ROâNÍK XV. B EZEN 2008 âíslo 1

U

âE

OVATELÒ MA H C S NÉ ZU A HO SV O SK H É O K T S

ROâNÍK XV. • B¤EZEN 2008 • âÍSLO 1

Vážené chovatelky a chovatelé, píše se rok 2008 a dlouho očekávaná událost je tu. O čem že to mluvím? O tom, že již tento rok se bude v České republice konat jedna z nejprestižnějších akcí, jakou náš svaz kdy pořádal. Většina z vás asi tuší, že mám na mysli 35. mezinárodní kongres chovatelů plemene charolais. Chovatelé aberdeen anguse mohou namítnout, že i oni na území naší republiky měli tu čest přivítat delegáty z celé Evropy v rámci Angus Fora 2005. Tato akce se ale svým rozsahem a počtem lidí nedá s charolaiským kongresem srovnávat. Očekáváme totiž, že se ho zúčastní okolo 200 delegátů z celého světa – od Kanady, USA přes jižní Ameriku, Austrálii, možná i Asii a Afriku a samozřejmě Evropu. Ti z vás které to zajímá, se mohou o detailech dozvědět něco více z článku, který najdou v tomto zpravodaji. A zároveň se omlouvám chovatelům všech ostatních masných plemen, že jsem hned v úvodu zpravodaje zmínil tuto akci, která je z jejich pohledu naprosto podružná. Vězte však, že organizace takové akce je natolik prestižní záležitostí, že si své místo na prvních řádcích zcela jistě zaslouží. Další událostí, která se rovněž již blíží, budou dnes již tradiční výběry plemenných býků na odchovnách a u chovatelů. I přesto, že by se mohlo zdát, že tato činnost je již rutinně zaběhnutá a že není potřeba ji nikterak zvlášť zmiňovat, myslím si, že tento rok bude svým způsobem také výjimečný. Poprvé v historii totiž počty naskladněných a testovaných býků v prvním a druhém turnusu přesáhly magickou hranici 1000 kusů. V odchovnách je v prvním a druhém kroku dohromady naskladněno 980 býků, u chovatelů je pak pouze v prvním kroku 127 plemeníků. Detailní přehled o naskladněných býcích dle plemen i dle místa odchovu pak naleznete v okomentovaných tabulkách na jiném místě tohoto zpravodaje či na našich webových stránkách. Druhou a bohužel již ne tolik pozitivní skutečností je to, že letošní rok již nebudou noví majitelé býků moci podávat žádosti na nákup plemenných býků. Důvody, proč byl dotační titul 2.A.c., který určoval pravidla pro podávání žádostí na nákupy býků, z národních podpor stažen, byl již omílán tolikrát, že nepovažuji za nutné se k němu v tomto editorialu vracet. Nezbývá nic jiného, než se s tím smířit a při nákupu s tím počítat. Uvidíme, jak se to projeví v prodejnosti a cenách nabízených plemenných býků. Trh je nevyzpytatelný a lze to těžko odhadovat. Nechme se tedy překvapit. Na závěr mi dovolte popřát šťastný výběr těm, kteří letos budou nakupovat býka či býky a všem pohodu a klid ve vaší práci a úspěšné zakončení období telení.

Kamil Malát

Zpravodaj âSCHMS obãasník âeského svazu chovatelÛ masného skotu Praha ãíslo 1/2008 – roãník XV.

Kontakt na pracovníky svazu: pfiedseda: Karel ·eba Prackovice nad Labem 32, 411 33 Prackovice nad Labem email: [email protected], tel.: 724 007 863 fieditel: Kamil Malát Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email: [email protected], [email protected], tel.: 724 007 860 tajemník: Ing. Jana ¤ehofiová Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 email: [email protected], tel.: 724 229 094 plemenná kniha, fakturace: Anna Stará Krátká 167, 410 02 Lovosice email: [email protected], tel.: 724 073 641 inspektofii svazu: západní âechy – Karel Melger Velké Dvorce 64, 348 06 Pfiimda email: [email protected], tel.: 602 445 453 stfiední a severní âechy – ing. Hubert Herrmann Matou‰ova 10, 150 00 Praha 5 email: [email protected], tel.: 724 057 090 jiÏní âechy – ing. Vít âepelák Horská 69, 381 01 âesk˘ Krumlov email: [email protected], tel.: 724 007 861 v˘chodní âechy – Jan Kopeck˘ Osík 201, 569 67 Osík u Litomy‰le email: [email protected], tel.: 724 007 862 Morava – ing. Pavel Kriegler Dubovko 277, 763 12 Vizovice email: [email protected], tel.: 724 073 640

OBSAH Aktuálnû .......................................................... 4 Aktivity âSCHMS 2007 ................................... 5 Metodick˘ postup v prevenci ‰ífiení paratuberkulózy skotu v âR ......................... 6 Znaãení hovûzího masa ................................... 8 Bude dost b˘kÛ? .............................................. 9 Jak koupit toho správného b˘ka ...................... 11 Galerie nejlep‰ích........................................... 12 Jsou metody diagnostikující IBR spolehlivé? ... 12 Jak postupovat po nákupu b˘kÛ masn˘ch plemen ze zahraniãí.................................... 13 Biotechnologie 2008 ...................................... 14 Angus Forum 2008 – Skotsko ......................... 18 Elektronická identifikace zvífiat ....................... 20 Charolaisk˘ kongres se rychle blíÏí................. 23 Slintavka a kulhavka ....................................... 24 Termíny ZV a draÏeb v roce 2008 .................. 28 SoutûÏ ........................................................... 29 Velk˘ krok pro lidstvo, mal˘ krÛãek pro Ïivoãi‰nou v˘robu................................. 30 Semináfi „Chov masného skotu“ v Bene‰ovû... 31 Recept ............................................................ 34

Adresa svazu Tû‰nov 17, 117 05 Praha 1 tel.: 221 812 865 email: [email protected], www.cschms.cz ãíslo úãtu: 123459399/0800 IâO: 00536903 DIâ: CZ00536903 Na internetov˘ch stránkách svazu www.cschms.cz naleznete nejaktuálnûj‰í informace o dûní ve svazu a jeho aktivitách. Vydavatel nenese odpovûdnost za údaje a názory autorÛ ani jazykovou správnost pfiíspûvkÛ. Zpravodaj âSCHMS je zapsán v evidenci MK âR pod evidenãním ãíslem MK âR E 14344. Tisk: Ekonoprint, Praha – www.ekonoprint.cz Neprodejné. Pro ãleny âSCHMS a PK zdarma.

Na titulu: Plemenný býk NERO HRB (ZSA 83) z chovu p. Hodonínského ze Stříbra. (Foto: Karel Melger) Vnitřní obálka: Limousinské stádo z chovu společnosti Montážně obchodní firma s.r.o. (Foto: Kamil Malát)

Zpravodaj âSCHMS 1/2008

3

Národní dotace v roce 2008 Poãátkem mûsíce února vydalo Ministerstvo zemûdûlství „Zásady pro poskytování dotací pro rok 2008“. Jak jsme jiÏ mnohokrát avizovali, v leto‰ním roce byly zcela zru‰eny tyto dotaãní tituly: ● 2.A.c. na nákup plemenn˘ch b˘kÛ masn˘ch plemen skotu ● 2.A.d. na podporu ET ● 2.A.e.2.f. na kladnû provûfiené zlep‰ovatele. K ãásteãn˘m úpravám do‰lo také u dotaãního titulu na ozdravování od paratuberkulózy (titul 8.A.). V‰echny ostatní tituly t˘kající se podpor masného skotu jsou buì zcela nebo témûfi identické jako v pfiedchozích letech.

Zmûna ãlenství V prÛbûhu loÀského roku jsme nûkolikráte upozorÀovali ãleny, ktefií nebyli fiádn˘mi ãi pfiidruÏen˘mi ãleny nûkteré z plemenn˘ch knih (PK) vedené na‰ím svazem, Ïe pokud nejpozdûji do konce prosince 2007 nesplní podmínky a nepfiihlásí se do plemenné knihy, Ïe budou s úãinností od 1. ledna 2008 v rámci âSCHMS pfiefiazeni do kategorie zájmov˘ch ãlenÛ. Tato zmûna vypl˘vá z definice fiádného ãlena tak, jak je uvedeno ve stanovách âSCHMS. V praxi to znamená v podstatû jedinou vûc: zájmoví ãlenové nemají na rozdíl od fiádn˘ch ãlenÛ moÏnost hlasovat, volit a b˘t voleni do orgánÛ svazu (§ 9, odst. 2. Stanov). K 24. 2. 2008 ná‰ svaz eviduje celkem 606 ãlenÛ – z toho 371 fiádn˘ch, 230 zájmov˘ch a 5 ãestn˘ch. (km)

Seznam nov˘ch ãlenÛ svazu a plemenné knihy k 29. 2. 2008 âeskolipská farma, s.r.o., Nové Zákupy Vladimír Kleãka, Barto‰ovice Vladimír Fi‰er, Slabce Zemûdûlské obchodní druÏstvo Vilémov, Vilémov Ivan Tau‰ek, âeské Budûjovice AMALTHEA, s.r.o., Hvozd Milan Mihaliã, Stará Boleslav Andrea Samohejlová, Male‰ice, T˘n n/Vltavou Svatava Sopuchová, Nov˘ Jiãín LIPONOVA, a.s., Lipoltice OL·AVA-EKO s.r.o., Sehradice ZEOS, s.r.o., Prostfiední Lipka Jaroslav ·uransk˘, Planá Josef Capouch, Sepekov Petr Valenta, Budynû AGRA ¤ISUTY s.r.o., Ledce Petr KáÀa, Vimperk Pavel Moulis, Milínov Ing. Jaroslav Koãífi, Kali‰tû ZdeÀka Nováková, âeská Kamenice

âlenské pfiíspûvky v roce 2008 V posledním loÀském ãísle na‰eho zpravodaje jsme v‰em ãlenÛm âSCHMS a PK poslali sloÏenku na úhradu ãlensk˘ch pfiíspûvkÛ na rok 2008. Velmi dûkujeme v‰em, ktefií ãlensk˘ vklad za tento rok jiÏ uhradili. ZároveÀ tuto povinnost pfiipomínáme tûm, od kter˘ch platba do této doby nepfii‰la. Tûmto ãlenÛm proto posíláme sloÏenku znovu a Ïádáme, aby ãlensk˘ vklad nejpozdûji do 31. bfiezna uhradili. V opaãném pfiípadû se totiÏ vystavují nebezpeãí, Ïe budou v souladu se stanovami ze svazu vylouãeni. Pokud jste platbu jiÏ uhradili a pfiesto vám sloÏenka pfii‰la znovu, je to zpÛsobeno tím, Ïe sloÏenky byly vyti‰tûny jiÏ k datu 29.2. a va‰e platba pfii‰la na úãet svazu zfiejmû aÏ po tomto datu. ZároveÀ znovu dÛraznû upozorÀuji, Ïe ãlenské vklady nebudou fakturovány a potvrzení o zaplacení budeme posílat pouze na individuální Ïádost. Pro úhradu pouÏijte, prosím, buì pfiiloÏenou sloÏenku, nebo proveìte bezhotovostní pfievod na úãet svazu 123459399/0800. Jako variabilní symbol uveìte vÏdy va‰e IâO dle sloÏenky i kdyÏ nebude souhlasit. Jen takto jsme schopni bez problémÛ identifikovat va‰i platbu a vyvarovat se tak následn˘ch zbyteãn˘ch nedorozumûní. V databázi máme data, které jste nám sami poskytli a z nich vychází pfiedti‰tûné údaje na sloÏenkách. Pokud tedy tyto údaje nesouhlasí, prosíme o informaci, abychom je mohli zaktualizovat. Sazebníky a v‰echny ostatní svazové dokumenty (stanovy apod.) jsou vefiejnû k dispozici na na‰ich webov˘ch stránkách v sekci legislativa/âSCHMS. V pfiípadû jak˘chkoliv nejasností kontaktujte sekretariát svazu, rádi vám poskytneme potfiebné informace. (km)

Aktualizace databáze ãlenÛ Není Ïádnou novinkou, Ïe pro komunikaci se v‰emi ãleny svazu je vyuÏíván adresáfi sestaven˘ na základû údajÛ z va‰ich ãlensk˘ch pfiihlá‰ek. Mnozí z vás jsou ãleny svazu jiÏ nûkolik let bûhem kter˘ch do‰lo k mnoh˘m zmûnám, které zapfiíãinily neaktuálnost na‰í databáze, coÏ mÛÏe b˘t dÛvodem, Ïe se k vám od nás nedostávají informace, které vám posíláme. Av‰ak pokud nám zmûnu kontaktních údajÛ sami nenahlásíte, nemáme vût‰inou moÏnost tyto zmûny zaregistrovat. Souãástí zpravodaje je proto v˘pis údajÛ, které v databázi ãlenÛ u va‰í firmy (osoby) vedeme. Îádáme vás o jejich zkontrolování, resp. opravu. Pokud jsou údaje natolik nepfiesné nebo neodpovídá zejména typ ãlenství, prosíme, abyste kontaktovali sekretariát svazu telefonicky, abychom mohli tyto záleÏitosti efektivnû vyfie‰it. Opraven˘ v˘pis za‰lete, prosím, co nejdfiíve na adresu svazu uvedenou v záhlaví dopisu. Dûkujeme za spolupráci (km)

4


Aktivity âSCHMS Prosinec 3. 4. 6. 12.

12. 12. 12. 12.

17. 12. 20. 12.

pracovní schÛzka inspektorÛ âSCHMS (Hradi‰Èko pod Medníkem) schÛze v˘boru a grémia rad PK âSCHMS (Hradi‰Èko pod Medníkem) semináfi MZe o rozvoji venkova (¤ehofiová) natáãení pofiadu âT „Dobrá rada nad zlato“ v rámci propagace hovûzí kuchafiky âSCHMS (Kunt, Malát, Kube‰ová) – pofiad byl vysílán 23. 2. 2008 jednání Rady SEUROP pfii MZe (Malát) vánoãní v˘bor v Praze v restauraci „U Matou‰e“

Dal‰í prosincové aktivity: • Pfiíprava, tisk a rozeslání 4. ãísla svazového zpravodaje spoleãnû s PF 2008 • Vyhlá‰ena soutûÏ o nejlep‰í fotografii masného skotu • DoplÀování materiálÛ, t˘kajících se BOZP • Administrace a vyplácení dotací na nákup plemenn˘ch b˘kÛ a na kontrolu uÏitkovosti • âinnosti spojené s pfiípravou Charolaiského kongresu 2008 • Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ na rok 2008

Leden 3. 1. 9. 1. 15. 1.

pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰Èko pod Medníkem) fieditel svazu jednal se zástupci firmy Allflex uvefiejnûní termínÛ v˘bûrÛ plemenn˘ch b˘kÛ v 1. turnusu a údajÛ o naskladnûní plemenn˘ch b˘kÛ dle jednotliv˘ch plemen a místa odchovu (Kopeck˘) 16. 1. fieditel svazu se zúãastnil konference v Bruselu na téma „Strategie v boji proti bluetongue“ 22. 1. klub plemene Belgické modré v Ch˘‰i (Malát) 24. 1. – 25. 1. fieditel svazu se zúãastnil jednání organizaãního v˘boru Charolaiského kongresu v Maìarsku 28. 1. fieditel svazu se zúãastnil jednání na MZe o dal‰ích opatfieních, t˘kajících se onemocnûní Bluetongue a PTB v âR 31. 1. fieditel svazu jednal s vrchním fieditelem sekce zemûdûlsk˘ch komodit na MZe, ing. Luká‰kem, o Charolaiském kongresu 2008 Dal‰í lednové aktivity • Zpracování podkladÛ pro vytvofiení V˘roãní zprávy âSCHMS za rok 2007 (Kopeck˘, Malát) • Publikování plemenn˘ch hodnot 12/2007 • DoplÀování materiálÛ, t˘kajících se BOZP • Pfiefiazení ãlenÛ, ktefií do konce roku 2007 nesplnili podmínky pro fiádné ãlenství do kategorie zájmov˘ch ãlenÛ s platností od 1. 1. 2008 • Roz‰ífiení funkcí webov˘ch stránek www.cschms.cz: moÏnost pro ãleny svazu aktivnû se zapojit se do tvorby sekce „fotografie plemen“ • Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ pro rok 2008

Únor 7. 2. 1. 2. – 5. 2. 12. 2. 14. 2. 15. 2. 23. 2.

pracovní schÛze inspektorÛ (Hradi‰Èko pod Medníkem) Angus Forum 2008 ve Skotsku (Kopeck˘, âepelák) schÛze v˘boru a grémia rad PK âSCHMS (Hradi‰Èko pod Medníkem) tajemnice se zúãastnila semináfie o masném skotu, na kterém pfiedná‰el mj. pfiedseda svazu Karel ·eba a Radka Zahrádková v rámci projektu EU „Dal‰í profesní vzdûlávání pracovníkÛ v zemûdûlství“ jednání t˘kající se u‰ních známek pro skot âMSCH, a.s. Hradi‰Èko (Malát) svazov˘ kuchafi Libor Kunt vystoupil v magazínu âeské televize „Dobrá rada nad zlato“

Dal‰í únorové aktivity • âlánek „Elektronická identifikace zvífiat“ Ná‰ Chov 2/2008 (Malát) • âlánek „Souãasná situace v odvûtví chovu masného skotu“ Agromagazín 2/2008 (¤ehofiová) • PrÛbûh FotosoutûÏe âSCHMS o nejlep‰í fotografii masného skotu (zaji‰tûní cen) • âlenÛm svazu rozeslána V˘roãní zpráva plemenn˘ch knih za rok 2007 • Spu‰tûn zku‰ební projekt na elektronickou identifikaci skotu • Kontrola znaãení hovûzího masa v supermarketech • Pfiíprava vydání svazové kuchafiky • Pfiíprava materiálÛ pro první ãíslo svazového zpravodaje 2008 • DoplÀování materiálÛ pro BOZP • Administrace ãlensk˘ch poplatkÛ na rok 2008


5

Metodick˘ postup v prevenci ‰ífiení paratuberkulózy skotu v âR Státní veterinární správa na základû námûtÛ svazÛ chovatelÛ skotu a po konzultacích s MZe âR pfiistoupila k úpravû dosavadního metodického návodu ã. 6/2001 k prevenci, diagnostice a zdolávání paratuberkulózy skotu. Dosavadní metodick˘ návod vycházel z odhadu niÏ‰ího zamofiení paratuberkulózou skotu v âR neÏ je skuteãn˘ stav. Po provedeném monitoringu v kapacitních hospodáfistvích s chovem skotu v 1. pololetí 2007 lze pfiedpokládat v˘skyt infikovan˘ch zvífiat aÏ v 70 % hospodáfiství v âR. Také se ukázalo, Ïe paratuberkulóza není jen nákazou importovanou do âR zejména dovozy skotu v letech 1991 – 1996. Uvedené skuteãnosti i zamy‰lení nad dosavadní úspû‰ností ozdravování podle MN ã. 6/2001 vedly k závûru, Ïe je nutné zmûnit dosavadní postupy v tlumení této nákazy. Nov˘ MN dává vût‰í prostor, ale i vût‰í zodpovûdnost za fie‰ení nákazového problému chovatelÛm a jejich pfiedstavitelÛm – chovatelsk˘m svazÛm. Základní principy novû schváleného postupu vám nyní ve zkrácené podobû pfiedkládáme. Plné znûní metodického návodu je staÏení na svazov˘ch webov˘ch stránkách v sekci ‚Dotace, programy/formuláfie a pfiíruãky‘.

k˘m vy‰etfiením (bakterioskopie, kultivace, posouzení fenotypov˘ch a genotypov˘ch vlastností izolované kultury vãetnû PCR) nebo histologick˘m vy‰etfiením, e) epizootologick˘ prÛzkum. (2) K laboratornímu vy‰etfiení se zasílá: • vzorek krve, • vzorek trusu odebran˘ jednorázovû pouÏitou gumovou rukavicí z koneãníku – asi 5 g v nativním stavu nebo v zamrazeném stavu. Pfii odbûru je tfieba zabránit vzájemné kontaminaci vzorkÛ. Vzorky je nejlépe zasílat poslem. • ãást vyprázdnûného zmûnûného (i makroskopicky nezmûnûného) tenkého stfieva, nejlépe konec jejuna a ileum s korespondujícími mízními uzlinami v nativním nebo zmrazeném stavu (bakteriologické vy‰etfiení) a ãást uloÏená do 10% roztoku formalinu (histologické vy‰etfiení). (3) Diferenciálnû diagnosticky je nutno vylouãit prÛjmy jiné etiologie a v indikovan˘ch pfiípadech klinicky a laboratornû do‰etfiit reagenty na ptaãí tuberkulin.

