ROâNÍK XIV. B EZEN 2007 âíslo 1

U

âE

OVATELÒ MA H C S NÉ ZU A HO SV O SK H É O K T S

ROâNÍK XIV. • B¤EZEN 2007 • âÍSLO 1

Vážení členové a členky svazu a PK, právě se Vám dostává do rukou první letošní číslo svazového zpravodaje. Již na první pohled je patrná určitá dílčí změna v jeho designu. Výroby se od nového roku ujala nová firma, a tak jsme se rozhodli částečně inovovat i jeho grafické zpracování. Obsahová část by však měla zůstat i nadále stejná – chceme vám na těchto stránkách nabízet jednak aktuální informace z dění kolem masného skotu a svazu, nabízet vám odborné články, ale také vás seznamovat s obecnými novinkami, které se dotýkají každého zemědělce bez ohledu na výrobní zaměření. Závěr minulého roku byl mimořádně hektický: kromě dnes již standardní administrace několika milionů korun v podobě dotací na nákup plemenných býků, přenosů embryotransferu a kontroly užitkovosti jsme do konce roku museli na Ministerstvo zemědělství předložit aktualizované dokumenty, kterými se řídí všechny svazové činnosti. Výroční členská schůze také schválila změny ve způsobu a systému výběru členských poplatků kterému jsme museli přizpůsobit softwarové vybavení. V této souvislosti mi dovolte připomenout povinnost úhrady ročních poplatků do konce měsíce března. S koncem kontrolního a kalendářního roku jsme také připravovali vydání svazového kalendáře a brožury uzávěrky kontroly užitkovosti, kterou všichni členové obdrželi poštou. Koncem února jsme ve spolupráci s Výzkumným ústavem živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi spolupořádali seminář na téma plemenných hodnot. Hlavním smyslem tohoto semináře bylo srozumitelným jazykem přiblížit tuto problematiku chovatelům a zodpovědět na otázky, které vás zajímají. Věřím, že seminář splnil svůj účel a že obě strany si z něj odnesli jednak nové poznatky, ale také impulsy, jak výpočet plemenných hodnot a zejména interpretační srozumitelnost ještě vylepšit. Již od konce loňského roku, kdy výbor svaz rozhodl o místě konání národní výstavy masného skotu, probíhají intenzivní jednání, aby se nám podařilo minimálně navázat na předloňský ročník, který troufnu si tvrdit, byl jedním z nejpovedenějších. Pro letošní rok připravujeme spoustu novinek o kterých se můžete více dozvědět v článku na jiném místě tohoto zpravodaje. Jestli se je však všechny podaří zrealizovat nezáleží pouze na nás, mohu vás ale ujistit, že pro to uděláme maximum. Úroveň výstavy můžete významným způsobem ovlivnit i vy správným výběrem zvířat a jejich připraveností na výstavu. Chceme-li se totiž srovnávat s chovatelsky vyspělými zeměmi je nutné, abychom se postupně přiblížili tradiční výstavní praktice a totiž vodění zvířat. Vím, že se snadno řekne (nebo napíše) a že praxe je mnohem složitější. Na druhou stranu ale má-li ocenění z české národní výstavy mít takový „punc kvality“ jako je tomu v západní Evropě nebo zámoří, je nutné se s tímto faktem dříve či později smířit. Důležitým momentem předjarního období byl také odchod tajemnice ing. Šrejberové na mateřskou dovolenou. V rámci konkurzního řízení byla na tento post od 1. března přijata nová síla – ing. Jana Řehořová. Doufám, že se jí podaří úspěšně navázat na práci slečny Šrejberové, neboť ta svým nasazením a entusiasmem s jakým práci vykonávala, nasadila laťku opravdu hodně vysoko. Vážení chovatelé, přeji úspěšný výběr těm, kteří letos budou nakupovat býka či býky a všem pohodu a klid ve vaší práci. Kamil Malát

Zpravodaj âSCHMS obãasník âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha ãíslo 1/2007 – roãník XIV.

Kontakt na pracovníky svazu: pfiedseda: Karel ·eba Prackovice nad Labem 32, 411 33 Prackovice nad Labem email: [email protected], tel.: 724 007 863 fieditel: Kamil Malát Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email: [email protected], [email protected], tel.: 724 007 860 tajemník: Ing. Jana ¤ehofiová Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email: [email protected], tel.: 724 229 094 plemenná kniha, fakturace: Anna Stará Krátká 167, 410 02 Lovosice email: [email protected], tel.: 724 073 641 inspektofii svazu: západní âechy – Karel Melger Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda email: [email protected], tel.: 602 445 453 stfiední a severní âechy – ing. Hubert Herrmann Matou‰ova 10, 150 00 Praha 5 email: [email protected], tel.: 724 057 090 jiÏní âechy – ing. Vít âepelák Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov email: [email protected], tel.: 724 007 861 v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘ Osík 201, 569 67 Osík u Litomy‰le email: [email protected], tel.: 724 007 862 Morava – ing. Pavel Kriegler Dubovko 277, 763 12 Vizovice email: [email protected], tel.: 724 073 640

OBSAH Aktuálnû ........................................................... 4 Aktivity âSCHMS 2007..................................... 6 VI. národní v˘stava masného skotu................... 7 Klasifikace jateãnû upraven˘ch tûl skotu podle systému SEUROP .......................................... 8 Semináfi na téma „Podstata vyuÏití plemenn˘ch hodnot“ ......... 9 35. svûtov˘ kongres plemene charolais........... 10 Elektrické ohradníky – kam kráãí‰ Evropo? ..... 11 Argentina: Více masa na export ...................... 12 Vliv minerální a vitaminové v˘Ïivy na ekonomiku chovu masného skotu ............... 14 Vzácná náv‰tûva............................................. 18 Perth – Mekka chovatelÛ plemene Aberdeen-angus .......................................... 20 Ohlédnutí za propagací hovûzího masa na v˘stavách ............................................... 22 Podstata vyuÏití plemenn˘ch hodnot k v˘bûru zvífiat ve stádech masného skotu ................. 24 PodpÛrné programy ........................................ 27 Obsah masn˘ch kyselin n-3 v hovûzím mase jako kritérium pro prodej ............................ 28 Plemeno gasconne a masná uÏitkovost........... 30 Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb .............. 33 Skot v dûjinách v˘tvarného umûní.................. 37 Kuchafika pfied fini‰em .................................... 38

Adresa svazu Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 tel.: 221 812 865 email: [email protected], www.cschms.cz ãíslo úãtu: 123459399/0800 IâO: 00536903 DIâ: CZ00536903 Na internetov˘ch stránkách svazu www.cschms.cz naleznete nejaktuálnûj‰í informace o dûní ve svazu a jeho aktivitách.

Titulní foto: Kamil Malát Býk jménem Chiran ZCH – 440, z chovu pana Jana Zatloukala Foto vnitřní obálka: Karel Melger

Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ. Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344. Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz

Zpravodaj âSCHMS 1/2007

3

Národní dotace v roce 2007 Kamil Malát

Zaãátkem mûsíce února Ministerstvo zemûdûlství âR zvefiejnilo Zásady, kter˘mi se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok 2007. Pro chovatele masného skotu je jistû potû‰ující, Ïe i pro leto‰ní rok zÛstaly (zatím) zachovány v‰echny dÛleÏité dotaãní programy z národních zdrojÛ vãetnû finanãních limitÛ. Zatím proto, Ïe dotaãní programy je‰tû nejsou notifikovány Bruselem a mÛÏe se stát, Ïe nûkter˘ z nich nebude uznán a tudíÏ ne nûj nebudou vypláceny peníze. Kromû dotací na nákupy tuzemsk˘ch plemenn˘ch b˘kÛ masn˘ch plemen (titul 2.A.c.), podpory na pfienosy embryí od vybran˘ch dárkyÀ (titul 2.A.d.) a kontrolu uÏitkovosti (titul 2.A.e.1.a.), pokraãuje i dotaãní titul 8.E na ãásteãné pokrytí nákladÛ spojen˘ch s národním ozdravovacím programem od IBR. Aby nedo‰lo k nepfiíjemn˘m rozãarováním pfii pfiípadném zme‰kání termínu pro podání Ïádostí, velmi dÛraznû doporuãuji, aby se v‰ichni Ïadatelé detailnû seznámili se Zásadami, kter˘mi se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok 2007. Kompletní text zásad si mÛÏete stáhnout na webov˘ch stránkách svazu na adrese: http://www.cschms.cz/DOC_DOTACE_formulare/ 130_Zasady_-_dotace_2007.pdf. Vzory formuláfiÛ je potom moÏné ve formátu MS Word stáhnout na adrese: http://www.cschms.cz/DOC_DOTACE_formulare/ 131_Vzory_formularu_k_Zasadam_2007.doc. Îádosti na dotace na nákup tuzemsk˘ch plemenn˘ch b˘kÛ masn˘ch plemen (titul 2.A.c.) a dotace na pfienosy embryí od vybran˘ch dárkyÀ (titul 2.A.d.) zasílejte v˘hradnû na adresu: âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu, Tû‰nov 17, Praha 1, 117 05. Pro pfiípadné dotazy vyuÏívejte telefonního spojení: 221 812 865 nebo mobil 724 229 094 (sl. ¤ehofiová). Termín pro podání Ïádostí na titul 2.A.c. je do 15. 10. 2007, 2.A.d. je do 1. 10. 2007! Îádosti o podporu na kontrolu uÏitkovosti (titul 2.A.e.1.a.) posílejte na adresu: paní Anna Stará, âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu, Krátká 167, 410 02 Lovosice. Pro pfiípadné dotazy volejte paní Starou na 724 073 641. Termín pro podání Ïádostí na titul 2.A.e.1.a. je do 15. 10. 2007!

Na pozdû zaslané Ïádosti nebude brán zfietel! 4


Blahopfiání Dne 23. 2. 2007 oslavil v˘znamné Ïivotní jubileum „otec masného skotu v âR“ a ãestn˘ ãlen na‰eho svazu ing. Josef Dufka. Pan Dufka se narodil pfied 70 lety v rodinû kovodûlníka v moravské obci Hluk v okrese Uherské Hradi‰tû. Dovolte, abychom mu tímto vefiejn˘m zpÛsobem popfiáli jménem svazu hodnû ‰tûstí, spokojenosti, fyzick˘ch i du‰evních sil, ale pfiedev‰ím pevné zdraví do dal‰ích let!

DÛleÏité upozornûní pro ãleny âSCHMS a PK Dovoluji si znovu upozornit, Ïe dnem 1. ledna 2007 vstoupily v platnost nové sazebníky âSCHMS a Plemenné knihy. V této souvislosti do‰lo také ke zmûnám ve zpÛsobu a v˘‰i placení ãlensk˘ch pfiíspûvkÛ. Îádám proto v‰echny ãleny, ktefií dosud neuhradili ãlensk˘ pfiíspûvek za tento rok, aby tak bezodkladnû uãinili, neboÈ ze sazebníkÛ vypl˘vá povinnost úhrady ãlenského vkladu za pfiíslu‰n˘ kalendáfiní rok nejpozdûji do 31. 3. daného roku. Sazebníky a v‰echny ostatní svazové dokumenty (stanovy apod.) jsou vefiejnû k dispozici na na‰ich webov˘ch stránkách v sekci legislativa/âSCHMS. Detailní informace o zmûnách svazov˘ch dokumentÛ, vãetnû informací jak˘m zpÛsobem a v jaké v˘‰i poplatky uhradit, jste mûli moÏnost se doãíst jiÏ v prosincovém ãísle svazového zpravodaje na stranû 4 – 5. Tento zpravodaj je rovnûÏ ke staÏení ve formátu pdf na na‰ich stránkách v sekci âSCHMS/zpravodaj. Pro ãlenství ve svazu i v plemenné knize se zavádí jednotn˘ systém poplatkÛ. Souhrnnû lze systém sumarizovat takto: Pro nové ãleny jednorázov˘ vstupní vklad ve v˘‰i 5000 Kã (stejnû jako doposud), pfiiãemÏ jednorázov˘ vstupní poplatek se platí vÏdy jen jednou pfii prvním pfiijetí – tedy ne 10 000 Kã (za ãlenství ve svazu a v PK), ale vÏdy jen 5000 Kã! Roãní poplatek 500 Kã splatn˘ nejpozdûji k 31. 3. daného roku, se platí kaÏdoroãnû za ãlenství v kaÏdé plemenné knize nebo ve svazu. V praxi znamená, Ïe pokud je ãlen ve tfiech plemenn˘ch knihách, platí 1500 Kã a ne pouze 500 Kã! âlensk˘ poplatek pro zájmové ãleny se zvy‰uje na 500 Kã kaÏdoroãnû (doposud to bylo 200 Kã). V pfiípadû nejasností Vám rádi poskytneme jakékoliv dal‰í informace. Znovu v‰ak dÛraznû upozorÀuji, Ïe ãlenské vklady NEBUDOU FAKTUROVÁNY A NEBUDEME INDIVIDUÁLNù nikoho upomínat, Ïe je‰tû vklad neuhradil! Dûkuji za pochopení Kamil Malát

Personální změna Je mou milou povinností Vás informovat o zmûnû, Ïe od zaãátku bfiezna do‰lo ke zmûnû na postu tajemníka. Od 1. 3. 2007 bude tuto funkci zastávat ing. Jana ¤ehofiová, která nahradí ing. Pavlu ·rejberovou. Ta odchází po necel˘ch dvou letech na matefiskou dovolenou. Chtûl bych jí touto cestou velmi podûkovat za její práci, ale zejména za nad‰ení, s jak˘m se do práce vrhala. Zejména její zásluhou se podafiilo do svazov˘ch aktivit zahrnout i propagaci hovûzího masa bûhem v˘stav apod. Nejenom za to jí patfií velk˘ dík v‰ech profesionálních pracovníkÛ, ale i ãlenÛ v˘boru a pevnû vûfiím, Ïe i Vás v‰ech – na‰ich ãlenÛ. Telefonní spojení na sleãnu ¤ehofiovou zÛstává stejné jako na pfiedchozí tajemnici: tel.: 724 229 094, e-mail: [email protected]

Asociace chovatelÛ plemene Angus Asociace chovatelÛ plemene Angus pofiádá ve dnech 23. – 24. 3. 2007 od 10,00 hod. v˘roãní ãlenskou schÛzi v Camphotelu Hru‰tice (Frymburk-Milná). Pozvánky budou zaslány po‰tou a zvefiejnûny na web. stránkách âSCHMS. Rezervace ubytování na tel.: 602 189 858 Detailní program jednání je k dispozici na svazov˘ch stránkách.

Ing. Jifií Svatek – pfiedseda


5

Aktivity âSCHMS Prosinec 1. 12. 4. 12. 5.–7. 12. 13. 12. 14. 12. 16.–18. 12. 19. 12.

¤editel se zúãastnil jednání na AK âR na téma financování svûtového kongresu plemene charolais v roce 2008 Pracovní schÛzka inspektorÛ âSCHMS (Hradi‰Èko pod Medníkem) Dokonãování nov˘ch ‰lechtitelsk˘ch programÛ a fiádÛ plemenn˘ch knih v kanceláfii PK v Lovosicích (·rejberová, Kopeck˘, Melger, Stará) Pfiedseda a fieditel s zúãastnili jednání vlané hromady âMSCH, a. s. ¤editel jednal se Svazem zpracovatelÛ masa na téma spolupráce na národní v˘stavû masného skotu âeskou republiku nav‰tívili zástupci plemenné knihy belgického modrobílého v Belgii (náv‰tûva ISB Hradi‰Èko, VÚÎV Uhfiínûves, OPB Cunkov, ZD Ch˘‰È, OPB Osík) Vánoãní v˘bor v Praze v restauraci „U Matou‰e“

Dal‰í prosincové aktivity: • Tisk a rozeslání 3. ãísla svazového zpravodaje spoleãnû s PF 2007 • Administrace a vyplácení dotací na nákup plemenn˘ch b˘kÛ, embryotransfer a na kontrolu uÏitkovosti • Pfiíprava a odevzdání podkladÛ (‰lechtitelsk˘ch programÛ, fiádÛ plemenn˘ch knih a metodik âSCHMS) na MZe • âinnosti spojené s pfiípravou Charolaiského kongresu (2008) a 6. národní v˘stavy v LetÀanech (2007) • âlánek „Pravda o hovûzím mase“ Agromagazín 7/12 (·rejberová) • âlánek „Vrátit hovûzí maso do ãesk˘ch kuchyní“ Ná‰ Chov 12/2007 (·rejberová) • âlánek „Charolais v Kanadû“ Ná‰ Chov 1/2007 (Malát) • Pfiíprava a tisk svazového kalendáfie na rok 2007 • Aktualizace a zmûny v databázi ãlenÛ âSCHMS vypl˘vající z nov˘ch stanov svazu (Kopeck˘)

Leden 2. 1. 9. 1. 10. 16. 23. 25. 25.

1. 1. 1. 1. 1.

26.–28. 1. 30. 1.

Pracovní schÛzka inspektorÛ (Hradi‰Èko pod Medníkem) ¤editel svazu spolu s ing. Míkou jednali na SZIFu s fieditelem ing. Eckem a ing. Rambouskovou na téma úãasti SZIFu (Klasa) na v˘stavû v Praze-LetÀanech v fiíjnu 20907 SchÛzka s kuchafiem a domluvení podrobností pro realizaci svazové hovûzí kuchafiky (·rejberová) SchÛzka ve v‰emi zástupci pofiadatelÛ svûtového kongres charolais 2008 v Hradi‰tku pod Medníkem ¤editel se ve Îìáru nad Sázavou zúãastnil semináfie „Co s námi bude?“ Nákup surovin na pfiípravu receptÛ do hovûzí kuchafiky (·rejberová) ¤editel svazu jednal s prezidentem AK ing. Velebou a fieditelem firmy Maso Planá na téma úãasti a podpofie národní v˘stavy masného skotu v Praze-LetÀanech Realizace hovûzí kuchafiky (závodní jídelna spoleãnosti Astur Stra‰kov) = pfiíprava surovin, vafiení vybran˘ch jídel, aranÏování a focení pokrmÛ (Herrmann, Melger, Kopeck˘, ·rejberová, Kube‰ová, Kunt, Novák) ¤editel svazu jednal s fieditelkou firmy Chovservis ing. ·kopovou a fieditelem odbytového druÏstva Centroodbyt ing. Krejãíkem na téma úãasti a podpofie národní v˘stavy masného skotu v Praze-LetÀanech

Dal‰í lednové aktivity: • Aktualizace a dotváfiení nové databáze ãlenÛ âSCHMS (Kopeck˘) • Agenda spojená s pfiíjímáním nového tajemníka (tajemnice)

Únor 5. 2. 8. 2. 20. 2. 27. 2.

