2005 - ROK OSLAV 950 LET OD PRVNÍ PÍSEMNÉ ZMÍNKY O CHRUDIMI
www.chrudim-city.cz
VIII. ROČNÍK
Bylo v záøí
Státní svátek 28. øíjna
Tomá Garrigue Masaryk
reprofoto Pestrý týden
28. øíjen, den, který by nemìl být v letoním roce oslav mìsta Chrudim zapomenut. Státní svátek Èeské republiky je spojen se zavrením národních snah èeské a slovenské politiky o seberealizaci pøed rokem 1918. Kdy dne 28. 7. 1914 vypovìdìlo Rakousko-Uhersko válku Srbsku, vstoupily posléze do války dalí zemì, lo poprvé v dìjinách lidstva skuteènì o svìtový váleèný konflikt. V Rakousku-Uhersku za I. svìtové války nabyla osudového významu národnostní otázka, která na sklonku války pøerostla v národnì osvobozenecký boj. Ve válce docházelo k upevòování závislosti monarchie na Nìmecku a snahy o hospodáøské a spoleèenské sblíení obou øíí znamenaly de facto, e váleèný konflikt se zmìnil na souboj Slovanù a Germánù. Èeská politika byla v této dobì roztøítìna do nìkolika proudù. Skupina radikálních politikù, ijících pøevánì v zahranièí, z hlediska protirakouského postoje válku vnímala jako anci na urychlení rozpadu monarchie a vytvoøení samostatného státu. V èele tìchto politikù stál T. G. Masaryk. Pravda je, e tento politický proud pøedstavoval meninu. Domácí politická reprezentace zastoupená pøevánì agrárníky a mladoèechy nepokraèovala v protirakouské politice, ale váleèná varianta smìøovala k tomu, aby èeské zemì utrpìly válkou co nejménì. 5. 6. èervence 1915 TGM v Curychu a poté v enevì pøi Husových oslavách poprvé zveøejnil koncepci spoleèného státu
ŘÍJEN 2005
Èechù a Slovákù. Po pøíchodu Dr. E. Benee a M. R. tefánika spoleènì vytvoøili Èeský komitét, sdruující vechny organizace Èechù v zahranièí, který vydal dokument s jednoznaèným formulovaným cílem: samostatný èeskoslovenský stát. Zahranièní odboj vedený T. G. M. byl oním rozhodujícím faktorem v boji za vytvoøení samostatného státu. Masaryk pøesvìdèil svìtové velmoci, pøedevím USA, o nutnosti zaèlenit èeskoslovenské zájmy do váleèných cílù zemí Dohody. Kdy do války proti Rakousku-Uhersku koncem roku 1917 vstoupily Spojené státy americké, èastìji zaznívaly úvahy o národnostním osvobození. Prezident USA Woodrow Wilson 8. 1. 1918 v Kongresu formuloval svùj Program svìtového míru o 14 bodech. V bodì 10. uvádí: Obyvatelùm Rakouska-Uherska, jejich místo mezi svobodnými národy bychom si pøáli vidìt zajitìné, by mìla být poskytnuta pøíleitost autonomního rozvoje. Za urèitý pokus vytvoøit Èeskoslovenskou republiku lze poèítat generální stávku ze dne 14. 10. 1918. Ten se ale nevydaøil. Vlastní pøevrat v Praze a èeských zemích probìhl 28. øíjna 1918 a byl záleitostí Národního výboru. Na Slovensku probìhla øada aktivit, které smìøovaly k nejvýznamnìjí události 30. øíjna 1918, kdy v Martinì Slovenská národní rada na základì událostí v Èechách prohlásila rozchod s Uherskem a vùli po sjednocení Èechù a Slovákù. K jednotnému Èeskoslovensku se pøihlásili i Slováci ijící v zahranièí v tzv. Pittsburské dohodì, kterou uzavøeli s TGM. Ta zaruèovala Slovákùm v jednotném státì autonomii. Koncem øíjna vznikl tedy èeskoslovenský stát, který, tak jak byl vytvoøen a jaký mìl charakter, byl triumfálním vítìzstvím dohodové a Masarykovy koncepce øeení èeské a slovenské otázky. Nikoliv jen proto, e za ním stály zbranì Dohody a èeská buroazie doma a v zahranièí, ale i proto, e za ním stály nae národy. Pravda, za 87 let se mnohé zmìnilo ve svìtì i v ivotì tìce vznikajícího Èeskoslovenska. Dnes samostatné státy Èeská a Slovenská republika patøí k suverénním demokratickým zemím. Státní svátek Èeské republiky by mìl být stále vnímán s úctou k tìm, kteøí se o samostatnost zaslouili. Mìsto Chrudim si tento významný den pøipomene vysazením stromu oslav 950 let od první písemné zmínky za Divadlem K. Pippicha dne 28. 10. 2005. Petr Øezníèek, místostarosta 1
Národní zahájení Dnù evropského dìdictví 2. a 3. záøí 2005 Mìstské slavnosti pátek 2. záøí Volba královny vìnného mìsta Chrudimi
sobota 3. záøí Obínky jarmark lidových øemeslníkù a prodejcù, vystoupení národopisných souborù na pódiu Slavnostní zahájení Dnù evropského dìdictví vernisá výstavy Nositel tradice lidových øemesel a pøedstavení letoních nositelù vernisá výstavy Olenice Chrudim pohledem fotografù spøáteleného mìsta vernisá výstavy výivek Aleny Køíové odhalení pamìtní desky Aloise Gallata na domì è. p. 78/I Den otevøených dveøí památek slavnostní otevøení baty Prachárna Hasièský den Soutì o pohár mìsta Chrudimì
sobota 10. záøí Den otevøených dveøí památek odhalení pamìtních desek Josefu Klimeovi a JUDr. Karlu Pippichovi 19. 22. záøí Mezinárodní konference archeologù (zahájení výstavy Nejnovìjí archeologické nálezy 19. 9. 2005 27. 11. 2005) 29. záøí 70. výroèí Husova sboru v Chrudimi
Bude v øíjnu
15. 16. 10. Celostátní sjezd sbìratelù a pøátel ex libris - Muzeum 15. 10. 13. 11. XI. Trienále èeského ex libris Chrudim Divadlo Karla Pippicha 28. 10. Zasazení stromu oslav 29. 10. Záduní me a uctìní památky zemøelých høbitov U Køíe
PØÍLOHA
Vademecum chrudimské kultury Pøítí uzávìrka:
12. 10. 2005
Z jednání Rady mìsta Chrudim vybíráme: 74. øádné jednání dne 24. 8. 2005 Rada mìsta schválila Program revitalizace historického centra mìsta Chrudimi s cílem: 1) Pokraèovat ve stavební obnovì historického centra a dotváøení jeho podoby (fasády, historická dlaba apod.). 2) Oivení centra a zpøístupnìní dalích objektù. Pøesunutí akcí do centra tak, aby se kulturnì spoleèenský ivot odehrával v centru, napø. zpøístupnìní Kapucínských zahrad. Toto oivení se dotkne jak obèanù mìsta, tak i jeho návtìvníkù. 3) Vyøeení dopravy v centru mìsta, vèetnì parkování (iroká ulice). Rada mìsta schválila smlouvu mezi mìsty Chrudim a Slatiòany o výkonu úkolù Mìstské policie Chrudim na území Slatiòan. Smlouva platí do 31. 12. 2005, poté bude vyhodnocena a bude zváena dalí spolupráce.
75. øádné jednání dne 7. 9. 2005 Rada mìsta vzala na vìdomí zprávu o výsledku hospodaøení mìsta Chrudim za I. pololetí roku 2005, kterou Finanèní výbor ZM projednal dne 31. 8. 2005, a doporuèila Zastupitelstvu mìsta schválit výsledek hospodaøení mìsta Chrudim za I. pololetí 2005 . Plnìní odpovídá pøiblinì 50 % roèního rozpoètu s mírným pøebytkem. Z plánovaného roèního rozpoètu èiní pøíjmy 55 % a výdaje 45 %. Tím, e vìtina investièních akcí je realizována a od èervence, budou výdaje vyí. Ke konci roku lze pøedpokládat kladný výsledek hospodaøení. Vechny pøíspìvkové organizace hospodaøí s kladnými výsledky.
Týden knihoven
Stìhování Odboru dopravy
Mìstská knihovna Chrudim se ve dnech 4. a 7. 10. 2005 pøipojuje k celostátní akci Týden knihoven. Pro své ètenáøe jsme pøipravili: ètenáøskou amnestii, tj. monost vrátit vypùjèené dokumenty bez placení sankèních poplatkù, kadý den v dopoledních hodinách v informaèním oddìlení kurz vyhledávání v katalogu knihovny. Tìíme se na své stálé i nové ètenáøe.
Ve dnech 11. a 14. 10. 2005 (úterý a pátek) se bude stìhovat Odbor dopravy MìÚ Chrudim. Pondìlí 10. 10. 2005 je poslední úøední den pøed stìhováním. Dalí úøední den bude a 17. 10. 2005. V jednom termínu se pøestìhuje celý Odbor dopravy, jak evidence øidièù a evidence motorových vozidel (budou sídlit v pøízemí hlavní budovy na Pardubické ulici), tak i pøestupky v dopravì a pozemní komunikace (novì budou sídlit v prvním a druhém patøe hlavní budovy). ádáme proto obèany o pochopení této úpravy provozu ODP.
PhDr. Hana Mazurová, Mìstská knihovna Chrudim
Rada mìsta doporuèila Zastupitelstvu mìsta zruit pøíspìvkovou organizaci Sportovitì mìsta Chrudimì bez likvidace k 31. 12. 2005 a zaloit
Ing. Martin Klimek, Odbor dopravy, MìÚ Chrudim
Rekonstrukce azylového domu na ubytovnu
obchodní spoleènost s ruèením omezeným, jejím jediným vlastníkem a spoleèníkem bude mìsto Chrudim. Spoleènost bude zaloena na dobu neurèitou nejpozdìji od 1. ledna 2006. Touto zmìnou se uetøí cca 550 700 tisíc Kè roènì, co pøedstavuje monosti nových investic, oprav, sníení pøíspìvkù mìsta apod. Upozoròujeme, e tato zmìna se nijak neprojeví v bìném provozu pro veøejnost ani ve zvýení cen vstupného na jednotlivých sportovitích. Rada mìsta schválila nejvhodnìjího dodavatele firmu HOLD s. r. o., Èáslavská 1272, Chrudim na dalí etapu koneèných úprav místních komunikací v obytné lokalitì rodinných domkù v prostoru bývalé okrasné kolky ve Vaòkovì ulici v Markovicích. Stavba bude probíhat 7 týdnù. Termín dokonèení je prosinec 2005. sd, sn
ádost Odboru vnitøních vìcí magistrátu mìsta Pardubic: Hledají se svìdkové dopravní nehody Dne 3. 5. 2005 kolem 7.15 hodin se mezi obcemi Chrudim a Ostøeany ve smìru na Pardubice v úseku kilometru 4,8 stala dopravní nehoda. Øidièka osobního vozu Volkswagen Polo, r. z. 1E2 6911, ve snaze zabránit støetu s protijedoucím nezjitìným osobním autem jedoucím od obce Ostøeany, které ji mìlo ohrozit v jízdì, nezvládla øízení svého vozidla, dostala smyk a vyjela vlevo ve smìru své jízdy mimo pozemní komunikaci, kde narazila do parovodního potrubí. ádáme pøípadné svìdky této nehody, a se laskavì pøihlásí paní Milui Cachovanové na telefonní èíslo 466 859 712 nebo na èíslo 466 859 718 sekretariát oddìlení pøestupkù.
