Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav českých dějin Studijní program: Historické vědy Studijní obor: České dějiny
Teze disertační práce
Mgr. Miroslav Eisenhammer
Nucené nasazení studentů středních škol v období okupace Forced use of secondary school students during the occupation
Praha 2013
Vedoucí práce: PhDr. Jan Gebhart, CSc., DSc.
Uvedení do tématu a motivace ke vzniku práce Nucené pracovní nasazení českých obyvatel v letech druhé světové války patří mezi historická témata, jejichž zpracování bylo donedávna značně nerovnoměrné a dosud není zdaleka vyčerpané, tvoří přitom důležitou partii protektorátní každodennosti. Dlouhou dobu představovalo ve srovnání s vojenskopolitickými a čistě vojenskými aspekty tohoto období vyloženě okrajovou kapitolu, a to jak v české (respektive československé) historiografii, tak i v zahraničí. Poté, co se problematiky v šedesátých letech 20. století chopili František Mainuš a Zdeněk Konečný (v zahraničí paralelně E. Homze a H. Pfahlmann), byla naopak považována za dostatečně zpracovanou a opět se jí nikdo nevěnoval. Novou vlnu zájmu přineslo až období po roce 1989, kdy vznikl Svaz nuceně nasazených a jeho aktivity společně s aktivitami organizací nasazených z ostatních zemí za pomoci amerických právníků vyústily v přijetí německého zákona o nadaci Připomínka – odpovědnost – budoucnost (Stiftung EVZ – Erinnerung, Verantwortung und Zukunft) v roce 2000 a následně ke vzniku Česko-německého fondu budoucnosti. Jako organizační centrum vyřizování žádostí o odškodnění vznikla Kancelář pro oběti nacismu Česko-německého fondu budoucnosti, která se přímo starala o jednotlivé konkrétní případy nasazených z území České republiky. Akce odškodnění za nucené nasazení byla provázena novou vlnou zájmu o celou problematiku, a to jak v Německu, tak u nás i v dalších zemích, jejichž obyvatelé byli za války pracovně nasazováni. Kromě řady drobnějších mikrohistorických studií vznikly i zásadní práce, zejména kniha M. Spoerera vydaná i v češtině pod názvem Nucená práce pod hákovým křížem. Zahraniční civilní pracovníci, váleční zajatci a vězni ve Třetí říši a v obsazené Evropě v letech 1939–1945. (2005) V české historiografii na práci F. Mainuše a Z. Konečného v této době navázali pracovníci Ověřovacího centra Kanceláře pro oběti nacismu, z jejichž činnosti vznikl nejprve v roce 2003 sborník „Nepřichází-li práce k Tobě…/Kommt die Arbeit nicht zu Dir…“. Různé podoby nucené práce ve studiích a dokumentech. V následujícím roce byla éra odškodňovací akce po stránce odborných výstupů ve spolupráci s Národním archivem zhodnocena výstavou Museli pracovat pro Říši. Nucené pracovní nasazení českého obyvatelstva v letech 2. světové války, k ní vydaný katalog a sborník ze stejnojmenné konference konané 2. dubna 2004 představoval další posun v poznání tématu. Kolektiv 3. odd. Národního archivu a externích spolupracovníků dále díky pokračujícímu grantovému projektu nadace EVZ připravil následnou webovou výstavu Pracovali pro Říši a sestavil za redakce Z. Kokoškové, J. Pažouta a M. Sedlákové velmi přínosnou edici dokumentů Pracovali pro Třetí říši. Nucené pracovní nasazení českého obyvatelstva Protektorátu Čechy a Morava pro válečné hospodářství Třetí říše (1939-1945) (2011). Autor práce se jako archivář sám aktivně zúčastnil přijímání žádostí o odškodnění za nucené nasazení i vyhledávání dokladů, které jednotlivcům pomáhaly jejich nárok prokázat. Přitom se setkal s řadou nuceně nasazených. Z prohlubujícího se zájmu o tuto dějinnou kapitolu vyplynul záměr věnovat jí rozsáhlejší výzkum. Při specifikaci jeho zaměření hrála roli snaha rozvinout některé méně zpracované momenty uvedeného tématu, které F. Mainuš nadnesl spíše okrajově a teprve v prvním desetiletí 21. stol. se pro jejich zkoumání objevil větší prostor, umocněný i posunem v poznání pramenné základny. Ze spektra nasazovaných osob se proto autor práce zaměřil na žáky středních škol. Roli zde sehrála i skutečnost, že 2
s řadou z nich přišel osobně do styku a zaznamenával jejich příběhy s využitím metody orální historie. Zejména se takto snažil zachytit vzpomínky bývalých příslušníků Luftschutzpolizei a Technische Nothilfe jako pramen k rozšíření poznání historie válečné Plzně, postupně se tento zájem kvůli porovnání rozšířil i na jiné regiony. Mnozí z narátorů byli narození v letech 1925–1926, což v kontextu velkých „ročníkových akcí“ představuje určitou „mezigeneraci“, jejíž osud za války nebyl dosud podrobněji nikde zachycen. Právě žáci tohoto věkového rozmezí tvořili hlavní část z nasazovaných vyšších ročníků středních i odborných škol v druhé polovině války. Shromažďování údajů prezentovaných v této práci tak začalo již před více než deseti lety. Autorovým veřejně prezentovaným vlastním přínosem ke zkoumání tématu během tvorby práce byl zejména příspěvek k začleňování českých středoškoláků do Technische Nothilfe přednesený v Praze na semináři v Národním archivu v roce 2004 a dílčí konzultační spolupráce a pomoc při výběru materiálu pro výše zmíněnou edici Pracovali pro Třetí říši, vydanou v roce 2011.
