TEZE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

Agronomická fakulta

Ústav aplikované a krajinné ekologie

2006/2007

TEZE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PŘÍRODNÍ PARK BOHDALOVSKO

Kateřina Mokrá Zemědělská specializace Agroekologie

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Přírodní park Bohdalovsko vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury.

Souhlasím, aby bakalářská práce byla uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně dne: 2.5.2007 Podpis bakaláře: Mokrá 3

PODĚKOVÁNÍ

Na tomto místě bych chtěla hlavně poděkovat vedoucímu bakalářské práce RNDr. Pavlovi Trnkovi, CSc. za odborné vedení, rady a konzultace, které mi po celou dobu tvorby bakalářské práce ochotně poskytoval, dále bych chtěla poděkovat panu Ing. Stanislavovi Nenadálovi, který mi poskytl svoje důležité informace o přírodním parku Bohdalovsko včetně jeho dvouletého mapování, a také panu Ing. Milošovi Jahornýmu za poskytnutí materiálů o bohdalovské rybniční soustavě včetně výčtu chráněných druhů rostlin a živočichů. 4

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá územím přírodního parku Bohdalovsko, který se rozkládá ve středu Českomoravské vrchoviny. Charakterizuje aktuální stav ohrožených druhů rostlin a živočichů, popisuje rybniční bohdalovskou soustavu a na základě floristického a faunistického průzkumu zdůrazňuje biologicky cenné území. Dále mapuje ohrožené druhy rostlin a živočichů a navrhuje způsoby jejich ochrany a repatriaci. V závěru práce je popsán aktuální problém, který spočívá v novostavbě obchvatu Bohdalova, jež jednak zlepší dopravní komunikaci přes obec Bohdalov, ale na druhou stranu negativně zasáhne do okolního prostředí.

Klíčová slova: přírodní park, rybniční soustava, ohrožený druh, dopravní obchvat

5

Abstract Bachelor work deals with territory nature park Bohdalovsko, which lies in topping situation of Czechmoravian Highlands. It describes actual status of endangered species of plants and animals, describes system of ponds in surroundings of Bohdalov and emphasizes biologically valuable area on the basis of floristic and faunistic research. The bachelor work maps over endangered species of plants and animals and designs methods of its protection and repatriation. In the conclusion of bachelor work is described actual problem which consists in new building of outflanking manoeuvre of Bohdalov. It improves traffic communication over the village Bohdalov, but on the other side it influences negativly surroundings.

Key words: nature park, system of ponds, endangered species, traffic outflanking manoeuvre

6

Seznam map a obrázků Mapa č.1: Vymezení přírodního parku Bohdalovsko Obr. č.1 : Letecký pohled na Bohdalovskou rybniční soustavu Obr. č.2: Rybník Zumborek Obr. č.3 : Meandry Bohdalovského potoka Obr. č.4 : Lovení rybníka Belfried Obr. č.5 : Dřípatka horská Obr. č.6: Prstnatec májový Obr. č.7: Tolije bahenní Obr. č.8 : Vachta trojlistá Obr. č.9 : Bekasína otavní Obr. č.10 : Pisík obecný Obr. č.11 : Polák malý Obr. č.12 : Strnad luční Obr. č.13 : Rosnička zelená Obr. č.14 : Kuňka obecná Obr. č.15 : Čolek velký Mapa č.2: Obchvat Bohdalova

7

OBSAH 1. ÚVOD........................................................................................................................... 9 2. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY ........................................................................................... 10 2.1. Geomorfologické poměry .................................................................................... 10 2.2. Geologické poměry.............................................................................................. 10 2.3. Klimatické poměry .............................................................................................. 10 2.4. Hydrologické poměry .......................................................................................... 11 2.5. Pedologie ............................................................................................................. 11 2.6. Flóra a fauna ........................................................................................................ 11 2.6.1. Flóra .............................................................................................................. 12 2.6.2. Fauna............................................................................................................. 14 3. ZŘÍZENÍ PŘÍRODNÍHO PARKU BOHDALOVSKO ............................................. 20 3.1. Vymezení PP Bohdalovsko ................................................................................. 21 3.2. Ochrana přírodního parku Bohdalovsko.............................................................. 24 4. CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ................................................................................................. 26 4.1. Křesťanova louka................................................................................................. 26 4.2. Prameny Belfrídského potoka.............................................................................. 27 4.3. Rendlíček a Zumborek......................................................................................... 28 4.4. Laguna u Bohdalova ............................................................................................ 30 4.5. Přírodní rezervace Baba – V bukách ................................................................... 30 4.6. Památné stromy.................................................................................................... 31 5. LOKALITY SOUSTAVY NATURA 2000 ............................................................... 31 6. REKREACE A TURISTICKÝ RUCH....................................................................... 33 7. AKTUÁLNÍ PROBLÉM............................................................................................ 33 8. BIOLOGICKÉ HODNOCENÍ ................................................................................... 35 8.1. Rybník Belfried.................................................................................................... 36 8.2. Rybník Brychtovský ............................................................................................ 36 8.3. Rybník Hornomlýnský......................................................................................... 37 8.4. Rybník Dolní Křivý ............................................................................................. 37 8.5. Rybník Olšinský .................................................................................................. 37 8.6. Vazebný rybník.................................................................................................... 38 8.7. Rybník Záhumenní .............................................................................................. 38 9. RYBÁŘSKÉ HOSPODAŘENÍ.................................................................................. 39 9.1. Rybářství Růžička................................................................................................ 39 10. DISKUZE ................................................................................................................. 40 11. ZÁVĚR ..................................................................................................................... 42 12. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...................................................................... 43

8

1. ÚVOD Tato bakalářské práce charakterizuje přírodní park Bohdalovsko, který leží v krásném prostředí Vysočiny v jižní části okresu Žďáru nad Sázavou. Území se nachází v nadmořské výšce okolo 500-600 m.n.m. s chladnými až mírně teplými klimatickými podmínkami. K ochraně přírodního parku je také nutno znát místní reálie. Proto zde popisuji přírodní poměry a hospodářské využívání bohdalovské rybniční soustavy. Rozmanitá fauna a flóra je ovlivňována přírodními faktory, lidskými aktivitami, zejména Rybářstvím Růžička s.r.o., které hospodaří na většině bohdalovské rybniční soustavy. Za zmínku ale stojí rekreační středisko Rendlíček, které se nachází v bezprostřední blízkosti stejnojmenného rybníka. V závěru práce je řešen obchvat Bohdalova a jsou navrhována opatření, která by co nejméně zasáhla okolní prostředí.

9

2. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY Přírodní park Bohdalovsko se nachází v okrese Žďár nad Sázavou, ve střední části České republiky. Leží na Českomoravské vrchovině při hlavním evropském rozvodí mezi úmořími Černého a Severního moře. Na severu výrazně vystupují zalesněné Žďárské vrchy. Pro krajinu je typická mozaika drobných lesíků, luk a polí kolem rozptýlených vesnic (Mackovčin, 2002).

2.1. Geomorfologické poměry Ústřední částí zájmového území je jihozápadní výběžek Veselské kotliny, která dále směrem na JZ přechází v pásmo vrchů Arnoleckých hor s vrcholem Halina, 706,5 m.n.m. Výběžek Veselské kotliny představuje plochou terénní sníženinu v nadmořské výšce 540 m. Úvalovité údolí Bohdalovského potoka a horního toku Oslavy je vyplněno neogenními jezerními sedimenty. Na území, které je odvodňováno zdrojnicí Oslavou a jejím přítokem, Bohdalovským potokem, je vytvořena rybniční soustava budovaná již na přelomu 14. a 15. století na odvodnění původních bažin (Nenadál, 1996).

2.2. Geologické poměry Geologickým podkladem severní části území je pestrá směs rul, granitizované biotitické ruly v okolí Nového Veselí, muskoviticko-biotitické granitizované ruly kolem Matějova a Újezda, amfibol-biotitické ruly v okolí Březí nad Oslavou, biotitické perlové ruly v okolí Znětínku. Z nemetamorfovaných hornin jsou v okolí Březí nad Oslavou zastoupeny drobná tělesa hadce, žilných granitů a pegmatitu, na Šebravách amfibolitického dioritu, u Matějova ostrůvky žilného granitu a pegmatitu (Nenadál, 1996).

2.3. Klimatické poměry Téměř 90% plochy okresu leží ve výšce mezi 400 – 700 m.n.m., z toho 50% ve výšce 500 – 600 m.n.m. V oblasti jsou chladné až mírně teplé klimatické podmínky. Průměrné roční teploty vzduchu se pohybují od 6 do 7°C. Nejchladnější měsíc je leden, kdy průměrné teploty klesají na -3 až -4°C. Nejvyšší teploty jsou dosahovány obvykle v červenci, kdy měsíční průměry se pohybují od 16 do 17°C. Okres Žďár nad Sázavou patří ke srážkově bohatším okresům České republiky. Průměrné roční úhrny atmosférických srážek se pohybují od 600 do 800 mm. Nejdeštivější měsíc je červenec, měsíční srážkový úhrn většinou přesáhne 80 mm.

10

Absolutně nejvyšší denní srážkový úhrn byl zaznamenán právě 11.května 1925 v Bohdalově, 91,8mm. Nejnižší srážkový úhrn je pozorován obvykle v březnu (Mackovčin, 2002).

2.4. Hydrologické poměry Horní povodí Oslavy se v zájmovém území na severozápadě stýká rozvodím s povodím Sázavy. Obě řeky zde dělí hlavní evropská rozvodnice Baltského a Černého moře. Oslava pramení v rašeliništích nad Veselským rybníkem. Nejvýznamnějším přítokem Oslavy je Bohdalovský potok protékající od JZ na SV. Dolní část z Pokojova do Kotlas meandruje v původním korytu. Pro území jsou charakteristické větší i menší vodní plochy situované do bohdalovské rybniční soustavy, která zahrnuje 12 rybníků, a soustavy Znětínsko-Pavlovské, která je tvořena 11 rybníky. Celková výměra rybníků je 154 ha. Množství vodních ploch má v ekologické stabilitě krajiny výjimečnou a nezastupitelnou funkci, která je násobena blízkostí nádrže na pitnou vodou – Mostiště na řece Oslavě. Území patří do 1. stupně zvodnění a to převážně puklinového s průměrnou vydatností do 1 l.s-1 (Mackovčin, 2002).

2.5. Pedologie Půdotvorným substrátem v území jsou pleistocénní svahoviny pocházející z würmského zalednění a zvětraliny třetihorního stáří. Převládají lesní horské půdy s různým obsahem štěrku, které mají vysokou jímací schopnost. Hloubka půd klesá od 30 cm do 100 cm. Minerální síla je nízká. Výměnná reakce ve svrchní vrstvě půd je kyselá až silně kyselá. Na území převažují půdní typy kambizemě v širokém spektru subtypů a variet. Druhou nejvíce zastoupenou skupinou půd jsou půdy hydromorfní, především kambický pseudoglej na polygenetickým hlínách s eolickou a štěrkovitou příměsí. Typické gleje se vyskytují na územích podél menších toků a rybníků, které přecházejí v organozemní gleje, vyskytující se kolem velkých rybníků - Rendlíček, Matějovský a Bohdalovský rybník.

2.6. Flóra a fauna Floristický a faunistický průzkum přírodního parku Bohdalovsko byl zpracován v letech 1997-1998. Účelem je ochrana krajinného rázu, jehož specifikem jsou rozsáhlé rybniční soustavy ve Veselské sníženině s hnízdišti vodního ptactva. Navazují na severněji ležící soustavu rybníků Veselský a Matějovský, s nimiž tvoří jediné biocentrum. Na území okresu bylo dosud zjištěno 58 zvláště chráněných druhů rostlin a 71 druhů živočichů.