Podpora kulturních projektù ze Státního fondu kultury Do 31. øíjna 2005 lze podávat ádosti na podporu projektù ze Státního fondu kultury ÈR v souladu se zákonem è. 239/1992 Sb. Na kulturní projekty bude rozdìleno 10 mil. Kè. Formuláøe ádosti a dalí podrobné informace jsou k dispozici na webových stránkách MK na adrese www.mkcr.cz. is
Nové monosti obchodování
Na konci mìsíce záøí byla zahájena poslední z letoních vìtích investièních akcí mìsta Chrudim, rekonstrukce a nástavba ubytovny v Tovární ulici. Jde o pøestavbu objektu stávajícího azylového domu, jeho provoz byl Radou mìsta zruen koncem srpna 2005. Hlavním dùvodem zruení provozu byla právì plánovaná rekonstrukce objektu. V rámci rekonstrukce dojde pøedevím k demontái stávající ploché støechy, vybudování nástavby tøetího nadzemního podlaí a následnému zastøeení celého objektu, úpravy budou samozøejmì probíhat i uvnitø budovy. Celá rekonstrukce ubytovny, která pøijde mìsto Chrudim na necelých osm milionù korun, by mìla být dokonèena nejpozdìji do konce roku 2006. V objektu bude zøízeno celkem 21 bytových jed-
notek o 39 lùkách a noclehárna se 6 lùky. Technické vybavení bude instalováno v minimálním rozsahu, samozøejmì splòujícím potøebné hygienické poadavky. Obyvatelé budou platit nájemné dopøedu, v objektu budou omezeny návtìvy, bude zde platit pomìrnì pøísný vnitøní øád. Ubytovna s regulovaným provozem a ostrahou bude slouit pro umístìní neplatièù a dalích ménì pøizpùsobivých obèanù mìsta. Mìsto tak bude moci rychleji øeit problémy s nájemníky mìstských bytù, kteøí neplatí nájemné èi sluby a neplní své povinnosti, mají soudní výpovìï z bytu, ale v souèasné dobì je mìsto nemá kde ubytovat. V koneèném dùsledku se tak mùe díky této investici uvolnit øada mìstských bytù, kterých je v naem mìstì stále trvalý nedostatek. Jan Èechovský, místostarosta
2
Sí Informaèních míst pro podnikatele, která vznikla pøed vstupem ÈR do EU za úèelem usnadnit firmám orientaci v novém podnikatelském prostøedí, je stále pøipravena poskytnout bezplatnì rady a informace týkající se podnikatelského prostøedí, legislativy jak v ÈR, tak i v EU, monosti získávání dotací a jiné dùleité údaje vztahující se k podnikání. V prùbìhu letoního roku rozíøila InMP svou nabídku komerèních slueb, je mohou podnikatelé vyuít. Jednou z posledních novinek je projekt e-aukce, který pøináí efektivní nákup zboí a slueb. Tyto aukce jsou urèeny pro nákup a pracují na principu postupného upravování ceny smìrem dolù. Jejich cílem je dosáhnout co nejvyí úspory finanèních prostøedkù. Pøi kadé aukci je dohodnut èas, ve kterém bude aukce probíhat on-line, není tedy zapotøebí sloitých instalací nových programù. Dále mají podnikatelé monost se zaregistrovat v centrálním katalogu, ze kterého budou vybírány firmy, je jsou vhodné jako dodavatelé zboí pro e-aukce dle poptávky. Více informací podá InMP Chrudim na tel. èísle 469 623 323 nebo na email:
[email protected]. Hana Kaplanová, vedoucí InMP Chrudim
Sjezd sbìratelù a pøátel ex libris Od nepamìti patøí Chrudimi, vìnnému mìstu èeských královen, pøívlastek Východoèeské Athény. A mìsto Chrudim tuto svou povìst neustále potvrzuje. Nejen svou pestrou nabídkou nejrùznìjích kulturních akcí pro vlastní obyvatele, a u jde o hudbu, divadlo, výtvarné umìní nebo významnou èinnost vech muzeí a soukromých galerií, ale i pro nás, sbìratele, teoretiky a výtvarné umìlce. My vichni pøijídíme do Chrudimi s neúprosnou pravidelností kadé tøi roky, abychom se zde na sjezdech Spolku sbìratelù a pøátel ex libris setkávali se svými pøáteli z domova i ciziny, a vdy oceòujeme vysokou pohostinnost a organizátorské schopnosti Chrudimských. A zvlátì letos, kdy toto staré mìsto s mladým duchem oslavuje 950 let od první písemné zmínky a je støedem významných èeských i mezinárodních akcí, jsme rádi, e je ná letoní sjezd také jednou z nich. Vdy kromì výboru Spolku sbìratelù a pøátel ex libris je jeho spolupoøadatelem právì mìsto Chrudim se svou Chrudimskou besedou. V roce 1971 vznikla mezi chrudimskými sbìrateli, tehdy sdruenými v Klubu pøátel výtvarného umìní, mylenka uspoøádat v Chrudimi celostátní sjezd sbìratelù a pøátel ex libris a drobné grafiky. Tehdejí úspìch tohoto setkání pak pøivedl první organizátory k rozhodnutí opakovat zde tyto sjezdy kadé tøi roky. K tomu se pak logicky pøidruil i nápad spojit sjezdy s pøehlídkami novì vzniklých èeských kniních znaèek. Tím se zrodilo v roce 1974 první Trienále, kterého se zúèastnilo edesát autorù s 981 ex libris. Letos po tøiatøiceti letech obeslalo XI. Trienále èeského ex libris 340 autorù a porota posoudila celkem 1 385 prací. Ale co je to vlastnì to ex libris? Latinská slova ex libris znamenají z knih, z knihovny a jejich èeským ekvivalentem je kniní znaèka. Tak se jmenuje i èasopis, který Spolek sbìratelù a pøátel ex libris vydává 4× roènì od roku 1937. V dobì rukopisných knih to byla kreslená nebo malovaná vlastnická znaèka; od vynálezu titìné knihy koncem 15. století a jeho rozíøení také rozmnoovaná ve více exempláøích nejrùznìjími technikami. K pùvodnímu mìdirytu a døevoøezu postupnì pøibyly dalí zpùsoby, jako jsou knihtisk, døevoryt, lept, litografie, akvatinta a dalí. K nim se koncem minulého století pøipojily i kniní znaèky vytváøené technikou poèítaèové grafiky jako nejmodernìjím výtvarným médiem nebo poèítaèem pouze rozmnoované. S postupným roziøováním okruhu vlastníkù knih se pùvodnì pouze heraldická kniní znaèka námìtovì rozrùzòuje a obohacuje o dalí symboly teologù, lékaøù nebo právníkù, aby se v 19. století rozíøila i o charakteristiky mìanù a o zdùraznìní jejich zájmù a koníèkù. Tím pak ex libris samo ji pøekroèilo rámec svého úèelu, pouhého symbolu vlastnictví knihy, ale stalo se i doménou výtvarných umìlcù, kteøí je navrhují jako intimní grafický odraz záliby svého objednatele. Odtud je pak jen malý krok ke sbìratelství kniních znaèek. Na naem území vznikla první sbìratelská organizace ex libristù v roce 1908, avak nepøeila první svìtovou válku. Ale ji v listopadu 1918 vzniká Spolek sbìratelù a pøátel ex libris, který trvá nepøetritì a dodnes. Jak jsme ji uvedli, stala se Chrudim místem naich pravidelných setkání. Proto se také v roce 1996 v Chrudimi konal i XXVI. sjezd Mezinárodní federace spoleèností milovníkù ex libris, celosvìtové organizace, sdruující jednotlivé národní spoleènosti, jako první kongres v zemích bývalého socialistického tábora, který dokumentoval vysokou úroveò èeského sbìratelství a èeské kniní znaèky na mezinárodním fóru. Dosud se nae sjezdy konaly pro omezený okruh sbìratelù, výtvarníkù a pøátel. Mìsto Chrudim nám k tomu poskytovalo pøekrásný rámec. V letoním jubilejním chrudimském roce, kdy je spolupoøadatelem sjezdu právì vae historické a souèasnì moderní mìsto, bychom si pøáli, aby se situace zmìnila a vy jste pøili také mezi nás. Pøijïte se k nám podívat 15. a 16. øíjna 2005 do Velkého sálu Muzea nebo pøijïte na zahájení sjezdu Spolku sbìratelù a pøátel a XI. Trienále dne 15. øíjna ve 14 hodin do výstavní sínì Divadla Karla Pippicha. Tìíme se na vás, milí chrudimtí obèané! JUDr. Mgr.Vratislav Janda, pøedseda SSPE
Den otevøených dveøí památek 2005 v Chrudimi V letoním roce byly památky otevøeny ve dvou dnech a prohlédlo si je celkem 7868 návtìvníkù. Zde je statistika návtìvnosti památek pøi národním zahájení EHD 3. 9. 2005 a pøi Dnu otevøených dveøí památek 10. 9. 2005. è.
Název
1. 2. 3. 4.
Kostel Nanebevzetí P. Marie Kostel sv. Michaela Kostel sv. Kateøiny Vìe kostela Nanebevzetí P. Marie Regionální muzeum Muzeum loutkáøských kultur Informaèní centrum mìsta Muzeum - spoleèenské prostory Divadlo K. Pippicha
5. 6. 7. 8. 10. 11. 12. 13. 14.
