PRVNÍ
DO-MI-NOVINY 2. číslo
Nabídka DO-MI-NO-vin Co v DO-MI-NO-vinách najdete: Pár slov na úvod…………………………………………..……3 Trénování paměti………………………………….…………...5 Uvařili jsme levně a chutně…………………………………..10 Kde všude jsme byli…………………………………………...12 Něco pro potěchu………………………………………….…19 Amerika na dosah……………………………………….…….23 Program, pozvánky……………………………………….…...26
2
Pár slov na úvod Jiţ podruhé můţete zavítat na stránky Našich DO-MI-NO-vin. Velmi Nás potěšil Váš zájem a pozitivní reakce na Naše první vydání. A ţe začíná podzim s krátícími se dny a delšími večery, tak jsme si pro Vás připravili další informace o lidském mozku, jeho moţnostech a hlavně, jak si ulehčit zapamatování. Budete mít moţnost vyzkoušet si pár dobrých a levných receptů, naučit se skládat oregami, či si počít v dobrodruţstvích, které jsme společně podnikli. I nadále Vás budeme informovat o tom, co v rámci sluţby Domino děláme, jak se i Vy můţete zapojit a přijít mezi nás, co plánujeme podniknout a kam budete mít moţnost se s námi podívat. Příspěvky uţivatelů AS Domino Po přečtení Vašich novin DO-MI-NO-viny, bych rád jako uţivatel sluţby, který na tom byl psychicky dost špatně, přispěl malým komentářem. Během doby strávené v kolektivu lidí z Domina, který mě přijal, jsem došel k názoru, ţe všem lidem vřele doporučuji alespoň navštívit a prohlédnout si toto zařízení. Mě osobně čas zde strávený velmi pomáhá k psychické rovnováze.
Příspěvky rodinných příslušníků Klub Domino znám více jak 10 let. V nelehkých chvílích období našeho ţivota nám zaměstnanci ASD velmi pomohli. Existence klubu, nám „vytrhl trn z paty“. Sluţba poskytuje „azyl“ lidem, kteří během svého ţivota, potřebují pomoc, nebo si jen posedět, promluvit si, zabavit se. Atmosféra v klubu navozuje pocit sounáleţitosti, pohody a „tak nějak“ člověka zklidní. B.M. 3
Kde nás najdete
Adresa : Jizerská 4, České Budějovice 370 11 Tel. : 731 604 183, 776 655 343, 731 604 508, 774 655 366, www.mchcb.org
4
Trénování paměti „Zlepšováky“ paměti Naše paměť je nevyzpytatelná. Jednou si zapamatujeme neuvěřitelné mnoţství věcí, včetně těch, na které bychom raději zapomněli a jindy naopak potřebujeme, aby se nám do paměti vrylo něco, co tam ne a ne dostat. Nemůţeme tedy říci, ţe by naše paměť byla špatná, jen se zdá, ţe si vštěpuje jen to, co sama chce. Moţná se vám to zdát přehnané, ale ve své podstatě, na tom něco pravdy bude. V souvislosti se zapamatováváním si něčeho musíme počítat i s tím, jak je daná informace pro naši paměť atraktivní. Nechápejte to však tak, ţe se nám do mozku vrývají pouze věci krásné či příjemné – ve „vzhledu“ to není. Pokud chceme, aby něco bylo pro naši paměť atraktivní a ta po tom, jak se říká, „chňapla“, pak by toto mělo splňovat následující: Pokud jde o nějaký text, měl by být stylisticky dobře napsán (nemělo by se jednat o krkolomnou větu, která by navíc obsahovala například cizí/odborná slova a podobně). Důleţité věci by měly být podtrţené či zvýrazněné (ať uţ tučným písmem, jinou barvou, jiným typem písma). Pokud jde o informace, které nám někdo sděluje slovy (například učitel ve škole, lékař atd.), pak by bylo dobré, kdyby důleţité věci zdůraznil (zvýšil hlas, změnil jeho tón), aby dobře frázoval, coţ v praxi znamená, aby dělal pomlky v řeči (nechrlil slova jedno za druhým) a to co je na sdělení podstatné aby zopakoval (na konci stručně shrnul). Ne nadarmo se říká: „Opakování, matka moudrosti“. To, co si chceme zapamatovat by nás mělo nějakým způsobem zajímat (ţeny si lépe zapamatují novinky a trendy v módě, sportovním fanouškům v paměti snadno utkví kolik branek dal který útočník ve fotbale). Informace je pro nás dobře zapamatovatelná, kdyţ ji máme spojenou s nějakou emocí, se silným pocitem. Pokud se vás 5
