10. funkční období
Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 11. schůze
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY SENÁT
10. funkční období Těsnopisecká zpráva 11. schůze
Pořad 11. schůze 1.
2.
3. 4. 5.
6. 7. 8. 9.
10. 11.
12.
Senátní tisk č. 114 – Návrh zákona o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií) Senátní tisk č. 115 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Evropský senátní tisk č. K 014/10 – Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Rámcová směrnice o vodě a směrnice o povodních: Opatření k dosažení "dobrého stavu" vod EU a snížení povodňových rizik Senátní tisk č. 113 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů Senátní tisk č. 84 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o policejní spolupráci a o změně Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o dodatcích k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959 a usnadnění jejího používání ze dne 2. února 2000, podepsaná dne 28. dubna 2015 v Praze Evropský senátní tisk č. K 018/10 – Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Evropský program pro bezpečnost Senátní tisk č. 110 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Změna v orgánech Senátu Senátní tisk č. 111 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů Senátní tisk č. 112 – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Senátní tisk č. 76 – Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Íránské islámské republiky o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a Protokol k ní, které byly podepsány v Praze dne 30. dubna 2015 Návrh usnesení Senátu Parlamentu České republiky ke společnému dopisu zástupců parlamentů členských států EU Evropské komisi (tzv. zelená karta) k problematice potravinového odpadu
1
13.
Návrh na uspořádání veřejného slyšení Senátu na téma "Ochrana proti šikaně"
2
10. funkční období Obsah 11. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze – 12. srpna 2015 ......................................................... 1 Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. ................................. 1 1.
Návrh zákona o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií) (senátní tisk č. 114) ...................... 2 Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec .......................................... 2 Senátorka Jitka Seitlová ........................................................................ 3 Senátor Patrik Kunčar ........................................................................... 5 Senátorka Jitka Seitlová ........................................................................ 5 Senátorka Eva Syková .......................................................................... 6 Senátor Tomáš Jirsa ............................................................................. 7 Senátorka Jitka Seitlová ........................................................................ 7 Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec .......................................... 8 Senátorka Jitka Seitlová ........................................................................ 9 Senátorka Jitka Seitlová ........................................................................ 9 Senátorka Jitka Seitlová ........................................................................ 9 Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. ............ 10
2.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 115) ..................................................................... 10 Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec ........................................ 10 Senátorka Jitka Seitlová ...................................................................... 12 Senátor Petr Šilar ............................................................................... 13 Senátor Jan Horník ............................................................................. 13 Senátorka Jitka Seitlová ...................................................................... 13 Senátorka Zdeňka Hamousová ............................................................. 16 Senátorka Eva Syková ........................................................................ 17 Senátor Miloš Vystrčil ......................................................................... 18 Senátor Petr Šilar ............................................................................... 19 Senátorka Zdeňka Hamousová ............................................................. 20 Senátor Ivo Valenta ............................................................................ 20
I
Senátor Jan Horník ............................................................................. 21 Senátor Jiří Čunek .............................................................................. 22 Senátor Miloš Vystrčil ......................................................................... 23 Senátorka Jitka Seitlová ...................................................................... 24 Místopředseda Senátu Ivo Bárek .......................................................... 26 Senátor Jiří Čunek .............................................................................. 26 Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec ........................................ 27 Místopředseda Senátu Ivo Bárek .......................................................... 29 Senátor Miloš Vystrčil ......................................................................... 30 Senátorka Jitka Seitlová ...................................................................... 31 Senátorka Jitka Seitlová ...................................................................... 31 Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. .............. 32 3.
Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Rámcová směrnice o vodě a směrnice o povodních: Opatření k dosažení "dobrého stavu" vod EU a snížení povodňových rizik (evropský senátní tisk č. K 014/10) .................................... 32 Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec ........................................ 32 Senátor Jaroslav Doubrava .................................................................. 34 Senátor Tomáš Jirsa ........................................................................... 35 Senátor Jiří Burian .............................................................................. 36 Místopředseda Senátu Ivo Bárek .......................................................... 37 Senátor Jaroslav Doubrava .................................................................. 37 Senátor Jaroslav Palas ........................................................................ 38 Senátor Jan Hajda .............................................................................. 39 Senátor Jan Veleba............................................................................. 40 Senátor Miloš Malý ............................................................................. 40 Senátorka Zuzana Baudyšová .............................................................. 41 Senátor Petr Bratský .......................................................................... 41 Senátor Jan Veleba............................................................................. 42 Senátorka Dagmar Terelmešová .......................................................... 43 Senátorka Jitka Seitlová ...................................................................... 43 Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec ........................................ 44 Senátor Jaroslav Doubrava .................................................................. 45 Senátor Jaroslav Doubrava .................................................................. 45
4.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 113) ..................................................... 46 Ministr vnitra ČR Milan Chovanec ......................................................... 46 Senátor Miloš Malý ............................................................................. 46 Senátor Jiří Čunek .............................................................................. 47 Senátor Jaroslav Kubera ..................................................................... 50 Senátor Jan Horník ............................................................................. 51 Ministr vnitra ČR Milan Chovanec ......................................................... 52 Senátor Jiří Čunek .............................................................................. 52 Senátor Miloš Malý ............................................................................. 53
5.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi
II
Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o policejní spolupráci a o změně Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o dodatcích k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959 a usnadnění jejího používání ze dne 2. února 2000, podepsaná dne 28. dubna 2015 v Praze (senátní tisk č. 84) ..................................................................................... 53 Ministr vnitra ČR Milan Chovanec ......................................................... 53 Senátor Miroslav Antl .......................................................................... 54 Senátor František Bublan .................................................................... 54 Senátorka Zuzana Baudyšová .............................................................. 55 6.
Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Evropský program pro bezpečnost (evropský senátní tisk č. K 018/10) ................................................................................. 55 Ministr vnitra ČR Milan Chovanec ......................................................... 56 Senátor Tomáš Grulich ........................................................................ 56 Senátor Tomáš Grulich ........................................................................ 57 Senátor Tomáš Grulich ........................................................................ 57
7.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (senátní tisk č. 110).......................................................................................... 58 Ministr vnitra ČR Milan Chovanec ......................................................... 58 Senátor František Bublan .................................................................... 59 Senátor Miroslav Antl .......................................................................... 61 Senátorka Eliška Wagnerová................................................................ 61 Senátor Ivo Valenta ............................................................................ 64 Senátor Jan Veleba............................................................................. 65 Senátor Jaroslav Kubera ..................................................................... 65 Senátor Václav Hampl ......................................................................... 67 Ministr vnitra ČR Milan Chovanec ......................................................... 67 Senátor František Bublan .................................................................... 68 Senátor František Bublan .................................................................... 68
8.
Změna v orgánech Senátu ............................................................ 69 Senátor Luděk Jeništa ......................................................................... 69 Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. ............. 70
9.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 111).......................................................................................... 70 Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš ............................ 70
III
Senátor Jan Hajda .............................................................................. 72 Senátor Miroslav Nenutil ..................................................................... 72 10.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (senátní tisk č. 112) ........................................................ 73 Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš ............................ 73 Senátor Pavel Štohl ............................................................................ 74 Senátor Miloš Vystrčil ......................................................................... 75 Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš ............................ 76 Senátor Miloš Vystrčil ......................................................................... 76 Senátor Miloš Vystrčil ......................................................................... 76 Senátor Miloš Vystrčil ......................................................................... 76 Senátor Miloš Vystrčil ......................................................................... 76 Senátor Miloš Vystrčil ......................................................................... 77 Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš ............................ 77 Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš ............................ 77 Předseda Senátu Milan Štěch ............................................................... 77 Senátor Miloš Vystrčil ......................................................................... 78 Senátor Jan Horník ............................................................................. 78 Senátor Jiří Čunek .............................................................................. 79 Senátor Miloš Vystrčil ......................................................................... 79 Senátorka Zuzana Baudyšová .............................................................. 80 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka ............................................ 81 Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš ............................ 81 Senátor Pavel Štohl ............................................................................ 81
11.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Íránské islámské republiky o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a Protokol k ní, které byly podepsány v Praze dne 30. dubna 2015 (senátní tisk č. 76) ......................... 82 Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš ............................ 82 Senátor Jiří Hlavatý ............................................................................ 83
12.
Návrh usnesení Senátu Parlamentu České republiky ke společnému dopisu zástupců parlamentů členských států EU Evropské komisi (tzv. zelená karta) k problematice potravinového odpadu ................................................................. 84 Senátor Václav Hampl ......................................................................... 84
13.
Návrh na uspořádání veřejného slyšení Senátu na téma "Ochrana proti šikaně" ................................................................. 85 Senátor Libor Michálek ........................................................................ 85
IV
Těsnopisecká zpráva z 11. schůze Senátu Parlamentu České republiky 1. den schůze – 12. srpna 2015
(Jednání zahájeno v 9.04 hodin.) Jednání zahájil a řídil předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, milí hosté, vítám vás na 11. schůzi Senátu Parlamentu České republiky. Prosím, ukončete hovory a soustřeďte se na průběh jednání naší schůze. Tato schůze byla svolána na návrh Organizačního výboru - podle § 49 odst. 1 zákona o jednacím řádu Senátu. Pokud budu zmiňovat jednotlivé paragrafy, jedná se o ustanovení zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů. Pozvánka na dnešní schůzi vám byla zaslána ve středu 22. července 2015. Z dnešní schůze se omluvili tito senátoři a senátorky: Jan Látka, Jozef Regec, Jiří Oberfalzer, Daniela Filipiová a Jiří Šesták. Prosím vás, abyste se zaregistrovali svými identifikačními kartami. Pro vaši informaci připomínám, že náhradní karty jsou v předsálí našeho Jednacího sálu. A nyní podle § 56 odst. 4 určíme dva ověřovatele této schůze. Navrhuji, aby ověřovateli 11. schůze Senátu byli senátoři Pavel Štohl a Leopold Sulovský. Má někdo z vás připomínky k tomuto návrhu? Není tomu tak, žádné připomínky nejsou, přistoupíme k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu, aby ověřovateli 11. schůze Senátu byli senátoři Pavel Štohl a Leopold Sulovský. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování č. 1 registrováno 66 senátorek a senátorů, kvorum 34. Pro návrh se vyslovilo 63, proti nikdo. Návrh byl schválen a ověřovateli této schůze Senátu byli určeni senátoři Pavel Štohl a Leopold Sulovský. Organizační výbor na svém včerejším jednání doporučil plénu Senátu zařadit na pořad schůze tři evropské body. Jedná se o senátní tisk č. K 014/10 – "Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Rámcová směrnice o vodě a směrnice o povodních: Opatření k dosažení "dobrého stavu" vod EU a snížení povodňových rizik", a to jako bod č. 3. Dále senátní tisk č. K 018/10 – "Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Evropský program pro bezpečnost", a to jako bod č. 6. Dále – "Návrh usnesení Senátu Parlamentu České republiky ke společnému dopisu zástupců parlamentů členských států EU Evropské komisi (tzv. zelená karta) k problematice potravinového odpadu", a to jako předposlední bod. Dalším doplněným bodem je – "Změna v orgánech Senátu", kterou navrhuji zařadit jako poslední bod před polední přestávkou.
1
Na závěr navrhuji v souladu s usnesením Organizačního výboru doplnit na pořad naší schůze jako poslední bod – Návrh na uspořádání veřejného slyšení Senátu na téma "Ochrana proti šikaně". Organizační výbor rovněž doporučil pevné zařazení jednotlivých bodů dle dispozic jejich navrhovatelů. Takto upravený návrh pořadu vám byl rozdán na vaše lavice. Má někdo z vás nějaký další návrh na změnu či doplnění pořadu schůze? Není tomu tak, děkuji vám. Můžeme tedy přistoupit k hlasování o jednotlivých návrzích na změnu a doplnění pořadu 11. schůze Senátu. Přizveme senátorky a senátory k hlasování. Je nás přítomno 67, kvorum pro přijetí je 34. Navrhuji, abychom hlasovali en bloc o návrzích, které byly přijaty a doporučeny včerejší schůzí Organizačního výboru, to znamená tři evropské tisky, dále bod Změna v orgánech Senátu a Návrh na uspořádání veřejného slyšení Senátu na téma "Ochrana proti šikaně". Pokud nejsou námitky a v rozpravě nebyly žádné námitky vzneseny, navrhuji, abychom o těchto bodech hlasovali najednou jako doplnění pořadu této naší dnešní 11. schůze. Jsou nějaké námitky? Není tomu tak. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, prosím, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO. (Paní kolegyně Baudyšová si asi spletla tlačítko...) Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. (Jste přihlášená, paní kolegyně Baudyšová…) Děkuji vám. Hlasování č. 2, registrováno 67, kvorum 34. Pro návrh 64, proti nikdo. Děkuji vám. A nyní budeme hlasovat o pořadu 11. schůze jako o celku, včetně pevného zařazení bodů tak, jak bylo požadováno a jak navrhl Organizační výbor. Jsou nějaké námitky? Není tomu tak. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám. Hlasování č. 3, registrováno 66, kvorum 34. Pro návrh 64, proti nikdo. Návrh pořadu schůze byl schválen a budeme se jím řídit. Nyní projednáme bod, kterým je 1. Návrh zákona o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (zákon o prevenci závažných havárií) (senátní tisk č. 114) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 114. Prosím pana ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby nás s návrhem seznámil a samozřejmě ho mezi námi vítám. Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Dobré ráno i ode mne - v tento prázdninový a brzy zase horký den. Vážený pane předsedo, vážené senátorky, vážení senátoři. Děkuji, že mohu zahájit vaše dnešní jednání a dovolte mi, abych přednesl úvodní slovo k navrženému bodu. Vládní návrh zákona o prevenci závažných havárií byl vypracován za účelem transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18 o kontrole
2
nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek. Je známo spíše pod názvem Směrnice SEVESO III, která byla 24. července 2012 publikována v úředním "Věstníku EU" a jejíž transpozici do národních právních řádů se členské státy zavázaly provést účinkem ke dni 1. června letošního roku. Předkládaný návrh zákona navazuje a dále rozvíjí systém prevence závažných havárií, který je v ČR nastaven už od roku 1999 a který je v současné době upravován zákonem o prevenci závažných havárií č. 59/2006 Sb., který bude předloženým návrhem nahrazen. Navrhovaná právní úprava se zaměřuje na objekty, v nichž jsou v souvislosti s jejich provozem v nadlimitních množstvích umístěny takové nebezpečné chemické látky nebo směsi, které představují zvýšení riziko vzniku mimořádných událostí, které mohou ohrozit životy a zdraví lidí. Nevratně poškodit životní prostředí, nebo způsobit rozsáhlé materiální škody. Cílem předložené regulace je potom stanovit soubor opatření, která mají vzniku takových událostí zabránit, případně omezit jejich následky. Za tímto účelem jsou objekty podle množství v nich umístěných nebezpečných látek či směsí zařazovány do dvou skupin. Skupiny A a B a v závislosti na této kategorizaci jsou jejich provozovatelům ukládány povinnosti z oblasti zpracování bezpečnostní dokumentace a havarijních plánů, sjednávání pojištění odpovědnosti za škody, informování veřejnosti o rizicích spojených s provozem těchto objektů. Oproti stávající právní úpravě dochází v novém zákoně o prevenci závažných havárií k těmto hlavním změnám. Působnost zákona se nově rozšiřuje na objekty podzemních zásobníků plynů, přesunují se povinnosti provozovatelů týkající se kategorizace objektů, harmonizující se s požadavky kladenými na obsah jednotlivých bezpečnostních dokumentací. A v procesu schvalování bezpečnostní dokumentace krajskými úřady dochází k zavedení odborného podkladu tzv. posudku bezpečnostní dokumentace. Rovněž se precizují ustanovení regulující přístup veřejnosti k informacím o rizicích spojených s provozem objektů, spadajících do působnosti zákona. Předložený návrh zákona byl vládou ČR schválen 28. ledna tohoto roku. Na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu byl potom projednán třemi výbory. Výborem pro životní prostředí, pro bezpečnost a pro veřejnou správu a regionální rozvoj a na základě doporučení všech uvedených sněmovních výborů byl návrh zákona ve znění několika legislativně-technických pozměňovacích návrhů 8. července tohoto roku schválen ve třetím čtení Poslaneckou sněmovnou. Toť k úvodnímu slovu. Děkuji za pozornost a těším se na další diskusi. Předseda Senátu Milan Štěch: Také vám děkuji, pane ministře, a prosím, abyste se posadil ke stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Usnesení jste obdrželi jako senátní tisk č. 114/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Patrik Kunčar. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 114/1. Zpravodajkou výboru je paní senátorka Jitka Seitlová, kterou nyní prosím, aby nás seznámila se zpravodajskou zprávou. Senátorka Jitka Seitlová: Dobrý den. Dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámila se zpravodajskou zprávou k senátnímu tisku č. 114, který byl
3
projednán na výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí dne 11. srpna 2015. Návrh zákona je velmi potřebný zákon. Je to zákon, který transponuje směrnici EU. Směrnice EU je také novelou, když to řekneme česky, bývalé původní směrnice, která reagovala na velké chemické havárie, které vznikají kolem velkých chemických podniků, resp. tam, kde jsou vybrané chemické nebezpečné látky alokovány, ať už jako sklad nebo nějaký produkt, který probíhá technologickým procesem. Víme, že směrnice č. 2012/18 EU měla být transponována do 31. května 2015. Ministerstvo předložilo návrh transpozice 10. února 2015 do Poslanecké sněmovny. Dovolím si říci, že ministerstvo je velmi optimistickým ministerstvem, pokud se domnívá, že od února do května je možné přijmout takovouto novelu. Jsme v tuto chvíli skutečně v situaci, že už termín vypršel. Nicméně pokutu určitě nedostaneme, a věřím, že se podaří uspokojit požadavky EU. Co tedy novela, resp. zákon, který máte, protože to je celý nový zákon, říká? Říká, že každý, kdo má nadlimitní množství nebo tam se hraje trochu s pojmy, nějaké množství, které je stanovené zákonem, kdo má více než toto množství, musí navrhnout ministerstvu, aby rozhodlo o tom, že je zařazeno do skupiny firem, které jsou sledovány; pokud jsou sledovány, tak pak musí zpracovat také bezpečnostní dokumentaci. Je tam skupina, která má nižší množství, to je přesně stanovené přílohou tohoto zákona, a má menší povinnosti. Je tam skupina, která má více látek, tzv. nadlimitní, je u nás značena v zákoně jako skupina B, ve směrnici jako skupina nadlimitní, a ta má povinností daleko víc. Pokud schvaluje nebo připravuje plány a dokumenty nějaké prevence, bezpečnostní prevence, tyto dokumenty jsou schvalovány. A jsou schvalovány zejména na krajském úřadě. Jistě si dokážeme představit, že schvalování takových dokumentů potřebuje velmi významnou odbornost. Není to snadná věc, a proto schvalování provádějí odborné organizace státu. A tady dochází také k zásadní změně, která byla zejména diskutovaná v Poslanecké sněmovně. Dříve fakticky všechno hradil stát. Čili provedení, posouzení návrhu bezpečnostní dokumentace hradil stát. Teď se říká, že tedy ne, že formou správního poplatku, který je nově stanoven do určité výše, a proto také novelizujeme současně zákon o správních poplatcích, bude hrazena částka vždycky za podání resp. posouzení dokumentace. Částky se pohybují řádově v desetitisících korun, a proto byly předmětem velké debaty v Poslanecké sněmovně. Osobně se shoduji s tím, jak Poslanecká sněmovna rozhodla. Není důvodu, abychom tyto posudky skutečně hradili my všichni z veřejných zdrojů. Souhlasím s návrhem, jak je předložen. Výbor se zabýval ještě dalšími otázkami, které souvisejí s touto novelou. Zejména z hlediska naplnění, co říká nová evropská směrnice, jak už jsem řekla, 2012/18 EU. Musím říct, že jsem tam měla v některých oblastech určitou míru nejistoty, nicméně ministerstvo garantuje, že tak, jak prohlásilo na výboru, že je to v souladu s evropskou směrnicí. Proto se také výbor na svém jednání a ve svém usnesení ztotožnil s návrhem Poslanecké sněmovny a přijal návrh - schválit návrh zákona o prevenci závažných havárií v postoupeném znění. Toto je, jak už jsem řekla, usnesení č. 114/1 z 11. srpna 2015. Čili je podaný návrh – ještě jednou zopakuji pro steno – je podaný návrh výboru schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky. 4
Potom se ještě v obecné rozpravě vyjádřím k některým nejistotám. Děkuji zatím za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také vám děkuji, paní senátorko, a prosím, abyste se posadila ke stolku zpravodajů a splnila úkoly garančního zpravodaje. Táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Pan senátor Kunčar si přeje vystoupit. Prosím, máte slovo. Senátor Patrik Kunčar: Vážený pane předsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové. Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost projednal na své 13. schůzi dne 11. srpna 2015 návrh zákona o prevenci závažných havárií, způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, jako senátní tisk č. 114. Po odůvodnění zástupkyně předkladatele Bereniky Peštové, náměstkyně pro řízení sekce technické ochrany životního prostředí, a mojí zpravodajské zprávě následovala rozprava, kdy se výbor zabýval dvěma připomínkami. První se týkala povinnosti uživatele objektu zpracovat protokol o nezařazení objektu z hlediska výskytu nebezpečných látek do příslušné kategorie a tento protokol uchovat pro účely kontroly. Zákon však nestanovil lhůtu, po kterou má být tento protokol uchován. Přitom však porušení této povinnosti citelně sankcionuje. Druhá připomínka se týkala použití výrazu "skoro nehoda", který se v našem právním řádu nevyskytuje a vhodnější by se naskýtalo použití jiného slovního spojení. Obě připomínky však byly zástupci předkladatele věrohodně objasněny, a proto výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost přijal následující usnesení: Výbor doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Patrika Kunčara a pověřuje předsedu výboru, senátora Františka Bublana, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Děkuji za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Také vám děkuji, pane senátore, a ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 našeho jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak, takže otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí do obecné rozpravy? Tak jako první vystoupí paní senátorka Jitka Seitlová, prosím. Senátorka Jitka Seitlová: Takže ještě jednou, vážení kolegové, kolegyně, jak jsem avizovala, tak nyní položím několik doplňujících otázek panu ministrovi. Týkají se zejména specifické situace v České republice. Myslím si, že možná nejen v České republice, která ale podle mého nenaplňuje cíl úpravy směrnice. Jedná se o to, že v návrhu, který máte před sebou, byly použité jiné definice termínů, než jsou ve směrnici, a některé definice zcela chybí. A ono nám to opravdu trošku zamotalo výklad. Mně jde o to, sama ze své praxe znám místa – možná je znáte také – u mě je velká chemická továrna Precheza Přerov, která je skutečně zařazena do tohoto seznamu. A teď co se stane v případě – a to se stalo v sousední velké fabrice Strojírny Přerov, pokud tato firma pronajímá objekty, nebo dokonce prodala objekty různým uživatelům, provozovatelům, ale
5
oni to fakticky nejsou uživatelé, provozovatelé. A dokonce v jednom objektu se nachází chemické látky, které jsou zařazené do takového seznamu. Tady se říká, že jen ten provozovatel, který je nadlimitní, posílá hlášení kraji, který pak sleduje a vyžaduje bezpečnostní materiály. Ale jak je to v případě, kdy mám v jednom objektu takovéto provozovatele tři? A jsou to provozovatelé? To je právě otázka té definice. A vedle sebe – dokonce teď tady mám další kauzu, kde leží vedle sebe odpady, nebo řekněme chemikálie, hnojiva, která vůbec nejsou chráněná, ale jsou podlimitní. Jenomže v „domino efektu“, o kterém se ve směrnici hovoří, tak se má vyhodnotit, že může vzniknout řetězová reakce. Stejně tak by se mělo hodnotit, jak na tom jsou sousední objekty. Proto se ptám, jak se v takovýchto případech bude postupovat. Podle mě formulace, které obsahuje zákon, nejsou pro naši právní úpravu, náš zákonný systém, dostatečné, aby byly jednoznačné, abychom tyto situace měli pod kontrolou. Situace, kde je v jednom závodě více uživatelů. Situace, kdy je dokonce v jedné firmě několik objektů vedle sebe, které užívá vždy někdo jiný. Víte, problém je skutečně v definici. A já jsem se ptala na výboru, kdo za to odpovídá? A mně bylo řečeno, že provozovatel celého objektu. Jenomže provozovatel celého objektu někomu něco pronajal, a my mu nestanovujeme právo, aby si vyžádal informace o tom, jaké chemické látky tam budou ukládané. Já si myslím, že to je otázka dalšího výkladu, ale opravdu já tam vidím velké riziko. A riziko vidím také proto, že zrovna další případ, který musím jmenovat, nemohu jinak, jedná se o případ Lhenic, kde máme uložené, podle mého názoru, nadlimitní množství odpadu PCB. Jsou stanoveny přílohou zákona v kilech. Jsou stanoveny směrnicí. My tam máme tisíce tun různých zemin, které mají až gramové hodnoty těchto chemikálií. Ptám se pana ministra, kdo zpracuje pro Lhenice bezpečnostní zprávu? Kdo zpracuje bezpečnostní opatření? Kdo bude bezpečnostní opatření vyžadovat? My tam nemáme v tuhle chvíli zřejmého provozovatele, resp. provozovatel říká, že mu to nepatří. Je to velmi vážná situace. K tomu se vrátím ještě v zákonu o odpadech. To je zrovna jeden z těch případů, o kterých vím, že bohužel takto funguje. Myslím si, že transpozice se snažila o to, aby odpovídala, nicméně neřeší specifické podmínky, které v České republice nastávají, a o kterých bohužel samozřejmě ministerstvo ví, a samo neví, jak je řešit, protože nemá zákonnou úpravu. Takže to je moje otázka, děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, paní senátorko. A nyní vystoupí paní senátorka Eva Syková, prosím. Senátorka Eva Syková: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, jedná se o transpozici Evropské směrnice, jak jsme slyšeli, a nový zákon se nicméně nijak radikálně neodchyluje od platné právní úpravy, tj. zákona 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií. Zachovávají se základní principy. Nadále bude existovat rozlišení dvou skupin objektů – A, B, jejichž provozovatelům budou uloženy povinnosti týkající se zajištění bezpečnosti v souvislosti s uložením nebezpečných látek, odstupňované podle objemu uložených látek. Určitých změn nicméně dozná proces schvalování bezpečnostní dokumentace. Pro provozovatele objektu bude podstatné, že nově budou za přijetí a posouzení žádosti o schválení bezpečnostní dokumentace hradit správní poplatky.
6
Zajímalo mě, pro jaké podniky nebo organizace to může znamenat zvýšené náklady. Zjistila jsem, že v praxi se tato změna dotkne především větších podniků. Např. v Praze jsou ve skupině A evidovány 4 objekty, ve skupině B 2 objekty. Zajímalo mě, jestli se to také týká např. vědeckých institucí, které pracují s toxickým materiálem apod., a zjistila jsem, že těchto institucí se to vůbec netýká. Jedná se o objekty využívané pro podnikání převážně v oblasti plynárenství a dopravy. V dalších dvou případech jde o chemický provoz a sklad. A tady musím souhlasit s paní senátorkou Seitlovou, že pokud se jedná o sklad, provozovatel celého objektu by měl ručit za obsah, co je tam skladováno. Je to tak, pane ministře? Ptám se, zda za to provozovatel bude ručit. Jinak ale v případě jednoho podnikatelského subjektu nepřináší návrh zákona podstatné vícenáklady. Ve srovnání s náklady, které podnikl, musí vynaložit na pojištění objektů, v nichž jsou umístěny nebezpečné látky. Doporučuji proto - po vyjádření pana ministra - schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji vám za pozornost. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, paní senátorko, a opět senátorka paní Jitka Seitlová bude mít slovo. Prosím... Tak dobře, pan senátor Tomáš Jirsa má slovo. Senátor Tomáš Jirsa: Vážený pane předsedo, pane ministře, dámy a pánové. Já zcela mimořádně musím souhlasit s kolegyní paní Seitlovou. Případ Lhenic, které zmínila, to je neskutečný problém, který jsem se pokoušel řadu let řešit. A je to, jak ona řekla, neřešitelné, protože provozovatel neexistuje, všichni dělají mrtvého brouka, co tam navezli tu hromadu jedů, ale ani kraj, ani stát se do toho nemůže zapojit, protože jim to zákon neumožňuje. Mohl bych tady poprosit pana ministra, jestli by se na to nepodíval? Jestli by vedla nějaká cesta, tak by to bylo ku prospěchu věci. Prostě leží tam hromada jedů, ke které se nikdo nehlásí a nikdo Lhenicím nemůže ze zákona pomoct. Děkuji, že se na to podíváte. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji a nyní má slovo paní senátorka Jitka Seitlová. Senátorka Jitka Seitlová: Pane předsedající, pane ministře, vážené dámy a pánové. Vystupuji znovu, protože problém je opravdu ožehavý a ministerstvo o problému ví. Ví o něm už několik let. Šetřila jsem ho jako zástupkyně veřejného ochránce práv, navrhli jsme opatření, to už je několik let; v roce 2010 jsme vydali zprávu, máme rok 2015, a nic se neděje. Byla jsem na místě teď před několika dny, a zjistila jsem, že se nejenže nic neděje, ale zřejmě dochází k manipulaci s odpady. Nové se tam objevují a některé se ztrácejí. Přitom ten, kdo objekt jakoby obhospodařuje, tak říká, pozor, já to tady nehlídám… Tady může dojít k velké havárii. Tady mohou vypustit kontejnery s oleji, PCB, to my neuhlídáme. Považuji problém za velmi závažný, a domnívám se, že v celém systému, ať už prevence závažných havárií, nebo následně, co budeme projednávat zákon o odpadech, chybí. A to nejen pro Lhenice. My takových lokalit máme daleko víc. Ustanovení, které říká – do doby, než se rozhodneme, kdo je za to zodpovědný, musí někdo zajistit bezpečnost uložení tak, aby rizika neodnášel nakonec občan, který bydlí v sousedství.
7
To je to, co by v právní úpravě mělo být, a netýká se to jenom Lhenic. A teď mi dovolte ještě jednu věc, o které bych se ráda zmínila. Máme Lhenice a teď mám ještě další věc, která mě zaujala. V důvodové zprávě v zákonu je uvedeno, že ve vnějších zónách havarijního plánování – to znamená, že kolem každé firmy, která má takovéto chemické látky a je zařazena do vyšší skupiny, musí být zóna havarijního plánování, kde by občané a všichni, kdo tam jsou, měli mít informace, co mají dělat ve chvíli, kdy by hrozila havárie. Směrnice říká, že tyto informace mají být poskytnuty každému a že mají být poskytnuty bez žádosti. Co říká návrh zákona? Návrh zákona říká, že krajský úřad po schválení této bezpečnostní zóny uveřejní informaci na webových stránkách, která je každému přístupná. Tak já si myslím, že to nenaplňuje obsah směrnice. A dokonce mě překvapilo, že v návrhu, který šel z vlády, tak v důvodové zprávě z vlády je uvedeno, že občané, kteří žijí ve vnější zóně, budou dostávat letáky nebo brožurky s těmito informacemi. Já jsem to v zákoně nenašla. Nevím, proč je to v důvodové zprávě. Zaujalo mě to, říkám, ano, to by bylo jedno z možných řešení. Pak jsem si přečetla dokonce stanovisko našeho legislativního odboru, který se možná díval do té důvodové zprávy, a píše to také. Jistě to najdete ve svých materiálech, které jsou dostupné všem. Takže i náš legislativní odbor říká, že v zákoně se říká, že budou rozdávány letáky a brožurky. Ne, opravdu to v zákoně není. Ale teď bych prosila pana ministra, aby tady potvrdil, že v prováděcím předpisu bude zhojeno to, co není v zákoně. A že směrnice v tomto ohledu a potřeba, která vyvstává, bude naplněna. Tak to je ještě druhá poznámka, děkuji. Předseda Senátu Milan Štěch: Také děkuji. Do rozpravy se nikdo nehlásí, je tomu tak, takže rozpravu uzavírám. A ptám se, zda si přeje vystoupit pan navrhovatel a vyjádřit se k obecné rozpravě? Ano, byly dotazy, takže prosím. Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji, pane předsedající. Děkuji za dotazy. Ony padaly na výboru, kde je kolegové, zdá se, s větší či menší úspěšností byli schopni zodpovědět, především paní senátorce Seitlové. Já bych chtěl k tomu dotazu, který se týkal spojených povinností v případě, že je tam více provozovatelů, říct následující. Povinnosti, které jsou stanoveny předloženým návrhem zákona, jsou tedy plně v souladu s evropskou legislativou a jsou vždy ukládány jednotlivému provozovateli, příp. uživateli, a to ve vztahu k jím užívanému objektu. V případě, kdy by objekty užívalo více provozovatelů, příp. uživatelů, a byly umístěny v jednom areálu, tak se tato skutečnost promítne do zpracovávané bezpečnostní dokumentace, příp. havarijních plánů, a to s ohledem na hrozící nebezpečí tzv. domino efektu, o kterém už hovořila paní senátorka. Nově se tedy umožňuje, aby tito provozovatelé, pokud jde o objekty zařazené do skupiny b), zpracovali společně havarijní plán. A v tomto případě pak bude rovněž krajským úřadem stanovena jedna zóna havarijního plánování a hasičským záchranným sborem kraje pak bude zpracován jeden vnější havarijní plán. Jinak obecně platí, že provozovatel je ten, kdo skutečně využívá daný objekt, to je ten, kdo tam chemikálie vyrábí, skladuje atd. Nemusí to být nutně vlastník. Pokud objekt pronajal, tyto povinnosti dopadají na nájemce. Tak to k tomu společnému.
8
Jinak skutečně Lhenice jsou problém. Já bych chtěl ujistit paní senátorku i pana senátora Jirsu i ostatní, že tímto problémem se ministerstvo zabývá. Zabývá se jím poměrně dlouho. Nemáme z toho žádnou radost. Ten areál je totiž na hranici z hlediska legislativy mezi skladem a starou ekologickou zátěží. My dneska tyto věci řešíme například prostřednictvím toho mnou vyhlášeného národního programu životního prostředí, kde odstraňujeme staré ekologické zátěže. A skutečně tato záležitost prostě vznikla historicky velmi nešťastně. Dneska se s ní všichni potýkáme, protože tam je opravdu problém v tom, že ve chvíli, kdy by za stávajících okolností, kdy jsou plněny všechny podmínky, do toho někdo vstoupil, tak může být úspěšně zažalován nebo napaden, že vstupuje na soukromý objekt a rozhoduje o soukromém vlastnictví, byť se jedná o nebezpečné odpady a byť můžeme mít, a obávám se, že odůvodněnou obavu, že to nemusí třeba být v budoucnu jednoznačně odstraněno tak, jak by si přála obec, nebo kraj. Ten problém tady je a věřte, že se jím zabýváme. Zabývat se jím dále budeme. A to neříkám jenom jako klišé, ale jako realitu. Pokud se týká toho zveřejnění, tak způsob zveřejnění bude skutečně stanoven vyhláškou, tedy pardon, informování. Paní senátorka má pravdu, ono je tam jasně řečeno, že má právo obrátit se každý na krajský úřad s žádostí o poskytnutí informace. Dále tak, stejně každému jsou způsobem umožňujícím dálkový přístup dostupné informace zpracované krajskými úřady pro každý objekt zařazený do skupiny a) nebo b). Dotčené veřejnosti reprezentované veřejností v zóně havarijního plánování je pak poskytována informace rovněž prostřednictvím brožur práci letáků, což je § 35 odst. 1 a 2 zákona. Takže určitě chci ujistit, že i v té prováděcí legislativě se k tomu postavíme čelem. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji vám, pane ministře. A ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj VZVOB, pan senátor Patrik Kunčar? Nepřeje si vystoupit. Nyní tedy žádám garanční zpravodajku, aby se vyjádřila k proběhlé rozpravě a vystoupila se závěrečným slovem. Senátorka Jitka Seitlová: Nejdřív zkouška… Nesprávně… Ještě jednou… Předseda Senátu Milan Štěch: Nemusíte si dávat kartu, já myslím. Senátorka Jitka Seitlová: Tak dobrá. Já jsem chtěla hlasovat - pro. Předseda Senátu Milan Štěch: Mně to bude jedno. Senátorka Jitka Seitlová: Dámy a pánové, teď jako zpravodajka zhodnotím, jak proběhla debata. Pane předsedající, pane ministře, v debatě vystoupili 3 senátoři, včetně mě jako zpravodajky. Vystoupila jsem dvakrát. Nezazněl jiný návrh, než zákon tak, jak je předložen, schválit v návrhu postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Dostali jsme i odpovědi na některé nejasnosti, takže já s tím také vyslovuji souhlas a doporučuji návrh zákona schválit. Předseda Senátu Milan Štěch: Výborně. Děkuji. Přizveme k hlasování. V sále je přítomno 73 senátorek a senátorů. Potřebný počet pro přijetí návrhu je 37. Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.
