PROMLUVY PAM TI Ze vzpomínek absolvent m stského koeduka ního ústavu u itelského v Chrudimi z let 1943 - 1947 Sestavil Antonín Mikolášek 10 JAK TO BYLO DÁL ? Pozoruhodné je, že jsme tak ka všichni z stali u iteli. Když ovšem nepo ítám ty, kte í od nás odešli d íve – byl to Ji í Hamršmíd-Hora, který hned po maturit neszoupil na Vojenskou akademii a armád z stal v rný až do svého konce. Všichni ostatní u ili na r zných studií si po ínaji jinak. V tšina z nich ze školství odchází a jen výjime n z stávají. AŽ(K) – Po maturit nás poslali u it do pohrani í (okres Podbo any), ve t íd byly d ti eské, n mecké a p esídlenci z Volyn - Školy byly jednot ídky (O inov, Podlešice), jeden as jsem byla i ídící sama. OK(P) - Bylo to už pár let po škole, když jsem zažila velice p íjemné p ekvapení. U ila jsem v Dolní ermné ve druhé t íd 3., 4. a 5. postupný ro ník, celkem 49 d tí. Obecná škola byla na nám stí a naproti p es silnici byla m š anská škola, kde sídlil editel školy. Jednou odpoledne p ib hl celý udýchaný ke mn do t ídy a že musím jít do t locvi ny ukázat hodinu t locviku. P ijel krajský inspektor a nebyl moc spokojený s t locvikem na m š ance. ekla jsem, že kon íme vyu ování a d ti skákaly radostí, že p jdou do t locvi ny.. Dost nerada jsem si vzala tepláky a cvi ky, d ti se ochotn p evlékly do trenýrek a všichni jsme pochodovali p es silnici. Šla jsem do sborovny uvítat se s krajským inspektorem. Jaké však bylo mé p ekvapení – ve sborovn stál Šmidra. Jeho první reakce byla: „Oluše, to není možné!“ Já na to: „Co Vy tady d láte?“ V ele mn objal a povídá: „P ijel jsem se podívat, jak využíváš to, co jsem t nau il.“Všichni kolegové stáli v úžasu. Mn moc dob e nebylo, protože Šmidra všem doporu il, a se jdou podívat, jak má vypadat hodina t locviku. V il mi a já ho necht la zklamat. D ti byly zvyklé cvi it samy na r zných ná adích, já jen dávala záchranu u rizikového ná adí. Hodina utekla jako voda, d ti byly moc hodné, až mn to dojalo. Nejv tší odm nou mi bylo, že se pan profesor hrd usmíval a tak jsme m la ohromnou radost, že jsem nezklamala. L - Od Zemské školské rady, která nás rozmís ovala na u itelská místa, jsme obdrželi informa ní list, kde byly uvedeny okresy s volnými u itelskými místy a my jsme si m li vybrat p t okres a na žádost uvést v po adí, jak jim dáváme p ednost. Myslím, že tém nikdo se nedostal ani na jeden z on ch p ti uvedených okres . Na školy jsme byli ustanovováni jako u itelští ekatelé s právem užívat služební titul u itel a s povinností složit po dvaceti m sících služby t.zv. zkoušku zp sobilosti. Teprve potom jsme se stali skute nými u iteli. Nástupní plat u itelského ekatele byl 2 248,- K s; to bylo v dob , kdy b žnou mzdou bylo tak 5000 - 6000 K s m sí n .
AM – To bylo p ed m novou loupeží 1951, pak se to muselo d lit 50. Já m l roce 1954, tedy po reform , nástupní plat 900 K . Škoda, že jsem nez stal u itelem, m l bych o stovku víc!.