11

Pro jejich ochranu jsou připravena k vyhlášení další zvláště chráněná území, přírodní památka Belfrídský potok, Rendlíček a Zumborek, Křesťanova louka a Laguna u Bohdalova (Lysák, 2006). 2.6.1. Flóra Flóra a vegetace je podmíněna polohou okresu v nejvyšších polohách Českomoravské vrchoviny. Moravské podhůří Vysočiny, které zabírá úzké pruhy v údolích řek na jihu a jihovýchodě okresu, a jeho hlavní charakteristikou je mozaika dubohabřin, acidofilních a v menší míře i teplomilných doubrav, suťových lesů a různých typů bučin. V lesní vegetaci převažují druhově chudé acidofilní bikové bučiny (Luzulo – Fagetum). V jejich stromovém patře se vyskytují především buk lesní (Fagus sylvatica). Na minerálně bohatších podkladech se objevují i květnaté bučiny. Na sušších místech pod hranami svahů říčních údolí se vyskytují acidofilní bikové doubravy s dubem zimním (Quercus petraea) a jeřábem ptačím (Sorbus aucuparia). Vodní toky jsou lemovány ptačincovými olšinami (Stellario – Alnetum glutinosae) s olší lepkavou (Alnus glutinosa). Polopřirozenou vegetaci tvoří louky a pastviny. V nižších polohách okresu jsou nejčastěji ovsíkové louky (Arrhenatherion), na vlhkých místech se objevují různé typy mokřadních luk s vegetací svazu Calthion. Na březích rybníků se vyskytují porosty vysokých ostřic svazu Caricion gracilis. V současné době jsou lesní porosty převáděny na smrkové monokultury a přirozené porosty jsou vzácné. Nelesní vegetace byla poškozena intenzivním zemědělstvím, které způsobilo eutrofizaci, jímž důsledkem je nahrazení původních společenstev, a tragické odvodňovací projekty, které narušily vodní režim na většině plochy okresu. Tyto skutečnosti způsobily zánik celé řady dříve zcela běžných druhů. Ostřice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa) je silně ohrožený druh, na Bohdalovsku byla nalezena teprve vloni na zarostlé mokré louce pod hrází rybníka Pařezný. Během průzkumu byla nalezena i v terestrické fázi litorálů Vazebného rybníka. Biotopem je mokrá nekosená louka, která místy zarůstá rákosem, ale populace se tu udržuje na ploše několika tisíc m2. Velká část porostu byla zničena vyhrnováním rybníka, což dokládá i menší populace na blízkém ostrůvku. Původně byly tyto plochy spojené a tvořily rozsáhlou bažinatou louku. Část populace na břehu zanikla pod porosty expanzivních druhů trav. K udržení populace postačí kosení porostu v letních měsících. Prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) je ohrožený druh, který se dříve vyskytoval na

mokrých

loukách, melioracemi

luk,

12

hnojením,

vápněním

a

používáním

agrochemikálií však vymizel. Na Bohdalovsku je dnes vzácný, nikde nemá silnou a prosperující populaci. Lokality vyžadují kosení porostů, jinak by zanikly. Puchýřka útlá (Coleanthus subtilis) je silně ohrožený druh rostoucí na obnažených dnech rybníků. Na Bohdalovsku je klasickou lokalitou Olšinský rybník, během let byla pozorována i v rybnících Dolnomlýnský, Hornomlýnský, Pařezný a Záhumenní. Puchýřka se snadno šíří prostřednictvím vody při vypouštění rybníků a manipulacemi s rybami. Tolije bahenní (Parnassia palustris) patří do kategorie ohrožený druh, dříve častá na rašelinných a pobřežních loukách i v litorálech. Dnes tvoří slabou populaci pouze na Křesťanově louce. Vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) je ohrožený druh, který se dříve vyskytoval na mokrých rašelinných loukách a v litorálních porostech rybníků. V současné době se vyskytuje na více místech, ale vždy pouze v malých až miniaturních populacích. Ústup druhu je spojen s rozoráváním a odvodňováním mokrých luk a vyhrnováním rybníků. Pro udržení na stávajících lokalitách je nutné zajistit kosení porostů, případně vyřezávání náletu. Lze předpokládat, že by tato péče mohla zajistit vhodné podmínky pro další přežívání na lokalitě. Všivec mokřadní (Pedicularis sylvatica) patří do kategorie silně ohrožený druh, který se drží pouze nízkých chudých porostů ostřic a smilky tuhé. Příčiny ústupu druhu jsou spojeny s rozoráváním a odvodňováním mokrých luk a vyhrnováním rybníků, po několika letech nekosení porostů by vymizel a nikdy více se neobjevil. Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) je silně ohrožený druh. V minulosti jí bylo věnováno více pozornosti, protože jde o pozoruhodnou a známou rostlinu. V posledních desetiletích nebyla přes usilovnou snahu na Bohdalovsku nalezena. Příčinou jsou přímá likvidace lokalit, změny hospodaření a také celkový růst obsahu živin v ekosystému krajiny. Vymizení rosnatky je důkazem rozsáhlých krajinných změn, které Bohdalovsko provázejí v posledních 50ti letech. Ostřice dvoumužná (Carex diandra) je silně ohrožený druh obsažený v Červeným seznamu. Ostřice je vázaná na litorály rybníků a mokré rašelinné louky. Většina lokalit je v ohrožení. Na Bohdalovsku roste na Křesťanově louce v prostoru Bohdalovské cihelny, dále v litorálu rybníku Belfried. Pro druhy volné vody lze stav zlepšit snížením celkové intenzity hospodaření, nejlépe na rybnících Belfried, Brychtovský, Olšinský, Šimkovský a Pařezný. Pro druhy obnažených den je vhodné respektovat tradiční technologii odchovu kapřího plůdku 13

na rybnících Olšanský a Pařezný, omezit hnojení a vápnění. Pro druhy pobřežního pásma je třeba snížit hnojení rybníků Belfried, Dolní Křivý a Olšinský, kosení cenných částí litorálních porostů, které znamená alespoň částečné odnímání živin, a revitalizaci litorálních porostů (podle Nenadála, 2000). 2.6.2. Fauna Obojživelníci jsou na Bohdalovsku ochranářsky velice významnou skupinou. Pro potřeby biologického hodnocení mají velmi dobrý indikační význam. Obojživelníci se drží míst okolo přítoků, kde se do litorálů rozlévá neznečištěná voda. Všechny druhy čolků jsou náchylné k intenzitě hospodaření. Jejich propustná kůže je citlivá na chemické přípravky, takže obojživelníci v zemědělských kulturách hynou a při použití běžných hnojiv na list, natož při použití pesticidů. Larvy jsou také intenzivně vyžírány rybami. V rybnících se čolci vyskytují pouze tam, kde jsou břehy hustě zarostlé vegetací. U čolků bývá těžké určit početnost populace. Dobře se počítají v nádržích bez ryb, kde volně plavou po celé nádrži a nebojí se. V rybnících se však chovají skrytě a drží se pouze v zarostlé pobřežní zóně. Při vyrušení se dobře schovávají mezi vegetaci, proto snadno unikají pozornosti a nesnadno se loví. Během průzkumu byli nalézáni dospělci čolků i malé larvy, které jsou velmi citlivé ke znečištění a také jsou z obojživelníků nejvíce vyžírány rybami. Čolek obecný, horský i velký patří mezi silně ohrožené druhy. Čolek obecný (Triturus vulgaris) se vyskytuje v pestré zemědělské krajině s lesy, rybníky a mokrými loukami. K rozmnožování mu stačí malé vodní nádrže dobře zarostlé vegetací, kde je dostatek úkrytu. Na Bohdalovsku se jeví jako nejhojnější z čolků, nejpočetněji byl zaznamenán na Belfriedu. Čolek horský (Triturus alpestris) se drží poloh od 550 m.n.m. a výše, nížeji sestupuje pouze v oblastech se souvislými plochami lesů a četnými rybníky. Vyhovují mu podobné biotopy jako čolku obecnému a často je lze potkat spolu. Na velikosti nádrží k rozmnožování je nenáročný, postačí mu i miniaturní nádrže ve formě zavodněných příkopů, struh a trvalých louží, ale vyžaduje čistou vodu. Během průzkumu byl nalezen pouze na dvou lokalitách, rybník Belfried a Šimkovský. Čolek velký (Triturus cristatus) je největší a nejvzácnější čolek z této trojice, ve vodě se zdržuje nejdéle a je nejvíce plachý. Na Bohdalovsku byl stabilně pozorován v okolí Laguny u Bohdalova a rybníka Šimkovský. Pozorování a určení početnosti jeho populace není snadné vzhledem k jeho plachosti a velké pohyblivosti.

14

Žáby lze rozdělit podle toho, nakolik jsou věrné místu rozmnožování. Mezi věrné druhy patří ropucha obecná, která pro rozmnožování jednoznačně preferuje místo svého narození. Na toto místo se pravidelně vrací a v případě zániku místa rozmnožování má problém najít jinou vhodnou nádrž. Mezi druhy, které nepatří k věrným a hlasitě se ozývají, lze počítat skokana zeleného, rosničku zelenou a kuňku obecnou. Za vhodného počasí žabí kvákání je slyšitelné až na vzdálenost několika kilometrů. Na příhodném místě pro rozmnožování se žáby koncentrují a kvákáním dávají signál i dalším jedincům svého druhu. Na takovém místě se pak žáby shromažďují a rozmnožují. Tyto druhy žab mají také významnější letní migrace. Kuňka obecná, ropucha zelená, rosnička zelená, blatnice skvrnitá i skokan zelený patří do silně ohrožených druhů. Kuňka obecná (Bombina bombina) je vázána na rybniční oblast se zachovalou zemědělskou krajinou. V poslední době došlo k dramatickému úbytku kuněk na celé Vysočině. Centrem výskytu byly teplé luční rybníky se zaplavenými porosty měkkých litorálních porostů. Na jejich ústupu se podílely vyhrnování rybníků, meliorace pobřežních luk, intenzita rybářského hospodaření, zemědělská chemie, změna druhového složení pobřežních porostů a zarůstání břehů rybníků stromy. Jedinou lokalitou, kde byla kuňka nalezena, je rybník Brychtovský a malý rybníček ležící za ním, který není obhospodařován Rybářstvím Růžička. Ropucha zelená (Bufo viridis) je druhem zemědělské krajiny. Vyskytují se v teplých a velmi suchých územích státu. Rozšířením zasahuje i do významných rybničních oblastí. Výskyt na Bohdalovsku je vzhledem k nadmořské výšce výjimečný. Pravidelně se zdržuje v obcích a jejich těsném okolí, vzácněji se vyskytuje v polích s remízky a loukami. Je aktivní v noci

přes den se skrývá. Na místa pro rozmnožování

je nenáročná, stačí jí i zahradní jezírka s dešťovou vodou. Ropuchy rády vyhledávají polovypuštěné rybníky, kde se dlouho zdržují. Rybářským hospodařením není ropucha ovlivňována. Rosnička zelená (Hyla arborea) je vázána na kulturní zemědělskou krajinu. Její osídlení Bohdalovska je významné. Optimálním prostředím jsou drobné vodní plochy střídané mokrými loukami a rákosinami. Při rozmnožování preferuje osluněná stanoviště malých vodních nádrží. Největší úspěšnost rozmnožování bývá v rybnících s bohatými litorálními porosty, průhlednou vodou a minimální násadou ryb. Nejvýznamnějším místem rozmnožováním je Laguna u Bohdalova v bývalém těžebním prostoru cihelny. Odtud se žáby rozptylují do okolní krajiny. Největší počet kvákajících samců byl 15

