T T
Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Doktorská vědecká konference 4. února 2013
THINK TOGETHER
Think Together 2013 Biodynamické zemědělství u nás a ve světě
Biodynamic Farming in the Czech Republic and in the World
Eliška Vlašicová
50
Abstrakt Článek pojednává o biodynamickém zemědělství. Tento druh alternativního zemědělství je v příspěvku v krátké formě představen a je zde uvedena spojitost s ekologickým zemědělstvím. V článku je také na bázi rozlohy a počtu farem vykreslen současný stav biodynamického zemědělství v České republice, Evropské unii a ve světě.
Klíčová slova Biodynamické zemědělství, ekologické zemědělství, Rudolf Steiner, Demeter
Abstract The article deals with the biodynamic farming. The concept of this type of alternative farming is here in short form explained and also is here presented the relationship between biodynamic and organic farming. The paper presents current situation of biodynamic agriculture in the Czech Republic, in the European Union and in the world based on the size and number of farms.
Key Words Biodynamic agriculture, biodynamic farming, organic farming, Rudolf Steiner, Demeter
Úvod S nástupem průmyslové revoluce došlo mimo jiné také k zásadním změnám v zemědělství a to zejména vlivem industrializace a urbanizace. Rozvoj vědy a techniky přinesl zemědělství pokrok v podobě zemědělských strojů a průmyslových hnojiv, které přispěly k prudkému zvýšení zemědělské produkce. Zemědělská produkce se začala Think Together 2013
soustřeďovat z malých rodinných farem do velkostatků a družstev, které disponovaly vyšším kapitálem k zakoupení zemědělských strojů. Stroje a mechanizace v těchto zemědělských podnicích nahradily pracovní sílu, která byla nucena se přesunout z venkova do měst, kde byla využita v nových továrnách a jiných průmyslových zařízeních. Původní tradiční zemědělství nahradilo zemědělství industriální a jeho samozásobitelská role se změnila v roli dodavatele potravin pro osoby žijící ve městech a pracující v průmyslu a ve službách (Urban a kol. 2003). S pokrokem přichází také negativní důsledky industriálního zemědělství. První nepříznivé tendence jsou zaznamenávány po druhé světové válce, okolo roku 1920. V souvislosti s používáním prvních těžkých strojů a s aplikací minerálních hnojiv v zemědělství bylo pozorováno snížení kvality půdy a potravin, zvýšení výskytu chorob a škůdců, projevily se problémy s klíčivostí osiv a s plodností hospodářských zvířat aj. (Urban a kol. 2003). Reakcí na tyto nepříznivé tendence byly snahy k obnově tradičního zemědělství. Jedním z prvních směrů, jenž vznikl jako odezva na nepříznivý vývoj zemědělství, je biologicko-dynamické zemědělství. Cílem článku je stručné zhodnocení současného biodynamického zemědělství v ČR, v EU a ve světě. Hodnocení bude probíhat na základě analýzy ukazatelů počtu farem a rozlohy půdy v jednotlivých státech, ve kterých probíhá hospodaření na bázi biodynamických metod. K analýze ukazatelů budou využity absolutní veličiny, aritmetický průměr, podíl a procentní vyjádření. Údaje o jednotlivých ukazatelích budou získány z informací zveřejněných sdružením Demeter. Ke zhodnocení analýzy ukazatelů budou využity metody komparativní a deskriptivní analýzy.
