Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Doktorská vědecká konference 6. února 2012
T T THINK TOGETHER
Think Together 2012 Důvody konání mimořádných komunálních voleb ve venkovských obcích The reasons of the special municipal elections in rural municipalities
Lukáš Novák
254
Abstrakt Cílem tohoto příspěvku je analýza mimořádných voleb do zastupitelstev obcí České republiky, které se konaly 2. července 2011. Zkoumány byly jak příčiny, které v jednotlivých obcích vedly ke konání mimořádných voleb, tak samotné výsledky voleb. Jelikož jsou všechny obce, ve kterých se dané volby konaly, obce venkovského typu, pojednává příspěvek i o specifikách venkovských obcí.
Klíčová slova Komunální volby, mandát, venkovská obec, zastupitelstvo
Abstract The aim of this paper is to analyze the extraordinary elections to municipal councils of the Czech Republic, which took place 2nd July 2011. There were examined both the causes that led the individual municipalities to hold special elections and the election results themselves. Because of all municipalities in which the elections took place, rural type community, the paper also discusses the specifics of rural communities.
Key Words Municipality, municipal elections, council, mandate
Think Together 2012
MIMOŘÁDNÉ KOMUNÁLNÍ VOLBY KONANÉ DNE 2.7.2011 Podle zákona 491/2001 Sb. rozeznáváme čtyři různé typy mimořádných voleb do zastupitelstev obcí. Nejčastější jsou nové volby. Mezi důvody, pro které mohou být v obci vyhlášeny nové volby, patří: • pokles počtu členů zastupitelstva pod zákonem stanovenou hranici, • rozpuštění zastupitelstva, • vznik nové obce nebo nové městské části. Dalším typem jsou dodatečné volby, které se konají, pokud souhrnný počet kandidátů uvedených na kandidátních listinách zaregistrovaných pro volby (řádné nebo nové) ve vyhlášeném termínu nedosahuje nadpoloviční většiny počtu členů zastupitelstva obce, který má být volen, popřípadě je menší než 5. V určitých případech ministr vnitra vyhlásí opakované hlasování a opakované volby. Opakované volby se mohou konat pouze na základě rozhodnutí soudu, pokud shledá oprávněným návrh na neplatnost voleb. Pro všechny výše uvedené typy mimořádných voleb platí stejná ustanovení právních předpisů jako pro řádné volby. Jedinou odlišností je jejich konání v jednom dni (v sobotu), kdy jsou volební místnosti otevřeny od 7:00 do 22:00 hod [3]. Na základě Sdělení Ministerstva vnitra č. 10, č. 18, č. 26, č. 27, č. 37, č. 50, č. 59, č. 60, č. 78 a č. 79/2011 Sb. se dne 2. července 2011 konaly nové volby do zastupitelstev obcí Přelovice, Lisov, Sentice, Křešín, Malíkovice, Nové Hutě, Paračov, Věžnice, Moravskoslezský Kočov, Sušice, Koleč, Kanina, Skřipel, Hnačov, Žákovice, Vrbice, Zbinohy, Vinaře, Sedlečko u Soběslavě, Třebčice, Krňany, Třebestovice, Řídeč. Na základě Sdělení Ministerstva vnitra č. 36/2011 Sb. byly na den Dostupné z: http://www.thinktogether.cz/
2. července 2011 vyhlášeny dodatečné volby do zastupitelstev obcí Prameny a Řitonice. Volby do zastupitelstva obce Prameny se nekonaly z důvodu, že příslušenému registračnímu úřadu nebyly podány žádné kandidátní listiny [4]. Všechny výše jmenované obce lze zařadit mezi tzv. venkovské obce. Pojem venkovská obec nemá jednoznačné a univerzální vysvětlení, kterému napomáhá velmi specifická podoba sídelní struktury v České republice vyznačující se hustým a poměrně nerovnoměrným osídlením s velkým množstvím malých samostatných obcí. Dle výlučně formálního hlediska, stanovené zákonem č. 2/2003 Sb. o obecním zřízení, je vymezena hranice mezi obcí a městem na počet 3 000 obyvatel. Při zohlednění tohoto kritéria však narazíme na prolínání obou kategorií venkovských a nevenkovských obcí, neboť některé obce svým počtem převyšují zákonem vymezenou hranici 3 000 obyvatel a naopak některá historická města zdaleka nedosahují ani tisíce obyvatel. Perlín [7] při vymezení venkovských obcí zdůrazňuje několik klíčových ukazatelů (celkový počet obyvatel, urbanistická nebo socioprofesní struktura obyvatel, celková plocha spravovaného území). Jako nejvhodnější však doporučuje použití kritéria počtu obyvatel. Dalším užívaným kritériem je, podle metodiky OECD, používanou například Eurostatem, hustota zalidnění, a to konkrétně 150 obyvatel na 1 km2. Nejčastěji se však v problematice venkovských obcí setkáme s hranicí 2 000 obyvatel, kterou ustanovil již Mezinárodní statistický úřad v Praze v roce 1938 a například Čmejrek ji označuje jako „tradiční“ [2]. V České republice bylo k 1. 