Vodní zdroje Chrudim Sokol Chrudim Bata Prachárna Kabinet ex libris Celkem
poèet návtìvníkù poèet doprovod. akcí 3. 9. 10. 9. Celkem 3. 9. 10. 9. 1200 800 2000 0 0 290 220 510 0 0 290 250 540 0 0 700 500 1200 0 0 105 846 82 zadáno pro hosty nár. zahájení EHD zadáno pro úèinkující EHD
40 26 620 57
4256
Odhalení pamìtní desky A. Gallatovi
333 571 89 152
438 1417 171 152
2 2 1 2
2 2 1 1
60
60
1
2
50 42 545
90 68 1165 57
1 0 0 0
2 0 0 0
7868
9
10
nebylo v rámci Dne památek
3612
Slavnostní otevøení baty Prachárna
XI. Trienále èeského ex libris Kabinet ex libris Památníku národního písemnictví v Chrudimi zve irokou chrudimskou veøejnost k prohlídce výstavy pøehlídky souèasné tvorby èeského ex libris za roky 2003 2005, XI. Trienále èeského ex libris. Výstava, konaná v rámci oslav 950 let od první písemné zmínky o Chrudimi pod zátitou hejtmana Pardubického kraje Michala Rabase a starosty mìsta Chrudimì Ladislava Libého, bude otevøena od 15. øíjna do 13. listopadu 2005 ve výstavní síni v Divadle Karla Pippicha v Chrudimi. Bude na ní pøedstaveno 685 ex libris od 269 autorù, pøedních grafikù naí výtvarné scény, vèetnì studentù støedních výtvarných a vysokých odborných výtvarných kol. 3
Odborná umìlecká porota posuzovala práce od 340 autorù, kteøí výstavu obeslali. Pøidìlila dvì ceny za celoivotní dílo v oblasti ex libris grafièce Alenì Antonové a grafiku Jiøímu Boudovi, GRAND PRIX grafiku Jiøímu Brázdovi, dále udìlila pìt èestných uznání Dobroslavì Broïákové-Urbanové, Martinu Manojlínovi, Chrudoi Valoukovi, Lence Vilhelmové a Evì Vlasákové. Nominováni na cenu byli autoøi: Dana Jandová, Frantiek Peterka, Lubo Rùièka, Vladimír Suchánek, Hana Storchová a Karel Zeman. Ve studentské kategorii porota udìlila cenu Karlu Musilovi, dále ètyøi èestná uznání: Máriovi Èumpelíkovi, Petøe Krupíkové, Lucii Pospíilové a Michaele Postránecké. Nominováni byli studenti: Jan Èerno, Lenka Faluiová, Dora Freiburgová, Pavel Kuèera, Miriam Smrtová, Tomá milauer a Václav Vlèek. Marie Sedmíková, Kabinet ex libris PNP
Chrudimské Dny zdraví Opìt se pøiblíil podzimní èas, který bývá ji tradiènì ve Zdravém mìstì vìnován Dnùm zdraví. Hlavním cílem je informovat obèany o tom, jak správnì peèovat o své zdraví, jak je moné pøedcházet zdravotním potíím, a zároveò jim také nabídnout aktivity, které mohou dlouhodobì pøispívat k jejich fyzické i duevní pohodì. Letoní roèník pro Vás pøipravuje Zdravé mìsto, Zdravotní ústav v Pardubicích, západní poboèka Chrudim, a VZP se svými partnery. Co je pro Vás v rámci tìchto dnù pøipraveno? 1. 10. 2005 Pochod generací aneb Nasaïme si sedmimílové boty Chùze je jedním z nejzdravìjích zpùsobù pohybu. Zatìuje rovnomìrnì celý pohybový aparát a mohou se jí po celý rok vìnovat lidé bez rozdílu vìku. Je nejjednoduí formou aktivního pohybu a vyaduje minimální finanèní investice. Jde také o úèinnou formu aktivní relaxace, kdy máme pøíleitost komunikovat se svými blízkými, známými, poznávat nová místa atd. Tak neváhejte a pøijïte mezi nás. Sraz úèastníkù je od 9.00 do 10.00 hodin v areálu pøed AFK Chrudim. Po tuto dobu bude probíhat: bezplatné mìøení krevního tlaku, cholesterolu a glykémie, které bude zajiovat Støední zdravotnická kola a VZP Chrudim ochutnávka zdravých pokrmù, které pro úèastníky pøipravuje Centrum sociálních slueb a pomoci Chrudim soutìe pro dìti zahradníku, zava mi støevíc, hod krpálem na cíl, lovení bot, chùze v sedmimílových botách soutì o nejmladího a nejstarího úèastníka pochodu se základy poskytování první pomoci Vás seznámí ÈÈK spoleèné cvièení pøi hudbì pod vedením cvièitelky seniorù z Centra sociálních slueb a pomoci Chrudim paní Jaroslavy Mrázkové
úèastníci získají pamìtní list se speciálním razítkem Cílovou stanicí bude v letoním roce krovád. Zde bude pøipraveno drobné obèerstvení. K tanci a poslechu zahraje ivá hudba. Pro zpáteèní cestu bude pøistaven pro zájemce autobus. Zajímáte se o zdravý zpùsob ivota ? Pøijïte se inspirovat dne 5. 10. 2005 od 13.00 do 17.00 hodin do vestibulu Muzea v Chrudimi. Cílem tohoto dne je motivovat veøejnost ke zdravému ivotnímu stylu a poskytnout informace pøispívající nejen k prevenci nemocí. Dny zdraví jsou pro místní organizace, sdruení a spolky pøíleitostí prezentovat své aktivity, nabídnout je veøejnosti, diskutovat o kvalitì ivota v naem mìstì. Chcete pøestat kouøit a nevíte jak na to? Pøijïte navtívit poradnu pro odvykání kouøení, která Vám v tìchto prostorách nabídne své sluby. V poradnì zdravého ivotního stylu získáte zdarma rady, které budou pro Vae zdraví prospìné. U stánku Støední zdravotnické koly a VZP Chrudim si mùete nechat zdarma zmìøit cholesterol, glykémii, krevní tlak èi mnoství tuku v tìle. Ukázky svých èinností a poskytovaných slueb zde pøedvedou napø. ÈÈK, dentální hygienistka, Tyflocentrum, Tyfloservis, Ústav pro mentálnì postienou mláde Jitøenka, STOB apod. Po celou dobu konání akce bude probíhat ochutnávka Actimelu, Flory pro aktive a Hellmans Yofresh. 11. 10. 2005 od 9.00 do 15.00 hodin mùete navtívit Ústav pro mentálnì postienou mláde Jitøenka v Mìstském parku, kde pro zájemce pøipravili Den otevøených dveøí. 12. 10. 2005 od 10.00 do 16.00 hodin zveme vechny pøíznivce Bìhu Terryho Foxe do Mìstského parku. Bìh Terryho Foxe je významná sportovnìspoleèenská humanitární akce poøádaná v desítkách zemích svìta a je mono jej charakterizovat jako souèást moderního ivotního stylu spojeného s aktivním pohybem a tendencí nekouøit. Tato akce dále symbolizuje trvalou podporu nádorové prevence tím, e poutá zájem veøejnosti na aktuální onkologickou problematiku. Jde o bìh, jeho cílem je získat pro-
støedky na výzkum rakoviny a zároveò pøedat Terryho poselství dál, pøedevím dìtem a mladým lidem. Tra je mono absolvovat jakýmkoli zpùsobem chùzí, bìhem, joggingem, na invalidním vozíku, na kole, na koleèkových bruslích, s koèárkem, se psem apod. Bìhu se mùe zúèastnit kadý bez jakéhokoliv omezení. Vechny prostøedky získané ve jménu Terryho Foxe jsou dle jeho pøání vìnovány na výzkum rakoviny. Prostøedky získané v Èeské republice se shromaïují na kontì Bìhu Terryho Foxe - èíslo úètu: 274375400287/0100 u Komerèní banky, Praha 1. V loòském roce se Bìhu Terryho Foxe zúèastnilo 1 390 úèastníkù a na úèet Terryho Foxe byla odeslána èástka ve výi 23 268,- Kè. Letoní roèník pro Vás opìt pøipravilo Zdravé mìsto a Z Dr. J. Malíka. Víte, jaké má Vae dítì drení tìla? kolská zaøízení v Chrudimi jsou zapojena do projektu, který se právì touto problematikou zabývá. Pro pedagogy z M bude v øíjnu pøipraven semináø zamìøený na vyuití fitballù v M. V pøedbìném termínu ve ètvrtek 10. 11. 2005 bude uskuteènìn semináø pro Z pod vedením MUDr. Vìry Filipové zamìøený na prohloubení metodiky cvièení na overballech a fitballech. V týdnu od 3. do 14. 10. 2005 pøipravilo Muzeum loutkáøských kultur v Chrudimi pro dìti z M program s názvem Zdravíèko. K návtìvì tohoto programu je tøeba se pøedem objednat u paní Ireny Boukové na telefonu 469 620 310.
Pozvání ke kulatému stolu Zdravé mìsto Chrudim zve obèany do pøednákového sálu v Muzeu Chrudim (1. patro) v pondìlí 3. 10. 2005 od 16.00 hodin k diskusi u kulatého stolu, tentokrát na téma Dùm na pùli cesty. Myslíte si, e Dùm na pùli cesty je potøebný? Obáváte se klientù z Domù na pùli cesty? Tyto a pøípadnì dalí problémy mùeme zaèít spoleèt nì øeit.