Cíle práce a řešené problémy V předkládané práci si autor vytkl následující cíle: Na základě studia literatury, řady archivních pramenů a zaznamenaných vzpomínek pamětníků zjistit, do jaké míry se žáků středních škol dotkly hlavní fáze nuceného nasazení, tedy ročníkové akce 1921–1922 a 1918–1920, 1924 a nasazení na zákopové práce ročníků 1927–1928. V návaznosti na to ověřit, do jaké míry probíhaly tyto akce v různých oblastech jednotně, nebo zda se navzdory jejich centrální organizaci projevily regionální rozdíly. Druhým řešeným problémem je vztah pracovních úřadů k jednotlivým typům středních škol. Cílem bylo zjištění, zda pracovní úřady přistupovaly ke všem typům středních škol stejně, nebo se vůči některým uplatňovala odlišná kritéria. Zde se dalo předpokládat, že menší zátěži byly vystaveny ty obory, které připravovaly žáky pro výkon povolání důležitých pro vedení války, konkrétně zemědělské a průmyslové školy. Třetí oblastí, která si zasluhovala pozornost, byla závislost „nasazovací praxe“ na průmyslovém významu a velikosti města, kde se školy nacházely. Podle výchozího předpokladu měly pracovní úřady ve velkých průmyslových centrech s vyšší potřebou pracovních sil přistupovat k přeřazování žáků škol do zaměstnání přísněji než v menších městech. Kromě používání žáků jako pracovních sil v průmyslu bylo zároveň třeba akcentovat i jiné druhy aktivit, ke kterým byli žáci využíváni. Zde se objevuje celá dosud jen velmi málo zpracovaná sféra činností vykonávaných nikoli podle přikazovacího výměru pracovního úřadu, ale na základě povolání ke krátkodobé nebo dlouhodobé nouzové službě. Nejvýraznější z nich byla bezesporu zařazení žáků do organizací zapojených do protiletecké ochrany, jakými byla Luftschutzpolizei a Technische Nothilfe, zmínit je ale nutné i rozmanité krátkodobé aktivity nuceně vykonávané v době vyučování, počínaje skládáním brambor a konče výkopy veřejných protileteckých krytů. Přesnější popsání 3
vývoje a činnosti obou jmenovaných organizací však prolnulo jako čtvrtý hlavní motiv výzkumu celým sledovaným obdobím. Rozčlenění práce a charakteristika jednotlivých kapitol Při řešení nadnesených problémů bylo třeba nejprve obecně zhodnotit organizaci a průběh nuceného pracovního nasazování, přiblížit systém protektorátního středního školství a jeho vývoj a následně na základě zejména pramenného výzkumu řešit nadnesené problémy. Autor proto práci strukturoval do osmi kapitol. První kapitola vymezuje téma po chronologické a teritoriální stránce, uvádí metody použité při jeho zpracování, charakterizuje použité prameny a literaturu a výsledky dosavadního výzkumu. Druhá kapitola je věnována vývoji válečného hospodářství v Německu i na území Protektorátu Čechy a Morava a zajištění pracovních sil potřebných k chodu ekonomiky. Její části se zaměřují na charakteristiku vztahu protektorátního a říšského hospodářství v době okupace a na základní změny, kterými v letech 1939-1945 hospodářství v Čechách a na Moravě prošlo, dále se stručně zabývá mechanismy získávání pracovních sil na celoříšské úrovni a postavením jednotlivých skupin zahraničních pracovníků na území Říše včetně postavení Čechů. Další část podrobněji rozpracovává situaci v protektorátu a shrnuje vývoj nasazování protektorátních příslušníků. Následuje popis vývoje legislativy k pracovnímu nasazení a vzniku a činností pracovních úřadů. Podrobněji je zde vymezen rozdíl mezi „pracovní povinností“ a „nouzovou službou“, protože zkoumané skupiny obyvatelstva se týkaly oba tyto odlišné mechanismy přikazování do práce. Přikazování k nouzové službě se v praxi týkalo polovojenských organizací Luftschutzpolizei a Technische Nothilfe, proto jsou zde obě charakterizovány vzhledem k četnému zastoupení studentů v nich. Poslední část kapitoly je věnována dobovým úvahám o nasazení české mládeže po boku německých ozbrojených sil a výslednému negativnímu postoji říšských míst v této věci. Třetí kapitola se zaměřuje na vývoj středního školství na našem území. Je v ní pro potřeby výzkumu definován pojem „střední škola“, dále stručně seznamuje s vývojem středního školství za první republiky jako podkladem k charakteristice změn, ke kterým došlo v letech 1939-1945. Akcentuje jak změny správní a strukturální, k nimž docházelo za okupace, tak i perzekuční akce vůči českému střednímu školství ze strany nacistů. Závěrečná část této kapitoly je věnována studentům jako sociální skupině. Autor se v ní pokusil postihnout alespoň v základních rysech jejich společenské postavení i život za okupace, ve kterém od roku 1943 sehrávalo klíčovou roli Kuratorium pro výchovu mládeže. Připomenutí perzekuce českého středního školství v první polovině války je záměrné, protože umožňuje dobře ilustrovat rozdíl stavu v následujících letech 1943–1945, kdy pracovní využívání žáků škol bylo de facto další skrytou formou útlaku, v důsledku omezující vzdělávání českých žáků ještě účinněji než přímá represe. Ve čtvrté kapitole, také věnované protektorátnímu školství z obecného hlediska, autor charakterizuje jeho ovlivňování ze strany pracovních úřadů. Nejprve akcentuje téma vzdělávání jako obrany před pracovním nasazením. Krátce si všímá osudu těch posluchačů uzavřených vysokých škol, kteří nebyli zatčeni při represivních akcích nacistů v listopadu 1939, protože oni byli první skupinou studentů vystavenou rukám „pracáků“. Návazně je rozpracován dosud nikde komplexně nepostižený vznik a fungování abiturientských kursů při středních (resp. vyšších odborných) školách a možnosti dalšího studia abiturientů středních škol na 4
odborných školách jako alternativní možnost dočasného úniku před nasazením. Podkapitola 4.2 se zaměřuje na činnost oddělení mládeže pracovních úřadů, pracovní poradenství a předpisy regulující pracovní nasazení žáků škol. Podkapitola 4.3 již předjímá navazující části práce, protože v obecné rovině přibližuje narušování výuky „neškolními činnostmi“, jakými byl sběr odpadových surovin a léčivých rostlin, zemědělské a zalesňovací práce a zapojení žáků do školních požárních hlídek. Kapitoly pátá až sedmá prezentují hlavní výsledky vlastního autorova výzkumu. Zahrnují postupně tři školní roky 1942/43, 1943/44 a 1944/45. V páté kapitole sledujeme nejprve genezi ročníkových akcí 1921–1922 a 1918–1920 a jejich konkrétní odraz na zkoumaných všeobecně vzdělávacích i odborných středních školách. Podkapitola 5.2 přibližuje změny, které školám přineslo uplatnění výnosu Ministerstva školství o uznání dospělosti na základě osvědčení se v pracovním nasazení. Vlna povolávání žáků na jaře 1943 v sobě kombinovala dokončení podzimních ročníkových akcí a zvýšenou potřebu náhradních sil za ty, které odcházely do Říše. Zároveň začaly místní úřady v zesílené míře používat žáky ke krátkodobým pracím v místě školy a projevila se i činnost Technische Nothilfe jako druhého ramene pomyslných kleští, které je svíraly. Šestá kapitola je věnována školnímu roku 1943/44. První ze čtyř podkapitol seznamuje s organizačním pozadím a průběhem nejtragičtější epizody pracovního nasazování českých studentů, kterou bylo půlroční vyslání přibližně dvou tisíc žáků průmyslových škol v rámci Technische Nothilfe k odklizovacím pracím po náletech do bombardovaných německých měst na sklonku léta 1943. Podkapitola 6.2 zachycuje různé formy využívání žáků ke krátkodobým pracovním úkolům. Třetí podkapitola je věnována ročníkové akci 1924, její organizaci a následně jejímu průběhu na sledovaných školách. Tématem čtvrté podkapitoly 6.4 je zesílená aktivita Technische Nothilfe (TN) a Luftschutzpolizei (LS) na lokální úrovni a povolávání studentů do jmenovaných organizací. Sedmou kapitolou věnovanou školnímu roku 1944/45 se uzavírá válečné období českého školství. Ovlivnilo jej zejména vyhlášení totálního válečného nasazení v srpnu 1944, jehož odrazem na školách se zabývá podkapitola 7.1. Následující podkapitolu 7.2 autor věnoval expanzi polovojenských organizací TN a LS, které do svých řad povolaly v závěrečném roce války velké procento žáků z uzavřených školních tříd. Budování opevnění na Moravě na jaře 1945, ročníkovou akci 1927-1928 a její odraz na sledovaných ústavech popisuje podkapitola 7.3. V závěrečné podkapitole 7.4 sledujeme návraty žáků z nasazení a poválečné ukončování jejich násilně přerušené školní docházky. Za kapitoly č. 5 až 7, zaměřené na situaci v českém školství, zařadil autor ještě kapitolu č. 8 věnovanou zásadním rysům „válečné pomocné služby“ německé mládeže; charakteristika jejích obecných rysů byla doplněna konkrétním příkladem jedné plzeňské německé střední školy. Smyslem jejího zařazení je alespoň rámcové postižení míra shody a rozdílů ve válečném osudu české a německé mládeže. Tato otázka je pominutelná na lokální úrovni, zřetelně však vyvstává při celkovém pohledu na život protektorátní společnosti, protože při zásadních jednáních ohledně pracovního využití české mládeže byla srovnání s jejími německými vrstevníky často používána. V kapitole 9 pak autor celé téma shrnuje a prezentuje dosažené závěry. 5
