T T
Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Doktorská vědecká konference 6. února 2012
THINK TOGETHER
Think Together 2012 Sociální sítě v internetovém marketingu
Social Networks in the Internet Marketing
Tereza Vebrová
175
Abstrakt
Úvod
Příspěvek se zabývá využitím sociálních sítí v oblasti internetového marketingu. Vymezuje pojem sociální síť a propagaci na sociálních médiích. Studie zkoumá výhody využití tohoto nástroje v marketingovém mixu a nastiňuje možný vývoj sociálních sítí a trendy. Jsou zde uvedeny výsledky výzkumu Chief Marketer 2011 Social Marketing Survey a formulován závěr.
Trendy v internetovém marketingu jsou obtížně předpovídatelné, protože se internet vyvíjí skokově a neočekávaně. Internet a jeho využití pro marketing se od jeho vzniku radikálně změnilo. K hlavním nástrojům přilákání zákazníka již řadu let nepatří webové stránky a bannerová reklama. Nejvýznamnějším trendem posledních dvou let je využívání sociálních sítí jako marketingového nástroje. Sociální média jako Facebook, MySpace, LinkedIn nebo Twitter jsou klasickým příkladem nového pojetí internetu.
Klíčová slova Facebook, internetový marketing, profil, propagace, sociální sítě
Abstract This paper deals with the use of social networks in Internet marketing. It defines the notion of social networking and promotion on social media. The study examines the benefits of using this tool in the marketing mix and outlines the possible development of social network trends. There are the results of research of Chief Marketer Social Marketing Survey 2011 and formulated conclusion.
Key Words Facebook, Internet Marketing, profile, promotion, social networking
Think Together 2012
Cíl práce a metodika Cílem příspěvku je zachytit současná teoretická východiska ve využití sociálních sítí v internetovém marketingu. Pro napsání příspěvku bude využito srovnání odborných teoretických východisek, popisná metoda a metoda dedukce. Literární rešerše je vypracována na základě rozboru a zpracování sekundárních dat, jako jsou odborná literatura, vědecké články a publikace, relevantní internetové zdroje. V diskuzi budou na základě analýzy a syntézy srovnány poznatky jednotlivých autorů a naznačen možný vývoj trendů marketingu sociálních sítí. V poslední části budou formulovány závěry.
Marketing sociálních sítí Vymezení pojmu sociální síť Miletsky (2009) definuje sociální síť jako sociální strukturu z uzlů (jimiž jsou jednotlivci nebo organizace), které jsou vázány jedním nebo více určitých druhů závislosti, jako jsou hodnoty, vize, myšlenky, finanční výměna, přátelé, příbuzenství, nenávist, konflikty, obchody, webové odkazy, sexuální vztahy. Sociální sítě jsou online komunity lidí, kteří Dostupné z: http://www.thinktogether.cz/
obvykle sdílejí společné zájmy v různých aktivitách. Tyto webové stránky poskytují příležitost k interakci: posílat emaily, sdílet obsah, budovat svůj web nebo se účastnit chatu (Red Bridge Marketing, 2008). Podle Office of Communications (2008) vysvětluje nárůst jejich popularity jednoduchý princip, na kterém jsou založeny. Stačí pouze založit profil, přidávat přátele, podívat se na fotografie nebo přidávat příspěvky na zeď. Světové a české sociální sítě Mezi největší světové sociální sítě patří Facebook, MySpace, Bebo, FriendSter, Hi5, Orkut, PerfStpo, Yahoo! 360, Zorpia, Netlog, LinkedIn a Twitter. Podle marketingcharts.com (2011) je na americkém trhu nejnavštěvovanější sociální sítí Facebook, který má více než 350 milionů uživatelů po celém světě. Druhý nejnavštěvovanější server Youtube za poslední měsíce zvýšil svůj podíl na trhu o 20 %. Za tu dobu zaznamenal třetí Twitter nárůst pouze o 0,92 až 1,10 procenta (dreamgrow.com, 2011). Nejnavštěvovanějšími českými sociálními sítěmi jsou seznamovací servery Lide.cz a Libimseti.cz. Dalšími často vyhledávanými jsou Spoluzaci.cz, Rajce.net a Blog.cz. České sociální sítě nedokáží dostatečně sledovat trend, který zavedl Facebook nebo Twitter. Uživatelé nejčastěji odcházejí tam, kde najdou své přátele. V prosinci 2008 měl Facebook kolem 150 000 českých uživatelů. V červnu 2009 překročil hranici 1 milionu českých uživatelů (Sociální sítě a marketing, 2009). Pavel Hacker v říjnu 2011 uvádí, že Facebook má v České republice již 3 390 000 uživatelů. České sociální sítě v marketingu a reklamě stále spoléhají na klasickou internetovou reklamu. Stejně jako v zahraničí je 80 % uživatelů sociálních sítí ve věku od 15 do 35 let.