(5)

(6)

(7)

Diagnostika (ãlánek 2) Prevence ‰ífiení nákazy (ãlánek 3) Laboratorní diagnostiku provádûjí akreditované a SVS âR autorizované laboratofie. (1) Ke stanovení diagnózy slouÏí: a) klinické vy‰etfiení, b) laboratorní vy‰etfiení vzorkÛ trusu, c) patologicko-anatomické vy‰etfiení s následn˘m laboratorním vy‰etfiením vzorkÛ orgánÛ pfii pato-anatomickém nálezu svûdãícím pro paratuberkulózu, d) laboratorní vy‰etfiení, které zahrnuje nepfiím˘ prÛkaz pÛvodce (sérologické vy‰etfiení metodou ELISA) a pfiím˘ prÛkaz pÛvodce bakteriologic-

6


Z hlediska prevence ‰ífiení nákazy se provádí: (1) prÛbûÏné sledování zdravotního stavu skotu chovatelem, zamûfiené na klinické pfiíznaky paratuberkulózy, (2) laboratorní vy‰etfiování v hospodáfistvích s chovem skotu, (3) sérologické vy‰etfiování organizované chovateli a sérologické vy‰etfiení pfii pfiemisÈování skotu v pfiípadû, Ïe toto nabyvatel skotu poÏaduje. Negativní v˘sledek vy‰etfiení v‰ak nezaruãuje, Ïe zvífie není infikované. (4) sledování zmûn na stfievech u poráÏeného skotu a patologic-

(8) (9)

ko-anatomického nálezu na stfievech u uhynulého skotu star‰ího 36 mûsícÛ, povinné pfiedávání informací chovatelem prodávajícím skot chovateli, kter˘ skot kupuje o aktuálním zdravotním stavu skotu v hospodáfiství a nákazovém profilu stáda vzhledem k paratuberkulóze minimálnû v posledních 3 letech, v hospodáfistvích s v˘skytem paratuberkulózy se chovatelÛm doporuãuje dodrÏovat opatfiení na minimalizaci rizik pfienosu pÛvodce nákazy uvnitfi stáda. K základním opatfiením patfií: • zfiízení individuálních porodních boxÛ s moÏností oãisty místa mezi jednotliv˘mi porody, • oddûlení odchovu telat bezprostfiednû po porodu a mlad˘ch zvífiat do stáfií 18 aÏ 20 mûsícÛ od dospûl˘ch zvífiat, • napájení telat mlezivem a mlékem buì od zaruãenû zdrav˘ch krav (laboratornû testovan˘ch) nebo mlékem v˘hradnû od vlastní zdravé matky, pasterovan˘m nebo pfievafien˘m mlékem nebo mléãn˘mi náhraÏkami. v indikovan˘ch pfiípadech na základû doporuãení soukromého vet. lékafie nebo inspektora KVS diagnostická poráÏka klinicky nemocn˘ch a vyhubl˘ch zvífiat doplnûná laboratorním vy‰etfiením, zlep‰ení ustájení, zoohygieny a optimalizace krmn˘ch dávek, o‰etfiení pastvin po ukonãení pastevní sezóny vápnûním v dávce 800 aÏ 1000 kg/ha nebo celková rekultivace pastvin,

Postup tlumení nákazy (ãlánek 4) A. V hospodáfistvích, v nichÏ nebyla prokázána sérologicky pozitivní zvífiata KVS nepfiijímá opatfiení. Doporuãen˘ postup pro chovatele je následující: Chovateli se doporuãuje (v pfií-

padech, kdy nenafiizuje opatfiení KVS): • pokud nebyl laboratornû vy‰etfien ve‰ker˘ skot na druhé a dal‰ích laktacích, provést vy‰etfiení tohoto skotu do v˘‰e 100%. V pfiípadû prÛkazu sérologicky pozitivního skotu ve stádû, bude dále postupováno podle ãl. 4, písm. B). • stanovit reÏim testace (stanoví pravdûpodobnû chovatelské svazy) ãásti stáda (mlad˘ skot, krávy) v 12 mûsíãních intervalech nebo stádo zafiadit do programu certifikace pokud bude v âR zaveden, • pfiemísÈovat do hospodáfiství pouze skot z hospodáfiství se stejnou nákazovou situací s v˘jimkou skotu urãeného k v˘krmu v prostorovû a provoznû oddûlené v˘krmové stáji. • trvale sledovat pfiípadné klinické pfiíznaky paratuberkulózy a klinicky nemocná zvífiata, neprodlenû vyfiazovat ze stáda, • v˘skyt klinicky nemocn˘ch zvífiat nahlásit místnû pfiíslu‰né KVS (povinnost chovatele), PfiemísÈování skotu z tohoto hospodáfiství není omezeno. Chovatel pfii prodeji skotu za úãelem dal‰ího chovu, nemusí pfied pfiemístûním provádût sérologické vy‰etfiení na paratuberkulózu pokud o toto nabyvatel nepoÏádá. B. V hospodáfistvích, v nichÏ byla prokázána sérologicky pozitivní zvífiata: • chovatel oznámí KVS podezfiení z v˘skytu nákazy, • KVS provede epizootologické ‰etfiení, zda-li se u skotu vyskytuje paratuberkulóza v klinické formû a zjistí od chovatele informace o zdravotním stavu skotu vzhledem k paratuberkulóze v posledních tfií letech. ❖ V pfiípadû, Ïe se v hospodáfiství nevyskytuje nákaza klinicky KVS nepfiijímá opatfiení. Doporuãen˘ postup pro chovatele je uveden v˘‰e. ❖ V pfiípadû, Ïe se v hospodáfiství vyskytuje nákaza klinicky nebo byla potvrzena pozitivním bak-

teriologick˘m vy‰etfiením vzorku (vzorkÛ) trusu (na základû poÏadavku chovatele) nebo byla do‰etfiena s pozitivním v˘sledkem ze vzorkÛ orgánÛ po poraÏení nebo z uhynulého zvífiete, KVS nafiídí: • prÛbûÏnû sledovat zdravotní stav skotu a okamÏitû vyfiazovat zvífiata s klinick˘mi pfiíznaky paratuberkulózy na jatky, • informovat pfiípadné zájemce o nákup skotu k dal‰ímu chovu o v˘skytu nákazy v hospodáfiství, • nepfiemísÈovat skot do hospodáfiství, v nichÏ sérologickou depistáÏí nebyla prokázána pozitivní zvífiata. Pfiemístûní je povoleno jen do hospodáfiství se stejnou nebo hor‰í nákazovou situací (i nepro‰etfiená stáda) za podmínky, Ïe skot urãen˘ k pfiemístûní je pfied tímto sérologicky vy‰etfien. Pfiemístûn mÛÏe b˘t jen skot s negativním v˘sledkem, • nepfiemísÈovat sérologicky pozitivní skot s v˘jimkou pfiemístûní na jatky nebo k v˘krmu. • nevyuÏívat k chovu (s v˘jimkou v˘krmu), potomstvo od bakteriologicky pozitivních matek. KVS musí minimálnû v pololetních intervalech v rámci veterinárního dozoru kontrolovat plnûní nafiízen˘ch opatfiení. Veterinární opatfiení budou zru‰ena, pomine-li dÛvod, pro kter˘ byla vyhlá‰ena (viz ãl. 4, písm. B) a KVS na základû nového epizootologického ‰etfiení mÛÏe konstatovat, Ïe nákaza se nadále v daném hospodáfiství nevyskytuje v klinické formû. O nové epizootologické ‰etfiení poÏádá KVS chovatel, a to nejdfiíve za 12 mûsícÛ po eliminaci posledního klinicky nemocného zvífiete ze stáda. Chovatelé mohou zpracovat (vhodné konzultovat se soukrom˘m vet. lékafiem, KVS, VÚVel, VFU) a ve svém hospodáfiství zavést ozdravování formou individuálních ozdravovacích postupÛ, v nichÏ je moÏné zakotvit kromû sérologického i dal‰í laboratorní vy‰etfiení a individuální postupy tlumení nákazy. Tyto individuální plány tlumení (ozdravování) KVS neschvaluje. V souãasné dobû KVS vydaná mi-

mofiádná veterinární opatfiení v hospodáfistvích v souvislosti s laboratorním potvrzením nákazy a následn˘m vyhlá‰ením ohniska paratuberkulózy KVS posoudí v souladu s tímto MN. V hospodáfistvích, v nichÏ byl prokázán sérologicky pozitivní skot, ale paratuberkulóza se podle epizootologického ‰etfiení KVS a sdûlení chovatele nevyskytuje v klinické formû se chovateli doporuãuje: • sledovat nadále zdravotní stav zvífiat a pfiípadné klinicky nemocné kusy neprodlenû vyfiadit na jatky, • v˘skyt klinicky nemocn˘ch zvífiat nahlásit místnû pfiíslu‰né KVS (povinnost chovatele), • individuálnû se domluvit s KVS místnû pfiíslu‰nou místu, kde je skot z hospodáfiství poráÏen, o sledování (v rámci veterinárnû-hygienického dozoru) pfiípadn˘ch orgánov˘ch zmûn svûdãících pro paratuberkulózu. TotéÏ nechat sledovat u uhynul˘ch krav. Pfii zji‰tûní zmûn na orgánech svûdãících pro paratuberkulózu bude provedeno laboratorní do‰etfiení. Pfii pozitivním v˘sledku laboratorního do‰etfiení bude postupováno podle ãl. 4, písm. B). • pfii pfiípadném pfiemísÈování skotu star‰ího 18 mûsícÛ k dal‰ímu chovu (s v˘jimkou v˘krmu) nechat provést sérologické vy‰etfiení pfied pfiemístûním a pfiemístit jen zvífiata sérologicky negativní. V pfiípadû, Ïe se v hospodáfiství (stádû) od doby sérologické depistáÏe viz ãl. 4 nevyskytla klinicky nemocná zvífiata a pfii veterinární prohlídce u poraÏen˘ch zvífiat ani pfii pitvû uhynul˘ch zvífiat nebyl zji‰tûn nález podle nûhoÏ by bylo moÏné usuzovat na paratuberkulózu a bylo provedeno sérologické vy‰etfiení v‰eho skotu star‰ího 18 mûsícÛ s negativním v˘sledkem, lze toto hospodáfiství (stádo) povaÏovat za takové, v nûmÏ je obdobná nákazová situace jako v hospodáfiství, která lze nákazovû zafiadit podle ãl. 4, písm. A. • Zdroj: Státní veterinární správa âR


7

Znaãení hovûzího masa aneb jak to vypadá po roce Kamil Malát, âSCHMS Zhruba pfied rokem jsme v síti supermarketÛ a hypermarketÛ udûlali prÛzkum, jak˘m zpÛsobem fietûzce dodrÏují zákonnou povinnost ve znaãení hovûzího masa. Tento prÛzkum se setkal s velk˘m zájmem nejenom kolegÛ z agrárního sektoru, ale také mezi magazíny, které se primárnû zamûfiují na jiná témata. V plném znûní byl zvefiejnûn napfi. v magazínu Agrární komory ãi na serveru Qmagazín zab˘vajícím se testováním rÛzn˘ch produktÛ pro spotfiebitele. Podstatná ãást informací byla rovnûÏ vyuÏita v rozsáhlém ãlánku o hovûzím mase publikovaném v deníku Mladá Fronta Dnes. Díky tomu se tyto informace dostaly k ‰irok˘m vrstvám obyvatel. O tom, Ïe se ná‰ prÛzkum dostal rovnûÏ aÏ ke kompetentním pracovníkÛm vedení nûkolika obchodních fietûzcÛ svûdãí fakt, Ïe nûktefií z nich na tuto na‰í iniciativu reagovali pfiímo, jiní prostfiednictvím Agrární komory ãi medií vãetnû televize. Není potfieba asi zmiÀovat, Ïe hlavním cílem na‰í snahy bylo poukázat na to, Ïe mnoho fietûzcÛ zákonné povinnosti zcela nedodrÏuje, nebo je aspoÀ nûjak˘m jin˘m zpÛsobem obchází. Z prÛzkumu vze‰lo, Ïe pouze nûkteré obchodní fietûzce legislativu splÀují beze zbytku nebo jdou dokonce nad její rámec a spotfiebitelÛm dobrovolnû poskytují dokonce i dal‰í nepovinné údaje. Vûfiili jsme, Ïe kdyÏ se po roce u fietûzcÛ porozhlédneme po regálech s hovûzím masem, budeme moci konstatovat, Ïe do‰lo alespoÀ k ãásteãnému zlep‰ení a Ïe fietûzce své chování vÛãi sv˘m zákazníkÛm v tomto ohledu zmûnili. V˘sledek? Velké zklamání. Nejenom, Ïe nûkteré fietûzce svÛj zpÛsob znaãení nezmûnili, ale dokonce na‰li jednoduch˘ „fígl“, kter˘ jim umoÏÀuje vyhlá‰kou dané povinnosti sice dodrÏet, ale zároveÀ dohledatelnost odkud maso pochází, kvÛli které je legislativa primárnû urãena, zcela znemoÏnit. O co se jedná? Vyhlá‰ka 264/2003 Sb. v § 3 odst. 2 fiíká, Ïe „hovûzí v˘sekové maso balené, zabalené i nebalené se pfii uvádûní do obûhu, kromû údajÛ uve-

8


den˘ch v odstavci 1, dále oznaãí registraãním ãíslem zvífiete nebo skupiny zvífiat“. A právû v tom je jádro problému. Zatímco dle registraãního ãísla zvífiete je dohledatelnost v âR narozen˘ch zvífiat díky portálu www.hovezimaso.cz velmi snadná, tzv. skupina zvífiat je pro bûÏného spotfiebitele nic nefiíkající kód, jehoÏ obsah zná pouze masokombinát, kde bylo zvífie poraÏeno. Pfiirovnání, Ïe obchodní fietûzce v tomto jednají ve smyslu rãení „vlk se naÏere a koza zÛstane celá“, je v tomto pfiípadû, myslím, celkem trefné. Povinnosti je uãinûno zadost, ale spotfiebitel je na tom je‰tû hÛfi neÏ pfiedtím. Nejsmutnûj‰í na tom celém je ale to, Ïe se k této praktice uch˘lili také nûktefií ãe‰tí zpracovatelé, ktefií v minulosti právû patfiily ke skupinû, která se snaÏila o maximální transparentnost, neboÈ se domnívali, Ïe by jim to mohlo u ãesk˘ch zákazníkÛ pfiinést konkurenãní v˘hodu. Zdá se ale, Ïe v ãesk˘ch podmínkách stále je a zfiejmû asi je‰tû dlouho bude jedin˘m kritériem jak pro prodejce, tak i spotfiebitele cena.

Ve většině případů dochází i omlazení zvířete maximálně o jeden či dva měsíce, jak je však vidět, ani pět měsíců není výjimkou (foto: Jana Řehořová)

Stále zÛstává jedním z nejãastûj‰ích prohfie‰kÛ proti legislativû sniÏování stáfií zvífiete. V drtivé vût‰inû se jedná o praktiku, která má za cíl „omladit“ zvífie, aby se ve‰lo do kategorie „mlad˘ b˘k“. V fieãi vyhlá‰ky je mlad˘ b˘k definován jako nekastrované zvífie samãího pohlaví ve vûku od 12 do 24 mûsícÛ vãetnû. Velmi ãasto jsme tak svûdky toho, Ïe zvífia-

ta, která tuto hranici pfiesáhnou, jsou na balíãku omlazena, aby mohla b˘t oznaãena nálepkou „mlad˘ b˘k“. Maso z mlad˘ch b˘kÛ patfií mezi chuÈovû nejlep‰í, a tak se není ãemu divit, Ïe právû tato kategorie b˘vá velmi ãasto „terãem“ podvodÛ. Jeden pfiíklad za v‰echny (naprosto namátkovû vybrán) – na etiketû masa z fietûzce Billa je uvedeno stáfií zvífiete 23 mûsícÛ av‰ak zvífiete bylo narozeno jiÏ 25. 9. 2005 a poraÏeno bylo 19.2.2008. Údaje lze velmi snadno ovûfiit na portále www.hovezimaso.cz. âlovûk nemusí mít vysoko‰kolské vzdûlání, aby si spoãítal, Ïe od záfií 2005 od února 2008 ubûhlo více mûsícÛ neÏ 23 jak je uvedeno na balíãku. Obchodníci se mnohdy hájí tím, Ïe z jejich strany do‰lo pouze k selhání lidského faktoru pfii pfiepisování údajÛ nebo Ïe chybu zpÛsobil jiÏ dodavatel masa. Av‰ak vzhledem k tomu, Ïe tyto chyby jsou skuteãnû velmi ãasté, jsem pfiesvûdãen˘, Ïe toto klamání spotfiebitelÛ je naprosto zámûrné a Ïe k nûmu dochází ve vût‰inû pfiípadÛ naprosto cílenû. Nelze se pak divit, Ïe se spotfiebitelé od hovûzího masa odvracejí. âSCHMS proto ostfie nesouhlasí s tvrzením Státní veterinární správy, která prostfiednictvím tiskové zprávy uvedla, Ïe pfii kontrolách nejsou zji‰Èována Ïádná pochybení a Ïe k Ïádnému poru‰ování legislativy v tomto ohledu nedochází. Na‰e namátková zji‰tûní hovofií o opaku. Îádáme proto pfiíslu‰né kontrolní orgány, aby tomuto problému vûnovali patfiiãnou pozornost a zahájili pravidelné kontroly, neboÈ nejenom, Ïe nejsou ze strany prodávajících dodrÏována zákonná pravidla daná legislativou, ale pfiedev‰ím dochází k zámûrnému klamání spotfiebitelÛ, které se velmi negativnû odráÏí na dÛvûfie k hovûzímu masu! Nicménû, my zÛstáváme stále optimisty a i kdyÏ by se mohlo zdát, Ïe o na‰e úsilí spojené propagací kvalitního hovûzího masa nemá nikdo zájem, my se nevzdáváme a budeme v nûm pokraãovat dál. Stále totiÏ vûfiíme, Ïe se k nám nûkdo pfiipojí a Ïe jednou pfiijde doba, kdy se tato bariéra prolomí a na‰í práci v tomto smûru nûkdo ocení. •

Bude dost b˘kÛ?

Odpovûì na tuto otázku samozfiejmû pfiinesou aÏ základní v˘bûry a následné aukce. Bude z ãeho vybírat? Na tuto otázku mÛÏeme odpovûdût jiÏ nyní a odpovûì zní: ANO! DÛvodem k umírnûnému optimismu mohou b˘t ãísla z následujících tabulek, která dokládají poãty b˘kÛ, ktefií jsou pfiipravováni aÈ jiÏ na odchovnách ãi u chovatelÛ k základním v˘bûrÛm. Podívejme se na nû zevrubnûji. V I. turnusu byli do odchoven naskladnûni 704 b˘ci, o 141 b˘ka více neÏ v pfiede‰lém roce. Poãet b˘kÛ odchovávan˘ch u chovatelÛ se meziroãnû zv˘‰il na více neÏ dvojnásobek, a to na 127. K základnímu v˘bûru bude v prÛbûhu dubna pfiedveden 831 b˘k oproti loÀsk˘m 625. Nejvût‰í podíl na nav˘‰ení poãtÛ mají b˘ci plemene Charolais – o 82 ks, Blonde d’Aquitaine – o 20 ks, Limousine – o 17 a Hereford – o 15 ks. Sledujeme-li nejvy‰‰í poãetní nárÛsty na jednotliv˘ch odchovnách, zjistíme, Ïe na OPB Cunkov bylo naskladnûno o 44 b˘kÛ více neÏ v roce pfiede‰lém, tûsnû následuje OPB Kundratice s nárÛstem 39 ks a s mírn˘m odstupem následuje OPB Maleã s nárÛstem 25 ks. Bílou vránou mezi odchovnami je OPB Bílá Lhota, kde poãet zastaven˘ch b˘kÛ poklesl o 27 ks, pfiedev‰ím díky b˘kÛm plemene Limousine, kter˘ch naskladnili o 22 ménû. Podívejme se nyní na nejv˘raznûj‰í zmûny na jednotliv˘ch odchovnách, kde do‰lo k v˘raznému zv˘‰ení stavÛ. Na OPB Cunkov byl nárÛst zpÛsoben pfieváÏnû poãtem b˘kÛ plemene Aberdeen Angus, jejichÏ poãet se zv˘‰il meziroãnû o 15 ks a poãtem b˘kÛ plemene Charolais, jichÏ naskladnili o 13 více neÏ loni. Na OPB Kundratice je nárÛst zpÛsoben témûfi v˘hradnû b˘ky plemene Charolais – zv˘‰ení o 30 ks. Za zaznamenání je‰tû stojí zv˘‰en˘ poãet b˘kÛ plemene Aberdeen Angus na OPB Osík – o 17 ks a b˘kÛ plemene Cha-

rolais na OPB Grygov – o 11 ks. Konkrétní poãty b˘kÛ na jednotliv˘ch odchovnách dle plemen jsou uvedeny v tabulce ã. 1. NárÛst poãtu b˘kÛ odchovávan˘ch u chovatele jde na vrub pfiedev‰ím chovatelÛm plemene Charolais, ktefií k základnímu v˘bûru pfiipravují celkem 46 b˘kÛ (nejvíce na farmû Trojmezí – 11 ks) tedy o 37 více neÏ loni. Chovatelé b˘kÛ plemene Limousine loni v prvním kroku neodchovávali Ïádného b˘ka, letos jich odchovávají 31 a v‰ichni jsou ustájeni v Neãtinské zemûdûlské a.s. Dvoucifern˘ poãet b˘kÛ je pfiipravován rovnûÏ v TEGRO s.r.o. v Tû‰enovû – 18 b˘kÛ plemene Aberdeen Angus. Celkem 22 chovatelÛ, u nichÏ probíhá odchov plemenn˘ch b˘kÛ je obsahem tabulky ã. 2, z které je moÏné vyãíst, které konkrétní plemeno je stfiedem zájmu toho kterého chovatele. VraÈme se k tabulce ã. 1. V ní jsou, kromû jiného, uvedeny i poãty b˘kÛ dle plemen naskladnûn˘ch na jednotliv˘ch odchovnách do II. turnusu. V tomto pfiípadû mÛÏeme konstatovat, Ïe poãet b˘kÛ odchovávan˘ch na odchovnách se zv˘‰il jen nepatrnû, a to o 4 ks. K dne‰nímu dni nejsou je‰tû uzavfieny pfiihlá‰ky b˘kÛ odchovávan˘ch do II. turnusu u chovatelÛ, takÏe mÛÏeme jen spekulovat. Pokud poãty b˘kÛ odchovávan˘ch u chovatelÛ budou kopírovat I. turnus, dojde k dal‰ímu v˘raznému nav˘‰ení poãetního stavu pfiipravovan˘ch b˘kÛ. Pokud ale budou tyto poãty kopírovat mnoÏství b˘kÛ naskladnûn˘ch do II. kroku na OPB, k pfiíli‰ velkému nav˘‰ení jiÏ nedojde. Nechme se pfiekvapit. V souãasné dobû mÛÏeme konstatovat, Ïe k základním v˘bûrÛm v I. a II. turnusu je pfiipravováno celkem 1107 b˘kÛ, nejvíce plemene Charolais – 428. Druh˘m v tomto pfiípadû nejpoãetnûj‰ím plemenem je plemeno Aberdeen Angus – 216 ks. Na bronzovém stupínku je plemeno Masn˘ simentál se 191 b˘kem. Podrobnûji viz tabulka ã. 3.