ZÁV R ŠKOLY AM - Kon í vypráv ní o dávném život n kolika lidí v dávné Chrudimi. Skute n - doba druhé sv tové války je nejen pro nás starší, ale i pro dnešní generace natolik vzdálená, že se jí mnohdy ani nechceme zabývat. Je to ale pot eba. V našem v ku je ú elné oživovat pam , protože se m žeme vracet ke všemu p knému, co jsme zažili a využít laskavosti p írody, že nám dává zapomenout na to špatné. Život v Chrudimi za války je pro každého z nás jist jen episodou, mám však dojem, že práv tím, že na n j vzpomínáme, ožívá nejen Chrudim, ale najednou i naše mysl. V tšina vzpomínajících potvrdila, že i v t žké situaci celého národa dokázalo p átelství uleh ovat nelehkým podmínkám života n kolika mladým lidem. Jakási skrytá radost z ducha zde popisované studentské komunity se promítla každému z nás do vzpomínek i do pot šení a vd ku kosmogenetickým princip m, že se ješt v bec m žeme setkávat. SM – Stá í již mnoho vzpomínek – a dobrých i mén dobrých – odválo. Jsem ale p esv d en, že základní lidské hodnoty i znalosti a odborný rozhled v nás natrvalo zakotvily práv díky ty letému studie na u itelském ústavu v Chrudimi MD(U) – ty i roky spole n prožité budou v mých vzpomínkách vždycky pat it k t m nejp kn jším. Byl to báje ný kolektiv. Snad nás stmelila vále ná doba, v níž pro radovánky mladých nebyl vyhrazen žádný prostor. A tak jsme se radovali z mali kostí. JH(T) – Bylo to p ekrásné – a bylo toho dost !
ZDALEKO VŠE NESKON ILO … NEDÁ SE ÍCI, ŽE BY TO BYLA VZÁCNOST, ALE FAKTUM EST, ŽE ÍM VÍCE SE VZALUJE DOBA ŠKOLNÍCH LET A NAOPAK BLÍŽÍ JINÁ DOBA, POCI UJÍ ABSOLVENTI R ZNÝCH ŠKOL POT EBU SE SCHÁZET SE SVÝMI SPOLUŽÁKY AST JI. ASI SI P IPOMÍNKOU BEZSTAROSTNÉHO MLÁDÍ CHT JÍ LÉ IT STAROSTI VYŠŠÍHO V KU. JAK JE VID T, TÝKÁ SE TO I U ITELSKÉHO ÚSTAVU V CHRUDIMI. K P EHLEDU LÁJOŠE BOUMY JSEM P IDAL DO P ÍLOHY TAKÉ VZPOMÍNKY SPOLUŽÁK Z NIŽŠÍHO RO NÍKU NA LÉTA V CHRUDIMI.
AB Nechce se mi v it, že jsme se poprvé sešli až po dvaceti letech. Ale v mých záznamech mám první zmínku o srazu až po dvaceti letech v roce 1967. Tehdy to svolával Pepík Linha, navštívili jsme i budovu bývalého u iteláku, kde prob hlo i vážení : možná, že si n které spoluža ky ješt rády vzpomenou na svou hmotnost 56 kg ( byly tam t i takové ). Zde jsou dokumenty: * Další srazy byly potom už ast jší – svolavatelé se p edstavili jako stálý p ípravný výbor – Oluše Kunertová, já a Marie Pertlová, která zajiš ovala vše pot ebné v Chrudimi. Tyto akce se konaly v letech 1977, 1982, 1987, 1990 a 1992. P estože jsme se v roce 1982 dohodli, že se sejdeme i v roce 1985, k tomu z neznámých d vod nedošlo. Chci jen p ipomenout, že n které první srazy byly dvoudenní, hotel Družba se p ejmenoval na Romania a potom na Bohemia. * Od roku 1994 jsem byl spolužáky donucen starat se o ádné pravidelné zvaní a tak již od toho roku jsme se scházeli vždy každým rokem. A tak to funguje až do letošního srazu 17. zá í 2010. WEBOVÁ STRÁNKA RO NÍKU 1944-1948 JT - Milý tená i této stránky, uplynula velmi dlouhá doba od událostí, které jsou zde popisovány. Je možné, že zaujmou i mladší generaci. Snad rozpozná, že tehdejší studenti m li jiné starosti než hry plné násilí a drogy. Stav eského školství na konci války Hned na za átku okupace eskoslovenské republiky