Dostupné z: http://www.thinktogether.cz/
Pojem biodynamické zemědělství Podstata biologicko-dynamického neboli biodynamického zemědělství vychází z antropozofické filozofie Rudolfa Steinera1. „Základem antropozofické holistické teorie je, že vše živé je dobře vyvážený celek nejen v pozemské, ale i v kosmické souvislosti. Z tohoto pohledu jsou antropozofy považována zemědělská hospodářství za dobře vyvážené organismy, složené z půdy, rostlin, zvířat i člověka. Ve všem živém pak působí jisté formující síly, které mají svůj původ v kosmu.“ (Urbana a kol. 2003) Rudolf Steiner představil v roce 1924 v cyklu osmi přednášek “Zemědělský kurz“2, ve kterém se vrací k přírodní formě zemědělství. Zemědělský kurz pojednává o podpoře půdní úrodnosti a vitality rostlin použitím speciálních preparátů, o možnostech regulace výskytu škůdců, o krmení zvířat, o kosmických souvislostech zemědělství, čímž mimo jiné mínil, že výsadba, pěstování a sklizeň by se měli řídit dle cyklů Slunce, Měsíce, planet a hvězd. Steiner kladl důraz na souvislost a provázanost mezi duchovním světem, světem lidí, světem živočichů, rostlinným světem a zemí (The Josephine Porter Institute for applied BioDynamics). 1 Rudolf Steiner byl mnohostrannou osobností, jeho činnost zasáhla do mnoha vědních i nevědních oborů. Dle Nejedla (2010) byl filozofem, theosofem, pedagogem, sociologem, architektem, umělcem, dramatikem, literárním kritikem a esoterikem. Byl zakladatelem antroposofie, která je dodnes využívána při výuce pacientů s duševními poruchami, v medicíně i v bankovnictví, a která je rovněž podstatou biodynamického zemědělství (Anthroposofická společnost v České republice 2009). Rudolf Steiner byl také zakladatelem nové umělecké formy eurytmie a k jeho nejúspěšnějšímu a světově nejrozšířenějšímu dílu patří založení waldorfského školství (European Council for Steiner Waldorf Education 2012). Jeho kompletní publikované dílo tvoří více než 330 svazků (Rudolf Steiner Web 2005-2011). 2 Steiner R. (2004)
ISBN: 978-80-213-2379-7
V současnosti sdružuje biodynamické zemědělce z celého světa mezinárodní svaz Demeter International3 (dále jen Demeter), který zároveň každoročně vydává standardy a normy, jež je třeba plnit, pro získání certifikátu Demeter (Demeter 2012). Certifikát Demeter je jediný celosvětově uznávaný certifikát, na základě kterého lze označit produkty jako produkty biodynamického zemědělství (Demeter). Biodynamické zemědělství postavilo základy pro vznik ekologického zemědělství, které je v dnešní době praktikováno po celém světě. Dle Urbana a kol. (2003) se jedná o pravděpodobně první ucelený systém ekologického zemědělství vůbec. Ekologické zemědělství se během svého vývoje rozvinulo z několika směrů4. Různé metody alternativních směrů zemědělství se postupem času z vědeckého hlediska přestaly vyvíjet. Jejich hlavní principy byly jako celek správné, avšak vědecké přístupy studia jednotlivých směrů nahradily nevědecké závěry plynoucí z idealismu zakladatelů. Jednotlivé alternativy poté splynuly v jeden směr, který se dnes označuje jako ekologické zemědělství (organické, biologické zemědělství). Výjimkou je právě biodynamické zemědělství, které si svá specifika důsledně zachovává nadále, rozvíjí se a odlišuje se od současného proudu ekologického zemědělství a to zejména z důvodu odlišného (duchovního, idealistického) chápání světa (Urban a kol. 2003).
3 Demeter: Biodynamic Quality. Dostupné z http://www.demeter. net/ 4 Mezi hlavní směry, které se významně podílely na vytváření a rozvoji ekologického zemědělství patří mimo biodynamického zemědělství dle Urbana a kol. (2003) také např. přírodní zemědělství dle koncepce E. Könemanna, organické zemědělství dle A. Howarda , organicko-biologické zemědělství dle H. Müllera a H. P. Rusche, biologické zemědělství dle j. Görbinga či biologické zemědělství dle J.P. Perina.
52
Z hlediska legislativy5 Evropské unie biodynamické zemědělství splňuje nařízení a normy, které jsou v rámci ekologického zemědělství vydávány. V Nařízení rady (ES) č. 834/2007 ve článku 12 písmenu c) je dokonce výslovně povoleno používání biodynamických přípravků. Standardy biodynamického zemědělství vydávané každoročně sdružením Demeter jsou striktnější než nařízení a normy vydávané EU (Demeter 2012). Biodynamické hospodaření u nás a ve světě Bezprostředně po Steinerově přednáškovém cyklu Zemědělského kurzu zahájili někteří zemědělci hospodaření podle Steinerových doporučení. Počátkem třicátých let dvacátého století již tímto způsobem hospodařilo v Evropě více než 1 000 statků. Po druhé světové válce se biodynamika v západních zemích rychlým tempem rozvíjela, zejména v Německu, naopak v Československu byly dle Hradila (2011) veškeré snahy zavedení biodynamického zemědělství s nástupem komunismu zastaveny. Po roce 1989 se začínají také v některých zemích bývalého východního bloku objevovat známky biodynamického hospodaření, jeho rozvoj je v těchto zemích však velmi pomalý. Dle informací Demeter (Demeter Production found the world over 2012) hospodařilo metodou biologicko-dynamického zemědělství v roce 2012 na rozloze 150 tisíc hektarů více než
5 Nařízení rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91, Nařízení komise (ES) č. 889/2008 ze dne 5. září 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu, Nařízení komise (ES) č. 1235/2008 ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o opatření pro dovoz ekologických produktů ze třetích zemí.
