PRÁVO EKONOMIKA, DANĚ A MZDY BOZP SOCIÁLNÍ OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ

08

PRÁVO z EKONOMIKA, DANĚ A MZDY z BOZP z SOCIÁLNÍ OBLAST z ZDRAVOTNICTVÍ

Vážení čtenáři, kolegyně a kolegové, opět po roce vycházíme vstříc přání mnohých z vás. Na pomoc jednotlivým funkcionářům základních organizací, kteří musí dnes a denně řešit mnoho různých problémů, jsme zpracovali a v této publikaci vám předkládáme sumář poraden především z právní, daňové, sociální a zdravotní oblasti, které vyšly v průběhu roku 2008 v časopise Kovák. Tato „poradenská“ ročenka má napomoci s vyhledáváním odpovědí na vaše problémy. Současně vám chceme usnadnit vyhledávání tak, abyste nemuseli listovat v množství čísel časopisu Kovák, ale našli jste to, co hledáte, přehledně podle jednotlivých témat v jedné knížce. Dotazy čtenářů a odpovědi specialistů jsou uspořádány v 7 oddílech: Pracovní právo, Právo – různé, Ekonomika, daně a mzdy, Sociální oblast, Zdravotnictví, Bezpečnost a ochrana zdraví při práci a Psychologie. Je třeba zdůraznit, že v poradnách popisované kauzy a jejich řešení byly v Kováku vydávány vždy k určitému datu, po němž v některých případech došlo ke změnám v legislativě atd. Proto autoři v případě takovýchto změn uvedli k datu uzávěrky brožury 15. 1. 2009 aktuální stav vždy „pod čarou“ (tedy na konci) příslušné poradny. Tak lze s poradnami pracovat i v současnosti. Doufáme, že vám tato útlá knížečka pomůže při vaší náročné práci. JAROMÍR ENDLICHER, místopředseda OS KOVO MARTIN BENEŠ, šéfredaktor časopisu Kovák

Vydavatel: Odborový svaz KOVO, nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 K vydání doporučila: redakční rada časopisu Kovák K vydání připravila: redakce týdeníku Kovák Odpovědná redaktorka: PhDr. Jana Benešová Návrh grafické podoby: Mgr. Martin Beneš, šéfredaktor časopisu Kovák: Technická příprava: Miloslava Nováková, tajemnice redakce Ilustrace: Václav Holub Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl Datum vydání: leden 2009

OBSAH PRACOVNÍ PRÁVO jdi na článek

Je zákonné používání kamer na pracovišti? . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 7

jdi na článek

Musím po přiznání plné invalidity ukončit pracovní poměr? . . . . . str. 9 PRÁVO – RŮZNÉ

jdi na článek

O věcech posledních . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 11

jdi na článek

Jak lze zajistit styk se synem? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 13

jdi na článek

„Zdědím“ nájemní byt, v němž jsem trvale hlášen? . . . . . . . . . . . str. 15

jdi na článek

Vydržel jsem pozemek kolem svého domu? . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 17

jdi na článek

Co je potřeba k udělení státního občanství ČR? . . . . . . . . . . . . . . str. 18

jdi na článek

Lze darovat nemovitost pouze jednomu z manželů? . . . . . . . . . . str. 21

jdi na článek

Jak mám postupovat, když nemohu splácet úvěr? . . . . . . . . . . . . str. 23 EKONOMIKA, DANĚ A MZDY

jdi na článek

Může pracující důchodce uplatnit slevu na daň? . . . . . . . . . . . . . str. 27

jdi na článek

Jsou osvobozeny od daně úroky z termínovaných vkladů? . . . . . str. 28

jdi na článek

Jak jednat o mzdovém vývoji, jestliže je zaměstnavatel ve ztrátě? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 29

jdi na článek

jdi na článek

Zaměstnavatel nám nechce proplatit práci přesčas . . . . . . . . . . . . str. 31 Jak je to s cestovními náhradami v souvislosti s pracovní pohotovostí a prací přesčas?. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 33

jdi na článek

Jak uhradit náklady na telefonování pro potřeby odborové organizace? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 36

3

jdi na článek

jdi na článek

Je i dnes vhodná pro vedoucí táborů příkazní smlouva? . . . . . . . str. 36 Má odborová organizace využít nabídky banky na platební kartu? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 38

jdi na článek

Je možné vedení jednoduchého účetnictví i po 1. 1. 2009? . . . . . str. 39

jdi na článek

Jaké budeme platit daně v roce 2009? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 41

jdi na článek

Jak zaplatit příležitostnou výpomoc? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 42

jdi na článek

Podléhají vánoční dary pro členy daním? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 42

jdi na článek

Jaké jsou povinnosti při prodeji odborového majetku? . . . . . . . . str. 43 SOCIÁLNÍ OBLAST

jdi na článek

Budou se částečné invalidní důchody snižovat? . . . . . . . . . . . . str. 45

jdi na článek

Budu po vyčerpání rodičovského příspěvku pojištěna? . . . . . . . str. 46

jdi na článek

Vyřadí mě úřad práce z evidence? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 47

jdi na článek

Mohu brát dávky v souběhu? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 49

jdi na článek

Zvýší se příspěvek na péči? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 50

jdi na článek

Mám si požádat o starobní důchod? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 51

jdi na článek

Musí zaměstnavatel platit pojistné za důchodce? . . . . . . . . . . . . . str. 52

jdi na článek

Bude mít má matka nárok na důchod po otci? . . . . . . . . . . . . . . . str. 54

jdi na článek

Kdo má nárok na starobní důchod po úmrtí? . . . . . . . . . . . . . . . . str. 55

jdi na článek

Mohu do důchodu dříve? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 56

jdi na článek

Obnoví se mi vdovecký důchod? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 58

jdi na článek

Jak se hradí zdravotní pojištění za neplacené volno? . . . . . . . . . . str. 60

jdi na článek

Odkdy bude propuštěnému zaměstnanci náležet nemocenská? . . str. 62 Mám si požádat o zvýšení podpory v nezaměstnanosti

jdi na článek

k 1. 1. 2009? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 63

4

ZDRAVOTNICTVÍ jdi na článek

Započítává se zdravotní pojištění za dny neplaceného volna do superhrubé mzdy? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 65

jdi na článek

Jak se započítávají doplatky za léky do ročního limitu? . . . . . . . . str. 67

jdi na článek

Platí narkomanka poplatky u lékaře a za hospitalizaci? . . . . . . . . str. 69 Vztahují se na postižené dítě a jeho doprovod poplatky

jdi na článek

v nemocnici? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 70 jdi na článek

Bude mi vrácen doplatek a poplatek za lék po alergické reakci? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 71

jdi na článek

Platí se za každý převaz rány u lékaře? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 72

jdi na článek

Musím platit v nemocnici i za dny přerušené léčby? . . . . . . . . . . str. 72

jdi na článek

Kdy je zaměstnavatel povinen poskytovat ochranné nápoje? . . . . str. 74

jdi na článek

Kdo odpovídá za školení odborových funkcionářů v BOZP? . . . str. 76

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI

PSYCHOLOGIE jdi na článek

Na co se mám připravit při výběrovém řízení? . . . . . . . . . . . . . . . str. 81

U KAŽDÉ PORADNY UVÁDÍME V TOMTO POŘADÍ: číslo a datum vydání Kováku, v němž byla poradna uveřejněna; název článku; otázku čtenáře a odpověď; jméno specialisty, který odpovídal na příslušný dotaz

5

PRACOVNÍ PRÁVO Kovák č. 32/10. října 2008

Je zákonné používání kamer na pracovišti? V podniku nám nainstalovali kamery, prý z důvodu sledování výroby. Nebyla žádná řeč o tom, že by ty kamery byly proti zlodějům nebo k ochraně zdraví. Došlo to do té fáze, že mistr nařídí, aby se kamera natočila na pracující zaměstnance, aby se na ně mohl příští den (nebo po víkendu) podívat, jak pracují, odkdy dokdy, jak dlouho měli přestávku atp. Dále má zaměstnavatel instalovanou kameru na „kuřárně“, kde mohou zaměstnanci kouřit za předpokladu, že mají „odpíchnutou“ pracovní dobu. Je to zákonné? V. Č., Chrást Obecně záleží na tom, jaký kamerový systém zaměstnavatel na pracoviště nainstaluje. Pokud se jedná o zařízení, které nahrává dění ve sledovaném prostoru a zaznamenává jej na nějaký nosič, bude provozování takového kamerového systému považováno za zpracování osobních údajů. Takovéto zpracování pak musí být v souladu s podmínkami stanovenými zákonem o zpracování osobních údajů, což kontroluje Úřad pro ochranu osobních údajů. Provozovatel takového kamerového systému musí především přesně stanovit účel, k jakému kamery provozuje, a nevyužívat kamery nad rámec takto stanoveného účelu. Provozovatel dále musí používání nahrávacího kamerového systému zaregistrovat na Úřadu pro ochranu osobních údajů. Kamery by neměly příliš zasahovat do soukromí fyzických osob, tedy zaměstnanců ani jiných osob nacházejících se na pracovišti a provozovatel by měl tyto osoby o použití kamer informovat. Doba pro uchovávání pořízených záznamů musí být přiměřená a po jejím uplynutí musí provozovatel záznamy zlikvidovat. Všechny podmínky pro používání kamerového systému by měl mít zaměstnavatel stanovené vlastním předpisem. Odpovědnost za používání kamerového systému má vždy zaměstnavatel jako správce osobních údajů.

7 zpět na obsah

Pokud zaměstnavatel nainstaluje kamery, které pouze snímají daný prostor, ale dění nenahrávají, nejedná se o zpracování osobních údajů a neplatí zde tedy pravidla stanovená Úřadem pro ochranu osobních údajů. I v takovém případě je ale provozovatel povinen dbát na základní práva svých zaměstnanců, především neporušovat jejich soukromí. Případ sledování „kuřárny“ je případem, kdy je zřejmé porušování soukromí zaměstnanců, jelikož tito zaměstnanci mají „přerušenou“ pracovní dobu a toto sledování neplní svůj účel, ale výrazným způsobem narušuje soukromí zaměstnanců. Tomuto případu by odpovídalo například použití kamery v jídelně v době přestávky na jídlo a oddech, ale i kontrola pracovní morálky zaměstnanců pomocí kamerového systému. Z vašeho dotazu vyplývá, že váš zaměstnavatel má nahrávací kamerový systém, který zřejmě ne vždy používá v souladu s účelem jeho provozování, a proto je možné, že porušuje svoje povinnosti provozovatele kamerového systému. Za takovéto jednání mu hrozí pokuta až do výše několika milionů korun od úřadu pro ochranu osobních údajů a zároveň porušuje podmínky ustanovení § 316 odst. 2 zákoníku práce. Pokud jste tohoto názoru, že zaměstnavatel porušuje Vaše práva, můžete podat podnět na Státní úřad inspekce práce (příslušný oblastní inspektorát práce), jelikož je zde podezření z porušení ustanovení § 316 odst. 2 zákoníku práce, a nebo podezření z porušení podmínek pro používání kamerových systémů se záznamovým zařízením vyplývajících ze zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů. Jelikož není možné, aby zaměstnanec sám posoudil zda jde o podnět pro inspekci práce či úřad pro ochranu osobních údajů, existuje dohoda mezi těmito úřady o tom, že podnět bude posouzen úřadem, který jej obdrží a v případě jeho nekompetentnosti bude postoupen příslušnému úřadu. Na závěr připomínám, že je vhodné před podáním podnětu se pokusit o vyřešení případu přímo se zaměstnavatelem i za pomoci odborové organizace, pokud u vás působí. JUDr. VLADIMÍR ŠTICH, Metodické pracoviště OS KOVO Plzeň

8 zpět na obsah

Kovák č. 42/19. prosince 2008

Musím po přiznání plné invalidity ukončit pracovní poměr? Jsem 50letý zaměstnanec a požádal jsem o plný invalidní důchod. Byl mi přiznán od 20. 11. 2008 po vyčerpání jednoroční podpůrčí doby pracovní neschopnosti pro obecné onemocnění. Zajímá mě, zda musím ukončit pracovní poměr v zaměstnání a jaké mám možnosti já i zaměstnavatel? K. V., Ostrava Přiznání plného invalidního důchodu a jeho pobírání není samo o sobě způsobilým důvodem ke skončení pracovního poměru se zaměstnavatelem. Jediné možné způsoby jeho ukončení jsou uvedeny v § 48 zákoníku práce. Okamžitě zrušit pracovní poměr zaměstnance zaměstnavatelem v tomto případě nelze. Pracovní poměr by mohl zrušit okamžitě zaměstnanec v případě, že zaměstnavatel po předložení lékařského posudku zařízení zdravotní preventivní péče nebo příslušného správního úřadu (který lékařský posudek přezkoumává a stvrzuje, že zaměstnanec nemůže dále bez vážného ohrožení zdraví konat práci) mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení výkon jiné, pro něho vhodné práce. Zaměstnanec sám může požádat zaměstnavatele v souvislosti s přiznáním plného invalidního důchodu o sjednání písemné dohody o ukončení pracovního poměru. Tutéž možnost nabídnout zaměstnanci sjednání dohody dle § 49 zákoníku práce má i zaměstnavatel. Pokud by taková dohoda nebyla uzavřena a zaměstnavatel má k dispozici lékařský posudek vydaný zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který tento posudek přezkoumal, že zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě pozbyl způsobilost konat dále dosavadní práci, může dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru dle § 52 e) zákoníku práce. S tímto důvodem rozvázání pracovního poměru není vázán nárok na odstupné pro zaměstnance dle § 67 zákoníku práce. Určitý násobek

9 zpět na obsah

odstupného (například podle délky odpracovaných let zaměstnance u zaměstnavatele) je možné sjednat v kolektivní smlouvě daného zaměstnavatele. Výpovědní doba je dvouměsíční a po tuto dobu je zaměstnanci pro jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele poskytována náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Mgr. JARMILA ČERCHOVÁ, Metodické pracoviště OS KOVO Ostrava

10 zpět na obsah

PRÁVO – RŮZNÉ Kovák č. 6/22. února 2008

O věcech posledních Byla sobota a nálada, ve které člověk přemýšlí jen o hezkých věcech, radostech života, pohodě, o své vzdálené lásce a všem pěkném, co s ní prožívá, o tom hezkém, co jej v životě čeká. Do této idylické nálady zazvonil telefon od předsedy jedné základní odborové organizace našeho odborového svazu z Olomouce s následujícím dotazem: „Člen naší ZO OS KOVO žil jako druh s družkou, která zemřela, a není se schopen dohodnout s rodinou, kde a jakým způsobem bude pohřbena. Člen chtěl, aby byla pohřbena v místě jejich společného bydliště, rodina trvala na tom, aby jejich příbuzná byla pohřbena v místě bydliště rodiny. Jak to má tedy být?“ Příjemná nálada pominula a já si uvědomil, jak málo víme o záležitostech, které se jednou tak či onak dotknou každého z nás. Odpověď jsem podal, jak jsem uměl, vycházela spíše z citlivého posouzení situace a snahy vyřešit problém, který neumožňuje odklad. Ale nedalo mi to, a tak jsem se o problematiku zajímal dál a po posouzení občanského zákoníku a zákona č. 256/2001 Sb. si zde dovolím nabídnout pár odpovědí na možné dotazy kolem tohoto citlivého a smutného tématu. Otázka: Druh žil tři roky s družkou. Ta opustila rodinu kvůli němu a rodinné vazby byly přetrhány. Nyní zemřela, druh vypravil její pohřeb a chce ji pohřbít v místě jejich společného bydliště. Rodina chce, aby byla pohřbena v místě bydliště rodiny. Co s tím dělat? Odpověď: Pokud se s rodinou nedohodnete, je možné jedině soudní řešení. Jiná situace nastane zřejmě při pohřbu žehem, kdy po zpopelnění bude možné se soudit o vydání a uložení urny, jiná při pohřbu do hrobu. Dovedu si představit žalobní návrh na vydání předběžného opatření na

11 zpět na obsah

zastavení pohřbení. Musíte ale počítat s tím, že vzniknou vícenáklady spojené s uložením zemřelé v mrazicím zařízení, soudní výlohy apod. A navíc při pružnosti našich soudů... Otázka: Nárok na pracovní volno při zařizování pohřbu rodiče mají všechny děti? Odpověď: Obecně platná právní úprava nikde neuvádí, kolik lidí smí zařizovat pohřeb. Takže pokud se skutečně zařizování pohřbu na pohřební službě zúčastní všechny děti, tak by měla pohřební služba vystavit všem potvrzení o účasti na zařizování pohřbu a zaměstnavatel by měl toto respektovat.

12 zpět na obsah

Otázka: Je vhodné pohřbít do stejného hrobu manžele, kteří byli 15 let rozvedeni? Žádný z nich po rozvodu již nežil s jiným partnerem. Odpověď: Zde již nerozhoduje vůle zemřelých. Podstatné je, kdo je nájemcem hrobového místa, protože ten musí souhlasit s pohřbením nebo uložením urny. Pro rodinu bude jistě snadnější chodit vzpomínat a udržovat jeden hrob. Otázka: Je nutné pohřbít mrtvého na hřbitově, či ho spálit? Můj příbuzný má přání být pohřben pod jehličnanem na zahradě. Je to možné? Odpověď: Pokud jde o pohřbení lidských pozůstatků, zákon č. 256/2001 Sb. stanovuje, že smí být pohřbeny pouze na pohřebišti. V případě pohřbení zpopelněním v krematoriu je možno zpopelněné ostatky uložit také na vlastní zahradě, pokud toto bude provedeno pietně a tak, aby neutrpělo mravní cítění pozůstalých a veřejnosti. JUDr. ZDENĚK PAZDERA, Metodické pracoviště OS KOVO Olomouc Kovák č. 21/13. června 2008

Jak lze zajistit styk se synem? Můžete mně poradit, jak mám postupovat, když mně rozvedená manželka odmítá předávat nezletilého syna v soudem určené dny? K. J., Rakovník Váš písemný dotaz není ojedinělý, neboť tato nepříjemná situace je bohužel běžná mezi rozvedenými manželi, kteří si různými naschvály kompenzují fakt, že se s nimi druhý partner rozvedl, aniž si však uvědomí, že tímto postupem nejvíce trpí samo dítě. V dotazu uvádíte, že přístup vaší bývalé manželky k návštěvám syna (dojíždíte z Rakovníka do Prahy, kde váš syn bydlí) vedl až k podání návrhu soudu na úpravu vašeho styku s nezletilým dítětem, kde v rozsudku soud přesně stanovil dny, kdy je matka povinna připravit dítě ke styku s vámi a předat vám je ve stanovenou dobu na určeném místě.