zaznamenán v prostoru pod hrází rybníka Pařezný. Ovlivnění úspěšnosti rozmnožování rosniček rybářským hospodařením může být značné. Záleží na velikosti a skladbě obsádky, možnosti pronikání ryb do pobřežních porostů a kvalitě vody. Pulci se s oblibou drží ve velmi mělké vodě při pobřeží. Blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) žije skrytým způsobem života, proto je jen výjimečné se s ní setkat. V čase rozmnožování se ozývá jen tiše a nebývá zaznamenána. Její přítomnost prozradí nápadně velcí pulci, kteří v rozmnožovací nádrži zůstávají dlouho a jsou citliví k organickému znečištění vody. U Bohdalova je pravidelným místem rozmnožování Laguna u Bohdalova. Během průzkumu byly také pulci blatnice nalezeni v rybníce Brychtovském poblíž Bohdalovské cihelny. Vzhledem k celkové vzácnosti této žáby a ohrožení intenzivním zemědělstvím je žádoucí ochrana míst rozmnožování. Skokan zelený (Rana esculenta) je nejhojnějším druhem obojživelníka na Bohdalovsku. Osidlují všechny rybníky, kde se shromažďují ke koncertování na osluněném místě v blízkosti kvalitních litorálních porostů. Během průzkumu byly rozlišovány jednotlivé druhy skokanů zelených. Na Bohdalovsku jsou rozšířeny skokani krátkonozí, kteří nesou znaky skokana zeleného. Při poslechovém pozorování je rozlišení obou skokanů nemožné. Fauna obojživelníků Bohdalovska je bohatá a významná. Z hlediska rybářského hospodaření nejsou dotčeny ropucha obecná a zelená, skokan hnědý. Druhy, které by mohly být intenzitou hospodaření dotčeny, jsou čolek velký, horský i obecný, blatnice skvrnitá, rosnička zelená a kuňka ohnivá. Nejnáchylnější k poškození nepříznivými chemickými parametry vody jsou vajíčka a nejmladší stadia pulců. Větší larvy jsou již většinou odolné. Některé larvy se mohou stávat kořistí ryb. Ropucha obecná (Bufo bufo) je ohrožený druh, který osidluje zemědělskou krajinu a intravilány obcí. Vyhýbá se smrkovým lesům, může se ale zdržovat v olšinách podle potoků. Ropuchy se ve vodě zdržují pouze pár dní v čase rozmnožování, jinak celý rok žijí ve volné krajině. Početní stavy ropuch v dané lokalitě jsou přímo závislé na struktuře okolní krajiny. Nejsilnější populace se vyskytují v místech s pestrou zemědělskou krajinou, případně v blízkosti vesnic s velkými plochami zahrad a záhumenek. Na místo rozmnožování preferuje spíš menší rybníky, není náročná na čistotu vody. Šňůry vajíček s oblibou natahuje na větve spadlé do vody a ponořené stonky rostlin. Její larvy jsou pro ryby nepoživatelné, proto je rozmnožování úspěšné. V rybníce Vraný v obci Chroustov byl zaznamenán nejsilnější výskyt ropuch i přesto, 16

že rybník je silně znečištěn fekálním znečištěním z domácností a v rybníku chybějí jakékoliv pobřežní porosty. Příčnou vysoké početnosti místní populace je právě vhodná struktura okolí: extenzivní zahrady, opuštěná stavení, luční a polní záhumenky v rámci obce, remízky a listnaté lesy v okolí obce. Ropuchy nebývají ovlivňovány rybářským hospodařením, pokud nedochází k přímému ničení snůšek a jedinců. Kolize může nastat zjara, když je rybník vypuštěný y ropuchy nemají kam naklást vajíčka. Opatření, která by mohla obojživelníkům přinést zlepšení, je snížit celkovou intenzitu hospodaření na rybnících Belfried, Brychtovský, Dolní Křivý a Šimkovský. Dále by byla vhodná revitalizace litorálních porostů a jejich údržba, vytvoření pozvolných břehů, které by mohly zarůst přirozenými společenstvy rostlin, a hloubí tůní. Péče o litorální porosty znamená kosení ve vhodných termínech. Dalším opatřením by byla revitalizace odvodněných a rozoraných luk, šetrné kosení luk a omezení zemědělské chemie. Je nutné pečovat o lokalitu Laguna u Bohdalova, protože nerušený vývoj v tůních po těžbě cihlářské hlíny znamenal výrazné posílení populací obojživelníků na Bohdalovsku. Tato lokalita byla velmi významná z hlediska obojživelníků, ale svůj význam neztratila, protože zde orgány ochrany přírody bylo a je tolerováno zarybnění a chov polodivokých kachen myslivci. V současné době kachny už nejsou v prostoru Laguny chovány, většina ryb uhynula pod dlouhotrvajícím ledem v zimě 2005/2006, ve všech tůních je ale hojná štika. Počet pulců a larev čolků je vlivem minulé a současné tolerance negativních zásahů minimální, a to i přes intenzivní pokusy obojživelníků o rozmnožování. Ornitologický výzkum zahrnuje výsledky pozorování z let 2001-2006. Bylo sledováno 10 rybníků bohdalovské rybniční soustavy. Rybníky Horní a Dolní Křivý, Volšínský, Jirkovský, Pařezný, Záhumenní, Vazebný, Belfried, Horní a Dolní Mlýnský. Hlavní pozornost byla věnována hnízdícím ptákům, duben až srpen. Podzimní tah pro své delší období, konec srpna až listopad, je výraznější a bohdalovské rybníky tvoří tak významná tahová stanoviště v rámci kraje Vysočina. Jarní tah je nevýrazný, neboť probíhá v krátkém čase, březen až duben. Potápka roháč (Podiceps cristatus) je ohrožený druh, jehož hnízdním prostředím jsou rybníky nad 2 ha s vyšším sloupcem vodní hladiny, dostatkem potravního zdroje a hnízdních příležitostí. Roháč hnízdí zásadně na vodní hladině a pro umístění hnízda mu postačí minimum litorálního porostu. Svá mláďata neukrývá, ale zdržuje se s nimi na volné hladině. Na hnízdištích se objevuje ihned po rozmrznutí vodní hladiny a odlétá

17

až před zámrazem. Potravu loví pod vodní hladinou, jen při krmení malých mláďat sbírá vodní hmyz z hladiny. Potápka malá (Tachybabtus ruficollis) je také z kategorie ohrožený druh, jehož hnízdním prostředím jsou mělké a zarostlé rybníky s menší rozlohou. Potápka preferuje rybníky s kobercovými porosty měkkých a hladinových vodních rostlin, kde pak hnízdí i v počtu několika párů. Rybníky takového typu v bohdalovské soustavě neexistují, muselo by dojít k zásadním změnám v rybářském hospodaření. V současné době hnízdí v porostech rákosu obecného a orobince. Důvodem nižšího počtu hnízdících párů je nedostatek vhodných potravních zdrojů. Potravu sbírá na hladině nebo pod vodou. Potápka vede skrytý život ve vodních rostlinách, kde si staví z vodních, tlejících rostlin své hnízdo umístěné na vodní hladině. Čáp bílý (Ciconia ciconia) patří mezi silně ohrožené druhy, který nehnízdí přímo na rybníku, ale v jeho blízkém okolí. Na mělčiny do okrajových částí rybníků zalétá lovit. Hnízdí na vysokém komíně lihovaru v Bohdalově a na modřínu v Rudolci. Čírka modrá (Anas qerduquedula) je silně ohrožený druh, jehož početnost díky skrytému životu je neznámá. Hnízdním prostředím jsou zarostlé mělké rybníky. Hnízdo bývá umístěné na souši mimo vodní hladinu, obvykle v ostřicových loukách v okolí rybníků nebo na bažinách. Lžičák pestrý (Anas clypeata) je silně ohrožený druh, který obývá větší i menší rybníky s bohatými eutrofními mělčinami, zaplavenými porosty rákosin a volnou hladinou. Hnízdí hlavně na suchých loukách v okolí rybníků. Potravu sbírá na mělčinách s hlavou ponořenou nebo na hladině či v bahně. Vloni byly zpozorovány 2 páry, 1 na Vazebném rybníku a 1 na rybníku Záhumenní. Polák malý (Aythya nyroca) je kriticky ohrožený druh. V roce 1997 byly zaznamenány 3 páry na rybníku Vazebný a 2 páry na rybníku Záhumenní. V roce 2001 byl polák zastižen ojediněle. Hnízdním prostředím jsou rybníky s mělkou vodou a s bohatým vodním rostlinstvem. Nejčastěji hnízdí v hustých porostech na trsech ostřice, trávy a rákosu. Ve složení potravy převládá rostlinná složka, především vegetativní části. Potravu loví potápěním. Chřástal vodní (Rallus aquaticus) je silně ohrožený. Hnízdí v mělkých vodách zarostlých hustou bažinnou vegetací, především rákosové, orobincové, zblochancové a ostřicové porosty na rybnících a mokřadech. Pravidelně se vyskytuje na rybníku Belfried a Dolní Křivý. Pohybuje se v hustých porostech vegetace, i když jeho hlasový

18

projev je nezaměnitelný a daleko slyšitelný, pozorování není snadné. Loví převážně drobní měkkýše, korýše, hmyz a jeho larvy. Bekasína otavní (Gallinago gallinago) je silně ohrožený druh, který hnízdí na vlhkých místech s nízkým travním porostem, především na podmáčených ostřicových loukách, bažinách a rašelinách. Bekasína žije skrytě v bažinatém prostoru, odkud ji prozradí jen hlasitý projev. Při letu ji lez zahlédnout v období nápadného a hlasitého toku, kdy samec předvádí svatební lety nad hnízdní lokalitou. Převládající složkou potravy jsou červi, pijavky, značnou část potravy tvoří hmyz. Pisík obecný (Actitis hypoleucos) je také z kategorie silně ohrožený druh, který byl v 50.letech nejhojnějším bahňákem na tahu. Hnízdí především na řekách a potokách s kamenitým, štěrkovitými a písčitými břehy, náplavy jsou porostlé travním krytem. V současnosti byli pozorováni jednotliví ptáci v hnízdním období při kamenných hrázích rybníka Belfried, Vazebný a Záhumenní. Po vyplašení za hlasitého projevu letí nízko nad vodní hladinou a vždy po krátkém letu ihned usedne někde u břehu. V potravě převládají vodní živočichové i úlomky vodních rostlin. Rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus) je silně ohrožený druh, který v minulosti patřil mezi pravidelně a hojně hnízdící druh na bohdalovských rybnících. Po vyhrnutí rybníků nebyl v letech 1981-1990 zaznamenán jediný výskyt, až v roce 1991 byl zjištěn zpěv 2 samců ny rybníku Belfried, tamtéž opět v letech 1992-1994 a 1996. hnízdí v rákosinách s trvalou vodní hladinou, zejména vyhledává staré porosty rákosu obecného nebo orobince dostatečně velké rozlohy. Rákosník vyniká daleko slyšitelným a nezaměnitelným zpěvem, který přednáší obyčejně z vrcholu stvolu rákosu. Hnízdo je nejčastěji umístěné na stvolech rákosu nebo orobince. Potrava je výhradně živočišná, kterou sbírá z povrchu rostlin v rákosinách, za potravou vyletuje i do polí. Strnad luční (Miliaria calandra) je kriticky ohrožený druh. První pozorování zpívajících samců bylo učiněno v roce 1997 u rybníku Horní Křivý a Záhumenní, poté až do roku 2000 byl zaznamenáván řídký, ale pravidelný výskyt. Jeho hnízdním prostředím jsou větší rovinaté a spíše vlhčí louky s roztroušenými stromy a keři, častěji podél potoků i jiných vod. Hnízdo je zpravidla na zemi v trávě či jiných rostlinách, v příkopech nebo rumištní vegetaci. Do roku 2002 byl zjišťován výskyt 1-2 zpívajících samců u rybníka Horní Křivý, Olšinský a Záhumenní. Od roku 2003 již výskyt nebyl zaznamenán. Samci s prozradí typickým hlasovým projevem, který přednáší z vyvýšených míst, vrcholů keřů, stromů nebo drátů elektrického vedení. Potrava je málo prozkoumaná, ale zřejmě

19

se stává z rostlinné i živočišné složky. Potravu většinou sbírá na zemi, občas i na vyšších rostlinách (podle Lysáka, 2006).