ISBN: 978-80-213-2379-7
4 700 farem ve 48 zemích světa6. Rozmístění počtu farem a rozlohy v jednotlivých částech světa znázorňuje obrázek č. 1. Evropa v tomto obrázku zahrnuje 21 států Evropské unie7 a dále Norsko, Švýcarsko, Chorvatsko a také Turecko, které bylo pro potřeby článku zahrnuto do Evropy8. V Asii hospodaří zemědělci biodynamickým způsobem v Číně, Indii, Izraeli, Nepálu a na Srí Lance. V Africe touto metodou hospodaří farmáři v Egyptě, Jihoafrické republice, Maroku, Tunisu a v Ugandě. Amerikou je na obrázku míněna Severní, Střední i Jižní Amerika, která zahrnuje dle Demeter zemědělce ze států USA, Kanady, Argentiny, Brazílie, Dominikánské republiky, Ekvádoru, Chile, Kostariky, Mexika, Paraguaye a Peru.
6 Data o počtu farem a rozlohách ze společenství Demeter jsou získána pouze od certifikovaných farmářů, kteří obdrželi uznání Demeter, nejedná se tedy patrně o konečná čísla v rámci biodynamického hospodaření. Pravděpodobně existuje více farem, které hospodaří dle koncepce biodynamického zemědělství, ale jejich hospodaření je velmi obtížně dohledatelné, pokud si o certifikát Demeter nezažádali. Pro práci byla použita pouze data od sdružení Demeter. 7 Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie. V ostatních státech EU neobdržela žádná farma certifikát o biodynamickém zemědělství. 8 Autor se potřeboval rozhodnout, zda Turecko zahrne do Evropy či do Asie, výběr usnadnila skutečnost, že Turecko je kandidátskou zemí pro vstup do EU.
53
Obrázek č. 1: Rozloha a počet farem biodynamického zemědělství ve světě
Zdroj: Demeter Production found the world over (2012), vlastní zpracování Nejvíce biodynamických farem se nachází v Evropě, asi 67 %, které hospodaří na 85 % rozlohy všech biodynamických farem světa. Druhé místo ve světě v počtu biodynamických farem drží Asie, téměř 22 %, rozloha farem zabírá necelých 5 % rozlohy biodynamických farem světa, o třetí a čtvrté místo v počtu farem a v rozloze se dělí Afrika a Amerika a na posledním místě se drží Nový Zéland. Mimo Evropskou unii je v rámci Evropy velký počet biodynamických farem ve Švýcarsku (250 farem), které hospodaří na rozloze 4 150 hektarů půdy a dále v Turecku (1 176 farem, 1 176 hektarů půdy). V Americe zaujímá největší rozlohy půdy s biodynamickým hospodařením USA (3 911 hektarů a 120 farem), Brazílie (2 170 hektarů a 26 farem), Chile (1 290 hektarů zemědělské půdy a 18 farem) a Kanada (1 137 hektarů půdy a 28 farem). V Africe se jedná zejména o Egypt (2 930 hektarů půdy a 137 farem) a Tunis (1 560 hektarů půdy ISBN: 978-80-213-2379-7
a 129 farem). V Asii jsou údaje o biodynamickém zemědělství z hlediska velikosti nejzajímavější v Indii, kde biodynamickým způsobem hospodaří celkem 504 farem na rozloze 5 882 hektarů zemědělské půdy. Na Novém Zélandu existuje 30 biodynamických farem, které spravují více než 1,4 tisíc hektarů zemědělské půdy.9 I přes relativně vysoké výše uvedené ukazatele počtu farem a rozlohy hraje biodynamické zemědělství pouze nepatrnou roli ve světovém zemědělství. Biodynamické zemědělství se podílí na celkovém světovém zemědělství cca z 0,003 %, v kontextu s Evropskou unií je to 0,07 %, v České republice potom z 0,03 %10. V rámci ekologického zemědělství EU zabírá rozloha biodynamických farem přibližně 1,5 % půdy ekologicky hospodařících zemědělců, v ČR je to okolo 0,3 % rozlohy ekologického hospodaření11. V Evropské unii se nachází největší koncentrace biodynamického zemědělství na světě. Evropská unie disponuje 80% rozlohou všech ploch biodynamického zemědělství světa a nachází se