13 zpět na obsah

Přesto, že máte k dispozici soudní rozhodnutí, matka dítěte toto nerespektuje a dost často se vám stalo, že jste jel do Prahy zcela zbytečně, neboť vám ani neotevřela dveře, natož aby vám předem sdělila, že se styk se synem neuskuteční. V tomto případě máte možnost podat soudu návrh na výkon rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o vašich právech ve věci styku s nezletilým synem. Návrh se podává u soudu, v jehož obvodu má nezletilé dítě bydliště. Soud před nařízením výkonu rozhodnutí vyzve písemně matku, aby se soudnímu rozhodnutí podrobila, tedy aby vám v určenou dobu syna předala, a v této výzvě ji upozorní na následky neplnění povinností stanovených v tomto rozhodnutí soudu. Soud může též požádat příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí, aby vedl matku k dobrovolnému plnění soudního rozhodnutí. Pokud vám matka ani po písemné výzvě soudu syna v určenou dobu nepředá, nařídí soud výkon rozhodnutí, kterým jí uloží pokutu. Tuto pokutu může uložit opakovaně, jednotlivé pokuty nesmí přesáhnout 50 000 Kč a připadnou státu, nebo nařídí odnětí dítěte matce v době vašeho styku se synem a jeho předání vám. Další vaší možností je podat oznámení na Policii ČR o podezření ze spáchání trestného činu, a to maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 3 trestního zákona. Pokud by vám vznikly zbytečné náklady v důsledku toho, že matka zmařila váš styk se synem, máte možnost domáhat se na ní zaplacení těchto nákladů - náhrady škody. Jedná se o přímé porušení právní povinnosti, a to podle § 420 občanského zákona. V případě, že by se však váš styk se synem neuskutečnil z důvodu objektivní překážky na straně dítěte (onemocnění), popřípadě pro jinou skutečnost, jež nastala nezávisle na vůli matky a bez jejího vlivu, nelze tento stav považovat za zaviněné porušení a požadovat náhradu škody podle § 420 občanského zákona. Ale mohla-li vám matka dítěte tuto skutečnost sdělit před plánovanou návštěvou syna a nesdělila, můžete požadovat náhradu škody podle § 415 občanského zákona, podle nějž je

14 zpět na obsah

každý povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí. JUDr. MARIE STODOLOVÁ, Metodické pracoviště OS KOVO Praha a Středočeský kraj Kovák č. 25/11. července 2008

„Zdědím“ nájemní byt, v němž jsem trvale hlášen? U babičky v bytě jsem byl trvale přihlášený asi deset let. Babička zemřela a já jsem majiteli napsal, aby mně vydal nájemní smlouvu. Majitel odmítl s tím, že jsem s babičkou tři roky nebydlel. Mám nějakou možnost získat tento byt, když jsem byl u ní přihlášen? J. F., Praha Váš dotaz je jedním z mnoha, které dostáváme v situaci, kdy vnuk či vnučka jsou přihlášeni k trvalému pobytu u prarodičů s tím, že „jednou“ po nich získají byt. Vědomí, že pokud jsem přihlášen „trvale“ v bytě, tak mám na tento byt nárok v případě, že nájemce zemře nebo byt opustí, ještě mezi lidmi přežívá, ale jedná se o mylnou představu. Z přihlášení k trvalému pobytu podle § 10 odst. 2 zákona č. 133/2000 Sb., v platném znění, o evidenci obyvatel a rodných číslech, nevyplývají žádná práva k bytu ani k vlastníkovi domu. Tedy skutečnost, že jste v bytě přihlášen k trvalému pobytu, vám ještě nezaručuje, že s vámi pronajímatel a vlastník bytu za určitých okolností uzavře nájemní smlouvu. Dne 31. března 2006 nabyl účinnosti zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z bytu, a tímto zákonem byl také změněn zákon č. 40/1964 Sb., v platném znění, a to mj. § 706 - za odstavec 1 vložen nový odstavec 2 –, z něhož vyplývá, že nájemci bytu se stávají také vnuci nájemce a ti, kteří pečovali o společnou domácnost zemřelého nájemce nebo byli na něho odkázáni výživou, jestliže prokáží, že s ním žili ve společné domácnosti nepřetržitě po dobu tří let před jeho smrtí a nemají vlastní byt.

15 zpět na obsah

Pokud s vámi pronajímatel bytu odmítá uzavřít smlouvu o nájmu bytu, tedy uznat, že na vás přešlo právo nájmu k bytu po babičce, nezbývá vám jiná možnost než se obrátit na soud s určovací žalobou, aby soud určil, že jste nájemce bytu. Jedná se o soudní řízení, ve kterém budete vy prokazovat, že jste s babičkou po tři roky vedl společnou domácnost (z vašeho dotazu to není patrné, že jste s ní bydlel), a tato skutečnost se prokazuje zejména výpověďmi svědků. Zpravidla by měli být u soudu slyšeni ostatní nájemníci z domu, ale zejména tito „sousedé“ se velmi neradi dostavují jako svědci k soudnímu řízení, aby potvrdili, že jste s babičkou bydlel, neboť se obávají, že se jim „pan domácí bude mstít“. Dalšími svědky, kteří by mohli vypovědět, že jste s babičkou bydlel, jsou například poštovní doručovatelka nebo praktická lékařka, pokud jste babičku doprovázel k lékaři nebo tato lékařka poskytovala ošetření babičce přímo v bytě za vaší účasti, popřípadě i vaši příbuzní, kteří k vám chodili na návštěvu. V každém případě budete i vy vyslechnut jako účastník řízení a odpovídat na dotazy soudu, například jak jste se s babičkou podílel na nákupech, jak jste platili nájem, kdo vařil atd. Jedná se o poměrně zdlouhavé soudní řízení, avšak soud může z důvodů zvláštního zřetele hodných rozhodnout, že jste nájemce, i když vaše společná domácnost s babičkou netrvala tři léta. Pokud žalobu na určení, že jste nájemce bytu, nepodáte a budete dále v bytě bydlet, může pronajímatel podat žalobu soudu na vaše vyklizení a bude argumentovat, že v bytě bydlíte „bez právního důvodů“, tedy bez nájemní smlouvy. Vy budete navrhovat, aby soud tuto žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť jste splnil podmínky uvedené v ustanovení § 706 odst. 2 občanského zákoníku, pouze tuto skutečnost pronajímatel nechce uznat. V každém případě i u tohoto řízení budete prokazovat, že jste s babičkou vedl společnou domácnost po dobu tří let. Jestliže jste však s babičkou po stanovenou dobu nevedl společnou domácnost, popřípadě jste s ní vůbec nebydlel a byl v bytě pouze přihlášen k trvalému pobytu, tak za těchto okolností doporučuji se s pronajímatelem bytu dohodnout a byt mu uvolnit, než riskovat neúspěch

16 zpět na obsah

u soudního řízení a případné placení soudních nákladů pronajímateli, pokud spor prohrajete. Ještě na závěr uvádím, že přihlášení k trvalému pobytu do bytu nájemce nepodléhá souhlasu pronajímatele. Tomu se pouze skutečnost, že nájemce vede s další osobou společnou domácnost, oznámí písemně, zpravidla doporučenou zásilkou, a to již s ohledem na stanovení vyšších záloh na služby s nájmem spojené. JUDr. MARIE STODOLOVÁ, Metodické pracoviště OS KOVO Praha a Středočeský kraj Kovák č. 26/22. srpna 2008

Vydržel jsem pozemek kolem svého domu? Již přes dvacet let užívám pozemek kolem domu, starám se o něj, nyní jsem zjistil, že není část pozemku moje, že patří obci. Když pozemek užívám již tolik let a pečuji o něj, nedošlo k jeho vydržení? K. B., Boskovice Vydržení je institut občanského práva, jehož uplatnění je možné pouze při dodržení určitých zákonem stanovených podmínek. Jeho účelem je uvést do souladu stav faktický se stavem právním, a umožnit tak nabytí vlastnictví držiteli věci, který věc dlouhodobě ovládá v dobré víře, že je jejím vlastníkem. Jednou, ne však jedinou, podmínkou je, aby věc byla užívána po určitou dobu, a to po dobu tří let; jedná-li se o nemovitost, po dobu deseti let. Druhou, neméně významnou podmínkou je skutečnost, že pro vydržení věci je nutná její předchozí oprávněná držba. Držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní, či vykonává určité právo (například odpovídající věcnému břemeni), a přitom není jejím vlastníkem. Aby taková osoba byla oprávněným držitelem, musí být se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že jí věc či právo náleží. Pokud existuje jakákoli pochybnost, že není se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že jí věc patří, nejedná se již o držbu oprávněnou a takovou věc již nelze vydržet. Pokud tedy již přes dvacet let užíváte pozemek kolem domu, splňujete

17 zpět na obsah

pouze první podmínku pro vydržení. Druhou podmínku, tedy podmínku oprávněné držby, můžete splňovat jen v některých, spíše výjimečných případech. Pokud pozemek užíváte bez jakéhokoliv nabývacího titulu, prostě se jen staráte o cizí pozemek a víte, že se jedná o pozemek jiného vlastníka, není tato podmínka naplněna. Rovněž pokud tento pozemek užíval i váš předchůdce a vy si pouze myslíte, že je váš, není tato podmínka naplněna, jelikož jste si daný stav mohl kdykoliv ověřit v katastru nemovitostí. Podmínka oprávněné držby bude však naplněna v případě, kdy byla uzavřena na daný pozemek kupní smlouva, po delší době se tato smlouva ukázala, že je zcela neplatná, přičemž by pozemek byl po dobu deseti let užíván jako pozemek vlastněný na základě této kupní smlouvy. Pro posouzení, zda byla věc vydržena či nebyla, je vždy potřeba vzít v potaz rozhodné skutečnosti podle objektivního hlediska, nikoli podle subjektivního pocitu. Nelze tedy paušálně stanovit, že užívám-li něco po dobu tří, respektive deseti let, došlo k vydržení dané věci. Mgr. IVA SLAVĚTINSKÁ, právní odbor OS KOVO Kovák č. 32/10. října 2008

Co je potřeba k udělení státního občanství ČR? V roce 1986 jsem přijel z Vietnamu, abych se zde vyučil obráběčem kovů, bylo mi tehdy 18 let. Od té doby žiji v České republice, postupně jsem se živil jako živnostník, krátkou dobu jsem byl nezaměstnaný, nyní již pátým rokem pracuji jako seřizovač u velké strojírenské firmy. Poté, co jsem se oženil s českou manželkou, mi byl povolen trvalý pobyt. Hodlám zde dál žít a pracovat a i kvůli dětem bych měl rád české občanství. Můžete mi poradit, co je k jeho získání potřeba? P. A. T., Třešť Státní občanství České republiky lze nabýt několika způsoby. Nejčastěji narozením, dále pak osvojením, určením otcovství, výjimečně nalezením na území ČR, po rozpadu Československa prohlášením.

18 zpět na obsah

Ve vašem případě půjde o využití posledního způsobu, a to udělením, pokud o něj požádáte a splníte podmínky. Kdo a za jakých podmínek Osoba (cizinec nebo osoba bez státního občanství), musí současně splnit všechny následující podmínky: 1. ke dni podání žádosti má na území ČR nejméně 5 let povolen trvalý pobyt a po tuto dobu se zde převážně zdržuje, 2. prokáže, že nabytím státního občanství ČR pozbyde (případně již pozbyla) své dosavadní občanství poté, co ministerstvo vnitra ČR vydá žadateli tzv. příslib udělení státního občanství, 3. nebyla v posledních 5 letech odsouzena pro úmyslný trestný čin, 4. prokáže znalost českého jazyka, 5. plní zákonné povinnosti týkající se cizinců, platí zdravotní, sociální a důchodové pojištění, daně, odvody a poplatky. Prominutí splnění některých podmínek V některých případech může ministerstvo vnitra prominout chybějící délku pětiletého pobytu, nikoli však jeho existenci, jinými slovy trvalý pobyt musí mít žadatel v každém případě cizineckou policií povolen. Podmínku spočívající v prokázání pozbytí dosavadního státního občanství lze prominout, pokud zde žadatel s povolením trvalého pobytu 5 let žije, má skutečný vztah k České republice a „jeho“ stát propuštění ze svazku buď neumožňuje nebo odmítá a nebo je spojeno s pronásledováním z náboženských, rasových, politických nebo národnostních důvodů. Prominutí splnění této podmínky je možné i osobě, která má pro Českou republiku významný přínos vědecký, společenský, kulturní či sportovní. Neznalost českého jazyka, případně neplacení pojistného, daní a poplatků se dá prominout jen v případech hodných zvláštního zřetele. Jak a kam se obrátit V žádosti napsané volnou formou musí být uvedeno, kdo ji podává (jméno, příjmení, datum narození a adresa trvalého pobytu žadatele), kterému orgánu je určena (podává se podle místa trvalého pobytu

19 zpět na obsah

u krajského úřadu na odbor správních činností (v Praze u úřadu městské části, v Brně, Plzni a Ostravě u magistrátu) a ve správním řízení o ní rozhoduje ministerstvo vnitra), které věci se týká, tedy udělení státního občanství ČR se stručným odůvodněním, podpis, místo a datum. Žádost zatím nelze podat v elektronické podobě. Úřad vyplní se žadatelem dotazník, pohovorem ověří jeho znalost českého jazyka, může mu dát přečíst třeba novinový článek. S vyjádřením z obecního úřadu podle místa trvalého pobytu a prostřednictvím cizinecké policie postoupí žádost se svým stanoviskem ministerstvu vnitra. Tam je zpravidla žadatel pozván k ústnímu projednání své žádosti. K žádosti je třeba přiložit vyplněný dotazník na předepsaném tiskopise, ten žadatel obdrží a vyplní u krajského úřadu, kde žádost podává, rodný list žadatele, příp. i rodné listy dětí, pokud do žádosti zahrnuje i dítě, oddací list (pokud uzavřel manželství), doklad o rozvodu manželství nebo úmrtí manžela, doklad o pozbytí dosavadního státního občanství (ten však žadatel obstarává až poté, co obdrží tzv. příslib udělení státního občanství ČR od ministerstva vnitra!), životopis. Výpis z rejstříku trestů již nemusí předkládat od 1. 7. 2008 žadatel, ministerstvo si jej obstará samo. Doklady vystavené jinými státy musí být úředně přeloženy do českého jazyka a opatřeny vyšším ověřením (superlegalizační doložkou). Žadateli nic nebrání, aby k žádosti připojil i další doklady, například doporučení různých zájmových sdružení, odborové organizace apod., kde je členem, a tím prokázal svůj skutečný vztah k České republice a plnou integraci do společnosti. Poplatky a lhůty Za udělení státního občanství ČR, respektive za vydání Listiny o udě-

20 zpět na obsah

lení státního občanství ČR se platí správní poplatek ve výši 10 000 Kč, ve státním zájmu jej lze snížit na 1000 Kč. Není přitom rozhodující, kolik osob je na udělovací listině uvedeno. Důležité je vědět, že poplatek se hradí pouze při kladném vyřízení žádosti. Samotné podání žádosti zpoplatněno není. Krajský úřad pošle žádost do 30 dnů prostřednictvím cizinecké policie na ministerstvo vnitra, které o ní do 90 dnů rozhodne. Po kladném rozhodnutí vydá ministerstvo vnitra Listinu o udělení státního občanství a pozve žadatele do 6 týdnů ke složení státoobčanského slibu. Nevyhoví-li ministerstvo žádosti, vydá rozhodnutí o zamítnutí, proti němu může žadatel podat do 15 dnů rozklad (odvolání) ministrovi vnitra, a to prostřednictvím oddělení státního občanství a matrik ministerstva vnitra. Pokud ani ministr žádosti nevyhoví, nelze se již odvolat a řízení končí. Žadatel si však po krátké době může podat žádost novou. Je třeba dodat, že státní občanství ministerstvo vnitra může (nikoli musí) udělit, byť žadatel splňuje všechny podmínky stanovené zákonem č. 40/1993 Sb. o nabývání a pozbývání státního občanství ČR. JUDr. VĚRA BALÁŽOVÁ, Metodické pracoviště OS KOVO Brno Kovák č. 33/17. října 2008

Lze darovat nemovitost pouze jednomu z manželů? Moji rodiče mi chtějí darovat dům, jsem však ženatý. Mohou si ve smlouvě vymínit, že dům věnují pouze mě? Je to jejich přání. M. P., Třinec Darovací smlouvou je dárce oprávněn bezplatně přenechat nemovitost obdarovanému a obdarovaný tento dar přijímá. Darovací smlouva pro darování nemovitosti musí být uzavřena v písemné formě, jinak je smlouva neplatná. Dárce je oprávněn v darovací smlouvě sám určit, zda chce nemovitost darovat pouze jednomu z manželů či oběma manželům. Pro určení, zda