Vezmeme-li v úvahu, Ïe mnoho chovatelÛ jiÏ uspokojilo svou touhu po plemenném b˘kovi dovozem b˘ka ze zahraniãí a dal‰í se k tomu chystají, vûfime, Ïe nabídka na leto‰ních aukcích vytvofií pfiedpoklad uspokojení poptávky. Nabídka je velká, av‰ak v‰emocná ruka trhu je nevyzpytatelná. Samozfiejmû cenu bude hrát i vyvolávací cena, letos poprvé nezkreslená dotacemi na nákup plemenného b˘ka. Doufejme, Ïe komise (v pfiípadû plemene Charolais komisafi, budiÏ mu údûl lehk˘) budou vybírat objektivnû a do dal‰ího chovu vyberou jen kvalitu, Ïe kupující budou tuto kvalitu akceptovat a náleÏitû ji ocení, Ïe prodávající za kvalitu náleÏitû utrÏí. Pojem kvalita se v posledním odstavci neopakuje náhodnû. Z v˘‰e uvedeného je snad patrné, Ïe kvantita jiÏ byla pravdûpodobnû naplnûna a nastává pfiesun ke kvalitû. Jak to v‰echno dopadlo se dozvíte z ãervnového vydání Zpravodaje. Snad to tam nûkdy s pomocí pana Kopeckého napí‰u. •

Ilustrační foto: Kamil Malát

Hubert Herrmann, Jan Kopeck˘, âSCHMS


9

Souhrn b˘ãkÛ pfiihlá‰en˘ch k základním v˘bûrÛm v roce 2008 Odchovny plemenn˘ch b˘kÛ a odchov u chovatelÛ (tabulky 1 aÏ 3)

10


Jak koupit toho správného b˘ka Pomalu pfiichází období nákupÛ plemenn˘ch b˘ãkÛ a my si opût klademe otázku: „Kter˘ b˘k je nejlep‰í na trhu?“ Na tuto jednoduchou otázku nenajdeme odpovûì ani jednoznaãnou ani takovou, která by odpovídala v‰em na‰im poÏadavkÛm. Pokud vezmeme otázku z pohledu „kter˘ b˘k je ten prav˘ pro na‰í ãinnost“, je potfieba definovat urãité dÛleÏité parametry, které je nutné vzít v úvahu. Úspû‰n˘ v˘bûr b˘ka závisí na úãeln˘ch krocích, díky nimÏ pro sebe urãíme toho pravého. 1. krok: Definujte úãel a cíle va‰eho stáda, identifikujte silné a slabé stránky Obecn˘ úãel a cíle va‰eho stáda slouÏí jako základ pro vytipování plemeníka a povaÏují se za vlastnosti s nejekonomiãtûj‰í platností. Základní definování systému produkce a prodeje spolu se strategiemi fiízení a prostfiedím jsou klíãov˘mi faktory, které by mûly urãovat smûr na‰ich úvah: • Bude b˘k pou‰tûn na jalovice, dospûlé krávy, nebo obojí? • Budou samice ponechány ve stádû na jeho obnovu ãi ne? • Jak budou zpenûÏována telata? (pfii odstavu?, postupnû z farmy?, budou ponechány? prodají se jen jaloviãky?) • Jaké pracovní a fiídící síly jsou k dispozici? • Jaké jsou krmné zdroje a pfiírodní podmínky pro na‰í ãinnost? • Jak dan˘ b˘k pfiispûje k celkovému plánu systému plemenitby? Urãení siln˘ch a slab˘ch stránek v rámci kaÏdé z tûchto úvah nám poskytne podrobnûj‰í popis situace. Klíãem k urãení siln˘ch a slab˘ch stránek jsou záznamy o stádu vycházející z kontroly uÏitkovosti a chovatelsk˘ch záznamÛ. Základní v˘konnostní ukazatele jako je procento otelení, procento odstaven˘ch telat, hmotnosti pfii odstavu, prodejní hmotnosti, spotfieba krmiva, atd. jsou nezbytné jako v˘chodisko pro stanovení siln˘ch oblastí a oblastí, které vyÏadují pozornost.

2. krok: Stanovte si priority a identifikujte moÏnosti pro zlep‰ení Priority by mûly b˘t stanoveny na základû ãinitelÛ majících nejvût‰í vliv na ziskovost (rentabilitu). Pamatujte, Ïe pfiíjem se odvozuje od uÏitkovosti (prodejní hmotnost, procento odstaven˘ch narozen˘ch telat, jateãní hodnota, atd.). Vyjádfiení uÏitkov˘ch vlastností zvífiete je kombinací jednak genetick˘ch vlivÛ a jednak vlivÛ prostfiedí a fiízení (managementu). Kvalitní genetika mÛÏe vyjít zcela naprázdno ve spojení se ‰patn˘m fiízením, které klade dÛraz na dÛleÏitost managementu (v˘Ïiva, zdravotní program) namísto aby podporovalo rozvoj genetického potenciálu pfii jiÏ stanoven˘ch specifick˘ch prioritách pro stádo. Pro pfiíklad: provozní marketing potfiebuje, aby dobytek mûl ideálnû rann˘ rÛst, neboÈ telata jsou prodávána v dobû odstavu. Tento rann˘ rÛst je ovlivnûn mléãnou produkcí samice, která je zase ovlivÀována dostupn˘mi zdroji krmení. UváÏení vlivu jak genetiky, tak fiízení na tyto vlastnosti je velice dÛleÏité. Genetick˘ pokrok v hospodáfisk˘ch stádech je velkou mûrou tvofien v˘bûrem plemeníka. Zjednodu‰ování v˘bûru b˘ka tím, Ïe se zamûfiíme pouze na nûkolik málo prioritních vlastností je obecnû lépe dosaÏitelné, neÏli snaÏit se zmûnit mnoho vlastností souãasnû. Klíãové je stanovit si pár vlastností, na které se zamûfiíme. 3. krok: Efektivní vyuÏití nástrojÛ selekce Jak byly jednou, skrze detailní prÛzkum cílÛ stáda a jeho souãasného stavu, stanoveny priority, producentÛm hovûzího masa je k dispozici mnoho uÏiteãn˘ch nástrojÛ pro dosaÏení genetického zlep‰ení. Genetické rozdíly mezi plemeny jsou ustálené a pouÏití rÛzn˘ch plemen prostfiednictvím strukturovan˘ch plánÛ kfiíÏení dává ‰anci zlep‰it rozmanité vlastnosti. Je dÛleÏité zmínit, Ïe heteroze dosaÏená mezidruhov˘m kfiíÏením má v˘znamn˘ pfiízniv˘ vliv na vlastnosti jako repro-

dukãní efektivita a dlouhovûkost krav, které jsou rozhodující pro ziskovost (rentabilitu) stáda. Omezená schopnost v˘bûru pro reprodukãní vlastnosti ve formách EPD téÏ poukazuje na dÛleÏitost heteroze. Individuální EPD jsou dostupné pro mnoho ekonomicky dÛleÏit˘ch vlastností. Zavedení ekonomick˘ch indexÛ, kombinujících nûkolik souvisejících vlastností a jejich ekonomick˘ch hodnot do jednoho EPD napomáhá paralelnímu zlep‰ování rÛznorod˘ch vlastností, které mají vliv na oblasti jako je jateãní hodnota a zisk po odstavu. Pfii velkém poãtu dostupn˘ch EPD, je rozhodující urãit ty, které jsou nejdÛleÏitûj‰í a stanovit ke kaÏdému odpovídající srovnávací test. Pfii vytváfiení specifikací pro EPD mÛÏe b˘t pouÏito mnoho hledisek. EPD hodnoty pro nové a star‰í b˘ky mohou b˘t pouÏity jako mûfiítka. S tûmito mûfiítky mohou b˘t EPD specifikace sestaveny tak, aby odráÏely poÏadované zlep‰ení nebo pokles uÏitkovosti pro urãitou vlastnost. 4. krok: Sledujte uÏitkovost a orientujte se na svém trhu Jak bylo zmínûno v prvním kroku, záznamy o stádû jsou klíãem ke zmapování jeho v˘voje v ãase tj., kde se nacházelo, jeho souãasn˘ stav a plány do budoucna. Jednodu‰e, je to vedení záznamÛ z kontroly uÏitkovosti a z chovatelské evidence, které umoÏÀují stanovení klíãov˘ch ukazatelÛ uÏitkovosti a ekonomick˘ch parametrÛ, které jsou nezbytné pro koupi toho správného b˘ka. Na závûr bychom doporuãili, abyste zohlednili v‰echny postupy, které pfiispûjí k hledání toho správného b˘ka pro vás. Plemeník, nejlépe se hodící pro va‰í ãinnost nutnû nemusí b˘t ten nejlíbivûj‰í nebo nejdraÏ‰í. Zvolením správn˘ch postupÛ úspû‰nû rozpoznáte a zajistíte b˘ka, odpovídajícího va‰im potfiebám a zv˘‰íte tím ‰ance na úspûch. • Z ãlánku Basic Strategies for Buying the Right Bull, Dr.Scott Greiner, Livestock Update – pfieloÏila ing. Jana ¤ehofiová, âSCHMS


11

Galerie nejlep‰ích Obdobnû jako v jin˘ch chovatelsk˘ch ãasopisech a magazínech, chceme i my na stránkách svazového zpravodaje prezentovat jedince, které lze díky jejich vlastnostem povaÏovat za nejlep‰í. Postupnû se budeme snaÏit publikovat fotografie zvífiat masn˘ch plemen skotu, ktefií jsou nûãím v˘jimeãní. V tomto seriálu chceme dát prostor pfiedev‰ím vám – chovatelÛm. Pokud se domníváte, Ïe právû vy máte ve svém chovu b˘ka, krávu ãi tele, které by si zaslouÏilo pozornost, za‰lete nám fotku (nejlépe emailem na adresu [email protected]), rádi ji zde i s va‰ím komentáfiem uvefiejníme.

I pfiesto, Ïe zástupce plemene aberdeen angus jsme vám pfiedstavili rovnûÏ i v minulé fotogalerii, plemenn˘ b˘k

Mewil Jeans 213 L (ZAA-369) si pozornost také jistû zaslouÏí. B˘k se narodil na chovu spoleãnosti M.I.L.O.S. Inc. 6. 2. 2001. Testován byl na OPB Osík u Litomy‰le. B˘k se vrátil zpût do rodného kraje 5,5 km vzdu‰nou ãárou na mapû od místa narození a nyní pÛsobí na farmû pana Zelinky (Moravia ZL Cheb s.r.o. Kopanina). V souãasné dobû je b˘k na 9. místû v topu b˘kÛ v PE (PH 124), má 7 dcer (krav) v topu v PE a 4 dcery v jalovicích v topu v PE. Jedna z jeho dcer (5296/941) v kravách je na prvním místû v PE. Mewil Jeans má jiÏ celkem 134 potomkÛ a 21 otelen˘ch dcer.

Jsou metody diagnostikující IBR spolehlivé? Radka Zahrádková V˘zkumn˘ ústav Ïivoãi‰né v˘roby, v.v.i. Praha Uhfiínûves Následující fiádky jsou psány na základû negativní zku‰enosti s diagnostikou protilátek proti viru infekãní bovinní rhinotracheitidy (IBR), kdy zdravé zvífie bylo oznaãeno jako pozitivní. V úvodu musím poznamenat, Ïe na‰e farma s chovem masného skotu pfied touto kauzou mûla a stále má status hospodáfiství prostého IBR. Co se vlastnû stalo? V˘sledky vy‰etfiení na IBR u 3 b˘ãkÛ, provedené v fiíjnu 2007 pfied jejich naskladnûním na OPB, ukázaly na pfiítomnost pozitivních protilátek u jednoho z nich. První kontrolní vy‰etfiení u v‰ech tûchto b˘kÛ bylo o 8 dní pozdûji v té samé laboratofii a druhé pak po dal‰ích 7 dnech v jiné akreditované labora-

12


tofii s v˘sledkem z obou laboratofií shodn˘m, tzn. na IBR negativním. Serologick˘m vy‰etfiením standardním ELISA testem u obou kontrolních vy‰etfieních nebyly u Ïádného z b˘kÛ zji‰tûny protilátky proti viru IBR. Pfiedesílám, Ïe vy‰etfiovaná zvífiata byla pfii v‰ech tfiech odbûrech krve v dobrém zdravotním stavu a nedo‰lo k jejich zámûnû. PfiestoÏe se u problémového zvífiete IBR nepotvrdil a hospodáfiství nezmûnilo svÛj status IBR prostého, b˘ãci nemohli b˘t z dÛvodu oprávnûné (a pochopitelné) obavy provozovatelÛ OPB naskladnûni do nûkteré z odchoven. Vût‰í, fieknûme morální, újmu ná‰ chov utrpûl z hlediska „bezibrové“ povûsti. Proto jsme se obrátili na laboratofi, která pozitivní v˘sledek u jednoho z b˘ãkÛ vydala. Jednali jsme s pracovníkem, kter˘ vy‰etfiení

provedl, dále s vedoucím zku‰ební laboratofie i fieditelem celého veterinárního ústavu. Na námi poloÏenou otázku, jak je moÏné, Ïe pozitivní zvífie je za t˘den vy‰etfieno jako negativní, shodnû odpovûdûli, Ïe to moÏné není. Pfiipustili, Ïe metody diagnostikující protilátky proti viru IBR jsou velmi citlivé. Na na‰i logickou poznámku, Ïe jsou tedy nespolehlivé, se nám nedostalo vyjádfiení. Potvrdili, Ïe není moÏné, aby v rozmezí pouh˘ch 8 dnÛ klesly pozitivní protilátky na takovou hodnotu, která pfiedstavuje negativní nález. To znamená, Ïe pÛvodní v˘sledek vy‰etfiení na IBR nebyl aÏ tak spolehliv˘ a zdravé zvífie bylo oznaãeno za pozitivní. Podle slov fieditele veterinárního ústavu jiÏ k podobn˘m pfiípadÛm do‰lo. Laboratofi v niãem nepochybila, pouze interpretuje v˘sledky mûfiící techniky. Po nû-

kolika ústních jednáních jsme na na‰í Ïádost obdrÏeli od veterinárního ústavu k tomuto pfiípadu písemné stanovisko, ve kterém je kromû jiného uvedeno: „Vzhledem ke krátkému ãasovému období, kdy byla jednotlivá vy‰etfiení provedena, nemohl u vy‰etfiovaného zvífiete tak rychle nastat pokles specifick˘ch protilátek proti viru IBR pod mez detekovatelnosti. Dále pak pfiichází v úvahu u biologického materiálu moÏnost v˘skytu a prÛkazu nespecifick˘ch protilátek (reakcí), které imitují pozitivní reakci u sledovaného an-

tigenu. Toto se stává u velmi malého poãtu vy‰etfiovan˘ch pfiípadÛ (pod 1 %). Tato situace mÛÏe nastat kdy u zvífiete probíhá urãitá reakce imunitního systému a vznikají tzv. polyreaktivní protilátky, které se váÏou na rÛzné virové a bakteriální antigeny. Vy‰etfiované vzorky obsahující polyreaktivní protilátky reagují v serologick˘ch testech jednoznaãnû pozitivnû a jsou prakticky neodli‰itelné od specifick˘ch protilátek.“ A nyní si to vezmûme z pohledu chovatele. Zajímá provozovatele OPB ãi zájemce o koupi plemen-

n˘ch a jin˘ch zvífiat, Ïe metody pouÏívané k prÛkazu protilátek proti viru IBR jsou sice akreditované ale velmi citlivé a tudíÏ ve své podstatû nespolehlivé? Îe nalezené pozitivní protilátky nebyly „skuteãn˘mi“ protilátkami proti viru IBR? Îe rozhodující jsou kontrolní vy‰etfiení, která IBR nepotvrdila? Îe chov je stále IBR prost˘ atd.? Ne, nezajímá. Obava z v˘skytu tohoto onemocnûní je velká a pochopitelná. A stejnû pochopitelná je i snaha chovatele oãistit svÛj chov od povûsti „toho s IBREM“. •

Jak postupovat po nákupu b˘kÛ masn˘ch plemen ze zahraniãí Právû jste se stali majitelem plemenného b˘ka importovaného do âR. Spolu se zvífietem by jste mûli obdrÏet: 1. Potvrzení o pÛvodu (POP) vydané v zemi pÛvodu b˘ka 2. Osvûdãení o DNA (DNA Analyse Certificate) Pokud není provedeno v zemi pÛvodu je tfieba testaci DNA provést v âR (âMSCH a.s. Hradi‰tko, laboratofi imunogenetiky).

Postup registrace b˘ka: 1. Zavedení do ústfiední evidence skotu (UE) Zvífie je potfieba nahlásit do UE a to tiskopisem „Hlá‰ení o narození zvífiat ...“. Druh zvífiete: 1 Kód zemû: dle zemû pÛvodu – DE – Nûmecko , AT – Rakousko ,... Identifikaãní ãíslo: dle potvrzení od pÛvodu (napfi. z Nûmecka – ZB-Nr. 14.028 43040 DE => 1402843040 Kód události: 11 – import b˘ãka Datum: datum pfiisunu na va‰e hospodáfiství Odkud: dle ãíselníku zemí: 280 – Nûmecko, 040 – Rakousko, 250 – Francie atd.

Spoleãnû s hlá‰ením o nákupu je nutné zaslat fotokopii POP. DÛleÏité pro správnost údajÛ na PrÛvodním listu, kter˘ Vám bude na zvífie vystaveno. 2. Registrace b˘ka v registru plemenn˘ch b˘kÛ B˘k musí ze zákona projít v˘bûrem, které zaji‰Èuje âSCHMS Praha, jako povûfiená organizace. K této registraci je tfieba zaslat ãitelnou fotokopií POP a Osvûdãení o DNA buì: po‰tou na adresu: faxem: nebo e-mailem: mobil:

Kopeck˘ Jan, Osík 201, 569 67 Osík 461612809 [email protected] 724007862

PfiiloÏte také kontakt a údaje o Va‰í firmû (adresa, IâO, DIâ) vãetnû ãísla chovu v ÚE! Po obdrÏení tûchto dokladÛ budete kontaktovaní pfiíslu‰n˘m inspektorem âSCHMS, kter˘ se domluví na provedení bonitace zvífiete. Po provedení bonitace Vám bude doruãeno po‰tou na dobírku Potvrzení o pÛvodu âSCHMS. Registrace b˘ka je zpoplatnûna dle platného finanãního fiádu âSCHMS Praha, kter˘ je k dispozici na webov˘ch stránkách svazu.