zde 87 % všech biodynamických farem světa. Rozmístění počtu farem a rozlohy v jednotlivých státech EU znázorňuje obrázek č. 2. V obrázku č. 2 je z důvodu jednodušší orientace jednotlivě 9 Doplňující údaje o počtu biodynamických farem a přibližné rozloze ve světě vyjma EU dle Demeter jsou: Evropa: Norsko (23 farem, 700 hektarů), Chorvatsko (1 farma, 30 hektarů); Amerika: Argentina (26 farem, 650 hektarů), Dominikánská Republika (9 farem, 300 hektarů), Ekvádor (1 farma, 240 hektarů), Kostarika (2 farmy, 10 hektarů), Mexiko (2 farmy, 270 hektarů), Paraguay (1 farma, 150 hektarů), Peru (1 farma, 40 hektarů); Afrika: JAR (3 farmy, 160 hektarů), Maroko (1 farma, 100 hektarů), Uganda (1 farma, 40 hektarů); Asie: Čína (2 farmy, 17 hektarů), Izrael (3 farmy, 20 hektarů), Nepál (1 farma, 7 hektarů), Srí Lanka (500 farem, 800 hektarů). 10 Údaje byly vypočítány na základě informací z FAOSTAT, Eurostat a Demeter Production found the world over (2012) 11 Údaje byly vypočítány na základě informací z Eurostat, MZe ČR a Demeter Production found the world over (2012)
54
uvedeno pouze prvních deset států EU, které disponují největší rozlohou a nejvyšším počtem biodynamických farem. Obrázek č. 2: Rozloha a počet farem biodynamického zemědělství v EU
fondu biodynamického hospodaření ČR zaujímá pěkné 12. místo v žebříčku EU (1,3 tisíc hektarů)12. Průměrná světová velikost biodynamické farmy je 31 hektarů, v Evropské unii je to 43 hektarů. Průměrné velikosti farem v jednotlivých státech EU je znázorněna na obrázku č. 3. Obrázek č. 3: Průměrná rozloha biodynamické farmy v EU
Zdroj: Demeter Production found the world over (2012), vlastní zpracování První místo v počtu farem i v jejich velikosti drží Německo (1420 farem, 67 tisíc hektarů), ve kterém se nachází 52 % biodynamických farem EU (45 % biodynamických farem světa), jež zaujímají 57 % z rozlohy všech biodynamických farem EU (30 % rozlohy biodynamických farem světa). Na druhém místě v počtu farem je Francie (390 farem), dále Itálie (350 farem) a Rakousko (176 farem). Rozloha půdy biodynamického zemědělství je po Německu dále největší v Itálii (9 tisíc hektarů), ve Francii (8 tisíc hektarů), v Maďarsku (7 tisíc hektarů) a v Rakousku (5,5 tisíc hektarů). Česká republika je v počtu farem společně s Irskem na 18. a 19. místě, nachází se zde pouze 3 certifikované biodynamické farmy, méně farem se nachází v Rumunsku a na Slovensku, kde existuje v každé zemi pouze jedna biodynamická farma. Rozlohou půdního ISBN: 978-80-213-2379-7
Zdroj: Demeter Production found the world over (2012), vlastní zpracování Česká republika si od svého vstupu do EU drží suverénní první místo v průměrné velikosti zemědělského podniku (Eurostat), proto není překvapující, že ČR se na prvním místě vyjímá i s průměrnou velikostí biodynamické farmy, která je v tomto případě desetkrát vyšší, než průměr EU. Průměrná 12 Doplňující údaje o počtu biodynamických farem a přibližné rozloze v členských zemích EU dle Demeter jsou: Nizozemí (124 farem, 5 tisíc hektarů), Velká Británie (108 farem, 5 tisíc hektarů), Dánsko (30 farem, 2 tisíce hektarů), Maďarsko (27 farem, 7 tisíc hektarů), Španělsko (26 farem, 2 tisíce hektarů), Švédsko (23 farem, 2 tisíce hektarů), Slovinsko (18 farem, 82 hektarů), Finsko (14 farem, 500 hektarů), Řecko (12 farem, 220 hektarů), Lucembursko (10 farem, 500 hektarů), Belgie (9 farem, 165 hektarů), Polsko (5 farem, 1,6 tisíc hektarů), Portugalsko (4 farmy, 140 hektarů), Irsko (3 farmy, 23 hektarů), Rumunsko (1 farma, 150 hektarů), Slovensko (1 farma, 160 hektarů).