1. 2009, dle hranice 2 000 obyvatel, necelých 90 % obcí vesnického typu, v nichž však žila pouhá čtvrtina obyvatel ČR. Hranici 2 000 obyvatel původně užíval i Jüptner [5], který však ve svých výzkumech postupně počet kategorií obcí zvýšil a hranici pro venkovskou obec snížil na 1 700 obyvatel. ISBN: 978-80-213-2275-2
I Čmejrek s Bubeníčkem [1] v analýze příčin vzniku malých obcí v průběhu 90. let užívali nižší hranici, konkrétně 1 000 obyvatel. Obce, ve kterých se dne 2. července 2011 konaly mimořádné komunální volby, spadají do velikostních kategorií uvedených v tabulce č. 1 a splňují tak jakoukoliv z výše uvedených podmínek zařazení mezi venkovské obce. 1-100 obyvatel
8
33,33%
101-300 obyvatel
9
37,50%
301-500 obyvatel
2
8,33%
501-1000 obyvatel
5
20,83%
Tabulka č. 1 – Velikostní kategorie obcí, ve kterých se 2. 7. 2011 konaly mimořádné komunální volby
Zdroj: vlastní zpracování dle dat ČSÚ. V jednotlivých obcích se mimořádné komunální volby konaly z různých důvodů. Nejčastějším důvodem, typickým pro venkovské obce, byl pokles počtu členů zastupitelstva pod zákonem stanovenou hranici 5 zastupitelů. V Přelovicích na Pardubicku odstoupili všichni členové jedné kandidující strany, která v řádných říjnových volbách získala 3 mandáty, čímž poklesl počet členů zastupitelstva pod 5. V Třebčicích (Plzeňský kraj) zemřel jeden zastupitel, následně další dva zastupitelé odstoupili, a jelikož tito zastupitelé kandidovali jako nezávislí kandidáti, nemohl na jejich uvolněné místo nastoupit žádný náhradník a počet členů zastupitelstva rovněž klesl pod 5. Prakticky ten samý důvod vedl k mimořádným volbám i v nedalekém Lisově, jehož starosta tragicky zahynul. Za odstoupením zvoleného nezávislého kandidáta stály mimořádné volby v Nových Hutích na Prachaticku a 256
v Kanině na Mělnicku. V Paračově na Strakonicku vyvolalo mimořádné volby uskupení SDH Paračov, jejichž zastupitelé po těsné porážce v řádných volbách záměrně odstoupili právě z důvodu vyvolání nových komunálních voleb. Jiný důvod konání voleb mimo řádný termín nastal v Řitonicích poblíž Mladé Boleslavi. V říjnu 2010 se v obci komunální volby nekonaly, protože nebyla podána žádná kandidátní listina. Nikdo se nepřihlásil ani do dodatečných voleb vyhlášených na 5. února 2011. Přenesenou působnost tak zde na základě rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje vykonával magistrát města Mladá Boleslav.
VÝSLEDKY MIMOŘÁDNÝCH KOMUNÁLNÍCH VOLEB KONANÝCH DNE 2.7.2011 Zhodnotit komunální volby ve 24 obcích jako jednoho celku je však velmi problematické, neboť, jak uvádí Jüptner, jde o jednotlivé „mikrovolby“ [6]. Přesto však lze u některých obcí vysledovat určité společné rysy výsledků mimořádných voleb, konaných dne 2. 7. 2011, a jednotlivé obce zařadit do celkem tří skupin. V obcích zařazených do první skupiny nepřinesly mimořádné volby kýžený efekt a politická situace se v obcích výrazněji nezměnila. Do této skupiny lze zařadit Moravskoslezský Kočov, Sentice, Zbinohy, Třebčice, Hnačov, Krňany, Vinaře, Malíkovice, Žákovice a Sedlečko u Soběslavě. V těchto obcích může opoziční uskupení kdykoliv vyvolat nové volby odstoupením svých zastupitelů, jelikož by počet členů zastupitelstva klesl pod 5. V obcích Sentice, Zbinohy, Třebčice, Vinaře a Malíkovice jsou v nově ustanoveném zastupitelstvu zastoupeny vždy dvě politická uskupení (SNK1) v poměru 4:3. Velmi podobná situace je i v Hnačově, pouze s tím rozdílem, 1
