Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Varnsdorf AKTUALIZACE 2012 Část A Podklady pro RURÚ

PROCES

2012

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Varnsdorf – AKTUALIZACE 2012 Část A – Podklady pro RURÚ

Ing. Lubor Hruška, Ph.D. a kolektiv PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. 30. 11. 2012

Zpracovala společnost PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Švabinského 1749/19, 702 00 Moravská Ostrava IČ: 28576217, Tel.:+420 595 136 023, http://rozvojobce.cz/, e-mail: [email protected].

Autorský kolektiv:      

Andrea Hrušková – tvorba koncepce studie a koordinace týmu Ing. Lubor Hruška, Ph.D. – odborný garant, tvorba metodiky Ing. Hana Doleželová – metodické vedení realizačního týmu Ing. Ivana Foldynová – městské inženýrství a urbanismus, problémy k řešení v ÚPD Ing. arch. Jaroslav Sedlecký – autorizovaný architekt, problémy k řešení v ÚPD Nika Chadzipanajotidisová – organizace průzkumů a sběr dat

Ekonomický pilíř  Ing. Hana Doleželová – garant  Ing. Lucie Vašicová Sociální pilíř  Ing. Kamila Frenová – garant  Ing. Vlastimil Starý – garant technické a dopravní infrastruktury  Ing. Lukáš Dědič – technická infrastruktura  Mgr. Václav Šmajstrla – dopravní infrastruktura  Mgr. Martina Baranová – sociodemografické podmínky  Ing. Iveta Lichá – bydlení a rekreace Environmentální pilíř  Ing. Petr Proske – garant  Bc. Radka Matoláková GIS, zpracování dat a výkresů  Ing. Radek Fujak – garant  Ing. Michal Samiec  Ing. Ondřej Havel  Bc. Jan Vyhlídal – vyváženost pilířů  Bc. David Kubáň  Bc. Martin Matuszczyk

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 4 1 Popis území a širší vztahy ................................................................................................... 6 1.1 Základní charakteristika území .................................................................................. 6 1.2 Širší vztahy a nadřazené dokumenty .......................................................................... 7 2 Environmentální pilíř ........................................................................................................ 10 2.1 Horninové prostředí a geologie ................................................................................ 10 2.2 Vodní režim .............................................................................................................. 11 2.3 Hygiena životního prostředí ..................................................................................... 14 2.4 Ochrana přírody a krajiny ........................................................................................ 16 2.5 Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa ............................. 22 3 Sociální pilíř ...................................................................................................................... 27 3.1 Technická infrastruktura .......................................................................................... 27 3.2 Dopravní infrastruktura ............................................................................................ 32 3.3 Sociodemografické podmínky.................................................................................. 37 3.4 Bydlení ..................................................................................................................... 47 3.5 Rekreace ................................................................................................................... 50 4 Ekonomický pilíř .............................................................................................................. 53 4.1 Regionální ekonomika .............................................................................................. 53 4.2 Daňová výtěžnost ..................................................................................................... 56 4.3 Trh práce .................................................................................................................. 57 5 Souhrn pilířů ..................................................................................................................... 61 5.1 Environmentální pilíř ............................................................................................... 61 5.2 Sociální pilíř ............................................................................................................. 62 5.3 Ekonomický pilíř ...................................................................................................... 64 6 Seznam zkratek ................................................................................................................. 66 7 Seznam zdrojů a použitá literatura .................................................................................... 68 8 Seznam příloh ................................................................................................................... 70 Příloha A: Environmentální pilíř .......................................................................................... 70 Příloha B: Sociální pilíř ........................................................................................................ 70 Příloha C: Ekonomický pilíř ................................................................................................. 71 9 Přílohy ............................................................................................................................... 72 Příloha A: Environmentální pilíř .......................................................................................... 72 Příloha B: Sociální pilíř ........................................................................................................ 75 Příloha C: Ekonomický pilíř ................................................................................................. 90

-3-


Úvod V současné době v rámci přechodu industriální společnosti na postindustriální dochází k výrazné polarizaci území a růstu regionálních disparit. Tato skutečnost vede k proměně stávajících sociálních struktur a způsobů práce, což vyvolává úpadek tradičních oblastí ekonomiky a tradičních profesí. Aktéři regionálního rozvoje nejsou tak jako dříve spjati s prostorem, ve kterém působí, protože sídla jejich firem jsou mimo region. Procesy globalizace tak zmenšují možnosti veřejné správy regulovat procesy v území. Situace zesiluje tlak na management obcí při plánování budoucího vývoje regionu a jeho udržitelnosti. Mění se rozložení ekonomických aktivit v prostoru i jejich struktura. Na jedné straně vznikají nové periferie a sociálně vyloučené oblasti a na straně druhé se zvyšuje neregulovaná zástavba v procesu suburbanizace v okolí měst, která se vyznačuje vysokými nároky na zábor půdy a náklady na budování dopravní a technické infrastruktury. Doprovodným jevem je zde vznikající sociální separace. Působení a dopad vnějších faktorů působících na společnost zevně i uvnitř (hospodářská recese, hrozící rozpad eurozóny, masivní migrace obyvatel, příchod cizinců z rozvojových zemí atd.) na území nelze předvídat. Je ale možné identifikovat základní sociodemografické, ekonomické, environmentální procesy v území a zhodnotit možnosti jejich regulace nástroji prostorového plánování. Je nutné posílit institucionální kapacitu a efektivnost výkonu územní veřejné správy a veřejných služeb, zohlednit sociální podmínky, zaměřit se na komunikaci s veřejností, zkvalitnit komunikaci mezi jednotlivými odbory městského úřadu a rozvinout komunikaci s úřady obcí ve správním obvodu ORP. Rozbor udržitelného rozvoje území (dále jen RURÚ) je zpracováván a aktualizován na základě zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon) a prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do tematických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální, sociodemografický a ekonomický. RURÚ není pouze naplněním povinnosti plynoucí z legislativy, ale také důležitým podkladem pro plánování rozvoje území. Umožňuje prosazovat principy udržitelného rozvoje do strategického plánování rozvoje měst/regionů, včetně komunitních plánů sociálních služeb. Vzhledem k zákonem stanovené periodicitě jeho aktualizací lze RURÚ využít jako východisko pro aktualizaci výše zmíněných strategických dokumentů měst/regionů. Zprůhledněním sociodemografického a hospodářského pilíře, které poskytnou podklad pro RURÚ a aktualizaci územně analytických podkladů (dále jen ÚAP), dojde ke konstruktivnímu a aktuálnímu vyhodnocení stávající situace pomocí SWOT analýz (tj. silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby), a tím i vytvoření reálné možnosti, resp. cesty k udržitelnému rozvoji daného území. Při hodnocení jednotlivých témat je využita tzv. Hruškova metoda, která je multikriteriální analýzou zohledňující podmíněnost v území a zároveň je doplněna o sociální rozměr. Metoda umožňuje kombinovat kvantitativní přístup založený na specifických indikátorech kalibrovaných na regionální úroveň s kvalitativním přístupem založeným na expertní znalosti. Metoda slouží k porovnání jednotlivých území obcí v rámci SO ORP a její efektivita spočívá mimo jiné ve schopnosti proměnit data o území ve znalost a poskytnout tak klíčové podklady pro management obcí a regionů. Výsledky pro jednotlivé obce jsou vizualizovány

-4-

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. prostřednictvím jednoduchých paprskovitých grafů (nazývaných Ameba či Drážďanská hvězda). Aktualizace rozboru udržitelného rozvoje území SO ORP Varnsdorf obsahuje tři jednotlivě navazující části. Část A – Podklady pro RURÚ, které zahrnují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, zjištění a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území v jednotlivých tématech: environmentální – horninové prostředí a geologie, vodní režim, hygiena životního prostředí, ochrana přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, sociální – technická a dopravní infrastruktura, sociodemografické podmínky, bydlení a rekreace, ekonomický – regionální ekonomika, trh práce a daňová výtěžnost. Na část A navazuje část B – RURÚ, která vyhodnocuje udržitelný rozvoj území SWOT analýzou, určuje problémy k řešení v územně plánovacích dokumentacích a vyváženost pilířů v celém SO ORP Varnsdorf. Poslední část C – vyhodnocení obcí se zabývá definováním silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb jednotlivých obcí v rámci území SO ORP Varnsdorf.

-5-


1 Popis území a širší vztahy 1.1

Základní charakteristika území

Správní obvod obce s rozšířenou působností Varnsdorf představuje jeden z 16 správních obvodů Ústeckého kraje. Řešené území se rozkládá v severovýchodní části kraje v okrese Děčín. Mapa 1.1.1: Správní obvod ORP Varnsdorf

Správní obvod ORP Varnsdorf se se svojí rozlohou 8 886,0 ha řadí k menším správním obvodům Ústeckého kraje. Je tvořen 6 obcemi, z toho obce Varnsdorf a Chřibská mají status města. Nejrozsáhlejší obcí je Varnsdorf, který svou rozlohou 2 616,9 ha tvoří téměř 30 % území správního obvodu. Výměry jednotlivých obcí správního obvodu Varnsdorf jsou uvedeny v následující tabulce.

-6-

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 1.1.1: Výměra obcí SO ORP Varnsdorf Název obce

Výměra obce [ha]

Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf SO ORP Varnsdorf Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

1.2

1 518,5 746,2 1 596,0 1 137,0 1 271,5 2 616,9 8 886,0

Podíl v rozloze SO ORP [%] 17,1 8,4 18,0 12,8 14,3 29,5 100,0

Širší vztahy a nadřazené dokumenty

Politika územního rozvoje ČR (dále též „PÚR ČR“) je pořízena Ministerstvem pro místní rozvoj v mezích § 5 odst. 5 podle § 31 až 35 a § 186 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon), na základě usnesení vlády ČR 929 ze dne 20. 7. 2009, kterým byla schválena Politika územního rozvoje České republiky (dále též PÚR ČR 2008), a na základě úkolu II. 2. písm. a) tohoto usnesení. PÚR ČR stanovuje rámcové úkoly pro navazující územně plánovací činnost a pro stanovování podmínek pro předpokládané rozvojové záměry s cílem zvyšovat jejich přínosy a minimalizovat jejich negativní dopady. PÚR ČR, jejíž text je doplněn potřebnými schématy, je v souladu s § 32 stavebního zákona členěna na kapitoly: ► „Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území“, které se uplatňují na celém území České republiky; ► „Rozvojové oblasti a rozvojové osy“, „Specifické oblasti“, „Koridory a plochy dopravní infrastruktury“ a „Koridory, plochy a rozvojové záměry technické infrastruktury“; Politika územního rozvoje ČR vymezuje oblasti, osy, koridory a plochy s ohledem na prokázané potřeby rozvoje území státu, které odůvodňují v souladu s § 5 stavebního zákona zásah do působnosti orgánů krajů a obcí v záležitostech týkajících se jejich územního rozvoje, a jestliže je důvodné pro tyto oblasti, osy, koridory a plochy stanovit kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v nich; ► „Další úkoly pro územní plánování“. Republikové priority Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje atd. Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného

-7-

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. (Viz také Lipská charta, bod II. 2; viz také čl. 24 PÚR ČR 2008) Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). Zásady územního rozvoje Zásady územního rozvoje (dále jen ZÚR) by měly stanovit především základní požadavky na uspořádání území kraje, účelné využití tohoto území, vymezení ploch nebo koridorů staveb, které mohou mít důležitý význam pro celý kraj. ZÚR nestanovují podrobnosti vedení tras silnic a dálnic, ty by měly být ponechány až na nižší úrovně plánování. Zásady územního rozvoje jsou závazné pro obce, které budou mít povinnost do svých územních plánů přenést záměry schválené v Zásadách, a to i kdyby s jejich umístěním nesouhlasily. Zásady musí respektovat PÚR ČR. Zásady schvaluje zastupitelstvo kraje a zároveň se vyhlašují jako tzv. opatření obecné povahy – proti němu je možné podat žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. Rozvojové oblasti a rozvojové osy Rozvojové oblasti a rozvojové osy jsou vymezovány v územích, v nichž z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu existují zvýšené požadavky na změny v území. V rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot. Základní kritéria pro rozhodování a posuzování záměrů na změny v území ve všech rozvojových oblastech a rozvojových osách dle PÚR ČR 2008 mají sledovat zejména: ► rozvoj veřejné infrastruktury mezinárodního a republikového významu při současném zachování respektování hodnot území, ► rozvoj bydlení při upřednostnění rozvoje uvnitř zastavěného území a předcházení prostorově sociální segregaci, fragmentaci a záborům ploch veřejně přístupné zeleně, ► nové využití nevyužívaných průmyslových, skladových, dopravních a jiných ploch, ► řešení rekultivace a revitalizace opuštěných areálů a ploch (např. předcházející těžbou, průmyslovým využitím, armádou apod.), účelnou organizací materiálových toků ► a nakládání s odpady, ► zachování a rozvoj společenské funkce tradičních městských center, ochrana a využití rekreačního potenciálu krajiny Rozvojová oblast NOB3 – RUMBURSKO, VARNSDORFSKO ZÚR ÚK stanovují na území ORP Rumburk, Varnsdorf rozvojovou oblast nadmístního významu NOB3 Rumbursko, Varnsdorfsko, která se na území obcí SO ORP Varnsdorf týká obcí Dolní Podluží, Horní Podluží, Jiřetín pod Jedlovou a Varnsdorf. -8-

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Pro plánování a usměrňování územního rozvoje ZÚR ÚK stanovují tyto úkoly pro územní plánování: (1)

Podporovat pokrytí rozvojové oblasti územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů a využití rozvojových příležitostí územními studiemi a regulačními plány.

(2)

Vytvářet územní předpoklady pro zlepšení dopravní dostupnosti vyšších center osídlení (zejm. Ústí nad Labem, Děčín a center osídlení v Libereckém kraji).

(3)

Nástroji územního plánování zajistit zlepšení silniční dopravní dostupnosti rozvojové oblasti z vnitrozemí CR (zejména úpravy silnice I/9 a silnice II/263).

(4)

Nástroji územního plánování zajistit zlepšení zabezpečení rozvojových předpokladů oblasti na úseku technické infrastruktury – zejména v zásobování elektrickou energií.

(5)

V příhraničních prostorech CR/SRN podporovat vzájemné výhodnou kooperaci a provázanost sídelních soustav, dopravní a technické infrastruktury i občanské vybavenosti.

(6)

Podporovat revitalizaci nedostatečné využitých nebo zanedbaných areálu a ploch typu brownfield, využít územní rezervy ve stávajících průmyslových zónách nadmístního významu.

(7)

Podporovat rozvoj rekreace a cestovního ruchu, zachovávat a rozvíjet hodnoty území, které vytváří předpoklady pro rekreaci a cestovní ruch jednak ve vlastní rozvojové oblasti a jednak s ohledem na to, že oblast je nástupištěm do navazujících území NP a CHKO.

NOS4 - ROZVOJOVÁ OSA NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU JIŘETÍN POD JEDLOVOU -VARNSDORF - RUMBURK - STÁTNÍ HRANICE ČR/SRN ZÚR ÚK stanovují na území ORP Varnsdorf a Rumburk urbanizační osu nadmístního významu NOS4 Jiřetín pod Jedlovou - Varnsdorf – Rumburk – státní hranice ČR/SRN, která je na území SO ORP Varnsdorf vymezena v obcích Dolní Podluží, Horní Podluží, Jiřetín pod Jedlovou a Varnsdorf. Pro plánování a usměrňování územního rozvoje ZÚR ÚK stanovují tyto úkoly pro územní plánování: (1)

Podporovat pokrytí rozvojové oblasti územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problému územními studiemi a regulačními plány.

(2)

Podporovat přestavbu silnice I/9 tvořící základ rozvojové osy a řešit vyplývající územní souvislosti.

(3)

Chránit a kultivovat přírodní a kulturní hodnoty na území rozvojové osy, které vytvářejí charakteristické znaky území.

(4)

Podporovat využití oboustranně výhodných kooperativních vztahu osídlení ležícího na rozvojové ose v příhraničním pásmu ČR/SRN.

(5)

Koridor silnice I/9 chápat jako koridor pro vedení dalších zařízení technické infrastruktury pro Šluknovský výběžek - územní rezerva pro VVN.

-9-


2 Environmentální pilíř 2.1

Horninové prostředí a geologie

Správní území ORP Varnsdorf se rozkládá v severovýchodní části Ústeckého kraje. Podstatnou část jeho území zabírají Lužické hory, jež se nacházejí v tzv. České křídové pánvi. Převážná část území je tvořena svrchnokřídovými sedimenty, především pískovci, v menší míře jsou zastoupeny i slínovce a jílovce. V období třetihor zde v důsledku vulkanické činnosti pronikající magma tvořilo podzemní tělesa (lakolity), případně utuhlo v přívodních komínech. V období čtvrtohor zde probíhala eroze a v důsledku zvětrávání byla povrchová vrstva usazenin odnesena a na povrch vystoupily odolné, původně podpovrchové vulkanické útvary, které tvoří i hlavní hřeben Lužických hor. Severní část Lužických hor ohraničuje tektonická porucha (Lužická porucha) a severně od ní do území zasahují ze Šluknovského výběžku prvohorní vyvřeliny (rumburská žula, granodiority).1 Těžba nerostných surovin Území ORP Varnsdorf není bohaté na nerostné suroviny. V minulých stoletích zde však postupně v řadě lokalit probíhala důlní činnost. První pokusy na území dnešní obce Jiřetín pod Jedlovou spadají již do druhé poloviny 15. století, nebyly však příliš úspěšné. Ke znovuoživení došlo v 16. století, kdy bylo založeno hornické městečko Sanct Georgenthal – dnešní Jiřetín pod Jedlovou. Probíhala zde s přestávkami nepříliš výnosná těžba galenitu a chalkopyritu. Definitivně byla zastavena v roce 1910. Na území města Varnsdorf (pod Špičákem) probíhaly v 19. století pokusy o dolování hnědého uhlí. Rovněž na dalších územích v minulosti probíhala těžba různých surovin. V současném období na území SO ORP Varnsdorf důlní činnost neprobíhá a nepředpokládá se její zahájení ani v budoucnosti. Dle ÚAP Ústeckého kraje (2011) se na území obce Varnsdorf nachází prognózní zdroj hnědého uhlí a je zde vymezeno také chráněné ložiskové území. Poddolovaná a sesuvná území Pozůstatkem důlní činnosti na území SO ORP Varnsdorf je výskyt řady poddolovaných území. Celkem se jich zde nachází 22, největší počet se nachází na území obcí Dolní Podluží (10) a Jiřetín pod Jedlovou (6). Na území obce Dolní Podluží se nachází 5 objektů, evidovaných jako stará důlní díla. Výskyt poddolovaných území a starých důlních děl na území správního obvodu ORP Varnsdorf je uveden v následující tabulce.

1 Zdroj: AOPK ČR

- 10 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 2.1.1: Poddolovaná území v obcích SO ORP Varnsdorf Poddolovaná území Obec

Bodová

Plošná

Stará důlní díla

Celkem

Dolní Podluží

4

6

10

5

Horní Podluží

1

0

1

0

Chřibská

0

0

0

0

Jiřetín pod Jedlovou

3

3

6

0

Rybniště

0

1

1

0

Varnsdorf

2

2

4

0

12

22

5

SO ORP Varnsdorf 10 Zdroj dat: Česká geologická služba, data ESRI, září 2012

2.2

Vodní režim

Územím SO ORP Varnsdorf prochází dělící linie mezi povodím Severního a Baltského moře, jež vymezena hlavním hřebenem Lužických hor – Lužickým hřbetem – jižně od lužické poruchy v pásmu od vrchu Spravedlnost po Horní Sedlo. Ačkoliv jsou Lužické hory pramennou oblastí a jsou vymezeny jako chráněná oblast přirozené akumulace vod, ve sledovaném území se nacházejí pouze drobnější vodní toky, které patří k povodí řek Ohře, Labe i Odry (resp. Nisy). Vodní zdroje podzemní a povrchové vody Středem území protéká ve směru Z – V řeka Lužnička, do níž se vlévají drobné toky (Lesenský potok, Stožecký potok a další říčky), jež odvádí mimo území SO ORP a pokračuje na území SRN. Východní výběžek území protíná německá řeka Mandava (Mandau), jež protéká ORP Varnsdorf. Jižní část Lužických hor na území SO ORP odvodňuje Chřibská Kamenice, která protéká ve směru V – Z a již mimo sledované území se vlévá do řeky Kamenice. Délky vodních toků na území SO ORP Varnsdorf jsou uvedeny v následující tabulce: Tabulka 2.2.1: Délky vodních toků na území SO ORP Varnsdorf Obec Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Rybniště Varnsdorf SO ORP Celkem Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

Název toku Lužnička Lužnička Chribska kamenica Chribska kamenica Chribska kamenica Lužnička Madlava

Délka toku [km] 4,5 2,9 9,5 1,4 1,8 0,4 6,1 26,6

Území SO ORP Varnsdorf má nadprůměrné množství srážek a velmi dobrou retenční schopnost. Je to oblast, kde se nachází řada vodních zdrojů pitné vody. Jde především o zdroje podzemních vod, ze kterých je voda odebírána pomocí studní. Nejvíce studen se nachází na území obcí Dolní Podluží a Chřibská. Povrchový zdroj vody je území SO ORP Varnsdorf jeden, jedná se o Chřibskou přehradu na území obce Rybniště sloužící jako rezervoár pro výrobu pitné vody, koupání a jiné formy rekreace jsou proto zakázány. Její - 11 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. rozloha je 12,2 ha. Celková rozloha ochranných pásem vodních zdrojů na území SO ORP Varnsdorf je 273,3 ha, což odpovídá 3,1 % celkové rozlohy správního obvodu. Rozlohy ochranných pásem vodních zdrojů na území jednotlivých obcí jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 2.2.2: Vodní zdroje povrchové, podzemní vody včetně ochranných pásem Obec Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf SO ORP Celkem Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

Výměra obce [ha]

A044 [ha]

1 518,5 746,2 1 596,0 1 137,0 1 271,5 2 616,9 8 886,0

A044 [%] 30,4 38,0 19,3 36,9 109,4 39,4 273,3

2,0 5,1 1,2 3,2 8,6 1,5 3,1

Na podstatné části území SO ORP Varnsdorf je vymezena Chráněná oblast přirozené akumulace vod. Výše zmíněné vodní toky, nádrže a zdroje vod jsou zobrazeny na následující mapě. Dále se zde nachází i větší počet menších rybníků, většina z nich však nutně vyžaduje údržbu. Mapa 2.2.1: Vodní toky, nádrže a bodové zdroje vody na území SO ORP Varnsdorf

