já jsem přesvědčený, že katastrální zákon, který prošel Poslaneckou sněmovnou napříč politickým spektrem v poměrně podrobné diskusi, je v této podobě použitelný a relativně dobrý. V okamžiku, kdy jej vrátíte Poslanecké sněmovně s vědomím, že aplikace katastrálního zákona bude mít kratší dobu na její funkčnost, my se nemůžeme zase obráceně dopustit toho, co tady říkal pan senátor Kubera, že občanský zákoník by platil a my jsme neměli návaznost na jeho platnost, tudíž ten zákon potřebujeme, a je samozřejmě na vás, jak se rozhodnete, já to nechci víc komentovat, než snad jenom tolik, že prošel napříč politickým spektrem a výraznou většinou v Poslanecké sněmovně se o něm hlasovalo, byť se o něm diskutovalo velmi tvrdě. K tomu ještě, co říkal pan senátor Hajda, protože jsem byl vyzván, a omlouvám se, že je to malinko z vinglu, co se týká řešení povodňových škod. Dneska vláda odsouhlasila nastartování programů, které na rozdíl od řešení sucha, pro řešení povodní v ČR máme, jsou to tzv. spící programy, které jsou částečně na ZIF, částečně na ministerstvu zemědělství, které byly aktivovány. Ministr financí dostal od vlády za úkol uvolnit 200 milionů korun jako částku, která by měla sloužit na nízko úročené půjčky postiženým povodní. Tyto věci jsou v řešení. Zemědělci mají povodňové škody složitější v tom, že na jejich výši v některých případech se přijde až později. Jak moc byli postiženi např. rybáři tím, že jim byly vyplaveny rybníky, se zjistí, až se ten rybník vyloví, a takových
219
případů je více. Nicméně vláda v tomto ohledu reaguje, je finančně připravena na to, řešit. A jak říkám, dnes odsouhlasila první konkrétní programy a finanční krytí těchto věcí. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji, pane ministře. Zpravodaj garančního výboru pan senátor Jan Veleba má slovo, jestli chce tedy. Senátor Jan Veleba: Vážený pane místopředsedo, vážení kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, já jenom mám asi tři poznámky. První poznámka je hypotetická, a sice kdybyste měli možnost, tak jako my včera na našem výboru slyšet podrobné vystoupení pana předsedy Večeře a odpovědi našich dotazů, tak si myslím, že by ten duch dnešní rozpravy byl trošičku jiný, protože na rozdíl od něho většina z nás v této věci jsme, při vší úctě k nám, laici. Druhá moje poznámka je, že prodloužení vkladového řízení je jednoznačně špatně, a že to, pokud bude, jak to vypadá, schválí se pozměňovací návrhy, že to způsobí opravdu problémy, viz příspěvek pana kolegy Čunka, já sám jsem taky stavěl loni a předloni, takže toto detailně znám. Je to zkrátka, myslím si, že to není dobře. A třetí moje poznámka je k tomu, já jsem tady pár měsíců, nejsem ještě absolutně znalý senátní práce a poslanecké práce. Navíc jsem dosluhující prezident Agrární komory, za několik měsíců to skončím a budu se plně moci věnovat tomuto. Nejsem tak znalý, ale je mně velmi divné a často o tom přemýšlím, jak úžasné jsou rozdíly mezi názory k jednotlivým návrhům zákonů mezi Poslaneckou sněmovnou a Senátem. To tady ostatně řekl pan ministr Bendl. Takže já sám, pokud bude hlasováno o rozšíření, tzn., o pozměňovacích návrzích, tak já sám se zdržím. Doporučil bych ten návrh Poslanecké sněmovny, který považuji za dostačující, schválit. Mám k tomu všechno. Děkuji. Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Otázka na pana senátora Miloše malého z ÚPV, jestli se vystoupit. Nechce. Stejná otázka na senátora Jana Horníka. Také nechce. Jsme před hlasováním. Deset minut přestávku pro klub sociální demokracie. Takže budeme pokračovat v 11.11 hodin. (Jednání přerušeno v 11.01 hodin.) (Jednání opět zahájeno v 11.10 hodin.) Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Kolegyně, kolegové, znělek zaznělo dost. Já vás všechny v této chvíli odhlásím. Znovu vložte kartu a musí vám svítit modré světýlko. Budeme hlasovat o návrhu schválit, tak jak přednesl hospodářský výbor. Zahajuji hlasování. Kdo je pro schválit, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti schválit, tlačítko NE a zvedne ruku. Hlasování č. 66 ukončeno, registrováno 42, kvorum 22, pro 5, proti 16, návrh byl zamítnut. My se tady vyměníme.