3. ZŘÍZENÍ PŘÍRODNÍHO PARKU BOHDALOVSKO Okresní úřad Žďár nad Sázavou po zvážení a vyhodnocení krajinářské a přírodní hodnoty v oblasti východní části okresu Žďár nad Sázavou zřídil nařízením Okresního úřadu Žďár nad Sázavou č.2/01 v této části přírodní park Bohdalovsko. Záměrem je seznámit občany

s důvody zřízení přírodního parku Bohdalovsko

a možnými dopady a výhodami spojenými s jeho zřízením. Specifikace pojmu přírodní park podle zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů zní: „K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí tohoto zákona, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území.“ Území, na kterém byl zřízen přírodní park Bohdalovsko, je cenné z hlediska krajinného zvláště velkým počtem rybníků s vytvořeným litorálním pásmem, na něm navazujícími břehovými porosty a neobdělávanými nebo jen extenzivně využívanými zamokřenými loukami. V katastru obce Chroustov je stávající přírodní rezervace Baba – V bukách, která se nachází na hřbetě zalesněného svahu Baba s přirozenou druhovou skladbou bučin. Z výskytu zvláště chráněných druhů rostlin je možno uvést mokřadní druhy: vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), všivec bahenní (Pedicularis palustris), všivec mokřadní (Pedicularis sylvatica), tolije bahenní (Parnassia palustris). Z výskytu velkého počtu vodních ploch na tomto území je zřejmé, že jde o významné rozmnožovací lokality obojživelníků: kuňka obecná (Bombina bombina), ropucha obecná (Bufo bufo) a ropucha zelená (Bufo viridis) z kategorie ohrožených, čolek obecný (Triturus vulgaris), čolek horský (Triturus alpestris), rosnička zelená (Hyla arborea), skokan zelený (Rana esculenta) z kategorie silně ohrožených, čolek velký (Triturus cristatus), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) a skokan menší (Rana lessonae) z kategorie kriticky ohrožených. V dané oblasti se rozmnožuje deset druhů zvláště chráněných obojživelníků z dvaceti vyskytujících se na území České republiky. Tyto rybníky jsou také významným hnízdištěm a tahovou

20

zastávkou vodního ptactva: bekasiny otavní (Gallinago gallinago), motáka pochopa (Circus aeruginosus). Při tahu zde byli zastiženi také orel mořský (Haliaeetus albicilla), orlovec říční (Pandion haliaetus), vodouš bahenní (Tringa glareola), jespák bojovný (Philomachus pugnas). Území navrženého přírodního parku Bohdalovsko je cenné nejen z hlediska krajinného, ale i z hlediska výskytu řady zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů jako území s přírodě blízkou a bohatou druhovou diverzitou. Záměrem Okresního úřadu Žďár nad Sázavou je, aby současné hospodaření zůstalo zachováno a nebylo nijak omezeno, jisté omezení by se týkalo pouze ploch vybraných jako nové zvláště chráněné území, což jsou v celém území jen čtyři lokality, u kterých je nutno získat souhlas vlastníka pozemku s plánem péče o toto území. Zemědělství nebude také dotčeno, protože dnešní intenzivně obdělávané pozemky nejsou pro ochranu přírody využitelné a řádné zemědělské hospodaření je jedním ze znaků harmonické kulturní krajiny. Lesní výroba prováděná podle schválených lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov a souladu se zákon č. 289/95 Sb. O lesích v platném znění není taktéž nijak omezena. Záměrem Okresního úřadu Žďár nad Sázavou je upravit a nebo zabránit takovým zásahům v přírodním parku jako je umisťování nových průmyslových, těžebních a jiných objektů, které by rušivě zasahovaly do přírodního prostředí parku, ochránit drobné geologické a geomorfologické prvky v krajině, jen se souhlasem orgánu ochrany přírody zřizovat tábořiště, parkoviště, kempy. Toto nijak neomezuje záměry a rozvoj obcí podle schválených územně plánovacích dokladů. Výhodami obcí a občanů nacházejících se v území přírodního parku je možnost čerpání dotací, k budování zařízení pro čistotu vod i k získávání finančních prostředků z dotačního titulu z programu Péče o krajinu.

3.1. Vymezení PP Bohdalovsko Přírodní park Bohdalovsko zaujímá část Českomoravské vrchoviny v západní polovině okresu Přírodní park Bohdalovsko zaujímá část Českomoravské vrchoviny v západní polovině Žďár nad Sázavou a rozkládá se na katastrálním území: Bohdalov, Březí nad Oslavou, Chroustov, Kotlasy, Kyjov, Matějov, Milíkov, Nové Veselí, Pavlov, Pokojov, Radostín nad Oslavou, Rudolec, Starý Telečkov, Újezd u Žďáru nad Sázavou a Znětínek.

21

Hranice přírodního parku Bohdalovsko se vymezují: 1. severní hranice přírodního parku probíhá po silnici III/3538 z Matějova do Nového Veselí, odtud po řece Oslavě až po přítok z rybníků Vetla. Severní hranice je totožná s hranící chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, která byla vyhlášená v roce 1970. 2. východní hranice přírodního parku probíhá od řeky Oslavy po zpevněné cestě do obce Březí nad Oslavou až po křižovatku se silnicí II/388, dále po této silnici z obce Březí nad Oslavou do obce Kotlasy po křižovatku se zpevněnou cestou do obce Radostín nad Oslavou, dále po této zpevněné cestě až na odbočku lesní cesty Holý vrch, po zpevněné lesní cestě přes lesní komplex Holý vrch nad obec Znětínek a dále polní cestou do obce Znětínek, odtud po silnici II/3881 k obci Pavlov na křižovatku s polní cestou k hrázi rybníku Podvesník, po této polní cestě až na křižovatku se silnicí III/35429 zpět do obce Pavlov. 3. jižní hranice přírodního parku probíhá po silnici III/34926 z obce Pavlov do obce Milíkov po křižovatku se silnicí III/35431, dále po této silnici nad obec Kyjov po křižovatku se zpevněnou cestou do obce Chroustov, odtud po zpevněné cestě nad obcí Kyjov pod obec Chroustov, kde se hranice napojuje na silnici III/3537 a po ní na hranice okresů Žďár nad Sázavou a Jihlava. 4. západní hranice přírodního parku Bohdalovsko je totožná s hranicemi okresů Žďár nad Sázavou a Jihlava až po křížení se silnicí II/353, po této silnici do obce Rudolec, odtud po zpevněné cestě okolo hájovny Blažkov do obce Matějov. Území přírodního parku Bohdalovsko zaujímá celkovou plochu 6 080 ha. Přesný průběh hranic je zakreslen do základní mapy v měřítku 1 : 50 000. Tyto mapy jsou uloženy na Okresním úřadě ve Žďáře nad Sázavou a na příslušných úřadech obcí, jejichž území je součástí přírodního parku. Přírodní park je zřizuje za účelem ochrany krajinného rázu, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika vymezeného území s vysokými biologickými a estetickými hodnotami a za účelem ochrany zdravých životních podmínek bez podstatného omezení stávající hospodářské činnosti. Přiměřená hospodářská činnost zůstává tak předpokladem optimální využitelnosti území, formy hospodářského využití jsou pouze vhodně přizpůsobeny. Posláním parku je zachovat a podpořit přírodní a kulturní hodnoty vyvážené krajiny s optimálními

podmínkami

pro

únosnou

individuální

rekreaci

v přírodě,

což předpokládá uchování trvalých travních porostů, rozptýlené zeleně a okrajů lesů 22

zpevněných pásů křovin, včetně výstavků na hraničních liniích, současně s dobrou produkční a krajinotvornou funkcí. Splnění těchto požadavků zajišťují v oblasti přírodního parku vlastníci a uživatelé pozemků. Obce, na jejichž území je park rozložen, pečují všestranně o jeho ochranu a rozvoj a vedou vlastníky a uživatelé pozemků, obyvatelé na jeho území žijících a návštěvníky k dodržování ustanovení této vyhlášky. Na území přírodního parku Bohdalovsko jsou vyhlášena zvláště chráněná maloplošná území v kategorii přírodní památka. 1. Laguna u Bohdalova je mělká vodní nádrž, která vznikla po těžbě cihlářských jílů pod skládkou TKO Bohdalov a při rekultivaci skládky byla upravena na lagunu, která slouží k rozmnožování obojživelníků, rozmnožuje se zde deset zvláště chráněných obojživelníků, katastrální území Bohdalov. 2. Křesťanova louka je velmi dobře zachovalý fragment rašelinné louky, s druhy a společenstvy charakteristickými pro region, ze zvláště chráněných druhů rostlin prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) a tolije bahenní (Parnassia palustris), ze zvláště chráněných druhů živočichů zmije obecná (Vipera berus), rosnička zelená (Hyla arborea), čolek obecný (Triturus vulgaris), čolek horský (Triturus alpestris) a mravenci rodu Formica, katastrální území Bohdalov. 3. Belfrídský potok je zachovalý horský potok na severním svahu se silnou populací

zvláště

chráněné

dřípatky

horské

(Soldanella

montana)

a charakteristickými živočišnými společenstvy podhorských potoků. Katastrální území je Bohdalov, Kyjov. 4. Chobot Rendlíčku a Zumborku je reprezentativní rybniční ekosystém se zachovalými břehovými porosty a pobřežními loukami s výskytem mnoha zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, z rostlin bazanovec kytkokvětý (Naumburgia thyrsiflora), všivec mokřadní (Pedicularis sylvatica), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), ze živočichů rak říční (Astacus astacus), zmije obecná (Vipera berus), čolek horský (Triturus alpestris), čolek obecný (Triturus vulgaris), rosnička zelená (Hyla arborea), ropucha obecná (Bufo bufo), mravenci rodu Formica, potápka černokrká (Podiceps nigricollis). Katastrální území je Újezd u Žďáru nad Sázavou, Březí nad Oslavou.

