01_mh1209
10.12.2009 17:52
Stránka 1
REGIONÁLNÍ INFORMACE A KONTAKTY
PROSINEC 2009
HLAVNÍ TÉMA UDÁLOSTI ROKU 2009
ZAOSTŘENO NA MĚSTSKÉ FIRMY
Vánoční dárek pro Vás
Rozhovor s ředitelem Čepra
8–9
Nová Karolina zase obživne
10
12
Smíření v Brně: Starostové budou jednotní PŘEDSTAVITELÉ SVAZU MĚST A OBCÍ A SDRUŽENÍ MÍSTNÍCH SAMOSPRÁV SI NA KONFERENCI MORAVSKÉ OBCE A MĚSTA 2009 PODALI RUCE. STVRDILI TAK DOHODU, ŽE DO DALŠÍHO BOJE ZA NAVÝŠENÍ BALÍKU PENĚZ PRO MĚSTA A OBCE PŮJDOU SPOLEČNĚ. Veronika Hrdá Brno – V‰ichni máme málo, musíme proto bojovat za spoleãnou vûc. S takov˘m závûrem odcházeli pfiedná‰ející
a úãastníci konference Moravské obce a mûsta 2009. Ta se uskuteãnila v Brnû 3. prosince. „Nesmíme se nechat rozdûlit. V momentû, kdy budeme vypadat rozhádanû, bude ministerstvo financí odkládat na‰e problémy na druhou kolej,“ uvedl Franti‰ek Lukl z pfiedsednictva Svazu mûst a obcí. Úãastníci konference se totiÏ shodli na tom, Ïe zákon o rozpoãtovém urãení daní nutnû potfiebuje novelu ve prospûch obcí. Chtûjí proto, aby jejich zástupci vypracovali jednoznaãné materiály, které vyjednají s novou politickou vládou.
Recept je pfiitom jednoduch˘: starostové se chtûjí více podílet na porcování daní, které inkasuje státní pokladna. „S vût‰inou pfiednesen˘ch bodÛ souhlasíme. Shodli jsme se také na dlouhodobé stagnaci pfiíjmÛ velk˘ch mûst za souãasného navy‰ování pfiíjmÛ ostatních. O detailech ale budeme je‰tû jednat na schÛzce v Kyjovû,“ vzkázal po diskuzi v konferenãním sále hotelu VoronûÏ pfiedseda SdruÏení místních samospráv Josef Bartonûk. K nûmu se je‰tû pfiidává Spolek pro obnovu venkova. Jeho slova v Brnû tak znûla mnohem smífilivûji neÏ pfied dvûma lety. Tehdy s velkou mediální pozorností vystoupil spoleãnû s 250 starosty proti politice Svazu mûst a obcí. Pokraãování na stranû 11
Co budou chtít samosprávy prosadit
? ✓ ✓ ? ✓ ✓ ?
Zaãlenit do rozpoãtového urãení daní koeficient na Ïáka (SdruÏení místních samospráv [SMS] chce samostatn˘ zákon) Pro rok 2011 rozdûlit 2 miliardy na v˘kon státní správy pfiedev‰ím obcím I. a II. typu Odstranûní „sedla“ propadu pfiíjmÛ pro obce a mûsta od cca 5000 do 15 000 obyvatel Dostat do sdílen˘ch daní danû spotfiební (SMS chce podíl obcí na v‰ech daních souvisejících s chodem obce) Zákonodárci nesmí pfiijímat legislativu, která má pfiím˘ dopad na obecní rozpoãty (jako napfiíklad chodníková novela) Prolomení mlãenlivosti finanãních úfiadÛ o neplatiãích danû z nemovitosti Dostat co nejvût‰í ãást dotací do rozpoãtÛ obcí
)) než otočíte list
Rovný nový rok
FOTO: Jiří Sláma
Redakce Moravské hospodáfiství si dala tûÏk˘ úkol. Chce shrnout tento rok takov˘, jak˘ byl. Chtûli jsme ho pfiedstavit tak, jak ovlivnil Ïivot Va‰eho mûsta a moÏná i Vás. Jsem velice ráda, Ïe jsem pfii vzpomínkách na skoro uplynul˘ rok zjistila, Ïe ne v‰echno se odehrávalo ve jménu krize. V obcích se buduje kanalizace, zaãala se ãistit brnûnská pfiehrada. Máme první osvícené úfiedníky, ktefií komunikují pfies internet. Tuhle idylu kazí pomy‰lení na statisíce nezamûstnan˘ch a krachující ãeské zemûdûlství. Kazí ji i chvilky, kdy pfiem˘‰lím o tom, jak budu jednou sv˘m dûtem vysvûtlovat, proã svoji starou matku musí Ïivit. Na‰tûstí jsou tady Vánoce a já mám zase ãas se zastavit a otevfiít mého oblíbeného Malého prince. Opût zjistím, Ïe „KdyÏ jde ãlovûk stále rovnû, daleko nedojde...“ Pfieji Vám krásné Vánoce a alespoÀ na chvíli rovn˘ nov˘ rok. Veronika Hrdá
100 městských firem
Obce bez kanalizace
Okresní mûsta – Moravská mûsta mají majoritní podíl v témûfi stovce firem. Vût‰ina z nich vlastní teplárny, dopravní podniky nebo technické sluÏby. Napfiíklad Jihlavû patfií i prádelna nebo hokejov˘ klub. „Pfiipravujeme se ale na postupnou privatizaci. Zaãneme od spoleãností jako je napfiíklad ta prádelna,“ uvedl jihlavsk˘ mluvãí Radek Tulis. Nejvíce spoleãností vlastní Ostrava. Ta má vût‰inov˘ podíl v osmnácti firmách. I tam ale pfiipou‰tûjí, Ïe ãást firem si drÏí proto, Ïe jsou ziskové a tudíÏ zajímavé pro prodej. Podle nevládních organizací jsou ale mûstské firmy vût‰inou netransparentní. Moravské hospodáfiství pfiiná‰í unikátní seznam spoleãností, kde nadpoloviãní vût‰inu akcií drÏí v rukou zastupitelé. Více na stranû 2
Obce – Dvanáct mûsícÛ mají obce s více neÏ dvûma tisíci obyvateli na to, aby postavily fukãní kanalizaci. Potfiebné trubky a ãistírny odpadních vod chybí 99 obcím na Moravû. Pfiitom se âesko zavázalo Evropské unii k tomu, Ïe do konce roku 2010 bude mít tuto otázku vyfie‰enou. Jinak budou státu hrozit pokuty. Úfiedníci na ministerstvech jsou ale zatím klidní. Podle nich kontroly nezaãnou ihned a i evrop‰tí kontrolofii budou zpoãátku tolerantní. Sankce tak zatím hrozí obcím, které bude kontrolovat Inspekce Ïivotního prostfiedí. Ta mÛÏe uloÏit pokutu aÏ do v˘‰e jednoho milionu korun. I tam ale chtûjí posuzovat kaÏdou obec zvlá‰È. Více na stranû 4
Boom slunečních elektráren
Zástupy nezaměstnaných
Výjimečné PPP projekty
Energetika – Na Moravû vyrostlo více neÏ jedenáct set sluneãních elektráren. A jejich poãet i nadále poroste. Firmy totiÏ mÛÏou tuto elektfiinu prodávat aÏ desetinásobnû dráÏ neÏ z elektráren jadern˘ch. KvÛli tomu vláda pfiipravuje novelu zákona, která by razantní boom zastavila. Stavba sluneãních elektráren bude v roce 2010 stát tfii miliardy korun. Pfiitom vyrobí jen sedm procent zelené elektfiiny v âesku. Více na stranû 6
Trh práce – Na Moravû je bez práce více nûÏ 235 tisíc lidí. V pûti Moravsk˘ch krajích tak bylo v listopadu témûfi 10,4 procenta lidí bez práce. Oproti fiíjnu se statistika zv˘‰ila o jednu desetinu procenta. Pfiesnû: o tfii tisíce lidí. Moravské kraje tak hlásí o dvû procenta hor‰í v˘sledek neÏ je státní prÛmûr. Nejhor‰í situace je na Bruntálsku, Karvinsku, Jesenicku a Hodonínsku. Tam je bez práce 14 procent lidí. Pfiitom loni bylo doma „pouh˘ch“ devût procent nepracujícících. Skokanem roku se stal okres Nov˘ Jiãín. Zatímco loni nemûlo práci 4 780 Novojiãínsk˘ch, dnes je bez zamûstnání 9 670 lidí. Analytici oãekávájí zlep‰ení aÏ na jafie pfií‰tího roku. Více na stranû 11
Olomouc – Takzvané PPP projekty – tedy spojení soukroméno a vefiejného sektoru – nemají na Moravû zatím tradici. První zku‰enosti ale uÏ dokazují, Ïe takové spojení je pro obû strany zajímavé. Napfiíklad v Bohumínû staví teplovod z dûtmarovické elektrárny skupina âEZ. V Olomouci uÏ funguje aquapark. Soukromé firmy jej postavily, mûsto jim dalo pozemky. Olomouc jej získá za deset let. Více na stranû 12
02_mh1209
10.12.2009 17:51
Stránka 1
PROSINEC 2009
STRANA 2
PODNIKÁNÍ MĚST
Městské firmy: Pro zisk a pro blaho lidí Počet firem s nadpolovičním a stroprocentním vlastnictvím měst
)) městské firmy )) Blansko
Služby Blansko, s.r.o. Technické služby Blansko, s.r.o.
100 % 100 %
)) Brno
Brněnské komunikace, a. s. Dopravní podnik města Brna, a. s. JIŽNÍ CENTRUM BRNO, a .s. Lesy města Brna, a. s. Pohřební a hřbitovní služby, . s r. o. Spalovna a komunální odpady, a. s. STAREZ-SPORT, a. s. (pořádání sport. akcí) Technické sítě Brno, a.s. Teplárny Brno, a. s. Brněnské vodárny a kanalizace, a. s.
100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 51 %
Šumperk 1 Havlíčkův Brod 1 Pelhřimov 1
Žďár n. S. 2
JIHLAVA 6 Třebíč
)) Bruntál
TS Bruntál, s.r.o. (technické služby) Teplo Bruntál, a.s.
100 % 100 %
)) Břeclav Teplo Břeclav, s.r.o.
100 %
Znojmo 2
)) Pelhřimov Městská správa lesů Pelhřimov, s.r,o.
Blansko 2
Břeclav 1
Prostějov 6
Opava 5 OSTRAVA Karviná 3
18
Nový Jičín
Hodonín 2
0
Přerov 3 Kroměříž 2
Vyškov 2
)) Havlíčkův Brod Teplo HB, s.r.o.
)) Hodonín
Tespra, s.r.o. (nakládání s odpady ) Městská bytová správa, s.r.o.
)) Jeseník
Jesenické koupaliště, s.r.o. Technické služby Jeseník, a.s. Vodovody a kanalizace Jesenicka, a.s.
)) Jihlava
Dopravní podnik města Jihlavy, a. s. Služby města Jihlavy s. r. o. Správa městských lesů Jihlava, s. r. o. Prádelna a čistírna Jihlava, s. r. o. HC Dukla Jihlava, s. r. o. Teniscentrum Jihlava, a. s.
100 %
100 % 100 %
% 100 % 66 %
100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 57,8 %
)) Karviná
Technické služby Karviná, a.s. 100 % BYTservis, s.r.o. 100 % STaRS, s.r.o. (provozování sport. zařízení) 100 %
)) Kroměříž
Kroměřížské technické služby, s. r. o. Biopas, s. r. o. (nakládání s odpady)
100 % 50 %
)) Nový Jičín
nemá žádnou obchodní společnost
)) Olomouc
Dopravní podnik města Olomouce 100 % Správa nemovitostí Olomouc, a. s. 100 % Technické služby města Olomouce, a. s. 100 % Vodohospodářská společnost a. s. 57,87 % Výstaviště Flora Olomouc, a. s. 100 %
)) Opava
Technické služby Opava, s.r.o. Městský dopravní podnik Opava, s.r.o. Pila Hrabství, s.r.o. HALA OPAVA, a.s. Slezský fotbalový club, a.s.
)) Ostrava
Dopravní podnik Ostrava, a.s. Dům kultury města Ostravy, a.s. Krematorium Ostrava, a.s. Ostravský informační servis, s.r.o. Ostravské komunikace, a.s. Ostravské městské lesy, s.r.o. Ostravské výstavy, a.s. 100 % OVANET, a.s. (telekomunikační služby) OZO Ostrava, s.r.o. (nakládání s odpady) Sport. a rekreační zařízení Ostravy, s.r.o. Technické služby, a.s. Slezská Ostrava Dům kultury Akord Ostrava-Zábřeh, s.r.o. VÍTKOVICE ARÉNA, a.s. Dům kultury POKLAD, s.r.o. Vědecko-technologický park Ostrava, a.s. Koordinátor ODIS, s.r.o. Ostrava 2011 (zajištění přípravy Mistrovství Evropy v atletice do 23 let) Garáže Ostrava
100 % 100 % 100 % 100 % 92,31 %
100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 59 % 50 % 50 % 51 %
Frýdek-Místek 4
Lesy města Prostějova 100 % Domovní správa města Prostějova 100 % Společenský dům, Prostějov 100 % Vodovody a kanalizace Prostějov 71,32 % MI PRO STAV (přípravné práce pro stavbu) 66 % .A.S.A. TS Prostějov 51 %
)) Přerov Technické služby města Přerova, s.r.o. Teplo Přerov a.s. Přerovská rozvojová, s.r.o.
Vsetín 4 ZLÍN 8
100 % 100 % 100 %
)) Šumperk Podniky města Šumperka, a. s.