Závěry Zvyšující se potřeba pracovních sil od roku 1942 pro říšskoněmecké i protektorátní válečné hospodářství se na českých středních školách silně projevila a velmi ovlivnila jejich činnost. České školy, poznamenané represivními akcemi, postupným uzavíráním některých ústavů a vystavené účinkům omezujících opatření v přijímání žáků se pro pracovní úřady a místní správu staly pohotovým zdrojem sil pro rozmanité, zejména manuální práce lokálního významu. Zároveň s postupně klesajícím věkem osob posílaných do Říše se jich dotkly všechny od podzimu 1942 probíhající „ročníkové akce“. Jednotlivé pracovní úřady však při jejich provádění navzdory centrálně daným pravidlům nepostupovaly jednotně. Podle názoru autora to ovlivnilo zejména až dodatečné přijetí předpisu o ukončování školní docházky, předčasných maturitách a uznávání dospělosti na základě osvědčení se v pracovním nasazení v únoru 1943. Ještě během podzimu 1942 přistupovaly pracovní úřady k trvalému vyřazování žáků roč. 1921–1922 a 1918–1920 ze škol selektivně a poměrně opatrně, záleželo u nich hlavně na konkrétní potřebě pracovních sil. Typ školy přitom nehrál velkou roli. Z analýzy pramenů to naznačuje situace v obvodu pracovního úřadu Tábor, který oproti jiným již na podzim 1942 ve velké míře nasadil žáky gymnázií i obchodní akademie, a to v kontrastu s pracovním úřadem např. v Plzni, kde by se vzhledem k průmyslovému charakteru města dala očekávat větší snaha o získání pracovních sil – přitom zde na podzim 1942 zůstaly jak odborné školy, tak gymnázia odchodů žáků ušetřeny. Daleko širší nasazovací vlna proběhla na jaře 1943, kdy přijetí zmíněných předpisů uvolnilo pracovním úřadům ruce. V mnoha případech tak bylo se zpožděním dokončeno nasazení žáků roč. 1918–1922 a pracovní úřady s vysokou potřebou pracovních sil, konkrétně plzeňský, rozsáhle nasadily všechny dostupné chlapce i dívky starší osmnácti let, což zasáhlo kromě nejvyšších i nižší ročníky. Podobně razantně zakročil ostravský pracovní úřad u strojní průmyslovky, ovšem kupodivu ne u gymnázií. Chlapci spadající do prvních „ročníkových akcí“ byli posláni převážně do Říše, jejich mladší kolegové však většinou zůstávali na území protektorátu jako náhradní síly za ty, které musely odejít do Německa, a byli využíváni jak v průmyslu, tak i pro jiné úkoly – typické je využití velké části studentů uvolněných na jaře 1943 z plzeňských škol pro likvidaci lesní kalamity v Brdech. U menších pracovních úřadů v méně industrializovaných regionech (Klatovsko, Budějovicko), které měly předepsány i nižší kontingenty osob k odeslání do Říše, se takový tlak na předčasné odchody žáků ze škol neprojevil a pokud ano, týkal se jen oktavánů. Prvořadou roli hrála vždy místní potřeba pracovních sil, což se projevuje i při srovnání obchodních akademií v Plzni, Berouně a Táboře. Jaro 1943 tedy po stránce nasazení středoškoláků proběhlo ve znamení celkově zvýšené exploatace pracovních sil z jejich řad. Zároveň však bylo poznamenáno velmi individuálním přístupem k jednotlivým školám, a to daleko více v závislosti na regionu než na jejich druhu. Jednotný přístup pracovních úřadů se dal očekávat u ročníkové akce 1924, která měla jednoznačně daná centrální pravidla a ze studentů šetřila pouze omezenou skupinu průmyslováků, kteří prošli na podzim 1943 službou v Říši v řadách Technische Nothilfe. V tomto případě skutečně u všech sledovaných škol bez ohledu na jejich druh nebo sídlo došlo k přikázání žáků uvedeného ročníku pracovními úřady. Regionální rozdíly v počtech nasazených ovlivnil postup přijatý konkrétními pracovními úřady v předešlém roce. Kde ve 6
školách příslušníci ročníku 1924 zbyli, došlo na ně teď, kde byli nasazeni již loni, škol se jejich odchod bezprostředně nedotkl a pracovní úřady řešily pouze jejich případné přeřazení na potřebnější pracovní místa. Za pozornost stojí v této souvislosti rozdíl v pozici plzeňských a ostravských žáků průmyslovek. První z nich v mnoha případech pracovali ke škole jako tzv. werksstudenti, zejména ve Škodových závodech, které paralelnímu zaměstnávání žáků průmyslovek nekladly překážky. Ostravští žáci v případě přikázání pracovním úřadem, třeba i do místních podniků, opouštěli školu se vším všudy. Příčina tkvěla zřejmě v rozdílné povaze průmyslu obou regionů, protože hutní a důlní provozy Ostravska neumožňovaly takovou volnost v zaměstnávání jako strojírenský průmysl Plzeňska. Současně se projevilo, že mnozí z žáků i žákyň ročníku 1924 byli nasazeni již během podzimních měsíců roku 1943 a zejména u brněnských průmyslovek se jednalo o regionální letecký průmysl, ve kterém již zůstávali. Od druhé poloviny roku 1943 se tak i do místních poměrů promítla obecná tendence postupného snižování odtoku pracovních sil do Říše v zájmu zajištění činnosti stávajících i nově budovaných průmyslových kapacit na území protektorátu, které bylo bezpečnější před leteckým bombardováním. Druhý hlavní problém, který si autor v úvodu stanovil, bylo ověřit, zda se u jednotlivých typů škol objevovaly nějaké plošné ohledy ze strany pracovních úřadů v závislosti na jejich studijním zaměření. Průzkum konkrétních škol napříč regiony prokázal, že šetřeny před nasazováním byly vyšší zemědělské školy. Těch se nedotkla ani ročníková akce 1924, důvodem je bezpochyby důležitost uvedeného oboru pro zajištění výživy obyvatel. Předpoklad o šetření strojírenských oborů vzhledem k důležitosti takto vzdělaných odborníků pro válečnou výrobu se naopak nepotvrdil. Navzdory vedoucími úředníky Ministerstva hospodářství a práce opakovaným tvrzením o větší ceně dostudovaných strojařů pro pracovní trh se průmyslovky staly ve velkých městech srovnatelným zdrojem pracovních sil jako jiné školy, navíc jejich žáky nebylo třeba při zařazení do průmyslu dlouze zaškolovat. Také do hledáčku Technische Nothilfe se průmyslováci dostali dříve než žáci z gymnázií nebo obchodních akademií. Tyto posledně jmenované typy škol sloužily všeobecně za rezervu pracovních sil, která byla podle potřeby nasazována krátkodobě v místě nebo s dosaženým osmnáctým rokem věku povolávána trvale. Učitelské ústavy zůstaly zásahů pracovních úřadů do značné míry uchráněny, ovšem způsobila to dvouletá pauza v otevírání prvních ročníků, v jejímž důsledku na nich převažovali mladší žáci. Třetí okruh řešených otázek souvisel do značné míry s prvním a měl ověřit, zda školy ve velkých průmyslových centrech byly vystaveny působení pracovních úřadů více než jiné. I tento trend se u zkoumaných ústavů skutečně projevil. Nejvýraznější je tento rys u Plzně. Plzeňský pracovní úřad měl předepsané vyšší kontingenty pro Říši než okolní a navíc byl sám sídlem významného zbrojního podniku, proto jeho potřeba pracovních sil byla vyšší než například v obvodu pracovních úřadů Klatovy nebo Budějovice. K tomu byl vystaven konkurenci ze strany místní aktivní skupiny Technische Nothilfe a místního velitelství protiletecké ochrany s vybudovanými stálými jednotkami Luftschutzpolizei, které též potřebovaly pro své jednoznačně válečně důležité úkoly množství mladých sil. Jak ukazují části rozborů v kapitolách 5 – 7 věnované Plzni, plzeňské školy byly ve všech ohledech vystaveny většímu tlaku na odchody žáků než jiné.