V pfiípadû nejasností nebo komplikací s registraci mne kontaktujete. Jan Kopeck˘ fieditel PK âSCHMS


13

Biotechnologie 2008 aneb Co v‰echno se lze dozvûdût na mezinárodní vûdecké konferenci? Hubert Herrmann, âSCHMS KaÏdopádnû mnoho. Mnoho pozoruhodného, mnoho zajímavého, ale také mnoho notoricky známého. Jak uÏ to na takov˘ch konferencích b˘vá, vedle velice odborn˘ch pfiíspûvkÛ, které jsou pfiínosné a aplikovatelné, jsou presentovány pfiíspûvky nic nefie‰ící, pfiíspûvky s v˘sledky, které jsou pouh˘m popisem kaÏdodenní praxe. Îel, vloudí se i pfiíspûvky, které by na takovém fóru zaznít nemûly a zabírají prostor pro odbornou diskusi. Zaãnûme od zaãátku. Mezinárodní vûdecká konference „Biotechnologie 2008“ se uskuteãnila 13. a 14. 3. na Jihoãeské universitû v âesk˘ch Budûjovicích. Zaãala plenárním zasedáním a pokraãovala paralelním jednáním dvou sekcí – Îivoãi‰ná biotechnologie a Rostlinná biotechnologie. Druh˘ den, opût paralelnû, jednaly sekce Terapeutické a diagnostické systémy a Enviromentální biotechnologie. K veãeru, po jednání v sekcích probíhaly diskuse u posterÛ. Celkem bylo odpfiedná‰eno a na posterech presentováno pfies 200 prací, jak jiÏ v úvodu zmínûno, rÛzné kvality. Je pfiíznaãné, Ïe se jednání neúãastnili odpÛrci zavádûní v˘sledkÛ biotechnologií do praxe, nebyli vidût ani sly‰et odpÛrci geneticky modifikovan˘ch organismÛ (dále GMO), ochránci globálního klimatu ãi duhoví, zelení a zelenû míroví. Zfiejmû proto, Ïe si uvûdomují moÏnost umlácení vûcn˘mi argumenty, které by se jim na takovém fóru jistû dostalo. Pfii vyfivávání na ulici jim toto nebezpeãí nehrozí a navíc vût‰inou u toho b˘vají média, která na konferenci vût‰inou chybí. Dokonce i zastáncÛ biohospodafiení bylo velmi málo, radikální ani jeden. Vyberme to nejzajímavûj‰í, i kdyÏ ne vÏdy se to bude t˘kat

14


masného skotu. Trocha informací o tom, co se dûje kolem nás nikdy neu‰kodí. Pfiíspûvky na plenárním zasedání se pfieváÏnû t˘kaly problémÛ produkce GMO rostlin, tedy takov˘ch, do jejichÏ geonomu byl vloÏen cizí gen zaruãující napfi. odolnost proti ‰kÛdcÛm. Jak poukázal Opatrn˘ Z. z Karlovy univerzity, tyto rostliny jsou v koneãném pÛsobení na ãlovûka podstatnû zdravûj‰í neÏ klasické biopotraviny, neboÈ neobsahují mykotoxiny ani rezidua herbicidÛ, byÈ by tyto byly bio. KampaÀ vedená proti GMO se velmi ostfie obrací proti produkci potravin ve tfietím svûtû, kde jsou klimatické podmínky vhodné k ‰ífiení houbov˘ch a plísÀov˘ch infekcí obilovin, proti kter˘m jsou GMO rostliny odolné. „Ochranáfiská“ opatfiení rozvinuté a hladem netrpící ãásti svûta vedou ve tfietím svûtû k situacím blízk˘m genocidû. Jako pfiíklad autor uvádí pûstování Golden Rice – zlaté r˘Ïe, do jejíhoÏ genomu byl vãlenûn gen na produkci vitamínÛ. Tato r˘Ïe by odvrátila v Indii fatální avitaminózy u mnoha tisíc dûtí. Indie ji v‰ak nepûstuje, protoÏe nechce riskovat ohroÏení svého v˘vozu „non GMO r˘Ïe“, kterou odebírá pfieváÏnû Evropa. Inu, euro bliÏ‰í neÏ zdraví bliÏního. Voln˘ trh to vyfie‰í. Obdobnou obûtí ideologie „stop GMO“ se stala Nigerie, která odmítla potravinou pomoc z USA, protoÏe kukufiice obsahovala „jedovatou“ DNA. Tato kukufiice se v âR pûstovala na 5000 ha. Na nûkolika pfiíkladech autor poukázal na to, Ïe problém GMO je ãistû ideologick˘ a k takto zmûnûn˘m produktÛm je pfiistupováno nikoliv z hlediska kvality a zdravotní nezávadnosti, ale pouze z hlediska vzniku. Bakteriální toxin hubící ‰kodliv˘ hmyz vyroben˘ prÛmyslovû pro komerãní postfiiky je pûstitelÛm do-

poruãován jako zcela nezávadn˘ biopesticid. Pokud je v‰ak stejná látka produkována samotnou rostlinou, je pro ãlovûka nebezpeãná. Vzhledem k tomu, Ïe tradiãní metody ‰lechtûní jsou v podstatû vyãerpané a není moÏné oãekávat vnesení v˘raznû nové kvality do v˘sledného produktu pfii stále se zvy‰ující potfiebû potravin, bude nutné oprostit se od ideologie a hledat nové cesty k uspokojení potravinového trhu. Jednou z cest jsou GMO rostliny. Prostû, I.P.Pavlov na v‰echno nestaãí, je nutné poohlídnout se jinde. Drobník J., rovnûÏ z KU, ve svém pfiíspûvku uvedl, Ïe proti tvorbû GMO rostlin neobstojí ani etická námitka, Ïe by ãlovûk nemûl zasahovat do toho, co vytvofiila pfiíroda, protoÏe ve‰keré kulturní rostliny, které slouÏí buì pfiímo jako potravina, nebo slouÏí jako krmivo pro hospodáfiská zvífiata jsou vy‰lechtûny ãlovûkem. Kukufiici s palicí velikosti vzrostlej‰ího klasu dne‰ní p‰enice by na svém pozemku asi nepûstoval ani ten nejzarytûj‰í pfiívrÏenec pfiírodní stravy. Nebo moÏná pûstoval, ale jen do doby, neÏ by ho hlad pfiesvûdãil o jiné orientaci ve stravovacích návycích. Evropská legislativa neumoÏÀuje pfienos genÛ, ale umoÏÀuje umûlou tvorbu mutací napfiíklad pomocí tvrdého záfiení. Tímto postupem se mohou vytvofiit zcela nové bílkoviny, které mo-

hou mít za následek vznik nov˘ch nekontrolovateln˘ch alergií u konzumentÛ mutacemi vznikl˘ch odrÛd. Pfii tvorbû GMO rostlin se pfiená‰í gen, kter˘ tvofií bílkovinu známou a po zdravotní stránce provûfienou. Autor dále uvedl, jak silné je ideologické pÛsobení odpÛrcÛ GMO. 40 % EvropanÛ je pfiesvûdãeno, Ïe geny jsou jen v GMO rostlinách, v rostlinách vytvofien˘ch pfiírodou nejsou. 54 % EvropanÛ je pfiesvûdãeno, Ïe konzumací GMO plodin se zmûní jejich dûdiãné vlastnosti, které pfiená‰ejí na potomstvo. JestliÏe je tomu tak v Evropû, jak tato zhoubná ideologie pÛsobí ve tfietím svûtû, kde je nepomûrnû ménû vzdûlaná populace. Tam musí mít duhoví, zelení a zelenû míroví opravdové Ïnû. Nejsou takové organizace globálnû nebezpeãné? Pokud se evropská legislativa v horizontu nûkolika málo let nezmûní bude Evropa ãelit kolapsu Ïivoãi‰né v˘roby. Pro krmiváfisk˘ prÛmysl Evropa dováÏí více neÏ tfietinu sóji z Argentiny a Brazílie. V tûchto zemích se pûstuje geneticky nemodifikovaná sója za cenu niÏ‰ích v˘nosÛ jen proto, aby ji mohly vyváÏet do Evropy. Jsou v‰ak velmi dobfie pfiipraveni k pûstování GMO sóji a ãekají aÏ na burzu s touto komoditou vstoupí âína, jejíÏ nároky stále stoupají a trh je tam obrovsk˘. V tento okamÏik ve‰ker˘ export z latinské Ameriky bude smûfiovat do Asie, kde se GMO sója uplatní. Vyfie‰í se ãást problémÛ v latinské Americe a v Asii, Evropa ostrouhá. Asi nelze pfiedpokládat, Ïe se do té doby, a mÛÏe to b˘t uÏ zítra, klima v Evropû tak v˘raznû oteplí, Ïe ná‰ star˘ kontinent bude v produkci sóji sobûstaãn˘. B˘t legislativcem, asi sebou hodím, to abych si obãas mohl dopfiát nûco z Ïivoãi‰né produkce. Závûrem autor poukázal na fakt, Ïe poÏadavek na pfiídavek bioetanolu do pohonn˘ch hmot je z hlediska ochrany pfiírody po-

nûkud nesmysln˘. JestliÏe je bioetanol vyrábûn z obilovin, jeho v˘roba spotfiebuje více energie, neÏ se jí z bioetanolu získá. Efektivní je jeho v˘roba pouze z cukrové fiepy, ale plochy na její pûstování jsou jinou legislativou redukovány. Zfiejmû ani v EU neví pravá ruka, co dûlá levá. Îe by se uÏ u nás pouãili? Dvofiák J. z MZLU v Brnû vymezil pojem Ïivoãi‰ná biotechnologie, kter˘ star‰í generace chápala pfieváÏnû jako procesy probíhající v prÛbûhu trávení. Stfiední generace si pojem biotechnologie spojuje pfieváÏnû s inseminací a emryotransferem, tedy s fie‰ením problémÛ spojen˘ch s reprodukcí zvífiat. V souãasné dobû se jedná o bunûãnou genetiku, zkoumání genomu ÏivoãichÛ a uplatÀování získan˘ch poznatkÛ v praxi. Z organizací, které tento v˘zkum vítá a ve své práci vyuÏívá jmenoval na prvním místû âSCHMS. V na‰em pfiípadû se jedná o vyuÏívání mikrosatelitÛ pro rozpoznání geneticky bezroh˘ch jedincÛ skotu s cílem ‰lechtit bezrohou populaci. TakÏe pozor! Nestaãí jen tak trochu rohnout, pan Dvofiák to pozná! Pfii presentaci své práce poukázal na kvalitu, pfiehlednost a aktuálnost na‰ich webov˘ch stránek. Bulla J. ze SPU v Nitfie nazval svoji pfiedná‰ku „Biotechnologie – kvalita a bezpeãnost potravin“. GMO potraviny jsou testovány podstatnû intenzivnûji a dÛkladnûji neÏ potraviny konvenãní. Za mnoho let hloubkov˘ch anal˘z GMO potravin nebyl zachycen jedin˘ vzorek, kter˘ by nesplÀoval pfiísná kriteria zdravotní nezávadnosti. Pfiesto je ve spoleãnosti neustále umûle vyvoláván odpor k tûmto potravinám. V lupíncích z GMO kukufiice nebyly detekovány mykotoxiny, zatímco v lupíncích z konvenãní kukufiice ano a to jiÏ pfii v˘robû. NuÏe, snídá-li nûkdo radûji lupínky neÏ volské voko, nechÈ vyhledává ty, na kter˘ch je tuãnû a s vykfiiãníkem napsáno, Ïe jsou vyrobeny z GMO. U‰etfií si játra.

Co platí pro kukufiiãné lupínky platí i pro kukufiici krmnou. Jistû je nám v‰em známo, Ïe mnohá palice jiÏ pfii sklizni je ãásteãnû ãi zcela napadena plísní ãi houbou. Nejen Ïe se tyto po sklizni dále mnoÏí a v˘raznû sniÏují kvalitu napfi. siláÏe, ale mykotoxiny a jiné toxiny se dostávají do organismu zvífiat a jsou následnû detekovány v produktech. Biomléko, biomaso, bios˘ry. Lze-li tomu zabránit pûstováním GMO kukufiice, je urãitû moÏné zv˘‰it v˘mûru, na které se tato kukufiice u nás pûstuje. Vy‰‰í v˘nos, lep‰í kvalita, v koneãném efektu lep‰í ekonomika. Brouãek J. a kolektiv z VÚÎV SCPV Nitra provádûli v˘zkum vlivu stadia laktace, zpÛsobu ochlazování a plemene na reakci dojnic na vysoké teploty. Nepfieskakujte, i kdyÏ se jedná o dojnice. I z tohoto v˘zkumu lze ãerpat. Bûhem sledování od kvûtna do záfií zaznamenali 113 letních a 59 tropick˘ch dní. Celkem 172 dní v nichÏ dojnice trpí tepeln˘m stresem. Vyhodnotili 47 600 laktací, tedy poãet, kter˘ má velkou vypovídací schopnost. Zjistili, Ïe rozdíl v produkci mezi dojnicemi neochlazovan˘mi a evaporaãnû ochlazovan˘mi pod vûtráky je vysoce prÛkazn˘ ve prospûch ochlazovan˘ch. Co z toho plyne pro nás? Na‰e krávy se pohybují v obdobn˘ch klimatick˘ch podmínkách a v letních ãi tropick˘ch dnech trpí stejn˘m tepeln˘m stresem. Je zfiejmé, Ïe na‰e krávy asi nikdo nebude evaporaãnû ochlazovat, nicménû je urãitû moÏné sníÏit pÛsobení tepelného stresu napfiíklad tím, Ïe umoÏníme na‰im kravám pobyt alespoÀ ve stínu. Zlep‰ená pohoda krávy = vy‰‰í mléãnost = lep‰í tele. A o to nám jde. CiváÀová K. z MZLU Brno podrobnû popisuje metody testování (ponûkud sloÏité a málo pochopitelné pro ãlovûka v oboru nekovaného) masného simentála na bezrohost. Celkem otestovali 83 jedincÛ a prokázalo se, Ïe metody jsou pfiesné a je moÏno tûZpravodaj âSCHMS 1/2008

15

mito metodami urãit geneticky bezrohé zvífie. Potvrzuje se, co uvedeno v˘‰e. Nestaãí jen trochu rohnout. Filipãík R. s kolektivem z MZLU Brno doplnûn˘ o M. Bjelku z VÚCHS z Rapotína sledovali kvalitu hovûzího masa ve vztahu k pohlaví. Do sledování zahrnuli kfiíÏence âeského strakatého skotu a Charolais – 17 b˘kÛ v prÛmûrném stáfií 673 dni a hmotnosti 646 kg, 10 jalovic v prÛmûrném stáfií 694 dni a hmotnosti 477 kg a 11 krav ve stáfií 7,5 roku pfii prÛmûrné hmotnosti 638 kg. Citujme závûr jejich práce: V rámci nutriãních parametrÛ hovûzího masa nebyly v obsahu celkového proteinu zji‰tûny prÛkazné diference mezi b˘ky, jalovicemi a kravami. V˘znamné rozdíly v‰ak vykazoval podíl intramuskulárního tuku, kde vy‰‰í sklon k jeho ukládání byl u zvífiat samiãího pohlaví. (Kdo by to fiek?) Z hlediska technologick˘ch parametrÛ nebyl prokázán rozdíl mezi jednotliv˘mi kategoriemi skotu ve vaznosti vody a hodnotû pH. Nejvy‰‰í plocha nejdel‰ího zádového svalu byla u masa b˘kÛ. (Kdo by to fiek?) Maso jalovic bylo nejsvûtlej‰í, mûlo nejvy‰‰í energetickou hodnotu a nejmen‰í tlou‰Èku svalov˘ch vláken. (Nejtmav‰í maso bylo z krav.) (Kdo by to fiek?) Nask˘tá se fiada otázek. Napfiíklad jak by vypadaly v˘sledky, kdyby do sledování byli zafiazeni b˘ci a jalovice rostoucí intenzivnûji a stejné poráÏkové hmotnosti dosáhli o cca 100 dní dfiíve. Îivotní pfiírÛstek u vykrmen˘ch b˘kÛ na hranici 0,9 kg/den a u jalovic 0,6 kg/den nic moc. Kilo a 75 dkg by bylo lep‰í. I kdyÏ dosaÏené v˘sledky nepfiinesly nic mimofiádnû objevného, nezatracujme je. Jsou obrazem nekvality, které se nám dostává na pultech fieznictví a v balíãcích v supermarketech. V˘zkum by mûl v odborném i laickém tisku publikovat nesporné rozdíly v kvalitû masa masn˘ch plemen, kfiíÏencÛ a dojn˘ch plemen a rov-

16


nûÏ rozdíly v kvalitû vázané na pohlaví v rámci uveden˘ch kategorií. Spotfiebitelé by mûli b˘t pouãeni, jakou kvalitu vyÏadovat. Pokud se tak nestane, spotfieba hovûzího masa u nás tûÏko pfiesáhne hranici 10 kg na osobu a rok. Stejn˘ kolektiv, tentokrát pod vedením J. ·ubrta presentoval práci Zvy‰ování kvality jateãného skotu a hovûzího masa. Sledování provádûli na kfiíÏencích ãeského strakatého skotu v matefiské pozici a b˘kÛ plemene Cha, BA a Li. Celkem nechali porazit 90 b˘kÛ star˘ch 500 dní a prÛmûrné hmotnosti 573 kg, jateãná v˘tûÏnost 57,9 %, netto pfiírÛstek 663 g a prÛmûrná zmasilost 3,28 (ve stupnici SEUROP S=1 ….. P=5), tedy U a R, více U. Jalovic nechali porazit 43. Byly staré 536 dní, poráÏková hmotnost 407 kg, v˘tûÏnost 58,2 %, netto pfiírÛstek 460 g a zmasilost 3,74, tedy spí‰e R. Statisticky v˘znamné rozdíly v technologick˘ch vlastnostech masa z vysokého ro‰tûnce mezi zatfiídûním U a R byly zji‰tûny pouze ve vaznosti volné vody a v remisi. Rozdíly v su‰inû masa, obsahu intramuskulárního tuku, pH masa, obsahu kolagenu, plo‰e MLT a síle svalov˘ch vláken byly náhodné. VáÏení kolegové, porovnejte ãistokrevného blonda zatfiídûného do E a kfiíÏeneãka v erku a dejte vûdût svûtu. Minimálnû rozdíly v plo‰e MLT budou statisticky prÛkazné, na to vemte jed. Srovnání rÛstov˘ch znakÛ telat narozen˘ch po pfiirozené plemenitbû a po inseminaci u masn˘ch plemen skotu Charolais a Masn˘ simentál. Tak nazval svoji práci kolektiv J. Frelicha z JU v âesk˘ch Budûjovicích. Ve sledovaném období let 2001 – 2006 bylo do pokusu zafiazeno 275 telat plemene Charolais narozen˘ch po inseminaci a 520 narozen˘ch po pfiirozené plemenitbû. U plemene Masn˘ simentál se narodilo po inseminaci 179 telat a po pfiirozené plemenitbû 277. Soubor s dostateãnou vypovídací schopností. Z anal˘zy dat o Ïivé hmotnosti

(ve 120ti, 210ti a 365ti dnech) a v˘‰ce v kfiíÏi ve vûku 365 dnech vypl˘vá, Ïe pouÏití inseminaãních b˘kÛ má positivní vliv na rÛstové schopnosti b˘ãkÛ u plemene Masn˘ simentál. U jalovic obou plemen a u b˘ãkÛ plemene Charolais byly rozdíly v Ïiv˘ch hmotnostech a ve v˘‰ce v kfiíÏi mezi jednotliv˘mi typy plemenitby nev˘znamné. To je zajímavé a vyÏaduje to hlub‰í anal˘zu. Napfiíklad jací b˘ci byli vyuÏívání v inseminaci. Nebo Ïe by ‰aroláci nemûli kvalitní b˘ky do inseminace? MoÏná taky mají tak kvalitní krávy, Ïe uÏ není co zlep‰ovat. Kolektiv slibuje v následujícím období roz‰ífiení v˘zkumu, sledujme tedy dal‰í jejich v˘sledky. Kolektiv V. Kulí‰ka ze Slovenské zemûdûlské univerzity v Nitfie velmi podrobnû popsal farmu pana ·eligy. SvÛj projev doplnil názorn˘mi obrázky celého okolí farmy, jednotliv˘ch zvífiat a technologického vybavení farmy. Pfiedná‰ející s úÏasem konstatoval, Ïe plemenní b˘ci dosahují hmotnosti i 950 kg. Kdyby ho pfiedsedající po cca 20 minutách nezastavil, zfiejmû by se auditorium dozvûdûlo i to, kde pan ·eliga kupuje hfiebíky na opravu nahánûcí uliãky, která slouÏí ke tfiídûní zvífiat, eventuálnû k jejich nakládání na pfiepravník. Inu i to je v˘zkum. Pokud mají na Slovensku peníze, mohli by zaplatit napfi. na‰e inspektory. Takov˘ch vûdeck˘ch prací by kaÏd˘ urãitû napsal tolik, kolik má ve svém rajónu farem a je‰tû by mohl dodat uÏitkové parametry chovan˘ch zvífiat. To by bylo slávy! Emryotransfer jako intenzifikaãní faktor zu‰lechÈování ve stádû masného skotu. Tuto práci presentoval kolektiv sloÏen˘ z pracovníkÛ âZU Praha a VÚCHS Rapotín pod vedením F. Loudy. Do pûtiletého sledování zahrnuli 99 krav a 208 telat plemene Charolais kanadského typu. Hodnotili vliv roku, vliv otce, vliv pohlaví, vliv pofiadí otelení, vliv dvojãat