Uh. Hradiště 2
100 %
)) Třebíč Zdroj: Okresní města
)) Frýdek-Místek
Distep, a.s. (distribuce tepla a vody) 100 % Technické služby města FrýdkuMístku, a.s. 100 % Frýdecká skládka, a.s. 73,46 % Sportplex, s.r.o. (provoz sport. zařízení) 100 %
100 %
)) Prostějov
Bruntál 2
OLOMOUC 5
BRNO 10
0
)) městské firmy
Jeseník 3
nemá žádnou obchodní společnost
)) Uherské Hradiště EDUHA, s.r.o. 100 % Aquaparks Uh. Hradiště, s.r.o. – v likvidaci 100 %
Jihlava privatizuje. Začne prádelnou TEPLÁRNY, HROMADNÁ DOPRAVA, KOMUNÁLNÍ SLUŽBY, ALE TAKÉ LÁZNĚ ČI PRÁDELNA. KRAJSKÁ A OKRESNÍ MĚSTA NA MORAVĚ MAJÍ MAJORITNÍ PODÍLY V TÉMĚŘ STOVCE SPOLEČNOSTÍ. Hana Nečasová Podle mûst je vlastnûní takov˘ch podílÛ v˘hodné. Napfiíklad Ostrava vlastní podle její mluvãí Andrey Vojkovské dva typy spoleãností. „První typ jsou spoleãnosti, které zaji‰Èují kulturní, sportovní ãi sociálnû-spoleãenské sluÏby a které vyÏadují podporu z mûsta. Tyto sluÏby jsme schopni realizovat efektivnûji, neÏ pokud bychom je zaji‰Èovali nezávisl˘mi podnikatelsk˘mi subjekty, a zároveÀ máme odpovídající kontrolu nad rozsahem a kvalitou poskytovan˘ch sluÏeb,“ uvedla Vojkovská. Druh˘ typ pfiedstavují spoleãnosti, které pÛsobí v konkurenãním prostfiedí a na klasickém trhu. „Tyto subjekty smûfiují k dosaÏení zisku, které zvy‰uje jejich hodnotu pro pfiípadn˘ prodej ãásti akcií a vstup strategického partnera. V nûkter˘ch pfiípadech navíc mûsto
inkasuje podíly na zisku v podobû dividend,“ dodala ostravská tisková mluvãí. Právû Ostrava v poãtu obecních spoleãností se stoprocentním podílem mûsta vede. Na paty ji ov‰em ‰lapou dal‰í krajská mûsta – Brno, Zlín, Olomouc a Jihlava. V Jihlavû se ov‰em pfiipravují na postupnou privatizaci mûstsk˘ch firem. „Zaãneme od spoleãností, které mají pro fungování mûsta niωí v˘znam, jako je napfiíklad Prádelna a ãistírna,“ uvedl jihlavsk˘ tiskov˘ mluvãí Radek Tulis. AÏ poté budou následovat spoleãnosti, které mají pro fungování mûsta vy‰‰í v˘znam. „Jde napfiíklad o Správu mûstsk˘ch lesÛ ãi SluÏby mûsta Jihlavy, u kter˘ch bude privatizace vyÏadovat dlouhodobûj‰í pfiípravu,“ dodal Tulis. Letos vznikaly i nové spoleãnosti. Napfiíklad ve Vsetínû vznikla firma, která bude spravovat sportovní areály v majetku mûsta. Rozhodnutí o zaloÏení této organizace pfiitom pfiedcházela ekonomická anal˘za.
Mûsto Olomouc má stoprocentní podíl ve ãtyfiech obecních spoleãnostech. „V˘hodou majoritního postavení mûsta je pfiedev‰ím moÏnost pfiímo rozhodovat o rozsahu sluÏeb a ãásteãnû také o jejich cenách,“ fiíká námûstek olomouckého primátora Jifií Martinák. Jsou tedy obecní spoleãnosti pro mûsto v˘hodné? Jejich fungování a financování je zapotfiebí vnímat v ‰ir‰ích souvislostech. Typick˘m pfiíkladem je doplácení ceny jízdného v MHD. V pfiípadû zv˘‰ení ceny jízdenky na skuteãnou cenu by okamÏitû do‰lo k pfiesunu cestujících z hromadné dopravy k dopravû individuální, a tím ke zv˘‰ení dopravní i eko-
Městské lesy Vsetín, s.r.o. Dům kultury Vsetín, s.r.o. Technické služby Vsetín, s.r.o. Vsetínská sportovní, s.r.o.
100 % 100 % 100 % 100 %
)) Vyškov Vyškovské služby, s. r. o. VYTEZA, s. r. o. (dodávka tepla a vody )
100 % 100 %
)) Zlín Teplo Zlín, a.s. Technické služby Zlín, s.r.o. STEZA Zlín, s.r.o. (lázně ) Správa domů Zlín, s.r.o Nemovitosti města Zlína, spol. s r.o. Lesy města Zlína, spol. s r.o. Dopravní společnost Zlín-Otrokovice, s.r.o Pohřebnictví Zlín, spol. s r.o.
100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 100 % 87 % 75,4 %
)) Znojmo .A.S.A. EKO Znojmo Znojemská tepelná společnost, s.r.o.
50 % 100 %
)) Žďár nad Sázavou M.O.S. s.r.o. (realitní činnost ) SATT, a.s. (teplárenství, telekomunikace)
Kolik stojí MHD Ostrava – V roce 2009 zaplatila Ostrava dopravcÛm 1,1 miliardy korun. Pro rok 2010 chce dát vedení mûsta na dopravu o témûfi ‰edesát milionÛ ménû – 996 843 tisíc korun. Brno – V loÀském roce to byly 1,2 miliardy korun. Pro pfií‰tí rok se poãítá se stejnou ãástkou.
Hlavním cílem je poskytovat služby za přijatelné ceny. Jiří Martinák náměstek olomouckého primátora
„Ve‰kerá data jsme posuzovali z hlediska moÏn˘ch úspor v˘dajÛ ve vztahu k odpoãtÛm danû z pfiidané hodnoty, z pohledu dosaÏení na dotaãní prostfiedky a také z hlediska ‰ir‰ího vyuÏití prostor pro sportovní subjekty,“ vysvûtlila starostka Kvûtoslava Orthová s tím, Ïe jako nejv˘hodnûj‰í se ukázala právû tato varianta. V˘jimku mezi moravsk˘mi mûsty naopak tvofií Tfiebíã, která nevlastní Ïádnou mûstskou firmu. SluÏby, jako jsou napfiíklad hromadná doprava, svoz odpadÛ ãi technické sluÏby, tu zaji‰Èují soukromé spoleãnosti na základû jednorázov˘ch ãi dlouhodob˘ch kontraktÛ. „Tuto strategii povaÏujeme za v˘hodnou. Jednak nám odpadne fiada starostí, napfiíklad se zamûstnanci, a navíc je efektivní i po stránce ekonomické. Podíl na rozhodování pro nás není dÛleÏit˘, podstatné je jen to, jestli partner splÀuje podmínky kontraktu,“ míní tfiebíãsk˘ starosta Ivo Uher.
)) Vsetín
logické zátûÏe. Je otázkou, zda a v jakém rozsahu by tyto souvislosti respektoval soukrom˘ provozovatel. Projeví se krize v cenách sluÏeb? S jednotliv˘mi akciov˘mi spoleãnostmi vedeme pomûrnû sloÏit˘ dialog na téma udrÏení v˘‰e cen za sluÏby na úrovni pfiedchozích let. Dokonce uvaÏujeme o jejich sníÏení. Mûsta jsou ãasto kritizována za to, Ïe do statutárních orgánÛ sv˘ch firem dosazují zastupitele. Jak je to v Olomouci? PfieváÏná vût‰ina ãlenÛ tûchto orgánÛ je navrhována z fiad ãlenÛ zastupitelstva mûsta. Není to v‰ak podmínkou, v jednotliv˘ch orgánech najdeme ãasto i obãany mûsta. Pobírají za to odmûny? Ano. Je nutné si ale uvûdomit, Ïe ãlenství ve statutárním orgánu mûstské spoleãnosti s sebou nese nejen práva, ale i povinnosti, jako je napfiíklad odpovûdnost za ‰kodu. (haa)
100 % 63 %
)) Havířov Havířovská teplárenská společnost, a.s. Technické služby Havířov a.s. Městská realitní agentura, s.r.o. ZÁMEK Havířov, s.r.o.
100 % 100 % 100 % 100 %
Nejzávažnějším problém jsou neprůhledné veřejné zakázky blémem je u nûkter˘ch spoleãností mnoÏství dcer, které znesnadÀují vefiejnou kontrolu.
David Ondráčka ředitel Transparency International Mûstské spoleãnosti nedodrÏují zákon o vefiejn˘ch zakázkách, hospodafií neprÛhlednû a neefektivnû a jejich ekonomick˘ pfiínos je sporn˘. To je v˘ãet tûch nejzávaÏnûj‰ích problémÛ, které vyplynuly ze dva roky staré studie nevládní organizace Transparency International. Kter˘ z v˘‰e uveden˘ch problémÛ povaÏujete za nejzávaÏnûj‰í? NejváÏnûj‰í jsou pofiád neprÛhledné zakázky, kdy se soutûÏe buì nevypisují, anebo se vypisují, ale podivnû. Pfietrvává problém s obsazováním dozorãích rad. Stále tam zÛstávají zastupitelé nominovaní podle politického klíãe, ne podle odbornosti. Pro-
Je podle vás vlastnûní hotelÛ ãi tenisov˘ch kurtÛ mûsty v pofiádku? Obecnû si myslím, Ïe mûsta nemají vlastnit hotely, kurty apod., to je typické soukromé podnikání. Mohou b˘t v˘jimky, ale je nutné je jasnû zdÛvodnit. Jak by se dala zv˘‰it transparentnost? Mûstské firmy by mûly pouÏívat stejné postupy u vefiejn˘ch zakázek, nemûnit je, jak je to pro nû v˘hodné. Chystá se roz‰ífiení pravomocí Národního kontrolního úfiadu i na mûstské firmy. Takov˘ systém je prakticky ve v‰ech okolních státech. Je alespoÀ nûco, co se podle vás v souvislosti s mûstsk˘mi firmami letos povedlo? Mnohá mûsta aspoÀ na svém webu zvefiejnila seznam mûstsk˘ch firem, své zástupce v nich a podrobnûj‰í hospodáfiské v˘sledky, coÏ je drobn˘ pokrok. (haa)
03_mh1209
10.12.2009 17:52
Stránka 1
PROSINEC 2009
1000
INZERCE
Náklady na opravy a regeneraci bytového fondu v mil. Kč
750
500
250
0
www.rpgre.eu
STRANA 3
04_mh1209
10.12.2009 17:48
Stránka 1
PROSINEC 2009
STRANA 4
N E J D Ů L E Ž I T Ě J Š Í U D Á LO S T I R O K U 2 0 0 9
Kanalizace? Investice za 12 miliard korun UŽ ZA ROK MUSÍ MÍT OBCE S VÍCE NEŽ DVĚMA TISÍCI OBYVATELI POSTAVENOU KANALIZACI A ČISTÍRNU ODPADNÍCH VOD. DO KANALIZACÍ A ČISTÍREN BUDOU INVESTOVAT JEŠTĚ 7,6 MILIARD KORUN. Veronika Hrdá Morava – 99 obcí na Moravû nebude mít do konce roku 2010 vyhovující kanalizaci nebo ãistírny odpadních vod. Do infrastruktury musí pfiitom investovat je‰tû 7,6 miliardy korun. V ãesk˘ch regionech je to pfiitom je‰tû více neÏ 22 miliard. Obce tak musí splnit podmínku, která platí mezi Evropskou unií a âeskou republikou. PfiestoÏe odpovûdnost za splnûní dohod nese stát, obcím hrozí milionové pokuty. Podle ministerstva Ïivotního prostfiedí a vodohospodáfiÛ ale praxe nakonec nebude tak tvrdá. „Podle zákona o vodách mÛÏeme uloÏit sankci aÏ do v˘‰e jednoho milionu korun. Budeme postupovat pfiípad od pfiípadu. Stále platí, Ïe obce musí mít kanalizaci a ãistírnu zprovoznûnou a funkãní do 31. 12. 2010,“ upozornila mluvãí âeské inspekce Ïivotního prostfiedí Ivana Awwadová. Zatímco inspektofii mluví jednoznaãnû, podle ministerstva Ïivotního prostfiedí bude nakonec stát i evrop‰tí komisafii tolerantní. Ví totiÏ, Ïe podmínku nesplní témûfi tfietina obcí. A ty uÏ dlouhodobû upozorÀují na to, Ïe minister‰tí úfiedníci nevysly‰eli jejich
varování o tom, Ïe vyjednali ‰ibeniãní termín. Podle údajÛ ministerstva zemûdûlství je na Moravû 71 obcí, které zaãnou stavût kanalizaci aÏ po roce 2010. Seznam tûch, které nemají v ruce je‰tû Ïádn˘ potfiebn˘ dokument, je ale velmi krátk˘. Na Moravû je to patnáct obcí. A pouze dvû z nich nemají ani metr kanalizace. „Není to na‰e vina. Na ãesk˘ch úfiadech neví levá ruka, co dûlá pravá. My uÏ fie‰íme na‰i situaci ãtrnáct let,“ upozornil starosta obce HaÈ Pavel Kotláfi. Právû v Hati na Opavsku nemají ani kanalizaci ani ãistírnu odpadních vod. Ve stejné situaci se nachází je‰tû obec Bánov na Uherskohradi‰Èsku. Moravské obce, které nesplÀují evropské poÏadavky, tak budou potfiebovat na v˘stavbu je‰tû 7,6 miliard korun. V˘znamné investiãní akce mají naplánované i tam, kde mají podle zákona v‰e v pofiádku. Jen na Moravû budou mûsta modernizovat kanalizace za více neÏ ãtyfii miliardy korun. Napfiíklad Brno investuje kaÏd˘ rok do kanalizace témûfi pÛl miliardy korun. Nové trubky a ãistírnu potfiebují také v Jihlavû. JenÏe právû tam se pfiípravy na investici desetiletí na nûkolik let zastavily.
Jihlavská kauza Mûstu se totiÏ nelíbilo, Ïe Svaz vodovodÛ a kanalizací nedokázal za ‰est let pfiipravit projekt tak, aby mohl odstartovat. Vedení mûsta kritizovalo také praktiky, které gigantickou zakázku provázely. „Od spolufinancování mûsto odstoupilo, ale peníze zÛstávají ‚na svém místû‘. MoÏnosti získávání dotace jsou zatím otevfieny, budeme
)) na koho se čeká Obce, které nemají vyřešeno financování a kanalizaci nedokončí do roku 2010 Město Hať Bánov Dolní Lutyně Dětmarovice Trojanovice Raškovice Libina Oskava Orlová Žďánice Hrabětice-Šanov Vracov Klobouky u Brna Vítkov Vacenovice
Procent 0% 0% 26,8 % 35,2 % 40,7 % 50,8 % 62 % 66,7 % 70,7 % 75 % 75 % 77, 8 % 80 % 80,2 % 81,8 %
ČOV Ne Ne Ano Ne Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ne Ano Ano Ne
ãekat na v˘zvy napfiíklad ze Státního fondu Ïivotního prostfiedí,“ uvedl mluvãí jihlavské radnice Radek Tulis. Jihlava má ‰anci se sv˘m projektem uspût. Státní fond Ïivotního prostfiedí totiÏ na podobné projekty vyãlení do roku 2013 více neÏ 27 miliard korun. Tedy podobnou ãástku jako rozdûlilo doposud. V˘zvy vypí‰e na prioritních osách 1.1, 1.2 a 1.3. „Dal‰í v˘zva je plánována na duben kvûten pfií‰tího roku,“ uvedla mluvãí Státního fondu Ïivotního prostfiedí Lenka Brandtová. Dal‰í peníze uvolÀuje ministerstvo zemûdûlství. To od roku 2006 rozdûlilo 5,3miliard korun. Jeho ‰tûdrost ale v pfií‰tích letech uÏ nebude tak velká jako v minulosti.