- 12 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Záplavová území Ačkoliv vodní toky, protékající územím nepatří k významným, dochází zde opakovaně k záplavám včetně zastavěných částí území, což znamená limity pro využití řady lokalit. Záplavová území jsou vymezena na území všech obcí SO ORP Varnsdorf. Rozloha záplavového území stoleté vody má na území správního obvodu rozlohu 95 ha, což odpovídá 1,1 % celkové rozlohy. Vymezená záplavová území SO ORP Varnsdorf jsou uvedena v následující tabulce. Tabulka 2.2.3: Záplavová území SO ORP Varnsdorf Obec

Výměra obce [ha]

Q5 [ha]

Q5 [%]

Q20 [ha]

Dolní Podluží 1 518,5 3,6 0,2 Horní Podluží 746,2 4,4 0,6 Chřibská 1 596,0 6,0 0,4 Jiřetín pod Jedlovou 1 137,0 3,1 0,3 Rybniště 1 271,5 14,9 1,2 Varnsdorf 2 616,9 8,8 0,3 SO ORP Celkem 8 886,0 40,8 0,5 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012 Pozn.: Q100 – stoletá voda, Q20 – dvacetiletá voda, Q5 – pětiletá voda

Q20 [%]

6,7 10,8 9,8 3,6 15,8 12,7 59,4

0,4 1,5 0,6 0,3 1,2 0,5 0,7

Q100 [ha]

Q100 [%]

19,7 14,5 15,1 4,0 17,0 24,7 95,0

1,3 1,9 0,9 0,4 1,3 0,9 1,1

Aktivní zóna záplavového území je část zastavěných území obcí a území určených k zástavbě podle územních plánů, jež při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku, a tak bezprostředně ohrožuje život, zdraví a majetek lidí. Rozloha vymezené aktivní zóny záplavového území ve správním obvodu ORP Varnsdorf je 51,5 ha a tvoří 0,6 % rozlohy správního obvodu. Vymezená aktivní zóna záplavového území v jednotlivých obcích je uvedena v tabulce níže. Tabulka 2.2.4: Rozsah jevu A051 (Aktivní zóna záplavového území) na správním území ORP Varnsdorf Obec Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf SO ORP Celkem Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

Výměra obce [ha]

QAZ [ha]

1 518,5 746,2 1 596,0 1 137,0 1 271,5 2 616,9 8 886,0

QAZ [%] 5,3 4,0 9,6 4,0 16,2 12,5 51,5

0,3 0,5 0,6 0,4 1,3 0,5 0,6

Na území pod vodním dílem Chřibská je vymezeno území zvláštní povodně, značící zaplavené území v případě havarijního stavu na této nádrži. Je vymezeno převážně na území obce Chřibská (více než 7 % rozlohy obce), část zasahuje také na území obce Rybniště. Jeho celková rozloha je 117,1 ha, což odpovídá 1,3 % rozlohy SO ORP Varnsdorf, viz tabulka níže. Tabulka 2.2.5: Rozsah jevu A053 (území zvláštní povodně) na správním území ORP Varnsdorf Obec Chřibská Rybniště SO ORP Celkem Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

Výměra obce [ha]

Výměra povodně[ha]

1 596,0 1 271,5 8 886,0

116,1 1,1 117,1

- 13 -

Podíl na území [%] 7,3 0,1 1,3

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Vymezené záplavové území stoleté vody (Q100), aktivní zóna záplavového území a území zvláštní povodně je zobrazeno na následující mapě. Mapa 2.2.2: Záplavová území ve SO ORP Varnsdorf

2.3

Hygiena životního prostředí

Předmětem hodnocení hygieny životního prostředí je hodnocení kvality jednotlivých složek životního prostředí v daném území, případně negativních faktorů, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví obyvatelstva a stabilitu ekosystémů v území. Mezi hlavní charakteristiky patří především zdroje znečišťování a kvalita ovzduší, rozsah znehodnocení půd ve formě starých zátěží a kontaminovaných ploch, produkce a způsob nakládání s odpady, případně další faktory s možnými negativními dopady na životní prostředí (radonové riziko, ochranná pásma leteckých staveb, území v dosahu liniových zdrojů emisí ad.). Kvalita ovzduší Kvalita ovzduší je na území SO ORP Varnsdorf poměrné dobrá. Dle posledních údajů Českého hydrometeorologického ústavu z roku 2010 došlo k překročení imisních limitů v ukazateli PM10 (polétavý prach) pouze na 5,9 % území a ukazateli BaP (polycyklické aromatické uhlovodíky) na 9,2 % území správního obvodu. K překračování těchto limitů dochází na území města Varnsdorf v důsledku rostoucí intenzity dopravy. Na celém území - 14 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. dochází k překračování imisních limitů přízemního ozónu O3, což však platí pro většinu území České republiky. Staré zátěže a kontaminované plochy Méně příznivá je situace z hlediska výskytu starých zátěží a kontaminovaných ploch. Objektů vyhodnocených jako stará zátěž a kontaminovaná plocha se na území SO ORP Varnsdorf nachází 47, nejvíce jich je na území obcí Dolní Podluží, Chřibská a Varnsdorf. Tyto zátěže představují limit pro využití území a mohou například ohrožovat kvalitu povrchových a podzemních vod v důsledku průsaků. Počet starých zátěží a kontaminovaných ploch v jednotlivých obcích je uveden v tabulce níže. Tabulka 2.3.1: A064 staré zátěže území a kontaminované plochy Obec

A064 Počet

Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf SO ORP Celkem Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

13 2 12 3 5 12 47

Lokalizace starých zátěží a kontaminovaných ploch je uvedena na následující mapě hygieny životního prostředí.

- 15 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.3.1: Hygiena životního prostředí

Ostatní negativní faktory v území Dalším faktorem, který může ovlivnit hygienu prostředí je oblast tvorby a způsob nakládání s odpady. Jejich řešení je povinností a v kompetenci původců odpadů. Základním nástrojem pro řešení problematiky odpadového hospodářství je na úrovni kraje Plán odpadového hospodářství, jenž stanoví cíle v této oblasti v souladu s republikovými cíli. Mezi tyto cíle se řadí i zvyšování podílu separovaného sběru odpadů jako předpokladu jejich dalšího využití. K dalším cílům patří i způsob likvidace BRKO – biologicky rozložitelného komunálního odpadu a jeho využívání pro tvorbu biokompostu nebo výrobu bioplynu. K negativním faktorům patří skutečnost, že značná část území SO ORP Varnsdorf patří k oblastem s vysokým rizikem výskytu radonu. 2.4

Ochrana přírody a krajiny

Území SO ORP Varnsdorf se řadí k oblastem ovlivňovaným lidskou činností v relativně omezeném rozsahu. Nachází se zde řada lokalit, jež jsou významné pro ekologickou stabilitu území a často i specifické a ojedinělé. Jejich zachování proto patří mezi priority územního plánování a je zajišťováno různou formou ochrany.

- 16 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Zvlášť chráněná území a přírodní památky Zvlášť chráněná území zahrnují velkoplošná zvláště chráněná území, kam patří národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO). Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) patří národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Škálu zvlášť chráněných území rozšířila soustava NATURA 2000 – soustava chráněných území na území států EU. Tvoří ji ptačí oblasti (PO) a evropsky významné lokality (EVL). Do území SO ORP Varnsdorf zasahuje Národní park České Švýcarsko, konkrétně se jeho část rozkládá na 76,4 ha obce Chřibská. Dále se na území SO ORP nachází Chráněné krajinné oblasti Labské Pískovce a Lužické Hory. Ty jsou vymezeny na území všech obcí správního obvodu s výjimkou obce Varnsdorf a jejich rozloha je 4 771,4 ha, tvoří tedy více než polovinu rozlohy SO ORP Varnsdorf. V obcích Chřibská a Jiřetín pod Jedlovou pokrývá CHKO téměř celé jejich území, viz tabulka níže. Tabulka 2.4.1: Chráněné krajinné oblasti na území SO ORP Varnsdorf Obec

Výměra obce [ha]

Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště SO ORP Celkem Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

1 518,5 746,2 1 596,0 1 137,0 1 271,5 8 886,0

Název Labské pískovce a Lužické hory Labské pískovce a Lužické hory Labské pískovce a Lužické hory Labské pískovce a Lužické hory Labské pískovce a Lužické hory

Výměra [ha] 940,8 200,2 1 519,5 1 092,9 1 017,9 4 771,4

Podíl [%] 62,0 26,8 95,2 96,1 80,1 53,7

Na území SO ORP Varnsdorf se nachází také Evropsky významné lokality soustavy Natura 2000. Jejich rozloha je 854,9 ha, tvoří 9,6 % celkové rozlohy správního obvodu. Evropsky významné lokality na území SO ORP Varnsdorf jsou uvedeny v následující tabulce.

- 17 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 2.4.2: Natura 2000 – Evropsky významné lokality Obec

Výměra obce [ha]

Dolní Podluží Chřibská Chřibská Chřibská Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Rybniště SO ORP Celkem Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

1 518,5 1 596,0 1 596,0 1 596,0 1 596,0 1 137,0 1 271,5 1 271,5 8 886,0

Název Lužickohorské bučiny Chřibská - kostel Spravedlnost-Chřibská Studenec České Švýcarsko Údolí Chřibské Kamenice Velký rybník Údolí Chřibské Kamenice

Výměra [ha] 413,9 0,1 53,4 0,0 215,3 6,6 88,8 76,8 854,9

Podíl [%] 27,3 0,0 3,3 0,0 13,5 0,6 7,0 6,0 9,6

Dalším prvkem soustavy NATURA 2000 na území SO ORP Varnsdorf je ptačí oblast Labské pískovce. Ta zasahuje na území obcí Dolní Podluží, Horní Podluží, Chřibská, Rybniště a Varnsdorf. Její rozloha na SO ORP Varnsdorf je 1 645,9 ha a tvoří téměř pětinu rozlohy správního obvodu, viz následující tabulka. Tabulka 2.4.3: NATURA 2000 – Ptačí oblast Obec

Výměra obce [ha]

Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Rybniště Varnsdorf SO ORP Celkem Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

1 518,5 746,2 1 596,0 1 271,5 2 616,9 8 886,0

Název Labské pískovce Labské pískovce Labské pískovce Labské pískovce Labské pískovce

Výměra [ha] 27,3 414,8 583,2 364,1 256,5 1 645,9

Podíl [%] 1,8 55,6 36,5 28,6 9,8 18,5

Národní park, Chráněná krajinná oblast a oblasti NATURA 2000 na území SO ORP jsou uvedeny na následující mapě.

- 18 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.4.1: Prvky zvláštní ochrany přírody na území SO ORP Varnsdorf

Maloplošná zvláštně chráněná území mají na území SO ORP Varnsdorf rozlohu 177,7 ha. Jedná se především o přírodní rezervace, nacházející se v obcích Horní Podluží, Chřibská, Rybniště a Varnsdorf. V obci Chřibská se nachází také přírodní památka Louka u Brodských. Rozlohy maloplošných zvláště chráněných území SO ORP Varnsdorf jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 2.4.4: Maloplošná zvláště chráněná území SO ORP Varnsdorf Obec

Výměra obce [ha]

Horní Podluží Chřibská Chřibská Chřibská Chřibská Rybniště Varnsdorf SO ORP Celkem Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

746,2 1 596,0 1 596,0 1 596,0 1 596,0 1 271,5 2 616,9 8 886,0

Název Světlík Louka u Brodských Marschnerova louka Pavlínino údolí Spravedlnost Velký rybník Světlík

- 19 -

Typ přírodní rezervace přírodní památka přírodní rezervace přírodní rezervace přírodní rezervace přírodní rezervace přírodní rezervace

Výměra [ha] 51,0 0,7 1,4 0,1 7,0 102,7 14,8 177,7

Podíl [%] 6,8 0,0 0,1 0,0 0,4 8,1 0,6 2,0

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Lokalizace maloplošných zvláště chráněných území SO ORP Varnsdorf je zobrazena na následující mapě. Mapa 2.4.2: Prvky zvláštní ochrany přírody na území SO ORP Varnsdorf

Obecně chráněná území přírody a krajiny – ÚSES V rámci obecně chráněných území přírody a krajiny jsou vymezovány plochy a koridory územního systému ekologické stability, jež zahrnují skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES. Na území SO ORP Varnsdorf jsou vymezeny dva nadregionální biokoridory (NRBK), nadregionální biocentrum (NRBC), dva regionální biokoridory (RBK) a pět regionálních biocenter, viz tabulka níže. Tabulka 2.4.5: Prvky ÚSES na území SO ORP Varnsdorf Kód

Kategorie

Název

NRBK

K7

Studený vrch (82) - státní hranice

NRBK

K 19

Studený vrch (82) – Poledník (84)

NRBC RBK RBK RBC RBC RBC

82 545 525 003 1359 1361

Studený vrh Dymník – Velký rybník Velký rybník – K 7 Kozí hřbet, Weberberg Pěnkavčí vrch Jedlovské rybníky

- 20 -

Dotčené obce Chřibská, Jiřetín pod Jedlovou, Rybniště Dolní Podluží, Jiřetín pod Jedlovou Chřibská Varnsdorf Rybniště Dolní Podluží Dolní Podluží Jiřetín pod Jedlovou

Funkce fuknční, k založení funkční funkční funkční k založení funkční funkční funkční

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Kategorie RBC

Kód 1374

Název

Dotčené obce Horní Podluží, Rybniště, Varnsdorf Chřibská, Rybniště

Velký rybník

RBC 1706 Plešivec Zdroj: ÚAP Ústeckého kraje, aktualizace 2011

Funkce funkční funkční

Koeficient ekologické stability Koeficient ekologické stability se počítá jako podíl výměr druhů pozemků v daném území. V čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů, lesní půdy a vodních ploch. Ve jmenovateli podílu je součet výměr orné půdy, zastavěných ploch a ostatních ploch (metodika používaná ČSÚ). Koeficient ekologické stability SO ORP Varnsdorf nezaznamenal v posledních 4 letech výraznější změny. Poměrně vysoký koeficient ekologické stability mají obce Dolní Podluží, Jiřetín pod Jedlovou a Rybniště, téměř trojnásobný oproti KES ostatních obcí správního obvodu. V rámci Ústeckého kraje patří koeficient ekologické stability SO ORP Varnsdorf k nadprůměrným. Vývoj koeficientu ekologické stability v letech 2008 až 2012 je uveden v následující tabulce.

- 21 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 2.4.6: Koeficient ekologické stability – vývoj 2008 – 2012 KES

Obec 2008 Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf SO ORP Varnsdorf Zdroj: ČSÚ, stav k 1. lednu

2010 9,4 3,2 3,7 9,1 10,1 3,1 6,3

2012 9,4 3,2 3,7 9,1 10,0 3,1 6,3

9,5 3,2 3,7 9,7 10,6 3,1 6,7

Koeficient ekologické stability pro rok 2012 v obcích SO ORP Varnsdorf je uveden také na následující mapě. Mapa 2.4.3: Koeficient ekologické stability na území SO ORP Varnsdorf

2.5

Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa

V řadě ekonomicky vyspělých zemí, ČR nevyjímaje, dochází dlouhodobě k poklesu podílu zemědělské půdy na jejich území. V ČR je ochrana půdy legislativně zakotvena v zákoně č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů. Jejím cílem je minimalizovat zábory zemědělského půdního fondu, zejména bonitně nejcennější půdy. Přesto lze dlouhodobě sledovat její úbytky jednak - 22 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. z důvodu nové zástavby (často na zelené louce), tak i v souvislosti s rozvojem především dopravní infrastruktury. Ochrana a způsob využívání lesních porostů je zakotvena v tzv. lesním zákoně (zákon č. 289/1995 Sb.), který lesy člení do tří základních kategorií. Podle převažujících funkcí jsou vymezeny lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Zemědělský půdní fond Na území správního obvodu ORP Varnsdorf nepatří zemědělství k významným hospodářským odvětvím. Nachází se zde orná půda o rozloze 440 ha, což odpovídá 5 % rozlohy celého správního obvodu. V posledních dvou letech nedošlo téměř k žádným změnám v rozloze orné půdy. Největší podíl orné půdy na svém území má obec Horní Podluží (14,1 %). Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Varnsdorf v období 2010 až 2012 je uvedena v následující tabulce. Tabulka 2.5.1: Rozloha orné půdy a její změna v obcích SO ORP Varnsdorf v období 2010 – 2012 Orná půda [ha]


33,9 105,4 178,5 7,7 10,7 104,2 440,0

Rozdíl

2012 33,9 105,4 178,5 7,6 10,5 104,1 440,0

Podíl orné půdy z celkového území [%] 2010 2012 Rozdíl

0,00 0,01 0,00 -0,09 -0,17 -0,12 0,00

2,2 14,1 11,2 0,7 0,8 4,0 5,0

2,2 14,1 11,2 0,7 0,8 4,0 5,0

0,00 0,00 0,00 -0,01 -0,01 0,00 0,00

Co se týče kvality půdy, neřadí se oblast SO ORP Varnsdorf k bonitně nejcennějším půdám. Nejvíce jsou zastoupeny půdy s neurčenou třídou ochrany (45,6 %), druhého nejvyššího podílu pak dosahují půdy třetí třídy ochrany (31,4 %). Půdy první třídy ochrany, které jsou z hlediska BPEJ vůbec nejcennější, se rozkládají pouze na 3 % území, viz následující tabulka. Rozlohy půd jednotlivých tříd ochrany v obcích SO ORP Varnsdorf jsou uvedeny v Tabulce 7 v příloze. Tabulka 2.5.2: Bonitované půdně ekologické jednotky Třída ochrany

Výměra [ha]

neurčeno 1 2 3 4 5 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

Podíl [%] 4 052,0 264,1 41,0 2 793,7 772,7 960,7

Rozdělení půdy na území SO ORP Varnsdorf je zobrazena na následující mapě.

- 23 -

45,6 3,0 0,5 31,4 8,7 10,8

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.5.1: Bonitované půdně ekologické jednotky na území SO ORP Varnsdorf

Předpokladem zemědělského využívání těchto půd jsou nezbytné investice do jejich odvodňování. Na území SO ORP Varnsdorf má plocha se změněným vodním režimem rozlohu 1 040,6 ha, největší část těchto ploch se nachází na území obce Chřibská. Rozsah ploch se změněným vodním režimem na území jednotlivých obcí je uveden v následující tabulce. Tabulka 2.5.3: Rozsah ploch se změněným vodním režimem Obec Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf SO ORP Celkem Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

Výměra obce [ha]

Odvodněná plocha [ha]

1 518,5 746,2 1 596,0 1 137,0 1 271,5 2 616,9 8 886,0

193,7 167,3 384,5 40,7 115,3 139,0 1 040,6

Podíl [%] 12,8 22,4 24,1 3,6 9,1 5,3 11,7

Odvodněné plochy a hlavní odvodňovací zařízení na území SO O RP Varnsdorf jsou zobrazeny na následující mapě.

- 24 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 2.5.2: Odvodněné plochy na území SO ORP Varnsdorf

Zastavěná půda Významnou charakteristikou způsobu využití území (a rovněž složkou ovlivňující výši KES) je podíl zastavěných ploch na celkové ploše daného území a jeho vývoj. Zastavěná půda tvoří 3 % rozlohy SO ORP Varnsdorf, v posledních dvou letech došlo v rozloze zastavěné půdy pouze k minimálním změnám. Rozloha zastavěné půdy a její změna na území SO ORP Varnsdorf je uvedena v následující tabulce. Tabulka 2.5.4: Rozloha zastavěné půdy a její změna v obcích SO ORP Varnsdorf v období 2010 – 2012 Zastavěné území [ha]


24,0 13,8 34,7 15,4 15,3 161,3 264,0

Rozdíl

2012 23,9 13,9 34,4 15,5 15,4 161,6 264,0

- 25 -

-0,01 0,09 -0,27 0,07 0,07 0,23 0,00

Podíl zastavěného území z celkové výměry [%] 2010 2012 Rozdíl 1,6 1,9 2,2 1,4 1,2 6,2 3,0

1,6 1,9 2,2 1,4 1,2 6,2 3,0

0,00 0,01 -0,02 0,01 0,01 0,01 0,00

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUFL) Lesní porosty na území SO ORP Varnsdorf představují významný přírodní zdroj. Ve srovnání s lesnatostí Ústeckého kraje patří jeho lesnatost k nadprůměrným. Největší podíl pozemků určených k plnění funkcí lesa má na svém území Jiřetín pod Jedlovou (65,7 %). V posledních dvou letech nedošlo stejně jako v případě orné a zastavěné půdy k žádným výrazným změnám v rozloze pozemků určených k plnění funkcí lesa. Rozloha lesní půdy a její změna v letech 2010 až 2012 je uvedena v následující tabulce. Tabulka 2.5.5: Lesní půda a změna její rozlohy mezi lety 2010 a 2012 v SO ORP Varnsdorf Lesní půda [ha]


874,4 51,6 551,0 740,6 695,7 971,0 3 885,0

2012 875,0 51,7 552,6 746,7 701,0 972,8 3 901,0

Rozdíl

Podíl lesní půdy z celkové výměry [%] 2010 2012 Rozdíl

0,53 0,06 1,63 6,07 5,33 1,80 16,00

57,6 6,9 34,5 65,1 54,7 37,1 43,7

57,7 6,9 34,6 65,7 55,1 37,2 43,9

0,04 0,01 0,11 0,53 0,42 0,07 0,18

Ačkoliv zde lesní porosty převážně spadají do kategorie lesů hospodářských (74,7 %), důležitá je i jejich funkce ochranná (1,1 %). Nachází se zde také lesy zvláštního určení, viz následující tabulka. Podíl jednotlivých kategorií lesů v obcích SO ORP je uveden v Tabulce 8 v příloze. Tabulka 2.5.6: Kategorie lesů na území SO ORP Varnsdorf Kategorie

Výměra [ha]

Subkategorie

H 10 O 21a Z 31a Z 31c Z 32a Z 32c Z 32e Z 32f Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

Podíl [%] 3 280,9 50,1 3,2 69,2 428,5 55,2 112,2 391,7

- 26 -

74,7 1,1 0,1 1,6 9,8 1,3 2,6 8,9


3 Sociální pilíř 3.1

Technická infrastruktura

Kvalita technické infrastruktury je důležitým kritériem rozvoje území a její prvky významně zasahují do života celé společnosti. SO ORP Varnsdorf má zájem na tom, aby bylo na území dosaženo takového stavu, kdy bude zabezpečeno odpovídající napojení (obyvatelstva, průmyslových a zemědělských podniků nacházejících se na obvodu) na všechny inženýrské sítě. Napojení technické infrastruktury však musí respektovat územní omezení a požadavky, které klade koncepce udržitelného rozvoje na další rozvoj SO ORP Varnsdorf. Technická infrastruktura zahrnuje vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, jako jsou vodovody, vodojemy, kanalizace, ČOV, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě, elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě a produktovody. Vodovodní, kanalizační, plynovodní a elektrická síť na území SO ORP Varnsdorf je zobrazena na následující mapě technické infrastruktury. Mapa 3.1.1: Vodovodní, kanalizační, plynovodní a elektrická síť na území SO ORP Varnsdorf