7
Kromě průběžného porovnání přístupu pracovních úřadů ke školám v jednotlivých regionech se příslušné části páté až sedmé kapitoly věnují i dosud v odborné literatuře velmi málo popsanému zařazování žáků škol k dlouhodobé nouzové službě u Technische Nothilfe a Luftschutzpolizei. Použité prameny dovolily sledovat vývoj Technische Nothilfe od jejích faktických počátků na podzim 1942 až do května 1945 v širokém spektru zahrnujícím jak tragické vyslání dvou tisíc žáků průmyslových škol na půlroční „einsatz“ k odklízení trosek do bombardovaných německých měst v druhé polovině roku 1943, kde jich patnáct zahynulo, tak i práci místních skupin TN v Plzni a Ostravě. Zachycena je i činnost pražské centrály organizace po založení Protektorátní Technické nouzové pomoci v květnu 1944, kdy začala rozsáhlá vlna předvolávání a následného rozmísťování středoškoláků z celých Čech v uniformách TN na pracoviště na území protektorátu. Oproti tomu výstavba a činnost Luftschutzpolizei a začlenění studentů do ní je s ohledem na dostupné prameny představena zejména na příkladu Plzně. Výsledky výzkumu dokládají, že zapojení studentů do obou organizací bylo prováděno v širokém měřítku a kulminovalo v posledním roce války. V určitých ohledech šlo dále než prosté pracovní nasazení, např. vyslání žáků průmyslových škol do Říše v srpnu 1943 poprvé prolomilo hranici osmnácti let a k velmi nebezpečné službě byli přikazováni chlapci od sedmnáctého roku věku. Jeho komplexní zhodnocení je rozhodně námětem na další samostatný výzkum. Vhled do paralelního světa německé mládeže v protektorátu nabídnutý osmou kapitolou umožnil porovnat příspěvek žáků obou národností k „válečnému úsilí“. Srovnání je obtížné vzhledem ke zcela rozdílnému postavení obou národů a chápání jejich úkolů v systému nacistické moci, prezentovaná fakta ale ukazují, proč někteří vysocí funkcionáři NSDAP kritizovali německou správu v protektorátu z nedostatečného využívání českých sil v podmínkách totální války. Zavedení služby Luftwaffenhelferů pro německé chlapce ročníků 1926–1928, které německé školy od podzimu 1943 vylidnilo podstatně více než české, však nemohlo mít na české straně paralelu, úkoly stanovené českému etniku v hospodářství Říše byly odlišné. Pramenná základna práce K výzkumu využil autor archivní fondy ústřední i místní povahy. Z fondů Národního archivu to byly Úřad říšského protektora a na něj navázané fondy (Státní tajemník Úřadu říšského protektora, Německé státní ministerstvo pro Čechy a Moravu) a fond Ministerstvo hospodářství a práce. Uvedené fondy poskytují zásadní informace k přípravě jednotlivých ročníkových akcí a současně ohlasy z podřízených úrovní správy na tyto akce. Fond Ministerstvo školství poskytl informace k vývoji abiturientských kursů, k nucenému nasazení však klíčový není, obdobně i z fondů Zemská školní rada Praha a Zemský úřad Praha – oddělení církevní, nadační a školské lze čerpat spíše údaje k všeobecnému vývoji okupačního školství než k pracovnímu nasazení. Cenné doklady k odrazu nuceného nasazování mládeže a zejména k aktivitám Technische Nothilfe poskytuje naproti tomu fond Kancelář prezidenta republiky v Archivu kanceláře prezidenta republiky. Kromě archivních fondů ústřední povahy bylo nutné při přípravě práce využít archivní fondy lokální povahy, zejména jednotlivých středních škol. Vzhledem k velmi mezerovitému dochování dokumentů okupačních pracovních úřadů se jako vhodný pramen 8
nabízely právě archiválie škol, protože se v nich nucené nasazení odráží, jsou víceméně rovnoměrným způsobem dochovány pro celé území republiky a obsahují srovnatelný vzorek obyvatelstva pro různé lokality. Navíc umožňují zkoumání hlavní fáze procesu pracovního nasazování v jeho historické vývojové linii od roku 1942 až do sklonku války. Zároveň právě archiválie škol dovolují dobře poznat válečné osudy oné „mezigenerace“ ročníků 1925–1926. K výzkumu byly zvoleny lokality ze tří velkých průmyslových center (Plzně, Brna a Ostravy), menších západočeských měst (Domažlice, Klatovy, Rokycany), sousedících menších měst náležejících do obvodu jiných pracovních úřadů (Beroun, Příbram) a spíše zemědělských jihočeských regionů (České Budějovice, Tábor). Plzeň nabídla ke srovnání celé spektrum druhů škol (gymnázia, obchodní akademie, průmyslové školy, vyšší rolnická škola), průmyslové školy byly dále zkoumány v Brně a Ostravě (zde i příkladově jedno koedukované a jedno dívčí reálné gymnázium). Obchodní akademie sledoval autor kromě Plzně i v Berouně a Táboře, zemědělské školy mimo Plzeň v Klatovech a Táboře a učitelské ústavy v Plzni a Hořovicích. Fondy jmenovaných škol poskytly základní statistický materiál k dalšímu zpracování a vyvození obecnějších závěrů. Obecně lze říci, že školní fondy dosti věrně zachycují pracovní nasazení prováděná v rámci centrálně řízených akcí, zejména akce nasazení ročníku 1924, a to formou zmínek v hlavních katalozích a konferenčních zprávách; stejně tak jsou zaznamenány i trvalé odchody žáků z důvodu zařazení do Technsiche Nothilfe a Luftschutzpolizei. V konferenčních zprávách jsou dále zachyceny četné případy drobných nasazení místního charakteru zasahujících do doby školního vyučování. Naproti tomu uvedené prameny prakticky nezmiňují nasazení probíhající v době školních prázdnin (nejtypičtěji žňové brigády). Z časového hlediska pak přesnost záznamů o nasazení klesá zejména v posledním válečném školním roce 1944/45. Jako doplňující a ilustrační pramen byly použity části textů rozhovorů vedených s pamětníky s využitím metod orální historie. Ze získaných více než čtyřiceti interwiew vedených v průběhu let 2000–2008 autor použil informace či přímo citoval úryvky z 22 rozhovorů. Základní díla použité literatury k tématu nuceného nasazení již byla připomenuta v úvodu tezí. Z níže připojeného seznamu literatury se jako velmi cenné ukázaly některé autobiografické práce sepsané pamětníky, týká se to zejména bývalých žáků průmyslovek zařazených do Technische Nothilfe J. Hiblbauera, O. Jedličky a Z. Medřického. Z obecných prací věnovaných historii let 1939–1945 byl využity zejména práce J. Gebharta a J. Kuklíka, dále J. B. Uhlíře a P. Maršálka. Pochopitelně nebyly opomenuty edice pramenů k období okupace (Otáhalová – Červinková, Šustek a zejména nejnovější a pro zpracovávané téma nejvýznamnější Kokošková – Pažout – Sedláková) ani základní právní a tiskem vydávané statistické prameny. Při poznání situace ostravského školství v době okupace pak výrazně napomohla diplomová práce S. Čablíka. Použitá literatura byla nezbytným prostředkem k zasazení tématu do celkového historického kontextu i k získání některých konkrétních informací. Hlavní objem činnosti při řešení stanovených problémů však představovala práce s archivním materiálem.