ISBN: 978-80-213-2275-2
Propagace na sociálních sítích K propagaci na sociální síti by podle Bednáře (2010) neměl být použit klasický uživatelský profil. Profily slouží ke sdílení osobních názorů a komunikaci s přáteli. K propagaci a prezentaci produktu nebo značky slouží stránky nebo aplikace. S tím nesouhlasí Olšanský (2009), který tvrdí, že na sociálních sítích se vyskytuje velké množství lidí, kteří procházejí profilové stránky ostatních. Profily tak patří k místům s největším trafficem a hodí se tedy k propagaci. Nejjednodušší cestou, jak vybudovat na sociální síti komunitu je založení skupiny. Její existencí vznikne místo, kde se mohou setkávat zákazníci, obchodní partneři či fanoušci a diskutovat nebo vkládat obrázky a videa k danému tématu. Jako velkou výhodu této propagace uvádí Olšanský (2009) zasílání novinek pomocí zpráv. Ty se zobrazí přímo ve složce došlých zpráv a je tam vyšší pravděpodobnost, že si je příjemce přečte. Donedávna byly skupiny nejefektivnější formou virálního marketingu na sociálních sítích. Dnes je ale stále více nahrazují stránky (Olšanský, 2009). Možnost přidávání stránek se na Facebooku objevila až v listopadu 2007. Stránky se dají mnohem lépe přizpůsobit uživatelům, rozšířit o HTML kód, Flash, či jiné aplikace, které jsou pro jejich návštěvníky zajímavější. Od skupin se liší tím, že majitelé nemohou fanouškům rozesílat zprávy. K informování využívají příspěvků na zdi. V profilech svých fanoušků mají lepší a viditelnější umístění než skupiny (Olšanský, 2009). Podle Bednáře (2010) by stránka na sociální síti neměla kopírovat klasický web. Mnoho firem si dodnes neuvědomuje, že stránka na Facebooku není totéž, co stránka na webu. Nestačí ji plnit tiskovými zprávami a PR odkazy. S fanoušky je potřeba aktivně a trpělivě pracovat. 177
Někteří majitelé si propagačních stránky na sociální síti vytvoří, občas na ně vkládají odkazy a texty. Nevšímají si ale komentářů, diskuzí nebo reakcí fanoušků a nekomunikují s nimi. To může poškozovat firmu, zhoršovat povědomí o značce, firmě, produktech. Vše se pak může velmi snadno odrazit v obchodních výsledcích (Bednář, 2010). Negativní komentáře či nesouhlasné názory by neměly být mazány. To by mohlo vést k založení tzv. antistránky či skupiny. Firma by měla s kritiky diskutovat, nejlépe pomocí jiných fanoušků (Bednář, 2010). Mnoho společností si vytvoření prezentace na sociální síti a její údržbu kupuje jako službu. I když ji vytváří většinou profesionálové, nemusí být vždy dosaženo ideálních výsledků. Pokud se na stránce diskutuje k produktu či konkrétní službě, je nezbytné, aby s fanoušky vedl diskuzi někdo z firmy. Pracovník PR agentury obvykle takovým věcem nerozumí, což může vést k poškozování dobrého jména či značky. Na svou prezentaci by firmy měly dohlížet samy (Bednář, 2010). Přínos sociálních sítí pro marketing Přínosy pro marketing prostřednictvím sociálních sítí jsou podle Red Bridge Marketing (2008) četné a z velké části za velmi nízkou cenu. Prostřednictvím sociálních sítí mohou společnosti: zvýšit povědomí o značce a produktu, zvýšit provoz webových stránek, zlepšit SEO, zvýšit loajalitu zákazníků, zvýšit úspěch zavedení nových produktů na trh. Čím více se určité produkty a značky budou vyskytovat na stránkách sociálních sítí, tím více se bude zvyšovat povědomí u uživatelů. Jestliže si firma vytvoří své stránky na sociální síti, budou jejich členové upozorněni na každou interakci. Vzhledem k tomu, že se zákazníci sami rozhodují, do které skupiny chtějí vstoupit a jaké informace chtějí přijímat, ISBN: 978-80-213-2275-2