21 zpět na obsah

nemovitost nabude pouze jeden z manželů či oba manželé, je rozhodující pouze projev jeho vůle, jeho úmysl. Pokud se tedy dárce rozhodne, že nemovitost daruje oběma manželům, nabývají manželé tuto nemovitost do podílového spoluvlastnictví. Běžně spadá majetek nabytý oběma manžely do společného jmění manželů, v případech bezúplatných nabytí majetku však majetek spadá do podílového spoluvlastnictví manželů. Zákon neumožňuje učinit žádnou výjimku, a to ani v případě, že jsou oba manželé obdarovanými a vůle dárce směřuje k zařazení majetku do jejich společného jmění. I v tomto případě mohou manželé nemovitost nabýt pouze do podílového spoluvlastnictví. Nemovitost však lze darovat i jen jednomu z manželů. Pokud je nemovitost darována pouze jednomu z manželů v době trvání manželství, není tato nemovitost předmětem společného jmění manželů. Nemovitosti, které byly za trvání manželství nabyty bezúplatně pouze jedním z manželů, nespadají do společného jmění manželů a nejsou ani předmětem jejich podílového spoluvlastnictví. Tyto nemovitosti tvoří samo-

22 zpět na obsah

statnou skupinu majetku pouze jednoho z manželů, ke které druhému z manželů nenáleží vlastnické právo. Pokud vám tedy rodiče chtějí darovat dům a v písemné smlouvě výslovně uvedete, že dům je darován pouze vám a nebude předmětem podílového spoluvlastnictví vás a vaší manželky, přejde vlastnické právo k této nemovitosti vkladem do katastru nemovitostí pouze vám. Mgr. IVA SLAVĚTINSKÁ, právní odbor OS KOVO Kovák č. 39/28. listopadu 2008

Jak mám postupovat, když nemohu splácet úvěr? Můžete mně poradit, jak mám dál postupovat, když jsem si půjčil na koupi bytu dva milióny korun a nyní nemohu úvěr splácet, neboť jsem bez zaměstnání? Banka vyžaduje měsíční splátky, a to bez ohledu na moje možnosti. Prý existuje nějaký zákon, podle kterého mně soud může tyto splátky snížit. Je tomu tak? M. J., Kladno Ano, máte pravdu. Od 1. ledna 2008 nabyl účinnosti zákon č. 182/2007, insolvenční zákon. Podle tohoto zákona může postupovat jak fyzická osoba, tak i právnická osoba-nepodnikatel a řešit svou nepříznivou finanční situaci. A to pokud tato osoba: a) je buď předlužená, tzn., že máte více věřitelů a souhrn závazků převyšuje hodnotu vašeho majetku, například máte dva milióny dluhů, ale hodnota majetku činí jeden milión, b) nebo je v platební neschopnosti, tzn., že máte více věřitelů a peněžité závazky po dobu 30 dnů po lhůtě splatnosti, a to prostřednictvím oddlužení. Podle tohoto zákona máte právo podat návrh insolvenčnímu soudu, ve vašem případě je to Krajský soud v Praze. Soud tento návrh přezkoumá na základě vámi předložených dokladů a buď váš návrh pro formální vady odmítne, tzn., že jste tento návrh chybně napsal, nebo vyhlásí úpadek.

23 zpět na obsah

Pokud vyhlásí úpadek, následuje rozhodnutí soudu o způsobu řešení úpadku, a to je pro vás buď konkurs nebo oddlužení. Ve vašem případě je samozřejmě výhodnější oddlužení, neboť postihuje výlučně váš majetek a po řádném splnění oddlužení můžete být osvobozen od placení většiny svých zbývajících závazků. Osvobození není automatické, ale rozhoduje o něm soud.

24 zpět na obsah

Insolvenčním řízením, které zahájíte podáním návrhu soudu, však riskujete, že soud oddlužení nepovolí a vyhlásí na váš majetek konkurs. V konkursním řízení přijdete nejen o majetek a většinu svých příjmů, ale jde také o to, že po jeho ukončení věřitelé mohou dál vymáhat neuhrazené pohledávky. V okamžiku, kdy bude soudu doručen váš návrh, je zahájeno insolvenční řízení, soud vydá vyhlášku o zahájení řízení a zveřejní ji i v insolvenčním rejstříku, který je volně přístupný na internetu. Zveřejnění v insolvenčním rejstříku má ten účinek, že vaše pohledávky nemohou být věřiteli uplatněny u soudu, popřípadě nemůže exekutor vymáhat tyto pohledávky exekucí. Takže vám navrhuji tento postup: 1. Podat příslušnému soudu, tj. Krajskému soudu v Praze, návrh na povolení oddlužení. 2. Insolvenční soud rozhodne, zda návrh splňuje veškeré podmínky pro povolení oddlužení, a to z hlediska osoby dlužníka a jeho majetku. Může i návrh odmítnout a na váš majetek bude prohlášen konkurs. 3. Podmínkou pro povolení oddlužení je, že budete schopen po dobu 5 let splácet nezajištěným věřitelům alespoň 30 % hodnoty jejich přihlášených pohledávek. 4. Pokud máte majetek, a to máte byt na hypotéku, tak o tento byt přijdete, neboť oddlužení je nastaveno tak, že zajištění věřitelé, tj. bankovní ústav, který vám na koupi bytu půjčil peníze, se vždy uspokojují z majetku sloužícího k zajištění jejich pohledávek a nemohou být zahrnuti například do splátkového kalendáře. Oddlužení formou splátkového kalendáře připadá do úvahy pouze u věřitelů, kteří svoje pohledávky vůči vám žádnou formou nezajistili. O povolení oddlužení žádáte jako dlužník soud, ale o způsobu, kterým bude oddlužení provedeno, rozhodují pouze věřitelé a jejich rozhodnutí nemůže ovlivnit ani soud. Měl byste být schopen požadovaných 30 % přihlášených pohledávek uhradit jak v rámci splátkového kalendáře (v průběhu 5 let ze svých příjmů), tak i při okamžitém zpeněžení majetku dlužníka prodejem tohoto majetku.

25 zpět na obsah

Doporučuje se současně s návrhem na oddlužení předložit vyjádření věřitelů k otázce způsobu provádění oddlužení. Se způsobem oddlužení musí vyjádřit souhlas nadpoloviční většina všech nezajištěných věřitelů počítaná podle výše jejich pohledávek a tito nezajištění věřitelé musí v insolvenčním řízení svou pohledávku přihlásit. 5. V průběhu 5 let bude z vašich příjmů strhávaná částka ve stejném rozsahu, v jakém mohou být sráženy v exekuci. Pokud tuto podmínku během 5 let nesplníte, bude zamítnut návrh na povolení oddlužení a může být prohlášen konkurs na váš majetek. Pokud splníte podmínku pro oddlužení a v průběhu stanovené lhůty uhradíte alespoň 30 % z přihlášené nezajištěné pohledávky každého věřitele, jste po uplynutí této lhůty bez dluhů. 6. Bude vám ustanoven insolvenční správce a má rovněž nárok na zaplacení odměny v plné výši, nikoli ve výši 30 %, jako u ostatních věřitelů, takže vám pohledávky ještě vzrostou. 7. V průběhu oddlužení plněním splátkového kalendáře máte povinnost vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost; hodnoty získané dědictvím, darem zpeněžit a jejich výtěžek použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře; bez zbytečného odkladu sdělit insolvenčnímu správci změnu bydliště a zaměstnání; vždy k 15. lednu a 15. červenci kalendářního roku předložit správci přehled svých příjmů; neposkytovat nikomu z věřitelů žádné zvláštní výhody a nepřijímat na sebe nové závazky, které byste nemohl splnit. V médiích je tato možnost lidově nazývána „osobní bankrot“, a jak jste se mohl seznámit s postupem při oddlužení, měl byste řádně zvážit, zda budete schopen podmínku 5 let, s níž je spjat splátkový kalendář, dodržet. JUDr. MARIE STODOLOVÁ, Metodické pracoviště OS KOVO Praha a Středočeský kraj

26 zpět na obsah

EKONOMIKA, DANĚ A MZDY Kovák č. 4/8. února 2008

Může pracující důchodce uplatnit slevu na daň? Dostala se k nám informace, že v roce 2008 může uplatnit slevu na dani i důchodce, který pracuje. Je to pravda? K. P., Vimperk Ano, je to pravda. V souladu s novelou zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, s účinností od 1. 1. 2008, může skutečně slevu na dani uplatnit i důchodce, což do konce roku 2007 nebylo možné. Tato změna je zakotvena v ustanovení § 35ba, kdy v souladu s novelizovaným zněním se poplatníkům-fyzickým osobám daň vypočtená v souladu se zákonem za zdaňovací období 2008 snižuje o částku 24 840 Kč na poplatníka, a to i poživatelům starobního důchodu. Ze zákona bylo totiž vypuštěno ustanovení odstavce 2 platné do 31. 12. 2007, jehož znění bylo následující: „O částku podle odstavce 1 písm. a) se nesnižuje daň u poplatníka, u něhož starobní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu činí více než 38 040 Kč ročně. Nepřevyšuje-li starobní důchod 38 040 Kč ročně, přizná se částka podle odstavce 1 písm. a). Podle tohoto odstavce se nepostupuje u poplatníků, kteří na počátku zdaňovacího období nejsou poživateli starobního důchodu a ten-

27 zpět na obsah

to starobní důchod jim nebyl přiznán ani zpětně k počátku zdaňovacího období.“ JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO Kovák č. 5/15. února 2008

Jsou osvobozeny od daně úroky z termínovaných vkladů? Jsme ZO OS KOVO. Máme termínovaný účet a výnosy z tohoto účtu (nejsou vysoké) jsme osvobozovali. Můžeme i nadále uplatnit osvobození úroků z termínovaných vkladů? P. V., Praha Jedná se zde o příjem z úroků, vkladových listů, certifikátů aj. Tyto příjmy s účinností od 1. 1. 2008 nejsou osvobozeny od daně z příjmu, stejně jako příjmy z pronájmu vlastních nemovitostí, tak jak tomu bylo do 31. 12. 2007 ve smyslu zákona č. 586/1992 Sb., v platném znění, a to podle ustanovení § 19 odst. 1 písm. u) novely č. 492/2000 Sb. ze dne 29. prosince 2000, platné od 1. 1. 2001, kdy osvobozeny byly příjmy až do výše, v jaké byly ve zdaňovacím období jejich dosažení a třech bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích prokazatelně použity k úhradě výdajů nezbytných k uskutečňování činností spočívajících v obhajobě hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem. Znamená to tedy, že toto osvobození mohou odborové organizace uplatnit naposledy v daňovém přiznání za rok 2007. Upozorňujeme ještě, že od 1. 1. 2004 již sice banky nesrážejí daně ve výši 15 %, takže organizace dostává na svůj účet hrubý výnos úroků. Podle našich informací ale přesto stále v některých peněžních ústavech dochází ke srážce daně. Tato srážka je neoprávněná a v rozporu se zákonem. Organizace by tudíž měla uplatňovat vrácení této daně u peněžního ústavu, neboť daňové přiznání právnických osob již nemá příslušnou kolonku, kde by se tato sražená daň mohla započíst, a požádat následně o vrácení přeplatku na dani, tak jak tomu bylo do roku 2003.

28 zpět na obsah

Poznámka: Co se týká daňového přiznání ještě za rok 2007, zde je vhodné si dobře spočítat, zdali jsme schopni z osvobozených úroků hradit náklady stanovené zákonem, nebo zdali je výhodnější pro organizaci osvobození neuplatnit a postupovat tak, že organizace podá daňové přiznání a uplatní osvobození podle § 20 odst. 7 zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, tak jako ostatní občanská sdružení. Pozor: Náklady nelze účtovat vícekrát proti příjmům, například proti daru a současně proti osvobozeným příjmům. Náklady lze uplatnit vždy pouze jednou. JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO Kovák č. 7/29. února 2008

Jak jednat o mzdovém vývoji, jestliže je zaměstnavatel ve ztrátě? Zaměstnavatel při kolektivním vyjednávání nechce přistoupit na navrhovaný mzdový vývoj a argumentuje tím, že v roce 2007 dosáhl záporný hospodářský výsledek (ztrátu) a případné zvýšení mezd v roce 2008 by jeho ekonomickou situaci ještě více zhoršilo. Jak máme při jednání o mzdovém vývoji postupovat? F. T., Modřice Především je nezbytné za pomoci příslušného metodického pracoviště analyzovat předložené účetní výkazy a ve vykázané hospodářské ztrátě identifikovat a eliminovat některé možné jednorázové vlivy, popřípadě i některé účelové účetní operace související s eventuální daňovou optimalizací zaměstnavatele (například ztrátový prodej hmotného majetku, tvorba rezerv, zaúčtování opravných položek). V případech, kdy je vlastník zaměstnavatele dodavatelem materiálů či služeb a (nebo) odběratelem výrobků, doporučuji seznámit se s rozsahem těchto kooperací, respektive i s personálním složením statutárních orgánů propojených společností, včetně případného vlivu cenové, eventuálně úrokové politiky na přidanou hodnotu, respektive na hospodářský výsledek zaměstnavatele.

29 zpět na obsah

Při kolektivním vyjednávání by zaměstnavatel měl v souladu s ustanoveními §§ 279 a 280 zákoníku práce informovat a projednat s odborovou organizací ekonomickou a finanční situaci společnosti i pravděpodobný hospodářský vývoj. Jak známo, smyslem podnikání není vytvářet ztrátu a především zaměstnavatel by měl mít jasnou koncepci, jak bude nepříznivou ekonomickou situaci řešit. Budoucí opatření se pravděpodobně různým způsobem dotknou všech zaměstnanců a odborová organizace by o nich měla být při kolektivním vyjednávání pravdivě a komplexně informována. V souladu s ustanovením § 13 odst. 2 a) zákoníku práce zaměstnavatel nesmí přenášet riziko z výkonu závislé činnosti na zaměstnance; vlastní kolektivní vyjednávání proto bude nepochybně spočívat v hledání kompromisu mezi uplatněním této zásady zákoníku práce v porovnání s průměrnou mzdou společnosti na regionální úrovni v příslušné OKEČ a se zřetelem k očekávané, tj. cca 6procentní, meziroční inflaci v roce 2008. Řada zaměstnavatelů si je vědoma a při kolektivním vyjednávání přiznává, že bez ohledu na kolektivní vyjednávání budou vnějšími okolnostmi nuceni jistou regionální mzdovou úroveň včetně nějakého mzdového vývoje (například vyplacením jednorázové mimořádné odměny) ve své společnosti zajistit, protože deficit kvalifikovaných či spolehlivých zaměstnanců přesčasová práce nenahradí. Jde tedy o to, toto jejich vnitřní přesvědčení převést do závazného smluvního ujednání. Určitě je v této souvislosti bezpředmětné uvádět, že odbory hájí zájmy zaměstnanců a že by měly učinit vše pro to, aby reálná mzda zaměstnanců rostla, či alespoň neklesala. Za dané situace doporučuji sjednat mzdový vývoj - alespoň nějaký na období kratší jednoho roku s tím, že na základě výsledků dosažených v I. pololetí 2008 a očekávané skutečnosti bude dodatkem ke kolektivní smlouvě dohodnuta definitivní hodnota nárůstu nominálních mezd v roce 2008. Ing. FRANTIŠEK KOCÁB, Metodické pracoviště OS KOVO Brno

30 zpět na obsah

Kovák č. 10/21. března 2008

Zaměstnavatel nám nechce proplatit práci přesčas Jsme pracovníci zařazení jako THP a šéf nám oznámil, že od 1. 1. 2008 nám nebude proplácena mzda ani příplatek za práci přesčas, neboť při stanovení mzdy již bylo přihlédnuto k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin. Odvolal se přitom na technickou novelu zákoníku práce. Má zaměstnavatel pravdu? K. P., Žďár nad Sázavou Sjednání mzdy s přihlédnutím k případné práci přesčas je opravdu možné, ale pouze u vedoucích zaměstnanců. Jak plyne z dotazu, není to váš případ. Zákoník práce od 1. 1. 2007 do konce roku 2007 neumožňoval sjednat mzdu již s přihlédnutím k určitému objemu přesčasové práce, a zaměstnanci tak náležela za dobu práce přesčas dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 25 procent průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Sjednání mzdy s přihlédnutím k případné práci přesčas opět umožňuje technická novela platná od 1. 1. 2008 a lze sjednat mzdu již s přihlédnutím k určitému objemu přesčasové práce. Týká se to však - jak jsem již upozornil - jen vedoucích pracovníků. Podle nového ustanovení § 114 odst. 3 je možné u vedoucích zaměstnanců sjednat mzdu již s přihlédnutím k případné práci přesčas, je-li současně v limitu práce přesčas v kalendářním roce stanoveném v § 93 odst. 2 sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo přihlédnuto. V takovém případě dosažená mzda ani příplatek za práci přesčas vedoucímu zaměstnanci nepřísluší. Je třeba si povšimnout definice vedoucích zaměstnanců, na které se tato právní úprava vztahuje, obsah nalezneme v § 11 odst. 4 ZP. Podle něj se vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat,