9
Hlasování č. 4, registrováno 73, kvorum 37, pro návrh 68, proti nikdo. Návrh byl schválen. Já děkuji jak panu navrhovateli, tak i zpravodajům. Před dalším bodem, který asi bude trvat delší bodu, odpady, se vystřídáme s panem místopředsedou. Další část schůze řídil 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Dalším bodem je 2. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 115) Máme to jako tisk č. 115. Já poprosím pana ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby nás seznámil s tímto návrhem zákona. Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Ještě jednou dobrý den, vážené senátorky, vážení senátoři. Předem vám chci poděkovat za vaši podporu k minulému bodu. Doufám, povzbuzen tímto úspěchem, že ji získám i v tomto. Primárním důvodem předložení této novely je zajištění nápravy v reakci na řízení o porušení smlouvy, tzv. infringementové řízení, které je vedeno s Českou republikou ze strany Evropské komise, ohledně nesprávné transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady o odpadech. V tomto ohledu jsou navrženy úpravy v oblasti působnosti zákona o odpadech, definic hierarchie nakládání s odpady, obsahu plánu odpadového hospodářství a vymezení jednotlivých způsobů využívání a odstraňování odpadů v příslušných přílohách zákona. Předkládaným návrhem zákona reaguje vláda taktéž na nutnost transponovat do právních předpisů České republiky nové evropské směrnice, příp. adaptovat českou legislativu na přijetí přímo použitelných předpisů Evropské unie. Musí být provedena implementace dvou předpisů Evropské unie v oblasti odpadních baterií a akumulátorů. Jedná se o transpozici směrnice 2013/56, která spočívá zejména v časovém omezení platnosti výjimek ze zákazu uvádět na trh některé baterie nebo akumulátory obsahující vyšší než povolené množství rtuti nebo kadmia. Návrh zákona rovněž zajišťuje adaptaci na nařízení Komise č. 493/2012, které stanoví prováděcí pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů. 10
Navrhovaná úprava též adaptuje zákon o odpadech na nařízení Evropského parlamentu a Rady o recyklaci lodí, co se týká stanovení podmínek provozu zařízení na recyklaci lodí a souvisejících kompetenčních a sankčních ustanovení. Novela zákona rovněž zajišťuje adaptaci na nařízení Komise č. 1357/2014, kterým se nahrazuje příloha č. 3 směrnice o odpadech. Dojde tedy ke zrušení přílohy č. 2 zákona o odpadech, která vymezuje nebezpečné vlastnosti odpadů a uplatní se pouze přímo použitelný předpis Evropské unie. Navrhovaná právní úprava kromě toho vymezuje i možné způsoby bezhotovostní platby za vykoupený kovový odpad, a to v návaznosti na novelu vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, kterou byl zákaz poskytování úplaty v hotovosti za vykoupený odpad rozšířen na všechny kovové odpady. Nově bude možné úhradu za vymezené odpady provádět pouze převodem peněžních prostředků prostřednictvím poskytovatele platebních služeb nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb formou poštovního poukazu. Dovolím si tady jenom říct a poděkovat Senátu za jeho podporu této normě a vlastně i iniciaci té debaty, protože opravdu mohu říci s uspokojením, že po 4 měsících fungování této vyhlášky plní svůj účel a výrazně snížila trestnou činnost v oblasti obchodování, resp. výkupu kovových odpadů až o 60 procent v celé České republice, a to dokonce plošně. Jsme pevně přesvědčeni, že její jasnou definicí v zákoně o odpadech ta účinnost bude ještě vyšší. Návrh zákona reaguje i na podněty z tzv. ekoauditu, které se vztahovaly k elektronizaci přepravy nebezpečných odpadů a některých evidenčních povinností. Na základě ekoauditu je též navrhováno vyřazení minerálních olejů z okruhu vybraných výrobků, na které se vztahuje povinnost zpětného odběru, a odpadní minerální oleje tak bude možné sbírat pouze v režimu odpadů. Návrh též zajišťuje převoz statistického zjišťování týkající se údajů o poplatcích za nakládání odpadu na skládky, které je v gesci ministerstva životního prostředí, z působnosti zákona o státní statistické službě do působnosti zákona o odpadech. A je to na základě usnesení vlády č. 634 z roku 2012. V rámci projednávání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně byla do návrhu doplněna nová právní úprava kolektivních systémů v oblasti zpětného odběru pneumatik. Předložený pozměňovací návrh má umožnit povinným osobám v oblasti pneumatik plnit své povinnosti v kolektivním systému, zejména splnit povinnost dosáhnout nejméně 35 procent úrovně zpětného odběru pneumatik. Dále byla formou poslaneckého pozměňovacího návrhu zejména doplněna právní úprava, kterou vám nyní předkládá vládní návrh zákona v části, týkající se používání kalů na zemědělské půdě. Pozměňovací návrh zachovává možnost provádění úpravy kalů subjekty, které jsou odlišné od provozovatele čistíren odpadních vod. Současně navrhovaná právní úprava zajišťuje sledovatelnost kalů, od čistírny odpadních vod až po zemědělskou půdu, na které budou využity. Další pozměňovací návrh se týkal nebezpečných vlastností odpadů. Byly doplněny některé aspekty v rámci adaptace na nařízení č. 1357/2014 – Evropská unie, včetně omezení administrativní zátěže osob. Chtěl bych závěrem zdůraznit, že předkládaný návrh neznamená žádné větší administrativní nebo vyšší administrativní omezení, nebo zatížení obcí. Ke všem pozměňovacím návrhům po velké diskusi, která byla samozřejmě i ve výborech, nakonec udělilo ministerstvo životního prostředí souhlasné stanovisko. Určitě k tomu bude i debata v rámci diskuse. Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona, ve znění pozměňovacím návrhů 8. července 2015. Děkuji vám za pozornost. 11
1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji vám, pane ministře. Jenom pro steno – z dnešního jednání se omlouvá senátorka Božena Sekaninová. Garančním výborem je VUZP. Usnesení má číslo 115/1. Zpravodajkou je paní senátorka Jitka Seitlová, která má slovo. Senátorka Jitka Seitlová: Pane předsedající, pane ministře. Před námi leží malá novela zákona o odpadech. Ona je trochu zvláštní. Je zvláštní už tím, že novelizuje novelu, která ještě nenabyla účinnosti. Jenom pro představu, jak je zákon frekventován, jak je důležitý, ať už z hlediska uživatelů zákona, nebo Evropské unie. Od roku 2001, to znamená za 14 let, byl zákon již 40x novelizován. 40x! Poslední novela, o které jsem teď mluvila, přijatá v roce 2013, ještě nenabyla účinnosti. V roce 2014 byla ještě znovu, myslím, že 3x, že se nemýlím, novelizována. Tak to je právní norma, kterou tady nyní máme novelizovat. Co je obsahem novely a cílem, co bylo smyslem novely, a tomu já rozumím. Jak už řekl pan ministr, s Českou republikou je vedeno infringementové řízení. To říká, že jsme nenaplnili směrnici, která se týká odpadů, rámcovou směrnici, že ji tedy musíme napravit. Ale mezitím, než Česká republika přistoupila k nápravě, ještě nabyly účinnosti další směrnice, které buď jsou nové, nebo novelizované, celkem dalších 5 směrnic, které musely být do naší právní úpravy zařazeny. Novela si opravdu stanovila za cíl – a já řeknu, že oprávněně – možná to mohlo být i trošku dřív pro infringement, ale stanovila si, že musíme do českého právního systému zavést, co je ve směrnicích. Musím říct, že k zavedení toho, co je ve směrnicích, ani já, ani výbor, ani nikdo nemá žádné negativní poznatky, připomínky. Naopak – shodujeme se s touto částí novely tak, jak byla předložena vládou do Poslanecké sněmovny. Myslím si, že je potřebná a zlepšuje situaci. Trošku větší problém činí to, co bylo přidáno v Poslanecké sněmovně. Jsem tady teď v roli zpravodaje. Jenom tedy řeknu, že na výboru to bylo předmětem rozsáhlé debaty. Na výboru byl předložen pozměňovací návrh, který měl vypustit část kolektivního systému, který je nově navrhován. Výsledek hlasování byl při účasti 8 senátorů – 4 pro vypuštění a 4 se zdrželi. Takže proto výbor nepřijal žádné usnesení. K tomu, co je obsahem pozměňovacího návrhu, se vyjádřím až v obecné rozpravě podrobněji. Myslím si, že si to velmi zaslouží. Jako zpravodaj teď uvedu, že jsem dostala ještě náměty. Dokonce teď na projednání výboru a komise pro venkov se objevily tyto námitky. V Poslanecké sněmovně byla přijata jedna věta pozměňovacího návrhu k hospodaření s kaly z čistíren odpadních vod, kde je namítáno, že kaly z čistíren odpadních vod, tak, jak je stanoveno, že nemohou být míseny, že nebudou využitelné, a bude to obrovská patová situace. Já se k tomu ještě pak znovu vyjádřím v obecné rozpravě. Dále bylo namítáno, že bankovní účty nezahrnují možnost bankovního šeku a že tam by mělo dojít k nápravě. Byl tady požadavek, aby i bankovní šeky byly umožněny pro vykupování odpadů. Dále jsem dostala pozměňovací návrh od Svazu průmyslu a dovozců automobilového průmyslu, které právě namítají ke kolektivnímu systému povinnost de facto na každé pneumatice uvádět výši recyklačního poplatku. Kolem těchto otázek se zejména vedla debata na projednání ve výborech a v dalších orgánech Senátu.
12
Jako zpravodaj znovu upozorním, že bylo z VUZP usnesením č. 4 ze dne 11. srpna 2015 přijato pouze – ne usnesení – ale záznam o tom, že nebylo přijato žádné usnesení, tedy není podán žádný návrh pro další postup pléna Senátu. Děkuji za pozornost. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova projednala tento návrh zákona. Usnesení má č. 115/2. Slovo má pan senátor Petr Šilar. Senátor Petr Šilar: Dobré dopoledne, pane předsedající, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, pane ministře. Kolegyně Seitlová mi ulehčila, protože už začala projednávání na komisi pro rozvoj venkova, která se tímto zákonem, touto novelou také zabývala. A chtěl jsem právě zdůraznit, že tam byla i přes časovou tíseň velmi bohatá diskuse k tomuto zákonu a hlavně k pozměňovacímu návrhu z Poslanecké sněmovny, který se k té novele přidal až v průběhu jejího projednání. Komise projednala, myslím, i na základě zpravodajské zprávy, kterou jsem předložil komisi, a přijala návrh usnesení, které doporučuje Senátu Parlamentu ČR tento návrh zákona přijmout v podání Poslanecké sněmovně. Ostatní vysvětlení si nechám potom na veřejnou rozpravu. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Takže já děkuji, ale poprosil bych paní senátorku Seitlovou jako garanční zpravodajku, aby šla vedle pana ministra a nenechávala ho tam jako sirotu... Ptám se, zda někdo navrhuje, abychom se nezabývali tímto návrhem zákona. Nikdo. Otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se pan kolega Horník hlásí. Málem jste to nestihli. Senátor Jan Horník: Dobré dopoledne, pane ministře, pane předsedající, kolegyně, kolegové. Já jsem chtěl zachránit rozpravu, takže to bylo následně rychlé zmáčknutí, ale když už tady jsem, tak jen chci říci, že náš výbor, který právě nepřijal usnesení, a bylo hlasování 4 ku 4, ve skutečnosti nás bylo přítomných 10 a my dva jsme asi na půl minuty s kolegou Linhartem opustili jednání, na chviličku, které předtím trvalo hodinu a najednou z ničeho nic bylo hlasování - a my dva jsme chtěli hlasovat pro pozměňovací návrh. Takže by bylo bývalo hlasování 6 ku 4, čili dnes budeme podporovat pozměňovací návrh, který předkládá kolegyně Seitlová, a bude se týkat oněch kolektivních systémů. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Senátorka Jitka Seitlová. Senátorka Jitka Seitlová: Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, problémem předloženého návrhu zákona je zejména pozměňovací návrh, já bych řekla komplexní pozměňovací návrh, který do návrhu zákona byl předložen v Poslanecké sněmovně a který tak, jak jsme se na výboru dozvěděli, si napsali ti, kterých se týká, tzn. asi čtyři, možná tři, to nebylo přesně řečeno, výrobci, tedy povinné osoby a distributoři pneumatik v České republice. Víte, když už se dozvím takovouto informaci, tak velice zbystřím. A my jsme se ptali ministerstva a to ministerstvo řeklo: "No, my jsme to jen tak trochu upravili. A vlastně jak řekl pan ministr, souhlasili jsme." Dobrá, takže s čím tedy bylo
13
souhlaseno? S tím, že je možnost, aby se domluvily firmy, které jsou stanoveny, musí to být jen výrobce nebo distributor, nesmí to být nikdo jiný, musí tam být 33 % maximálně jeho podílu a musí tři roky být na trhu a musí po ty tři roky mít obrat prodeje nebo výroby aspoň 1000 pneumatik. To říká tento systém. A ty pak mohou vytvořit kolektivní systém. Do toho systému ale nemusí všichni vstoupit, ale mohou. To jen bych ráda upozornila, protože o tom se na výborech ani nemluvilo. A teď tedy ti čtyři, nevím, možná tři si to napsali a takto předložili s tím, že oni mají tím, že budou ti akcionáři, oprávnění vytvořit takovouto osobu nebo to může být akciová společnost nebo společnost s ručením omezením, ale pozor, jenom, ne žádná jiná. A že tato společnost pak plní povinnosti za ně za čtyři, to se v tom návrhu říká. Samozřejmě je ustanovení víc, ale to je to podstatné. A já jsem si řekla, pozor, tady mám nějaké omezení toho, kdo může provozovat takový kolektivní systém, to je něco nového v našem právním systému takto stanovené, když vlastně víme, že se jedná o odpady. A ty odpady, to dokonce na výboru i na komisi bylo řečeno, na komisi možná ne, ale na výboru určitě, tam se obrací obrovské množství peněz. To jsou stamiliony a miliardy, které tečou přes odpadové hospodářství. Tak jsem říkala, co to znamená? Tak jsem se obrátila na ÚOHS. A dopis, který mi dal pan místopředseda, jsem vám nechala rozdat na lavice. Ten dopis napsal pan místopředseda, protože řekl: "To je moje oblast, moje kompetence. A bylo to narychlo, víte, že na to máme 14 dní a pan předseda tam zrovna nebyl a řekl, ať to udělá pan místopředseda, je to jeho kompetence," tak jen vysvětluji. Trvá na tom, co napsal, na výboru bylo zpochybněno, že to bylo takto. Já jsem znovu mluvila včera telefonicky s panem místopředsedou, řekl: "Ano, můžete to rozdat, trvám si na tom stanovisku." A v tom stanovisku je tedy napsané, já to jen shrnu, že upozorňuje, že podmínka výlučné formy akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným provozovatele navrženého kolektivního systému pneu omezuje hospodářskou soutěž mezi soutěžiteli na příslušném trhu stejně jako další limitující podmínky. Např. kdy akcionářem, provozovatelem mohou být pouze osoby, které uvádějí na trh pneumatiky, dále podle objemu ukazatele a časového hlediska původce. Zejm. posledně jmenované mohou prokazatelně negativně omezit nové hráče na trhu. Rovněž určení maximální výše podílu akcionáře na základním kapitálu lze považovat za diskutabilní a nikoli zcela zdůvodněné. A dále ještě je ve stanovisku uváděno, jen stručně z toho mám výtah, dále by bylo vhodné pro kolektivní systém stanovit, zda se bude jednat o průběžný nebo zálohový systém. Pozměňovací návrhy, které jsou předkládány ve sněmovně, neprochází meziresortním připomínkovým řízením a nevím tedy, proč si nevyžádali poslanci např. aspoň stanovisko ÚOHS, kterého se tento kolektivní systém dotýká. Ale to ještě není vše. V tuto chvíli jsme v situaci, kdy ministerstvo předložilo vládě a vláda schválila 13. května věcný záměr zákona o zpětnéM odběru výrobků s ukončenou životností, myslím, že se to tak jmenuje. Tento zákon tak, jak nám řekl strategický odbor na výboru, má všechny systémy, které dnes nefungují dobře, a tady se já ohrazuji, protože někdo říká, že systémy fungují dobře, nefungují dostatečně. Tak tyto systémy má sjednotit z hlediska principu, stanovit podmínky, finanční garance tak, aby to skutečně ve prospěch občana a obcí fungovalo. A k tomuto věcnému návrhu vlády, který schválila, bylo přijato legislativní stanovisko vlády a to říká. Já teď to nechci číst, ale zase mohu dát kolovat, okopírovat. Jednak říká, že nemají být jen akciové společnosti a 14
společnosti s ručením omezeným. Dále říká, že by měly být jednoznačně konkretizovány finanční záruky a obecně při formulování finančních záruk řádně zdůvodněna jejich výše, aby nemohly být hodnoceny jako bariéra vstupu na trh a rozporné s volným pohybem zboží. A dále říká, že by právě korporacím a všem ostatním organizacím měly být jednoznačně stanoveny jejich povinnosti a práva. Mě překvapilo, že ministerstvo, přestože odbor strategických vizí říká: "My budeme rádi, když zákon o zpětném odběru výrobků, mezi které mají přijít pneumatiky, tak jsou tam zahrnuty, by měl být takto schválen, víme, že je potřeba náprava, víme, že je potřeba udělat změnu právní úpravy," najednou, nevím proč, možná z nedostatku informací, opravdu nevím, najednou souhlasí s kolektivním systémem, který je úplně jiný než systémy, které máme, ale který vůbec nerespektuje to, co říká legislativní stanovisko vlády. Nevím, já tomu opravdu nerozumím. Takže to je jedna věc, která mě zaujala, možná nám to pan ministr vysvětlí. A teď ještě k tomu, co je před vámi předloženo. Víte, nejenže podle mého názoru je naprosto, a teď řeknu, nevím to slovo správné, nepřípustné, snad i neetické, aby v Poslanecké sněmovně byl předložen návrh, který není připomínkován všemi resorty, kterých se může dotýkat, které chrání zájmy spotřebitele, finanční zájmy, daňové úniky. A abychom takový návrh přijali. Myslím, že to není správné, je to zásadní návrh a podle mého názoru vytváří na trhu, a nakonec tu mám oporu v stanovisku ÚOHS, určitou konkurenční výhodu pro ty, kteří takto návrh napsali a připravili. Takže já proto dávám návrh, abychom vrátili sněmovně s pozměňovacím návrhem, kde tento pozměňovací návrh kolektivního systému vypustíme. Teď ještě pár dalších poznámek, které si dovolím, protože opravdu znalost z hlediska odpadů a odpadového hospodářství mám poměrně silnou už proto, že jsem byla vždy tady ve funkci senátora po mnoho let tím, kdo se touto právní problematikou zabýval. Dokonce jsem se ve své minulé praxi ve státní správě touto problematikou zabývala. Proto mi dovolte ještě několik poznámek k tomu, co je dále obsahem návrhu, resp. co obsahem návrhu není. Zastavila bych se nad plány odpadového hospodářství. My touto novelou zčásti doplňujeme, upřesňujeme, dáváme jakési nové odstavce, co ještě plány mají obsahovat, vyhovujeme evropské směrnici. V čem je ale problém, je to, že evropská směrnice nestanoví, že plány odpadového hospodářství mají mít obce. Máme stanovené plány odpadového hospodářství jen pro některé obce. A teď tedy moje zkušenost. Víte, když si přečtete, co má být obsahem plánů ČR, krajů a obcí, tak zjistíte, že to jsou téměř stejné body. A jak vypadá výsledek? Někdo za drahé peníze opisuje text, zpracuje jej pro obec - a povinnost byla splněna. Mně připadá, že je to opravdu zbytečné, že by obce mohly mít nějakou strategii nakládání s odpady. Ale aby musely naplňovat administrativu, která tam je, z hlediska povinných plánů odpadového hospodářství, to mi připadá opravdu docela zbytečné. Takže to je jedna věc. Možná v novém zákoně o odpadech, který se také připravuje, už na to bude ministerstvo myslet. Pak jsem si ještě dovolila poznámku k tomu, že neustále máme tři systémy placení poplatků za odpady, které se dotýkají každého občana. Tři systémy jsou nekompatibilní a znamená to, že někdo platí dvakrát, někdo zase vůbec neplatí. Takže to je věc, kterou bych očekávala, že by měla být napravena co nejdřív. Situace trvá už velice dlouho.
15
A teď poslední námět. (Nebo není to námět, on se týká také této novely, dotýká se jí zčásti.) V zákoně, který je platný, je stanoveno v § 18, odst. 4, že ministerstvo má kompetenci stanovit odpady, které nelze vykupovat od fyzických osob. A teď ke kompetenci, která je v § 18, 4, ale nebylo stanoveno zmocnění v § 18, odst. 11. Takže teď je potvrzena kompetence a doplňováno zmocnění. Někteří právě namítali, že to nejde, že je to protiústavní. Do toho se nebudu vůbec vlamovat, to je věc, soudů, aby rozhodly, jestli ministerstvo mohlo zakázat. Pro mě je zásadní úplně jiná věc. Víte, já mám ve svém volebním obvodu asi 119 obcí. To je venkov. A když se poprvé objevila informace, že bude zakázáno vykupovat např. železný odpad od fyzických osob, tak když jsem při své kampani jezdila po obcích, tak lidé říkali: "To je ale majetek, já tady mám rýny a já je chci odvézt; a já v tom mám pětistovku." A pro důchodce je pětistovka nemálo peněz. Nebo dokonce na výboru, když jsem se o tom zmiňovala, tak bylo řečeno: "Ano, máme případ, že má soukromý rolník kombajn a on ho nemůže dát do sběru, protože je zákaz výkupu, resp. kdyby byl zákaz železného šrotu." Dámy a pánové, já jsem rozuměla záměru, který ministerstvo mělo, ale na druhé straně víme, že zákazy nám stejně nefungovaly a tím, co pomohlo, je právě přijímané usnesení, resp. usnesení o tom, že přijímáme to, že to bude jen na účty, že se může jen na účty. Myslím si, že pokud vstupuji do základních práv člověka, neměla by být dána, při vší úctě, panu ministrovi a ministerstvu zcela volná ruka jednomu exekutivnímu orgánu, aby si stanovovalo takový systém a zasahovalo do takových práv. Myslím si, že by to mělo být obsahem zákona a že bychom se na tom měli shodnout, pokud takový výjimečný zákaz opravdu v nezbytných situacích přijmeme. Takže to je skutečně jen další věc. Já nenavrhuji pozměňovací návrh, jen upozorňuji na tento pohled na danou věc na základě podnětů, které jsem dostávala od občanů mého volebního regionu. Děkuji za pozornost. Uvidíme, jak dále poběží debata, děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl přednost senátorka Zdeňka Hamousová.
Sobotka: Děkuji.
S právem
Senátorka Zdeňka Hamousová: Děkuji, dobrý den, vážené dámy a pánové, pane předsedající, pane ministře, ještě bych ráda doplnila jako členka výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí další pohled člena k této problematice. Novela zákona o odpadech proběhla nebo ještě i vyvolá jistě i dnes na plénu poměrně rozsáhlou diskusi. Na výboru včera pro územní rozvoj nebylo přijato usnesení, přičemž na tomto výboru se zúčastnili jednak předkladatelé zákona, jednak zástupci profesních sdružení, jednak také Dan Jiránek, který reprezentuje Svaz měst a obcí. A Svaz měst a obcí bývá významným partnerem. Každý z nás hodnotí návrhy zákona i ze své osobní profesní zkušenosti a praxe. A protože několik let jsem starostkou města, tak často vnímám návrhy optikou praktického dopadu. Ztotožňuji se v tomto případě s názorem zástupce Svazu měst a obcí Dana Jiránka, který vyjádřil na jednání výboru podporu návrhu zákona tak, jak vyšel z Poslanecké sněmovny. Doslova tam řekl: "Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše." A konkrétně měl na mysli kolektivní systém sběru pneumatik. Nebudu dál rozvádět moje důvody, protože z té mojí osobní praxe starostky vím, jaké problémy s pneumatikami na obcích řešíme. Jen bych ráda požádala pana ministra, aby ještě okomentoval vyjádření ÚOHS. Včera na výboru zástupce, paní náměstkyně, to vyjádření ÚOHS, no, není
16
to stanovisko, vyjádření ÚOHS komentovala. Přesto bych poprosila pana ministra, aby ještě dnes on ten komentář učinil. Takže z praxe v kontextu Svazu měst a obcí doporučuji schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, děkuji. 1. místopředseda senátorka Eva Syková.
Senátu
Přemysl
Sobotka: Děkuji.
Slovo
má
Senátorka Eva Syková: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, jsem ráda, že tady vystoupila paní senátorka přede mnou, protože v zásadě, jak přednesl pan ministr návrh novely, ji lze rozhodně hodnotit kladně. Ale ráda bych se vyjádřila k nové úpravě, která právě zavádí kolektivní systém recyklace pneumatik členěné formou pozměňovacího návrhu přijatého během projednávání v Poslanecké sněmovně do vládní novely zákona o odpadech, jak jsme již slyšeli. Pan doktor Štandera z legislativního odboru Kanceláře Senátu ve svém komentáři nastolil důležitou otázku, zda je účelné a vhodné nový kolektivní systém zavádět právě touto formou, tj. pozměňovacím návrhem přijatým v Poslanecké sněmovně. Novela zákona o odpadech byla totiž původně koncipována jako odpověď na řízení o porušení smlouvy zahájené Evropskou komisí kvůli nedůsledné transpozici rámcové směrnice o odpadech. Navíc se aktuálně připravují vládní návrhy zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností, které mají kolektivní systém recyklace pneumatik zahrnout. Podle sdělení ředitele odboru odpadů ministerstva životního prostředí pana Ing. Jaromíra Manharta, přes snahu, aby se rozsah této primárně transpoziční novely příliš nezvětšoval, ministerstvo životního prostředí jako předkladatel novely nakonec s výše uvedeným pozměňovacím návrhem souhlasilo. Nejednalo se totiž o zcela novou myšlenku, ale záměr, který vznikl zhruba před třemi lety a za tu dobu byl dostatečně prodiskutován. Nejedná se tady tedy o něco, co vzniklo v poslední chvíli v Poslanecké sněmovně. Ministerstvo životního prostředí dává za pravdu argumentu, že je třeba změnit současný stav, kdy asi třetina subjektů, které uvádějí pneumatiky na trh, neplní povinnost odebrat alespoň 35 % pneumatik zpět. Použité pneumatiky se stávají zátěží nejen pro obce i pro občany, na něž se přenášejí náklady na likvidaci pneumatik, ale i pro životní prostředí jako takové. Jako poměrně objemný druh odpadu zabírají pneumatiky mnoho místa na skládkách, případně přispívají k rozrůstání skládek nelegálních. Někdy bohužel dochází k likvidaci pneumatik pálením, jistě jste to všichni zažili. Po zavedení kolektivního systému by se občané mohli použitých pneumatik zbavit legálně a bezplatně. V současnosti totiž některé sběrné dvory vybírají za uložení jedné pneumatiky poplatek zhruba ve výši 50 až 100 korun, což přispívá k tomu, že někteří občané raději uloží pneumatiky na nelegální skládce. Důležité je také to, že využití kolektivního systému nebude povinné, ale bude jednou z možností, kterou subjekty uvádějící pneumatiky na trh budou moci zvolit. Pokud jde o možnou námitku, že legislativa v oblasti kolektivních systémů je již nyní nejednotná a že se tato nejednotnost zavedením kolektivního systému recyklace pneumatik dále prohloubí, ministerstvo životního prostředí na ni odpovídá, že úprava kolektivního systému, která se nyní zavádí v novele zákona o odpadech, bude obdobná i v připravovaném zákoně o výrobcích s ukončenou
17
životností, a to pro všechny kolektivní systémy. To znamená, že se jedná o první krok v rámci plánu na revizi a sjednocení odpadové legislativy. Určitá potíž může být spojena s podmínkami pro provozování kolektivního systému, především co se týká omezení právní formy a vyžadování určité délky působení na trhu a objemu výroby u členů systému. Objevily se informace, jak víte, že podle stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže se jedná o problematickou, snad dokonce diskriminační úpravu. Ministerstvo životního prostředí tvrdí, že je však nezbytná k tomu, aby stát byl schopen účinně dostát své roli regulátora a dohlédnout na hospodaření s odpady v souladu s evropskými i národními předpisy. Myslím si, že výhody schválení předloženého návrhu zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou převažují nad nevýhodami a doporučuji, abychom podle toho hlasovali. Ráda bych nicméně požádala přítomného zástupce ministerstva životního prostředí, tedy přímo pana ministra, aby se vyjádřil k popsanému problému možného rozporu s pravidly hospodářské soutěže. V samém závěru mi dovolte se zmínit ještě o jedné námitce proti znění předloženého návrhu zákona pocházející z materiálu Hnutí DUHA. Podle jejich stanoviska je v návrhu zákona nedostatečně upravena problematika uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady, což by mohlo vést k rozporu zejména s čl. 4 b. 2 rámcové směrnice o odpadech a v praxi pak k nežádoucí likvidaci již vytříděných surovin ve spalovnách či k jejich ukládání na skládkách. Osobně jsem došla názoru, že tento potenciální rozpor a důsledky z něj predikované nejsou tak jednoznačné, aby to ospravedlňovalo vrácení návrhu zákona Poslanecké sněmovně. Ale uvítám, pokud se pan ministr vyjádří i k této otázce. Doporučuji tedy závěrem schválit novelu ve znění předloženém Poslaneckou sněmovnou. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má senátor Miloš Vystrčil. Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Jak už tady bylo několikrát řečeno, náš výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí se tímto zákonem zevrubně zabýval, možná zevrubněji než předkladatelé komplexních pozměňovacích návrhů v Poslanecké sněmovně. A já osobně jsem dospěl k názoru, a proto jsem také spolupředkladatelem pozměňovacího návrhu paní kolegyně Seitlové, že pokud komplexní pozměňovací návrh, který se týká zpětného odběru pneumatik, nevyjmeme z návrhu tohoto zákona, dojde ke dvěma věcem. První je, že se zdraží pneumatiky pro občany a druhá, že se kvalita odběru nezmění. Proč si to myslím? To, že se kvalita odběru nezmění, si myslím proto, že 35 %, což je povinné množství, které musí individuální povinné osoby odebírat, zůstává stejné, je v tomto již platném zákoně, zůstává v zákoně, který bude případně novelizován. Tam žádná další povinnost nepřibývá. Co přibývá je možnost vstoupit do kolektivního systému. A to je druhá moje úvaha, která mě vede k tomu, že pneumatiky zdraží. Je to proto, že hlavními akcionáři kolektivních systémů budou největší výrobci a prodejci pneumatik, kteří budou tím pádem příjemci recyklačního poplatku, který bude součástí ceny pneumatiky. Jinými slovy, recyklační poplatek půjde znovu těm, co pneumatiky vyrábějí, případně prodávají, a oni, pod dohledem ministerstva životního prostředí, které jistě tady bude říkat, že to všechno ohlídá, potom budou s penězi zacházet tak, aby ani jedna koruna nešla nazmar a všechny šly na sázení stromků nebo likvidaci
18
pneumatik. Tak to samozřejmě nebude. Pneumatiky se zdraží, odběr se nezlepší. Děkuji za pozornost. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: S právem přednosti pan senátor Petr Šilar. Senátor Petr Šilar: Pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi přispět také se svojí troškou do mlýna k této diskusi. Jsem dlouholetý starosta, odpady se zabývám více než 15 roků z hlediska praxe. A z tohoto pohledu se také dívám na projednávanou novelu, která je k zákonu o odpadech. Chtěl bych říci, že zákon o odpadech není dobrý, o čemž svědčí též množství novel a všech možných připomínek, které k němu jsou. Ale přesto tento návrh novely vznikl také na základě diskuse zde v Senátu a v našich výborech a komisích a na našich seminářích, protože to jsou věci, po kterých jsme především jako zástupci samosprávy několikrát volali. Z tohoto důvodu novelu jako dlouholetý starosta vítám. A pragmaticky, když se dívám na tuto novelu, vždycky říkám, co nám přinese, co je pro a co je proti. A vím, že z hlediska pro je daleko víc argumentů, které jsou, abychom tento návrh novely přijali a podpořili, včetně problematického příspěvku, který tam dala Poslanecká sněmovna, to znamená formou pozměňovacího návrhu o kolektivním systému a odběru pneumatik. Většinou se shoduji s názory kolegy Vystrčila, který je také říká z praxe, ale myslím si, že oproti stávajícímu systému, který tento zákon co se týče pneumatik, řeší, bych chtěl říct jenom jednu věc. Ano, je povinný odběr 35 % vyřazených pneumatik. Ale tato odběrová místa nefungují nebo mají přeplněné kvóty a řeknou, že tyto pneumatiky prostě nevezmou. V případě, když bychom umožnili a umožníme touto novelou, že pneumatiky se budou moci odevzdávat v rámci kolektivního systému ve sběrných dvorech, přispějeme k daleko lepšímu odběru tohoto problematického odpadu a nebude nám tolik končit na černých skládkách nebo v příkopech a bude i možnost v současné době neplatit za pneumatiky. V současné době, když starosta nebo technické služby potřebují zlikvidovat některé pneumatiky, které se jim nahromadí na různých skládkách, tak za to musejí platit skládkovné, protože to odvážejí na skládku, a není to malá částka. Jestliže tento systém umožní aspoň částečně, abychom mohli tyto pneumatiky odvádět v rámci kolektivního systému, i když tento systém jistě není dokonalý, ale co je dneska dokonalého, myslím si, že kolektivní systém pořád funguje dobře, ne výborně, ale dobře, a funguje nám i v ostatních systémech odpadu, takže si myslím, že není důvod, proč tímto způsobem zavést i pneumatiky a jejich odběr, ale vidím to jako přínos tomu, aby se situace zlepšila. Není samozřejmě dokonalá, nebylo to řádně projednáno, ale přesto klady převažují. Chtěl bych uvést jednu záležitost z praxe, kterou jsme měli v Pardubickém kraji, kolega Martínek si na to bude také pamatovat. měli jsme tam likvidaci jednoho skladu pneumatik v Boru u Skutče, kde před mnoha a mnoha lety jistý podnikatel to začal sbírat, že to bude využívat. Skončila z toho černá skládka, se kterou nikdo nebyl schopen více než 10 let něco udělat. Věc se nakonec vyřešila tím, že skládku někdo zapálil, což je určitě velmi "ekologický" způsob likvidace pneumatik. Takto to bohužel končí, když se s pneumatikami i s ostatními odpady nebude něco dělat, a třeba i pomocí kolektivního systému.
19
Jsem pro, abychom přijali tuto novelu zákona o odpadech, přestože se chystá nová novela, že se chystá nový zákon, ale je to otázka času. A přestože některé věci tam nejsou dokonalé, myslím si, že z hlediska pragmatického bychom měli tento návrh zákona podpořit tak, jak byl přijat v Poslanecké sněmovně. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl přednosti senátorka Zdeňka Hamousová.
Sobotka: Děkuji.
S právem
Senátorka Zdeňka Hamousová: Dobrý den. Omlouvám se, nechci zdržovat, jenom bych doplnila zde uváděná čísla k tématikám. A proč 35 %? V České republice se plní asi 65 % až 75 % pokud jde o zpětný odběr pneumatik. V novele je 35 %, protože v České republice je přes 130 povinných osob, které mají zpětný odběr zajišťovat a z toho 30 osob 35 % ani neplní. Protože je tam 35 %, protože je stále ještě 35 povinných subjektů, které zpětný odběr nenaplňují. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má konečně senátor Ivo Valenta. Senátor Ivo Valenta: Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně a kolegové. Souhlasím s tím, co zde bylo řečeno mými kolegy a připojuji se k názoru, že není zkrátka možné přijímat tak závažné změny bez široké diskuse všech subjektů, kterých se změna dotýká. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky s posvěcením úředníků ministerstva životního prostředí nám do Senátu posílá právní normu, kterou se zavádí kolektivní systém v oblasti zpětného odběru zpracování a využití použitých pneumatik. Zavádí se systém, který podstatně zasahuje do práv a povinností stovek podnikatelských subjektů na pneutrhu a přitom jeho obsah podmínky a dopady nebyly řádně prodiskutovány. Jak zde již bylo řečeno, i paní zpravodajkou, tato změna neprošla řádným legislativním procesem a návrh zákona nebyl vypořádán ve vnějším připomínkovém řízení. Nezdá se mi vhodné, abychom odsouhlasili tento návrh, aniž bychom obsah, podmínky a dopady kolektivního systému prodiskutovali s dotčenými podnikateli, ať už fyzickými nebo právnickými osobami, provozovateli pneuservisů, autoprodejen apod. Zákon nedostatečně posuzuje především finanční dopady kolektivního systému. Nevíme, jaké bude mít zákon dopady na spotřebitele, na obce, ani na samotné provozovatele. A nebavíme se v tomto případě o dopadech na velké společnosti, které se na přípravě pravděpodobně podílely, ale především o dopadech na maloobchodníky, kterým tento návrh může zkomplikovat jejich živnost. Za zmínku stojí jistě i fakt, na který paní zpravodajka rovněž narazila, a to, že tento zákon v podstatě zavádí v pořadí další kolektivní systém, protože kromě zpětného odběru pneumatik nám v současné době funguje systém zpětného odběru elektroodpadů, baterií akumulátorů. Rád bych vyjádřil pochybnost i nad další úpravou, kterou návrh přináší, a tím je zavedení bezhotovostních plateb pro výkup odpadů fyzických osob, abychom znepříjemnili sběr nelegálním sběračům. Přijde mi to jako nesmyslné opatření, které rozhodně neplní svůj účel. Dovedu si představit několik způsobů, jak ho obejít; není čas, možná není ani prostor je vyjmenovávat, ale příkladů je hodně.