23

3.2. Ochrana přírodního parku Bohdalovsko Hospodářská činnost musí být prováděna v souladu s posláním přírodního parku, nutno tedy volit takové formy a způsoby činnosti, které povedou k zachování optimálního stavu a rázu této krajiny. Řádné zemědělství a lesní hospodaření, prováděné v souladu s posláním oblasti, není omezeno. Zvláštní pozornost musí být věnována zachování a rozvíjení všech principů a prvků protierozní ochrany půdy. Od lesního hospodářství je vzhledem k velkému významu přírodního parku požadováno maximální přizpůsobení hospodaření v lesích přírodním podmínkám. Proto budou orgány ochrany přírody při základním šetření při obnově lesních hospodářských plánů daného území uplatňovány následující požadavky: -

dodržování podílu listnatých dřevin při obnově lesů

-

v porostech s doposud zachovanou přirozenou listnatou skladbou, volba takových obnovních postupů, které napomohou přirozené obnově těchto listnatých dřevin

-

vyčleňování porostů na mimořádně nepříznivých stanovištích do kategorie lesů ochranných s ponecháním jejich přirozené skladby

-

obnovu lesa provádět stanovištně odpovídajícími dřevinami podle příslušných hospodářských souborů, soborů lesních typů

V oblasti je nutné zachovat rozptýlené drobné remízky s listnatou skladnou a členité porostní okraje jako ekologicky významné krajinotvorné prvky. Na celém území přírodního parku je nutné zachovat současnou strukturu krajiny, zvláště mozaikovité střídání maloplošných vegetačních útvarů: lesů, pastvin, sadů a rozptýlené dřevinné vegetace. Kolem sídel je nutno zachovat, udržovat a soustavně doplňovat současný lem dřevinné zeleně. Veškeré dřeviny rostoucí mimo les a další významné stromy rostoucí v obcích, při lesních cestách, na křižovatkách lesních a polních cest nebo u starých rozdělovacích linií jsou považovány za ekologicky významné. Jejich odstraňování je možné provádět pouze v závažných zdůvodněných případech. Dřevinné liniové prvky, aleje, stromořadí, břehové porosty, lze obnovovat pouze postupným výběrem, nelze použít jednorázově odstranění celého nebo podstatné části prvku. Oblast je charakteristická vysokým podílem druhově bohatých luk a pastvin, zvláště v místech s vyšší hladinou spodní vody, střídaných rozptýlenou zelení, které mají vysokou hodnotu z hlediska zachování některých druhů organismů. Veškeré plochy

24

trvalých travních porostů je nutno i nadále ošetřovat a vyloučit vysoké dávky průmyslových hnojiv. V oblasti přírodního parku musí být zabezpečena průchodnost krajiny zachováním a pravidelnou údržbou sítě lesních a polích cest, zvláště vede-li po takové cestě turistická značková trasa. K veškerým záměrům, které by zaznamenaly změnu současného stavu a struktury krajiny nebo některé její části, je nutný souhlas orgánu ochrany přírody. Rušení či hubení živočichů včetně ničení jejich prostředí s výjimkou výkonu práva myslivosti a poškozování či ničení rostlin a jejich společenstev včetně vypalování trávy je nepřípustné. Průmyslové objekty nebo zařízení živočišné výroby je nutno začlenit do krajiny výsadbou doprovodné keřové a stromové zeleně. Drobné geologické nebo geomorfologické prvky je nutno ponechat beze změny s vyloučením úvah o jejich úpravě nebo odtěžení. Na území okresu Žďár nad Sázavou byla vyhlášena stavební uzávěra staveb pro rekreaci vyhláškou Okresního úřadu Žďár nad Sázavou ze dne 1.12.1992. Stávající silniční síť bude rozšiřována pouze ve smyslu výhledových řešení rozvoje silniční sítě a to v souladu se zájmy přírodního parku. Stejně tak bude řešeno umisťování dopravního a jiného značení, v souladu s platnými obecně závaznými předpisy. Na území přírodního parku je zakázáno provádět mytí a údržbu vozidel mimo zastavěná území obcí s výjimkou míst k tomuto účelu vybudovaných. Pořádání motoristických soutěží na území přírodního parku Bohdalovsko je zakázáno. Terénní sportovní soutěže na území přírodního parkuje možno pořádat jen se souhlasem orgánu ochrany přírody. Dbát poslání přírodního parku je povinností všech fyzických i právnických osob, které na jeho území žijí, působí, nebo se na něm přechodně zdržují. Porušování ustanovení tohoto nařízení lze postihnout pokutou nebo jako přestupek. Výjimky z ustanovení této vyhlášky uděluje Krajský úřad v Jihlavě po výsledku biologického hodnocení, které jsou provedené podle vyhlášky Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona.

25

4. CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ 4.1. Křesťanova louka Křesťanova louka patří do kategorie ochrany přírodní památka, nachází se katastrálním území obce Bohdalov. Ochranné pásmo je po celém obvodu přírodní památky v šířce 50 metrů. Předmětem ochrany je velmi dobře zachovalý fragment rašelinné louky, s druhy a společenstvy, které jsou charakteristické pro region. Na lokalitě se vyskytují chráněné druhy rostlin a živočichů: prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), tolije bahenní (Parnassia palustris), zmije obecná (Vipera berus), rosnička obecná (Hyla arborea), ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), čolek horský (Triturus alpestris), čolek obecný (Triturus vulgaris), mravenec lesní (Formica polyctena), mravenec rašelinný (Formica picea), vzácné druhy rostlin: ostřice dvoumužná (Carex diandra), zábělník bahenní (Comarum palustre), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) a sedmikvítek evropský (Trientalis europaea). Cílem ochrany je vytvořit podmínky pro trvale udržitelné přežívání populací zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Na lokalitě je nutné obnovit tradiční extenzivní hospodaření ( kosení i pastva ) a upravit vodní režim, který je narušený povrchovým odvodněním. Přírodní památka Křesťanova louka leží v plochém terénu asi jeden kilometr severně od obce Bohdalov v nadmořské výšce kolem 570 m.n.m. Tato luční enkláva se táhne mezi lesy asi v délce 300 metrů od severního okraje bohdalovské cihelny k závěru Brychtovského rybníka. Lokalita navržená k ochraně je jen zbytkem kdysi daleko rozsáhlejšího komplexu rašelinných luk, které se prostíraly na velké části těžebního prostoru dnešní cihelny. Nasvědčují tomu staré katastrální mapy a půdní poměry v místech těžby, kde je svrchní degradovaný rašelinný horizont, i nálezy mnoha druhů rostlin rašelinných luk v prostoru těžby, včetně druhů zvláště chráněných. Brychtovský rybník byl odbahněn a materiál byl deponován na březích i na Křesťanově louce. Přilehlá část louky nad rybníkem je floristicky velmi chudá. V acidofilních společenstev, které jsou tvořeny ostřicovými a mechovými druhy rostlin, dominuje ostřice černá (Carex nigra), ostřice šedavá (Carex canescens), zábělník bahenní (Comarum palustre ), psineček psí (Agrostis canina), medyněk měkký (Holcus mollis),

26

sítina klubkatá (Juncus conglomeratus), sítina níťovitá (Juncus filliformis), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum). Půdu pokrývá souvislý porost mechorostů ploníku (Polytrichum) a rašeliníku (Sphagnum). U lesa roste asi dvacet rostlin významného horského druhu sedmikvítku evropského (Trientalis europaea), který indikuje původní podmáčené smrčiny. Na levé straně potůčku je asi 50 m2 vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata) a prstnatce májového (Dactylorhiza majalis). Střední část louky je čerstvě osázená smrkem a borovicí. Nejzajímavější je část, která sousedí s cihelnou. Od těžebního prostoru, který leží jižně, je oddělena nasypanou cestou a od severu melioračním příkopem. Při východní straně podél lesa je mělká meliorační strouha, která je zarostlá keřovitými vrbami a odvádí vodu z cihelny. Asi 600 m2 plochy je pokryto velmi dobře vyvinutými společenstvy svazu Caricion rostratae. Rašeliníky (Sphagnum) dosahují v mechovém patru pokryvnosti 90%, bylinné patro je řídké, pokryvnost je 30 – 80% a tvoří ho pozoruhodné druhy rostlin: ostřice dvoumužná (Carex diandra), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), tolije bahenní (Parnassia palustris), zábělník bahenní (Comarum palustre), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica). I když plocha není moc rozsáhlá, patří dnes k jedné z nejlepších ukázek tohoto typu společenstev na okrese (mimo chráněnou krajinnou oblast). Při západním okraji plochy vyvěrá vydatný pramen. Rostlinná společenstva svazu Caricion fuscae v prostoru, který hraničí s cihelnou, jsou také poměrně cenná, i když je zde patrná degradace vlivem kosení. U lesa při západním okraji jsou fragmenty smilkových porostů s druhy společenstev svazu Violion caninae.

4.2. Prameny Belfrídského potoka Prameny Belfrídského potoka patří do kategorie ochrany přírodní památka. Nachází se na katastrálním území obce Bohdalov a Kyjov a ochranné pásmo je po celém obvodu přírodní památky v šířce 50 metrů. Předmětem ochrany je nejlépe zachovalý horský potok na severním svahu Arnoleckých hor

se

silnou

populací

ohrožené

dřípatky

horské

(Soldanella

montana)

a charakteristickými živočišnými společenstvy podhorských potoků. Jádrové území přírodní památky tvoří pruh porostů v šířce 10 metrů po obou březích potoka a část olšiny v horním úseku toku. Cílem ochrany je co nepřísněji chránit před jakýmkoli vnějším znečištěním. Šetrné hospodaření založené na přirozené obnově a respektující přirozené procesy.

27

Prameny potoka leží v lesích severně a severozápadně od obce Kyjov. V okolí pramenů dříve bývaly louky s lučními rašeliništi. Dnes jsou zalesněné avšak některé z lučních druhů přežívají, zvlášť pod výsadbou olší. Roste tu i ohrožená vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata). Spodnější partie toku leží ve velkém lesním komplexu „Baby“. Mají bystřinný charakter. Ve společenstvech živočichů vodního toku tak žijí mnohé v území vzácné druhy živočichů. Břehy lemují porosty převahou olše lepkavé a smrku ztepilého. Z ochranářského hlediska nejvýznamnějším druhem tohoto společenstva je ohrožená dřípatka horská (Soldanella montana). Mimořádný významný výskyt dřípatky na této lokalitě spočívá ve faktu, že se jedná o nejzazší lokalitu na severovýchodní hranici areálu druhu (alpinský migrant). Pro trvalé přežívání populace je nutné dodržovat lokalitu v co nejpřirozenějším stavu. Zejména je nutno zabránit jakýmkoli splachům hnojiv a vůbec nepřirozeného transportu materiálu vodním tokem a nastolit vhodné lesní hospodářství. Zde roste dřípatka horská (Soldanella montana)

na vhodných místech po celé délce toku

od komplexu bývalých luk, až téměř po ústí do rybníka Belfríd. Na nejsvětlejších místech, kde kvete a plodí, vytváří bohaté kolonie, zatímco na zastíněných místech rostou

jen

jednotlivé rostliny.

V klidnějších

partiích

toku,

kde je prostor

pro sedimentaci, chybí. Místní populace čítá asi dva tisíce rostlin. V Arnoleckých horách leží lokalita dřípatky horské (Soldanella montana) při potoce nad rybníkem Dolní Křivý, asi 2 km jihovýchodně od obce Rudolec. Objev těchto izolovaných lokalit posouvá hranici známého rozšíření o několik desítek kilometrů východním směrem. V mladé olšině na bývalých loukách je zbytková populace vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata ) na ploše 6 m2. Rostliny nekvetou, ale je tu možné dlouhodobé přežívání druhu, pakliže dojde k náhodnému zničení populace.

4.3. Rendlíček a Zumborek Rendlíček a Zumborek jsou v kategorii ochrany přírodní památka, nachází se v katastrálním území obce Újezd, Březí nad Oslavou a ochranné pásmo je po celém obvodu přírodní památky v šířce 50 metrů. Předmětem ochrany je reprezentativní rybniční ekosystém se zachovalými břehovými porosty a pobřežními loukami. Významný je výskyt mnoha zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.

28

Rezervace sestává ze tří částí: 1. rybník Zumborek s rašelinnými břehy a přilehlou podmáčenou smrčinou 2. západní břeh a severní zátoka rybníka Rendlíčku s pobřežními loukami 3. rašelinná louka na západním břehu rybníka Rendlíček K jednotlivým částem jsou zpracovány dílčí plány péče. Hlavním ohrožujícím faktorem rybničních rezervací jsou zvyšující se vstupy živin zvenčí ( hnojení rybníků a přísun živin vodními toky z povodí nad rybníky – komunální znečištění, plachy z polí ). Pokud se podaří zdroje znečištění v co možná největší míře potlačit, je perspektiva do budoucna dobrá. Pokud by dál trval současný stav, pak je jakákoli ochrana bezpředmětná, jelikož ekosystém spěje k nevratné degradaci, která zapříčiňuje postupné vymizení zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Rybník Zumborek má dobrou perspektivu do budoucna. Je zde zaveden zvláštní režim hospodaření, kterým je možno ho uchránit v relativně nezměněném stavu. Severní zátoka rybníka Rendlíčku je již značně zasažená dotací živin. Do budoucna, včetně kosení pobřežních luk, má význam zejména jako nerušené hnízdiště ptactva. Původní rašelinná louka na západním břehu rybníka Rendlíček se po obnovení kosení a revitalizace vodotečí může stát trvalým útočištěm populací chráněných druhů rostlin a živočichů. Rozsáhlé soustavy rybníků jsou neoddělitelnou součástí krajiny Bohdalovska, ale i

širšího

regionu

Žďárska,

Novoměstska

a Velkomeziříčska.