obvykle jsou tyto informace hodnoceny pozitivním ohlasem. Příspěvky, doporučení a jiná komunikace na sociálních sítích většinou obsahují odkaz na webové stránky firmy. Pokud je tento odkaz zmíněn, zvyšuje se povědomí o značce a produktu. Vzhledem ke struktuře sociálních sítí jsou tyto odkazy přirozeně zaměřeny na potenciální zákazníky, kteří se zajímají o společnost nebo nabízené produkty a služby. Čím více odkazů na firemní stránky příspěvky obsahují, tím lepší je i pozice ve vyhledávačích. Proto by součástí každé internetové marketingové kampaně měla být optimalizace pro vyhledávače neboli tzv. SEO. Vyhledávače vypočítávají hodnotu každého odkazu podle kontextu. Odkazy ze sociálních sítí mají vyšší hodnotu, jelikož jsou přirozené. Správná propagace společnosti na sociální síti výrazně zvyšuje loajalitu zákazníků. Sociální sítě poskytují jedinečnou možnost zjistit potřeby příslušné komunity a jejich názory na produkty. Komunita se může podílet na procesu výroby nových produktů. To zvyšuje úspěch při zavedení nového produktu na trh (Red Bridge Marketing, 2008). U malých firem nemusí mít inzerce na sociálních sítích návratnost investic v podobě nových zákazníků. Před tím, než malá firma spustí reklamu na sociální síti, by si měla zjistit, kolik současných zákazníků využívá sociální sítě a jaká je jejich struktura z hlediska věku, lokality nebo nákupu produktů. Poté co firma založí profil například na Facebooku nebo Twittru, měla by sledovat, kolik fanoušků se přihlásí a jaké jsou jejich aktivity a zájem o firmu. Důležité je testovat, jaký obsah fanoušky zaujal a jaký publikuje konkurence (Kovaľ, 2010). Handl (2010) uvádí, že reklama na Facebooku pomůže zvýšit v průměru o 10 % zapamatovatelnost značky, o 4 % zvýší povědomí o značce a přinese nárůst prodejů o 2 % oproti
178
podobné cílové skupině, která nebyla reklamou na Facebooku oslovena. Průzkum marketingu sociálních sítí Chief Marketer 2011 Social Marketing Survey Začátkem listopadu 2011 zveřejnil Chief Marketer výroční přehled výsledků výzkumu o využití sociálních sítích v marketingových kampaních. Mezi 18. – 31. srpnem 2011 byl pomocí marketingových specialistů distribuován online dotazník. Aktivně se účastnilo 750 společností a agentur z oblasti výroby, maloobchodu, financí, zdravotnictví, cestování, zábavy, reklamy, vydavatelství, databází a neziskového odvětví. 78 % vzorku představovaly B2C společnosti, zbytek tvořily B2B společnosti. Chief Marketer zjišťoval využití sociálních sítí, výhody tohoto nástroje, strategické cíle, rozpočty a efektivnost měření kampaní. 73 % letošních respondentů uvedlo, že v marketingových kampaních využívají komunikaci prostřednictvím sociálních sítí. Z toho 64 % využívalo tuto formu komunikace již v minulém roce. Z dotazovaných, kteří v současné době nevyužívají sociální média pro marketing, se chystá 15 % zahájit tuto aktivitu v příštím roce. Pouze 8 % společností uvedlo, že sociální sítě nevyužívají a ani je nehodlají využívat. 2% zúčastněných neví, zda tento nástroj budou využívat. Vezmeme-li v úvahu pouze B2B respondenty, 68 % uvedlo, že v marketingu využívají sociální média. Dalších 15 % B2B společností hodlá sociální aktivity začlenit v příštím roce (Quinton, 2011). 85 % účastníků letošního průzkumu uvedlo jako nejčastější výhodu sociálních sítí možnost oslovit potenciální zákazníky prostřednictvím více kanálů, nikoliv pouze prostřednictvím jednoho. V roce 2010 uvedlo stejnou výhodu 81 % dotazovaných. ISBN: 978-80-213-2275-2
