M É N D E Á Í Ř N C O Á V IM YD RO V K U
O
C
Ìíôçì÷îðíîðãôãìáçßêmkàóíàãøçò÷ 15. listopadu 2007
14/2007
Světový den diabetu Setkání obezitologů v novém
14. listopad – někteří z nás tento den slaví narozeniny, jiní zase jmeniny. Z významných událostí, které se 14. listopadu staly, jmenujme např. rok 1969, kdy odstartovalo Apollo 12 druhou cestu na Měsíc, rok 1305, kdy byl korunován papež Kliment V., první z avignonských papežů, a konečně rok 1891, kdy se narodil jeden z objevitelů inzulinu, kanadský lékař Frederick Grant Banting (1891–1941 při leteckém neštěstí). Je proto logické, že právě 14. listopad byl vybrán jako Světový den diabetu (cukrovky). Cukrovka neboli diabetes mellitus je nemoc velmi zrádná, která dlouho nebolí, a proto své nositele tolik svádí ke „hříchu“, který nejčastěji spočívá v nedodržování diety či občasném vynechání tabletek. Čím je tato nemoc tak významná, že si vysloužila světový den?
Alarmující rychlost výskytu cukrovky
Diabetes mellitus je dnes, společně s obezitou, epidemií nové doby. Lidé se stále bojí epidemií infekčních chorob včetně ptačí chřipky nebo nemoci šílených krav, ale u chorob, které nejsou infekční, si myslí, že se jich netýkají. Opak je však pravdou. K dnešnímu dni je na světě cca 15 milionů diabetiků 1. typu, což je něco málo přes 7 % z celkového počtu diabetiků na celém světě. Celkově je tedy cca 200 milionů (!) pacientů trpících diabetem. Alarmující je především rychlost, s jakou se výskyt cukrovky zvyšuje (zejména cukrovky 2. typu, jejíž výskyt můžeme ovlivnit sami).
Vybíráme z obsahu Diabetická dieta ......................... str. 3 Možnosti léčby diabetu .............. str. 5 Cvičíme s cukrovkou ................. str. 6
V roce 1985 bylo na světě asi 30 milionů diabetiků. V roce 2000 se počet diabetiků odhadoval již minimálně na 151 milionů, tedy pětkrát více! V roce 2001 to bylo již 177 milionů. Pokud se tempo růstu epidemie cukrovky nepodaří zpomalit, vyšplhá se toto číslo v průběhu příštích 25 let až na 300 miliónů diabetiků na světě.
svou hmotnost zredukovat o cca 10–15 %. Jestliže se nám to povede a svou hmotnost po redukci udržíme, udělali jsme velmi mnoho pro to, abychom cukrovku nedostali. A pokud už ji máme, redukce hmotnosti nám může pomoci účinněji s nemocí bojovat. Neodmyslitelným pomocníkem při prevenci, ale i léčbě cukrovky, by měl být pohyb. Ten sám o sobě cukrovku zlepšuje. Lidé, kteří mají cukrovku a pravidelně sportují, potřebují podstatně méně inzulinu či tabletek při léčbě a rovněž mají méně komplikací.
Smutné prvenství
Česká republika není v tomto trendu bohužel pozadu. V roce 2000 byl počet diabetiků 654 164, což představovalo přes 6 % populace. Dnes je toto číslo již pravděpodobně vyšší. Opravdu závažná je však skutečnost, že držíme v Evropě smutné prvenství v počtu nových případů cukrovky (v roce 2000 to bylo přes 500 nových pacientů na 100 000 obyvatel, kdežto např. ve Francii je to něco přes 200). Po přečtení těchto údajů se však nabízí otázka: Je vůbec možné cukrovce předcházet? Odpověď není zcela jednoznačná – ano i ne. Ne pokud se jedná o cukrovku 1. typu (začíná většinou v dětství). Ano pokud jde o cukrovku 2. typu (dříve známou spíše pod pojmem „stařecká cukrovka“).
Základem je prevence obezity a pohyb
Základním a nejdůležitějším předpokladem, jak předejít cukrovce, je prevence obezity. Pokud již obézní jsme, měli bychom se snažit
Přijďte na pochod Prahou
Proto vás všechny zveme na pochod Prahou! Ať už přijdete sami nebo s rodinnými příslušníky, těšíme se na vás. A nyní to nejdůležitější: vychází se ve 13. hodin od Gymnázia Na Vítězné pláni v Praze 4 (poblíž stanice metra C Vyšehrad). Další informace, včetně dalších míst pochodů v ČR, naleznete na www.dendiabetu.cz. Pokud nejste zrovna příznivci organizovaných akcí, můžete se v tento den i dny následující vydat na své vlastní pochody. Poznámka autora: S využitím údajů z webové prezentace Svazu diabetiků ČR (www.diabetes.cz). MUDr. Jitka Housová, Ph.D. III. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze
DIABETES MELLITUS
Cukrovka a zase ta cukrovka Čím dál tím častěji můžeme slyšet od kolegů v práci, od známých, ale i jinde větu, které se každý z nás podvědomě bojí: „Mám cukrovku!“ Co to vlastně cukrovka neboli diabetes mellitus je? O jaké onemocnění se jedná a co svému nositeli přináší? Pod pojmem diabetes mellitus je zahrnuto několik onemocnění, která se výrazně liší svým původem, ale přesto mají něco společného – buď absolutní, nebo relativní nedostatek inzulinu v těle.