Staletí

trvání

obdivuhodných, technických děl jim vtisklo neopakovatelně přírodní hodnoty. Krajina byla obohacena o jedinečnou dominantu, která se stala jednou z hlavních složek biologické rozmanitosti. Doposud v rámci okresu, mimo CHKO Žďárské vrchy, nebyla rybníkům věnována ochranářská pozornost, a tak mnohé z krásných lokalit již patří minulosti vlivem rozsáhlé intenzifikace využívání rybníků. Navržená přírodní rezervace je v regionu nejzachovalejší a vskutku reprezentativní rybniční lokalitou s dobrou perspektivou do budoucna. Naleziště zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů zvyšuje přírodní hodnotu tohoto rybničního ekosystému: bazanovec kytkokvětý (Naumburgia thyrsiflora), všivec mokřadní (Pedicularis sylvatica) v kategorii silně ohrožený druh, prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) v kategorii ohrožený druh.

29

Z živočišné říše: rak říční (Astacus astacus), zmije obecná (Vipera berus) z kategorie kriticky ohrožený druh. Slepýš křehký (Anguis fragilis), ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), čolek obecný (Triturus vulgaris), čolek horský (Triturus alpestris), ropucha zelená (Bufo bufo), skokan zelený (Rana esculenta), rosnička zelená (Hyla arborea), pačmelák cizopasný (Psythirus rufipes) z kategorie silně ohrožený druh. Ropucha zelená (Bufo viridis), užovka obecná (Natrix natrix), moták pochop (Circus aeruginosus), potápka roháč (Podiceps cristatus), potápka černokrká (Podiceps nigricollis) z kategorie ohrožený druh. Početné jsou i druhy ptáků a živočichů, které se vyskytují příležitostně, vydra říční (Lutra lutra).

4.4. Laguna u Bohdalova Jedná se o mělkou vodní nádrž, která vznikla po těžbě cihlářských jílů pod skládkou. Při rekultivaci skládky byla upravena na lagunu sloužící k rozmnožování obojživelníků. Rozmnožuje se zde 10 zvláště chráněných obojživelníků: skokan hnědý (Rana temporaria), skokan zelený (Rana esculenta), skokan menší (Rana lessonae), ropucha obecná (Bufo bufo), blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), rosnička obecná (Hyla arborea), kuňka obecná (Bombina bombina), čolek obecný (Triturus vulgaris), čolek horský (Triturus alpestris) a čolek velký (Triturus cristatus).

4.5. Přírodní rezervace Baba – V bukách Přírodní památka Baba – V bukách o výměře 44,61 ha byla vyhlášena v roce 1990. jedná se o

zalesněný severně exponovaný svah hřbetu Baba 0,5 km východně

od Chroustova. Leží na katastrálním území obce Bohdalov a Chroustov v nadmořské výšce

610

–

698

s charakteristickou metamorfovaných

m.n.m.

Předmětem

ochrany je

přirozený

druhovou

skladbou

jedlobučin

na

hornin.

Geologické

podloží

tvoří

lesní

porost

kyselém

podloží

proterozoické

horniny

moldanubika. Hlavní část buduje monotónní skupina zastoupená migmatitickými biotitickými rulami s kyanitem, většinou detailně provrásněnými. Do východní části pronikají biotitické migmatitické ruly až migmatity, převážně páskované, náležející k pestré skupině. Tyto horniny ve vrcholových partiích svahů vystupují na povrch jako seskupení skalních útvarů a na ně navazujících balvanitých sutí. Přírodní památka leží na severním okrajovém svahu Arnoleckých hor. Na svahovinách uvedených hornin vznikly kyselé kambizemní půdy s typickým pseudoglejem. Porosty tvoří převážně acidofilní bikové bučiny (Luzulo-Fagetum), na humózně zahliněných sutích přecházející k ochuzeným společenstvům květnatých bučin 30

a suťových lesů. Ve stromovém patře převládá buk lesní (Fagus sylvatica) s příměsí jedle bělokoré (Abies alba), borovice lesní (Pinus sylvetsris), javoru klenu (Acer pseudoplatanus), lípy malolisté (Tilia cordata) a modřínu opadavého (Larix decidua). Podrost tvoří kopytník evropský (Asarum europaeum), papratka samičí (Athyrium filixfemina), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), ostřice kulkonosná (Carex pilulifera), ostřice prstnatá (Carex digitata), jestřábník zední (Hieracium murorum), netýkavka nedůtklivá (Impatiens noli-tangere) a sítina rozkladitá (Juncus effusus). Faunistický průzkum byl zaměřen na střevlíkovité brouky, jako dominantní druhy byly nalezeny běžnější lesní druhy, ke kterým patří střevlík zahradní (Carabus hortensis), střevlík hladký (Carabus glabratus) a střevlík fialový (Carabus violaceus). Na lokalitě byl pozorován také slepýš křehký (Anguis fragilis). Charakteristická je avifauna bučin. V převážně bukových kmenovinách s mladšími skupinami v kotlících je postupně rozvíjena obnova clonnými sečemi, přirozené zmlazení buku musí být chráněno oplocením. Cílem hospodaření je postupná úprava druhového složení porostů, potlačení smrku a nepůvodního modřínu, a zajištění věkové i prostorové rozrůzněnosti.

4.6. Památné stromy Na území přírodního parku Bohdalovsko jsou zaregistrovány 2 památné stromy. Buk lesní (Fagus sylvatica) roste v katastrálním území obce Bohdalov na návsi u kostela. Jeho obvod je 250 cm, výška stromu činí 15 m a stáří je 100 let. Druhý památný strom je lípa malolistá (Tillia cordata), která také roste v katastrálním území obce Bohdalov v parku Jana Křtitele. Jeho obvod byl naměřen 324 cm, výška 18 m a stáří 250 let.

5. LOKALITY SOUSTAVY NATURA 2000 Posouzení vlivů na předměty ochrany v lokalitách soustavy Natura 2000 se dotýká dvou lokalit: Evropsky významná lokalita Rybníky u Rudolce a Evropsky významná lokalita Šimkovský rybník. EVL Rybníky u Rudolce se nachází v ploché krajině bohdalovské rybniční soustavy východně od obce Rudolec. Je vymezena na rybnících Pařezný, Olšinský a Dolní Křivý v katastrálním území Rudolec, včetně jejich okolí tvořené převážně intenzivními loukami a smrkovými kulturami. Předmětem záměru je aplikace krmiv, hnojiv, vápnění a aplikace chemických preparátů v návaznosti na polointenzifikační hospodaření na rybnících. 31

Kuňka obecná (Bombina bombina) se v roce 2006 vyskytovala v jediném okolí rybníka Brychtovský na severním okraji Bohdalova. Aby lokalita poskytovala prostor pro přežívání populace, musely by se realizovat zásadní změny. Na rybnících by se mělo uplatňovat extenzivní hospodaření, výsledkem musí být čistší voda a přirozený vývoj ponořené vegetace a litorálních porostů. Na pobřežních loukách by bylo vhodné revitalizovat vodní režim a pravidelně kosit bez hnojení. Puchýřka útlá (Coleanthus subtilis) byla zpozorována v rybnících Olšinský, Dolnomlýnský, Hornomlýnský, Pařezný a Záhumenní. Vyskytuje se v celé soustavě díky snadnému šíření prostřednictvím vody při vypouštění rybníků a manipulaci s rybami. Porost byl však zaplaven předčasně a reprodukce byla úspěšná jen z části. Odhadem odplodilo asi 20% populace, tj. maximálně 10 tisíc jedinců. Na Olšinském se tradičně vyskytuje bohatá populace puchýřky, která přesahuje nejméně statisíce. Obecně technologie chovu ryb je zásadní podmínkou pro vytváření životních podmínek pro puchýřku. Bez rybnikářství by puchýřky nebylo. Časté opakování výskytu obnažených den znamená vynikající podmínky pro puchýřku. Je důležité používat osvědčené plůdkové výtažníky a redukovat vápnění. Na plochách, kde bylo aplikováno ve větším množství vápno, puchýřka neroste. Puchýřka také nepřežívá v rybníce, kde se vyskytuje sediment výrazně obohacený vápnem. Zdrojem živin je zaplavovaný porost a ne vydatné hnojení a krmení. EVL Šimkovský rybník se nachází v katastrálním území Bohdalov, asi 1,5 km jižně od středu obce. Jedná se o malý rybníček napájený z přítoku lesa a z okolních svažitých polí. EVL tvoří vlastní rybník a okolní louky. Jde o kulturní louky, přeorané i odvodněné, místy regenerující, a doplněné zbytky přírodních biotopů na plochách, které nebylo možné zničit. Na dně Šimkovského rybníka se vyvinul během tří let nesmírně zajímavý porost včetně vzácnějších druhů, suchopýr úzkolistý, bublinatka jižní, ostřice dvoumužná, ostřice skloněná. V této lokalitě byl zaznamenán výskyt čolka velkého, který preferuje nádrže zarostlé vegetací, proto je vhodné z obsádky zcela vyloučit dravé a býložravé ryby. Úspěšnost rozmnožování je pak mnohem vyšší. Čolek velký je mimořádně citlivý k čistotě vody a v nádržích s organickým znečištěním hynou vajíčka (Lysák, 2006).

32

6. REKREACE A TURISTICKÝ RUCH Na území přírodního parku Bohdalovsko jsou zřízeny dvě rekreační střediska. První rekreační středisko je RELAX Rendlíček, který leží v lesnatém prostředí asi 8 km od Žďáru nad Sázavou. V místě je řada rekreačních objektů a také rekreační rybník. Jsou zde místa pro karavany a stany včetně společných WC a sprchových koutů. Charakteristický přírodní reliéf Českomoravské vrchoviny ideálně slouží každému, kdo hledá osvěžení v krásné přírodě s dobře přístupnými turistickými cíly. Vhodné klimatické podmínky spolu s poměrně dobrou základnou služeb pro turisty vytvářejí příznivé předpoklady pro lyžování, turistiku, cykloturistiku, koupání a horolezectví. Nachází se tu hřiště na míčové hry, stánek s občerstvením, minigolf, ohniště, půjčovna loděk a jízdních kol. Druhé rekreační středisko se Astrál leží asi 15 km od Žďáru nad Sázavou v romantickém prostředí Vysočiny vhodné zejména pro školy v přírodě, kurzy, sportovní soustředění, semináře, víkendové akce a podobné aktivity. Ubytování je zajištěno ve zděné budově s celoročním provozem, která má kapacitu 60 míst, a to ve dvoulůžkových až pětilůžkových pokojích. V přízemí je situována velká jídelna, v prvním patře prostorná terasa. V případě nepříznivého počasí je možno využít velkou jídelnu, kde je k dispozici klavír, TV, video a místnost se stolním tenisem. V blízkosti areálu jsou volejbalové a fotbalové hřiště, rozsáhlá louka, les a rybník. Závěrem léta jsou zde ideální podmínky pro houbaření. V Bohdalově se nachází astrologická poradna a apatyka, jejíž zakladatelem je známý astrolog a léčitel Emil Havelka. Je zde bohatý výběr přírodních a bylinných prostředků ke zlepšení imunitního systému, činnosti orgánů a celkovému udržení harmonie. V plánu je provoz léčebné pyramidy, kde by byly příznivě ovlivněny problémy s páteří, klouby, vlasy, kůží, očima.