Jednání s pfiedstaviteli Potravináfiské komory na téma národní v˘stava masného skotu v Praze-LetÀanech Jednání spoleãné zdravotní komise ve Îìáru nad Sázavou (Kriegler) Dopoledne schÛze v˘boru a grémia rad plemenn˘ch knih âSCHMS, odpoledne semináfi pofiádan˘ spoleãnû s VÚÎV (prof. Pfiibylem) t˘kající se plemenn˘ch hodnot (VÚÎV Uhfiínûves) (Zahrádková, Malát, ·rejberová) Pracovní schÛzka k projednání aktuálních otázek realizace SEUROP systému v âR (Malát)

Dal‰í únorové aktivity: • Uzávûrky kontroly uÏitkovosti pro kontrolní rok 2005/06 (Kopeck˘) a pfiíprava k tisku (Malát) a distribuce ãlenÛm a organizacím • Pfiihlá‰ení svazu na v˘stavu do Pfierova 07 (vãetnû stánku s propagací hovûzího masa) • Realizace vázanek s logem svazu (ve spolupráci s firmou Hedva)

6


VI. národní v˘stava masného skotu Kamil Malát, âSCHMS Necelé dva roky od poslední národní v˘stavy ubûhly jako voda a pfiípravy na dal‰í, jiÏ ‰est˘ roãník, jsou v plném proudu. NeÏ se zaãtete do podrobnûj‰ích informací co na v˘stavi‰ti chystáme, je nutné hned na úvod zmínit to nejdÛleÏitûj‰í a totiÏ místo a termín. Po dÛkladn˘ch úvahách nad v‰emi pozitivy i negativy rÛzn˘ch lokalit, se v˘bor svazu usnesl, Ïe leto‰ní rok se bude opût konat na praÏském v˘stavi‰ti v LetÀanech v termínu 11. aÏ 13. fiíjna 2006. A co pfiipravujeme? KaÏd˘ rok se snaÏíme, kromû ãistû odborného programu – soutûÏe v‰ech masn˘ch plemen, vnést nûjakou inovaci do v˘stavy. Po pfiedloÀském úspûchu s evropskou konferencí chovatelÛ plemene Aberdeen Angus „Angus Forum 2005“, chceme letos ve spolupráci s ostatními chovatelsk˘mi svazy (nejen skotu), ale zejména za pomoci zpracovatelsk˘ch a potravináfisk˘ch subjektÛ zatraktivnit v˘stavu také pro laickou vefiejnost. Po zku‰enostech z let minul˘ch je totiÏ zcela evidentní, Ïe pokud se na v˘stavû budou prezentovat pouze plemenáfiské spoleãnosti, nepodafií se nám nikdy pfiekroãit magickou hranici 10 000 náv‰tûvníkÛ. Je to prostû proto, Ïe ná‰ potenciál oslovení chovatelské i laické vefiejnosti je omezen˘ a nemÛÏeme sv˘mi prostfiedky realizovat nûjakou masivní kampaÀ, která by „bûÏného PraÏana“ na v˘stavi‰tû dostala. I tak v‰ak s ohlédnutím za pfiedloÀsk˘m rokem mÛÏeme konstatovat urãit˘ pokrok i v tomto ohledu. Kromû úspû‰né ochutnávky kvalitních steakÛ z rÛzn˘ch masn˘ch plemen ve svazovém stránku, ve které samozfiejmû budeme pokraãovat i letos, je na‰ím hlavním zámûrem pro tento rok více a plo‰nûji se zamûfiit na koncov˘ produkt, tj. prezentaci kvalitního ãeského masa (nejen hovûzího) v ‰ir‰ím pojetí. LaÈku jsme si dali velmi vysoko – chceme koncipo-

vat v˘stavu s podobn˘m charakterem i místem (hlavní mûsto) jako je napfi. SIMA (PafiíÏ), Grüne Woche (Berlín) a s podobn˘m zamûfiením na propagaci chovatelství a potravináfiství v ekonomicky nejsilnûj‰ím regionu âeské republiky. Tímto krokem chceme reagovat na stále se sniÏující spotfiebu ãerveného masa a naopak na zvy‰ující se dovoz hovûzího masa z jiÏní Ameriky, kterému je ãasto mediálnû dáván punc nejvy‰‰í kvality bez ohledu na v‰echny aspekty, zatímco ãeské – minimálnû stejnû kvalitní maso – je neprávem opomíjeno. JiÏ od prosince proto jednáme na v‰ech úrovních a s mnoha potencionálními partnery, pro které by tato akce mohla b˘t pfiínosná. JiÏ v mûsíci prosinci probûhlo prvotní jednání na pfiedstavenstvu âeského svazu zpracovatelÛ masa (âSZM), které jsme seznámili s hlavními my‰lenkami a na‰imi pfiedstavami jak v˘stavu koncipovat. Domníváme se totiÏ, Ïe to je hlavní partner, kter˘ by nám mohl pomoci pfiesvûdãit své ãleny o pfiínosu a dÛleÏitosti takovéto akce: vÏdyÈ kromû brnûnské v˘stavy SALIMA v âR ani Ïádn˘ jin˘ veletrh zamûfien˘ na propagaci potravin neexistuje. Jednání se svazem, ale i jeho ãleny individuálnû, stále probíhají. Vûfiíme, Ïe se nakonec podafií navrhnout model, kter˘ by i pro zpracovatele a potravináfie byl pfiínosn˘. Kromû jednání s âSZM jsme také jednali s fieditelem Státního zemûdûlského a intervenãního fondu (SZIF) Ing. Eckem a fieditelkou odboru propagace SZIFu paní Rambouskovou se zámûrem, aby se na v˘stavi‰ti prezentovala znaãka Klasa a nûktefií v˘robci, jejichÏ v˘robky jsou touto znaãkou oznaãeny. ZároveÀ jsme poÏádali prezidenta Agrární komory Ing. Velebu, aby nám napomohl tuto akci propagovat a podpofiil sv˘m hlasem na‰e rÛzná jednání. Za úãasti pana prezidenta jsem tak absolvoval jednání s Ing. Kasperem, fieditelem spoleãnosti Maso Planá. Ten vyjádfiil svou podporu této v˘sta-

vû a za svÛj podnik pfiislíbil aktivní úãast. Dal‰í jednání na toto téma jsem vedl s odbytov˘m druÏstvem Centroodbyt, firmou Chovservis a mnoha dal‰ími. RovnûÏ Potravináfiská komora vyjádfiila ústy svého fieditele Ing. Koberny názor, Ïe propojení chovatelské v˘stavy s propagací potravin má vysokou logiku a Ïe je to dobr˘ prostor na zintenzivnûní prezentace tuzemsk˘ch masn˘ch v˘robkÛ na nejsilnûj‰ím trhu potravin v âR. ZároveÀ nabídl v‰echny komunikaãní moÏnosti potravináfiské komory na propagaci této akce pfied potravináfii. Vûfiím, Ïe v‰echna tato jednání pomohou v˘stavu dostat do lep‰ího povûdomí a Ïe se toto projeví také v její kvalitû, ale i náv‰tûvnosti. Pro zatraktivnûní v˘stavy pfiedpokládáme i dal‰í aktivity. Ve spolupráci s Národním zemûdûlsk˘m muzeem se soubûÏnû uskuteãní v˘stava historick˘ch zemûdûlsk˘ch strojÛ. Na venkovní pfiedvádûcí plo‰e budou pravidelnû probíhat ukázky práce pasteveck˘ch plemen psÛ, práce s koÀmi a skotem, ukázka stfiíhání ovcí apod. Projednáváme rovnûÏ i moÏnosti prezentace ãeského pivovarnictví. Informace o 6. národní v˘stavû masného skotu budou prÛbûÏnû aktualizovány doplÀovány na internetov˘ch stránkách âeského svazu chovatelÛ masného skotu (www.cschms.cz). Nenechte si ujít moÏnost vidût na vlastní oãi velké mnoÏství vynikajících zvífiat na‰ich nejlep‰ích chovatelÛ. Uvítáme i zájem chovatelÛ prezentovat svoji ‰lechtitelskou a chovatelskou práci aktivní úãastí na této prestiÏní akci, v‰em nabízíme rovnûÏ moÏnost zviditelnit vlastní farmu ãi podnik reklamou ve v˘stavním katalogu. Tímto si je dovolujeme vyzvat ke spolupráci. Závûrem Vás je‰tû jednou srdeãnû zveme na tuto v˘znamnou akci, doufáme v hojnou úãast jak ze strany chovatelÛ tak ‰iroké odborné i laické vefiejnosti a tû‰íme se na setkání na v˘stavi‰ti v Praze LetÀanech v fiíjnu 2007. • Zpravodaj âSCHMS 1/2007

7

Klasifikace jateãnû upraven˘ch tûl skotu podle systému SEUROP je v âR na velmi dobré úrovni Jan Katina, âSZM Ve dnech 29. listopadu aÏ 1. prosince 2006 se v âeské republice uskuteãnila mise EK DG AGRI, která byla zamûfiena na kontrolu implementace legislativy ES vztahující se ke klasifikaci jateãnû upraven˘ch tûl dospûlého skotu (JUT) podle systému SEUROP a k cenov˘m hlá‰ením. Mise navazovala na obdobnû zamûfienou misi ve Slovenské republice od 27. do 29. listopadu 2006 a pfiedev‰ím na závûry kontrolní mise EK DG uskuteãnûné v âR pfied více neÏ dvûma roky ve stejném termínu (29. listopadu – 1. prosince 2004). V pfiedbûÏn˘ch závûrech z loÀské mise EK byla ze strany inspekãního t˘mu vyjádfiena velká spokojenost nad zji‰tûn˘mi poznatky. Zvlá‰tû byl ocenûn v˘razn˘ kvalitativní posun (systémov˘, organizaãní a legislativní) zaznamenan˘ od mise EK v roce 2004. Bûhem kontrolní náv‰tûvy 3 jatek (Tû‰ínské jatky s. r. o., MASNA – Pfiíbram s. r. o., Masokombinát PlzeÀ s. r. o. – Schneider) nebyly zji‰tûny nedostatky zásadního charakteru a tlumoãené postfiehy a doporuãení se t˘kaly pouze nûkter˘ch dílãích provozních postupÛ (napfi. zpÛsobu opracování jateãních ãástí, men‰í odchylky u ‰títkÛ a oznaãení JUT skotu). Inspektofii EK doporuãili pokraãovat v nastoupeném pfiíznivém trendu klasifikace JUT skotu, kter˘ umoÏÀuje lépe stanovovat obchodní tfiídy v zájmu zaji‰tûní adekvátní hodnoty i na trhu ji-

n˘ch ãlensk˘ch zemí EU. Doporuãili také zavedení klasifikaãních podtfiíd, pfiiãemÏ o spolupráci na tomto úseku projevil zájem i pfiítomn˘ zástupce Slovenské republiky. Velmi kladnû byla hodnocena kontrolní ãinnost, kterou nad klasifikací JUT skotu dÛslednû vykonávají pracovníci ÚKZÚZ. Pfiíznivé hodnocení se t˘kalo také SZIF, kter˘ má dohled nad správností cenov˘ch hlá‰ení. Celkovû vyznûlo pfiedbûÏné hodnocení v˘sledkÛ kontrolní mise EK DG AGRI pro âeskou republiku ve srovnání s misemi stejného zamûfiení v jin˘ch ãlensk˘ch zemích EU velmi pfiíznivû. Závûreãné hodnocení mise probûhlo dne 1. prosince 2006 na MZe âR za úãasti 1. námûstka ministrynû zemûdûlství a pfiedstavitelÛ a zástupcÛ v‰ech na systému SEUROP zúãastnûn˘ch organizací (MZe âR – odbor 17430, VÚÎV, âMSCH a. s., ÚKZÚZ, SVS âR a SZIF). Inspektofii EK DG AGRI na závûreãném jednání zdÛraznili, Ïe od pfiede‰lé kontrolní mise v roce 2004 do‰lo k v˘raznému zlep‰ení, coÏ podle jejich názoru mÛÏe b˘t i dÛsledkem zv˘‰eného poãtu kontrol ÚKZÚZ na jatkách, kdy v roce 2005 bylo zkontrolováno více neÏ 8 % JUT skotu z celkového poãtu poraÏen˘ch zvífiat (v porovnání s ostatními ãlensk˘mi zemûmi je to nejvy‰‰í podíl). Inspektofii vyslovili pfiesvûdãení, Ïe nastaven˘ trend, kter˘ pokraãuje i v roce 2006, bude zachován. Dále doporuãili zváÏit zavedení podtfiíd do klasifikaãní stupnice SEUROP za úãelem

V˘sledky kontrol klasifikace JUT skotu za rok 2006

8


je‰tû vût‰í diferenciace JUT skotu (legislativa ES to v‰ak pfiímo neukládá). U cenov˘ch hlá‰ení inspektofii EK rovnûÏ zaznamenali v˘razn˘ pokrok. V roce 2006 je v âeské republice 28 jatek, která podávají cenová hlá‰ení a pfiedstavují 48 % z celkovû poraÏeného poãtu zvífiat, coÏ je uspokojivé. 93 tisíc poraÏen˘ch kusÛ se nezahrnuje, neboÈ jsou poráÏeny ve mzdû, tj. pro tfietí stranu. Inspektofii ocenili velmi dobrou komunikaci a informovanost mezi jatkami a dodavateli (chovateli), ktefií dostávají informaci o kaÏdém oklasifikovaném JUT skotu. U SZIF ocenili systém tvofiení prÛmûrné národní ceny a monitorování hlá‰ení a i to, Ïe po kaÏdé náv‰tûvû jatek byla vypracována kontrolní zpráva.

Pro transparentnost doporuãují uvádût do protokolu o provedené kontrole co nejvíce údajÛ, které byly kontrolovány ze strany SZIF. Je to dobré jak vÛãi EK, tak i vÛãi kontrolovan˘m jatkám. Inspektofii EK povaÏují návrh âR na monitorování jatek zafiazen˘ch do systému cenového hlá‰ení minimálnû 1x roãnû za velmi pfiínosn˘. Mohl by tak poslouÏit sladûní poÏadavku pro v‰echny ãlenské státy pro podrobnûj‰í monitorování, a tím i správné poskytování diferencovan˘ch plateb zemûdûlcÛm. Inspektor Slovenské republiky ve svém vystoupení vyjádfiil politování nad tím, Ïe ve Slovenské republice, kde ãást klasifikace provádí nezávislá klasifikaãní agentura, nebyl zaznamenán tak dobr˘ v˘sledek jako v âR, ocenil úãelnû nastaven˘ systém klasifikace JUT skotu v âR a poÏádal o moÏnost zavést mezi obûma

státy spolupráci v této oblasti. Zástupci EK i âR pfiislíbili pomoc SK pfii zavedení fungujícího systému SEUROP. Závûrem vedoucí mise EK DG AGRI, pan Frank Bollen, vysoce ocenil velmi peãlivû pfiipraven˘ program mise v âR, majitelÛm nav‰tíven˘ch jatek podûkoval za vytvofiení podmínek pro uskuteãnûní kontroly klasifikace JUT skotu a cenov˘ch hlá‰ení a také podûkoval za profesionální a vstfiícn˘ pfiístup a poskytnuté informace na v‰ech úrovních provádûné kontroly v‰em úãastníkÛm mise, vãetnû zorganizování závûreãné prohlídky zafiízení PlzeÀského pivovaru. Je tfieba také zdÛraznit, Ïe v prÛbûhu mise EK byly navázány dÛleÏité pracovní kontakty, a to jak na úrovni inspektorÛ EK DG AGRI, tak i na pozicích národních expertÛ na danou problematiku, jejichÏ zku‰enosti bude moÏné

vyuÏít a zúroãit pfii pfiípravû pfiedsednictví âR v pfiíslu‰n˘ch ¤ídících v˘borech EK pro sektory masa. EK DG AGRI v souãasné dobû pracuje na návrhu hodnotící zprávy z kontrolní mise a do tfiech mûsícÛ po jejím ukonãení (tj. cca do 1. 3. 2007) jej za‰le MZe âR. âeská republika do dvou mûsícÛ po obdrÏení návrhu hodnotící zprávy vypracuje své stanovisko a pfiipomínky k obsaÏen˘m závûrÛm. Nicménû jiÏ nyní lze konstatovat, Ïe klasifikace jateãn˘ch zvífiat v âR dostala vynikající vysvûdãení, coÏ by podle oãekávání mûlo v˘raznû zv˘‰it dlouhodobû diskutovanou úroveÀ vzájemné dÛvûry mezi chovateli zvífiat a provozovateli jatek pfii zpenûÏování JUT na jatkách. • (Zdroj: Zpráva MZe âR o pfiedbûÏn˘ch závûrech mise EK DG AGRI z 29. listopadu aÏ 1. prosince 2006)

Semináfi na téma „Podstata vyuÏití plemenn˘ch hodnot“ Pavla ·rejberová V úter˘ 20. února 2007 od 13:00 hod. se ve spolupráci na‰eho svazu s V˘zkumn˘m ústavem Ïivoãi‰né v˘roby v Praze Uhfiínûvsi konal avizovan˘ semináfi, kter˘ byl uspofiádán na podnût ãlenÛ grémia rad plemenn˘ch knih âSCHMS a t˘kal se problematiky, v˘poãtÛ a vyuÏívání plemenn˘ch hodnot v praxi. Odpolední blok tfií na sebe navazujících pfiedná‰ek zahájil pan prof. Josef Pfiibyl z VÚÎV, kter˘ se celou problematikou jiÏ fiadu let zab˘vá

a se svazem pfii v˘poãtech plemenn˘ch hodnot u masn˘ch plemen skotu úzce spolupracuje. OÏivil pfiítomn˘m posluchaãÛm – z fiad zamûstnancÛ, ãlenÛ v˘boru, grémia rad plemenn˘ch knih a chovatelÛ, zamûstnancÛ VÚÎV a dal‰ím pfiítomn˘m – základní problematiku plemenn˘ch hodnot, vysvûtloval principy a uvádûl ãetné pfiíklady a moÏnosti uÏití v praxi. Podstatu vyuÏití plemenn˘ch hodnot k v˘bûru zvífiat ve stádech masného skotu pfiítomn˘m objasnila svou pfiedná‰kou

Ing. ZdeÀka Veselá, která je také z VÚÎV a pracovi‰tû „·lechtûní hospodáfisk˘ch zvífiat“. Posledním aktivním úãastníkem semináfie byl pan Karel ·eba, pfiedseda âSCHMS, kter˘ uvedl posluchaãÛm pfiíklady vyuÏití plemenn˘ch hodnot v praxi pfii aplikaci na vybraná zvífiata z âR (respektive chovy) plemene blonde d’Aquitaine, kterému se jiÏ dlouhodobû vûnuje. O pfiínosu semináfie a vyuÏití plemenn˘ch hodnot se mÛÏete pfiesvûdãit v ãlánku Ing. Veselé, které tímto za poskytnutí materiálu dûkujeme. •


9

35. svûtov˘ kongres plemene charolais Kamil Malát, âSCHMS Jak jistû zejména chovatelé plemene charolais zaznamenali, v roce 2008 se na území Maìarska, Slovenska a âeské republiky uskuteãní mezinárodní kongres chovatelÛ plemene charolais. Tento, jiÏ v pofiadí 35. kongres, se na evropskou pÛdu bude pfiesouvat po osmi letech, kdyÏ poslední se na starém kontinentu konal v roce 2000 ve Francii. Po dlouh˘ch a mnohdy ne zrovna jednoduch˘ch diskuzích se podafiilo vytvofiit program, na jehoÏ realizaci se jiÏ velmi intenzivnû pracuje. Kongres bude zahájen 15. srpna 2008 v Maìarsku, pokraãovat bude na Slovensku a na území âR se úãastníci kongresu budou pfiesouvat v sobotu 23. 8. 2008. PÛvodnû mûl b˘t kongres ukonãen jiÏ 26. 8., ale jelikoÏ se na ãeské stranû nakonec program nahustil tak, Ïe bychom jej nebyli schopni vmûstnat do tak krátkého období, bylo nutné kongres o den prodlouÏit. Konec oficiální ãásti tedy bude novû ve stfiedu 27. 8. 2008 s tím, Ïe úãastníci kongresu si budou moci pobyt v Praze dle individuálních poÏadavkÛ je‰tû prodlouÏit (post-tour). Kongres má své oficiální webové stránky, kde bude v nejbliÏ‰ích dnech moÏné najít v‰echny informace na: http://www.charolaiscongress2008.org. DÛleÏité Informace o ãeské ãásti budou rovnûÏ prÛbûÏnû umísÈovány na svazové stránky do sekce „akce, v˘stavy“. JiÏ nyní zde naleznete tento program s webov˘mi odkazy na jednotlivá místa, ale také odkaz na staÏení propagaãního letáku o kongresu (pouze v AJ) a také videofilm, kter˘ byl loni pouÏit v kanadském Edmontonu jako upoutávka a oficiální pozvánka delegátÛ na ná‰ kongres. PfiedbûÏn˘ program ãeské ãásti kongresu je následující: Sobota 23. 8. 2008 V 8.00 h odjezd ze ·amorína do Pfierova 10.30 h pfiíjezd Pfierov Veletrh Charolais chovatelÛ âR na v˘stavi‰ti Pfierov (pofiádá firma Genoservis). O konání v˘stavy v Pfierov rozhodli chovatelé na jednání klubu v listopadu 2006 v Hradi‰tku. Zde se chovatelé zavázali, Ïe v˘stava bude koncipována jako speciální v˘stava plemene charolais a Ïe v‰echna vystavovaná zvífiata budou pfiedvádûna na ohlávce. (Na v˘stavi‰ti bude zafiízena akreditaãní místnost pro úãastníky absolvující pouze ãeskou ãást kongresu.) Obûd na v˘stavi‰ti (bude tam zároveÀ kulináfisk˘ veletrh). 15.00 h odjezd do Karlov˘ch VarÛ Veãefie po cestû Cca 21.00 h pfiíjezd Karlovy Vary, check inn Hotel Sansoussi 4* – 3 noci

Nedûle 24. 8. 2008 Chov Charolais: Sokolovská uhelná a. s. Obûd: golfové hfii‰tû Sokolovská uhelná a. s. Hrad Loket Veãefie K. Vary Pondûlí 25. 8. 2008 âást A/ Technická náv‰tûva: farma skotu Charolais (bude upfiesnûno) Obûd Prohlídka Karlov˘ch VarÛ V˘roba Becherovky, hrad Beãov Galaveãefie âást B/ Prohlídka Karlov˘ch VarÛ V˘roba Becherovky, státní hrad a zámek Beãov Obûd Technická náv‰tûva: farma skotu Charolais (bude upfiesnûno) Galaveãefie Úter˘ 26. 8. 2008 Odjezd z Karlov˘ch VarÛ v cca 8.30 h 11.00 h aukce plemene Charolais v Cunkovû u Milevska (pofiádá OPB Cunkov, Natural a Bovet). Na aukci bude dobytek z âR a z Francie Obûd v místû 15.00 h odjezd z aukce 17.30 h pfiíjezd Praha Check inn Parkhotel Praha 7* Veãefie Nocleh Stfieda 27. 8. 2008 A/ odjezd po snídani z Prahy B/ prohlídka Prahy ve AJ, ·pJ, FJ (bude upfiesnûno) Obûd v cenû Odpoledne volno Veãefie na vlastní náklady âtvrtek 28. 8. 2008 Odjezd z Prahy MoÏnost extra nocí (dle individuálních poÏadavkÛ delegátÛ)

Oficiální pozvání delegátů na kongres 2008

10


Program se mÛÏe v prÛbûhu pfiípravy kongresu ãásteãnû doplÀovat a upravovat.