20
Poslední věc. Pan ministr se tady o tom příliš nezmiňoval, ale návrh zákona kromě toho, co jsem říkal, přináší podnikatelům omezení v dalších oblastech. Například nově bude se všemi vytěženými sedimenty nakládáno v odpadovém režimu, což povede ke zvýšení administrativních nákladů o desítky tisíc korun ročně pro každý subjekt. Mimo jiné to znamená, že nebude možné použít sedimenty k zavážení podzemních prostor nebo na úpravu povrchu terénu. Další příklad – nově se navýší subjektům náklady také u recyklace, protože se ruší výjimky u knoflíkových článků a přenosných baterií akumulátorů pro bezešňůrové elektrické nástroje. Osobně je pro tento zákon další ukázkou regulativní politiky státu, kterou v poslední době pozorujeme. Měl bych otázku na předkladatele: Jak zasáhne občany fakt, že odpadem bude i odpadní voda, kterou do teď zpracovávala čistírna odpadních vod. Změní se něco pro občana a nebudou obce postaveny před další náklady? Pokud znám stanovisko České asociace odpadového hospodářství, tak velká část čistíren odpadních vod nemá povolení od krajského úřadu k příjmu a zpracování odpadu. Děkuji. 1. místopředseda Senátu přednosti senátor Jan Horník.
Přemysl
Sobotka: Děkuji.
S právem
Senátor Jan Horník: Ještě jednou pěkné skoro poledne. Rád bych se vyjádřil nebo navázal bych rovnou na to, co říkal kolega Valenta. On mluvil o odpadních vodách. Myslel tím zřejmě potom následné zpracování kalů, zpracování formou vlastně použití na zemědělskou půdu zemědělci. Včera jsme toto debatovali na našem výboru a debatovali jsme to ještě dneska ráno na Komisi pro rozvoj venkova. Já jsem tam potom zůstal s paní náměstkyní Veronikou Peštovou a vyjasňovali jsme si pozici ministerstva a pozici případných zpracovatelů. Je tam trošku nejasná formulace v zákonu, kde přibyly dva nové body formou pozměňovacích návrhů pana poslance Kotta. Nicméně když se to detailně prostuduje se znalostí věci, tak se dojde k závěru, že to pan poslanec Kott myslel dobře a že to je de facto změkčení toho, co připravovalo původně ministerstvo životního prostředí. A obavy, které jsou zejména u vodáren a kanalizací v ČR, ty, které vytvářejí a zpracovávají kaly, by měly být zažehnány, to znamená, ony budou moci likvidovat kaly dál, tak jak činí doposud, jenom se vyžaduje větší kontrola těch kalů, které se dávají de facto na pole. Vezměte si zemědělce, který produkuje zeleninu, biozeleninu a pak se mu tam smíchají odpady z různých čistíren a vy zjistíte, že je v tom nějaký kadmium. A vlastně ani nevíte, kdo je původcem. Čili tato část novely jde určitě správnou cestou a pokud jde o výkladové nejasnosti, které tam vznikají mi bylo přislíbeno paní náměstkyní, že budou odstraněny tou formou, že bude vydán jakýsi prováděcí předpis nebo možná dokonce vyhláška, aby to, co by zde mělo být schváleno v této novele, bude jasné i tomu poslednímu uživateli. Dovolte mně, abych ještě prostřednictvím pana předsedajícího vzkázal paní kolegyni Hamousové, nevím, jestli jsem to pochopil já špatně nebo ona, nicméně se domnívám, že směrnice EU ustanovuje zpětný odkup u pneumatik na 35 % a Česká republika má 65 %. Nemá to nic společného se společnostmi, těch třicet, které ona říká, které nekonají. Byly smíchány, podle mého, dvě věci najednou. A pak se potřebuji zeptat rovnou, když už je to tady nastolené, pana ministra, těch třicet, co nekoná. To znamená, že jsou to mrtvé společnosti, které mají pouze povolení a nekonají tento odběr, protože nemají pneumatiky, nebo si to nedovedou vysvětlit. To znamená, že v systému tím, že asi nevybírají nebo nedostatečně, a
21
to mi není jasné, proč v systému vůbec jsou a proč kontrola Ministerstva životního prostředí, když někdo neodebírá a vlastně nekoná, tak proč mu licenci nevezme. Dovolte mi ještě něco říci ke kolektivním systémům. Mě zaráží fakt, že na jedné straně vláda velmi dobře a pozitivně vnímá situaci ve sběru odpadů, jakýchkoliv formou kolektivních systémů. De facto se k tomu vyjádří Legislativní rada vlády a nakonec zde jakousi rychlou novelou, kterou nepřipravila vláda nebo nepředkládala vláda nebo Ministerstvo životního prostředí, ale která vznikla v Poslanecké sněmovně, asi byla prolobbována, tak narychlo schválíme něco, co svým způsobem odporuje tomu, co vláda přijala v době nedávné. A na druhou stranu si neuvědomujeme, že pokud to v této podobě, tento nový kolektivní systém pro sběr pneumatik schválíme, tak nebude cesta zpět, protože ti, kteří budou odebírat pneumatiky, už teď jsou v očekávání. A v očekávání, pokud my dneska schválíme zákon v rozsahu, jak je nám předložen, a neschválíme případný pozměňovací návrh kolegyně Seitlové, tak už nebude cesta zpět. A budeme mít další jeden ze způsobů kolektivního odběru jedné z komodit odpadu. Myslím si, že tato cesta je velmi špatná a jestli jsme vydrželi, my jako starostové, občané, tolik let bez kolektivního systému u této komodity, tak se domnívám, že velká novela o odpadech, která očekávám, že by mohla dorazit do jednoho roku, takže už se tolik nestane. Protože přeci jenom 65 procent odebíráme, ptám se, kde je 35 procent, kde skončí. Jestli je to třeba v lesích mé obce. Ano, občas nějakou pneumatiku najdeme, ale co mi s ní uděláme? My jí vezmeme a tomu, kdo je v systému a sbírá zpětně pneumatiky, tak zaplatíme padesát korun. Dobře. Je jich za rok dvacet, my jsme malinký. Ale katastrální území je obrovské. Tak je to, dejme tomu tisíc korun. Možná u velkých měst je to horší. Nicméně za cenu toho, že ne úplně legislativně je jasný nový kolektivní systém, který by měl vzniknout. Tak to mi nestojí za to, abych proto zvedal ruku, protože je to jako vždycky. Máme to velmi dobře promyšlené a praxe nám potom ve skutečnosti to, co se objeví v Poslanecké sněmovně, nefunguje a rychle novelizujeme. Vzpomeňte si na dětské skupiny a další zákony z posledního období. Vzpomeňte si na nové zpoplatnění vynětí ze zemědělského půdního fondu. Všichni dneska víme, jakou hrůznost jsme přijali nebo respektive my ne, ale Poslanecká sněmovna, která nás přehlasovala. A to tento zákon v části, který se týká zpětného odkupu pneumatik je velmi obdobný těm předchozím. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Senátor Jiří Čunek má slovo. Senátor Jiří Čunek: Vážený pane ministře, pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. Jenom pár čísel, abychom věděli, jak velký problém řádově teď projednáváme. Kdybychom tento zákon projednávali před patnácti lety asi by situace byla, jako že byla, v té době daleko dramatičtější. Lesy, či některé rokle byly plny pneumatik. Dokonce znám případ, kdy dost velkou část takového údolí byla zasypána pneumatikami a poté zeminou a mezi tím pneumatikami. Dneska proudí voda a drží svah. Jsou to všechno věci, které asi dnes už se dít nemohou. Situace je taková, když přijedete do autoservisu, kde si nakoupíte pneumatiky a oni vám je vymění, neplatíte nic. Když samozřejmě platíte nějakou cenu za výměnu. Když si přivezete své vlastní pneumatiky do pneuservisu a necháte staré tam, tak za jednu zaplatíte 25 korun. Když u nás, jako občané města, odevzdáte pneumatiky, neplatíte nic. Pokud nejste občany města Vsetína, tak zaplatíte 2,20 za kg pneumatiky. Odhaduji, nevím to tak jistě, ale myslím, že jedna pneumatika
22
může vážit od pěti do osmi kg. Tak si přepočtěte, že za jednu pneumatiku, zase je to někde od patnácti do dvaceti korun zhruba. Vezmu-li, jak často občané, a to my asi jezdíme významně více, měníme pneumatiky, tak jsou to částky, které odpovídají tak týdennímu parkovnému, když jezdíme po městech. Zdá se mi i s ohledem na to, kolik pneumatik dnes je skutečně vyhozeno v lesích, což je v jednotkách kusů proti tomu, co bývalo dříve. Zdá se mi, že systém skutečně dnes zafungoval. To znamená, že nejsme-li dostatečně přesvědčeni o tom, jak bude fungovat nový kolektivní systém, když mnozí kritizují zavedené kolektivní systémy, na kterých příslušné organizace vydělávají desítky miliónů korun, aniž to bylo dříve zájmem zákonodárce, či ministerstva, jako předkladatele. Chtěl jsem jenom tato čísla dát do úvahy. Byl bych celkem rád, kdyby tady vystoupil někdo, kdo se touto problematikou profesně, teď myslím z pozice starostů a je nás tady dost, zabývá. Ale myslím si, že skutečně v ČR snad už s tímto druhem odpadu žádný velký problém není. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Slovo má senátor Miloš Vystrčil. Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedající, pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Jednak velmi souhlasím s panem kolegou Čunkem a ještě k debatě. Přeci je to tak, že hlavním cílem nebo minimálně jedním z hlavních cílů každého podnikatele je maximalizovat svůj zisk. Takže tato bude i v případě velkých výrobců a prodejců pneumatik. Oni by byli blázni, kdyby nevyužili možnosti novelizace zákona o odpadech a nezkusili předejít ministerstvo, které v rámci zákona o výrobcích s ukončenou životností připravuje nějaký svůj systém zpětného odběru a likvidace pneumatik a nepokusili se tam dostat nějaký jiný systém, který pro ně bude z hlediska zisku výhodnější. Nechápu, jak Ministerstvo životního prostředí může na tuto "vějičku" naskočit. Jak může přistoupit na to, že podporuje kolektivní systém odběru pneumatik, který podle vyjádření Ministerstva životního prostředí je jiný, než ten, který oni si představovali, že bude v zákoně o výrobcích ukončenou životností. A že ho podporuje tím vlastně bych řekl, se zpronevěřují tomu, co by měli dělat jako státní moc, která by měla především myslet na občana, u kterého se nemůže stát nic jiného, než za pneumatiky bude platit víc, protože zisk se tím bude maximalizovat. Asi je možné jít do jednotlivých podrobností a je možné hledat, co je dobré a co je špatné, a souhlasím i s tím, že můžeme najít i dobré věci v tom, jak je dneska komplexní pozměňovací návrh, předložený v Poslanecké sněmovně, podán. Ale obecně si myslím, že není dobré a není ani správné, aby Senát na tenhle typ spolupráce ministerstva životního prostředí s nějakou lobbistickou skupinou přistupoval a aby tomu dával zelenou. Nemyslím si, že to je v tomto případě, byť taky mnohokrát souhlasím s panem kolegou Martínkem, zdůvodnitelné tím, že je přece možné, že najednou to ministerstvo pozná, že se objevila věc, které do zákona zapomnělo dát, a nyní tam je. To tak není. Ministerstvo původně chtělo tuto věc řešit komplexně, v rámci zákona o výrobcích s ukončenou životností. Takže to je jedna poznámka. Druhá poznámka, která se zase vrací k tomu, že se nic nezmění a nezlepší, je to, že my už dneska máme odběr na úrovni 65 procent a samozřejmě každý prodejce pneumatik, když tam přijede, tak se vám snaží ty pneumatiky odebrat. Když si kupujete nové, tak zadarmo, když si přivezete svoje, tak za nějakou minimální částku, protože to je jeho byznys. Trh normálně funguje a funguje dobře – to tady popsal už pan kolega Čunek.
23
Tak si myslím, že vstupovat do toho, zvláště podporou, pane ministře, zákona nějaké lobbistické skupiny, která má své zájmy a nikdo jí je nebere, není dobře. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Paní senátorka Jitka Seitlová má slovo. Senátorka Jitka Seitlová: Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Velmi bedlivě sleduji debatu nejen tady, ale i ve výborech. A v zásadě se objevují dva protichůdné argumenty. Jeden argument říká, že bychom návrh zákona měli přijmout tak, jak je, včetně navrženého kolektivního systému. A to proto, že je pro obce lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše, takže to obcím pomůže. A druhý říká, dobře, ale kolektivní systém není dobře nastaven a nebude dobře fungovat. A teď jsme zdánlivě mezi těmito dvěma rozpory. Dovolte ale, vážení páni senátoři, a zejména páni starostové, abych upřesnila informaci o zákonu, o tom, co je navrženo. Víte, ono za to trošku může, za to, co teď řeknu, i ministerstvo, protože takhle to zaznělo na výborech. Podívejte, zákon je velmi složitý. Je strašně složitý se všemi změnami. Rozumím tomu, že kdo s tím nepracuje, tak se s normou opravdu těžko srozumí, hledá, co kde a jak s čím souvisí. Jednoznačně chci říct, a prosím, aby mě starostové poslouchali, že zákon neříká, že kolektivní systém má povinnost s obcemi sepsat smlouvy za to, že od nich bude bezplatně odebírat pneumatiky. Prosím vás, v zákoně to není. Mrzí mě, že to dnes říkala i paní náměstkyně na komisi, řekla, ano, takhle to bude zajištěno. To je její správné a zbožné přání, ale nikde tato povinnost v kolektivním systému stanovena není. Tam se pouze říká jediná věc, že v případě, že bude chtít využívat spolupráce s obcemi, předloží se žádostí, kterou předkládá ministerstvo, návrh smlouvy s obcí. Ale bude-li chtít! Ne "má využívat", nebo dokonce "musí využívat". A teď tedy ministerstvo nemá žádnou kompetenci takovou povinnost stanovit. Ministerstvo má zákon. Zákon říká, že mají být bezplatně odebírané pneumatiky. A dále říká, že jich musí být odebráno 35 procent. Kdo to splní, splnil, a už na něho nemá žádnou páku, žádnou možnost to vymáhat, když to řeknu jednoduše. Kdo bude účastníkem řízení o schválení licence, kdyby se náhodou nějaká obec chtěla proti tomu postavit? Účastníkem je pouze žadatel a rozhodnutí vydává několik úředníků na ministerstvu. Já jim věřím, ale oni opravdu kompetenci, aby přikázali, že musí odebírat bezplatně obcím – a dokonce, že by měli odebírat víc než je 35 procent, no to už vůbec. Možná, že sepíše s nějakými obcemi. Sepíše se všemi obcemi? Jak bude ministerstvo ten zákon vymáhat? Zákon tu kompetenci nedává, to v kolektivním systému není. Vážené kolegyně a kolegové, my vstupujeme tímto kolektivním systémem do trhu. Do tvrdého trhu konkurence, kde se jedná o peníze, o tvrdý byznys. To je zákon trhu. A pokud to nebude tomu, kdo se v tom systému vyhovovat, to znamená vydělá na tom, nebo pokud to nemá stanovené zákonem, tak nebude altruista. My si myslíme, že podnikatelé mohou být z podstaty altruisté, aby financovali něco, co financovat nemusí? Nezlobte se na mě, to bychom popřeli celý ten zákon a celý smysl fungování trhu. Dobrá, stát může rozhodnout, že budeme mít monopolní systém. Dobrá, ale pak musí být jednoznačná regulace. Stát může říct, že bude konkurence, ale pak konkurenci musí pustit. Protože pokud ji nepustí, tak z toho plyne, co říká
24
pan senátor Vystrčil, to znamená, že se zvedne cena. Proč by se nezvedla, když má monopol? Víte, já si v tomto případě opravdu nesmírně vážím starostů i vás senátorů, kteří takovou funkci vykonáváte a máte zkušenosti. Ale tímto zákonem nezlepšujeme situaci. Tím nezlepšujeme ani to, že bude pršet, stačí tedy, když kape. My v tuhle chvíli jenom dáváme legální podmínky pro to, aby vznikl kartel. Kartel, který na trhu vytvoří monopol. A jak už je řečeno i ve stanovisku ÚHOSu, poškodí ty malé a nové. Mně přijde docela úsměvné, když se tady hovoří o tom, že máme 30 těch, kteří neplní, když v tomto zákoně, který je platný už několik let, je stanoveno, že pokud někdo neplní – najdete to v sankcích, tak ministerstvo může uložit pokutu až 10 milionů korun. Nevím, kolik pokut uložilo, má 30 těch, kteří neplní. Docela bych se pana ministra zeptala. My nevymáháme to, co v zákoně je a vlastně vytváříme něco nového, o čemž, nezlobte se, mám důvodné a vážné pochybnosti. Víte, podle mého názoru pro to, aby se pneumatiky neválely po lesích, vždyť už je jich méně, jak tady správně moji kolegové řekli, nepotřebujeme kolektivní systém, který vůbec nebude ošetřovat celý trh, ale vytvoří kartel, který bude stanovovat ceny. Ale my potřebujeme, aby se změnilo 35 procent, a není důvodu, proč by se nezměnilo. A potřebujeme ještě jednu věc. Potřebujeme, aby se k nám pneumatiky nedovážely. A řeknu teď – možná legálně, možná nelegálně. Vysvětlím. Jako zástupkyně veřejného ochránce práv jsem dostala podnět, že téměř každý rok nám někde hoří obrovské množství pneumatik někde na skladu. Nestačila jsem si vypsat všechny lokality, ale opravdu, když se podíváte do záznamu české inspekce, tak zjistíte – oni to mají dokonce i na webových stránkách, psali o tom článek – každý rok nám někde hoří jakýsi prostor, kde bývají stovky až tisíce pneumatik. Jak se to může stát? Stane se to proto, že odpady za účelem likvidace k nám není dovoleno dovážet. Ale je k nám dovoleno dovážet odpady za účelem využití. Máme i tepelné využití a víme, že cementárny spalují tyto pneumatiky. Takže ze zemí, kde to je dražší nebo není možné to takto spalovat, tak to dovezou k nám. Jenže prostor je zaplněn, kapacita je zaplněna, tak oni to někde vyloží a pak najednou je jiskra. Přečtete si v záznamu - jiskra. Jiskra může zapálit pneumatiku? Udělejte si sami představu o tom, jestli může jiskra zapálit pneumatiku. Pak tam je 14 – 20 aut, které 14 dní hasí za peníze daňových poplatníků, je z toho dým, který skutečně poškozuje zdraví občanů, kteří mají omezené podmínky života, vycházení, a výsledek? Nikdo není potrestán, protože nikdo nežaluje. A dokonce jsem se dozvěděla, že prý to i hradila pojišťovna. To je strašný problém s pneumatikami, pane ministře, který máme. A máme ho velký. A ministerstvo ho neřeší a ví o něm. A takto mizí pneumatiky i v lesích, zčásti, někdo je někde odloží. Na to jenom upozorňuji. My potřebujeme zaprvé, aby se zvedl limit, který neschopní plnit, potřebujeme, aby se vymáhal, a začtvrté, potřebujeme, aby se k nám pneumatiky tímto způsobem nedovážely. A pak budeme mít problém vyřešen. Dámy a pánové, já se potom ještě vyjádřím jako zpravodajka. Ale jenom opravdu ten mýtus, který tady byl, že teď všechny obce budou mít bezplatný odběr odpadů, tak to je falešný mýtus. Už tento zákon nyní dává možnost všem povinným osobám, které mají zajistit zpětný odběr odpadu, aby mohly spolupracovat s obcí a tyto smlouvy s ní měly uzavřené. Neudělaly to. Neudělaly to, protože to pro ně zřejmě nebylo výhodné. Dostáváme se do oblasti trhu.
25
Nebudu se už opakovat, s čistým svědomím nemohu hlasovat pro kartel. Nemohu hlasovat pro zákon, který stanoví výhodu jenom určité skupině, které je na to připravená. A teď nevím, jestli to připravovalo ministerstvo 3 roky, nebo jestli je pravda, co bylo řečeno na pracovní skupině, kterou jsme k tomu dokonce svolali jako výbor, jako samostatné jednání, které se týkalo tohoto zákona. Dámy a pánové, zvažte tedy svoje rozhodnutí. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Pan místopředseda Ivo Bárek má slovo. Místopředseda Senátu Ivo Bárek: Vážený pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové. Já bych chtěl možná v této chvíli požádat pana ministra, ještě dřív, než ukončíme obecnou rozpravu, kdyby se tady k tomuto problému vyjádřil. Já si myslím, že ten zákon má mnoho pozitiv. Ať už se jedná o zpřísnění výkupu kovového odpadu, myslím si, že jsou důležité i implementace směrnice Evropské unie. To znamená, je tam řada pozitiv, jediný problém, který tady je, je kolektivní systém pneumatik. A to, pokud ho vrátíme do Poslanecké sněmovny a jak se Poslanecká sněmovna k tomu postaví. Samozřejmě si myslím, že máme svoje svébytné právo rozhodnout, ale s ohledem na to, jak jsem se díval na hlasování v Poslanecké sněmovně, tak tam byl vcelku jednotný pohled na tuto záležitost. Samozřejmě tu padají dotazy ohledně kartelů atd., že ministerstvo něčemu podléhá. Myslím si, že to jsou vážné věci. Já bych byl rád, kdyby se pan ministr k tomu vyjádřil. Pokud se k tomuto systému vyjádří kladně, já tam vidím řadu pozitiv, tak já budu hlasovat pro přijetí tohoto zákona. I já jsem to konzultoval se Svazem měst a obcí a oni to vidí jako krok správným směrem a podporují tento zákon. Pro mě to je dost rozhodující stanovisko. Možná na to může ještě někdo navázat, ale já jsem teď rozhodnut po té diskusi, která je, spíše podpořit ten zákon. Ale opravdu jsou tady závažné věci, které tady kolegyně a kolegové přednášejí. A byl bych rád, kdyby se k tomu pan ministr ještě v této chvíli, než ukončíme obecnou rozpravu, vyjádřil. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Pan senátor Jiří Čunek. Senátor Jiří Čunek: Velmi se všem omlouvám, nebudu zdržovat dlouho, je to jenom dotaz na pana ministra. Před 11 lety město Vsetín plánovalo zařídit linku na drásání pneumatik a prodávání do asfaltových směsí, tak, jak se to dneska již děje. Tam se využívají pneumatiky. To jsou tzv. tiché asfaltové povrchy, které se dělají leckde. Zároveň nadrásané pneumatiky, to znamená staré pneumatiky, které se trhají na strojích na určité granule, se používají při zalití příslušným pojivem a používají se na dětské hřiště apod. jako nárazníkové plochy atd. Když jsme minulý měsíc jednali o využití těchto pneumatik, tak jsem narazil na skutečnost, že dnes už je tolik zpracovatelů, kteří pneumatiky pojmou, že až jim ministerstvo, či až si vyřídí všechny podmínky tak, aby splnili zákon o odpadech, tak v zásadě s tím, že ta poslední část končí v cementárnách, kde se pneumatiky spalují jako příměs a kde to potřebují, tak v zásadě s tím není žádný problém. To znamená, že ten kolektivní systém by podle mého názoru měl nastartovat ve chvíli, kdy my nevíme, co s tou surovinou a ten kolektivní systém
26
si s ní sám poradí. Zatímco na dnešním trhu staré pneumatiky, až začnou být téměř nedostatkovým zbožím pro zpracovatele. Určitě o tomto problému pan ministr ví a byl bych rád, kdyby se k tomu vyjádřil. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Pane ministře, chcete vystoupit ještě v rámci obecné rozpravy? Kýváte, tak máte slovo. Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji, pane předsedající, dobrý den. Já bych především chtěl poděkovat za tu debatu. A řeknu na rovinu, já si asi některé věci pořád ještě po tom roce a půl v politice beru osobně, tak mě se dotkla poznámka pana senátora Vystrčila, byť už bych si jako politik měl asi na některé věci zvykat. Asi nejsem pořád ten správný politik. O tom, jak ministerstvo skáče na vějičku tomu, komu podléhá. Já bych chtěl říct, pane senátore, že nikomu. Já si myslím, že moje kroky a kroky mého ministerstva za poslední rok a půl ukazují, že jsem šel do věcí, na které nikdo neměl odvahu léta. Včetně lidí z vaší strany a ministrů z vaší strany. Prostě kde se jich báli. My jsme šli do skládek, my jsme šli do dalších věcí, kde s odpuštěním jde o hubu. Omlouvám se, senátorky, senátoři, kde je to vážné. A já jsem se toho nebál a do těch věcí jsem šel. A věřte mi, že mi moje jméno za to nestojí ani náhodou, abych riskoval to, že někomu půjdu na nějaký jeho lobbistický projekt. Ano, máte pravdu, ta záležitost této části, která vznikla v Poslanecké sněmovně, skutečně do zákona nepatří, respektive neplní infringementovou část. A my jsme strašně dlouho zvažovali, jestli vůbec něco takového podpoříme nebo nepodpoříme. A ve mně se teď, nebo tenkrát, když jsem svůj názor říkal, mísily dva pohledy. Jeden pohled ministra životního prostředí, který by měl mít zájem hájit logicky životního prostředí, a má ho, a já jsem přesvědčen, že ten kolektivní systém tento efekt přinese. Víte, ono možná těch pneumatik dneska není tolik po lesích, ale zato je jich mnoho po různých černých skládkách. Já odmítám to, že ten kolektivní systém je kartel. Ne, ten stávající zákon, ta novela umožňuje, aby těch systémů vzniklo víc. Aby těch kolektivních systémů vzniklo víc, zaprvé. Zadruhé, to určitě není žádný nástroj likvidace konkurence z hlediska těch velkých pro ty menší, protože nikomu se nenařizuje, aby do toho kolektivního systému vstoupil. Ale my máme dneska situaci – a tu popisovali už několik let velcí výrobci a dovozci –, kdy oni mají sběrnou síť. A pak je celá řada prodejců, například internetových, kteří to vůbec neřeší, uvedou to na trh a už neřeší, co se s tím stane zpátky, s těmi pneumatikami. A to je něco, co nebylo správné a co bohužel přináší i efekt pro občany. Naopak, já jsem přesvědčen, že pro občana to ve finále vyjde levněji, protože – a to je také pro pana senátora Vystrčila – ten systém existuje už od roku 2013, ta povinnost. To znamená ta povinnost. To znamená, že zdražení už mělo přijít teoreticky od roku 2013. Nepřišlo. Proč by mělo přijít teď? Naopak kolektivní systémy by to měly určitě umožnit. To znamená, ministerstvo životního prostředí se na tento návrh dívalo očima někoho, kdo prostě připravuje momentálně, a máte naprostou pravdu, nové dva zákony. Zákon o odpadech a zákon o výrobcích s ukončenou životností. Já tvrdím, a prosím, věřte mi, že tato novela, která by se týkala kolektivního systému pro pneumatiky naprosto zásadním způsobem, v 90
27
procentech už odpovídá tomu, co my jsme předložili ve věcném záměru v tom novém zákonu pro výrobky s ukončenou životností. Jediné, co tady řešíme, je to, že jistým způsobem urychlujeme jeden segment – pneumatiky, kde vidíme nějaký problém. Ten problém existuje několik let. Diskutuje se, i s mými předchůdci se diskutovalo několik let. Vždycky se řeklo – my to někam dáme, do toho zákona, my to prostě ještě někam vložíme. Nikdy se to nevložilo. Ani my jsme to nakonec nebyli ochotni vložit právě z těchto důvodů spíš procesních. Prošlo to sněmovnou. A když se mě sněmovna ptala, jestli já jako ministr životního prostředí s tím souhlasím, tak z pohledu životního prostředí a jeho ochrany s tím souhlasím. Procesní věc je prostě jiná. Ale něco jiného je to ve chvíli, kdy my bychom čekali rok, předpokládám, minimálně rok, na další kompletní právní úpravu – finální. Já s vámi, vážené senátorky, vážení senátoři, naprosto souhlasím, že už taky já mám plné zuby novelizace zákona o odpadech, který je velmi složitý, proto ho rozdělujeme na dva zákony nově. Protože bohužel z Evropské… Nebo bohužel… To je prostě objektivní realita. Z Evropské unie jde z pohledu životního prostředí nejvíce změn a pozměňovacích návrhů právě do odpadů. To znamená, my neustále děláme další a další novely, kterými zavádíme ty evropské směrnice. To znamená, padla tady celá řada věcí. Z pohledu obcí – to je paní senátorka Seitlová – kolektivní systém musí předložit návrh projektu, jehož součástí bude návrh smlouvy s obcemi. My jako ministerstvo ho potom schvalujeme a můžeme ho i změnit. Můžou vzniknout až 4 kolektivní systémy tady. To znamená, nebude to žádný kartel. Ty subjekty nejsou povinny být v kolektivním systému. Ten kolektivní systém obecně… Mimochodem, kolektivní systém na pneumatiky má 13 evropských zemí. Slovensko ho zavádí od 1. 1. 2016 v podobné podobě, jako ho zavádíme my. To je snad další argument. Svaz měst a obcí, to, že tento zákon podpořil Svaz průmyslu, jasně, to můžete říct – proč by to měl říkat ministr životního prostředí – a máte naprostou pravdu. V celé řadě případů jsem třeba se Svazem průmyslu poměrně v diskusích. Tady to bylo podpořeno. Bylo to podpořeno i Svazem měst a obcí. I když vy někteří jako starostové říkáte, že to nepomůže. My jsme přesvědčeni, že to pomůže, ale hlavně – že to nikomu neuškodí. A věřte mi, že to skutečně nebude mít ten negativní efekt. A potom to volně vplyne do nového zákona o výrobcích s ukončenou životností, který opravdu odpovídá už tomuto. My jsme v tom kolektivním systému pneumatik vyšli z existujícího a dobře fungujícího systému, který se týká baterií a akumulátorů. Protože ten na rozdíl od kolektivních systémů, které se třeba týkají elektro, kde byly ty velké problémy už od začátku, které právě by měl řešit nově ten kolektivní systém, tak ten kolektivní systém, který se týká baterií a akumulátorů funguje. Vážené senátorky, vážení senátoři, já bych chtěl říct, že mně na tom zákoně samozřejmě záleží z těch důvodů, o kterých jsme se tady bavili. Nejenom z těch infringementových, ale i třeba z hlediska toho výkupu kovů. Tady mě trošku překvapil pan senátor Valenta, který říkal, že to nic nepřinese. Pane senátore, přineslo to. Poprvé v historii to přineslo, jenom ta vyhláška, které se každý bál, ji udělat, aby nebyla protiústavní, co se bude dít. Dneska ty asociace, které mi nadávaly a chtěly mi dělat demonstrace před ministerstvem, tak dneska říkají – udělali jste dobře, pane ministře, protože se snížila trestná činnost o 60 procent. My máme připravené další kroky. Já bych chtěl říct, že si nebudu rozhodně lehat na koleje, protože já chci, aby ten zákon prošel. Já budu samozřejmě podporovat tu verzi, která si myslím, 28
že z pohledu ministra životního prostředí je dobrá pro životní prostředí. A o to jsem vás chtěl poprosit, to znamená, verzi včetně toho pozměňovacího návrhu. Ale když neprojde, tak budu rád, když potom projde jakákoli, která bude mít ty klíčové věci, s tím, že ale si opravdu myslím, a o tom vás chci ujistit zcela upřímně, že neskáčeme nikomu na vějičku, nejsme nikým placeni, kromě státu. Byla to několikaletá diskuse. Nebyl to pozměňovací návrh, který by se objevil najednou deus ex machina v Poslanecké sněmovně nějakou lobbistickou skupinou a s nikým nebyl projednán. Skutečně – ty svazy – a týká se to desítek subjektů, ale nikoho nediskriminují. Ti malí se můžou připojit. Já jsem přesvědčen, že se připojí rádi, protože oni nemají ta sběrná místa. A to je odpověď i na další dotaz, proč ministerstvo nekoná. Třicet jich skutečně neplní, ale poprvé můžeme jejich povinnosti kontrolovat až za rok 2014. To znamená, až v letošním roce potom budeme stanovovat, rozjíždět případná správní řízení proti těm třiceti, kteří neplní ani těch 35 procent toho minimálního zpětného odběru. A jsou tam, paní senátorko, dokonce sankce až 50 milionů korun. To znamená, nejenom těch 10. Takže tam skutečně jsou velké sankce. A mimochodem, ten nový zákon, který připravujeme u výrobků s ukončenou životností, tak ten zpětný odběr by měl zvedat na 55 a postupně až na 80 procent. To znamená, máme zájem skutečně to udělat ještě ambiciózněji. Ale jenom chci říct, že jsme chtěli využít ten rok. Chtěli jsme využít ten rok do schválení nového zákona, aby se systém rozjel, protože jsme přesvědčeni, že funguje. Z hlediska Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, tam jsme s nimi v dlouhodobých diskusích. Já jsem si mezitím prolítl ten dopis. Nevěděl jsem o něm. Kolegové s nimi samozřejmě hovoří. Řada věcí, které padly v ÚOHS, které padly v Legislativní radě vlády, tak se týkají jejich poznámek ke vznikajícímu novému zákonu. Oni nás naopak – a my jednáme s jejich úředníky na úrovni toho příslušného odboru proti kartelům – tak oni nás naopak prostě podporují v tom, aby ty kolektivní systémy dneska byly více regulovány. To znamená, jsou tady dva zájmy. Jeden zájem je na tom, aby to bylo absolutně liberální. Ale my dneska víme z jiných zemí, že ten liberální systém znamená, bohužel, v některých případech, kde ti občané nejsou tak disciplinovaní, aby to automaticky vozili do těch sběrných vozů, že je důležité vytvořit širokou síť sběrných míst toho zpětného odběru, aby ti lidé měli možnost, zdůrazňuji, zadarmo, což se dneska v mnohých případech neděje – řada servisů nebo prodejců chce za ten zpětný odběr peníze, což samozřejmě by taky toto mělo vyloučit, protože ten občan má samozřejmě právo to tam odložit zdarma. Takže prosím, vážené senátorky, vážení senátoři, chápu, co vás vede k vašim poznámkám. Částečně - minimálně procesně - je chápu, ale věřte, že za tím není nic jiného, než jenom zájem využít ten rok toho času na nějaký funkční systém, který by nám pomohl, aby méně těch pneumatik skončilo na těch skládkách. Děkuji vám. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Místopředseda Ivo Bárek má slovo. Místopředseda Senátu Ivo Bárek: Pane místopředsedo, milé kolegyně, vážení kolegové. Já jsem samozřejmě rád za to vystoupení pana ministra, protože mně to osvětlilo ten pohled. Já musím jenom říct a potvrdit slova pana ministra. Tady v Senátu jsme řešili spoustu věcí v rámci zákona o odpadech. Myslím si, že vždycky debaty s panem ministrem nebo s vedením ministerstva životního prostředí byly velmi korektní a na odborné – ne na politické – bázi,
29
čehož si nesmírně vážím. Proto jsem chtěl, aby pan ministr tady vyjádřil svoje stanovisko v této chvíli, protože pro mě s ohledem na zkušenost, kterou s ním mám, to bylo velmi důležité. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Pan senátor Miloš Vystrčil. Senátor Miloš Vystrčil: Vážený pane předsedající, pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Já chci poděkovat prostřednictvím pana předsedajícího panu kolegovi Bárkovi za to, že vyzval pana ministra, aby vystoupil, a jemu děkuji přímo, že tak učinil, protože ta debata potom je taková jednodušší a člověk ještě může reagovat. První věc – já v žádném případě, pane ministře, nepopírám, a myslím si, že jsem jeden z lidí z té opozice, který oceňoval vaši práci na ministerstvu životního prostředí, pokud jsme se bavili spolu a kdekoli s jiným o tom, jak se změnila práce Rady Státního fondu životního prostředí, příp. i řídícího výboru, PŽP, a předkládání projektu o kontrole atd., tak tam já v tuto chvíli řeknu – potvrzuji vaše slova, že vy jste do těch věcí šel s razancí a s nějakým odhodláním je měnit. Řekl bych, že minimálně částečně se vám to daří. Řeknu to tady klidně na tom plénu, protože je to pravda. Druhá věc, která vás tak rozohnila, u mě je to tak, že když někomu sednu na vějičku, tak o tom většinou nevím. Vy víte, že jste na vějičku nikomu nesedl. Já děkuji za to vysvětlení. Vy jste to vysvětlil tím, že tady byl nějaký dlouhodobý proces, což já jsem nevěděl. V tomto smyslu já to vysvětlení beru. Na druhé straně, při všech těch debatách – kolegové a kolegyně mi to potvrdí – které jsme měli ohledně toho komplexního pozměňovacího návrhu, tak jsme se kromě jiného dozvídali to, že ten návrh, který měl být potom zpracován v tom zákoně o výrobcích s ukončenou životností, který se týkal likvidace pneumatik, je jiný a bude jiný, než ten, který dneska my máme k dispozici. A to byl docela zásadní problém. Ptal se na to dokonce pan kolega Tesařík úplně přímo na zasedání našeho výboru. Potom zase samozřejmě se nedivte těm našim obavám, jak to všechno vzniká, kdo se s kým kde a jak domlouval. Já za to ubezpečení děkuji. Rovněž to, že jste chtěli využít ten rok, protože ta situace je takhle akutní, což já tedy mimochodem moc necítím, podobně jako pan kolega Čunek, také nikde nepadlo. Dobře, přišel ten návrh, my jsme viděli, že v tom okamžiku, kdy ho akceptujeme, a pro nás to akceptovatelné jakžtakž bylo, je to ve sněmovně průchodnější, tak jsme na to šli. To je tak. Takže takhle to bylo zdůvodňováno. Ne nějakým využitím toho roku a tlačením těch věcí dopředu. Tady teď je to takhle. Třetí věc – a tady si myslím, že to vadí většině senátorů – a někdy se s tím ztotožňujeme jednodušeji, někdy složitěji, tady díky těm věcem, které se říkají, je to složitější. Já tomu říkám – když ministři chodí zkratkou. To znamená, že se jde zkratkou, to znamená, že se nepřipustí meziresort, dá se to až poslancům. Ti to tam potom hodí někde ve druhém čtení. Nikdo to pořádně nemůže připomínkovat, nikdo se k tomu nemůže vyjádřit. Následně to potom dostaneme do Senátu a my se tedy zběsile, někdy poctivě, někdy méně poctivě snažíme s tou věcí vyrovnat. A dopředu nás to, slušně řečeno, naštvává. Ta pozice toho ministra, když sem potom přijde, není dobrá. On jaksi obešel věci, které nám slouží jako zdroj informací o tom, jaký ten zákon vlastně je. Pokud nám někdo tím, že jde zkratkou, já většinou říkám lesem, nebo křovinami, nám ty informace odebere,
30
abychom si je nemohli získat, které si musíme získávat nějakým jiným způsobem, tak potom to vzbuzuje tyto reakce, tato podezření. Pokud by do budoucna bylo možné, aby se tomu ministerstvo vaše a případně další vyvarovala, protože druhým takovým příkladem, který se takto chová většinou, a řeknu to tady, je pan ministr financí Babiš, tak by to bylo všechno jednodušší. Debata by pak mohla být taková, jak o tom tady mluvil pan kolega Bárek, to znamená korektní a věcná. Tady potom tomu podezření bohužel není úplně možné se vyvarovat. Na druhé straně za to vaše vysvětlení, za tu vaši odvahu vystoupit ještě v rámci diskuse oceňuji. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Nikdo další se nehlásí? Hlásí. Paní senátorka Jitka Seitlová. Senátorka Jitka Seitlová: Dámy a pánové, je mi zatěžko vystupovat potřetí. Ale vystoupím, protože jinak nemohu. Jsem tady v Senátu už kolikátý rok. Byla jsem tu od počátku tohoto Senátu. Třetí volební období. Pamatuji, když jsme přijímali zákon o obalech. Pamatuji, když jsme přijímali jiné systémy, které dnes nefungují, resp. fungují tak, že stovky milionů korun mizí v kapsách malé skupiny lidí, která na tom vydělala. Ministerstvo to neřeší. Dámy a pánové, i já zcela upřímně říkám, že nemám jiný zájem, než to, aby zákon byl dobrý a aby se taková situace neopakovala. Zcela upřímně říkám, že je hezké – a jsem ráda, že pan ministr chce podpořit životní prostředí – ale to, že vytvoříme možnost vzniku, a já tomu budu říkat kartel, tím životní prostředí žádným způsobem neřešíme. Já jsem řekla, co by bylo dobré, zvýšit povinnost zpětného odběru, navíc tedy zamezit dovozům odpadu. Bylo řečeno panem ministrem, že malí se mohou připojit. Mohou se připojit, jenomže za jakých podmínek? Nemohou být akcionáři. Nemají zisk z toho, co se vybere. Mohou platit jenom stejný poplatek jako akcionáři. Jenže akcionářům se to vrací. Jak chce řešit pan ministr, resp. říká, vyřeší se situace s internetovými obchody. Nevyřeší! Vždyť ony se zase nemusí připojit. Zákon nestanovuje povinnost vstoupit do kolektivního systému. Znovu říkám, já jsem si to podtrhla v tom zákoně, já vám to mohu přečíst, zákon nemá možnost stanovit povinnost, aby byly využívány systémy obcí, aby byly sepsány smlouvy s obcemi. To zákon neříká! Já to mohu přečíst, pane ministře, tam se říká – pouze v případě, že bude využíván, to znamená, pouze v případě, že budou chtít využívat, tak předloží návrh smlouvy. Není to vymahatelné. Musím to takto zopakovat, protože to je zásadní. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Dal jsem prostor na přihlášení. Končím rozpravu. Pane ministře, chcete se vyjádřit ještě? Už se zdá, že ne. Ptám se garanční zpravodajky? Paní garanční zpravodajka má samozřejmě plné právo vystoupit. Senátorka Jitka Seitlová: Dámy a pánové, spočítám teď, kolik senátorů vystoupilo. Vystoupilo, včetně mě, 9 senátorů – z toho dva vystoupili mimo mě dvakrát. Tak, jak proběhla debata, tak padl z Komise pro rozvoj venkova návrh zákon schválit. Je tady předložen pozměňovací návrh pana senátora Vystrčila a mě. V tomto návrhu jsme se spojili, je připraven legislativou. Pokud by návrh
31
nebyl schválen, postoupí do podrobné rozpravy, kde by byl pouze vypuštěn diskutovaný kolektivní návrh. Děkuji. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Děkuji. Dáme si znělku. Zahajuji hlasování o návrhu schválit. Kdo je pro, tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti, tlačítko NE a zvedne ruku. Paní senátorka Seitlová se hlásí, ale myslím si, že chtěla spíš hlasovat… Hlasování č. 5 ukončeno. Registrováno 72, kvorum 37, pro 41, proti 15. Návrh byl schválen. Tím končíme projednávání tohoto bodu. A my se tady vystřídáme. Další část schůze řídil místopředseda Senátu Zdeněk Škromach. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Budeme pokračovat dalším bodem našeho jednání, a tím je 3. Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Rámcová směrnice o vodě a směrnice o povodních: Opatření k dosažení "dobrého stavu" vod EU a snížení povodňových rizik (evropský senátní tisk č. K 014/10) Materiál jste obdrželi jako senátní tisky K014/10 a K014/10/01. Nyní bych požádal pana ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby nás seznámil s těmito materiály. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji, pane předsedající. Dovolte mi opět, abych vám velmi poděkoval za vaši podporu předchozího návrhu, vážím si jí. I za tu diskusi, která byla velmi otevřená. Tento bod, věřím, že už nebude tak dlouhý. Dovolte mi, abych za ministerstvo životního prostředí uvedl několik slov k projednávanému materiálu ve vazbě na Sdělení Komise k Rámcové směrnici o vodách a o povodních. V těchto týdnech, kdy nejen Česká republika, ale celá Evropa, troufám si říct, dokonce celý svět, čelí extrémním výkyvům počasí a poklesu hladin povrchových i podzemních vod, vrcholí v rámci Evropské unie proces přípravy koncepcí pro ochranu vodních zdrojů a snížení povodňových rizik v podobě aktualizace plánů povodí a tvorby prvních plánů pro zvládání povodňových rizik. Tyto plány vycházejí ze závazné rámcové směrnice o vodách a směrnice o povodních. A mají za cíl definovat takové aktivity, jež přispějí k zajišťování dostatku kvalitních vodních zdrojů v naší zemi a zároveň povedou ke snižování rizika povodní, které dříve nebo později s velkou pravděpodobností opět nastanou stejně jako sucha, kterému momentálně čelíme. Ministerstvo životního prostředí je zodpovědné spolu s resortem ministerstva zemědělství za zpracování těchto plánů. Konečné verze těchto koncepcí budou obsahovat soubory opatření s jejich konkrétními nositeli, jako jsou například státní instituce, města, obce, soukromí vlastníci infrastruktury a další. Plány povodí i plány pro zvládání povodňových rizik nyní prochází tzv. 32
hodnocením SEA. A poté budou vydány formou opatření obecné povahy, čili správním aktem, který je podobný nebo obdobný například vydávání územních plánů. V reakci na doporučení výboru pro záležitosti EU bych rád poznamenal, že v maximální možné míře vítám vaši podporu v otázce dosahování dobrého stavu našich vod a snižování rizika povodní. Toto téma by mělo být minimálně na národní úrovni prioritní a ministerstvo životního prostředí o to usiluje. A myslím, že stávající kroky teď v poslední době koncepční materiál, který jsme připravili s kolegou Jurečkou do vlády a týkající se např. právě boje proti suchu, což s touto otázkou velmi úzce souvisí, tak potvrzuje kroky ministerstva. Usiluje o to tedy nejen činnostmi plynoucími z vodního zákona, jako je zpracování zmíněných plánů, ale i aktivitami v ostatních oblastech, které mají přímý i nepřímý vliv na kvalitu a množství vod. Tyto oblasti jsou, jak uvádí ve svém doporučení i výbor pro záležitosti EU, především zemědělství, doprava, průmysl a nedostatečná vodohospodářská infrastruktura. Zpracované plány se pro dosažení vytyčených cílů musí zabývat a zabývají opatřeními ve všech těchto oblastech. A samozřejmě i operační program životního prostředí na další období s tím počítá, byť bohužel v té snížené částce oproti období 2007-2013, kterou máme k dispozici. Další oblastí řešenou nad rámec plánů povodí a plánů pro zvládání povodňových rizik je problematika sucha, zadržení vody v krajině a adaptace na klimatickou změnu. Už jsem o tom hovořil, myslím, že v těchto týdnech a měsících není prioritněji otázky, kterou myslím, že vnímáme každý z nás nejen jako politik, ale jako občan. A ta situace je vážná. Vláda ČR na konci července svým usnesením uložila ministrům životního prostředí a zemědělství zpracovat do poloviny roku 2017 návrh koncepce ochrany před následky sucha v ČR. Ale je jasné, že ty první z těch 50 úkolů, které jsme si s kolegou Jurečkou na sebe napsali, tak už začínáme plnit okamžitě, protože samozřejmě počasí nečeká a neporučíme mu. Ani větru, ani dešti. Resort ministerstva životního prostředí dále zpracovává strategii pro přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR, tzv. Adaptační strategii ČR. A po ukončení procesu SEA bude tato strategie představena vládě v září, tedy příští měsíc. Jsem přesvědčen, že aktivity našeho resortu nejen ve vodohospodářské oblasti se během několika let příznivě projeví na stavu našich vod a snížení povodňových rizik, a přispějeme tím k lepšímu životnímu prostředí v ČR a i vodě jako takové, protože 95 % vody, kterou máme k dispozici, je srážková voda, která potom našimi řekami odteče mimo ČR. A absolutní prioritou dnešní vody je zadržet vodu v krajině. A bojujeme teď s následky desítek let neodpovědné nebo velmi málo odpovědné činnosti, která se týkala vztahu k zemědělské půdě, vztahu k lesům a samozřejmě i vztahu k vodním tokům. A říkám na rovinu, nebudou to opatření, která přinesou efekt okamžitě, protože ta doba, kdy se ta společnost, resp. vlády chovaly macešsky a minimálně přezíravě, když už tedy nedrancovaly v uplynulých letech, tak to se nedá zachránit za několik málo měsíců ani let, ale máme celou řadu kroků, kterými se o to začneme okamžitě pokoušet. A už jsme s tím začali. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Výborem, který projednával tyto tisky, je výbor pro záležitosti EU. A přijal usnesení, které máte jako senátní tisk číslo K14/10/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Jaroslav Doubrava a jeho žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo.