Brownfield roku: Bývalý vepřín voní novotou HavlíãkÛv Brod – Na místû, kde dfiív chovali Havlíãkobrod‰tí prasata, dnes vyrábí firma ZOK System zafiízení pro prodejny. Za to, Ïe se majitelÛm podafiilo vrátit do rozpadajícího se areálu Ïivot, získala firma letos ocenûní od agentury CzechInvest „Brownfield roku“. V pûti moravsk˘ch krajích je témûfi pût tisíc brownfieldÛ. Nejvíce chátrají b˘valé zemûdûlské areály. Podnikatelé, ktefií potfiebují nové prostory, se nejãastûji bojí ekologick˘ch zátûÏí a nev˘hodné polohy. PfiestoÏe majitelé b˘valého vepfiína za Havlíãkov˘m Brodem mûli pfied pûti lety stejné obavy, pfiekonali pfiedsudky a pustili se do oprav. „KdyÏ jsme se rozhodovali, zda koupit, nebo nekoupit patnáct let opu‰tûn˘ areál, netu‰ili jsme, Ïe to nakonec dopadne tak dobfie. Vypadalo to tady tak hroznû, Ïe jsem se sem bál vstoupit. Pak jsme ale udûlali prÛzkum, ujasnili jsme si, co v‰echno zaãneme
)) Nemovitosti Aktuální výzvu programu Nemovitosti vyhlásilo Ministerstvo průmyslu a obchodu začátkem července 2009. Příjem elektronických registračních žádostí prostřednictvím eAccount bude ukončen 31. března 2010. Předpokládaný příjem Plných žádostí bude zahájen 1. ledna 2010 a bude ukončen do 10 měsíců od data přijatelnosti projektu. Žadatelé si rozdělí 4 miliardy korun. Více na: www.czechinvest.org opravovat a do ãeho budeme investovat. Nakonec jsme zjistili, Ïe ne v‰echno je takové, jak to vypadá,“ popisuje zaãátky jednatel firmy Ladislav Ol‰bauer.
V roce 2007 se dali podnikatelé do rekonstrukce. Rozhodli se investovat 45 milionÛ korun. Nakonec z programu Nemovitosti získali více neÏ polovinu nákladÛ zpût. 23 milionÛ korun. „Tyto peníze jsme pak mohli vloÏit do vybavení a nov˘ch technologií,“ pochvaluje si Ol‰bauer. KdyÏ firma ZOK System kupovala jedenapÛlhektarov˘ pozemek, netu‰ila, Ïe mÛÏe získat tak v˘znamnou ãástku z evropsk˘ch fondÛ. „Samozfiejmû, Ïe i pro nás by bylo nejlep‰í stavût na zelené louce. JenÏe kdyÏ jsme potfiebovali v˘robny, nemûli jsme tolik penûz, abychom si mohli dovolit pozemek pfiímo ve mûstû. Dnes si fiíkám, Ïe to byla v˘zva a Ïivotní zku‰enost,“ fiíká jednatel. PfiestoÏe si majitelé dali záleÏet na pfiípravû, nakonec je nemile pfiekvapil systém jímek. „Naopak nás velmi potû‰il stav jedné z hal, která mûla velmi kvalitní základy,“ fiíká Ol‰bauer. (hrd)
OCELOVÝ KLENOT. Teď to tak nevypadá, ale za tři roky se z vítkovického ocelového města stane nablýskané centrum vědy, kultury a společenského dění. Společnost Vítkovice se letos dohodla s památkáři, městem a krajským úřadem. Cílem je oprava technických památek jako jsou hutní věže, plynojem či energetická ústředna. FOTO: Jiří Sláma
Morava má šanci na spalovnu v Karviné Karviná – Morava potfiebuje dvû spalovny. Je‰tû nedávno tento apel znûl jako v˘kfiik do tmy. Od listopadu se v‰ak ‰ance na postavení spalovny komunálního odpadu na severní Moravû stala reálnou. Ministertsvo Ïivotního prostfiedí totiÏ pfiehodnotilo postoj. Spalovny souãasnému vedení uÏ tolik nevadí, a proto nechalo vypsat ve Státním fondu Ïivotního prostfiedí v˘zvu na podporu spaloven. Moravskoslezsk˘ kraj bude jedním z prvních, kter˘ bude chtít na svÛj odpadáfisk˘ projekt v Karviné získat dotace. „Je to obrovská pomoc i pro pfiesvûdãení vefiejnosti o nutnosti takovéhoto fie‰ení,“ uvedl první námûstek hejtmana Moravskoslezského kraje Miroslav Novák.
Vedení kraje to ale bude mít s pfiesvûdãováním nûkter˘ch lidí tûÏké. Proti stavbû spalovny v Karviné uÏ dlouhodobû brojí místní obãanské sdruÏení Frygato – eko. „Nechceme, aby se v nejvíce zneãi‰tûném regionu postavil dal‰í producent ‰kodlivin,“ fiíká pfiedseda sdruÏení Václav Gavlovsk˘. Kraj‰tí zastupitelé jsou ale pfiesvûdãení o tom, Ïe vût‰í ekologická hrozba vzniká tím, Ïe se devadesát procent odpadu vyváÏí na skládky. „Odpor takzvan˘ch ekologÛ nemá Ïádn˘ racionální dÛvod a pfiedkládat vefiejnosti chiméru, Ïe jediná cesta k fie‰ení problému je odpad nevytváfiet, je v dne‰ní spoleãnosti nereálná,“ míní Novák. Na Moravû uÏ jedna moderní spalovna stojí. Brnûnská mûstská spoleãnost SAKO totiÏ letos dokonãuje modernizaci spalovny za témûfi 2,5 miliardy korun. (hrd)
Starosta Vesnice roku 2009: Tučín není nejkrásnější. Důležitá je soudržnost Tuãín – Dfiíve pro mnohé lehce pfiehlédnuteln˘ bod na mapû, od záfií vesnice s prestiÏním ocenûním. To je Tuãín na Pfierovsku, vítûz celostátního kola soutûÏe Vesnice roku 2009. Tuãín se pfiihlásil do soutûÏe uÏ poãtvrté. Pfied dvûma lety získal Modrou stuhu za spoleãensk˘ Ïivot, loni Fulínovu cenu za nejlep‰í kvûtinovou v˘zdobu. „Lidé z Tuãína jsou soutûÏiví a kaÏd˘ mûl jiskfiiãku nadûje, Ïe bychom letos mohli uspût i v hlavní soutûÏi,“ vysvûtluje starosta Tuãína Jifií ¤ezníãek. Jiskfiiãka nadûje se pak v ãervnu promûnila ve zlatou stuhu, kterou Tuãín získal za v˘hru v soutûÏi Vesnice Olomouckého kraje a která zároveÀ zaruãovala postup do celostátního kola. „KdyÏ jsme pak komisi pfiedstavovali Tuãín, celou dobu pr‰elo.
Dé‰È nás ale na‰tûstí neodradil,“ dodává starosta. A byly to asi kapky ‰tûstí. „Celou dobu jsme si dûlali ironickou legraci, Ïe urãitû vyhrajeme. Vyhlá‰ení vítûze v Luhaãovicích pak bylo vlastnû neoãekávané. V tu chvíli mi probûhl mráz po zádech,“ vzpomíná. O vítûzství vûdûli obyvatelé Tuãína okamÏitû. Ti, ktefií nebyli pfiímo na vyhla‰ování nebo nesledovali pfienos v televizi, se o nûm dozvûdûli z obecního rozhlasu, kter˘m starosta pfies mobilní telefon vítûzství vyhlásil. „A na mÛj mobil zaãaly okamÏitû chodit SMS zprávy. Bylo jich tolik, Ïe se mÛj mobil prostû zasekl. Mezi nimi i blahopfiejné zprávy ze zahraniãí, kde trávili nûktefií obyvatelé Tuãína dovolenou a kam jim jejich známí a pfiíbuzní dali o vítûzství Tuãína hned vûdût,“ smûje se starosta.
„Na‰e vesnice není nejkrásnûj‰í. Její krása ale spoãívá ve spoleãenském Ïivotû a soudrÏnosti obce,“ fiíká.
450 obyvatel a 8 spolků
A právû soudrÏnost je jedním z dÛvodÛ, proã Tuãín získal titul Vesnice roku. „Kdyby Tuãín nevyhrál, asi bych mu jako pfiedseda komise udûlil mimofiádné ocenûní za srdeãnou pospolitost obce,“ fiíká Vojtûch Ryza, pfiedseda hodnotící komise a také starosta loÀské vítûzné obce Lideãko. A souhlasí i starosta ¤ezníãek.
Tuãín s necel˘mi 450 obyvateli má totiÏ osm spolkÛ. Nejstar‰í jsou dobrovolní hasiãi, Tuãín‰tí se ale mohou scházet také tfieba v klubu zahrádkáfiÛ, hráãÛ ‰ipek, malé kopané, v senior klubu, v klubu Ïen nebo ve spolku cviãenek. „Já sám jsem ãlenem Se‰losti obecních nad‰encÛ. Kromû toho kaÏd˘ spolek vyÏaduje jakousi úãast starosty, a tak volného ãasu opravdu nezb˘vá. Na v‰echny akce bychom vlastnû potfiebovali více víkendÛ,“ smûje se ¤ezníãek.
6321=25 1ª58%5,.<
Místní obyvatelé si podle nûj cenu zaslouÏí „Jsou zvyklí se bavit, ale také pracovat ve prospûch obce. Nûktefií sekají tfieba obecní pozemky,“ dodává starosta. SoutûÏ Vesnice roku letos oslavila jiÏ patnáct˘ roãník a zúãastnilo se jí 325 obcí. Tuãín získal vítûzstvím dotace ve v˘‰i dvou milionÛ korun. Ty by chtûl investovat tfieba do v˘stavby stezky vedoucí do sousedních Îelatovic, kam chodí dûti do ‰koly, ale cesta pro nû mÛÏe b˘t kvÛli zv˘‰enému provozu nebezpeãná. „B˘t vesnicí roku je velk˘ závazek. Obec si uvûdomí, co udûlala dobfie, ale také se musí zamyslet nad tím, co je zapotfiebí udûlat v budoucnu,“ fiíká Vojtûch Ryza z vlastní zku‰enosti. (haa)
05_mh1209
10.12.2009 17:50
Stránka 1
PROSINEC 2009
STRANA 5
INZERCE
CNG vitall – „řešení na dosah“ PRO VŠECHNY, KTEŘÍ JEŠTĚ STÁLE TAK TROCHU S NEDŮVĚROU SLEDUJÍ INFORMACE O VYUŽITÍ CNG (STLAČENÉHO ZEMNÍHO PLYNU) V DOPRAVĚ, ÚVODEM NĚKOLIK ČÍSEL. Zdeněk Bareš V Evropû je v souãasné dobû k dispozici jiÏ více neÏ 3000 plnících CNG stanic, ve kter˘ch svá vozidla plní pfies 1,1 miliónÛ vozidel. Jejich poãet neustále roste, fiádovû kaÏd˘ rok o 20 %. O tom, Ïe v mnoha zemích Evropy je CNG jiÏ velmi vyuÏívan˘m druhem paliva, svûdãí napfiíklad i to, Ïe v Itálii vyuÏívá toto palivo 550 tisíc vozÛ, v Nûmecku 65 tisíc, 120 tisíc na Ukrajinû. Ve svûtû jsou tato ãísla je‰tû zajímavûj‰í. Napfi. v Argentinû jezdí na CNG více vozÛ neÏ na jiná paliva, v USA vyuÏívá CNG aÏ 11 tisíc autobusÛ, v âínû 36 tisíc a na Ukrajinû 30 tisíc.
Ale zpět k nám. Meziroãní nárÛst v âeské republice je 100%. V souãasné dobû vyuÏívá toto moderní palivo více neÏ 1800 vozidel, z toho 270 autobusÛ a 20 komunálních vozÛ. Dle závazku EU by zde do roku 2020 mûlo jezdit cca 400 tisíc vozidel s pohonem CNG. âastou otázkou je moÏnost plnûní automobilÛ a dal‰ích vozidel. Situace se velmi rychle mûní a motoristé dnes mohou se sv˘m vozidlem zajet jiÏ k dvaadvaceti ãerpacím stanicím. Jejich poãet se v‰ak bude nadále velmi rychle rozvíjet tak, aby jiÏ v roce 2013 byly CNG stanice kolem v‰ech hlavních silniãních tahÛ a v roce 2020 by tûchto stanic mûlo b˘t více neÏ 350. V Ostravû-Vítkovicích právû v tûchto dnech roste zásluhou spoleãnosti VÍTKOVICE MACHINERY GROUP na Ruské ulici plnící stanice CNG, nejvût‰í svého druhu v âeské republice. Zákaznická vefiejnost zde jiÏ zaãátkem roku 2010 bude mít moÏnost plnit svá vozidla CNG, platit klasickou platební kartou
)) nabídka produktů Máte-li zájem o některý z níže uvedených produktů, je CNG Vitall správnou volbou.
)) Veřejné plnící stanice na CNG )) Firemní plnící stanice na CNG )) Domácí plnící stanice na CNG )) Přestavby vozidel na CNG )) Bioplynová stanice – Čistička – Plnící stanice CNG
nebo kartou vydanou skupinou VÍTKOVICE MACHINERY GROUP. Jde o první stanici, která je situována v blízkosti hlavní dopravní tepny, první ze sítû stanic CNG Vitall. CNG Vitall (product of Vítkovice) v‰ak pfiichází s fiadou dal‰ích fie‰ení, která jsou pro uÏivatele CNG v podstatû nadstandardním komfortem, kter˘ nemá, v porovnání s klasick˘mi palivy, konkurenci. Nabízí standardnû velmi v˘konné, spolehlivé, bezobsluÏné kontejnerové plnící stanice, které jsou vhodné pro plnûní fleetov˘ch osobních, dodávkov˘ch vozidel vãetnû autobusÛ. Pro zájemce jsou zaji‰tûny komplexní sluÏby poãínající poradenstvím, projektovou dokumentací, inÏen˘rskou ãinností, stavbami „na klíã“, zaji‰tûním financování a servisních sluÏeb. Na‰e vlastní pozitivní zku‰enosti jsme schopni aplikovat i u v‰ech zájemcÛ. Holdingová skupina VÍTKOVICE se také rozhodla jít cestou zemního plynu v dopravû a jiÏ do roku 2010 nahradit v‰ech více neÏ 200 firemních vozidel, vãetnû uÏitkov˘ch, pohonem CNG. O sv˘ch zku‰enostech s vyuÏitím závodního vozu Mitsubischi Lancer EVO IX CNG by
mohla hovofiit také dvojice automobilov˘ch závodníkÛ, TomበEnge – Michal Ernst, ktefií v rámci Mistrovství âeské republiky ve sprintrally dokázali s vozem plnûn˘m stlaãen˘m zemním plynem (CNG) atakovat pfiíãky nejvy‰‰í i v porovnání se speciály S2000 ãi WRC.
Automobily na CNG skutečně jezdí a jezdí více než dobře. Vozidla plnûná CNG jsou dobrou volbou pro ty, ktefií hledají bezesporu nejekonomiãtûj‰í, nejãist‰í a nejekologiãtûj‰í palivo pro souãasnou dopravu. Je to cesta, která Vám ‰etfií peníze a je ‰etrná k Ïivotnímu prostfiedí. Proã se touto cestou nevydat?