někdo zeptá, co jste měli před 23 lety v pondělí ráno na sobě za oblečení asi jen málokdo si vzpomene. Pokud se vás ale zeptá, co jste měli na sobě, kdyţ jste šli poprvé do mateřské školy, do první třídy, do zaměstnání… vzpomene si mnohem více lidí, protoţe tento den je spojen s určitou nervozitou, těšením se na nové záţitky a podobně. Pokud vše výše popsané stejně selţe, nezoufejte, ještě máme v rukávu tak zvané „zlepšováky paměti“, odborně nazývané mnemotechniky. Není důvod se jich děsit, všichni je ve svém ţivotě vyuţíváme (a mnohdy o tom ani nevíme). Tak například: většina ze čtenářů bude vědět, co máme na mysli, kdyţ řekneme: „přidejte do těsta PRDOPEČ“. Víte? Ano, PRDOPEČ je hospodyňkami běţně pouţívaná zkratka pro PRášek DO PEČiva. Mohla bych vám také vyprávět o jednom mém známém, který je policistou a pracuje ve skupině, která se nazývá URNA. Nejedná se samozřejmě o ţádnou pohřební schránku, ale o Útvar Rychlého NAsazení. Takto bychom mohli pokračovat dál a dál. DpS – Domov pro Seniory, ONP – Oddělení Následné Péče, ZŠ – Základní Škola, USA – United States of America (Spojené státy americké). Díky těmto zkratkám, které si vytváříme z počátečních písmen slov, která si chceme zapamatovat, je toto pro nás mnohem jednodušší. Světe div se, ale jedná se o jednu z nejrozšířenějších mnemotechnik a to o tzv. AKRONYMA. Obdobou jsou jiţ sloţitější, avšak stejně účinná, AKROSTIKA. V této mnemotechnice si z počátečních písmen nevytváříme zkratky, ale nová slova, ze kterých pak skládáme celé věty. Pro lepší představu můţeme zmínit tento příklad: kdo z nás zná všech sedm základních barev duhy? Ti lepší to jakţ takţ dají dohromady (ale ruku na srdce, opravdu jste přišli na všech sedm barev?). Nám všem pomůţe, kdyţ si ze začátečních písmen těchto barev, tedy: Červené, Oranţové, Ţluté, Zelené, Modré, Indigo a Fialové vytvoříme taková slova, ze kterých sloţíme pro nás vtipnou a pokud moţno jednoduchou větu.
6
Například: Červená Opice Ţrala Zelený Meloun Indickému Fakírovi. Anebo: Čestný Občan Ţatce Zemřel, Měl Infarkt, Frajer. Při našem trénování paměti, které v Dominu probíhá, jsme si zase dali za úkol zapamatovat si všechny státy Evropské unie. Úkol nelehký, ale s mnemotechnikou akrostik ne nesplnitelný. Nejprve jsme si všechny státy napsali. Z jejich počátečních písmen jsme vymysleli slova tak, abychom z nich sestavili několik vět, které navíc dají dohromady srozumitelný, snadno představitelný a tak i dobře zapamatovatelný text (v ideálním případě příběh). Protoţe Českou republiku a její sousední státy Německo, Polsko, Slovensko a Rakousko známe, tak ty jsme do států nezařadili a vţdy je přidáváme nakonec automaticky. Posuďte sami, nakolik jsme byli úspěšní (i kdyţ nutno podotknout, ţe slova, věty i celý příběh jsme vymýšleli během více trénování – nebyla to otázka jedné hodiny). Výsledek stál určitě za to, pomocí příběhu jsme schopni vybavit si všech 27 států EU. Dnes
budu
vařit
brambory se
Dánsko Bulharsko Velká
Maso bude mírně
Británie
Slovinsko Španělsko.
i
šťavnaté.
Malta Belgie Maďarsko Portugalsko
Itálie
Švédsko.