31 zpět na obsah

řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Podotýkám, že úprava sjednání mzdy s přihlédnutím k práci přesčas se netýká vedoucích zaměstnanců u zaměstnavatelů patřících do tzv. nepodnikatelské sféry (viz § 109 odst. 3 ZP), neboť § 114 ZP je součástí hlavy II části šesté ZP, jež se na tyto zaměstnavatele a jejich zaměstnance nevztahuje. Pokud se týká objemu přesčasové práce, k němuž lze při sjednávání mzdy přihlédnout, stanoví zákon limit maximálně 150 hodin v kalendářním roce. Z toho vyplývá, že není vyloučeno sjednat mzdu s přihlédnutím k nižšímu rozsahu přesčasové práce. Důležité je připomenout, že zákon hovoří o tom, že mzdu s přihlédnutím k přesčasové práci je nutno sjednat. Není tedy přípustné, aby byla mzda s přihlédnutím k přesčasové práci jednostranně stanovena zaměstnavatelem například ve vnitřním předpisu. Ujednání o mzdě s přihlédnutím k práci přesčas tedy musí obsahovat buď kolektivní smlouva, pracovní smlouva nebo jiná smlouva či dohoda uzavřená mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Možnost sjednat u vedoucích zaměstnanců mzdu již s přihlédnutím k práci přesčas by v praxi neměla být aplikována tak, že bude mít mzdu sjednánu s přihlédnutím k práci přesčas automaticky každý vedoucí zaměstnanec. Ke sjednávání mzdy s přihlédnutím k práci přesčas by se mělo přistupovat pouze u těch vedoucích zaměstnanců, jejichž pracovní doba se spíše než určeným rozvrhem pracovních směn řídí nepravidelnou a nárazovou nutností vykonání prací a kteří mohou rozsah vlastní přesčasové práce do určité míry aktivně ovlivňovat. Co se týká dotazu, z něj není možné jasně vymezit, zda vůbec, popřípadě jakým způsobem, bude práce přesčas zaměstnancům kompenzována. Dle mého je nutné, aby tato kompenzace byla stanovena jednoznačně, tj. v měsíční fixní výši, a není tedy přípustné, aby byla mzda s přihlédnutím k přesčasové práci jednostranně stanovena zaměstnavatelem. Kompenzaci by mohlo obsahovat pouze ujednání o mzdě, kolektivní smlouva, pracovní smlouva nebo jiná smlouva či dohoda uzavřená mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. JAROSLAV GRYČ, Metodické pracoviště OS KOVO Jihlava

32 zpět na obsah

Kovák č. 21/13. června 2008

Jak je to s cestovními náhradami v souvislosti s pracovní pohotovostí a prací přesčas? Zaměstnavatel požaduje na některých zaměstnancích výkon pracovní pohotovosti ve dnech pracovního klidu. Pokud dojde k potřebě výkonu práce, nastává problém s úhradou cestovních výdajů spojených s cestou do zaměstnání a zpět. Obdobná situace je i v případech, kdy zaměstnavatel ve dnech pracovního klidu nařídí zaměstnancům práci přesčas. Jaké jsou zákonné nároky zaměstnanců v těchto případech? J. K., Vlašim Pracovní pohotovost je upravena v § 95 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“). Pracovní pohotovost může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat pouze v případě, že se o tom se zaměstnancem předem dohodne. Za dobu pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci podle § 140 zákoníku práce odměna nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Za výkon práce v době pracovní pohotovosti přísluší zaměstnanci mzda nebo plat. Výkon práce v době pracovní pohotovosti nad stanovenou týdenní pracovní dobu je prací přesčas, za kterou zaměstnanci podle § 114 nebo § 127 zákoníku práce přísluší mzda nebo plat za práci přesčas. Pracovní pohotovost je doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby vykonána nad rámec jeho rozvrhu pracovních směn. Pracovní pohotovost může být konána jen na jiném místě dohodnutém se zaměstnancem, které je odlišné od pracovišť zaměstnavatele, například v bydlišti zaměstnance. Stanovení konkrétních podmínek výkonu pracovní pohotovosti je věcí dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Výkon pracovní pohotovosti lze dohodnout nejen v pracovní smlouvě, ale i v jiné dohodě. Podmínkou platnosti dohody není písemná forma. Pokud není se zaměstnancem uzavřena dohoda o případném výkonu pracovní pohotovosti, nelze ji zaměstnanci nařídit.

33 zpět na obsah

V případě, že zaměstnanec bude v době konání pracovní pohotovosti vyzván k výkonu práce, poskytne mu zaměstnavatel ve smyslu ustanovení § 152 písm. c) zákoníku práce cestovní náhrady za cestovní výdaje, které zaměstnanci vzniknou při cestě do zaměstnání v souvislosti s mimořádným výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce nebo pravidelného pracoviště. Mimořádným výkonem práce mimo rozvrh směn je především práce přesčas. Je to i případ, že zaměstnanci byla na základě dohody s ním nařízena pracovní pohotovost a v jejím průběhu vznikla potřeba výkonu práce. Zaměstnanec se musí z místa konání pracovní pohotovosti, například ze svého bydliště, dopravit do zaměstnání k výkonu práce a po vykonání práce zpět. Tím zaměstnanci vzniknou jízdní výdaje, za které mu podle zákoníku práce od zaměstnavatele přísluší náhrada. Při splnění podmínek stanovených zákoníkem práce může zaměstnanci vzniknout nárok i na další cestovní náhrady, například na náhradu zvýšených stravovacích výdajů (stravné). Povinnost zaměstnavatele poskytovat zaměstnanci cestovní náhrady vyplývá z ustanovení § 156 odst. 2 zákoníku práce, podle kterého se za pracovní cestu pro účely poskytování cestovních náhrad považuje i cesta v souvislosti s mimořádným výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu práce nebo pravidelného pracoviště. Náhrady jízdních výdajů jsou upraveny v § 157 až § 161 a § 167 zákoníku práce. Náhradu za použití určeného hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy a taxislužby poskytuje zaměstnavatel v prokázané výši. Při použití jiného dopravního prostředku, včetně silničního motorového vozidla, přísluší zaměstnanci náhrada ve výši jízdného za určený hromadný dopravní prostředek. Při použití soukromého silničního motorového vozidla se souhlasem zaměstnavatele přísluší zaměstnanci základní sazba náhrady za každý kilometr jízdy a náhrada výdajů za spotřebovanou pohonnou hmotu. Při použití místní hromadné dopravy poskytuje zaměstnavatel náhradu jízdních výdajů v prokázané výši nebo náhradu ve výši odpovídající ceně jízdného platné v době konání pracovní cesty. Protože zaměstnavatel určuje podmínky pracovní cesty, tzn. i dopravní prostředek, mělo by být určení způsobu dopravy

34 zpět na obsah

do zaměstnání a zpět součástí dohody o konání pracovní pohotovosti. Náhrada jízdních výdajů přísluší zaměstnanci i za opakované cesty do zaměstnání k výkonu práce a zpět do místa konání pracovní pohotovosti ve dnech pracovního klidu. Stejný nárok na náhradu cestovních výdajů, respektive dalších cestovních náhrad, má zaměstnanec při nařízené nebo dohodnuté práci přesčas ve dnech pracovního klidu. Cesta zaměstnance z místa bydliště do místa výkonu práce nebo na pravidelné pracoviště a zpět je pro účely cestovních náhrad podle § 156 odst. 2 zákoníku práce považována za pracovní cestu. Nárok zaměstnanců na cestovní náhrady při výkonu práce v době konání pracovní pohotovosti nebo při práci přesčas vyplývá z účelu a smyslu poskytování cestovních náhrad, jimiž je úhrada vyšších než

35 zpět na obsah

obvyklých výdajů, které zaměstnanci vzniknou v souvislosti s mimořádnými pracovními podmínkami. Ing. MILOSLAV VYSKOČIL, Metodické pracoviště OS KOVO Praha a Středočeský kraj Kovák č. 21/13. června 2008

Jak uhradit náklady na telefonování pro potřeby organizace? V naší odborové organizaci všichni členové výboru používají pro potřeby této organizace své soukromé mobilní telefony. Je nějaká možnost náklady spojené s telefonováním pro potřeby organizace členům výboru uhradit? E. K., Kyjov Tato možnost existuje. Je vhodné spočítat, kolik průměrně ten který člen pro potřeby organizace protelefonuje, a na základě tohoto zjištění v souladu se zásadami hospodaření, popřípadě rozpočtem - tyto náklady členovi uhradit, a to nejlépe schválenou paušální částkou. Při výpočtu lze postupovat následujícím způsobem: operátor a jeho cena hovoru propočtená frekvencí používání telefonu pro potřeby organizace. Tyto náklady pak organizace naúčtuje do organizačních výdajů a u člena se nejedná o zdanitelný příjem. JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO Kovák č. 23/27. června 2008

Je i dnes vhodná pro vedoucí táborů příkazní smlouva? S blížícím se létem připravujeme dětské tábory. V minulosti jsme s vedoucími těchto táborů měli sepsány tzv. příkazní smlouvy. Odměnu vyplacenou na základě těchto smluv jsme zdaňovali. Chtěli bychom vědět, zdali v roce 2008 je nějaká změna týkající se těchto smluv. Je možné je nezdaňovat například jako příležitostnou činnost? K. D., Třebíč

36 zpět na obsah

Příkazní smlouvy uzavřené podle § 724 a násled. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, zavazují příkazníka, že pro příkazce například vykoná nějakou činnost. Jsou dány povinnosti příkazníka, kdy zejména je povinen jednat při plnění příkazu podle svých schopností a znalostí a podle pokynů příkazce. Od pokynů příkazcových se příkazník může odchýlit jen tehdy, je-li to nezbytné v zájmu příkazce a nemůže-li včas obdržet jeho souhlas; jinak odpovídá za škodu, dále je pak povinen podat příkazci na jeho žádost všechny zprávy o postupu plnění příkazu apod. Z pohledu daní z příjmů je patrné, že se v tomto případě jedná o závislou činnost, neboť v souladu s ustanovením § 6 odst. 1 písm. a) se za příjmy ze závislé činnosti mimo jiné považují příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního nebo obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce je povinen dbát příkazů plátce. Z výše uvedeného je tudíž zřejmé, že ve vašem případě smlouva uzavřená na základě příkazní smlouvy je předmětem daně ze závislé činnosti. Je tu ale ještě jedna změna, a to od 1. 1. 2008, týkající se zdravotního pojištění. Změna je zakotvena v zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, kdy zaměstnáním se pro účely zdravotního pojištění rozumí činnost zaměstnance, ze které mu plynou od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků zdaňované podle zvláštního právního předpisu, kterým v tomto případě je ustanovení § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Jednodušší je tedy pro potřeby dětských táborů uzavírat dohody o provedení práce. Zákoník práce stanovuje, že dohodu o provedení práce lze uzavřít až na 150 hodin za rok. Do tohoto počtu hodin se lze vejít i při konání letního tábora. Dohoda o provedení práce je zdaňována daní z příjmů, ale neplatí se z ní sociální a zdravotní pojištění. JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO

37 zpět na obsah

Kovák č. 27/29. srpna 2008

Má odborová organizace využít nabídky banky na platební kartu? Obdrželi jsme od banky, u které má naše odborová organizace vedený účet, dopis s nabídkou platební karty pro potřeby naší organizace. Máme této nabídky využít? Jakým způsobem máme postupovat, jedná-li se v tomto případě například o podpisový vzor nebo o PIN? Jsou nějaká úskalí? D. O., Ústí nad Labem V poslední době některé peněžní ústavy nabízejí svým klientům nadstandardní služby, jako například zřízení platební karty zdarma. Je to sice milé a pohodlné, ale pro odborovou organizaci to může být i dosti nebezpečné. Do žádného člověka není totiž vidět. Platební karta není vydána ihned a navíc, jak všichni víme, k výběru hotovosti platební kartou je zapotřebí znát příslušný PIN a mít tuto kartu u sebe. V ideálním případě je výzva k převzetí platební karty a PINu adresována na příslušnou základní organizaci (dále jen ZO) a jdou ji převzít minimálně dva její pověření členové. Stává se však, že výzva k převzetí je adresována jen na pověřeného člena ZO (například na předsedu, hospodáře, případně jiného člena). A tak může dojít k tomu, že příslušný pověřený člen má kartu a PIN k „neomezenému“ používání třeba měsíc, i více, bude-li tvrdit, že je zatím neobdržel nebo jestliže ZO bude důvěřivá a nepůjde se přesvědčit o stavu věci na příslušný peněžní ústav. Výpisy z účtu jsou, dle dohody, zpravidla zasílány jednou měsíčně na adresu ZO, ale lze je zasílat případně i na adresu příslušného pověřeného člena ZO. Tímto pověřeným členem může být opět držitel platební karty, který navíc zná i PIN! Jak již bylo uvedeno, do žádného člověka není vidět. Může mít rodinné, osobní, pracovní i jiné problémy a bude „nutně“ momentálně potřebovat peníze... Výše uvedený stav je proto ideální tam, kde a jak je potřeba si jednoduše a hned „půjčit“ určitou finanční hotovost. Jenže lehce se půjčuje, ale těžce se vrací. Pověřený člen je pro svou ZO důvěryhodný, případná kontrola dozorčí a revizní

38 zpět na obsah

komise je tedy v této oblasti spíše formální a ono to projde! Vždyť je to tak jednoduché. A když to projde jednou, proč by to nemohlo projít podruhé, potřetí...? S jídlem roste chuť! Dříve nebo později se na tento problém přijde (například neodvede se na OS KOVO stanovená částka z členských příspěvků, protože na účtu ZO nejsou peníze) a problém je tu, a velký! Je potřeba ještě zdůraznit, že uvedené skutečnosti (které vycházejí z reálných případů) se nemusí udát pouze při převzetí karty, ale i například po jejím třeba ročním bezproblémovém užívání, nastane-li výše zmíněná (nebo podobná) souhra náhod a okolností. Z praxe víme, že uložení či případné vyzvednutí platební karty (a nejen platební karty) do trezoru, pancéřové skříně apod. kde by polovinu (nebo část) přístupového kódu či druhý, nezávislý (další) klíč měli druzí pověření členové ZO, je velký problém. A zajistit znalost jen poloviny (nebo části) PINu platební karty pověřených členů ZO také. Je jen na posouzení a zvážení každé ZO, zda využije těchto případných výhod, které mohou být spojeny s výše uvedenými problémy (a to jen částečně nastíněnými) při využití této lákavé služby. V každém případě doporučujeme všem ZO dbát na zajištění podmínek řádné hospodářské činnosti a mít vypracované mechanismy kontroly vedení účetnictví a bankovních operací. Ing. JIŘÍ FRIML, Metodické pracoviště OS KOVO Ústí nad Labem Kovák č. 28/5. září 2008

Je možné vedení jednoduchého účetnictví i po 1. 1. 2009? Naše základní organizace účtuje v jednoduchém účetnictví. Máme dotaz, zdali i od 1. 1. 2009 bude i nadále možné takto účtovat a jestli nebudou nějaké změny. Jaké knihy naše organizace pro vedení jednoduchého účetnictví potřebuje a kde sežene vhodný peněžní deník? Na pultech obchodů žádné deníky pro jednoduché účetnictví nejsou. K. T., Tábor

39 zpět na obsah

Novelou zákona o účetnictví, a to zákonem č. 348/2007 Sb. ze dne 5. prosince 2007, který novelizoval ustanovení § 38 a zákona, bylo umožněno vedení jednoduchého účetnictví i nadále organizacím stanoveným v tomto ustanovení. Zákon nestanovil časový limit, který by tuto možnost omezoval. Pokud tedy nedojde k nějaké další novele zákona o účetnictví, která by toto ustanovení změnila, mohou mimo jiné i odborové organizace vést jednoduché účetnictví, a to nejen v roce 2009. Při tomto se na ně vztahují i nadále ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a jeho prováděcích právních předpisů, která upravují účtování v soustavě jednoduchého účetnictví, ve znění účinném k 31. prosinci 2003. V jednoduchém účetnictví je odděleno účtování o peněžním hospodaření v peněžním deníku od záznamů o ostatních složkách majetku a závazků. Účetní jednotky, které účtují v jednoduchém účetnictví, vedou: a) peněžní deník, b) knihu pohledávek a závazků, c) v pomocných knihách dále vedou účetní záznamy o ostatních složkách majetku a o závazcích z pracovněprávních vztahů, pokud pro ně mají použití; jedná se zejména o tyto pomocné knihy: knihu (karty) dlouhodobého nehmotného majetku knihu (karty) dlouhodobého hmotného majetku, knihu finančního majetku, knihu (karty) zásob, knihu pro sledování cenin, knihu pro sledování nepřímých daní u plátců daně (knihu pro sledování daně z přidané hodnoty a knihu pro sledování spotřebních daní), pokud nejsou součástí knihy pohledávek a závazků, karty opravných položek k úplatně nabytému majetku (v návaznosti na zákon o daních z příjmů), d) ostatní záznamy vyplývající ze zvláštních právních předpisů, zejména mzdovou agendu (mzdové listy, rekapitulace mezd apod.).