220
Další část schůze řídila 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Otevírám podrobnou rozpravu. Do rozpravy se přihlásil pan senátor Miloš Malý. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miloš Malý: Paní předsedající, pane ministře, pane zpravodaji, dámy a pánové, nebudu načítat náš tisk, který tady máme jako přílohu usnesení. Jenom bych dal návrh k hlasování. Vycházíme z toho, že tam je 10 bodů, z toho 9 bodů je v podstatě totožných. To znamená, o nich je možno hlasovat en bloc, případně o tom bodu 4 je možno hlasovat samostatně – o každém. Díky za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Dále vystoupí pan senátor Jan Horník. Prosím, pane senátore. Senátor Jan Horník: Já se domnívám, vážené kolegyně a kolegové, že body 4 a 6, protože na sebe navazují, by se měly hlasovat společně. To je § 16 a 18. Čili já bych dal spíš návrh, aby se hlasovaly body 1, 2, 3, 5, 7, 8, 9, 10 en bloc, a potom ty dva body, které jsou z VUZP s tím, že pokud by neprošly, tak by asi prošly ty, které jsou z ÚPV. (Poznámka z pléna: Šestka je stejná.) Ano, šestka je stejná, ale souvisí to navzájem. Protože tam jsou odkazy. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ano. Pan zpravodaj určitě zaregistroval a provede nás potom hlasováním. Dále v rozpravě vystoupí pan senátor Jan Hajda. Prosím, pane senátore. Senátor Jan Hajda: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, doporučuji, pokud se týká pozměňovacího návrhu výboru pro územní rozvoj a životní prostředí, aby se v § 16 za b) datové schránky doplnila následující věta: a nebo jiným vhodným způsobem, který účastníci katastrálnímu úřadu sdělí. Toto vypadlo z původní verze. Poněvadž se domnívám, že 90 % vlastníků si chodí dělat zápisy a převody, a pokud si na místě dohodnou, že nepotřebují žádné upozornění do 30 dnů apod., tak bychom je skutečně zdržovali, a že bychom těmto měli umožnit rychlost převodu, pokud to chtějí a dohodnou se. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Pane předsedo výboru, je mi líto, ale pokud jste nepodal pozměňovací návrh písemně, tak my o něm nemůžeme hlasovat. Takže pokud na tom trváte, musíte rychle předložit písemně. Děkuji. Dále vystoupí pan senátor Miloš Vystrčil. Prosím. Senátor Miloš Vystrčil: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, já jenom trošku navážu na to, co říkal pan kolega Hajda. Já navrhuji, aby byl za základ pro pana zpravodaje, případně další, vzat návrh usnesení výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, který má 10 bodů. A následně aby dohromady byly hlasovány body 1, 2, 3, 5, 7, 8, 9, 10, ty jsou bezkonfliktní a nikdo k nim tady ani nevystupoval. Opakuji – 1, 2, 3, 5, 7, 8, 9, 10. A potom si dovolím i z toho důvodu, co říkal pan senátor Hajda, nesouhlasit s návrhem pana kolegy Horníka. Jsem přesvědčen, že body 4 a 6 by měly být hlasovány každý samostatně. S tím, že musí být bod 4 hlasován před bodem 6. Protože bod 4 neobsahuje žádný odkaz na bod 6, pouze bod 6 má odkaz na bod 4. To znamená, není problém s tím, aby byl prvně samostatně 221
hlasován bod 4 a následně samostatně hlasován bod 6. Nemá smysl, pokud by nebyl schválen bod 4, aby se hlasovalo o bodu 6, pokud má mít tu podobu, jak má. Mimochodem pokud takto budeme postupovat, tak umožníme i to, aby případně nebylo hlasováno pro bod 6, čímž by došlo k naplnění toho, za co tady plédoval pan senátor Hajda, a bylo by mu umožněno, aby vlastně nehlasováním o bodu 6 vyjádřil svůj názor. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ano, děkuji. Dále vystoupí pan senátor Miroslav Nenutil. Prosím, pane senátore. Senátor Miroslav Nenutil: Děkuji za slovo. Vážená paní první místopředsedkyně, já vaším prostřednictvím se chci ještě ubezpečit, abych tedy pro ten pozměňovací návrh výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí mohl hlasovat s čistým svědomím, že text v § 16 odst. 1, jak navrhují, zní: O vyznačení, že právní poměry jsou dotčeny změnou, katastrální úřad informuje nejpozději den poté, co ke změně došlo. A dále, jak je psáno. Má se na mysli ten den poté, co ke změně došlo, podáním žádosti o zápis vkladu, nebo potom až vlastně zapsání toho vlastního vkladu? To jsou dva poměrně rozdílné a důležité termíny. Děkuji. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. Předpokládám, že by na to měl odpovědět zpravodaj příslušného výboru. Hlásí se, ano. Pan senátor Horník. Prosím. Senátor Jan Horník: Mělo by k tomu dojít do 24 hodin. Obdobná praxe je dneska, dáte vklad a do 24 hodin se objeví plomba a najdete to na CÚZK. Takže to by mělo být úplně stejné. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ano. Děkuji. V této chvíli nemám přihlášeného nikoho dalšího do rozpravy. Možná se ještě zeptám pana senátora Hajdy, zda trvá na tom pozměňovacím návrhu. (Pan senátor sděluje z místa, že souhlasí s návrhem pana Vystrčila.) Ne, dobře. Děkuji. Nikoho dalšího do rozpravy přihlášeného nemám. Ptám se, zda ještě někdo chce vystoupit. Nikoho takového nevidím, podrobnou rozpravu uzavírám. Ptám se navrhovatele pana ministra, zda se chce vyjádřit k podrobné rozpravě. Není tomu tak, děkuji. Ptám se pana zpravodaje ÚPV senátora Malého. Také nechce vystoupit. Zpravodaj výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí pan senátor Horník? Také ne. Žádám tedy garančního zpravodaje pana senátora Velebu, aby ještě shrnul podrobnou rozpravu, a poté ho požádám, aby nás provedl hlasováním. Senátor Jan Veleba: Moje shrnutí je jednoduché. Zdá se, že se nalezl většinový konsensus po neschválení předloženého návrhu katastrálního zákona Poslaneckou sněmovnou. Navrhuji, abychom hlasovali body 1, 2, 3, 5, 7, 8, 9, 10 ÚPV najednou, a po tomto hlasování navrhuji, abychom hlasovali bod 4 a bod 6. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ano, dobře. (Hlasy: Ústavně-právního.) Senátor Jan Veleba: Ústavně-právního výboru. (Hlasy: Ne, pro územní rozvoj a veřejnou správu.)
222
1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Pro veřejnou správu. (Reakce na poznámky ze sálu – pan senátor Veleba: Jasně. Hlasy: Co jasně? Tak co? (Hlasy: Územního rozvoje.) Územního rozvoje. (Poznámka pana senátora Veleby: Územního rozvoje.) Já teď stejně musím svolat ještě všechny k hlasování, a vy nám potom budete říkat, o čem přesně budeme hlasovat. Takže se svoláme. V sále je aktuálně přítomno 46 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 24. Poprosím pana garančního zpravodaje, aby nás ještě od řečnického pultíku znovu provedl hlasováním. Senátor Jan Veleba: Navrhuji, aby body č. 1, 2, 3, 5, 7, 8, 9, 10 výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí se hlasovaly v jednom bloku. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Stačí. Teď tedy budeme hlasovat o bodech, tak jak jste je přečetl. A je to návrh ústavněprávního výboru. (Nesouhlas řady senátorů.) Ale ten je totožný s návrhem výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, dobře. O těchto bodech nyní hlasovat. Upozorňuji, že tyto body jsou totožné v usneseních obou výborů. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 67 se z 50 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 26 pro vyslovilo 49, proti nebyl nikdo. Omlouvám se panu ministrovi, že jsem se ho nezeptala na stanovisko, ale měla jsem za to, že když jste se odmítl vyjádřit k rozpravě, tak to nepožadujete. Velmi se omlouvám. Můžeme, pokud na tom budete trvat, prohlásit toto hlasování za zmatečné a po vyjádření vašeho stanoviska hlasovat znovu. Trváte na tom, pane ministře? Ministr zemědělství ČR Petr Bendl: Mám pocit, že jsou tady nějaké zvyklosti a pravidla a že se navrhovatel vždycky vyjadřuje k návrhu, o kterém hlasujete. Jestli se to změnilo... 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Takové zvyklosti jsou, pane ministře, nic se nezměnilo, je to moje opomenutí, já jsem se vám omluvila. Jestli na tom trváte, prohlásím hlasování za zmatečné a budeme hlasovat znovu. Ministr zemědělství ČR Petr Bendl: Nechci se přít, paní předsedající, ale jenom mám pocit, že to má být v souladu s pravidly hry a že je úplně jedno, jestli se omlouváte nebo neomlouváte. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ano, jestliže na tom trváte, vnímáte to takto, kolegyně a kolegové, já se omlouvám a prohlašuji toto hlasování za zmatečné. Budeme tedy hlasovat znovu. Ptám se pana navrhovatele na jeho stanovisko k přednesenému návrhu? Ministr zemědělství ČR Petr Bendl: Já s tímto návrhem souhlasím. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, tak jak ho předložil pan zpravodaj, nechť 223
stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 68 se z 50 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 26 pro vyslovilo 49, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Prosím pana garančního zpravodaje, aby nám řekl, o čem budeme hlasovat nyní. Senátor Jan Veleba: Nyní budeme hlasovat o bodu č. 4 výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Ano, děkuji. Pane navrhovateli, vaše stanovisko? Ministr zemědělství ČR Petr Bendl: Nesouhlas. (Zpravodaj souhlasí.) 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Můžeme tedy zahájit hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 69 se z 50 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 26 pro vyslovilo 46, proti byl jeden. Návrh byl přijat. Pane garanční zpravodaji, ještě nám zbývá něco k hlasování? Senátor Jan Veleba: Nyní budeme hlasovat o bodu č. 6 výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. 1. místopředsedkyně navrhovateli, vaše stanovisko?
Senátu
Alena
Gajdůšková: Děkuji.
Pane
Ministr zemědělství ČR Petr Bendl: Nesouhlas. (Stanovisko zpravodaje souhlasné.) 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 70 se z 50 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 26 pro vyslovilo 43, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Vyčerpali jsme všechny pozměňovací návrhy. Přistoupíme k hlasování o tom, zda návrh zákona vrátíme Poslanecké sněmovně, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 71 se z 50 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 26 pro vyslovilo 50, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Nyní v souladu s usnesením Senátu č. 65 ze dne 28. ledna 2005 pověříme senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Navrhuji, aby jimi byli senátoři Jan Veleba a Miloš Malý, a ptám se jich, zda souhlasí s tímto pověřením. (Oba souhlasí.)
224
Můžeme tedy přistoupit k hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 72 se z 50 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 26 pro vyslovilo 49, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji navrhovateli, děkuji zpravodajům i vám všem za velmi pracovní přístup. Panu ministrovi se ještě jednou omlouvám a projednávání tohoto bodu končím. Budeme pokračovat návrhem zákona, který souvisí s právě ukončeným bodem. Je jím 48. Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o katastru nemovitostí (senátní tisk č. 125) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 125. Návrh uvede opět ministr zemědělství Petr Bendl, kterému nyní uděluji slovo. Prosím, pane ministře. Ministr zemědělství ČR Petr Bendl: Děkuji, paní předsedající. V souvislosti s návrhem nového katastrálního zákona je nezbytné provést úpravu některých dalších zákonů. Jedná se o zákon o správních poplatcích. Tam je třeba zařadit poplatek za uložení prohlášení vlastníka domu, který je navrhován v poloviční výši poplatku za vklad práva, neboť jde o jednodušší úkon, dále o drobné změny v horním zákoně, v zákoně o obcích a v zákoně o zeměměřičství. Tyto změny nejsou v kolizi ani se současnou právní úpravou a zákon je proto možné schválit, i v případě vrácení nového katastrálního zákona Poslanecké sněmovně. Děkuji za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také a opět vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal ústavně-právní výbor. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 125/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miloš Malý. Následně návrh také projednal výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Usnesení jste obdrželi jako senátní tisk č. 125/3. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jan Horník. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 125/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Veleba, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jan Veleba: K návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o katastru nemovitostí. Na počátku roku 2012 nabyly platnosti zákony, jež se staly právní základnou rekodifikace soukromého práva. Výsostné postavení mezi nimi obsadil občanský zákoník. Přijetí těchto předpisů v některých věcech přesahujících oblast privátní regulace vyvolává nutnost adaptovat právní prostředí tak, aby od 1. ledna 2014 mohly poměry v České republice fungovat pokud možno bezproblémově. Jednou ze 225