- 27 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Zásobování vodou Všechny obce v rámci SO ORP Varnsdorf mají v současné době zavedenu vodovodní síť. Pokrytí obyvatel veřejným vodovodem v jednotlivých obcích je dle dotazníkového průzkumu mezi starosty těchto obcí je následující: Dolní Podluží 98 %, Horní Podluží 95 %, Chřibská 98 %, Jiřetín pod Jedlovou 100 %, Rybniště 70 % a Varnsdorf 99 %. Okrajové části obcí, které nejsou napojeny na veřejný vodovod, jsou zásobovány vodou individuálně ze studní a vrtů. Kvalita vody a vydatnost těchto zdrojů je dobrá, jedinou výjimkou je nízký tlak vody v k.ú. Kateřina část obce Dolní Podluží). Vodovodní síť ve SO ORP Varnsdorf je zobrazena na následující mapě. Mapa 3.1.2: Vodovodní síť v SO ORP Varnsdorf

Během posledních dvou let nedošlo ke změnám v délce vodovodních sítí v obcích SO ORP Varnsdorf, viz Tabulka B 2 v příloze. Kanalizační síť Odpadní vody jsou v některých obcích z části odváděny kanalizační sítí, v opačném případě jsou zachycovány v bezodtokových jímkách. Nejpříznivější je situace týkající se nakládání s odpadními vodami v ORP Varnsdorf, kde je soustavnou kanalizací pokryto 96 % obyvatel obce. Odpadní vody jsou odváděny oddílnou kanalizací a jsou čištěny na centrální čistírně odpadních vod. Odpadní vody z městské části Studánka u Rumburku jsou čištěny na individuální ČOV. V obci Jiřetín pod Jedlovou jsou odpadní vody odváděny jednotnou kanalizací a jsou čištěny na nové čistírně odpadních vod s kapacitou 1000 EO. Tuto ČOV provozuje samotná obec. - 28 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. V ostatních obcích SO ORP Varnsdorf je situace s odkanalizováním horší. V obci Horní Podluží je pokrytí splaškovou kanalizací 15 % a dešťovou 20 %, napojeno je cca 100 obyvatel. V obci se nachází centrální čistírna odpadních vod a je zde plánována druhá etapa dostavby kanalizační sítě. V obci Dolní Podluží je na jednotnou kanalizační síť napojeno cca 30 %. Odpadní vody jsou čištěny ve čtyřech malých ČOV, tři z nich provozuje Severočeská vodárenská společnost a.s., jednu pak provozuje samotná obec. V obcích Chřibská a Rybniště se nenachází čistírna odpadních vod. Pokrytí kanalizací obce Chřibská je cca 30 %, obec Rybniště nemá kanalizační síť vůbec. Kanalizační síť na území SO ORP Varnsdorf je zobrazena na následující mapě. Mapa 3.1.3: Kanalizační síť v SO ORP Varnsdorf

K rozšíření kanalizační sítě došlo v posledních dvou letech v obcích Varnsdorf a Horní Podluží. Srovnání délek kanalizačních sítí v obcích SO ORP Varnsdorf je uvedeno v Tabulce B 3 v příloze. Zásobování plynem Ve správním obvodu ORP Varnsdorf je plynofikováno 5 obcí. Nejvyšší pokrytí plynem mají obce Jiřetín pod Jedlovou (téměř 100 %), Dolní Podluží (80 %) a Horní Podluží (80 %). Obce Varnsdorf a Chřibská mají pokrytí plynem menší (40 až 50 %), je zde však značný zájem o zavedení plynu především u novostaveb. Jedinou obcí bez plynofikace je Rybniště. I když - 29 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. plynovod přes území obce Rybniště prochází, obyvatelé nemají o připojení plynu zájem. Plynová síť na území SO ORP Varnsdorf je uvedena v následující mapě. Mapa 3.1.4: Plynová síť v SO ORP Varnsdorf

Zásobování teplem Na území SO ORP Varnsdorf zajišťuje zásobování teplem společnost Teplárna Varnsdorf a.s. Zásobování teplem se týká pouze ORP Varnsdorf, jejíž systém centrálního zásobování teplem prošel v roce 1997 rozsáhlou rekonstrukcí. Zásobování elektrickou energií V obcích SO ORP Varnsdorf se nevyskytují žádné vážné problémy s dodávkou elektrické energie. Ve většině obcí je elektrická energie vedena nadzemním vedením, výjimkou je obec Jiřetín pod Jedlovou, kde převažuje vedení podzemní. Stávající vedení elektrizační soustavy na území SO ORP Varnsdorf je vymezeno na následující mapě.

- 30 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 3.1.5: Rozvodná síť elektrické energie v SO ORP Varnsdorf

ZÚR ÚK vymezují jako územní rezervu koridor ER8, pro vedení VVN 110 kV TR Varnsdorf - TR Nový Bor. V úseku hranice Ústeckého kraje - jižní okraj zástavby Lesné je koridor stanoven 50m na obě strany od tělesa silnice I/9. V úseku jižní okraj zástavby Lesné TR Varnsdorf je šířka koridoru stanovena 600 m. Pro územní plánování a využívání území koridoru ER8 stanovují ZÚR ÚK tyto úkoly: (1)

Respektovat územní rezervu koridoru ER8 v ÚPD dotčených obcí, případně na základě podrobnějších podkladu, se souhlasem dotčených orgánu, zpřesnit a vymezit koridor jako návrh v ÚPD dotčených obcí a zajistit jeho územní koordinaci. Při zpřesnění vymezení koridoru v ÚPD dotčených obcí respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny.

(2)

V součinnosti s dotčenými orgány spolupracovat na zpřesnění koridoru ER8.

(3)

V úseku jižní okraj zástavby Lesné – TR Varnsdorf prověřovat zpřesnění koridoru mimo funkční regionální biocentrum 003.

- 31 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. 3.2

Dopravní infrastruktura

Východiskem pro hodnocení dopravní infrastruktury na správním území obce s rozšířenou působností Varnsdorf je řada materiálů a dokumentů, především Politika územního rozvoje ČR 2008, Zásady územního rozvoje kraje 2011, Datový model Územně analytických podkladů SO ORP Varnsdorf 2012 ad. Pro rozvoj stávající dopravní infrastruktury jsou základním v ýchozím dokumentem Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje (dále též ZÚR ÚK), které zpřesňují vymezení ploch a koridorů [§ 32 odst. 1 písm. d) stavebního zákona] vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv. Území SO ORP Varnsdorf disponuje poměrně vyhovující hustotou a rozložením silniční sítě. Její kostrou jsou silnice I. a II. třídy. Z hlediska železniční dopravy zde prochází tři celostátní železniční tratě. Nejčastějšími dopravními problémy v obcích je nadměrná hlučnost některých silnic a jejich špatný technický stav. Současnou základní síť dopravní infrastruktury v řešeném území zobrazuje následující mapa. Mapa 3.2.1: Dopravní infrastruktura na území SO ORP Varnsdorf pro rok 2012

- 32 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Silniční doprava K dopravní obsluze území, zajišťované silničními vozidly, jinými vozidly splňujícími technické podmínky provozu na pozemních komunikacích, cyklisty a chodci, slouží síť pozemních komunikací. Tyto se ve smyslu legislativní úpravy dělí na dálnice a silnice I. třídy (v majetku ČR), silnice II. a III. třídy (v majetku krajů), místní komunikace I., II., III. a IV. třídy (v majetku jednotlivých obcí) a účelové komunikace (v majetku právnických nebo fyzických osob). Silniční infrastruktura na daném území Územím SO ORP Varnsdorf neprochází trasa žádné dálnice ani rychlostní komunikace. Základem silniční sítě jsou zde silnice I. a II. třídy (především severojižní silnice I/9), které dále doplňují silnice III. třídy a místní komunikace. Silnice I. a II. třídy Páteřní komunikací na sledovaném území je silnice I/9 (Praha - Mělník - Česká Lípa - Nový Bor - Rumburk – st. hranice s Německem), která územím SO ORP Varnsdorf probíhá od jihu k severu a na své trase prochází okraji obcí Jiřetín pod Jedlovou, Dolní Podluží, Horní Podluží a místní částí Studánka města Varnsdorf. Dopravní význam silnice I/9 je značný a spočívá v zajištění hlavního silniční napojení Šluknovského výběžku a důležitého spojení mezi Ústeckým, Libereckým a Středočeským krajem. Dále řešeným územím procházejí tyto silnice II. třídy: ► II/263 (Kravaře (okres Česká Lípa) – Česká Kamenice – Rybniště – Krásná Lípa – Rumburk – st. hranice s Německem), která na území SO ORP Varnsdorf prochází obcemi Chřibská a Rybniště ► II/264 (Rybniště – Jiřetín pod Jedlovou – Dolní Podluží – Varnsdorf – st. hranice s Německem), která na území SO ORP Varnsdorf prochází obcemi Rybniště, Horní Podluží, Jiřetín pod Jedlovou, Dolní Podluží a Varnsdorf ► II/265 (Lipová – Velký Šenov – Krásná Lípa – Varnsdorf – st. hranice s Německem), která na sledovaném území prochází obcí Varnsdorf Hustota silniční sítě a její rozložení na území ORP Varnsdorf jsou relativně dobré, všechny obce leží na silnici I. nebo II. třídy. Častým problémem je však technický stav silnic; podstatná část vyžaduje rekonstrukci a modernizaci. Přehled délky silnic I., II. a III. tříd na území jednotlivých obcí je uveden v Tabulce B 6 v příloze. Intenzita silniční dopravy Sledování vývoje intenzity silniční dopravy je předpokladem pro objektivizaci potřeb rozšíření nejen kapacity silniční sítě, případně budování obchvatů, ale i potřeby rozšíření stávajících a budování nových odstavných stání a garáží a dalších opatření. Postupné zkvalitnění dopravní infrastruktury i doprovodných ploch je nezbytným předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu, zvýšení atraktivity území a podmínek pro podnikatelskou sféru.

- 33 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Míru dopravního zatížení silniční sítě na území ORP Varnsdorf dokládají výsledky z Celostátního sčítání dopravy v roce 2010. Intenzity dopravy udává ukazatel RPDI - roční průměr denních intenzit, který zohledňuje variace hodnot intenzity v průběhu týdne (v pracovních dnech i o víkendech) v průběhu roku. Skutečné hodnoty však budou například v pracovních dnech vyšší než průměrné hodnoty, intenzita provozu se rovněž výrazně mění v průběhu dne. Nejvyšší intenzita dopravy v řešeném území je dle Celostátního sčítání dopravy 2010 na silnici I/9 v úseku severně od křižovatky v části Studánka města Varnsdorf, kde byl naměřen RPDI 5991 vozidel za den. V porovnání s rokem 2005 došlo ve většině měřených úseků v tomto území ke snížení intenzity dopravy – a to mj. i na všech úsecích silnice I/9. Mírně se zvýšila intenzita pouze na silnici II/263 v úseku od jihozápadní hranice území po Jiřetín pod Jedlovou a na silnici II/265 mezi Krásnou Lípou a Varnsdorfem-Studánkou. Problémem je však vedení mnoha silnic přes zastavěná území obcí, přičemž řešení této situace úpravami některých silnic je definováno v ZÚR ÚK. Intenzitu silniční dopravy v SO ORP Varnsdorf v roce 2010 znázorňuje následující obrázek. Obrázek 3.2.1: Intenzita silniční dopravy na území SO ORP Varnsdorf v roce 2010 Intenzita dopravy (voz/24 hod) 0 – 500 501 – 1000 1001 – 3000 3001 – 5000 5001 – 7000 7001 – 10 000 10 001 – 15 000 15 001 – 25 000 25 000 – 40 000 40 001 – 60 000 nad 60 001 nesčítané úseky 145

číslo silnice – dálnice hranice sčítacího úseku

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Sčítání dopravy 2010

Železniční doprava Územím SO ORP Varnsdorf procházejí 3 železniční tratě, které jsou všechny jednokolejnými celostátními tratěmi: ► Trať č. 081 Děčín – Benešov nad Ploučnicí – Rumburk (s odbočkou Benešov n. P. Česká Lípa). ► Trať č. 080 Bakov nad Jizerou – Doksy - Česká Lípa - Nový Bor - Jedlová. Řešeným územím prochází pouze velmi krátký úsek této trati. ► Trať č. 089 Liberec - Zittau – Rybniště (s odbočkou Varnsdorf – Seifhennersdorf). Tyto železniční tratě (i díky propojení s dalšími tratěmi mimo území SO ORP) umožňují dostupnost významných center v regionu a v případě trati č. 089 i dostupnost sousedních

- 34 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. německých regionů. Průběh železničních tratí na řešeném území znázorňuje následující obrázek. Obrázek 3.2.2: Železniční síť na území správního obvodu ORP Varnsdorf a jeho okolí v roce 2012

Zdroj: České dráhy, a.s., vlastní úprava

Železniční zastávky a stanice Bezprostřední obsluha území je zajišťována prostřednictvím železničních zastávek nebo stanic. Pro hodnocení úrovně obsluhy území železniční dopravou je proto rozhodující jejich počet a rozložení v území. Z hlediska dostupnosti ORP Varnsdorf železniční dopravou plní obslužnou funkci území všechny tři železniční tratě, vzhledem k tomu, že jsou propojeny; jednotlivé zastávky a stanice v řešeném území umístěné na těchto tratích jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 3.2.1: Železniční stanice a zastávky v SO ORP Varnsdorf v roce 2012 Trať číslo Stanice/ zastávky 080

Jedlová

081

Rybniště, Chřibská, Jedlová

089

Rybniště, Horní Podluží, Jiřetín pod Jedlovou, Dolní Podluží, Varnsdorf, Varnsdorf-staré nádraží

Zdroj: České dráhy, a.s.

Na území SO ORP Varnsdorf je všech 6 obcí napojeno na železnici (pozn.: Jedlová je součástí Jiřetína pod Jedlovou). Železniční doprava tak zde hraje poměrně významnou úlohu. Délky železničních tratí v jednotlivých obcích jsou uvedeny v Tabulce B 7, která je součástí příloh. - 35 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Veřejná hromadná doprava K veřejné hromadné dopravě na území SO ORP Varnsdorf slouží autobusová linková doprava a železnice. Pro potřeby studie bylo zpracováno hodnocení dopravní obslužnosti území hromadnou dopravou na základě zjištění počtu spojů do obce Varnsdorf ve všedních dnech pro vybrané časové intervaly. Časové intervaly byly voleny podle účelu (možnost dojížďky za prací, do škol a na úřady). Tabulka 3.2.2: Dostupnost ORP Varnsdorf veřejnou hromadnou dopravou v roce 2012 Počet spojení 8. hod.

Obec

6. hod. 14. hod. Dolní Podluží 2 6 3 Horní Podluží 2 2 2 Chřibská 2 2 2 Jiřetín pod Jedlovou 1 2 2 Rybniště 2 2 2 Varnsdorf Celkem za SO ORP 9 14 11 Zdroj: IDOS.cz. Pozn.: pro zařazení spoje je podmínkou maximální doba spojení 90 minut a příjezd nejdříve hodinu před žádanou hodinou. Pro vyhledávání byl použit jízdní řád platný v září 2012. Výsledná spojení jsou agregována pro zjištění skutečného počtu spojení. Ve výsledcích je zahrnuta veřejná hromadná doprava – autobusy a vlaky.

Jak je uvedeno v tabulce výše, dostupnost ORP Varnsdorf hromadnou dopravou z obcí správního obvodu je poměrně dobrá. Nejvyšší počet spojů hromadné dopravy do Varnsdorfu má obec Dolní Podluží (11). Všechny obce disponují alespoň jedním spojem na každou z požadovaných hodin. I vzhledem k poměrně nízké rozloze území je možné se dopravit ve sledovaných časových intervalech do města Varnsdorf s výjimkou obce Chřibská v průměru do půl hodiny. Průměrné doby trvání cesty hromadnou dopravou do města Varnsdorf dle obcí v daných časových intervalech uvádí Tabulka B 8 v příloze. Letecká doprava Na území SO ORP Varnsdorf se nenachází letiště pro vnitrostátní ani mezinárodní přepravu. Vodní doprava V řešeném území se nenachází žádná vodní cesta. Rozvoj dopravní infrastruktury V rámci Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje byly vymezeny koridory a plochy pro záměry veřejné dopravní infrastruktury republikového a nadmístního významu, které mj. zahrnují i řešení dopravních závad a homogenizaci silničních úseků. Záměry na provedení změn v území Na území SO ORP Varnsdorf byly v rámci ZÚR ÚK vymezen jeden koridor železniční dopravy nadmístního významu (označený Z1), který byl také zařazen mezi veřejně prospěšné stavby. Koridor je zajištěn železničními tratěmi č. 081 (Děčín, východ - Benešov nad Ploučnicí - Rybniště – Rumburk) a č. 089 (Rybniště - Varnsdorf - hranice ČR/SRN), - 36 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. které jsou navrhovány k optimalizaci na rychlost min. 80 km/h, elektrizaci a dílčímu zkapacitnění. Šířka koridoru je stanovena na 120 m. Účelem záměru je zlepšení dopravních podmínek a hospodářské posílení území. Ve vztahu k Libereckému kraji jsou předpoklady pro případné zapojení do systému „RegioTram“ s prodloužením v ose (Jeleni Gora) - Liberec Zittau - Varnsdorf – Dolní Poustevna - Bad Schandau - Dresden/Děčín. Zásadami územního rozvoje je uloženo v součinnosti s dotčenými orgány spolupracovat na přeshraniční koordinaci a provázanosti záměru s německou stranou a také v součinnosti s dotčenými orgány, při zajištění územní koordinace, zpřesnit a vymezit v ÚPD dotčených obcí tento koridor. Na sledovaném území jsou dotčenými obcemi záměru všechny obce. Další záměry pro SO ORP Varnsdorf vyplývají z toho, že byla část jeho území zařazena do rozvojové oblasti Rumbursko, Varnsdorfsko a rozvojové osy Jiřetín pod Jedlovou - Varnsdorf – Rumburk – státní hranice ČR/SRN, v rámci kterých ZÚR ÚK ukládají podporovat úpravy silnic nadmístního významu I/9 a II/263. Účelem je zlepšení silniční dopravní dostupnosti rozvojové oblasti z vnitrozemí ČR a také odstranění rizika zhoršování kvality životního prostředí a životních podmínek v obcích vzhledem k tomu, že se na průjezdních silničních úsecích v daných obcích výhledově předpokládá zvyšování intenzity silniční dopravy. Tyto úkoly však v ZÚR nejsou vymezeny jako celistvé záměry. Přestavba těchto silnic se týká území obcí Horní Podluží, Dolní Podluží, Jiřetín pod Jedlovou a Rybniště, v rámci jejichž ÚPD je dle ZÚR nezbytné prověřit a v součinnosti s dotčenými orgány územně vymezit koridory jejich přestavby jako veřejně prospěšné stavby. V případě přestavby silnice I/9 na daném území je konkrétním důvodem potřeba zajištění vyšší bezpečnosti a plynulosti dopravy na silnici I. třídy v prostoru křížení se stávající železniční tratí č. 089, kdy by mělo dojít k prověření podmínek a možností mimoúrovňového křížení silnice v prostoru křížení s touto tratí. 3.3

Sociodemografické podmínky

Demografický vývoj V roce 2011 žilo v Ústeckém kraji 830 371 obyvatel, což je o 1,2 % (10 152 obyvatel) více než v roce 2001 a o pouhých 0,7 % (5 827 obyvatel kraje) méně než v roce 2010. Nejlidnatějším SO ORP je Ústí nad Labem (14,6 % obyvatel kraje), naopak nejméně obyvatel z celého Ústeckého kraje žije v SO ORP Podbořany s podílem obyvatel 1,9 %. Ve většině SO ORP došlo mezi lety 2001 a 2011 k nárůstu obyvatel, přičemž největší absolutní nárůst byl zaznamenán v SO ORP Ústí nad Labem (3 163 obyvatel), Teplice (2 499 obyvatel) a Roudnice nad Labem (2 279 obyvatel). V SO ORP Varnsdorf došlo ke snížení počtu obyvatel a to o 163 (tj. o 0,8 %). Tabulka 3.3.1: Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Ústeckého kraje mezi lety 2001 a 2011 SO ORP Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov

Rok 2001 20 622 79 314 81 020 43 959 57 645 40 169

2011 20 898 78 760 82 183 44 040 59 469 39 573

- 37 -

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně [%] 276 -554 1 163 81 1 824 -596

1,3 -0,7 1,4 0,2 3,2 -1,5

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SO ORP

Rok 2001

Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Žatec Ústecký kraj Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

42 850 26 569 77 027 15 715 30 045 33 866 105 476 117 780 20 707 27 455 820 219

2011 43 605 27 515 75 638 15 904 32 324 33 824 107 975 120 943 20 544 27 176 830 371

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně [%] 755 946 -1 389 189 2 279 -42 2 499 3 163 -163 -279 10152

1,8 3,6 -1,8 1,2 7,6 -0,1 2,4 2,7 -0,8 -1,0 1,2

Následující graf znázorňuje vývoj obyvatelstva v SO ORP Varnsdorf v letech 1991 – 2011 a naznačuje tak dlouhodobý populační vývoj. V tomto období můžeme sledovat pokles počtu obyvatel. Největší výkyvy pozorujeme v letech 1997, 2006 a 2011. V roce 2008 můžeme sledovat mírný nárůst obyvatel, avšak od roku 2011 dochází k prudkému poklesu počtu obyvatel, který neustále klesá.

- 38 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Graf 3.3.1: Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Varnsdorf v letech 1991 - 2011

Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel

Následující graf znázorňuje vývoj počtu obyvatel SO ORP Varnsdorf 1991 do roku 2011 a zachycuje vývoj hrubých měr přirozeného přírůstku, migračního salda a celkového přírůstku, které vývoj počtu obyvatel vysvětlují. Graf 3.3.2: Ukazatel demografického vývoje SO ORP Varnsdorf

Zdroj dat: ČSÚ; Běžná evidence obyvatel Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (ŽIVĚ NAROZENÍ – ZEMŘELÍ) / ss * 1000. Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / ss * 1000. Hrubá míra celkového přírůstku hmcpp = hmpp + hmms. SS je střední stav obyvatelstva vypočítaný jako průměr počtu obyvatel k 1. 1. a k 31. 12. daného roku.