Letití kuchaři radí:
ladit
estragonem.
Litva Kypr
propečené
špenátem.
finální říz
Rumunsko Finsko Řecko Lotyšsko
Nakonec
fandí
i
Nizozemí
Francie Irsko
Estonsko.
laikovi. Lucembursko.
7
Mnemotechnik je více neţ deset, o některých dalších se jistě zmíníme v příštím vydání DO-MI-NO-vin. Pokud byste je ještě předtím chtěli vyzkoušet anebo se jednoduše zapojit do našeho trénování paměti, určitě se přijďte zcela nezávazně podívat vţdy ve čtvrtek od 14 hodin do AS Domino. Kdo ví, třeba se stanete pravidelnými členy naší zapomětlivé party (která se s tím ovšem snaţí něco udělat ). Budeme se moc těšit.
8
Trénování paměti – jak na to! Zábavné otázky aneb cvičení slovní zásoby, trénování vybavováni si různých informací Zamyslete se nad následujícími slovy a pokuste se doplnit správné výrazy. Řešení naleznete na konci DO-MI-NO-vin.
Polévkový knedlíček Otvory v místnosti Doušek Strana Napodobeniny Sloní zub Vidina ve spánku Poštovní pták Vegetariánský sýr Filmová hvězda Podsvinče Označení výběrové mouky Hmotnost
9
Uvařili jsme dobře a levně… Studená okurková polévka Pro 4 osoby budete potřebovat:
2 okurky Zakysaná smetana (bílí jogurt, zákys)
0,5l
Česnek
3 strouţky
Sůl Pepř Vegeta Štáva z jedné limetky
Cena cca: 70Kč 1,5 okurky nakrájíme na malé kousky a v nádobě rozmixujeme ponorným mixérem. Přidáme zakysanou smetanu, nastrouhané strouţky česneku, sůl, pepř, vegetu a štávu z limetky. Společně promícháme. Nakonec přidáme na plátky nakrájenou 0,5 okurky. Dáma na 1 hodinu odleţet a vychladit do ledničky. . Přejeme Vám dobrou chuť
Krkonošské těstoviny Pro 4 osoby budete potřebovat: 1 Sáček libovolných těstovin (nejlépe vřetena) 1 Sáček kysaného zelí. 20 – 30 dkg anglické slaniny (či jiné uzeniny) Máslo/olej Cibule Sůl, pepř Cena cca: 100Kč. Těstoviny vloţíme do osolené vařící vody (dle návodu přípravy na sáčku). Kysané zelí vyjmeme ze sáčku, propereme (kdo má rád hodně kyselé nepropírá), na prkýnku můţeme trochu pokrájet a pak vloţíme do menšího hrnce. Podlijeme trochou vody, osolíme (případně okořeníme tak, jak máme rádi) a cca půl hodiny povaříme do měkka. Na másle (či oleji) lehce osmahneme najemno nakrájenou cibulku. Přidáme na kostičky nakrájenou anglickou slaninu (uzeninu, kousky uzeného masa… jednoduše co kdo má rád a co má zrovna doma). Smaţíme, dokud nám slanina „nechytne“ mírnou kůrčičku (přibliţně 15 minut). Ve větším hrnci, míse nakonec jednoduše smícháme uvařené těstoviny, měkké zelí a slaninu usmaţenou na cibulce. Dle zvyku dochutíme solí, pepřem. Ihned podáváme (pro vylepšení ještě můţeme dozdobit pokrájenou petrţelkou či doplnit nakrájenými měsíčky rajčete). Přejeme Vám dobrou chuť!
11
Kde všude jsme byli Cyklovýlet Ten den bylo
příjemné počasí, ani horko ani zima, tak akorát. Z pohledu cyklisty, kterého čeká předem plánovaný výlet, je to důleţitá skutečnost. Náš malý tým se sešel u řeky, kaţdý vybaven důkladně nahuštěnými koly svých bicyklů a vydatnou svačinou. Příroda kolem řeky nezklamala, Divoké kachny si hrály na schovávanou v čisté vodě pomalu plynoucí řeky. Cestou nás míjelo mnoho cyklistů i bruslařů, tato cyklostezka kolem Vltavy se těší mezi sportovci velké oblibě. Projeli jsme centrem městečka Hluboká nad Vltavou, opatrně kličkujíc mezi hloučky turistů. Kaţdoročně, v tuto roční dobu, obdivují krásné historické objekty, na památky bohatých Jiţních Čech. Na hrázi rybníka před ZOO Ohrada, se naše hladové ţaludky posílily svačinou a unavená lýtka potěšil odpočinek na lavičce, s výhledem na vodní hladinu. Další trasa pokračovala kolem Bezdreva, přes Čejkovice, Haklovy Dvory aţ na sídliště Vltava. Celkem jsme ujeli kolem 30 km, jako s větrem o závod. Bylo nám spolu prima. J.