[email protected] www.cngvitall.cz
Externí zpracování mezd s on-line přístupem V DOBŘE FUNGUJÍCÍ ORGANIZACI PROBÍHÁ CELÁ ŘADA ČINNOSTÍ TÝKAJÍCÍCH SE ZAMĚSTNANCŮ. MÁM NA MYSLI NAPŘ. PERSONÁLNÍ EVIDENCI, ZPRACOVÁNÍ MEZD, VZDĚLÁVÁNÍ A ŘADU DALŠÍCH ČINNOSTÍ. TYTO ČINNOSTI BUDU DÁLE OZNAČOVAT JAKO PERSONÁLNÍ PROCESY. Jaroslav Šmarda Nûkteré z tûchto procesÛ mají opakující se a rutinní charakter a prakticky v‰echny personální procesy jsou datovû nároãné. Takové personální procesy jsou proto jasn˘mi kandidáty na automatizaci s vyuÏitím informaãního systému pro podporu fiízení lidsk˘ch zdrojÛ, kter˘ budu dále oznaãovat jako HRIS (z ang. Human Resources Information System). Kromû automatizace, která znamená, Ïe personální proces je uvnitfi organizace, je v fiadû pfiípadÛ vhodné pfievést takov˘ proces na externího dodavatele (vytûsnûní z organizace oznaãované jako outsourcing). Po prvotním nad‰ení, kdy se ve vût‰ích organizacích vytûsÀovaly celé oblasti, nastalo outsourcingové vystfiízlivûní a hovofií se v˘hradnû o selektivním outsourcingu nûkter˘ch personálních procesÛ. S dÛrazem na selektivní outsourcing vzniká dÛleÏitá otázka, které z personálních procesÛ jsou vhodné pro takové vytûsnûní externímu dodavateli.
Které procesy jsou pro outsourcing vhodné? Na personální procesy se mÛÏeme podívat ze dvou dimenzí. Jednou z nich je, zda proces vyÏaduje nevyhnutelnou fyzickou pfiítomnost na pracovi‰ti, nebo zda je moÏné jej vykonávat z vût‰í ãásti vzdálenû. Druhou dimenzí je, zda proces
má spí‰e rutinní charakter, nebo zda vyÏaduje dÛkladnou znalost prostfiedí organizace. Pro outsourcing jsou vhodné ty personální procesy, které lze vykonávat z vût‰í ãásti vzdálenû a které mají spí‰e rutinní charakter. Mezi procesy vhodné pro outsourcing patfií pfiedev‰ím zpracování mezd, administrace zamûstnaneck˘ch v˘hod, správa v˘konnostních odmûn, administrace vzdûlávání a správa v˘bûrov˘ch fiízení. Naopak zcela nevhodné pro outsourcing jsou procesy, které vyÏadují fyzickou pfiítomnost a pfiedev‰ím dÛkladnou znalost prostfiedí. Mezi pro outsourcing nevhodné procesy patfií definování HR strategie, plánování pracovních míst nebo fiízení talentu. Na v˘bûr, zda pouÏít outsourcing nebo automatizaci, se mÛÏeme podívat také z pohledu základního cíle zmûny. Pokud je základním cílem zmûny zefektivnûní procesu, pak je fie‰ením outsourcing. V pfiípadû, Ïe základním cílem je zlep‰ení procesu, pak je nejvhodnûj‰ím fie‰ením automatizace s vyuÏitím HRIS. Pokud je ale proces nevhodnû navrÏen a je tfieba jej transformovat, nedosáhneme pfiíli‰ ani vytûsnûním ani automatizací takového procesu.
velmi zjednodu‰it. V˘hodou rovnûÏ je, Ïe zákazník mÛÏe ve své reÏii bez problémÛ provozovat na ASP v‰echny aplikace z rodiny Vema, které s aplikací Mzdy bez omezení sdílejí data (Personalistika, Docházka, Vzdûlávání atd.), se v‰emi v˘hodami, které ASP Vema pfiiná‰í. Outsourcing zpracování mezd proto neãiní Ïádné provozní problémy, které by jinak vyãlenûní této agendy mimo organizaci nutnû zpÛsobilo. V‰echny procesy na sebe stále logicky a plynule navazují a nic se nemusí duplicitnû zapisovat do rÛzn˘ch agend.
Informační systém Vema
Máte starosti
se zpracováním mezd? Nemáte vlastní mzdovou účetní? Založili jste novou společnost? Potřebujete ušetřit? Vema vám pomůže! Nabízíme externí zpracování mezd
Princip outsourcingu Vema Spoleãnost Vema nabízí outsourcing zpracování mezd uÏ nûkolik let na principu, kter˘ dává uÏivatelÛm dfiíve nemyslitelné moÏnosti. Hlavním pfiínosem je vysoká pruÏnost a operativnost fie‰ení. Díky moderním komunikaãním technologiím tak dostává zákazník sluÏbu s vysokou pfiidanou hodnotou. Cel˘ systém sluÏeb je vybudován nad sluÏbou ASP Vema (Application Service Providing – poskytování aplikací formou sluÏby). Aplikace Mzdy Vema, na které je v˘poãet provádûn, bûÏí v datovém centru a pfies internet k ní pfiistupuje jak zpracovatel, tak i zákazník. Toto fie‰ení pfiiná‰í mnoho v˘hod. Zákazník má moÏnost nahlíÏet do dat a kdykoliv si mÛÏe tfieba vytisknout libovolnou sestavu ãi ovûfiit nûjak˘ údaj. Pro tyto úãely lze aplikaci z pohledu zákazníka podle pfiání vhodn˘m konfiguraãním zakrytím poloÏek ãi cel˘ch formuláfiÛ
Souãástí fie‰ení je automaticky a v cenû Portál Vema, kde se mohou v‰ichni zamûstnanci „zpracovávané“ organizace podívat v bûÏném internetovém prohlíÏeãi napfi. na své v˘platní lístky, na stav ãerpání dovolené atd. Vedoucí se mohou podívat na údaje o ãerpání mezd sv˘ch podfiízen˘ch, a to i agregované ve struktufie podle podfiízen˘ch útvarÛ, s rozsáhl˘mi moÏnostmi anal˘zy. Zfietelnû se tak ‰etfií komunikace se zpracovatelem, protoÏe informaãní potfieba jednotliv˘ch pracovníkÛ je pokr˘vána stále dostupn˘m informaãním systémem.
Výhody našeho řešení: • převezmeme za vás zodpovědnost • zbavíme vás strachu z kontrol • neustálý přístup ke svým mzdovým údajům přes internet, včetně tisku výstupních sestav a analýz • sdílení dat s ostatními aplikacemi HR Vema • vysoká míra zabezpečení
www.vema.cz
06_mh1209
10.12.2009 17:51
Stránka 1
PROSINEC 2009 )) jak šel rok 2009 )) leden Plynové zásobníky Evropská komise schválila poskytnutí zhruba 690 milionÛ korun na roz‰ífiení zásobníkÛ na zemní plyn v âesku. Projekty na severní a jiÏní Moravû má pfiipravené zejména firma RWE Transgas. V pfií‰tích dvou letech chce do tûchto projektÛ investovat aÏ sedm miliard korun, coÏ nav˘‰í kapacitu zásobníkÛ firmy o tfietinu.
)) únor Krach tradice Fr˘decko-místecká textilka Slezan zkrachovala. Je‰tû v únoru pracovalo v textilce 634 lidí. PÛvodnû jich bylo více neÏ tisíc. Dal‰í v˘povûdi dostávali zamûstnanci v Crystalex Bohemia v Karolince na Vsetínsku a ve Vrbnû pod Pradûdem. Padla i dal‰í tradiãní fabrika na severní Moravû: Ol‰anské papírny na ·umpersku.
)) březen Pád vlády 24. bfiezna padla vláda Mirka Topolánka. Snûmovna poprvé v ãeské historii vyslovila exekutivû nedÛvûru. Kabinet vládl âeské republice osm mûsícÛ. O dÛvûru pfii‰el v poloãase ãeského pfiedsednictví Evropské unii.
)) duben Bruntál je městem pro byznys Vítûzem ankety Mûsto pro byznys se stal Bruntál. Z pohledu statistiky zvítûzil díky vysokému poãtu voln˘ch a kvalifikovan˘ch pracovních sil, doprovázenému nízk˘mi náklady na mzdy. Kromû kvalitní lokality pak mûstu pomohla i pfiízeÀ podnikatelÛ, ktefií chválili hlavnû práci radnice.
STRANA 6
N E J D Ů L E Ž I T Ě J Š Í U D Á LO S T I R O K U 2 0 0 9
232 tisíc nezaměstnaných na Moravě KAŽDÝ DESÁTÝ BEZ PRÁCE. TAK VYPADÁ SITUACE NA MORAVĚ KONCEM ROKU 2009. ZATÍMCO LONI NEMĚLO PRÁCI 147 TISÍC MORAVANŮ, DNES JE POČET NEZAMĚSTNANÝCH O OSMAOSMDESÁT TISÍC VYŠŠÍ. Hana Nečasová Bez práce se tak ocitlo pfies 235 tisíc lidí. Nejvíce postiÏen˘mi jsou mûsta Hodonín, Karviná, Jeseník, ·umperk, Znojmo a Nov˘ Jiãín. Právû ten se stal smutn˘m „skokanem roku“. Nezamûstnanosti tam stoupla dvojnásobnû. Zatímco loni nemûlo
práci 4 780 Novojiãínsk˘ch, dnes je bez zamûstnání 9 670 lidí. Nedostatek pracovních míst potvrzují také personální agentury ãi provozovatelé serverÛ pro hledání zamûstnání. „Na jednu pracovní nabídku pozorujeme zhruba trojnásobnû vût‰í poãet odpovûdí neÏ loni,“ fiíká napfiíklad Jaroslav Macnar, marketingov˘ fieditel personální spoleãnosti Monster. Podle agentury Commservis.com se tak napfiíklad firmy v Jihomoravském kraji dosud snaÏily udrÏet co nejdéle a pomáhaly si tfieba krat‰ím pracovním t˘dnem. Podle úfiadÛ práce se rozdávali v˘povûdi zejména ve stfiedních a mal˘ch firmách. „Hromadné propou‰tûní se t˘ká nejv˘‰e patnácti procent z evidovan˘ch uchazeãÛ,“ uvedl fieditel uherskohradi‰Èského úfiadu práce Richard Janíãek.
)) propouštění Tatra – kvůli poklesu objednávek propustila více než 1 300 zaměstnanců TON – výrobce ohýbaného nábytku musel propustit přes 330 zaměstnanců a zredukovat pracovní dobu Alstom – ruší svou pobočku v Brně a do konce příštího roku propustí asi 400 zaměstnanců. Podobný počet zaměstnanců se chystá propustit také brněnská Lachema Kazeto – výrobce lepenkových kufrů musel propustit více než polovinu zaměstnanců – bez práce se tak ocitlo 570 lidí Siemens Elektromotory – počet zakázek poklesl o padesát procent, z firmy odešlo více než 600 lidí
NejohroÏenûj‰ími profesemi jsou podle nûj prodavaãi, ãí‰níci a servírky, fiidiãi ãi zámeãníci. Z oblasti du‰evní práce zase strojíren‰tí technici nebo obchodní zástupci. Nejvy‰‰í poptávka je naopak podle Macnara v oborech informaãních technologií, finanãních a bankovních sluÏbách. „KvÛli pfietrvávající recesi oãekáváme dal‰í propou‰tûní zamûstnancÛ ve v˘robních podnicích ãi úzce specializovan˘ch oborech, které jsou pfieváÏnû závislé na exportu,“ dodal Macnar. Podle odborníkÛ k rÛstu nezamûstnanosti navíc pfiispûl i konec sezónních prací. Odliv zamûstnancÛ se t˘ká zejména stavebního sektoru, zemûdûlství a turistického ruchu. V˘raznûj‰í oÏivení trhu práce oãekávají analytici na jafie roku 2010.
Jak se vyvíjela nezamûstnanost v moravsk˘ch okresech Listopad 2008 6% 9,4% 5,1% 4% 7,2% 7%
Listopad 2009 11,3 % 13,7% 10,7% 9% 11,4% 13,6%
lidí 38 275 2 814 13 239 5 406 8 124 8 692
Vysoãina HavlíãkÛv Brod Jihlava Pelhfiimov Tfiebíã Îìár nad Sázavou
5,4 % 5,1% 5% 3,6% 7,3% 5,4%
9,3 % 9% 9,1% 6,7% 11,5% 9,4%
26 318 4 739 5 831 2 741 6 994 6 013
Zlínsk˘ KromûfiíÏ Uherské Hradi‰tû Vsetín Zlín
5,4 % 6,1% 5,1% 6,5% 4,5%
10,1 % 11,6% 8,9% 11,5% 9,0%
31 916 6 410 7 103 9 150 9 25
Olomouck˘ kraj Jeseník Olomouc Prostûjov Pfierov ·umperk
Jihomoravsk˘ kraj Blansko Brno-mûsto Brno-venkov Bfieclav Hodonín Vy‰kov Znojmo Moravskoslezsk˘ kraj Bruntál Fr˘dek-Místek Karviná Nov˘ Jiãín Opava Ostrava-mûsto Celkem âR
Listopad 2008 6,1 % 5,7% 5,4% 4,1% 5,9% 9,7% 4,5% 9,3%
Listopad 2009 9,7 % 10,5% 7,9% 7,6% 10,5% 14,1% 9% 13,3%
lidí 61 288 5 845 17 623 8 023 6 394 11 352 4 198 7 853
7,8 % 9,9% 5,2% 11% 5,6% 6,7% 8%
11,5 % 14,2% 9,2% 14% 12,2% 9,6% 11%
77 443 7 733 10 244 20 545 9 679 9 273 19 969
8,6 %
508 909
5,3 % (320 299 lidí)
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních vûcí
)) květen Zažehnaná prohra Poslední podpis Miroslava Kalouska v roli ministra financí zfiejmû u‰etfiil státu tfiicet miliard korun. Ty si nárokoval indick˘ miliardáfi Lak‰mí Mittal. Vadilo mu totiÏ, Ïe firma AlcelorMittal byla vylouãena z privatizace Ïelezáren Vítkovice Steel. Dohoda umoÏÀuje ostravsk˘m ocelárnám odkoupit od státu 10,9 procenta akcií spoleãnosti za témûfi sedm miliard korun.
)) červen Obce pod vodou Moravu postihly bleskové povodnû, které nikdo neoãekával. Zasáhly témûfi sedmdesát mûst a obcí ve ãtyfiech krajích. Zemfielo pfii nich jedenáct lidí. Stovky rodin pfii‰ly o své domovy. ·kody pfiesáhly témûfi dvû miliardy korun.
)) srpen Nejkrásnější úřad mají v Petřvaldě V anketû o nejkrásnûj‰í obecní úfiad zvítûzila obec Petfivald na Novojiãínsku. Rekonstrukci b˘valého rodinného domu ocenili nejen odborní porotci, ale i ãtenáfii Moravského hospodáfiství.