33
Senátor Jaroslav Doubrava: Děkuji, pane předsedající, vážený pane ministře, kolegové a kolegyně, pan ministr nás seznámil s obsahem rámcové směrnice o vodě a směrnice o povodních a opatřeních k dosažení dobrého stavu vod EU a snížení povodňových rizik, s pozicí vlády ČR k tomuto evropskému tisku. Nejprve mi dovolte dvě citace z článku Mokré války od Andrei Novotné, který byl zveřejněn v červencovém čísle časopisu Nový prostor. "Na pití je tu whiska, voda je tu od toho, aby se o ni bojovalo." To řekl Mark Twain. A druhý citát: "Již nyní je pitná voda podle OSN nedostupná zhruba miliardě lidí, tedy sedmině světové populace. Prognózy do budoucna jsou však ještě horší. OECD varuje, že v roce 2030 může mít problém s přístupem k pitné vodě až 47 % obyvatel naší planety." Máme se bát, že o nedostatkový a přitom základní zdroj se povedou války? Ony možná už dávno probíhají, jen se jim většinou říká jinak. Náš výbor pro evropské záležitosti EU se problematice vodního hospodářství věnuje dlouhodobě a projednal již celou řadu evropských tisků z této oblasti a přijal tím doporučení, které pak plénum Senátu převzalo jako svá usnesení. Vždy jsme se snažili a před námi naši předchůdci a já věřím, že i ti, kteří přijdou po nás, aby náš postoj k jakékoli problematice byl konzistentní a tudíž i předvídatelný. Ne jinak je tomu i v tomto případě. Navrhované doporučení má základy právě v již dříve Senátem přijatých usneseních a současně plně reflektuje tisk K14/10 na nejnovější poznatky. Dosažení dobrého stavu vod by mělo být zájmem nás všech. Je deprimující koukat na zarostlé a zdevastované břehy toků a nádrží a je alarmující rostoucí eutrofizace povrchových vod. Všichni ale také víme nebo máme v živé paměti povodně z let 1997-2014, při kterých přišly o život desítky osob, statisíce musely být evakuovány a škody dosáhly 200 mld. Kč. Zažíváme nyní v naší zemi největší sucha za posledních 12 let, vyschly studny, jsou prázdná koryta potoků a řek, hladiny v nádržích klesají. To vše je vidět. Co ale vidět na první pohled není, je prohlubující se půdní sucho, v jehož důsledku dochází k velkým ztrátám na zemědělské produkci. Na druhou stranu si za to ale do značné míry můžeme sami. A to díky dotovanému masivnímu pěstování energetických plodin, jako je řepka a kukuřice, náročných na vodu a zhoršujících vlastnosti půd a tím i jejich schopnost zadržovat vodu v krajině. Dlouhodobé sucho se bohužel začalo projevovat už i na podzemních vodách. Ale ani to nám není v naší možná, řekl bych, nabubřelosti dost. Chystáme projekty, které mohou velmi negativně a dlouhodobě, možná i nevratně poškodit podzemní vody hlubšího odběru. Tyto cenné kolektory a rezervoáry kvalitní vody vznikaly tisíce let a možná miliony let. My jsme ale schopni je ohrozit a zlikvidovat jako mávnutím proutku. Mezi těmi riziky mám na mysli především projekty typu hydraulického rozpojování hornin za účelem přístupu k tzv. břidlicovým plynům a ropě. Projekty typu ukládání uhlíku do geologických struktur apod. Ale na toto vše reaguje doporučení, o kterém rozhodneme hlasováním. Jsem přesvědčen o tom, že k problematice vody a udržitelného vodního hospodářství se budeme vracet čím dál častěji. Jsou totiž dvě věci, bez kterých si lze jen obtížně představit fungování společnosti ve standardech, na které jsme si tak rychle zvykli. A těmi jsou voda a energie. Máme-li vodu a energii, téměř vše ostatní pak dokážeme z dostupných zdrojů vyrobit. Význam vody a vodního hospodářství stále nedoceňujeme. Nevnímáme, že miliarda lidí nemá přístup k dostatečnému množství dostatečně kvalitní vody. Nevnímáme, že v důsledku toho umírají denně desítky tisíc lidí, především dětí. Nedochází nám, že pakliže se někdy v budoucnu povede globální konflikt, nebude 34
o zlato, nebude o ropu, bude ale o vodu. Naše planeta je sice modrá, jak s oblibou zdůrazňuje exprezident Václav Klaus, ale vysychá, alespoň v některých regionech, protože naše nároky na vodu, tzv. vodní stopa, neustále rostou. A samozřejmě i změna klimatu bez ohledu na to, zda je to přirozený důsledek přírodních cyklů či výplod našeho snažení, přináší změny nejen teplotní, ale především hydrologické. Dovolím si toto vystoupení zakončit opět citací, a to úryvkem z "Leukapenovy kroniky", to je citát z roku 1043 našeho letopočtu. Zní: "Císařovna Zoe toho dne moudře a laskavě rozmlouvala se členy vědecké rady o filozofických věcech života. Jelikož se s nimi nemohla na stejném názoru ustáliti, že totiž voda je základem života, dala je upáliti a některé z nich naraziti na kůl." Děkuji vám za pozornost a nyní k tomu doporučení, které přijal náš výbor pro záležitosti EU. Já myslím, že ho máme k dispozici, že ho nemusím přednášet. Takže vás žádám a prosím o přijetí usnesení, které potvrdí doporučení výboru pro záležitosti EU. A děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů, i když tedy musím říci, že jsem váhal, protože myslím, že toto bylo spíše vystoupení do rozpravy nežli zpráva zpravodaje, protože o obsahu materiálu tam bylo velmi a velmi málo. Ale rozumím tomu, že to bylo vystoupení a věřím, že ušetříme potom v rámci rozpravy čas, který bychom tomu stejně věnovali. Nyní otevírám rozpravu, do které se hlásí pan senátor Tomáš Jirsa. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Tomáš Jirsa: Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, já bych navázal na prohlášení pana ministra, že se pouští někdy do věcí, které žádný jiný ministr neotevřel. A možná že v nich bude úspěšný. Já s ním třeba souhlasím v tom, že postavit jezy na Labi je chvályhodné a že teď je konstelace, která to umožňuje, možná umožní. A myslím si, že si ještě s ekologickým aktivisty v této věci užije. Také myslím, že došlo k dohodě na 65 nebo 4 hájených územích pro budoucí možné vodní nádrže. Konečně po mnoha letech na tom díky dnešnímu suchu vláda našla shodu. Nicméně jedna věc, musím říci, že mě stále trápí, protože snaha vašeho úřadu, pane ministře, o zadržování vody v krajině, tolik deklarovaná, jde zcela proti tomu, co váš úřad předvádí na Šumavě, protože např. ta novela 114, kterou jste poslal do Poslanecké sněmovny, říká, že bezzásahovost bude na většině území národních parků. Na Šumavě, kde už zelení aktivisté přispěli k odlesnění 15 000 ha, které samozřejmě, když jsou odlesněny ať už kůrovcem nebo kácením, tak prostě vodu nezadržují, tak na Šumavě tato věta může znamenat další odlesňování. Notabene že plán péče, který váš úřad před 14 dny předložil Radě národního parku, tak v tom plánu péče jsou věty a opatření, která znemožňují obnovu původních vodních klauz, tedy nádrží na plavení dřeva. A opět zase to byli vždy ekologičtí aktivisté, kteří bojovali proti tomu, aby se tyto vodní klauz, nádrže obnovily. Takže vaše chvályhodná snaha, resp. chvályhodná snaha vašeho úřadu pro zadržování vody v krajině podle mého názoru jde zcela proti tomu, co připravujete pro Národní park Šumava, děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Jiří Burian. Prosím, pane senátore, máte slovo.
35
Senátor Jiří Burian: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, kolegové a kolegyně, dovolte mi, abych se vyjádřil na základě konkrétních zkušeností starosty města k předmětu projednávaného tisku K014/10. Problematika vody, konkrétně pak zásobování obyvatelstva pitnou vodou, čištění odpadních vod, odkanalizování aglomerací atd. byla jednou z nosných kapitol oblasti životního prostředí v přístupových jednáních ČR s Evropskou komisí. Výsledkem v této oblasti bylo dohodnutné přechodné období do konce roku 2012, ve kterém jsme se zavázali jako země významného rozvodí Evropy posílat našim sousedům ve vodních tocích čistou vodu. Postupně se tak realizovaly s podporou z evropských fondů velké investiční akce. Nejprve pro největší aglomerace, poté v sídlech nad 2000 ekvivalentních obyvatel a teď nás čekají ty obce nejmenší. Druhá polovina 90. let minulého století i po roce 2000 byla obdobím četných povodní a záplav. To zřejmě ovlivnilo politiku Evropské komise, která se vydala směrem k řešení záplav a odstraňování povodňových rizik. Hydrogeologové a další odborníci z oblasti životního prostředí však již v této době začali upozorňovat na klesající zásoby podzemních vod i nižší průměrné stavy povrchových vod. Nastolovali tak naopak potřebu řešení problematiky sucha. Nakonec v minulém programovacím období, téměř v jeho závěru, se řešení problematiky sucha stalo i jednou z priorit Evropské komise. V Sedlčanech, kde jsem starostou od roku 1990, jsme se vyrovnali s požadavky EU na čištění městských odpadních vod včas a velmi dobře, nicméně od roku 1993 nás trápí nedostatek pitné vody vlivem velké ekologické zátěže z minulých dob, strojírenské výroby. Zničení prameniště kvalitní pitné vody a kontaminace podzemních vod je tak závažná, že jinak než nově přivedenou vodou nelze situaci řešit. Jediným řešením se ukázalo napojení města a okolí na vodárenskou soustavu Želivka. Přestože projekt na vodovodní přivaděč Benešov – Sedlčany byl zahájen před 15 lety, operační program Životní prostředí v minulém programovacím období neuvěřitelně a nepochopitelně podmiňoval spojení prioritní osy 1.1 pro pitnou vodu s osou 1.2 pro odpadní vody v jedné žádosti. Nakonec byla otevřena na dlouho jediná výzva pro vedení přivaděče. Shodou okolností také díky několika odborným seminářům v tomto Senátu Parlamentu ČR. Od podání, přijetí a schválení žádosti o dotaci do zahájení stavby uplynulo 7 let. Teď už máme stavbu před dokončením a rozhodli jsme se ji provozovat sami jako město. Snad jenom pro informaci připomenu, že se jedná o 32 km vodovodního potrubí, dva nové vodojemy a celou řadu armaturních šachet a komor na této dlouhé trase přivaděče. Co tím vším chci říci? Toto sdělení komise v záplavě stovek dalších sdělení se mně jeví více jako statistické výkaznictví než jako jasná norma, která nám, obcím a občanům, na konci něco reálného přinese. Dnes nám problematiku vod řeší několik zákonů a norem, které se jednak překrývají a současně jistý prostor neodkrývají. Jsou to zákon o obcích, vodní zákon, nedávno projednávaná novela zákona o veřejném zdraví apod. Vodu mají v gesci resorty, jak ministerstvo zemědělství, tak životního prostředí, tak i průmyslu a obchodu, zdravotnictví nebo vnitra. Za takového stavu se nelze ani domnívat, že něco opravdu kompetentního se v reálném čase dá udělat. Vláda přijala před několika dny koncepci k problematice sucha, asi současnému. Co bude dál? Jsem toho názoru, že právě Senát je ten, který by mohl pomoci komplexně ve spolupráci se zatím všemi příslušnými resorty, odbornou veřejností, včetně Svazu měst a obcí, fenoménem voda se vážně zabývat. 36
Jak tady v Senátu na semináři o pitné vodě před šesti lety zakončím i dnes své vystoupení: Kde není voda, tam není život. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A jako další se s přednostním právem hlásí místopředseda Senátu Ivo Bárek. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo. Místopředseda Senátu Ivo Bárek: Děkuji, pane místopředsedo. Milé kolegyně, vážení kolegové, nepředbíhal bych, ale chtěl bych navázat na pana kolegu ctihodného to pana senátora Buriana, protože si myslím, které zde uvedl, jsou velmi správné. On tady již uvedl, že Senát se touto problematikou zabýval, a opravdu jsme se problematikou vody zabývali velmi poctivě. A myslím si, že jeho myšlenky, že bychom v tom měli pokračovat, jsou samozřejmě správné. Existuje nyní vládní koncepce k problematice sucha. Považuji ji za takovou jakoby "zelenou knihu", kde jsou navržena některá opatření, ale samozřejmě dlouhodobá. A je možno už nějakým způsobem navazovat v nějakých praktických věcech, jak říkal pan ministr, že se připravují některé koncepce další. A myslím si, že jsou samozřejmě správné, jsou tam nějaké termíny. Domnívám se, že Senát je připraven. A řeknu, že já osobně se budu touto problematikou dále zabývat, budu rád, když mi v tom pomůže pan senátor Burian, protože v tom má své zkušenosti jako starosta, ale jednak i jako ten, který řešil problematiku pitné vody. V současné době se v Poslanecké sněmovně chystá seminář, který má za úkol se zabývat problematikou sucha v zemědělství. Je tady problematiky zadržování vody v krajině, je tady problematika, která by se dala jednoznačně vyčlenit, a to je zásobování pitnou vodou, což si myslím, že bude naše občany velmi zajímat, zvlášť v této době, pokud by situace v počasí pokračovala několik let. Podporuji to, co říkal pan senátor Burian a jsem připraven uskutečnit v Senátu nějaký odborný seminář ve spolupráci s ministerstvem zemědělství, ministerstvem životního prostředí, ve spolupráci se SOVAKem, který by se zabýval problematikou zásobování pitné vody. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane místopředsedo. Dále se do rozpravy hlásí pan senátor Jaroslav Doubrava. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jaroslav Doubrava: Děkuji. Pane předsedající, jenom k vaší poznámce k mé zpravodajské zprávě. Na úvod svého vystoupení jsem konstatoval, že pan ministr nás seznámil velmi podrobně s předkládanou směrnicí, proto jsem neopakoval to, co už jsme slyšeli od něj. Ale to není to, proč jsem znovu přišel k mikrofonu. Několikrát tady zazněl výraz "zadržování vody v přírodě, v terénu". Chtěl bych, pane ministře, navrhnout jednu věc. Byl bych velmi rád, kdyby se docela razantním způsobem změnil přístup orgánů k individuálním čističkám odpadních vod v malých obcích. Myslím si, že to je velmi dobrý způsob odkanalizování malých obcí, řekněme do 500, do 700 obyvatel. Sám jsem tuto formu volil jako starosta, měl jsem s tím pekelnou práci přesvědčit o tom, že tyto čističky produkují už opravdu vodu, která se nechá používat i k zalévání zahrad apod. Ale důležité bylo to, že generel, který jsem měl na centrální čističku a centrální kanalizaci byl za 50 mil. Kč a my jsme stejné odkanalizování zvládli za 5 mil. Kč, což je asi velmi razantní rozdíl. Ale vůbec to nejdůležitější, co vidím v tomto způsobu odkanalizování je to, že v obci nedochází k vláhovému deficitu. Centrální čistička, centrální kanalizace
37
totiž odvádí vodu z obce pryč, kdežto při individuálních čističkách vlastně rozstřikem, který je povinný při provozování těchto čističek, zůstává voda v místě a je to velmi znát, protože jestliže si k čističce udělám nádrž, pak podle její velikosti mám možnost zalévat zahrady, mám k dispozici velké množství vody, kterou bych jinak neměl. To, o co bych vás chtěl poprosit, je, aby se ministerstvo, které řídíte, zasadilo o to, aby k této problematice byl přece jenom trošku vstřícnější přístup, a za to děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Jaroslav Palas. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jaroslav Palas: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Problematika vody je samozřejmě zásadní. Když je jí hodně, tak jak to bylo v roce 2002, v roce 1997, anebo v roce 2010, kdy v Novém Jičíně byla řada mrtvých při lokální povodni, anebo když je vody málo, jako je tomu v současné době, nebo když to bylo v roce 1947, kdy byla silná neúroda a vytváří to i jiné problémy. Chci využít této tematiky a také toho, že je zde pan ministr životního prostředí a obrátit pozornost k jedné konkrétní věci, a to je budoucí výstavba přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku. Pan ministr určitě je informován o postupu, jak to probíhá. Po povodni v roce 2002 bylo nějakým způsobem zahájeno jednání, oprášil se projekt, který vznikal v 30. letech minulého století, kdy tehdejší československé ministerstvo zemědělství navrhlo ideové záměry dvou přehrad, a to Slezská Harta a Nové Heřminovy. V dobách bývalého režimu bylo rozhodnuto, že se bude nejprve realizovat Slezská Harta. Záměry tedy vznikaly kdysi dávno, desetiletí zpět. Po povodni v roce 2002 pracovníci ministerstva zemědělství přišli s návrhem, aby se začala příprava projektu Nové Heřminovy, protože tam skutečně došlo díky nezadržení vody k rozsáhlým škodám na Krnovsku a především na Opavsku, kdy v Opavě samotné by škody byly nesmírné, kdyby Slezská Harta, která byla dostavěna a nebyla ještě naplněna, nezadržela polovinu vody, která se valila na Opavu. Přehrady v době povodní svůj význam měly, a rozhodlo se, že se do budoucna budou stavět Nové Heřminovy. při společném jednání krajského zastupitelstva – tehdejšímu zastupitelstvu předsedal Evžen Tošenovský – po dohodě s ministerstvem zemědělství – krajské zastupitelstvo Moravskoslezského kraje jednomyslně rozhodlo, že se bude stavět velká varianta této přehrady, varianta, která ochrání pod přehradou obyvatelstvo proti stoleté vodě. Velká varianta je paradoxně levnější než varianta střední, kdy následně, asi čtyři roky poté, dva ministři, jeden životního prostředí, jeden zemědělství – nebudu zde personifikovat – že velkou variantu přemění na variantu střední, aby tak uspokojili názory NGO, to znamená lidí, kteří chtějí za každou cenu chránit v tomto případě přírodu. Ve svém vystoupení nechci zpochybňovat ani citovou záležitost občanů, kteří tam žijí, kteří eventuálně přijdou o své majetky, které jim sice budou vykompenzovány, ale když někdo celý život žije na jednom místě, je to vždycky složité a má-li se přestěhovat, určitý problém to je. V tuto chvíli se připravuje a chystá střední varianta, která je řádově finančně náročnější, která bude znamenat doprovodné stavby, další doprovodné stavby z betonu. Občané Krnova si ani neuvědomují, že po začátku výstavby
38
dalších 10 let se bude upravovat celé koryto řeky v Krnově, budou se zvedat všechny mosty, bude to prostě rozbombardovaná země, jak se říká, z pohledu výstavby. Budou uspokojeny stavební firmy, protože o nějakou miliardu se proinvestuje víc. Ale to základní, co je, lidé pod přehradou nebudou chráněni proti stoleté vodě. Chtěl bych vás poprosit, pane ministře, zda byste se nepodíval na tento problém. Dne 24. září 2015 v Poslanecké sněmovně Agrární komora s ministrem zemědělství panem Jurečkou pořádá seminář k problematice generelu vodního hospodářství krajiny České republiky. Dovolím si tam tento problém také otevřít. A myslím si, že bychom měli prosazovat racionální varianty jednak zadržení vody v přírodě, jednak ochrany lidí ve vztahu k vodě, kterých může být opačně také hodně. A domnívám se, že bychom měli vždycky volit variantu, která je pro stát optimálně finančně náročná, řeknu-li kultivovaně. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Jan Hajda. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jan Hajda: Pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi čtyři poznámky k projednávanému materiálu. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu věnuje této problematice maximální pozornost. V únoru jsme věnovali hodinu pozornosti tomuto problému ve spolupráci s Hydrometeorologickým ústavem a prof. Rožnovským a v únoru ve spolupráci s ministerstvem zemědělství a Agrární komorou jsme pořádali celodenní seminář, kde vystoupily vědecké týmy, které se této věci věnují. Proto se domnívám, že generel, který vyšel z ministerstva zemědělství a z ministerstva životního prostředí, je popisný a neřeší akutnost problému, tak jak sucho vidíme v současném období na celém území České republiky. První vystoupení, že rybníky a mokřady nám vyřeší problém sucha a zemědělské výroby považuji za nesprávné. Dovolte mi jeden příklad. Ve vztahu k tomu máme vybudovány na jižní Moravě Novomlýnské nádrže. Díky pozornosti minulých let, kdy bylo 120 tisíc ha závlah, toto se nechalo zdevastovat, dnes je pouze 7 tisíc ha funkčních závlah na jižní Moravě. Přitom závlahy pro jižní Moravu jsou nesmírně důležité, poněvadž kam se dovede voda, tam je ekonomický život a tam je i zaměstnanost na vesnicích. Polní plodiny apod. nebudou moci být zavlažovány, pouze ovoce, zelenina a vinice. Zvláště negativním faktorem, který ovlivnil tuto situaci v rámci tzv. úspor a úsporných balíčků, byla likvidace státních melioračních správ, lidí, kteří rozuměli vodě na okrese, a předalo se to Státnímu pozemkovému úřadu. Pane ministře, chtěl bych vás rovněž požádat, pokud se týká závlah: Je dořešeno financování pouze letošního roku, ale nikdo zatím neřekl, jak budou financovány závlahy v příštím roce, a pokud ne, některé závlahářské týmy jsou ochotny zanechat podnikání, poněvadž nemohou podnikat a zavlažovat v nejistotě. A pokud se týká závlah, domnívám se, že jsou velice důležité, protože když Česká republika je rozvodím, nemůžeme vodu pouštět mimo území a musíme maximálně dělat pro zadržení vody velkoplošně. A ještě jedna věc. Hovořil jsem o vědeckých týmech, se kterými spolupracuji a které tady přednášely. A v generelu, který byl vydán, nejsou v podstatě akceptovány výsledky 15letých studií, ať se jedná o Mendelovu univerzitu prof. Žaluda, Vysokého učení technického prof. Trnky nebo zmiňovaného prof. Rožnovského.
39
Věřím, že v rámci toho, jak se bude situace projednávat, že náš výbor maximálně přispěje k realizaci, poněvadž se domníváme, že s tímto řešením jsme schopni maximálně přispět svými zkušenostmi z prvovýroby. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Jan Veleba. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jan Veleba: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Původně jsem nechtěl vystupovat, ale s krátkou poznámkou přece jenom vystoupím. Nechci strašit, v žádném případě, ale pokládám otázku, která se zde nyní diskutuje, za nesmírně závažnou. Sám jsem si nikdy nedovedl představit, že bude takové počasí, jako je třeba letos. Vždycky to tak bývalo týden, 14 dní, maximálně tři týdny, nyní toto léto je na tom tak trvale. A mám následující myšlenky: Nikde není psáno, že za rok se toto počasí nezopakuje. A pokud by se zopakovalo a pokud nezačneme – vím, že za rok se to nevyřeší – s nějakým systémovým řešením otázky vody ve vztahu k zabezpečení potravin, protože voda má i jiné funkce, tak podle mého názoru si lze představit, a opakuji, že jsem si to do této chvíle nedovedl představit. Nepřipouštěl jsem si to, když staří lidé vyprávěli o nedostatku potravin, myslel jsem si o tom svoje, jsa ovlivněn plnými supermarkety nabitými potravinami, tak pokud by toto počasí trvalo nějaký rok, zcela jednoznačně potraviny budou v jiných cenových polohách a zcela jednoznačně české zemědělství bude v jiném světle a bude velký tlak na postupné zvýšení soběstačnosti potravin. Třeba ve vepřovém mase nezabezpečujeme z vlastních chovů ani 50 % této komodity. Chci požádat o to, aby této záležitosti byla dána prioritní vážnost a aby se těmto možným dopadům, které pramení ze změny klimatu – pravděpodobně je to tato změna, nejsem odborník v této oblasti – a jde o to, aby se to nějakým způsobem řešilo nebo aby se základy řešení položily včas. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Dále se do rozpravy hlásí pan senátor Miloš Malý. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miloš Malý: Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové. Mám tu smůlu, že si spoustu věci pamatuji. V roce 1997 jsem byl ten, který likvidoval na Kroměřížsku povodně, protože to byla věc, která vás zaskočila. Ale zaskočila nás proto, že jsme zapomněli tzv. historickou paměť tohoto národa, neboť povodně k nám přicházely pravidelně. Když jsme trošičku zapátrali v podkladech, zjistili jsme, že voda dosáhla přesně na značky roku 1908, takže cyklicky tady je. Naši předkové se taktéž zabývali otázkou udržení vody v krajině. Už v roce 1897 vypracovali materiál, který se týkal splavnění řeky Moravy, a spočítali tam, jaký to bude mít ekonomický dopad, jak voda zkultivuje – říkali tomu tak – krajinu, že budou dvě senoseče. Měli spočítáno 3 miliony 200 tisíc zlatých. Za deset let by se jim to vrátilo. Takže všichni dobří hospodáři počítají s tím, že s vodou se musí hospodařit. Jsem rád, že ministerstvo k tomu taktéž přistupuje, protože po roce 1997 jsem byl s nebožtíkem profesorem Gřegorčíkem v Anglii na otevřeném panelu, ohledně povodní. Přišel tam pracovník s OSN a přinesl igelitový pytlík. Všichni jsme na to hleděli, co se děje a on řekl. Vy tady mluvíte o povodních a říkáte, že je to tragédie. Toto je dvaceti litrové vědro na vodu. Byli bychom rádi, kdybychom vodu ve vědru měli. Takže já děkuji ministru a ministerstvu za to, že pracuje. Aspoň začátek, protože když budeme mít nějaký
40
začátek, můžeme na něm pracovat a rozvíjet. Je třeba si uvědomit, že tyto činnosti musíme provádět kontinuálně a ne jenom v okamžiku, kdy toto léto je suché. Může být deset let suchých. Musíme se prostě s tím vypořádat a musíme si uvědomit, že opravdu jsme rozvodí. To, že někdo říká, že bychom neměli pracovat na zadržení vody v přírodě, řeknu tomu, to je sabotáž vůči ČR. Protože když vodu pustíme dále, pomůžeme jen těm dalším, ale sami sobě uškodíme. Ale zase máme povinnost s vodou hospodařit a nemůžeme ji zadržet všechnu sami pro sebe. Musíme samozřejmě pustit vodu po toku, protože kdybychom ji napustili tak v toku všechno vymře. Prostě musí se s tím hospodařit tak, abychom dodrželi pravidlo, to znamená zachovali tak neuvěřitelný rozvoj. Jsem rád, že tyto věci má ministerstvo na paměti a budu hlasovat pro. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Jako další se do rozpravy hlásí paní senátorka Zuzana Baudyšová. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Zuzana Baudyšová: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře. Ať se na některé směrnice, které přicházejí z Bruselu, z Evropské komise netváříme, zdají se nám formální, tak se domnívám, že zrovna toto sdělení považuji za velmi důležité a přichází v pravou dobu. Domnívám se, že co se týká vody, chybí občanům této země potřebná osvěta, o které se domnívám, že je vlastně v souladu s tímto doporučením nebo sdělením. Bydlím na Praze-východ, kde je velký nedostatek vody. Bydlím vlastně, dá se říci ve vesnici, kde většina občanů jsme náplavy, původních občanů je tam velmi málo. Voda teče pouze ráno. Odpoledne, večer už nemáme šanci. Přesto mnoho občanů plní své bazény, zalévá trávu. Když v rozpravě řeknu – nedá se nic dělat, tak se tráva nezalévá a bazén se nedoplňuje, tak mi na to řeknou, ale prosím vás, vždyť mi to používáme z vlastní studny, do toho nikomu nic není. Vidím v tom velmi neobjektivní přístup, protože přeci studna je napojena na spodní vody a v zásadě na spodní vody jsou připojeni další. Jsem určitě pro to, abychom toto sdělení, přesto, že je ne zcela konkrétní, respektovali, eventuálně rozpracovali. Abychom si uvědomili, jak je voda důležitá tekutina, což nám většinou dochází, až když voda dochází. Takže díky za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. Jako další se přihlásil do rozpravy pan senátor Petr Bratský. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Petr Bratský: Hezký den, pane ministře, pane předsedající, vám kolegyně, kolegové. Mně nedá, abych se zmínil alespoň o dvou věcech. Samozřejmě v případě velkých povodní se provádí technická opatření v okolí sídel a opatření v krajině, která se dlouhodobě nerada prosazovala, protože byla poměrně drahá a zdálo se, že v době, kdy to není třeba, je to plýtvání s penězi. Dneska se už na všelijaké vytváření mokřad a hrází, které mají zadržovat vodu v krajině, díváme trošku jinak. Na druhou stranu ještě máme obrovský dluh z minulosti, ze čtyřiceti let komunismu, kde meliorace, které se provedly, aby se odvedla voda z mokřadů a vytvořila se tam půda pro pěstování jiných plodin, tak zničila nejenom blata na Šumavě, o kterých jsou krásné knihy z minulosti. Ale meliorizace vlastně odváděly spousty vody úplně zbytečně a krajinu poměrně nám zničily.