Manaer prevence kriminality informuje: V øíjnu se Vám pøedstaví Centrum pro zdravotnì postiené Pardubického kraje, detaované pracovitì Chrudim. Radka Pochobradská
Centrum pro zdravotnì postiené Od záøí 2005, po prázdninové pauze, opìt zaèínají pravidelné schùzky klubu Mumínek pro zdravotnì postiené dìti a jejich rodièe, kde je pro nì pøipraven pestrý program: hry, soutìe, tvoøivé práce, výlety a jiné akce. Místo ètvrtkù se klubová odpoledne konají kadé úterý, poprvé 6. záøí od 14 hodin. Obì pracovnice, Ing. Hana Vohradníková a Alena Bartoková, se tìí jak na staré známé tváøe, tak pøivítají rády i èleny nové. Vìková skupina je zhruba od 6 do 15 let, èlenství v klubu je bez poplatkù. První velkou akcí klubu Mumínek byla Zahradní slavnost dìtský karneval, na který byla zvána
i iroká veøejnost. Karneval se konal 20. 9. 2005 na zahradì Domu dìtí a mládee, zajitìna byla hudba, drobné obèerstvení, soutìe i ceny za nejhezèí masky, vstup zdarma. Centrum pro zdravotnì postiené kromì rozsáhlého poradenství a prodeje baterií a souèástí do sluchadel zajiuje také osobní asistenty pro postiené a nemohoucí obèany, jak pro dìti, tak i pro dospìlé. Osobní asistent se kadodennì stará o nemohoucího v jeho domácím prostøedí nebo ve kole a pomáhá mu ít plnohodnotný ivot. Zájemci o tuto slubu se mohou informovat v Rooseveltovì ulici 594 nebo na tel: 469 620 320, 775 693 983. V Centru je také mono zakoupit brouru Sociálnì právní minimum pro zdravotnì postiené od JUDr. Jana Hutaøe, 4 druhy baterií do sluchadel, tvarovky, hadièky, èisticí tablety a dalí drobnosti ke sluchadlùm, k dispozici jsou zde rùzné formuláøe ádostí, katalogy kompenzaèních pomùcek, tis-
koviny pro postiené obèany atd. Kromì tìchto aktivit Centrum pøipravuje napøíklad také ve spolupráci s vozíèkáøem panem Netolickým mapu bezbariérových pøechodù a objektù v Chrudimi, kterou se budou snait rozíøit na internetové stránky, do informaèního centra apod. Pan Netolický také povede novì vznikající Klub vozíèkáøù, jeho náplní budou obèasná setkání, získávání potøebných informací, pøedávání vzájemných zkueností, spoleèné akce a výlety. Klub bude pøístupný i pro doprovod vozíèkáøe a sympatizující èleny. Zájemci se mohou hlásit na výe uvedené kontakty nebo na tel.: 775 693 982. Pracovnice Centra chystají v budoucnu spoustu dalích akcí a výletù pro postiené dìti i dospìlé i pro ostatní veøejnost, ale potýkají se jako jiné neziskové organizace s nedostatkem penìz, a proto by uvítaly jakoukoliv finanèní pomoc, a u od firem, nebo pøímo od obèanù. Hana Vohradníková
Sluby o. s. Péèe o duevní zdraví region Pardubice od záøí také v Chrudimi Váení ètenáøi, rádi bychom Vám tímto pøedstavili èinnost naí organizace, která vznikla pøed 10 lety v Pardubicích a která od záøí nabízí své sluby i Vám, obèanùm Chrudimska. Jsme nestátní, nezisková organizace. Poskytujeme zejména sociální (v mení míøe i vzdìlávací) sluby s cílem pomáhat a podporovat lidi s váným duevním onemocnìním v jejich právech a sociálním postavení tak, aby mohli ít v prostøedí podle své volby (ve svém), spokojenì (podle svého) a co nejsamostatnìji. Zázemí a pracovnice sluby Terénního komunitního týmu (paní Wysockou a paní Novotnou) naleznete v Chrudimi, v budovì Mìstského parku. Slu-
by jsou urèeny duevnì nemocným lidem z Chrudimska, starím 18 let, kteøí potøebují praktickou, psychickou nebo lidskou podporu. Pomoc mùe být jednorázová, krátkodobá nebo dlouhodobá, pracovnice sluby zasahují do osobního ivota pouze s výslovným souhlasem a na základì potøeb klienta. Hlavní aktivity spoèívají zejména v: poradenství (o sociálních dávkách, dùchodovém zabezpeèení apod.) osobní asistenci (doprovázení na úøady, k lékaøi apod.) individuální pomoci pøi øeení problémù (v oblasti zdraví, práce, bydlení, volného èasu, financí, vztahù apod.) 4
nácviku dovedností k samostatnému bydlení a vedení domácnosti kontaktování duevnì nemocných lidí Vechny poskytované sluby jsou dobrovolné, bezplatné a jsou poskytovány za podpory mìsta Chrudimi a Pardubického kraje. Více informací získáte na naich webových stránkách www.pdz.cz, na telefonu 777 915 747 (p. Wysocká) nebo osobnì v Chrudimi, Mìstský park è. 274 (v budovì bývalého IVTASU), kadé úterý 10 16 hodin nebo kterýkoli jiný den po telefonické domluvì.
Vladimíra Wysocká a Markéta Dubnová, o. s. Péèe o duevní zdraví region Pardubice
Cvièení Falun Gong v Mìstském parku Zabloudíte-li v pondìlí odpoledne v 16.30 do naeho líbezného chrudimského parku, naleznete tu vzadu u leknínového jezírka nìkolik nadencù cvièících Falun Gong. Co se skrývá za tímto záhadným orientálním názvem? Jde o tradièní èínskou metodu zulechování tìla a mysli, tzv. èchi-kungové cvièení, z podobných jsme v domácích podmínkách poznali napø. tai-èi. Pùvodnì tajnou metodu, které se také øíká Falun Dafa, zveøejnil v roce 1992 pan Li Chung-è, který byl za její obrovský pøínos lidskému zdraví i za její vysoký morální kredit ji nìkolikrát nominován na Nobelovu cenu míru. Jde o pokojnou cestu podle principù pravdivosti, soucitu a snáenlivosti, jednoduchá cvièení, která ve svìtì cvièí více ne 100 milionù lidí vech vìkových skupin, lze snadno zaèlenit do kadodenního ivota. Je jedna vìc, která se v souvislosti s tímto cvièením dotýká nás vech a pøedevím lidí z postkomunistických zemí. Od doby, kdy byl pøedstaven formou masovì navtìvovaných a populárních
semináøù po celé Èínì, získal si Falun Gong v zemi svého pùvodu oblibu desítek milionù lidí. Ti se scházeli v mìstských parcích, aby si zde pùlhodinu a hodinu dennì zacvièili - ne se takové shromaïování pøestalo líbit vládnoucí komunistické stranì. Komunisté s nelibostí sledovali i filozofii Falun Gongu, to, jak se od srdce k srdci íøily principy upøímného mylení i konání, které je zcela v protikladu s komunistickou diktaturou. Proto se její vrcholný pøedstavitel
iang Ce-min rozhodl Falun Gong vyhladit. Výsledkem strané propagandistické i represivní kampanì, která byla zahájena v roce 1999, jsou asi 3 miliony uvìznìných, z toho 100 000 ve zvlátních koncentraèních táborech. K 28. èervenci 2005 bylo podle ovìøených zpráv v Èínì ubito èi umuèeno 2676 praktikujících Falun Gong. Co s tím mùeme dìlat? Lze tøeba pøipojit svùj podpis k petici na podporu lidských práv praktikujících Falun Gong v Èínì, a u fyzicky na pravidelném pondìlním cvièení, nebo on-line na www.falungong.cz. Je také dùleité o této perzekuci vìdìt a pøipomenout ji tøeba mezi známými, kdy pøijde øeè na èínský ekonomický zázrak. Co øíci závìrem? Snad jen, e Falun Gong není náboenství, nemá èlenství, politické ambice, nepøijímá pøíspìvky a vdy se vyuèuje zdarma teï u i v chrudimském parku. Pøijïte si zkusit zacvièit a na vlastní kùi se pøesvìdèit o pøíznivém vlivu cvièení na zdraví a odstraòování stresu. Budete se cítit svìí a plní energie. Martin Waldhauser
Stop vypalování trávy a porostù Kadoroènì, nejenom s pøíchodem jara, ale i na podzim, se setkáváme se stejným zlozvykem. Projevuje se snaha nìkterých obèanù o rychlé uklizení jejich zahrádek, sadù, mezí, areálù firem a neobdìlaných polí tím, e pouijí zákonem o poární ochranì zakázaný zpùsob vypalování staré trávy a uschlých porostù, bez ohledu na moné dùsledky i postih formou uloení pokuty za toto protiprávní konání. Tento zpùsob likvidace suchých trav a porostù je sice jednoduí a ménì namáhavý, ale dìlá velké starosti hasièùm, ochráncùm pøírody, lékaøùm i personálu záchranné sluby, kteøí nìkdy bojují
i o záchranu lidských ivotù, protoe se stává, e likvidace travin se vymkne lidem z rukou. Na vypalování staré trávy doplácí i pøíroda.Tìmito neetrnými zásahy je drasticky naruována i biologická rovnováha mezi rùznými uiteènými druhy hmyzu a drobné zvìøe. Pøírodì trvá øadu let, ne se vrátí do pùvodního stavu. Hasièi zápolí s mnoha poáry. Jejich likvidace stojí velkou námahu lidí i mnoho finanèních prostøedkù. Poèet výjezdù a zásahù pohotovostních jednotek Poární stanice HZS Pardubického kraje v Chrudimi, jednotek Sboru dobrovolných hasièù mìsta i obcí k likvidaci tìchto poárù se den co
den zvyuje. Zamysleme se nad svým poèínáním a nepøidìlávejme naim hasièùm a dalím slokám práci navíc. Závìr: 1. Ploné vypalování trávy a porostù je zakázáno zákonem o poární ochranì. 2. Za poruení zákazu hrozí fyzickým osobám pokuta a 25 000 Kè. 3. Právnickým osobám, podnikajícím fyzickým osobám mùe být za poruení zákazu uloena pokuta a 500 000 Kè. Juraj Bialobok, vedoucí odd. krizového øízení OKT MìÚ Chrudim
EkoOKÉNKO: Sklo, které ubývá? (3)
Tipujte a vyhrajte hodnotné ceny Technické sluby Chrudim 2000, spol. s r. o., ve spolupráci s Obèanským sdruením Altus, za podpory autorizované obalové spoleènosti EKOKOM, a. s., vyhlaují soutì o hodnotné ceny. Úkolem je odhadnout, kolik selápnutých a neselápnutých 1,5 l lahví se vejde do lutého kontejneru na PET lahve o objemu 1 100 l. Poèítání probìhne v pátek 14. øíjna pøi akci Den s Technickými slubami, která se bude konat od 9 do 11 hodin v areálu Technických slueb pro
1. cena MP3 pøehrávaè v hodnotì 2 500 Kè 2. cena fotoaparát v hodnotì 1000 Kè 3. cena radiobudík v hodnotì 600 Kè 4. cena - cyklodoplòky v hodnotì 500 Kè 5. cena - permanentka do bazénu v hodnotì 390 Kè Své tipy napite na soutìní kupón, který odevzdejte v Informaèním centru mìsta Chrudim. Odhad mùete zasílat i elektronickou potou na adresu
[email protected] a nezapomeòte uvést své jménu a adresu. Uzávìrka je 10. øíjna 2005, tak si pospìte! Soutìní kupón Kolik selápnutých PET lahví o objemu 1,5 litru se vejde do kontejneru o objemu 1 100 litrù? .......................................................................... Kolik neselápnutých PET lahví o objemu 1,5 litru se vejde do kontejneru o objemu 1100 litrù? áky mateøských a základních kol. Úèelem této akce je seznámit dìti nejenom s tøídìním odpadu, jeho zuitkováním, ale také tøeba s popeláøským vozem. Rovnì bude pøipravena soutì v jízdì s popelnicemi. Tipovat mùe kadá osoba jen jednou, vìk není nikterak omezen. Výherci budou vyrozumìni písemnì a ceny jim budou slavnostnì pøedány. Vítìzí ten, kdo bude mít nejmení odchylku od reálného poètu lahví v kontejneru. Dalí informace na telefonu 603 991 003 a na stránkách: www.altus.chrudimka.cz. 5
Kde jsou ty doby, kdy se prodávalo mléko a lehaèka jen ve sklenicích? Mnozí jistì pamatují, ale dnení teenageøi u asi ne. Sklo vystøídaly jednorázové lehké obaly mléko v sáèku èi lehaèka ve spreji. Pøesto se sklo vyskytuje mezi námi stále a dùvodem je i fakt, e obchodníci s prodejní plochou vìtí ne 200 m 2 musejí prodávat nápoje od stejného výrobce rovnì ve vratných zálohovaných obalech. Ty je samozøejmì výhodné vracet, nebo za nì dostanete peníze. Pøesto v obchodech seenete plno nevratných sklenìných lahví a lahvièek, obèas rozbijete doma sklenièku èi v horím pøípadì okno. A vechen tento odpad patøí do sbìrné nádoby urèené pro sklenìný odpad. Nìkde se mùete setkat s bílou nádobou, kam patøí pouze bílé sklo. Ve vìtím míøe naleznete ale zelené nádoby, kam patøí ostatní typy skla a pøípadnì i sklo bílé, pokud není speciální kontejner. Pozor ale na zrcátka, árovky, porcelán, automobilová èi drátìná skla ty do kontejneru nepatøí, ale je potøeba je odvézt do sbìrného dvora, o kterém vám napíeme pøítì.