že v zastupitelstvu jsou zastoupeny tři subjekty v poměru 4:2:1. Rozdíl oproti předvolebnímu složení zastupitelstva je však minimální, neboť subjekty s jedním a dvěma zastupiteli ještě v řádných volbách v roce 2010 kandidovaly společně. V Moravskoslezském Kočově jsou v zastupitelstvu zastoupeny také tři politické subjekty, a to v poměru 3:3:1. Zde je tedy nutná aspoň minimální kooperace třímandátových subjektů, neboť oba mohou odstoupením svých zastupitelů vyvolat nové volby. Hrozba nestabilního povolebního uspořádání visí i nad Žákovicemi a Sedlečkem u Soběslavě, jež mají zastupitelstvo o velikosti 5 členů. V těchto nejmenších zastupitelstvech stačí odstoupení jediného zastupitele, za kterého odmítne nastoupit náhradník, nebo v důsledku samostatné kandidatury žádný není, a musí se konat nové volby. V Žákovicích a Sedlečku u Sobělsavě navíc výsledky mimořádných voleb jen potvrdily výsledky voleb řádných a politickou situaci v obci tak nijak nezlepšily. Do druhé skupiny obcí lze zařadit obce, kde jde jen velmi těžko odhadnout budoucí vývoj. V pětičlenném zastupitelstvu Paračova, Kaniny, Skřípele a Věžnice budou rozhodovat, pro vesnické obce tolik typické, osobní vztahy mezi jednotlivými kandidáty a schopnost vzájemné kooperace. Na pomezí druhé a třetí skupiny obcí se pohybuje Řídeč. Mimořádné volby sice prakticky jen potvrdily složení původního zastupitelstva, kdy svůj mandát obhájilo šest ze sedmi zastupitelů, pět z nich však v nově utvořeném SNK. Pro podobu dalšího politického vývoje v obci je tedy zásadní jednotnost tohoto nově vzniklého politického uskupení. Pozitivní efekt mimořádné komunální volby přinesly obcím v poslední, třetí skupině. V Kolči zvítězila přesvědčivě v poměru zvolených zastupitelů 5:2 ČSSD, V Sušici na Uherskohradišťsku,
Sdružení nezávislých kandidátů
ISBN: 978-80-213-2275-2
257
Křešíně a Přelovicích získaly vítězné SNK rovněž po pěti mandátech, v Třebestovicích dokonce šest. V Lisově, Vrbici a Nových Hutích dopadly volby jednoznačným vítězstvím jednoho z kandidujících SNK v poměru 5:0. Zvoleno bylo zastupitelstvo i v Řitonicích a obec tak mohl opustit její správce Ing. Zdeněk Šusta z ministerstva vnitra, který v obci působil od komunálních voleb na podzim roku 2010, jež se v Řitonicích nekonaly z důvodu nezájmu občanů kandidovat.
ZÁVĚR Z provedeného výzkumu vyplynulo, že mimořádné komunální volby se ve venkovských obcích konají nejčastěji ze dvou hlavních důvodů. Jedním je úmrtí zastupitele či jiný důvod zamezující zastupiteli další výkon funkce. Druhým je odstoupení jednoho či více zastupitelů z politických důvodů na základě vyhrocení sporů uvnitř zastupitelstva obce, což potvrzuje závěry jiných výzkumů, které označují za hlavního hybatele komunální politiky osobní vztahy jednotlivých aktérů. První důvod je zcela apolitický a neovlivnitelný. Druhý důvod využívá současné znění zákonů č. 128/2000 Sb., o obecním zřízení a č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, jež v kombinaci se správným nastavením kandidatury umožňuje maximalizovat volební zisk a za určitých okolností i ovládnout zastupitelstvo.
LITERATURA [1] BUBENÍČEK, Václav. Výzkum komunálních volebních kampaní v malých obcích. In NĚMEC, Jan, ŠŮSTKOVÁ, Markéta. III. Kongres českých politologů, Olomouc 8.-10. 9. 2006. Praha, Olomouc: Česká společnost pro politické vědy, 2006. s. 741-754 [online]. 2006 [cit. 2009-10-12]. Dostupný z WWW:
ISBN: 978-80-213-2275-2
. ISBN 9788090217607. [2] ČMEJREK Jaroslav. Občané v lokálním politickém procesu In NĚMEC, Jan, ŠŮSTKOVÁ, Markéta. III. Kongres českých politologů, Olomouc 8.-10. 9. 2006. Praha, Olomouc: Česká společnost pro politické vědy, 2006. s. 706-716 [online]. 2006 [cit. 2009-10-01]. Dostupný z WWW: . ISBN 9788090217607. [3] ČSÚ [online]. 29.10. 2011 [cit. 2011-12-03]. Mimořádné komunální volby 2010 - 2014. Dostupné z WWW: . [4] ČSÚ [online]. 2011, 29.10.2011 [cit. 2011-12-03]. NVDV110702. Dostupné z WWW: . [5] JÜPTNER, Petr. Česká komunální politika a její problémy [online]. [s.l.], 2004. Dizertační práce. Institut politologických studií FSV UK Praha. [6] JÜPTNER, Petr. Komunální koalice a politické modely. Politologická revue, 2004, roč. 10, č. 2, s. 81-101. ISSN 1211-0353. [7] PERLÍN, Radim. Vymezení venkovských obcí v Česku. Deník veřejné správy [online]. 2009 [cit. 2009-10-12]. Dostupný z WWW: .
258