Typy diabetu mellitu
» Diabetes mellitus 1. typu – onemocnění, které nejčastěji vzniká v dětství nebo v rané dospělosti. Pro tento typ diabetu je charakteristický absolutní nedostatek inzulinu. V praxi to znamená, že kdyby pacienti s diabetem mellitem 1. typu nedostali inzulin, zemřeli by. Tak tomu bylo v minulosti až do objevu inzulinu Bantingem a Bestem (1921). Tito pacienti za svou chorobu nemohou (tento typ diabetu může postihnout jak hubené, tak obézní). Bývá způsoben nejčastěji autoimunním zánětem (lidské tělo útočí samo proti sobě). Kromě léčby inzulinem se provádí transplantace pankreatických ostrůvků či transplantace celé slinivky břišní. » Diabetes mellitus typ LADA (z anglického latent autoimmune diabetes in adults – latentní autoimunní diabetes u dospělých) – je variantou diabetu mellitu 1. typu s tím rozdílem, že postihuje dospělé. Může se objevit i kolem 50. roku života. Ostatní principy jsou stejné jako u diabetu mellitu 1. typu. » Diabetes mellitus typ MODY (z anglického maturity-onset diabetes of the young – diabetes dospělého typu vyskytující se u mladistvých) – je poměrně vzácná skupina onemocnění, která se vyskytuje v rodinách a je dána genovými mutacemi. Tato skupina je velmi nesourodá, některé typy se léčí tabletami, u některých typů MODY diabetu je nutné hned začít s inzulinoterapií. » Gestační diabetes mellitus – cukrovka, která je spojená s těhotenstvím a po porodu skoro u všech žen mizí. Pokud se zvýšené glykemie vyskytují i po porodu, velmi často se jedná buď o diabetes mellitus 1., nebo 2. typu, který se začal manifestovat v těhotenství.
w w w. o b e s i ty- news.cz
» Diabetes mellitus 2. typu – nejrozšířenější typ diabetu na světě. Každý rok onemocní tímto typem diabetu miliony pacientů. Charakteristický je zde relativní nedostatek inzulinu. Velmi typický je průběh: pacient je nejdříve na dietě, poté na jednom typu léků, pak na kombinaci léků a nakonec na inzulinu. Dříve byl tento typ diabetu znám spíše pod pojmem „stařecký diabetes“. To už bohužel dávno není pravdou. Dnes se s ním můžeme setkat již u dětí na základních a středních školách. Rizikovým faktorem pro vznik tohoto typu cukrovky je OBEZITA. To znamená, že (na rozdíl od prvního) můžeme tomuto typu diabetu předcházet – zejména životním stylem, prevencí obezity a dostatkem pohybu. Pokud se přece tento typ diabetu objeví a pacientovi (obéznímu) se podaří zhubnout 10–15 % hmotnosti, je velká šance buď na vymizení, nebo „aspoň“ na výrazné zlepšení kompenzace diabetu. Proto všichni pacienti opakovaně od svých diabetologů slyší, že je nezbytné držet dietu. » Porucha glukózové tolerance – je někdy zahrnována do tzv. prediabetu, tzn. stavu, který předchází rozvoji diabetu mellitu 2. typu. Typické pro poruchu glukózové tolerance je mírně zvýšená ranní glykemie (ale též nemusí být) či mírně zvýšená glykemie po jídle. Pokud pacient s poruchou glukózové tolerance změní svůj životní styl a většinou i něco zhubne, diabetes mellitus se nemusí vůbec projevit. Nicméně by tento stav měl být varováním, že něco není v pořádku a že je nejvyšší čas začít něco dělat.
DIABETES MELLITUS Proč se cukrovky bojí lékaři a proč pacienty neustále „peskují“
Nejčastějšími důvody, proč se cukrovky tolik bojíme, jsou:
Cukrovka (bez ohledu na typ) a zejména pak vysoké glykemie působí velmi negativně na naše cévy. Když se k cukrovce následně přidá např. zvýšená hladina cholesterolu či jiných krevních lipidů, riziko vzniku infarktu myokardu, mozkové mrtvice či „ucpání cév na nohách“ se nesčítá, ale NÁSOBÍ. Léčba komplikací je velmi složitá a ne vždy se povede tak (zejména pokud pacient přijde pozdě), jak bychom si představovali. Jizva po infarktu již nikdy nezmizí, též následky mrtvice si pacient může nést po zbytek života. Mnohým diabetikům zase chybí prsty u nohou, jiní musí 2–3× týdně docházet na dialýzu, někteří si bohužel tyto stránky nemohou přečíst, protože v důsledku špatné kompenzace cukrovky přišli o zrak.