Elektrické ohradníky – kam kráãí‰ Evropo? V takfika naprostém utajení pfied zemûdûlskou vefiejností byla v závûru roku 2006 pfiijata organizací CENELEC (evropská organizace bdící nad bezpeãností elektrotechnick˘ch zafiízení) zásadní zmûna normy t˘kající se v˘konov˘ch parametrÛ zdrojÛ impulsÛ pro elektrické ohradníky. AÏ dosud platná norma EN 60335-2-76 nijak v˘raznû neomezuje hodnotu v˘stupní energie pulsu, coÏ v praxi znamená, Ïe chovatelé s velk˘mi v˘mûrami oplocen˘ch pozemkÛ mohou pouÏívat jeden siln˘ zdroj elektrick˘ch impulsÛ, kter˘ napájí cel˘ rozsáhl˘ systém oplocení. To je systém nejãastûji uplatÀovan˘ i v âR. Volba síly a typu zdroje elektrick˘ch impulsÛ pro elektrické ohradníky byla dosud v rukách chovatele, kter˘ sám, podle sv˘ch potfieb a technick˘ch moÏností, stavûl elektrické oplocení. Nová úprava této normy pro Evropu v‰ak tuto moÏnost svobodné volby podstatnû omezuje. O co vlastnû v poslední úpravû normy jde? Jedná se pouze o dva malé zásahy technického rázu, nicménû s podstatn˘m dopadem pro koneãného uÏivatele – zemûdûlce: 1. Maximální energie v˘stupního pulsÛ se omezuje hodnotou 5 JoulÛ pfii odporu v rozpûtí 100–500 Ω 2. Maximální hodnoty proudu v jednotlivém pulsu nesmí pfiekroãit 20 A pfii zátûÏovém odporu (napfi. kontakt ãlovûka s vodiãem oplocení) 100–500 Ω Obû podmínky musejí b˘t splnûny souãasnû. V praxi to znamená sníÏení v˘konu a tím dosahu pÛsobení zdroje el. impulzÛ a tím podstatné sníÏení pouÏitelné délky ohrady. V pfiípadû vût‰ích pastevních areálÛ to znamená jejich rozdûlení na men‰í samostatné sekce s pouÏitím nûkolika slab‰ích zdrojÛ impulsÛ. Pokud tedy zpûtnû nedojde k úpravû právû pfiijaté normy v prÛbûhu následujících 3 let, od roku 2010 nebude moÏné uvádût do prodeje zdroj impulsÛ s energetick˘m v˘konem vût‰ím neÏ 5 JoulÛ. Pfiitom v‰ak bude moÏné v‰echny silnûj‰í zdroje nakoupené nebo uvedené do provozu pfied rozhodn˘m datem bez rozdílu pouÏívat a provozovat! Vût‰ina svûtov˘ch v˘robcÛ elektrick˘ch ohradníkÛ, v ãele s pfiedním v˘robcem komponentÛ pro elektrické oplocení, firmou Gallagher z Nového Zélandu, se velmi usilovnû snaÏila pfiedloÏit technické komisi CENELECu dostateãné technické argumenty podporující stanovisko, Ïe pfiipravovaná zmûna existující normy nepfiinese slibované zv˘‰ení elektrotechnické bezpeãnosti elektrického oplocení pro jeho uÏivatele a ostatní vefiejnost. Obdobná diskuse probûhla jiÏ v roce 2004 na jednání svûtové organizace IEC (celosvûtová organizace zab˘vající se normami pro elektrotechnická zafiízení). Ta zmûnu celosvûtovû závazné normy odmítla mimo jiné s odÛvodnûním, Ïe bezpeãnost elektrického ohradníku je dostateãnû prokázána dlouhodobû vynikající statistikou, evidující zanedbatelné mnoÏství pfiípadÛ úrazÛ lidí a zvífiat zpÛsoben˘ch tímto zafiízením. âesk˘ zástupce v CENELECu, âesk˘ normalizaãní institut ve spolupráci s nûkter˘mi chovatelsk˘mi svazy (âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu, âesk˘ svaz chovatelÛ ovcí a koz, Svaz marginálních oblastí âR) se snaÏil v závûru loÀského roku sv˘m negativním stanoviskem k tomuto návrhu zabránit pfiijetí kontroverzního návrhu na zmûnu normy. BohuÏel volební systém CENELECu preferující velké ãlenské zemû EU, z nichÏ nûkteré z ne zcela jasn˘ch dÛvodÛ, hlasovaly pro pfiijetí zmûn normy, neumoÏnil odmítnutí návrhu. Nová norma s omezením v˘konu el. zdrojÛ impulzÛ vejde v platnost a znamená do budoucna zmûnu v˘voje systému oplocování el. ohradníky v Evropû smûrem k maximální rozdrobenosti, a to pod záminkou zvy‰ování maximální bezpeãnosti nezemûdûlské vefiejnosti. Tím se podstatnû zv˘‰í finanãní a provozní nároãnost oplocení budovan˘ch v Evropû. Rozhodnû se tím v‰ak nezv˘‰í evropská zemûdûlská konkurenceschopnost. BohuÏel vy‰‰í evropské organizaãní struktury se opût zachovaly mace‰sky k zemûdûlcÛm, chovatelÛm a ostatním aktivním uÏivatelÛm el. ohradníkÛ, kdy je omezují a znev˘hodÀují oproti dal‰ímu zbytku svûta, kter˘ bude moci nadále uÏívat silné a v˘konné zdroje elektrick˘ch impulzÛ bez omezení. V následující tabulce je uvedeno krátké porovnání nákladovosti na obslouÏení pastvin el. ohradníkem mezi souãasnou normou a normou platnou po úpravû: Nyní – platnost do r. 2009

Model: Max. energ. kapacita: Max. energie pulzu: Teor. délka oplocení/VDE: Reál. délka oploc. stfi. porost: Poãet zdrojÛ: Cena za 1 ks: Celková cena:

Gallagher G 313 – MR 5000 50 JoulÛ 33 JoulÛ 750 km 30 km 1 ks 37 485 Kã 37 485 Kã

Po schválené úpravû – od r. 2010

Model: Max. energ. kapacita: Max. energie pulzu: Teor. délka oplocení/VDE: Reál. délka oploc. stfi. porost: Poãet zdrojÛ: Cena za 1 ks: Celková cena:

Gallagher G 381 – M 600 6,3 JoulÛ 4,5 JoulÛ 75 km 7 km 5 aÏ 8 ks 7735 Kã 38 675 Kã aÏ 61 880 Kã

S dal‰ími nutn˘mi organizaãními a technick˘mi opatfieními se podle na‰ich propoãtÛ celková realizace elektrického oplocení na stejnû velké v˘mûfie zvedne finanãnû o 100 % a to i v pfiípadû vût‰ího zastoupení a pouÏívání pfienosn˘ch bateriov˘ch zdrojÛ impulzÛ.


11

Argentina: více masa na export Podle ãlánku Dr. Caroly Bühler pfieloÏila Jana ¤ehofiová Export hovûzího masa patfií v Argentinû uÏ mnoho let mezi nejsilnûj‰í ekonomická odvûtví. Ambice exportního odvûtví masného prÛmyslu jsou tak silné, Ïe populace dobytka není schopná uspokojit domácí poptávku po hovûzím jiÏ nûkolik let. Vysoká míra exportu v roce 2005 zv˘‰ila domácí ceny hovûzího o pln˘ch 21 % a sehrála téÏ roli ve strmû rostoucí mífie inflace. Hovûzí maso je v Argentinû povaÏováno za základní potravinu. Jeho spotfieba na osobu za rok se pohybuje kolem 62 kg, coÏ je nejvíce na svûtû. Od ledna 2006 vzrostla cena argentinského hovûzího o dal‰ích 26 %. Vláda byla nucena uãinit v˘jimeãná opatfiení s cílem cenovou explozi utlumit. Byl vydán pfiedbûÏn˘ 180denní zákaz v˘vozu datovan˘ od poloviny bfiezna. Prezident Nestor Kirschner vysvûtlil, Ïe export nemÛÏe pokraãovat, neboÈ domácí poptávka není ani zdaleka uspokojena. Existuje v˘jimka, tzv. „Hiltonská kvóta“ lodní pfiepravy EU (viz níÏe) zahrnující 28 000 tun roãnû. Díky ní Evropa doãasn˘ zákaz exportu pfiíli‰ nepocítila. V Argentinû se ov‰em tato doãasná regulace dotkla ãtyfi pûtin exportérÛ hovûzího masa. Ov‰em jiÏ poãátkem kvûtna do‰lo k mírnému zlep‰ení, po kterém byla záhy stanovena 40% exportní kvóta, v záfií následnû zv˘‰ená na 70 %, s tím Ïe v prosinci byla v‰echna exportní omezení zru‰ena. Zam˘‰len˘ brzdn˘ efekt se u argentinsk˘ch exportérÛ nedostavil. Jejich trÏby a obrat ve skuteãnosti vzrostly. Pfiíãinou bylo mnoho mezer a nedostatkÛ v právní formulaci regule, díky nimÏ mohl exportu rÛst v podstatû neomezenû. V záfií tak celkové mnoÏství vyvezeného hovûzího ãinilo nûco ménû neÏ 60 000 tun v porovnání s 51 000 tunami za stejné období pfiedchozího roku a obrat za tyto dvû období byl jednotlivû 169 mil. US $ a 123 mil. US $ V celosvûtovém mûfiítku se Argentina fiadí mezi jedny z nejvût‰ích producentÛ hovûzího masa; s 3 miliony tun roãnû je pátá v kategorii

12


poráÏkové hmotnosti a po Brazílii a Austrálii je na tfietím místû mezi svûtov˘mi v˘vozci hovûzího masa. Optimistické prognózy hovofií o tom, Ïe v budoucnu bude Argentina pokraãovat v budování nov˘ch trhÛ s hovûzím a stávající bude rozvíjet. Zemû se zbavila BSE a mÛÏe se vûnovat rozvoji své pozice exportéra – pfiedev‰ím v Asii. Navzdory vy‰‰ím exportním clÛm je velké mnoÏství hovûzího masa dodáváno do zemí EU prostfiednictvím Hiltonské kvóty. Centrální obchodní a cenová informaãní agentura (ZPM) v nûmeckém Bonnu odhadla, Ïe do konce roku 2006 bude objem exportu ãinit 72 000 tun. Od roku 2005 je to nárÛst o 6 %, coÏ je nejvíce za posledních 25 let. Vût‰ina argentinského dobytka je chována v mírn˘ch oblastech, jako jsou pampy jiÏnû a západnû od Buenos Aires (viz mapka). PrÛmûrn˘ sráÏkov˘ úhrn se zde pohybuje okolo 800 mm a zatíÏení pastvin, jejichÏ travní porosty jsou hlavním zdrojem krmiva, je 1 aÏ 1,5 ks/ha. Z plemen se pouÏívají kfiíÏenci Hereford – Aberdeen Angus. Obû tato plemena nabízejí bezproblémovou a nákladovû efektivní produkci a chov se snadn˘m telením, vysokou plodností a klidn˘m temperamentem. Po 10ti aÏ 12ti mûsících jsou telata pfiemístûna na v˘krmové pastviny, kde roste vojtû‰ka, vojtû‰kové smûsi a obilné smûsky. PrÛmûrné denní pfiírÛstky se zde pohybují okolo 800 g. Po dosaÏení 420 kg Ïivé váhy jsou zvífiata prodávána. Na západních pampách spadne pouze 500 mm sráÏek a období sucha zde nejsou neobvyklá. Chov skotu BTPM zde patfií mezi hlavní podnikatelskou aktivitu. Základní pící jsou zde obvyklé pampové traviny. Na v˘chodních pampách se v‰ak v souãasnosti silnû rozrÛstá hospodafiení na orné pÛdû a vytlaãuje tak hovûzí dobytek do ménû úrodn˘ch západních oblastí. Podnikatelé v oblasti produkce hovûzího na tuto situaci reagují tak, Ïe zintenzivÀují svou produkci a snaÏí se roz‰ifiovat vojtû‰ková pole. V subtropickém Chacu, zasahujícím do ãásti Paraguaye, stejnû jako

do Argentiny, se chovají kfiíÏenci plemen Hereford a Brahman; Brahman je plemeno velice vhodné do teplého klimatu. Zvífiata spásají pouze travní porosty (bez jakéhokoliv pfiídavku koncentrátu) a ve 22 mûsících pfii váze kolem 500 kg Ïivé hmotnosti jsou b˘ãci odváÏeni na jatka. Îádná státní podpora. Chovatelé dobytka, stejnû jako ostatní farmáfii nedostávají od státu Ïádnou finanãní podporu. Na druhé stranû farmáfiská produkce je zatíÏena daní, napfi. z produkce sóji se platí daÀ 23,5 %. Je to dÛkaz toho, Ïe zemûdûlství má v Argentinû v˘znamn˘ podíl na hospodáfiství; podporuje ostatní sektory. Chovatelé úzce spolupracují, aby v oblasti produkce získávali aktuální informace. Skupiny sousedících haciend vytváfií skupiny CREA. CREA je tvofiena pûti vedoucími (manaÏery) farem, ktefií se kaÏd˘ mûsíc schází na jedné z ãlensk˘ch haciend, aby si vymûnili informace, napfi. o nov˘ch produkãních technologiích. KaÏdá CREA financuje v˘lohy odborného poradce, kter˘ organizuje schÛze a poskytuje v˘hradní obchodní podporu. Infrastruktura dobytãích farem v Argentinû je tvofiena rozlehl˘mi haciendami o rozloze nûkolika tisíc hektarÛ. Haciendy jsou ob˘vané farmáfii a manaÏerem s rodinami, zamûstnanci, a jsou na nich téÏ specializované smluvní v˘krmové farmy. V závislosti na prÛmûrném sráÏkovém úhrnu podniky pûstují pouze kulturní plodiny, pícniny nebo na nich rostou pfiirozené travní porosty. Farmy s travnat˘mi plochami svÛj dobytek ãasto posílají na dokrmení na smluvní v˘krmové farmy. Majitelé haciend poté platí za v˘krm a místo na v˘krmové farmû, zatímco smluvní farmáfii (vykrmovatelé) se snaÏí vybrat si nejlep‰í dobytek a majitelé haciend musí platit náklady za péãi pro jakékoli nemocné zvífie. Argentin‰tí farmáfii mají daleko ménû regulací neÏ jejich kolegové v Evropû, aãkoli o pravidlech ochrany Ïivotního prostfiedí, jako napfi. aplikovat postfiik v bezpeãné vzdálenosti od zdroje podzemních vod, je uvaÏováno teprve nyní. Dva dÛleÏité, jiÏ uzákonûné envi-

romentální standardy se t˘kají GM osiva a ochrany rostlin. V Argentinû je 99 % soji, 15 % kukufiice a 5 % bavlny geneticky modifikovan˘mi plodinami. Jsou pûstovány v urãit˘ch oblastech a pod vûdeck˘m dohledem. Produkce je pfiísnû kontrolována v souladu se souãasn˘mi poznatky s cílem vyhnout se negativnímu vlivu na ãlovûka a je urãena pouze pro domácí trh. Sója a kukufiice jsou pouÏívány do krmn˘ch smûsí hovûzího dobytka; obsah dané plodiny v krmivu je regulován dle poÏadavkÛ dané importní zemû. Pro moÏnost aplikování postfiiku musí farmáfii vlastnit licenci, pro jejíÏ získání je nutné projít kaÏdoroãním testem, v nûmÏ se platí za udûlení licence i za testování. Tlak EU zapfiíãinil, Ïe nárÛst podpÛrn˘ch hormonÛ v krmn˘ch dobytãích smûsích byl v uplynul˘ch pûti letech zakázán. Zvífiata jsou oãkována proti slintavce a kulhavce. Aãkoli toto onemocnûní nebylo v uplynul˘ch 15ti letech v EU na pofiadu dne, maso ze zvífiat oãkovan˘ch v Argentinû mÛÏe b˘t do Evropy exportováno, protoÏe epidemie slintavky a kulhavky jsou tam téÏ vzácné. Marketing, poráÏka a zpracování hovûzího dobytka. Trhem s hovûzím dobytkem „Liniers“ v Buenos Aires projde mezi 12 000 a 18 000 kusy dobytka za den. Kolem 60 % tvofií b˘ãci, 35 % jalovice a krávy, a pouze 5 % telata a b˘ci. Dobytek je sváÏen ze v‰ech ãástí Argentiny, coÏ mÛÏe znamenat i cestu del‰í neÏ 1000 km. Z trhu jdou zvífiata pfiímo na jatka s masem pfieváÏnû pro domácí trh. „Linierské“ ceny jsou v celé Argentinû brány jako standard a jsou volnû dostupné na internetu na adrese www.mercadodeliniers.com.ar. Dobytek je seskupován pfiibliÏnû podle váhy a vlastníka; skupina je prodávána celá dohromady. Tento systém bude pravdûpodobnû stejn˘ i v následujících letech, aãkoli existují vnitrostátní snahy dát vzniknout alternativnímu nezávislému dobytãímu trhu, jenÏ by zaji‰Èoval lokální jatka a umoÏÀoval pfiím˘ prodej masa. âtyfiicítka z asi 370 argentinsk˘ch jatek má licenci nabízet maso na export mimo JiÏní Ameriku; vyváÏí se jateãní pÛlky z kusÛ o Ïivé hmotnosti 450 aÏ 500 kg ve stáfií 18–24 mûsícÛ. Po poráÏce následuje zrání masa po

dobu minimálnû dvou t˘dnÛ – obvykle bûhem transportu. Jalovice a b˘ãci o Ïivé hmotnosti 280 –380 kg jsou vybíráni pro domácí trh a pro export do Brazílie. Zrání masa se v tomto pfiípadû neprovádí, neboÈ klima v tomto pfiípadû vût‰inou zpÛsobuje, Ïe maso je stejnû okamÏitû zkonzumováno. Klima je hlavní faktor, kter˘ dûlá argentinské producenty hovûzího masa mezinárodnû konkurenceschopné. Není potfieba Ïádné kryté ustájení a dvû skliznû roãnû jsou bûÏné. Pracovní síla je téÏ podstatnû levnûj‰í neÏ v Evropû. Intenzivní soustfiedûní se na export hovûzího zpÛsobilo argentinsk˘m producentÛm dobytka problé-

my a vstupy, jako napfi. stroje a prÛmyslová hnojiva jsou, vzhledem k pfiíjmÛm, rozhodnû draÏ‰í neÏ v rámci EU. Toto je také dÛvod, proã jsou vstupy vyuÏívány pouze v nezbytn˘ch pfiípadech. Napfi. píce se nesklízí a jako zdroj potfiebného dusíku se obvykle vyuÏívají luskoviny. Pro Argentinu je typická centralizovaná struktura trhu s jednotn˘m cenov˘m standardem. Farmy a spoleãnosti jsou velice rozpt˘lené, coÏ ãiní dopravu obtíÏnou: nûkteré haciendy mohou napfiíklad dopravovat dobytek pouze v obdobích sucha. Dal‰ím negativem je nízká vzdûlanost tûch, kdo pÛsobí v zemûdûlství. •

Kde je produkován dobytek „ C a c t u s A r g e n t i n a , S . A.“ smluvní v˘krmová farma, provincie San Luis: – intenzivní v˘krm hovûzího dobytka podle smlouvy s majiteli dobytka – 17 000 aÏ 28 000 kusÛ ve v˘krmn˘ch ohradách, kaÏdé o rozloze 3000 m2 plus 130 ha faremní pÛdy – krmení fiízeno poãítaãem; 12 % su‰ená vojtû‰ka a 88 % kukufiice na zrno zkrmované ve tfiech typech krmn˘ch dávek: pro telata, bûhem vlastního v˘krmu a pfied poráÏkou – krmení z 10ti nákladních vozÛ – poãáteãní Ïivá hmotnost: 80 aÏ 320 kg – marÏe pfied zapoãítáním variabilních nákladÛ na hlavu 14 euro – variabilní náklady na kg produkované Ïivé hmotnosti: 0,63 euro – zatíÏení v˘krmné ohrady: 800 telat/ 100 vykrmen˘ch volkÛ a jalovic – pracovní síla: jeden zamûstnanec na 100 kusÛ – budovy/vybavení: 5 milionÛ euro – tekutá mrva se odpafiuje a tuhé ãásti se sbírají, kompostují a prodávají – vykrmen˘ dobytek je prodáván pfiímo na místní jatka; nejde pfies aukci „Liniers“; exportován do zemí, které netrvají na trávou krmeném dobytku – v˘nosy pro majitele dobytka se rÛzní a jsou dojednávány kaÏd˘ t˘den – vybavení pro skladování krmiva témûfi neexistuje – v˘krm a nákup ãi prodej dobytka se uskuteãÀují ve vzdálenosti 50 aÏ 100 km V˘hody: odbyt na místû, nízké náklady, pruÏné obchodní vztahy Nev˘hody: Na trhu EU nelze oznaãit za trávou vykrmen˘ dobytek a velice málo dokumentÛ o pÛvodu zvífiat

„La Constancia“, hacienda speciali z o v a n á n a p r o d u k c i p í c e a dobytka, provincie La Pampa – extenzivní chov (okolo 0,8 dospûlého ks/ha) s krávami BTPM – 1,295 farmáfiské pÛdy, z níÏ je 738 ha celoroãní pastvina a pÛda k pûstování pícnin – 240 krav BTPM – první plánované telení ve 24 mûsících – finální Ïivá hmotnost: kolem 350 kg – odbyt pfies aukci „Liniers“, Ïádná exportní licence – celkové náklady na kg Ïivé hmotnosti bûhem v˘krmu: 0,43 euro V˘hody: nízké vstupy a náklady, spolupráce se sousedícími farmami Nev˘hody: pouze jedna moÏnost odbytu, a to v Buenos Aires vzdáleném 850 km Kvóta na hovûzí maso

SníÏené celní kvóty jsou urãeny pro import urãit˘ch zemûdûlsk˘ch produktÛ EU. „Hiltonská kvóta“ se vztahuje na hovûzí a zahrnuje hodnotné ãásti masa, tzv. Hiltonské. Hiltonská kvóta v souãasnosti zahrnuje 69 000 t dûlících se kaÏdoroãnû mezi deset zemí exportujících do EU. Kromû Argentiny se to t˘ká napfi. Paraguaye nebo Brazílie.