n meckými vojsky došlo k uzav ení vysokých škol a v tšiny st edních škol pod záminkou projev odporu obyvatelstva ech a Moravy, zvlášt vysokoškolák . Byly provedeny bezohledné razie na vysokoškolských kolejích a mnoho student bylo popraveno nebo zem eli v koncentra ních táborech. V této t žké dob zbývalo jen n kolik st edních škol, které mohly poskytnout vzd lání mladým lidem. Jednou z nich byl U itelský ústav v Chrudimi. Bylo jasné, že N mci nemohli nahradit eské u itele i když to považovali za pot ebné z hlediska ší ení jejich ideologie. Snažili se o to aby tuto ideologii propagovali na eských st edních školách všichni vyu ující. Na U itelském ústavu o to dbal editel Ital Piazza. Uchaze i o studium a p ijímací zkoušky Ke studiu na chrudimském ústavu se p ihlásilo n kolik set uchaze . P ijímací zkoušky prov ovaly znalosti student z b žných p edm t tak jak probíhají i v sou asné dob . N mecká okupace p inesla však podstatné zm ny do p ijímacích zkoušek. Na zkoušku z n meckého jazyka se kladl zvláštní d raz. Uchaze i museli prokázat znalost v písemné i ústní zkoušce, kterou ídil n mecký inspektor. Ústní zkouška
prob hla v chrudimském muzeu, kde m li uchaze i prokázat ovládání n m iny v mimoškolním a neb žném prost edí. V duchu n mecké ideologie byli uchaze i zkoušeni i v t lesné zdatnosti v n kterých atletických disciplinách a hrách. I na to dohlížel tento inspektor. Zkoušky prob hly anonymn s p id lenými osobními ísly.Protekce a jiné podvody dnešní doby se nevyskytovaly, protože ech m hrozil za nepatrné provin ní koncentra ní tábor N mc m východní fronta. Byl to ve svém d sledku rozsudek smrti. Poslední vále ný školní rok 1944 – 1945 Do prvního ro níku byli vybráni studenti podle po adí výsledk p ijímacích zkoušek. Sešli se tak studenti ze všech kraj ech a Moravy. Ve vyu ovacích p edm tech se dával d raz na znalost n m iny, n kterými vyu ujícími byly dodržovány n mecké sm rnice snad více než bylo t eba. editel Piazza zahajoval hodiny d jepisu arijským pozdravem zdviženou pravicí. V té nebezpe né dob si nikdo nedovolil protestovat. N mecká terminologie byla dodržována i v matematice (prof. Lange) , v zem pisu i v dalších p edm tech. eští profeso i však tuto povinnost nedodržovali. Vyu ování bylo ke konci války pravideln v poledne p erušováno p elety anglo-amerických bombardovacích leteckých svaz . Pobyt v leteckém krytu nikoho neznepokojoval, protože bylo z ejmé, že strategický význam Chrudim je pro válku zanedbatelný a trval v tšinou velmi krátce k nelibosti student . V poslední vále né jarní dny roku 1945 byl ústav uzav en a vyu ovalo se samostudiem. Písemné práce se odevzdávaly p i p íležitosti ob asných konzultací s profesory. Tak skon il školní rok a s ním i válka. U itelský ústav v povále né dob V ústavu nastaly radikální zm ny v zam ení výuky, v profesorském sboru i student . ízením ústavu byl pov en prof. Alois íha, odešli vyu ující p edm t , které již vyu ovací osnova neobsahovala, n m ina byla nahrazena ruštinou. Matematiku a fyziku vyu oval prof. Zieris. Studenti ze vzdálených okres p estoupili do škol v míst bydlišt . N kte í studenti odešli studovat na školy s jiným zam ením. Odešlo mnoho student , mezi nimi i Petr Hani inec, pozd ji známý herec. V dalším roce byl název U itelský ústav zm n n na Pedagogické gymnázium. V pozd jších letech byly na jeho míst postaveny obytné budovy. U itelské povolání Po maturit byli tém všichni p id leni do škol v pohrani ních okresech, kde byl nedostatek u itel . Odsunem n meckého obyvatelstva vznikly obtížné podmínky pro nové obyvatelstvo, ale v tšina mladých u itel zde našla sv j domov natrvalo. V dalších letech pokra ovali ve studiu na vysokých školách. Mnozí z