» Léčba cukrovky – každý pacient vám řekne, že se bojí inzulinu. Inzulin se stále musí podávat injekcemi. I když je i zde možno vidět velké pokroky – vyvíjí se stále nová inzulinová pera. Cukrovka na inzulinu již neznamená nosit s sebou injekční jehly. Přesto jeho aplikace je stále velkým problémem (a to zejména psychickým). Z tohoto důvodu jsou stále vedeny různé studie, ve kterých se zkouší inhalační aplikace inzulinu. Zda tento směr je správný, nám ukáže až čas.
Co říci závěrem?
» Hypoglykemie (zejména pro ty, kteří si aplikují inzulin) – velmi závažný stav, který může ohrozit pacienta přímo na životě. Projevuje se opocením, nutkavou chutí na sladké, pocitem na omdlení, zmateností, poté nastupuje až bezvědomí. Z tohoto důvodu se pacientům doporučuje nosit při sobě např. sladký bonbon, též průkazka diabetika by měla být samozřejmostí.
Cukrovka je velmi záludná nemoc svým průběhem. Tím, že dlouhou dobu nebolí, se mnoho pacientů domnívá, že se jich komplikace nemohou týkat. Dietu nedodržují, až před kontrolou u diabetologa drží týden hladovku nebo jedí oblíbené kysané zelí. Na kontrole pak mají krásnou glykemii (což se už nedá říci o glykovaném hemoglobinu). Myslí si, jak na svého diabetologa vyzráli. Ale ruku na srdce – diabetologa cukrovka neničí – VY svým počínáním ničíte sami sebe, i když si to v daný okamžik nechcete přiznat. Diabetolog by měl být váš rádce a průvodce diabetem, člověk, kterému věříte a se kterým můžete probrat jakýkoliv problém, který s sebou cukrovka přináší.
» Držení diety – při cukrovce se MUSÍ držet dieta. Pacienti většinou MUSÍ omezit přísun sacharidů (a to nejen ve sladkostech, ale zejména v přílohách). To bývá pro mnohé pacienty velmi bolestné, dietu bohužel moc přísně nedrží, pouze před kontrolami u diabetologa.
MUDr. Jitka Housová, Ph.D. III. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze
DIETY
5. část
Diabetická dieta aneb racionální stravování pro každého z nás Diabetická dieta je základní a nezbytnou součástí léčby diabetu, ať už se jedná o diabetes mellitus prvního či druhého typu, o diabetes na dietě, na perorálních antidiabetikách (PAD, léky proti cukrovce) nebo na inzulinu. Držení diabetické diety de jure znamená racionální stravování pro každého z nás. Rozdíl je v tom, že zdravý člověk si de facto může oproti diabetikovi občas dopřát nějakou tu cukrárenskou laskominu (sníst velké množství sacharidů najednou). Jeho slinivka se s tím vypořádá tím, že vyprodukuje více inzulinu, čímž zvýšená glykemie včas klesne do normálních hodnot. To však neplatí pro organismus diabetika.
Diabetická dieta je hlavně o sacharidech
Existuje několik typů diabetických diet podle množství sacharidů (S), jako např. dieta na 225 g sacharidů – ta je nejběžnější, dieta na 175 g sacharidů – doporučuje se obézním diabetikům,
a diety na 275 g, 325 g či 350 g sacharidů – používají se u mladistvých diabetiků, kteří potřebují větší energetický příjem; jedná se většinou o štíhlé jedince. Určený počet gramů sacharidů je množství, které diabetik může zkonzumovat za celý den. Celkový příjem sacharidů je důležité rozdělit do pěti až šesti denních dávek. Dále je nutné, aby diabetik věděl, které potraviny sacharidy obsahují. Nejsou totiž obsaženy pouze ve sladkostech, ale i v pečivu, obilovinách (ovesné vločky, jáhly, pohanka, kroupy) a hlavně je obsahují veškeré přílohy (brambory, těstoviny, rýže, knedlíky). Obezřetnost je též na místě při konzumaci ovoce, neboť některé druhy (banány, hrušky aj.) obsahují také velké množství sacharidů. Maso neobsahuje žádné sacharidy (pokud nepoužíváme medovou marinádu), ale musíme si dávat pozor na obsah tuku. Zelenina a sýry obsahují zanedbatelné množství sacharidů. Výjimkou jsou sladké druhy zeleniny (např. mrkev, kukuřice, zelený hrášek), které je potřeba, pokud jsou konzumovány ve velkém, započítat do denního množství sacharidů.