7. AKTUÁLNÍ PROBLÉM Název stavby je II/353 Bohdalov – obchvat, která se vybuduje na katastrálním území obcí Bohdalov, Rudolec v okrese Žďár nad Sázavou v kraji Vysočina (mapa č.2). Jedná se o dopravní, směrově nedělenou pozemní komunikaci. Silnice II/353 tvoří dopravní spojnici mezi krajským městem Jihlava a okresním městem Žďár nad Sázavou, představuje významný regionální spoj, jehož parametry podmiňují hospodářský rozvoj území. Význam zmíněné silnice spočívá v zajišťování dopravního spojení dvou

33

významných center osídlení a v napojení této silnice na dálnici D1. Úsek silnice vykazuje četné dopravní závady, nevyhovující směrové poměry a nedostatečné šířkové uspořádání nevyhovuje požadavkům na bezpečnost a plynulost silničního provozu. Zmíněné dopravní závady zhoršují životní podmínky v přilehlé zástavbě obce Bohdalov. Hlavním důvodem řešit trasu silnice v dotčeném území byl návrh silnice II/353 tak, aby byl zajištěn dostatečně vysoký jízdní komfort na trase, odstranění negativních vlivů z dopravy na obyvatele obce a snížení negativních vlivů z dopravy na životní prostředí, především hluk, exhalace a emise. Přípravy území budou provedeny vykácením náletových dřevin v zájmovém území, odhumusováním pozemků zařazených do zemědělského půdního fondu a výstavbou zařízení staveniště. Poté bude plynule navazovat realizace ostatních stavebních objektů. Součástí navržené výstavby silnice II/353 je řešení stávající silnice II/353, místní komunikace, polních cest a celkem 3 mostních objektů přes místní vodoteče a vegetační úpravy. V trase obchvatu ani v jeho nejbližším okolí se nenachází skupinové zdroje podzemních vod. Celá obec je zásobena pitnou vodou z obecního vodovodu ze vzdálených zdrojů v Arnoleckých horách. Navržená stavba se dle vyjádření Povodí Moravy nachází ve 3. pásmu hygienické ochrany vodárenské nádrže Mostiště. Ve vodárenském pásmu 3. stupně se dle platných technických podmínek vydaných Ministerstvem dopravy navrhují havarijní opatření jako jsou sedimentační nádrže a norné stěny. Trasa silnice severozápadně obchází Záhumenní rybník a překonává 2 místní potoky nedaleko nad soutokem s tímto rybníkem. Do obou potoků jsou zaústěny silniční příkopy, do kterých byly před jejich zaústěním do vodotečí navrženy stabilní norné stěny. Přechod dešťových vod na opačné strany komunikací je zajištěno trubními propustky. Záměrem návrhu bylo najít optimální řešení splňující požadavky na převedení dopravy do nové trasy silnice II/353 a zmírnit citlivě zásah novostavby do okolní krajiny. Pro navrhovanou stavbu byly provedeny inženýrsko – geologický průzkum, průzkum inženýrských sítí a korozní průzkum, které se zabývaly zájmovým územím předložené stavby. Stavbou budou dotčena jen ochranná pásma inženýrských sítí. Pro realizaci stavby je nutno provést kácení mimoletní zeleně v souladu s dendrologickým průzkumem. Jedná se o tři stromy, náletové drobné stromy a keře. Zemní práce související s ostatními stavebními objekty nejsou výrazným zásahem do území. Výrazným prvkem je průchod skalním zářezem, kde je nutno postupovat pod dohledem odborného geologa. Po provedení svahování bude provedeno ohumusování svahů ornicí 34

v tloušťce 150 mm a provedení osetí svahů trávou. V rámci vegetačních úprav je navrženo osázení svahů komunikace vzrostlými dřevinami pro výraznější začlenění novostavby do okolní krajiny. Současný stav komunikace je zcela nevyhovující, neboť dochází k projíždění intenzivní dopravy zástavbou sídel na trase II/353 po nevyhovující komunikaci.

Při

překonání

velkých

výškových

rozdílů

dochází

k vysokým

koncentracím zplodin z projíždějících vozidel v okolní zástavbě s bezprostředním vlivem na zdraví obyvatel. Trasa silnice je v zájmovém území vedena mimo zastavěná území obce, proto vlastní stavba bezprostředně neohrozí životní prostředí obce, po dokončení výstavby dojde ke zlepšení životního prostředí z důvodu lepší organizace dopravy ve sledovaném území.

8. BIOLOGICKÉ HODNOCENÍ Biologické hodnocení bylo zpracováno kvůli dopravnímu obchvatu a předpokládanému vlivu na významný krajinný prvek ze zákona – rybník, kvůli předpokládanému dotčení populací zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, kvůli předpokládanému vlivu na lokality soustavy Natura 2000 a kvůli možnému střetu s cíly ochrany v přírodním parku Bohdalovsko. Základem práce byl terénní průzkum, který byl realizovaný v období duben až začátek června roku 2006. Pozornost se soustředila na rostliny, rostlinná společenstva, obojživelníky a ptáky. Celkem bylo posuzováno 14 rybníků, které leží v povodí Bohdalovského potoka, jež je jednou ze zdrojnic horního toku Oslavy. Krajina v okolí Bohdalova je plochá a leží poměrně vysoko, v nadmořské výšce 560 až 590 m. Je tvořena zarovnaným terénem Veselské sníženiny s pozůstatky třetihorních jezerních sedimentů. Rybniční Bohdalovsko na jihu a na západě ohraničuje rozvodní hřeben Arnoleckých hor s převýšením asi 100 m. Podloží je kyselé, tvořené předprvohorními rulami

moldanubika.

V okolí

Bohdalova

jsou

plochy

hlubokých

zvětralin

a deluviofluviálních uloženin těžené jako hlína na cihly. V okolí rybníků je převážná většina polních pozemků. Bohdalovsko je typické velkým podílem původních mokrých luk, které byly postupem času odvodněné a přeorané. Zachovalých porostů původních luk se dochovalo jen málo. Květena Bohdalovska je pozoruhodná z hlediska výskytu podhorských druhů, avšak nejzajímavější je květena rybníků, mokrých luk a lesů. Zvířena Bohdalovska je determinována právě rybníky. Z hlediska obojživelníků a ptáků se jedná o významné území. Z hlediska ochranářské

35

hodnoty je možné rybníky Bohdalovska rozdělit do tří skupin. První skupinu tvoří rybníky Belfried, Brychtovský, Dolní Křivý, Olšinský, Pařezný a Šimkovský, které jsou významné z hlediska udržení celkové biodiverzity a přežívání populací chráněných druhů rostlin a živočichů. Tyto rybníky jsou pilíři ekologické stability území a mají přítok z lesů, proto netrpí kumulovaným znečištěním z polí a obcí a znečištěním fosforem. Druhou skupinu tvoří rybníky Horní Křivý, Křovák, Prádlo, Vazebný a Záhumenní, které jsou také hodnotné, ale jejich hodnota je narušena negativními vlivy a jevy hospodářských a rybářských činností. Uvedení do stavu, který by zaručil trvale vhodné prostředí cílových skupin organismů, by vyžadovalo velké úsilí. Rybníky třetí skupiny, Hornomlýnský, Jirkovský a Vraný, mají dnes nízkou hodnotu a bylo by velmi těžké až nemožné tento stav změnit z důvodu znečištění z polí, obcí a hospodářských činností ( Lysák, 2006).

8.1. Rybník Belfried Je největší rybník bohdalovské rybniční soustavy, 32 ha, jedná se o největší posuzovaný rybník a z hlediska biologické kvality se řadí na první místo. Patří mezi ornitologicky nejvýznamnější rybník bohdalovské soustavy. Hnízdí zde řada ohrožených druhů: moták pochop, potápka roháč, potápka malá, chřástal vodní, čírka modrá a obecná, kopřivka obecná, rákosník velký, moudivláček lužní, labuť velká, lyska černá, slípka zelenonohá, polák velký, strnad rákosní a cvrčilka zelená a říční. V okolí na podmáčených polích hnízdí čejka chocholatá. Rybník podléhá pravidelnému podzimnímu výlovu. Při severozápadním břehu jsou vybudovány rekreační objekty a pravidelně tu je provozovaný letní tábor. Rekreační činnost má pravděpodobně dosti značný negativní vliv na hnízdní populace vodních ptáků. Rybník má přirozeně strmé břehy, jehož povodí leží převážně v lesích, takže je jen málo ovlivňován plachy z polí a znečištěním z obcí. Dále se tu vyskytují chráněné druhy: čolek horský a obecný, ropucha obecná, skokan zelený, vachta trojlistá a prstnatec májový.

8.2. Rybník Brychtovský Rozloha rybníka je 2,33 ha, jeho hlavní předností z hlediska biologických kvalit je blízkost Bohdalovské cihelny. Vzhledem k obecně vysoké populaci obojživelníků a také díky kvalitám okolí patří k ochranářsky cenným. Přestože rybník má téměř nevyvinuté litorální porosty a tlak hospodaření je silný, nacházejí se tu útočiště bohaté

36

populace obojživelníků. Zde jsou chráněné čolek obecný, blatnice skvrnitá, skokan zelený, kuňka obecná a ropucha obecná.

8.3. Rybník Hornomlýnský Rybník má 4,8 ha, jeho cennou plochou v těsném okolí rybníka je olšina pod hrází Belfriedu. Jde sice o porost vzniklý z náletu nebo výsadby, ale udržely se v něm druhy původních luk, které jinak vymizely vlivem rozvoje expanzivních druhů, zblochan vodní, třtina šedavá, chrastice rákosovitá.

8.4. Rybník Dolní Křivý Cennou částí rybníka, který zaujímá 4,9 ha, je rákosina přítokové části. Zde je koncentrován výskyt všech zjištěných chráněných druhů. Stanoviště je zachovalé díky přítoku čisté vody z lesa, který tvoří podstatnou část povodí rybníka. Ochranářsky cennou částí rybníka je i hráz zarostlá křovinami lísky obecné. Je hodnotným krajinným prvkem i biotopem mnoha pozoruhodných druhů živočichů. Chráněné jsou moták pochop, potápka malá, chřástal vodní, čolek obecný a skokan zelený.

8.5. Rybník Olšinský Rybník je přírodovědně hodnotná lokalita, která v současnosti patří mezi ornitologicky nejvýznamnější rybníky bohdalovské soustavy. V litorálech hnízdí potápka roháč a malá, slípka zelenonohá, lyska černá, chřástal vodní, polák velký a rákosník obecný. Pro tyto vodní druhy je nevhodné současné rybářské hospodaření, každoroční jarní vypouštění a neustálé změny vodní hladiny. Zcela nevhodným zásahem do prostředí rybníka je mysliveckým sdružením pravidelné vysazování velkého počtu uměle odchovaných mladých kachen divokých. Velké plochy litorálních porostů jsou zachovány, cenný je pravidelný výskyt obnažených den s bohatými porosty puchýřky útlé. Negativem tohoto rybníka je poloha pod ornou půdou. Původně šlo o jedy z nejvýznamnějších mokrých luk Bohdalovska, které se rozkládaly mezi obcí Rudolec a rybníkem. Louky byly rozorány a dnes je prostor jedním velkým lánem orné půdy. Rybník je nadále používán jako plůdkový výtažník. Vstupy živin je vhodné omezit i menším hnojením a krmením na rybníku, vyloučit i vápnění. V těsném okolí rybníka je chráněná čejka chocholatá a bramborníček hnědý a na obnaženém dně puchýřka útlá.