samostatných jednotek utvořilo katastrální právo. Proto byl v květnu 2912 připraven návrh zákona o katastru nemovitostí a o změně jiných předpisů. Návrh zákona byl předložen vládou 22. srpna 2012, dne 15. února 2013 proběhlo na 51. schůzi Poslanecké sněmovny prvé čtení, ve kterém byl návrh zákona přikázán k projednání zemědělskému výboru. Výbor přijal k osnově pozměňovací návrhy spočívající především v nárůstu o dvě nové části. Druhé čtení se konalo 14. května 2013 na 53. schůzi Poslanecké sněmovny. Ve třetím čtení konaném na téže schůzi dne 17. května 2013 byly všechny návrhy zemědělského výboru za souhlasu ministra zemědělství jako zástupce navrhovatele plénem schváleny. V závěrečném hlasování č. 231 byl návrh zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů většinou 87 ze 136 hlasujících poslanců přijat, proti jich bylo 31. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na svém včerejším 15. zasedání tento návrh projednal. Po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Miroslava Hladíka, náměstka ministra zemědělství ČR, po zpravodajské zprávě senátora Jana Veleby a po rozpravě výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane zpravodaji. Opět vás požádám, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Miloš Malý? Ano. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miloš Malý: Paní předsedající, pane ministře, pane garanční zpravodaji, dámy a pánové. Ústavně-právní výbor se tímto tiskem zabýval na své 17. schůzi konané dne 25. června 2013 a probíral, zda tento návrh změn zákonů může žít svým vlastním právním životem, pokud by nebyl schválen hlavní dokument, to znamená návrh nového katastrálního zákona. Dospěli jsme k názoru, že ano, že jenom některé instituty nebudou naplňovány do doby schválení nového znění katastrálního zákona, pokud jej vrátíme s pozměňovacími návrhy do Poslanecké sněmovny. A tak náš výbor přijal usnesení, kterým I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR; II. určuje zpravodajem výboru pro projednání této věci na schůzi Senátu senátora Miloše Malého; III. pověřuje předsedu výboru senátora Miroslava Antla, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Díky za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také. A ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí pan senátor Jan Horník? Přeje. Prosím, pane senátore. Senátor Jan Horník: Vážený pane ministře, vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové. Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí se na své 13. schůzi konané dne 2. července 2013 k návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o katastru nemovitostí, usnesl takto: I. doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, II. určuje zpravodajem výboru pro jednání na schůzi Senátu Parlamentu ČR senátora Jana Horníka,
226
III. pověřuje předsedu výboru senátora Ivo Bárka, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR. Děkuji za pozornost. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji také, pane kolego. Ptám se, zda někdo nyní navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby se Senát návrhem zákona nezabýval? Nikoho takového nevidím, mohu tedy otevřít obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo nehlásí, obecnou rozpravu tedy uzavírám. Ptám se pana navrhovatele, zda chce ještě vystoupit? Není tomu tak. Ptám se pana zpravodaje Malého? Nechce. Pan zpravodaj Horník také ne. Ale pan garanční zpravodaj by měl říci, o čem budeme hlasovat. Senátor Jan Veleba: Je to jednoduché. Rozprava se nekoná, všechny tři výbory přijaly souhlasný návrh, takže budeme hlasovat o návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o katastru nemovitostí (senátní tisk č. 125), ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. 1. místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková: Děkuji, pane zpravodaji. Ptám se pana ministra, zda chce ještě zaujmout stanovisko? Nechce, pan garanční zpravodaj stanovisko navrhl. Můžeme svolat senátorky a senátory k hlasování. V sále je aktuálně přítomno 48 senátorek a senátorů, aktuální kvorum je 25. Budeme hlasovat o návrhu schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 73 se ze 48 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 25 pro vyslovilo 46, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu navrhovateli, panu ministrovi, děkuji zpravodajům a projednávání tohoto bodu končím. Končím tím také 11. schůzi Senátu. Přeji vám, pokud budete mít nějaký den volna, ať je to pro vás příjemné, ale musíme počítat s tím, že se sejdeme o prázdninách určitě ještě několikráte. Přeji vám všechno dobré. Na shledanou! A ještě chci poděkovat Kanceláři Senátu za perfektní servis a také zaměstnancům Senátu přeji, pokud budou mít dovolenou, úspěšnou dovolenou! (Jednání ukončeno v 11.39 hodin.)
227
Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 9. funkční období - 11. schůze Vydává Kancelář Senátu, Odbor organizační Valdštejnské nám. 4/17, 118 01, Praha 1 WWW.SENAT.CZ (DOKUMENTY A LEGISLATIVA) - TĚSNOPISECKÉ ZPRÁVY