.......................................................................... Jméno a pøíjmení: .......................................................................... Adresa: .......................................................................... Telefonní èíslo: .......................................................................... (kupón odevzdejte v Informaèním centru na Resselovì námìstí èi zalete na adresu
[email protected]) Uzávìrka 10. øíjna 2005
Výivky Aleny Køíové
Paní Køíová (s kyticí) v rozhovoru s panem Øezníèkem
Výivka pøes poèítané nitì patøí mezi velmi èasovì nároèné a pracné techniky ruèního vyívání. Této technice se vìnuje ji 25 let paní Alena Køí-
ová, která letos oslavila významné ivotní jubileum 80. narozeniny. Pøi pøíleitosti Národního zahájení Dnù evropského dìdictví uspoøádala Chrudimská beseda v Divadle K. Pippicha výstavu prací paní Køíové. Mezi ukázkami výivek nechybìjí ani dìkovné dopisy od svìtovì známých osobností, pro které vyrobila dárek zmiòovanou technikou. Dìkovné listy jsou k vidìní napø. od holandské královny Beatrix, od paní Barbary Bushové, matky amerického prezidenta, od nedávno zesnulého papee Jana Pavla II., od tibetského dalajlámy i anglické královny matky, která byla obdarována výivkou ke svým stým narozeninám. Svou lásku k ruèní práci pøedává paní Alena Køíová dál v krouku vyívání CSSP. Skromná výstava je jen malým výøezem nepøeberného mnoství prací, které tato skromná
Jemný pùvab výivek Aleny Køíové
a pracovitá ena za 25 let vytvoøila. Tato výstava stojí urèitì za vidìní. Petr Øezníèek
37. mezinárodní konference archeologie støedovìku Ve dnech 19. a 22. záøí 2005 se ve velkém sále Muzea konala 37. mezinárodní konference archeologie støedovìku. V Chrudimi byla uspoøádána v rámci oslav 950. výroèí první písemné zmínky o Chrudimi. Hlavním tématem konference byla ranì støedovìká centra, jejich podoba a vývoj. Poøadateli konference bylo Regionální muzeum v Chrudimi a Archeologický ústav Akademie vìd ÈR Praha. Konference se zúèastnilo pøes 110
odborníkù z pìti evropských zemí, Èeské republiky, Slovenska, Polska, Rakouska a Nìmecka. Bylo pøedneseno 50 referátù a 8 diskusních pøíspìvkù. U pøíleitosti konference byla v pondìlí 19. záøí v Regionálním muzeu slavnostnì otevøena výstava Nejnovìjí archeologické nálezy. Ve støedu 21. záøí navtívili úèastníci novì otevøenou expozici v batì Prachárnì a zhlédli aktuální stav souèasného archeologického výzkumu v Komen-
ského ulici v Chrudimi. Na závìr konference se dne 22. záøí konala odborná exkurze po lokalitách jiní èásti Chrudimska a území elezných hor. Úèastníci konference obdreli kromì propagaèních a upomínkových materiálù také Chrudimský vlastivìdný sborník è. 9, jeho obsah je speciálnì zamìøen na archeologické výzkumy a jejich výsledky v Chrudimi v období minulých let. Ing. Milena Burdychová
V 18. století byla Chrudim rejditìm kronikáøù a písmákù ho primasa (ve funkci 25 let!) a významného kulturního èinitele, který popsal období zhruba od roku 1439 do roku 1799 (Chocenský zemøel 30. 4. 1808). Sympatický nám mùe být i tím, e nelenil a zachytil zároveò dìjiny svého rodu (pro mnohé z nás zboné a nesplnitelné pøání
). Kombinace rodové a tak trochu i mìstské kroniky vypadá napøíklad následovnì (volný pøepis): 30. èervna 1766 jel jsem s panem Janem Infeldem do Opoèna na císaø pána Josefa II. se podívat, kdy jsem ale chtìl dne 6. èervence na cestì zpátky z Opoèna u Králové Hradce pøejet Labe, u to bylo nebezpeèné pro velkou vodu, která tenkrát pøila a rozlita byla. Vak s boí pomocí sem se pustil a pøi velkém nebezpeèenství astnì pøejel a domù dojel. Nebo: 29. dubna 1767 moje paní jela do Prahy s panem Infeldem a zpátky pøes Zásmuky a Kutnou Horu a 4. kvìtna domù pøijela. 3. kvìtna byl velký sníh, led a rampouchy na støechách. Podnìtù k pamìtním zápisùm dávalo období kolem poloviny 18. století dost. Marie Terezie tehdy bojovala o svou øíi a dlouholeté války se dotkly i Chrudimi. Události bouølivé doby naly svùj odraz ve dvou mìstských pamìtních knihách. Jedna popisuje léta 1745 1748, druhá léta 1748 1806. Z té starí pochází i vyobrazení pro Pandur, pøísluník legendární bojové jednotky tereziánského období.
V Chrudimi nebyla od zaèátku 19. století a do roku 1980 øádnì a soustavnì vedena mìstská kronika. O to více obdivujeme století osmnácté. Tehdy se vyrojilo hned nìkolik svazkù historických pamìtihodností zapsaných pro budoucí generace. Ve vyvrcholilo známou Ceregettiho kronikou, její luxusní edice vyla u pøíleitosti velkých oslav mìsta v letoním roce. Jak známo, Ceregettiho kronika je uloena v Regionálním muzeu, my se vak zadíváme na jiné klenoty uloené pro zmìnu ve Státním okresním archivu. Jedná se o dílo Karla Chocenského, chrudimské-
Chrudimáky exotických vojákù, kteøí bojovali ve slubách císaøovny. Jejich autorem není nikdo jiný ne Josef Ceregetti
Ivo ulc
Èást rodokmenu rodu Chocenských
Chrudimský vlastivìdný sborník è. 9 Regionální muzeum v Chrudimi vydalo dalí, a sice 9. èíslo Chrudimského vlastivìdného sborníku. Jeho obsah je speciálnì zamìøen na archeologické výzkumy probíhající v minulých letech v Chrudimi a na jejich výsledky. První pøíspìvek se týká souboru skel nalezených pøi vykopávkách ve Filitínské ulici v letech 1997 a 1998 na pozemcích budoucí stavby Státního okresního archivu. Druhý pøíspìvek je zamìøen 6
na pozdnì støedovìké kachle chrudimského hrnèíøe Medka a nález v Rychnovì nad Knìnou. Tématem tøetího pøíspìvku je støedovìké opevnìní Chrudimì, ètvrtý a poslední pøíspìvek seznamuje s archeologickým výzkumem provedeným na Resselovì námìstí v Chrudimi v roce 1995. Sborník je v prodeji v Regionálním muzeu v Chrudimi a stojí 100 Kè. Ing. Milena Burdychová
Ohlédnutí za Národním zahájení Dnù evropského dìdictví (EHD) Chrudim, která v letoním roce slaví významné výroèí, byla vybrána ve výbìrovém øízení Sdruením historických sídel Èech, Moravy a Slezska za poøadatele Národního zahájení EHD. V prùbìhu pøíprav dolo jetì k rozíøení celé akce na Evropské zahájení. Tak po boku hlavního mìsta Èeské republiky, Prahy, figurovala Chrudim ve vech oficiálních evropských dokumentech Rady Evropy jako poøadatel této významné celoevropské kulturní akce. Odpovídala tomu náleitì i úèast zástupcù zemí Evropy i Èeské republiky v Chrudimi pøi slavnostním zahájení v sobotu 3. 9. 2005. Z významných evropských pøedstavitelù je tøeba na prvním místì jmenovat paní Katerinu Stenou, øeditelku kulturní politiky UNESCO, zástupce Rady Evropy, dále v Chrudimi mìlo své zástupce 21 evropských zemí z ministerstev a rùzných kulturních institucí. Mezi významné zástupce státní správy a samosprávy Èeské republiky patøili hejtman Pardubického kraje Michal Rabas, ministr pro místní rozvoj Radko Martínek, 1. námìstek ministra kultury Zdenìk Novák, paní Vlasta tìpová, velvyslankynì stálé mise ÈR pøi Radì Evropy, paní Jaroslava Mozerová, èlenka výkonné rady UNESCO radní Pardubického kraje, starostové mìst a obcí PK. Bìhem slavnostního zahájení EHD byl ministrem kultury udìlen titul Nositel tradic lidových øemesel tøem pokraèovatelùm tradièních øemesel. Letoními ocenìnými se stali: Josef Janulík z Josefova, který vyrábí tradièní lido-
vou obuv, Drahomír Smejkal z Jihlavy, zabývající se ruèní výrobou pilníkù a raplí, a Jiøí Ondøej, výrobce bøezových metel. Celým programem zahájení provázela chrudimská rodaèka paní Marie Tomsová. Sobotní program byl vskutku velmi nabitý. Kromì vernisáí tøí výstav fotografií Chrudim Olenica, výivek paní Aleny Køíové a expozice prací Nositelù tradic lidových øemesel, po celý den probíhala vystoupení nejrùznìjích hudebních a taneèních souborù; pøedstavili se i hasièi, soutìící O pohár Chrudimì v disciplínì zvané poární útok. Byla odhalena pamìtní deska významnému chrudimskému obèanovi Aloisi Gallatovi. Pro chrudimské i pøespolní byla støedem velkého zájmu nová expozice vìnované mìstskému opevnìní v zrekonstruované batì Prachárna. Na tomto místì s potìením ocituji èást z dopisu Vladimíra Vihana, starosty Prahy 1 a 1. místopøedsedy Sdruení historických sídel Èech, Moravy a Slezska:
dovolte, abych jménem Sdruení historických sídel Èech, Moravy a Slezska Vám vyslovil obdiv a podìkování za uskuteènìní slavnostního zahájení EHD, které se odehrálo v Chrudimi . Také já bych chtìl podìkovat vem poøadatelùm, úèinkujícím a obèanùm mìsta za skvìlou atmosféru Obínek mìstských slavností 2005.