13

Vliv minerální a vitaminové v˘Ïivy na ekonomiku chovu masného skotu MVDr. Ing. Martin Matûjíãek veterinární a v˘Ïiváfisk˘ poradce VVS Vermûfiovice, s. r. o. V ménû pfiízniv˘ch podhorsk˘ch a horsk˘ch oblastech na‰í republiky se pomûrnû úspû‰nû rozvíjí chov masn˘ch plemen skotu, kter˘ je neodmyslitelnû spjat s udrÏováním rázu krajiny a je producentem kvalitního zástavového skotu. V âeské republice se chová 135 tisíc krav bez trÏní produkce mléka, z toho je 22 tisíc krav masn˘ch plemen a jejich kfiíÏencÛ zapojeno v kontrole uÏitkovosti âSCHMS. Je chováno 12 masn˘ch plemen skotu, mezi tfii nejroz‰ífienûj‰í patfií plemena Charolais, Aberdeen Angus a Masn˘ Simentál. Krávy bez trÏní produkce mléka jsou pfieváÏnou ãást roku chovány venku na pastvinách, pouze na nûkolik málo zimních mûsícÛ jsou jim k dispozici objekty kravínÛ a stodol pro pfieãkání nejkrutûj‰ích t˘dnÛ v roce. Nûkterá plemena jsou natolik odolná, Ïe dokáÏí pfieãkat zimu i bez tûchto pfiístfie‰kÛ. V chovech masného skotu se vût‰inou vyuÏívá sezónního zapou‰tûní a telení. V bfieznu aÏ kvûtnu se provádí umûlá inseminace, pfiípadnû embryotransfer a pak do ãervna aÏ ãervence se na zapu‰tûní jalov˘ch krav pouÏívají b˘ci v pfiirozené plemenitbû. Telení

probíhá od prosince do dubna tak, aby se mohl maximálnû vyuÏít rÛstov˘ potenciál telat na mladém pastevním porostu i díky zv˘‰ené produkci mléka masn˘ch krav. Vût‰ina chovatelÛ masn˘ch plemen produkuje zástavov˘ skot o hmotnosti 200 – 300 kg, kter˘ konãí na podzim na závûr pastevního období díky vy‰‰í v˘kupní cenû ve v˘krmnách v zahraniãí. Pouze malá ãást skotu je vykrmována v âeské republice a pak jsou b˘ci v jateãné zralosti odpofiáÏeni pfieváÏnû na jatkách v Nûmecku nebo Rakousku díky niÏ‰í realizaãní cenû u ãesk˘ch zpracovatelÛ masa. Proto je v âesku stále nedostatek kvalitního mladého hovûzího masa na pultech fieznictví a v jídelníãku ãeského konzumenta. Ekonomiku chovu krav bez trÏní produkce mléka ovlivÀují z vnûj‰ích faktorÛ kromû úrovnû o‰etfiovatelské péãe pfiedev‰ím v˘Ïiva stáda a kontrola reprodukãního cyklu. V˘Ïiva krav je povaÏována za nejv˘znamnûj‰í faktor vnûj‰ího prostfiedí, kter˘ determinuje masnou uÏitkovost, reprodukci a zdraví. Dobr˘ zdravotní stav krav pak umoÏÀuje realizaci genetického potenciálu stáda. Ekonomika chovu masn˘ch krav je postavena na extenzitû, na minimálních fi-

nanãních vstupech. Ekonomika chovu krav bez trÏní produkce mléka by se neobe‰la bez dotaãní podpory státu. Pro kladnou ekonomiku chovu masného skotu je nezbytné zajistit bfiezost v‰ech zapou‰tûn˘ch krav, porodit Ïivotaschopná, vitální telata a odchovat je s minimálními ztrátami do nûkolika málo procent. Je potfieba si uvûdomit, Ïe tele je jedin˘ produkt v chovu krav bez trÏní produkce mléka a pokud zÛstane nûkolik krav jalov˘ch, zmetá, porodí mrtvá nebo málo Ïivotná telata, která bûhem nûkolika dní po narození uhynou, Ïivili jsme krávu cel˘ rok v podstatû nadarmo. Mezi v˘Ïivou a reprodukcí existují zásadní vztahy. K rychlému a bezproblémovému zabfieznutí je zapotfiebí, aby po hypotalamohypofyzoovariální ose probûhla série signálÛ. Tento neurohumorální regulaãní mechanismus lze v˘Ïivou v˘raznû ovlivnit. Je toho moÏno dosáhnout pfiísunem esenciálních Ïivin v optimální kvalitû a mnoÏství. V˘Ïiva krav bez trÏní produkce mléka je od jara do podzimu postavena v˘hradnû na pastvû trval˘ch travních porostÛ s rÛzn˘m podílem jetelovin, v zimním období na zkrmování sena, slámy a jete-

Foto: Martin Matějíček

14


Foto: Martin Matějíček

lotravních senáÏí. Dotaci vyváÏeného mnoÏství makroprvkÛ, stopov˘ch prvkÛ a vitaminÛ je nezbytné zajistit pfiídavkem minerálnû vitaminov˘ch doplÀkov˘ch krmiv v sypké formû, pfiípadnû ve formû lizÛ. Opakovan˘mi metabolick˘mi profilov˘mi testy v‰ak byly prokázány karence minerálních látek a vitaminÛ v chovech krav, kde byly podávány lizy, kvÛli nedostateãnému dennímu pfiíjmu lizÛ. Proto je vhodnûj‰í zkrmovat sypké minerální smûsi v dávkovaném nebo adlibitním mnoÏství. Minerální látky a vitaminy jsou pro rÛst a reprodukci zcela nezbytné, úãastní se v organismu mnoha biochemick˘ch procesÛ. Jsou souãástí tkání a orgánÛ, sloÏky tûlesn˘ch tekutin a katalyzátory v enzymatick˘ch procesech. Minerální látky, které jsou pro zvífiata obzvlá‰È dÛleÏité, se dûlí na makroprvky – Ca, P, Na, K, Mg, S, Cl a mikroprvky – Fe, I, Cu, Zn, Mn, Co, Mo, Se, F, Ni, Cr, Sn, Si, Va. Esencialita byla prokázána u arsenu, kadmia, olova a nûkolika dal‰ích prvkÛ. Mikroelementy jsou na rozdíl od makroelementÛ obsaÏeny ve tkáních ve velmi mal˘ch mnoÏstvích, fiádovû mg/kg. Stopové prvky jsou pro organismus nezbytné, jejich koncentrace ve tkáních je relativnû konstantní a deficit zpÛsobuje stejné biochemické a morfologické zmûny. U skotu se v na‰ich podmínkách setkáváme s primárními i sekundárními karencemi nûkter˘ch stopov˘ch prvkÛ, u telat se jedná pfiedev‰ím o selen a zinek, u jalovic a krav

o mûì, selen, zinek a jod. Karenãní stavy se mohou vyskytovat ve formû subklinické i klinické a v rÛzn˘ch kombinacích jednotliv˘ch mikroprvkÛ. Karence u telat inhibují rÛst a v˘voj, naru‰ují imunitu, zvy‰ují tak morbiditu i mortalitu. U krav se jedná pfiedev‰ím o sníÏenou uÏitkovost a poruchy reprodukce. Minerální látky, které ovlivÀují reprodukci u skotu patfií hlavnû do skupiny mikroprvkÛ, av‰ak nedostatek vápníku a fosforu mÛÏe mít na plodnost také negativní úãinky. Klíãem k úãinnosti minerálních látek není jejich biologická dostupnost, ale biologická aktivita. Tím se li‰í organické formy minerálních látek od anorganick˘ch. Cheláty stopov˘ch prvkÛ zlep‰ují plodnost tím, Ïe vytváfiejí pfiíznivûj‰í nitrodûloÏní prostfiedí, zv˘razÀují pfiíznaky fiíje, pfiispívají k lep‰ímu oplození a sniÏují pravdûpodobnost embryonální mortality. Bioplexy stopov˘ch prvkÛ pozitivnû ovlivÀují porody Ïivotaschopn˘ch telat a minimalizují úhyny telat v prvních t˘dnech po narození. Vápník – vyskytuje se ve v‰ech buÀkách a tkáních, úãastní se tvorby skeletu, sráÏení krve, neuromuskulární dráÏdivosti, kontraktility svalÛ a je nezbytn˘ pro tvorbu mléka. Hypokalcemie je pfii nedostatku vitamínu D, porodní paréze, rachitidû, osteomalácii, hypomagnezémii, metabolické acidóze a ketóze. Subklinická hypokalcemie predisponuje vlivem sníÏeného tonu hladké svaloviny gastrointestinálního traktu k indigescím ba-

chorového obsahu a dilatacím a dislokacím slezu, u urogenitálního aparátu k dystokiím, retencím placenty, opoÏdûn˘m involucím dûlohy a k následn˘m endometritidám v raném puerperálním období. Zvy‰uje se tak inseminaãní interval a servis perioda a zhor‰uje zabfiezávání. Hyperkalcemie vzniká pfii hypervitaminóze D a hyperparathyreoidismu. Moãí se vyluãuje pouze nepatrné mnoÏství kalcia a to i pfii pfiekrmování vápníkem. Zv˘‰ené vyluãování vápníku probíhá pfii demineralizaci kostí, pfii hyperparathyreoidismu, metabolické acidoze a insuficienci ledvin. Fosfor – je obsaÏen ve v‰ech buÀkách a tkáních, jako souãást fosfolipidÛ má stavební funkci v bunûãn˘ch membránách. Je nezbytn˘ pro pfienos energie, detoxikaãní ãinnost a acidobazickou rovnováhu. Hypofosfatemie vzniká pfii nedostatku fosforu v KD, nedostatku vit D, alkalóze, paréze, osteomalácii a rachitidû. Hypofosfatemie vyvolává u skotu infertilitu, která se projevuje nepravideln˘mi fiíjov˘mi cykly, nízk˘m zabfiezáváním, subestrem aÏ anestrem. Hyperfosfatemie vzniká pfii zv˘‰eném pfiíjmu fosforu, metabolické acidóze, demineralizaci kostí, hypervitaminóze D a onemocnûní ledvin. Moãí se vyluãuje jen malé mnoÏství fosforu, ke zv˘‰enému vyluãování dochází pfii pfiekrmování fosforem, pfii nedostatku kalcia, hypovitaminóze D, demineralizaci skeletu a metabolické acidóze. Hofiãík – je koenzymem mnoha enzymÛ, zásoba v organismu je Zpravodaj âSCHMS 1/2007

15

pomûrnû malá, nedostatek v pfiíjmu krmivem se rychle odráÏí ve sníÏení hladiny hofiãíku v krvi a moãi. Hypomagnezemie se vyskytuje pfii pastevní, stájové a transportní tetanii, pfii mléãné tetanii u telat a pfii prÛjmov˘ch onemocnûních. K mírnému zv˘‰ení dochází pfii porodní paréze a metabolické acidóze. Sodík – k jeho v˘chylkám dochází jen pfii velmi v˘razn˘ch disbalancích, nepatrné zmûny vznikají pfii poruchách acidobazické rovnováhy, pokles pfii metabolické acidóze, vzestup pfii alkalóze. V moãi jsou disbalance v˘raznûj‰í, hyponátremie pfii nedostatku sodíku v krmivech, hypernátremie pfii pfiekrmování sodíkem a nefropatiích. Draslík – je intraceluární kationt. Hyperkalemie vzniká pfii metabolické acidóze, hypoglykemii, zv˘‰eném pfiíjmu K v dietû a pfii hemol˘ze. Hypokalemie se vyskytuje pfii metabolické alkalóze. Mûì – je biogenní prvek, kter˘ má mnohostrannou funkci. Je nezbytná pro tvorbu elastinu, kolagenu, keratinu, ovlivÀuje krvetvorbu, imunitu, skelet, nervovou soustavu a plodnost, je souãástí ceruloplazminu, cytochromoxidázy a superoxid dismutázy SOD a dal‰ích enzymÛ. Ceruloplasmin je transportní forma mûdi a má znaãn˘ antioxidaãní úãinek. Spolu se SOD je likvidátorem superoxidu a voln˘ch kyslíkov˘ch radikálÛ, chrání tak buÀky pfied oxidativním po‰kozením. Velk˘ v˘znam má také pro imunitu, pfii karencích je naru‰ena tvorba imunoglobulinÛ, omezena je fagocytární funkce T lymfocytÛ. Na plodnosti se nedostatek mûdi projevuje tich˘mi fiíjemi, jejich nepravidelností, pfiedev‰ím prodlouÏením fiíjového cyklu a zv˘‰en˘m v˘skytem embryonální mortality. Mûì má pozitivní vliv na sníÏení poãtu somatick˘ch bunûk a zdravotní stav vemene. Klinicky se karence mûdi v chovech skotu manifestuje hypotrichozou a depigmentací srsti v oblasti okolo oãí, vyskytují se tzv. br˘le, mÛÏe zpÛsobovat osteoporózy, zhor‰enou kvalitu rohoviny a vy‰‰í nemocnost paznehtÛ. Pfií-

16


ãinou nedostatku Cu vût‰inou b˘vá nízk˘ obsah prvku v krmivech, v nûkter˘ch pfiípadech se ale jedná o sekundární karenci z dÛvodÛ vysoké dietetické nabídky síry, molybdenu, Ïeleza, zinku a vápníku. Zinek – je koenzymem enzymÛ úãastnících se energetického a proteinového metabolismu a koenzymem akutních obrann˘ch reakcí organismu pfii zánûtech a infekcích. Je dÛleÏit˘ pro fermentaãní procesy v bachoru, pro trávení celulózy a tvorbu TMK. Pfii deficitu zinku dochází u pfieÏv˘kavcÛ ke zhor‰ení kvality kÛÏe a koÏních derivátÛ a imunodeficienci. Karence u telat se projevuje pfiedev‰ím zmûnami na kÛÏi a naru‰ením imunity. Zvy‰uje se incidence prÛjmov˘ch a respiraãních onemocnûní. U b˘kÛ ve v˘krmu je zhor‰ená kvalita rohoviny paznehtÛ a niÏ‰í pfiírÛstky. U krav se zhor‰ují parametry reprodukce, omezena je tvorba gonadotropních hormonÛ, vyskytují se tiché fiíje aÏ anestrus a syndrom ovariálních cyst. Zvy‰uje se incidence onemocnûní paznehtÛ z dÛvodÛ zhor‰ené kvality rohoviny, onemocnûní kÛÏe prstu dermatitis digitalis a interdigitalis a predispozice ke vzniku endometritid, mastitid a zv˘‰eného poãtu somatick˘ch bunûk v mléce. Mangan – jako souãást mnoha enzymÛ zasahuje do metabolismu v‰ech Ïivin. Je nezbytn˘ pro funkci skeletu, podílí se na syntéze chondroitin sulfátu v kloubních chrupavkách a na pfiemûnû chrupavek v kostní tkáÀ. Mangan u krav v˘znamnû zasahuje do reprodukãních funkcí. Je tfieba pro syntézu gonadotropních hormonÛ, jeho nedostatek se projevuje tich˘mi fiíjemi aÏ anestrem. âasto zpÛsobuje aborty v prÛbûhu celé gravidity, rození mrtv˘ch telat nebo telat se sníÏenou Ïivotaschopností. Rodí se více b˘ãkÛ neÏ jaloviãek. Karence Mn se klinicky manifestuje u telat flexními kontrakturami hrudních konãetin. U mladého skotu je sníÏen rÛst. Selen a vitamin E – mají rozhodující v˘znam pro ochranu orga-

nismu proti infekci. Vitamin E chrání bunûãné membrány proti oxidaãnímu po‰kození voln˘mi radikály, selen je souãástí enzymu glutathionperoxidázy GSH–Px, kter˘ chrání cytoplasmu bunûk. Volné kyslíkové radikály reagují s dvojn˘mi vazbami nenasycen˘ch mastn˘ch kyselin za vzniku lipoperoxidÛ. Selen v˘znamnû omezuje toxické pÛsobení kadmia, arsenu a rtuti. V˘znamnû ovlivÀuje imunitu, zlep‰uje funkci neutrofilÛ a produkci protilátek. OvlivÀuje plodnost zlep‰ováním kvality spermií, má pozitivní vliv na sníÏení poãtu somatick˘ch bunûk a zdravotní stav vemene, ovlivÀuje kvalitu kolostra v˘znamnou mûrou a Ïivotaschopnost telat po narození. S karencí selenu se setkáváme u v‰ech kategorií skotu, pfiedev‰ím u telat, mladého skotu a masného skotu na pastvû. DÛsledkem karence selenu u vysokobfiezích krav je nedostateãná kvalita kolostra, sníÏená koncentrace imunoglobulinÛ a dal‰ích proteinÛ a sníÏená vitalita telat, neschopnost sání telat. Nedostatek Se zpÛsobuje ãasto retence placenty a predisponuje tak ke vzniku endometritid v raném puerperiu a mastitid. Protrahuje se involuce dûlohy a nástup ovariálních funkcí. U jehÀat ale i u telat se vyskytuje nutriãní svalová dystrofie. Perakutní forma probíhá u mláìat v období mléãné v˘Ïivy, v ojedinûl˘ch pfiípadech u krav pfii stresov˘ch stavech, po vyhnání na pastvu, po tûÏkém porodu. Dochází vlivem vysokého deficitu Se a vit. E k dystrofii myokardu a náhlému úhynu. Pfii akutní formû jsou myodystrofiemi postiÏeny svaly meziÏeberní, Ïv˘kací, krãní, bederní a svaly jazyka. Telata jsou apatická, mají sníÏenou Ïravost, hubnou a hynou v dÛsledku celkového vyãerpání. Pfii chronické formû je tele vlivem imunodeficience postiÏeno sekundárnû onemocnûním respiraãního nebo gastrointestinálního traktu. Zvífiata hynou a hlavní pfiíãina není odhalena. V˘skyt karencí Se souvisí s jeho velmi nízkou koncentrací v pÛdû, selen je pak také v nízkém mnoÏ-

ství obsaÏen v rostlinách, vegetativní ãásti mají v˘raznû niÏ‰í koncentraci selenu neÏ germinativní. Pastevní porost proto predisponuje ke vzniku nedostatku Se. V˘razn˘ pozitivní efekt pfii fie‰ení karencí selenu je dosahován zkrmováním bioplexu selenu ve vazbû na methionin – selenomethioninu. Kobalt – deficience tohoto prvku se mÛÏe vyskytovat v souvislosti s hypokupremii. Projevuje se anemií a ‰patnou tûlesnou kondicí, v reprodukci stoupá frekvence tich˘ch fiíjí, délka fiíjového cyklu je nepravidelná a zhor‰uje se zabfiezávání. Diagnóza je zaloÏena na stanovení vitamínu B12 v játrech. Jód – ovlivÀuje funkci ‰títné Ïlázy a tím metabolismus proteinÛ, sacharidÛ a lipidÛ a v neposlední fiadû pÛsobí také na fertilitu u skotu. Karence jodu vede k hypofunkci ‰títné Ïlázy sníÏením koncentrace hormonÛ tyroxinu a trijodtyroninu. Dochází ke vzniku subestru aÏ anestru, zvy‰uje se frekvence v˘skytu syndromu ovariálních cyst, tich˘ch fiíjí, embryonální mortality, abortÛ a pfiedãasn˘ch porodÛ a rození ménû Ïivotaschopn˘ch telat se strumou. U plemenn˘ch b˘kÛ hypofunkce ‰títné Ïlázy v˘znamnû ovlivÀuje kvalitu ejakulátu, dochází k poklesu motility a koncentrace spermií. K sekundární hypofunkci ‰títné Ïlázy dochází pfii zkrmování vysok˘ch dávek soji, fiepky a dal‰ích lu‰tûnin s vysok˘m obsahem strumigenních látek. Dobré v˘sledky vykazuje fie‰ení poruch plodnosti z dÛvodÛ hypofunkce ‰títné Ïlázy zkrmováním jodu v organické formû ve vazbû na mastné kyseliny. V˘skyt karencí stopov˘ch prvkÛ, pfiedev‰ím Cu, Se, Mn, Zn a I je znaãn˘ a vyskytuje se u v‰ech kategorií skotu. Má negativní vliv na zdravotní stav, produkci a kvalitu mléka a plodnost. Úãinnou cestou k fie‰ení deficiencí mikroelementÛ je jejich dotace ve formû proteinátÛ v‰em kategoriím skotu. Ve v˘Ïivû skotu mají opodstatnûní pfiedev‰ím vitaminy rozpustné v tucích, A, D, E. Hypovitaminoza K b˘vá velice ojedinûlá, proto se

se suplementací krmn˘ch dávek vitamínem K nepoãítá. Bachorová fermentace u dospûlého skotu je dostateãn˘m zdrojem vitamínÛ B komplexu. Vitamín A – lze povaÏovat u skotu za nejdÛleÏitûj‰í. Je nezbytn˘ pro integritu epiteliálních bunûk respiraãního, gastrointestinálního i reprodukãního traktu. Hypovitaminóza A se projevuje dystrofií sliznic a následnou vy‰‰í vnímavostí k infekcím, vznikají bronchopneumonie, gastroenteritidy a sniÏuje se fertilita, objevují se tiché fiíje, ovariální cysty a embryonální mortalita, rození mrtv˘ch telat a retence placenty. V rostlinách se vyskytuje vitamin A ve formû provitamínu karotenu, ten se pak konvertuje v enterocytech a hepatocytech na vitamin A. karoten má v˘znamnou roli v metabolismu a utváfiení Ïlutého tûlíska, úãastní se procesu produkce ovariálních steroidÛ, je nezávisl˘ na pfiíjmu vit. A a sniÏuje poãet somatick˘ch bunûk v mléce a v˘skyt mastitid. 1 mg karotenu je ekvivalentní 400 m.j. vit. A. Úãinná dávka karotenu je 200 – 300 mg na dojnici a den. Obsah vitamínu A a karotenu se v˘raznû sniÏuje dlouhodobou konzervací, su‰ením, sekundární fermentací a pfii pfiekrmování NL, P a Zn. Vitamín D – ergokalciferol a cholekalciferol, D2 je v rostlinách a kvasnicích, D3 je forma Ïivoãi‰ná, obû vznikají pÛsobení UV záfiení. Vit. D se podílí na resorpci Ca a P ze zaÏívacího traktu, podílí se na stálosti hladiny tûchto prvkÛ v˘mûnou ze skeletu a podporuje

jejich zpûtnou resorpci v ledvinách. Hypovitaminóza D zpÛsobuje u telat rachitidu a u dospûlého skotu osteoporózu a osteomalácii. MÛÏe se podílet na vzniku porodní parézy u dojnic po otelení. Vitamín E – spolu se selenem pÛsobí antioxidaãnû. Nejúãinûj‰í je alfatokoferol, zdrojem je zelená píce a rostlinné oleje. U telat se vyskytuje deficit vit E jako nutriãní svalová dystrofie, u dojnic má nedostatek za následek imunodeficienci, vy‰‰í incidenci mastitid, endometritid a zhor‰enou plodnost. U telat, mladého skotu i krav ve v‰ech fázích mezidobí je koncentrace minerálních látek a vitaminÛ v základní krmné dávce nedostateãná, proto je nezbytné tyto Ïiviny neustále suplementovat prostfiednictvím minerálnû vitaminov˘ch doplÀkÛ. Firma VVS Vermûfiovice nabízí chovatelÛm krav bez trÏní produkce mléka fie‰ení karencí minerálních látek v˘robky fiady MKP a PREMINY M. Deficity minerálních látek a vitaminÛ lze fie‰it v˘robky fiady VMD, VMD STANDARD a VMD PLUS s vy‰‰ími hladinami esenciálních Ïivin. V pfiípravcích fiady PREMIN EX jsou ãásteãnû obsahy zinku a manganu saturovány bioplexy. Firma VVS Vermûfiovice má v nabídce také fiadu v˘robkÛ VMD EKO pro farmáfie v ekologickém hospodáfiství. V neposlední fiadû lze také vyrobit minerálnû vitaminové doplÀkové krmivo na pfiání chovatele dle individuálních poÏadavkÛ. •