Zapojení do sociálního marketingu má podle 60 % oslovených prostý důvod – stále více cílových skupin a zákazníků tráví větší množství času na sociálních sítích. To samé tvrdilo loni 59 % respondentů. Letos poprvé uváděly firmy jako klíčovou výhodu sociálních sítí virální efekt, který byl označen jako jeden ze tří hlavních prostředků sociálního marketingu. Mezi další důvody pro zahrnutí sociálních sítí do marketingového mixu patří přechod na komunikaci se zákazníkem formou oneto-one messaging, efektivnost nákladů, očekávání zákazníků a možnost dosáhnout na nevyužité cílové skupiny. Jako nejméně důležitý důvod uvedlo 15 % dotazovaných dělat sociální marketing, protože je to očekáváno od nadřízených (Quinton, 2011). Podle očekávání se stal nejvíce využívaným nástrojem sociálních sítí Facebook, který využívá 91 % respondentů. Velký skok v užívání zaznamenal od loňského roku Twitter. V roce 2010 ho pro marketingové účely využívala polovina dotazovaných, letos to bylo 77 % společností. LinkedIn upřednostňuje 68 % společností a YouTube 61 %. Pouze 15 % oslovených používá lokalizační a geosociální služby jako Foursquare a Gowalla. Sociální bookmarking na platmormách, jako je Digg, využívá 13 % respondentů. Pouze 4 % preferují MySpace. B2B respondenti využívají sociální sítě na nižší úrovni. Nejvíce využívanými kanály jsou LinkedIn (86 %) a Facebook (85 %). Do budoucna společnosti počítají s větším využitím kanálů jako je Google +, Tumblr, Vimeo a Slideshare (Quinton, 2011). V další části výzkumu Marketing Survey zjišťoval, jaké jsou strategické cíle obchodníků a čeho chtějí prostřednictvím kampaní na sociálních sítích dosáhnout. Dvě třetiny dotazovaných uvedlo mezi třemi hlavními cíli řízení provozu webových stránek (66 %), vytvoření a vedení prodeje (48 179
%) a řízení brand marketingu (47 %). 29 % společností se snaží vytvářet opt-in seznamy a lépe zacílit zprávy. 27 % respondentů má za cíl monitorování pověsti značky a 26 % firem chce prostřednictvím sociálního marketingu vybudovat komunitu zákazníků (Quinton, 2011). Nástroje on-line marketingu patří k nejlépe měřitelným způsobům komunikace. V názoru na měřitelnost marketingu v sociálních sítích se ale odborníci neshodují. V roce 2011 60 % společností měří úspěšnost kampaně počtem příznivců, přátel, a „like“. To je v podstatě stejný podíl jako při loňském výzkumu. Velké firmy mohu mít miliony fanoušků, ale většina menších společností mají pouze několik tisíc či stovek stoupenců. Další ukazatele sociálního marketingu zůstaly do značné míry na úrovni loňského roku. 39 % respondentů měří výsledky pomocí sdílení obsahu, následování a předávání tweetu. Zapojení uživatelů do sociálních médií využívá 35 %. 