Slavnostní zahájení Dnù evropského dìdictví pøed Muzeem
Paní Katerina Stenou (øeditelka kulturní politiky UNESCO)
Michal Rabas, hejtman Pardubického kraje
Radko Martínek, ministr pro místní rozvoj
Mezi významnými zahájení EHD byli i Mirek Topolánek a Jaroslava Moserová (vlevo)
Letoní nositelé tradice lidových øemesel - zleva Jiøí Ondøej, Josef Janulík a Drahomír Smejkal
Petr Øezníèek, pøedseda pøípravného výboru oslav 950 let první písemné zmínky
7
Pøipomínáme,
Nejlepí sportovci Chrudimì za rok 2005
e dne 2. øíjna uplyne 45 let od smrti chrudimského rodáka, významného èeského skladatele Jaroslava Doubravy. Narodil se v Chrudimi 25. 4. 1909 a pohøben je na høbitovì U Køíe. redakce
Mìsto Chrudim vypisuje anketu Nejlepí sportovec roku 2005 v tìchto sedmi kategoriích: 1. Tahoun závodník, trenér nebo funkcionáø 2. Nejlepí sportovec v kategorii mládee 3. Nejlepí sportovec v kategorii dospìlých 4. Nejúspìnìjí kolektiv v mládenické kategorii 5. Nejlepí kolektiv v kategorii dospìlých 6. Nejaktivnìjí jedinec TP a PARA 7. Cena fair play Vae návrhy budeme pøijímat do 18. listopadu
2005. Anketní lístky je moné vyzvednout na Odboru kolství a kultury, Pardubická 67. Na základì Vaich návrhù pøedloí komise pro mláde a sport Rady mìsta veøejnosti prostøednictvím Novin Chrudimska, tohoto Zpravodaje a webových stránek mìsta kompletní seznamy nominovaných ve vech kategoriích a z nich pak budeme volit konkrétní jednotlivce a kolektivy. Informace lze získat u pana Slejky (tel. 469 657 670) a paní Pokorné (tel. 469 657 671). P. Vojtìchovský, pøedseda komise pro mláde a sport
Jóga v denním ivotì roku 2005 Obèanské sdruení JÓGA v denním ivotì zahajuje 8. roèník svých kursù. Kurz trvá 9 mìsícù - od øíjna 2005 do èervna 2006. Kadé úterý pro pokroèilejí první lekce je 4. 10. 2005. Kadou støedu pro zaèáteèníky první lekce je 5. 10. 2005. Místo: Gymnastický sál TJ Sokol Tyrovo námìstí v Chrudimi, 1. poschodí - vchod blíe k parku. Èas: 19. 00 21. 00 hodin.
Odhalení pamìtních desek J. Klimeovi a JUDr. Karlu Pippichovi
Cvièitelka: Boena Pekaøová spojení: 724 139 031 E-mail:
[email protected] Prvopoèáteèním cílem Jógy v denním ivotì je vést èlovìka k tomu, aby si byl svého ivota plnì vìdom, uèí nás porozumìt nesmírné hodnotì naeho ivota, rozvíjet síly, které jsou v nás skryty. Pocit tìstí nebo netìstí je daný postojem naí mysli. Paramhans svámí Mahévaránanda - autor Jógy v denním ivotì
Otevøení nových dílen Støedního odborného uèilitì technického v Chrudimi
V sobotu 10. záøí 2005 místostarosta J. Èechlovský odhalil dalí dvì pamìtní desky významným obèanùm naeho mìsta Josefu Klimeovi a JUDr. Karlu Pippichovi. Obì najdete umístìné na domech v Podìbradovì ulici. sn
Starosta mìsta Chrudimi Ladislav Libý, hejtman Pardubického kraje Michal Rabas, námìstek hejtmana Ivo Toman, radní Pardubického kraje pro kolství Marie Málková, radní pro sociální vìci, neziskový sektor a cestovní ruch Miloslav Macela a dalí hosté se ve ètvrtek 1. záøí 2005 zúèastnili slavnostního otevøení nových prostor dílen odborného výcviku Støedního odborného uèilitì technického v Chrudimi. SOU do generální opravy tìchto prostor investovalo v uplynulých tøech letech témìø 34 miliony korun, které získalo z rozpoètu Ministerstva kolství, mládee a tìlovýchovy ÈR a rozpoètu Pardubického kraje. Øeditel SOU ing. Frantiek Mihulka uvedl: kola chce dret tradici výuky technických oborù. Jak bìí èas, obory se mìní a pøizpùsobují tak, aby byli áci uplatnitelní na trhu práce.V loòském roce jsme otevøeli nový ètyøletý obor Mechanik strojù a zaøízení, letos rovnì ètyøletý obor Mechatronika. Vychováváme støednì technické provozní kádry, èím reagujeme na 8
zvìtující se potøebu znalosti èíslicové techniky ve výrobì (CNC stroje). áci mají monost zhodnotit svoje schopnosti a v prùbìhu prvního roèníku se rozhodnout, zda budou pokraèovat ve zvoleném ètyøletém oboru, nebo pøestoupí na tøíletý a opaènì. Jako jediní v republice uèíme obory silnièního stavitelství a poøádáme týdenní kursy pracovníkù silnièních firem. Nabízíme i tøíleté odìvní obory a do budoucna bychom chtìli otevøít ètyøletý obor Operátor odìvní výroby s rozíøenou výukou jazykù. Názor vyjádøil i starosta Chrudimi Ladislav Libý: V technickém vzdìlání spatøuji budoucnost. Jsem rád, e uèilitì nepodlehlo trendu 90. let, kdy zaèaly zanikat tradièní technické uèòovské obory. S pøedstaviteli kraje jsme hovoøili o budoucnosti støedního kolství v Chrudimi a je reálný pøedpoklad, e SOU technické se spolu se Støední prùmyslovou kolou stanou významným centrem technického vzdìlávání v Pardubickém sd kraji.
Výroèí mìsíce Jaroslav Slabý a Jan najdr Shodou okolností pøipadají na øíjen letoního roku kulatá výroèí dvou chrudimských rodákù, kteøí, aè vìkem mladí, významnì proslavili nae mìsto.V pøípadì prvního z nich, zahranièního letce pplk. in memoriam Jaroslava Slabého (1915 1940), si 16. øíjna pøipomínáme 65. výroèí od jeho hrdinské smrti, v pøípadì druhého úèastníka kvìtnového povstání 1945 v Chrudimi Jana najdra (1925 1945) uplyne 2. øíjna 80 let od jeho narození. Jaroslav Slabý se narodil v Chrudimi 11. 4. 1915, ve svém rodném mìstì absolvoval obchodní akademii (1935), poté se stal pøísluníkem ès. armády. Po okupaci naí zemì emigroval (v srpnu1939) do Polska, kde vstoupil do francouzských legií. Po pádu Francie se nìkdejí letecký ppor. J. Slabý dostal do Anglie, zde vstoupil do RAF a po pøísluném výcviku nastoupil slubu u 311. bombardovací perutì operující z Honingtonu. Zahynul pøi návratu z náletu na Brémy, kdy pokozený letoun (Wellington KX H, N2771), na jeho palubì byl, nad anglickým
územím havaroval. V roce 1947 byl por. J. Slabý vyznamenán èsl. váleèným køíem 1939 in memoriam a v roce 1991 povýen na pplk. v. v. in memoriam. Jeho památku v Chrudimi pøipomíná pomník na høbitovì U Køíe a pamìtní deska obìtí 2. svìtové války z øad Sokolù, umístìná v interiéru zdejí sokolovny. Jan najdr bydlel se svými rodièi továrním
Jan najdr
Jaroslav Slabý
dìlníkem Janem najdrem a tkadlenou Anekou najdrovou v Chrudimi v domku na Tylovì nábøeí v è. p. 123/IV. U svého vagra Jaroslava Barcalíka se vyuèil malíøem pokojù, mìl spousty zájmù, miloval konì, rybaøil, hrál divadlo v Uèòovské besídce. Zemøel 9. kvìtna 1945, kdy byl nacisty smrtelnì zranìn pøi výkonu dobrovolné strání sluby pøed tehdejími leteckými kasárnami. V roce 1946 byl J. najdrovi na místì jeho smrti odhalen pomník (rodièùm byl tehdy pøedán váleèný køí in memoriam), jeho jméno je od roku 1947 uvedeno i na pamìtní desce obìtí 2. svìtové války èlenù Církve èeskoslovenské husitské umístìné pøi vstupu do Husova sboru. Pavel Kobetiè
Plán Centra sociálních slueb a pomoci Chrudim Chrudimská univerzita tøetího vìku 4. 10., 6. 10., 18. 10. a 19. 10. vdy v 15.30 hod. pokraèuje výuka Poèítaè a jeho význam ve spolupráci s Gymnáziem J. Ressela. Èeské a svìtové dìjiny pokraèují pøednákou 100 let Chrudimì v úterý 11. 10. ve 14.00 hod. v Centru sociálních slueb a pomoci Chrudim v Soukenické ulici. Druhá èást pøednáky se bude konat v úterý 25. 10. ve 14.00 hodin. 6. 10. v 7.30 hodin odjídí pøihláení zájemci do Prahy na Slovanský ostrov, kde v paláci na ofínì probíhají Dny seniorù 2005 s bohatým programem. Ke dni seniorù 9. 10 v 16.00 hod. pro Vás vechny Chrudimská beseda pøipravila divadelní pøedstavení veselohry Právo na høích. Pøíbìh této hry není zvlátností. Stával se, mùe se stát a asi se bude, co lidstvo lidstvem je, tu a tam stávat. Prostì manelka se vrátí o den døív z lázní a doma najde
Vystoupí herci z divadelního souboru Karla Jaromíra Erbena ze ebráku. Seznamte se, prosím! 17. 10. v 15.00 hodin v Mìanské restauraci si mùete zatanèit. (Pozor, zmìna dne!) 24. 10. ve 14.30 hod. v Klubu seniorù v Mìstském parku pokraèuje projekt podpory zdraví Chutný ivot. Do kavárnièky Vás zveme: 25. 10. od 14.00 hod. v Domì s peèovatelskou slubou Komenského promítání videa Svìdkové chrudimské minulosti. 27. 10. ve 14.00 hod. v Domì s peèovatelskou slubou Obce Leákù zazpívají dìti z M Dr. Malíka. 27. 10. ve 14.00 hod. v Domì s peèovatelskou slubou Strojaøù nás potìí dìti z M Strojaøù. 31. 10. ve 14.00 hod. v Centru sociálních slueb a pomoci Chrudim vystoupí dìti z M Na Valech.
Kov, kámen, perk Kov, kámen, sklo a dalí pøírodní i umìlé materiály odjakiva slouily nejen jako prostøedek k zabezpeèení obivy, ale staly se také z pøirozené lidské potøeby zdobit se a zkrálovat své ivotní prostøedí materiály vyuívanými k výtvorùm lidské fantazie. O tom, jak se v souèasné dobì tyto materiály odbornì a výtvarnì zpracovávají, je výstava Regionálního muzea v Chrudimi nazvaná Kámen, kov, perk. Pøedstavuje práce ákù Støední umìleckoprùmyslové koly a Vyí odborné koly v Turnovì, které vznikly pod vedením odborníkù a renomovaných výtvarníkù pedagogù koly. Rokem svého zaloení 1884 se kola øadí k nejstarím umìleckým støedním ko-
lám v Èechách. Její zaloení spadá do stejného období jako zaloení Odborné koly pro zpracování døeva v Chrudimi. Na Turnovsku vznikla kola z pøirozené potøeby zde tradièního a rozvinutého kamenáøského prùmyslu. V souèasné dobì se vyuèuje v esti oborech. Jsou to tradièní brouení a rytí drahých kamenù, zlatnictví a støíbrnictví, ploné a plastické rytí kovù, umìlecké kováøství a zámeènictví, umìlecké odlévání kovù a obor restaurování kovù. Výstava pøedstavuje vechny studijní obory, jak perky, drobné ozdobné èi uitné pøedmìty, tak i velké objekty. Trojrozmìrné exponáty jsou doplnìny i kreslenými studiemi a návrhy.