40 zpět na obsah

Máte pravdu, že na pultech obchodů nejsou k dostání peněžní deníky pro vedení jednoduchého účetnictví. Staré peněžní deníky jsou ještě stále k sehnání na OS KOVO. JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO Kovák č. 31/26. září 2008

Jaké budeme platit daně v roce 2009? Hodně se diskutuje o tom, jestli bude v roce 2009 zrušena tzv. superhrubá mzda. Je něco takového v návrhu daňových zákonů pro rok 2009? Jak to vypadá se změnami, které se týkají slev na dani z příjmů a sazby daně? Budeme platit více, nebo méně daní? K. D., Třeboň V návrhu novely zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, s platností od 1. 1. 2009, která je teď v poslanecké sněmovně, není zrušení superhrubé mzdy obsaženo. V současné době ještě ani není zcela jasné, co bude skutečně platit od 1. 1. 2009. Na změnu ale není moc času, a to i s ohledem na souběžné projednávání zákona o státním rozpočtu, kde se předpokládá zachování nynější patnáctiprocentní sazby i výše slev na dani a zároveň snížení sociálního pojištění hrazeného zaměstnancem o 1,5 procenta. Výše uvedené je obsahem navrhovaných novel zákona o daních z příjmů a zákona o nemocenském pojištění. Zákonem č. 261/2007 Sb., o reformě veřejných rozpočtů, bylo schváleno jak zdaňování příjmů v roce 2008, tak v roce 2009. Následně ale bylo zjištěno, že pokud bude zákon platit v původní podobě, zaplatí většina občanů České republiky v roce 2009 větší daně. Znamená to tedy, že pokud poslanci neschválí novelu zákona, tak od 1. 1. 2009 může dojít k tomu, že většina lidí (výjimku tvoří ti s vysokými příjmy) bude platit vyšší daň z příjmu řádově o stokoruny. Za problémy stojí zejména snížení sazby daně z příjmu z 15 na 12,5 procent a současně výrazné snížení slevy na dani. Nezbývá než sledovat, jak bude pokračovat projednávání novely zákona o daních z příjmů. JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO

41 zpět na obsah

Aktualizace: Byla přijata novela zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Jedná se o zákon č. 2/2009 Sb. Sazba daně v roce 2009 bude stejná jako v roce 2008, tzn. 15 %, a sleva na dani také. Ke změně došlo při uplatňování slevy na vyživovanou manželku (manžela), a to již za rok 2008. Kovák č. 32/10. října 2008

Jak zaplatit příležitostnou výpomoc? Máme dotaz týkající se tzv. příležitostné výpomoci. Na našem rekreačním zařízení, které funguje pouze přes léto a v zimě je uzavřeno, nám občas soused z okolí zkontroluje okenice a případně provede drobné údržby. Ten samý někdy během léta poseká trávu nebo nám půjčí svou sekačku na posekání. Chtěli bychom mu něco za jeho ochotu zaplatit, ale nevíme, můžeme-li to udělat bez zdanění. Nemáme s ním žádnou smlouvu. N. K., Albrechtice Ve vašem případě by bylo možné uplatnit ustanovení § 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Toto ustanovení zákona se vztahuje na tzv. ostatní příjmy, kdy za tyto příjmy jsou mimo jiné považovány příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí. Od daně jsou pak osvobozeny tyto příjmy, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 20 000 Kč. JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO Kovák č. 33/17. října 2008

Podléhají vánoční dary pro členy daním? Jako odborová organizace poskytujeme svým členům různá plnění. Na poslední členské schůzi bylo přijato usnesení v rámci zásad hospodaření a rozpočtu na rok 2008, že členům poskytneme poukázky na nákup v obchodním domě jako dárek k vánocům. Podléhá tento dárek daním? K. Č., Olomouc

42 zpět na obsah

Odborové organizace poskytují svým členům v období vánoc různá plnění a v neposlední řadě i výše zmíněné poukázky. Tyto poukázky lze považovat z pohledu organizace jako dar členovi z prostředků odborové organizace a jako takový tento dar není předmětem daně z příjmů. A současně, pokud částka v úhrnu a ve dvou letech po sobě jdoucích nepřesáhne výši 20 000 Kč, jsou tyto dary osvobozeny od daně darovací. Obdobně lze za takovýto dar považovat i jiná plnění, jako například tradiční kolekce. JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO Kovák č. 36/7. listopadu 2008

Jaké jsou povinnosti při prodeji odborového majetku? Přečetl jsem si v Kováku č. 34 článek o prodeji odborového majetku, který mne velice zaujal. Momentálně takovou situaci v ZO OS KOVO řešíme. Jen nevím, máme-li jako odborová organizace dle stanov svazu nějaké povinnosti při prodeji tohoto majetku. K. P., Ostrava V případě prodeje movitého majetku, jako je například knihovna, vybavení sportovního, rekreačního a obdobného charakteru, vám ze Stanov OS KOVO žádná povinnost nevzniká. Jinak je to ale při prodeji nebo jiném zcizení majetku nemovitého. Zde je povinnost ze stanov dána v části čtvrté, zásadami hospodaření ( přesněji v § 25) v odstavci 2, kde je stanoveno, že základní organizace je povinna v případě zcizení svého nemovitého majetku, včetně vkladu do obchodní společnosti, nadace nebo jiné právnické osoby, oznámit tuto skutečnost OS KOVO. Dále pak je následně stanoveno, že v případě, že ZO získala nemovitý majetek nebo jeho část z půjček nebo dotací OS KOVO nebo jiných odborových organizací a chce tento majetek zcizit, včetně vkladu do obchodní společnosti, nadace nebo jiné právnické osoby, je povinna tuto skutečnost projednat s Předsednictvem OS KOVO, a pokud to vyplývá

43 zpět na obsah

z nabývacího titulu k tomuto majetku, požádat Předsednictvo OS KOVO o předchozí souhlas s tímto převodem. Porušení této povinností je porušením stanov a může být postiženo opatřeními podle stanov. JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO

44 zpět na obsah

SOCIÁLNÍ OBLAST Kovák č. 9/14. března 2008

Budou se částečné invalidní důchody snižovat? Manžel pobírá částečný invalidní důchod, protože je neslyšící. Je však zaměstnán a blíží se mu důchodový věk. Mám dva dotazy. Slyšela jsem, že se částečné invalidní důchody budou snižovat. Je to pravda? A za druhé bych se chtěla zeptat, jestli bude manželovi částečný invalidní důchod náležet, i kdyby pracoval po dosažení důchodového věku na procenta. M. H., Ostrava Váš dotaz se týká vládního návrhu novely zákona o důchodovém pojištění, který je v současné době projednáván v parlamentu. Dnešní zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, uvádí, že pojištěnec může být uznán částečně invalidním ze dvou různých důvodů. Buď proto, že z důvodu jeho nepříznivého zdravotního stavu jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti poklesla nejméně o 33 %, nebo proto, že mu dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ztěžuje obecné životní podmínky. Přitom procentní míra poklesu soustavné výdělečné činnosti v závislosti na diagnózách je uvedena v Příloze č. 2 a vymezení diagnóz uznávaných jako zdravotní postižení značně ztěžujících životní podmínky v Příloze č. 4 vyhlášky č. 284/1995 Sb., kterou se provádí zákon o důchodovém pojištění. Oboustrannou úplnou nebo praktickou hluchotu najdeme v Příloze 4 této vyhlášky. Podle připravované důchodové reformy, tzv. parametrických změn, by však mělo dojít k novému hodnocení invalidity. Hodnotil by se ve všech případech pouze pokles soustavné výdělečné činnosti a podle něj by byla uznávána invalidita I. - III. stupně. Ke snížení výše by pak došlo u invalidních důchodů I. stupně, II. stupeň by odpovídal dnešnímu částečnému invalidnímu důchodu, III. stupeň by odpovídal dnešnímu plnému invalidnímu důchodu. K poklesu částečných invalidních důchodů, které jsou již přiznány a vypláceny, by podle současného stavu projed-

45 zpět na obsah

návání novely nemělo dojít. Definitivně bude však možné se k tomuto problému vyjádřit až po schválení a uveřejnění novely. Ke druhé části vašeho dotazu můžeme sdělit, že částečný invalidní důchod náleží i pojištěnci, který již splňuje nárok na starobní důchod, ale tento důchod mu nebyl dosud přiznán. Podle § 52 zákona o důchodovém pojištění náleží při souběhu nároku na částečný invalidní důchod a starobní důchod jen jeden z nich, a to vyšší. Dá se tedy říci, že je pro částečně invalidního občana, má-li tuto možnost, výhodné pobírat vedle příjmu z výdělečné činnosti částečný invalidní důchod a odkládat žádost o starobní důchod. Ten se mu pak po dosažení důchodového věku zvyšuje o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů. Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO Aktualizace: Novela zákona o důchodovém pojištění – tzv. parametrické změny - byla již přijata a uveřejněna ve Sbírce zákonů pod č. 306/2008 Sb. Její účinnost je 1. 1. 2010. Již přiznané částečné invalidní důchody se v souladu se zněním novely nebudou snižovat, nově přiznávané budou invalidní důchody I.- III. stupně, jak je uvedeno v odpovědi na dotaz. Kovák č. 12/4. dubna 2008

Budu po vyčerpání rodičovského příspěvku pojištěna? Chci si zvolit tzv. rychlejší čerpání rodičovského příspěvku do dvou let věku dítěte. Vím, že toto rozhodnutí je nevratné. Jak bych na tom byla z hlediska důchodového a zdravotního pojištění, kdybych poté, co mému dítěti budou dva roky, nemohla chodit do práce a musela o něj dále pečovat? J. B., Mělník Je třeba konstatovat, že volba tzv. rychlejšího čerpání rodičovského příspěvku je spojena vždy s určitou nejistotou, kdo bude o dítě od jeho dvou let moci pečovat. Váš dotaz je proto více než namístě.

46 zpět na obsah

Na nárocích ze zdravotního pojištění a důchodového pojištění byste však krácena nebyla, ani kdybyste - už bez nároku na rodičovský příspěvek - musela s dítětem po jeho druhých narozeninách nadále zůstat doma. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve svém § 7 uvádí výčet tzv. státních pojištěnců. Mezi ně spadají nejen příjemci rodičovského příspěvku, ale i osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Zvláštní skupinou státních pojištěnců jsou také ženy na mateřské a rodičovské dovolené. Stačí tedy splnit ohlašovací povinnost vůči zdravotní pojišťovně, u níž jste pojištěna, a pojistné za vás bude platit stát. Co se týká důchodového pojištění, pro budoucí důchod je rozhodující délka pojištění. Ta je podstatná jak pro samotný nárok na důchod, tak i pro výši jeho procentní výměry. Jako doba pojištění se posuzuje také náhradní doba pojištění, kterou je v souladu s § 5 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, i osobní péče o dítě do čtyř let. Tato doba se podle současně platných předpisů posuzuje sto procenty pro nárok i pro výši. Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO Kovák č. 16/2. května 2008

Vyřadí mě úřad práce z evidence? Jsem již delší dobu v evidenci úřadu práce. Nyní mi úřad nabízí zaměstnání na dobu určitou, a to pouze na dva měsíce. Navíc je to na druhé straně města. Mohli by mě z evidence vyřadit, pokud bych toto místo nevzal, jak mi vyhrožují? Museli by mě znovu přijmout zpátky do evidence a po jaké době? A kdo by za mě platil zdravotní pojištění? J. T., Ostrava V odpovědi začneme od vašeho dotazu na platby zdravotního pojištění. Je dobře, že si tento problém uvědomujete. Takže zřejmě víte,

47 zpět na obsah

že pokud zdravotní pojištění neodvádíte ze svého příjmu a pokud ho za vás není povinen hradit ani stát, musel byste si ho platit sám. V takovém případě byste musel platit každý měsíc částku 1080 Kč, což je 13,5 % z minimálního vyměřovacího základu, jímž je minimální mzda (v současnosti 8000 Kč). Uchazeč o zaměstnání je přitom podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, státním pojištěncem. Pokud byste tedy byl z evidence uchazečů o zaměstnání vyřazen, nevstoupil do zaměstnání ani nezačal vykonávat samostatnou výdělečnou činnost a nespadal byste ani do jiné kategorie státních pojištěnců, stal byste se tzv. osobou bez zdanitelných příjmů s povinností hradit pojistné. Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání může být dvojí. Buď tzv. nesankční, kdy bez čekací doby je možné opětovné zařazení do evidence, nebo tzv. sankční, kdy pro opětovné zařazení do evidence musí uplynout doba šesti měsíců od vyřazení. Důvodem pro sankční vyřazení je mj. i odmítnutí vhodného zaměstnání. Pojem vhodné zaměstnání je v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, přesně specifikován, avšak dvěma způsoby závisejícími na době, po kterou uchazeč již setrvává v evidenci. Je-li tato doba kratší než jeden rok, není vhodným zaměstnáním zaměstnání na dobu určitou na dva měsíce, neboť v takovém případě může být vhodným zaměstnáním zaměstnání jen na dobu neurčitou, či dobu určitou, nejméně 3 měsíce. Jestliže však uchazeč o zaměstnání setrvává v evidenci déle než jeden rok, definice vhodného zaměstnání připouští i jeho sjednání na dobu kratší než 3 měsíce. I v takovémto případě však musí zaměstnání zakládat povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, délka pracovní doby musí činit nejméně 80 % stanovené týdenní pracovní doby a zaměstnání musí odpovídat zdravotní způsobilosti fyzické osoby a pokud možno její kvalifikaci, schopnostem, dosavadní délce doby zaměstnání, možnosti ubytování a dopravní dosažitelnosti zaměstnání. Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO

48 zpět na obsah

Kovák č. 21/13. června 2008

Mohu brát dávky v souběhu? Přiznali mi částečný invalidní důchod. Původní zaměstnání jsem ukončil dohodou a nyní se bojím, že neseženu nové. Můj dotaz je, jestli je možné vedle částečného invalidního důchodu pobírat nějaké další sociální dávky. Například nemocenskou nebo podporu. J. L., Teplice V situaci, kdy jste bez pracovního poměru a pobíráte pouze částečný invalidní důchod, vám doporučuji neprodleně se zaevidovat u místně příslušného úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Jste-li poživatel důchodu, nemusíte sice sám hradit zdravotní pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů, neboť z titulu pobírání důchodu spadáte do kategorie státních pojištěnců (§ 7 zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění). Z hlediska důchodového pojištění vám však „neběží“ ani doba pojištění, ani náhradní doba pojištění. To by mělo za následek snížení vašeho starobního, případně plného invalidního důchodu v budoucnosti. Zaevidujete-li se, bude doba vedení v evidenci pro vás náhradní dobou pojištění, která se pro výši důchodu započítává, i když jenom 80 procenty. Na tomto místě upozorňujeme, že je právě v legislativním procesu novela zákona o zaměstnanosti, která má změnit maximální možnou délku vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, která je uznávána jako náhradní doba. Podle současně platných předpisů se započítává doba pobírání podpory v nezaměstnanosti plus maximálně 3 roky. Novela má tuto dobu drasticky zkrátit, a to pro všechny, kdo půjdou do důchodu po datu její účinnosti. Místo 3 let má být započten jen jeden rok. Co se týká případného souběhu dávek, je tento umožněn. Vedle pobírání částečného invalidního důchodu můžete při splnění podmínek pobírat podporu v nezaměstnanosti. Můžete přijmout i zaměstnání bez omezení výdělku, a pokud pak onemocníte, můžete pobírat i nemocenské, aniž by to mělo na váš částečný invalidní důchod vliv. Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO

49 zpět na obsah

Aktualizace: Novela zákona o zaměstnanosti, která mění i zákon o důchodovém pojištění, zkracuje dobu započítávanou pro důchod ze tří na jeden rok. Byla již přijata a uveřejněna ve Sbírce zákonů pod č. 382/2008 Sb. Dnem 1. 1. 2009 nabyla novela účinnosti i se zpětnou platností. Kovák č. 25/11. července 2008

Zvýší se příspěvek na péči? Jsem doma a pečuji o bezmocného otce. Pobírám na něj příspěvek 8000 Kč měsíčně. Zajímalo by mě, při jakém růstu inflace dojde k valorizaci tohoto příspěvku. Bude to v srpnu, jak se píše v tisku? M. P., Tábor Příspěvek, který pobírá váš otec, se nazývá příspěvek na péči a je poskytován podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Příspěvek na péči se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby za účelem zajištění potřebné pomoci. Náklady na příspěvek se hradí ze státního rozpočtu. Výše příspěvku 8000 Kč měsíčně odpovídá stupni závislosti III (těžká závislost). Vy jste osobou, která příjemci příspěvku poskytuje pomoc. Zákon o sociálních službách vstoupil v účinnost 1. 1. 2007 a v původním znění obsahoval § 12 upravující podmínky zvyšování příspěvku v závislosti na růstu cen sociální péče. § 12 odst. 1) ve znění do 31. 12. 2007: Částky příspěvku stanovené v § 11 vláda zvyšuje nařízením v pravidelném termínu od 1. ledna, a to podle růstu indexu spotřebitelských cen sociální péče ve stanoveném rozhodném období za podmínky, že tento růst dosáhne od počátku rozhodného období alespoň 5 procent. Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, však k datu 1. 1. 2008 novelizoval zákon o sociálních službách. A to mj. v tom smyslu, že zrušil § 12, a valorizaci příspěvku na péči tak zcela ponechal na libovůli vlády. Zvýšení příspěvku se proto neočekává.

50 zpět na obsah

Pokud je váš otec poživatelem důchodu, bude se ho týkat druhé zvýšení důchodů v roce 2008. To znamená, že s účinností od 1. srpna 2008 se pevná částka jeho důchodu zvýší o 470 Kč v souladu s nařízením vlády č. 211/2008 Sb. Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO Aktualizace: S účinností od 1. 1. 2009 se důchod otce zvyšuje v souladu s nařízením vlády č. 363/2008 Sb. o 4,4 % procentní výměry důchodu. Kovák č. 26/22. srpna 2008

Mám si požádat o starobní důchod? Pobírám už 10 let plný invalidní důchod. Letos na podzim bych měla mít nárok na řádný starobní důchod, pokud mi tento věk nezvýšila přijatá důchodová reforma. Narodila jsem se 5. 7. 1950 a vychovala jsem dvě děti. Musím si po dosažení důchodového věku požádat o starobní důchod? Bude vyšší, nebo nižší než plný invalidní důchod, který pobírám? B. T., Polička Nejprve k vašemu důchodovému věku. Podle data narození a skutečnosti, že jste vychovala dvě děti, činí váš důchodový věk 58 roků a 4 měsíce. Důchodová reforma váš důchodový věk nemění. Budete-li mít splněnou podmínku doby pojištění minimálně 25 let, nárok na řádný starobní důchod vám vznikne 5. listopadu 2008. K tomuto datu si můžete požádat prostřednictvím OSSZ (okresní správy sociálního zabezpečení) v místě vašeho bydliště o přiznání řádného starobního důchodu. Přitom není třeba předkládat ty dokumenty, které již byly přijaty do evidence ČSSZ (České správy sociálního zabezpečení) dříve v souvislosti s žádostí o invalidní důchod. Rozhodnete-li se pro starobní důchod, můžete žádost uplatnit nejdříve tři měsíce před datem, ke kterému o důchod žádáte. Nepodáte-li si žádost o starobní důchod, bude vám po uplynutí vašeho důchodového věku nadále náležet plný invalidní důchod.