www.obesi ty-n e w s . c z
DIETY
5. část
Ukázka jídelníčků diabetické diety na 175 g a 225 g sacharidů Diabetická dieta 175 g sacharidů 6150 kJ, 175 g S, 75 g tuků, 50 g bílkovin
Diabetická dieta 225 g sacharidů 7400 kJ, 225 g S, 65 g tuků, 80 g bílkovin
Snídaně (35 g S): » čaj nebo 200 ml bílé kávy » 65 g chleba (1 krajíc) » 50 g bílkovin (sýr, šunka, vejce)
Snídaně (40 g S): » 250 ml bílé kávy nebo čaj s mlékem » 60 g chleba, housek nebo rohlíků » 50 g sýra, tvarohu, šunky nebo vejce
Přesnídávka (15 g S): » 100 až 150 g ovoce nebo 200 g zeleniny nebo 30 g pečiva
Přesnídávka (35 g S): » 150 g ovoce, k tomu 50 g chleba
Oběd (40 g S): » 15 g rostlinného tuku » 10 g mouky » 70 g masa (již upraveného) » 200 g zeleniny nebo 150 g ovoce Příkrm: » 100 g vařených brambor nebo 130 g bramborové kaše » 80 g vařené rýže » 100 g vařených luštěnin » 70 g vařených těstovin » 60 g bramborových knedlíků nebo 50 g houskových knedlíků
Oběd (50 g S): » 70–100 g již upraveného masa » 15 g rostlinného tuku » 10 g mouky » 200 g zeleniny nebo 150 g ovoce Příkrm: » 150 g vařených brambor nebo 200 g bramborové kaše » 120 g vařené rýže nebo vařené luštěniny » 105 g vařených těstovin » 90 g bramborových knedlíků » 75 g houskových knedlíků nebo černého chleba Svačina (30 g S): » 250 ml mléka nebo 100–150 g ovoce » 40–50 g chleba
Svačina (25 g S): » 250 ml mléka a k tomu 30 g pečiva 1. večeře (40 g S): Teplá večeře: viz oběd Studená večeře: » 125 g tvarohu na pomazánku nebo 100 g uzeniny či olomouckých tvarůžků » 100 ml jogurtu » 1 krajíc chleba, 15 g másla nebo rostlinného tuku nebo 70 g tvrdého sýra či olejovek » za 10 g S dodat 100 g ovoce
1. večeře (50 g S): Teplá večeře: viz oběd Studená večeře: » 100 g černého chleba nebo 80 g bílého pečiva » sýr, tvarohová pomazánka, vejce » 100 g ovoce nebo 200 g zeleninového salátu 2. večeře (20 g S): » 150–200 g ovoce nebo 40–50 g pečiva
2. večeře (20 g S): » 200–230 g ovoce nebo 40 g pečiva
Rozdělení množství sacharidů do jednotlivých denních jídel Snídaně Přesnídávka Oběd Svačina 1. večeře 2. večeře
175 g S 35 g 15 g 40 g 25 g 40 g 20 g
w w w. o b e s i ty- news.cz
225 g S 40 g 35 g 50 g 30 g 50 g 20 g
275 g S 45 g 45 g 65 g 40 g 60 g 20 g
325 g S 50 g 50 g 80 g 50 g 75 g 20 g
Mgr. Lenka Míčová nutriční terapeutka Krajská nemocnice Liberec, a.s.
FARMAKOTERAPIE
Možnosti léčby diabetu Člověk se již odpradávna snažil cukrovku léčit různými způsoby (viz článek Historie cukrovky na str. 7), nejčastěji se jednalo o různé typy diet – např. ve starém Egyptě či Řecku. Většina diet ordinovaných tehdejšími lékaři však nebyla příliš účinná, jelikož pravá příčina diabetu ještě nebyla známa.
Dnes je však situaci docela jiná. Máme k dispozici relativně velkou škálu léků, které je možno při léčbě cukrovky použít. Základním předpokladem úspěchu léčby je však dodržování diabetické diety. Dále musíme vždy rozlišovat typ cukrovky.
» Thiazolidindiony – nehodí se k okamžité úpravě glykemie, jejich účinek lze totiž očekávat až za 2–3 měsíce od zahájení terapie. Dále mohou (ne však často) způsobovat otoky končetin. Výhodou je, že (stejně jako metformin) nezpůsobují hypoglykemii. Dávkují se 1–2× denně. » Glinidy – ordinují se většinou k ovlivnění hladiny krevního cukru po jídle. Z toho vyplývá i dávkování – 3× denně. Nehodí se jako jediný užívaný lék, ale vždy v kombinaci s jinými. » Akarbóza – lék, který je velmi oblíbený zejména v sousedním Německu. Působí ve střevě a snižuje vstřebávání cukrů. Nevýhodou jsou průjmy a nadýmání, ale i relativně velké doplatky.