41
Také například v Německu na Labi, když ovládly zelení určitou část německých regionů v povodí Labe, tak rozhodli o tom, že nebudou Labe čistit, a že nechají usazeniny přírodně nechávat a najednou po několika letech jim začaly schnout lesy. Asi 40 km od Labe se zjistilo, že vlastně usazeniny jsou nepropustné, že spodní vody vysychají a prostě jim začaly schnout lesy. Dnes to přehodnotili a opět už Labe čistí a dokonce se dotazují České republiky, jak my u nás budeme tyto věci dělat. Pan ministr o tom ví, má tam docela slušný tým, který na tom dělá. Tady má veškerou mojí podporu. Chtěl bych ale přeci, a to mi nedá, prostě jsem Šumavák, když si čtu knížky Karla Klostermanna o tom, jak Pražáci v pérkách tam vlastně ani nemohli vyrazit, protože se jim boty během jednoho dne úplně zničily. Museli mít zvlášť udělané boty, protože Šumava byla obrovská zásobárna vody, mokřad a ti lidé tam uměli prostě žít. Ale celá Šumava a blata pod nimi byla obrovská zásobárna vody vlastně pro celou ČR, nebo pro velkou část. Jakub Jan Krčín potom navázal a tam dole v krajině v jižních Čechách vlastně udělal při všech vodotečích krásnou síť rybníků, které samozřejmě v té době sloužily převážně pro chov ryb. Protože ryba byla postní jídlo, mohlo se to jíst jako maso atd. Ale na druhou stranu vlastně zadržovaly spousty vody v krajině a v případě záplav si rybníky s tím uměly také poradit. Ne, že by se jim občas tehdy hráz neprotrhla. Vítám, když jsem zaslechl zmínku, že vláda připravuje jenom na věci zadržení vody v krajině asi osm miliard ročně atd. To je všechno bezvadné, ale na druhou stranu brouk na Šumavě mně nedá spát. Vyhynou lesy přirozenou cestou, tak nebude zásobárnou vody prostě, nebude. A senátní návrh, který tady byl, který schválily oba dva kraje a všechny obce, já si nemůžu pomoci, abych si neposteskl, že se mi zdá, že to není správná cesta. Jak pan ministr naslouchá jiným věcem, tak pevně věřím, že i tady tu si vezme do úvah. Opatření v krajině a technická opatření ano, aby na zadržování vody, ale určitě i přírodní zásobárny, naše nádherné lesy nějakým způsobem chránit a udržovat, aby jejich přirozené prostředí pomohlo našim spodním vodám. Já vám děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Dále se do rozpravy hlásí s přednostním právem pan senátor Jan Veleba. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jan Veleba: Děkuji. Kolegyni Terelmešové se omlouvám, ale budu stručný. Naváži krátce na vystoupení kolegy Petra Bratského a chtěl bych využít tady toho jednání k tomu, abych pana ministra požádal o to, aby znovu se osobně podíval na Šumavu. Doporučil bych mu jedno z předních světových odborníků, to je profesor Čermák z brněnské Mendelovy univerzity; lesnické fakulty. Jsem si jist, že na Šumavě, kde v současné době je přes dvacet tisíc hektarů lesa uschlého a sežraného broukem, tak jako laik jsem si o tom něco přečetl, právě od tohoto pana profesora, který zkoumá vliv zelených a suchých stromů na koloběh vody v přírodě. Takto laicky to vyjadřuji, má to odborné názvy. Jsem si jist, že při tomto klimatu jestli je les v normálním fyziologickém stavu nebo není, takže to má zcela zásadní význam. A Šumava je velký masiv, který má vliv na produkci vody, na udržení vody v krajině atd. O to bych vás chtěl, pane ministře, požádat. Zkuste to třeba neoficiálně, dozvíte se věci. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Dále se do rozpravy hlásí paní senátorka Dagmar Terelmešová. Prosím, máte slovo.
42
Senátorka Dagmar Terelmešová: Dobré dopoledne, pane místopředsedo, pane ministře, kolegyně, kolegové. Dneska diskutujeme o tématu, kdy asi by nebyla příhodnější doba, než o něm diskutovat, právě proto, jak je venku a jak je už dlouho venku. Víme, že s vodou je problém. Hodně se tady hovořilo o zadržení vody v krajině, což je samozřejmě následkem toho, co se tu dělo. Zmizely strouhy, veškeré odvodové kanály následkem toho, že se rozorávaly velké plochy, a my s tím dnes musíme bojovat. Já bych chtěla ale hovořit o tom, co tady přede mnou trošku nastínila kolegyně Baudyšová. Jedná se o spodní vody. Z Plzeňska mohu říct, že my ten problém zatím tolik nepociťujeme. Spodní vody jsou tam v relativně dobré kondici, i když jsme museli jako šestitisícové město udělat už tři nové vrty. Přesto si myslím, že by bylo dobré, abychom v budoucnosti více jako ministerstva spolupracovali spolu. A jde o budování obrovských asfaltových, betonových, jakýchkoli ploch, ať už se jedná u supermarketů, u velkých logistických center. V tom nastává problém, ať se budeme bavit o povodních, protože voda samozřejmě směřuje kanalizací přímo do řek, nebo vůbec o problémech, které jsou se vsakováním vody v prostoru. Takže jestli třeba časem nezvážit i místo asfaltových ploch třeba vyloženě zatravňovací plochy. To znamená, že je s tím asi trochu více práce se sekáním, ale v každém případě voda se má kudy vsáknout a tím se obohacuje systém podzemních vod. Já vím, že stavební zákon už na to reaguje. Dneska každý nově postavený dům musí mít svoji vsakovací jímku, přesto si myslím, že časem bychom se měli tomuto problému věnovat mnohem víc. Nejde tedy jenom o povrchové, ale především o spodní vody. To je bohatství, to je čistá voda, kterou potřebujeme na pití. Pokud nebudeme mít co pít, bude to velký problém. Já bych chtěla poděkovat, využít přítomnosti pana ministra a poděkovat mu nejenom za to, že se věnují téhle problematice, ale i za ten předchozí návrh, co se týká odpadů. Vím, že na tom ministerstvo odvedlo velký kus práce. Jako člověk, který je 16 let v politice, mohu říct, že zákon velice pomůže. A pomohla i ta vyhláška, která byla předtím v rámci odběru kovových odpadů. Chtěla bych si samozřejmě přihřát polívčičku, protože moji předřečníci tady zmínili Šumavu a Národní park Šumava. Já bych chtěla poprosit pana ministra, aby opravdu to téma otevřel, protože Plzeňský kraj je jedním z těch – nebo pan bývalý senátor Smutný - je autorem tohoto zákona. Byla bych ráda, aby se tento zákon znovu otevřel, protože Šumava to opravdu potřebuje. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko, a do rozpravy se hlásí další paní senátorka Jitka Seitlová. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Je vidět, že voda je velmi zajímavé téma. Senátorka Jitka Seitlová: Pane předsedající, dámy a pánové, jenom velice krátce. Ráda bych chtěla jenom upozornit na to, že když jsem si sledovala materiály, které jsou tady projednávané, a podívala jsem se do zpráv, které jsou přílohou, tak jsem zjistila, že Česká republika patří mezi zeměmi EU mezi, řekněme, prvních pět, které všechna opatření, která mají být přijímána, přijímá. Je to zčásti ministerstvo zemědělství, zčásti ministerstvo životního prostředí. Samozřejmě není dobře, že ostatní země jsou na tom tak špatně, tak alespoň Česká republika je v tomto mezi prvními. Tak to je potřeba říct skutečně tady oficiálně a pochválit za to naše vodaře a ty, kteří se o to starají. Víme, že se chystá nový stavební zákon. Stavební zákon bude přesně tím, o čem hovořila moje předřečnice, a co mě iniciovalo k tomu, abych ještě řekla pár slov. Právě ve stavebním zákoně by mělo být zajištěno, aby byla přijata tzv.
43
adaptační opatření. Mezi adaptační opatření – to jsou ta, která mají být přijata z hlediska klimatických změn, aby nedocházelo k rekvizím – patří právě i vsakování. To je jenom upozornění, určitě pan ministr o tom bude jednat, tak jsem chtěla ještě tohle důležité říct. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. Do rozpravy se již nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám. A hlásil se pan ministr. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec: Děkuji, pane předsedající, vážené senátorky, vážení senátoři, já budu velmi stručný. Já si myslím, že to téma si určitou poznámku zaslouží, byť už tamhle nervózně poposedává pan ministr vnitra a provokovat ho je dost nebezpečné. Ale přesto věřím, že jako člen vlády, který má také na starosti otázku sucha, tak jako my všichni, protože to je otázka naprosto zásadní, věřím, že mi to odpustí. On mě pak trochu škrtí vždycky. Já vám chci opravdu úplně vážně říct, že bez ohledu na to, jestli existuje nějaká směrnice o vodách. A jestli existuje nějaká Evropská unie, tak bez ohledu na to tahle vláda, na rozdíl od vlád předchozích, si uvědomuje… Protože ten materiál, který vláda schválila, byl můj materiál s panem Jurečkou, tak nenapsal Brabec s Jurečkou. To napsali společně naši lidé, kteří doteď x-let spolu vlastně vůbec nespolupracovali. Je x-vědeckých pracovišť, kde si každý dělal po českém zvyku, hospodařil si na svém písečku a všechno se to financovalo buď ze státních, nebo z evropských zdrojů, a ti lidé nespolupracovali. My jsme jim jenom řekli, tady je sever a konec hlášení. A vy budete dělat na tom, aby vznikl materiál. Na tom materiálu se dělalo tři čtvrtě roku, a jsou tam desítky odborníků z oblasti vodního hospodářství, meteorologie, zemědělství atd. Je to základ, je to první krok. Není to samospasitelné. Aktuální informace jsou následující: od Ústí nad Labem, respektive v Děčíně je průtok Labe, který je pod průtokem z roku 1947, kdy bylo nejkatastrofičtější sucho, které pamatujeme. To znamená, kdyby nebylo Vltavské kaskády, tak dnes už je odstavená Praha, protože nemá dostatečný průtok na svoji ústřední čistírnu odpadních vod. Velmi pravděpodobně. Čelíme suchu, o kterém jsme nevěřili, že může přijít. Ano, jsme připraveni na povodně, protože povodně tady byly opakovaně. Teprve v roce 2002 se začalo něco pořádně konat, když se ukázalo, že po roce 1997 povodně nepřijdou zase za sto let, ale že přijdou za pět let. Český politik obvykle nebývá vizionář. Až na světlé výjimky. To znamená, dáváme prachy jenom do toho, co momentálně vypadá, že nějak užijeme, a teď se ukazuje, že sucho je daleko větší průšvih, než jsou povodně. A může být. Jestliže bude opět ještě jeden rok suchá zima, tak k dnešnímu datu je 58, 60 % podzemních vrtů v České republice ve stavu kritického sucha. My máme 2 Kč/kubík z podzemní vody, 5 Kč/kubík z povrchové vody. Naprosto neuvěřitelně celá léta s tím nikdo nic nedělal. Tady se drancují podzemní vody velkoodběrateli, které berou, protože jsou levnější. Přitom jsou daleko cennější. Jsou tady desítky věcí, kde tento stát strašně situaci zanedbal a strašně zaspal v oblasti boje proti suchu. Bude to boj, bude to na dlouhá léta, ale musíme s tím okamžitě začít. A už začínáme. A věřte, že vláda si to uvědomuje, že ty věci bude dělat, i když to bude stát hodně peněz a bude to znamenat hodně úsilí. A někde půjdeme proti
44
velmi tvrdým a velmi silným lobby, takže rozhodně za to nebudeme určitě mnohými chváleni. Panu senátorovi Jirsovi, dalšímu panu senátorovi Velebovi bych chtěl říct, já jsem teď kvůli Senátu – a samozřejmě udělal jsem to rád – přijel ze Šumavy, kde trávím dovolenou. A opět se tam vracím po zítřejším jednání s panem Babišem o rozpočtu. Opět se vracím na Šumavu, věřte, že se bavím s lidmi a nedělám tam nic jiného, než chodím po Šumavě a samozřejmě i tahle věc mění některé názory. Prostě my budeme čelit věcem, které možná nikoho před námi nenapadlo, že se můžou stát. Byla to vědecko-fantastická literatura. Koukáme na Izrael, koukáme se na Turecko, a my budeme třeba čelit stejným problémům a musíme mít tu odvahu a musíme samozřejmě mít stejnou rychlost reakce. To nečeká, ta voda odteče a když ji tady neudržíme, tak ji nebudeme mít a hrozí nám ztráty, které si neumíme představit. Děkuji vám. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Ptám se pana zpravodaje, zda si přeje vystoupit? Přeje si vystoupit, takže prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jaroslav Doubrava: Já jsem členem výboru pro evropské záležitosti už hezkých pár pátků a přiznám se, že takovouhle diskusi k evropskému tisku zažívám poprvé. A je to dobře. Já myslím, že ukazuje na to, jak důležitá věc otázka vody je. Víte, já myslím, že budeme muset sáhnout i do pravomocí ekologických iniciativ. Protože, podívejte se, v jakém stavu je Labe, jak tady zmínil pan ministr, v jakém stavu je příprava stavby jezů, velmi nutných jezů na Labi atd. Ale v diskusi nás vystoupilo třináct, včetně mě, jak říká ráda Jitka Seitlová, z toho jeden dvakrát. Já myslím, že to byly všechno velmi podnětné připomínky, návrhy panu ministrovi. Pevně věřím tomu, že si z nich udělal databázi a že ho ten odjezd na zbytek dovolené doufám nebude díky tomu trápit a věnuje se jim, až se vrátí. Jak jsem řekl, máte před sebou návrh doporučení výboru pro záležitosti EU a já vás velmi prosím o jeho podporu. Za to vám děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane zpravodaji, a nyní můžeme přistoupit k hlasování. Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl pan senátor Doubrava jako zpravodaj. V sále je přítomno 67 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 34. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji, hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 6 se z 67 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 34 pro vyslovilo 60, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji a tím projednávání tohoto bodu končím. Tady předpokládám, že technická. Senátor Jaroslav Doubrava: Technická. Teď jsem něco řešil se starostou Kvildy - a včera vyschl pramen Vltavy.
45
Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Já myslím, že nešiřme poplašné zprávy. Ano, děkuji, ale myslím si, že se budeme zabývat dalším bodem našeho jednání a tím je 4. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 113) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 113. Návrh uvede pan ministr vnitra Milan Chovanec, kterého tím tady vítám, který nyní má slovo. Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte, abych stručně uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o svobodném přístupu informací. Jedná se o transpoziční novelu evropského práva. Návrh zákona promítá do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice o opakovaném použití informací veřejného sektoru. V návrhu jsou zahrnuta zejména následující opatření, která se týkají poskytování informací. Je tady zmiňována povinnost zveřejňovat informace v otevřeném, případně též strojově čitelném formátu. Dále pak výslovná úprava způsobu poskytnutí informace včetně způsobů, které umožní efektivní přístup k informacím pro opakované použití informace. Za další, praktičtější úprava odkazu na zveřejňování informace, kdy povinné subjekty, které na základě elektronicky podané žádosti odkázaly žadatele na internetovou stránku, kde se informace nachází, nebudou povinny reflektovat požadavek žadatele na přímé poskytnutí informace. Za další pak zavedení lhůt pro přezkoumání trvání výhradních licencí, udělených v digitálních kulturních zdrojích. Dále potom zavedení povinnosti uvést ve výzvě k úhradě nákladů za poskytnutí informace poučení o žadatelově možnosti podat stížnost proti výši takto stanovené náhrady. Navrhované změny by měly napomoci k efektivnějšímu zveřejňování informací ve veřejném sektoru. Účinnost zákona se navrhuje ke dni jeho vyhlášení, transpoziční lhůta směrnice uplynula dne 18. července 2015, a proto je nutné stanovit účinnost zákona k nejbližšímu možnému datu. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Návrh zákona projednal výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 113/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jiří Čunek. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona ústavně právní výbor, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 113/1. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miloš Malý, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miloš Malý: Pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, předcházející materie byla hodně šťavnatá a dlouhá, tahle byla technická, takže 46
bude o něco kratší. Pan ministr jenom jednu jedinou věc tam z obsahu neřekl. To je, že transpozice této normy měla být provedena již 18. 7., takže jsme ve skluzu. Věřím, že hladce projde Senátem a že ten skluz nebude mít vliv na konání Evropské unie vůči České republice. Pan ministr řekl v podstatě všecko, já jenom doplním historii a legislativní proces. Autorem projednávaného návrhu znění tohoto zákona je vláda ČR, zastoupená ministerstvem vnitra. Do Poslanecké sněmovny byl předložen 30. 1. 2015 jako sněmovní tisk č. 395/0 a ve stejný den byl rozeslán poslancům. Poslanci to projednali a měli jediný pozměňovací návrh. To je datum účinnosti. To znamená, že bude účinný tak, jak bylo řečeno panem ministrem, po vyhlášení ve sbírce. Senátu byl doručen 17. 7. 2015, Organizační výbor Senátu přikázal – už tady opakuji to, co říkal pan předsedající – dvěma výborům. Garanční výbor je ústavně-právní; a další výbor, který se tím zabývá, je výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. A usnesení obou výborů je stejné – přijmout, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji zatím za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore, zaujměte prosím místo u stolku zpravodajů. A ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice pan senátor Jiří Čunek? Nepřeje si vystoupit, děkuji. Ptám se také, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Takový návrh neregistruji a otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se hlásí pan senátor Jiří Čunek. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jiří Čunek: Pane místopředsedo, pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové. Nechtěl jsem zdržovat, proto jsem se nepřihlásil do rozpravy coby zpravodaj, nicméně to krátce okomentuji. Výbor včera projednal tento návrh zákona, s tím, že byl podán také jeden pozměňovací návrh, ve kterém však byla chyba a tento pozměňovací návrh nebyl přijat, to znamená, že výbor přijal znění zákona tak, jak byl. Nicméně jsem se rozhodl podat pozměňovací návrh, který je vám rozdán. Máte jej na stole. A to z toho důvodu, že zákon o svobodném přístupu k informacím si někteří žadatelé vykládají tak, že tímto způsobem si vyřizují své záležitosti s někým na příslušném úřadě. Případně je to jenom jejich hobby. Rád bych tedy okomentoval tento pozměňovací návrh, který dávám. Nebudu ho v tuto chvíli samozřejmě číst celý, ale jde v zásadě o to – a je to i v odůvodnění –, že v žádném případě nechci, aby bylo omezeno právo osob na informace. Nechci, aby se informace jakýmkoli způsobem nemohly podávat. Cílem je pouze eliminovat zneužití práva na informace tak, že to zneužití potom v drtivé většině, protože se to týká veřejné správy, dopadá na finanční prostředky, které má veřejná správa ochraňovat. V tuto chvíli bych vám rád přednesl jeden příklad. Je to jeden z mnoha, vybral jsem asi takový v tuto chvíli nejaktuálnější a zároveň možná velmi jasný. Na našem úřadu, tedy na Městském úřadu Vsetín, žadatel vede dlouhodobý rodičovský spor o výchovu dítěte s matkou. Pro výkon sociálněprávní ochrany dítěte byl místně příslušný OSPOD Zlín. Z důvodů neustálých projevů nespokojenosti ze strany otce dítěte se cítili zaměstnanci po několika měsících podjatí. Cítil se podjatý vedoucí oddělení, vedoucí odboru a všichni, a proto vyjádřili podjatost a krajský úřad přednesl tento výkon na Městský úřad Vsetín. Byť tedy samozřejmě žadatel je zlínským občanem.
47
Od počátku – a to je zadokumentováno – byl žadatel velmi nespokojen s tím, že to bylo převedeno. Řeší se tam urážlivé výroky na adresu jednotlivých pracovníků. Za dobu srpna 2014 až března 2015 podal žadatel čtyři žádosti o informace podle zákona 106. A vždy po vyřízení předchozí žádosti podal další žádost o totožné informace zahrnující jiná časová období. Požadoval, v kolika případech byl – čtu tu zkratku – OSPOD Městského úřadu Vsetín ustanoven opatrovníkem nezletilých dětí, případně dítěte, pro řízení před soudy o určení výchovy nezletilých dětí, u nichž nebyla soudu předložena dohoda rodičů o výchově nezletilých dětí ke schválení soudem. V kolika z těchto případů v závěrečném návrhu soudu navrhoval OSPOD Vsetín svěření dítěte do výchovy matce? V kolika z těchto případů navrhoval svěření dítěte do výchovy otci? V kolika z těchto případů v závěrečném návrhu navrhoval svěření dítěte do střídavé výchovy rodičů? Vzhledem k tomu, že požadované informace nejsou předmětem statistického vykazování, bylo nutné zjištění identifikace konkrétních spisů nezletilých dětí, v nichž byl úřad v daném období ustanoven opatrovníkem. Otevření všech spisů, v nichž byl úřad v daném období ustanoven opatrovníkem, a vytřídění těch, kde bylo rozhodováno o výchově nezletilých dětí. Prostudování všech práv opatrovníka a v nich uvedených návrhů. Pokud by ve zprávě nebyl uveden návrh, pak také prostudování protokolu o soudním jednání, v němž může být uvedeno, jaký návrh opatrovník ústně u jednání vznesl. Na závěr tedy byla vytvořena zpráva pro žadatele. V objemu spisové dokumentace, kterou museli pracovníci prostudovat, svědčí fakt, že v roce 2011 byl městský úřad ustanoven opatrovníkem v 652 případech, v roce 2012 v 615 případech, v roce 2013 v 571 případech. A obdobně to bylo v jiných letech. Podobné je to samozřejmě u podobně velkých úřadů v celé České republice. V první žádosti, kterou žadatel podal, se jednalo o informace, které chtěl za roky 2012, 2013, 2014. Za vyhledávání již uvedených informací pro první žádost byla otci vyčíslena úhrada v částce 9000 Kč, to jest podle sazebníku 45 hodin krát 200 korun. Na vyhledávání informací se podílelo 8 pracovníků. Proti výši této úhrady si podal žadatel stížnost ke krajskému úřadu. V průběhu řízení o stížnosti si dal další opakovanou žádost zahrnující stejné časové období za rok 2012 – 2014. Na základě stanoviska ministerstva vnitra byla opět vyčíslena úhrada jako předtím, tedy 9042 korun. Následovala znovu stížnost proti výši úhrady ke krajskému úřadu. Krajský úřad obě rozhodnutí o výši úhrady potvrdil. Žadatel tedy ihned podal třetí žádost o stejné informace za období let 2005 – 2011. Výše úhrady byla vyčíslena na 24 742 korun a na vyhledávání se podílelo 14 zaměstnanců, a to 123,5 hodinami. Proti výši úhrady podal žadatel stížnost. Výše úhrady byla krajským úřadem opět potvrzena, žadatel ji neuhradil a požadované informace si opět nevyzvedl, byť byly pochopitelně zpracovány. Dne 6. 3. 2015 podal žadatel čtvrtou žádost, týkající se období 1996 – 2004. Vzhledem k tomu, že část období spadá do působnosti zaniklého okresního úřadu, byla žádost odložena. Dál vás nebudu unavovat. Další žádost zpracovávali 3 zaměstnanci, byla vyčíslena výše úhrady 11 047 korun. Na základě stížnosti byla výše úhrady krajským úřadem opět potvrzena. Po 60denní lhůtě dané zákonem pro vyzvednutí informací byly žádosti příslušného žadatele odloženy. Proti odložení podal žadatel žalobu ke krajskému soudu a to řízení zatím trvá. Vždy tedy jde o to, že žadatel požádá, na základě zákona informace musí být zpracovávány, a žadatel si je poté nevyzvedne a nezaplatí.
48
Nutno uvést, že povinný subjekt, tedy příslušný úřad nemohl v daném případě poskytnutí informací odmítnout, s odkazem, že se jedná o vytváření nové informace, byť bylo její zpracování jakkoli pracné. Viz rozsudek nejvyššího správního soudu, příslušný spis nebudu číst. Správní soud říká: "Při výkladu zákonné výluky z povinnosti poskytovat informace, které by bylo nutno nově vytvářet, podle zákona 106 o svobodném přístupu informací, je nutno rozlišovat mezi situacemi, kdy výtahy z existujících dokumentů představují pouze jednoduchou operaci a případy, kdy k vytvoření odpovědi na žádost nestačí pouhé mechanické vyhledávání a shromažďování údajů, které má povinný subjekt k dispozici a je tak nezbytné s těmito údaji provádět další zpracování nad rámec prostého vtělení do odpovědi na žádost. Nelze přitom vycházet toliko z pracnosti či doby, která by byla potřebná pro přípravu odpovědi na příslušnou žádost. Tyto faktory zákon zohledňuje institutem mimořádně rozsáhlého vyhledávání informací." Jinými slovy, tento žadatel, podle mého názoru, šikanuje příslušný odbor městského úřadu tím, že zneužívá zákona k tomu, aby podal žádost, nezaplatil, odpověď nedostal, ale přitom podal obdobnou žádost na jiné časové období, kterou je povinen úřad zpracovat. Není mu ji, i když je informace placená, povinen odevzdat. Ale práce byla provedena. Vyhledávání informací bylo mimořádně obtížné, neboť se jedná o spisy většinou vyřazené a zaarchivované. Činnost celého oddělení byla ochromena, nebyl prostor na práci v zájmu mnoha dalších dětí, bylo nutné zabývat se vyhledáváním informací, které si žadatel doposud nevyzvedl a které v konečném důsledku nemohou ani o ničem vypovídat. Žadatel ve svých podáních naznačoval, že informacemi chce dokázat diskriminaci na základě pohlaví, kterou příslušný odbor, tedy ve Zlíně i na Vsetíně při výkonu praktikuje. Žadatel ve svých podáních osočoval zaměstnance a úřad nevybíravými, až někdy vulgárními výrazy, což se řeší samostatně. Stejně tak činil i při výkonu agendy sociálněprávní ochrany ve vztahu k případu jeho nezletilého dítěte. Všechny čtyři žádosti o informace v souvislosti s nezaplacením úhrady, nevyzvednutím informací a ve spojení s jeho hrubými, až hrubými urážkami vnímali pracovníci jako šikanózní chování a odbor požádal krajský úřad o přenesení příslušnosti k výkonu sociálněprávní ochrany k jinému úřadu. Krajský úřad na základě námitek žádosti vyhověl a přenesl příslušnost na městský úřad Vizovice. Žadatel se proti tomuto rozhodnutí krajského úřadu odvolal na ministerstvo, nicméně ministerstvo již na základě jeho odvolání, které bylo dost hanlivé, rozhodlo, že krajský úřad rozhodl správně a je tedy tento případ přenesen na městský úřad do Vizovic, tzn., již třetí úřad se tím bude zabývat. Takže já bych na základě toho chtěl říct, že jsme přemýšleli, jak tomuto zabránit, aby se to mohlo nestávat či to případně zbrzdit. A proto navrhujeme, aby do zákona byl přijat pozměňovací návrh, který vtělí do zákona požadavek, aby žadatel zaplatil nejvýše 20% zálohu, která, řeknu-li to jednoduše, aniž bych četl celý pozměňovací návrh, kdy žadatel požádá a úřad, když zjistí, že to je případ mimořádně rozsáhlého vyhledávání, to se samozřejmě týká každého úřadu a každého žadatele, tak do čtyř pracovních dnů dostane oznámení, zda jde o mimořádně rozsáhlé vyhledávání a že má složit zálohu ve výši 20 % předpokládaných nákladů. Pokud tuto zálohu nezaplatí, úřad nezačne žádost vyřizovat. Až ji zaplatí, žádost začne být vyřizována. Kolegové, se kterými jsem o tom mluvil, namítli: "A on potom, co když si ji nevyzvedne?" Ano, může tak učinit, bude to zase stát 80 %, ale přeci jen ta 20% participace žadatelů možná bude dostatečnou blokací proti tomu, aby takto nešikanovali příslušné úřady.
49
V tuto chvíli městský úřad mj. na něj podal žalobu v této věci, že si zadal práci a nevyzvedl ji. Nicméně to, jak to dopadne, to v tuto chvíli nevím. Nicméně oporu v zákoně v tomto případě nemáme. Takže proto vás žádám, abyste dovolili tento zákon propustit do rozpravy s tím, že bych potom rád načetl tento pozměňovací návrh a vy ho podpořili. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A do rozpravy se hlásí pan senátor Jaroslav Kubera. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jaroslav Kubera: Vážený pane místopředsedo, vážený pane mistře, kolegyně, kolegové, chcete "počunkovsku" nebo stručněji? Čtyři hodiny vám mohu vyprávět o případech žádostí podle 106, mohu vám vyprávět celou historii Oldřicha Kužílka, který si z toho udělal výnosný byznys, jako ze všeho se dá udělat výnosný byznys. Takže musím oponovat vaším prostřednictvím panu kolegovi Čunkovi, bude to jinak. Bude to úplně všechno zadarmo, i když si to nevyzvedne, a bude to pokračovat, protože kdokoli bude proti tomu protestovat, tak bude označen za někoho, kdo nechce transparentnost, kdo se něčeho bojí, kdo nechce. Představte si, že dostanete žádost, že chce seznam všech stavebních povolení od roku 1945. Ničemu to neodporuje. Ale já nebudu vyprávět ty příhody, nejkrásnější jsou ty diplomové práce studentů, s těmi je to zábavné. Obzvláště, když osobně přijedou a jsou to mladá děvčata, tak jim rád vyprávím. Mě tady zaujala úžasná věc, která je tu napsaná, že si vlastně může vybrat, může požádat i o jiný způsob poskytnutí informace. V zásadě platí, musí být stranou povinného subjektu respektován, a to až na výjimky, kdy požadovaný způsob není technicky možný nebo by pro povinný subjekt představoval nepřiměřenou zátěž. Já nevidím jakou. Když někdo bude požadovat, abych k němu přišel domů a tu informaci mu poskytl, jak se já budu bránit? Protože to je možné, abych tam přišel. Já na to upozorňuji, protože je to další způsob, kdy se obkličujeme, až potom nebudeme vědět jak. Začali jsme docela nevinně. Například zákon o obcích říká něco, že zápis je na organizačním odboru, každý do něj může nahlédnout. Ale proč by to dělal, on si napíše podle 106 a má ho, že? Firmy to zneužívají. Dokonce i v průběhu výběrových řízení chtějí informace, které jsou pro ně neskutečně důležité na to, aby v tom řízení uspěly. A velmi často jsou to know-how konkurenčních firem. A velmi těžko se tomu brání. Ale co je tam pozitivního podle mě v zákoně, že alespoň je tam to, že když má někdo internet, tak se mu to ne nemusí všechno posílat. To je pozitivní změna, protože dosud to bylo tak, že i když rozpočet visí na úřední desce a on ho bude chtít, tak my ho musíme poslat, on bude tvrdit, že nemá internet. Já zmíním, protože je tu pan ministr, řešíme teď velmi složitý příběh. Vzpomínáte si, když jsme tu schvalovali malá rozpočtová pravidla, kde kdosi řekl, že smlouvy musí být zveřejňovány na úřední desce a tam musí viset po poměrně dlouhou dobu. A vznikl problém, co že to je vlastně úřední deska. Kdyby totiž platilo, co je ve správním řádu, že úřední deska je ta fyzická, že je jenom jedna, byť se může používat i elektronická, tak to znamená, že by si město muselo pronajmout asi 5 km dlouhou zeď a na tu zeď věšet všechny veřejnoprávní smlouvy. Ministerstvo ale bylo rychlé a poslalo výklad, že snad to nevadí, že když to bude na té elektronické, tak to nemusí být na té fyzické. Na to ale stačí, aby někdo podal žalobu k Ústavnímu soudu, že nemá internet, že se nemůže dívat na elektronickou a že trvá na tom, aby to bylo na to klasické úřední desce. Opět to
50
bylo rychle, ve spěchu, hrr, musíme to udělat, protože teď to nutně potřebujeme. A teď máme problém. Byl bych rád, aby to pan ministr slyšel, abychom ten problém zhojili legálně, tzn. tak, že bychom upravili správní řád. Velmi zajímavý je tu odstavec: "Do ustanovení § 11, odst. 2, který upravuje omezení práva na informace, se doplňuje nový specifický důvod, jde-li o informaci, která se týká stability finančního systému. Navrhované omezení je odůvodněno skutečností, že zpřístupnění tohoto typu informací by mohlo nepřijatelně ovlivňovat stabilitu finančního systému a ohrožovat tak plnění zákonných úkolů ČNB." Vždy některé subjekty, a platí to i o správním řádu, kde vždy, když se to nehodí, tak je tam napsáno: "A na toto se správní řád nevztahuje." To podle toho, jak je kdo silný a dokáže si to tam prosadit. Takovýchto ustanovení nejenže by mohlo, ale ohrožuje to často stabilitu finančních systémů obcí apod., ale ty nemají tu moc, aby si to do toho zákona daly. Takže bych jen moc poprosil, abychom už nadále jsme ten zákon nerozšiřovali, protože už teď na těch obcích často nic jiného nedělají. Zejm. když je to malá obec, tak tam jeden blb dokáže tu obec naprosto paralyzovat. On posílá každý den tři nebo čtyři. A soudy, protože jsou také v té vlně transparentnosti, tak většinou jdou na ruku žadateli, jak jsme tu slyšeli ze strany pana senátora Čunka. Takže pro mě je to problém, já myslím, že bychom se bez toho zákona obešli, ale to vím, že je to nereálné, takže jsem potřeboval, abychom alespoň opravili ten správní řád a mysleli na to v budoucnu, kdy přijímáme takové ty hrr, protože někdo někde, nějaká neziskovka to tak chce a my se z toho zblázníme a pak nevíme, co s tím. A samozřejmě je to o penězích. Všechno je to o penězích. Zveřejňování smluv, na to bych chtěl upozornit, abychom byli velmi opatrní, co tam dáme a co tam nedáme, protože budeme stát za rok před stejným problémem. Zneužívání, nic se neutají, budou z toho jenom problémy a někdo na to bude brát poměrně velké dotace ze státního rozpočtu. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A do rozpravy se hlásí pan senátor Jan Horník. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jan Horník: Pane ministře, pane předsedající, kolegyně, kolegové, mám s sebou počítač, protože jsem včera dostal zajímavý email, který souvisí s projednávaným zákonem a s tím, co tu říkali moji předřečníci. Byli jsme jako obec, malá obec, o které mluvil Jarda Kubera, nominováni do soutěže Otevřeno, zavřeno. Asi ji většina starostů znáte. Ale když jsem zjistil, na co bych měl reagovat, tak vám to stejně musím přečíst, jen abychom věděli, do jakých absurdit se dostáváme. "Dobrý den, do soutěže Otevřeno, zavřeno 2015 jsme dostali také negativní nominaci vašeho úřadu, obce. Jde o nominaci pod číslem 125." Takže už nás tam je 125, kteří soutěžíme. S titulkem: "Požadujete ze všech povinných subjektů extrémně nejvyšší úhradu za datový nosič CD 250 Kč. Nominace se týká sazebníku úhrad sazby za CD nosič. Jádro nominace spočívá v tvrzení, že požadavek 250 Kč za nosič CD je extrémně vysoký. Porovnání sazebníku za CD nosič lze najít na adrese," která je tam uvedená, internetová. "Prosíme, abyste se k těmto tvrzením vyjádřili. Vyjádření prosíme, pokud možno, stručně." Já to moc stručně neumím. Těch 250 Kč je tam jasně daných, aby právě ti permanentní stěžovatelé v podstatě zaplatili, když za to budou chtít, trošku větší obnos než normální stěžovatel. My jsme za dobu, co to máme, vydali desítky nosičů a nikdy jsme to nezpoplatnili, protože tam byly obyčejné dotazy, občanům
51
jsme to takhle dali, nezapočítávali jsme si práci úředníků, ničeho, starosty, nikoho. Předali jsme. Tuto sazbu jsme nikdy nevyužili. Zjistil jsem, že vedeme, 250 v republice asi nikdo jiný nemá. Viděl jsem tam nějaká čísla, 150, 60 apod. Ale když přijde takový ten trvalý stěžovatel, který si tam napíše plnou stránku všeho toho, co chce, tak si vezměte, jen vyhledávání těch tiskovin, jejich skenování, jejich nesení na nosič, to všechno stojí práci toho úředníka. Tak až takovýto přijde, zatím nepřišel za ta léta, tak to bude mít za lehkých 250 Kč. Já se obávám, co nás všechno ještě ve spojitosti s tímto zákonem čeká. A to nejsem ten, aby byla zavřená radnice, ba naopak. U nás na radnici má každý přístup 25 let. Odboural jsem jednu jedinou věc, protože po 15 letech starostování už jsem měl plné zuby toho, že jsem vlastně neměl volnou sobotu ani neděli. To už doopravdy volné mám a dělám to pondělí až pátek. A jsem kdykoli občanům k dispozici a naše radnice také. Ale vypadá to, že budeme slavní a vyhrajeme soutěž. Tak jen abyste věděli, kam to všechno může vést. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore, do rozpravy se již nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám. Zeptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit? Přeje si vystoupit. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Děkuji, pane předsedající. Já jen velmi stručně. Chci poděkovat za tu debatu, ale chtěl bych připomenout, že se jedná opravdu o transpozici evropské normy a debata o změnách zákona v této věci nebo na pozměňovacích návrzích z mého pohledu není vhodná. Spíše bychom měli počkat, až se bude novelizovat zákon 106 jako takový. Ohledně návrhu pana senátora Čunka, já té argumentaci rozumím. Na druhou stranu, když ten člověk požádá podruhé nebo potřetí, tak ten úřad má právo už odmítnout, protože ten člověk s tím má už negativní zkušenost a ze zákona podle nás už může odmítnout. Výklad našich právníků je takový, že má šanci odmítnout tu informaci poskytnout člověku, u nějž je zjevné, že nezaplatil v předešlých dvou nebo třech případech. Já se zálohou v této transpozici nemohu souhlasit, pojďme se o tom bavit. I si nemyslím, že je možné stanovit zálohu 20 % z ceny, která není známa na začátku toho vyhledávání, protože se může postupem ukázat, že vyhledávání může být daleko složitější, rozsáhlejší. Samozřejmě je tu varianta a pohled toho, že by o tyto informace nemohl žádat člověk, který je ve své podstatě nemajetný. Z tohoto důvodu bych vás chtěl požádat, aby Senát tento pozměňovací návrh neschválil a schválil tu podobu jako čistou transpozici evropské normy. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře, a ptám se pana zpravodaje Čunka, zda si přeje vystoupit? Přeje si vystoupit, ano. Takže prosím, pane zpravodaji, máte slovo. Senátor Jiří Čunek: Děkuji, jenom jako zpravodaj podotýkám, že dnes i nemajetný musí zaplatit. Ta situace je taková, že když žádá kdokoli informace, které jsou mimořádného rozsahu, úřad na to stanoví tu částku, tak každý musí zaplatit. V případě tohoto pozměňovacího návrhu jde jen o to, že takto zaplatí zálohu, která je maximálně 20 % předpokládaných nákladů, takže de facto vždy zaplatí méně zálohu, než může být ta potom dopočítaná částka, která je mu stanovena na základě jednotlivých hodin. Ale zaplatit dnes podle zákona musí každý bez rozdílu sociálního postavení.