)) září Vyhaslá spalovna V brnûnské spalovnû na ãtyfii mûsíce zhasly kotle. Spoleãnost SAKO se totiÏ zaãala pfiipravovat na spu‰tûní nové technologie. Od nového roku se tak v Brnû spálí dvakrát více odpadu neÏ doposud. Modernizace spalovny odstartovala na konci roku 2007 a stála témûfi dvû a pÛl miliardy korun.
)) listopad Start datových schránek E-revoluce. Tak naz˘vají zástupci ministerstva vnitra datum prvního listopadu. Od tohoto dne úfiady vefiejné moci musí mezi sebou oficiálnû komunikovat prostfiednictvím datov˘ch schránek. Schránku mají ze zákona zfiízenou i v‰echny právnické osoby.
NESPOKOJENÍ ZAMĚSTNANCI Moravský automobilový průmysl trápí krize. Zatímco většina firem závislých na výrobě automobilů musela propouštět, nošovická automobilka Hyundai přešla na dvousměnný provoz. Vedení firmy ale hasí jinou krizi – stávkovou pohotovost. Odboráři automobilky požadují omezení přesčasů, odměny za již vykonanou práci navíc a také beztrestnost pro tři stovky zaměstnanců, kteří kvůli spontánní stávce přerušili na hodinu svou práci. FOTO: Jiří Sláma
Sluneční energie je hitem Morava – Morava zaÏívá boom sluneãních elektráren. V pûti moravsk˘ch krajích jich stojí více neÏ jedenáct set a zdá se, Ïe jejich poãet poroste i nadále. Firmy totiÏ mohou prodávat elektfiinu z fotovoltaick˘ch elektráren aÏ desetinásobnû dráÏ neÏ napfiíklad z elektráren jadern˘ch – za 12,79 korun za kilowatthodinu. „Podnikání v oboru sluneãních elektráren zaÏívá zhruba od poloviny roku 2008 obrovsk˘ rozvoj. Dochází ke sniÏování investic do tohoto technologického zafiízení a v˘‰e podpory ve formû v˘kupních cen ãi zelen˘ch bonusÛ,“ vysvûtlila Jarmila Lehnerová, tisková mluvãí Energetického regulaãního úfiadu. Solární panely tak zejména na jihu Moravy rostou aÏ stoprocentním tempem. Napfiíklad v Hru‰ovanech nad Jevi‰ovkou minul˘ mûsíc zahájila svÛj provoz nová fotovoltaická elektrárna o plo‰e desíti fotbalov˘ch hfii‰È.
Zafiízení roãnû vyrobí 3,7 miliony kilowatthodin a pokryje tak spotfiebu jedenácti set domácností. Podle Energetického regulaãního úfiadu zájem o sluneãní elektrárny v nejbliωí dobû opadat nebude. Opaãn˘ v˘voj ale zfiejmû ãeká elektrárny vûtrné. Za energii z vûtru totiÏ platí energetické spoleãnosti 2,34 koruny za kilowatthodinu. (haa)
)) alternativa Kraj Jihomoravský Moravskoslezský Olomoucký Vysočina Zlínský
Větrné elektrárny 4 3 17 5 3
Sluneční elektrárny 535 222 223 138 238
Vláda si v Blahutovicích pojistila místo pro elektrárnu Blahutovice – Nová elektrárna by mohla v budoucnu vyrÛst v Blahutovicích v okresu Nov˘ Jiãín. Poãítá s tím návrh Politiky územního plánování, kter˘ v ãervenci schválila vláda premiéra Fischera. Stát si tak chce podle nevládních organizací na severu Moravy pojistit místo pro pfiípadnou tfietí jadernou elektrárnu v âesku. „PfiestoÏe návrh v˘slovnû nefiíká, Ïe má jít o jadernou elektrárnu, vypl˘vá to mimo jiné z toho, Ïe obsahuje zároveÀ ochranu území pro vodní nádrÏ, která bude zdrojem chladicí vody,“ uvedl Martin Fadrn˘ z Ekologického právního servisu. Podle vlády jde v‰ak pouze o ochranu území jako záloÏního místa pro v˘stavbu elektrárny. „Tím, Ïe jsme
se shodli na potfiebû chápat toto místo jako chránûné území, bráníme jen tomu, aby tam pfiípadnû nemohlo b˘t postaveno nic jiného,“ fiekl premiér Jan Fischer. Podle ministra prÛmyslu a obchodu Vladimíra To‰ovského je stavba jaderné elektrárny pouze spekulací. „KaÏdá elektrárna musí b˘t chlazena. VÛbec jsme se nebavili o jaderné energetice, vÛbec jsme se nebavili o zdroji, mÛÏe b˘t jak˘koliv,“ uvedl To‰ovsk˘. ZároveÀ ale pfiipustil, Ïe zdroj elektrické energie severní Morava potfiebuje. O Blahutovicích, jako vhodném místu pro jadernou elektrárnu, se pfiem˘‰lí uÏ desítky let. PÛvodní návrh vychází je‰tû z koncepcí plánovaného hospodáfiství pfied listopadem 1989, která poãítala s plo‰n˘m rozmístûním jadern˘ch elektráren po celém âeskoslovensku. (haa)
Kombinovaná spotřeba 5,3–8,1 l/100 km, emise CO 2 125–193 g/km.
www.hyundai.cz
boční airbagy, hlavové airbagy • imobilizér • el. ovládání předních oken • centrální zamykání • autorádio s CD a připojením pro AUX, USB, iPod
Výbava Start obsahuje: • ABS • airbagy řidiče a spolujezdce,
239 412 Kč bez DPH.
Hledáte optimální vůz do vašeho vozového parku? Už nemusíte! Hyundai i30cw má vše, na čem opravdu záleží!
10.12.2009 17:47
Cena od
07_mh1209 Stránka 1
2010 LEDEN Týden
53
1
PO ÚT ST ČT PÁ SO NE
4 5 6 7 1 8 2 9 3 10
ÚNOR
2
3
4
Týden
5
6
7
8
Týden
9
10
11
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
PO ÚT ST ČT PÁ SO NE
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
PO ÚT ST ČT PÁ SO NE
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
ČERVENEC Týden
PO ÚT ST ČT PÁ SO NE
BŘEZEN
SRPEN
26
27
28
29
30
Týden
1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31
PO ÚT ST ČT PÁ SO NE
30
31
32
33
1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
12
DUBEN 13
22 29 23 30 24 31 25 26 27 28
Týden
PO ÚT ST ČT PÁ SO NE
13
14
15
16
17
Týden
1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30
PO ÚT ST ČT PÁ SO NE
ZÁŘÍ 34
35
Týden
23 30 PO 24 31 ÚT 25 ST 26 ČT 27 PÁ 28 SO 29 NE
KVĚTEN 17
18
19
20
1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
ŘÍJEN
35
36
37
38
39
Týden
39
40
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30
PO ÚT ST ČT PÁ SO NE
4 5 6 7 1 8 2 9 3 10
ČERVEN 21
22
Týden
24 31 PO 25 ÚT 26 ST 27 ČT 28 PÁ 29 SO 30 NE
22
23
24
1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
LISTOPAD
41
42
43
Týden
44
45
46
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
PO ÚT ST ČT PÁ SO NE
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
47
25
26
21 28 22 29 23 30 24 25 26 27
PROSINEC 48
22 29 23 30 24 25 26 27 28
Týden
PO ÚT ST ČT PÁ SO NE
48
49
50
51
52
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31
10_mh1209
10.12.2009 17:49
Stránka 1
PROSINEC 2009
STRANA 10
ROZHOVOR MĚSÍCE
Borovec: I podřízení můžou hrát pro protistranu PŮVODNĚ CHTĚL BÝT DOKTOR. KDYŽ HO ALE NA MEDICÍNU NEVZALI, ZAČAL STUDOVAT NA VOJENSKÉ AKADEMII. UŽ ROK MÁ JIŘÍ BOROVEC ZA ÚKOL OČISTIT ČEPRO OD POVĚSTI ZKORUMPOVANÉHO STÁTNÍHO PODNIKU.
Pak uÏ bychom se nebavili o ‰esti miliardách potenciálního rizika, ale o tfiech. Jestli to tak dopadne, otevfiu si ‰ampaÀské. Pokud ne, padnou moje poslední iluze o ãeské justici. Jaké mají takové kauzy dopady na chod firmy? Je to velk˘ problém. Bere nám to ãas. Otravuje nás to. Kazí nám image firmy. Odhání nûkteré zákazníky. Brání nám to ve strategick˘ch krocích. Zvy‰uje nám to náklady. Musíme platit drahé právníky. Banka nám chce dát úvûr za vy‰‰í úrok, neboÈ u ní máme niÏ‰í „rating“, jelikoÏ jsme pro ni rizikoví.
Veronika Hrdá „V armádû jsem se moÏná nauãil stavût lidi do latû. Nedûlám to ale rád,“ pfiiznává generální fieditel âepra v rozhovoru pro Moravské hospodáfiství. Asistentka, která se na podatelnû nechá za pár korun uplatit, aby nepfiedala obsílky. Podezfiení, Ïe b˘val˘ obchodní fieditel byl v kauzách namoãen˘ taky… Jak se vám v âepru pracuje? Toto je tro‰ku extrémní scénáfi. V kaÏdé firmû pracují lidé, ktefií s vámi buì hrají, nebo nehrají. A poãítám s tím, Ïe zejména ve firmû, jako je âepro, mohou b˘t zamûstnaní i lidé, ktefií mÛÏou pracovat dokonce pro protistranu. Nedá se s tím ale dûlat nic jiného, neÏ si dávat pozor a postupnû takové lidi najít a nahradit. V soudních sporech, které spoleãnost âepro právû fie‰í, se hraje o ãástku témûfi ‰est miliard korun. Údajnû na nû má vliv uprchl˘ podnikatel Radovan Krejãífi. Podle va‰eho právníka jde o hru protagonistÛ organizovaného zloãinu… O organizovan˘ zloãin bezesporu jde. âasto se hovofií o tom, Ïe jsou to kauzy Krejãífi versus âepro. Já to ale nevím. Jsou zde urãité indicie, ale nikdo nám pfiímou vazbu na Krejãífie nepotvrdil. Vበprávník fiíká, Ïe chapadla jsou roztaÏená i v justici. Jak˘ máte názor na v˘rok Marie Bene‰ové o takzvané justiãní mafii? Dáváte mi otázky hodnû na tûlo. Mnû nepfiíslu‰í hodnotit neutralitu a nezávislost justice. Je ale spousta krokÛ v na‰ich kauzách, které jsou podivné. Jsou rozhodnutí, pfii kter˘ch vám zÛstává rozum stát. Napfiíklad nejsou pfiijata rozhodnutí, která za normálních okolností pfiijata b˘t musí. Za normálních okolností by musely b˘t nûkteré námitky odmítnuty. A ony nejsou. Kauzy se pofiád prodluÏují. Po rozhodnutí Ústavního soudu se kauzy dostaly zpût na první instanci a tam je Mûstsk˘ soud v Praze opût svûfiil do rukou soudce, jehoÏ rozhodnutí bylo pfiedtím shledáno chybn˘m… Proã tomu tak je? Komu to
Jak˘ bude podle vás leto‰ní ekonomick˘ v˘sledek spoleãnosti âepro? Bude lep‰í neÏ ten loÀsk˘. Zatím ale nechci publikovat o kolik.
JUSTIČNÍ MAFIE? „Dvacet let po revoluci je v této republice někomu upřeno právo na spravedlivý proces,“ diví se ředitel Čepra Jiří Borovec. FOTO: Jiří Sláma slouÏí? Kolem tûchto kauz je opravdu hodnû otazníkÛ. Ve va‰ich kauzách neustále opakujete, Ïe protistrana chce po vás plnûní za neexistující pohledávky. Pofiád nechápu, jak mÛÏou existovat neexistující faktury za ‰est miliard korun. Nevím, co fiíct jiného neÏ to, co jste fiekla vy. Ilustrace je velmi jednoduchá: dejme tomu, Ïe si vezmete z penûÏenky sv˘ch pût set korun v pûti bankovkách. Opí‰ete si jejich ãísla a pÛjdete s nimi do banky.
Bankéfi vám je vloÏí na úãet. Vy pak zajdete do bankomatu a tam si vytáhnete zase pût set korun, které vzápûtí utratíte. Pak se seberete a jdete zpátky do banky, kde se doÏadujete tûch pûti konkrétních bankovek s ãísly, které jste tam vloÏila. A tohle po nás dnes chtûjí dvû firmy. Jen se nejedná o pût set, ale tfii miliardy. A soud se tím zab˘vá… a tak dlouho… Troufnete si odhadnout, jak dlouho tyto spory budou trvat? Máme tfii spory. Ve v‰ech jsme strana Ïalovaná. Ta nejvût‰í kauza je „Tukov˘ prÛmysl“. Nejmen‰í „M Port“ a poslední je
Fakta o âepru 54 014 447 tisíc takové byly trÏby âepra za rok 2008 507 milionÛ vydûlala firma loni. Letos to bude je‰tû více. 850 tolik lidí pracuje v âepru. Firma letos témûfi nepropou‰tûla. Tfiemo‰ná, Hájek, Bûlãice, Smyslov, Vãelná Hnûvice, Mstûtice, Litvínov, Cerekvice, Nové Mûsto ·lapanov, Potûhy Loukov, Ple‰ivec, Sedlnice, Stfielice, Klobouky, Velká Bíte‰ – v tûchto stfiediscích je 300 hlavních nádrÏí na pohonná paliva s celkovou kapacitou cca 1,750.000 m3.
kauza „Venturon“. „M Port“ a „Venturon“ jsou teì opût v první instanci. Oba ‰ly totiÏ od roku 2004 rÛzn˘mi instancemi soudÛ nahoru a aÏ Ústavní soud rozhodl, Ïe âepru bylo odepfieno právo na spravedliv˘ proces. Chápete to? Dvacet let po revoluci je v této republice nûkomu upfieno právo na spravedliv˘ proces. A je to navíc státní firma a jedná se o tfii miliardy korun! Díkybohu mûl Ústavní soud odvahu a takové rozhodnutí vydal. Pokud druhá strana bude i nadále postupovat jako doposud a bude se neustále odvolávat, ãekám, Ïe se oba spory budou vléct je‰tû tak dva nebo tfii roky. O co jde ve tfietí, nejvût‰í kauze – Tukov˘ prÛmysl? Jsme v ní Ïalováni o náhradu ‰kody, kterou jsme údajnû zpÛsobili my, i kdyÏ je to dal‰í v˘mysl. Navíc údajná ‰koda jim nikdy nevznikla. O kauze „Tukov˘ prÛmysl“ právû rozhoduje Nejvy‰‰í soud. Tam totiÏ na‰e protistrana podala dovolání, Ïe nebylo správnû rozhodnuto v pfiedchozích dvou instancích. Pfiedchozí dvû instance totiÏ rozhodly ve prospûch âepra. Proto, bylo-li by v‰echno tak jak má, dovolání musí b˘t zamítnuto a soud bude skonãen˘.