Cukrovka 1. typu
U cukrovky 1. typu je jedinou možností (když opomineme transplantaci pankreatických ostrůvků) léčba inzulinem či inzulinovými analogy. Pacienti si většinou inzulin aplikují 6× denně, nejčastěji inzulinovými pery. Velkým pokrokem poslední doby je zavedení inzulinových pump.
Možnosti léčby cukrovky 2. typu
Prvním krokem při léčbě cukrovky 2. typu je edukace pacienta (výchova, vzdělání). Bez držení diety pacienta nespasí ani sebelepší lék! Pokud dieta nestačí, je možné uchýlit se k tabletám: » Léky s metforminem – začíná se jimi nejčastěji (pokud nejsou kontraindikace – např. srdeční selhání, selhání ledvin či plic). Metformin má své výhody i nevýhody. Mezi výhody patří např. to, že nepůsobí hypoglykemie (pokles hladiny krevního cukru). Nevýhodou pak u některých pacientů bývají trávicí potíže spojené s užíváním tohoto léku či velikostí tablety. Metformin se může dávkovat 1–3× denně, maximální dávkou jsou 3 g. » Deriváty sulfonylurey – skupina těchto léků je poměrně veliká, při nesnášenlivosti jednoho preparátu je možné přejít na jiný. Nebezpečí léků této skupiny spočívá v tom, že při špatném dávkování mohou způsobit těžkou (i několik dní trvající) hypoglykemii. Při jejich dávkování je proto zapotřebí zvýšená opatrnost. Dávkování se liší podle druhu – většinou to bývá 1 tableta 1–3× denně.
Léčba inzulinem
Nutnost podání inzulinu u cukrovky 2. typu je způsobena buď neukázněností pacienta (nedrží dietu či neužívá léky), nebo samotným vývojem diabetu, kdy postupně dochází k vyčerpání β buněk slinivky břišní produkujících inzulin – z relativního nedostatku inzulinu se rázem stává absolutní. Inzulin se může dávkovat podle různých schémat – od 2× denně (tzv. mixovaný inzulin) až po 6× denně (jako u diabetu 1. typu). Při nutnosti redukce hmotnosti pacienta se poměrně často kombinují léky na cukrovku s léky na hubnutí (Xenical, Lindaxa či Meridie). MUDr. Jitka Housová, Ph.D. III. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze
www.obezita.cz www.medispo.net
www.obesi ty-n e w s . c z
POHYB OVÁ AKTIVITA
Cvičíme s cukrovkou Pohybová aktivita hraje při léčbě cukrovky možná ještě důležitější roli než přísná dieta. Zvláště u tzv. diabetiků druhého typu s obezitou je význam pohybové aktivity neocenitelný.
Cukrovka druhého typu je charakterizována sníženou citlivostí tkání na inzulin, což se projevuje ztíženým vstupem glukózy (cukru) do buněk, kde dochází k jejímu spotřebování. Hladina cukru v krvi pak významně stoupá nad normální úroveň. Pohybová aktivita je prakticky jediná cesta, jak tuto citlivost vylepšit – tedy jak obnovit a zlepšit schopnost průniku glukózy do buněk. Spolu s nižší nabídkou glukózy do oběhu (to je podstata diety) je pak základním nefarmakologickým postupem v léčbě cukrovky. Nicméně zvláště při držení diety jsou stejně jako cukry nebezpečné i tuky. Proto bychom v potravinách měli sledovat jak obsah cukrů, tak i tuků, resp. celkovou kalorickou hodnotu.
Naučit se na pohybovou aktivitu
Zpočátku je důležité, abychom si na pohybovou aktivitu přivykli, zvláště pokud jsme již několik let či desítek let nic nedělali. Je třeba začít velmi pozvolna, aby nedošlo k přetížení kloubů, úponů jednotlivých zatěžovaných svalů a tím k následnému vynucenému ještě většímu omezení pohybové aktivity. Předpokládáme, že pokud vydržíte cvičit alespoň
tři měsíce, vaše tělo si automaticky a nezávisle na své vůli bude vybírat potraviny s větším obsahem bílkovin (potřebné pro růst a obnovu svalových vláken) na úkor obsahu tuků, čímž budete dosahovat lepších výsledků v dietě a tím i celkově (a pravděpodobně vám to přijde zcela přirozené, nikoli omezující).