- 39 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. SO ORP Varnsdorf je složen ze šesti obcí s celkovým počtem obyvatel 20 544. Obec s největším počtem obyvatel v rámci SO ORP Varnsdorf je obec Varnsdorf (15 788 obyvatel), Chřibská (1 438 obyvatel) a Dolní Podluží (1 206 obyvatel). Naopak nejnižší počet obyvatel sledujeme v obcích Horní Podluží (771 obyvatel) a Rybniště (712 obyvatel), Nejméně obyvatel žije v obci Jiřetín pod Jedlovou (629 obyvatel). Největší nárůst obyvatel od roku 2001 do roku 2011 v rámci SO ORP Varnsdorf byl zaznamenán v obci Jiřetín pod Jedlovou, kde se počet obyvatel zvýšil o 10,4 %. Pokles obyvatelstva byl zaznamenán v obci Varnsdorf o 1,6 %. Tabulka 3.3.2: Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Varnsdorf mezi lety 2001 a 2011 Obec

Rok 2001

Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf SO ORP Varnsdorf Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

2011 1 201 758 1 429 570 709 16 040 20 707

1 206 771 1 438 629 712 15 788 20 544

- 40 -

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně [%] 5 13 9 59 3 -252 -163

0,4 1,7 0,6 10,4 0,4 -1,6 -0,8

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. K největšímu poklesu obyvatel migrací v letech 2006 – 2011 došlo v obcích Dolní Podluží, Horní Podluží, Chřibská a Rybniště. K mírnému poklesu migračního salda došlo také v obci Varnsdorf. Obce Horní Podluží a Jiřetín pod Jedlovou obyvatelstvo migrací v uvedených letech získaly. Mapa 3.3.1: Migrační saldo v letech 2006 – 2011

Největší nárůst hrubé míry migračního salda zaznamenaly obce Horní Podluží a Jiřetín pod Jedlovou. Znamená to, že lidé se stěhují do obcí v blízkosti okolí města Varnsdorf, kde mohou najít více pracovních příležitostí. Zbylé obce SO ORP Varnsdorf měly v letech 2006 – 2011 zápornou hrubou míru migračního salda. Data za přirozenou měnu a migraci obyvatel v SO ROP Ústeckého kraje uvádí Tabulka B 12 v příloze.

- 41 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 3.3.2: Hrubá míra migračního salda v letech 2006 – 2011

Věková struktura Jednou ze základních charakteristik hodnotící demografický vývoj a naznačující možné budoucí sociální hrozby a problémy, je věková struktura obyvatelstva. Naznačuje možné budoucí problémy a sociální hrozby a zároveň budoucí příležitosti a směr, kterým by se měly SO ORP vydat, aby se v nich jejich obyvatelům dobře žilo. Pro názornost jsme použili index stáří, což je ukazatel, který vyjadřuje, kolik osob ve věku nad 65 let připadá na 1 dítě ve věku do 14 let. Věkové složení kraje se za posledních deset let změnilo ve smyslu stárnutí populace, a to především úbytkem obyvatelstva v předproduktivním věku (-1,6 %) a rostoucí složkou obyvatelstva v poproduktivním věku (2,3 %). Ztráta obyvatelstva v předproduktivním věku (0 – 14 let) byla zaznamenána ve všech správních obvodech Ústeckého kraje, nejnižší byla tato ztráta v SO ORP Roudnice nad Labem (0,2 %), Bílina a Litvínov (0,6 %). Naopak k největší ztrátě došlo v SO ORP Most (3,1 %). Celkově došlo v letech 2001 – 2011 ve sledovaném území k mírnému poklesu podílu osob ve věkové kategorii 15 – 64 let, a to o 0,7 %. Nejnižší nárůst poproduktivní složky obyvatelstva (65 a více let) byl zaznamenán v SO ORP Bílina (2,6 %) a Litvínov (1,7 %), oproti tomu nejvyšší, ale nepatrný nárůst nastal v SO ORP Louny (0,4 %).

- 42 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. V Ústeckém kraji bylo evidováno v roce 2012 15,3 % osob ve věku do 14 let, 70,2 % osob ve věku mezi 15 až 64 lety a 14,5 % osob starších 65 let. V SO ORP Varnsdorf bylo evidováno v roce 2012 15,9 % osob ve věku do 14 let, 69,9 % osob ve věku mezi 15 až 64 lety a 14,2 % osob starších 65 let. Průměrná věková struktura obyvatelstva v SO ORP Varnsdorf je nižší než věková struktura celokrajského průměru. Jedinou odchylkou od nižšího průměru je vyšší počet obyvatel v předproduktivním věku. Index stáří správního obvodu dosáhl v roce 2011 hodnoty 89,5, tzn. na jedno dítě ve věku 0 – 14 připadá 0,9 seniorů (65 a více let). Obcemi s největším úbytkem obyvatel ve věku 0 – 14 let se v letech 2001 – 2011 staly obce Chřibská a Rybniště, naopak k nejvýraznějšímu nárůstu osob starších 65 let došlo v obci Varnsdorf a Rybniště (viz příloha – tabulka B 10). Prognóza Zatímco v roce 2000 byli v SO ORP Varnsdorf nejpočetnější věkovou skupinou lidé ve věku 20 – 24 let, v roce 2010 to byli lidé ve věku 30 – 34 let. Do roku 2030 lze předpokládat razantní snížení počtu osob ve věku 25 – 29 a 30 – 34 let, zároveň dojde ve společnosti k nárůstu počtu osob ve věku 75 – 79 let. Nejpočetnější skupinou obyvatel se stanou lidé ve věku 50 – 54 let. Graf 3.3.3: Rozložení obyvatel SO ORP Varnsdorf dle věkových skupin v letech 2000, 2010 a 2030

Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1.

Z demografické prognózy SO ORP Varnsdorf vyplývá, že v roce 2030 dojde k nárůstu obyvatel starších 65 let z 13,5 % v roce 2010 na 19,7 % obyvatel. Oproti tomu se sníží podíl obyvatel v produktivním věku ze 70,6 % v roce 2010 na 64,4 % v roce 2030. Očekává se, že podíl dětské složky zůstane v roce 2030 stejný jako v roce 2010, tzn. 15,9 %.

- 43 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 3.3.3: Rozložení obyvatel SO ORP Varnsdorf dle věkové struktury v roce 2010, 2030 2010 Věková struktura

Absolutně

Dětská složka (0 - 14 let) 3 266 Produktivní věk (15 - 64 let) 14 587 Senioři (65+) 2 798 Celkem 20 651 Zdroj: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1.

2030

Relativně (%) 15,9 70,6 13,5 100

Absolutně 3 175 12 812 3 918 19 905

Relativně (%) 15,9 64,4 19,7 100

Dle následující věkové pyramidy, která zachycuje stav populace v SO ORP Varnsdorf v letech 2010 a 2030, jsou patrné značné změny v rozložení jednotlivých věkových skupin společnosti. Zatímco v produktivní složce obyvatel dojde k výraznému snížení počtu obyvatel, v poproduktivní složce je patrný její nárůst. Tento trend pouze potvrzuje celospolečenský jev, kterým je dlouhodobé stárnutí populace. Rovněž se potvrzuje vyšší počet doživších žen než mužů. V dětské složce dojde do roku 2030 k mírnému růstu počtu dětí ve věku 5 – 9 let a 10 – 14 let, ale zároveň k poklesu dětí ve věku do 4 let a nově narozených.

Zdroj dat: ČSÚ, bilance obyvatelstva, stav obyvatel vždy k 1.1.

Obrázek 3.3.1: Věková pyramida SO ORP Varnsdorf pro roky 2010 a 2030

Vzdělanostní struktura obyvatel Největší nárůst vysokoškolsky vzdělaných obyvatel od roku 2001 do roku 2011 v rámci kraje zaznamenal SO ORP Roudnice nad Labem (o 3,4 %), dále SO ORP Ústí nad Labem, Litoměřice (o 3,3 %), Teplice, Most a Louny (o 3,1 %) a nejmenší nárůst zaznamenal SO ORP Podbořany a Varnsdorf (o 1,9 %). V SO ORP Litvínov byl zaznamenán nejvyšší nárůst obyvatel bez vzdělání o 0,4 %. Počet lidí bez vzdělání vzrostl i v SO ORP Roudnice nad Labem, Teplice, Louny, Chomutov a Bílina. V žádné SO ORP nedošlo ke snížení počtu obyvatel bez vzdělání. - 44 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Ve všech obcích došlo ke snížení počtu obyvatel se základním vzděláním včetně neukončeného vzdělání. Nejvíce jich nalezneme v SO ORP Lovosice (o 5,9 %), Podbořany (o 5,8 %), Louny (o 5,7 %) a Roudnice nad Labem (o 5,6 %). Počet středoškolsky vzdělaných s maturitou se výrazně zvýšil v SO ORP Lovosice (o 6 %) a Roudnice nad Labem (o 5,5 %). V absolutních hodnotách zaznamenala největší nárůst vysokoškoláků obec Varnsdorf (217 osob), současně došlo ke snížení počtu obyvatel se základním vzděláním včetně neukončeného vzdělání o 3,6 % a nárůst počtu obyvatel s úplným středním (a maturitou) vzděláním o 4,7 %. V relativním vyjádření (k počtu obyvatel starších 15 let) došlo k největšímu nárůstu vysokoškolsky vzdělaných osob v obci Rybniště (3,2 %), kdy v roce 2001 tato obec měla pouze 1,8 % vysokoškolsky vzdělaných občanů. Obecně v SO ORP Varnsdorf od roku 2001 výrazně klesl počet obyvatel se základním vzděláním (včetně neukončeného) a se středním vzděláním bez maturity a naopak výrazně vzrostl počet lidí se středním vzděláním s maturitou. Pozitivní je i ten fakt, že klesl počet osob bez vzdělání. Tabulka 3.3.4: Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí v obcích SO ORP Varnsdorf

Obec

Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf SO ORP Varnsdorf Zdroj dat: ČSÚ; SLDB2001, SLDB2011

Vývoj vysokoškolsky vzdělaných lidí Podíl vysokoškolsky vzdělaných Počet vysokoškolsky vzdělaných na počet obyvatel starších 15let lidí [%] 2001 2011 Rozdíl 2001 2011 Rozdíl 21 7 25 13 10 578 654

40 14 35 26 29 795 939

19 7 10 13 19 217 285

2,1 1,1 2,2 2,8 1,8 4,3 3,8

4,0 2,2 2,9 4,9 4,9 6,0 5,4

1,9 1,0 0,7 2,2 3,2 1,6 1,6

Školství V SO ORP Varnsdorf se nachází 13 mateřských škol (čtyři z nich fungují při základní škole) s celkovou kapacitou 656 míst, 10 základních škol o celkové kapacitě 2 768 míst, z toho 1 speciální základní škola, 1 interaktivní základní škola a 1 základní umělecká škola. Mateřské školy se nachází ve všech obcích (Dolní Podluží, Horní Podluží, Chřibská, Jiřetín pod Jedlovou, Rybniště a Varnsdorf). Nejvíce mateřských škol se vyskytuje ve městě Varnsdorf (8). Základní školy jsou ve 4 obcích (Dolní Podluží, Chřibská, Rybniště a Varnsdorf). V SO ORP Varnsdorf se nachází 2 střední školy – gymnázium a vyšší odborná škola a střední škola s celkovou kapacitou 2 487 míst, obě se nachází v obci Varnsdorf. Lidé dojíždějí za studiem do bližších měst, např. Děčín, Ústí nad Labem, Liberec. Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Zdravotnická zařízení se nachází ve 4 obcích (Dolní Podluží, Chřibská, Jiřetín pod Jedlovou, Varnsdorf), ve 2 obcích (Horní Podluží a Rybniště) se žádné zdravotnické zařízení nenachází. V obci Jiřetín pod Jedlovou se nachází nemocnice a detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost, v obci Varnsdorf je např. ambulantní zařízení, nemocnice, samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé, samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost, samostatné ordinace praktického lékaře, stomatologa, - 45 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé, zřízení lékárenské péče apod. V ostatních obcích se vykytují zařízení, např. praktičtí lékaři (pro dospělé; pro děti a dorost) a zubní lékaři. Zařízení pro sociální služby se koncentrují v obcích Jiřetín pod Jedlovou a Varnsdorf. Do služeb sociální péče poskytované SO ORP Varnsdorf patří sociální poradna, azylový dům, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež nebo dům s pečovatelskou službou. Přehled všech sociálních a zdravotních zařízení je uveden v příloze (Tabulka B 16). Veřejný a kulturní život obcí Milovníci kultury si přijdou na své díky řadě kulturních zařízení, např. divadlo, kina, regionální muzeum o hornictví v Jiřetíně pod Jedlovou, regionální muzeum Tadeáše Haekeho v Chřibské, galerie (Galerie na ochozu, Galerie úsměv, Galerie Liduška, Galerie Radnice), Studentské centrum (klub Střelnice). V SO ORP se pořádá mnoho akcí, např. festival vážné hudby Chřibské kulturní léto, Svatojiřetínská pouť, Hry legrace a smíchu, masopustní oslavy, drakiády, pálení čarodějnic atd. SO ORP Varnsdorf nabízí pestré možnosti sportovního vyžití, např. sportovní haly, plavecký bazén, fotbalové stadiony, zimní stadion, lyžařské areály, tělocvičny, tenisové kurty, rekreační rybníky (pro koupání a rybaření), hřiště pro skateboard, fitcentra, plochy na plážový volejbal, minigolf apod. V SO ORP se pořádají cyklistické závody, celorepublikový turnaj v plážovém volejbale atd. Spolkový život a veřejné dění lze v řešené lokalitě celkově považovat za pestrý. V obcích SO ORP Varnsdorf existují činné spolky, např. dobrovolných hasičů, fotbalistů, tělovýchovných jednot, rybářů, ochránců přírody, zahrádkářů, pěvecké spolky.

- 46 -


3.4

Bydlení

Bydlení je významnou složkou v rozvoji území, je určující pro rozvoj sídel a populační vývoj. Uspokojení potřeby bydlení je klíčovou funkcí samostatné působnosti obcí, jak ji definuje zákon o obcích č. 128/2000 Sb. v § 35, ve 2. odstavci. Dále v tomto zákoně v § 38 je obec povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Pro územní plánování je stěžejní rozložení domovního fondu a jeho stáří, zejména pro plánování obnovy a nové výstavby domovního fondu. V současné době dochází k transformaci potřeb obyvatel v oblasti bydlení, zejména v souvislosti s nárůstem dopadů staronových sociálních rizik a tím i snížením kupní síly obyvatelstva. Tyto diferencované potřeby se projeví zejména na místní úrovni, kde je úloha obce nezastupitelná právě v realizační fázi. Východiskem je komplexní řešení bytové politiky v území, včetně nastavení systému nízkonákladového či vícestupňového bydlení. Domovní a bytový fond Domovní fond V Ústeckém kraji došlo k nárůstu o 949 bytových domů v období let 2001 – 2011, rodinných domů pak o 7 773. V rámci jednotlivých SO ORP Varnsdorf je situace různá, převahu však má výstavba rodinných domů. Nejznatelnější nárůst rodinných domů vykazují SO ORP Ústí nad Labem a SO ORP Teplice. K nejnižšímu nárůstu došlo ve sledovaném SO ORP Bílina a SO ORP Podbořany. Výstavba rodinných domů v rámci SO ORP Varnsdorf vzrostla v desetiletém období o 8,3 %. V relativních hodnotách je nárůst nejvýznamnější v obci Jiřetín pod Jedlovou (11,8 %) a Horní Podluží (10,1 %), zatímco k mírnému poklesu došlo v obci Chřibská (-0,9 %). Tabulky s jednotlivými údaji vztahujícími se k bytovému a domovnímu fondu jsou uvedeny v příloze (Tabulka B 17). Stáří domovního fondu V SO ORP Varnsdorf bylo v roce 2001 evidováno celkem 3 117 domů. Nejvyššího nárůstu výstavby domů v letech 1991 – 2000 bylo dosaženo u obcí Horní Podluží a Rybniště (obě nad 13 %), naopak k nejnižšímu nárůstu výstavby došlo u obcí Jiřetín pod Jedlovou (5,6 %) a Dolní Podluží (6,5 %). Tabulka zobrazující počet postavených domů v jednotlivých letech je uvedena v příloze v Tabulce B 22, v procentuálním vyjádření B 23. Bytový fond Bytový fond v Ústeckém kraji dosáhl v letech 2001 – 2011 celkového nárůstu o 4,6 %. Největší absolutní nárůst je v SO ORP Teplice (o 188 bytů) a SO ORP Litoměřice (o 129 bytů). Nejznačnější relativní nárůst bytových domů byl zaznamenán v SO ORP Roudnice nad Labem (o 11,3 %), SO ORP Litoměřice (o 9,7 %) a SO ORP Lovosice (o 9,7 %). Pouze o 5 bytových jednotek se zvýšil bytový fond v SO ORP Varnsdorf a jen o 7 bytových jednotek pak SO ORP Bílina. Ve sledovaném období 2001 – 2011 přibylo ve sledovaném správním území SO ORP Varnsdorf 5 bytů (1 %). Ve třech obcích byl zaznamenán růst počtu bytů o jednu jednotku (obce Horní Podluží, Rybniště a Varnsdorf). O dva byty se navýšil bytový fond v obci

- 47 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Chřibská a žádné nové byty nebyly evidovány v obci Dolní Podluží a obci Jiřetín pod Jedlovou. Tabulka 3.4.1: Obydlené byty v obcích SO ORP Varnsdorf Obec

Rok Obydlené byty 2001

Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf SO ORP Varnsdorf Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

Obydlené byty 2011

437 269 472 203 241 6 102 7 724

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně [%]

435 274 456 246 262 5 896 7 569

-2 5 -16 43 21 -206 -155

-0,5 1,9 -3,4 21,2 8,7 -3,4 -2,0

Vlastnictví bytového fondu V Ústeckém kraji byl v letech 2001 – 2011 zjištěn nejvýraznější nárůst bytů v osobním vlastnictví, a to o 48 631 bytů. Na této hodnotě se nejvíce podílí SO ORP Ústí nad Labem, s nárůstem počtu bytů v osobním vlastnictví o 2 774 bytů. Nájemních bytů ubylo o 59 207 a družstevních bytů ubylo o 1 615. Počet bytů ve vlastním domě se naproti tomu zvýšil o 6 721 bytů. Tabulka s jednotlivými údaji vztahujícími se k vlastnictví bytů v Ústeckém kraji je uvedena v příloze (Tabulka B 20). V SO ORP Varnsdorf došlo mezi lety 2001 a 2011 stejně jako v celém kraji k největšímu nárůstu v počtu bytů v osobním vlastnictví, na čemž má největší podíl obec Varnsdorf s nárůstem o 434 bytů. Celkově přibylo v SO ORP Varnsdorf v období let 2001 – 2011 471 bytů v osobním vlastnictví. Naopak úbytek je znatelný v počtu nájemních bytů (-699 bytů), nejvíce se na tom podílí opět obec Varnsdorf (- 683 bytů), což je způsobeno velikostí obce. Tabulka 3.4.2: Vlastnictví bytů v obcích SO ORP Varnsdorf Obec

Byt ve vlastním domě 2001 2011

Dolní Podluží 255 Horní Podluží 142 Chřibská 191 Jiřetín pod Jedlovou 116 Rybniště 141 Varnsdorf 1 946 SO ORP Varnsdorf 2 791 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

285 154 202 126 158 2 036 2 961

Vlastník bytů V osobním Nájemní vlastnictví 2001 2011 2001 2011 7 0 29 0 17 860 913

14 6 48 5 17 1 294 1 384

107 101 156 63 57 2 000 2 484

93 96 135 90 54 1 317 1 785

Družstevní 2001 0 0 36 0 0 928 964

2011 3 0 38 1 0 923 965

V rámci kraje je zaznamenán úbytek domů ve vlastnictví státu a obcí (úbytek o 4 436 domů). Největší podíl na tom nese SO ORP Chomutov (úbytek o 801 domů ve vlastnictví státu a obcí). Také ubývá vlastnictví domů bytovými družstvy (úbytek o 333 domů), kde se svým vývojem vymyká pouze SO ORP Teplice s nárůstem počtu vlastníků o 260 domů. Přírůstek mezi vlastníky domů na úrovni kraje je zaznamenán u fyzických osob, a to o 9 160 domů. Tabulka s jednotlivými údaji vztahujícími se k vlastnictví domů v Ústeckém kraji je uvedena v příloze (Tabulka B 21). V SO ORP Varnsdorf byla zaznamenána v období let 2001 – 2011 největší změna v počtu vlastníků domů z řad fyzických osob, kdy došlo k nárůstu počtu těchto vlastníků o 305 domů. - 48 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Nejznačněji se na tom podílí obec Varnsdorf (o 239 domů). Naopak ubylo vlastníků domů z řad státu a obcí (o 130 domů) a vlastníků domů z řad bytových družstev (o 25 domů). Tabulka 3.4.3: Vlastnictví domů v obcích SO ORP Varnsdorf Vlastník domu Obec

Fyzická osoba 2001

2011

Dolní Podluží 260 273 Horní Podluží 141 160 Chřibská 210 219 Jiřetín pod Jedlovou 120 131 Rybniště 138 152 Varnsdorf 1 849 2 088 SO ORP Varnsdorf 2 718 3 023 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

Obec, stát 2001 25 15 35 20 15 156 266

2011 12 14 28 17 11 54 136

Bytové Družstvo

Kombinace vlastníků 2001 -

2011 3 1 0 2 2 58 66

2001 0 0 7 0 1 58 66

2011 0 0 7 0 1 33 41

Spoluvlastnictví vlastníků bytů (jednotek) 2001 2011 -

3 1 3 1 3 126 137

Připojení k internetu Z hlediska vybavenosti obcí počítači a připojením k internetu se situace v celém SO ORP Varnsdorf pohybuje okolo 53,9 % obydlených bytů vybavených počítači a 49,4 % bytů vybavených počítači s připojením k internetu z celkového počtu 7 569. Největší podíl obydlených bytů napojených na internet je zaznamenán v obci Varnsdorf (50,6 %) a obci Dolní Podluží (50,3 %). Nejmenší podíl je v obci Chřibská (39,7 %). Tabulka 3.4.4: Vybavenost obcí v SO ORP Varnsdorf počítači a připojením k internetu Obec Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf SO ORP Varnsdorf Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2011

Obydlené byty celkem

vybavené počítačem

435 274 456 246 262 5896 7 569

Z toho vybavené počítačem s internetem 54,9 53,6 46,9 48,4 49,2 54,9 53,9

- 49 -

50,3 48,2 39,7 45,5 42,4 50,6 49,4


Rekreace

Rekreace označuje čas nebo aktivitu, kterou lidé věnují aktivnímu nebo pasivnímu odpočinku, při němž regenerují tělo či mysl. Rekreace je někdy považována také za synonymum pro oddech nebo osvěžení. Pojem rekreace dále vymezuje prostor umožňující realizaci zálib a zájmů, kultivaci vlastních tvořivých sil, schopností atd. Cestovní ruch nebo také turismus je souhrn přechodných pobytů osob (turistů) v cílových oblastech a souhrn služeb, které jejich cestování a pobyty organizují a podporují. Atraktivita a rekreační potenciál regionu Rekreační potenciál území je souhrn environmentálních, kulturních a socio-ekonomických faktorů určujících maximální schopnost území v souvislosti s jeho využitím člověkem v rámci rekreačních aktivit. Rekreační atraktivitu tvoří rekreačně vysoce vhodné přírodní, historické, kulturní a sociální podmínky území. Spolu s rekreační atraktivitou je neméně důležitou složkou tvořící rekreační potenciál území rekreační infrastruktura, která představuje prvky umožňující rekreační využitelnost území. Jedná se např. o dopravní infrastrukturu (zpřístupnění území), ubytovací a stravovací kapacity, informační centra. Omezením rekreačního potenciálu jsou rekreační kapacity území, což je únosnost krajiny na základě její intenzity využívání rekreačního potenciálu. Tato kapacita je dána obecnými limity využití území a dalšími sociologickými a kulturními aspekty, jako jsou například dochovaný krajinný ráz nebo tradice. Rekreační potenciál území představuje lokalizační podmínky cestovního ruchu. Na jeho základě je možné umístit a rozvíjet aktivity cestovního ruchu na určitém území na základě jeho charakteristik. Lokalizační podmínky jsou vyjádřeny atraktivitou místní přírody a krajiny a místními kulturními hodnotami a pozoruhodnostmi. Realizační podmínky cestovního ruchu představuje rekreační efekt a rekreační využitelnost území. Rekreační efekt je dán mírou využití potenciálních rekreačních schopností území. Tyto dvě podmínky umožňují uskutečňovat vlastní nároky účastníků cestovního ruchu. Člení se na dopravní a materiálně technické předpoklady, čím se rozumí vybavenost území ubytovacími, stravovacími, sportovními, zábavními a jinými zařízeními. Důležitá je kapacita těchto zařízení pro množství zákazníků, kteří chtějí dané území navštívit. (BÍNA, 2010) SO ORP Varnsdorf SO ORP Varnsdorf leží na atraktivním místě, kde je velmi rozmanitá krajina. SO ORP se nachází blízko národního parku České Švýcarsko, CHKO Labské pískovce a CHKO Lužické hory. Obce, které spadají do SO ORP Varnsdorf, tvoří mikroregion Tolštejn (Tolštejnské panství), jehož cílem je turisticky zviditelnit Šluknovský výběžek. Příroda je vhodná pro sportovní nadšence (síť turistických, cyklistických tras a sjezdovek). Mezi zajímavosti v SO ORP patří: kozí farma v Horním Podluží (agroturistika), rodný dům Tadeáše Haekeho (cestovatel, přírodovědec, botanik a objevitel největší leknínové rostliny Viktorie královské) v Chřibské, křížová cesta v Jiřetíně pod Jedlovou, Štola sv. Jana Evangelisty (stříbrný důl, naučná stezka), rozhledna Jedlová hora, výletní restaurace na Hrádku (oceněna fasádou roku 2005), větrný mlýn Světlík, zřícenina hradu Tolštejn. Obec Horní Podluží získala titul Vesnice roku 2008 pro Ústecký kraj.