Poster nazvan˘ Produkce, sloÏení mléka a reprodukce dojnic v konvenãním vs ekologickém chovu vyvûsili Stádník L., JeÏková A. a Louda F. z âZU Praha. Nûkolik let sledovali chov ãeského strakatého skotu, kter˘ pfie‰el z konvenãního na ekologick˘ chov. Dojnice v létû vyuÏívaly pastvu. Pfii pfiechodu z konvenãního chovu na bio do‰lo k citelnému poklesu mléãné uÏitkovosti a k masivnímu zaplevelení pastvin ‰irokolist˘m ‰Èovíkem, s kter˘m si v bioprogramu nevûdí rady. Inu, kdo chce kam, pomozme mu tam. Co aÏ se zkrátí biodotace a na pastvinách uÏ porostou bfiízy? Ale váÏnû, ‰irokolist˘ ‰Èo-

vík, smétánka lékafiská ãi jitrocel kopinat˘ jsou problémem i na pastvinách masného skotu. V konvenãním chovu lze pouÏít vhodn˘ herbicid. Je to nákladné, ale vyplatí se to. Biochov si musí vystaãit s biopostupy. Îe by motyãkou aÏ k nejhlub‰ím kofienÛm? Z pfiíspûvkÛ o biotechnologiích vztahujících se k Ïivotnímu prostfiedí byl chvíli zajímav˘ napfi. ten, kter˘ se zab˘val vyuÏitím pfiípravku z hnûd˘ch mofisk˘ch fias v bioplynov˘ch stanicích. Tento pfiípravek v˘raznû zvy‰uje produkci plynu a prodluÏuje dobu vyuÏitelnosti vkládaného materiálu. Pfii cenû 14 Kã na 1 kubík vloÏeného materiálu se zv˘‰í zisk stanice o pÛl miliónu za rok. Ale hlavnû eliminuje ‰ífiení zápachu. Pozoruhodné aÏ do té doby, neÏ zjistíte, Ïe pfiípravek je s v˘born˘mi v˘sledky vyuÏíván v bioplynce kolem které jezdíte a pokaÏdé kdyÏ kolem ní vezete vnuka Vám tento fiekne: „Dûdo, tys prdnul.“ Pfied‰kolnímu mládûti tûÏko vysvûtlíte, Ïe takto se vyrábí energie z obnoviteln˘ch zdrojÛ dle politické strany s jejímÏ uÏ‰ím vedením nekomunikuje uÏ ani ta kráva. Jak se asi Ïije v okolí bioplynky, kde preparát z hnûd˘ch mofisk˘ch fias nepouÏívají?

konci bude formulace toho nejoÏehavûj‰ího. Kontakty na vûdecké t˘my máme. Je moÏné, Ïe s na‰í podporou by mûly vût‰í úspûch pfii získávání penûz pro smyslupln˘ v˘zkum. Nám by pak v˘sledky pomohly. A je‰tû jedna kacífiská my‰lenka. Na pfií‰tí takové konferenci presentovat na‰e v˘sledky. Po odborné stránce zcela urãitû pfiedãí mnohé, které zaznûly v âesk˘ch Budûjovicích. Nepochybnû na to máme! Je nutné se aktivnû úãastnit podobn˘ch setkání a tam diskutovat. Vûdeckov˘zkumná sféra o nás musí vûdût! Sborník z konference je ve formátu pdf na CD. Pokud to bude technicky moÏné, bude umístûn na www.cschms.cz. Pokud to technicky moÏné nebude, bude uloÏen do depozitáfie fieditele svazu. Je to mnoho set stran v ãe‰tinû, angliãtinû, ale také sloven‰tinû a pol‰tinû. • Kurzívou psané jsou neuctivé poznámky autora. To aby se to lépe ãetlo. Koho se dot˘kají, tomu se autor omlouvá.

Co závûrem? Z mnoh˘ch pfiíspûvkÛ je zfiejmé, Ïe v˘zkumu v na‰em oboru chybí zadání a zkoumá se vyzkoumané ãi pfiedem jasné. RovnûÏ je zfiejmé, Ïe vûda neví, kde praxi tlaãí bota. Asi by nebylo od vûci pfiedat vûdeck˘m pracovi‰tím konkrétní zadání k fie‰ení pro nás zajímav˘ch problémÛ a spolupracovat na projektech. ProblémÛ k fie‰ení je urãitû hodnû. Lze nad nimi diskutovat i na stránkách Zpravodaje. Zaãnûme tuto diskusi na jejímÏ

Ilustrační foto: Karel Melger

a vliv ET na hmotnost pfii narození, hmotnost ve 120 a 210 dnech. Podafiilo se prokázat, Ïe statisticky v˘znamnû se projevil ve v‰ech ukazatelích vliv roku. (Inu, kaÏd˘ rok je jin˘, záplavy nejsou kaÏd˘ rok.) Naopak, vliv otce se neprojevil v Ïádném pfiípadû. Kupodivu b˘ãci byli jak pfii narození, tak i pozdûji tûÏ‰í neÏ jaloviãky. Pofiadí otelení mûlo statisticky prÛkazn˘ vliv pouze na hmotnost ve 120 dnech. Narozená dvojãata byla lehãí jak pfii porodu, tak i pozdûji. (Kdo by to fiek?) Vliv ET se projevil pouze pfii zji‰tûné hmotnosti ve 210 dnech. I kdyÏ nûkteré z uveden˘ch v˘sledkÛ bylo moÏné dopfiedu s dostateãnou mírou pfiesnosti odhadnout, mÛÏeme si nûco odvodit. JestliÏe se neprojevil vliv otce, byli ve stádû vyuÏíváni b˘ci v pfiirozené plemenitbû stejné kvality jako b˘ci inseminaãní a otcové embryí. Zfiejmû ‰pica stádo! V tomto pfiípadû je pfiínos ET na hmotnost ve 210 dnech nutno pfiiãíst kvalitû matek embryí. No a závûr práce je pfiekvapující: Ve stádech masného skotu lze vyuÏíváním pfiirozené plemenitby v kombinaci s biotechnick˘mi metodami, inseminací a ET zv˘‰it ekonomick˘ pfiínos a urychlit ‰lechtitelsk˘ pokrok nejen ve vlastním stádû, ale pfiispût i k rychlej‰ímu dosaÏení chovného cíle daného plemene. Îe to mnoh˘ z vás uÏ sly‰el? No ano! Na zemûdûlce!


17

Angus Forum 2008 – Skotsko Miroslav Vráblík V prvních únorov˘ch dnech tohoto roku probûhlo ve skotském Perthu 6.evropské Angus Forum. Tato akce se konala jako náhrada za zru‰en˘ podzimní termín, kdy díky nákazové situaci ve Velké Británii (SLAK) nebylo moÏné AF uskuteãnit. Z âeské republiky se zúãastnila velká chovatelská skupina, celkem 31 úãastníkÛ. Na programu byla jiÏ tradiãnû náv‰tûva chovÛ, jednání AF, pfiehlídka a hodnocení plemenn˘ch zvífiat, kterou následovala aukce. Pro zájemce statistik uvádíme, Ïe v leto‰ní únorové aukci bylo prodáno 152 b˘kÛ o prÛmûrné cenû 4 104 liber. Nejvy‰‰í vydraÏená cena byla dosaÏena u b˘ka Penguin MR Elevate F253. Tento dvacetimûsíãní b˘k se prodal za 32 000 liber. Pfii nákupu uspûli i na‰i kolegové z Nûmecka. B˘ky nakoupili Benjamin Junck, Bernhard Delle a Dieter Danzer. Tento krok pfiedních nûmeck˘ch chovatelÛ lze interpretovat i tak, Ïe vzdali svÛj letit˘ boj o spojení plemenn˘ch knih Aberdeen-Angus a Deutsche Angus

Netherton Future Impact F393 – v aukci prodán za 10 000 liber. Kupující Benjamin Junck DE (foto: Vít Čepelák)

a vydali se jinou cestou. Tento názor podporuje i skuteãnost, Ïe letos poprve po letech o spojení nepadlo ani slovo. Jednoznaãnû nejvût‰ím kupcem na aukci v Perth byl Edward Hume z Canterbury. Nakoupil celkem 15 plemeníkÛ a zv˘‰il tak svÛj stav b˘kÛ ve stádech na 27. Jeho plánem, jak sdûlil britskému

Skupina českých chovatelů před Pedigree House (foto: Vít Čepelák)

18


tisku, je dosáhnout stavu 1000 krav – proto takov˘ poãet plemeníkÛ. Na leto‰ní pfiehlídce se pfiedstavilo více jak 400 zvífiat. Velmi zajímavou zku‰eností byla na‰e pfiítomnost na pfiejímce zvífiat na v˘stavu. KaÏdé jednotlivé zvífie pro‰lo veterinární prohlídkou,

bylo zváÏeno, b˘kÛm byl zmûfien obvod ‰ourku, po kontrole identity chovatel obdrÏel v˘tisk pÛvodu s aktuálními údaji o plemenn˘ch hodnotách, bylo mu pfiidûleno (a nalepeno) katalogové ãíslo a bylo odvedeno na urãené stání. Veterináfi opravdu prohlédl kaÏd˘ kus – vÛbec se nejednalo o pouhou formalitu. Proces pfiejímky zabezpeãoval cel˘ t˘m pracovníkÛ, kde kaÏd˘ provádûl specializovanou ãinnost a i kdyÏ jim ‰la práce pûknû od ruky, zabralo jim to celé odpoledne. Hlavním bodem jednání AF 2008, které mûlo oproti minul˘m letÛm niÏ‰í zahraniãní úãast, bylo jednání o nákazové situaci v Evropû, specielnû vzhledem k nákaze Blue Tongue.

Přejímka zvířat na výstavu (foto: Miroslav Vráblík)

Britsk˘ pfiedpoklad je, Ïe do podzimu 2008 nákaza zasáhne kromû severních ãástí Skotska a Severního Irska, celou zemi. Chovatelé dnes mají jiÏ jasno: jediná cesta je plo‰ná vakcinace stád skotu a ovcí (ovcí chovají 35 milionÛ kusÛ). Vakcínu pro oãkování mají objednanou a práce zahájí ihned po jejím dodání (duben-kvûten). K podobné stra-

Přejímka zvířat před aukcí (foto: Vít Čepelák)

tegii se pfiihlásili i kolegové z Nûmecka. I zde pokroãili a problematiku mají projednanou s chovatelskou vefiejností. Z informací je patrné, Ïe Evropa smûfiuje k plo‰né vakcinaci (po dobu 3 let). PoÏadavky na dodavatele vakcíny – jsou to tfii spoleãnosti – budou enormní a zb˘vá jen vûfiit, Ïe pokud âeská republika zvolí stejnou cestu, bude vakcína k dispozici i u nás. A pÛjde o pofiádn˘ obchod – náklady na vakcinaci se v evropsk˘ch podmínkách odhadují na stamiliony EUR. Zajímav˘m pfiíspûvkem jednání byl referát fieditele spoleãnosti Igenity (ãlen skupiny Merial) o vyuÏití profilu DNA v chovu skotu. Odborná pracovi‰tû dnes umí na základû rozboru DNA urãit nejen paternitu, ale i jemnost masa, podíl cenn˘ch ãástí jateãného tûla, urãit optimální jateãnou

Předvedení na ohlávce je samozřejmostí (foto: Vít Čepelák)

hmotnost, mramorování masa, dlouhovûkost zvífiat, mléãnost a mnoho dal‰ích. Pro odbûr vzorku tkánû se pouÏívá specielnû upravená u‰ní visaãka. Pfii navû‰ení narozenému teleti se prÛnikem hrotu kle‰tí odebere kousek tkánû, kter˘ zÛstane v odnímatelné ãásti u‰ní visaãky. Tato ãást je oznaãena ãíslem zvífiete (vãetnû ãárového kódu), tak, Ïe zámûna vzorkÛ je minimalizovaná. Odebran˘ vzorek lze zaslat do laboratofie, kde za poplatek pfiibliÏnû 40 liber, provedou anal˘zu. Chovatel takto dostává do rukou dal‰í nástroj pro správná chovatelská rozhodnutí. Na‰e skupina mûla moÏnost nav‰tívit a prohlédnout si chovy Nehterton, Kincardine Castle, Moncur a Dunloise. V‰ude nás pfiátelsky pfiijali a pfiipravili obãerstvení. Zajímavá byla náv‰tûva sídla Asociace Aberdeen-Angus, které se pfiíhodnû naz˘vá „Pedigree House“. Obrazy v˘znamn˘ch plemeníkÛ z minulosti, trofeje z v˘stav, kompletní v˘tisky plemenn˘ch knih od poãátkÛ vzniku plemene – to v‰e dokresluje historii plemene v Británii. A slavnostní veãefie se konala v Royal George Hotel, kde pfied 127 roky byla Asociace zaloÏena. • Pofiadatelem AF 2009, byl vzhledem k úspû‰nému rozvoji plemene v zemi, zvolen rumunsk˘ Bra‰ov.


19

Elektronická identifikace zvífiat (EID) Kamil Malát, âSCHMS Diskuze na téma elektronické identifikace hospodáfisk˘ch zvífiat nab˘vají poslední dobou na intenzitû. Jak zfiejmû mnozí víte, dle pÛvodních plánÛ Evropské unie mûl jiÏ systém EID (electronic identification) touto dobou fungovat. Vzhledem k pomûrnû znaãn˘m komplikacím, zejména technického rázu, se v‰ak pÛvodnû navrhované termíny nepodafiilo dodrÏet. Jako první mûla b˘t v rámci EU vyfie‰ena EID u ovcí a koz. Ale ani zde nebude pÛvodní termín spu‰tûní 1. ledna 2008 splnûn a proces se o rok odkládá. Nûkolik detailÛ o systému u ovcí a koz zmíníme na konci tohoto ãlánku, neboÈ lze oãekávat, Ïe u skotu bude mnoho postupÛ velmi obdobn˘ch ãi zcela identick˘ch. âSCHMS dlouhodobû cel˘ v˘voj sleduje a snaÏí se prÛbûÏnû získávat informace a v rámci moÏností i ovlivÀovat dûní.

Vzhledem k tomu, Ïe jsme pfiesvûdãeni, Ïe EID je technologií budoucnosti, jiÏ dlouhá léta ãipujeme v‰echny plemenné b˘ky vybrané do plemenitby. RovnûÏ nûktefií chovatelé pouÏívají ãipování dobrovolnû jako doprovodné znaãení u samiãích zvífiat. Elektronická identifikace skotu aneb jakou zvolit technologii Zhruba rok se na pÛdû EU zaãíná detailnûji a konkrétnû mluvit o systému, kter˘ by se mûl u skotu pouÏívat. Byla ustanovena odborná komise, která má za cíl navrhnout optimální fie‰ení EID u skotu, které by bylo v rámci EU aplikováno do praxe. V návrhu, kter˘ byl poprvé v detailnûj‰í formû pfiedstaven koncem loÀského roku, se v‰ak hovofií o jin˘ch technologiích, neÏ tûch, které právû my v âR pouÏíváme. Proto jsme po linii organizace Copa Cogeca zaslali stanovisko s návrhem, aby i systém ãipování byl zahrnut mezi moÏnosti

Foto: Allflex

elektronického oznaã o v á n í skotu. Av‰ak vzhledem k tomu, Ïe ná‰ poÏadavek nebyl ostatními s t á t y v podstatû vÛbec podpofien, nelze oãekávat, Ïe by na‰e snaha byla úspû‰ná. Argumenty

20


proti ãipování se opírají zejména o tvrzení, Ïe jde o trval˘ zásah do organismu, kter˘ mÛÏe mj. zpÛsobovat problémy pfii jateãním zpracování. AÈ jsou ale dÛvody odmítání této technologie jakékoliv, nelze oãekávat, Ïe máme osamoceni sílu, abychom pfiesvûdãili celou Evropu, aby s na‰ím návrhem souhlasila. Chceme se tedy proto nyní spí‰e soustfiedit na to, abychom na‰e chovatele dostateãnû dopfiedu seznámili se systémy EID, které zfiejmû budou klíãové a pfiípadnû jim umoÏnili tyto technologie vyzkou‰et a otestovat na sv˘ch zvífiatech je‰tû pfied tím, neÏ bude systém rutinnû zaveden. V souãasné dobû se v rámci Evropy uvaÏuje v podstatû o dvou zpÛsobech EID, a to o bolusech ãi ãipech v u‰ních známkách. Detailní popis obou technologií najdete v druhé ãásti toho textu. Ze svûta, kde je tento systém buì zcela povinn˘ (napfi. Austrálie ãi Kanada) nebo velmi hojnû vyuÏívan˘ (USA), existuje mnoho praktick˘ch zku‰eností s obûma zpÛsoby, a také proto se s nimi zfiejmû poãítá i v Evropû. Bûhem v˘zkumu a pfiíprav probûhlo mnoho pilotních projektÛ. Nejvût‰ím z nich byl projekt IDEA (2002–2004) pfii kterém bylo v testu oznaãeno cca 1 000 000 zvífiat; od té doby probíhalo odzkou‰ení v jednotliv˘ch státech EU, v âR bylo oznaãeno bolusy cca 120 zvífiat. I pfiesto, Ïe poãet chovatelÛ vyuÏívajících EID se v evropsk˘ch zemích kaÏd˘m rokem zvy‰uje, je toto znaãení stále povaÏováno pouze jako podpÛrné. To znamená, Ïe EID známka je brána jako dal‰í identifikaãní prostfiedek a je tak zakomponována do systému evidence. Jak˘ systém zvolit? Universální rada neexistuje, neboÈ je nutné vÏdy pfiihlédnout ke konkrétním podmínkám daného chovatele – zpÛsob a systém chovu, typ ustájení, technologické vybavení farmy apod. Pfiesto

ãásti známky. Aplikuje se jako klasická u‰ní známka. Vzhledem k jejímu tvaru (vût‰inou kulatá, o prÛmûru cca 3 cm) a velikosti i minimální ztrátovost. • Bolus – keramické pouzdro v nûmÏ je umístûn sklenûn˘ transpondér. Aplikace tohoto identifikaãního prostfiedku je orální, transpondér tak zÛstane umístûn v Ïaludku pfieÏv˘kavce. Musí b˘t zaveden pro‰kolen˘m ãlovûkem, pfii nesprávné aplikaci mÛÏe dojít k poranûní zvífiete. NemÛÏe b˘t aplikován zvífiatÛm s váhou pod 20 kg. SloÏitûj‰í zpûtné získávání bolusÛ na jatkách. V˘hodou bolusu je v‰ak to, Ïe po jeho aplikaci je znemoÏnûna jakákoli manipulace s oznaãením ãi údaji.

Elektronická ušní známka (foto: Allflex)

v‰ak volí chovatelé spí‰e elektronickou u‰ní známku, neboÈ aplikace bolusu, zejména u star‰ích zvífiat, je spojena s pomûrnû znaãn˘mi komplikacemi. Navíc s bolusem mÛÏe totiÏ, stejnû jako s ãipem, vzniknou problém pfii jeho odstraÀování na jatkách. A dokonce existují i pfiípady, Ïe telata bolusy vyluãují. Pro ãipy zakomponované do u‰ních známek hovofií i fakt, Ïe identifikace pomocí plastov˘ch u‰ních známek je dlouhodobû povinná v celé Evropû. Chovatelé tak mají se zavû‰ováním u‰ních známek bohaté zku‰enosti a jelikoÏ k navû‰ení u‰ní známky s ãipem lze pouÏít standardní kle‰tû jako pro klasické plastové známky, volí mnoho z nich spí‰e tuto technologii. Praktické zku‰enosti ukazují, Ïe ztrátovost elektronické u‰ní známky – vzhledem k jejímu tvaru a velikosti i umístûní v uchu (více uprostfied – ke kofieni ucha) je cca 1%. Aby v‰ak bylo docíleno takto nízké ztrátovosti, je nutné aplikovat u‰ní známku s ãipem pfiesnû na urãené místo. Samãí ãást si lze vybrat – mÛÏe b˘t buì také kulatá, nebo klasická trojúhelníková. Ke sníÏení rizika ztrátovosti se v‰ak doporuãuje vyuÏívat spí‰e kulat˘ typ, neboÈ u toho je minimalizována moÏnost zachycení ucha za známku, které by mohlo vést k jejímu vytrÏení a následné ztrátû.