Høbitovní pomníky (9) K nejimpozantnìjím památkám høbitova U Køíe patøí hrobka rodiny Rothovy nacházející se vedle Wiesnerovy hrobky. Zøízena byla v roce 1883, ale její nejvýznamnìjí èást plastika Kristus pøítel dìtí od významného praského sochaøe Jindøicha Èapka pochází z pùvodního høbitovního pomníku ze zrueného høbitova u kostela sv. Michaela. Pohøben je v ní mj. èestný obèan Chrudimì, zdejí advokát, pøední funkcionáø chrudimské Obèanské zálony a poslanec øíské rady JUDr. Karel Roth (18291888). Pavel Kobetiè
9
Výstava ve výstavních sálech Regionálního muzea v Chrudimi je otevøena od 6. 10. 2005 do 17. 11. 2005, dennì kromì pondìlí od 9 do 12 a od 13 do 17 hodin. Ing. Milena Burdychová
Vítání obèánkù Petr Koliha, Anna Hejlová, Elika Tuicová, Tereza Kusá, Hana Stehlíková, Kamil Tesárek, Stanislav Kramaøík, Hana Øehoøková, Kristýna Bureová a Karolína Nìmcová. av
Dùm dìtí a mládee Dùm dìtí a mládee, Palackého 418, 537 01 Chrudim, tel., fax: 469 620 296 e-mail:
[email protected], http://ddm.webpark.cz Akce v øíjnu 2005 4. øíjna Mezinárodní den zvíøat vyhlaujeme soutì! výtvarná namaluj svoje zvíøátko literární napi básnièku nebo pøíbìh fotografická zajímavé nebo legraèní foto se zvíøátkem výkresy, básnièky, fotky mùete donést do 31. 10. 05 do DDM 6. øíjna Plavecká tafeta mìst 15. øíjna Krajský pøebor ve sprintu a na dlouhých tratích Náchod Okrsková kola halová kopaná Z Okresní kolo pøespolní bìh Z, S Podzimní prázdniny 26. øíjna Výlet do Jièína vodní park 26. øíjna Výtvarné podzimní aktivity výroba drakù, opékání brambor 27. øíjna Sportujeme s DDM plavání, ipky, bowling 27. øíjna Keramika s DDM dekorativní soky zvíøátek Plánujeme výlet do jiních Èech na výlov velkého rybníka. Termín bude upøesnìn na naich webových stránkách a vývìsné tabuli. Nabízíme volná místa do zájmových kroukù na kolní rok 2005/2006 Dìti mohou vybírat z nabídky 37 druhù kroukù. Z oblasti sportu to je 11 moností, estetika 12, technika 4, pøírodovìda 3, zábava 7 druhù. Vìøíme, e je z èeho vybírat a e se nám podaøí uspokojit i nároèné. Zápis probíhá dennì od 8.00 do 17.00 hod. v DDM.
o. s. PALUÈINY
30. 9. 2. 10. 2005 Brigáda na táborovém place aneb tábor skonèil, a ije Indiánské léto 2006 14. 16. 10. 2005 víkend na Tyrolském srubu Slavnosti nejen podzimu Stále také mùete zapsat dìti do naich výtvarných dílen, které poøádáme od pondìlí do pátku v naí klubovnì. Blií informace na www.paluciny.aktualne.cz.
Kometa poøádá drakiádu aneb zábavné odpoledne pøi poutìní drakù a draèic pro vechny dìti i dospìláky. Akce se koná v nedìli 16. øíjna 2005 od 13 do 17 hodin na sídliti Na Vìtrníku sraz na louce u novostavby bytového domu. Zveme vechny, kteøí si chtìjí zpøíjemnit nedìlní odpoledne plné drakù, draèic a jiných létajících objektù. Kometa, www.kometa.cz
Volba královny vìnného mìsta Chrudimì
Brány Mama klubu v Chrudimi jsou opìt otevøeny. Na zaèátku záøí jsme po prázdninové odmlce opìt otevøely bránu mateøského centra Mama klub vem dospìlým i dìtem. Na informaèní schùzce 7. 9. jsme mezi sebou pøivítaly té nové maminky s dìtmi, které si pøily obhlédnout terén a vybrat si z iroké nabídky naich aktivit. V prùbìhu kolního roku budeme pokraèovat v pravidelných cvièeních, støedeèních ekokolkách a mamakolkách pro rodièe s dìtmi, ve výtvarných i keramických dílnách. Nejen na tyto aktivity zveme vechny dospìlé i dìti, a u se rozhodli vyuívat výhod èlenství, èi navtìvovat Mama klub jako neèlenové. Aktuální program si mùete pøeèíst pravidelnì ve Vademecu chrudimské kultury, kadý mìsíc bývá té vyvìován v èekárnách dìtských praktických lékaøù, enských lékaøù i na jiných místech v Chrudimi. Více informací najdete té na internetových stránkách www.materskacentra.cz/chrudim. Máte-li chu zapojit se do èinnosti naeho mateøského centra, rády Vás mezi námi uvítáme. Podpoøit dobrou vìc u nemùe být snadnìjí pøispìjte odesláním dárcovské SMS. Podpoøte Sí mateøských center v ÈR odesláním dárcovské SMS ve tvaru DMS MC na èíslo 87777. Cena DMS: 30 Kè+DPH. Sí MC v ÈR obdrí nejménì 27 Kè. Dìkujeme Vám! Více na www.darcovskasms.cz. Vìra Kuzmová, Mama klub
V rámci Mìstských slavností se letos 2. záøí na ikovì námìstí uskuteènila akce Volba královny vìnného mìsta Chrudimì. Novou královnou se stala sedmnáctiletá studentka 3. roèníku Støední zdravotnické koly v Chrudimi sleèna Veronika Hybnerová. K jejím zálibám patøí tanec, zpìv, sportování a také napø. práce v Èeském èerveném køíi.Tato ikovná dívka bude mìsto Chrudim reprezentovat 15. øíjna 2005 v Novém Bydovì, kde probìhne letoní volba královny vìnných mìst. Pøejeme naí nové královnì pøíjemné kralování a hodnì úspìchù v soutìi královen.
Krása vèel Vèely jsou v pøírodì nezastupitelné. Vdìèíme jim za udrování ekologické stability. Vèely opylují hmyzosnubné rostliny, to jsou ty, které by bez vèel a podobného hmyzu vùbec nemohly existovat. Øíká se, e bez vèel by èlovìku zbývaly pouze 4 roky ivota. Je vìdecky potvrzeno, e jedno vèelstvo vytvoøí bìhem roku 137× vìtí finanèní pøínos pro spoleènost, ne je finanèní pøínos ve formì vèelích produktù pro vèelaøe. Vèely tvoøí spoleèenstvo, které se nazývá vèelstvo. To obsadí jeden úl. Ve vèelstvu je v letním období 1 matka, nìkolik set trubcù a nìkolik desítek tisíc dìlnic. Vèela bìhem svého ivota (trvá v letním období kolem 40 dnù) vystøídá nìkolik pracovních funkcí. Matka je neuvìøitelnì výkonná - bìhem jediného dne je schopná naklást a 1 500 vajíèek, co se rovná pøiblinì její hmotnosti. Bìhem jednoho roku silné vèelstvo nashromádí a 200 kg medu, kolem 30 kg pylu, asi 1 kg vosku a do 10 dkg propolisu. Za snùkou se vèely vydávají 5 i více km daleko, i kdy je z takto vzdálených zdrojù pøínos minimální. Princip vèelaøení: vèelaø se celý rok o vèely stará, buduje jim domov a léèí je. Pøinesený med prùbìnì odebírá a na závìr snùkové sezóny vèelám dodá roztok øepného cukru. Z nìho si vèely vytvoøí med, kterým se iví v zimním období. Vèelaø je schopen od jednoho vèelstva získat bìhem jednoho roku asi 10 50 kg medu a 0,5 2,0 kg vosku. Lidé a vèely k sobì patøí od nepamìti. Ji tisíce 10
let èlovìk vyuívá bohatství vèelích produktù. Vèelí vosk byl jediným výrobním prostøedkem pro výrobu svíèek, med byl nejdostupnìjím sladidlem a propolis byl významným léèebným prostøedkem. Vèely nás dnes kromì vèelích produktù obohacují i krásou. Krásou v podobì malebných úlù na okrajích lesù. Krásou líbezného zvuku linoucího se kolem rozkvetlých stromù. Krásu lze vnímat i v jejich pracovitosti a píli. Krásou a potìením jsou vèely pro vèelaøe, kteøí se o nì s láskou starají. Sname se vèely chránit. Poznávat jejich poslání a ctít jejich pracovitost. Dávají èlovìku mnohem víc, ne by jim kdy èlovìk mohl vrátit. Marcel Gregor, èlen Základní organizace Èeského svazu vèelaøù v Chrudimi
Barevným listím Zájmové organizace obce Nasavrky poøádají v sobotu 15. øíjna 2005 druhé vandrování svým okolím pod názvem Barevným listím. Trasa 10 km vede od sokolovny z Nasavrk, okolo rybníkù v Libáni, okolo Podlían, pøes Oboøice, Ochoz do Nasavrk, kde kadého èeká upomínka na pochod a u ohnì opékání uzenin. Start od sokolovny v Nasavrkách mezi 9. a 10. hodinou. Zveme pøíznivce turistiky a milovníky pøírody k pøíjemné procházce podzimní pøírodou. Informace a propozice na pochod na adrese: Marcela Holinková, Nasavrky 79, 538 25, tel. 724 079 237.