Glukóza mizí z krve díky svalstvu
Nezapomeňte, že tolik žádaný a očekávaný počáteční úbytek tukové tkáně bývá nahrazen malým, ale hmotnostně nezanedbatelným vzestupem aktivní tělesné hmoty (svalstva), což má za následek zmenšení objemu (např. obvod pasu) a zachování nebo zpočátku dokonce zvýšení hmotnosti. Zmnožením aktivní tělesné hmoty se pak zvýší počet míst, kterými může glukóza „unikat“ z krve, zlepší se i rychlost vstupu do buněk a tím se normalizují hladiny cukru v krvi. To poznáte nejlé-
w w w. o b e s i ty- news.cz
pe u svého diabetologa, který si třeba nevšimne, že jste shodili dva či tři kilogramy, ale jistě si všimne, že se vaše glykemie (hladina cukru v krvi) zlepšila třeba o 1–2 mmol/l. Sami pak velmi brzy poznáte, že pohyb ne musí být zase až tak odporný a že se zlepšenou fyzickou kondicí se budete cítit lépe – třeba i v práci. Kromě toho se vám určitě zlepší hodnota krevního tlaku i tuků v krvi a v neposlední řadě je tu další příležitost k pochvale.
Pozor na vznik hypoglykemie
Pokud užíváte léky, které snižují hladinu cukru v krvi a zvláště inzulin, může dojít i k tzv. hypoglykemii (nízká hladina krevního cukru), což může být velmi nebezpečné. Dokonce se mohou objevit i tzv. pozdní hypoglykemie v odstupu několika hodin po cvičení či dokonce po deseti či dvaceti hodinách. Proto je naprosto nezbytné mít u sebe potraviny bohaté na cukr a v případě poklesu jeho hladiny, resp. v případě příznaků tzv. hypoglykemie, je použít. Nic nenahradí monitorování glykemie před cvičením, bezprostředně a několik hodin po cvičení, protože jedině tak si každý vyzkouší, jak jeho organismus na pohybovou aktivitu reaguje. Pokud máte před cvičením glykemii 15 a více mmol/l, rozhodně byste to neměli s pohybem přehánět. Cvičení bude jednak málo účinné a dokonce může být vašemu organismu škodlivé. Proto je třeba nejprve snížit hladinu glykemie (např. dodržením diety nebo změnou léků) a teprve potom se vydat za pohybem. Vůbec není důležité, jaký podáte výkon. Nerozhoduje rychlost ani vzdálenost, ale čas, který strávíte nepřetržitě v pohybu. Proto začněte velmi pomalu a tempo přidávejte, teprve až budete mít dostatečné rezervy. Náš tip Změřte si glykemii před cvičením. Pokud máte nízkou hodnotu, mírně se najezte, než začnete cvičit. Měřte si glykemii hned po cvičení a dále přibližně po hodině, abyste zjistili, jaký vliv má pohybová aktivita na hladinu cukru. Vždy se poraďte se svým diabetologem, než začnete cvičit, o lécích, které užíváte, eventuálně o projevech hypoglykemie a zásadách, jak se proti ní bránit! MUDr. Martin Matoulek, Ph.D. III. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze
HISTORIE
Historie cukrovky
Ačkoliv je cukrovka dávána do spojitosti s civilizačními chorobami, není onemocněním posledních let. První zmínka o cukrovce pochází z období 1500 let př. n. l. a byla objevena v egyptských papyrusových svitcích lékaře Hesy-Raa z období 3. dynastie. Jako průvodní jev bylo zmiňováno zejména časté močení. Cukrovka byla léčena různými způsoby, jelikož v té době nebyla známa základní příčina nemoci. Nutno říci, že asi ne moc efektivními – léčila se například směsí ze sladkého piva, pšeničného zrní, zeleného cypřiše a naklíčených kukuřičných zrn.
Ten ve svém spise u cukrovky dokonce popisuje i nejrůznější komplikace – jako např. diabetickou sněť (gangréna) nebo impotenci.
Řecko dalo cukrovce název
Evropa byla ve středověku a na počátku novověku za ostatními státy trochu pozadu. Souviselo to s tím, že církev zakazovala zkoumání lidské krve. Průlom udělal až švýcarský vědec Paracelsus. Ten za příčinu cukrovky považoval změnu skladby krve. Jako první tedy začal považovat cukrovku za celkové onemocnění. Thomas Willis zase jako první Evropan poukázal v roce 1674 na sladkou chuť diabetické moči a jako první přidal ke slovu diabetes přívlastek mellitus (sladký, medový). Až v roce 1776 však Matthew Dobson extrahoval z moči diabetiků cukr. V roce 1841 K. E. Trommer pak laboratorní vyšetření cukru v moči zopakoval. Roku 1869 německý internista Adolf Kussmaul popsal tzv. diabetické kóma a hluboké zpomalené dýchání, které tento stav doprovází.