52
Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane zpravodaji. A ptám se garančního zpravodaje, zda si přeje vystoupit? Ano, přeje si vystoupit. Takže prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miloš Malý: Já vystoupit musím, protože musím přednést návrh hlasování. A samozřejmě zhodnotit rozpravu. V ní vystoupili tři senátoři, ani jedna senátorka. A byl panem senátorem Čunkem prostřednictvím pana předsedajícího přednesen návrh na změnu tohoto zákona, tzn. pozměňovací návrh, ale protože byl garančním nebo jakýmkoli výborem přednesen návrh na schválení ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, tak ten má vždycky přednost. Až kdybychom tento návrh usnesení neschválili, tak bychom museli postoupit do podrobné rozpravy a tam načíst ten pozměňovací návrh. Takže budeme hlasovat o znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Já bych poprosil pana předsedajícího. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Ano, pane zpravodaji, děkuji. Jediný návrh, o kterém můžeme v tuto chvíli hlasovat, je návrh na schválení. Tedy byl podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. V sále je přítomno 66 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 34. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem? Nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 7 se z 66 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 34 pro vyslovilo 39, proti byl 1. Návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi, děkuji pánům zpravodajům. Tím jsme tento bod projednali a můžeme ho ukončit. A můžeme přistoupit k dalšímu bodu našeho programu, a tím je 5. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o policejní spolupráci a o změně Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o dodatcích k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959 a usnadnění jejího používání ze dne 2. února 2000, podepsaná dne 28. dubna 2015 v Praze (senátní tisk č. 84) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk číslo 84 a uvede ho ministr vnitra, pan Milan Chovanec. Pane ministře, máte slovo. Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Děkuji za slovo. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, předkládaná smlouva se SRN je komplexním dokumentem, který má přizpůsobit spolupráci policejních a celních orgánů situaci po zrušení kontrol na společných hranicích. Ve vzájemných vztazích nahradí již překonaný dokument, jakým je například dohoda o spolupráci v boji proti organizované kriminalitě z roku 1991. Rovněž novelizuje Smlouvu o dodatcích k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních a usnadnění jejich používání z roku 2000, a Smlouvu o železniční dopravě přes společnou státní hranici, která byla uzavřena v roce 1997.
53
Smlouva důsledně odděluje policejní a justiční formy spolupráce. Je členěna na tři části. První z nich upravuje oblast policejní spolupráce a obsahuje úpravy všech jejich moderních institutů. Druhá část je záměnou smlouvy o justiční spolupráci. A třetí část obsahuje společná a závěrečná ustanovení tohoto dokumentu. Vedle standardní spolupráce při předcházení a objasňování trestných činů a při předcházení porušení veřejného pořádku a bezpečnosti se smlouva vztahuje rovněž na objasňování správních deliktů. Nově je ve vztahu se SRN upravena např. možnost přeshraničních zásahů na území druhého státu v případech bezprostředního ohrožení života či z draví, a předávání osob mezi smluvními státy nebo průvozu osob ve vazbě nebo výkonu trestu na území druhého smluvního státu. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk číslo 84/2, zpravodajem výboru byl určen pan senátor František Bublan. Garančním výborem je ústavněprávní výbor. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk číslo 84/1. Se zpravodajskou zprávou nás seznámí zpravodaj tohoto výboru, pan senátor Miroslav Antl. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miroslav Antl: Děkuji za slovo, dobrý den všem. Budu velmi stručný. Já jsem sledoval pana ministra, on vám řekl vše. Z našeho pohledu je důležité, abychom věděli, jakých zákonů se týká tato smlouva, tzn. zákon o Policii ČR, celní zákon, zákon o generální inspekci bezpečnostních sborů, zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních a trestní řád, tedy zákon o trestním řízení soudním. Jinak obsah jste tu slyšeli. Já se rychle snažím přes něj přejít, ale chci mezitím obecně říci, že samozřejmě policejní smlouvy, resp. tyto smlouvy jsou velmi důležité a vždy musíme sledovat jejich "novelizace". To znamená zejm. u těch států, kde máme stykové hranice, to jsou ty okolní státy, tak je třeba reagovat na ty změny. A myslím si, že současná doba bude přinášet další rychlé, řekl bych, operativní změny i v těchto smlouvách, pokud je nenahradí nějak EU. Pokud jde o naše usnesení, je to 41., mluvím o usnesení ústavněprávního výboru, je z 9. schůze 10. června 2015, kdy jsme to projednali. A my doporučujeme vám i mně, abychom dali souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi ČR, SRN o policejní spolupráci a o změně Smlouvy mezi ČR a SRN o dodatcích v Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959 a usnadnění jejího používání ze dne 2. 2. 2000, podepsanou dne 28. dubna 2015 v Praze. Bod 2 je jasný. Já jsem, a to už vážený pan místopředseda řekl, zpravodajem tohoto tisku. A coby předseda stále ještě tohoto výboru, tak jsem zpravil pana předsedu horní komory českého parlamentu. Děkuji za pozornost, toť vše. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore, zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. A ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, pan senátor František Bublan? Přeje si vystoupit. Takže prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor František Bublan: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, dámy a pánové, já jen velmi krátce. Výbor se touto smlouvou zabýval na své 12. schůzi dne 24. června a rovněž přijal doporučení Senátu Parlamentu
54
ČR dát souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi ČR a SRN o policejní spolupráci, takže tady jen podporujeme usnesení garančního výboru ústavněprávního. Já bych si dovolil jednu větu, která je možná taková aktuálnější na podporu této smlouvy nebo ratifikace této smlouvy. Smlouva totiž pamatuje i na spolupráci při dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic. Ono to může být aktuální, já si to samozřejmě moc nepřeji, ale pokud by to nastalo, tak bych přivítal to, kdyby to skutečně byla spolupráce při ochraně vnitřních hranic, aby to nebyly jednostranné akty. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. A otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí paní senátorka Zuzana Baudyšová. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Zuzana Baudyšová: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, já bych velmi prosila, abychom nepodceňovali tento senátní tisk o spolupráci v příhraniční oblasti mezi ČR a Německem. V mém případě, za co lobbuji, je ochrana dětí, protože se ví, že v oblasti Chebu jsou často zneužívány děti, bohužel právě německými občany. Čili jde o dětskou prostituci, jde o dětskou pornografii, jde o obchod s dětmi. A bohužel jsem byla na několika jednáních s německými policisty, kteří byli velmi nakloněni spolupráci s naší pohraniční nebo příhraniční policií. A spolupráce trochu vázla. Takže vnímám senátní tisk 84 jako velice důležitý. Myslím, že naší policii přijetí tohoto tisku velice usnadní pracovní povinnosti. Díky za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko. Do rozpravy se již nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám. Zeptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit? Nepřeje. Pan zpravodaj také ne. Takže můžeme nyní přistoupit k hlasování o návrhu. Nyní budeme hlasovat o souhlasu s ratifikací. A sice, Senát dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi ČR a SRN o policejní spolupráci a o změně Smlouvy mezi ČR a SRN o dodatcích k Evropské úmluvě o vzájemné pomoci ve věcech trestních z 20. dubna 1959 a usnadnění jejího používání ze dne 2. února 2000, podepsané dne 28. dubna 2015 v Praze. V sále je v tuto chvíli přítomno 64 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 33. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 8 z 65 přítomných senátorek a senátorů se při kvoru 33 pro vyslovilo 56, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi, děkuji pánům zpravodajům a končím projednávání tohoto bodu. Přistoupíme k dalšímu bodu, který je 6. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Evropský program pro bezpečnost (evropský senátní tisk č. K 018/10) Materiál jste obdrželi jako senátní tisk č. K 018/10 a č. K 018/10/01. Nyní bych požádal pana ministra Milana Chovance, aby nás seznámil s tímto materiálem. Prosím, pane ministře, máte opět slovo. 55
Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Děkuji za slovo. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, k vytvoření této strategie vyzvala Evropská rada v létě 2014. Nový strategický rámec měl navázat na strategii z let 2010 až 2014 a měl určit směřování Evropské unie v této oblasti v následujících pěti letech. Rada pro spravedlnost a vnitřní věci na tuto výzvu v prosinci 2014 zareagovala přijetím závěrů k obnovení strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie. Následně 28. dubna 2015 přišla Evropská komise s tímto svým sdělením nazývaným Evropský program pro bezpečnost. Ministři vnitra EU pak v návaznosti na svém červnovém zasedání přijali další závěry Rady k obnovení strategie vnitřní bezpečnosti. Obnovená strategie tedy nevznikla jako jeden strategický dokument, ale je založena hned na třech zmíněných dokumentech, a to včetně projednávání, o kterých jsem hovořil. V rámci priorit, které toto sdělení především řeší. Za prvé se jedná o oblast boje proti terorismu. V této oblasti navrhuje Komise využít expertní potenciál Europolu a vytvořit v rámci něj Evropské centrum pro boj proti terorismu. Další prioritou, která je obsažena v tomto dokumentu, je priorita o narušování organizované trestné činnosti, tedy boj s organizovaným zločinem. Členské státy včetně Komise by se měly zaměřit na přerušení financování organizované kriminality, to znamená primárně vyhledávat a zabavovat finanční prostředky pocházející z nelegální trestné činnosti. Třetím důležitým bodem, o kterém toto sdělení hovoří, je boj proti kybernetické kriminalitě. V této oblasti je podle tohoto nařízení potřeba co nejrychleji schválit směrnice o bezpečnosti sítí a informacích, které jsou na sítích poskytovány. Pokud jde o postoj vlády České republiky k tomuto sdělení. Vláda České republiky s ním obecně souhlasí, většinu navržených opatření podporuje. Souhlasíme také s těmi prioritami, které identifikovala Komise a které jsem vám před chvílí sděloval. Pro úplnost mi dovolte zmínit, že 28. července projednal toto sdělení senátní výbor pro záležitosti EU, jehož doporučení jsou v souladu s pozicí vlády a mohou se s nimi tedy plně ztotožnit. Děkuji vám za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. Výborem, který projednal tyto tisky, je výbor pro záležitosti EU a přijal usnesení, které máte jako senátní tisk č. K 018/10/02. Zpravodajem výboru je pan senátor Tomáš Grulich, jehož nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Tomáš Grulich: Dobrý den, pane předsedající, milé kolegyně a kolegové, nebudu číst naše usnesení, které máte před sebou. Výbor pro záležitosti EU, který projednával tento bod dne 28. července 2015, přijal doporučení, o které vás prosím, abyste přijali. V tomto doporučení se výbor v podstatě shoduje s tím, co bylo v předloženém materiálu, spíše nám vadí, co v tomto materiálu není, a to je vůbec zmínka o tom, že by Evropská unie měla nějak výrazně bojovat hlavně proti obchodu s lidmi, a myslím si, že i s vědomím toho, že budeme ještě projednávat Akční plán EU proti převádění migrantů, v rámci vnitřní bezpečnosti, by se to mělo v tomto materiálu objevit. Jsou to v podstatě poslední dva body, bod č. 5 a bod č. 6 našeho usnesení. Dovolím si ještě avizovat, že budu mít, nikoli již jako zpravodaj, ale jako senátor návrh na doprovodné usnesení, které jsem vám také nechal rozdat.
56
Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore, zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu. Předpokládám, že se hlásí pan senátor Tomáš Grulich. Pane senátore, prosím, máte slovo. Senátor Tomáš Grulich: Vzhledem k tomu, že se tam nikde nejedná o migraci, to znamená, že nemůžeme přijímat usnesení, které by bylo směřováno ke Komisi, Evropskému parlamentu, Radě, či Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, k tomuto uskupení, máme usnesení, které jsem předložil, kde vás žádám, abyste ho přijali. A k tomu by bylo doprovodné usnesení, které je směřováno k vládě ČR, a dovolím si ho přečíst: Senát Parlamentu České republiky žádá vládu ČR, aby při jednáních v EU o migraci prosazovala takové kroky, které povedou nejprve ke snížení a posléze k zastavení nelegální migrace z třetích zemí do Evropské unie. Žádá vládu, aby informovala Senát, jakým způsobem zohlednila výše uvedenou žádost. Jde v podstatě o to, že Evropská unie, ani my jsme si nikdy nestanovili úkol, že naším cílem je nelegální migraci co nejvíce potlačit, nahradit ji legální migrací nebo třeba dalšími jinými kroky, pomoci zemím, odkud migranti přicházejí, atd., jak to má i vláda ve svém stanovisku, kdy projednávala program České republiky k řešení migrace. Tam většina těchto bodů je, ale chci, aby byly také prosazovány i v rámci EU. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám. Zeptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit. Nepřeje. Pane zpravodaji, opět bych vás požádal, abyste nás provedl hlasováním, protože je zde návrh z výboru a je zde ještě váš návrh doprovodného usnesení. Senátor Tomáš Grulich: Vzhledem k tomu, že diskuse nebyla, projednával jsem tuto záležitost i s jinými kluby, poprosil bych vás, abychom nejdříve hlasovali o doporučení vyjádření Senátu ke Sdělení komise Evropskému parlamentu. A druhé hlasování bude o návrhu na doprovodné usnesení k bodu č. 6. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Ano, pane zpravodaji, myslím, že takto budeme postupovat. Nyní budeme hlasovat o návrhu, jak byl předložen výborem a jak jej navrhl i zpravodaj. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 9 se z 64 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 pro vyslovilo 50, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. A nyní budeme hlasovat o návrhu pana senátora Tomáše Grulicha na doprovodné usnesení, tak jak jej přednesl. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a mohu konstatovat, že v hlasování pořadové č. 10 se z 63 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 32 pro vyslovilo 47, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.
57
Tím jsme skončili projednávání tohoto bodu. Děkuji panu ministrovi, děkuji i panu zpravodaji. Přistoupíme k dalšímu bodu našeho jednání, a tím je 7. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (senátní tisk č. 110) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 110. Návrh uvede v zastoupení předsedy vlády Bohuslava Sobotky ministr vnitra pan Milan Chovanec, kterého nyní žádám, aby nás s tímto návrhem zákona seznámil. Pane ministře, máte slovo. Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Děkuji za slovo. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, dovolte mi, abych předložil návrh zákona, kterým se mění zákon o zpravodajských službách České republiky. Představuji vám vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Cílem tohoto vládního návrhu je rozšířit zdroje informaci, které mohou zpravodajské služby využívat v souvislosti s plněním svých zákonem stanovených úkolů v zájmu České republiky. Kromě novely tohoto zákona, který jsem uváděl, jde tedy ještě o změnu souvisejících zákonů, a to zákona o bankách a zákona o spořitelnách a úvěrních družstvech. V těchto ohledech mi dovolte, abych popsal základní změny, které zákon přináší. Nejprve se jedná o možnost tzv. prolomení daňového tajemství ve prospěch zpravodajských služeb. Pokud by údaje, jež jsou předmětem daňového tajemství, byly potřebné pro plnění zákonných úkolů zpravodajských služeb, došlo nově by k možnosti toto daňové tajemství prolomit. Další parametrická změna, kterou tento zákon přináší, je další okruh případů, kdy zpravodajské služby mají přístup k informacím, které jsou chráněny bankovním tajemstvím. Podle stávající právní úpravy se mohly naše tajné služby dožadovat těchto informací se souhlasem soudu, a to zdůrazňuji, pouze v otázkách, kdy se jednalo o podezření z terorismu. Stále více se ukazuje, že tato oblast je velmi úzká a že je potřeba ji rozšířit i pro ekonomické delikty a další s tím související trestnou činnost, případné ohrožení státu. A je tedy potřeba opět zdůraznit, se souhlasem soudu umožnit našim tajným službám, aby se dostaly i k bankovnímu tajemství nebo k informacím, které jsou bankovním tajemstvím chráněny. Jednou z posledních důležitých věcí, které tento zákon mění, je možnost našich zpravodajských služeb, dostat se k databázi účastníků a k veřejné databázi dostupné telefonní služby, to znamená, aby byly schopny přiřadit, které číslo patří komu. Do současné doby tuto možnost neměly. Je paradoxní, že naše tajné služby mohly dejme tomu odposlouchávat a sledovat telefonní komunikaci, ale neměly de facto možnost vstoupit do databáze účastníků veřejné telefonní služby. I toto by tento zákon měl napravit. V Poslanecké sněmovně se vedla velmi vážná debata o možnosti zneužívat tyto informace. Jsme přesvědčeni, že kontroly, a to včetně kontroly soudní u
58
opatření směrem k bankovnímu tajemství, jsou dostatečné a není důvod se obávat, že by mohlo docházet ke zneužívání. Jsou to informace pro tajné služby tohoto státu, ve prospěch tohoto státu. Nakonec tento zákon prošel Poslaneckou sněmovnou bez pozměňovacích návrhů a byl schválen přesvědčivou většinou. Prosím vás tedy o debatu a následně i o případné schválení této normy. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře, zaujměte, prosím, místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal ústavněprávní výbor, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 110/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Antl. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 110/1. Zpravodajem výboru je pan senátor František Bublan, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor František Bublan: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové. Cílem této novely, tak jak to popsal pan ministr, je skutečně posílení zpravodajských schopností. Musíme trošku spravedlivě přiznat, že naše zpravodajské služby v tomto ohledu dosti zaostávaly za schopnostmi a možnostmi služeb nejenom evropských, ale dokonce i světových, takže pak vázla určitá spolupráce mezi těmito službami, protože naše služby takové možnosti, třeba prolomení bankovního tajemství apod., neměly. Pan ministr popsal tři směry, kterých se týká rozšíření pravomocí zpravodajských služeb. Je to určitá spolupráce s Generálním finančním ředitelstvím, aby informace, které toto ředitelství uchovává, mohlo postoupit v případě zájmu zpravodajské službě. Pak je to prolomení bankovního tajemství i mimo oblast boje proti terorismu a dále jsou to informace z databáze provozovatelů telefonních služeb. V novele je také oprávnění na tzv. evidenční ochranu, která se týká zájmových osob zpravodajských služeb a v podstatě jde o zpětnou vazbu z různých registrů, jsou to veřejné registry, zda se někdo na tyto osoby nějak nedotazoval nebo nežádal nějakou informaci, což je pro službu pak důležité, aby věděla, jestli se o jejich příslušníky, případně objekty nebo spolupracující osoby někdo nezajímá. Dáme-li tuto právní úpravu do kontextu s Listinou základních práv a svobod, především s ohledem na nedotknutelnost soukromí, nemusíme, ale můžeme dojít k těmto závěrům: Údaje o daňových poměrech jsou v podstatě pod kontrolou státu, resp. finanční správy, a stát má povinnost daňové záležitosti kontrolovat i s ohledem na bezpečnostní zájmy. Jde tedy pouze o výměnu informací mezi dvěma státními institucemi a obě tyto státní instituce mají stejný záměr, to znamená, aby byla kontrola nad daňovou správou a současně aby to bylo zohledněno i v otázce bezpečnosti státu. U prolomení bankovního tajemství je to trošku citlivější záležitosti. Říkal jsem, že dosud to bylo pouze na oblast boje proti terorismu, teď je to v podstatě na celou působnost zpravodajské služby tak, jak to určuje zákon, především s ohledem na ekonomické zájmy státu. A proto tato citlivá záležitost je podmíněna soudním rozhodnutím. Soudní rozhodnutí dává předseda senátu Vrchního soudu v Praze, takže to je jediná instituce, nese za to také určitou zodpovědnost. A jak jsme se dotazovali na výboru ředitele BIS pana Langa, dotazy jsou velmi sporé, není to tak, že by každý den někdo na někoho
59
dotazoval, ale je to skutečně velmi výjimečná záležitost, alespoň podle dosavadního zákonného podmínění. Třetí oblastí jsou údaje z účastnické databáze. Tu považuji za minimální zásah do soukromí. Tady jde jenom o to srovnat telefonní číslo, které služba zachytí, s osobou, která to užívá. Je to jenom identifikace telefonního čísla a vůbec to nelze srovnávat s nějakou retencí dat nebo lokalizací čísla či dokonce s odposlechy. To už je potom podmíněno soudním rozhodnutím. A dokonce si myslím, že logicky by to mělo předcházet. Nejdříve by služba měla zjistit, komu telefon patří, kdo ho užívá a teprve potom by mohla nasadit nějaké další úkony, samozřejmě se souhlasem soudu. Když se to dělá naopak, a zažili jsme takové případy třeba u policie, je to asi rok nebo dva, že se poslouchala telefonní čísla bez identifikace a pak tam docházelo k nějakému zneužívání. Myslím si, že to nějaký velký problém není. Ještě několik slov k legislativnímu procesu. Vláda schválila návrh 19. ledna 2015, připomínkové řízení předtím probíhalo už od podzimu. Nejvíce připomínek se týkalo nedostatečné kontroly zpravodajských služeb. Zde vláda slíbila předložit návrh zákona o kontrole, který bude daleko hlubší a tato kontrola má být dvoustupňová. Většina připomínek byla vypořádána, případně navrhovatelé od nich odstoupili. V Poslanecké sněmovně, jak říkal pan ministr, prošel tento zákon celkem hladce. Ze 167 poslanců bylo 142 pro a 19 proti. Lhůta projednání pro Senát končí 16. srpna 2015. Na výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost se diskutovaly dvě otázky. Jedna otázka se týkala případného zneužití anebo postoupení informací, které služba získá třeba z prolomení bankovního tajemství dalším institucím. Tady to bylo vysvětleno, že skutečně služba nemá možnost informace posílat nikomu jinému, než ji zákon umožňuje, to znamená vládě, případně potom Policii, ale i tam může zvažovat, zda informaci poskytne, či nikoliv. Druhý dotaz se týkal § 11 druhého odstavce. To je ustanovení o tom, že Generální finanční ředitelství nemusí vždycky vyhovět požadavku zpravodajské služby, aby poskytl informace z daňové správy. Nemusí tomu vyhovět, pokud by podle jejich úvahy, došlo k narušení řádného výkonu správy daní. To je taková trošku neobvyklá konstrukce, protože nechat to na úvaze instituci, takže z toho vznikají takové otázky. Jak by předání informací mohlo narušit správu daní. Neumím si to také moc představit. Nicméně možná nějaký důvod k tomu je a potom to, že je to dáno skutečně na úvaze Generálnímu finančnímu ředitelství. Může třeba informaci poskytnout, i kdyby předpokládalo, že dojde k narušení správy daní. Takže takovéto „musí“ anebo „nesmí“ by mohlo být možná lépe v zákoně vyřešeno, ale není to nějaká zásadní otázka. Potom se také naskýtá třetí otázka. Kdo bude řešit případný spor, jež by služba chtěla informaci z ředitelství. Nebylo by to poskytnuto právě s ohledem na § 11 druhý odstavec. Tak kdo spor bude řešit? Jestli vláda nebo ministr financí, kterému podléhá toto ředitelství, nevím. Takže to bylo asi z diskuse na výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Jinak výbor se zaobíral tímto tiskem na své 13. schůzi, konané dne 11. srpna 2015 a po odůvodnění zástupců předkladatele náměstka ministra vlády pana Jana Kněžínka a ředitele BIS Jiřího Langa, po zpravodajské zprávě senátora Františka Bublana a po rozpravě výbor: I. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit projednávaný návrh zákona ve znění postoupené Poslaneckou sněmovnou. II. Určuje zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu senátora Františka Bublana a pověřuje předsedu výboru senátora Františka Bublana, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Senátu. Děkuji. 60
Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Zaujměte prosím místo u stolku zpravodajů. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně právního výboru pan senátor Miroslav Antl? Přeje si vystoupit. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Miroslav Antl: Děkuji za slovo. Samozřejmě velmi stručně, až telegraficky, jako obvykle. Dobrý den všem, nejen tento den, ale i ty následující… Považuji za nutné nejen tedy sdělit naše usnesení – 54 – z 11. schůze, konané dne 5. srpna; to znamená nedávno. I. Navrhujeme, resp. doporučujeme Senátu Parlamentu schválit projednávaný návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. II. Antl, coby zpravodaj III. Antl, coby předseda výboru, aby spravil pana Milana Štěcha, což jsme udělali. Chtěl bych zmínit jenom rozpravu a chci na začátku říci, že není třeba démonizovat tento tisk. Není to v katastrofickém rozšíření pravomocí zpravodajských služeb. Když se podíváte, tak je pravda, že dosud jde o nadnárodní terorismus nebo mezinárodní terorismus, ale to, co se dává dále je odhalování finančních zdrojů nebezpečných aktivit proti ekonomickým zájmům ČR, organizovaný zločin, odhalování korupce ve veřejném sektoru, provádění bezpečnostních řízení. To znamená, to jsou bezpečnostní prověrky a pak samozřejmě i místo zpravodajských služeb z hlediska jejich umístění v rámci Evropy či celého světa. To znamená výměny poznatků se zpravodajskými službami spojenců. Myslím, že s tím není třeba polemizovat. A teď, když se podíváte, oba pánové to tady řekli, ale já chci říci velmi stručně, že tři oblasti, které se i u nás velmi diskutovaly v rámci ÚPV horní komory českého Parlamentu, tak když se podíváte, pokud jde o ústavu a zásah do ústavy, tak informace ze státní správy; pan garanční zpravodaj to tady řekl, že tam polemické ustanovení to znamená fakultativní možnost sdělit-nesdělit. Pokud jde o klienty bank, tak tam vlastně už dneska zásah je z hlediska státní instituce a hlavně je tam kontrola z hlediska souhlasu, respektive povolení předsedy Senátu vrchního soudu. Pokud jde o to, co je neustále sdělováno a o čem je neustálá polemika, tedy polemizováno, tak jsou informace z databáze provozovatelů telefonních služeb. Tady je třeba říci, že v podstatě je doplňováno to, co kdysi mělo být jasné. V momentě, kdy se provádí odposlech, tak by mělo být automaticky ztotožnění, kdo s kým hovoří a to chybělo zpravodajským službám. Tak je to pouze doplnění jejich pravomocí. Jinak odkazuji na stanovisko legislativního odboru a zde přítomného váženého pana dr. Chaloupky, protože i on tam precizuje to, na kolik by to mohlo napadnout Ústavu. Když se podíváte, tak je to tuším článek sedm a článek deset odst. 2, odst. 3 Ústavy ČR. Proto já se přimlouvám, abyste, pokud možno respektovali, respektive, abyste vyhověli našemu doporučení. Toť vše. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Táži se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Takový návrh neregistruji. Proto otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy se nikdo... A hlásí se… Paní senátorka Eliška Wagnerová. Prosím, paní senátorko, máte slovo. Senátorka Eliška Wagnerová: Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, kolegyně a kolegové. Je nepopulární vystupovat k tomuto zákonu, zejména
61
v neutěšené době, kdy všichni mají spíš starosti o bezpečnost, než o svá práva a zejména pak o právo na soukromí. Nicméně práva je třeba prostě střežit neustále, protože neuvážená otevírání dveří k tomu, aby mohlo být zasahováno do práv, se nemusí v budoucnu eventuálně vymstít. A zákony nepíšeme pro tuto chvíli, ale prostě ty by měly platit dlouhou dobu a zákony také nepíšeme pro slušné lidi, ale spíše pro ty, kteří jsou spíše ochotni tedy zákony přestupovat. Samozřejmě, pokud říkám lidi, tak tím nemyslím ty normální smrtelníky jenom, ale zahrnuji do toho i různé příslušníky i zpravodajských služeb i ústavní činitele, prostě každého. Všichni jsou to jenom lidé. A jak řekl Aristoteles, kdyby lidé byli anděly, nemusely by se psát zákony. Kdyby byli jako bozi, nemuseli bychom mít Ústavu. My jsme ovšem všichni jenom a jenom lidé a všichni nejsme od své podstaty jenom dobří, ale jsme tedy velmi ambivalentní. V tomto tedy sdílím filozofii Johna Locka, nikoli Rousseaovu. Proč to zmiňuji? Protože námitky padaly na ústavně-právním výboru. Důvěra ve zpravodajské služby a tak dál, atd. Proto jsem se takhle rozeběhla. Ale nyní k věci. Bylo tady už řečeno, které tři nové zdroje informací se mají otevřít pro zpravodajské služby. Jsou to ty tři věci. A já budu postupovat od té, kde je snad nejméně zásah do soukromí, respektive do soukromí v podobě informačního sebeurčení nejminimálnější, až po ten, kde je tedy nejvyšší. Bylo tady řečeno, že pokud jde o spolupráci s Generálním finančním ředitelstvím, že tedy vlastně půjde o informace, která už tak stát má. To je pravda. Stát je má, ale má je jenom k využití za určitým účelem. Teď se ten účel rozšiřuje na všechny úkoly, které mají před sebou zpravodajské služby. Pro ty všechny úkoly najednou to, co vy řeknete finančnímu ředitelství, bude využitelné a použitelné. Čili to je samozřejmě snížení komfortu toho informačního sebeurčení. Respektive jde o zásah do soukromí, který je intenzivnější, než byl dosud. A už jenom proto, že ta intenzita se takto zvýšila, nepovažuji za přiléhavé, že se děje výměna informací bez jakékoli kontroly. Absence té kontroly, ta je po mém soudu naprosto vadnou konstrukcí. To jsem zapomněla, ještě jsem chtěla u toho něco říct. Ale to nevadí. Přejdu k dalšímu. Jsou to informace z databáze účastníků provozovatelů veřejně dostupné telefonní služby. Velmi sdílím to, co tady říkal pan senátor Bublan, že samozřejmě ano, toto by mělo být jako první známo, tedy údaje o účastnících, než se začnou monitorovat jejich hovory atd. A přitom tam chyběla tato možnost. Nicméně zatímco pro monitorování hovorů, tedy odposlech, je zapotřebí soudního přivolení, tak proto to ztotožnění účastníků. To soudní přivolení z té konstrukce, z toho, jak je ten zákon napsán, není nutné. A tady je třeba si klást otázku. Je třeba monitorovat, koho bude třeba monitorovat, ztotožnit. Koho? Všechny, kdo budou třeba telefonovat? Nebo tedy, když půjde o naplnění toho účelu, se kterým pracují zpravodajské služby, tak přece ne každý hovor a každá účastnická stanice nutně musí být ztotožněna. A kdyby o tom rozhodoval soud v těchto individuálních případech, tak by to samozřejmě vymezil, že je to dáno jenom tím účelem. Tady si nejsem jistá. Respektive jsem si jistá. Prostě je to bez soudního příkazu respektive bez soudního svolení, a to je špatně. Také pochopitelně zpravodajská služba může vyžadovat informace při nějakých svých vlastních zpravodajských akcích, teď to řeknu ošklivě, špionážních, nejen jako opravdu… Kdo to zkontroluje? Nikdo nezkontroluje toto ztotožnění účastníků. Ale dobře, to je tedy druhý stupeň zásahu co do intenzity, ale ten třetí a nejdůležitější, ten vidím v získávání informací od bankovních úřadů, bankovních 62
a tedy spořitelních, řeknu-li to zkráceně. A tam, jak zase pan senátor Bublan tady předeslal, ano, dosud bylo možné nahlížet do těchto účtů ze strany zpravodajských služeb jen, když šlo o podezření z terorismu. Já vám tady přečtu úpravu, která je v Německu. V Německu zákon o spolkovém úřadu na ochranu ústavy říká, že úřad je oprávněný získávat informace od poskytovatelů bankovních a finančních služeb a finančních podniků o účtech, majitelích účtů a dalších oprávněných osobách, jakož i o dalších osobách podílejících se na finančních operacích. Dále o pohybu finančních prostředků a vkladech, zejména o stavech účtů, jakož i o příjmech a výdajích. Podmínkou ovšem je závažná hrozba chráněným právům, to znamená, společnost uvažující tak, že její veškeré zájmy jsou založeny především na jednotlivci a na jeho právech. A v případě boje proti terorismu lze pak informace chráněné bankovním tajemstvím požadovat pouze v případě, že lze očekávat, že úsilí extremistů směřuje k použití násilí. Čili tam je to absolutně limitované, to nahlížení do účtů jednotlivců tímto ohraničeným způsobem. A nejenom to, ale o každém jednotlivém příkazu k uvolnění informace rozhoduje spolkový ministr vnitra, který je kontrolován určitými dozorčími orgány Spolkového sněmu, které mají právo veta ve vztahu k rozhodnutí spolkového ministra vnitra. U nás, pravda, je samozřejmě soudní předběžná kontrola, ale víme právě ze zkušeností s tím případem ve své době velmi známým, tam šlo o lokalizaci údajů podle telefonních čísel, takže se mezi těmito sledovanými osobami vyskytl na příklad i předseda Ústavního soudu a různí prezidentovi muži atd. A přitom musím říct, že jsem tam celkem tehdy nezaznamenala ani kritiku ze strany soudců na postup kolegy, který povolil sledování toho telefonu i právě u toho předsedy Ústavního soudu a u těch dalších osob. Jinými slovy, tím chci říct, že když rozhoduje jedna osoba, tak je vždycky právě možné – a vracím se na začátek, že selže. Ať z jakéhokoli důvodu, ale prostě selže. A znovu opakuji, to selhání můžeme očekávat, pokud k sobě budeme upřímní, od jednoho každého z nás. Můžeme ho ale stejně očekávat i od soudců, i od zpravodajců, prostě od každého. Proto jsou nutné velmi, velmi intenzivní kontrolní mechanismy atd. Vím, že se v Poslanecké sněmovně hovořilo o vytvoření nového úplně kontrolního mechanismu, ale to se nestalo. Dodnes ho tedy nemáme, a pokud bude zákon přijat – a já vím, že bude přijat, že tady zbytečně řečním, ale přesto, tak je to otázka, jestli potom nám sem někdy doputuje – a kdy – na stůl ten zákon, o kterém se hovořilo v Poslanecké sněmovně. Jen na závěr – vzpomněla jsem si u toho druhého bodu, to znamená u té výměny informací mezi Generálním finančním ředitelstvím a zpravodajskou službou, takže tam vlastně není vůbec nikdo, kdo rozhoduje o tom, zda vůbec ta informace, kterou vyžaduje ta služba, skutečně se bude týkat úkolu, který plní zpravodajská služba, nebo nebude týkat. Tam není vůbec žádná kontrola. Ale vůbec žádná kontrola. A navíc, jak už tady bylo řečeno z druhé strany, samozřejmě Generální finanční ředitelství může tu informaci odmítnout. Kdo bude rozhodovat? Já si neumím představit, že by to měl být jeden nebo druhý ministr ve vládě. Snad jedině celá vláda opravdu, to snad bych si dovedla představit, a možná, že bych si dokázala představit – a to by bylo ovšem velmi půvabné, že by byl vyvolán kompetenční spor mezi těmito dvěma. Ovšem nikoli před Ústavním soudem, ale před Nejvyšším správním soudem, protože tady není důvodu, aby to šlo k Ústavnímu soudu. A potom tedy tajnost té informace už je velmi problematizovaná. 63
Ale vzhledem k těm výhradám, které jsem tady předestřela, navrhuji – a považuji to za svou svatou povinnost – učinit zamítnutí toho návrhu. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, paní senátorko, a do rozpravy se hlásí pan senátor Ivo Valenta. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Ivo Valenta: Ještě jednou dobrý den, nebo odpoledne, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Máme za sebou návrh zákona, který představuje poměrně zásadní rozšíření kompetencí našich zpravodajských služeb. Jedná se o návrh, který je dlouho předmětem veřejné debaty, a já si nejsem přesto jistý, zda se jedná o návrh uvážený. Fakticky jde o novelu, která se předložena na základě objednávky samotných tajných služeb, které si dlouhodobě stěžují, že nejsou vybaveny dostatečnými pravomocemi k plnění úkolů a činností, jež jsou od nich očekávány či vyžadovány zákonem. Zároveň hořekují nad tím, že organizovaný zločin teroristické sítě a jiných skupin, které znamenají pro náš stát bezpečnostní riziko, používají ke své činnosti stále sofistikovanějších metod, a právě proto je prý třeba pozici zpravodajských služeb posílit. Jistě je pravdou, že bezpečnostní rizika, kterým čelíme, jsou stále komplikovanější a jejich rozkrývání není jednoduchou činností. Touto logikou lze dospět ke konstatování, že není cesty zpět. Spíše naopak, že za nějaký čas zde budeme mít další novelizaci zákona o zpravodajských službách, kde opět přitvrdíme a kde opět okleštíme kousek svobody v naší společnosti. O ničem jiném než o ukrajování z naší svobody totiž předložený návrh této novely není. A představa, že bychom snad kdy mohli projednávat předlohu, která bude pravomocí tajných služeb naopak zeslabovat, by byla vskutku naivní. A pokud zde jednáme o prolomení bankovního či daňového tajemství, o přístupu zpravodajských služeb k citlivým údajům z databází telefonních služeb, musíme se ptát, co bude příště? Jako člověk, který stejně jako mnozí ostatní v tomto stále prožili značnou část svého života v období totality a státní represe, nemohu k tomu návrhu zákona přistupovat v prvé řadě jinak než z hlediska principiálního. Skutečnost, že jsme ochotni kvůli hrozbám, jako jsou terorismus či organizovaný zločin, popírat nebo redukovat základní principy svobodné demokratické společnosti, znamená, že boj s těmito hrozbami prohráváme. A s tím se nedovedu smířit. Vláda deklaruje, že rozšíření pravomocí zpravodajských služeb bude kompenzováno revizí systému jejich kontroly a zavedením nového stupně občanského dohledu nad jejich činností. To samozřejmě vítám. Bylo by ovšem přijatelnější, kdyby tento krok předcházel této dnešní novele, a neumím pochopit, proč tomu tak není. Skutečnost, že krok B předchází v tomto případě kroku A mě znepokojuje. A to zejména proto, že i při stávajícím rozsahu kompetencí zpravodajských služeb nepovažuji dosavadní systém kontroly, jež spočívá především v existenci parlamentních komisí za dostačující. Není v tuto chvíli zcela zjevné, zda a kdy přesně ke změně systému kontroly zpravodajských služeb dojde. A realisticky vzato si musíme přiznat, že v současné chvíli jsou zpravodajské služby kontrolované jen do té míry, do jaké to samy vládě a parlamentním komisím umožní. Odpověď na onu pověstnou otázku, kdo hlídá hlídače, je tak pro mě nedostatečná. Zdůrazňuji, že nechci apriorně ani jinak populisticky podezřívat naše zpravodajské služby z nějakého zneužívání jejich pozice, ale jako člověka, který má již určité životní zkušenosti a který je ze své podstaty liberální, mě ale předložený návrh zákona vede k velké obezřetnosti. Dobře vím, že ke zneužívání
64
pravomocí nemusí docházet systémově, ale že se tak většinou může dít kvůli selhání jednotlivců, což se i v případě bezpečnostních služeb v minulosti opakovaně stalo. Zároveň si stále silně uvědomuji to, jak stát neumí v poslední době svou neschopnost vypořádat se s určitými negativními jevy ve společnosti vyřešit jiným způsobem, než preventivními kontrolami, mnohdy neodůvodněným špehováním, podněcování udavačství, zavádění regulokracie a plošné šikany všech bez rozdílu. Tento postup nepovažuji za správný, protože nepředstavuje řešení, ba naopak. Možná závěrem, tak potom nepřijímejme teroristy a imigranty do České republiky, jak se tomu děje, a pak nemusíme ukrajovat svobodu těm slušným. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore, a do rozpravy se hlásí ještě pan senátor Jan Veleba. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jan Veleba: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové. Já bych chtěl jenom podpořit předcházející dvě vystoupení. Obě dvě byly podle mého názoru vysoce profesionální. První z právního hlediska, druhé z praktického životního hlediska. Takhle bych to nazval. Takže je podporuji a není k tomu co dodat. Jsem na této pozici a mám k tomu jen tři otázky. První otázka je kontrola zpravodajských služeb. Druhá otázka je moje důvěra ke zpravodajským službám, po tom, co se tam v minulosti všechno dělo. A třetí moje otázka je, jestli vůbec se tato filozofie, represe k získávání osobních informací, jestli je to vůbec cesta, která někdy přinese nějaké výsledky? O tom, že tato moje třetí otázka je oprávněná a legitimní, můžeme si doložit – já nejsem odborníkem, ale jsou tady odborníci –, co dokázaly Spojené státy, když šly touto cestou. Ta naše cesta, kterou tato novela obsahuje, se nedá absolutně srovnávat. Amerika je tady v tomto represivnější, daleko víc jsou tam monitorovaní všichni, včetně evropských politiků, a co dokázali? Změnil se svět? Změnila se bezpečnostní rizika? Naopak, stal se přesný opak. Nemyslím si, že to musí být stoprocentní kauzální záležitost, ale tak to skutečně je. Čili já mám tento názor a podporuji stanoviska mých dvou předřečníků. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore, a do rozpravy se hlásí pan senátor Jaroslav Kubera. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Jaroslav Kubera: Já nebudu zdržovat. Jen jsem v jisté souvislosti slyšel jednoho poslance, když se zdálo, že je příliš mnoho odposlechů, jak říkal: "Mně to nevadí. Kdo nic špatného nedělá, toho můžou odposlouchávat." To jsou ta obvyklá česká klišé. Ale dovolíte jedno pivo, on vypije dvě, povolíte sto padesát, on pojede sto sedmdesát – to jsou zcela irelevantní tvrzení. Ale mě děsí něco úplně jiného. Oni totiž teroristé musí jásat. Když se dívají na televizi a jsou tam záběry z letiště, jak si tam zouváme boty a povolujeme opasky... Některé jsou dobré, že to ten rám nebere. Docela nedávno jsme málem měli rámy na radnicích, na krajských úřadech a dokonce i ve školách, protože tam došlo k nějakému trestuhodnému případu. Takže pro ně toto musí být přímo ozon. Proto oni to dělají, aby nás omezili co nejvíc.