Provoz krytého plaveckého bazénu a sauny
KÈT Chrudim Vejlapy v øíjnu 2005 Sobota 1. 10. Pochod generací akce v rámci aktivity Zdravé mìsto Chrudim Úèastníkùm je k dispozici výbìr ze tøí tras Chrudim Monako: 3 km, 6 km, 14 km. Sraz v 9.00 hod. u hlavní brány stadionu AFK pøihláka, prezentace a odchod. Vedoucí: H. Rýzová, manelé Naumecovi, J. Jahnický Støeda 5. 10. Autobusový zájezd elektrárny Dukovany, Tøebíè Sraz v 5.00 hod. na nádraí ÈD Chrudim, odjezd BUS v 6.00 hod. Vedoucí: H. Rýzová, Ing. S. Kuèera. Pøihláky u H. Rýzové. Sobota 8. 10. Polièka muzeum Sádek Lucký vrch Borová (14 km) Sraz v 6.00 hod. senior, v 7.00 hod. na nádraí ÈD Chrudim, odjezd v 6.58 hod. a 7.26 hod. do ïárce u Skutèe Vedoucí: J. Jahnický, J. Hurt Støeda 12. 10. Louèení s létem Monako (14 km) Sraz v 12.00 hod. na nádraí ÈD Vedoucí: J. Jahnický, V. Písaø Sobota 15. 10. Havlíèkùv Brod Pohled Pøibyslav (16 km) Sraz v 7.10 hod. na nádraí ÈD Chrudim, odjezd vlaku v 7.26 hod. do Havlíèkova Brodu Vedoucí: manelé Hurtovi Støeda 19. 10. Bezpráví Brandýs nad Orlicí Choceò (12 km) Sraz v 7.10 hod. na nádraí ÈD Chrudim, odjezd vlaku v 7.37 hod. do Moravan Vedoucí: J. Jahnický, S. Naumec Sobota 22. 10. dírec nad Doubravou Nové Ransko Staré Ransko dírec nad Doubravou (15 km) Sraz v 6.40 hod. na nádraí ÈD Chrudim, odjezd vlaku v 6.54 hod. do dírce nad Doubravou Vedoucí: J. Jahnický, V. Písaø Sobota 29. 10. Øeèany nad Labem Krasnice Rakovice Heømanùv Mìstec (19 km) Sraz v 6.50 hod. na nádraí ÈD Chrudim, odjezd vlaku v 7.12 hod. do Pardubic Vedoucí: V. Písaø, L. Kysela Sobota 5. 11. Chrast Podskala Skuteè (15 km) Sraz v 8.40 hod. na nádraí ÈD Chrudim, odjezd vlaku v 8.56 hod. do Chrasti Vedoucí: J. Jahnický, Ing. S. Kuèera Zveme mezi nás nejen nae èleny, ale i irokou veøejnost, vechny ty, kteøí mají rádi pøírodu a turistiku. Blií informace ve vývìskách nebo u J. Jahnického, tel. 469 637 832, nebo u P. ídla, tel. 469 621 509. Jiøí Jahnický, pøedseda klubu
KÈT Treking Chrudim akce v øíjnu 2005 1. 10. Veliny na kole - cykloturistika (70 km) Vedoucí: Ing. Pavel Marek, tel. 469 606 165,
[email protected], Ing. Josef Hlouek 15. 10. Západní Krkonoe BUS, pìí turistika (22 km) Vedoucí: Ing. Jan Smejkal, tel. 736 154 026 5. 11. Poslední podzimní procházka vlak, pìí turistika (30 km) Vedoucí: Vlastimil kvára, tel. 469 631 342,
[email protected]
1. so. 2. ne. 3. po. 4. út. 5. st. 6. èt. 7. pá. 8. so. 9. ne. 10. po. 11. út. 12. st. 13. èt. 14. pá. 15. so. 16. ne. 17. po. 18. út. 19. st. 20. èt. 21. pá. 22. so. 23. ne. 24. po. 25. út. 26. st. 27. èt. 28. pá. 29. so. 30. ne. 31. po.
Plavecký bazén
Dìtský bazén
Sauna
9.00 - 12.00 13.00 - 21.00 9.00 - 12.00 13.00 - 21.00 14.00 - 15.30 19.00 - 21.00 14.00 - 21.00 6.00 - 8.00 14.00 - 21.00 14.00 - 16.30 19.30 - 21.00 6.00 - 8.00 14.00 - 21.00 9.00 -12.00 13.00 - 21.00 9.00 - 12.00 13.00 - 21.00 14.00 - 15.30 19.00 - 21.00 14.00 - 21.00 6.00 - 8.00 14.00 - 21.00 14.00 - 16.30 19.30-21.00 6.00 - 8.00 14.00 - 21.00 9.00 - 12.00 13.00 - 21.00 9.00 - 12.00 13.00 - 21.00 14.00 - 15.30 19.00 - 21.00 14.00 - 21.00 6.00 - 8.00 14.00 - 21.00 14.00 - 16.30 19.30 - 21.00 6.00 - 8.00 14.00 - 21.00 9.00 - 12.00 13.00 - 21.00 9.00 - 12.00 13.00 - 21.00 14.00 - 15.30 19.00 - 21.00 14.00 - 21.00 6.00 - 8.00 14.00 - 21.00 14.00 - 16.30 19.30 - 21.00 6.00 - 8.00 14.00 - 21.00 9.00 -12.00 13.00 - 21.00 9.00 - 12.00 13.00 - 21.00 14.00 - 15.30 19.00 - 21.00
9.00 - 12.00 13.00 - 21.00 9.00 - 12.00 13.00 - 21.00 14.00 - 15.30 19.00 -21.00 14.00 - 15.00 16.00 - 21.00 14.00 - 16.00 17.00 - 21.00 14.00 - 15.00 19.30 - 21.00 6.00 - 8.00 14.00 - 21.00 9.00 - 12.00 13.00 - 21.00 9.00 - 12.00 13.00 - 21.00 14.00 - 15.30 19.00 -21.00 14.00 - 15.00 16.00 - 21.00 14.00 - 16.00 17.00 - 21.00 14.00 - 15.00 19.30 - 21.00 6.00 - 8.00 14.00 - 21.00 9.00 - 12.00 13.00 - 21.00 9.00 - 12.00 13.00 - 21.00 14.00 - 15.30 19.00 -21.00 14.00 - 15.00 16.00 - 21.00 14.00 - 16.00 17.00 - 21.00 14.00 - 15.00 19.30 - 21.00 6.00 - 8.00 14.00 - 21.00 9.00 - 12.00 13.00 - 21.00 9.00 - 12.00 13.00 - 21.00 14.00 - 15.30 19.00 -21.00 14.00 - 15.00 16.00 - 21.00 14.00 - 16.00 17.00 - 21.00 14.00 - 15.00 19.30 - 21.00 6.00 - 8.00 14.00 - 21.00 9.00 - 12.00 13.00 - 21.00 9.00 - 12.00 13.00 - 21.00 14.00 - 15.30 19.00 -21.00
15.00 - 21.00 Spol. 16.00 - 21.00 Spol. 15.00 - 20.00 Mui 15.00 - 21.00 eny 15.00 - 21.00 Mui 15.00 - 21.00 eny 15.00 - 21.00 Spol. 15.00 - 21.00 Spol. 16.00 - 21.00 Spol. 15.00 - 20.00 Mui 15.00 - 21.00 eny 15.00 - 21.00 Mui 15.00 - 21.00 eny 15.00 - 21.00 Spol. 15.00 - 21.00 Spol. 16.00 - 21.00 Spol. 15.00 - 20.00 Mui 15.00 - 21.00 eny 15.00 - 21.00 Mui 15.00 - 21.00 eny 15.00 - 21.00 Spol. 15.00 - 21.00 Spol. 16.00 - 21.00 Spol. 15.00 - 20.00 Mui 15.00 - 21.00 eny 15.00 - 21.00 Mui 15.00 - 21.00 eny 15.00 - 21.00 Spol. 15.00 - 21.00 Spol. 16.00 - 21.00 Spol. 15.00 - 20.00 Mui
Pozn: Zmìny v provozních hodinách jsou vyhrazeny. Informace na tel. è. 469 669 260-62. V nedìli sauna otevøena od 16.00 hod.
Fotbalová utkání na Letním stadionu AFK Chrudim v øíjnu 2005 Den Sobota Sobota Nedìle Nedìle Sobota Sobota Nedìle Sobota Nedìle
datum hodina 1. 10. 2005 10.00 + 12.15 8. 10. 2005 10.15 9. 10. 2005 16.00 9. 10. 2005 9.30 + 11.15 15. 10. 2005 10.00 + 12.15 22. 10. 2005 10.15 23. 10. 2005 15.30 29. 10. 2005 10.00 + 12.15 30. 10. 2005 9.30 + 11.15
soutì ÈDSD + ÈDMD Divize I. A ÈDS + ÈDM ÈDSD + ÈDMD Divize I. A ÈDSD + ÈDMD ÈDS + ÈDM
tým AFK A dorost AFK A AFK B A áci A dorost AFK A AFK B A dorost A áci
soupeø Náchod Pøedmìøice vanice Strá n. Nisou Semily Dobrovice Moravany Trutnov Turnov
STOLNÍ TENIS III. liga muù 29. 10. 2005
KST LINEA Chrudim
-
Jiskra Litomyl Sedlec
15.00 hod.
30. 10. 2005
KST LINEA Chrudim
-
TTC Ústí nad Orlicí
10.00 hod.
Pøijïte na hokej HC Chrudim, spol. s r. o., úèastník II. ligy ledního hokeje, zve vechny pøíznivce tohoto sportu na mistrovská utkání: den Sobota Støeda Støeda Støeda Støeda
datum 1. 10. 12. 10. 19. 10. 26. 10. 2. 11.
hodina 17.00 18.00 18.00 18.00 18.00
domácí HC Chrudim HC Chrudim HC Chrudim HC Chrudim HC Chrudim
soupeø Tábor Milevsko Nymburk Kolín Strakonice
Nábor ákù do Sokola
Po uzávìrce:
Oddíl ákù sokolské vestrannosti Sokola Chrudim provádí nábor ákù kolních let. Naplò naeho oddílu je náøaïový tìlocvik, míèové hry a letoní kolní rok výjimeènì také nácvik ákovské skladby na XIV.Vesokolský slet Praha 2006. Cvièební hodiny jsou úterý a ètvrtek od 17 do 18 hodin v chrudimské sokolovnì. 11
Cílem sokolské výchovy je dnes, tak jako døíve, zdravý, vestranný rozvoj èlovìka. To znamená, e Sokol nesleduje pièkové výkony za kadou cenu, ale provádí takovou èinnost, aby bylo dosaeno optimálního tìlesného, duevního a také morálního stavu jedince a v irím pojetí také celé spoleènosti. Walter Löwy, náèelník Sokola Chrudim
è. 10/2005 vychází 1. 10. 2005
Vydává mìsto Chrudim, Resselovo námìstí 77, 537 16 Chrudim I, IÈO 270 211. Telefon redakce 469 622 320, fax 469 622 013, e-mail:
[email protected]. Redakèní rada: Pavel Kobetiè, Ale Korejtko, Stanislav Novotný, Petr Øezníèek, Ivan Slejka, Jan Èechlovský, Sylva Dranarová. Jazyková úprava: Marie Korejtková. Autor pøíspìvku odpovídá za vìcnou a jazykovou správnost. Texty Po uzávìrce neproly jazykovou korekturou. Redakce neruèí za obsah pøíspìvkù externích dopisovatelù. Pøíloha Vademecum chrudimské kultury je kompletnì pøipravována Chrudimskou besedou. Tato pøíloha není redigována redakèní radou CHZ a není jí ani jazykovì upravována. Náklad 10 800 výtiskù. Grafická úprava a tisk PORS 52, s.r.o. Chrudim. Registrováno Ministerstvem kultury Èeské republiky pod znaèkou MK ÈR E 11846. Vychází 1 x mìsíènì. Distribuce zdarma do vech domácností na území mìsta Chrudimì. Pøetisk povolen pouze se svolením vydavatele. Uzávìrka èísla 14. záøí 2005.
12