17

Vzácná náv‰tûva Luká‰ Rytina, Kamil Malát V pfiedvánoãním ãase minulého roku âeskou republiku nav‰tívili chovatelé a pracovníci plemenné knihy plemene belgického modrobílého. Cílem této náv‰tûvy bylo prohloubit spolupráci a získat poznatky o aktuální situaci v chovu tohoto plemene v obou zemích. V rámci svého krátkého tfiídenního programu jsem belgické delegaci zprostfiedkoval náv‰tûvu inseminaãní stanice v Hradi‰tku pode Medníkem, pracovi‰tû VÚÎV Uhfiínûves, ZD Ch˘‰È a odchovny plemenn˘ch b˘kÛ Cunkov a Osík. Belgické modrobílé dob˘vá svût Belgie patfií mezi nejvût‰í v˘robce hovûzího masa v Evropské unii. Poãet jedincÛ belgického modrobílého skotu je v souãasné dobû 1 500 000, coÏ pfiedstavuje 50 % celé populace chovaného skotu v Belgii. V malém poãtu, asi 10 000 registrovan˘ch krav, se plemeno chová v pÛvodní – kombinované uÏitkovosti. Jako specializované masné plemeno se chová zhruba 500 000 krav, z toho je asi 100 000 zapsáno v plemenné knize. Popularita plemene a poptávka po kvalitním jemném a libovém hovûzím mase vzrÛstá, takÏe se „Blanc-Bleu Belge“, jak se v originále plemeno naz˘vá, tû‰í v‰ude znaãné oblibû. V Nûmecku, Anglii, ·panûlsku ãi Dánsku je plemeno hodnû vyuÏívané pro uÏitkovém kfiíÏení s mléãn˘mi, kombinovan˘mi, ale i jin˘mi masn˘mi plemeny. Porody jsou díky malé hmotnosti telat dobré a kfiíÏenci mají v˘bornou zmasilost. I francouz‰tí fiezníci a majitelé restaurací jsou dychtiví po mase z belgického modrobílého. Kfiehká a ‰Èavnatá svalovina se dobfie hodí k pfiípravû steakÛ. Ve Francii, kde je asi 4500 chovatelÛ belgického modrobílého skotu, vznikla v roce 1994 i ochranná známka La belle bleue, zaruãující kvalitní produkty z tohoto plemene. Inseminaãní dávky a embrya jsou exportována nejen po Evropû, ale také do Severní a jiÏní Ameriky, Austrálie a Nového Zélandu. Kanad‰tí ‰lechtitelé si chválí kfiíÏení BM s masn˘mi plemeny, napfi. s aberdeen angusem ãi herefordem. Dosahují o 5 aÏ 10 % lep‰í podíl svaloviny, coÏ je ekonomicky zajímavé. V zámofií nepodceÀují ani propagaci, vytvofiili si vlastní „label“ (obchodní onaãení). ProtoÏe i lidé v USA chtûjí kupovat zdravé potraviny, na propagaãních materiálech obvykle uvádûjí za názvem pleme-

Návštěva ZD Chýšť (foto: Kamil Malát)

18


Návštěva inseminační stanice firmy Natural (foto: Hana Adamová)

ne: „low fat, low cholesterol“ – nízk˘ obsah tuku a cholesterolu. Plemenná kniha Blanc-Bleu Belge sídlí v mûsteãku Ciney. Jde o neziskovou organizaci, která má v souãasnosti 2400 ãlenÛ (v roce 1981 mûla pouze 300 ãlenÛ). Pod patronací plemenné knihy byla zaloÏena také mezinárodní organizace BBI (Belgian Blue International), jejíÏ ãlenem je hlavnû díky souãasnému fiediteli âeského svazu chovatelÛ masného skotu i âeská republika. VyuÏili jsme pfiíleÏitosti a fiediteli plemenné knihy Pierrovi Mallieuovi jsme poloÏili nûkolik otázek:

Jak jiÏ bylo fieãeno, plemeno si vede dobfie v mezinárodním mûfiítku. Ano – zákazníci stále více dávají pfiednost kvalitû – nejvût‰í konkurenãní v˘hoda plemene je kvalita masa. V poslední dobû vzrÛstá zájem o BM skot hlavnû v Nûmecku a v Itálii. V Kanadû a USA jsou zase Ïádána zvífiata s co nejvût‰ím podílem ãerného zbarvení. Export zvífiat, inseminaãních dávek i embryí se kaÏd˘m rokem zvy‰uje, coÏ je hlavním ukazatelem neustále expanze plemene. Kvalita masa, ale i ekonomiãnost plemene jsou hlavními konkurenãními v˘hodami v porovnání s ostatními masn˘mi plemeny. âiní pfii zu‰lechÈování plemene problémy inbreeding? Co se t˘ãe pfiíbuzenské plemenitby, zatím není u belgického modrobílého vût‰í problém, je asi stejn˘ jako u hol‰t˘nského plemene. V populaci je 43 rodin bez pfiíbuznosti. Podíl pfiíbuznosti je men‰í neÏ 6 %. Více jak polovina bfiezostí je z inseminace a chovatelé mají moÏnost volit nepfiíbuzné b˘ky. Nûkdy ale zkou‰í i velice pfiíbuzné kombinace, neboÈ v pfiípadû úspûchu mohou vydûlat slu‰né peníze. Podobnû farmáfii rádi riskují pfiipafiováním neprovûfien˘ch b˘kÛ. Jak se zmûnila selekãní kritéria? Vlivem silného selekãních tlaku na zmasilost se v minulosti u belgického modrobílého zmen‰il tûlesn˘ rámec, neboÈ mezi osvalením a velikostí tûla je záporná korelace. Selekãní kritéria se v‰ak ãásteãnû zmûnila. V popfiedí zájmu jsou nyní ekonomické ukazatele a znaky fitness, které se odráÏejí v fiadû dílãích vlastností. Hlavní z nich je tûlesná stavba, mortalita a plodnost. Velk˘ dÛraz je kladen na odolnost a vitalitu telat, která je dána také dobrou

schopností sát. V poslední dobû se také dafií opût zvût‰ovat tûlesn˘ rámec. Defekt dolní ãelisti u telat, kter˘ byl v minulosti v populaci velk˘m problémem, se uÏ v populaci díky nekompromisní selekci témûfi nevyskytuje.

Rozvíjí se bezroh˘ program? O cílem programu na bezrohost jak jej poslední dobu mÛÏeme vidût napfi. u plemene charolais ve Francii zatím neuvaÏujeme. Pfiirozenû bezrohá zvífiata se v na‰í v populaci zatím nevyskytují, a tak není na ãem tento program stavût. Pokud by se v‰ak takov˘ jedinec objevil, urãitû by se program zaãal rychle rozvíjet. Jak se dafií kontrolovat a potlaãovat IBR? V Belgii byla vakcinace nepovinná. Ministerstvo se v‰ak pfied pûti lety rozhodlo, Ïe do programu kontroly IBR vstoupí. Podle monitoringu je v populaci 66 % IBR pozitivních zvífiat (ãíslo zahrnuje jak vakcinované, tak nakaÏené kusy). Ozdravovací program, kter˘ je podporován státem, je stále dobrovoln˘ nebo spí‰e ãásteãnû povinn˘. Od léta 2006 v‰ak musí b˘t v‰echna zvífiata, která se úãastní v˘stav, IBR negativní. Nyní je více neÏ evidentní, Ïe pokud se program nestane povinn˘m, nenastane nikdy v˘raznûj‰í obrat. JiÏ v tomto roce (2007) by se proto mûlo zaãít s celorepublikov˘m ozdravováním, náklady budou asi 16 eur na zvífie a rok.

Belgická delegace navštívila i chov plemene gasconne ve VÚŽV v Praze Uhříněvsi (foto: Kamil Malát)

nopolu vznikly po liberalizaci dvû spoleãnosti Linalux se sídlem v Ciney a Haliba v Monsu. Nedávno se opût uskuteãnila „revoluce“ a nyní je v Belgii ‰est organizací poskytujících plemenáfiské sluÏby pro belgické modrobílé plemeno. Jejich právní forma je druÏstevní, vlastníci jsou pfieváÏnû farmáfii. Tfii z tûchto organizací zaujímají 80 % trhu: • BBG – vznikla slouãením Haliba v Linalux (dvû inseminaãní stanice po asi 70 b˘cích) • Belgimex – (asi 40 b˘kÛ) • Fabroca – (15 aÏ 20 b˘kÛ, spí‰e servisní a poradenská sluÏba) Dal‰í tfii men‰í organizace se dûlí o zbytek trhu.

Jak funguje financování plemenné knihy, jak˘ je podíl farmáfiÛ? Roãní rozpoãet PK je asi 500 000 eur, je zde ‰est zamûstnancÛ. Zhruba tfietinu hradí chovatelé, druhá tfietina je z pfiíjmÛ státního rozpoãtu (dotace) a z tfietiny plemennou knihu financují propagaãní fondy (napfi. AWEX – Agence wallonne a l'Exportation). Farmáfi platí za ãlenství 15 eur roãnû, pfiiãemÏ na poãtu chovan˘ch zvífiat nezáleÏí. Za registraci (zápis) jednoho zvífiete do plemenné knihy platí 5 eur. Plemenné hodnoty se vypoãítávají na základû údajÛ dodan˘ch od servisních organizací, které jsou ãásteãnû soukromé (AWE, VRV). Které plemenáfiské spoleãnosti pÛsobí nyní na trhu? Sektor pro‰el fiadou zmûn. Z pÛvodnû státního mo-

Jak hodnotíte potenciál belgického modrobílého plemene v âR? Kvalita nûkolika málo zvífiat, které jsme bûhem na‰í náv‰tûvy vidûli je velmi dobrá. Vidûli jsme v‰ak rovnûÏ i ostatní plemena. Je-li toto reprezentativní vzorek práce va‰ich chovatelÛ, je vidût, Ïe chovatelská práce je ve va‰í zemi na velmi dobré úrovni. Jako nejvût‰í problém vidím, dle toho co jsem sly‰el, nízkou poptávku po kvalitním hovûzím a nízkou spotfiebu hovûzího obecnû. V tomto ohledu musíte je‰tû projít urãit˘m v˘vojem, kter˘m pro‰ly v‰echny evropské zemû západní Evropy. Ten se v‰ak nedá nijak urychlit. Jakmile ale nastane obrat, jsem pfiesvûdãen, Ïe pak i u vás plemeno belgické modrobílé zaznamená velk˘ nárÛst. •

Kříženec belgického modrého s českým strakatým skotem v ZD Chýšť (foto: Oldřich Rozsévač)


19

Perth – Mekka chovatelÛ plemene Aberdeen-angus Miroslav Vráblík Po letech veterinární izolace se Velká Británie opût otevfiela pro v˘voz skotu. Bruselské autority uznaly, Ïe nebezpeãí BSE pominulo, a tak se kolébka mnoha masn˘ch plemen skotu opût vrací na svûtové trhy jak s masem, tak s plemenn˘mi zvífiaty a dal‰ím genetick˘m materiálem. Pfiedjarní v˘bûry a aukãní prodej b˘kÛ a jalovic v skotském mûstû Perth byly jistû velk˘m lákadlem. Ne nadarmo se fiíká, Ïe Perth je pro chovatele AngusÛ to, co pro muslimy Mekka. A tak jsme se vypravili do zemû, která dala svûtu v˘znamná plemena skotu. Zaãátek byl docela dramatick˘ – fiízení auta s volantem vpravo po levé stranû silnice – tedy nic moc. Neb˘t zku‰eného navigátora Pepy Dvofiáka, tak nevím...

King Kong – farma Eastfield (foto: Miroslav Vráblík)

Perth leÏí na v˘chodním pobfieÏí Skotska a je znám˘ pfiedev‰ím svou chovatelskou tradicí, v˘stavami a aukcemi dobytka. Známé jsou únorové a fiíjnové v˘bûry a aukce plemenn˘ch b˘kÛ. Letos bylo pfiedvedeno a hodnoceno 100 jalovic a 250 b˘kÛ Aberdeenangus a druh˘ den probíhala draÏba. Pfiedvádûlo se na ohlávce, kaÏdé zvífie perfektnû pfiipravené. První zajímavostí byl vûk pfiedvádûn˘ch b˘kÛ – nejmlad‰í zvífie bylo ve vûku 15 mûsícÛ, nejstar‰í pak 27 mûsícÛ. Celkov˘m vítûzem roãníku 2007 se stal b˘k

20


GALAWATER BOLD KING E 925 (narozen 12. 2. 2005). Dal‰í zajímavostí byly prodejní ceny. Pfiiznám se, Ïe vyráÏely dech a nám pfiipadaly mnohdy astronomické. Rekordní cena za vydraÏeného b˘ka v roce 2007 nepadla (tu drÏí Cardona Jewel Eric D 276 s neuvûfiiteln˘mi 38 000 £ – asi 1 650 000 Kã), ale i tak 25 000 £ za b˘ka Blelack Emperor E 233 bylo pofiádné sousto. Celková statistika fiíká, Ïe bylo prodan˘ch 141 b˘kÛ za prÛmûrnou cenu 4357 £ a byl pfiekonán loÀsk˘ rekord, kter˘ ãinil v prÛmûru 4321 £ (130 b˘kÛ). O nákup se pokou‰eli i nûmeãtí kolegové Junckovi. KdyÏ v‰ak cena pfiekroãila 14 000 £, uÏ nepfiihodili. Z draÏebního katalogu je patrn˘ siln˘ vliv severní Ameriky na populaci Aberdeen-anguse v Británii. Jen b˘k Ankonian Elixir 100 se vyskytoval 23x jako otec nebo otec otce, ãasto uÏívaní jsou Darlene Cruz, Nightingale Regent (tento b˘k bude u nás v inseminaãních dávkách na jafie), Hoff Great Western, Young Dale Touch Down, Cudlobe Millenium. Poslednû jmenovan˘ b˘k je z chovu Dyce Bolduca, rozhodãího na AF 2005 v LetÀanech. Je zfiejmé, Ïe mnohaleté tradice Anglie a Skotska nebrání pfiílivu ‰piãkové genetiky z USA a Kanada. Konzervatizmus se naplno ukázal v barvû: nebyl pfiedveden ani jeden b˘k Red. Urãit˘m zklamáním byla kvalita konãetin. âást b˘kÛ mûla vyloÏenû problémové konãetiny (pfieklubování, volná spûnka, ‰patná mechanika), ale to vÛbec nevadilo posuzovateli, kter˘ taková zvífiata fiadil mezi nejlep‰í, a dokonce ani kupcÛm, ktefií je draÏili hodnû vysoko. Podle na‰ich souãasn˘ch kritérií by tito b˘ci mûli pfii v˘bûrech velké potíÏe, ale Britové to tak neposuzují.

Účastníci zájezdu (foto: Miroslav Vráblík)

Pfiíjemn˘m zpestfiením bylo pozvání na‰ich britsk˘ch kolegÛ na v˘roãní schÛzi. Podával se, jak jinak, rostbíf z Anguse s Yorkshirsk˘m pudinkem a zeleninou. K tanci se hrály tradiãní skotské písnû a tak jsme radûji zÛstali sedût a pozorovali kfiepãící muÏe v kostkovan˘ch sukních. I pfii krátkém pobytu jsme stihli nav‰tívit nûkolik farem. Témûfi v‰ude jsme narazili na ovce, které jsou venku i v zimním období. Skot byl vût‰inou ustájen˘ v halách a prostorn˘ch pfiístfie‰cích. Na pastvinách byl skot vidût jen velmi zfiídka. DÛvodem jsou obavy o zniãení travních porostÛ roz‰lapáváním. Zimy jsou zde pomûrnû teplé a vlhké a skot o vy‰‰í hmotnosti pÛsobí znaãnou devastaci. PfiestoÏe mûli spoustu práce s aukcí v‰ude nás farmáfii (nebo jejich manÏelky) velmi pfiátelsky pfiijali a v kuchyni byla pfiipravená káva a nûco sladkého na zub. Tyto náv‰tûvy byly velmi pfiínosné – prohlédli jsme si nejen zvífiata a vybavení farem, ale mohli jsme i nahlédnout do soukromí zemûdûlcÛ ve Skotsku. Mûli jsme moÏnost nav‰tívit tyto chovy: Rawburn – majitel John Elliot, minul˘ prezident AA spoleãnosti, úãastník AF 2005. Farma s 80 kravami, vidûli jsme slavného b˘ka

Rawburn Transformer (ZAA 548 inseminaãní dávky jsou v âR). Pan Elliot patfií k mezinárodnû uznávan˘m chovatelÛm, se sv˘mi zvífiaty se zúãastÀuje i kanadské Agribition. V roce 2003 zde prodal b˘ka RAWBURN NO LIMITS za 31 000 CAD. Jeho syn poskytuje sluÏby v oblasti embryotransferu. Eastfield – provádûla nás Jenny McGillivray, pfiíjemná manÏelka manaÏera farmy. Ukázala nám v˘bornou skupinu ãistokrevn˘ch krav, dále chov kfiíÏencÛ a v˘krm kastrátÛ. Ve stádû pÛsobí b˘k King Kong. (viz foto) Wedderlie – John Tilson: chovatel pÛvodem z Nového Zélandu, kter˘ pfiesídlil do Skotska. Jeho farma má v˘mûru 1060 ha a chová 220 ãistokrevn˘ch krav a 1800 ovcí. Cardona – majitel Robert Galloway: fieditel zpracovatelského podniku na hovûzí maso s 600 zamûstnanci (Scotbeef), chová 80 krav, stádo o‰etfiují 2 pol‰tí pracovníci. V roce 2006 prodal v Perthu b˘ka Cardona Jewel Eric za rekordních 38 000 L. Na dvofie jeho farmy jsme vidûli traktor Zetor a rozmetadlo RU-5. Chválil si, Ïe ãeské stroje dobfie slouÏí.

Reserve Champion 2007: WRAE PROUD IMPERIAL (foto: Miroslav Vráblík)

Eildon – John McDonald: ãistokrevné stádo i kfiíÏenky a plemenem Shorthorn, chovají velké mnoÏství ovcí (kolem 8000 ks). Netherton – David McLaren: zfiejmû nejlep‰í nav‰tívené stádo s dlouholetou rodinnou tradicí. Hojnû vyuÏívají embryotransfer, podle slov majitele patfií mezi 6. nejlep‰ích chovÛ na svûtû. Zajímavostí je aukãní prodej star‰ích krav – ve stádû nejsou plemenice

star‰í 6 let. Pfii prodeji dosahují velmi pfiíznivû ceny pfies 4000 L za plemenici. Na této farmû jsme vidûli jediného Red Anguse. âervenou Britové prostû neberou. Letos pofiádá evropské Angus Forum právû Skotsko a tak bude pfiíleÏitost nav‰tívit kolébku tohoto skvûlého plemene. Asociace pfiipravuje pro své ãleny spoleãn˘ zájezd, kter˘ jistû bude stát za to. Vfiele doporuãuji. •

Galerie nejlep‰ích Obdobnû jako v jin˘ch chovatelsk˘ch ãasopisech a magazínech, chceme i my na stránkách svazového zpravodaje prezentovat jedince, které lze díky jejich vlastnostem povaÏovat za nejlep‰í. Postupnû se budeme snaÏit publikovat fotografie zvífiat masn˘ch plemen skotu, ktefií jsou nûãím v˘jimeãní. V tomto seriálu chceme dát prostor pfiedev‰ím vám – chovatelÛm. Pokud se domníváte, Ïe právû vy máte ve svém chovu b˘ka, krávu ãi tele, které by si zaslouÏilo pozornost, za‰lete nám fotku (nejlépe emailem

na adresu [email protected]), rádi ji zde i s va‰ím komentáfiem uvefiejníme.

Pro dne‰ní galerii jsme vybrali b˘ka plemene blonde d’Aquitaine jménem INFANT ZBA-298 (otec: ZBA-268 Chlouba), kter˘ se narodil 4. kvûtna 2000 v chovu pana Antonína ·Èastného z Vûdlic. Jak je i z fotografie patrné, b˘k vyniká perfektním osvalením. NadprÛmûrné osvalené je v‰ak i potomstvo jeho dcer, mléãnost dcer je rovnûÏ vynikající. V chovu pana ·Èastného se po nûm doposud narodilo 65 telat. Infant je s indexem 127 nejlep‰ím b˘kem plemene blonde d’Aquitaine v maternálním efektu. V roce 2003 se na národní v˘stavû masného skotu v Praze - LetÀanech stal národním vítûzem.