9
Archivní prameny Archiv Kanceláře prezidenta republiky - fond Kancelář prezidenta republiky Národní archiv - fond Úřad říšského protektora v Čechách a na Moravě, Praha (součástí fondu je nezpracovaná část převzatá od MV ČR v r. 1999 Úřad říšského protektora pro Čechy a Moravu (pův. fond SÚ MV 114)) - fond Státní tajemník u říšského protektora v Čechách a na Moravě, Praha (pův. fond SÚ MV 109) - fond Německé státní ministerstvo pro Čechy a Moravu, Praha (pův. fond SÚ MV 110) - fond Generální velitel uniformované protektorátní policie, Praha - fond Ministerstvo hospodářství a práce, Praha - fond Ministerstvo školství, Praha - fond Technická nouzová pomoc, Praha - fond Zemská školní rada, Praha - fond Zemský úřad Praha (Zemský úřad Praha – oddělení církevní, nadační a školské) Archiv města Plzně - fond Masarykovo české státní reálné gymnázium Plzeň - fond Městské dívčí reálné gymnázium Plzeň - fond Místní školní rada Plzeň (česká) - fond Mužský učitelský ústav Plzeň - fond Německá hlavní (vyšší) škola Plzeň - fond Obchodní akademie a Obchodní škola Plzeň - fond Sbírka dokumentů plzeňského odboje 1939-1945 - fond Státní československé reálné gymnázium Plzeň - fond Státní gymnázium Plzeň - fond Střední průmyslová škola strojnická Plzeň - fond Střední průmyslová škola stavební Plzeň - fond Ženský učitelský ústav Plzeň Archiv města Brna - fond Vyšší průmyslová škola stavební, Kudelova 8, Brno - fond Vyšší průmyslová škola textilní, Francouzská 101, Brno - fond Střední průmyslová škola strojnická, Sokolská 1, Brno + Vyšší odborná škola technická, Sokolská 1, Brno - fond Vyšší průmyslová škola elektrotechnická, Kounicova 40, Brno Archiv města Ostravy - fond Dívčí reálné gymnázium Slezská Ostrava - fond Střední průmyslová škola Ostrava-Vítkovice - fond Střední všeobecně vzdělávací škola Ostrava-Přívoz - fond Česká ošetřovatelská škola Ostrava Moravský zemský archiv v Brně - fond Mimořádný lidový soud Brno Státní oblastní archiv v Plzni - fond Mimořádný lidový soud Plzeň - fond Národní fronta – krajský výbor Plzeň - fond Obchodní a živnostenská komora Plzeň - fond Policejní ředitelství Plzeň
10
Státní okresní archiv Beroun - fond Reálné gymnázium Beroun - fond Střední ekonomická škola Beroun - fond Státní koedukační učitelský ústav Hořovice Státní okresní archiv České Budějovice - fond Dívčí reálné gymnasium České Budějovice (B 136) - fond Jirsíkovo státní gymnasium České Budějovice (B 134) - fond Státní reálné gymnasium České Budějovice (B 135) - fond Zátkovo státní reálné gymnasium České Budějovice (B 129) Státní okresní archiv Domažlice - fond Gymnázium Domažlice Státní okresní archiv Klatovy - fond Gymnázium Vrchlického Klatovy - fond Gymnázium Sušice - fond Střední škola zemědělská a potravinářská Klatovy Státní okresní archiv Příbram - fond Gymnázium Příbram - fond Střední zemědělská škola Březnice Státní okresní archiv Rokycany - fond Gymnázium Rokycany - fond Reschop – pila Mirošov Státní okresní archiv Tábor - fond Gymnázium Tábor - fond Jedenáctiletá střední škola Tábor (Reálka) - fond Střední ekonomická škola Tábor - fond Střední zemědělská škola Tábor Rozhovory a korespondence s pamětníky (osobní archiv M. Eisenhammera): Adamcová Blanka, Anderle Vladislav, Frank Emil, Halaburt Jaromír, Hlavsa Ivo, Hodek Václav, Hruška Luboš, Janský Stanislav, Jeřábek Josef, Jirčík Vladimír, Maurer Adolf, Maurerová Anna, Pláteník Josef, Polka Václav, Rais Jaroslav, Ruml Jiří, Suchý Emanuel, Suchý Chrudoš, Synáč Jaroslav, Štroner Vladimír, Vrtěl Luboš, Zíka Jaroslav Edice pramenů: Acta occupationis Bohemiae et Moraviae. Dokumenty z historie československé politiky 1939-1943 II. Eds. ČERVINKOVÁ, Milada – OTÁHALOVÁ, Libuše, Praha 1966. Československo a norimberský proces. Hlavní dokumenty norimberského procesu o zločinech nacistů proti Československu. Praha 1946. Josef Pfitzner a protektorátní Praha v letech 1939-1945, Svazek 2 – Měsíční situační zprávy Josefa Pfitznera. Eds. ŠUSTEK, Vojtěch, Praha : Archiv hlavního města Prahy – Scriptorium, 2001. Pracovali pro Třetí říši. Nucené pracovní nasazení českého obyvatelstva Protektorátu Čechy a Morava pro válečné hospodářství Třetí říše (1939-1945). Edice dokumentů s historickým úvodem Stanislava Kokošky. Eds. KOKOŠKOVÁ, Zdeňka – PAŽOUT, Jaroslav – SEDLÁKOVÁ, Monika, Praha : Scriptorium, 2011. 11
Tištěné prameny: Hrazdil, Antonín, Stav středního školství země České a Moravskoslezské v době nesvobody (ve školních letech 1940/41 až 1944/45). Praha : Ministerstvo školství a osvěty, 1946. Nové zákony a nařízení Protektorátu Čechy a Morava 1942. Průvodce odborným školstvím Protektorátu Čechy a Morava 1942-1943. Zpracováno Ústavem lidské práce z příkazu ministerstva hospodářství a práce a ministerstva školství. Praha : Ústav pro učebné pomůcky průmyslových a odborných škol, 1943. Průvodce odborným školstvím Protektorátu Čechy a Morava. Doplňky 1944. Zpracováno Ústavem lidské práce z příkazu ministerstva hospodářství a práce a ministerstva školství. Praha : Ústav pro učebné pomůcky průmyslových a odborných škol, 1944. Reichsgesetzblatt I/1939, 1942. Sbírka zákonů a nařízení státu československého 1935. Sbírka zákonů a nařízení Protektorátu Čechy a Morava 1942, 1943. Statistische Nachrichten 1943, 1944. Věstník nařízení říšského protektora v Čechách a na Moravě 1942. Věstník nařízení německého státního ministra pro Čechy a Moravu 1944. Úřední list města Plzně 1942. Věstník ministerstva školství a národní osvěty 1938, 1939, 1940, 1941, 1942. Věstník ministerstva školství 1943, 1944, 1945. Věstník ministerstva školství a osvěty 1945. Věstník Ministerstva vnitra v Praze, roč. 24, 1942. Zprávy státního úřadu statistického Republiky Československé 1938, 1945. Zprávy ústředního statistického úřadu Protektorátu Čechy a Morava 1940, 1941, 1942.