- 50 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Ubytovací kapacity Ubytovací kapacity jsou v rámci Ústeckého kraje koncentrovány především v SO ORP Děčín, kde je evidováno 56 ubytovacích zařízení s 2 819 lůžky, SO ORP Kadaň (47 ubytovacích zařízení, 2 145 lůžek), SO ORP Teplice (46 zařízení, 2 596 lůžek) a SO ORP Litoměřice (40 zařízení, 2 412 lůžek). Ve sledovaném SO ORP Varnsdorf se nachází 18 ubytovacích zařízení se 760 lůžky. Ubytovací kapacity jednotlivých správních obvodů, včetně počtu návštěvníků, jsou uvedeny v příloze (Tabulka B 24). Z hlediska kapacit pro individuální rodinnou rekreaci je největší počet těchto objektů v obci Chřibská (105 objektů), obci Dolní Podluží (90 objektů) a Jiřetín pod Jedlovou (88 objektů), který má také největší podíl staveb pro rekreaci na celkovém domovním fondu SO ORP Varnsdorf. Tabulka 3.5.1: Objekty individuální rodinné rekreace v obcích SO ORP Varnsdorf Obec

Domy celkem

Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf SO ORP Varnsdorf Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2011

418 253 414 273 255 2 627 4 240

Slouží k rekreaci 90 56 105 88 56 61 456

Podíl [%] 21,5 22,1 25,4 32,2 22,0 2,3 10,8

Návštěvnost Nejvyšší návštěvnosti v rámci kraje bylo dosaženo v SO ORP Teplice, SO ORP Děčín a SO ORP Litoměřice, naopak nejnižší návštěvnost je zaznamenána v SO ORP Podbořany a SO ORP Žatec. SO ORP Varnsdorf je pátým nejméně navštěvovaným územím v rámci celého Ústeckého kraje, viz Tabulka B 25 v příloze. Turistické trasy, cyklostezky Na celém území SO ORP Varnsdorf lze provozovat zejména letní turistiku, na území obce Dolní Podluží se nachází naučná stezka. Celým územím prochází síť turistických tras a síť cyklostezek. Zanedbatelný podíl turistických tras je zaznamenán jen v obci Horní Podluží.

- 51 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Mapa 3.5.1: Sítě turistických tras a cyklostezek na území SO ORP Varnsdorf pro rok 2012

Obrázek 3.5.1: Sítě turistických tras a cyklostezek na území SO ORP Varnsdorf pro rok 2012

Délky těchto tras upřesňuje následující tabulka: Tabulka 3.5.2: A106 turistické trasy a cyklostezky Turistická trasa [km]

Obec

Cyklostezka [km]

Dolní Podluží

21,88

4,38

Horní Podluží

0,01

5,86

Chřibská

11,93

9,95


19,03

12,27

Rybniště

9,82

9,21

Varnsdorf

23,69

8,36

SO ORP Varnsdorf Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

86,36

50,03

- 52 -


4 Ekonomický pilíř Tato část vystihuje ekonomické podmínky na území SO ORP, a to jak z hlediska rozložení ekonomických aktivit v území (regionální ekonomika), tak i z pohledu ekonomické aktivity obyvatel a jejich pozice na trhu práce (zohledňuje jejich trvalé bydliště). Poslední podkapitola ukazuje daňovou výtěžnost SO ORP Varnsdorf a jednotlivých obcí, což umožňuje podchytit vývoj největšího zdroje příjmů obecních rozpočtů. V rámci ekonomiky území je důležitá diverzifikovaná základna struktury ekonomických subjektů nacházejících se na území SO ORP, která je více stabilní a značně snižuje ekonomickou zranitelnost v období případné ekonomické recese. 4.1

Regionální ekonomika

O regionální ekonomice nejvíce vypovídá rozložení a struktura zaměstnavatelů, počet obsazených pracovních míst a míra podnikatelské aktivity. Počet obsazených pracovních míst je významným ukazatelem pro zhodnocení území z hlediska kapacity zaměstnanosti. Míra podnikatelské aktivity mapuje aktivitu obyvatel v oblasti podnikání. Nejvýznamnější zaměstnavatelé V SO ORP Varnsdorf se k 1. 1. 2011 nacházelo 23 ekonomických subjektů s 50 a více zaměstnanci. Většina z nich sídlí přímo ve městě Varnsdorf. Největšími zaměstnavateli (500 – 999 zaměstnanců) jsou firmy LUKRAM s.r.o. sídlící v obci Horní Podluží a TOS VARNSDORF a.s. sídlící v obci Varnsdorf. Dalším významným zaměstnavatelem je firma VELVETA a.s. se sídlem v obci Varnsdorf, čítající 250 – 499 zaměstnanců, ten samý počet zaměstnanců má další důležitý zaměstnavatel, kterým je Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Dále se v SO ORP nachází 1 firma zaměstnávající 200 – 249 zaměstnanců a 6 firem zaměstnávajících 100 – 199 lidí. V SO ORP je poměrně vysoké zastoupení menších zaměstnavatelů (s 50 – 99 zaměstnanci) s poměrně diverzifikovanou strukturou činností. Tabulka 4.1.1: Přehled všech ekonomických subjektů s 50 a více zaměstnanci sídlících v SO ORP Varnsdorf Obchodní jméno

Sídlo

Převažující činnost

Kategorie podle počtu zaměstnanců

Horní Podluží Varnsdorf

Výroba elektrických vodičů a kabelů j. n. Výroba kovoobráběcích strojů

VELVETA a.s. Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace

Varnsdorf

Konečná úprava textilií

250 - 499

Varnsdorf

Střední odborné vzdělávání na učilištích

250 - 499

K W L, s.r.o.

Varnsdorf

AMANN s.r.o.

Chřibská

ELITE a.s.

Varnsdorf

L U K R A M s.r.o. TOS VARNSDORF a.s.

Výroba elektrického a elektronického zařízení pro motorová vozidla Úprava a spřádání textilních vláken a příze Výroba pletených a háčkovaných punčochových výrobků

- 53 -

500 - 999 500 - 999

200 - 249 100 - 199 100 - 199

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obchodní jméno

Sídlo

Převažující činnost

Kategorie podle počtu zaměstnanců

MĚSTO VARNSDORF Nemocnice Varnsdorf

Varnsdorf Varnsdorf

Všeobecné činnosti veřejné správy Ústavní zdravotní péče

100 - 199 100 - 199

NOPROSU s.r.o.

Varnsdorf

100 - 199

To & Mi Vdf. spol. s r.o.

Varnsdorf

BARKOV, spol. s r.o.

Varnsdorf

Silniční nákladní doprava Ostatní pomocné činnosti související s finančním zprostředkováním Výroba elektrických spotřebičů převážně pro domácnost

EUROGREEN CZ s.r.o.


Frottana - Bohemia, s.r.o.

Varnsdorf

HELIX - Liberec s.r.o.

Dolní Podluží

Perník manufaktury Varnsdorf, s.r.o.

Varnsdorf

REGIA a.s.

Varnsdorf

Správa nemovitostí na základě smlouvy

50 - 99

RETOS VARNSDORF s.r.o.

Varnsdorf

Instalace průmyslových strojů a zařízení

50 - 99

SAMAT, spol. s r.o.


Výroba kovových dveří a oken

50 - 99

SATES s.r.o.

Varnsdorf

Výroba zemědělských a lesnických strojů

50 - 99

SMK, spol. s r.o. SPHERE CZECH, s.r.o.

Varnsdorf Varnsdorf

Nespecializovaný velkoobchod Výroba plastových obalů

50 - 99 50 - 99

Teplárna Varnsdorf a.s.

Varnsdorf

Výroba a rozvod tepla a klimatizovaného vzduchu, výroba ledu

50 - 99

Činnosti související s úpravou krajiny Výroba konfekčních textilních výrobků, kromě oděvů Zpracování a konzervování ryb, korýšů a měkkýšů Výroba sucharů a sušenek; výroba trvanlivých cukrářských výrobků

100 - 199 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99 50 - 99

Zdroj dat: Ústav územního rozvoje dle dat ČSÚ, RES Data aktuální k 1. 1. 2011

Obsazená pracovní místa Počet obsazených pracovních míst má zásadní vliv na pozici regionu v rámci kraje. Zvyšující se počet obsazených pracovních míst znamená posilování regionu. V Ústeckém kraji došlo v období let 2007 – 2010 k úbytku počtu obsazených pracovních míst o 15 540, nejvíce se na tomto čísle podílí SO ORP Ústí nad Labem (- 4 668 pracovních míst) a SO ORP Děčín (2 794 pracovních míst). K navýšení počtu obsazených pracovních míst došlo pouze u 3 SO ORP , a to SO ORP Bílina (117 pracovních míst), SO ORP Lovosice (238 pracovních míst) a SO ORP Most (137 pracovních míst). Počet obsazených pracovních míst v SO ORP Ústeckého kraje je uveden v příloze (tabulka C 6). V letech 2007 – 2010 došlo v SO ORP Varnsdorf k poklesu pracovních míst o 829. Tento trend vznikl zejména v důsledku probíhající ekonomické recese. Největší absolutní pokles zaznamenala obec Varnsdorf (- 1179 pracovních míst), naopak k největšímu přírůstku počtu obsazených pracovních míst došlo v obci Horní Podluží (o 299 pracovních míst).

- 54 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 4.1.2: Počet obsazených pracovních míst v obcích SO ORP Varnsdorf Obec

2007

2010

Počet obsazených pracovních míst Absolutní změna Relativní změna [%]

Dolní Podluží 179 212 33 18,4 Horní Podluží 313 612 299 95,5 Chřibská 299 308 9 3,0 Jiřetín pod Jedlovou 430 435 5 1,2 Rybniště 44 48 4 9,1 Varnsdorf 6 303 5 124 -1 179 -18,7 SO ORP Varnsdorf 7 568 6 739 -829 -11,0 Zdroj dat: MF ČR; data aktuální k 1. 12. daného roku Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

Míra podnikatelské aktivity Míra podnikatelské aktivity je definována jako podíl počtu podnikatelských subjektů (fyzických osob) k počtu obyvatel s trvaným bydlištěm v dané lokalitě. Míra podnikatelské aktivity může být jedním z indikátorů úspěšnosti podpory drobného podnikání. Na druhou stranu ji lze považovat za přirozenou reakci ve chvíli, kdy došlo poklesu pracovních míst a zaměstnanosti. Po ztrátě zaměstnání se jeví začátek podnikání jako jedna z možností, jak se s touto situací vyrovnat. V rámci Ústeckého kraje došlo mezi roky 2004 – 2011 k mírnému nárůstu míry podnikatelské aktivity na 166 podnikatelů na 1 000 obyvatel. SO ORP s nejvyšší mírou podnikatelské aktivity v roce 2011 je Roudnice nad Labem (198,2 ‰), SO ORP Litoměřice (194,7 ‰) a SO ORP Děčín (192,6 ‰). SO ORP s nejnižší mírou podnikatelské aktivity pro rok 2011 je SO ORP Bílina (124,2 ‰). Přehled vývoje míry podnikatelské aktivity mezi roky 2004 – 2011 ve všech SO ORP Ústeckého kraje je uveden v příloze (tabulka C 1). V SO ORP Varnsdorf má míra podnikatelské aktivity klesající trend, a to ze 156,3 ‰ v roce 2004 na 148,8 ‰ v roce 2011. Z hlediska míry podnikatelské aktivity byl zaznamenán stálý nárůst za celé sledované období pouze v obci Horní Podluží, kde se hodnota míry podnikatelské aktivity dostala na hodnotu 172,2 ‰ v roce 2011. Další obcí s relativně vyšší mírou podnikatelské aktivity je obec Dolní Podluží (154,6 ‰). Nejnižší míra podnikatelské aktivity je zaznamenána v obci Chřibská (146,9 ‰). Tabulka 4.1.3: Míra podnikatelské aktivity v obcích SO ORP Varnsdorf [‰] Obec

2004

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2007

2011

Dolní Podluží 153,5 148,4 154,6 Horní Podluží 140,8 161,1 172,2 Chřibská 152,2 138,3 146,9 Jiřetín pod Jedlovou 161,1 159,8 139,8 Rybniště 144,8 140,6 149,3 Varnsdorf 158,0 155,7 147,7 SO ORP Varnsdorf 156,3 153,8 148,8 Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů, Registr ekonomických subjektů; Data aktuální k 31.12. daného roku Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

- 55 -


Daňová výtěžnost

Daňová výtěžnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní a představuje výši daňových příjmů obce vyjádřenou na obyvatele. Výtěžnost je pak ovlivněna především velikostní kategorií, do níž je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob, daň z přidané hodnoty a daň z nemovitosti. Průměrná daňová výtěžnost správních obvodů ORP Ústeckého kraje v letech 2010 – 2011 mírně vzrostla, v roce 2011 dosáhla na 10 500 Kč na obyvatele. K nejvýraznějšímu nárůstu daňové výtěžnosti došlo v SO ORP Teplice, naopak k největšímu úbytku došlo v SO ORP Lovosice. Nejvyšší daňová výtěžnost na obyvatele je v SO ORP Kadaň (11 900 Kč), SO ORP Chomutov (11 500 Kč) a SO ORP Ústí nad Labem (11 300 Kč). V SO ORP Varnsdorf se daňová výtěžnost pohybuje pod krajským průměrem, ve sledovaném období byl zaznamenán její mírný růst. Tabulka 4.1.4: Daňová výtěžnost v SO ORP Ústeckého kraje (v tis. Kč) SO ORP

Daňová výtěžnost (v tis. Kč) 2010

2011

Rozdíl

Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) 2010 2011 Rozdíl

Bílina 214 994,8 211 711,0 -3 283,7 10,3 10,1 -0,2 Děčín 802 280,5 794 503,2 -7 777,3 10,0 10,1 0,1 Chomutov 904 146,3 943 441,2 39 294,9 11,0 11,5 0,5 Kadaň 497 643,7 524 002,4 26 358,7 11,2 11,9 0,7 Litoměřice 598 564,9 588 648,5 -9 916,3 10,2 9,9 -0,3 Litvínov 402 628,3 414 921,6 12 293,3 9,9 10,5 0,6 Louny 408 620,7 404 407,4 -4 213,3 9,3 9,3 -0,1 Lovosice 282 587,4 270 829,6 -11 757,8 10,4 9,8 -0,6 Most 826 342,0 826 845,5 503,5 10,8 10,9 0,1 Podbořany 172 062,3 171 849,5 -212,8 10,7 10,8 0,1 Roudnice nad Labem 301 509,9 297 922,2 -3 587,7 9,4 9,2 -0,1 Rumburk 304 508,7 309 022,2 4 513,4 8,8 9,1 0,3 Teplice 1 083 270,0 1 157 253,4 73 983,5 9,9 10,7 0,8 Ústí nad Labem 1 349 351,7 1 362 493,5 13 141,8 11,1 11,3 0,2 Varnsdorf 191 663,7 193 292,8 1 629,1 9,3 9,4 0,1 Žatec 277 714,9 273 700,1 -4 014,8 10,2 10,1 -0,1 Ústecký kraj 8 617 889,6 8 744 844,0 126 954,4 10,3 10,5 0,2 Zdroj dat: MF ČR; Bilance příjmů Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

SO ORP Varnsdorf patří mezi správní obvody ORP s meziročním nárůstem daňové výtěžnosti. Avšak na této hodnotě se podílí pouze růst daňové výtěžnosti ve 2 obcích, a to v obci Rybniště (357,9 tis. Kč) a obci Varnsdorf (2 386,2 tis. Kč). Ve zbylých obcích došlo k úbytku daňové výtěžnosti, nejznatelnější byl tento úbytek v obci Chřibská (-418,5 tis. Kč). Celkově došlo v SO ORP Varnsdorf k nárůstu daňové výtěžnosti o 1 629,1 tis. Kč.

- 56 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 4.1.5: Daňová výtěžnost v obcích SO ORP Varnsdorf (v tis. Kč) Daňová výtěžnost (v tis. Kč) 2010 2011 Rozdíl

Obec

Daňová výtěžnost na obyvatele (v tis. Kč) 2010 2011 Rozdíl

Dolní Podluží 10 320,8 10 006,6 -314,2 8,6 8,4 -0,2 Horní Podluží 6 749,7 6 467,4 -282,2 8,6 8,6 0,0 Chřibská 11 460,4 11 041,8 -418,5 7,8 7,7 -0,1 Jiřetín pod Jedlovou 6 662,8 6 562,7 -100,0 10,9 10,7 -0,3 Rybniště 5 299,9 5 657,8 357,9 7,3 8,0 0,7 Varnsdorf 151 170,2 153 556,4 2 386,2 9,5 9,8 0,3 SO ORP Varnsdorf 191 663,7 193 292,8 1 629,1 9,3 9,5 0,2 Zdroj dat: MF ČR; Bilance příjmů Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

4.3

Trh práce

Práce je na svém trhu prodávána jako výrobní faktor. Trh práce je charakterizován na jedné straně poptávkou po práci a na straně druhé její nabídkou. Poptávka je tvořena zaměstnavateli a nabídku představují potenciální zaměstnanci. Míra zaměstnanosti Míra zaměstnanosti je podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve skupině obyvatel 15-64 let. Nepoměr mezi mírným poklesem relativního počtu zaměstnaných osob a významně rostoucí mírou zaměstnaných obyvatel 15-64 let je dána postupným odchodem silných poválečných ročníků do ekonomické neaktivity v souběhu s tím, že se dostávají za hranici sledovaného věku 15-64 let. Je pravděpodobné, že tento nepoměr bude působit i v následujících letech. Ve všech SO ORP Ústeckého kraje došlo k poklesu míry zaměstnanosti. Největší pokles míry zaměstnanosti v SO ORP Ústeckého kraje v období let 2001 – 2011 nastal v SO ORP Varnsdorf (-8,9 %) a v SO ORP Rumburk (-8 %). Přehled vývoje míry zaměstnanosti v SO ORP Ústeckého kraje je uveden v příloze (tabulka C 2). SO ORP Varnsdorf následuje celokrajský trend ve vývoji míry zaměstnanosti, tzn. ve všech obcích sledovaného SO ORP došlo k poklesu míry zaměstnanosti. K nejvýraznějšímu poklesu míry zaměstnanosti došlo v obci Chřibská (-10,7 %). Naopak k nejmenšímu poklesu došlo v obci Rybniště (-2 %). Tabulka 4.1.6: Míra zaměstnanosti v obcích SO ORP Varnsdorf Obec

Míra zaměstnanosti [%] 2001

2011

Dolní Podluží 64,4 57,4 Horní Podluží 66,8 57,7 Chřibská 60,9 50,2 Jiřetín pod Jedlovou 61,1 57,9 Rybniště 62,0 60,0 Varnsdorf 65,8 56,4 SO ORP Varnsdorf 65,1 56,2 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB2001, SLDB2011 Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

- 57 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Míra nezaměstnanosti Ve všech SO ORP Ústeckého kraje došlo mezi lety 2007 až 2011 k mírnému nárůstu míry nezaměstnanosti. Průměrná hodnota za kraj vzrostla 12,9 % v roce 2007 na 13,6 % v roce 2011. Dlouhodobě nejvyšší míra nezaměstnanosti je v SO ORP Litvínov (16,3 % v roce 2011) a SO ORP Rumburk (16 % v roce 2011). Naopak nejlépe z hlediska míry nezaměstnanosti je na tom SO ORP Litoměřice (10,6 % v roce 2011) a Roudnice nad Labem (10,7 % v roce 2011). Míra nezaměstnanosti v SO ORP Ústeckého kraje je uvedena v příloze (tabulka C 3). Míra nezaměstnanosti SO ORP Varnsdorf má zejména z důvodu ekonomické recese dlouhodobě rostoucí trend (z 13,8 % v roce 2007 na 15,3 % v roce 2011). K mírnému poklesu míry nezaměstnanosti došlo v obci Rybniště (z 17,9 % na 17,4 %) a v obci Chřibská (z 20,9 % na 19,8 %), přesto má tato obec druhou nejvyšší míru nezaměstnanosti. na prvním místě je obec Jiřetín pod Jedlovou s mírou nezaměstnanosti 21,8 % v roce 2011. Naopak nejmenší nezaměstnanost je zaznamenána v obci Horní Podluží (13,8 %) a Varnsdorf (14,6 %). Tabulka 4.1.7: Míra nezaměstnanosti v obcích SO ORP Varnsdorf Obec

2007

2008

Míra nezaměstnanosti [%] 2009

2010

2011

Dolní Podluží 12,4 11,5 14,2 16,0 15,8 Horní Podluží 10,8 10,9 13,9 14,2 13,8 Chřibská 20,9 20,6 23,3 22,3 19,8 Jiřetín pod Jedlovou 14,4 13,2 13,6 18,7 21,8 Rybniště 17,9 14,0 17,3 17,6 17,4 Varnsdorf 13,3 12,7 16,3 16,6 14,6 SO ORP Varnsdorf 13,8 13,2 16,5 16,9 15,3 Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

Podíl nezaměstnaných žen Podíl nezaměstnaných žen se v Ústeckém kraji v letech 2007 – 2011 snížil z 53,4 % v roce 2007 na 49,9 % v roce 2011. Podprůměrných hodnot je dosahováno v SO ORP Litvínov, Podbořany, Rumburk, Ústí nad Labem, Varnsdorf a Žatec, kdy nejnižší podíl nezaměstnaných žen je v SO ORP Rumburk (44,8 %). Ve zbylých obcích je podíl nezaměstnaných žen nad 50 %. Nejvyšší je pak v SO ORP Most (52,9 %) a SO ORP Bílina (52,2 %) – viz příloha (tabulka C 4). SO ORP Varnsdorf patří mezi území s nižším podílem nezaměstnaných žen než je celokrajský průměr. V letech 2007 – 2011 došlo k poklesu tohoto podílu z 52,5 % v roce 2007 na 49 % v roce 2011. Obcemi s nejnižším podílem nezaměstnaných žen jsou v roce 2011 Rybniště, Chřibská a Horní Podluží, naopak nejhůře jsou na tom obec Jiřetín pod Jedlovou.