12
Splutí Vltavy - Rafty 5. - 6. 8. 2010 Tak uţ jsme se dočkali. Nastal den D a naše velká skupina odváţných „řekoplavců“ vyjela busem směrem Vyšší Brod. Skvělá vedoucí Pavla předem zamluvila tři rafty i s vybavením. Z minulých plaveb po Vltavě jsme jiţ dobře věděli, kde s rafty budou čekat naši kamarádi z Kanaku. Našlo se mezi námi i dost statečných nováčků, kteří se nebáli vyplout s námi a svěřit svůj osud do rychle plynoucích vod Vltavy. Po dešti jsme opravdu o dostatek vody neměli nouzi. Všichni se na parkovišti ve Vyšším Brodě převlékli. Vybaveni vestou, pádlem a sudem s ostatními věcmi, jsme po skupinkách nastoupili do raftů, jiţ připravených na vodě. Hurá, uţ jedeme!!!!! Voda je sice rychlá, ale pádlovat se musí. Chvíli trvalo, neţ se kaţdý skamarádil se svou pozicí na raftu a vzal pádlo na milost. Cákání pádlem na vzadu sedící kamarády, točení raftu na místě dokolečka a vzájemné pošťuchování, nás nemohlo rozházet a zkazit náladu. První jez je za námi, čeká nás občerstvení na místě, zvaném„ U Veverek“. Po deštích je tu dost bahna, jak se později ukáţe, stejná situace nás čeká i v dalších tábořištích. Řeka je plná vodáků, někdo sedí v kanoi, jiní si velebí na raftu. Pokřikujeme na sebe, zdravíme ostatní vodáckým AHOJ! 13
A uţ je tu další šlajsna, proslulý Herbertov. Následujeme rafty před námi, důleţité je správně najet na střed dřevěného koryta a ostatní jiţ ponechat na síle vodního proudu. Štěstím je, ţe raft je stabilní a nepřevrátí se. Spíše hrozí, ţe při prudkém zhoupnutí z něj můţe vodák vypadnout. Aby k tomu nedošlo, je na kaţdém z nás, zda se v raftu dobře uvelebí, pádlo schová dovnitř a drţí se postranního provazu. První delší zastávka nás čekala v Roţumberku. Pod rozlehlým hradem, který se majestátně tyčí nad řekou, jsme poobědvali. Kdo neměl z domova s sebou špekáčky na večerní táborák, měl zde moţnost si nakoupit vše pro blaho svého ţaludku. Plavba po řece poskytuje všem mnoho zajímavých výhledů na krásy přírody, zarostlé břehy a zajímavé skalní útvary. Na štěstí je i přes veliké mnoţství vodáků na březích čisto. Občas někomu uplave plastová lahev s pitím a ta bloudí opuštěna kolem nás, nepatřící nikam a nikomu. Pozdě odpoledne jsme jiţ značně zmoţeni dojeli do tábořiště, které jsme si vybrali za místo k přenocování. Branná nás vítala jiţ postavenými stany rychlejších vodáků, vůní opékaných klobás. Vybrali jsme si společně vhodné místo a začali stavět stany. Kdo potřeboval pomoci, mohl se spolehnout, ţe mu bude vyhověno. Těšili jsme se na dobré jídlo, pro tyto účely bylo tábořiště dobře vybaveno. Abychom se nemuseli plahočit do lesa na mokré dříví na táborák, kluci vymysleli, ţe se nám vyplatí palivové dříví koupit. Oheň se díky suchému dřevu rychle rozhořel, mohli jsme si náleţitě uţít vůně ohně, udících se špekáčků a druţné nálady naší party. Podle únavy a z přemíry záţitků začali někteří z nás pomýšlet na spánek a postupně si zalézat do stanu, kde jiţ čekal teploučký