65
Ale mě trápí jiná věc. Stát donutil své občany, aby si peníze ukládali do bank. V podstatě už za chvíli vůbec nebudou mít jinou šanci. Mají je tam uloženy na nulový úrok, protože situace je taková. V některých zemích jsou dokonce vděční, že je můžou mít v bankách a mají záporný úrok. To je ten důvod, kterého se obávám nejvíc, protože to už je ve světě něco tak nenormálního, že to nemůže skončit normálně a dobře. A dokonce nám ještě tvrdí, jak je výborné, že teď bude všechno těmi kartami. Včera proběhlo tiskem, jak Češi jsou výborní, že jenom pípají. Ono to jednak vede k velkému zadlužování. Tou kartou se dobře pípá, teprve za měsíc zjistíte, kolik jste toho odpípali, kdežto když máte tu stovku položit, tak přeci jen se ta ručička cuká. Tím pípnutím se necuká. Ale má to jiné dalekosáhlé důsledky. Zatím to bylo tak, že na výpisu z účtu jste měli napsáno, že moje žena si kupovala boty v nějakém butiku Bella nebo jak se jmenuje, a to je všechno. Příště už tam bude napsáno, v jakém to bylo butiku, jaké to byly boty a kolik stály. Já jsem říkal paní náměstkyni, nebudu jmenovat, z kterého ministerstva, že jí asi nebude milé, až celá republika bude vědět, jaké kupuje kalhotky tanga. To je jenom legrace. Ale legrace už není, že to budou neskutečně cenné databáze pro obchodní účely. Dnes jen na obyčejném internetu si na Googlu dáte něco a začne vám chodit stále nabídka na ten výrobek, na který jste se jen chtěl podívat, jak vypadá, vůbec jste si ho ani nechtěl koupit a přesto se nemůžete ubránit. V internetovém obchodě už si nemůžete koupit výrobek, abyste nedali osobní údaje, prostě vás to nepustí dál, čili už si je vysloveně vynucují. A pan ministr Chovanec taky určitě nebude příliš rád, až v Mladé frontě Dnes vyjde kompletní výpis jeho bankovního účtu. A že se tak stane, o tom vůbec nepochybuji, vůbec nepochybuji. Nemusíme chodit daleko, vzpomeňte si na nedávnou dobu. A notabene, kdyby v době našeho prezidenta T. G. Masaryka existovaly odposlechy, tak byste se možná divili, co pan prezident občas pronesl. Tehdy odposlechy nebyly, tak se to odehrávalo na hradní peci a nikdo o tom nevěděl. Takže já opravdu apeluji na to, to není proti tomu, abychom neumožnili zpravodajským službám to, co mají dělat, to je naprosto v pořádku. Ale je naprosto absurdní, kdyby tady ležel teď zákon o té kontrole, tak je to naprosto v pořádku. Bohužel my neumíme, když dáme odročit, tak to nejde, protože padne marná lhůta. To nefunguje. Když omezíme účinnost tím, až tady bude ten zákon o kontrole, tak není jednoduché, jak to napsat, kdy že to bude. Takže zbývá to jen zamítnout. Ale ne s tím, že nechceme posílit pravomoci zpravodajských služeb, ale že je chceme kombinovat se zákonem o kontrole. Je to podobné, jako když jsme chtěli u NKÚ, aby tu byl samozřejmě prováděcí zákon. Že je běžné, že my tu schvalujeme zákony a ministerstva si pak bez jakéhokoli zmocnění vydají vyhlášky, které jsou v hloubkovém rozporu s těmi zákony a nemají dokonce ani zákonné zmocnění, to je stav, kterým bychom se měli zabývat, ale my jsme zatím nenašli žádnou zbraň, jak to učinit. Občas je to i prospěšné, protože pan ministr Chládek nestačil zrealizovat ten nápad, že děti nebudou smět pít Coca Colu a jíst ty hnusné sladké tyčinky, protože nevydal vyhlášku. Takže zatím mohou děti svobodně jíst to, co jim rodiče a škola dovolí. Ale není to vůbec legrace. Samozřejmě, pane ministře, úplně nejlepší by bylo, až každý budeme mít ten čip, jen jak by policie, nikdo už by neukradl auto, protože jak by se cizí člověk přiblížil k mému autu, tak okamžitě by vyskočil na monitoru. To je sice pro toho, komu ukradli auto, lákavá představa, ale jen na první moment. Na druhý a třetí už to tak lákavé není. Takže já nevím, jak si s tím poradím. Možná po nějaké dohodě, protože já vám garantuji, že toho zákona v podobě, jak by si ho Senát představoval, se nedočkáme. Dáváme tím volný šek, žolíka a už nikdo 66
nebude mít přílišný zájem, natož zpravodajské služby, aby je někdo kontroloval víc, než je v kraji zvykem. Ale opakuji znovu, to není proti zpravodajským službám. Ostatně, pane ministře, tady se o tom nehodí veřejně mluvit, ale my dobře víme, na co upozorňují zpravodajské služby politiky. Ale politici díky EU prostě nemohou realizovat to, co oni jim říkají, protože to zase není korektní podle evropských předpisů a evropského vnímání světa, bohužel. Takže ta jejich zpráva je: "Udělejte tohle, protože to by pomohlo zamezit příliv uprchlíků," ale my to udělat nemůžeme, protože je to v rozporu zase s něčím jiným. Takže já se bohužel musím připojit k těm kritikům s tím, že bychom to měli zamítnout, nikoli protože bychom nechtěli posílit zpravodajské služby, ale hlasovat o tom tehdy, až tady budeme vidět ten zákon. Ono to teď hezky vypadá, ale samozřejmě to narazí. Kdo bude nominovat kontrolory, že, a kdo bude kontrolovat kontrolory. Samozřejmě přijde Rekonstrukce státu, že nejlepší by bylo, kdyby to byly neziskovky, které by to pravděpodobně určitě dobře zkontrolovaly. A my budeme: "Vždyť jste nám to podepsali před volbami, tak nám to teď dejte." Ale minimálně tak, aby tady ty zákony byly současně, abychom viděli, jak bude kontrola vypadat. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Jako další se do rozpravy hlásí pan senátor Václav Hampl. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Václav Hampl: Děkuji, vážený pane předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, milí kolegové, nechci moc dlouho zdržovat, ale přeci jen mi to nedá stručně reagovat na to, co zde říkal pan kolega Veleba. A nakonec i můj předřečník. Trochu do budoucna sdílím starost s totální viditelností každého v jakoukoli chvíli, ale myslím si, že v tuto chvíli je to jako pláč docela dobré, ale možná ten hrob bude, až sem dorazí registrační pokladny spíš než tajné služby. Ten problém, který máme teď, je, že tajné služby bychom potřebovali posílit, ale přitom vnímáme, že jsou nedostatečně kontrolované, že systém jejich kontroly není dost dokonalý. A k tomu, co říkal pan senátor Veleba ohledně amerických tajných služeb, copak Američani, já bych doporučoval se podívat na ruské tajné služby, jak ty mění svět. A myslím si, že čím více budeme podvazovat činnost svých vlastních služeb, tím více budeme dělat radost těmto jiným tajným službám. Děkuji. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane senátore. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám. Zeptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit? Přeje si vystoupit. Prosím, pane ministře, máte slovo. Ministr vnitra ČR Milan Chovanec: Děkuji za slovo. Vážené paní senátorky, vážení páni senátoři, jen dovolte pár postřehů, které z té podnětné diskuse pro mě vzešly. K panu senátorovi Velebovi. Já doufám, že sem žádné teroristy nepouštíme. Děláme poměrně důkladný bezpečnostní sken u těch lidí, kteří sem přicházejí. A mnohé z nich vracíme a vracet budeme, pokud se tam prokáže bezpečnostní riziko pro ČR. Ta jistota nebude nikdy absolutní, ale děláme maximum pro to, abychom ČR ochránili. Co se týká pana kolegy, senátora Kubery, jestli v Mladé frontě nebo jiném periodiku bude můj bankovní účet, já si marně vzpomínám, jestli nějaký mám, co jsem se oženil. Ale je to možné, že tam bude. Myslím, že se s tím budu muset asi nějak smířit. Na druhou stranu, my dnes posouváme ty pravomoci tajných služeb na úroveň Policie ČR. U bankovního tajemství ve stejném modelu. Tam si
67
myslím, že tam právo veta má předseda senátu Vrchního soudu v Praze, že tam to právo veta existuje právě tím předsedou senátu Vrchního soudu v Praze pro možnosti jednotlivých vstupů do bankovního tajemství. Co se týká daňové sféry, vážené senátorky, vážení senátoři, ty tajné služby jsou naše, státní, daňová správa je naše, státní, tzn. my pouze chceme, aby stát se státem sdílel informace důležité pro ochranu státu. K panu senátorovi Velebovi, pane senátore, já se vám zčásti nedivím, že máte oprávněnou obavu, v jakém stavu ty služby byly. Já doufám, že jsou v lepším stavu. UZSI má dnes nové vedení, začíná se služba restrukturalizovat. Já doufám, že k lepšímu. Co se týká Vojenského zpravodajství, i tam je nový šéf Vojenského zpravodajství a nechme mu čas ukázat, kam tu službu dovede. Co se týká BIS, to má stabilní vedení a nemyslím si, že špatné. Tzn. všude se najde nějaké shnilé jablko. Je potřeba je nacházet a s těmi lidmi se rozloučit. Ale zahodit do koše naše tajné služby, to si myslím právě, že bychom udělali radost nejen teroristům, ale možná i jiným tajným službám z jiných států. Myslím, že jsem snad řekl všechno. Ještě jeden závazek, který tu mám sdělit za pana premiéra, který má v gesci tento materiál. Úřad vlády spolu s premiérem opravdu připravují novelu zákona na kontrolu tajných služeb. Mj. dodnes nemáme parlamentní kontrolu pro UZSI, i to tam bude nově koncipováno. UZSI dnes nepodléhá parlamentní kontrole. Tzn. je potřeba zákon změnit, novelizovat, precizně připravit, vydebatovat, vydiskutovat. Myslím, že bude prostor k diskusi a debatě i s vašimi odborníky ve vašich výborech. A pan premiér jednoznačně říká, že s tím zákonem na podzim přijde, tzn. berte to jako závazek premiéra této vlády, že kontrolu bereme vážně a že zasahovat do práv obyvatel a firem působících na trhu v ČR chceme v míře co možná nejmenší. Ale stát musí mít nástroje k tomu, aby chránil své zájmy. Tento zákon z našeho pohledu k tomu přispívá. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane ministře. A ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavněprávního výboru, pan senátor Miroslav Antl? Nepřeje si, výborně. A nyní tedy bych požádal garančního zpravodaje, pana senátora Františka Bublana, aby nás provedl hlasováním. Senátor František Bublan: Než sečtu rozpravu, jenom si dovolím takovou jednu poznámku. Pokud si přečtete dobře zákon o zpravodajských službách, narazíte tam na to, že služba může získávat informace různým způsobem. A jedním z těch způsobů jsou tzv. osoby jednající ve prospěch. A podle mého soudu je lepší mít možnost od operátorů získat například informaci, identifikaci čísla s osobou, než si platit pět nějakých osob jednajících ve prospěch. Tak to jen na doplnění. A to můžete pak rozšířit i na další působnost. Je to zaznamenáno, ten dotaz se ukládá. A je to daleko přehlednější. I pro budoucí kontrolu to bude lepší, když to půjde oficiální cestou než těmi osobami. To jen taková poznámka. A jinak k té rozpravě, vystoupili celkem čtyři senátoři a jedna paní senátorka. A 2x zazněl návrh na zamítnutí tohoto zákona. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Ano, pane senátore, ale máme původní návrh jej schválit, ano? Senátor František Bublan: Samozřejmě jsou zde dva návrhy, které jsou totožné, z ústavně-právního výboru a z výboru pro zahraniční věci, obranu a
68
bezpečnost, které navrhují poslaneckou sněmovnou.
schválit
tento
zákon
ve
znění
postoupeném
Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Výborně. Budeme hlasovat o návrhu schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Účast je 68 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 35, zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 11 se ze 69 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 35 pro vyslovilo 40, proti bylo 8, návrh byl přijat. Děkuji panu ministrovi, děkuji pánům zpravodajům. A máme poslední bod našeho dopoledního jednání. A tím je 8. Změna v orgánech Senátu Bude to poměrně rychlý bod, a potom vyhlásíme polední přestávku. Takže dávám slovo předsedovi volební komise, panu senátoru Luďku Jeništovi, aby nás seznámil s návrhem na změny. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Luděk Jeništa: Děkuji, vážený pane místopředsedo, dámy a pánové. Dovoluji si vás informovat, že v souvislosti s rezignací senátora Vladimíra Plačka na členství v ústavněprávním výboru a senátora Radka Sušila na členství ve výboru pro zdravotnictví a sociální politiku obdržela volební komise návrh senátorského klubu ČSSD na zvolení senátora Vladimíra Plačka členem výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. A návrh téhož klubu na zvolení senátora Radka Sušila členem ústavněprávního výboru. Jednoduše řečeno, tito dva senátoři si vymění členství ve výše zmíněných výborech. Volební komise Senátu přijala dnes na své 6. schůzi usnesení, s kterým vás nyní seznámím. 6. usnesení volební komise Senátu, komise 1) navrhuje v souladu s článkem 4, bod 23 volebního řádu pro volby konané Senátem a pro nominace vyžadující souhlas Senátu zvolit senátora Vladimíra Plačka členem výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. 2) navrhuje v souladu s výše citovaným článkem volebního řádu zvolit senátora Radka Sušila členem ústavněprávního výboru a 3) pověřuje předsedu komise, aby s tímto usnesením seznámil Senát. Ještě mi dovolte připomenout samozřejmě, že jakékoli změny v ustaveném orgánu Senátu lze během volebního období provést jen se souhlasem Senátu, přičemž jediným navrhovatelem je volební komise. Zároveň mi dovolte navrhnout, aby se o navržených změnách hlasovalo většinovým způsobem, aklamací. Děkuji za pozornost. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach: Děkuji, pane předsedo. Takže nyní vezmeme na vědomí rezignaci senátorů Radka Sušila na členství ve výboru pro zdravotnictví a sociální politiku a Vladimíra Plačka na členství v ústavněprávním výboru. Budeme hlasovat o tomto návrhu. V sále je přítomno 68 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 35. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji.
69
Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 12 se ze 68 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 35 pro vyslovilo 58, proti nebyl nikdo, návrh byl přijat. Otevírám rozpravu k návrhu volební komise. Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu uzavírám. A budeme nyní tedy hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl předseda volební komise Luděk Jeništa. V sále je přítomno 67 senátorek a senátorů, potřebné kvorum je 34. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko ANO. Kdo je proti tomuto návrhu, nechť zvedne ruku a stiskne tlačítko NE. Děkuji. Hlasování skončilo a já mohu konstatovat, že v hlasování pořadové číslo 13 ze 68 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 35 se pro vyslovilo 61, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Přeji kolegům, aby si užili prohození výborů, a končím projednávání tohoto bodu. Přerušuji jednání do 15.15, kdy budeme pokračovat v našem programu. (Jednání přerušeno v 14.28 hodin.) (Jednání opět zahájeno v 15.17 hodin.) Další část schůze řídila místopředsedkyně Senátu Miluše Horská. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Dámy a pánové, začíná naše odpolední část dnešní schůze. Dalším bodem je 9. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů (senátní tisk č. 111) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk č. 111. Návrh uvede ministr financí Andrej Babiš, kterého prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona - a kterého u nás v Senátu v parném létě vítám. Prosím, pane ministře, můžete k pultu. Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš: Takže dobrý den. Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Dovolte mi, abych stručně uvedl návrh novely zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Návrh novely zákona č. 58/1995 Sb., je předkládán v souladu s usnesením vlády č. 744 ze dne 10. října 2012 na základě kontrolního závěru NKÚ z kontrolní akce č. 11/11. Peněžní prostředky poskytnuté České exportní bance ze státního rozpočtu hospodaření této společnosti s prostředky, za které ručí stát. A výkon akcionářských práv státu v České exportní bance. Z kontrolních závěrů vyplývá potřeba důsledné kontroly České exportní banky akciové společnosti ze strany Ministerstva financí, a to jednak z pozice
70
poskytovatele každoročních dotací ze státního rozpočtu. Jednak z pozice významného akcionáře při kontrole činnosti České exportní banky při poskytování úvěrů. Hlavní změny, které jsou předmětem návrhu novely zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou zvyšují transparentnost produktu poskytovaného, podpořeného financování a Ministerstvu financí umožní efektivní kontrolu při poskytování dotace ze státního rozpočtu. Za tímto účelem návrh zákona počítá s vydáním informací ze strany České exportní banky, které se týkají úvěrů, poskytovaných v rámci podpořeného financování vývozu. Výhradně pro účely kontroly při poskytování dotace ze státního rozpočtu se navrhuje prolomení bankovního tajemství, které umožní kontrolu podpořeného financování poskytovanou Českou exportní bankou. V rámci třetího čtení byl 8. 7. 2015 návrh novely zákona projednán a včetně některých pozměňovacích návrhů schválen. První pozměňovací návrh obsahuje legislativně technickou změnu a vyjmutí EGAP akcionářské struktury České exportní banky. Druhý pozměňovací návrh je předložen v návaznosti na novelu zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, která implementuje směrnici Solventnost II. Tento návrh vznikl ze spolupráce ministerstva financí, ministerstva průmyslu a obchodu, Exportní garanční a pojišťovací společnosti a České národní banky. Přijetí tohoto návrhu umožní další bezproblémovou účinnost EGAP, a to bez nároku na výrazné navyšování kapitálu podle solventnostních kapitálových požadavků, které se vzhledem k záruce státu za závazky EGAP jeví jako bezdůvodné. Navrhuje se stanovit výši primárního kapitálu EGAP procentem z vypočítaného solventnostního kapitálového požadavku. V případě poklesu kapitálu pod požadovanou hranici se ministerstvo financí zavazuje doplnit potřebné prostředky Exportní pojišťovně do šesti měsíců od obdržené žádosti. Za důležité také považuje ustanovení, které upřesňuje charakter povolení k činnosti, udělovaný Českou národní bankou. Zde požadujeme, aby se upřesnil okruh opatření zákona o pojišťovnictví, které se na činnost EGAP nepoužijí, respektive použijí s ohledem na specifičnost její činnosti a stanoví rozsah výkonu dohledu. Jak ukazuje mezinárodní srovnání je regulace EGAP v českých podmínkách nadměrná a neodpovídá praxi ostatních státních pojišťoven, zaměřených na pojišťování exportu. Tato ustanovení byla do našeho zákona začleněna v minulosti, aniž by byly zváženy všechny jejich souvislosti, protože vytvářejí nadměrné požadavky na kapitál a také omezují komerční činnost EGAP. Prostě v minulosti někdo zaspal a chtěl předběhnout ostatní tam, kde to vůbec nebylo potřeba. Dnes proto vracíme stav tam, kde měl být již před lety. Přechodné ustanovení převádějící současné povolení k činnosti na povolení podle nové právní úpravy zajišťuje kontinuitu činnosti EGAP. Ostatní změny mají pouze upřesňující či legislativně technický charakter. Účinnost novely zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou se navrhuje k 1. říjnu 2015, s výjimkou ustanovení týkajících se postavení EGAP v návaznosti na změnu zákona o pojišťovnictví, u kterých se navrhuje účinnost k 1. lednu 2016. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane ministře, a prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Návrh zákona projednal ústavněprávní výbor, který přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 111/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Miroslav Nenutil. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno
71
jako senátní tisk č. 111/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Jan Hajda, kterého prosím, aby nás seznámil se svojí zpravodajskou zprávou. Prosím. Senátor Jan Hajda: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu projednal návrh zákona na svém zasedání 11. srpna. K tomu, co říkal pan ministr – myslím si, že jeho popis situace byl velice jasný, bych dodal následující. Důvodem k předložení svým rozsahem malé novely zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, jejímž předkladatelem je vláda, byl úkol uložený usnesením vlády č. 744 ze dne 10. října 2012, který vzešel ze závěru NKÚ, který by měl zamezit obcházení účelu zákona. Návrh nově vymezuje banku vývozce anebo bankovní společnosti. V části druhé byla rozšířena povinnost bank na základě předchozí písemné žádosti podat zprávu ministerstvu financí o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství i bez souhlasu klienta. Pokud se týká legislativního procesu, účinnost zákona je stanovena dnem 1. října 2015. A pokud se týká Poslanecké sněmovny, návrh zákona byl schválen ve 3. čtení 8. července 2015, s tím, že z přítomných poslanců 99 hlasovalo pro, 34 bylo proti, bylo přítomno 167 poslanců. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu projednal na svém zasedání včera a doporučuje Senátu Parlamentu ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore, a prosím, i vy zaujměte místo u stolku zpravodajů a sledujte případnou rozpravu. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj ústavně-právního výboru pan senátor Miroslav Nenutil? Ano. Pane senátore, máte slovo. Senátor Miroslav Nenutil: Pěkné odpoledne, milé kolegyně, vážení kolegové, pane ministře. Já se omezuji jenom na krátké konstatování, že i ústavně-právní výbor doporučuje přijmout návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Já vám děkuji, pane senátore, a nyní se táži, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat? Není tomu tak, tak děkuji a já otevírám obecnou rozpravu, do které se, jak vidím, nikdo nehlásí. Obecnou rozpravu tedy uzavírám, takže se není k čemu vyjadřovat. Takže můžeme dát hlasovat. Pan navrhovatel se zřejmě nepotřebuje vyjadřovat asi, pan zpravodaj také ne, takže já si vás svolám nečekaně brzo. Hlasujeme o tom, schválit návrh zákona tak, jak nám byl předložen panem ministrem financí. Aktuálně je v sále přítomno 55 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 28. Já zahajuji hlasování. Kdo jste pro návrh zákona, ruku nahoru a tlačítko ANO. Kdo jste proti, tlačítko NE a ruku nahoru. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 14 se z 58 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 30 pro vyslovilo 43, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Já děkuji panu ministrovi i panu zpravodajovi a projednávání tohoto bodu skončilo. Dalším bodem našeho odpoledního programu je
72
10. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (senátní tisk č. 112) Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk číslo 112. Návrh uvede opět ministr financí Andrej Babiš, kterého nyní prosím, aby nás seznámil s návrhem zákona. Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl novelu zákona číslo 563/1991 sb. o účetnictví a některých dalších zákonů. Hlavní změny, které jsou předmětem novely zákona, souvisejí s implementací zásadního aktu Evropské unie v oblasti účetnictví, a to směrnice Evropského parlamentu a Rady číslo 2013/34/EU o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků. V souladu s požadavky směrnice se navrhuje: zavést kategorizaci účetních jednotek tak, že budou podle stanovených kritérií rozlišovány mikro, malé, střední a velké účetní jednotky a umožnit mikro a malým účetním jednotkám zjednodušené vykazování údajů v účetní závěrce a jejich zveřejňování a další zjednodušení oproti středním a velkým účetním jednotkám. Návrh zákona dále zavádí povinnost sestavovat a zveřejňovat zprávu o platbách pro ústřední, regionální nebo místní orgány členského státu nebo třetí země. Tuto zprávu budou sestavovat velké účetní jednotky a subjekty veřejného zájmu, především z důvodů větší transparentnosti plateb odváděných těmto orgánům. Bude se jednat o účetní jednotky, které působí v těžebním průmyslu nebo v odvětví těžby dřeva v původních lesích. Jedná se o přímou transpozici směrnice 2013/34/EU. Předložený návrh zákona obsahuje novou úpravu režimu jednoduchého účetnictví a možnost jeho použití určenými účetními jednotkami při splnění stanovených podmínek. Způsob vedení jednoduchého účetnictví byl použit shodný se způsobem obsaženým v účetních předpisech v minulosti. Oproti předchozí úpravě, kdy podmínka pro možnost jeho použití byla maximální výše příjmu 3 miliony korun, je jako další podmínka doplněná o výši majetku účetní jednotky, a to maximálně v hodnotě rovněž 3 miliony korun. Třetím kritériem pro možnost vedení jednoduchého účetnictví je, že daná účetní jednotka není plátcem DPH. Je třeba připomenout, že jednoduché účetnictví má ze své podstaty nepoměrně menší informační schopnost než standardní účetnictví, a to podvojné. Cílem nastavení kritérií je naplnění požadavků na transparentnost účetnictví, deklarovanou i zmírněnými směrnicemi EU a zohlednění faktů, že velikost účetní jednotky nereprezentuje jen výše jejich příjmů, ale i objem majetku, který spravuje. Tato úprava vyvolala i změny zákona o daních z příjmů a zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. Situace na trhu vyvolala potřeby úpravy v zákoně o dani z příjmů a zákoně o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. Tyto úpravy se týkají rezerv na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů v rámci sjednocení přístupu. Návrh zákona obsahuje též novelu zákona o auditorech, vyvolanou novou účetní směrnicí EU. Účinnost novely zákona o účetnictví se navrhuje k 1. lednu 2016.