Technologie – elektronická identifikace Systémy elektronické identifikace jsou zaloÏeny na pfienosu vysokofrekvenãních vln. Prvky tohoto systému jsou: identifikaãní prostfiedek (transpondér), kter˘ je pasivní a neobsahuje baterii, a aktivní jednotka, ãtecí zafiízení (tranceiver – ãteãka). Transpondér je elektronick˘ prostfiedek, kter˘ je schopen ukládat a následnû vysílat individuální kód (ãíslo) zvífiete. Rozsah zrychlujícího se kmitoãtu vysílaného transpondérem a zpÛsob v˘mûny informací mezi ním a ãteãkou definuje dvû velké skupiny vysokofrekvenãních systémÛ elektronické identifikace: • Half-Duplex (HDX) – pracuje na principu vysílaãek – ãteãka vy‰le signál a transpondér odpovídá • Full-Duplex (FDX-B) – pracuje na principu telefonu – transpondér i ãteãka vysílají signál ve stejném momentû Oba tyto systémy jsou navzájem kompatibilní a jsou v souladu s normou ISO 11784 (stanovuje strukturu kódu pro identifikaci zvífiete) a ISO 11785 (zaji‰Èuje kompatibilitu mezi jednotliv˘mi pouÏívan˘mi vysokofrekvenãními systémy tzv. RFID = Radio Frequency Identification). Transpondéry – Identifikátory: • Elektronická u‰ní známka – transpondér je souãástí samiãí

âtecí zafiízení: • Ruãní ãteãky – ãtecí vzdálenost minimálnû 12 cm u u‰ní známky a 22 cm u bolusu • Stacionární ãteãky – ãtecí vzdálenost minimálnû 65 cm âipy mohou b˘t: • OTP (One Time Programmable) – lze naprogramovat stejné ãíslo ãipu jako má u‰ní známka, vãetnû ISO kódu patfiiãné zemû – vût‰ina chovatelÛ v EU preferuje tento zpÛsob • R/O (read only) – ãíslo ãipu je odli‰né od ãísla známky a v programu je k nûmu nutno dofiadit ãíslo u‰ní známky (Austrálie, Velká Británie) Ve‰keré elektronické prostfiedky urãené k identifikaci zvífiat jsou pod registrací ICAR a certifikovány JRC – ISPRA (Joint Research Centre – v˘zkumné centrum EU v oblasti Ispra blízko Milána), v˘robcÛm je pfiidûlen registraãní kód. Základním poÏadavkem, aby ICAR elektronické systémy certifikoval je to, Ïe jednotlivá ãtecí zafiízení a transpondéry jsou mezi sebou kompatibilní. NemÛÏe tedy dojít k tomu, Ïe zafiízení rÛzn˘ch v˘robcÛ spolu nekomunikují. Elektronická identifikace ovcí a koz Podmínky elektronické identifiZpravodaj âSCHMS 1/2008

21

Návod na aplikaci elektronické u‰ní známky

SPRÁVNù

✔

✘ ·PATNù

✘ ·PATNù

kace ovcí a koz a její implementace urãuje Nafiízení Rady (ES) ã. 21/2004 a Rozhodnutí Komise 2006/968/ES, kter˘m se nafiízení Rady provádí. Z tûchto právních norem vypl˘vá povinnost oznaãit zvífiata narozená po 9. 7. 2005 dvûma typy identifikaãních prostfiedkÛ: u‰ní známka a elektronick˘ transpondér (u‰ní známka nebo bolus). V ãlensk˘ch státech, kde populace ovcí a koz nepfiesahuje celkov˘ poãet 600 000 zvífiat, není tento zpÛsob povinn˘. Pouze zvífiata urãená k obchodování mezi jednotliv˘mi státy musí

22

✘


·PATNù

b˘t oznaãena v souladu s v˘‰e uveden˘m nafiízením. Technické pokyny pro implementaci elektronické identifikace ovcí a koz vydané v˘zkumn˘m centrem JRC obsahují v ãásti I postupy pfii vlastní aplikaci transpondérÛ, sbírání dat (ãtení údajÛ) a zpûtné získávání transpondérÛ z jatek. V ãásti II jsou pak uvedeny pokyny k implementaci systému – postupy a kritéria testÛ jejich v˘konnosti, spolehlivosti a vzájemné kompatibility a kodifikace transpondérÛ. Pouze akreditované laboratofie, které splÀují stanovené

parametry, mohou udûlit v˘robci atest. Jejich seznam je veden JRC. ICAR následnû registruje testované identifikaãní prostfiedky a zafiízení, jejich v˘robci udûlí registraãní ãíslo. Jak jiÏ je uvedeno v˘‰e, existují dva systémy vysokofrekvenãní technologie RFID, které jsou navzájem kompatibilní: HDX (half duplex) a FDX (full duplex). V˘robci Celosvûtov˘m leaderem i v elektronické identifikace je firma Allflex. Elektronická identifikace firmy Allflex je shodná se systémem vysokofrekvenãní identifikace (RFID). Systém RFID zjednodu‰uje a zpfiesÀuje vedení evidence, napomáhá eliminaci chybn˘ch údajÛ. Signál má schopnost proniknout tkáÀ, dfievûné, ãi plastové zábrany atd. RFID systém je v tomto vyuÏití pasivní. Transpondér nevyuÏívá baterie a vydrÏí funkãní po cel˘ Ïivot zvífiete. Oba elektronické identifikátory Allflex (u‰ní známka i bolus) mají zabudovan˘ v˘konn˘ vysokofrekvenãní systém TIRIS, vyvinut˘ v exkluzivní spolupráci s firmou Texas Instruments. U u‰ní známky je svinutá anténa vlisována do samiãí ãásti. Speciální vysoce odoln˘ materiál pouÏit˘ k v˘robû této známky plnû ochrání transpondér pfied nepfiízniv˘mi vlivy prostfiedí. âtecí zafiízeni jsou vybaveny LCD displejem, souãástí je softwarové vybavení pro pfienos dat ve formátu MS Excel. Systém elektronické identifikace Allflex plnû splÀuje mezinárodní standardy ISO zmínûné v˘‰e, které stanovují poÏadavky pro elektronickou identifikaci zvífiat. Systému Allflex byl udûlen atest a je registrován mezinárodní institucí ICAR. Závûr I nadále budeme ve spolupráci s ostatními zainteresovan˘mi subjekty dûní kolem EID sledovat a pfiiná‰et dal‰í podrobnosti kolem této problematiky. Jedinû kvalitní informace podané v dostateãném ãasovém pfiedstihu mohou ãesk˘m chovatelÛm usnadnit pfiechod na tento zpÛsob identifikace. •

Charolaisk˘ kongres se rychle blíÏí Kamil Malát, âSCHMS Ano, je to tak. Jedna z nejdÛleÏitûj‰ích událostí v historii âSCHMS je tu. V dobû, kdy poprvé padla my‰lenka na uspofiádání kongresu na území âeské republiky, Slovenska a Maìarska se zdálo, Ïe rok 2008 je tak vzdálená doba, Ïe není potfieba se nad tím nijak vzru‰ovat. Leã, ãas letí opravdu rychle a rok 2008 je tu. Nejenom na stránkách na‰eho zpravodaje jsme se snaÏili prÛbûÏnû informovat o tom, jak probíhají pfiípravy na tuto událost. Nyní chceme udûlat totéÏ s tím rozdílem, Ïe budeme konkrétnûj‰í a pfiesnûj‰í. Od kongresu nás v tuto chvíli dûlí o nûco více neÏ pÛl roku a to uÏ je doba, kdy zaãínáme b˘t i my, ktefií se organizací zab˘váme, dosti nervózní. Zatím je to v‰ak nervozita spí‰e zdravá, neboÈ jsme pfiesvûdãeni, Ïe organizaãní a pfiípravné práce probíhají podle plánu. Koncepce a program zÛstává stále stejn˘ – bûhem pûti dnÛ, které na území na‰í republiky kongresmani stráví, ucelenû prezentovat ãeskou kulturní historii a chov charolais. Doba je to krátká a úkon sloÏit˘, pfiesto v‰ak vûfiíme, Ïe se nám to za pomoci chovatelÛ podafií. Z hlediska organizace nyní nejvût‰í otazníky visí nad zaji‰tûním odborného programu ve formû v˘stav. Bûhem kongresu by totiÏ delegáti mûli nav‰tívit na území na‰í republiky hned dvû akce – v˘stavu v Pfierovû a na OPB Cunkov, kde by mûla kromû v˘stavy probíhat také aukce plemenn˘ch zvífiat. Pfiípravy na obû tyto akce postupnû probíhají, k jejich úspûchu je v‰ak zapotfiebí aktivní pfiístup vás – chovatelÛ. A právû to byla v minulosti nejvût‰í pfiekáÏka, neboÈ chovatelé zprvu o pofiádání v˘stavy nejevili zájem. Nakonec se snad v‰e podafiilo „zlomit“, kdyÏ se na sklonku roku 2006 na klubu chovatelÛ charolais k úãasti nûktefií chovatelé zavázali. Ke cti jim je i to, Ïe se pfiihlásili k tomu, Ïe alespoÀ nûkterá zvífiata

budou na v˘stavû prezentovat na ohlávce jako je obvyklé v chovatelsky vyspûl˘ch zemích. Nepochybuji o tom, Ïe nejenom skuteãná úãast, ale i sliby t˘kající se vodûní zvífiat, budou ze strany chovatelÛ také dodrÏeny. ZároveÀ pevnû doufám, Ïe se k nim pfiidají dal‰í chovatelé, ktefií si uvûdomí unikátní pfiíleÏitost prezentovat zástupce jejich chovu pfied náv‰tûvníky z celého svûta. BohuÏel do celé „hry“ vstupuje hráã, kter˘ velmi silnû míchá kartami a celou rozehranou partii mÛÏe je‰tû velmi ovlivnit. A tím pomysln˘m hráãem není nic jiného neÏ katarální horeãka ovcí neboli bluetongue. Koncem ledna totiÏ vydala Státní veterinární správa podmínky, jak se postupuje pfii pfiesunech zvífiat z ochrann˘ch pásem a mimo nû pfii svodech a v˘stavách. V praxi to v podstatû znamená, Ïe v rámci pásem (aÈ uzavfien˘ch ãi mimo je) je pohyb zvífiat celkem bez komplikací. Hor‰í to v‰ak je pfii pfiemísÈování zvífiat z rÛzn˘ch nákazov˘ch situací resp. rÛzn˘ch pásem. Podmínky sice umoÏÀují pfiesun zvífiat i mezi pásmy, ale podmínky jsou nastaveny tak (hlavnû následná karanténa), Ïe je zfiejmû málokdo z chovatelÛ bude ochoten podstoupit. Nikdo v‰ak nedokáÏe odhadnout, jak se bude bluetongue na území na‰í republiky ‰ífiit a také jak do toho zasáhne uvaÏovaná vakcinace proti tomu onemocnûní, která by mûla b˘t zahájena nûkdy v létû. To v‰echno jsou aspekty, které lze velmi ‰patnû pfiedvídat a pfiipravit se na nû. Pfiesto v‰ak vûfiíme, Ïe ve svém dÛsledku budou na mít kongres minimální dopad. Ono nám totiÏ ani nic jiného nezb˘vá. Kdybychom totiÏ rovnou kalkulovali jiÏ teì s tím nejhor‰ím scénáfiem, mohli bychom rovnou cel˘ odborn˘ program stornovat a to by jistû na atraktivitû a zajímavosti kongresu mnoho nepfiidalo. Vûfiím, Ïe i tyto fiádky pomohou pfiipomenout, Ïe je opravdu nejvy‰‰í ãas zmobilizovat své síly, aby se

podafiilo zajistit kvalitní a dobfie zorganizovan˘ program na kter˘ budou zahraniãní delegáti, ale i ãe‰tí chovatelé vzpomínat jen v dobrém. Mohu vás ujistit, Ïe organizaãní v˘bor kongresu dûlá pro úspûch akce maximum a pevnû doufám, Ïe i chovatelé sv˘m pfiístupem dokáÏí, Ïe si uvûdomují obrovskou komerãní v˘hodu, kterou jim v budoucnu mÛÏe kongres pfiinést. • Struãn˘ program kongresu: Sobota 23. 8. 08.00 – Odjezd ze Slovenské republiky Transfer do Pfierova, pfiíjezd okolo 11:00 Uvítání a celková prezentace âeské Republiky a âeského zemûdûlství 13.00 – 16.00 Chov Charolais v âR – pfiedstavení + v˘stava zvífiat Odjezd z Pfierova Pfiíjezd do Karlov˘ch VarÛ (Hotel Sancoussi 4* a Hotel Swiss Yard 3*) Nedûle 24. 8. Náv‰tûva chovu charolais a spoleãnosti Sokolovská uhelná a.s. Obûd na golfovém hfii‰ti spoleãnosti Sokolovská uhelná a.s. Prohlídka hradu Loket nebo Hrad Beãov nad Teplou nebo exkurze Becherovky Veãefie v hotelu Pro zájemce bude moÏnost nav‰tívit léãebné procedury v lázních Pondûlí 25. 8. Náv‰tûva farmy Charolais Trojmezí Obûd na farmû Krátká prohlídka Chebu Prohlídka mûsta Karlov˘ch VarÛ Exkurze Becherovky Gala veãefie v Grandhotelu Pupp Úter˘ 26. 8. âást A: Pfiíjezd do Cunkova V˘stava a aukce plemenn˘ch zvífiat Veãer transfer do Prahy âást B: Dopoledne exkurze ve sklárnû Moser Karlovy Vary Transfer do Prahy Obûd Check-in v Park hotelu Praha Staromûstské námûstí – krátká prohlídka Stfieda 27. 8. Odjezd, transfer na leti‰tû Úãastníci se mohou zúãastnit prohlídky mûsta a pokraãovat post konferenãní túrou VídeÀ – Praha Mohou si také objednat dal‰í noclehy ve 4* Parkhotelu Praha


23

Slintavka a kulhavka ... stálá hrozba?! (2. díl) Pavla Vydrová V druhém dílu nové rubriky vûnované onemocnûní skotu se zamûfiím na onemocnûní, které sice není v souãasné dobû na vrcholu sledovanosti, ale z pohledu dlouhodobého (a nemusíme jít daleko do historie, staãí se podívat do roku 2007) lze bohuÏel pfiedpokládat, Ïe se dfiíve ãi pozdûji znovu zaplní stránky periodik zprávami o jeho v˘skytu, aÈ uÏ v Evropû ãi jinde ve svûtû. Tento ãlánek by mûl b˘t souhrnem aktuálních a dostupn˘ch informací t˘kajících se virového onemocnûní Slintavky a kulhavky (ãeská zkratka SLAK, jinak aftózní horeãka, slov. slintaãka a krívaãka, angl. Foot and Mouth Disease (FMD), lat. Aphtae epizooticae). V âeské republice byl poslední v˘skyt viru Slintavky a kulhavky u hospodáfisk˘ch zvífiat zaznamenán v letech 1969 – 1970, coÏ v‰ak samozfiejmû neznamená, Ïe se nás problém tohoto nejnakaÏlivûj‰ího virového onemocnûní net˘ká! Právû naopak. S otevfien˘m ãesk˘m, evropsk˘m i celosvûtov˘m trhem je stálou hrozbou a vzhledem k jeho síle a schopnosti se rychle ‰ífiit by zdaleka nemûl b˘t postrachem pouze chovatelÛ skotu a ovcí, ale nás v‰ech. Naleznete zde základní informace t˘kající se pfiímo tohoto onemocnûní, v˘skyt z pohledu historického i souãasnou nákazovou situaci a v neposlední fiadû také rÛzné názory na v˘skyt SLAK ve Velké Británii (která má bohuÏel s FMD velké zku‰enosti) a její negativní vliv na hospodafiení postiÏen˘ch farmáfiÛ i ekonomiku celého Spojeného království. Obecnû SLAK je velmi nebezpeãnou nákazou virového pÛvodu. Jde o akutní vysoce nakaÏlivé horeãnaté onemocnûní (sudo)kopytníkÛ, které se projevuje zmûnami na mulci, strucích vemene a na kÛÏi distálních (dolních) ãástí konãetin. Je charakterizované tvorbou typick˘ch puch˘fiÛ (aft) a erozí na sliznici dutiny ústní, jazyka, mulci, pyskÛ, nozdrách a kÛÏi vemene, spárkÛ a paspárkÛ.

24


PÛvodce PÛvodcem SLAK je mal˘ (25 – 30 nm) neobalen˘ RNA virus rodu Aphtovirus z ãeleni Picornaviradae, do které patfií mimo jiné také viry zpÛsobující hepatitidu typu A a dûtskou obrnu. Celosvûtovû je známa existence celkem osmi imunologicky odli‰n˘ch sérotypÛ tohoto viru, které se dále dûlí do dal‰ích 32 subtypÛ. PÛvodcem onemocnûní jsou tzv. evropské viry typu A, O, C, africké typy SAT 1, SAT 2, a SAT 3 a asijské typy Asia 1 a Asia 2. KaÏd˘ z vyjmenovan˘ch typÛ má jiÏ v˘‰e zmiÀované subtypy. V‰echny typy vyvolávají u vnímav˘ch zvífiat onemocnûní se stejn˘mi klinick˘mi pfiíznaky. Mezi jednotliv˘mi typy a podtypy jsou antigenní rozdíly, kaÏd˘ typ vyvolává imunitu jen proti stejnému typu viru. Odolnost Viry SLAK velmi dobfie sná‰í nízké teploty a vysu‰ení (pfii – 40 °C vydrÏí i nûkolik let). Chladem a mrazem je vir konzervován a velmi rychle inaktivován teplotami vy‰‰ími jak 50°C. Negativnû pÛsobí jak teplo tak i vlhko, které virus niãí (teplota nad 80°C bûhem nûkolika minut, var okamÏitû) a stejnû tak je citliv˘ na kyselé prostfiedí s pH 5,5 – 6,5 a zásadité prostfiedí nad hodnotu 11,5. Dle jiného zdroje, kter˘ uvádí citlivost viru na zmûny pH prostfiedí a jeho inaktivaci pfii pH < 6 nebo > 9, lze virus pomûrnû snadno inaktivovat hydroxidem sodn˘m a kyselinou citrónovou, ale na druhé stranû je odoln˘ vÛãi dezinfekãním látkám na bázi jódu, fenolu a kvartérním amoniov˘m solím a to zvlá‰tû v pfiítomnosti organick˘ch látek. Virus dobfie pfieÏívá v lymfatick˘ch orgánech a v kostní dfieni – pfii neutrálním pH. Naopak ve svalech mrtv˘ch zvífiat, ve kter˘ch po posmrtném ztuhnutí (rigor mortis) dojde k poklesu pH pod 6, je rychle inaktivován. V kontaminovan˘ch krmivech, v závislosti na teplotû a pH prostfiedí, dokáÏe pfieÏít aÏ jeden mûsíc. Vnímavost Vnímaví k tomuto onemocnûní

jsou pfiedev‰ím sudokopytníci – skot, ovce, kozy, prasata, vysoká zvûfi, antilopy, velbloudi a lamy. Onemocnûní bylo zachyceno také u slonÛ, jeÏkÛ a medvûdÛ. Za urãit˘ch okolností mohou onemocnût i koÈata a ‰tûÀata. Obecnû lze fiíci, Ïe vnímaví jsou v‰ichni kopytníci kromû koní. Slintavka a kulhavka není u zdrav˘ch, siln˘ch a dospûl˘ch kusÛ zpravidla smrtelná. Zhoubn˘ prÛbûh má pfiedev‰ím u telat, mladého skotu, bfiezích krav a vysokoprodukãních dojnic. U telat a prasat mÛÏe b˘t mortalita vysoká. U ãlovûka se virus vyskytuje velice zfiídka, zpÛsobuje lehké postiÏení kÛÏe – zpravidla na pfiedloktí. Riziko humánní infekce je extrémnû malé, mezi nûkolika málo dokumentovan˘mi pfiípady lidsk˘ch onemocnûní pfievaÏovaly velmi lehké pfiíznaky, pfieváÏnû drobn˘ svûdiv˘ exantém na rukou, ale popsána je i horeãka, bolest v krku a puch˘fiky na nohou, v ústech a na jazyku. Ty mohou zpÛsobit silné bolesti v ústech a obtíÏe pfii polykání a mluvení. Uzdravení obvykle nastává do t˘dne po objevení se posledních puch˘fikÛ. Neexistují dÛkazy pro interhumánní (z ãlovûka na ãlovûka) pfienos, ani pfienos na ãlovûka po konzumaci masa, nebo pasterizovaného mléka. RovnûÏ pfienos SLAK pitnou vodou z hromadného zásobování není

znám. Pfii velké britské epidemii v roce 1967 byla zaznamenána jedna osoba postiÏená onemocnûním SLAK. Patogeneze K nakaÏení zvífiat dochází inhalaãní cestou – vzduchem (u skotu, ovcí a koz) nebo perorálnû (zejména u prasat). Virus se primárnû replikuje v buÀkách sliznice hltanu a tonzil (krãních mandlí). Poté se ‰ífií pfies regionální mízní uzliny do krve a nastává 1. fáze virémie. Následnû dochází k distribuci viru do predilekãních míst v závûru inkubaãní doby, která je doprovázena jeho vyluãováním moãí, trusem nebo mlékem. V predilekãních místech se virus silnû pomnoÏuje (2. fáze virémie) a vzniká tak obraz celkového klinického onemocnûní se vznikem aft a erozí a maximálním vyluãováním viru do vnûj‰ího prostfiedí v‰emi sekrety a exkrety. Vzhledem k tomu, Ïe SLAK je vysoce kontagiózní onemocnûní, k pfienosu dochází jak pfiím˘m stykem zvífiat, tak prostfiednictvím lidí ãi kontaminovan˘m krmivem, apod. Jsou známy i pfiípady nákazy pfii zkrmování kuchyÀsk˘ch zbytkÛ (zejména prasatÛm), protoÏe virus se dokáÏe velmi lehce ‰ífiit prostfiednictvím vyhozen˘ch potravin. Najít pfiíãinu vzniku epidemie vyÏaduje obrovské mnoÏství veterinární detektivní práce. Zdroje ‰ífiení Virus SLAK je nejvíce nakaÏlivé onemocnûní na svûtû (dokonce více neÏ influenza), v ãemÏ spoãívá jeho nebezpeãí, nikoli v jeho patogenitû. Její nebezpeãnost tudíÏ spoãívá ve velmi rychlém ‰ífiení a vzniku ekonomick˘ch ztrát (v dÛlsledku poklesÛ dojivosti, niÏ‰ích hmotnostních pfiírÛstkÛ atd.). Po nakaÏení zaãíná zvífie vyluãovat virus stolicí, moãí, slinami mlékem, a to je‰tû neÏ se objeví první pfiíznaky nemoci. Primárním zdrojem ‰ífiení je nemocné zvífie (jeho sekrety a exkrety), Ïiví pfiena‰eãi (ptáci, drÛbeÏ, hlodavci, koãky, psi, ãlovûk), neÏiví pfiena‰eãi (kapénky, aerosol, prach, kontaminovaná obuv, zemûdûlská technika – pneumatiky, auta, mléko, krmivo,...).