Tisk: Český západ 1937 Nová doba 1943, 1944 Zpravodaj Svazu nuceně nasazených 1997-2001
Studentské diplomové aj. práce: ČABLÍK, Svatopluk. České střední školství v Moravské Ostravě 1939-1945. FF UJEP Brno, 1987. ELIÁŠOVÁ, Martina. Příspěvky k dějinám totálního nasazení Čechů v Německu v době druhé světové války. FF UJEP Brno, 1990. JANŮ, Jiřina. České střední školství v českých zemích za nacistické okupace. FF UJEP Brno, 1969. KRÁMSKÁ, Pavlína. Reflexe nuceného nasazení Čechů za protektorátu. Dějiny „zdola“. FFUK Praha, 2002. ŘEHULKOVÁ, Eva. K otázce českého školství na Moravě v době okupace. FF UJEP Brno, 1961.
12
Literatura memoárového charakteru: ASCHERMANN, Michael. Rozhovor s Jiřím Widimským. Cesta za poznáním srdce. Praha : Galén, 2006. BENDA, Antonín, Léta okupace na škole. In Státní průmyslová škola strojnická v Plzni, Majerova ul. 1 – Výroční zpráva za školní rok 1944–45. První po revoluci. Plzeň : Státní průmyslová škola strojnická v Plzni, 1945, s. 9–15. BOČEK, Karel. Ani gram uranu okupantům! Praha : Akropolis, 2005. ČERNÝ, Václav. Křik koruny české. Paměti 1938-1945. Náš kulturní odboj za války. Brno : Atlantis, 1992. DUSILOVÁ HORÁKOVÁ, Blanka. Obchodní akademie z let 1939–1943. In 40 let hospodářské školy v Berouně 1919–1959. Beroun 1959, s. 66. HIBLBAUER, Jan. Berlín 1943. Svědectví o zavlečení českých studentů z Pardubic do válečného Německa. Pardubice : Východočeské muzeum Pardubice, 1996. HOTOVÝ, Osvald. Byli jsme ročník dvacet čtyři. Sborník vzpomínek a dokumentů účastníků totálního nasazení roč. 1924 z jihozápadní Moravy. Třebíč : Západomoravské muzeum 1989. CHLEBOVNA, Václav. Osudy ústavu v době nesvobody a po ní až do školního roku 1946/47. In Výroční zpráva Státního reálného gymnasia v Plzni za školní rok 1946–47. Plzeň 1947, s. 7. JEDLIČKA, Oldřich. Češi v Branibořích. Valašské Meziříčí : soukromý tisk, 2002. JINDRA, František. Vzpomínky na totální nasazení. Havlíčkobrodsko. Vlastivědný sborník, 1996, Havlíčkův Brod : Okresní vlastivědné muzeum a Státní okresní archiv Havlíčkův Brod, 1996. Josef Goebbels, Deníky. Svazek 5: 1943–1945. Praha : Naše vojsko, 2010. LEŠEK, František. Éra Technische Nothilfe v Pardubicích. Zprávy Klubu přátel Pardubicka 2002, Pardubice 2002, s. 92-94. MEDŘICKÝ, Zdeněk. Deník TN-Manna. Ostrava : soukromý tisk, 1983. PLACÁK, Bedřich. Paměti lékaře. Praha : Torst, 1997. RUML, Jiří. Znamínko na duši. Praha : Evropský kulturní klub, 1990. SMRKOVSKÝ, Václav. Z Berouna do Norimberka (Vzpomínka na léta okupace). In 40 let hospodářské školy v Berouně 1919–1959. Beroun 1959, s. 58. SPEER, Albert. V srdci Třetí říše. Brno : Bonus A, 1996. SÝKORA, Vladimír. S TN do Hamburku. In Státní průmyslová škola strojnická v Plzni, Majerova ul. 1 – Výroční zpráva za školní rok 1944–45. První po revoluci. Plzeň : Státní průmyslová škola strojnická v Plzni, 1945, s. 42–44. Zpověď K. H. Franka. Praha : Cíl, 1946. ZRZAVÝ, Jan. Vzpomínky na události z ledna až května 1945. Havlíčkobrodsko. Vlastivědný sborník, 12, 1996, Okresní vlastivědné muzeum a Státní okresní archiv Havlíčkův Brod, Havlíčkův Brod 1996, s. 39–47. ZVĚŘINOVÁ, Stanislava. Devatenáct nám bylo pryč. Praha : Státní ústřední archiv, 2001.