30 % dotazovaných měří úspěch počtem návštěv nebo časem stráveným na sociálních stránkách, 25 % pomocí přírůstkových tržeb připadajících na sociální sítě. Povědomí o značce (favorability) v letošním průzkumu uvedlo pouze 18 % zúčastněných. Přitom v roce 2010 tento způsob využívalo 42 % dotázaných (Quinton, 2011). V otázce, jak efektivní jsou společnosti v měření kampaní na sociálních sítích, pouze 13 % dotázaných uvedlo, že jsou (nebo jejich agentury) velmi efektivní při měření výsledků kampaní sociálního marketingu. Necelá polovina (47 %) říká, že jsou spíše efektivní. Ale 40 % dotazovaných přiznalo, že měření, jaké přinášejí sociální sítě výsledky, není moc efektivní nebo není vůbec efektivní (Quinton, 2011). Aby bylo možné měřit přínos kampaně na sociální síti, je třeba sledovat náklady a výnosy. Standardem pro měření kampaní se stává parametr ROI (návratnost investice - return of investment)(Handl, 2009). ISBN: 978-80-213-2275-2
52 % respondentů označilo jako hlavní problém obtížnosti výpočet ROI. Jako další hlavní příčinu uvedlo 42 % firem neschopnost sledovat prodej v návaznosti na tyto kampaně. 38 % tvrdí, že měření výsledků marketingu sociálních sítí zabírá mnoho času a zaměstnanců. Podle 28 % společností není počet jejich zákazníků na sociálních sítích dostatečný, aby se mohly měřit výsledky kampaní. 18 % respondentů neví, jak tyto výsledky měřit (Quinton, 2011). V závěru se Marketing Survey dotazoval na rozpočty a výdaje kampaní na sociálních sítích. U 45 % společností v roce 2010 a 2011 vzrostly náklady na tyto kampaně. 36 % dotazovaných uvedlo, že výdaje na tyto aktivity za dané období zůstaly na stejné úrovni. Pouze u 1 % respondentů náklady na sociální marketing klesly. V průměru firma utratila za kampaň na sociálních sítích 166 000 dolarů. Téměř polovina respondentů uvedla, že očekávané výdaje v roce 2011 na sociální marketing budou pod 5 000 dolarů. 11 % tvrdí, že za tento kanál utratí více než 100 000 dolarů. Vývoj marketingu sociálních sítí a diskuze Jako nový trend v internetovém marketingu uvádí sociální sítě Arnold (2009), Bressler (2010), Kovaľ (2010), Rolný (2010) a Shapiro (2010). Sociální sítě jsou jednou z nejrychleji se rozvíjejících oblastí internetu. Staly se tak mocnou silou v utváření veřejného mínění o prakticky každém aspektu obchodu (Red Bridge Marketing, 2008). Sociální média byla výrazným hitem online marketingu v roce 2009 a 2010 (Rolný, 2010). Za posledních 18 měsíců zaznamenala ohromující růst ve vývoji a používání. V roce 2010 se nárůst ve využívání sociálních médií pro marketingové účely zdvojnásobil. Tváří sociálního webu se stal Facebook. V Americe ho využívá 73 % uživatelů, zatímco MySpace pouze 48 % a LinkedIn jen 13 %. 180
Obliba sociálních sítí stále roste jak u mladých tak u starších uživatelů. K poklesu uživatelů sociálních sítí zatím nedochází (Handl, 2010). Podle Bresslera (2010) budou mít v roce 2011 sociální média velký podíl na celkové marketingové strategii. Pokud firma nevyužívá Facebook nebo Twitter, pak promarnila významnou příležitost. Sociální sítě začaly být využívány na úkor ostatních nástrojů internetového marketingu. Od roku 2006 poklesl zájem mladých lidí o blogování, tuto činnost si naopak oblíbili starší uživatelé. Počet mladých bloggerů začal klesat. Mladí uživatelé přesunuli svůj zájem k tzv. mikroblogování neboli psaní krátkých statusů na sociální sítě (Handl, 2010). Kvůli boomu sociálních sítí začali mnozí marketéři považovat emailovou komunikaci za zastaralou. Nicméně pravdou je, že e-mail marketing je stále velmi důležitým a účinným nástrojem a obchodníci by jej měli využívat (Kovaľ, 2010). Trendy a doporučení pro internetový