Z ostatních starověkých států můžeme najít zmínky o cukrovce ve starém Řecku, kde ji poprvé popsal lékař Aretaios z Cappadochie. V jeho spisech je zmiňována sice jako vzácná, ale o to strašlivější nemoc, kterou doprovází neuhasitelná žízeň: „Nemocný byl cítit nepříjemně sladkou vůní, za kterou se táhla hejna vos. Tělo nemocného bylo vychrtlé, nemocný byl stále unaven a nakonec umíral.“ Jako lék byla nemocnému ordinována dieta – dávalo se mu málo jíst, jen tolik, aby nezemřel hlady. Z řečtiny také pochází původní název pro diabetes „diabainó“, což znamená protékat něčím (voda u nemocných protéká tělem jako sifonem). Další pojmenování cukrovky můžeme najít ve spisech Claudia Galenose z Pergama, osobního lékaře Marca Aurelia, který ji nazval slovem „dopsakos“ (žíznivý). Nicméně onemocnění chybně popsal jako vycházející z ledvin.
Číňané objevují jednu z příčin nemoci
Kromě Evropy nacházíme zmínky o cukrovce i ve starověké Číně. Tam byla roku 570 n. l. popsána v kánonu Huangdi Nei Ching (Vnitřní kánon Žlutého císaře) tímto způsobem: „V popředí nemoci HaisoK´O je neuvěřitelná žízeň, velké množství moče medové barvy, nemocný je vyhublý na kost a pokryt vředy.“ Číňané také jako první upozorňují na to, že jednou z možných příčin je obezita. V Indii se snad jako první tomuto tématu věnoval lékař Sushruta v 6. století př. n. l. Další, kdo se diabetu věnoval, byl nejslavnější arabský lékař a učenec Avicenna, autor „Kánonu lékařství“.
Medový přívlastek aneb mellitus
Inzulin – mezník v léčbě diabetu
Po Kussmaulovi následovalo nesčetné množství jmen významných vědců a mediků, kteří se touto problematikou zabývali, např. Conrad Brunner, Rudolf Virchow. Nesmíme však zapomenout na Paula Langerhanse, který jako první v roce 1869 popsal na slinivce břišní tzv. ostrůvky – dnes známé jako Langerhansovy. Oskar Minkowski a Joseph von Mering roku 1889 ve Štrasburku pokusně odstraňují psům slinivku, aby zkoumali vliv absence slinivky na trávení. V roce 1909 Georg Ludwig Zulzer injekcí aplikoval výtažek hovězího pankreatu pacientovi s diabetem. Přípravek, který nazval „acomatol“, sice vyvolával nejrůznější vedlejší účinky, ale působil dobře na příznaky cukrovky. Přestože ve svých pokusech stále
pokračoval, k čistému inzulinu se nedobral. To se povedlo až Fredericku Grantu Bantingovi, Charlesovi Herbertu Bestovi a Johnu Richardovi MacLeodovi. Jejich objev znamenal obrovský krok v léčbě diabetu. Banting a MacLeod za tento objev získali v roce 1923 Nobelovu cenu, na Besta komise „jako by zapomněla“. Banting se však kavalírsky s Bestem o tuto cenu rozdělil.
Diabetes v minulosti
Pacienti s prvním typem a s některými typy MODY diabetu bohužel velmi záhy po manifestaci choroby umírali. Diabetes mellitus druhého typu neměl tak dramatický průběh jako první typ, nicméně své „nositele“ též velmi omezoval a nakonec vedl také ke smrti. Pacienti s druhým typem měli velkou žízeň a velmi často museli chodit močit (zvýší-li se hladina glykemie nad určitou mez, je cukr vylučován močí). Pokud nezačali držet dietu (léky v té době nebyly), začaly se objevovat komplikace diabetu. Ty byly v něčem jiné a přece stejné jako dnes. Jiné byly například v tom, že se tehdejší pacienti nedožili dialýzy. Slepota ještě nebyla dávána do souvislosti s cukrovkou. To samé platí o onemocnění dolních končetin, které vedlo buď k amputaci končetiny, nebo ke smrti. Nutno podotknout, že všechny tyto úkony byly ve starověku a středověku prováděny při vědomí pacienta (lékaři tehdy neznali anestezii).
Největší riziko představovala infekce
V minulosti umírali pacienti s cukrovkou nejčastěji na infekční komplikace spojené s touto nemocí – byly to nejčastěji zápaly plic, záněty ledvin, gangrény nohou aj. Pozdní komplikace cukrovky, jako např. infarkty a mrtvice, tedy neměly čas vzniknout. Není také pochyb o tom, že i v minulosti se vykytoval tzv. gestační diabetes – v důsledku špatně kompenzovaného diabetu měla těhotná žena tak velký plod, že jej nebyla schopna porodit a při porodu zemřela, resp. plod porodila, ale došlo k rozsáhlým porodním poraněním a umírala na vykrvácení či infekční komplikace. MUDr. Jitka Housová, Ph.D. MUDr. Daniel Housa, Ph.D. III. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze
www.obesi ty-n e w s . c z
OBEZITOLOGIE 2007
Setkání obezitologů v novém Nejvýznamnější akcí České obezitologické společnosti je výroční kongres s názvem Obezitologie. Letošní již čtrnáctý ročník proběhl ve dnech 18.–20. října v Plzni. Zatímco před osmi lety se Obezitologie konala ve skromných podmínkách lékařské fakulty, letos se sídlem kongresu stal Parkhotel na plzeňských Borech s moderním konferenčním sálem.