13
Literatura: BIMAN, Stanislav. Vznik tzv. německého státního ministerstva pro Čechy a Moravu (Dokumenty). Sborník archivních prací, 18, 1968, č. 1, s. 237–304. BOSÁK, František. Česká škola v době nacistického útlaku. Příspěvek k dějinám českého školství od Mnichova do osvobození. Praha : SPN, 1969. BOSÁK, František. Germanizační úloha německých škol na Českobudějovicku za okupace. Jihočeský sborník historický 33, 1964, č. 1, České Budějovice 1964, s. 58–73, 170–190. BRANDES, Detlef. Češi pod německým protektorátem. Okupační politika, kolaborace a odboj 1939-1945. Praha : Prostor, 2000. BUFFET, Cyril. Berlín. Praha : Nakladatelství Lidové noviny,1999. BUTLER, Rupert. Hitlerova mladá garda. Dějiny Hitlerjugend. Praha : Columbus, 1997. CAIDIN, Martin. Noc, kdy zemřel Hamburk. Olomouc : Votobia, 1995. ČERNOHORSKÝ, Zdeněk. Dějiny zemědělského školství v Československu. Praha : SPN, 1980. ČERNOHORSKÝ, Zdeněk. Vývoj učňovského školství v Československu. Praha : SPN, 1973. Das Deutsche Reich und der Zweite Weltkrieg. 5/2 – Organisation und Mobilisierung des deutschen Machtbereichs. Kriegsverwaltung, Wirtschaft und personále Ressources 1942-1944/45. Stuttgart : Deutsche Verlags-Anstalt, 1999. DEARN, Alan. The Hitler Youth 1933-1945. Oxford : Osprey Publications Ltd., 2006. DOLEŽAL, Jiří. Česká kultura za protektorátu. Školství, písemnictví, kinematografie. Praha : Národní filmový archiv v Praze, 1996. EISENHAMMER, Miroslav. Internační tábor v Mirošově. In Plzeňsko – příroda, historie, život. Praha : Baset, 2008, s. 393–394. EISENHAMMER, Miroslav. Major Paul Schiefelbein a jeho působení v Plzni 1942–1945. Minulostí západočeského kraje 37, Ústí nad Labem : albis international, 2002, s. 209–232. EISENHAMMER, Miroslav. Nasazení studentů středních škol v rámci organizace Technische Nothilfe. In Museli pracovat pro Říši. Nucené pracovní nasazení českého obyvatelstva v letech 2. světové války. Sborník ze semináře konaného ve Státním ústředním archivu v Praze dne 2. dubna 2004. Praha : Státní ústřední archiv v Praze, 2004, s. 63–74. EISENHAMMER, Miroslav. Škody způsobené městu Plzni nálety v době druhé světové války. Západočeský historický sborník 5, Plzeň : Státní oblastní archiv v Plzni, 1999, s. 267–307. FREMUND, Karel. Dokumenty o nacistické vyhlazovací politice. Sborník archivních prací 13, 1963, č. 2, s. 3–45. GALAŠ, Radek. Protektorátní policejní prapor Čechy. In Almanach příspěvků z IV. konference policejních historiků, která se uskutečnila ve dnech 19. – 21. listopadu 2009 v Muzeu Policie České republiky (III. díl), Praha 2009, s. 162–202. GEBHART, Jan – KUKLÍK, Jan. Dramatické i všední dny protektorátu. Praha : Themis, 1996. GEBHART, Jan – KUKLÍK, Jan. Velké dějiny zemí Koruny české XVa,b, 1938–1945. Praha : Paseka, 2006. 14
GELLATELY, Robert. Kdo podporoval Hitlera. Společenský souhlas a režimní nátlak v nacistickém Německu. Praha : Prostor, 2003. GROBELNÝ, Andělín. Národnostní politika nacistů a český průmysl 1938–1945. Ostrava : Profil, 1989. HARRIS, Arthur. Bombardéry útočí. Brno : Bonus A, 1994. HASTINGS, Max. Velitelství bombardovacího letectva. Praha : Naše vojsko,1994. HAVLÍKOVÁ, Jana – VONDRYSKOVÁ, Lucie. Místo určení – Sársko. Čeští nuceně nasazení vzpomínají. Praha : Živá paměť, 2004. HEALY, Mark. Kursk 1943: the tide turns in the East. London : Osprey Publications Ltd., 1997. HERBERT, Ulrich. Fremdarbeiter. Politik und Praxis des „Ausländer-Einsatzes“ in der Kriegswirtschaft des Dritten Reiches. Bonn : Dietz, 1999. Historie a současnost podnikání na Jihlavsku. Žehušice : Městské knihy, 2001. HOMZE, Edward L. Foreign labor in Nazi Germany. Princeton : Princeton University Press, 1967. HOUSER, Jaroslav. Nucená práce a okupantské právo. Právněhistorické studie, 1967, 13, s. 157– 188. CHMELA, Leopold. Hospodářská okupace Československa – její metody a důsledky. Znalecký posudek v procesu s K. H. Frankem. Praha : Orbis, 1946. JUNEK, Bohuslav. Vzpomínky na totální nasazení. Minulostí Rokycanska 16, 2003, Rokycany 2003, s. 31–33. KÁRNÍK, Zdeněk. České země v éře První republiky (1918 – 1938) díl první – Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918–1929); díl třetí – O přežití a o život (1936–1938). Praha : Libri, 2003. KOKOŠKA, Stanislav. Krize nacistické okupační politiky v Protektorátu Čechy a Morava v roce 1944 a pokusy o její překonání. Soudobé dějiny, 2001, 8, č. 4, s. 591–620. KOLLMANN, Josef. Státní archivní škola. Sborník archivních prací 32, 1982, s. 225–307. KONEČNÝ, Zdeněk – MAINUŠ, František. Nasazení české mládeže při budování zákopových opevnění koncem druhé světové války. Sborník Matice moravské (dříve Časopis Matice moravské) 86, Brno 1967, s. 17–42. KRÁL, Václav. Otázky hospodářského a sociálního vývoje v českých zemích v letech 1938 – 1945 I–III. Praha : ČSAV, 1957–1959. KURAL, Václav. Konflikt místo společenství? Češi a Němci v československém státě (1918–1938). Praha : R ve spolupráci s Ústavem mezinárodních vztahů, 1993. KURAL, Václav, RADVANOVSKÝ, Zdeněk a kol. „Sudety“ pod hákovým křížem. Ústí nad Labem : albis international, 2002. LANDIŠ, Ludvík – HORA, František. Ohnivý koberec nad Hamburkem. Praha : Police History, 2000. LAŠTOVKA, Vojtěch. Odboj mládeže Plzeňska proti fašistickým okupantům I. Minulostí západočeského kraje 14, 1978, Plzeň 1978, s. 71–90. LEIKERT, Jozef. A den se vrátil. Bratislava : Astra, 1993. 15