marketing v oblasti sociálních sítí jsou podle Rolného (2010) následující: Marketing v sociálních médiích bude pracovat s většími rozpočty a sociální média budou více integrována do ostatní firemní komunikace. Lidé budou stále víc používat sociální sítě na úkor pravidelného posílání osobních e-mailů. Sociální sítě začnou být více komerční, a proto v nich bude vznikat více nákupních aplikací. Pavel Hacker (2011) zdůrazňuje, že pro společnosti a značky by neměl být nejdůležitějším údajem počet fanoušků jejich stránky, ale tzv. engagement rate, tedy míra zapojení fanoušků do konverzací, diskuzí, do obsahu profilu. Podle Igora Beuckera (2011) musí nejprve organizace začít poslouchat to, co jim říkají zákazníci či potenciální zákazníci, a teprve poté může začít s komunikací na sociálních sítích. S tím souhlasí i Neila Vidyarthi (2011) a Lauren Dugan (2011). Podle nich mají ISBN: 978-80-213-2275-2
společnosti naslouchat uživatelům a především se chovat úplně přirozeně. Dodávají, že pro komunikaci na sociálních sítích je důležité, aby firmy nelhaly, nic nepředstíraly, netvořily falešné profily a nepsaly falešné komentáře. Tom Ollerton, Associate Director ve společnosti Skive, (2011) tvrdí, že se značky musí stát součástí sociálních médií a nesmí je ničit tím, je budou přetvářet podle sebe. Cílem není komunikovat produkty, ale tvořit komunikační produkty.
Závěr V posledních letech neplatí v marketingu tvrzení, čím více investic do reklamy, tím lépe. Větší důraz je kladen na efektivitu. I malá dobře navržená kampaň může mít lepší výsledky než kampaň s velkým rozpočtem. Málokterá oblast internetu se vyvíjí tak rychle jako sociální sítě, které jsou pokračováním klasických webových stránek. Sociální média jsou velmi efektivními nástroji externí komunikace. Při nevhodném použití ale mohou pověst firmy, značku nebo produkt poškodit. Marketing a reklama na sociálních sítích není nákladná, její výsledky jsou ale nejisté. Marketing na Facebooku se stal pro mnoho firem samozřejmostí a sám Facebook publikoval návod, jak na něm provádět virální marketingové kampaně.
Seznam literatury a použitých zdrojů [1]
[2]
Arnold J. (2009): 10 Web Marketing Trends for 2010. Business & Small Business. Available at www. entrepreneur.com/marketing/onlinemarketing/ article204480.html (accessed November 2011). Bednář V. (2010): Největší chyby v propagaci na Facebooku. Marketing Journal - marketing, public relations, reklama, internet. Available at http://www.m 181
[3]
[4]
[5]
[6]
[7]
[8]
journal.cz/cs/internet/socialni-site/nejvetsi-chyby-vpropagaci-na facebooku__s416x7146.html (accessed November 2011). Bressler H. (2010): Key Internet Marketing Trends for 2011. CEO of .Com Marketing. Available at www.1888pressrelease.com/key-internet-marketingtrends-for-2011-released-by-hillary-b-pr-267229.html. (accessed November 2011). Dočekal D. (2009): Sociální Sítě a Marketing. Upload & Share PowerPoint presentations and documents. Available at www.slideshare.net/MedvidekPU/sociln-sta-marketing-1814081 (accessed November 2011). DreamGrow Social Media. (2011): Top 10 Social Networking Sites by Market Share of Visits [March 2011]. DreamGrow Digital - Social media marketing. Available at www.dreamgrow.com/top-10-social-networkingsites-by-market-share-of-visits-march-2011 (accessed November 2011). Handl J. (2010): Americká mládež, sociální