51 zpět na obsah

Vzhledem k valorizacím důchodů a k dalším okolnostem (dopočtená doba) je výše pobíraného plného invalidního důchodu obvykle vyšší než výše řádně přiznaného starobního důchodu. Přesto se nemusíte bát o starobní důchod požádat a o této skutečnosti se přesvědčit. Podle ustanovení § 58 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu, vyplácí se jen jeden důchod, a to vyšší. Toto ustanovení tedy řeší ve prospěch žadatele zpravidla situaci, ve které se po provedení výpočtu ukáže, že dosud pobíraný plný invalidní důchod je vyšší, než by byl požadovaný starobní. Výplata vyššího plného invalidního důchodu se pak ponechá a starobní důchod se nepřizná. Zákon řeší i situaci, kdy jsou současně splněny podmínky nároku na výplatu starobního a plného invalidního důchodu ve stejné výši. V tomto případě se přizná důchod, který si pojištěnec sám zvolí. Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO Kovák č. 26/22. srpna 2008

Musí zaměstnavatel platit pojistné za důchodce? Pobírám druhým rokem starobní důchod. Zvyšují mi nájem, chci se pokusit najít si přivýdělek. Má zaměstnavatel nějakou výhodu, když zaměstná důchodce? Slyšela jsem, že nemusí platit jedno z pojištění. Jedná se o sociální, nebo o zdravotní pojištění? J. Č., Vsetín Předně připomínáme, že pokud chcete vykonávat výdělečnou činnost vedle pobírání starobního důchodu, je třeba uzavřít pracovní poměr na dobu určitou, nepřesahující dobu jednoho roku. V opačném případě by vám výplata důchodu nenáležela, ačkoli nárok na důchod by nezanikl. Neuvádíte ve svém dotazu, zda nejste poživatelkou předčasně přiznaného starobního důchodu. Pokud ano, můžete vykonávat výdělečnou činnost až od doby, kdy dosáhnete důchodového věku.

52 zpět na obsah

Pokud se týká pojistného na sociální pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle zákona č. 589/1992 Sb., vyměřovací základ pojistného pro zaměstnance platí shodně i pro zaměstnance, poživatele starobního důchodu. Je tomu tak od 1. 1. 1993, kdy bylo sociální pojištění zavedeno. Pracující starobní důchodce tak odvádí pojistné na nemocenské a důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Podíváme-li se zpětně na nároky, které mu vznikají z těchto systémů, je to vlastně pouze nemocenské, a to v omezeném rozsahu. Zatímco podpůrčí doba běžného zaměstnance činí jeden rok, podpůrčí doba poživatele starobního důchodu je jen 81 kalendářních dnů. Důchod se při další výdělečné činnosti nezvyšuje, příznivější úprava byla přijata novelou zákona o důchodovém pojištění, která má nabýt účinnosti 1. 1. 2010. Nárok na podporu v nezaměstnanosti po skončení zaměstnání starobnímu důchodci též nevzniká, a to v souladu s ustanovením § 44 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., kde je uvedeno, že uchazeči o zaměstnání se podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci neposkytuje po dobu poskytování starobního důchodu. V oblasti pojistného na všeobecné zdravotní pojištění došlo k postupnému vývoji právní úpravy. Poživatelé důchodu jsou z hlediska zdravotního pojištění státními pojištěnci. Pokud jsou zaměstnáni, hradí pojistné stát i zaměstnavatel. Před 1. 8. 2004 prováděl zaměstnavatel u zaměstnanců-státních pojištěnců tzv. odpočet, vyměřovací základ byla částka přesahující částku pojistného, které platil za tyto osoby stát. Zákon č. 438/2004 Sb. tento odpočet zrušil. Nyní tedy, stejně jako je tomu i u sociálního pojištění, není žádný rozdíl v určení vyměřovacího základu běžného zaměstnance a zaměstnance pobírajícího starobní důchod. Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO Aktualizace: Podle nového zákona o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2009, se nemocenské vyplácí poživateli starobního důchodu od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů.

53 zpět na obsah

Kovák č. 27/29. srpna 2008

Bude mít má matka nárok na důchod po otci? Můj otec ve věku 56 let náhle zemřel. Posledních šest let byl poživatelem částečného invalidního důchodu. Nebyl zaměstnán, ani nepodnikal. Pouze příležitostně pomáhal své manželce, která je drobná podnikatelka. Řekli nám, že matka, které je 54 let, po něm nebude brát vůbec žádný důchod. Je to možné? J. D., Brno Nevíme, kdo vám takovou informaci sdělil, doporučujeme se obrátit přímo na pracoviště okresní správy sociálního zabezpečení dle místa bydliště. V souladu s dosud platnými ustanoveními zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, (tedy před tím, než vstoupí v účinnost již schválené tzv. parametrické změny důchodového zákona), a jestliže jsou vámi uváděné údaje přesné, nárok na vdovský důchod vaší matce vznikne. Přestože váš otec v den své smrti nebyl ani poživatelem starobního ani plného invalidního důchodu a přestože zjevně nesplňoval podmínky nároku na plný invalidní důchod (5 let pojištění v posledních 10 letech), přece jen pobíral alespoň částečný invalidní důchod, a to jako podmínka nároku na vdovský důchod postačí. Výše vdovského důchodu se však bude odvíjet od výše částečného důchodu, který pobíral. Vypočte se tak, že od částky částečného invalidního důchodu se odečte pevná částka, která činí 2170 Kč, a zbytek se vydělí dvěma. Poté se částka 2170 Kč znovu přičte. Vdovský důchod bude náležet vaší matce v souladu se zákonem po dobu jednoho roku a po uplynutí jednoho roku i nadále, neboť v této době splní zákonnou věkovou podmínku 55 let. Jakmile však se vaše matka stane sama poživatelkou starobního důchodu, dojde k souběhu nároku na důchody. Pevná částka důchodu bude náležet pouze jednou a z procentní výměry nižšího z důchodů se bude vyplácet jen polovina. Tím výše tohoto důchodu závažně poklesne.

54 zpět na obsah

Doporučujeme, aby vaše matka zvážila v letech, která jí zbývají do odchodu do starobního důchodu, navýšení plateb pojistného na důchodové pojištění do základního systému. Jako osoba samostatně výdělečně činná si může vyměřovací základ pro pojistné při ročním odvodu pojistného zvýšit nad minimum, které vyplývá z jejích ročních příjmů a nákladů. Dodáváme, že pokud váš otec měl v době své smrti ještě nějaké nezaopatřené děti podle zákona o státní sociální podpoře (studující do věku 26 let), měl by jim obdobně vzniknout nárok na sirotčí důchod. Ten se počítá obdobně jako vdovský, ale z procentní výměry částečného důchodu náleží 40 procent. Skončením nezaopatřenosti dítěte mu nárok na sirotčí důchod zaniká. Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO Kovák č. 27/29. srpna 2008

Kdo má nárok na starobní důchod po úmrtí? Muž, starobní důchodce, byl s náhlou příhodou srdeční přijat do nemocničního ošetřování. Dne 14. srpen 2008 si tedy nemohl vyzvednout důchod, který zůstal na poště. O tři dny později muž zemřel. Neměl blízké příbuzné. Může jiný pozůstalý tento důchod zdědit? J. L., Stříbro Problematiku upravuje přímo zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, a to v § 63: (1) Zemřel-li oprávněný po uplatnění nároku na dávku důchodového pojištění, vstupují do dalšího řízení o dávce a nabývají nároku na částky splatné do dne smrti oprávněného postupně manželka (manžel), děti a rodiče, jestliže žili s oprávněným v době jeho smrti v domácnosti. Podmínka žití v domácnosti nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod po zemřelém. (2) Byla-li dávka přiznána před smrtí oprávněného, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněného, členům jeho rodiny podle pořadí a za podmínek stanovených v odstavci 1.

55 zpět na obsah

(3) Nároky přecházející na osoby uvedené v odstavcích 1 a 2 nejsou předmětem dědictví; předmětem dědictví se stávají, není-li těchto osob. Z citovaného ustanovení vyplývá, že pokud zemřelý poživatel starobního důchodu neměl manželku, děti, ani rodiče, kteří s ním žili v domácnosti, stává se nevyplacená důchodová splátka za červenec (další splátky už nikoliv) předmětem pozůstalostního řízení. Během pozůstalostního řízení je třeba informovat notáře o nedoplatku, který ČSSZ eviduje. Notář potom učiní dotaz na ČSSZ, aby nedoplatek potvrdila. Pak rozhodne v rámci pozůstalostního řízení, kdo z dědiců má na důchod nárok, a sdělí toto rozhodnutí ČSSZ. Ta potom zašle složenkou stanovenou částku oprávněnému. Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO Kovák č. 28/5. září 2008

Mohu do důchodu dříve? Nedávno schválená novela zákona o důchodovém pojištění umožňuje odejít do starobního důchodu o 5 roků dříve. Je to pravda? Narodil jsem se 5. 8. 1952. Kdy bych mohl tedy o důchod požádat? B. H., Praha 4 Novela zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, přinesla zásadní parametrické změny. Mj. také změnila podmínky nároku na tzv. předčasný starobní důchod, které upravuje § 31 zákona. I nadále vznikne nárok na tento starobní důchod pouze za podmínky, že pojištěnec získal potřebnou dobu pojištění, ale o kolik let dříve může do důchodu odejít, to je nově dáno tím, zda pojištěnec má důchodový věk alespoň 63 let, nebo nižší. Od 1. 1. 2010, kdy nabude účinnosti novela důchodového zákona, bude „platit“, že pokud pojištěnec dosáhl důchodový věk alespoň 63 let, vzniká mu nárok na předčasný starobní důchod při dosažení 60 let. Ale pokud bude mít důchodový věk nižší než 63 let, vznikne mu nárok nejdříve 3 roky před dosažením důchodového věku. V příkladech na aplikaci ustanovení § 31 o předčasném starobním důchodu v praxi budeme muset operovat také s obecným důchodovým

56 zpět na obsah

věkem. I ten byl novelou důchodového zákona nově upraven. U pojištěnců narozených před rokem 1936 podle § 32 zákona činí 60 let u mužů a u žen 53 až 57 let podle počtu vychovaných dětí. Pokud jde o pojištěnce narozené v období let 1936 až 1968, je jejich důchodový věk uveden v příloze zákona. U pojištěnců narozených po roce 1968 činí podle § 32 zákona u mužů 65 let a u žen se čtyřmi a více dětmi 62 let, se třemi dětmi 63 let, s dvěma dětmi 64 let a u žen s jedním dítětem nebo pokud nevychovaly žádné dítě, 65 let. Uveďme si několik příkladů, kdy vznikne pojištěncům nárok na předčasný starobní důchod při dovršení 60 let věku. K tomu dojde, jak jsme již uvedli, u těch pojištěnců, kteří mají důchodový věk 63 let nebo vyšší. Například muž s obecným důchodovým věkem 63 let a 8 měsíců, který se narodil dne 7. 9. 1957, dovrší důchodový věk dnem 7. 5. 2021. Nárok na předčasný starobní důchod mu vznikne v 60 letech dnem 7. 9. 2017. Nebo žena narozená 24. 8. 1959, která nevychovala žádné dítě, má podle přílohy novely zákona obecný důchodový věk 64 let. Dovrší ho dnem 24. 8. 2023. O předčasný starobní důchod může zažádat již od 24. 8. 2019 v 60 letech, tj. o 4 roky dříve. O 5 roků dříve může odejít do předčasného starobního důchodu muž, který se narodil 17. 11. 1965, a má proto obecný důchodový věk 65 let. Dovrší ho dnem 17. 11. 2030. Může požádat o přiznání předčasného starobního důchodu o 5 let dříve, tj. ode dne 17. 11. 2025. Toho dne dovrší 60 let věku. Pro názornost si uveďme také jeden příklad na situaci, kdy pojištěnci vznikne nárok na předčasný starobní důchod nejdříve 3 roky před dovršením důchodového věku. Připomeňme si, že jde o pojištěnce, jehož důchodový věk je nižší než 63 let. Například žena, která vychovala 2 děti a narodila se 10. 9. 1952, má důchodový věk 59 let. Nárok na obecný starobní důchod jí tedy vznikne dovršením důchodového věku dnem 10. 9. 2011. Do předčasného starobního důchodu o 3 roky dříve bude moci odejít dnem 10. 9. 2008 v 56 letech. Pokud jde o tazatele, bude moci do starobního důchodu, jak vyplývá

57 zpět na obsah

z uvedeného, odejít nejdříve 3 roky před dosažením důchodového věku. Narodil se totiž 5. 8. 1952 a jeho důchodový věk je podle přílohy k zákonu 62 let a 10 měsíců. Tzn., že je nižší než 63 let. Dovrší ho dnem 5. 6. 2015. Do předčasného starobního důchodu bude moci odejít dnem 5. 6. 2012, tj. 3 roky před dosažením důchodového věku. JUDr. ZDENĚK HÁJEK, expert na sociální zabezpečení ČMKOS Kovák č. 33/17. října 2008

Obnoví se mi vdovecký důchod? Narodil jsem se 1. 9. 1950. Manželka mi zemřela 5. 8. 2002. Děti jsme neměli. Po dobu jednoho roku od smrti manželky jsem pobíral vdovecký důchod, pak mi byla výplata důchodu zastavena. Slyšel jsem, že v některých případech se vdovecký důchod obnovuje. Závisí to na tom, kdy odejdu sám do starobního důchodu? P. J., Vyškov Vdovecký důchod náleží mezi tzv. pozůstalostní důchody, patří k nim ještě vdovský důchod a sirotčí důchod. Existuje v našem právním řádu teprve od 1. 8. 1991, kdy byl upraven zákonem č. 100/1988, o sociálním zabezpečení. Zpočátku byla jeho výše určena pevnou částkou 650 Kč měsíčně, postupně se podmínky nároku a výše tohoto důchodu sjednotily s podmínkami nároku a výší vdovského důchodu, avšak s jedinou výjimkou, která platí dodnes a o níž se zmíníme dále. V současnosti je vdovský a vdovecký důchod upraven v §§ 49 - 51 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Nejprve si uveďme podmínky nároku na vdovský důchod. Ten náleží vdově po dobu jednoho roku od smrti manžela. Po uplynutí této doby má vdova nárok na vdovský důchod, jestliže: pečuje o nezaopatřené dítě, pečuje o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost),

58 zpět na obsah

pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ní žije v domácnosti a je závislý na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), je plně invalidní, nebo dosáhla věku 55 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší. Nárok na vdovský důchod vznikne znovu, jestliže se splní některá z výše uvedených podmínek do pěti roků po zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod. Pokud se jedná o vdovecký důchod, který náleží pozůstalému muži, zákon uvádí, že pro něj platí stejné podmínky, jen věk muže pro obnovení nároku na tento důchod činí 58 let místo 55 let . Obnovení nároku na vdovecký důchod nezáleží na tom, kdy máte ná-

59 zpět na obsah

rok, či od kterého data si požádáte o přiznání starobního důchodu, nýbrž záleží na tom, zda v období (stanoveném v zákoně) pěti let od zániku nároku na tento důchod dosáhnete věku 58 let. Podle vámi uvedeného data narození je zjevné, že jste dosáhl věku 58 let dne 1. 9. 2008. Od zániku vašeho nároku na vdovecký důchod (5. 8. 2003) tedy uplynulo k datu 1. 9. 2008 více než 5 let. To bohužel vylučuje obnovení vašeho nároku na vdovecký důchod. Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO Aktualizace: Podle již platné (ale dosud neúčinné) novely zákona o důchodovém pojištění č. 306/2008 Sb. se bude věk pro opětovné obnovení nároku na vdovský a vdovecký důchod postupně zvyšovat. Výše uvedený případ novela nepostihne. Kovák č. 34/24. října 2008

Jak se hradí zdravotní pojištění za neplacené volno? V podnikové kolektivní smlouvě máme na letošní rok sjednáno, že zaměstnavatel poskytne zaměstnancům pečujícím o nezaopatřené děti neplacené volno v rozsahu dvou týdnů, jestliže zaměstnanec o toto volno požádá a jestliže uhradí za dobu neplaceného volna celou částku zdravotního pojištění (za zaměstnance i za zaměstnavatele). Celé pojistné nemusí hradit podle ustanovení kolektivní smlouvy zaměstnanec vyjmenovaný v § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb. Je toto znění použitelné i pro rok 2009? J. V., Valašské Meziříčí Po dobu neplaceného volna zaměstnanec ani zaměstnavatel neplatí pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, toto se odvádí pouze z dosaženého příjmu. Pojistné na zdravotní pojištění však za dobu neplaceného volna být hrazeno musí. Jakýmsi fiktivním vyměřovacím základem je zde minimální

60 zpět na obsah

mzda. Je-li pracovní volno bez náhrady příjmu poskytnuto na kratší dobu, přičte se k úhrnu příjmů započitatelných do vyměřovacího základu zaměstnance za každý kalendářní den, po který toto volno trvalo, poměrná část minimální mzdy připadající na jeden kalendářní den v daném měsíci. V souladu se zněním § 9 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, hradí pojistné na zdravotní pojištění z jedné třetiny zaměstnanec a ze dvou třetin zaměstnavatel (4,5 % VZ zaměstnanec a 9 % VZ zaměstnavatel). Jak je to s možností úpravy platby pojistného za období neplaceného volna, zjistíme z platného znění § 9 odst. 3) zákona č. 48/1997 Sb.: Písemnou smlouvou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem může se zaměstnanec zavázat zaplatit zaměstnavateli zcela nebo zčásti částku odpovídající pojistnému, které za zaměstnance má zaměstnavatel povinnost hradit v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu. Při neomluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci je zaměstnanec povinen zaplatit zaměstnavateli částku odpovídající pojistnému, které zaměstnavatel za zaměstnance za tuto dobu uhradil. Zaměstnanec se tedy může zavázat k platbě celého pojistného za dobu svého neplaceného volna, avšak tento závazek nemůže být součástí kolektivní smlouvy. Musí se jednat o dvoustrannou dohodu mezi konkrétním zaměstnancem a zaměstnavatelem. Ani v této dohodě se však nemůže zavázat k platbě celého pojistného zaměstnavatel. Závěrem k vámi uváděnému ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Zákon ve svém § 3 odst. 8 vyjmenovává skupiny zaměstnanců, pro které neplatí minimální vyměřovací základ. Minimální vyměřovací základ zaměstnance je roven minimální mzdě, která činí pro rok 2008 částku 8000 Kč. Pod písmenem c) jsou uvedeny osoby pečující celodenně a řádně alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o jedno dítě do 15 let věku. Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO

61 zpět na obsah

Kovák č. 40/5. prosince 2008

Odkdy bude propuštěnému zaměstnanci náležet nemocenská? V souvislosti se změnou v poskytování nemocenské od Nového roku mě zajímá, jaké nároky bude mít práce neschopný zaměstnanec, když jeho pracovní poměr skončí 31. 12. 2008. Prosím i odpověď pro případ onemocnění v ochranné době. P. G., Zlín Ponechme stranou důvod, kvůli kterému dochází ke skončení pracovního poměru. Může to být dohoda, uplynutí pracovního poměru na dobu určitou nebo skončení pracovního poměru ze strany zaměstnance či zaměstnavatele. Vznikne-li pracovní neschopnost zaměstnance ještě v roce 2008, je základem pro odpověď ustanovení § 168 Sb. odst. 2) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění. Zde se uvádí, že dávky, na které vznikl nárok před 1. lednem 2009, se za dobu před tímto dnem poskytují podle předpisů účinných před 1. lednem 2009. Zaměstnavatel však musí od 1. ledna 2009 výši takto poskytovaného nemocenského přepočíst podle nových redukčních hranic (viz článek Nemocenské od 1. ledna 2009 nově uveřejněný v Kováku č. 35/2008). Poskytuje ho pak až do skončení pracovní neschopnosti, případně do vyčerpání podpůrčí doby podle původních předpisů (1 rok). Pokud se týká onemocnění v ochranné lhůtě, je tato lhůta stejně dlouhá za právní úpravy nemocenského pojištění platné do 31. 12. 2008 jako za platnosti nové právní úpravy od 1. ledna 2009 a činí 7 dní po skončení zaměstnání. Stane-li se zaměstnanec, kterému skončil pracovní poměr ke konci tohoto roku, práce neschopným v ochranné lhůtě, tedy v době 1. – 7. 1. 2009, uplatní nárok na nemocenské na předepsaných tiskopisech u svého původního zaměstnavatele. Nemocenské mu pak bude poskytováno až od 15. kalendářního dne jeho pracovní neschopnosti. V době prvních 14 kalendářních dnů mu nebude v tomto případě náležet náhrada mzdy

62 zpět na obsah

při pracovní neschopnosti, protože ta je poskytována v souladu se zákoníkem práce pouze zaměstnanci, a nikoli bývalému zaměstnanci. Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO Kovák č. 41/12. prosince 2008

Mám si požádat o zvýšení podpory v nezaměstnanosti k 1. 1. 2009? Je mi 51 let a jsem již měsíc evidován na úřadu práce. Pobírám podporu v nezaměstnanosti ve výši 50 % svého čistého výdělku. Od Nového roku se prý má výše podpory zvýšit. Musím si o zvýšení požádat úřad práce, nebo mi podporu zvýší automaticky? V. L., Lanškroun Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění platném do 31. 12. 2008 v § 50 odst. uvádí, že procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 3 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Procentní sazba podpory při rekvalifikaci činí 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Podpůrčí doba poskytování podpory v nezaměstnanosti přitom činí u uchazeče o zaměstnání do 50 let věku 6 měsíců, od 50 do 55 let věku 9 měsíců, u uchazeče o zaměstnání od 55 let věku 12 měsíců. Zákon přitom uvádí, že rozhodující pro délku podpůrčí doby je věk uchazeče o zaměstnání dosažený ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Máte pravdu, že od 1. ledna 2009 je účinná novela zákona o zaměstnanosti, která mění jak podpůrčí dobu, tak sazbu při výpočtu podpory v nezaměstnanosti. V souladu se zněním zákona č. 435/2004 Sb., ve znění zákona č. 382/2008 Sb., procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Procentní sazba podpory při rekvalifikaci

63 zpět na obsah

činí 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Pro odpověď na váš dotaz je třeba vzít v úvahu přechodná ustanovení zákona č. 382/2008 Sb. Zde se uvádí, že řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinností tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Protože o vaší podpoře v nezaměstnanosti již bylo rozhodnuto, vztahuje se na vás výše, ale i podpůrčí doba podle zákona před novelou. Procentní sazba podpory se vám nemění a nemá smysl o zvýšení žádat. Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO

64 zpět na obsah

ZDRAVOTNICTVÍ Kovák č. 26/22. srpna 2008

Započítává se zdravotní pojištění za dny neplaceného volna do superhrubé mzdy? V červenci jsem čerpala dva týdny „neplaceného volna“ (mám dvě děti), tak jak mi to umožnila uzavřená kolektivní smlouva. V srpnu jsem dostala výplatu a zjistila jsem, že mi do „superhrubé mzdy“ bylo započteno i zdravotní pojištění za neplacené volno. Za tyto dny mi bylo zaměstnavatelem sraženo zdravotní pojištění ve výši 13,5 procenta. Je to správně? Někde jsem četla, že zdravotní pojištění zaměstnance činí 9 procent z hrubé mzdy. J. A. , České Budějovice Odpověď na vaši otázku bych rozdělila na dvě části: Nejdřív k sražené záloze na daň u mzdy za červenec. Co je „superhrubá mzda“, tedy základ daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, je uvedeno v § 6 odst. 13 zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu, v platném znění. Přeložíme-li tento odstavec do „lidštiny“, pro výpočet měsíční daňové zálohy připočte zaměstnavatel ke hrubé mzdě zaměstnance částku odpovídající výši jeho (zaměstnavatele) odvodu na příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na sociální a všeobecné zdravotní pojištění (čili 26 procent a 9 procent). Z výše uvedeného vyplývá, že fiktivní vyměřovací základ, který je nutný pro výpočet pojistného na zdravotní pojištění z titulu neplaceného volna, se nepřipočte ke hrubé mzdě – základu, z něhož zaměstnavatel vypočte pojistné na zdravotní pojištění vstupující do „superhrubé mzdy“, neboli - jinak řečeno - zdravotní pojištění za dny neplaceného volna se nezapočítává do superhrubé mzdy. Co se týče výše odvodu pojistného na všeobecné zdravotního pojištění, postupuje se dle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, kde v § 9 odst. 3 je popsán postup při placení pojistného za dny „neplaceného volna“ zaměstnance. Tj. nemá-li

65 zpět na obsah

zaměstnavatel se zaměstnancem písemnou smlouvu, ve které se zaměstnanec zavazuje zcela nebo zčásti uhradit zaměstnavateli „jeho díl“ pojistného, platí za tyto dny každý z nich „svoje“ - tedy zaměstnavatel 9 procent a zaměstnanec 4,5 procenta z daného vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Pojistné za každý den neplaceného volna se vypočte z fiktivního základu, který se rovná části minimální mzdy připadající na jeden kalendářní den v daném měsíci (pro rok 2008 minimální mzda činí 8000 Kč, čili minimální mzda za 1 den v červenci je 258 Kč, tedy pojistné na zdravotní pojištění činí 12 Kč za zaměstnance a za zaměstnavatele 23 Kč). Toto pojistné na zdravotní pojištění za vás ani vy, ani zaměstnavatel odvádět nemusíte, jste-li osobou, pro kterou minimální vyměřovací základ neplatí dle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, v platném znění. Na vás by mohlo „pasovat“ (v závislosti na věku vašich dětí) písmeno c) výše uvedeného paragrafu, tj. mohla byste být osobou celodenně řádně a osobně pečující alespoň o jedno dítě ve věku do 7 let nebo nejméně o 2 děti ve věku do 15 let. Na tuto skutečnost doporučuji upozornit, a to nejlépe písemně, mzdovou účetní. Čili úplně jednoduše: Zaměstnavatel nepostupoval při zúčtování mzdy za měsíc červenec správně ani při určení výše superhrubé mzdy, ani při určení výše „vašeho“ odvodu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění za dny neplaceného volna. Částka 9 procent z hrubé mzdy je výše odvodu pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatele za zaměstnance. Ing. ANDREA BICKOVÁ, Metodické pracoviště OS KOVO České Budějovice Aktualizace - stav 1. 1. 2009: Vzhledem k nabytí účinnosti zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a novelou zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, se změnila výše odvodu na toto pojištění a příspěvek na 25 % u zaměstnavatele a 6,5 % u zaměstnance.

66 zpět na obsah

Kovák č. 33/17. října 2008

Jak se započítávají doplatky za léky do ročního limitu? Je mi známo, že jsou stanoveny doplatky v lékárnách za léky, které předepíše lékař na recept. Nevím však, v jaké výši se započítávají do ročního limitu regulačních poplatků, který činí 5000 Kč. V lékárně mi bylo sděleno, že se to řídí podle léků s minimálním doplatkem nebo podle procentní části z ceny. Moc tomu nerozumím. Jak to tedy je? Jsou případy, kdy se doplatky započítají v plné výši? J. N., Opava Podle zákona se do ročního limitu počítají doplatky na léky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely pouze ve výši doplatku na nejlevnější na trhu dostupný léčivý přípravek nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely s obsahem stejné léčivé látky a stejné cesty podání. V daném případě se vám započítává nejnižší doplatek stejně účinné-

67 zpět na obsah

ho léku nebo potraviny na trhu, i když v lékárně zaplatíte doplatek vyšší. Toto pravidlo neplatí v případě, že předepisující lékař označí na receptu, že daný lék nebo potravinu pro zvláštní lékařské účely nelze nahradit. V daném případě se vámi uhrazený doplatek započítává do limitu v plné výši. Pokud nastane případ, že výše doplatku je nižší, než je doplatek za nejlevnější lék nebo potravinu na trhu, započítává se vám do limitu vámi skutečně uhrazený poplatek. V případě, že na trhu existuje stejně účinný lék (nebo potravina) a je plně hrazen (hrazena) ze zdravotního pojištění, nezapočítává se do limitu žádný poplatek, pokud lékař neoznačí recept, že léčivý přípravek (nebo potravinu) nelze nahradit. Do limitu se také nezapočítávají doplatky na léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní účely, jejichž prodejní cena v lékárně je nižší než 30 procent maximální ceny. Dále se do limitu nezapočítávají doplatky na léky nebo potraviny určené k podpůrné nebo doplňkové léčbě. Maximální ceny a seznam podpůrných a doplňkových léčivých látek vydává Ministerstvo zdravotnictví ČR. Při vyzvednutí léku v lékárně máte právo požádat o vydání jiného léku se stejnou léčivou látkou, se stejnou cestou podání a se stejnou lékovou formou. V takovém případě lékárna nahradí lék jiným lékem s nižším doplatkem. Výjimkou, kdy dražší léčivý přípravek nelze směnit za levnější, jsou léčivé přípravky, které jsou na receptu písmenem „R“. Tímto symbolem lékař oznamuje lékárně, že léčivý přípravek nesmí vyměnit za jiný, například kvůli specifickým obtížím pacienta. V takovém případě i vyšší doplatek vám bude započítán do limitu. Doplatek započítávaný do limitu na konkrétní lék bude ve všech lékárnách shodný. Poplatek by mohl být rozdílný pouze v případě, že by konkrétní lék lékárna prodávala za nižší cenu, než je stanovená výše doplatku na nejlevnější na trhu dostupný lék. To se stane v případě, že lékárna vyhlásí slevu na některý lék. PhDr. VÁCLAV VOJKŮVKA, expert na zdravotní pojištění Aktualizace: Legislativní změny pro rok 2009 nejsou, ale v někte-

68 zpět na obsah

rých krajích platí regulační poplatky v krajských zdravotnických zařízeních kraj prostřednictvím darů. Kovák č. 34/24. října 2008

Platí narkomanka poplatky u lékaře a za hospitalizaci? Dcera je závislá na droze a měla problémy nejen v práci, prostě všude. Nastoupila ochrannou léčbu. Bude platit poplatky u lékaře a za léčebný pobyt v nemocnici? E. Č., Planá nad Lužnicí V prvé řadě je potřeba si ujasnit, zda vaše dcera léčbu nastoupila dobrovolně, anebo jí byla nařízená soudem, a to z vašeho dotazu není zřejmé. Podle zákona regulační poplatky neplatí: 1. jde-li o pojištěnce umístěného v dětském domově, ve školních zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, 2. při ochranném léčení nařízeném soudem, 3. při léčení infekčního onemocnění, kterému je pojištěnec povinen se podrobit, při nařízené izolaci ve zdravotnickém zařízení nebo při nařízených karanténních opatřeních k zajištění ochrany veřejného zdraví, 4. jde-li o pojištěnce, který se prokáže rozhodnutím, oznámením nebo potvrzením vydaným orgánem pomoci v hmotné nouzi o dávce. Pokud vaší dceři byla ochranná léčba nařízená soudem, tak regulační poplatky neplatí nejenom u péče, která je spojena s jejím problémem či diagnózou, ale tyto nebude platit ani u žádné další lékařské péče po dobu ochranné léčby. V případě, že ochrannou léčbu nastoupila dobrovolně, tak poskytovaná lékařská péče podléhá regulačním poplatkům, tj. 30 Kč za návštěvu u lékaře spojenou s klinickým vyšetřením a 60 Kč za případnou hospitalizaci ve zdravotnickém zařízení. Přičemž den, ve kterém byla přijata, a den, ve kterém jí byl pobyt ukončen, bude počítán jako jeden den. PhDr. VÁCLAV VOJKŮVKA, expert na zdravotní pojištění

69 zpět na obsah

Kovák č. 35/31. října 2008

Vztahují se na postižené dítě a jeho doprovod poplatky v nemocnici? Můj dospělý syn, který je mentálně postižen, má jít na odborné vyšetření do nemocnice. V rámci vyšetření tam musí několik dnů zůstat. Do nemocnice budu svého syna doprovázet a i tam budu fungovat jako doprovod. Bude syn platit poplatek, když je mentálně postižen, a budu jej platit také já? J. M., Boskovice Za syna po celou dobu hospitalizace ve zdravotnickém zařízení budete platit regulační poplatek ve výši 60 korun za den pobytu, kdy první a poslední den je považován za jeden den. Veškerá vyšetření, která bude syn v nemocnici absolvovat, a léky, které bude užívat, budou zdarma, bez finanční spoluúčasti. Z vašeho dotazu nelze jednoznačně říci, zda budete při pobytu ve

70 zpět na obsah

zdravotnickém zařízení platit regulační poplatek ve výši 60 korun. Odvíjí se to od charakteru vašeho pobytu. Pokud si budete doprovodný pobyt v nemocnici hradit z vlastních finančních prostředků, tak poplatek nebudete platit. V případě, že váš pobyt bude hrazen ze zdravotního pojištění, tak 60korunový poplatek hradit budete, přičemž první a poslední den je považován za jeden den. Na pobyt ve zdravotnickém zařízení se synem jako doprovod máte nárok jen v tom případě, že jej schválí revizní lékař příslušné zdravotní pojišťovny. PhDr. VÁCLAV VOJKŮVKA, expert na zdravotní pojištění Kovák č. 35/31. října 2008

Bude mi vrácen doplatek a poplatek za lék po alergické reakci? Stává se mi, že mám alergickou reakci na nové léky. Nyní mi lékař předepsal lék s doplatkem, který neznám. Co když se ukáže, že mi lék nebude vyhovovat, že je mi po něm zle? Bude mi vrácen regulační poplatek i doplatek, pokud tento lék nemůžu ze zdravotních důvodů užívat? E. Ř., Třešť Bohužel, vynaložené finanční prostředky, tj. regulační poplatek za recept a doplatek za lék, vám nikdo nevrátí. Lékař nemůže předpokládat všechny následky v důsledku požití léku, přestože léky předepisuje s nejlepšími úmysly a po důkladném zvážení všech okolností, a také nemůže přesně odhadnout reakci vašeho organismu na konkrétní medikament. Lze jen doporučit, když znáte své reakce na léky, abyste při předepisování nových léků požádal lékaře jen o jednu položku na receptu (jeden lék). Tímto opatřením snížíte finanční ztráty na minimum. Je třeba také upozornit, že léky, který mají v lékárně nižší cenovou hladinu, než je regulační poplatek za položku na receptu, je výhodnější zakoupit přímo za vlastní finanční prostředky. PhDr. VÁCLAV VOJKŮVKA, expert na zdravotní pojištění

71 zpět na obsah

Kovák č. 36/7. listopadu 2008

Platí se za každý převaz rány u lékaře? Syn se zranil a utrpěl tržnou ránu. Má chodit do nemocnice na převazy. Když bude za tímto účelem navštěvovat lékaře, čeká ho vždy povinnost platit poplatek? A. D., Světlá nad Sázavou Poplatek se vždy platí ve spojitosti s klinickým vyšetřením a navíc v „Seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami“ jsou uvedeny některé zdravotní výkony, které lékař nesmí vykazovat s klinickým vyšetřením, tudíž se na tyto úkony nevztahuje platba regulačního poplatku. Například ošetření a převaz rány od 1 centimetru do 10 centimetrů. Takže v případě, že budou u vašeho syna prováděny jen převazy tržné rány, tak regulační poplatky nebude platit. PhDr. VÁCLAV VOJKŮVKA, expert na zdravotní pojištění Kovák č. 39/28. listopadu 2008

Musím platit v nemocnici i za dny přerušené léčby? Byl jsem v nemocnici na léčení. V průběhu mé léčby se v příbuzenstvu udála smutná událost, proto jsem se domluvil s lékařem, že na dva dny přeruším pobyt, abych se mohl zúčastnit pohřbu. Přesto jsem při propuštění z nemocnice musel uhradit poplatky za pobyt i za dny, kdy jsem byl pryč. Zdá se mi to nespravedlivé, neboť po tyto dva dny, kdy jsem byl mimo nemocnici, jsem nečerpal žádnou péči ani služby. Je v pořádku platit poplatek i za dobu přerušení léčby? J. S., Přelouč Regulační poplatek ve výši 60 Kč se platí za každý den pobytu ve zdravotnickém zařízení, přičemž den, ve kterém jste byl přijat, a den, ve kterém vám byl pobyt ukončen, byl počítán jako jeden den. Ve vašem případě byl regulační poplatek za dva dny, kdy jste byl mimo zdravot-