21

Ohlédnutí za propagací hovûzího masa na v˘stavách Pavla ·rejberová V‰e zaãalo pfii organizování V. národní v˘stavy masného skotu v roce 2005. My‰lenka propagovat maso na rÛzn˘ch akcích formou prodeje steakÛ se mûla poprvé realizovat právû na veletrhu Praga-agro 05 a s tím, jak se termín národní v˘stavy blíÏil, dostávala také konkrétnûj‰í podobu a pfiípravy byly v plném proudu. Tak, jako kaÏd˘ zaãátek podnikání, i tato aktivita s sebou nesla riziko moÏného neúspûchu a celou fiadu otázek nejdfiíve typu: Jak by mûl stánek na prodej stekÛ vypadat aby byl funkãní? Jak˘ gril bude nejvhodnûj‰í? SeÏeneme od chovatelÛ maso? Co v‰e bude ve stánku potfieba?... S blíÏícím se datem konání otázky jako: Budeme mít dostatek suroviny? Bude o steaky zájem? Bude zabezpeãení stánku dostateãné? Zvládneme to? Nervozita se stupÀovala a pak uÏ pár dní pfied zaãátkem v˘stavy nebylo moÏno udûlat krok zpût a tak se do celé aktivity team pracovníkÛ vrhl po hlavû a v prÛbûhu necel˘ch dvou let pak je‰tû nûkolikrát. LetÀany 2005

d’Aquitaine svazu poskytl pan Antonín ·Èastn˘, plemene belgické modro-bílé zemûdûlské druÏstvo Ch˘‰È a galloway pan Peter. Nad na‰e oãekávání byl zájem o grilované maso tak obrovsk˘, Ïe jsme byli nuceni operativnû v pátek veãer pfiipravit 10 kg zadního masa plemene aberdeen angus, nakoupeného ve stánku firmy M.I.L.O.S. Inc. a tak se poslední den v˘stavy nabídka roz‰ífiila je‰tû o maso tohoto plemene. Po úspûchu na v˘stavû Pragaagro jiÏ nebylo pochyb, Ïe my‰lenka této formy propagace hovûzího masa byla dobr˘m nápadem a tak následovaly dal‰í v˘stavy: Litomy‰l 2006

Pro V. roãník národní v˘stavy masného skotu se otevíraly brány praÏského v˘stavi‰tû v LetÀanech od 20. do 22. fiíjna 2005. Maso na grilování bylo z masn˘ch b˘ãkÛ tfiech plemen (celkem více neÏ 100 kg masa): plemene blonde

22


JiÏ sedm˘ roãník národní v˘stavy hospodáfisk˘ch zvífiat, organizovan˘ spoleãností CZ Delta, a. s., se konal od ãtvrtka 18. do pátku 19. kvûtna 2006 v areálu b˘valé aukãní haly a dne‰ní Orion arény v Litomy‰li. Velk˘m lákadlem byl svazov˘ stánek, kter˘ se nacházel mezi stánky s obãerstvením, „Hovûzí steaky na grilu“. Zadní hovûzí, ze dvou b˘ãkÛ plemene galloway, nám poskytl pan Peter (chovatel GA a HI). Na zaãátku bylo 113 kg masa, které boural a vakuovû zabalil pan âern˘ – fiezník z Dubé v Ústeckém kraji. Takto pfiipravené maso bylo odvezeno do CharvátcÛ, které se nacházejí nedaleko památné hory ¤íp, kde se v prostorách masné v˘robny firmy Astur Stra‰kov a pod vedením ‰éfkuchafie (pana Libora Kunta) nakrájelo, „tenderizérem“ naru‰ilo, naloÏilo do marinády a znovu vakuovû zabalilo. Ze zmiÀovan˘ch pÛvodních 113 kg bylo v koneãné fázi více neÏ 80 kg stekÛ. Zbyl˘ ofiez byl ponechán firmû Astur v˘mûnou za jejich kvalitní masné v˘robky (klobásky, párky a uzené maso), které poslouÏily na v˘stavû jako obãerstvení náv‰tûvníkÛ stánku, ale

i k roz‰ífiení nabídky stánku s grilem. O steaky byl nevídan˘ zájem a obsluha stánku se v prÛbûhu v˘stavy nezastavila dokud neprodala poslední kousek masa. Hradec Králové 2006

DoÏínky 2006, pofiádané v sobotu 16. záfií 2006 firmou Chovservis, a.s., byly kulturní akcí opravdu velkého rozsahu, coÏ potvrzovala nejen masová úãast ‰iroké vefiejnosti, ale také mnoÏství stánkÛ s nabídkou rozliãného zboÏí i obãerstvení a bohat˘ doprovodn˘ program. Svaz zde propagoval jak masná plemena skotu, tak zaji‰Èoval prodej hovûzích stekÛ z plemene aberdeen angus od firmy M.I.L.O.S. Inc. pana Ing. Miroslava Vráblíka. I pfies velice pestr˘ v˘bûr obãerstvení se nám podafiilo prodat témûfi 50 kg marinovan˘ch stekÛ a celá akce se tak z hlediska propagace hovûzího masa dala opût povaÏovat za úspû‰nou. O zaji‰tûní celé aktivity se kromû rodiny Kopeck˘ch a tajemnice svazu starala také Marta Kube‰ová a Libor Kunt, ktefií se svazem pfii pfiípravû a prodeji grilovan˘ch steakÛ dlouhodobû spolupracují. Lysá 2006 LoÀsk˘ 11. roãník v˘stavy Ná‰ chov, kter˘ se konal jiÏ tradiãnû na v˘stavi‰ti v Lysé nad Labem v termínu od 5. do 8. fiíjna, byl z pohledu âeského svazu chovatelÛ masného skotu pojat zejména jako osvûta hovûzího masa a propagace masn˘ch plemen skotu. Svazov˘ stánek byl i na této v˘stavû roz‰ífien o prodej „steakÛ na grilu“ a tedy o ãást propagující

hovûzí maso. Na ãtyfidenní v˘stavu bylo pfiipraveno, namarinováno a vakuovû zabaleno pfies 150 kg masa, které pocházelo ze zadních i pfiedních kvalitních partií dvou mlad˘ch b˘ãkÛ francouzského plemene limousine (dodala firma Avena s. r. o. z Dlouhé Tfiebové) a dvou b˘ãkÛ do 24 mûsícÛ stáfií plemene belgické modré (ze ZD Ch˘‰È a pana Oldfiicha Rozsévaãe z Ch˘‰tû). První a druh˘ den v˘stavy bylo moÏné ochutnat, a porovnat s ostatními plemeny, také steaky z plemene aberdeen angus, toto maso bylo dodáno z jihoãesk˘ch jatek Mostky (od firmy M.I.L.O.S. Inc.). V prÛbûhu v˘‰e uveden˘ch akcí bylo prodáno a ãásteãnû rozdáno formou ochutnávek více jak 390 kg marinovan˘ch stekÛ z masn˘ch plemen, coÏ dle na‰ich v˘poãtÛ odpovídá poãtu kolem 4.000 osloven˘ch náv‰tûvníkÛ (kupujících i „ochutnávaãÛ“) a tedy potenciálních zákazníkÛ, ktefií se moÏná právû díky na‰im steakÛm na grilu budou více zajímat o nákup a pfiípravu hovûzího masa z masn˘ch plemen. V leto‰ním roce 2007 se team „steakov˘ch“ prac o v n í k Û chystá na v˘stavu do Pfierova (17.–20. kvûtna 2007) a samozfiejmû na VI. Národní v˘stavu masného skotu (11. – 13. fiíjna 2007) a doufá, Ïe propagace bude opût úspû‰ná a podafií se oslovit co nejvíce náv‰tûvníkÛ zejména z fiad ‰iroké vefiej-

nosti. Ráda bych proto na tomto místû znovu vyzvala a poÏádala chovatele, ktefií by mûli zájem aktivnû se podílet na tûchto akcích tím, Ïe dodají kvalitní surovinu, aby v pfiípadû zájmu kontaktovali zamûstnance svazu. Dále bych ráda podûkovala v‰em pracovníkÛm a brigádníkÛm, ktefií se na této formû propagace hovûzího masa v prÛbûhu tûch necel˘ch dvou let podíleli a doufám a pfieji si, aby byla tato aktivita i nadále úspû‰ná. •


23

Podstata vyuÏití plemenn˘ch hodnot k v˘bûru zvífiat ve stádech masného skotu Z. Veselá, J. Pfiibyl, L. Vostr˘ Cílem ‰lechtûní je získání jedincÛ, ktefií chovateli zajistí nejvy‰‰í hospodáfisk˘ pfiínos. Toho je dosahováno cílenou selekcí na základû selekãních kritérií. Selekãní kritéria jsou informaãní vlastnosti. Mohou, ale nemusí, b˘t shodné s vlastnostmi v souhrnném genotypu (‰lechtitelském cíli). Selekãním kritériem se mÛÏe stát vlastnost, kterou lze snadno a levnû mûfiit s dostateãnou spolehlivostí a v˘znamn˘m vztahem k ‰lechtitelskému cíli. V˘slednou uÏitkovost jedince ovlivÀuje celá fiada faktorÛ. K tûm nejv˘znamnûj‰ím patfií v˘Ïiva, prostfiedí a chovatel. Vliv genetické v˘bavy na v˘slednou uÏitkovost je obvykle uvádûn jako pomûrnû nízk˘ (10 – 15 %), nelze jej v‰ak zanedbávat, neboÈ jeho zlep‰ováním lze dosáhnout zefektivÀování chovu v rámci celé populace v souãinnosti s mûnícími se podmínkami chovu a trhu. Selekãní program sestává z uzavfieného cyklu nûkolika krokÛ, kter˘ je po generacích neustále opakován a pro dosaÏení maximálního genetického a ekonomického zisku by mûl b˘t prÛbûÏnû optimalizován. Základní schéma selekãního programu je znázornûno na obrázku 1. Obrázek 1. Schéma selekãního programu

Optimalizace

Testování zvířat Genetické hodnocení (Odhad plemenné hodnoty)

Selekce

Produkce nové generace

Základním pfiedpokladem ‰lechtûní zvífiat je odhad plemenné hodnoty pro selekãní kritéria. V souãasnosti jsou plemenné hodnoty odhadovány na základû animal modelÛ. Snahou je prová-

24


dût odhad plemenné hodnoty pro co nejvût‰í komplex sledovan˘ch vlastností se zohlednûním jejich vzájemn˘ch vazeb (víceznak˘ animal model). Odhad plemenn˘ch hodnot spoãívá v fie‰ení velké soustavy rovnic, do které vstupují informace o pfiíbuzn˘ch jedincích, vrstevnících, evidenci chovu, roku, období, stáfií zvífiat atd. Pfii v˘poãtu plemenn˘ch hodnot konkrétního jedince jsou zohledÀovány uÏitkovosti v‰ech jeho pfiíbuzn˘ch jedincÛ (viz obrázek 2). Obrázek 2. Princip hodnocení metodou animal model matka

otec

polosourozenci

polosourozenci činitelé chovatelského prostředí

genetické založení jedince

nadměrná hodnota

potomci

Spoleãn˘m úsilím chovatelÛ, âSCHMS a vûdeck˘ch pracovníkÛ byl vytvofien systém genetického hodnocení pro masn˘ skot. Od roku 2000 je v âeské republice odhadována plemenná hodnota pro v˘sledky polního testu (prÛbûh porodu, porodní hmotnost a hmotnost ve vûku 120, 210 a 365 dnÛ) víceznak˘m animal modelem – pro v‰echny znaky spoleãnû, vãetnû maternálních efektÛ. Maternální efekt je v˘znamn˘ u v‰ech vlastností spojen˘ch s reprodukcí a rÛstem. Je mnohdy pro chovatele dÛleÏitûj‰í neÏ efekt pfiím˘ a nelze ho v hodnocení opomenout. Pfiím˘ a maternální efekt jsou vzájemnû korelovány se spoleãnou maticí pfiíbuznosti. Celkem 10 plemenn˘ch hodnot je stanoven˘ch pro v‰echna zvífiata v kontrole uÏitkovosti. V roce 2004 byl zaveden odhad plemenné hodnoty pro vlastní rÛst b˘kÛ v odchovnách. PouÏíván je animal model pro jednu vlastnost – pfiím˘ efekt pfiírÛstku b˘kÛ v odchovnách.

V roce 2005 byly do praxe zavedeny plemenné hodnoty pro popis zevnûj‰ku mlad˘ch zvífiat masného skotu. Plemenné hodnoty jsou odhadovány víceznak˘m animal modelem pro 10 znakÛ zevnûj‰ku spoleãnû.

ZpÛsob chovu masného skotu a vyuÏití v˘sledkÛ odhadu plemenn˘ch hodnot Zvolen˘ zpÛsob chovu v˘znamnû ovlivÀuje jak ekonomiku, tak cíl ‰lechtûní. U masného skotu se vyskytují tfii základní zpÛsoby chovu, pfiípadnû jejich kombinace. 1. Pastevní chov ãistokrevn˘ch masn˘ch plemen, nebo jejich vzájemné kfiíÏení. Ve‰kerá zvífiata, která nejsou potfieba k obnovû stád, jsou vykrmena a prodána na maso. Tomu odpovídá i cíl ‰lechtûní. ·lechtûní probíhá v ãistokrevn˘ch chovech jednotliv˘ch plemen. Od plemenn˘ch zvífiat poÏadujeme dobrou masnou uÏitkovost potomstva, dobré jateãné zpenûÏení a zároveÀ u matek dostateãnou mléãnost a dobré matefiské schopnosti.

masná plemena

výkrm telat nepotřebných k obnově stáda

2. UÏitkové kfiíÏení v dojen˘ch stádech. Masná plemena v tomto pfiípadû chováme pouze pro produkci b˘kÛ, ktefií jsou pouÏíváni pro kfiíÏení na podprÛmûrné plemenice v dojen˘ch stádech (na urãit˘ podíl, kter˘ nepotfiebujeme pro obnovu dojeného stáda). Nejlep‰í zvífiata z chovÛ masn˘ch plemen jsou pouÏita na obnovu stáda, vybraní b˘ci jsou pouÏiti na kfiíÏení v dojen˘ch stádech, ostatní potomstvo z masn˘ch stád je vykrmeno a prodáno na jatka. V‰ichni kfiíÏenci v dojen˘ch stádech (obo-

jího pohlaví) jsou vykrmeni a prodáni na jatka. Tímto zpÛsobem lze získat pomûrnû lacino kvalitní jateãná zvífiata obsahující polovinu genetického zaloÏení od masn˘ch plemen. V tomto pfiípadû nás pfii ‰lechtûní témûfi nezajímají matefiské vlastnosti a mléãnost u masného plemene, ale toto plemeno ‰lechtíme tak, aby vyhovovalo právû uvedenému zpÛsobu uÏitkového kfiíÏení. To znamená jednostrann˘ selekãní tlak na masnou uÏitkovost. Dojená plemena mají vût‰inou dostateãnou rÛstovou schopnost a kfiíÏení s masn˘mi plemeny pfiiná‰í pfiedev‰ím kvalitní utváfiení jateãn˘ch trupÛ a lep‰í zpenûÏení telat kfiíÏencÛ.

masná plemena

výkrm telat nepotřebných k obnově stáda býci

dojená stáda

výkrm všech kříženců

3. Trvalá tvorba jalovic – kfiíÏenek po b˘cích masn˘ch plemen v dojen˘ch stádech, které se následnû pouÏijí jako matky k pastevnímu zpÛsobu chovu, kde jsou pfiipou‰tûny b˘ky masn˘ch plemen. Jedná se o roz‰ífiení zpÛsobu II, kdy z dojen˘ch stád jsou vykrmeni a odporaÏeni pouze b˘ãci kfiíÏenci, zatímco jalovice kfiíÏenky jsou prodány k chovu do masn˘ch stád a slouÏí k pravidelné obmûnû tûchto stád, kde jsou pfiipou‰tûny b˘ky masn˘ch plemen.

masná plemena

výkrm telat nepotřebných k obnově stáda býci

býci

dojená stáda

výkrm všech býčků kříženců

jalovice kříženky masná stáda BTPM

výkrm všech odstavených telat

I v tomto pfiípadû postaãuje chov ãistokrevn˘ch masn˘ch plemen jen ve velmi malém rozsahu. KfiíÏením v dojen˘ch stádech vzniká kvalitní samãí potomstvo na v˘krm a velmi lacino (témûfi jako odpad) vznikají kfiíÏenky s masn˘mi plemeny pro chov bez trÏní produkce mléka. U tûchto kfiíÏenek je navíc oproti kravám masn˘ch plemen lep‰í mléãnost (tím lep‰í v˘Ïiva a rÛst telat). Koneãn˘ jateãn˘ produkt obsahuje tfii ãtvrtiny genÛ masn˘ch plemen. Podobnû, jako v pfiípadû II., nás proto u masného plemene nezajímají tolik matefiské vlastnosti, protoÏe pfiedev‰ím mléãnost je dána dojen˘m plemenem.

né hodnoty pro pfiím˘ efekt). Index pro v˘bûr b˘kÛ do plemenitby bude jednodu‰‰í:

V˘bûr plemeníkÛ a plemenic pro stádo masného skotu Pfii zvelebování stáda pracujeme jak s plemenn˘mi hodnotami pro pfiímé, tak maternální efekty. Pomocí plemenné hodnoty vybíráme rodiãe pfií‰tí generace. Jednotliví chovatelé v‰ak mohou mít odli‰né poÏadavky, které mÛÏeme shrnout do ãtyfi moÏností.

Rodiã krav = 1/2 P¤ÍM¯ + MATERNÁLNÍ

1. V˘bûr nejlep‰í matky Od matek poÏadujeme vynikající masnou uÏitkovost jejího potomstva. Ta je ovlivnûna vlastní rÛstovou schopností, kterou tele z poloviny podûdilo po matce (1/2 plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt), a dále matefisk˘mi schopnostmi matky a to jak genetick˘mi (plemenná hodnota pro maternální efekt), tak negenetick˘mi (trvalé matefiské prostfiedí). Nejlep‰í matku vybereme proto podle indexu, ve kterém uvedené hodnoty kombinujeme: Matka = 1/2 P¤ÍM¯ + MATERNÁLNÍ + TP 2. V˘bûr b˘ka s nejlep‰í masnou uÏitkovostí potomstva (napfiíklad pro uÏitkové kfiíÏení v dojen˘ch stádech) U b˘ka mÛÏeme poãítat jen s tím, co po nûm vykrmované zvífie podûdí, to znamená s polovinou genetického zaloÏení pro masnou uÏitkovost (1/2 plemen-

B˘k = 1/2 P¤ÍM¯ 3. V˘bûr nejlep‰ích rodiãÛ krav v masn˘ch stádech (plemeníkÛ i plemenic) Od rodiãÛ poÏadujeme, aby dali základ kvalitnímu stádu masného skotu, to znamená aby produkovali dcery, které budou dobr˘mi matkami a zároveÀ budou mít dobfie rostoucí potomstvo. Proto kombinujeme pfiímé a maternální efekty jako v pfiípadû (1), ale bez trvalého matefiského prostfiedí, které se nedûdí na potomstvo.

4. V˘bûr plemeníka pro stádo masného skotu (pro produkci dcer na obnovu stáda a zároveÀ pro produkci jateãn˘ch telat) Tento pfiípad je kompromis, kter˘ by mûl vyhovovat zároveÀ jak pfiípadu (2), tak (3). Pfiímé a maternální efekty mají v tomto pfiípadû stejnou dÛleÏitost. Plemeník v masném stádû = 1/2 P¤ÍM¯ + 1/2 MATERNÁLNÍ Z uveden˘ch pfiíkladÛ vypl˘vá, Ïe v˘bûr zvífiat do plemenitby se mÛÏe v˘znamnû li‰it podle cíle zu‰lechÈování jednotliv˘ch chovÛ. Uvedené pfiíklady také ukazují, Ïe se mohou v cíli ‰lechtûní li‰it od sebe i plemena podle úãelu, k jakému je hodláme pouÏívat.