spací pytel na svého nájemníka. To jsme ale netušili, ţe tuto noc nám nebude klidný spánek dopřán. Sousedé z vedlejšího stanu dlouho po půlnoci vesele popíjeli, na své spící okolí nebrali ţádné ohledy. V noci začalo dost silně pršet. Byl mezi námi nocleţník, který místo stanu vyuţil přístřeší z raftů. Strach o něj, zda rafty nespadly , on nemokne, nás budil z neklidného snu. Navíc někdy k ránu se celým tábořištěm ozýval opilý křik o pomoc a na něj 14
reagující peprné odpovědi ostatních obyvatel stanů. Kdo do této doby neusnul, uţ neměl aţ do rána šanci se vyspat. Ranní vstávání nám ztěţovalo počasí, pořád pršelo, kolem dokola samé bláto. Neradi, ale nedalo se jinak, jsme se vysoukali ze stanů, někdo jiţ snídal a popíjel v otevřeném občerstvení. Nakonec počasí ukázalo přívětivější tvář a po zabalení všech věcí jsme mohli vyplout na další cestu. Čekal nás úsek z Branné do Českého Krumlova. Po zkušenostech se splutím propustí minulý den, se někteří z nás na nová vodní dobrodruţství dokonce i těšili. Některé šlajsny nám sice naháněly strach, ale díky stabilitě raftu a příkladu ostatních vodáků, jsme další nástrahy, které jen řeka umí přichystat, dobře zvládli. Poslední velká zkouška nás čekala v Českém Krumlově, přímo pod hradem. Koryto Vltavy je zde nově po prodělaných povodních vyhloubeno, voda zúţeným korytem teče velmi rychle a propusť je splavná na vlastní nebezpečí. Tento jez přitahuje pozornost okolních lidí, cizinci zde nadšeně fotografují vodáky, jak si s vodním ţivlem hrají, mnohdy dost riskantně. Našim raftům a jejich posádkám se i tento jez povedl sjet. Celí mokří, ale spokojení
15
s průběhem naší plavby, jsme dopluli na místo, kde pokaţdé naše cesta končí. Kamarádi z Kanaku si přijeli pro rafty, popřáli nám šťastnou cestu domů a my všichni jsme pospíchali na autobus. Bylo to náročné, ale jsme všichni a celí. Těšíme se domů na koupel a měkkou postel………..
J.
16
Zahájení Týdnů Duševního Zdraví v Českých Budějovicích 15. září jsme hudebním odpolednem slavnostně zahájili další ročník Týdnů duševního zdraví. Tato akce je jiţ tradičně pořádána během měsíce září a října a jako jiné nestátní organizace se také AS Domino připojuje k této celostátní a celosvětové akci. Kapela Velký ZUŠ Band svou hudbou zaplnil veřejné prostranství před KD Slavie. Pesimisté nás varovali, počasí se bude horšit, počítejte s deštěm. Nestalo se, ten nahoře nás má rád. Nejen počasí , ale i návštěvnost se vydařila. Kvalitní hudba přilákala k poslechu a také k tanci, nejen milovníky hudby. Posedět a poslechnout si Velký ZUŠ Band přišli náhodní chodci, kteří se nechali zlákat hudebním děním a příjemným posezením pod širým nebem. Celé odpoledne aţ do večera, kdy se s rodícím podzimem zahalí město do tmy, se moc vydařilo. Všichni odcházeli spokojeni, odnášejíc si domů dobrou náladu. Další program Týdnů Duševního Zdraví, během měsíce října, nabízí pro širokou veřejnost odborné přednášky a koncerty v MC Fabrika.