- 58 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka 4.1.8: Podíl nezaměstnaných žen v obcích SO ORP Varnsdorf [%] Obec

2007

Podíl nezaměstnaných žen [%] 2008 2009 2010

2011


Podíl nezaměstnaných nad 12 měsíců Významným indikátorem trhu práce je podíl dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 12 měsíců) ku celkové sumě nezaměstnaných. Dlouhodobá nezaměstnanost představuje vážný sociální problém. U dlouhodobě nezaměstnané osoby je velmi těžký návrat zpět do práce a může dojít k negativním psychickým změnám, někdy i trvalého charakteru. V SO ORP Ústeckého kraje došlo od roku 2008 k mírnému růstu míry dlouhodobé nezaměstnanosti ze 4,7 % na 5,7 %. Dlouhodobě nejvyšší podíl nezaměstnaných déle než 12 měsíců je v SO ORP Litvínov, Rumburk a Varnsdorf. Údaje týkající se míry dlouhodobé nezaměstnanosti Ústeckého kraje jsou uvedeny v příloze (tabulka C 5). Situace z hlediska míry dlouhodobé nezaměstnanosti byla v rámci celého SO ORP Varnsdorf různá, největší problém představuje v obci Jiřetín pod Jedlovou, kde v roce 2011 dosáhla 11,7 %. Naopak nejlépe je na tom obec Horní Podluží, kde míra dlouhodobé nezaměstnanosti dosahuje v roce 2011 5,2 %. Tabulka 4.1.9: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v obcích SO ORP Varnsdorf [%] Obec

2007

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2008 2009 2010

2011


Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo Do roku 2008 v Ústeckém kraji počet nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo klesal, avšak v důsledku ekonomické krize došlo od roku 2009 k postupnému navyšování tohoto ukazatele, do roku 2010 hodnota vzrostla na 30,5 uchazečů na jedno pracovní místo. V následujícím roce se tento počet mírně snížil na 23,6 uchazečů. Dlouhodobě nejnižší počet uchazečů na jedno volné pracovní místo je v SO ORP Roudnice nad Labem (4,1 uchazečů). Naopak nejhůře je na tom z pohledu počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo

- 59 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. v roce 2011 SO ORP Varnsdorf (92,3 uchazečů na 1 volné pracovní místo) a Bílina (81,1 uchazečů). Tabulka 4.1.10: Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo v SO ORP Ústeckého kraje SO ORP

2007

Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Žatec Ústecký kraj Zdroj dat: MPSV, GIS0statistika; roční průměry

Počet nezaměstnaných na jedno pracovní místo 2008 2009 2010

15,6 15,4 6,1 5,0 8,1 20,4 5,6 12,6 9,1 6,5 4,4 14,6 10,8 7,4 12,1 9,0 8,7

12,3 15,4 5,1 4,1 7,4 14,5 5,1 6,5 6,8 6,2 2,5 19,2 8,9 6,7 11,6 7,9 7,2

57,3 38,3 21,1 24,3 13,1 37,6 19,8 13,3 18,7 14,6 11,0 104,4 40,8 17,2 41,1 21,1 22,8

72,8 47,2 24,8 45,0 15,9 51,6 33,3 13,4 31,3 27,1 7,0 105,6 55,2 29,5 98,2 37,3 30,5

2011 81,1 35,0 20,2 43,6 16,9 33,1 22,4 16,3 24,5 42,8 4,1 62,9 35,3 21,5 92,3 42,1 23,6

V SO ORP Varnsdorf je na tom z hlediska počtu nezaměstnaných na 1 pracovní místo nejlépe obec Horní Podluží (30,2 uchazečů), naopak nejhůře obec Varnsdorf, kde je 90,4 uchazečů na 1 pracovní místo. V SO ORP Varnsdorf je počet nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo vysoce nad krajským průměrem.

- 60 -


5 Souhrn pilířů 5.1

Environmentální pilíř

Horninové prostředí a geologie Správní území ORP Varnsdorf se rozkládá v severovýchodní části Ústeckého kraje. Podstatnou část jeho území zabírají Lužické hory, jež se nacházejí v tzv. České křídové pánvi. Převážná část území je tvořena svrchnokřídovými sedimenty, především pískovci, v menší míře jsou zastoupeny i slínovce a jílovce. Území SO ORP Varnsdorf není bohaté na suroviny, težba zde v současnosti neprobíhá a ani se s ní v budoucnu nepočítá. Na území ORP Varnsdorf se nachází jeden prognózní zdroj hnědého uhlí s vymezeným chráněným ložiskovým územím. V minulých územích probíhala v řadě lokalit důlní činnost, jednalo se především o těžbu chalkopyritu, galenitu a hnědého uhlí. Tyto aktivity se však ukázaly jako nevýnosné a neúspěšné, od důlní činnosti se tak proto na území správního obvodu upustilo. Důsledkem těžební činnosti je výskyt řady plošných a poddolovaných území. V obci Dolní Podluží se nachází 5 objektů evidovaných jako staré důlní dílo. Vodní režim Územím SO ORP Varnsdorf prochází dělící linie mezi povodím Severního a Baltského moře, jež vymezena hlavním hřebenem Lužických hor – Lužickým hřbetem – jižně od lužické poruchy v pásmu od vrchu Spravedlnost po Horní Sedlo. Ačkoliv jsou Lužické hory pramennou oblastí a jsou vymezeny jako chráněná oblast přirozené akumulace vod, ve sledovaném území se nacházejí pouze drobnější vodní toky, které patří k povodí řek Ohře, Labe i Odry (resp. Nisy) a jejich celková délka na území SO ORP Varnsdorf je 26,6 km. Území SO ORP Varnsdorf má velmi dobrou retenční schopnost. Nachází se zde řada zdrojů kvalitní podzemní vody. Jediným povrchovým zdrojem sloužícím k výrobě pitné vody je vodní dílo Chřibská. Tyto vodní zdroje mají dostatečnou kapacitu pro pokrytí potřeby pitné vody ledovaného území. Ačkoliv vodní toky, protékající územím nepatří k významným, dochází zde opakovaně k záplavám včetně zastavěných částí území, což znamená limity pro využití řady lokalit. Záplavové území stoleté vody je vymezeno na 1,1 % rozlohy správního obvodu SO ORP Varnsdorf, aktivní zóna záplavového území kde může dojít k ohrožení životů a majetku pak na 0,6 % rozlohy sledovaného území. Je zde vymezeno také území zvláštní povodně lokalizované pod vodní nádrží Chřibská. Hygiena životního prostředí Kvalita ovzduší na území SO ORP Varnsdorf je dobrá, imisní limity pro ochranu zdraví lidí jsou překračovány pouze na území města Varnsdorf v důsledku intenzivní dopravy a spalováním nekvalitního paliva v zimních měsících. Na celém sledovaném území je překračován imisní limit přízemního ozónu, což je však případ celé České republiky.

- 61 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Na území SO ORP se nachází řada starých zátěží a kontaminovaných ploch, představujících limity využití území. Staré zátěže a kontaminované plochy představují ohrožení hygieny životního prostředí například možným průsakem znečišťujících látek do podzemních vod. Důležitá je sanace a rekultivace těchto objektu a nalezení jejich dalšího využití. Negativním faktorem území SO ORP Varnsdorf z hlediska hygieny životního prostředí je také značné zatížení území radonem. Ochrana přírody a krajiny Území SO ORP Varnsdorf se řadí k ekologicky velmi stabilním oblastem. Na jeho území jsou vymezeny rozsáhlé CHKO (CHKO Lužické hory, CHKO Labské pískovce) několik maloplošných zvlášť chráněných území. Co se týče soustavy NATURA 2000, jsou zde vymezeny evropsky významné lokality a také ptačí oblasti. K ekologické stabilitě území přispívá zejména jeho vysoká lesnatost, 43,9 % území správního obvodu ORP Varnsdorf tvoří pozemky určené k plnění funkce lesa. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa Na území správního obvodu ORP Varnsdorf nepatří zemědělství k významným hospodářským odvětvím. Orná půda tvoří pouze 5 % rozlohy správního obvodu. Půda zde není výrazně bonitně cenná, největší podíl mají půdy bez určené ochrany následovány půdami třetí třídy ochrany. Nejcennější půdy první třídy ochrany tvoří pouze nepatrnou část sledovaného území. Naopak pozemky určené k plněné funkci lesa tvoří téměř 50 % území SO ORP Varnsdorf. Vysoká lesnatost výrazně přispívá ekologické stabilitě území. Největší podíl tvoří lesy hospodářské, nachází se zde však také lesy ochranné a lesy zvláštního určení. Podíly rozlohy orné půdy, zastavěné plochy a pozemků určených k plnění funkcí lesa se v posledních dvou letech téměř nezměnily, došlo pouze k malým změnám v řádu desetin hektarů. 5.2

Sociální pilíř

Technická infrastruktura Kvalita technické infrastruktury je důležitým kritériem rozvoje území a její prvky významně zasahují do života celé společnosti. Vodovodní síť je zavedena ve všech obcích správního obvodu Varnsdorf. Na ten nejsou napojeny některé okrajové části obcí, které jsou zásobovány vodou individuálně ze studní nebo vrtů. Odpadní vody jsou v některých obcích z části odváděny kanalizační sítí, v opačném případě jsou zachycovány v bezodtokových jímkách. Vysoký podíl napojených obyvatel na kanalizační síť je v obcích Varnsdorf a Jiřetín pod Jedlovou. V obci Horní Podluží je kanalizaci napojeno cca 100 obyvatel (15 %), v současné době je však plánována II. etapa dostavby kanalizační sítě. V obci Dolní Podluží je napojeno přibližně 30 % obyvatel na jednotnou kanalizační síť, odpadní vody jsou zde čištěny ve 4 malých ČOV. Obce Rybniště a Chřibská ČOV nemají.

- 62 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Ve správním obvodu ORP Varnsdorf je plynofikováno 5 obcí. Jedinou obcí bez zavedené plynofikace je Rybniště. Plynovod přes její území prochází, u obyvatel však není o zavedení plynu zájem. Na území SO ORP Varnsdorf zajišťuje zásobování teplem společnost Teplárna Varnsdorf a.s. Zásobování teplem se týká pouze ORP Varnsdorf, jejíž systém centrálního zásobování teplem prošel v roce 1997 rozsáhlou rekonstrukcí. V obcích SO ORP Varnsdorf se nevyskytují žádné vážné problémy s dodávkou elektrické energie. Ve většině obcí je elektrická energie vedena nadzemním vedením, výjimkou je obec Jiřetín pod Jedlovou, kde převažuje vedení podzemní. Dopravní infrastruktura Územím SO ORP Varnsdorf neprochází trasa žádné dálnice ani rychlostní komunikace, kostrou silniční sítě jsou zde silnice I. a II. třídy. Páteřní komunikací je silnice I/9 (Praha Mělník - Česká Lípa - Nový Bor - Rumburk – st. hranice s Německem). Její dopravní význam je značný a spočívá v zajištění hlavního silniční napojení Šluknovského výběžku a důležitého spojení mezi Ústeckým, Libereckým a Středočeským krajem. Dále řešeným územím procházejí tři silnice II. třídy (II/263, II/264, II/265). Hustota silniční sítě a její rozložení na území ORP Varnsdorf jsou relativně dobré, všechny obce leží na silnici I. nebo II. třídy. Častým problémem je však technický stav silnic; podstatná část vyžaduje rekonstrukci a modernizaci. Dalším problémem je vedení mnoha silnic přes zastavěná území obcí, přičemž řešení této situace úpravami některých silnic je definováno v ZÚR ÚK. Územím SO ORP Varnsdorf procházejí tři železniční tratě (č. 081 Děčín - Rumburk, č. 080 Bakov nad Jizerou – Jedlová a č. 089 Liberec - Rybniště), které jsou všechny jednokolejnými celostátními tratěmi. Tyto železniční tratě (i díky propojení s dalšími tratěmi mimo území SO ORP) umožňují dostupnost významných center v regionu a v případě trati č. 089 i dostupnost sousedních německých regionů. Na železnici je napojeno všech 6 obcí SO ORP Varnsdorf, železniční doprava tak zde hraje poměrně významnou úlohu. Dostupnost ORP Varnsdorf hromadnou dopravou z obcí správního obvodu je poměrně dobrá - všechny obce disponují alespoň jedním spojem na každou ze zjišťovaných hodin (6, 8 a 14 h). Sociodemografické podmínky V roce 2011 žilo v Ústeckém kraji 830 371 obyvatel, což je o 1,2% (10 152 obyvatel) více než v roce 2001 a o pouhých 0,7% (5 827 obyvatel kraje) méně než v roce 2010. Nejlidnatějším SO ORP je Ústí nad Labem (14,6% obyvatel kraje), naopak nejméně obyvatel z celého Ústeckého kraje žije v SO ORP Podbořany s podílem obyvatel 1,9%. Ve většině SO ORP došlo mezi lety 2001 a 2011 k nárůstu obyvatel, přičemž největší absolutní nárůst byl zaznamenán v SO ORP Ústí nad Labem (3 163 obyvatel), Teplice (2 499 obyvatel) a Roudnice nad Labem (2 279 obyvatel). V SO ORP Varnsdorf došlo ke snížení počtu obyvatel a to o 163 (tj. o 0,8%). SO ORP Varnsdorf je složen ze šesti obcí s celkovým počtem obyvatel 20 544. Obec s největším počtem obyvatel v rámci SO ORP Varnsdorf je obec Varnsdorf (15 788 obyvatel), Chřibská (1 438 obyvatel) a Dolní Podluží (1 206). Naopak nejnižší počet obyvatel sledujeme

- 63 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. v obcích Horní Podluží (771 obyvatel) a Rybniště (712 obyvatel), Nejméně obyvatel žije v obci Jiřetín pod Jedlovou (629 obyvatel). Průměrná věková struktura obyvatelstva v SO ORP Varnsdorf je nižší než věková struktura celokrajského průměru. V SO ORP Varnsdorf se nachází 13 mateřských škol (čtyři z nich fungují při základní škole) s celkovou kapacitou 656 míst, 10 základních škol o celkové kapacitě 2 768 míst, z toho 1 speciální základní škola, 1 interaktivní základní škola a 1 základní umělecká škola. Zdravotnická zařízení se nachází ve 4 obcích (Dolní Podluží, Chřibská, Jiřetín pod Jedlovou, Varnsdorf), ve 2 obcích (Horní Podluží a Rybniště) se žádné zdravotnické zařízení nenachází. Zařízení pro sociální služby se koncentrují v obcích Jiřetín pod Jedlovou a Varnsdorf. Bydlení V Ústeckém kraji došlo k nárůstu o 949 bytových domů v období let 2001 – 2011, rodinných domů pak o 7 773. V rámci jednotlivých SO ORP Varnsdorf je situace různá, převahu však má výstavba rodinných domů. Bytový fond v Ústeckém kraji dosáhl v letech 2001 – 2011 celkového nárůstu o 4,6 %. Největší absolutní nárůst je v SO ORP Teplice (o 188 bytů) a SO ORP Litoměřice (o 129 bytů). Ve sledovaném období 2001 – 2011 přibylo ve sledovaném správním území SO ORP Varnsdorf 5 bytů (1 %). V SO ORP Varnsdorf bylo v roce 2001 evidováno celkem 3 117 domů. Nejvyššího nárůstu výstavby domů v letech 1991 – 2000 bylo dosaženo u obcí Horní Podluží a Rybniště (obě nad 13 %), naopak k nejnižšímu nárůstu výstavby došlo u obcí Jiřetín pod Jedlovou (5,6 %) a Dolní Podluží (6,5 %). Rekreace SO ORP Varnsdorf leží na atraktivním místě, kde je velmi rozmanitá krajina. SO ORP se nachází blízko národního parku České Švýcarsko, CHKO Labské pískovce a CHKO Lužické hory. Obce, které spadají do SO ORP Varnsdorf, tvoří mikroregion Tolštejn (Tolštejnské panství), jehož cílem je turisticky zviditelnit Šluknovský výběžek. Příroda je vhodná pro sportovní nadšence (síť turistických, cyklistických tras a sjezdovek). Mezi zajímavosti v SO ORP patří: kozí farma v Horním Podluží (agroturistika), rodný dům Tadeáše Haekeho (cestovatel, přírodovědec, botanik a objevitel největší leknínové rostliny Viktorie královské) v Chřibské, křížová cesta v Jiřetíně pod Jedlovou, Štola sv. Jana Evangelisty (stříbrný důl, naučná stezka), rozhledna Jedlová hora, Chřibská přehrada, výletní restaurace na Hrádku (oceněna fasádou do r. 2005), větrný mlýn Světlík, zřícenina hradu Tolštejn. Obec Horní Podluží získala titul Vesnice roku 2008 pro Ústecký kraj. 5.3

Ekonomický pilíř

Počet obsazených pracovních míst má zásadní vliv na pozici regionu v rámci kraje. Zvyšující se počet obsazených pracovních míst znamená posilování regionu. V Ústeckém kraji došlo v období let 2007 – 2010 k úbytku počtu obsazených pracovních míst o 15 540, nejvíce se na tomto čísle podílí SO ORP Ústí nad Labem (- 4 668 pracovních míst) a SO ORP Děčín (2 794 pracovních míst). V letech 2007 – 2010 došlo v SO ORP Varnsdorf k poklesu pracovních míst o 829. Největší absolutní pokles zaznamenala obec Varnsdorf (- 1179 - 64 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. pracovních míst), naopak k největšímu přírůstku počtu obsazených pracovních míst došlo v obci Horní Podluží (o 299 pracovních míst). SO ORP Varnsdorf následuje celokrajský trend ve vývoji míry zaměstnanosti, tzn. ve všech obcích sledovaného SO ORP došlo k poklesu míry zaměstnanosti. K nejvýraznějšímu poklesu míry zaměstnanosti došlo v obci Chřibská (-10,7 %). Naopak k nejmenšímu poklesu došlo v obci Rybniště (-2 %). Ve všech SO ORP Ústeckého kraje došlo mezi lety 2007 až 2011 k mírnému nárůstu míry nezaměstnanosti. Průměrná hodnota za kraj vzrostla 12,9 % v roce 2007 na 13,6 % v roce 2011. Dlouhodobě nejvyšší míra nezaměstnanosti je v SO ORP Litvínov (16,3 % v roce 2011) a SO ORP Rumburk (16 % v roce 2011). Naopak nejlépe z hlediska míry nezaměstnanosti je na tom SO ORP Litoměřice (10,6 % v roce 2011) a Roudnice nad Labem (10,7 % v roce 2011). Míra nezaměstnanosti v SO ORP Ústeckého kraje je uvedena v příloze (tabulka C 3). Míra nezaměstnanosti SO ORP Varnsdorf má zejména z důvodu ekonomické recese dlouhodobě rostoucí trend (z 13,8 % v roce 2007 na 15,3 % v roce 2011). K mírnému poklesu míry nezaměstnanosti došlo v obci Rybniště (z 17,9 % na 17,4 %) a v obci Chřibská (z 20,9 % na 19,8 %), přesto má tato obec druhou nejvyšší míru nezaměstnanosti. na prvním místě je obec Jiřetín pod Jedlovou s mírou nezaměstnanosti 21,8 % v roce 2011. Naopak nejmenší nezaměstnanost je zaznamenána v obci Horní Podluží (13,8 %) a Varnsdorf (14,6 %). Podíl nezaměstnaných žen se v Ústeckém kraji v letech 2007 – 2011 snížil z 53,4 % v roce 2007 na 49,9 % v roce 2011. SO ORP Varnsdorf patří mezi území s nižším podílem nezaměstnaných žen než je celokrajský průměr. V letech 2007 – 2011 došlo k poklesu tohoto podílu z 52,5 % v roce 2007 na 49 % v roce 2011. V SO ORP Ústeckého kraje došlo od roku 2008 k mírnému růstu míry dlouhodobé nezaměstnanosti ze 4,7 % na 5,7 %. Dlouhodobě nejvyšší podíl nezaměstnaných déle než 12 měsíců je v SO ORP Litvínov, Rumburk a Varnsdorf. Situace z hlediska míry dlouhodobé nezaměstnanosti byla v rámci celého SO ORP Varnsdorf různá, největší problém představuje v obci Jiřetín pod Jedlovou, kde v roce 2011 dosáhla 11,7 %. Naopak nejlépe je na tom obec Horní Podluží, kde míra dlouhodobé nezaměstnanosti dosahuje v roce 2011 5,2 %.