Plemenná hodnota a její spolehlivost Metody hodnocení hospodáfisk˘ch zvífiat prodûlávají trval˘ v˘voj. V souãasnosti je nejvyuÏívanûj‰í metodou BLUP Animal model, kter˘ spoãívá v fie‰ení velk˘ch soustav rovnic. Tyto metody umoÏÀují ohodnotit zvífiata s co moÏná nejmen‰í chybou. Stávají se ale i nástrojem propagace. Zvífiata, jejichÏ plemenná hodnota není získána moderní metodou


25

hodnocení, jsou jako chovná neprodejná. Plemennou hodnotu lze zjednodu‰enû znázornit vzoreãkem:

D _ PH = r 2 . a kde: PH – plemenná hodnota r 2 – spolehlivost odhadu plemenné hodnoty D – rozdíl (odchylka) namûfien˘ch uÏitností od uÏitkovosti vrstevníkÛ ve stejn˘ch chovatelsk˘ch podmínkách a – vztah zdroje namûfiené uÏitkovosti k hodnocenému jedinci Koeficient spolehlivosti odhadu plemenné hodnoty vyjadfiuje vztah mezi skuteãnou a odhadovanou plemennou hodnotou. Nab˘vá hodnot od 0 do 1. Z v˘‰e uvedeného vzoreãku vypl˘vá, Ïe koeficient spolehlivosti plemenné hodnoty je jiÏ v této hodnotû zahrnut˘. Z toho vypl˘vá, Ïe vysokou plemennou hodnotu dosáhnou pouze ti jedinci, ktefií mají vysokou spolehlivost odhadu plemenné hodnoty (r2) a zároveÀ vysokou odchylku uÏitkovosti od vrstevníkÛ (D). Je-li jedno z ãísel niÏ‰í, je nízká i plemenná hodnota. Pro vlastní v˘bûr zvífiat do plemenitby má koeficient spolehlivosti mal˘ v˘znam, neboÈ pfii v˘bûru ‰piãkového zvífiete podle plemenné hodnoty je zvífie zároveÀ vybráno podle spolehlivosti. Hlavní pouÏití ukazatele spolehlivosti odhadu plemenné hodnoty je pro plánování testu a organizaci testovacího pfiipafiování, to znamená pro vytvofiení pfiedpokladÛ, aby budoucí plemenná hodnota byla co nejspolehlivûj‰í. Zodpovûdnost za spolehliv˘ odhad plemenné hodnoty proto pfiedev‰ím nesou majitelé spermatu a b˘kÛ tj. ti, ktefií rozhodují o organizaci pfiipafiování (vãasnost a rychlost nasazení, rozsah potomstva, poãty vrstevnic). Cílem testace je dosáhnout co nejvy‰‰ího efektivního poãtu potomkÛ. Z tohoto pohledu je optimální,

26


kdyÏ má b˘k v kaÏdém SRO (stádo-roku-období) právû jednoho potomka se známou uÏitkovostí, kter˘ se potkává s co nejvy‰‰ím poãtem nepfiíbuzn˘ch vrstevníkÛ, pfii souãasnû co nejvy‰‰ím poãtu hodnocen˘ch potomkÛ. V grafu 1 je znázornûno rozdûlení plemenn˘ch hodnot u jedincÛ, ktefií mûli záznam o vlastní uÏitkovosti. V grafu dva je znázornûno rozdûlení plemenn˘ch hodnot u jedincÛ bez záznamu o vlastní uÏitkovosti. Z grafÛ je patrné, Ïe plemenné hodnoty jedincÛ, ktefií nemûli hodnocenu vlastní uÏitkovost, mají niÏ‰í rozptyl a pohybují se okolo nuly. To je zpÛsobeno nízkou spolehlivostí odhadu jejich plemenné hodnoty. Jak ukazuje graf 1, pfii vy‰‰í spolehlivosti dochází k lep‰ímu rozli‰ení jedincÛ. Graf 1. Plemenné hodnoty zvífiat se záznamem o vlastní uÏitkovosti

Graf 2. Plemenné hodnoty zvífiat bez záznamu o vlastní uÏitkovosti

tat pfiímo. V tabulce 1 jsou uvedeny prÛmûrné hodnoty koeficienty spolehlivosti podle jednotliv˘ch podskupin v daném souboru pro pfiím˘ a maternální efekt. Cel˘ soubor je rozdûlen˘ do tfií ãástí (telata s vlastní uÏitkovostí, otcové telat s vlastní uÏitkovostí, matky telat s vlastní uÏitkovostí). Nejvy‰‰í prÛmûrné spolehlivosti odhadu plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt dosahovali otcové telat s vlastní uÏitkovostí (0,23), o nûco niÏ‰í spolehlivost byla u telat s vlastní uÏitkovostí (0,22) a nejniÏ‰í spolehlivost mûly matky telat s vlastní uÏitkovostí (0,08). Nejvy‰‰í mnoÏství informací pro odhad plemenné hodnoty pro pfiím˘ efekt bylo k dispozici pro otce telat s vlastní uÏitkovostí a telata s vlastní uÏitkovostí. Pro matky telat s vlastní uÏitkovostí bylo k dispozici pouze omezené mnoÏství informací o uÏitkovosti jejich potomkÛ, proto byla jejich spolehlivost odhadu plemenné hodnoty nejniÏ‰í. Spolehlivost odhadu plemenné hodnoty pro maternální efekt je naopak v˘raznû vy‰‰í pro matky telat s vlastní uÏitkovostí (0,22), u kter˘ch jsou k dispozici informace o uÏitkovosti jejich potomkÛ, které jsou zdrojem informací pro v˘poãet jejich plemenné hodnoty. Uvedené prÛmûrné hodnoty koeficientÛ spolehlivosti odhadu plemenn˘ch hodnot se t˘kají pouze námi vybraného souboru. V praxi do v˘poãtu plemenn˘ch hodnot vstupují dal‰í korelované vlastnosti a dal‰í jedinci. Lze tedy oãekávat, Ïe v praxi jsou koeficienty spolehlivosti o nûco vy‰‰í. • Tabulka 1. Koeficienty spolehlivosti pro jednotlivé podskupiny ve zvoleném souboru zvífiat Poãet

Grafy 1 a 2 byly získány na základû pfiímého v˘poãtu koeficientu spolehlivosti pro vzorov˘ soubor vybran˘ z v˘sledkÛ kontroly uÏitkovosti. Tento soubor tvofiilo 666 zvífiat s namûfienou hmotností ve vûku 120 dní. V takto malém souboru lze koeficienty spolehlivosti odhadu plemenné hodnoty poãí-

Cel˘ soubor Zvífiata s vlastní uÏitkovostí Otcové telat s vlastní uÏitk. Matky telat s vlastní uÏitk.

PH pro pfiím˘ efekt 0,11 0,22

PH pro materiální efekt 0,09 0,08

52

0,23

0,11

380

0,08

0,22

1793 666

Zpracování v rámci projektu MZe âR 0002701401


27

Obsah mastn˘ch kyselin n-3 v hovûzím mase jako kritérium pro prodej Prof. Dr. Habil. K. Ender, Dr. Karin Nürnberg V˘zkumn˘ ústav pro biologii zemûdûlsk˘ch uÏitkov˘ch zvífiat (Dummerstorf*) Stravovací návyky obyvatelstva rÛzn˘ch zemí jsou relativnû stabilní, mûní se av‰ak stfiednûdobû specifické poÏadavky kladené na potraviny. Toto se rovnûÏ t˘ká znakÛ kvality a sloÏení masa. Dosud pfievládající období „light“, se zdÛraznûním masa chud˘m na energii, je stále více nahrazováno obdobím, ve kterém stále více lidí klade dÛraz jak na kvalitu jídla tak i na vlastnosti masa specifické co do fyziologie potravy, i na kvalitu produkce, to znamená na druh, v˘robu, chov a zacházení se zvífiaty (Hofmann, 1993). Zvy‰ující se dodrÏování doporuãení s ohledem na stravování doznávají rovnûÏ mastné kyseliny n-3 (Holmann 1998). V˘robci ostatních v˘robních oblastí se jiÏ adaptovali na v˘robu chleba n-3, vajec n-3 a masov˘ch pa‰tik n-3 (Greifswald), pfiiãemÏ hodnoty obsahu tûchto nenasycen˘ch základních mastn˘ch kyselin byly vhodn˘ zpÛsobem zv˘‰eny. Tyto mastné kyseliny n-3 jsou dÛleÏit˘mi sloÏkami bunûãn˘ch membrán, v˘chozími produkty pro tvorbu eicosanoidÛ a ovlivÀují rovnováhu systému v˘mûny látek, jako napfi. krevní obûh nebo imunitní systém. Optimální pomûr mastn˘ch kyselin n-6 vÛãi mastn˘m kyselinám n-3 v tuku potravin by mûl ãinit 5 – 10:1 (Winter 1995). Cíl u tûchto pfiedstaven˘ch experimentÛ spoãívá v zji‰tûní moÏností k obohacení a úpravy obsahu potravinovû-fyziologick˘ch dÛleÏit˘ch mastn˘ch kyselin n-3 v mase, a to ovlivnûním chovu a krmiva. K tomuto problému je rovnûÏ zapotfiebí pfiiãíst i vlivy plemene a stáfií dan˘ch zvífiat, ale rovnûÏ i krmení (Nürnberg et al. 1998). Ve srovnání s koncentráty je tuk vyskytující se na pastvinách

28


obohacen vysok˘mi hodnotami mastn˘ch kyselin n-3. U pfieÏv˘kavcÛ jsou av‰ak tyto nenasycené mastné kyseliny hydrovány v bachoru ve vysoké mífie, tzn. tyto jsou pfiemûÀovány na sycené mastné kyseliny. Materiál a metody 1. Experiment Pro v˘zkum rÛstu bylo pouÏito celkem 200 b˘kÛ plemene Galloway (Ga), Deutsche Holstein (DH) a Belgické modro-bílé (WBB) v rÛzném vûku (jateãní stupeÀ: narození (0), 2 mûsíce, 6 mûsícÛ, 12 mûsícÛ, 18 a 24 mûsícÛ). Krmení zvífiat bylo provádûno semi ad libitum na jednotliv˘ch místech pro krmení v hospodáfisk˘ch objektech (chlévech) ústavu. Podle v˘voje Ïivé váhy byla dávka zvy‰ována t˘dnû. ÚroveÀ energie krmiva ãinila 1,6 – 1,7krát spotfieby (530 kj/ /kg LM 0,75). SloÏkami krmiva byly zavadlá siláÏ, kukufiiãná siláÏ, ‰rot extrakce sójy, su‰ené fiízky a seno jakoÏ i smûs minerálních látek. Pfiesné provádûní zkou‰ek a sloÏení krmiva je popsáno u Endera (1998). 2. Experiment Byly testovány tfii systémy chovu: Skupina I. = krmení ve chlévû, skupina II. = chov na pastvinách s dodateãn˘m krmením ve chlévû, skupina III. = chov na pastvinách. 13 volÛ plemene Deutsche Holstein skupiny I bylo intenzivnû vykrmováno v chlévû bûhem tohoto období zkou‰ek bûhem dvou letních a dvou zemních období. 9 volÛ skupiny II bylo dodateãnû vykrmováno po krmivu na pastvû 3 mûsíce ve chlévû a 9 zvífiat skupiny III. bylo vykrmováno bûhem celého pokusu zelen˘m krmivem (léto: pastvina, zima: zavadlá siláÏ). Chov volÛ ve chlévû probíhal jak je popsán v pokusu 1. Metody: Zvífiata byla poráÏena na zku‰ebních jatkách Dummers-

toff v pfiíslu‰ném vûku (experiment 1) nebo ve stáfií 24 mûsícÛ (experiment 2). Odbûr vzorkÛ svalÛ probûhl 24 hodin post mortem. Metody chemické anal˘zy svalstva jsou popsány u Kuhna et al. (1995). Anal˘za mastn˘ch kyselin intramuskulárního tuku musculus longissimus a musculus semitendinosus byla provedena pomocí kapilárního plynového chromatografu. (Nürnberg et al. 1999) V˘sledky Experiment 1 Bûhem rÛstu se zvy‰ovalo ukládání intramuskulárního tuku, které je v˘sledkem hypertrofie a hyperplasie tukov˘ch bunûk, a to u v‰ech zkouman˘ch hovûzích plemen (Wegner et al. 1998). Obsah intramuskulárního tuku se pohybuje od pouze 0,6 % ve svalstvu Belgického modro-bílého (WBB) aÏ po vysokou hodnotu 5,4 % u b˘kÛ Galloway ve stáfií 24 mûsícÛ (Ender 1998). Nízk˘ obsah tukÛ b˘kÛ WBB je dÛsledkem sníÏeného poãtu tukov˘ch bunûk s mal˘m prÛmûrem (Wegner et al. 1998). Tyto geneticky odÛvodnûné rozdíly mezi plemeny v adipogenezi ovlivÀují rovnûÏ sloÏení mastn˘ch kyselin. V˘raznû zv˘‰en˘ procentuální podíl vícekrát nenasycen˘ch mastn˘ch kyselin (mezi tûmito rovnûÏ mastné kyseliny n–3) ve svalstvu b˘kÛ WBB je vyvolán velmi nízk˘m obsahem intramuskulárního tuku ve v‰ech úsecích rÛstu. (Nürnberg et al. 1999). S nárÛstem obsahu intramuskulárního tuku ve svalstvu bûhem rÛstu klesá obsah mastn˘ch kyselin n-3, zatímco souãasnû dochází k nárÛstu nasycen˘ch mastn˘ch kyselin na základû biosyntézy mastn˘ch kyselin de novo (Nürnberg et al. 1999). Ve srovnání plemen se maso b˘kÛ Galloway ve stáfií 18 mûsícÛ vyznaãuje vysokou koncentrací mastn˘ch kyselin n-3 (44,2 mg/100 g, tab. 1).

Experiment 2 U pfieÏv˘kavcÛ je ovlivnûní sloÏení lipidÛ prostfiednictvím krmiva moÏné pouze v omezeném rozsahu, a to na základû hydrace probíhající v bachoru (oxidace nenasycen˘ch mastn˘ch kyselin). U mlad˘ch ovcí mohla b˘t ov‰em dokázána pfiímá integrace nenasycen˘ch mastn˘ch kyselin pfiivádûn˘ch prostfiednictvím krmiva do svalové tkánû (Nürnberg et al. 1996). V˘zkumem u celkem 31 volÛ mûl b˘t podán dÛkaz, Ïe rovnûÏ u mladého skotu je moÏná cílená modifikace vzorku mastn˘ch kyselin ve svalstvu. Tabulka 2 znázorÀuje sloÏení mastn˘ch kyselin extrahovan˘ch lipidÛ u pouÏívaného krmiva. Tráva obsahuje vysokou koncentraci kyseliny linolenové (C 18:3 n-3). Tato je dÛleÏitou mastnou kyselinou n-3. V jadrném krmivu oproti tomu dominuje kyselina linolová (C 18:2 n-6), a sice jako urãující sloÏka mastn˘ch kyselin n-6. RovnûÏ zavadlá siláÏ a seno v˘raznû pfievaÏují v obsahu mastn˘ch kyselin n-nad jadrn˘m krmivem. Plynul˘ pfiísun krmiva z pastvin (skupina III) bûhem krmení vedl k akumulaci C 18:3 ve svalové tkáni a zesílené biosyntéze tûchto mastn˘ch kyselin n-3 v intramuskulárním tuku volÛ, zatímco krmení koncentráty ve skupinû I vedlo k v˘raznû niÏ‰ím podílÛm tûchto mastn˘ch kyselin n-3 (tabulka 3). Chovem na pastvinách, kter˘ je právû typick˘ pro plemeno Galloway, lze obsah mastn˘ch kyselin n-3 v mase zdvojnásobit. Dodateãné krmení ve chlévû zvy‰uje obsah intramuskulárního tuku, aniÏ by do‰lo k v˘raznému sníÏení procentuálních hodnot n-3. MnoÏství mastn˘ch kyselin n-3 v mg/100 g se pfiitom skládá z obsahu intramuskulárního tuku a v nûm obsaÏen˘ch mastn˘ch kyselin n-3. Závûry Ukládání tukÛ podléhá genetickému fiízení a zmûnám podmínûn˘m rÛstem ve vztahu k mnoÏství a sloÏení. S rostou-

Tabulka 1: SloÏení mastn˘ch kyselin u b˘kÛ rÛzn˘ch plemen (18 mûsícÛ) %

Galloway

Deutsche Holstein

Belgické modro-bílé

Intramusk. tuk

1,7

3,0

0,5

C 18:2 n-&

6,7

4,6

17,2

C 18:3 n-3

1,3

0,7

1,5

C 20:5 n-3

0,3

0,1

0,4

C 22:6 n-3

0,8

0,01

nedefinováno

44,2

36,0

14,5

Mastné kyseliny n-3 (mg/100g)

Tabulka 2: SloÏení mastn˘ch kyselin (mg-%) jednotliv˘ch krmn˘ch prostfiedkÛ %

Zelené krmivo

Jadrné krmivo

Zavadlá siláÏ

Seno

C 18:0

2,2

4,1

3,1

6,6

C 18:2 n-6

14,6

47,4

13,7

20,4

C 18:3 n-3

57,4

5,0

41,8

17,6

Tabulka 3: Vliv krmiva na sloÏení mastn˘ch kyselin (mg-%) u volÛ Deutsche Holstein FS (mg – %)

Krmení ve chlévû

Krmení na pastvinû s dodateãn˘m krmením ve chlévû

Chov na pastvinách

Intramusk. obsah tuku u mus. semitendinosus

2,9

1,8

1,5

C 18:3 n-3

0,5

1,0

1,2

C 18:4 n-3

0,6

0,8

0,8

C 20:5 n-3

0,2

0,6

0,7

C 22:5 n-3

0,5

1,1

0,9

Mastné kyseliny n-3

1,8

3,5

3,6

Mastné kyseliny n-3 (mg/100g)

52,2

63,0

54,0

cím vûkem klesá obsah mastn˘ch kyselin n-3. Pro plemeno Galloway existují relativnû pfiíznivé podmínky pfii kombinaci stejnû vysokého obsahu mastn˘ch kyselin n-3 a intramuskulárního tuku. Chovem na pastvinách lze obsah mastn˘ch kyselin n-3 v mase je‰tû v˘raznû zv˘‰it. Krmení na pastvinách s dodateãn˘m krmením ve chlévû se ukázalo jako v˘hodná kombinace pro dosaÏení vy‰‰ích potravinov˘ch fyziologick˘ch hodnot masa a pro chov zvífiat na pastvinû ve smyslu spotfiebitele. Chovem na pastvinách roste obsah mastn˘ch kyselin n-3 a dodateãné krmení ve chlévû zvy‰uje obsah intramuskulárního tuku. Zde se

rovnûÏ osvûdãilo krmení volÛ oproti b˘kÛm. Plemeno Galloway tak poskytuje více pfiedpokladÛ pro v˘hodnou argumentaci pfii prodeji takto vyrábûného masa. V˘sledky umoÏÀují argumentaci pfii podpofie prodeje hovûzího masa produkovaného chovem na pastvinách se zvlá‰tními v˘hodami pro plemeno Galloway, a to spojením ekologického chovu se zv˘‰enou hodnotou masa zamûfienou na zdraví. •

Sestaveno dle ãlánku z magazínu Galloway 2000, str. 66–70


29

Plemeno gasconne a masná uÏitkovost Zahrádková R., Teslík V., BartoÀ L., Bure‰ D. V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby, v.v.i., Praha-Uhfiínûves Gasconne (GS) je plemeno vyznaãující se nejen vrozenou odolností a pfiizpÛsobivostí velmi tvrd˘m podmínkám prostfiedí (pochází z francouzsk˘ch Pyrenejí) ale i velmi dobrou rÛstovou schopnosti mlad˘ch zvífiat a stejnû tak i v˘sledky masné uÏitkovosti. Ve své domovinû v podmínkách hor dosahují telata pfii letní pastvû bez pfiikrmování prÛmûrn˘ denní pfiírÛstek 1000 g. Chov plemene gasconne v âeské republice Historie chovu gaskoÀského plemene se v âR pí‰e od roku 1995 importem jalovic ze zemû pÛvodu na farmu V˘zkumného ústavu Ïivoãi‰né v˘roby, v.v.i. v Praze – Uhfiínûvsi. V roce 2005 bylo do kontroly uÏitkovosti masného skotu zapojeno celkem 269 krav plemene gasconne vãetnû kfiíÏenek pocházejících z 10 chovÛ, pfiiãemÏ 123 krav s 88–100% podílem GS. V˘sledky reprodukce a rÛstu u gaskoÀského plemene stejnû jako u dal‰ích masn˘ch plemen jsou kaÏdoroãnû publikovány v uzávûrkách kontroly uÏitkovosti i odborném tisku. Známé a pravidelnû zvefiejÀované jsou i v˘sledky testu vlastní uÏitkovosti mlad˘ch b˘kÛ

Automatický krmný žlab (VÚŽV, v.v.i)

30


Chov plemene gasconne na VÚŽV Praha Uhříněves

v OPB, popfi. v odchovu u chovatele. Informace o plemeni gasconne z hlediska produkce masa jsou stejnû v˘znamné av‰ak u nás doposud málo publikované. Pfiitom vût‰ina farem s chovem plemene GS, resp. jeho kfiíÏencÛ, je v âR zamûfiena na produkci zástavov˘ch zvífiat a kvalitního hovûzího masa. Snahou tohoto pfiíspûvku je seznámit chovatelskou vefiejnost s dal‰í stránkou plemene gasconne, tentokrát z pohledu produkce masa. NíÏe uvedené v˘sledky, získané na podkladû v˘krmov˘ch experimentÛ uskuteãnûn˘ch ve