nich opustili u itelské povolání a p ešli ke studiu jiných obor . Dosáhli vysokých funk ních za azení v pozemním vojsku a letectvu naší armády, na vysokých školách a na výzkumných pracovištích. Za átky u itelského povolání popisuje Z. íhal ve svém dopisu, uve ejn ném v odkazu poznámek. P átelství po dlouhých letech Potvrzuje se, že p átelství navázané v mladých letech, je velmi pevné. Sv d í o tom pravidelné sjezdy, v poslední dob každoro n v íjnu v Pardubicích. O organizaci se starají Milena Volfová a Josef Vondrá ek. Mailový odkaz Z. íhala R zné materiály .. fotografie, vysv d ení, dekrety, diapozitivy atd. již neexistují. tak jen n které poznámky. Náš matematik v 1.ro . byl RNDr. Lang (ne Lange). Byl vysokoškolským kantorem (docent?) a když byly vysoké školy uzav eny, ada t chto vysokoškolák odešla u it na st ední školy. Vzpomínám, že naši starší spolužáci m li za to (proti tomu co u nás u il Machytka), že to s Dr. Langem bylo náro né. Po válce se vrátil na p írodov deckou fakultu KÚ a já jsem se o n m dozv d l, že pat il k nejnáro n jším examinátor m. Na JSŠ ve Varnsdorfu se mnou u il kolega, který si rozši oval aprobaci na st ední školy. Narazil na Langa a ten ho od prvé zkoušky vyhodil pro n jakou nep esnost v popisu kostry haterie, což je obratlovec, který má chordu v zárode ném stavu, ale v dalším vývoji prochází specifickou zm nou. Na první pokus prý u n ho usp t bylo vzácností. Uprost ed tabla je prof. Šmahelová (aspo si to myslím). íkali jsme jí bab a a my jsme m li snad jen dv kantorky.. V prvém ro níku eštiná ku Kádnerovou, jíž vzpomenutý Hani inec osobitým zp sobem vykládal pohádku Pecko v nebi a pak tu Šmahelovou, která s námi absolvovala vlastiv du, což byla taková všehochu z d jepisu, zem pisu a nevím dost dob e jak nazvat to další - ob anské výchovy. Vzpomínám si, že se už za alo mluvit o tom, co pozd ji vstoupilo do všech studijních obor jako marxismus-leninismus a d v ata ji jednou požádala, aby nám vysv tlila, co je to dialektický materialismus. Sice už nevím, jak nám to vysv tlila, ale tenkrát jsem tento pojem poprvé zaregistroval. U itelské povolání bych já osobn ješt trochu doplnil. Od Zemské školské rady, která nás rozmís ovala na u itelská místa, jsme obdrželi informa ní list, kde byly uvedeny okresy s volnými u itelskými místy a my jsme si m li vybrat p t okres a na žádost uvést v po adí, jak jim dáváme p ednost. Myslím, že tém nikdo se nedostal ani na jeden z on ch p ti uvedených okres . Na školy jsme byli ustanovováni jako u itelští ekatelé s právem užívat služební titul u itel a s povinností složit po dvaceti m sících služby t.zv. zkoušku zp sobilosti. Teprve potom jsme se stali skute nými u iteli. Nástupní plat u itelského ekatele byl 2 248,- K ; to bylo v dob , kdy b žnou mzdou bylo tak 5000 - 6000 K m sí n . (Dokon ení.)