LEWIS-RALPH, Brenda. Hitlerova mládež. Hitlerjugend ve válce a míru 1933–1945. Praha : Svojtka a Co., 2001. LUKEŠ, Alexander. Svatý týden v Terezíně. Praha : Naše vojsko, 2008. MAINUŠ, František. Totální nasazení. Češi na pracích v Německu 1939–1945. Brno : Universita J. E. Purkyně, 1970. MAINUŠ, František. Totálně nasazeni. Praha : Mladá fronta, 1974. MARŠÁLEK, Pavel. Pod ochranou hákového kříže. Nacistický okupační režim v českých zemích 1939–1945. Praha : Auditorium, 2012. MARŠÁLEK, Pavel. Protektorát Čechy a Morava. Státoprávní a politické aspekty nacistického okupačního režimu v českých zemích 1939-1945. Praha : Karolinum, 2002. MORKES František. Gymnázia v letech předmnichovské republiky. In Minulost, současnost a budoucnost gymnazijního vzdělávání. Z Českého Ráje a Podkrkonoší – Supplementum 5, Jičín 2000, s. 80–94. MOULIS, Miloslav. Mládež proti okupantům. Praha : Svoboda, 1965. Museli pracovat pro Říši. Nucené pracovní nasazení českého obyvatelstva v letech 2. světové války. Doprovodná publikace k výstavě pořádané Státním ústředním archivem v Praze, Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR a Kanceláří pro oběti nacismu ČNFB. Praha : Státní ústřední archiv, 2004. Museli pracovat pro Říši. Nucené pracovní nasazení českého obyvatelstva v letech 2. světové války. Sborník ze semináře konaného v SÚA Praha dne 2. 4. 2004. Praha : Státní ústřední archiv, 2004. NEILLANDS, Robin. Válka bombardérů. Ostrava : OLDAG, 2002. „Nepřichází-li práce k Tobě…/Kommt die Arbeit nicht zu Dir…“. Různé podoby nucené práce ve studiích a dokumentech. Praha : Česko-německý fond budoucnosti – Kancelář pro oběti nacismu, 2003. NĚMEC, Petr. Úloha školství při germanizaci českého národa v době okupace. Sborník k dějinám 19. a 20. století 12, Praha 1991, s. 67–90. NICOLAISEN, Hans-Dietrich. Die Flakhelfer- Luftwaffenhelfer- und Marinehelfer im Zweiten Weltkrieg. Berlin-Frankfurt a.M.-Wien : Verlag Ullstein, 1981. PASÁK, Tomáš. Organizační a správní změny v českém školství v období nacistické okupace. In In memoriam Zdeňka Fialy, Praha 1978, s. 215–257. PAŽOUT, Jaroslav. Úřady práce v protektorátu. In Museli pracovat pro Říši. Nucené pracovní nasazení českého obyvatelstva v letech 2. světové války. Praha : Státní ústřední archiv, 2004, s. 51– 62. Perzekuce českého studentstva za okupace. Praha 1946 PFAHLMANN, Hans. Fremdarbeiter und Kriegsgefangene in der Deutschen Kriegswirtschaft 1939-1945. Darmstadt : Wehr und Wissen, 1968. PIPOTA, Jan. O Kuratoriu pro výchovu mládeže. In Po pěti letech 1939–1944. Praha : Orbis, 1944, s. 218–240. PLAVEC, Michal – VOJTÁŠEK, Filip – KAŠŠÁK, Peter. Praha v plamenech. Nálety na hlavní město za druhé světové války. Cheb : Svět křídel, 2008. POKORNÝ, Jan. Jindřichohradecké gymnázium v letech okupace. České Budějovice : Růže, 1976. 16
POSTA, Stephan. Tschechische „Fremdarbeiter“ in der nationalsozialistischen Kriegswirtschaft. Dresden : Technischen Universität Dresden, 2002. PRŮCHA, Václav. Válečné řízené hospodářství v českých zemích a na Slovensku v letech 19391945. In Oeconomica Pragensia 5 – Z hospodářských a sociálních dějin Československa 19181992. K 80. výročí vzniku ČSR. Praha : VŠE Praha, 1998, s. 66–86. PTÁČNÍK, Karel. Ročník jedenadvacet. Praha : Naše vojsko, 1958. SLÁDEK, Oldřich. Zločinná role gestapa. Praha : Naše vojsko, 1986. SPOERER, Mark. Nucená práce pod hákovým křížem. Zahraniční civilní pracovníci, váleční zajatci a vězni ve Třetí říši a v obsazené Evropě v letech 1939–1945. Praha : Argo, 2005. STRNADEL, Josef. Trpká odyssea českého studenta za okupace. In 17. listopad. Odboj československého studentstva. Praha : Ústřední svaz československého studentstva, 1945, s. 127– 130. ŠEFL, Josef. Povídání o Brdech. Sborník Muzea Dr. Bohuslava Horáka Rokycany, Supplementum Příroda 3/2004, Rokycany : Muzeum Dr. Bohuslava Horáka, 2004. ŠISLER, Stanislav. Příspěvek k vývoji a organizaci okupační správy v českých zemích v letech 1939-1945. Sborník archivních prací, 13, 1963, č. 2, s. 46–95. ŠPRINGL, Jan. Protektorátní vzor mladého člověka. Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě (1942–1945). Soudobé dějiny, 2004, č. 1–2, s. 154–177. TEICHOVÁ, Alice. Německá hospodářská politika v českých zemích v letech 1939–1945. Studie z hospodářských dějin č. 1. Praha : VŠE Praha, 1998. TESAŘ, Jan. Poznámky k problémům okupačního režimu v tzv. „protektorátě“. Historie a vojenství, 1964, č. 2, 3, s. 153–191, 333–385. UHLÍŘ, Jan Boris. Protektorát Čechy a Morava v obrazech. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. USTOHAL, Vladimír. Tunely pro Messerschmitty. Tišnov : Sursum, 2003. Utrpením k vítězství. Svědectví o Kolvínu a Mirošovu – pracovním, pracovně-výchovném a koncentračním táboru. Eds. JINDŘICH, Karel. Sborník Muzea Dr. Bohuslava Horáka Rokycany, Supplementum Historie 7/1999, Rokycany 1999. VANĚK, Miroslav. Orální historie ve výzkumu soudobých dějin. Praha : Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 2004. VESELÁ, Zdena. Vývoj české školy a učitelského vzdělávání. Brno 1992. VESELÝ, Martin. Sudetská župa jako protiletecký kryt Říše? (1939–1945). Ústí nad Labem : Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, 2011. Zwangsarbeit. Die Deutschen, die Zwangsarbeiter und der Krieg. Begleitband zur Ausstellung, herausgegeben von Volkhard Knigge, Rikola-Gunnar Lüttgenau und Jens-Christian Wagner im Auftrag der Stiftung Gedenkstätten Buchenwald und Mittelbau-Dora. Weimar, 2010.
17
Archivní inventáře: PONOCNÁ, V. – SAMOHÝL, V. – ŠTĚPÁN, F. Ministerstvo hospodářství a práce 1942–1945. Inventář. Praha : Státní ústřední archiv, 1960. BURIAN, Vladimír. I. vyšší průmyslová škola strojnická v Sokolské 1, 1885–1954. Inventář. Brno : Archiv města Brna, 1960.
Slovníky: Masarykův slovník naučný. Lidová encyklopedie všeobecných vědomostí. Praha : Československý Kompas, 1925–1933. Slovník veřejného práva československého. Brno : Polygrafia, 1929–1940.
Výroční zprávy a jubilejní publikace jednotlivých středních škol: 100 let průmyslové školy stavební v Plzni 1885–1985. Plzeň : SPŠ stavební, 1985. Gymnázium Český Těšín 1921–1991. Almanach k 70. výročí založení gymnázia v Českém Těšíně 1921–1991. Český Těšín 1991. Památník státního reálného gymnázia Jos. J. Švece v Pelhřimově k 75. výročí obnovení ústavu. Pelhřimov 1948. Výroční zpráva státního reálného gymnasia v Plzni za školní rok 1946–47. Plzeň 1947. Výroční zpráva Vrchlického státního reálného gymnasia v Klatovech za školní rok 1946–47. Klatovy 1947. XX. výroční zpráva Státního reálného gymnasia v Ostravě, třída Čs. legií za školní rok 1947/1948. Ostrava, 1948. XXXV.–XLII. výroční zpráva Státního reálného gymnasia v Táboře, Riegrovo nám. za školní roky 1939/40 až 1946/47. Tábor 1947.
18