Jakou mají kapacitu va‰e souãasné zásobníky a o kolik ji chcete navy‰ovat? âepro má skladovací kapacitu cca 1,6 milionÛ kubick˘ch metrÛ a provozuje cca 1100 kilometrÛ produktovodÛ. V souãasné dobû realizujeme velk˘ projekt za jeden a pÛl miliardy v Loukovû u Bystfiice pod Host˘nem. Tam se staví ãtyfii velké betonové nádrÏe. Jedna má kapacitu 35 tisíc kubíkÛ – v‰echny tedy 140 tisíc. To je zhruba devût procent z na‰í kapacity. AÏ bude Loukov zkolaudovan˘, bude patfiit mezi dva nejmodernûj‰í areály v Evropû.
)) kdo je
Ing. Jiří Borovec, MBA Narodil se 24. 9. 1964. Vystudoval optoelektroniku a lasery a výpočetní techniku na Vojenské akademii v Brně. Má státní zkoušky ze španělštiny, ruštiny a angličtiny. V armádě pracoval jako tlumočník a vojenský pozorovatel mírových jednotek OSN v bývalé Jugoslávii. Od roku 1995 působil v ABB Service jako personální, později generální, ředitel. Pak vedl Škoda JS. Od roku 2004 byl místopředsedou představenstva ČEZu. Nyní je generálním ředitelem a předsedou představenstva státní firmy Čepro. Rád létá v ultralehkých letadlech. Začíná s golfem.
INZERCE
Cestujte na úrovni, Cestujte Business Class!
3x denně, 7 dnÌ v t˝dnu - Business Class
MJOLPVNF[J#SOFNB1SBIPVOFCP #SOFNB#SBUJTMBWPV
Cestu tam i zpět je možné podniknout během 1 dne! WiFi p¯ipojenÌ na ˙zemÌ »R zdarma. Z·suvky 220 V. V˝suvnÈ stoleËky koncipov·ny na pr·ci s notebookem. Individu·lnÌ multikan·lov˝ systÈm a sluch·tka. Rozö̯en˝ prostor na nohy a pohodln· sedadla s bezpeËnostnÌmi p·sy. AC, WC. Zdarma palubnÌ servis Eurolines - dennÌ tisk, Ëasopisy, osvÏûujÌcÌ balen· voda nebo m¸sli tyËinka.
Praha
Brno
Bratislava
&YQSFTOÇQÒÇN»MJOLB0EKF[EZYEFOOÆ
Cestujte na úrovni, cestujte Business Class! Jízdenky zakoupíte: q#SOP "/VIPUFMV(SBOE1SBIB ´"/'MPSFOD #SBUJTMBWB "4.M×OTLÃ/JWZ qPOMJOFOBXXXFVSPMJOFTD[WÂFMFLUSPOJDLÃKÇ[EFOLZ qVÒJEJÂFQÒJO»TUVQVEPBVUPCVTV
11_mh1209
10.12.2009 17:50
Stránka 1
PROSINEC 2009
STRANA 11
KO N F E R E N C E M O M 2 0 0 9
Rozdělování peněz KO. Datové schránky OK VÍCE NEŽ 120 ZÁSTUPCŮ OBCÍ A MĚST SE VE ČTVRTEK 3. PROSINCE SJELO DO BRNĚNSKÉHO HOTELU VORONĚŽ NA KONFERENCI MORAVSKÉ OBCE A MĚSTA 2009. Veronika Hrdá Brno – Úãastníci diskutovali o dvou aktuálních tématech: financování krajÛ, mûst a obcí a o datov˘ch schránkách. Publikum nejvíce zajímalo, jak bude vypadat ekonomická situace v pfií‰tím roce a jak se dotkne rozpoãtÛ samospráv. „HDP letos zaznamená pokles 4,4 procenta. Pfií‰tí rok oãekáváme mírn˘ rÛst o 1,3 procenta. Obcím se proto doporuãuje, aby sestavovaly rozpoãty pro pfií‰tí rok na úrovni pfiíjmÛ dosaÏen˘ch v leto‰ním roce,“ uvedl napfiíklad jeden z pfiedná‰ejících Jan Vejmûlek, analytik Komerãní banky. Na otázky, jak zvládají propad pfiíjmÛ kraje, odpovûdûl ve své prezentaci jihomoravsk˘ hejtman Michal Ha‰ek. Napfiíklad na jihu Moravy si vzali pro udrÏení investiãních pobídek dvoumiliardov˘ úvûr od Evropské investiãní banky.
)) hodnocení Jaké známky dali účastníci konferenci Moravské obce a města 2009 Splnila očekávání? Organizace Odborná úroveň
1,8 1,2 1,4
Jaká témata chtějí účastníci řešit na příštích konferencích: )) čerpání dotací )) odpadové hospodářství )) e-Government Co zajímá Vás? Hlasujte na www.magnusregio.cz Ha‰ek ujistil úãastníky, Ïe takov˘ krok neohrozí chod kraje. „Vûfiím, Ïe peníze z evropsk˘ch fondÛ i pÛjãky EIB nám pomohou ve sniÏování dopadÛ hospodáfiské krize. Pfiipomínám, Ïe se nám podafiilo vyjednat sedmilet˘ odklad splátek a Ïe jsme se zavázali k uvolnûní dvou miliard korun urãen˘ch pro efektivní investice,“ dodal Ha‰ek. Zástupci mûst a obcí se také shodli na tom, Ïe v dal‰í diskuzi o novele zákona o rozpoãtovém urãení daní budou postupovat jednotnû.
Zástupci mûst a obcí mûli moÏnost diskutovat také s nov˘m námûstkem pro informatiku Jaroslavem Ch˘lkem. Ten seznámil publikum s aktuálními fakty, která má k dispozici ministerstvo vnitra. „Jsem potû‰en˘, Ïe 96 procent zpráv je doruãeno pfiihlá‰ením. âtyfii procenta jsme doruãili fikcí – tedy více neÏ ãtyfiicet tisíc zpráv,“ uvedl Ch˘lek. Úãastníci se zajímali pfiedev‰ím o detailní informace spojené s chodem schránek. Ch˘lek upozornil, Ïe vût‰inu problémÛ zpÛsobuje nastavení spisové sluÏby. To potvrdili i úãastníci. Vût‰ina dotazÛ se t˘kala pfiedev‰ím nejasností s v˘kladem zákona spí‰e neÏ fungování samotného systému. „Datové schránky není tfieba démonizovat. Je to jen dal‰í komunikaãní kanál podobn˘ bûÏnû uÏívanému e-mailu. Práce se schránkou je bohuÏel ponûkud pracnûj‰í, coÏ zatûÏuje úfiady. VyvaÏuje to ale kvalifikovanost doruãení a hlavnû niωí finanãní nároãnost pro úfiady,“ vyjádfiil se napfiíklad vedoucí organizaãního úseku na brnûnském magistrátu Rostislav Obrlík. Datov˘m schránkám nedÛvûfiují pfiedev‰ím zástupci mal˘ch obcí prvního typu. „Papírovému archivu dÛvûfiuji víc, neÏ kdyÏ jsem odkázaná na datové úloÏi‰tû nûkde ve vedlej‰ím mûstû,“ fiekla napfiíklad starostka obce Libina Jana Nûmeãková.
...Starostové budou jednotní Dokonãení ze strany 1 Svaz podle SdruÏení nehájil dostateãnû zájmy zejména mal˘ch obcí. Nechal se pfiíli‰ ovlivnit ãtyfimi nejvût‰ími mûsty, kter˘m zákon o rozpoãtovém urãení daní vyhovuje. UÏ teì je ale jasné, Ïe o nûkteré body budou muset tvrdû bojovat. „Chceme do sdílen˘ch daní dostat spotfiební danû v pomûru 21,5 procenta. Obecní rozpoãty by si tak mohly navíc rozdûlit 26 miliard korun,“ fiekl Lukl. JenÏe s takov˘m názorem narazí na ministerstvu financí. „Takov˘ poÏadavek je pro nás tûÏko akceptovateln˘,“ reagoval na konferenci zástupce ministerstva financí Karel Korba. Ministerstvo je zatím ochotné jednat o zavedení kritéria poãtu ÏákÛ. Starostové ale pfiitom mají dal‰ích ‰est poÏadavkÛ.
Chtûjí sníÏit poãet dotaãních titulÛ a peníze rozdûlit do pokladen samospráv. Stát nyní pfierozdûluje peníze prostfiednictvím 386 národních a 153 evropsk˘ch titulÛ. To je podle starostÛ nepfiehledné. „Obecní rozpoãty jsou z 27,5 procent tvofieny dotacemi. Znamená to pfiíjem ve v˘‰i 74 miliard korun,“ potvrdil Korba. Podle Lukla by ale staãilo, kdyby obce získávaly z dotací 20 procent sv˘ch rozpoãtÛ. Zbytek by se rozdûlil mezi samosprávy. Pfied takov˘m postupem ale varoval námûstek ministra pro místní rozvoj Miroslav Kalous. Podle nûj nejsou v poloãase evropského rozpoãtového období zmûny vhodné. „Do roku 2013 máme moÏnost ãerpat je‰tû témûfi 467 miliard korun z evropsk˘ch fondÛ. Tato moÏnost se uÏ nikdy nebude opakovat. NemÛÏeme teì mûnit pravidla,“ apeloval na úãastníky Kalous.
Generální partneři konference
1
2
OJEDINĚLÉ SETKÁNÍ František Lukl z předsednictva Svazu měst a obcí (foto 1 vlevo) a Josef Bartoněk, předseda Sdružení místních samospráv, se dohodli na společné strategii. Zástupcům obcí se představil náměstek ministra vnitra pro informatiku Jaroslav Chýlek (foto 2). Více fotografií naleznete na www.magnusregio.cz FOTO: Jiří Sláma
Závûry konference MOM 2009 Financování krajÛ, mûst a obcí • Zákon o rozpoãtovém urãení daní nutnû potfiebuje novelu. Propast mezi ãtyfimi nejvût‰ími mûsty v âesku a stfiedními mûsty a mal˘mi obcemi by se mûla v následujících letech progresivnû sniÏovat. • Svaz mûst a obcí má spolupracovat se SdruÏením místních samospráv na jednotné strategii pfii vyjednávání s Ministerstvem financí. Nejednotnost názorÛ obcí a mûst navenek po‰kozuje spoleãné zájmy. • Novela zákona o rozpoãtovém urãení daní má b˘t pfiipravená tak, aby mohla b˘t pfiedloÏená po fiádn˘ch volbách k projednávání. • Poãet státních dotaãních titulÛ je nepfiehledn˘. Zástupci poÏadují jejich revizi a sníÏení poãtu. Finanãní prostfiedky urãené na dotace pak chtûjí sníÏit, a nav˘‰it tak objem penûz pro samosprávy. • Administrace operaãních programÛ potfiebuje zjednodu‰it, zefektivnit a urychlit v˘platy dotací. Datové schránky • Systém datov˘ch schránek nedûlá samosprávám velké problémy. • Pokud zástupci samospráv fie‰í komplikace, jde vût‰inou o nastavení spisové sluÏby, informaãního systému úfiadu nebo individuální neznalost pracovníkÛ. • Datové schránky jsou zátûÏí zejména pro malé obce prvního typu. Problém je zejména v personálním zaji‰tûní a nedÛvûfie k elektronick˘m dokumentÛm. • Úãastníci oãekávají komplikace s v˘kladem legislativy. Závazné pro nû budou v˘roky soudÛ.
Hlavní partneři konference
Partneři konference
Odborní garanti konference
Organizátor
Mediální partner
Unikátní technologie IQ Routes™ • 600 miliard naměřených rychlostí! TomTom uživateli, kteří najeli přes 15 milionů kilometrů a navštívili každé místo alespoň 2000krát. • IQ Routes™ využívá jedinečnou databázi skutečných jízdních časů a proto vždy pojedete po trase, která je v danou denní dobu nejrychlejší. • IQ Routes™ – pouze v navigacích TomTom!
Vlastnosti všech zařízení TomTom • Technologie IQ Routes™ - vždy optimální trasa na základě skutečných průměrných rychlostí. • Záruka nejnovějších map - možnost stáhnutí nové mapy do 30 dnů od použití zařízení. • Technologie TomTom Map Share™ umožňuje zanášet opravy do vašich map a sdílet tyto opravy s ostatními uživateli. • Nabídka Pomoc!
TomTom GO 950 Traffic + 2 roky aktualizace mapy • 4,3“ dotyková obrazovka • Dokonalé navádění jízdními pruhy • Aktivní držák s RDS-TMC přijímačem
a Novink
• Volání hands-free přes rozhraní bluetooth® • Mapa celé Evropy (45 zemí), USA a Kanady • 2 roky aktualizace mapy ZDARMA
Doporučená prodejní cena: 10 490 Kč
12_mh1209
10.12.2009 17:52
Stránka 1
PROSINEC 2009
STRANA 12
PPP PROJEKTY
Karolina v Ostravě na jaře znovu obživne STAČILO NĚKOLIK DNÍ A SEN O MODERNÍM CENTRU OSTRAVY SE ROZPLYNUL. TRVALO TO ROK A OSTRAVANÉ DOSTALI ZNOVU NADĚJI. INVESTOR PŘESVĚDČIL ZASTUPITELE, ŽE JEHO PLÁN INVESTOVAT DESÍTKU MILIARD KORUN DO ZNEČIŠTĚNÉHO ÚZEMÍ V BÝVALÉ KOKSOVNĚ KAROLINA STÁLE TRVÁ. VERONIKA HRDÁ Ostrava – Ostrav‰tí zastupitelé stáli rok pfied otázkou, zda vypoví, nebo nevypoví smlouvu s investorem Multi Development. Ten totiÏ koupil od mûsta v˘hodnû pozemky za to, Ïe na místû b˘valé koksovny Karolina vybuduje nové centrum Ostravy za patnáct miliard korun. Loni v listopadu zastupitelÛm ale oznámil, Ïe jeho financování na tak gigantick˘ projekt zkolabovalo. Banka Morgan Stanley mûla v té dobû jiné starosti neÏ platit OstravanÛm jejich sen. Teì to vypadá, Ïe se bagry a tûÏká technika vrátí do areálu uÏ v lednu. Projekt ale nabere minimálnû dva roky zpoÏdûní. „Rok jsme ãekali, jak se situace vyvine. Multi Development má údajnû slibnû rozjednan˘ úvûr, kter˘ získá na konci roku. V zastupitelstvu jsme proto schválili zmûnu smlouvy. Primátor ji ale podepí‰e aÏ ve chvíli, kdy investor pfiinese smlouvu o úvûru,“ vysvûtlil námûstek ostravského primátora LukበÎenat˘. Podle zástupce investora Lubo‰e Koãího mají o financování první etapy zájem tfii banky. „Jednání nyní smûfiují k uzavfiení úvûrové smlouvy. Vûfiím, Ïe co nejdfiív zaãneme opût stavût,“ uvedl Koãí.