sítě, internet a mobilní telefon. Marketing Journal - marketing, public relations, reklama, internet. Available at http://www.mjournal.cz/cs/internet/socialni-site/americka-mladezsocialni-site-internet-a-mobilni-telefon__s416x6243.html (accessed November 2011). Handl J. (2010): Jak funguje reklama na Facebooku? Marketing Journal - marketing, public relations, reklama, internet. Available at www.m-journal.cz/cs/ internet/internetova-reklama/jak-funguje-reklama-nafacebooku__s325x6693.html (accessed November 2011). Handl J. (2009): Jak měřit své marketingové úspěchy na sociálních sítích? Marketing Journal - marketing, public
ISBN: 978-80-213-2275-2
[9]
[10]
[11]
[12]
[13]
[14]
relations, reklama, internet. Available at www.m-journal. cz/cs/internet/socialni-site/jak-merit-sve-marketingoveuspechy-na-socialnich-sitich__s416x5587.html (accessed November 2011). Kovaľ I. (2010): Trendy v online marketingu – MERINEO. Profesionálne riešenia na Joomla, Drupal, WordPress, Magento, TYPO3 – MERINEO. Available at www. merineo.sk/m-blog/trendy-v-online-marketingu.html (accessed November 2011). Miletsky J. (2009): Principles of Internet Marketing: New Tools and Methods for Web Developers (Web Technologies). Boston, Course Technology; ISBN 1423903196. Novosadová B. (2011): Reportáž: Social Marketers Summit 2011. Marketing Journal - marketing, public relations, reklama, internet. Available at www.m-journal. cz/cs/internet/socialni-site/reportaz:-social-marketerssummit-2011__s416x8629.html (accessed November 2011). OFFICE OF COMMUNICATIONS (OFCOM). (2008): Social Networking: A quantitative research report in to attitudes; behaviours and use. Available at http://www. ifap.ru/library/book295.pdf (accessed November 2011). Olšanský J. (2009): 7 cest, jak zdarma propagovat na Facebooku | Webžurnál.cz. Webžurnál.cz - O podnikání na internetu. Available at webzurnal.cz/marketing/7cest-jak-zdarma-propagovat-na-facebooku (accessed November 2011). Quinton B. (2011): Social Marketing Goes Mainstream: Chief Marketer Annual Survey Find Marketers Believe in
182
Power of Social. Chief Marketer.com, Oct/Nov2011, Vol. 3 Issue 5, p24-27, 4p. [15] Redbridge Marketing. (2008): Social Networking the Basics LabRoots. Available at www.labroots.com/Social_ Networking_the_Basics.pdf (accessed November 2011). [16] Rolný M. (2010): Internetový marketing v roce 2010. Web 71 - internetový marketing a webdesign. Available at www.web71.cz/clanky/166-internetovy-marketing-vroce-2010 (accessed November 2011). [17] Shapiro T. (2010): Internet Marketing Trends, Online Marketing Trends for 2010. StartupNation - Source for Small Business Advice, Help Starting a Business, Entrepreneur Forum. Available at www.startupnation. com/business-articles/9532/1/internet-marketingtrends-2010.htm (accessed November 2011).
Přílohy
Zdroj: http://www.web71.cz/clanky/166-internetovy-marketing-vroce-2010/ Obrázek č. 1: Přehled sociálních médií
ISBN: 978-80-213-2275-2
183
Obrázek č. 2: Vývoj top 10 sociálních sítí v období 2008 - 2011
Obrázek č. 3: Top 10 sociálních sítí na americkém trhu v listopadu 2011 Source: http://www.marketingcharts.com/interactive/top-10-socialnetworking-websites-forums-october-2011-19973/
Zdroj: http://www.dreamgrow.com/wp-content/uploads/2011/04/ Top-10-Social-Networking-Sites-by-Market-Share-of-VisitsMarch-2011.png ISBN: 978-80-213-2275-2
184