Uvádí se, Ïe z jedné kapky slin infikované krávy se mÛÏe nakazit aÏ 500 000 dal‰ích kusÛ skotu. K nakaÏení dochází orální cestou a pfies pokoÏku. Klinické pfiíznaky Inkubaãní doba je 2 – 7 dní, v˘jimeãnû aÏ 14 dní (u prasat 2 – 3 dny). Prvním pfiíznakem je vysoká horeãka aÏ 41 °C následovaná vznikem charakterick˘ch aftÛ (puch˘fikÛ) na predilekãních místech, tj. sliznice dutiny ústní, jazyka, pyskÛ a mulce. Pozdûji, zhruba za 1 – 2 dny, vznikají sekundární afty i na sliznici bachoru, na kÛÏi vemene (strucích), paznehtÛ a v mezipaznehtní r˘ze, na korunce a patkách. Afty v dutinû ústní jsou pro zvífiata znaãnû bolestivé a jsou provázeny typick˘m slintáním (odtud slintavka). Afty na paznehtech jsou pfiíãinou kulhání. Po 1 – 3 dnech afty praskají a na jejich místech se tvofií eroze s krvavou spodinou a odlupují se cáry sliznice. Na poru‰enou sliznici a kÛÏi mohou nasedat dal‰í infekce. Ojedinûle b˘vá postiÏen také srdeãní sval. Pokud nedojde k sekundární bakteriální infekci erozí, léze se do 1 – 2 dnÛ zaãnou hojit, k úplnému vyhojení dochází za 1 – 2 t˘dny. U postiÏen˘ch zvífiat je v˘raznû patrná vyhublost a apatie. Typické je odmítání krmiva, ãasté pití a produkce táhl˘ch hust˘ch slin. U prasat dochází ãasto v dÛsledkÛ zmûn na spárcích aÏ k úplnému vyzutí spárku a tím znemoÏnûní chÛze. Patologick˘ nález odpovídá klinickému, u zhoubného prÛbûhu se mÛÏe vyskytnout myokarditis (zánût srdeãního svalu). Diagnostika Diagnostika SLAK se provádí na základû klinick˘ch pfiíznakÛ (slinotok, kulhání, hubnutí, afty a eroze), patologie (pfii zhoubném prÛbûhu je typická dystrofie srdeãní svaloviny) a laboratornû (pfii kaÏdém novû vzniklém ohnisku se musí potvrdit typ viru a k tomuto úãelu se odebírá lymfa a stûny puch˘fikÛ – min. 2 g – k laboratornímu rozboru; hodnotí se reakce vazby komplementu a provádí isolace viru). Koneãná diagnóza se provádí pomocí ELISA testÛ.

Terapie a prevence Nemoc je neléãitelná, lékafii mohou u zvífiat jen zmírÀovat její pfiíznaky a ãekat, aÏ ãi zda ji zvífie pfieklene. Zejména u kulhavky v‰ak zvífiata velmi trpí. V nûkter˘ch pfiípadech nelze zamezit velmi bolestivému „svleãení z paznehtÛ“. U slintavky se dá o‰etfiovat ústní dutina. Léãba se neprovádí, vakcinace je povolená pouze v nûkter˘ch státech, v úvahu tak pfiichází pouze radikální likvidace. Základní preventivním opatfiením je ochrana státu pfied zavleãením, zamezení ‰ífiení uvnitfi státu a pfiedev‰ím radikální likvidace v‰ech vnímav˘ch zvífiat v ohnisku. PostiÏená zvífiata a celé chovy musí b˘t v rámci preventivních opatfiení okamÏitû utracena a spálena. V okolí musí b˘t vyhlá‰ena karanténa a provedena dÛsledná desinfekce. Prevence spoãívá v pfiísné karanténû postiÏen˘ch oblastí a likvidaci ve‰kerého infikovaného materiálu. Je moÏno oãkovat vakcínou obsahující inaktivovan˘ virus (imunita trvá pfiibliÏnû 6 mûsícÛ). Podle nynûj‰í praxe se nesmí dopravovat dobytek na vzdálenost osmi kilometrÛ od místa v˘skytu nemoci. Slintavka a kulhavka je podle zákona o veterinární péãi (22) § 10 nebezpeãnou nákazou, která podléhá povinnému hlá‰ení. Opatfiení v âR pfii podezfiení a potvrzení nákazy SLAK vycházejí ze smûrnic EU.

Z historie a souãasná nákazová situace V˘skyt ve svûtû Ve svûtû se slintavka a kulhavka stále vyskytuje dost bûÏnû. V roce 1999 do‰lo k epidemiím slintavky a kulhavky v 60 zemích. Nejãastûji se nemoc objevuje na Dálném v˘chodû, ve stfiední Asii, v Maghrebu (v severní Africe), ve stfiední Africe a v severní ãásti JiÏní Ameriky. V˘skyt v Evropû v novém tisíciletí: • rok 2000 – ¤ecko (prefektura Evros) • rok 2001 – Velká Británie (Essex, typ O) • leden 2007 – evropská ãást Turecka (oblasti okolo Edirne blízko fieck˘ch hranic) • srpen 2007 – jiÏní Anglie (hrabství Surrey) nedaleko Lond˘na Zpravodaj âSCHMS 1/2008

25

• podzim 2007 – evropská ãást Turecka (Thrákie) Epidemie 2001 V únoru roku 2001 se do Británie po dvacetileté pfiestávce vrátila epidemie tohoto onemocnûní (v roce 1981 bylo na ostrovû Wight usmrceno 500 ks dobytka a prasat). Dle britsk˘ch zemûdûlcÛ mûlo na roz‰ífiení nákazy vliv dováÏení krmiv a potravin ze zemí, které nemají tak pfiísné hygienické pfiedpisy jako Británie. Epidemie slintavky a kulhavky ve Spojeném království zaãala postupnû ohroÏovat zemûdûlství v celé Evropské unii. Britské ministerstvo zemûdûlství zaãalo rozmotávat sloÏitou historii, jak do‰lo k náhlému roz‰ífiení vysoce nakaÏlivé choroby dobytka, slintavky a kulhavky, mezi tfii druhy zvífiat, do pûti rÛzn˘ch zemí a do mnoha ãástí Velké Británie. Z ‰etfiení vyvstala hrozba, Ïe ovce vyváÏené z Velké Británie, roz‰ífií slintavku a kulhavku po celé Evropû i dál do svûta. Zemû kontinentální Evropy se zoufale snaÏily identifikovat a izolovat, pfiípadnû zlikvidovat zvífiata, o nichÏ existovalo podezfiení, Ïe se dostala do styku s nakaÏen˘mi britsk˘mi ovcemi. ZároveÀ vy‰lo najevo, Ïe síÈ evropského obchodování s masem je tak sloÏitá, Ïe ovce, která se narodila v severoskotském hrabství Aberdeenshiru mÛÏe b˘t dopravena na vzdálenost více neÏ 2000 kilometrÛ, aÏ do jatek v Bejrútu. Odstra‰ujícím pfiíkladem mÛÏe b˘t následující text, kter˘ podrobnû popisuje ‰ífiení nákazy: Cel˘ detektivní pfiíbûh zaãal ve chvíli, kdy bylo 13. února odesláno 40 ovcí ze statku pana Williamsona – v Prestwick Hall u Pontelandu nedaleko leti‰tû u severoanglického mûsta Newcastle – na dobytãí trh v mûsteãku Hexham. Toho dne bylo na trhu prodáno více neÏ 3500 zvífiat a bylo nutno najít v‰echny jejich kupce a prodejce. Britské ministerstvo zemûdûlství doufalo, Ïe je dokáÏe v‰echny identifikovat do 24 hodin. O t˘den pozdûji byl potvrzen v˘skyt slintavky a kulhavky u dobytka na statku Prestwick Hall poté, co jin˘ statek v Burnside ve

26


vesnici Heddon-on-the-Wall, ve vzdálenosti asi ‰esti kilometrÛ, byl oznaãen ministerstvem zemûdûlství jako pravdûpodobn˘ zdroj vzniku celostátní epidemie. Zvûrolékafii pfiedpokládali, Ïe byl virus pfienesen od nakaÏen˘ch prasat vûtrem na statek v Prestwick Hall a pak na sousední statek ve Westerhope, nedaleko Newcastle. âtyfiicet ovcí z Prestwicku bylo prodáno devonskému prodejci dobytka, kter˘ vlastnil na jihozápadû Anglie 11 statkÛ, kde pfiechovával ovce neÏ je posílal do britsk˘ch jatek nebo do zahraniãí na export. Tûchto ãtyfiicet ovcí bylo 15. února posláno na trh Longtown v jiném severoanglickém mûstû (Carlisle), kde je jeden z nejvût‰ích ovãích trhÛ v Evropû, kter˘ také funguje jako stfiedisko pro doãasné uskladnûní ovcí. Ministerstvo zemûdûlství v‰ak nevûdûlo, zda tûchto ãtyfiicet ovcí bylo nakaÏeno uÏ pfied pfiíchodem do Carlisle, bylo v‰ak známo, Ïe po pfievozu tûchto ovcí na farmu pana Cleave v Highampton v Devonu tamûj‰í krávy onemocnûly slintavkou a kulhavkou. Tehdy se ov‰em nevûdûlo, Ïe ji dostaly od ovcí. Témûfi hororov˘ scénáfi pokraãuje: 21. února bylo nûkolik ovcí z Highamptonu pfievezeno na jatka v Bromhamu v jihoanglickém hrabství Wiltshire a tam zaãaly projevovat pfiíznaky slintavky a kulhavky. Obchodník Cleave také 12. února odeslal 348 ovcí z Devonu do Nûmecka z Doveru lodí jménem Cap Afrique, coÏ je jediná britská pfievozní loì pro dopravu dobytka. Jin˘m pfiekupníkÛm dobytka prodal na export pfii rÛzn˘ch pfiíleÏitostech dal‰í skupiny ovcí. V‰echny tyto ovce se ministerstvo snaÏilo „vystopovat“. Poslední ovce byly vyvezeny z Británie 17. února. Spoleãnost vlastnící zmiÀovanou loì vyvezla bûhem první poloviny února do zemí Evropské unie asi 30.000 ovcí. ZmiÀované ovce (348 ks) dovezené do Nûmecka byly úfiady identifikovány a preventivnû zlikvidovány. Pfiesto, Ïe ihned po potvrzení epidemie pfiestala loì Cap Afrique dováÏet zvífiata na evropsk˘ kontinent, bylo uÏ pozdû na to, aby se epidemie neroz‰ífiila dále po Evro-

pû. Ovce vyváÏené z Británie se dopravují do více neÏ 60 registrovan˘ch „pfiechovávacích stfiedisek“ v zemích Evropské unie, kde jsou ovce drÏeny, spolu s tisíci dal‰ími zvífiaty, po dobu aÏ nûkolika dní. Nemluvû o velkém mnoÏství neoficiálních „stfiedisek“, kam mohla b˘t nakaÏená zvífiata také dopravena a která se.oficiálnímu úfiednímu vy‰etfiování vyhnula. Mapovat pohyb dobytka po Evropû je navzdory pfiísn˘m pfiedpisÛm evropské komise znaãnû obtíÏné. Britsk˘ dobytek má plnou dokumentaci, ale mnoho zvífiat v pfiechovávacích stfiediscích v zemích EU je dále prodávána jin˘m majitelÛm, ktefií v dokumentaci zcela legálnû mûní místo pÛvodu zvífiat. Z tûchto stfiedisek a trhÛ se pak dopravují ovce po celém evropském kontinentu a mnoho z nich se poté znovu vyváÏí s holandskou, francouzskou nebo belgickou dokumentací na vzdálenost 1500 km i více – na jatka v Itálii, v ¤ecku ãi ve ·panûlsku. Statisíce zvífiat se pak vyváÏejí italsk˘mi pfiístavy mimo Evropu, zejména na Blízk˘ v˘chod a do severní Afriky. Bûhem pár dnÛ zlikvidovali Holanìané na 11 statcích 4300 zvífiat. Francouzské ministerstvo zemûdûlství identifikovalo 47 000 ovcí dovezen˘ch z Británie v té dobû a váhalo s likvidací. Nûmeãtí ãinitelé oznámili program usmrcování tisícÛ kusÛ dobytka, kter˘ zaãal na dvou statcích ve Vestfálsku, které v posledních t˘dnech naskladnily tisíce ovcí a prasat z Británie, z nichÏ nûkterá zvífiata trpûla slintavkou a kulhavkou. Hrozilo roz‰ífiení viru po celém kontinentu a tím mohla EU pfiijít o svÛj statut oblasti prosté SLAK. Pfii této velké epidemii bylo na britsk˘ch ostrovech poraÏeno 6,5 milionu kusÛ zvífiat. Katastrofa stála britské hospodáfiství odhadem 12 miliard eur (tehdy to bylo pfies 320 miliard korun). Britská vláda ãelila obrovské kritice, Ïe sv˘mi pomal˘mi a nekompetentními rozhodnutími situaci po vypuknutí slintavky a kulhavky je‰tû zhor‰ila. Dle jiného zdroje byly utraceny 4 miliony kusÛ zvífiat a ztráty vyãísleny na témûfi 400 milionÛ eur.

3. srpna 2007 Tento den nahlásili brit‰tí veterináfii nov˘ pfiípad v˘skytu slintavky a kulhavky. Nákaza byla zji‰tûna opût (jako pfii epidemii v roce 2001) v jiÏní Anglii, tentokrát na dobytãí farmû Milton Park u Egamu v hrabství Surrey nedaleko Lond˘na. Kolem farmy bylo okamÏitû vytvofieno desetikilometrové ochranné pásmo a bylo poraÏeno ‰est desítek nakaÏen˘ch zvífiat. Pfiitom pfied pouh˘mi 5 dny vláda vyhlásila hrabství Surrey za oblast bez slintavky a kulhavky. Evropská komise bezprostfiednû po znovuobjevení nemoci rozhodla v duchu unijních pravidel a zakázala v˘voz britského masa (kromû provincie Severní Irsko) do ostatních zemí EU. Lond˘n v‰ak uÏ v první reakci na propuknutí nemoci sám zakázal ve‰keré v˘vozy chovn˘ch zvífiat, masa a mléka ze zemû i pohyb chovn˘ch zvífiat na svém území. V souvislosti s v˘skytem nemoci ihned reagovalo a zru‰ilo dovoz britského vepfiového masa do své zemû i Japonsko. Zákaz dovozu britského masa, Ïiv˘ch zvífiat a nepasterizovaného mléka pfiijalo také Irsko. Situace vyhrocená znovuobjevením nákazy na Britském souostroví se na‰tûstí celkem brzo uklidnila a od 12. fiíjna 2007, na základû pfiijat˘ch opatfiení v rámci regionalizace, umoÏnila Evropská komise znovu obchod s britsk˘m hovûzím, skopov˘m a vepfiov˘m masem ov‰em, ale za odpovídajících garancí. V souvislosti s tímto srpnov˘m v˘skytem slintavky a kulhavky se objevily názory, Ïe se jednalo o urãit˘ akt biologického teroru zamûfieného proti britsk˘m farmáfiÛm. Tento „teror“ mûl b˘t spáchán jistou laboratofií a farmaceutickou firmou, které se nacházejí nedaleko farem, kde bylo zaznamenáno ohnisko v˘skytu viru. Dle jiného zdroje se vy‰etfiovatelé váÏnû zab˘vali (a moÏná dosud zab˘vají) otázkou, zda britská vládní laboratofi spolu s nejmenovanou americkou farmaceutickou firmou vûdomû a úmyslnû roz‰ífiily virus slintavky a kulhavky. Nad v˘skytem SLAK na jihu Anglie se tedy vzná‰í nezodpovûzen˘ otazník.

Jistou podobnost lze spatfiovat u epidemie slintavky a kulhavky z roku 2001, která naprosto zdevastovala Ïivoãi‰nou v˘robu v celé zemi, vypukla – dle nûkter˘ch zdrojÛ – poté, co byla Ïivá kultura viru této nemoci „ukradena“ z nedaleké státní biologické laboratofie v Porton Down. A pravda...je nûkde uprostfied? MoÏná se jednou v‰e objasní.

Afriky, Stfiedního v˘chodu, Asie a v nûkter˘ch oblastech JiÏní Ameriky. Evropa, Severní a Stfiední Amerika, oblasti JiÏního Tichého oceánu a Karibik jsou nyní této nemoci prakticky zbaveny. V souãasné dobû se choroba po svûtû ‰ífií pfieváÏnû prostfiednictvím ilegálního obchodu s Ïivoãi‰n˘mi produkty (ze skotu a prasat).

Otazníky nad posledním v˘skytem v âR Jak jiÏ bylo uvedeno na zaãátku tohoto pfiíspûvku, v âeské republice byl poslední „oficiální“ v˘skyt viru Slintavky a kulhavky zaznamenán v letech 1969 – 1970. Mnozí z vás, a pamûtníci zvlá‰tû, mi ale moÏná budou oponovat dosud neobjasnûn˘m pfiípadem z roku 1975. V pfiedveãer prvního máje tohoto roku, pfiíslu‰níci tajné policie obleãení do vojensk˘ch protichemick˘ch oblekÛ uzavfieli zoologickou zahradu ve Dvofie Králové a vydali rozkaz k likvidaci nejvût‰ího stáda Ïiraf (49 ks) chovaného v zajetí na svûtû. Tzv. „masakr Ïiraf ve Dvofie Králové“ je dodnes pfiíbûhem obestfien˘m fámami a tajemstvím. Státní veterinární správa odmítá kdysi utajen˘ pfiípad ze zoo ve Dvofie Králové oficiálnû vyjasnit. TûÏké soudit bylo-li stádo skuteãnû infikováno virem SLAK typu SAT ãi nikoli. Názory pamûtníkÛ aÈ jiÏ z fiad zamûstnancÛ zoo ãi dal‰ích zainteresovan˘ch osob se rÛzní, tfieba se nûkdy v budoucnu skuteãnou pravdu dozvíme... kdo ví?

Závûrem Zku‰enosti se SLAK ve Velké Británii pfied sedmi lety jsou stál˘m varováním. Kdyby toto onemocnûní skotu a vÛbec v‰ech pfieÏv˘kavcÛ, ale i prasat, propuklo v evropsk˘ch chovech, znamenalo by to velké potíÏe. Velké ztráty by zpÛsobilo pfiedev‰ím omezení obchodu a zajisté i nutné utracení postiÏen˘ch zvífiat, respektive cel˘ch chovÛ. Jedinû tak je moÏné onemocnûní lokalizovat a zlikvidovat. TudíÏ je na místû na potenciální riziko zavleãení do EU upozorÀovat. V âR byla naposledy slintavka a kulhavka diagnostikována v roce 1975. Díky veterinárním opatfiením se na‰e republika zavleãení tohoto onemocnûní ubránila i v pfiípadech, kdy se vyskytlo v bezprostfiední blízkosti a také pfii epidemii na Britském souostroví. Pfiísné vnitfiní pfiedpisy jak âR tak celé EU k obchodování jak se Ïiv˘mi zvífiaty tak se surovinami (maso, mléko,...) by mûly b˘t, samozfiejmû pfii pfiísném dodrÏování a pfiedvídání, do jisté míry zárukou chovatelÛ. Co ale napfiíklad tolik diskutované a donedávna nijak zvlá‰È nefie‰ené dováÏení masa z jiÏní Ameriky, ze zemí kde systém kontroly a identifikace, kter˘ nám u nás pfiipadá jako samozfiejm˘, absolutnû nefunguje? První vla‰tovkou je snad prozatímní zákaz dovozu hovûzího z Brazílie, kter˘ platí od poãátku února leto‰ního roku a o nûmÏ jsme byli informováni na svazov˘ch internetov˘ch stránkách. Jako vhodná teãka k tomuto tématu se mi jeví pfiací vûta: „KéÏ by byla na‰e zemû i nadále prosta této nákazy... chovu zdar!“ •

Rozhodnû je‰tû není vyhráno Podle prohlá‰ení Organizace OSN pro v˘Ïivu a zemûdûlství (FAO) se v Evropû v posledním desetiletí témûfi zcela podafiilo vym˘tit onemocnûní slintavkou a kulhavkou. FAO ov‰em varuje, Ïe evropské zemû musí b˘t nadále ostraÏité, protoÏe riziko pfietrvává. Od evropsk˘ch státÛ se poÏaduje, aby ve vlastním zájmu pfiispívaly k potlaãování nemoci v okolních oblastech, kde virus stále hrozí. Eliminace nemoci v rozvojov˘ch státech pomÛÏe ozdravit mléko i maso a podpofií místní zemûdûlce, ãímÏ se zmen‰í i ohroÏení Evropy. Slintavka a kulhavka se vyskytuje v mnoha zemích

Zdroj informací a fotek: Odborné internetové servery


27

Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2008 I. turnus – B˘ci narození 1. 11. 2006 – 31. 3. 2007 na OPB a OCH

Zmûna termínu vyhrazena. Zaãátky v˘bûru u chovatelÛ jsou orientaãní.