55
rozloha biodynamické farmy v ČR by čtenáře mohla svou velikostí zarazit, velikost je však zkreslena velmi nízkým počtem českých biodynamických farem a shodou okolností jejich velkou rozlohou půdy, kterou obhospodařují. V ČR existují pouze tři biodynamické farmy a tyto mají ve srovnání s průměrným zemědělským podnikem ČR či EU násobně větší velikost. Mezi země s největší průměrnou velikostí biodynamické farmy v EU se po ČR řadí Polsko, Maďarsko, Slovensko a Rumunsko. Naopak nejmenší biodynamické farmy jsou ve Slovinsku a v Irsku, jejich průměrné velikosti jsou nižší než 10 hektarů.
Závěr Biodynamické zemědělství je alternativní forma zemědělství, která se podílela na vývoji dnešního ekologického zemědělství. Metodu biodynamického hospodaření založil na počátku dvacátého století Rudolf Steiner jako reakci na zhoršující se kvalitu půdy a zemědělských produktů vlivem pokroku vědy a techniky, zejména vývojem chemických hnojiv. V dnešní době se biodynamické zemědělství realizuje ve 48 zemích světa. Na rozloze 150 tisíc hektarů hospodaří tímto způsobem více než 4 700 farem. Na světovém zemědělství se biodynamické zemědělství podílí přibližně z 0,003 %. Nejvíce biodynamických farem se nachází v Evropě. Evropská unie disponuje 80 % rozlohy půdy veškerého světového biodynamického zemědělství. Největší měrou se v biodynamickém zemědělství angažuje Německo, které obhospodařuje 57 % rozlohy biodynamicky obdělávané půdy EU. Na 67 tisících hektarech v Německu hospodaří celkem 1 420 farem. V České republice se nachází pouze 3 biodynamické farmy, svou rozlohou půdního fondu však zabírají 1,3 tisíce hektarů půdy a ČR je tím tak na první příčce v rámci průměrné ISBN: 978-80-213-2379-7
rozlohy zemědělské půdy biodynamické farmy. Průměrná rozloha české biodynamické farmy je desetinásobně větší než průměrná rozloha biodynamické farmy EU. Kdyby se Česká republika nestala součástí východního bloku a biodynamické zemědělství by se u nás rozvíjelo stejným způsobem jako v západních zemích, pak si autor troufá říct, že dnes by v ČR mohlo být biodynamické zemědělství na podobné úrovni, jako je například v Rakousku, tzn., že by se u nás mohlo biodynamicky hospodařit na rozloze 5 – 6 tisíc hektarů půdy (možná i vyšší). Autor tak usuzuje na základě dobrého vztahu, který má ČR k ekologickému zemědělství, čímž je myšleno vysoké procento ekologicky obdělávané půdy (11,4 % dle MZe ČR z roku 2011), které je dle Eurostatu nejvyšší ze všech nově přistoupených zemí do EU po roce 2004.
Zdroje Anthroposofická společnost v České republice (2009): Dostupné na http://www.anthroposof.cz/ Demeter: Biodynamic Quality. Dostupné z http://www. demeter.net/ Demeter (2012): Productions Standards: For the use of Demeter, Biodynamic and Related Trademarks. Dostupné z http://www. demeter.net/node/494 Demeter Production found the world over (2012): Demeter: Biodynamic Quality. Dostupné z http://www.demeter.net/ statistics European Council for Steiner Waldorf Education (2012): Dostupné z http://www.ecswe.org/ Eurostat: European Commission: eurostat: Your key to European statistics. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa. eu 56
FAOSTAT: Food and Agriculture Organization of the United Nations: FAOSTAT. © FAO 2012. Dostupné z http://faostat.fao. org/ Hradil R., (2011): Co je biologicko-dynamické zemědělství. PRO-BIO LIGA, Praha; ISBN 978-80-904223-4-6. Ministerstvo zemědělství ČR: eAGRI: Zemědělství. © 20092011 Ministerstvo zemědělství. Dostupné z: http://eagri.cz/ public/web/mze/zemedelstvi/ Nejedlo M. (2010): Rudolf Steiner: Muž, který uměl všechno. Krásná paní, Praha; ISBN 978-80-86713-67-0. Rudolf Steiner Web (2005-2011): By Daniel Hindes. Dostupné z http://www.rudolfsteinerweb.com/ Steiner R. (2004): Agriculture Course: The Birth of Biodynamic Method. Rudolf Steiner Press, Forest Row; ISBN 978-18-5584148-2. The Josephine Porter Institut for applied Bio-Dynamics, Inc. Dostupné z http://www.jpibiodynamics.org Urban J. a kol. (2003): Ekologické zemědělství: učebnice pro školy i praxi I. díl: Základy ekologického zemědělství, agroenvironmentální aspekty a pěstování rostlin. MŽP, Praha; ISBN 80-72122-74-6.
ISBN: 978-80-213-2379-7
57