73
Děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane ministře, a prosím, zaujměte opět místo u stolku zpravodajů. Organizační výbor určil garančním a zároveň jediným výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který přijal usnesení, jež vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 112/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Pavel Štohl, kterého prosím, aby nás nyní seznámil se svojí zpravodajskou zprávou. Prosím, pane senátore. Senátor Pavel Štohl: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. V podstatě už tady pan ministr řekl drtivou většinu z toho, co se týká návrhu novely zákona o účetnictví, že vlastně cílem implementace směrnice EU o účetních závěrkách je, abychom u nás kategorizovali nově účetní jednotky. Jsou rozděleny do 4 kategorií, což jsou mikro, malé, střední a velké. Kdybych to chtěl konkretizovat na pár čísel, tak v České republice je registrováno těchto účetních jednotek 404 tisíc. A těch mikro a malých je 98 %. Takže pouze 2 % jsou ty střední a velké. A jaké jsou teď úlevy pro ty mikro a malé účetní jednotky? Mj., že např. nebudou muset zveřejňovat výkaz zisku a ztráty v obchodním rejstříku. V současné době to byla jejich povinnost, ne všichni to dělali. Někteří to třeba nechtěli dělat z toho důvodu, že měli pocit, že by je zbytečně odhalovaly údaje o své firmě apod. Potom tam je mj., že tyto mikro a malé účetní jednotky budou moci dělat rozvahu, výkazy ve zkráceném rozsahu atd. Takže je to opravdu úleva. Takže to je jedna taková věc. A to rozdělení do účetních jednotek do 4 kategorií je v závislosti na výši obratu, aktiv, to znamená majetku, a počtu zaměstnanců. Druhá docela podstatná novela zákona o účetnictví se týká znovuzavedení jednoduchého účetnictví. Pan ministr už se tady o tom zmínil. Ono se jednoduché účetnictví používalo, i když to legislativně nebylo úplně čisté. Někdy před 12 lety bylo ze zákona o účetnictví vypuštěno, ale používalo se. Možná je třeba důležité říct, že se to netýká podnikatelských subjektů, tzn. fyzických osob, živnostníků, ale týká se to např. občanských sdružení, podle nového jsou to spolky, týká se to církví apod. Takže to je druhá docela podstatná změna, která se týká návrhu novely zákona o účetnictví. Tam mj. v Poslanecké sněmovně byl pozměňovací návrh, aby ten, kdo může vést jednoduché účetnictví, majetek, kde nebyl 1,5 milionu, ale 3 miliony. To stejné jsou také 3 miliony a nesmějí být plátci DPH. Takže to je druhá podstatná změna. Potom bych řekl, že částečně se ještě do této novely zákona o účetnictví promítají legislativní změny v důsledku rekodifikace. To znamená, měli jsme závody, teď máme podniky apod. Měli jsme společnosti, teď máme korporace. A to je asi to nejdůležitější, co je v tomto návrhu novely. Potom už tady zase pan ministr řekl, že kromě zákona o účetnictví to dopadá i třeba na zákon o dani z příjmů, zákon o auditorech, zákon o rezervách. Ale nejsou to nějaké výrazné změny. Jen bych uvedl jednu. V zákoně o daních z příjmů je, že mikro účetní jednotky nebudou muset přeceňovat cenné papíry na reálnou hodnotu. Zase je to pro ně určitým způsobem úleva. Kdybych vzal legislativní proces. Legislativní proces byl, že v Poslanecké sněmovně bylo projednáno dne 10. února 2015, 2. čtení proběhlo 16. června toho roku, kde byly 2 pozměňovací návrhy. Jeden mj. ohledně zvýšení limitů pro
74
hodnotu majetku v jednoduchém účetnictví. Poslanecká sněmovna návrh zákona schválila dne 8. července, když z přítomných 168 poslanců bylo 157 hlasů pro a žádný proti. Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu projednal návrh zákona. Po úvodním slově náměstkyně ministra financí paní Simony Hornochové, po zpravodajské zprávě senátora Pavla Štohla výbor doporučuje plénu Senátu PS ČR schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore, a prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů a sledujte případnou rozpravu. Ptám se, zda někdo navrhuje podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není tomu tak, děkuji. Takže otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první hlásí pan senátor Miloš Vystrčil. Prosím, pane kolego, máte slovo. Senátor Miloš Vystrčil: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Jak jsme tady mohli slyšet jednak od předkladatele a poté i od zpravodaje, cílem tohoto návrhu zákona je zjednodušit práci účetním jednotkám, zejména těm mikro a malým účetním jednotkám. S tím, že z toho je zřejmé, že obecně se dá říct, že zákon na iniciativy ministerstva financí vedou nebo by měly vést k tomu, že daňová řízení a s tím spojené účetnictví bude jednodušší a jednodušší. Já o tom vím, protože v okamžiku, kdy náš výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí projednával návrh Generálního finančního ředitelství zrušit 23 územních pracovišť finančních úřadů, tak jeden z hlavních, ne-li úplně hlavní důvod, který pan generální ředitel Generálního ředitelství Martin Janíček uváděl, bylo – a teď přímo cituji, že daňové řízení je neustále složitější, že je čím dál komplikovanější, protože je nutné lidi odebírat z malých územních pracovišť, soustředit je do větších skupin, které potom budou specializovány, proškoleny, pokud možno budou pracovat ve skupinách a tím budou lépe schopny to neustále složitější daňové řízení zvládat. S tím, že samozřejmě to také znamená, že ti pracovníci, kteří odejdou z těch územních pracovišť, znamená, že to územní pracoviště zmizí, oni budou dojíždět 30 km a za nimi potom budou dojíždět tisíce lidí, kteří dříve podávali daňová přiznání na příklad na těch územních pracovištích a nyní budou jezdit desítky kilometrů do vzdálenějších míst. Zřejmě o tom, jak se vypořádají s tím neustále více složitým daňovým řízením, se nikdo nestará. Takže já mám dotaz na pana ministra, jestli v rámci toho konceptu, jehož nějakým jedním ukazatelem je i návrh dnešního zákona, se ministerstvo financí potažmo Generální finanční ředitelství hodlá řídit obecně. Zda obecně můžeme očekávat, že dojde spíše ke zjednodušování daňového řízení a tím pádem, zda třeba není tomu tak, že pokud by se tak stalo a tenhle záměr by se podařilo obecně realizovat, tak by nebylo spíše vhodné územní pracoviště nerušit. Ponechat je na místech, zamyslet se např. nad tím, jestli 8, 10, 16, 20členné týmy v malých obcích s rozšířenou působností by nebylo možné ponechat, řídit je případně pomocí mobilu, což sám pan ministr říkal, že dokázal takto řídit celou jednu velkou firmu, která má obrat desítky miliard korun ročně. Nebo řídit pomocí nějakých dalších prostředků, jako jsou různé videokonference apod. A tím by došlo k tomu, že by obslužnost a dostupnost státní správy – v tomhle případě státní správy zabezpečované ministerstvem financí, potažmo Generálním finančním ředitelstvím, potažmo finančními úřady zůstávala zachována. Zároveň by byla umožněna specializace a lepší odbornost pracovníků. A zároveň by
75
zůstalo zachováno heslo, které by mělo být zásadním mottem veřejné služby. A to je to, že veřejná služba je tady pro občana, a nikoli občan pro veřejnou službu. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Já vám děkuji, pane senátore. Táži se, jestli se někdo hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak, obecnou rozpravu uzavírám. Pan navrhovatel, pan ministr byl vyzván, předpokládám, že budete chtít reagovat. Máte slovo, pane ministře. Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš: Děkuji. K tomu rušení finančních úřadů, prosím vás, to sice nemá nic společného s tímto bodem, ale rád se k tomu vyjádřím. My samozřejmě zachováme službu pro lidi. Pokud občané chodí na finanční úřad 2x do roka a většinu roku pak finanční úřad nikdo nenavštěvuje, tak jsme po podrobných analýzách dospěli k tomu, že úřady, kde jsou tři zaměstnanci, je lepší je zfúzovat, tzn., že v čase, kdy lidé budou chodit povinně na finanční úřad, tak tam samozřejmě na tom stejném místě bude zabezpečena služba operativně, takže občanů se to vůbec nedotkne. A my chceme koncentrovat lidi, nedochází ani k propouštění lidí a chceme to koncentrovat na jednom místě. A ušetříme i nemalé finanční prostředky. A také děláme vše pro to, abychom zjednodušili firmám život, proto zavádíme kontrolní hlášení, které by mělo rezultovat do toho, že kontrol bude méně. A stejně je to s elektronickou evidencí tržeb, takže děláme vše pro to, abychom měli méně kontrol a aby systémy byly efektivní. A znovu opakuji, že služba pro lidi nebude žádným způsobem nijak postižena. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane ministře. A žádám pana garančního zpravodaje, aby se vyjádřil. Pan senátor Vystrčil. Senátor Miloš Vystrčil: Podle jednacího řádu tady zastupuji předsedu našeho klubu ODS, Jaroslava Kuberu, který jak vidíte, není přítomen, tzn., mohu vystoupit kdykoli, takže díky tomu mohu reagovat na pana ministra, který to udělal chytře a vystoupil až v závěrečném slově, kdy normální senátor už nemá možnost potom reagovat, takže tentokrát se to díky nepřítomnosti Jaroslava Kubery podařilo. Já k tomu mohu říci jen jednu věc, že to, co říká pan ministr není pravda… Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Ale rozprava byla uzavřena. Senátor Miloš Vystrčil: To nevadí, já mohu vystoupit a vy si to vykládejte, jak chcete, je to prostě moje právo v souladu s jednacím řádem. A to, co říká pan ministr, není pravda. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Myslím, že rozprava byla opravdu… Senátor Miloš Vystrčil: Ale mohu vystoupit. Místopředsedkyně senátore.
Senátu
Miluše
Horská: Tak
pokračujte,
pane
Senátor Miloš Vystrčil: Jestli je to součást rozpravy nebo ne, to nemíním řešit. Takže, paní předsedající, mohu pokračovat? 76
Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Ano, můžete, máte slovo, pane senátore. Senátor Miloš Vystrčil: Děkuji za slovo. Takže to, co říkal pan ministr, není pravda nebo je pravda jen částečně, protože tomu samozřejmě není tomu tak, že by lidé chodili na finanční úřad pouze dva měsíce v roce, není tomu tak, že by někde existoval legislativně daný slib, že pracovníci finančních úřadů budou jezdit na pracoviště, která nyní opouští. A pokud dnes to někdo slibuje, tak se říká v ČR, sliby se slibují a blázni se radují. Takže já si myslím, že mnohem lepší a jednodušší by bylo ta územní pracoviště zachovat a spíše se zabývat tím, jakým způsobem ty pracovníky, kteří pracují na současných územních pracovištích, řídit tak, aby kvůli tomu, že někdo neumí řídit jiným způsobem než tak, když lidi má na jednom místě, je svolával na jedno místo a tím znedostupňoval službu občanům. To je všechno. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore. A teď poprosím, pane ministře, chcete reagovat? Vy můžete samozřejmě. Takže bez rozpravy. Ale vy byste otevřel zase rozpravu. To ministr může, otevřít rozpravu. Takže je otevřena rozprava. Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš: Já se omlouvám, byl jsem obviněn, že jsem vystoupil, ale já jsem vystoupil, protože jste mě vyzvala… Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: On vás pan senátor vyzval a předpokládám, že chcete reagovat na slova pana senátora. Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš: Chápu, je okurková sezona, tak je potřeba mít nějaké politické téma. Pan senátor nám napsal dopis, je tam asi 20 otázek. My jsme na ty otázky odpověděli a určitě říkám pravdu a je to tak, jak jsem řekl. Jsme pozváni s panem šéfem finanční správy do rozpočtového výboru, kontrolního výboru a všude možně, tak my to rádi vysvětlíme a obhájíme. A znovu opakuji, že lidi to vůbec nepocítí. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji. A s přednostním právem pan předseda Senátu Milan Štěch. Předseda Senátu Milan Štěch: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně, vážený pane místopředsedo vlády, kolegyně, kolegové, také drobet zneužiji situace. Také se přidávám k těm, kteří apelují, žádáme ještě pana ministra financí, aby zvážil ten zamýšlený krok. A mám takový námět. Vím, že je velký problém s kontrolou placení daní. Jsou firmy, zejména v Praze, kde mnoho desítek let nebyla kontrola. A já si myslím, že by bylo dobré tu náplň finančních úřadů, které údajně nemají tak velkou náplň, rozšířit. To přeci není žádný velký problém pracovníky na to připravit, když mají základní znalosti, protože radí, kontrolují. A tyto kapacity využít. A nejen ve svých okresech, ale oni by podle mého měli zavítat i do jiných okresů, aby kontrolovali také jiné subjekty než ty, ke kterým běžně patří, protože oni časem s nimi také do určité míry žijí. Já např. zastupuji okres Pelhřimov, tam se má rušit pacovský finanční úřad. Mohu říci, že k tomu je velká nevole. Určitě to není přijímáno, je to bráno velmi kriticky, že se výkon správy vzdaluje občanům, že nastává opět centralizace, že jsme udělali reformu veřejné správy a teď ty principy reformy porušujeme. Mají v tom pravdu, musím se 77
k tomu přidat, mají v tom pravdu. A myslím si, že by vůbec nevadilo, kdyby pracovníci z toho pracoviště jezdili třeba do okresu Benešov nebo do dalšího okresu, a tam prováděli kontroly. A Benešovští by mohli jet do Prahy, posílit třeba kontrolní činnost, když v Praze máme takový stav, že tady kontrola funguje prakticky velmi ojediněle. Takže spíše jestli by nebylo možné zvážit tuto záležitost. A další věc, ti pracovníci, že budou do těch zrušených míst finančních úřadů dojíždět. Ale také berme v potaz, že to bude stát náklady. A přeci jen, věřme tomu, že budou muset ti klienti, občané, zejm. živnostníci, dojíždět občas i do toho v mém případě Pelhřimova. A to jsou také společenské náklady. Když to jsou ty jejich, fyzických a právnických osob, nebudou to náklady státu, ale jsou to také vynaložené peníze. Takže myslím, že bychom to měli zvážit, jak se říká, 2x měřit a 1x řezat. Takže se přidávám také k tomu určitému apelu, výzvě panu ministrovi, aby to ještě přehodnotil, jak ty lidi využít. A možná by to ještě prospělo k tomu, že by se to mohlo využít na kontroly, které podle mého názoru skutečně jsou někde velmi slabé. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Já vám děkuji, pane předsedo. A v tuto chvíli pan senátor Miloš Vystrčil, který hovoří za předsedu klubu Jaroslava Kuberu. Měl by mít přednostní právo pan Horník, ale pan Vystrčil mluví za pana Kuberu, předpokládám. Pořád mluvíte za pana Kuberu nebo mluvíte za sebe? Ještě jsem nepřidělila slovo, jen se dorozumívám s panem zastupujícím předsedou klubu ODS. Jestli za sebe, pane senátore? Senátor Miloš Vystrčil: Náš jednací řád říká, že v případě, že není přítomen předseda klubu, zastává všechny jeho pozice 1. místopředseda, což jsem já, využil jsem toho tím, že jsem se přihlásil v případě, když jsem potřeboval reagovat na vystoupení pana ministra Babiše. Kdybych toho chtěl využít v okamžiku, kdy vidím, že pan Jan Horník má vykřičník u sebe a já jsem až za ním, tak bych se znovu, paní místopředsedkyně, ozval. Jelikož jsem tak neučinil, tak z toho implicitně plyne, že klidně respektuji v tomto okamžiku právo Jana Horníka, aby vystoupil přede mnou, tzn., nyní budu vystupovat za sebe a nebudu si osvojovat to právo, které mi přísluší při nepřítomnosti Jaroslava Kubery vystupovat přednostně. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám za poučení, já jsem se na vás dívala, stačilo se mi podívat do očí a mohli jsme si to ušetřit oba. Děkuji, takže pan senátor Jan Horník. Senátor Jan Horník: Vážená paní předsedkyně, vážený pane místopředsedo vlády, my jsme k tomu měli obrovskou diskusi včera na našem výboru a zajímavé bylo, že na jedné straně byla státní moc reprezentovaná zejm. zástupci ministerstev, ministerstvo financí a další. A na druhé straně byli občané, kteří byli reprezentovaní různými asociacemi apod. A samozřejmě my jako senátoři. Zajímavé na tom bylo, že jsme tam byli skutečně naprosto, ale naprosto z celého politického spektra. Ale já jsem neslyšel jeden jediný názor, který by vyjadřoval k tomu, co se dnes děje s finančními úřady nebo se má dít, ono rušení 23, aby to byl názor jiný. Nebyl. Já vás snažně prosím, pane ministře, zkuste se nad tím zamyslet. Ani já jako starosta jsem vždy nemusel mít pravdu. A byl bych rád, kdybyste v této věci přezkoumal svá rozhodnutí. Mého volebního obvodu se to naštěstí netýká, ale byla by to špatná solidarita, kdybych to tímto spláchl. Vezmu, že u kolegy
78
Nenutila, Berky v Sokolově a Chebsku a Tachovsku se má ručit například Aš, nejzápadnější výběžek, obrovské problémy. Kraslice. Jestlipak vaši pracovníci také zvážili dojezdové vzdálenosti, když napadne metr sněhu? Nezvážili. Tady bylo řečeno, že podnikatelé, ať fyzické osoby nebo jakékoli společnosti, právnické osoby, tak že tyto mají svůj čas, takže to tomu věnují. Ale víte co? Čas jsou peníze, a to vy, pane ministře, musíte vědět z těch podnikatelů úplně přeci nejvíce. Takže ona cesta z Aše nebo ze vzdálených Kraslic do Sokolova a nazpátek v zimě, to není výlet na hodinu, to je minimálně půldenní výlet. A bohužel ne všechno jde dělat elektronicky. Chci vás také poprosit, abyste se podíval na skutečnost, kdy mi bylo oznámeno na finančním úřadě, že při výběru poplatku daně z nemovitosti nemají pracovníci přístup do RÚIAN, to je to, co má katastrální úřad. Oni mají přístup přes ČÚZK tak, jak to máme jako každý občan. Ale do těch ostatních rovin oni se nedostanou. Čili oni poplatníky loví skutečně jako ryby v potoce. To je námět pro vaše ministerstvo a pro vašeho generálního ředitele, aby se tato situace zlepšila. A já přináším pouze jejich prosby. Doufám, že nebude nikdo zjišťovat, z jakého pracoviště jsou a nebudou za to vyhozeni, protože to, co sledujete tímto krokem, tak ministerstvo šlape naprosto mimo. A kolega Vystrčil to včera nazval naprosto přesně, když říkal: "Vlastně ten stát tady není pro občany, ale občané jsou tady pro ten stát." Prosím vás, mějme to na paměti a prosím vás, pane ministře, změňte to. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Já vám děkuji, pane senátore. Jenom připomínám, že tento bod je zákon o účetnictví, tak jenom abychom si toho byli vědomi. Obecná rozprava pokračuje, slovo má pan kolega Jiří Čunek. Prosím, pane senátore. Senátor Jiří Čunek: Paní místopředsedkyně, pane ministře, kolegyně, kolegové, já bych rád požádal pana ministra, jestli už má či jistě bude mít nějakou analýzu s jednotlivými stránkami přínosů a záporů celé této důležité koncepce, jestli by to Senátu mohl poskytnout, abychom to v příslušných výborech probrali, protože my o tom teď mluvíme, ale vlastně ten záměr, který by se opíral o konkrétní čísla, a samozřejmě čísla se dají vyjádřit i v dojezdových vzdálenostech atd., tedy v určité SWOT analýze, tak ten nemáme. Takže ministerstvo ho podle mě má, protože ho musí mít, když dělá tak závažný krok. Tak bych o něj prosil. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji. A slovo má nyní pan senátor Miloš Vystrčil. Senátor Miloš Vystrčil: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, já tady musím reagovat na některá slova pana ministra. Co se týká analýzy, tak analýza redukce počtu územních pracovišť finančních úřadů vypadá asi nějak takto, má 11 stránek i s přílohami s tím, že poté, co jsem si ji přečetl, jsem shledal, že jako vysokoškolský učitel by zřejmě autor neprošel. A dotazoval jsem ne 20, ale 15 otázkami na některé podrobnosti, které jsem následně obdržel, ty odpovědi. A z nich plynou protimluvy, ze kterých potom plyne, že analýza skutečně nebyla vypracována tak důkladně, jak si třeba pan ministr asi myslí. A chápu, že nemůže ani on všechno zvládnout. Uvedu jen několik příkladů. Ten první je, že jeden z hlavních důvodů, proč má dojít k té centralizaci a zvětšení územních pracovišť, je to, že se zvýší administrativní náročnost a složitost řízení. Těch územních pracovišť je celkem 108 a Generální finanční
79
ředitelství navrhuje zrušit 23. A vůbec neříká, co bude s těmi dalšími 85, které jsou velmi podobného charakteru, protože jsou také řízená a nemají ředitele. To je velmi zvláštní protimluv, protože skutečně pokud potřebujete, a to se týká zhruba 2000 pracovníků celkem, pracovníky koncentrovat, aby se mohl lépe řešit ten složitý daňový proces, to složité daňové řízení, tak by to mělo mít nějaký plán, který se týká všech 108 pracovišť. A když hledáme, zda ten plán existuje nebo neexistuje, tak se v té samé odpovědi, v těch samých materiálech dozvíte, že v následujících minimálně dvou letech nepředpokládáme další rušení územních pracovišť. To jsou slova pana generálního ředitele. Čili on to jednak strašně rychle mění, ruší těch 23. A těch dalších 85 dva roky nechce vůbec centralizovat. Čili já tomu vlastně nerozumím. Tak je to nutné nebo to není nutné? Nebo u těch, co mají 16 lidí a u těch, co mají 10 lidí už ne, kde někteří zůstávají, jak to tedy vlastně je? Takže to je první protimluv. Druhý protimluv, který tam je, je otázka, jestli se někdo zabýval obecně komplexně územními dopady rušení územních pracovišť. Odpověď je úplně bezvadná. "Tuto otázku," zase odpověď pana ředitele, "silně zohledňuji v koncepci finanční správy, na které pracuji." Takže on to zohledňuje v koncepci finanční správy, na které pracuje. A přestože ta koncepce zatím neexistuje, tak už ví, že je potřeba zrušit 23 územních pracovišť finančních úřadů. Neuvěřitelné, co je možné a jakým způsobem se také dá pracovat. Takže to jsou dva jednoznačné protimluvy, ze kterých je evidentní, že tady si někdo sedl a jediné, co ho zajímalo, je, co to znamená pro něj, pro jeho úřad, v závorce firmu, a jaké to bude mít dopady dovnitř toho jediného úřadu. A jestli to bude mít nějaké dopady na to území, kterého se to dotkne, na ty lidi, pro které veřejná služba je vykonávaná, to, řekl bych, bylo, když ne úplně pominuto, tak věcí velmi nepodstatnou. Přičemž ten přístup musí být nebo by měl být dle našeho názoru přesně opačný. My jsme se k tomu jako výbor vyjádřili. Já tady panu ministrovi předám usnesení výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu ČR. Poprosím ho, aby si ho přečetl. Jsem připraven za výbor k tomu kdykoli podat podrobnější vysvětlení a zdůvodnit každé slovo, které v tom usnesení je. A věřím, že bude vůle ze strany ministerstva financí a Generálního finančního ředitelství si znovu třeba sednout a přeci jen se zamyslet, jestli by neměly některé kroky být činěny po nějaké hlubší analýze s širším posouzením jejich dopadů. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore, slovo má nyní paní senátorka Zuzana Baudyšová. Senátorka Zuzana Baudyšová: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane místopředsedo vlády, jsem trochu překvapená, jakou diskusi jsme tady otevřeli, co se týká rušení finančních úřadů, jelikož v této zemi se dlouho diskutuje o narůstání administrativy. A navíc, čím méně bude úřadů, úředníků, tím bude i nižší režie a v podstatě vyšší příjem do státního rozpočtu. Další důvod je, že například daňová přiznání se dají posílat elektronicky. Většina komunikace běží elektronicky, čili si myslím, že je možné, aby jeden člověk, tím nemyslím - pan ministr, dokázal, že bez toho množství finančních úřadů se obejdeme. Další, co mě mrzí – pardon, to sem nepatří, ale když si popláčeme nad šedou ekonomikou České republiky a přijde ministr s konkrétním návrhem, jak proti šedé ekonomice jít, tzn. zavést elektronickou evidenci tržeb, tak opět je to špatně. Čili já se ptám, zda tady nevítězí mezi námi, kdo z jaké strany s tím přijde, protože to by bylo velice smutné.
80
Myslím si, že všichni jsme tu proto, abychom hájili zájmy lidí této země, a ne, abychom si tady rozjížděli legrační politickou válku. Děkuji za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, paní senátorko, a s přednostním právem pan místopředseda Sobotka tady vyjádřil žádost o slovo. Máte ho, pane místopředsedo. 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka: Paní předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, zákon o účetnictví a debata, která v daném okamžiku probíhá, nemá žádnou souvislost. Bohužel nemáme systém interpelací, takže já si v této chvíli myslím, že jsme překročili rámec projednávaného bodu. Navrhuji, aby diskuse byla ukončena. Je to v rukách předsedajícího, nikoho jiného. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Já souhlasím, uzavírám diskusi a prosím o reakci, jestli pan ministr ještě chce, může reagovat. Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš: Děkuji za návrat do politické reality. Včera jsem se vrátil z dovolené. Já tu debatu považuji za maximálně nekorektní. Zaprvé nemá co dělat se zákonem o účetnictví. A zadruhé, pane Vystrčile, vy jste sám v dopise, kde jste položil dvacet otázek, odmítl schůzku. My jsme vás přece zvali, abyste přišel. Ale vy nechcete přijít, vy chcete tady povídat. Tak ten návrh, to zrušení pracovišť, navrhuje Generální finanční ředitelství, které, jak víte, je nezávislé na ministerstvu financí. Nezávislé. A znovu opakuji, asi jsem se špatně vyjádřil, i kdyby došlo ke zrušení těch pracovišť, tak ti lidé budou jezdit do Aše, protože my tam zabezpečíme službu v období, kdy tam chodí. A chodí tam nárazově, dělali jsme statistiky. A spočítali jsme, že ušetříme 100 milionů. A to je dost peněz, si myslím. Takže já rád přijdu s panem generálním ředitelem finančního ředitelství a uděláme vám seminář a přesvědčíme vás o tom. Ten krok zrušení se připravoval léta, možná deset let. A teď ho děláme, protože ušetříme peníze a lidí se to nedotkne. A co říkal pan senátor Štěch, ano, to děláme, pane senátore. Děláme akci pro Prahu, jezdí sem lidi z Budějovic, Votic, a kontrolujeme. Jmenuje se to "Akce pro Prahu", a my jsme dodatečně vybrali asi pět set plus dvě stě padesát milionů korun. Dokonce zvažujeme, že bychom v Ostravě zřídili speciální oddělení finančního úřadu, které bude kontrolovat Prahu. Takže to děláme a dáváme to do pořádku. Pokud chcete diskutovat o těchto tématech, tak na to nejsem připraven, já jsem to nepřipravoval. Připravoval to pan Janeček a já jsem připraven samozřejmě vám to vysvětlit. Byly na to analýzy, nám to přišlo efektivní, s tím, že – znovu opakuji – lidé budou chodit na to místo, kam chodili. Děkuji. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Já respektuji touhu senátorů, když tady máme pana ministra Babiše, se vypovídat. Ale možná by to opravdu stálo za zvláštní schůzku a nevyužívat jednání Senátu. Tak prosím pana garančního zpravodaje, aby shrnul v tuto chvíli bohatou rozpravu. Děkuji. Senátor Pavel Štohl: V rozpravě vystoupilo 5 senátorů, někteří vícekrát. Žádný pozměňovací návrh nebyl podán, protože se diskusní příspěvky netýkaly
81
zákona o účetnictví, ale spíše daňového řazení, takže z toho není žádný pozměňovací návrh. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Budeme hlasovat o schválení a já vás svolám. Byl podán návrh schválit návrh zákona, ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Aktuálně je v Senátu přítomno 63 senátorek, senátorů, aktuální kvorum je 32. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, ruku nahoru a tlačítko ANO. Kdo nesouhlasíte s tímto návrhem zákona, ruku nahoru a tlačítko NE. (Předpokládám, že paní senátorka Baudyšová se hlásí omylem. Tak, děkuji.) Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 15 se ze 64 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 33 pro vyslovilo 58, proti byl 1. Návrh byl přijat. Já děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji, i za tu bohatou diskusi, i když nebyla k věci. A ukončuji projednávání tohoto bodu. Dalším bodem našeho odpoledního programu je 11. Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Íránské islámské republiky o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a Protokol k ní, které byly podepsány v Praze dne 30. dubna 2015 (senátní tisk č. 76) Vládní návrh jste obdrželi jako senátní tisk č. 76. Uvede ho opět ministr financí Andrej Babiš. Pane ministře, máte opět slovo. Místopředseda vlády a ministr financí ČR Andrej Babiš: Děkuji. Vážená paní předsedající, dámy a pánové. Na jednání Senátu se předkládá smlouva o zamezení dvojímu zdanění s vládou Íránské islámské republiky, která byla podepsána dne 30. dubna 2015 v Praze. Tato smlouva zajisté reaguje na vnitřní daňové předpisy obou zemí, přičemž byla na expertní úrovni sjednána na základě OECD a OSN vzorových modelů. Ze vzájemných daňových vztahů mezi ČR a Íránem se tedy v současné době neaplikuje žádná taková smlouva a může tak vznikat nežádoucí mezinárodní dvojí zdanění. Smlouva standardně upravuje základní formy spolupráce mezi příslušnými úřady obou zemí a rovněž tak zásadu nediskriminace, neformální řešení sporů, případně vzniklých při jejím provádění a zajistí relevantní výměnu informací mezi příslušnými úřady obou států. Nedílnou součástí smlouvy je i protokol, který zaručuje právo oběma státům uplatňovat jejich vnitrostátní právní předpisy za účelem zabránění daňovým únikům a podvodům. A dále reaguje na situaci, kdy Írán není v tuto chvíli s to plně vyměňovat bankovní informace a ukládá mu povinnost bezodkladně informovat českou stranu o uskutečněných změnách v této oblasti. Sjednaná smlouva nenahrazuje vnitrostátní daňové předpisy a nemůže tak založit novou daňovou povinnost, ale pouze povinnost vyplývající z vnitrostátních předpisů upravuje. Řeší případy, kdy právo vybrat daň mají ve svém
82
vnitrostátním právu zakotvené oba signatářské státy. V těchto situacích je smlouva zajisté nadřazena vnitrostátnímu předpisu. V průběhu času nabývala na účinnosti některá omezující opatření vůči Íránu, znamenající jisté překážky v obchodu s různými druhy zboží, zařízení, technologie apod. Nyní se však očekává rušení těchto sankcí. Smlouva o zamezení dvojímu zdanění s Íránem je pro naše podnikatelské subjekty velmi důležitá. Tato smlouva bezesporu zvýší právní jistotu případných investorů obou států. Na základě již řečeného tedy navrhuji, aby Senát Parlamentu ČR vzal zmíněné skutečnosti v úvahu při projednávání této smlouvy a k protokolu k ní a vyslovil souhlas s ratifikací těchto smluvních dokumentů. Děkuji vám za pozornost. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane ministře, a prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 76/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor František Bublan. Garančním výborem je výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Tento výbor přijal usnesení, jež jste obdrželi jako senátní tisk č. 76/8. Se zpravodajskou zprávou nás nyní seznámí zpravodaj tohoto výboru pan senátor Jiří Hlavatý. Senátor Jiří Hlavatý: Vážená paní místopředsedkyně, pane ministře, kolegyně, kolegové. Ze zpravodajské zprávy, která má zhruba 1,5 stránky, vyjímám. Předmětná smlouva je připravena na základě dokumentů, které odpovídají příslušným předpisům OSN a OECD. Hlavně přispěje k záležitostem, které souvisí s investicemi v obou zemích a tyto investice jasně vyjasní. Můžeme zcela jasně domnívat, že tyto investice určitě přispějí i naší republice k dalšímu exportu a k další spolupráci s touto zemí. Bez ohledu na informace, které jednoznačně říkají, že ty největší smlouvy, největší investiční kontrakty jsou už připraveny a už jsou předem podepsány. Já se osobně domnívám, že i drobky, které zbydou na Českou republiku a na Evropskou unii, budou mít charakter stovek milionů dolarů. To je asi z mé strany vše. Snad ještě dodám, že tato smlouva byla projednána na našem výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. A to bylo projednáno 24. 6. A současně to bylo také projednáno 10. června ve výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane senátore, prosím, posaďte se ke stolku zpravodajů a sledujte případnou rozpravu. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro zahraničí, obranu, bezpečnost pan senátor František Bublan? Nepřeje si, takže otevírám obecnou rozpravu, do které, jak vidím, se nikdo nehlásí. Takže se není k čemu vyjadřovat, předpokládám. Rozprava neproběhla, můžeme hlasovat. Dáme souhlas k ratifikaci. Takže vás svolám. Senát dává souhlas k ratifikaci smlouvy mezi vládou ČR, vládou Íránské islámské republiky o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů a protokol k ní, které byly podepsány v Praze dne 30. dubna 2015. V sále je přítomno 61 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 31. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro, ruku nahoru a tlačítko ANO. Děkuji. Kdo je proti tomuto návrhu, tlačítko NE a ruku nahoru.
83
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 16 se z 61 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 51, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Ukončuji tento bod a děkuji panu ministrovi i pánům zpravodajům. Dalším bodem našeho odpoledního programu je 12. Návrh usnesení Senátu Parlamentu České republiky ke společnému dopisu zástupců parlamentů členských států EU Evropské komisi (tzv. zelená karta) k problematice potravinového odpadu Usnesení výboru pro záležitosti EU vám bylo rozdáno na lavice. S jeho obsahem nás seznámí pan senátor Václav Hampl. Prosím, pane senátore, máte slovo. Senátor Václav Hampl: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající, milé kolegyně, milí kolegové. Materiál, který nyní projednáváme, je svého času možná unikátní v tom, že jde vlastně o pilotní počin v tom úsilí, kterému jsme se už tady společně věnovali letos na jaře. A to sice posílit roli národních parlamentů v rámci Evropské unie. A to sice formou, které se pracovně, spíše bych řekl slangově, říká zelená karta. Čili jakási softverze zákonodárné iniciativy národních parlamentů v těch případech, kdy se na nějakém tématu shodne větší část národních parlamentů členských států. Protože toto úsilí, tento mechanismus zavést a tímto způsobem rozšířit demokratickou legitimitu EU už nějakou dobu běží, tak tato snaha konvergovala k tomuto stádiu, vyzkoušet tu proceduru na jednom konkrétním případě. A za ten byla zvolena problematika plýtvání potravin, respektive úsilí omezit plýtvání potravinami. Je to iniciativa, která pochází primárně od britské horní komory a v zásadě nenavrhuje žádný legislativní akt. Navrhuje Evropské komisi koordinační roli v otázce plýtvání potravin. Meritum věci je popsáno v dopise, jehož překlad jste dostali od Sněmovny lordů. V zásadě jde o to, že EU by mohla hrát podstatně větší roli v těch případech, kdy problematika plýtvání potravin zahrnuje přeshraniční spolupráci. Ať už ve smyslu nadnárodních firem, které potraviny prodávají, tak i ve smyslu přeshraniční spolupráce těch institucí, které naopak mohou nespotřebované potraviny nějakým způsobem využít. Ale i sdílení zkušeností evropského koordinačního mechanismu a ostatně i pracovní skupinu v rámci Evropské komise, která by monitorovala plýtvání potravinami. Problematika plýtvání potravinami je také zohledňována při tvorbě evropské legislativy. To je asi tak podstata věci. Evropský výbor se dlouhodobě tématem zelené karty zabývá. Jsme toho názoru, že je to dobrá iniciativa, že ji stojí za to podpořit, nicméně Evropský výbor považoval za potřebné tuto problematiku probrat i meritorně. Nejen s dobrou vůlí se k tomu přidat, ale skutečně i z hlediska plýtvání potravinami. Oslovili jsme ministerstvo zemědělství, dopis od ministra zemědělství rovněž máte jako součást podkladového materiálu. Dostalo se nám ujištění, že těch pět bodů, které britský parlament navrhuje, je z hlediska ČR zcela v pořádku a hodno podpory. Tolik snad na úvod a jsem připraven pokusit se čelit případným dotazům a námitkám. Děkuji.
84
Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Já vám děkuji, pane senátore, za vaši zprávu i za ten užitečný počin a otevírám rozpravu. Do ní se, jak vidím, nikdo nehlásí, takže budeme hlasovat. Předpokládám, že už nám k tomu asi nechcete něco říct. Nebo ano? Ne, takže návrh usnesení všichni máme. Můžeme přistoupit k hlasování. Uzavírám rozpravu a budeme hlasovat. Budeme hlasovat o návrhu tak, jak jej přednesl senátor Václav Hampl. V sále je přítomno 60 senátorek, senátorů, kvorum pro přijetí je 31. Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem, zvedněte ruku a tlačítko ANO, prosím. Kdo jste proti tomuto návrhu, tlačítko NE, ruku nahoru. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 17 se z 60 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 31 pro vyslovilo 47, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat. Já končím projednávání tohoto bodu, děkuji za tuto iniciativu. A máme před sebou poslední bod dnešní schůze a je jím 13. Návrh na uspořádání veřejného slyšení Senátu na téma "Ochrana proti šikaně" Návrh usnesení Senátu vám byl rozdán na lavice. Prosím pana senátora Libora Michálka, který nás seznámí s návrhem na konání veřejného slyšení Senátu. Prosím, pane kolego, máte slovo. Senátor Libor Michálek: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Téma ochrany proti šikaně je poměrně široké. Návrh, který máte před sebou, se týká především ochrany proti mobbingu, bossingu, staffingu, tedy jednáním, ke kterým může dojít v zaměstnaneckém či služebním poměru. Osobně se zabývám už delší dobu možnostmi ochrany whistlebloverů, ale čím dál častěji se setkávám také s tím, že šikanózní jednání dnes nesouvisí jen s oznámením nějakého protiprávního jednání. A statistiky ukazují, že šikaně ze strany kolegů či nadřízeného je vystaven každý šestý zaměstnanec. To je poměrně významný poměr. Často se stává, že tito zaměstnanci mají psychické problémy, ty mohou přerůst i ve zdravotní komplikace nebo dokonce ve scénáře podobné jako ve francouzské společnosti France Telecom. Osobně jsem se setkal v uplynulých měsících s několika osobami, které se zřejmě budou léčit s psychickými problémy způsobenými šikanou na pracovišti až do konce života. Jsou tady možné vážné důsledky, a to nejenom pro daného zaměstnance, ale i pro společnost jako takovou, protože šikana může samozřejmě působit na zdravou pracovní atmosféru, vyšší míru fluktuace apod. Vnímám jako velmi pozitivní iniciativu, jako je např. vznik Anti-mobbingclubu, což je klub, který mapuje případy zejména úředníků, policistů či vojáků, jejichž některé případy jsou velmi alarmující. Bohužel ne ve všech případech se daří šikaně čelit po právní stránce. Antidiskriminační zákon hovoří o diskriminaci především z důvodů rady, náboženství nebo sexuální orientace, nepokrývá tedy například situace, kdy k šikaně dochází s cílem změny v obsazení určité pozice, a nemusí se to týkat pouze podřízených, ale samozřejmě i nadřízených.
85
Domnívám se, že setkání širšího pléna odborníků a sdílení jejich zkušeností, a to jak v právní oblasti, tak v oblasti psychologické, by mohlo přispět k nalezení odpovědi na otázku, zda a případně v jaké míře by byla vhodná změna legislativy, aby se šikaně dalo čelit efektivněji. Prosím vás tedy o podporu návrhu, který máte před sebou. Děkuji za slovo. Místopředsedkyně Senátu Miluše Horská: Děkuji vám, pane kolego, a prosím, zaujměte místo u stolku zpravodajů. Otevírám rozpravu, do které, jak vidím, se nikdo nehlásí, rozpravu tedy uzavírám. Budeme hlasovat o návrhu, tak jak jej přednesl pan kolega Libor Michálek. Na požadavek z pléna vás odhlásím a prosím, znovu se zaregistrujte svými identifikačními kartami. Svolám senátorky a senátory k hlasování do sálu. Budeme hlasovat o návrhu usnesení, tak jak jej přednesl navrhovatel Libor Michálek. Aktuálně je přítomno v Senátu 54 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 28. Zahajuji hlasování. Kdo jste pro návrh, zvedněte ruku a stiskněte tlačítko ANO, kdo jste proti tomuto návrhu, stiskněte tlačítko NE a zvedněte ruku. Děkuji. Konstatuji, že v hlasování pořadové č. 18 se z 55 přítomných senátorek a senátorů při kvoru 28 pro vyslovilo 33, proti byli 3. Návrh byl přijat. To byl poslední bod dnešní schůze. Kolegyně a kolegové, předpokládáme, že na příští 12. schůzi Senátu se sejdeme 23. září 2015, kdy bude na pořadu volba soudce Ústavního soudu. A prosím, udělejte si čas i na večer, pozveme i kolegy z Poslanecké sněmovny na charitativní koncert pro Nepál, kde se přeneseme hudbou, obrazem i slovem do nepálských hor a můžeme podpořit dobrou věc. Projednali jsme pořad 11. schůze Senátu. Pěkné léto a nejpozději 23. září 2015 na shledanou! (Jednání ukončeno v 16.25 hodin.)
86
Těsnopisecká zpráva Senátu Parlamentu České republiky 10. funkční období - 11. schůze Vydává Kancelář Senátu, Odbor organizační Valdštejnské nám. 4/17, 118 01, Praha 1 WWW.SENAT.CZ (DOKUMENTY A LEGISLATIVA) - TĚSNOPISECKÉ ZPRÁVY