Kongres je především setkáním všech, kteří se problematice obezity věnují pravidelně a systematicky. V posledních letech se počet účastníků blíží dvěma stům, což je v českých podmínkách už větší akce, jejíž zajištění nebylo snadné ani ve spolupráci s profesionální agenturou. Velká zásluha, že se podařilo získat dostatečnou sponzorskou podporu a že i po technické a společenské stránce proběhl kongres zcela standardně, patří plzeňským organizátorkám MUDr. Dagmar Matějkové a MUDr. Daně Müllerové. Na velkou událost ohledně léčby obezity stále čekáme. Medikamentózní léčba obezity proto nebyla hlavním tématem konference. Větší prostor dostaly chirurgické přístupy, kde zejména tubulizace žaludku (sleeve gastrectomy) rozšířila spektrum pacientů, pro něž je bariatrický zákrok vhodný.
Multioborová skladba kongresových sekcí
Inovací na letošním kongresu bylo multioborové řazení odborných sdělení. Je známou bolestí tematických sekcí, že se jich zúčastňují daní specialisté (pediatři, psychologové, chirurgové), zatímco řada ostatních odchází. V hlavních blocích letošní Obezitologie však byla zastoupena témata internistická i chirurgická (bariatrická), psychologická,
pediatrická a dalších oborů. Stejně tak byla zařazena sdělení sester a některých nelékařských profesí (např. fyziatrie). Nesetkal jsem se s jedinou kritikou této inovace a jsem přesvědčen, že velmi dobře vystihuje mezioborovou podstatu obezitologie. Čtyři takto pojaté sekce byly doplněny úvodním blokem o intenzivní péči o obézní pacienty (kde souhrnná sdělení přednesli prof. Svačina a doc. Matějovič) a dále sekcemi věnovanými kardiometabolickým rizikům obezity (prof. Rosolová), prevenci obezity a závěrečnou paralelní sekcí o novinkách ve výzkumu obezity.
(těžko mluvit o křtu, když dítě už jméno má a také už odrůstá dětským plenkám). Společenský večer se konal v Městském muzeu v Plzni.
Šonkova přednáška
Od loňského roku je součástí kongresu slavnostní Šonkova přednáška, nesoucí jméno zakladatele české obezitologie prof. Jiřího Šonky. Letos ji přednesla prof. Lidka Lisá z 2. lékařské fakulty UK v Praze-Motole. Bylo jí také, společně s prof. Janou Pařízkovou, uděleno čestné členství České obezitologické společnosti.
Křest Obesity NEWS
Součástí každé odborné konference jsou společenské doprovodné akce. Uvítací večer v Parkhotelu pro mne byl spojen s milou povinností přivítat na světě tištěnou podobu novin Obesity NEWS
Synergie jako trend budoucnosti
Budoucnost obezitologických kongresů je nepochybně v konání dosud roztříštěných menších akcí (bariatrických, pediatrických) na jednom místě a v jednom čase. Jsem přesvědčen, že tento trend potvrdí 1. středoevropský kongres o obezitě (CECON), který se pod heslem „Od výživy k metabolickému syndromu“ bude konat ve dnech 25.–27. 10. 2008 v Karlových Varech. MUDr. Petr Sucharda, CSc. III. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze
Obesity NEWS 14/2007 – noviny pro prevenci a léčbu obezity
Periodicita: čtrnáctideník. Toto číslo vyšlo 15. listopadu. Vyrobeno ve spolupráci s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR. Vydává: NOL – nakladatelství odborné literatury s.r.o., Sokolská 39, 120 00 Praha 2. Kontakt: tel.: 224 942 423, fax: 224 942 417,
[email protected]. Vedoucí vydání: MUDr. Martin Matoulek, Ph.D. Odborní redaktoři: MUDr. Daniel Housa, Ph.D., MUDr. Jitka Housová, Ph.D. Redakční úprava: Marek Šplíchal, Comunica, a.s. Grafická úprava: Aleš Krupička. Registrováno Ministerstvem kultury ČR pod číslem MK ČR E 17352. Tisková práva: © NOL – nakladatelství odborné literatury s.r.o. © Copyright MediSpo, s. r. o. Publikování nebo další šíření obsahu novin Obesity NEWS je bez písemného souhlasu společnosti NOL – nakladatelství odborné literatury s.r.o. zakázáno.
Ìíôçì÷îðíîðãôãìáçßêmkàóíàãøçò÷