37

8.6. Vazebný rybník 3.největší rybník bohdalovské rybniční soustavy, 20 ha, v minulosti představoval biologicky nejhodnotnější rybník, po ornitologické stránce byl velice významnou lokalitou Bohdalovské soustavy. Hnízdily zde bukáček malý, potápka černokrká, lžičák pestrý, chřástal vodní, slípka zelenonohá, racek chechtavý a rákosník velký. Po odvodnění luk, vyhrnutí rybníka a přestavbě na velkokapacitní farmu pro chov vodní drůbeže v roce 1974 bylo výše uvedeným druhům zničeno životní prostředí. V současné době hnízdí v břehových porostech moták pochop, labuť velká, polák velký, kopřivka obecná, rákosník proužkovaný a zpěvný, strnad rákosní, cvrčilka říční, lyska černá a rákosník obecný. Rybník také podléhá pravidelnému podzimnímu výlovu. Rybník Vazebný leží ve velmi plochém terénu, kdy litorální porosty měly vynikající podmínky ke svému rozvoji. Výhodou rybníka je klidná poloha stranou vesnic a komunikací. Po vyhrnutí byly rozsáhlé litorální porosty zničeny. Deponie sedimentu lemují celý obvod rybníka. Pozoruhodné je, že odstraňovanou zeminou je rašelina. Původní porosty tvoří cenné ostřicové nebo acidofilní nízké ostřicovomechové porosty. Luční lem podél lesa je tvořen náletem borovic, bříz a smrků. Nejcennějšími plochami byly a dosud jsou části okolo přítoků, jedná se o louky navazující na směrem k Olšanskému rybníku a zarostlé louky za zátokou pod Pařezným rybníkem. Vyskytují se tu ostřice plstnatoplodé a vachty trojlisté. Kosená ostřicová louka s nízkými porosty je zajímavým výsledkem regenerace porostů. Přestože louka byla přeorána a odvodněna, je dnes její dolní část ochranářsky cenná. Roste zde asi 10 druhů ostřic, kozlík dvoudomý, suchopýr úzkolistý a starček potoční. Prostor nelze dobře odvodnit ani hnojit. Rybník Vazebný je ovlivňován vyhrnováním břehů. Jeho kvalita by mohla být zlepšena pouze v rámci velice náročného revitalizačního projektu.

8.7. Rybník Záhumenní Jedná se o 2. největší rybník bohdalovské soustavy, který má rozlohu 29 ha. V minulosti byl významným hnízdištěm vodního ptactva. Po vyhrnutí dna a výstavbě velkokapacitní farmy pro chov vodní drůbeže v roce 1974 své významné ornitologické postavení ztratil. V současné době zde hnízdí: potápka roháč, lyska černá, polák velký a kopřivka obecná. V době letnění hnízdí na písčitém dně kulík říční a čejka chocholatá. Rybník je pravidelně na jaře vypouštěn s následným výlovem ryb. Velkým negativem je, že na odkrytém dně zahnízdí kulík říční a čejka chocholatá a následným pozvolným napouštěním jsou jejich hnízda vyplavena. Bylo by vhodné šetrnější rybářské

38

hospodaření, protože pro uvedené druhy je naprosto nevhodné každoroční jarní vypouštění a neustálé změny vodní hladiny. Rybník Záhumenní leží na jihozápadním okraji obce Bohdalov ve velmi plochém terénu převážně v loukách. Rybník je využívaný jako rybník komorový, tzn. násady ryb sem jsou na podzim sváženy k přezimování. Na jaře se rybník loví a násady jsou rozváženy na okolní rybníky. Povodí rybníka leží také v ploché krajině. Podél přítoků jsou široké lemy luk, takže zanášení zde nehrozí. Kolem cípu přítoku jsou menší rákosové a ostřicové porosty.

9. RYBÁŘSKÉ HOSPODAŘENÍ Rybníky na Žďársku byly v minulosti silně ovlivněny 30.letou válkou. Některé rybníky byly nenávratně ztraceny, hráze byly prokopány a vodní plocha zplaněna. V 18. a 19. století ještě více poklesly počty i plochy rybníků a teprve až ve 20.století bylo obnoveno 65 rybníků o výměře 1 284 ha. Ke zlepšení vodního hospodářství přiměly meliorace rybníků po celých Čechách a na Moravě, na které bylo v 2.polovině 20.století věnováno mnoho finančních a technických prostředků. Okraje rybníků zarostly, protože se dnes na většině rybníků hospodaří v ročním až dvouletém hospodářském turnusu (podle Kratochvíla).

9.1. Rybářství Růžička Rybářství Růžička s.r.o. je rodinné rybářství, které se nachází v jižní části okresu Žďár nad Sázavou a hospodaří na soustavách 170 ha rybníků: Mlýnský horní (5 ha), Šimkovský (1 ha), Pařezný (4 ha), Prádlo (0,5 ha), Křovák (1,5 ha), Křivý horní (4 ha), Křivý dolní (5 ha), Volšínský (5 ha), Vazebný (20 ha), Záhumenný (29 ha), Belfried (32 ha) a další roztříštěné jednotlivé rybníky na okrese Jihlava. Rybářství je zaměřeno na chov plemenných kaprů vlastních linií, Žďárský kapr šupinatý, Žďárský kapr lysý. K produkci užitkových ryb byl vyvinut vlastní kříženec Žďárský šupinatý hybrid, který má původní linii Žďárský kapr šupinatý x kapr ropšínský, s mimořádným heterózním efektem v přežití a přírůstku hmotnosti. Kromě tržních ryb dodává firma plůdek a násadu, remontní a generační ryby. I přesto, že rybářství hospodaří v extremních přírodních podmínkách Českomoravské vysočiny v nadmořské výšce 580 m.n.m., dosahuje vysoce nadprůměrné výsledky v hektarové produkci ryb v rámci všech dodavatelů ryb v České republice. Ve srovnatelných výrobních podmínkách 39

je Rybářství Růžička s.r.o. na špičce. V roce 1998 byla produkce kapra 72 955 kg, lína 2 150 kg, síhovitých ryb 8 330 kg, candáta 210 kg a štiky 89 kg. Průměrná hektarová produkce ryb dosáhla více než 500 kg/ha s přikrmováním obilovinami. Rybářství Růžička s.r.o. uplatňuje v chovu kapra 3-4 letý hospodářský turnus.Více než polovinu produkce kapra představuje násada o kusové hmotnosti 250 - 1100g. Tržní kapr je dodáván o kusové hmotnosti 1000 - 2500 g. Plůdek kapra je produkován v čistých liniích a dle požadavků odběratelů i jako užitkový hybrid. Z doplňkových ryb má největší zastoupení peleď s produkcí 7-10 tun. Kusová hmotnost dodávaných peledí se řídí požadavky zákazníků, nejčastěji v rozmezí 200-700 g. Objem výroby ostatních doplňkových ryb (lína, candáta) představuje 1-2 tuny. Část odchovaných ryb je také exportována. Rybářství Růžička s.r.o. využívá k intenzifikaci především ekologické formy hospodaření, které spočívají v organickém hnojení, jež podporuje rozvoj bakterií. K tomuto účelu někdy slouží zelené hnojení přímo posečené rybniční porosty. Hnojením rybníku je snaha dosáhnout vegetačního zákalu vody, rozvoje planktonních řas (chlorokokální řasy, zelení bičíkovci, rozsivky), které představují krmivovou základnu pro potravní organismy ryb.

10. DISKUZE Před vyhrnutím a úpravami bohdalovských rybníků v letech 1974-1975 zde hnízdilo 14 druhů v současnosti ohrožených druhů ptáků s přímou vazbou na vodní hladinu a litorální nebo mokřadní porosty. Po provedených úpravách zde v letech 1980-2006 hnízdí jen 7 ohrožených ptáků s přímou vazbou na vodní hladinu a litorální porosty. Pro návrat a opětovné zahnízdění vodních druhů na bohdalovských rybnících je nutné zásadně změnit hospodaření a rybnících. I přes negativní vlivy a jevy poskytuje soustava bohdalovských rybníků stále v rámci kraje Vysočina významná hnízdiště a tahové zastávky řadě ohrožených a vzácných druhů ptáků. Velkým negativem bohdalovských rybníků je neúnosně intenzivní rybářské hospodaření na rybnících. Rybí osádky jsou uměle přikrmovány a úživnost dna se zvyšuje navážením chlévské mrvy. Takový způsob hospodaření a pohyb nadměrných rybích sádek pak udržuje vodní sloupec neustále zakalený. Nedochází tak k potřebnému prosvětlení dna a růstu vodních rostlin, které by na mělčině vytvořily potřebné pobřežní litorální porosty vhodné pro hnízdění vodního ptactva. Navíc tvrdé litorály, jako jsou rákos obecný a orobinec, působí jako vlnolamy a zabraňují břehové erozi a odnášení zeminy, která se ukládá

40

na dno a rybníky zanáší. To se po delší době řeší vyhrnováním dna rybníků. Do rybníků je také splachována dešťová voda z okolních polí, které jsou chemicky ošetřované. Celkem bylo zaznamenáno na rybnících 54 druhů s vazbou na vodní hladinu, vodní rostliny a břehové porosty. Hnízdících druhů bylo zaznamenáno 36, z toho 1 druh kriticky ohrožený (strnad luční), 9 druhů silně ohrožených a 9 druhů ohrožených. Tažných druhů bylo zjištěno 17, z toho 4 druhy kriticky ohrožené (orlovec říční, orel mořský, vodouš rudonohý a rybák černý), 2 silně ohrožení a 1 druh ohrožený (podle Lysáka, 2006).

41

11. ZÁVĚR Cílem této práce bylo vypracovat studii týkající se problematiky ochrany přírodního parku Bohdalovsko a vytvoření celkového obrazu o této problematice přírodního parku. Během úprav bohdalovských rybníků, které jsou ovlivňovány splachy z chemicky ošetřovaných polí, ale také intenzivním rybářským hospodařením, došlo k výrazné redukci ohrožených druhů ptáků. Jejich počet klesl na polovinu. Přesto, že přírodní park není v podvědomí, informace jsou nedostačující a že došlo k poklesu ohrožených druhů rostlin i živočichů, je z biologického i ochranářského hlediska velmi cenný. Doufám, že práce přispěje k větší informovanosti o zdejších přírodních krásách i problémech jejich ochrany.

42

12. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY DEYL, M., MÍŠEK, K. Naše květiny. Akademie věd ČR. Praha, 2001, 690 s. KRATOCHVÍL, A. Žďárské rybníkářství. Nakladatelství a tiskárna IMPRESO spol. s.r.o. Žďár nad Sázavou, 22 s. LYSÁK, F. Přírodovědné průzkumy a hodnocení vlivů rybářského hospodaření na rybníky Bohdalovské rybniční soustavy z hlediska ochrany přírody. OÚ Žďár nad Sázavou. Žďár nad Sázavou, 2006, 63 s. MACKOVČIN, P. a kol. Chráněná území okresu Žďár nad Sázavou, svazek VII. AOPK ČR a EkoCentrum Brno. Praha, 2002, 60 s. NENADÁL, S. Přírodou Žďárska. Regionální muzeum Žďár nad Sázavou, 2000, 192 s. NENADÁL, S. Rybářství na Žďársku. Regionální muzeum Žďár nad Sázavou, 2003, 197 s. Internetové zdroje: http://www.havelka-astral.cz/astrolog.html http://www.i-ubytovani.cz/Rekreacni-stredisko-Rendlicek---Relax-detail917 www.fish.cz/charakter.htm

43