- 65 -


6 Seznam zkratek BRKO CZT ČOV ČR ČSÚ DP EO EVL CHKO CHLÚ CHOPAV IAD ÚK KES LNS LPF LZO LZU MD MMR MZCHÚ MŽP NATURA NP NPP NPR NRBC NRBK ORP OV PO POU PPam PPar PR PUPFL PÚR RBC RBK RURÚ ŘSD ČR SO ORP ÚP ÚPD VLD

Biologicky rozložitelný komunální odpad Centrální zásobování teplem Čistírna odpadních vod Česká republika Český statistický úřad Dobývací prostor Ekvivalentní obyvatel představuje znečištění vod 1 obyvatelem za den Evropsky významná lokalita Chráněná krajinná oblast Chráněné ložiskové území Chráněná oblast přirozené akumulace vod Individuální automobilová doprava Ústecký kraj Koeficient ekologické stability Ložisko nerostných surovin Lesní půdní fond Lesy zvláštní ochrany Lesy zvláštního určení Ministerstvo dopravy Ministerstvo pro místní rozvoj Maloplošně zvláště chráněná území Ministerstvo životního prostředí Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu Národní park Národní přírodní památka Národní přírodní rezervace Nadregionální biocentrum Nadregionální biokoridor Obec s rozšířenou působností Odpadní vody Ptačí oblast obec s pověřeným obecním úřadem Přírodní památka Přírodní park Přírodní rezervace Pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje Regionální biocentrum Regionální biokoridor Rozbor udržitelného rozvoje území Ředitelství silnic a dálnic České republiky správní obvod obce s rozšířenou působností Územní plán Územně plánovací dokumentace Veřejná linková doprava - 66 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. VTL VÚC VVTL ZÚR

Vysokotlak (označení tlakové úrovně do 4 MPa) Velký územní celek Velmi vysoký tlak (označení tlakové úrovně nad 4 MPa) Zásady územního rozvoje

- 67 -


7 Seznam zdrojů a použitá literatura  Běžná evidence obyvatelstva, ČSÚ, 2012.  BÍNA, J. a kol. Aktualizace potenciálu cestovního ruchu v České republice. Ústav územního rozvoje, Praha, 2010  Koncepce protipovodňové ochrany na území Ústeckého kraje, listopad 2007.  MAIER, Karel. Metodická pomůcka k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí [cit. 07-12-2012]. Dostupné z WWW:  Malý lexikon obcí ČR, 2007.  Metodické sdělení odboru územního plánování MMR k aktualizaci územně analytických podkladů, části Rozbor udržitelného rozvoje území, 2009 [cit. 07-132012]. Dostupné z WWW:  Metodika 2007 „Metodika pro postup úřadů územního plánování a krajských úřadů při pořizování územně analytických podkladů pro správní obvod obce s rozšířenou působností a pro území kraje“, [cit. 07-13-2012]. Dostupné z WWW:  Městská a obecní statistika, ČSÚ, 2012.  Návrh zadání územního plánu velkého územního celku Ústeckého kraje – verze 3.07.  Návrh zásad územního rozvoje Ústeckého kraje. Datum verze: 11. května 2010.  Odůvodnění zásad územního rozvoje Ústeckého kraje, březen 2009.  Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje, 2004.  Politika územního rozvoje České republiky 2008, Brno, Ústav územního rozvoje 2009.  Rejstřík škol a školských zařízení, MŠMT, 2012.  Rozbor udržitelného rozvoje území Ústeckého kraje, květen 2009.  Rozbor udržitelného rozvoje území, říjen 2008.  Ředitelství silnic a dálnic. Dostupné z WWW:  SLDB 2001, 2011, ČSÚ, 2012.  Server mapy.cz. Dostupné z WWW:  Strategie rozvoje mikroregionu „Sdružení Růže“ 2007 – 2013 Dostupné z WWW: < http://www.sdruzeniruze.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=500029&id=31156&p1=2 151>  Studie silnice II/156 v úseku Nové Hrady – hraniční přechod Vyšné/Höhenberg (ÚPP), ZESA, prosinec 2006.  TVRDÝ, L.; LEV, G.; KOŘÁN, P. Quantification of qualitative indicators – The REDIF method. Viena Leoben: University of Leoben, 2004 [cit. 07-14-2012]. Dostupné z WWW:  Datový model, Územně analytické podklady správního obvodu obce s rozšířenou působností Varnsdorf, 2012.  Územní energetická koncepce Ústeckého kraje, 2003.

- 68 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o.  Územní plán velkého územního celku Ústeckého kraje – koncept. Posouzení vlivů koncepce na životní prostředí, květen 2005.  Vyhláška č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (tj.)  Vyhodnocení plnění Plánu odpadového hospodářství Ústeckého kraje za rok 2008, ISES, s.r.o., listopad 2009  Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.  Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje, září 2011.

- 69 -


8 Seznam příloh Příloha A: Environmentální pilíř Tabulka A 1:

Vodní nádrže na území SO ORP Varnsdorf (A 048)

Tabulka A 2:

Záplavové území (A050)

Tabulka A 3:

Aktivní zóna záplavového území (A051)

Tabulka A 4:

Území zvláštní povodně pod vodním dílem (A053)

Tabulka A 5:

NATURA 2000 – evropsky významná lokalita (A034)

Tabulka A 6:

NATURA 2000 – ptačí oblast (A 035)

Tabulka A 7:

Bonitované půdně ekologické jednotky na území obcí SO ORP Varnsdorf

Tabulka A 8:

Kategorie lesů na území obcí SO ORP Varnsdorf

Příloha B: Sociální pilíř Tabulka B 1:

Rozlišení kanalizace dle typu (rok 2012)

Tabulka B 2:

Délka vodovodů v SO ORP Varnsdorf v letech 2010 a 2012

Tabulka B 3:

Délka kanalizační sítě v SO ORP Varnsdorf v letech 2010 a 2012

Tabulka B 4:

Délka rozvodů elektřiny v SO ORP Varnsdorf v letech 2010 a 2012

Tabulka B 5:

Délka rozvodů plynu v SO ORP Varnsdorf v letech 2010 a 2012

Tabulka B 6:

Délka silnic I., II. a III. třídy na území obcí SO ORP Varnsdorf v roce 2012

Tabulka B 7:

Délky železničních tratí v obcích SO ORP Varnsdorf v roce 2012

Tabulka B 8:

Doba trvání cesty hromadnou dopravou do obce Varnsdorf během všedních dní, situace v září 2012

Tabulka B 9:

Věková struktura v SO ORP Ústeckého kraje v procentech

Tabulka B 10:

Věková struktura v obcích SO ORP Varnsdorf v procentech

Tabulka B 11:

Vliv přirozené měny a migrace obyvatel v SO ORP Ústeckého kraje

Tabulka B 12:

Vliv přirozené měny a migrace obyvatel v obcích SO ORP Varnsdorf

Tabulka B 13:

Nejvyšší ukončené vzdělání v SO ORP Ústeckého kraje [%]

Tabulka B 14:

Nejvyšší ukončené vzdělání v obcích SO ORP Varnsdorf [%]

Tabulka B 15:

Školská zařízení v obcích SO ORP Varnsdorf

Tabulka B 16:

Sociální a zdravotní služby v SO ORP Varnsdorf

Tabulka B 17:

Bytový a domovní fond v SO ORP Ústeckého kraje

- 70 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B 18:

Bytový a domovní fond v obcích SO ORP Varnsdorf

Tabulka B 19:

Obydlené byty v SO ORP Ústeckého kraje

Tabulka B 20:

Vlastnictví bytů v SO ORP Ústeckého kraje

Tabulka B 21:

Vlastnictví domů v SO ORP Ústeckého kraje

Tabulka B 22:

Stáří domovního fondu v obcích SO ORP Varnsdorf

Tabulka B 23:

Stáří domovního fondu v obcích SO ORP Varnsdorf [%]

Tabulka B 24:

Počet ubytovacích zařízení v SO ORP Ústeckého kraje

Tabulka B 25:

Návštěvnost v SO ORP Ústeckého kraje

Příloha C: Ekonomický pilíř Tabulka C 1:

Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Ústeckého kraje [‰]

Tabulka C 2:

Míra zaměstnanosti v SO ORP Ústeckého kraje

Tabulka C 3:

Míra nezaměstnanosti obyvatel SO ORP Ústeckého kraje

Tabulka C 4:

Podíl nezaměstnaných žen v SO ORP Ústeckého kraje [%]

Tabulka C 5:

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v SO ORP Ústeckého kraje [%]

Tabulka C 6:

Počet obsazených pracovních míst v SO ORP Ústeckého kraje

- 71 -


9 Přílohy Příloha A: Environmentální pilíř Tabulka A 1: Vodní nádrže na území SO ORP Varnsdorf (A 048) Obec

Výměra obce [ha]

Rybniště Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

Podíl na území obce [%]

Výměra nádrže [ha]

Jméno nádrže

1 271,5 Chřibská přehrada

12,2

1,0

Tabulka A 2: Záplavové území (A050) Obec

Výměra obce [ha]

Q005 [ha]

Dolní Podluží 1 518,5 Horní Podluží 746,2 Chřibská 1 596,0 Jiřetín pod Jedlovou 1 137,0 Rybniště 1 271,5 Varnsdorf 2 616,9 SO ORP Celkem 8 886,0 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

Q005 [%]

3,6 4,4 6,0 3,1 14,9 8,8 40,8

Q20 [ha]

0,2 0,6 0,4 0,3 1,2 0,3 0,5

Q20 [%]

6,7 10,8 9,8 3,6 15,8 12,7 59,4

Q100 [ha]

0,4 1,5 0,6 0,3 1,2 0,5 0,7

Q100 [%]

19,7 14,5 15,1 4,0 17,0 24,7 95,0

1,3 1,9 0,9 0,4 1,3 0,9 1,1

Tabulka A 3: Aktivní zóna záplavového území (A051) Výměra obce [ha]

Obec Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf SO ORP Celkem Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

QAZ [ha]

1 518,5 746,2 1 596,0 1 137,0 1 271,5 2 616,9 8 886,0

QAZ [%] 5,3 4,0 9,6 4,0 16,2 12,5 51,5

0,3 0,5 0,6 0,4 1,3 0,5 0,6

Tabulka A 4: Území zvláštní povodně pod vodním dílem (A053) Výměra obce [ha]

Obec Chřibská Rybniště SO ORP Celkem Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

Výměra povodně[ha]

1 596,0 1 271,5 8 886,0

Podíl na území [%]

116,1 1,1 117,1

7,3 0,1 1,3

Tabulka A 5: NATURA 2000 – evropsky významná lokalita (A034) Obec Dolní Podluží Chřibská Chřibská Chřibská Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště

Výměra obce [ha] 1 518,5 1 596,0 1 596,0 1 596,0 1 596,0 1 137,0 1 271,5

Název Lužickohorské bučiny Chřibská - kostel Spravedlnost-Chřibská Studenec České Švýcarsko Údolí Chřibské Kamenice Velký rybník

- 72 -

Výměra [ha] 413,9 0,1 53,4 0,0 215,3 6,6 88,8

Podíl [%] 27,3 0,0 3,3 0,0 13,5 0,6 7,0

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Obec

Výměra obce [ha]

Rybniště SO ORP Celkem Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

Název

Výměra [ha]

1 271,5 Údolí Chřibské Kamenice 8 886,0

76,8 854,9

Podíl [%] 6,0 9,6

Tabulka A 6: NATURA 2000 – ptačí oblast (A 035) Obec

Výměra obce [ha]

Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Rybniště Varnsdorf SO ORP Celkem Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

1 518,5 746,2 1 596,0 1 271,5 2 616,9 8 886,0

Název

Výměra [ha]

Labské pískovce Labské pískovce Labské pískovce Labské pískovce Labské pískovce

27,3 414,8 583,2 364,1 256,5 1 645,9

Podíl [%] 1,8 55,6 36,5 28,6 9,8 18,5

Tabulka A 7: Bonitované půdně ekologické jednotky na území obcí SO ORP Varnsdorf Obec

Výměra obce [ha]

Dolní Podluží Dolní Podluží Dolní Podluží Dolní Podluží Horní Podluží Horní Podluží Horní Podluží Horní Podluží Horní Podluží Horní Podluží Chřibská Chřibská Chřibská Chřibská Chřibská Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Jiřetín pod Jedlovou Jiřetín pod Jedlovou Jiřetín pod Jedlovou Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Rybniště Rybniště Rybniště Rybniště Varnsdorf Varnsdorf Varnsdorf Varnsdorf Varnsdorf Varnsdorf Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

Třída ochrany

1 518,5 1 518,5 1 518,5 1 518,5 746,2 746,2 746,2 746,2 746,2 746,2 1 596,0 1 596,0 1 596,0 1 596,0 1 596,0 1 596,0 1 137,0 1 137,0 1 137,0 1 137,0 1 137,0 1 271,5 1 271,5 1 271,5 1 271,5 1 271,5 2 616,9 2 616,9 2 616,9 2 616,9 2 616,9 2 616,9

Výměra [ha] 0 3 4 5 0 1 2 3 4 5 0 1 2 3 4 5 0 1 3 4 5 0 1 3 4 5 0 1 2 3 4 5

- 73 -

872,1 263,2 275,0 107,9 62,4 120,7 9,7 289,8 195,9 67,7 577,8 49,7 22,0 559,5 55,3 331,3 775,0 14,5 122,2 43,8 181,3 775,3 45,4 305,6 21,1 123,9 989,3 33,8 9,4 1 253,4 181,7 148,5

Podíl [%] 57,4 17,3 18,1 7,1 8,4 16,2 1,3 38,8 26,2 9,1 36,2 3,1 1,4 35,1 3,5 20,8 68,2 1,3 10,7 3,9 15,9 61,0 3,6 24,0 1,7 9,7 37,8 1,3 0,4 47,9 6,9 5,7

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka A 8: Kategorie lesů na území obcí SO ORP Varnsdorf Obec

Výměra obce [ha]

Kategorie

Subkategorie

Výměra [ha]

Podíl [%]

Dolní Podluží

1 518,5 Hospodářský

10

462,6

30,5

Dolní Podluží

1 518,5 Zvláštního určení

32a

320,5

21,1

Dolní Podluží


32e

108,9

7,2

Dolní Podluží


32f

391,7

25,8

746,2 Hospodářský

10

51,9

7,0

746,2 Zvláštního určení

32a

Horní Podluží Horní Podluží

0,0

0,0

432,6

27,1

31a

2,9

0,2


31c

69,2

4,3

Chřibská


32a

6,9

0,4

Chřibská


32c

55,2

3,5

Chřibská


32e

2,8

0,2



10

732,7

64,4


1 137,0 Ochranný

21a

33,2

2,9



32a

0,0

0,0



32e

0,5

0,0

Rybniště


10

627,0

49,3

Rybniště

1 271,5 Ochranný

21a

13,5

1,1

Rybniště


31a

0,3

0,0

Rybniště


32a

86,7

6,8

Varnsdorf


10

974,2

37,2

Varnsdorf

2 616,9 Ochranný

21a

3,4

0,1

Varnsdorf Zdroj: Datový model, ÚAP 2012


32a

14,4

0,6

Chřibská


10

Chřibská


Chřibská

- 74 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Příloha B: Sociální pilíř Tabulka B 1: Rozlišení kanalizace dle typu (rok 2012) Typ kanalizační sítě

Obec Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

Splašková (30 %) Splašková (15 %) Jednotná (30 %) Jednotná (30 %) Bez kanalizace Splašková (96 %)

Tabulka B 2: Délka vodovodů v SO ORP Varnsdorf v letech 2010 a 2012 Délka [km]

Obec

2010

2012

Dolní Podluží

45,1

44,2

Horní Podluží

14,2

14,4

Chřibská

30,2

30,2


13,2

14,4

Rybniště

25,3

25,4

Varnsdorf

104,8

104,7


232,8

233,3

Tabulka B 3: Délka kanalizační sítě v SO ORP Varnsdorf v letech 2010 a 2012 Délka [km]

Obec

2010

2012

Dolní Podluží

1,27

1,5

Horní Podluží

0,08

1,4

Chřibská

0,93

0,9

Rybniště

0,1

0,1

Varnsdorf

61,63

86,7


64,01

90,7

Tabulka B 4: Délka rozvodů elektřiny v SO ORP Varnsdorf v letech 2010 a 2012 Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

Tabulka B 5: Délka rozvodů plynu v SO ORP Varnsdorf v letech 2010 a 2012 Obec

Kategorie

Délka [km] 2010

2012

Dolní Podluží

STL

13,0

13,1

Dolní Podluží

VTL

4,1

4,1

Horní Podluží

STL

7,4

7,4

Horní Podluží

VTL

3,1

3,1

Chřibská

STL

6,6

6,6

Chřibská

VTL

5,5

5,5


STL

5,0

4,9


VTL

5,3

5,3

Rybniště

VTL

2,7

2,7

- 75 -


Délka [km]

Kategorie

2010

2012

Varnsdorf

NTL

55,2

55,2

Varnsdorf

STL

17,1

17,1

Varnsdorf Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

VTL

12,8

12,6

Tabulka B 6: Délka silnic I., II. a III. třídy na území obcí SO ORP Varnsdorf v roce 2012 Silnice I. třídy (km) 3,5

Obec Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf Celkem za SO ORP Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

0,3 3,2 3,1 10,1

Silnice II. třídy (km) 3,6 2,5 3,4 1,1 5,5 11,3 27,4

Silnice III. třídy (km) 1,5 2,0 12,1 3,9 2,6 22,2

Tabulka B 7: Délky železničních tratí v obcích SO ORP Varnsdorf v roce 2012 Železnice (km)

Obec Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf Celkem za SO ORP Zdroj: Datový model, ÚAP 2012

4,1 2,5 0,5 3,0 10,2 6,2 26,6

Tabulka B 8: Doba trvání cesty hromadnou dopravou do obce Varnsdorf během všedních dní, situace v září 2012 Obec

6. hod.

Dolní Podluží Horní Podluží Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště Varnsdorf Průměr za SO ORP Zdroj: IDOS.cz

16 23 34 17 28 23

- 76 -

Průměrná doba cesty 8. hod. 11 23 34 17 28 22

14. hod. 13 23 34 15 28 22

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B 9: Věková struktura v SO ORP Ústeckého kraje v procentech SO ORP

2001

0 - 14 2011

Rozdíl

2001

15 - 64 2011

Rozdíl

2001

65 a více 2011

Rozdíl

Bílina 17,4 16,8 -0,6 72,0 69,4 -2,6 10,6 13,8 3,2 Děčín 16,5 15,3 -1,2 70,8 69,7 -1,2 12,6 15,0 2,4 Chomutov 17,5 15,2 -2,3 71,7 71,6 0,0 10,8 13,2 2,4 Kadaň 18,0 15,2 -2,8 72,1 71,7 -0,4 9,9 13,1 3,2 Litoměřice 16,9 14,9 -2,0 70,9 70,6 -0,4 12,1 14,5 2,4 Litvínov 15,5 14,9 -0,6 71,1 69,4 -1,7 13,4 15,7 2,3 Louny 16,9 15,3 -1,5 69,8 70,2 0,4 13,3 14,5 1,2 Lovosice 15,5 14,6 -0,9 69,7 68,7 -1,0 14,8 16,7 1,9 Most 18,1 15,0 -3,1 71,2 71,3 0,1 10,7 13,7 3,0 Podbořany 17,2 15,3 -1,8 69,9 69,7 -0,2 12,9 15,0 2,1 Roudnice nad Labem 15,6 15,4 -0,2 69,6 68,7 -0,9 14,9 15,9 1,0 Rumburk 17,9 16,2 -1,7 70,6 69,9 -0,7 11,5 13,9 2,4 Teplice 16,3 15,0 -1,3 70,7 69,9 -0,8 13,0 15,2 2,1 Ústí nad Labem 16,9 15,6 -1,2 70,8 69,8 -1,1 12,3 14,6 2,3 Varnsdorf 17,3 15,9 -1,4 70,4 69,9 -0,5 12,3 14,2 1,9 Žatec 17,2 15,7 -1,5 70,7 70,4 -0,3 12,1 13,9 1,8 Ústecký kraj 16,9 15,3 -1,6 70,9 70,2 -0,7 12,2 14,5 2,3 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

- 77 -

Index stáří 2001 60,9 76,4 61,9 54,8 71,7 86,7 78,9 95,5 58,9 75,2 95,4 64,4 80,2 72,9 70,9 70,6 72,1

Index stáří 2011 81,9 97,9 86,9 85,9 97,3 105,4 94,5 114,6 91,2 97,9 103,3 86,2 101,5 93,3 89,5 88,4 94,7

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B 10: Věková struktura v obcích SO ORP Varnsdorf v procentech Obec

0 - 14 2001

2011

15 - 64 2001 2011

65 a více 2001 2011

Index stáří 2001

Index stáří 2011

Dolní Podluží 18,1 17,2 69,3 70,1 12,7 12,6 70,0 73,1 Horní Podluží 16,8 15,6 72,0 72,9 11,2 11,5 66,9 74,2 Chřibská 20,0 16,7 68,9 71,4 11,1 11,9 55,2 71,3 Jiřetín pod Jedlovou 17,4 16,1 65,8 70,3 16,8 13,7 97,0 85,1 Rybniště 19,6 17,4 68,3 69,1 12,1 13,5 61,9 77,4 Varnsdorf 16,9 15,6 70,9 69,6 12,2 14,7 72,3 94,2 SO ORP Varnsdorf 17,3 15,9 70,4 69,9 12,3 14,2 70,9 89,5 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011 Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

Tabulka B 11: Vliv přirozené měny a migrace obyvatel v SO ORP Ústeckého kraje SO ORP

Narození

Zemřelí

Přirozený přírůstek

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Bílina 2 559 2 405 154 6 475 Děčín 9 479 9 150 329 21 278 Chomutov 9 609 8 903 706 27 981 Kadaň 5 199 5 014 185 12 504 Litoměřice 6 806 6 422 384 23 912 Litvínov 4 522 5 549 -1 027 14 848 Louny 5 082 5 332 -250 15 455 Lovosice 3 008 3 730 -722 10 421 Most 8 908 8 542 366 20 507 Podbořany 1 811 2 038 -227 5 662 Roudnice nad Labem 3 662 3 826 -164 12 934 Rumburk 4 072 4 383 -311 12 369 Teplice 12 601 13 890 -1 289 42 842 Ústí nad Labem 14 976 13 557 1 419 33 923 Varnsdorf 2 447 2 295 152 4 727 Žatec 3 247 3 161 86 7 802 Ústecký kraj 97 988 98 197 -209 273 640 Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů; Data za časové období 2001 - 2011

6 486 21 138 26 641 12 641 23 335 13 940 14 035 9 018 21 239 5 057 10 647 11 371 37 891 31 910 4 964 7 875 258 188

Migrační saldo -11 140 1 340 -137 577 908 1 420 1 403 -732 605 2 287 998 4 951 2 013 -237 -73 15 452

Tabulka B 12: Vliv přirozené měny a migrace obyvatel v obcích SO ORP Varnsdorf Obec

Narození

Zemřelí

Přirozený přírůstek

Přistěhovalí

Dolní Podluží 157 141 16 479 Horní Podluží 95 76 19 246 Chřibská 179 171 8 380 Jiřetín pod Jedlovou 75 87 -12 286 Rybniště 105 70 35 279 Varnsdorf 1 836 1 750 86 3 057 SO ORP Varnsdorf 2 447 2 295 152 4 727 Zdroj dat: ČSÚ; Databáze demografických údajů; Data za časové období 2001 - 2011

- 78 -

Vystěhovalí 506 241 384 211 331 3 291 4 964

Migrační saldo -27 5 -4 75 -52 -234 -237

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B 13: Nejvyšší ukončené vzdělání v SO ORP Ústeckého kraje [%]