To by znamenalo, Ïe se znovu do projektu zapojí i mûsto. Investor se totiÏ zavázal, Ïe v okamÏiku zahájení první etapy pfievede na mûsto budovy elektrocentrály, které pfiipomínají historii b˘valé koksovny. „AÏ budou objekty ve vlastnictví mûsta, pfiipravíme Ïádost o financování prostfiednictvím Integrovaného plánu rozvoje mûsta. Z nûj máme ‰anci získat peníze z Regionálního operaãního programu Moravskoslezsko,“ vysvûtlila mluvãí ostravského magistrátu Andrea Vojkovská. Obû budovy by se pak mûly stát dominantami nového námûstí. Zastupitelé zatím ale nemají jasno, zda by zde mûly vzniknout prostory pro muzeum, galerie nebo koncertní a sportovní halu. Jasno ale mají v otázce penûz. Chtûjí zde investovat témûfi miliardu korun. „Pokud pÛjde v‰echno podle pfiedstav zástupcÛ developera a úvûr bude získán na pfielomu 2009 aÏ 2010, tak by se mohlo zaãít stavût na konci 2010. Prostory
by mohly b˘t zpfiístupnûny asi koncem roku 2011,“ dodala Vojkovská. PfiestoÏe by se mohlo zdát, Ïe signál bank úvûrovat ostravsk˘ projekt mÛÏe znamenat obrat na bankovním trhu, podle ekonomÛ jde spí‰ o v˘jimku.
Rekordní úvěr „I pfies mírné náznaky zlep‰ování stavu ekonomiky stále nemÛÏeme fiíci, Ïe by nyní banky byly v˘raznû ochotnûj‰í k úvûrování vût‰ích investiãních celkÛ. Averze k riziku je stále zv˘‰ená. To, Ïe se podafiilo najít financování pro tento projekt, mÛÏeme v souãasné situaci povaÏovat za úspûch,“ domnívá se Ondfiej Moravansk˘ ze spoleãnosti Cyrrus. Multi Development zatím tají, kolik penûz bude na první etapu potfiebovat. „Podle m˘ch informací ale pÛjde o rekordní úvûr v âeské republice za rok 2009. Dokazuje to, Ïe projekt Nové Karoliny je Ïivotaschopn˘,“ uvedl Îenat˘.
Co je Nová Karolina Lávka k nádraÏí – Obchodní a spoleãenské centrum Nové Karoliny propojí s vlakov˘m nádraÏím Ostrava Stfied a Ústfiedním autobusov˘m nádraÏím nová lávka. Autorkou návrhu je Eva Jifiiãná. Obchodní a zábavní centrum – Obchodní a zábavní centrum zahrnuje ve ãtyfiech nadzemních podlaÏích 55 tisíc metrÛ ãtvereãn˘ch pronajímateln˘ch ploch s asi 250 obchody. Ve dvou úrovních suterénu je vytvofieno 1 150 parkovacích stání. Centrální námûstí – prostor pfied elektrocentrálou a ústfiednou bude nov˘m centrem Ostravy. Pod ním vznikne podzemní parkovi‰tû, kde zaparkuje 300 aut. Luxusní byty a moderní kanceláfie – V pûtipodlaÏním objektu na Galerijní tfiídû vznikne asi 220 moderních bytÛ. Na nároÏí 28. fiíjna a Na Karolinû vyrostou dvû pûtipodlaÏní budovy s kanceláfiemi. Elektrocentrála – dva objekty pfiipomínající historii b˘valé koksovny získá do vlastnictví mûsto. Vzniknout by zde mûlo spoleãensko – kulturní centrum. O detailní podobû zastupitelé diskutují.
PPP projekty za čtyři miliardy Morava – Na Západû bûÏná praxe, v âesku zatím jen oÈukávání. Takzvané PPP projekty dostaly jasná pravidla teprve pfied tfiemi lety koncesním zákonem. Na Moravû od té doby dostalo obrysy jen devût projektÛ. Za ãtyfii miliardy korun. Podle koncesního zákona se fiídili napfiíklad v Bohumínû. Spoleãnost âEZ a Tenza tam mûstu staví teplovod z dûtmarovické elektrárny. Mûsto pak bude stavbu dvacet let „splácet“ z vybran˘ch penûz za teplo. „V˘bûr dodavatele tepla formou koncesního fiízení je pro nás v˘hodn˘, protoÏe inves-
Osamělý PPP projekt
tice potfiebné na vybudování teplovodu jsou na stranû koncesionáfie, v na‰em pfiípadû tedy skupiny âEZ, a nezatíÏí tak nበrozpoãet,“ vysvûtlil starosta Bohumína Petr Vícha. Nûkterá mûsta jsou tomuto financování naklonûná, ale ne vÏdy jsou jejich plány reálné. Napfiíklad v Tfiebíãi chtûjí postavit nové autobusové nádraÏí. Vypracované studie takovému projektu ale moc ‰ancí nedávají. „Potfiebujeme témûfi pÛl miliardy korun. Koncesní platby jsou vysoké. Mûsto pravdûpodobnû bude hledat soukromého investora,“ uvedl starosta Tfiebíãe Ivo Uher. (hrd)
Projekt RAPOTICE – V˘stavba a provoz vûznice typu s ostrahou T¤EBÍâ – Revitalizace autobusového nádraÏí Tfiebíã (zatím ve fázi zpracování koncesního projektu) OSTRAVA – Provozování ozdravného centra Je‰tûrka OSTRAVA – Provozování vodohospodáfisk˘ch sluÏeb v prÛmyslové zónû Mo‰nov BOHUMÍN – Dodávka tepla OLOMOUC – Aquapark
LETNÍ A ZIMNÍ POHODA... Nový aquapark v Olomouci vznikl díky spojení města a tří soukromých firem. Město se stalo vlastníkem pětačtyřiceti procent akcií ve společnosti AQUAPARK OLOMOUC. Radnice na začátku vložila do společnosti tříhektarový pozemek. Součástí ujednání mezi akcionáři je dohoda o postupném převodu akcií na město Olomouc. FOTO: Jiří Sláma
Hodnota 1,1 mld.
500 mil.
47 mil.
174 mil. 500 mil. 450 mil.
Struãn˘ popis NavrÏení, vybudování, financování, údrÏba a provoz nové vûznice typu s ostrahou pro v˘kon trestu s kapacitou 500 osob. Zadavatelem je ministerstvo spravedlnosti. Vybudování moderního autobusového terminálu ve mûstû Tfiebíã. Souãástí projektu je také v˘stavba obchodní galerie zastfie‰ující plochu autobusového terminálu a v˘stavba parkovacího domu. Zaji‰Èování provozu sportovního a spoleãenského komplexu, kter˘ nese název „Ozdravné centrum Je‰tûrka“ a nachází se na území ostravského mûstského obvodu Radvanice a Bartovice. Provozování vodohospodáfiské infrastruktury (vodovod, kanalizace, âOV), vybudované zadavatelem. Zaji‰tûní co nejv˘hodnûj‰ích dodávek tepelné energie pro vytápûní mûstsk˘ch objektÛ po dobu minimálnû dvaceti let. V˘stavba a provozování aquaparku v Olomouci. Zdroj: ROWAN LEGAL, PPP Centrum
Zapojit podnikatele do projektů města? To je i filozofická otázka. Kopfiivnice – Rozvod tepla, velké volnoãasové centrum, podzemní garáÏe nebo dostupné bydlení. To jsou projekty, které chce kopfiivnická radnice rozjet spoleãnû se soukromníky. Zatímco teplovodní trubky zaãne vítûzné sdruÏení budovat uÏ za rok, sportovnû-relaxaãní areál se sjezdovkou mûsto odkládá na neurãito. Nemá na nûj peníze.
Josef Jalůvka starosta města Kopřivnice Proã jste se rozhodli centrální zásobování teplem svûfiit soukromníkÛm? Soukrom˘ partner postaví celou soustavu vãetnû kotelny. Patnáct let pak bude systém provozovat. Poté pfiedá celé dílo
mûstu. Pro nás to má mnoho v˘hod. Nejen Ïe u‰etfiíme peníze za stavbu, ale pfieneseme na investora i dal‰í rizika. Samozfiejmû, Ïe bylo pro nás dÛleÏité, aby soukromník cenu tepla úãtoval levnûji, neÏ tomu bylo doposud. Jaké v˘hody má ze spojení soukromník? Smlouva je postavená tak, Ïe investor díky své specializaci uhradí ve‰keré náklady za dobu trvání projektu a je‰tû mu zÛstane úmûrn˘ zisk. Profinancování stavby – asi 250 milionÛ korun – je odpovûdností investora. Mûli o takto pojat˘ projekt investofii zájem? Na zaãátku se nám do soutûÏe pfiihlásilo nûkolik investorÛ. Nakonec v soutûÏi zÛstalo sdruÏení firem Tenza – Dalkia. To také zvítûzilo. Smlouvu s nimi podepí‰eme na zaãátku roku.
Proã jste pozastavili druh˘ projekt – Rekonstrukce a zaji‰tûní provozu sportovnû-rekreaãního areálu Pod âerven˘m kamenem? Tento projekt je pomûrnû hodnû nároãn˘. PÛvodnû jsme chtûli, aby zde byl souãasnû zrekonstruovan˘ zimní stadion, letní stadion, koupali‰tû, lyÏafisk˘ areál, minigolf, bowling centrum a hotel. Takové turistické lákadlo. Vûdûli jsme, Ïe na takov˘ projekt nemÛÏeme získat pfiíli‰ mnoho dotací, proto jsme se rozhodli zapojit i soukrom˘ sektor. JenÏe to bylo v dobû hospodáfiského rÛstu. S ekonomickou recesí zájem investorÛ ochabl. Zastupitelé tento zámûr odloÏili. Jsme ale ochotní jednat o budování dílãích ãástí. Pokud bychom totiÏ podpofiili vybudování celého centra, spoãítali jsme si, Ïe by to mûsto stálo roãnû dvacet aÏ sedmdesát milionÛ korun, podle zvolené varianty. Jaké projekty chcete rozjet spolu se soukrom˘m sektorem?
V legraci fiíkám, Ïe bych chtûl outsourcovat radnici. Z tûch reáln˘ch projektÛ potfiebujeme fie‰it parkování. Proto uvaÏujeme o koncesním fiízení v oblasti v˘stavby podzemních garáÏí. Firmy mají také zájem spolupracovat s námi v bytové oblasti. V novém územním plánu totiÏ poãítáme s plochou aÏ pro patnáct set nov˘ch domÛ. V lednu si proto necháme zpracovat prÛzkum aktuálních potfieb. Na základû v˘sledkÛ pak budeme hledat partnera, kterému nabídneme mûstské pozemky, ale budeme chtít, aby postavil potfiebné bydlení, tak aby bylo pro obãany dostupné. Kopfiivnice je jedním z mála mûst, které se snaÏí zapojit soukrom˘ sektor do vefiejn˘ch sluÏeb. Je to otázka posledních let, nebo je to kopfiivnická tradice? UÏ v devadesát˘ch letech jsme byli jedním z prvních mûst, které se vûnovalo zapojení podnikatelÛ do vefiejného Ïivota. ZaloÏili jsme Centrum podnikání a rozvoje. To
mûlo za úkol informovat o nejrÛznûj‰ích moÏnostech pro firmy. Vyplatilo se nám také svûfiit provozování kulturního domu do rukou podnikatelÛ. Spoleãnost Vala‰ské království u nás provozuje i turistické informaãní centrum. Jaké máte s takov˘mi projekty zku‰enosti? V zásadû dobré. Musíme ale klást dÛraz na transparentní v˘bûrová fiízení, do pfiíprav zapojujeme právníky, daÀové poradce a dal‰í odborníky. I pfiesto se nám to vyplatí a mûsto v koneãné fázi platí za v‰echno ménû penûz. Chápu ale, Ïe jde i o filozofick˘ pohled. V Kopfiivnici jsou lidé podnikaví a radnice má zájem takové lidi podporovat. Teì právû vym˘‰líme jak podpofiit zejména malé a stfiední podnikatele, a udrÏet tak ve mûstû vzdûlané lidi. Pracujeme na my‰lence podnikatelského inkubátoru. (hrd)
13_mh1209
10.12.2009 17:48
Stránka 1
PROSINEC 2009
STRANA 13
INZERCE
)) Centropol Energy Nezávisl˘ obchodník s elektfiinou spoleãnost Centropol Energy mûní sloÏení pfiedstavenstva. Novû v nejvy‰‰ím orgánu firmy zasedne mimo jiné i obchodní fieditel LukበPokrupa. Ve spoleãnosti pÛsobí na uvedené pozici od roku 2007. Pfiedtím zastával manaÏerské pozice napfiíklad ve spoleãnosti Telefónica O2. )) Ness Technologies Jifií Mûdílek se stal fieditelem divize Finance ve spoleãnosti Ness Technologies v âeské republice, která se zab˘vá informaãními technologiemi. Tato divize se zamûfiuje na zákazníky z finanãního sektoru.
)) Zepter International âeská poboãka mezinárodní spoleãnosti Zepter International má nového generálního fieditele. Od 20. listopadu 2009 se ujal jejího vedení Michal Jílek. Doposud zastával pozici obchodního a marketingového fieditele.
)) firmy v pohybu )) České aerolinie Nov˘m viceprezidentem letového provozu âesk˘ch aerolinií (âSA) je Marek T˘bl,
dosavadní ‰éfpilot a vedoucí letky ATR âSA. V roli viceprezidenta letového úseku bude mít Marek T˘bl za úkol zejména optimalizaci plánování letov˘ch posádek a celkovou harmonizaci operativního fiízení letového provozu.
)) Skanska Property Britta Cesarová bude novou v˘konnou fieditelkou Skanska Property Czech Republic. Na nové pozici nahradí k 1. únoru 2010 Rikarda Henrikssona, kter˘ firmu opustí. ·estatfiicetiletá ·védka poslední dva roky pracovala pro spoleãnost Skanska ve Stockholmu, kde mûla na starosti investice do nemovitostí a obchodní transakce.
Firmám pomůže hospodářská komora a univerzity Brno – Univerzity budou fie‰it jejich organizaãní, technické a technologické problémy, na praxe a v˘pomoc podnikÛm se vydají jejich pedagogové a studenti. Projektu se zúãastní 7 fakult VUT v Brnû a MZLU v Brnû. Styk s podniky pro nû bude zaji‰Èovat Regionální hospodáfiská komora Brno. Projekt SíÈ na podporu spolupráce technicky a pod-
nikatelsky orientovan˘ch univerzit s podniky v Jihomoravském kraji v rámci bude tak dal‰ím v˘znamn˘m pomocníkem podnikÛm pfii pfiekonávání souãasné ekonomické krize. Univerzity na nûj získaly v rámci Operaãního programu vzdûlávání pro konkurenceschopnost více neÏ 15 milionÛ korun. Zájemci najdou uÏ dnes více informací na www.rhkbrno.cz.
představuje nový produkt
Malá energetická centra a technologie – komplementární řešení k velké energetice Mikrokogenerační jednotky 1 – 5 MW
Kogenerační bloky 5 – 100 MW
Lokální výrobci elektrické energie a tepla • nezávislé městské teplárny • výtopny
Obchodní centra • obchodní domy, komplexy • banky • telekomunikace (Transgas Net) • firemní administrativní centra
Vozidla nad 3,5 t platí mýto od 1. 1. 2010 !