VÚÎV, v.v.i., nejsou komplexní anal˘zou masné uÏitkovosti a pfii jejich zobecÀování je nutné brát na zfietel niÏ‰í poãet hodnocen˘ch zvífiat. Pfiesto pfiiná‰ejí pro chovatele, resp. v˘krmce skotu dal‰í dÛleÏité informace o plemeni gasconne. Gasconne a produkce masa v zahraniãí Kvalita masa u plemene gasconne odpovídá ve Francii vysoce nároãné tamûj‰í kuchyni, coÏ dosvûdãuje pfiidûlení známky „label rouge“ pro gasconne v roce 1997 jako prvnímu rustikálnímu plemeni. Hmotnost jateãnû upraveného tûla (JUT) u jednotliv˘ch kategorií jateãn˘ch zvífiat pocházejících z ãistokrevn˘ch chovÛ v zemi pÛvodu je uvedena v tabulce 1. Ve Francii ale i v jin˘ch zemích se vyuÏívá gaskoÀské plemeno v matefiské pozici v uÏitkovém kfiíÏení s dal‰ími masn˘mi plemeny (charolais, limousin apod.) bez zv˘‰ení obtíÏnosti telení. Pfii kfiíÏení s tûmito plemeny je uvádûna hmotnost JUT u b˘kÛ ve vûku 12 mûsícÛ 325 aÏ 335 kg pfii jateãné v˘tûÏnosti 59 %. Ve ·panûlsku se uplatÀuje v kfiíÏení s matkami domácího pleme~ ne avilena, v Paraguai a Guyanû

a senzorické anal˘ze jsou ze svalu MLLT (musculus longissimus lumborum et thoracis) na úrovni 9. aÏ 11. Ïebra odebírány vzorky masa. V˘sledky z jednotliv˘ch v˘krmÛ získané v prÛbûhu dvou let se staly podkladem pro vytvofiení souboru 15 b˘kÛ se 100 % podílem GS, u nûhoÏ byly vybrané ukazatele masné uÏitkovosti pfiedbûÏnû vyhodnoceny. Byly tak zpracovány údaje t˘kající se rÛstu bûhem odchovu (tabulka 2), v˘sledkÛ v˘krmu (tabulka 3, 4), klasifikace JUT (tabulka 5) a nûkter˘ch ukazatelÛ jateãného Výkrm býků gasconne (VÚŽV, v.v.i)

se zebu, ve Skotsku s plemenicemi highland apod. Rozvoj osvalení u plemene gasconne je nejen ve Francii jedním z chovn˘ch cílÛ stanoven˘m ‰lechtitelsk˘m programem. Není bez zajímavosti, Ïe toto plemeno získalo v roce 1988 a 1994 cenu prezidenta Francie právû za svÛj unikátní ‰lechtitelsk˘ program. V˘krmové experimenty V chovu plemene gasconne na farmû VÚÎV, v.v.i. se uplatÀuje ãistokrevná plemenitba s cílem produkovat plemenná zvífiata. Jaloviãky jsou ponechány pro obnovu stáda a b˘ãci jsou kaÏdoroãnû v poãtu cca 5 kusÛ po splnûní podmínek a kritérií stanoven˘ch Radou plemenné knihy gasconne testováni na odchovnách plemenn˘ch b˘kÛ a následnû vybíráni do plemenitby. Ostatní b˘ãci jsou dále v rámci podniku vykrmováni. Bûhem v˘krmu jsou zvífiata pravidelnû váÏena (1 x za 14 dnÛ) a s vyuÏitím automatick˘ch krmn˘ch ÏlabÛ je u nich sledována pfiesná denní spotfieba krmiva. PoráÏky probíhají na experimentálních jatkách VÚÎV, v.v.i., kde je proveden jateãn˘ rozbor a zafiazení jateãnû upraven˘ch tûl vy‰kolen˘m klasifikátorem do tfiídy jakosti systému SEUROP. Po 24 hodinovém vychlazení JUT následuje technologick˘ rozbor s disekcí prav˘ch pÛlek a stanovením podílu masa, tuku a kostí a ‰lach. K fyzikální, chemické

Tabulka 1. Hmotnost JUT u ãistokrevn˘ch zvífiat GS – Francie

Pramen: UPRA GASCONNE (2005)

Tabulka 2. Ukazatele rÛstu b˘kÛ GS pfied zafiazením do v˘krmu

Tabulka 3. Charakteristika v˘krmu b˘kÛ GS

Tabulka 4. Tûlesné rozmûry b˘kÛ GS mûfiené pfied poráÏkou


31

a technologického rozboru (tabulka 6). V˘sledné hodnoty jsou v tabulkách uvádûny jako prÛ– ) s vypoãtenou smûromûrné (x datnou odchylkou (s). V˘sledky uvedené v tabulkách 1 aÏ 6 není tfieba podrobnûji komentovat. Pro informaci, jaké je hodnocení zmasilosti jateãného tûla podle SEUROP (S=6 bodÛ, E=5 bodÛ aÏ P=1 bod) pfii dané hmotnosti JUT u mlad˘ch b˘kÛ ostatních masn˘ch plemen, byla pouÏita tabulka 7 publikovaná ·ebou (2006). Jedná se o zvífiata s 88 aÏ 100% podílem plemen blonde ì aquitaine (BA), piemontese (PI), limousin (LI), masn˘ simentál (MS), charolais (CH), aberdeen angus (AA), hereford (HE) a galloway (GA). U skupiny b˘kÛ GS bylo zji‰tûno prÛmûrné hodnocení zmasilosti JUT na úrovni 3,73 bodu, coÏ je o nûco niÏ‰í oproti plemenÛm BA, PI a LI (3,94; 3,90 a 3,87 bodu). Ostatní v tabulce uvedená masná plemena vykázala v tomto ukazateli oproti plemeni gasconne hor‰í hodnoty. Prezentované v˘sledky naznaãují, Ïe zvífiata plemene gasconne jsou schopna dosáhnout velmi dobré v˘sledky nejen v rÛstov˘ch ukazatelích, ale i v parametrech masné uÏitkovosti. •

Tabulka 5. Zatfiídûní JUT b˘kÛ GS podle SEUROP

Tabulka 6. Ukazatele jateãného a technologického rozboru u b˘kÛ GS

1

) pomûr hmotnosti JUT a vûku zvífiete v dobû poráÏky ) SEUROP: S=6 bodÛ; P=1 bod 3 ) maso z plece, k˘ty, ro‰tûné a svíãkové 2

PouÏitá literatura: ·eba, K. (2006): Produkce hovûzího masa a faktory ovlivÀující jeho v˘robu. Zpravodaj âSCHMS, 8 (4): 12–15.

Tabulka 7. Hmotnost JUT b˘kÛ a hodnocení zmasilosti – masná plemena Pfiíspûvek byl zpracován v rámci fie‰ení v˘zkumného zámûru MZE 0002701403.

MASN¯ SKOT Embrya masn˘ch plemen a inseminaãní dávky na prodej. Z nejlep‰ích krevních linií: Charolais, Limousine, Simmental, Hereford, Blone d’ Aquitaine, Piemontese, Aberdeen angus, Highlanda jiná masná plemena. 1

Kontaktujte nás pro dal‰í informace: Hoejer Genetics – Niels Peter Hoejer Tel.: +0045 75780717, +0045 20116385 Dánsko [email protected]

32


) podíl krve 88 aÏ 100 % ) SEUROP: S=6 bodÛ; P=1 bod Pramen: ·eba (2006) 2

Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2007

Naskladnûní OPB dle plemen

AA – Aberdeen angus BA – Blonde d’Aquitaine GS – Gasconne BM – Belgické modré PI – Piemontese MS – Masn˘ simentál CH – Charolais HE – Hereford LI – Limousine SA – Salers GA – Galloway


33

34



35

Steakov˘ závitek s hermelínem Dnešní recept jsem pro vás vybrala z již dlouho avizované a chystané svazové hovězí kuchařky, jejíž konečná podoba na sebe již nenechá dlouho čekat a bude k dostání v polovině roku na pultech novinových stánků po celé ČR v množství 60 000 výtisků a za symbolickou cenu 19 Kč! Této masivní distribuce bude dosaženo díky spolupráci s firmou Genius press s. r. o., která kuchařku vydá v rámci jejich „Knihovničky receptů“, s jejíž výtisky jste se možná mnozí setkali osobně. Hojným a velmi vtipným doprovodným textem opatřil recepty „otec“ kuchařky Hubert Herrmann, který o zrození a její realizaci píše na jiném místě tohoto zpravodaje. A teď už pojďme vyzkoušet jeden z receptů z kapitoly č. 11 – Svíčková:

Budeme potřebovat (4 porce): • • • • • • • •

4 silnější plátky svíčkové 1 hermelín 4 plátky šunky 1 pórek 4 plátky ementálu 1 kapie 4 plátky slaniny sůl, mletý pepř, olej na smažení

Jako příloha (např.): • pečivo • zeleninová obloha • dle vlastních chutí a možností

Postup: Plátky svíčkové naklapeme, osolíme, opepříme. Na naklepaný steak klademe plátek slaniny, plátek ementálu, plátek šunky, přiměřeně nakrájenou 1/4 hermelínu, proužek kapie a několik koleček nakrájeného pórku. Steak pevně zabalíme, stáhneme párátky a na rozpáleném oleji prudce osmažíme po celém povrchu. Maso musí uvnitř zůstat růžové, obsah závitku se musí spojit roztavenými sýry.

Skot v dûjinách v˘tvarného umûní Lenka Vráblíková Na‰í snahou je, aby svazov˘ zpravodaj plnil nejenom funkci informaãního ãtvrtletníku, ale aby Vám také poskytl zajímavé informace dot˘kající se problematiky skotu z jiného úhlu pohledu neÏ je ‰lechtûní a plemenitba. V rámci zpestfiení tématického zamûfiení svazového zpravodaje Vám proto v zhruba ‰esti aÏ osmi pokraãování budeme pfiedkládat sérii ãlánkÛ mapujících skot v dûjinách v˘tvarného umûní od pravûku po souãasnost. Vûfiím, Ïe tento seriál Vám pfiinese nejen ponauãení, ale také oddych oproti ãtení „klasického“ obsahu na‰eho zpravodaje. Díl osm˘: Konec dûjin umûní? Doposud jsme se v na‰em seriálu pohybovali v klasick˘ch formách v˘tvarného umûní, to znamená pfiedev‰ím v mediu malby a sochy. JiÏ od první pÛlky 20.století se v‰ak zaãíná situace trochu „komplikovat“ – kromû obrazÛ a soch jiÏ existuje fotografie, film a ostatní v˘dobytky technického pokroku jako je reprodukce hudby aj. Objevili se aktuální otázky jako napfi.: „Kde má umûní hranice (pokud má)? ... Co lidem pfiiná‰í a jaké je jeho poslání v dne‰ní dobû? ... Je umûlecké dílo spotfiební zboÏí? ... Kdo mÛÏe o artefaktu prohlásit, Ïe je umûním – tvÛrce nebo divák? ... Co je to originalita?“ ... NejenÏe se v˘tvarné umûní uÏ nadobro usídlilo v technice (fotografie, video art, animace, internetové umûní, zvukové instalace, atd.), pfiivlastnilo si v˘razové formy ostatních druhÛ umûní (umûní akce, perfor-

Jean Dubuffet: The Cow with the Subtile Nose, 1954, Museum of Modern Art, New York

mance), ale expandovalo i do na‰eho kaÏdodenního Ïivota (enviromental art, angaÏované – politické umûní, vztahové umûní, land art, konceptuální umûní). Malífi a teoretik umûní Jean Dubuffet, ãlovûk, je nûkdy povaÏován za nejv˘znamnûj‰ího francouzského malífie druhé poloviny 20. století. I kdyÏ se jeho dílo v prÛbûhu více neÏ ãtyfiiceti let tvorby postupnû promûÀovalo, táhne se v nûm jedna zfietelná my‰lenka – posouvání a bofiení hranic v tom co a jak zobrazujeme, pohled z druhé strany, nezatíÏené slovutn˘mi umûleck˘mi akademiemi, nové materiály a nové technické postupy. Jeho umûní mûlo pfiedev‰ím b˘t opozicí vÛãi prÛmûrnosti, vÛãi obecnû uznávan˘m ikonám. Dubuffet je znám hlavnû díky „Art brut“ (surové umûní), kter˘m oznaãil v˘sledky tvorby chovancÛ ústavÛ pro choromyslné nebo jin˘ch vy‰inut˘ch jedincÛ, na kter˘ch si cenil lhostejnosti vÛãi vkusu kulturní vefiejnosti a absence zaÏit˘ch kánonÛ a formalistních prvkÛ. Vliv Art brut na jeho tvorbu je patrn˘ na zde reprodukovaném obraze Cow (Kráva). Renesanãní osobnost Andyho Warhola (narodil se jako Andrew Warhola v Pittsburghu rusínsk˘m pfiistûhovalcÛm, ktefií pfii‰li z vesniãky Miková v Rakousko-Uhersku, dnes severov˘chodní Slovensko) stále inspiruje souãasné umûlce schopností stát se úspû‰nou mediální osobností, jejíÏ popularita je srovnatelná s proslulou popovou, rockovou nebo sportovní hvûzdou. Tematizováním mechanismu trhu s umûním, médií, zpÛsobu Ïivota módní umûlecké spoleãnosti Warhol relativizoval dosud uznávané umûlecké, estetické i etické hodnoty. Dotkl se zásadního problému poÏadavku autenticity a originality umûleckého díla. Warhol rovnûÏ vytváfiel legendu o svém vlastním umûleckém pÛsobení, kterou je dodnes obtíÏné oddûlit od reality. V 70. letech zaãal s masovou produkcí sítotisku, snaÏil se nejen vytváfiet umûní z masov˘ch v˘robkÛ, ale i v masovém mûfiítku. Dokonce zaloÏil studio, kde

zamûstnával a usmûrÀoval „umûlecké pracovníky“ pfii tvorbû v˘tiskÛ, bot, filmÛ a dal‰ích dûl. Tisk Cow (Kráva) je souãástí cyklu, kter˘ je voln˘m pokraãováním sérií portrétÛ slavn˘ch lidí jako je napfi. Marilin Monroe nebo Mao ce-tung.

Andy Warhol, Cow, sítotisk, 1966

Za jednoho z nejslavnûj‰ích umûlcÛ souãasnosti je povaÏován Damien Hirst (nar. 1965) a to hlavnû díky sv˘m kontroverzním dílÛm. Nejznámûj‰í Hirstovou instalací je Ïralok naloÏen˘ v nádrÏi s formaldehydem. Pro nás je zajímavé dílo nazvané Mother and Child Divided (Matka a dítû rozdûlení). Jedná se opût o instalaci naloÏeného zvífiete ve formaldehydu, tentokrát pÛlek krav a telat. Na kontroverzi tomuto dílu pfiidal pfiedev‰ím skandál t˘kající se epidemie nemoci ‰ílen˘ch krav v Británii. •

Damien Hirst, Mother and Child, Divided 1993

Pokraãování pfií‰tû...


37

Kuchafika pfied fini‰em Hubert Herrmann Pfied necel˘m rokem padlo rozhodnutí napsat a vydat kuchafiku, která bude propagovat hovûzí maso jako nezbytnou sloÏku zdravého jídelníãku pro dûti, dorost i dospûlé. Zdravé hovûzí maso z masn˘ch plemen ze zdrav˘ch ãesk˘ch chovÛ na kaÏd˘ ãesk˘ stÛl. Pfiedstava, jejíÏ naplnûní se zdálo v poãátcích vcelku snadné. Sefiadit slova za sebou tak, aby v˘stiÏnû, jasnû a pro laickou vefiejnost srozumitelnû popsala pfiemûnu trávy na hovûzí, v‰echna u nás chovaná masná plemena, zásady nakupování kvalitního hovûzího masa a zpÛsob nakládání s masem pfied kulinární úpravou, bylo pomûrnû jednoduché a rychlé. ObtíÏnûj‰í a pomalej‰í bylo shromáÏdit na 80 receptÛ na pfiípravu hovûzího masa tak, aby bylo postiÏeno vyuÏití v‰ech partií jateãnû opracovaného tûla vãetnû poÏivateln˘ch vnitfiností. A v této fázi, která se uzavfiela pfied prázdninami loÀského roku, jsme mûli dílo za hotové. Rukopis se pfiedá nakladateli, ten kuchafiku vydá, pfiedá ji distribuci, ãtenáfi – potenciální konzument hovûzího si ji koupí, zaãne podle ní vafiit (kde jinde by na‰el tolik dobrot, Ïe?), stoupne odbyt v˘sekového hovûzího a chovatelÛm se zv˘‰í zisky. V tuto chvíli se v‰ak na‰e bláhové pfiedstavy rozplynuly. Oslovení nakladatelé se shodli na tom, Ïe je to vcelku dobr˘ nápad, ale... Ale – zaplaÈte v fiádech statisícÛ, zahrneme do ediãního plánu, vydáme v poãtu kolem tfií tisíc kusÛ a tak za dva roky. A bude to stát dal‰í peníze, najmeme profíky na focení jídla (kniha bez obrázkÛ je neprodejná, chápete? Lidi neãtou.), jedna fotka stojí i nûkolik tisíc a zaplatit se musí i kuchafi specialista a to také není zadarmo. Abychom nezapomnûli – publikaci je potfieba vytvofiit reklamu, nejlépe formou placené inzerce v mediích. A poãítejte s tím, Ïe tfietinu z ceny kaÏdé prodané knihy spolkne distributor. ZkraÈme to. Za obnos, kter˘ by ãinil zhruba poloviãní rozpoãet Národní v˘stavy masného skotu, by se do distribuãní sítû dostalo nûkolik v˘pravn˘ch knih nûkdy tak pfied vánocemi 2009. Hodné dûÈátko rozbije prasátko, za u‰etfien˘ peníz koupí velkou v˘pravnou knihu babiãce k vánocÛm, babiãka dûÈátko pochválí a knihu jako nepotfiebnou zaloÏí do knihovny. Babiãky uãit vafiit netfieba a babiãky stejnû nepfiesvûdãíte, Ïe kvalitní hovûzí se nemusí dusit tfii i více hodin. TakÏe odbyt v˘sekového hovûzího nestoupne a v dÛsledku toho nestoupnou ani zisky chovatelÛ. Do na‰ich du‰í se zaãala vkrádat skepse. Nadûje umírá poslední a pfiipraven˘m ‰tûstí pfieje. V‰e se zaãalo v dobré obracet na v˘stavû v Lysé nad Labem. Vedle stánku âSCHMS mûl stánek nad‰en˘ vydavatel kuchafiek. Slovo dalo slovo a zaãali jsme jednat. Vydat hovûzí kuchafiku – ano. Vydat ji v kniÏní podobû – ne. Je-li úãelem propagace hovûzího, musí se to dostat k ‰iroké vefiejnosti a nesmí to stát víc neÏ 25 Kã. TudíÏ se‰itové vydání v poãtu nûkolika desítek tisíc. K dostání v kaÏdé trafice. I kdyÏ se na tom asi moc nevydûlá, ztrátové by to b˘t nemûlo. Ale musí to mít hodnû fotografií. Obrázky dvanácti plemen masného skotu nestaãí, chtûlo by to alespoÀ kaÏdé tfietí jídlo na talífii a také fotky syrového masa. Finální verzi rukopisu pfiedat do poloviny bfiezna grafikÛm, vyjde to koncem ãervna v edici Knihovniãka receptÛ – speciál. V‰echno se v dobré obrátilo, ale stále to má své ALE. Fotografie jednotliv˘ch pokrmÛ. Jak se fotí krávy známe, to jsme dokázali mimo jiné zdafiilou v˘stavou (mimochodem – stále existuje moÏnost tuto v˘stavu instalovat kdekoliv). Jak fotit zálesáck˘ gulá‰, steakov˘ závitek s hermelínem nebo carnitas de cholula, toÈ oblast z na‰í strany neprobádaná. AngaÏovat ãlovûka, kter˘ nedûlá nic jiného neÏ aranÏuje a fotografuje pokrmy nepfiipadá v úvahu, protoÏe takov˘ specialista si své práce vysoce cení. Musí platit reÏii atelieru, musí se mu vrátit náklady na pofiízení kvalitního aparátu (pfies pÛl milionu) a kvalitní osvûtlovací techniky (rovnûÏ pÛl milionu), musí platit asistentku a musí vydûlat. To mi nemusíme. Atelier nemáme, takÏe jeho reÏie je nulová. FoÈáky jsme si za pár tisíc koupili pro svoji zábavu, takÏe kdyÏ udûlají pár obrázkÛ pro dobrou vûc, nic se nestane. Osvûtlovací technika se pÛjãí – jeden halogen ze stáje, jedna záfiivka z garáÏe a nûkolik stolních lampiãek. Asistentku zvlá‰È platit nemusíme, je zamûstnanec svazu, a vydûlat taky nemusíme (jsme placeni za nûco jiného), hlavnû Ïe budou fotky. TakÏe sami a s nad‰ením. Rozbûhl se víkendov˘ maratón. V pátek odpoledne a veãer jsme v závodní jídelnû instalovali osvûtlení, vyzkou‰eli kde se svûtlo odráÏí, kam dopadají stíny, co nasvítit svûtlem rozpt˘len˘m (halogen a záfiivka pfies pergamen), co svûtlem bodov˘m (stolní lampiãky pfiímo), jak se bude fotit z ruky, jak ze stativu. Sobota zaãala neuvûfiitelnû, ale vûfite, Ïe se to opravdu stalo. Pod ¤ípem jsme uvízli v závûjích. Kdo by v leto‰ní zimû a navíc pod ¤íp vozil fietûzy. Zatím co jsme se hol˘ma rukama vypro‰Èovali (kdyby praotec âech vidûl utrpení sv˘ch synÛ, kdyby to jen tu‰il, se sv˘mi hordami by odtáhl jinam), kuchafi uÏ vafiil. MoÏná si fieknete, Ïe na fotce není vidût, zda je jídlo teplé, ãi studené. M˘líte se. Studen˘ pokrm na fotce jaksi ze‰edne, na gulá‰i se udûlá ‰kraloup, zkrátka není to ono. V‰echno se musí oÏivit a k tomu v‰emu v‰echno v záfii reflektorÛ rychle osychá a vadne. Sníst by se to dalo a s chutí, ale na fotce to vypadá nedobfie. KdyÏ se to potfie olejem, neosychá to, na fotce to vypadá krásnû a ‰Èavnatû, ale jíst se to moc nedá, coÏ je velká ‰koda. Ale co by ãlovûk neobûtoval pro dobrou vûc, párek ãi klobása také zasytí. Konãíme pozdû veãer a plán máme splnûn˘ na 60 %. V nedûli od rána (silnice je jiÏ sjízdná) do pozdního odpoledne. Celkem bylo pofiízeno mnoho set fotografií, z nichÏ v koneãné fázi bylo vybráno cca 780 MB, které budou pfiedány spolu s textem v dohodnutém termínu grafikÛm. PoÏadavek nakladatele byl splnûn. Ptáte se po technické kvalitû odvedeného díla? Posudek jednoho nezúãastnûného profesionála vyznûl kladnû. Posuzovat v˘tvarnou ãást je obtíÏné, kaÏd˘ má jin˘ názor, jin˘ úhel pohledu. TakÏe tento posudek si vytvofite sami, aÏ se vám kuchafika dostane do ruky. My vûfiíme, Ïe se vám kuchafika jako celek bude líbit. Co je v‰ak dÛleÏitûj‰í – vûfiíme, Ïe se bude dobfie prodávat a splní tak svÛj úãel.

38


ROâNÍK XIV. B EZEN 2007 âíslo 1

Recommend Documents