SO ORP

Základní vč. neukončeného 2001

2011

Rozdíl

Vyučení a stř. odborné bez mat. 2001 2011 Rozdíl

Nejvyšší ukončené vzdělání Úplné střední (s maturitou) a vyšší odborné 2001 2011 Rozdíl

Vysokoškolské 2001

2011

Bez vzdělání

Rozdíl

2001

2011

Rozdíl

Bílina

5 621

4 620

-1 001

7 250

6 542

-708

3 337

3 805

468

432

720

288

173

189

16

Děčín

17 019

13 716

-3 303

26 477

24 069

-2 408

17 382

19 296

1 914

3 406

4 759

1 353

600

588

-12

Chomutov

18 682

15 178

-3 504

25 644

23 771

-1 873

16 251

19 321

3 070

3 209

5 072

1 863

452

567

115

Kadaň

10 772

9 057

-1 715

14 560

13 298

-1 262

8 183

9 803

1 620

1 401

2 200

799

483

510

27

Litoměřice

12 204

9 728

-2 476

18 406

16 911

-1 495

13 006

15 549

2 543

3 093

4 683

1 590

424

472

48

Litvínov

9 661

7 479

-2 182

13 777

11 984

-1 793

7 770

8 615

845

1 584

2 383

799

313

416

103

Louny

9 579

7 531

-2 048

14 217

13 065

-1 152

9 164

10 950

1 786

1 975

3 032

1 057

228

307

79

Lovosice

6 342

4 971

-1 371

9 664

8 875

-789

5 126

6 381

1 255

902

1 527

625

190

198

8

17 955

14 827

-3 128

24 222

21 521

-2 701

15 671

17 349

1 678

3 507

5 218

1 711

452

461

9

Podbořany

4 127

3 340

-787

5 344

5 184

-160

2 723

3 275

552

505

740

235

121

114

-7

Roudnice nad Labem

6 432

5 163

-1 269

10 576

9 919

-657

6 602

8 179

1 577

1 420

2 320

900

75

154

79

Rumburk

8 518

7 169

-1 349

11 069

10 232

-837

6 096

7 088

992

979

1 471

492

490

497

7

Teplice

24 583

19 654

-4 929

34 805

31 489

-3 316

22 057

25 679

3 622

4 778

7 307

2 529

565

716

151

Ústí nad Labem

23 513

19 679

-3 834

35 810

32 161

-3 649

28 224

31 129

2 905

7 239

10 264

3 025

682

780

98

Varnsdorf

4 781

4 024

-757

7 110

6 386

-724

4 195

4 822

627

654

939

285

129

124

-5

Žatec

6 386

5 056

-1 330

8 553

7 776

-777

5 852

6 529

677

1 414

1 959

545

240

242

2

Ústecký kraj 186 175 151 192 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

-34 983

267 484

243 183

-24 301

171 639

197 770

26 131

36 498

54 594

18 096

5 617

6 335

718

Most

- 79 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B 14: Nejvyšší ukončené vzdělání v obcích SO ORP Varnsdorf [%] Obec

Základní vč. neukončeného 2001

2011

Dolní Podluží 291 254 Horní Podluží 198 150 Chřibská 423 357 Jiřetín pod Jedlovou 130 137 Rybniště 211 175 Varnsdorf 3 528 2 951 SO ORP Varnsdorf 4 781 4 024 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

Rozdíl -37 -48 -66 7 -36 -577 -757

Vyučení a stř. odborné bez mat. 2001 2011 Rozdíl 436 283 497 177 238 5 479 7 110

394 298 467 179 224 4 824 6 386

-42 15 -30 2 -14 -655 -724

Nejvyšší ukončené vzdělání Úplné střední (s maturitou) a vyšší odborné 2001 2011 Rozdíl 206 118 175 121 99 3 476 4 195

- 80 -

250 145 235 154 134 3 904 4 822

44 27 60 33 35 428 627

Vysokoškolské 2001 21 7 25 13 10 578 654

2011 40 14 35 26 29 795 939

Bez vzdělání

Rozdíl 19 7 10 13 19 217 285

2001 5 1 10 8 7 98 129

2011 16 5 8 4 4 87 124

Rozdíl 11 4 -2 -4 -3 -11 -5

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B 15: Školská zařízení v obcích SO ORP Varnsdorf Mateřská škola (kapacita)

Obec Dolní Podluží Horní Podluží

Chřibská Jiřetín pod Jedlovou Rybniště

Mateřská škola, Dolní Podluží 437 (30) Mateřská škola, příspěvková organizace, Horní Podluží 205 (30) Základní a mateřská škola Tadeáše Haenkeho, příspěvková organizace, Chřibská 280 (45) Mateřská škola, příspěvková organizace, Školní 273 (30) Základní škola a Mateřská škola, příspěvková organizace, Rybniště 170 (50) Mateřská škola Varnsdorf, Seifertova 2471, příspěvková organizace (52) Mateřská škola Varnsdorf, Křižíkova 2757, příspěvková organizace (75) Mateřská škola Varnsdorf, Bratislavská 994, příspěvková organizace (25)

Varnsdorf

Mateřská škola Varnsdorf, Poštovní 1428, příspěvková organizace (37) Mateřská škola Varnsdorf, Pražská 2812, příspěvková organizace (100)

Základní škola (kapacita) Základní škola Dolní Podluží 364 (300)

Střední školy vč. učňovské školy (kapacita) NE

NE Základní a mateřská škola Tadeáše Haenkeho, příspěvková organizace, Chřibská 280 (45)

NE

NE Základní škola a Mateřská škola, příspěvková organizace, Rybniště 170 (50) Základní škola Varnsdorf, příspěvková organizace, Seifertova 1650 (450)

NE

NE

NE Gymnázium Varnsdorf, Střelecká 1800 (320)

Vyšší odborná škola a Střední Interaktivní základní škola škola, Varnsdorf, příspěvková Varnsdorf, příspěvková organizace, Bratislavská 2166 organizace, Karlova 1700 (228) (2167) Základní škola a Mateřská škola Varnsdorf, příspěvková organizace, Bratislavská 994 (200) Základní škola Varnsdorf, příspěvková organizace, náměstí E. Beneše 469 (420) Základní škola Varnsdorf, příspěvková organizace, Edisonova 2821 (450) Speciální základní škola a Mateřská škola Varnsdorf, příspěvková organizace, T.G. Masaryka 1804, (125) Základní umělecká škola, Varnsdorf, příspěvková organizace, Národní 512 (500)

Mateřská škola Varnsdorf, T.G.Masaryka 2180, příspěvková organizace (50) Mateřská škola Varnsdorf, Nezvalova 2024, příspěvková organizace (82) Mateřská škola Varnsdorf, Národní 1617, příspěvková organizace (50) Pozn.: Jsou uvedeny pouze obce, které mají školská zařízení. Zdroj dat: MŠMT, Rejstřík škol a školských zařízení

Tabulka B 16: Sociální a zdravotní služby v SO ORP Varnsdorf Sociální oblast

Obec Dolní Podluží

NE

Horní Podluží

NE

Chřibská

NE

Jiřetín pod Jedlovou Rybniště

Sociální poradna, Azylový dům NE

Zdravotnictví Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé, Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře - stomatologa, Detašované pracoviště zařízení lékárenské péče NE Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé, Samostatná ordinace praktického lékaře stomatologa Nemocnice, Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost, NE

- 81 -


Sociální oblast

Zdravotnictví

Ambulantní zařízení, Nemocnice, Ostatní lůžková zařízení, Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé (7), Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře Sociální poradna, pro dospělé, Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a Nízkoprahová zařízení dorost (4), Detašované pracoviště samostatné ordinace Varnsdorf pro děti a mládež, praktického lékaře pro děti a dorost, Samostatná ordinace Dům s pečovatelskou praktického lékaře - stomatologa (9), Samostatná ordinace službou praktického lékaře - gynekologa (2), Samostatná ordinace lékaře specialisty (6), Detašované pracoviště samostatné ordinace lékaře specialisty (3), Ostatní samostatná zařízení (6), Zařízení lékárenské péče (5) Pozn.: Jsou uvedeny pouze obce, které mají zařízení sociální péče, zdravotnická zařízení. Zdroj: MOS, data aktuální k 1. 1. 2011

- 82 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B 17: Bytový a domovní fond v SO ORP Ústeckého kraje SO ORP

Rok Bytové domy 2001 Bytové domy 2011

Bílina 560 Děčín 2 197 Chomutov 1 880 Kadaň 1 020 Litoměřice 1 336 Litvínov 1 340 Louny 823 Lovosice 486 Most 1 768 Podbořany 349 Roudnice nad Labem 432 Rumburk 759 Teplice 3 193 Ústí nad Labem 3 069 Varnsdorf 486 Žatec 784 Ústecký kraj 20 482 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

567 2 278 1 948 1 057 1 465 1 360 861 533 1 824 374 481 820 3 381 3 187 491 804 21 431

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně [%] 7 81 68 37 129 20 38 47 56 25 49 61 188 118 5 20 949

1,3 3,7 3,6 3,6 9,7 1,5 4,6 9,7 3,2 7,2 11,3 8,0 5,9 3,8 1,0 2,6 4,6

- 83 -

Rok Rodinné domy 2001 Rodinné domy 2011 1 898 8 399 5 563 3 467 7 307 2 741 7 569 5 061 2 501 2 891 6 671 4 971 9 524 7 970 2 711 3 222 82 466

2 038 9 188 6 352 3 916 7 898 2 986 8 212 5 393 2 888 3 075 7 189 5 314 10 373 9 032 2 937 3 448 90 239

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně [%] 140 789 789 449 591 245 643 332 387 184 518 343 849 1 062 226 226 7 773

7,4 9,4 14,2 13,0 8,1 8,9 8,5 6,6 15,5 6,4 7,8 6,9 8,9 13,3 8,3 7,0 9,4

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B 18: Bytový a domovní fond v obcích SO ORP Varnsdorf Obec

Rok Bytové domy 2001 Bytové domy 2011

Dolní Podluží 29 Horní Podluží 14 Chřibská 42 Jiřetín pod Jedlovou 19 Rybniště 14 Varnsdorf 368 SO ORP Varnsdorf 486 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

29 15 44 19 15 369 491

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně [%] 0 1 2 0 1 1 5

0,0 7,1 4,8 0,0 7,1 0,3 1,0

- 84 -

Rok

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011

Rodinné domy 2001 Rodinné domy 2011 Absolutně Relativně [%] 259 269 10 3,9 149 164 15 10,1 217 215 -2 -0,9 119 133 14 11,8 143 157 14 9,8 1 824 1 999 175 9,6 2 711 2 937 226 8,3

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B 19: Obydlené byty v SO ORP Ústeckého kraje SO ORP

Rok Obydlené byty 2001

Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Žatec Ústecký kraj Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

Obydlené byty 2011

8 356 30 661 32 386 16 589 21 652 16 327 16 270 9 986 31 583 5 815 11 362 11 680 43 420 47 534 7 724 10 583 321 928

- 85 -

7 708 29 167 30 531 16 093 21 579 15 080 16 202 10 049 29 520 5 724 11 585 11 446 41 168 45 004 7 569 9 973 308 398

Rozdíl mezi lety 2001 a 2011 Absolutně Relativně [%] -648 -1 494 -1 855 -496 -73 -1 247 -68 63 -2 063 -91 223 -234 -2 252 -2 530 -155 -610 -13 530

-7,8 -4,9 -5,7 -3,0 -0,3 -7,6 -0,4 0,6 -6,5 -1,6 2,0 -2,0 -5,2 -5,3 -2,0 -5,8 -4,2

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B 20: Vlastnictví bytů v SO ORP Ústeckého kraje

SO ORP

Byt ve vlastním domě 2001 2011

Vlastník bytů V osobním Nájemní vlastnictví 2001 2011 2001 2011

Družstevní 2001

2011

Bílina

1 872

1 931

2 089

3 177

2 978

1 680

996

500

Děčín

8 620

9 521

2 404

7 882

12 123

6 582

5 137

3 135

Chomutov

5 476

6 274

1 154

11 035

18 018

6 317

6 291

5 623

Kadaň

3 241

3 548

1 107

6 466

9 255

3 211

2 262

2 111

Litoměřice

6 977

7 453

2 105

7 515

7 593

3 433

3 313

1 787

Litvínov

2 701

3 031

2 763

4 878

7 782

4 460

1 118

1 739

Louny

6 923

7 208

2 661

4 170

3 284

1 997

2 123

1 419

Lovosice

4 703

4 776

898

2 849

2 761

1 072

809

461

Most

2 428

2 913

6 901

11 682

12 348

5 168

5 877

8 637

Podbořany

2 502

2 554

971

1 590

1 600

1 011

317

182

Roudnice nad Labem

6 172

6 425

501

2 072

2 407

1 156

1 153

994

Rumburk

4 746

5 242

223

629

4 058

3 119

1 508

1 680

10 320

11 246

1 415

3 602

16 074

9 512

11 191

14 518

Ústí nad Labem

8 210

9 229

14 269

17 043

12 026

7 906

10 225

8 685

Varnsdorf

2 791

2 961

913

1 384

2 484

1 785

964

965

Žatec

2 925

3 016

911

3 942

4 602

1 777

1 443

676

Ústecký kraj 80 607 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

87 328

41 285

89 916

119 393

60 186

54 727

53 112

Teplice

- 86 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B 21: Vlastnictví domů v SO ORP Ústeckého kraje Vlastník domu SO ORP

Fyzická osoba 2001

Obec, stát

2011

2001

Kombinace vlastníků

2011

2001

Spoluvlastnictví vlastníků bytů (jednotek) 2001 2011

Bytové Družstvo

2011

2001

2011

Bílina

1 907

2 071

249

143

0

63

83

50

0

245

Děčín

8 704

9 763

971

417

0

222

334

266

0

680

Chomutov

5 442

6 378

1 192

391

0

281

379

203

0

738

Kadaň

3 394

3 824

679

377

0

214

160

95

0

434

Litoměřice

7 203

7 880

688

385

0

212

293

140

0

655

Litvínov

2 737

3 068

541

259

0

62

72

127

0

641

Louny

7 464

8 023

294

194

0

179

217

110

0

373

Lovosice

5 011

5 282

318

196

0

67

82

58

0

255

Most

2 477

2 924

542

287

0

164

296

586

0

581

Podbořany

2 734

2 992

221

172

0

47

59

24

0

162

Roudnice nad Labem

6 575

7 058

247

120

0

128

137

65

0

187

Rumburk

4 956

5 468

423

278

0

86

115

113

0

74

10 030

11 102

982

580

0

312

743

1 003

0

433

Ústí nad Labem

7 974

9 325

881

397

0

198

677

600

0

1 363

Varnsdorf

2 718

3 023

266

136

0

66

66

41

0

137

Žatec

3 127

3 432

477

203

0

113

143

42

0

350

Ústecký kraj 82 453 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB 2001, SLDB 2011

91 613,0

8 971

4 535,0

0

0

3 856

3 523,0

0

7 308

Teplice

- 87 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B 22: Stáří domovního fondu v obcích SO ORP Varnsdorf Obec

1919 a dříve 120 69 92

19201945 54 34 51

79 45 839 1244

25 54 455 673


19461960

Domy postavené 19611970 5 15 1 5 4 14

2 2 81 95

19711980 22 18 24

19811990 29 11 26

19912000 17 22 29

7 16 231 318

18 11 236 331

8 21 227 324

19711980 8,4 11,3 10,0

19811990 11,1 6,9 10,8

19912000 6,5 13,8 12,1

4,9 10,6 10,7 10,2

12,7 7,3 10,9 10,6

5,6 13,9 10,5 10,4

3 2 93 132

Tabulka B 23: Stáří domovního fondu v obcích SO ORP Varnsdorf [%] Obec

1919 a dříve 45,8 43,1 38,3

19201945 20,6 21,3 21,3

55,6 29,8 38,8 39,9

17,6 35,8 21,0 21,6


Domy postavené 194619611960 1970 1,9 5,7 0,6 3,1 1,7 5,8 1,4 1,3 3,7 3,0

2,1 1,3 4,3 4,2

Tabulka B 24: Počet ubytovacích zařízení v SO ORP Ústeckého kraje ORP

Počet zařízení

Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Žatec Ústecký kraj Zdroj: ČSÚ, data aktuální k 1. 1. 2011

- 88 -

Pokoje

Lůžka

2 56 25 47 40 9 5 10 7 4 7 23 46 24 18 4

986 399 793 805 205 117 135 298 98 246 369 1 230 545 232 66

2 819 1 109 2 145 2 412 433 395 330 623 371 524 1 105 2 596 1 206 760 154

327

6 524

16 982

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka B 25: Návštěvnost v SO ORP Ústeckého kraje ORP Bílina Děčín Chomutov Kadaň Litoměřice Litvínov Louny Lovosice Most Podbořany Roudnice nad Labem Rumburk Teplice Ústí nad Labem Varnsdorf Žatec Ústecký kraj Zdroj: ČSÚ, data aktuální k 1. 1. 2011

Počet příjezdů hostů

Počet přenocování

z toho rezidentů

z toho rezidentů

41 472 20 312 29 615 35 033 9 563 4 480 4 643 18 737 2 022 12 520 9 607 52 914 35 802 7 378 3 350

25 922 14 768 16 970 25 751 7 896 3 669 3 044 11 142 1 901 10 559 7 643 31 028 21 308 6 689 1 911

95 444 47 754 85 543 77 009 27 938 11 604 7 983 33 624 9 558 66 461 26 971 290 377 63 701 21 114 6 964

62 379 33 270 43 995 58 673 24 123 9 466 4 858 18 432 9 255 62 333 22 829 211 485 37 699 19 582 4 018

287 448

190 201

872 045

622 397

- 89 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Příloha C: Ekonomický pilíř Tabulka C 1: Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Ústeckého kraje [‰] SO ORP

2004

Míra podnikatelské aktivity [‰] 2007 2011

Bílina 121,8 125,7 124,2 Děčín 177,6 190,1 192,6 Chomutov 150,5 149,3 151,5 Kadaň 141,6 139,2 141,1 Litoměřice 199,5 205,6 194,7 Litvínov 139,4 142,3 154,5 Louny 174,6 175,8 177,1 Lovosice 176,4 178,7 173,3 Most 147,1 150,2 154,2 Podbořany 149,2 146,7 148,5 Roudnice nad Labem 202,3 201,8 198,2 Rumburk 147,9 150,7 152,2 Teplice 160,4 162,9 161,6 Ústí nad Labem 167,5 169,7 171,4 Varnsdorf 156,3 153,8 147,4 Žatec 174,8 165,8 165,2 Ústecký kraj 163,1 165,5 166,0 Zdroj dat: ČSÚ, Databáze demografických údajů, Registr ekonomických subjektů; Data aktuální k 31. 12. daného roku Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

Tabulka C 2: Míra zaměstnanosti v SO ORP Ústeckého kraje Míra zaměstnanosti [%]

SO ORP

2001

2011

Bílina 60,4 55,7 Děčín 63,8 57,4 Chomutov 59,4 58,2 Kadaň 63,1 59,8 Litoměřice 64,4 61,7 Litvínov 57,4 55,6 Louny 62,8 60,9 Lovosice 62,5 60,6 Most 60,0 57,4 Podbořany 61,8 60,5 Roudnice nad Labem 64,9 63,6 Rumburk 61,5 53,6 Teplice 60,4 57,6 Ústí nad Labem 64,3 58,7 Varnsdorf 65,1 56,2 Žatec 61,4 59,9 Ústecký kraj 62,0 58,5 Zdroj dat: ČSÚ; SLDB2001, SLDB2011 Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

- 90 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka C 3: Míra nezaměstnanosti obyvatel SO ORP Ústeckého kraje SO ORP

2007

Míra nezaměstnanosti [%] 2008 2009 2010

2011

Bílina 14,6 11,3 13,7 14,7 13,9 Děčín 12,2 10,1 12,5 13,5 12,8 Chomutov 13,4 10,5 13,8 14,9 14,3 Kadaň 9,2 6,9 11,5 11,8 12,0 Litoměřice 9,7 7,9 10,0 11,3 10,6 Litvínov 19,4 14,8 16,0 16,3 16,3 Louny 11,9 9,2 11,7 13,1 12,4 Lovosice 10,0 8,3 10,7 11,8 11,7 Most 17,5 12,7 15,1 15,8 14,9 Podbořany 10,5 8,5 12,9 13,8 13,4 Roudnice nad Labem 10,0 8,1 10,0 11,0 10,7 Rumburk 14,7 13,1 16,2 17,0 16,0 Teplice 12,5 9,9 11,7 13,4 13,1 Ústí nad Labem 12,2 10,1 12,2 14,0 14,5 Varnsdorf 13,8 13,2 16,5 16,9 15,3 Žatec 13,6 10,3 13,0 14,5 14,3 Ústecký kraj 12,9 10,3 12,8 13,9 13,6 Zdroj dat: MPSV, GIS0 statistika Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

Tabulka C 4: Podíl nezaměstnaných žen v SO ORP Ústeckého kraje [%] SO ORP

2007

Podíl nezaměstnaných žen [%] 2008 2009 2010

2011


- 91 -

PROCES PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s. r. o. Tabulka C 5: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v SO ORP Ústeckého kraje [%] SO ORP

2007

Míra dlouhodobé nezaměstnanosti [%] 2008 2009 2010

2011


Tabulka C 6: Počet obsazených pracovních míst v SO ORP Ústeckého kraje SO ORP

2007

Počet obsazených pracovních míst 2010 Absolutní změna Relativní změna [%]

Bílina 8 635 8 752 117 1,4 Děčín 25 567 22 773 -2 794 -10,9 Chomutov 28 809 27 959 -850 -3,0 Kadaň 18 197 17 416 -781 -4,3 Litoměřice 20 077 19 420 -657 -3,3 Litvínov 14 305 13 557 -748 -5,2 Louny 14 035 13 345 -690 -4,9 Lovosice 8 880 9 118 238 2,7 Most 32 094 32 231 137 0,4 Podbořany 5 818 5 064 -754 -13,0 Roudnice nad Labem 10 092 9 987 -105 -1,0 Rumburk 10 635 9 409 -1 226 -11,5 Teplice 36 123 35 158 -965 -2,7 Ústí nad Labem 56 465 51 797 -4 668 -8,3 Varnsdorf 7 568 6 739 -829 -11,0 Žatec 11 219 10 254 -965 -8,6 Ústecký kraj 308 519 292 979 -15 540 -5,0 Zdroj dat: MF ČR; data aktuální k 1.12 daného roku, Pozn.: V jednotlivých sloupcích je ke zvýraznění nejvyšších a nejnižších hodnot použita barevná škála, kde modrá=nejnižší hodnota, červená=nejvyšší hodnota

- 92 -

Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Varnsdorf AKTUALIZACE 2012 Část A Podklady pro RURÚ

Recommend Documents