Průmyslové jednotky • chemický průmysl a farmacie • potravinářský průmysl • důlní průmysl • papírenský průmysl • průmysl stavebních hmot
Státní a komunální instituce a zařízení • školy a výzkumné ústavy • nemocnice • letiště • skládky komunálního odpadu a čističky odpadních vod
Hlavní výhody • přesun výroby ke spotřebiteli • vysoká účinnost procesu (až 90 %), snížení energetické náročnosti
Máte-li platnou dálniční známku, vzniká vám povinnost platit mýto na dálnicích a rychlostních silnicích až po skončení její platnosti.
• vysoká spolehlivost • úspora nákladů (min. o 20 %) • ekologický zdroj s minimálními emisemi
www.MYTOCZ.CZ Infolinka 800 698 629
www.ckd.cz
Bezhotovostní platba s výhodami www.ceproas.cz 378008-Cepro-Karty-inzerat[266x124]z.indd 1
5.5.2008 9:03:42
svicky.qxd
9 0 0 2 e c ro v o il ř a Co se vám pod 10.12.2009
18:26
Stránka 1
Podařilo se nám odstranit havari stav ulice Luhačovská. Z ostudn jní zanedbaného hlavního příjezdu ě do Slavičína směrem od lázeňské města Luhačovice dnes máme kr ho ásnou cestu i s cyklostezkou. Jaroslav Končický, starosta města Slavičín (Zlínsko)
Pf 2010 tneři, a obchodní par i ář en čt í en áž V mné prožití za spolupráci děkujme Vám věru a zároveň přejeme příje ů a projevenou d ků a mnoho osobních át sv h . vánočníc hů v roce 2010 r covních úsppěc i pra
Podařilo se zrekonstruovat nové sídlo obecního úřadu, budovu pro zbrojnice a knihovny, včet hasičské bezbariérového přístupu do ně zajištění i do sousedního kulturního této budovy domu. Petr Kráčmar, starosta obce Střelná (Hoorrnníí Lideč)
Mám radost, že se nám á podařilo opravit budovu bývalého národního výboru. Také se nám podařilo pokročit v budování hřiště a celková výměna střechy na kulturním domě. Podařila see nám spousta dalších věcí, ale z těchto mám opravdu radost. Anna Ondrouchová, váá, starostka obce Myslejovice icce ((Prostě Prostějov jovsko) j vvsko) sko) o)
V Dřínově máme novou silnici, chodníky a opravený obecní úřad. Vesnice teď vypadá úplně jinak. Je to hezký pohled. Josef Palíšek, starosta obce Dřínov sta ((KKroměřížsko)
podářství ossp o ho le Morraavskéh tým vydavate
Největší radost mám z neustále lá. narůstající návštěvnosti obce Bě Jsem přesvědčen, že máme co i nabídnout. Počínaje vynikajícímou pstruhy, labyrintem, prohlídk nádherných parkurových koní u se a v neposlední řadě čistou přírodi. zajímavými relaxačními možnostm e Bělá Ka K rel Krupa, Starosta obc sko) p (O ( pav
Největším překvapením p í a radostí pro mne bylo, když ve škaredou mlhavou a deštivou sobotu 7. listopadu přišlo vysázet alej o 85 stromech dobrovolně přes čtyřicet občanů. Augustin Gec, ecc,, Senzační je získání více než 600 mil starosta obce Hlušovice, cee,, od státu na pět našich projektů, kteiónů (Olomoucko) ko)) vracejí život do území zasažených těžbouré
úsilí UUrčitě mne potěšilo, že se nám po leteEvrchopského ppopodařilo získat stomilionovou dotaci z rukci ffofondu pro regionální rozvoj na rekonstz čeho mám aauautobusového nádraží v Přerově. A očního opopravdu radost? Při přípravě každorů, umělců vy vyhodnocování přerovských sportovc kolik a podnikatelů jsem si znovu uvědomil, h lidí. v našem městě žije úspěšných mladýcJiří Lajtoch chh, va rov Pře pprimátor statutárního města
tyřicet letech y. č o P o: il ř da po Co se letos rukci budovy základní škol provést rekonst tská hřiště, vysázet zeleň Postavit dvě dě uka. Opět se nám podařilo a opravit boží m soutěži „Obec přátelská dobře umístit v ho mám radost: Z opravy k rodině“. Z če že jsem zatím všechno školy a z toho, . p ežil obce Babice ta ve zdraví př os ar st , ík ř na Alflfonons My (Šternbn erk) Život není jen o projektech, práci a obchodě; bavili jsme se i takovými „drobnostmi“, jako je natočení videa o firemní kultuře a zaměstnancích. To je na jednu stranu důležité pro vztahy uvnitř firmy, ale zároveň přineslo mnoho nezapomenutelných ých osobních zážitků. Jsem rád, že jsme nemuseli polevit eviit ani v neobchodních aktivitách a nadále podporujemee charitativní, neziskové a vzdělávací organizace, které potřebují pomoc. Jan Rezek, T-Systems
S pomocí evr zámecký parkopských peněz jsme opr stromy, keře . Máme zde nejen nové avili a oplocení. K , chodníky, lavičky, al před zámkem rásný je teď i prostor tán hřiště. Budov, kde vzniklo i malé dě nasvětlená. a je nyní ve tmě příje tské mně Jaromír Otá hal, starosta obce Cit (Přerovsko)ov
Největší radost mám z toho, že se podařilo v obci udržet a možná i prohloubit spokojenost občanů z činnosti obecního úřadu a zastupitelstva obce. Poprvé se nám podařilo dosáhnout na dotace z EU, které jsme využili k vybudování víceúčelového sportovního a dětského hřiště. Jan Popelka, starosta obce Hradčovice (Uherskobrodsko)
uhlí. Patří tam revitalizace jezera v zámeckém parku, dobudování komunikací v centru nebo síť cyklotras. Po letech práce je nyní těsně před dvou dokončením dostavba kanalizace za více než jeden a čtvrt miliardy korun. Tomáš Hanzel, primátor Karviné
letos e m js že , d á r i lm e Jsem v roku“. a n v o ih n „K l u it t získali pravit o é k a t m á n e s o il Podař edisko. ř t s í n ot v a r zd a í t náměs Karel Trnečka Městys Protivanov rostějovsko) P Podařilo se nám zrekonstruovat ( románs
kou kapli svaté Markéty na místě, kd e dř íve stála vesnice Topanov. Jsem ve lm i rá da , že jsme získali devadesát procen t ná kl ad ů z Operačního programu Rozvoj ve nk ov a. Šest milionů korun by sama nezaplatila. Kolemnakašeplobe ecve cyklostezka, takže doufám, se de u ní turisté rááddidi zazaststaaví. Hana Kunčák starostka obce Rybníkovyá
15_mh1209
10.12.2009 17:49
Stránka 1
PROSINEC 2009 REJSTŘÍK FIREM: ABB Service – 10 AlcelorMittal – 6 Alstom – 6 Centrum podnikání a rozvoje – 12
STRANA 15
AKTUÁLNĚ
RHK Brno – 13 RWE – 6 Sdružení místních samospráv – 1, 11
Skanska Property – 13 Centropol energy – 13 Svaz měst a obcí – 1, 11 Commservis.com – 6 Seznam městských firem – 2 CzechInvest – 4 Tatra – 6 České aerolinie – 13 Tenza – 12 Čepro – 10 TON – 6 ČEZ str. – 1, 10, 12 Tukový průmysl – 10 Hyundai – 6 SAKO Brno – 6 Ekologický právní servis – 6 Státní fond životního prostředí – 4 Energetický regulační úřad – 6 Frygato-eko – 4 Slezan – 6 JS Škoda – 10 Siemens elektromotory – 6 Kazeto – 6 Transparency international – 2 Komerční banka – 11 T-Systems – 14 Monster CZ – 6 Valašské království – 12 MPort – 10 Venturon – 10 Multi Development – 12 Vítkovice – 4 Ness Technologies – 13 Zepter International – 13 Olšanské papírny – 6 ZOK System – 4
SEZNAM INZERENTŮ: Komerční banka, a. s. – 16 Hyundai Motor Czech s. r. o. – 7 Reisten, s. r. o. – 15 ČKD GROUP, a. s. – 13 TomTom – 11 Kapsch Telematic Services spol. s r. o. – 13
Geis CZ s. r. o. – 15 RPG Byty, s. r. o. – 3 PERYMONT repro s. r. o. – 10 Dalkia ČR, a. s. – 15 Eset – 4 Vema, a. s. – 5 ČEPRO, a. s. – 13 TOURING BOHEMIA, s. r. o. – 10 Národní divadlo Brno – 15 VÍTKOVICE, a. s. – 5 Bomba dárek – 15
Jak sepsat koncesní projekt? JAKÝ VÝZNAM MÁ V PPP ZÁMĚRECH TZV. KONCESNÍ PROJEKT A JAKÉ JSOU JEHO OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI? Pfiíprava realizace kaÏdého projektu v oblasti PPP podléhá vÏdy alespoÀ zãásti úpravû koncesního zákona ã. 139/2006 Sb. Koncesní zákon zadavatelÛm stanoví povinnost zajistit vypracování tzv. koncesního projektu. Koncesní projekt se vypracovává zpravidla pfied zahájením v˘bûrového fiízení na koncesionáfie – soukromého partnera vefiejného sektoru. Koncesní projekt jiÏ na poãátku PPP zámûru vymezuje ãinnost, která bude na základû smlouvy ze strany soukromého partnera provádûna. Dále popisuje ekonomické podmínky a právní vztahy vypl˘vající z realizace koncesní smlouvy. Posuzuje také v˘hodnost zaji‰tûní poptávané ãinnosti právû formou koncesní smlouvy. Koncesní projekt b˘vá odborn˘m i praktick˘m v˘stupem ekonomick˘ch a právních specialistÛ.
Je téÏ dobré vûdût, Ïe minimální náleÏitosti koncesního projektu stanoví vyhlá‰ka Ministerstva pro místní rozvoj âR ã. 217/2006 Sb., kterou se koncesní zákon provádí. Podle ní musí koncesní projekt identifikovat potfieby a cíle zadavatele a vymezit moÏné zpÛsoby jejich zaji‰tûní.
§
§§ § § §
právní poradna Dále by mûla b˘t ve srovnatelném rozsahu analyzována alespoÀ dvû základní fie‰ení – jedno tzv. tradiãní (formou klasick˘ch vefiejn˘ch zakázek) a druhé PPP (formou zvolené spolupráce vefiejného a soukromého sektoru). Pokud ze závûrÛ koncesního projektu vyplyne, Ïe fie‰ení formou PPP není v˘hodné, nemûl by se takov˘ zámûr PPP, samozfiejmû, realizovat a v úvahu pak pfii-
chází standardní fie‰ení formou zadávacího fiízení dle zákona o vefiejn˘ch zakázkách. Koncesní projekt po vypracování v praxi nejãastûji schvaluje zastupitelstvo pfiíslu‰ného územnû samosprávného celku, nebo vláda âR, a to v závislosti na tom, kdo je jeho pofiizovatelem. Po fiádném schválení se projekt stává základem pro vypracování koncesní (zadávací) dokumentace, podle které jednotliví uchazeãi podávají svoje nabídky. Koncesní projekt je tedy základním a v˘chozím dokumentem, kter˘ do znaãné míry pfiedurãuje úspû‰nost PPP zámûrÛ. Zadavatelé by proto mûli vypracování tohoto dokumentu a posouzení poÏadovan˘ch ekonomick˘ch a právních aspektÛ vûnovat náleÏitou pozornost.
Mgr. Bc. Jan Strelička ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s. r. o.
V příštím čísle Moravského hospodářství se dočtete: )) Hlavní téma: ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ )) Přehled seminářů a konferencí v roce 2010 )) Základní legislativní změny
)) Vzdělávací, kulturní a jiné akce pořádané městy )) Přehled vzdělávání pro TOP manažery a úředníky )) Jak se obléknout na pracovní schůzku
Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese:
[email protected] Únorové vydání Moravského hospodářství dostanete na Váš stůl do 1. února 2010 INZERCE
Vánoãní nabídka pro milovníky a znalce vín SAUVIGNON BLANC, pozdní sběr 2006 PINOT GRANDE CUVÉE, pozdní sběr 2006 Dvě lahve o obsahu 0,75 l v dřevěné dárkové kazetě.
Běžná ceníková cena 407 Kč Speciální vánoční sleva 25% 305 Kč GEWÜRZTRAMINER, pozdní sběr 2007 SVATOVAVŘINECKÉ CLARET, kabinet 2007 Dvě lahve o obsahu 0,75 l v kartonové odnosné kazetě.
Běžná ceníková cena 325 Kč Speciální vánoční sleva 20% 260 Kč
www.reisten.cz
Krásně nazrálý a výrazný Sauvignon Blanc společně s cuvée PINOT, který je kombinací burgundských odrůd Chardonnay, Rulandské šedé a Rulandské bílé. Dvě skvělá vína vhodná nejen pro Váš slavnostní stůl.
Aromatický a dokonale vyvážený tramín v kombinaci s křehkým, ovocným a lehce nasládlým růžovým vínem z odrůdy Svatovavřinecké. Vhodný dárek pro ženy, které milují aromatická a růžová vína.
REISTEN s. r. o., âeská ulice 187, Pavlov
[email protected] | 515 531 920 | 725 016 881
Váš výrobce a dodavatel tepla a elektřiny
Využijte bezplatnou Zákaznickou linku
800 800 860 24 hodin denně 365 dní v roce
S A NA PLE K N E P U T VS
ÁREK D Í N L Á E D I Akci podporuje statutární město Brno
Partneři:
Mediální partneři: elektřina ze Slunce pro Vás
UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE: do 6. 11. 2009 VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o., Dvořákova 14, 602 00 Brno, telefon: 542 425 210 e-mail:
[email protected] • www.magnusregio.cz ŘEDITELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová e-mail:
[email protected] REDAKCE: šéfredaktorka: Bc. Veronika Hrdá, gsm: 774 112 671, e-mail:
[email protected] redaktorka: Bc. Hana Nečasová, e-mail:
[email protected] foto: Jiří Sláma / FOTO SLÁMA Jiří Salik Sláma (str. 8–9) / MF Sedmička OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: Obchodní manažeři: Ing. Simona Šedivá, tel: 542 425 237 gsm: 725 006 094, e-mail:
[email protected] Milan Slanina, tel: 542 425 239, gsm: 728 004 983 e-mail:
[email protected] Monika Syslová, tel: 542 425 237, gsm: 774 112 138 e-mail:
[email protected] PRODUKCE: Nela Parmová, tel.: 542 425 231, gsm: 774 112 139, e-mail:
[email protected] SAZBA: JONATÁN, grafické sdružení, Dvořákova 13, 602 00 Brno, www.jonatan.us TISK: Tiskárna Helbich, a. s., Valchářská 36, 614 00 Brno, www.helbich.cz REGISTRACE: MK ČR E 18141
16_mh1209
10.12.2009 17:51
Stránka 1
PROSINEC 2009
KB PR munic MorHosp 268x374.indd 1
INZERCE
STRANA 16
3.12.2009 13:49:26