28


Termíny základních v˘bûrÛ a draÏeb v roce 2008 II. turnus – B˘ci narození 1. 4. 2007 – 30. 6. 2007 na OPB

Termíny v˘bûrÛ b˘kÛ u chovatelÛ II. turnusu budou zvefiejnûny dodateãnû.

Pfiipomínáme rovnûÏ, Ïe uzávûrka pfiihlá‰ek na odchov u chovatele pro II. turnus je 31. 3. 2008.

SoutûÏ âSCHMS o nejlep‰í fotografii Koncem minulého roku jsme v posledním svazovém zpravodaji vyhlásili soutûÏ o nejlep‰í fotografii masného skotu. SoutûÏe se mohou zúãastnit v‰ichni, kdo rádi fotí masn˘ skot. Neváhejte a nafoÈte svá zvífiata! Tfii nejlep‰í fotografie budou ocenûny a publikovány ve svazovém zpravodaji a na internetov˘ch stránkách âSCHMS. Své pojmenované fotografie (zvífiata na pastvinû, komické situace, detailní zábûry aj.) zasílejte nejlépe elektronicky na adresu [email protected] ãi po‰tou na: âesk˘ svaz chovatelÛ masného skotu, Tû‰nov 17, 117 05, Praha 1. V dopise ãi emailu, laskavû uveìte Va‰e celé jméno a spojení (adresa, telefon, email). KaÏd˘ soutûÏící se mÛÏe soutûÏe zúãastnit jen s jednou fotografií. Pokud v‰ak máte hezk˘ch fotek více a chcete se o nû podûlit, po‰lete je také! Pokud pfiipojíte souhlas s uvefiejnûním, mohou se Va‰e fotky objevit na webov˘ch stránkách www.cschms.cz (kde právû doplÀujeme fotogalerie u jednotliv˘ch plemen), v dal‰ích ãíslech zpravodaje ãi ve svazovém kalendáfii. Uzávûrka soutûÏe je 30. 4. 2008. Poté vybere porota, sloÏená ze zamûstnancÛ âSCHMS, tfii vítûzné snímky, jejichÏ autofii získají hodnotné ceny: 1. místo: Minerální lizy od firmy Trewit 2. místo: Roãní pfiedplatné ãasopisu Ná‰ chov od vydavatelství ProfiPress 3. místo: Digitální voltmetr Gllavagher od firmy Agrotrans V‰ichni úãastníci soutûÏe obdrÏí oblíbené pexeso âSCHMS s masn˘mi plemeny skotu chovan˘mi v âR. JiÏ zaslané fotografie si mÛÏete prohlédnout na na‰ich webov˘ch stránkách v sekci ‚V˘stavy, akce‘. Ceny do soutûÏe poskytly tyto firmy:

Úãastnické prohlá‰ení: KaÏd˘, kdo za‰le svou fotografii na v˘‰e uvedené adresy, automaticky pfiijímá pravidla soutûÏe; je majitelem ve‰ker˘ch autorsk˘ch práv k fotografiím dle zákonn˘ch pravidel. Nikdo jin˘ bez souhlasu autora nemá na fotografie Ïádná práva.


29

Velk˘ krok pro lidstvo, mal˘ krÛãek pro Ïivoãi‰nou v˘robu aneb: Kam kráãí zemûdûlsk˘ v˘zkum? Zaãnûme citací z Mladé fronty DNES, která vy‰la v pátek 1. února: „Publikovat v Science, to je nesplnûn˘ sen vût‰iny ãesk˘ch vûdcÛ. Nám se to podafiilo.“ O ãem je fieã? T˘m Josefa Fulky jr. z V˘zkumného ústavu Ïivoãi‰né v˘roby v.v.i. (vefiejná v˘zkumná instituce) zvefiejnil v˘sledky své práce v nejprestiÏnûj‰ím vûdeckém ãasopise na svûtû a tím se právem zafiadil mezi nejlep‰í svûtové vûdecké t˘my v daném oboru. Prostû obrovsk˘ úspûch, v˘stup na Mount Everest vûdy. A mûlo by se mu dostat urãitû vût‰í publicity neÏ v˘stupu primátora Béma na tutéÏ horu, protoÏe objev Josefa Fulky znamená pro celé lidstvo velk˘ krok v poznání, zatímco v˘stup primátora znamenal velk˘ krok pouze pro nûj a lidstvo by se bez toho klidnû obe‰lo. Ale tak uÏ to b˘vá, o opravdu velk˘ch se mluví málo a oni sami nemívají potfiebu svoji v˘jimeãnost zbyteãnû vystavovat na odiv. Zcela urãitû nevyjde kniha s názvem napfi: „Jak jsem stanul na vrcholu vûdy,“ která by byla svûtu pfiedstavena ve svûtle reflektorÛ za pfiítomnosti kamer a zájmu v‰ech médií. Takov˘ je svût vûdy. Ano, jsem nahofie, ale teì mi dejte pokoj, musím pracovat, abych se nahofie udrÏel, protoÏe na rozdíl od zdolávání horsk˘ch velikánÛ se bezpeãn˘ sestup dolÛ nehodnotí. âesk˘m vûdcÛm se podafiil unikátní objev, kter˘ usnadní klonování lidsk˘ch embryí. „Pomocí klonování budeme schopni léãit mnohé nemoci nebo následky úrazÛ, se kter˘mi si dnes poradit nedokáÏeme,“ fiekl ·ípu Josef Fulka jr. Z mnoh˘ch nemocí nebo následkÛ úrazÛ zmiÀme ty nejroz‰ífienûj‰í – srdeãní infarkt, nûkteré formy neplodnosti u lidí a poranûní míchy s následn˘m ochrnutím. Jizva v srdci po infarktu bude zacelena buÀkami vlastního tûla a srdce bude bít jak za mlada, Ïena se stane matkou vytouÏeného potomka, mícha pfietrÏená po úrazu sroste a ãlovûk vykroãí. Nebude to zítra, ale jsme tomu jiÏ velmi blízko. Nyní trochu odboãme a v krátkosti se zamûfime na to, jak to ve vûdû chodí a jak je financována. Vûdeck˘ projekt je financován grantovou agenturou aÈ uÏ národní ãi nadnárodní. Vûdec k této agentufie podá projekt grantu na fie‰ení problému, doplní metodiku fie‰ení a pfiedpokládané v˘sledky. Nedílnou souãástí pfiihlá‰ky je tzv. publikaãní aktivita autora projektu, tedy seznam v‰ech prací, které k danému problému publikoval v recenzovan˘ch vûdeck˘ch ãasopisech s tzv. impact faktorem. Tento faktor odráÏí jakési hodnocení vûdeck˘ch ãasopisÛ a tím i úroveÀ vûdeck˘ch publikací. Nejv˘‰e stojí právû Science, nejníÏe ãesk˘ Journal Animal Production, pro pamûtníky dfiíve Îivoãi‰ná v˘roba. Rozdíl je propastn˘. Projekt posoudí nezávislí odborníci v daném oboru. Nedílnou souãástí posudku je, zda pfiedpokládané v˘sledky budou na takové úrovni, aby je k publikaci pfiijal recenzovan˘ vûdeck˘ ãasopis. Existuje-li tento pfiedpoklad, projekt je pfiijat a z ãásti ãi zcela je financován agenturou. Pokud v‰ak pfiedpokládané v˘sledky smûfiují pfiímo do praxe a jsou publikovatelné pouze v odborn˘ch ãasopisech (napfi. Ná‰ chov), projekt je zamítnut a finanãní prostfiedky nejsou pfiidûleny. V˘zkum se nekoná. O ovûfiení v˘sledkÛ vûdy a jejich zavedení do ‰iroké praxe se musí postarat praxe sama. Samozfiejmû náklady s tím spojené nese praxe sama. Tak tomu je v mnoha odvûtvích a funguje to. Jako pfiíklad uveìme jiného v˘znamného ãeského vûdce a to Antonína Holého. Vymyslel chemickou slouãeninu, která dokáÏe podstatnû prodlouÏit Ïivot nakaÏen˘m virem HIV, v poãáteãních fázích nákazy virus potlaãuje a zabraÀuje pfienosu viru z matky na plod. Jiná slouãenina je úãinná proti viru Ïloutenky typu B. To je ãistá vûda. Praxe spoãívá v zavedení lékÛ do klinické praxe. K tomu jsou v‰ak potfiebná náleÏitá ovûfiení a klinické zkou‰ky. Potfiebné náklady, které musí b˘t vynaloÏeny do doby registrace lékÛ znaãnû pfievy‰ují náklady spojené se samotn˘m v˘zkumem. V tomto pfiípadû se financování chopily nadnárodní farmaceutické firmy, protoÏe tu‰í znaãné zisky pfii v˘robû nov˘ch lékÛ a vynaloÏené náklady se mnohokrát vrátí. Koneãnû se dostáváme k Ïivoãi‰né v˘robû, nebo lépe k chovu masného skotu v na‰ich podmínkách. Co na tomto poli vymyslet, aby v˘sledky byly publikovatelné v recenzovan˘ch vûdeck˘ch ãasopisech? Prakticky nic, protoÏe pro vûdeck˘ svût jsou problémy na‰ich chovatelÛ naprosto nezajímavé. Existují vûdecké poznatky, které by bylo po ovûfiení moÏno zavést do praxe, ale neexistuje nikdo, kdo by ovûfiení financoval. Farmáfi to nebude, nûkolik voln˘ch miliónÛ nemá ani svaz. Jako pfiíklad uveìme heterózní efekt. Pomûrnû dlouho znám˘ vûdeck˘ poznatek o tom, Ïe pfii kfiíÏení rozdíln˘ch plemen vykazují kfiíÏenci vy‰‰í uÏitek neÏ je oãekávan˘ prÛmûr rodiãÛ. Tedy zv˘‰ení uÏitkovosti takfiíkajíc zadarmo. Praktického vyuÏití nachází pfii hybridizaci hospodáfisk˘ch zvífiat, skot nevyjímaje. Pravdûpodobnû v‰ichni víme, Ïe vût‰ina vepfiového pochází z masn˘ch hybridÛ, kfiíÏencÛ nûkolika plemen prasat, vût‰ina vajec je od slepic nosn˘ch hybridÛ, které sná‰ejí více a kvalitnûj‰ích vajec neÏ leghornky. V tûchto pfiípadech se zavedení vûdeckého poznatku do praxe chopily velké firmy, které tu‰ily velké zisky. Mohli si to dovolit, protoÏe chovají produkãní zvífiata v obrovsk˘ch mnoÏstvích a co je dÛleÏité, ve standardních opakovateln˘ch podmínkách prostfiedí a v˘Ïivy. U masného skotu standardní podmínky zaruãit nelze, snad jen ve finální ãásti v˘krmu a to jen do urãité míry. Ideálem produkãního chovu masného skotu je nenároãná kráva, která kaÏdoroãnû dá tele a jejíÏ nároky jsou pokud moÏno je‰tû men‰í neÏ vyÏaduje souãasná kráva herefordská v biochovu. Ov‰em její potomek ve v˘krmu roste lépe neÏ b˘ãek plemene charolais a osvalení má srovnatelné s belgiãanem. Tvorbu takového hybrida nemÛÏe financovat farmáfi. Ve Spojen˘ch státech existuje v˘zkumn˘ ústav zamûstnávající kolem

30


stovky vysoko‰kolsky vzdûlan˘ch pracovníkÛ, ktefií tvofií hybridy pro konkrétních pÛdnû klimatické podmínky, jejich plemenné hodnoty pfiepoãítávají na dolary zisku a farmáfiÛm onen zisk garantují. Finance na ãinnost tohoto ústavu plynou jako skrytá dotace na chov masného skotu ze státních prostfiedkÛ, ãásteãnû se podílí firmy, které realizují v˘krm. V˘sledky jsou ve vûdeckém tisku nepublikovatelné a v mnoha pfiípadech zÛstává v˘sledná plemenná kombinace tajemstvím obdobnû jako tomu je v chovu prasat ãi drÛbeÏe. Hybridizace skotu v na‰ich podmínkách je nerealizovatelná, protoÏe, jak jiÏ bylo zmínûno, v˘sledky neotiskne Ïádn˘ svûtov˘ vûdeck˘ ãasopis, takÏe to není vûda. Je pravdou, Ïe byl pfied lety uãinûn chab˘ pokus a byla udûlena v˘jimka pro plemenného b˘ka kfiíÏence s v˘raznou rÛstovou schopností, leã v˘sledky se nedostavily a mal˘ poãet potomkÛ není dostateãnou zárukou statisticky prÛkazného zlep‰ení uÏitkov˘ch vlastností. Z uvedeného pfiíkladu zavádûní v˘sledkÛ vûdy do praxe je zfiejmé, Ïe v na‰ich podmínkách chybí tak zvan˘ aplikovan˘ v˘zkum, jehoÏ v˘sledky by byly publikovány i v odborn˘ch ãasopisech a zavádûny pfiímo do praxe. Pokud by neexistoval aplikovan˘ v˘zkum, objev Josefa Fulky jr. zÛstane jen ãlánkem v Science, chemické slouãeniny Antonína Holého pouze chemick˘mi slouãeninami a nikdy se z nich nestanou léky. Heterózní efekt by zÛstal jen genetickou hypotézou. Je dobfie, Ïe v prv˘ch dvou pfiípadech se aplikovan˘ v˘zkum najde ãi na‰el. Pro chovatele masného skotu je v‰ak nepotû‰itelné, Ïe pfii fie‰ení jejich problémÛ se kvalitní aplikovan˘ v˘zkum pravdûpodobnû nenajde. (NepovaÏujme 42 stran kompilátu star˘ch a je‰tû star‰ích prací o tom Ïe k úspû‰né reprodukci ve stádû skotu je potfieba zdrav˘ b˘k a zdravá kráva za v˘stup kvalitního aplikovaného v˘zkumu, i kdyÏ autorem je universitní profesor.) Neb˘t prezentace pfievratného objevu vûdeckého t˘mu Josefa Fulky jr. v celostátních mediích, málokdo by se dozvûdûl, co se ve V˘zkumném ústavu Ïivoãi‰né v˘roby v.v.i. zkoumá. Science sleduje velmi omezen˘ okruh lidí, z chovatelÛ pravdûpodobnû nikdo, aãkoliv v dobû internetu to není zas aÏ tak obtíÏné. Také by se tam dozvûdûl, Ïe jin˘ ãesk˘ t˘m prokázal, Ïe brouci byli na na‰í planetû dfiív neÏ kvetoucí rostliny. I tato informace je dÛleÏitá, ale jak s ní naloÏit? Velk˘ krok pro lidstvo, mal˘ krok pro Ïivoãi‰nou v˘robu. Proã velk˘ krok pro lidstvo bylo zmínûno v úvodu. Proã mal˘ krok pro Ïivoãi‰nou v˘robu? ProtoÏe není aplikovan˘ v˘zkum, kter˘ by klonování zavedl do ‰iroké praxe. PomiÀme nyní fakt, Ïe pfienosem embryí nejlep‰í krávy pfiipu‰tûné nejlep‰ím b˘kem z genetického hlediska získáváme na kvalitû, klonováním se vlastnosti pouze konzervují. Kdo ovûfií na dostateãném poãtu jedincÛ, Ïe klony nejlep‰í krávy dané populace budou stejnû uÏitkové a Ïe se klonování chovatelÛm vyplatí? Nezmûní-li se pfiístup k aplikovanému v˘zkum, asi v dohledné dobû nikdo. Hubert Herrmann

Semináfi „Chov masného skotu“ v Bene‰ovû Jana ¤ehofiová, âSCHMS Rádi bychom Vás informovali, Ïe pfiedseda âSCHMS, pan Karel ·eba, se jako jeden z pfiedná‰ejících zúãastnil semináfie Chov masného skotu, kter˘ se konal 14. 2. 2008 v Bene‰ovû. Semináfi byl souãástí cyklu pofiádaného Agrární komorou âeské republiky

Foto: Jana Řehořová

v rámci projektu Operaãního programu Rozvoj lidsk˘ch zdrojÛ s názvem „Dal‰í profesní vzdûlávání pracovníkÛ v zemûdûlství“, financovaného z Evropského sociálního fondu a z rozpoãtu âR. Dal‰ími pfiedná‰ejícími byli ing. Radka Zahrádková, PhD. a ing. Jindfiich Kvapilík, DrSc. PosluchaãÛm, pfieváÏnû z fiad chovatelÛ, byly pfiipomenuty základní poznatky o chovu masného skotu, o ãinnosti âSCHMS ãi ekonomick˘ch ukazatelích chovu krav BTPM. Pfiedseda svazu p. ·eba hovofiil o produkci a spotfiebû hovûzího masa v âR, vyjádfiil se ke specifikÛm kaÏdého z dvanácti plemen masného skotu chovan˘ch na na‰em území, k mífie a úspû‰nosti telení a nakonec pohovofiil o systému klasifikace JUT SEUROP.

Foto: Jana Řehořová

Semináfi byl zakonãen Ïivou diskusí, v níÏ se fie‰ila aktuální témata jako dotaãní politika, inseminaãní dávky, ceny plemenn˘ch b˘kÛ, odchov na odchovnách a u chovatele nebo u‰ní známky, zkrátka oblasti které v souãasné dobû chovatele nejvíce tíÏí ãi zajímají a uvítali proto, Ïe si o nich mohli pohovofiit s odborníky a vyslechnout jejich názory. • Zpravodaj âSCHMS 1/2008

31

32



33

Sladkokyselé grilované ro‰tûnky Grilování je doménou mužů. Dělají to s láskou. Ti mladší okukují na plážích, jak se „roštěnky grilují“ aby je mohli sbalit, ti odrostlejší se postaví k rozpálenému grilu. I to má cosi do sebe a mnohá „roštěnka“ se chytí. Dnešní recept jsem pro vás opět vybrala z již dlouho avizované a chystané svazové hovězí kuchařky. Původní vydání v polovině loňského roku se sice nezdařilo, ale my jsme se myšlenky na zveřejnění publikace nevzdali a její konečná podoba na sebe již nenechá dlouho čekat. Shodou okolností vyjde rovnou ve dvou verzích. V časopisové podobě by měla být k dostání od dubna tohoto roku. Firma Genius Press s.r.o., která kuchařku vydá pod názvem „Nejlepší z hovězího“, v rámci své edice „Knihovnička receptů“ zajistí distribuci po novinových stáncích celé ČR. O aktuálním průběhu vydání obou podob textu Vás budeme informovat prostřednictvím našich webových stránek www.cschms.cz. A nyní již k přípravě lákavě vyhlížejícího pokrmu, z kapitoly „Roštěnec“.

Budeme potřebovat (4 porce): • • • • • • •

600 g hovězího z roštěnce 0,5 dcl červeného vína 0,5 dcl červeného vinného octa 1 lžíce hnědého cukru 1 lžička medu po lžíci sójové a worchestrové omáčky 1 lžička red curry

Jako příloha: • • • •

lilek brambory (vařené, americké, aj.) pečivo dle vlastních chutí a možností

Postup: Maso nakrájíme na tenké plátky. Všechny ostatní ingredience smícháme, čímž nám vznikne marináda. Plátky masa klademe do mísy a zaléváme marinádou. Pokud máme grilování v plánu na sobotní večer, musíme si maso naložit již v pátek ráno. Odleželé maso grilujeme na dřevěném uhlí. Jako příloha mohou posloužit plátky lilku potřené česnekem, pokapané citronem a ogrilované. A můžeme ogrilovat i plátky ananasu. Fantazii se meze nekladou!

âESK¯ SVAZ CHOVATELÒ MASNÉHO SKOTU Tù·NOV 17, 117 05 PRAHA 1 TEL.: 221 812 865 • E-MAIL: [email protected] WWW.CSCHMS.CZ

ROâNÍK XV. B EZEN 2008 âíslo 1

Recommend Documents