17
Něco pro potěchu Malování mandal – zdroj klidu Jiţ podruhé vám přinášíme moţnost vybarvení si své vlastní Mandaly. Mandal, je slovo, které pochází ze starobylého indického obřadního jazyka a znamená v překladu „kruh“, „oblouk“. Kdo často maluje či pracuje se štětcem nebo pastelkami a vzpomene si, jak tak činil v dětství, ví, jaké hluboké uspokojení můţe pociťovat v době této tvorby. Během malování je člověk sám se sebou, se svou intuicí, se svými pozitivními nebo negativními pocity, jimiţ se právě zaobírá. Během malování se uvolňuje napětí, člověk se uklidňuje a většinou se mu značně zlepší nálada. Vůbec nezáleţí na tom, zda člověk umí malovat či ne, důleţité je zda chce. 1 Jak vybarvit svou mandalu Nezačínejte hned s vybarvováním. Nejdřív si udělejte chvilku času a mandalu si pořádně prohlédněte. To Vás uklidní a moţná přitom objevíte nové tvary a vzory, které v ní ještě nejsou nakresleny. Ty do nich pak můţete jednoduše dokreslit fixou. Vybarvování mandal má dvě jednoduchá pravidla: Drţte se ve vymezených hranicích a dejte prostor a volný průběh své fantazii. Vybarvujte svou mandalu vţdy od vnějšího okraje směrem ke středu. Tak časem najdete i svou vlastní cestu k Vašemu středu. S jakými barvami budete pracovat, je zcela na Vás. Pokud budete pouţívat pastelky, nanášejte barvu lehkým tahem a malými krouţkovými pohyby. 1 Pokud se budete soustředit, pak Vaše činnost splní to, co slibuje.
Příjemnou zábavu.
Nobody __________________________________________________________________________ 1, Zdroj: Sascha Wuillemet, Andrea-Anna Cavelius, Malování mandal,
18
19
Origami Mé odpoledne v Dominu Jedno červencové pondělní odpoledne jsem se vydal do Domina, abych uţivatelům v rámci Tvořivé dílny nabídl a ukázal, jak se skládají origami. Origami je Japonské slovo a znamená „skládat papír“. Skládání papíru má v Japonsku dlouhou tradici, ale rozvíjelo se i v jiných zemí. Její počátky spadají aţ do 9. století našeho letopočtu. Skládanky se původně věšely pro štěstí k malým dárkům. V průběhu staletí se origami vyvinulo ve zvláštní formu umění s mnoha moţnostmi vytváření i pouţití a bylo převzato i v dalších kulturních okruzích. Dodnes má většina skládaných tvarů svůj vzor ve světě zvířat a rostlin. Většina tradičních skládanek vychází ze čtverce. V Japonsku je prý nejběţnější formát 17 x 17 cm pro normální lidi a 6 x 6 pro miniaturisty. My jsme samozřejmě pouţívali čtverec 21 x 21 cm, který se dá snadno zhotovit z formátu A4. To jsou tzv. centimetrové formáty. Ovšem nadšenci občas skládají z papírů mnohem větších - z tzv. metrových formátů. Nejsem si jistý, ale myslím, ţe rekord je něco kolem 30 metrů. Nejběţnějším způsobem, jak zaznamenat postup skládání, jsou tzv. diagramy. Pro určité skupiny skládaček je typické, ţe začínají stejnou posloupností kroků. Mají prostě stejný základ. Často jde o sloţený čtverec. Já jsem vybral celkem tři jednodušší náměty, aby se zapojili všichni uţivatelé. Začali jsme skládáním tučňáka. Všichni účastníci byli snaţiví a s trochou pomoci se jim podařilo zdárně poskládat i ptáčka a na závěr loďku. Myslím, ţe uţivatelé byli s činností spokojeni, protoţe si následujícího dne skládanky odnesli. Příště určitě můţeme společně zkusit něco sloţitějšího . Filip 20
Návod na sloţení Tučňáka
21
Amerika na dosah Přistání v Atlantě... fronta směrem k imigračnímu úředníkovi my vzhledem k omezenému času na přestup a únavě připadala nekonečná a také uţ jsem chtěla být "ve státech" a ne v terminálu bez povolení ke vstupu, ale všechno bylo tak nové a zajímavé, ať se dělo cokoli. Najednou jsem byla „v tom světě“, který jsem znala hlavně z televize a tento pocit mne neopouštěl ani později. Kdyţ jsem se dostala k přepáţce, čekala jsem cokoli. Úředník mě prověřoval pečlivě. Musela jsem přeříkat z paměti adresu, kde budu ve státech bydle, sdělit účel mé návštěvy, odkud znám své přátele, za kterými letím. Kdyţ jsem odpověděla, ţe z Česka, tak zase co tam dělali? Nakonec si odpověděl sám, ţe tu asi chodili do školy a uţ jsem rychle běţela pro kufr, který si do letadla směr Salt Lake City musíte dopravit sám. Nasedla jsem do letištního vagónu s příjemnými dívkami z Ekvádoru a doufala, ţe stihnu odlet. Po nástupu do letadla jsem se usadila na sedadle vprostřed. U okna mladá Američanka, která se tvářila, jako kdyţ jede autobusem a u uličky mladý muţ z Utahu. Věnovala jsem se sledování polohy letadla a údajům letecké společnosti na obrazovce na opěradle přede mnou. Byla jsem opravdu unavená a těšila se na své přátele z Utahu. Během letu jsem se seznámila s pani, která pracuje Univerzitě BRIGHAMA YOUNGA , ta mi dala svůj e-mail s tím, ţe můţeme zůstat v kontaktu. Hned jsem věděla, ţe to myslí váţně. Jsem s ní v kontaktu i teď. Ţivot píše i takovéto příběhy. Po zdárném přistání a výstupu z letadla mě u zavazadel čekal můj kamarád Brandon a jeho maminka. Bylo po půlnoci a vyrazili jsme domů. Město v noci - to bylo něco. Pro mě začínalo něco úplně nového, ale o tom zase příště. Aneta Vasa 22
Správné odpovědi na zábavné otázky ze strany č.: 9
Polévkový knedlíček
Nok
Otvory v místnosti
Okna
Doušek
Lok
Strana
Bok
Napodobeniny
Atrapy
Sloní zub
Kel
Vidina ve spánku
Sen
Poštovní pták
Holub
Vegetariánský sýr
Tofu
Filmová hvězda
Star
Podsvinče
Sele
Označení výběrové mouky
Dvounulka
Hmotnost
Váha
23
Program AS Domino Pondělí
9,00 – 10,00
Rehabilitační cvičení (Tělocvična Orel, Lannova tř.) 10,30 – 12,00 Psychoterapie 13,00 – 17,00 Dílna tvořivé inspirace 13,30 – 14,30 Odpolední siesta /1x/měsíc
Úterý
9,00 – 11,00 11,00 – 13,00 11,00 – 13,00 13,00 – 15,00
Středa
Keramická a textilní dílna Pánský klub /1x /měsíc Dámský klub /1x/měsíc Keramická a textilní dílna Turistika
Čtvrtek
9,00 – 11,00 Keramická a textilní dílna 11,30 – 13,30 Filmový klub 14,00 – 15,00 Mozkový jogging
Pátek
9,00 – 14,00
Nácvik vaření
Odpolední siesta probíhá mimo prostory socioterapeutického klubu AS Domino, Jizerská 4, ČB. Změna programu vyhrazena.
24
Pozvánka na akce Týdny duševního zdraví 10 října 1992 vyhlásila Světová federace pro duševní zdraví (World Federation for Mental Health - WFMH) Světové dny duševního zdraví. Od roku 2004 se také Městská charita České Budějovice projektem Domino připojuje svým programem k této celorepublikové humanitární, společenské a kulturní akci. Smyslem akce je co nejvíce informovat veřejnost o problematice duševně nemocných, mentální hygieně, jako prevenci zlepšení postoje k duševně nemocným a větší toleranci společnosti. 6. 10. 2010, 17,00 hod. - přednáška, MUDr. Lenka Fiedlerová „ Mentální hygiena a duševní zdraví“, Teologická fakulta Jihočeská univerzita, Kněţská ul. č. 8, 19. 10. 2010, 19,00 hod. – divadelní představení divadla CHAD – Tři sestry a jeden prsten na motivy Jana Wericha, MC Fabrika, Jeronýmova ul. č. 6, 21. 10. 2010, 17,00 hod. - přednáška Doc. Mgr. J. Šrajer, Dr. theol.„ Etika a duševní zdraví “, Teologická fakulta Jihočeská univerzita, Kněţská ul. č. 8, 23. 10. 2010, 20,00 hod. – koncert skupiny: Black Lake (Tábor), Curiculi (Tábor), Singhaia (České Budějovice), MC Fabrika, Jeronýmova ul. č. 6, 25