72 zpět na obsah

nické zařízení, požadován neoprávněně. Poplatek se platí za pobyt, tj. fyzickou přítomnost osoby ve zdravotnickém zařízení. Pokud jste měl propustku od ošetřujícího lékaře, tak jste nemusel za dny nepřítomnosti platit. Samozřejmě, že propustka musí být oficiální a zahrnutá ve zdravotní dokumentaci, nestačí jenom interní dohoda s lékařem. PhDr. VÁCLAV VOJKŮVKA, expert na zdravotní pojištění

73 zpět na obsah

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI Kovák č. 25/11. července 2008

Kdy je zaměstnavatel povinen poskytovat ochranné nápoje? V naší firmě odmítá zaměstnavatel poskytovat nápoje v období letních veder, kdy teplota přesahuje více než 28 stupňů Celsia. Zdůvodňuje to slovy, že náš provoz není kategorizován v tomto riziku (zvýšená teplota) a navíc že zaměstnanci mají k dispozici pitnou vodu ze tzv. „sodobarů“. Postupuje zaměstnavatel správně? V. Ř., Most V souvislosti s kategorizací prací podle vyhlášky č. 432/2003 Sb. upřesňuje podmínky pro poskytování ochranných nápojů nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci (§ 3 zátěž teplem, § 8 ochranné nápoje). Kategorizace prací řeší poskytování ochranných nápojů při trvalé práci zařazené v tabulce č. 2 části A přílohy č. 1 tohoto nařízení do třídy práce II b a vyšší. Jedná o tzv. horké provozy a zde problémy s poskytováním ochranných nápojů nejsou. Nejasnosti a spory vznikají v případech, kdy dojde ke zvýšení tepelné zátěže zaměstnanců v běžných výrobních firmách v období letních měsíců vlivem tropických teplot. Jedná se především o strojírenské provozy, výrobní nebo montážní. Jsou splněny podmínky dané nařízením vlády pro poskytování ochranných nápojů, ale ze strany některých zaměstnavatelů, i ze strany odborně způsobilých osob v prevenci rizik („bezpečnostních techniků“) se objevují negativní reakce. Vyskytuje se určitý odpor k plnění si povinností zaměstnavatele z nařízení vlády vyplývajících. Je logické, že pokud se jedná například o 40 pracovních dnů během roku, není tato práce zařazena v kategorii „horký provoz“. Riziko zvýšené tepelné zátěže v těchto dnech na pracovištích však reálně existuje, a proto není důvod na tuto situaci nereagovat. Základním kritériem je teplota venkovního prostředí. Pokud je vnější

74 zpět na obsah

teplota 27 a více stupňů C, je nutné přijmout opatření k odstranění rizika. Při této venkovní teplotě je teplota uvnitř výrobního objektu stejná jako při výrobě zařazené do kategorie „horký provoz“. Měření teploty venkovního prostředí probíhá standardním způsobem, měří se běžným teploměrem vyráběným k tomuto účelu. Není požadováno speciální cejchování teploměru, ani měření autorizovanou osobou (v podrobnostech odkazuji na informace od MZd ČR, Bc. Motyčková). Základním opatřením je poskytovat zaměstnancům ochranné nápoje. Podle § 101 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, je zaměstnavatel povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (dále jen „rizika“). Podle § 102 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen vytvářet podmínky pro bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a příjímáním opatření k prevenci rizik. V § 102 zákoníku práce jsou dále uváděny povinnosti zaměstnavatele v oblasti prevence rizik. Přidělování ochranných nápojů je velice stručně zmíněno v § 104 zákoníku práce v souvislosti s nařízením vlády č. 495/2001 Sb. Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami, v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem (nařízení vlády č. 361/2007 Sb.) též ochranné nápoje. Ochranné nápoje musí být zdravotně nezávadné, nesmějí obsahovat žádný alkohol, nejvýše 6,5 procenta cukru. Musí mít vhodné chuťové vlastnosti a teplotu a musí být snadno vstřebatelné. Ochranné nápoje se dělí na ochranné nápoje uhrazující a ochranné nápoje občerstvující. Uhrazující ochranné nápoje jsou ty, které slouží k náhradě tekutin ztracených nadměrných pocením. Občerstvující ochranné nápoje slouží k potlačení nepřiměřených reakcí organismu na tepelné zatížení a ke snížení pocitu žízně. Nápoje mají obsahovat především minerální látky a vitamín C, který se nejvíce ztrácí potem. Nápoje nemají nikdy obsahovat alkohol, neboť narušuje činnost nervové soustavy, snižuje výkonnost a zvyšuje úrazovost. Pitná voda není ochranný nápoj, protože nedoplní

75 zpět na obsah

úbytek minerálů. Z toho plyne, že váš zaměstnavatel nepostupuje správně. Pro odstranění výše popsaného rizika je doporučeno použít středně mineralizovanou vodu v objemu 1,5 l za směnu na jednoho zaměstnance. Je nezbytné, aby se v záležitosti poskytování ochranných nápojů v období tzv. tropických dnů při minimalizaci rizik vyvolaných nevyhovujícími klimatickými podmínkami v závislosti na extrémních výkyvech počasí angažoval také lékař, který zajišťuje pro zaměstnavatele závodní preventivní péči. Jedině on zná zdravotní stav zaměstnanců a měl by určit druh ochranných nápojů. Jedná se o vlivy vnějšího prostředí, které zásadním způsobem ovlivňují pracovní pohodu, spolehlivost zaměstnanců a mají zásadní vliv na možné zdravotní selhání organismu, i když působí krátkodobě. Poskytnutí ochranných nápojů sníží dopady akutně vzniklých nepříznivých pracovních podmínek a odvrátí akutní poškození zdraví zaměstnanců nepříznivými klimatickými podmínkami. Tato odpovědnost zaměstnavatele musí být splněna vůči všem zaměstnancům, kteří jsou vystaveni v daném okamžiku nadlimitní zátěži teplem bez ohledu na výsledky zařazení prací do kategorie. Náklady na takto poskytnuté ochranné nápoje lze zařadit mezi daňově uznatelné výdaje (náklady - viz zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů). VIKTOR FÜRST, Metodické pracoviště OS KOVO Ústí nad Labem Kovák č. 25/11. července 2008

Kdo odpovídá za školení odborových funkcionářů v BOZP? V našem podniku se přihodil ošklivý úraz odborovému funkcionáři, když obcházel členy odborové organizace na jejich pracovištích a zval je osobně na odborářskou demonstraci. Při vyšetřování úrazu bylo zjištěno, že tento funkcionář nebyl školen pro vstup na všechna pracoviště zaměstnavatele. Tento úraz není dodnes uzavřen, a nám není proto jasné, jak

76 zpět na obsah

a kým tedy mají být správně odboroví funkcionáři školeni a kdo vlastně za školení odborových funkcionářů v oblasti BOZP odpovídá? Má v takovém případě odpovědnost („černého Petra“) odborová organizace, nebo zaměstnavatel? K. N., Frýdek-Místek Mnozí odboroví funkcionáři vykonávají svou práci pro odborovou organizaci při zaměstnání, jiní jsou pro tuto činnost uvolněni. Všichni bez rozdílu se ovšem pohybují na pracovištích zaměstnavatele za účelem kontaktů se zaměstnanci a svými členy. Zde je nutno připomenout, že i prostý pohyb na jednotlivých pracovištích zaměstnavatele má svá pravidla bezpečného chování. Neuvolnění funkcionáři výboru ZO jsou pravidelně zaměstnavatelem školeni pro svá pracoviště a svou odbornou činnost, ale nikoliv pro další pracoviště v celém objektu zaměstnavatele. Základní bezpečnostní předpisy platí samozřejmě plošně, avšak je nezbytné přihlédnout ke konkrétní situaci na tom kterém jednotlivém pracovišti, kde také mohou být stanoveny odlišné zásady bezpečného pohybu na daném úseku, a právě i z takových výjimek musejí být příslušní funkcionáři výboru ZO školeni také. Uvolnění odboroví funkcionáři byli před nástupem do své funkce zaměstnavatelem proškoleni samozřejmě pro účely svých pracovišť, ale většinou však po dobu výkonu své funkce již dále zaměstnavatelem školeni nejsou. Problém není, pokud se zmínění funkcionáři pohybují na pracovištích zaměstnavatele v rámci kontrol nad stavem BOZP, prověrek BOZP apod., kdy chodí v doprovodu vedoucích zaměstnanců nebo osoby odborně způsobilé k prevenci rizik (bezpečnostního technika), kteří za ně přebírají zodpovědnost. Ale nejde jen o uvedené kontroly. Je nutné chodit mezi lidi, vyslyšet jejich názory, komunikovat s nimi a toto již například předsedové VZO vykonávají sami. A zde je problém, na který je třeba upozornit. Mnohdy předsedové doprovázejí i specialisty metodických pracovišť po jednotlivých dílnách a provozech, samozřejmě se souhlasem zaměstnavatele, a tudíž za ně také zodpovídají. Pokud však nemají pro dané pracoviště základní školení o bezpečnosti práce,

77 zpět na obsah

neměli by se na takovém pracovišti pohybovat bez příslušně vyškoleného dozoru. Někde je nastíněný problém ošetřen v kolektivní smlouvě. Bohužel ne vždy. Běžná praxe je jiná a většina funkcionářů nemá příslušné školení v BOZP pro pohyb po všech pracovištích zaměstnavatele absolvováno. V případě vzniku úrazu pak nastává velký problém, které předpisy a kým byly porušeny. Proto doporučujeme funkcionářům výboru ZO projednat se zaměstnavatelem způsob a rozsah školení z BOZP pro jejich pohyb v areálu firmy. Nejde však jen o předsedy ZO. Jsou zde také například pověření zástupci výboru ZO pro oblast BOZP. Možná námitka, že jsou díky všeobecným odborným školením znalí problematiky BOZP, neobstojí. Je důležité si uvědomit, že téměř každé pracoviště má své specifikum, a to nikdo bez příslušného obeznámení nemůže znát plně. Vezměme si příklad - při vstupu na některá pracoviště, třeba s rizikem výronu plynu, je nutno se ohlásit na stanoveném místě konkrétním zaměstnancům, kteří musí mít přehled o aktuálním stavu osob na pracovišti. Čili je zde pádný důvod, proč by i tito pověření zástupci výboru ZO měli absolvovat základní školení v BOZP pro všechna pracoviště firmy. Další samostatnou kapitolou jsou sekretářky či hospodářky výboru ZO. Pokud jsou v pracovním poměru se ZO, za jejich školení zodpovídá zaměstnavatel, tudíž ZO. Zde by měl školení provést jejich nadřízený předseda ZO. Aby toto mohl vykonat, musí sám potřebná školení absolvovat. Všeobecné školení může, po dohodě se ZO, provést i specialista pro BOZP metodického pracoviště, ale ten už dost dobře nemůže znát další podmínky v oblasti BOZP pro konkrétní firmy s konkrétními pracovišti a zde musí svou roli sehrát právě předseda ZO. Nabízí se i řešení, spojit své školení se školením dalších členů výboru ZO, za podmínky, že s tím bude příslušný zaměstnavatel souhlasit. Za připomínku také stojí to, že nejen zmiňované školení BOZP pro konkrétní podmínky firmy je nezbytné. Jsou zde další souvislosti v širším rámci BOZP. Výbory základních organizací mají většinou k dispozici i prostory, ve kterých vykonávají svou činnost. Vesměs se jedná

78 zpět na obsah

o prostory zaměstnavatele, které jsou odborové organizaci přiděleny či pronajaty. Zaměstnavatel - provozovatel nebo pronajímatel - zajišťuje v souladu s legislativou pravidelné revize elektroinstalace. Velmi často ale v rámci těchto revizí je opomíjen fakt, že i vybavení kanceláří ZO je nutné do revizí zahrnout. Jedná se o počítače, tiskárny, ventilátory, varné konvice, mikrovlnné trouby, skartovačky a další elektrické spotřebiče. Leckde je k vidění i akvárium s elektrickým příslušenstvím. Revizní technik musí tyto věci zahrnout do výše uvedené revize. A uživatelé těchto spotřebičů i elektrozařízení by měli absolvovat školení z vyhlášky č. 50/1978 Sb., § 3. Toto školení není časově náročné a opakovací perioda činí 3 roky, a proto je doporučujeme realizovat, a tím snížit běžné riziko práce. Dostávají se k nám i takové informace, že revizní technici provedou pouze revizi světelných a zásuvkových obvodů, další elektrozařízení a spotřebiče je nezajímají, že toto nemají v popisu práce apod. Pokud takový problém nastane, je nutné situaci řešit přímo s odpovědným zaměstnavatelem. Ještě upozorňujeme, že všichni členové výboru ZO, kteří příslušné spotřebiče a další vybavení kanceláří používají, musí být prokazatelně seznámeni s návodem na obsluhu a údržbu jednotlivých strojů a zařízení. Toto platí i pro služební vozidla. Pokud si členové výboru sami provádějí úklid nebo používají různé přípravky pro čištění, částečný úklid a drobnou údržbu služebního vozidla, a přitom tyto prostředky spadají do oblasti nebezpečných chemických látek a přípravků - jsou označeny piktogramy a mají svoje tzv. „R“ a „S“ věty -, musí být všichni uživatelé opět prokazatelně seznámeni s bezpečnostním listem dané látky a také příslušná lékárnička musí být doplněna o léky tímto listem stanovené. Pro příklad uvádíme Savo, nemrznoucí či brzdovou kapalinu. Je skutečností, že průmyslové provozy jsou mnohde velmi nebezpečné - a to zejména těm, kteří neznají číhající nebezpečí, takže pravděpodobnost úrazu v takovém případě značně stoupá. Pro plnohodnotnou činnost odborové organizace nelze sedět jen za stolem a je naprosto nezbytné pohybovat se mezi lidmi, znát jejich práci a pracovní podmínky. Proto je nutné dohodnout a realizovat potřebná školení v BOZP. Pak je

79 zpět na obsah

možné být mezi lidmi bez zvýšeného nebezpečí úrazu z pouhé neznalosti. Z výše uvedeného plyne, že v rámci úrazové prevence u zaměstnavatelů, kteří jsou těmi odpovědnými, je zahrnutí pravidelných školení odborových funkcionářů v oblasti BOZP důležité pro bezpečný vstup zmíněných osob na všechna pracoviště zaměstnavatele. STANISLAV ŠMÍD, Metodické pracoviště OS KOVO Ostrava

80 zpět na obsah

PSYCHOLOGIE Kovák č. 26/22. srpna 2008

Na co se mám připravit při výběrovém řízení? Začátkem června jsem maturovala na střední obchodní škole. Zaměstnání zatím žádné jisté nemám. Chci se po prázdninách přihlásit na výběrová řízení, ale nevím, na co se mám hlavně připravit a co mě čeká. D. W., Karviná Pozvánka na osobní pohovor v rámci výběrového řízení v prvé řadě znamená, že jste prošla prvovýběrem. Málokterá firma nebo instituce pozve k osobnímu pohovoru všechny zájemce (uchazeče) o místo. Co se tím rozumí v praxi? Že firmu (instituci) vaše podání v životopisu zaujalo a stáváte se tak horkou kandidátkou na úspěch. Ze své zkušenosti vím, že firma na osobní pohovor pozve nejvýše 10 až 12 uchazečů po selekci, právě na základě „podání“ prvotního představení. Teď znáte první důležitý bod, který je hodnocen výběrovými „komisaři“. Záleží na kvalitně sepsaném osobním představení v curriculum vitae, čili v životopisu. Přitom je podstatné správně reagovat na zadání v inzerci. A to je mnohdy problém. Nedobře se vnímá několikrát okopírovávaný životopis, kde se mění jen datum. Vždy dodávejte originál. Dalším důležitým krokem je získat si o firmě (instituci) informace a stejně tak o místě, o které se ucházíte. Využijte internet, osobní kontakt, telefon a jiné dostupné informace. Mít informace a rozumně je použít je půl úspěchu a „komisaři“ jsou potěšeni vaším entuziasmem. Pozváním na osobní pohovor pro vás nastává dilema: Co si vzít na sebe? Je přitom jedno, jste-li žena nebo muž. Jaká použít líčidla, parfémy...? Kdo bude ve výběrové komisi (staří, mladí, muži, ženy...)? Nemám na někoho kontakt ve firmě, v komisi ap.? O jaký si mám říci plat? Mám vzít s sebou originály, nebo kopie dokladů, vysvědčení, diplomů?

81 zpět na obsah

Ano, jsou to dilemata, kterým se nevyhnete, protože každou chybu si následně budete vyčítat. Jinak: jde-li o funkci či pozici asistentky, sekretářky k nějakému šéfovi, je dobré vědět, kdo je tím šéfem, ať již jde o muže nebo ženu. A tady je rada - informovat se předem - nedocenitelná. Dnes platí, že se vyžaduje určitý stupeň kulturní vzdělanosti v kombinaci s atraktivností. Nejde o vzdělanost, kulturnost v kombinaci s obézností, nemocemi či s předdůchodovým věkem. Je to však vis maior. Jde-li o odborného pracovníka, tak se zpravidla vyžadují znalosti a kvalita. Takže chcete-li uspět, měla byste se zajímat, kdo vám bude šéfovat, jaká bude komise, budou-li psychotesty apod. Znalost prostředí se vším, co s tím souvisí, otupuje nervozitu a vy bodujete. Kdo je připraven, není překvapen! Shrnutí: 1) kvalitní životopis reflektující na zadání; 2) určitá znalost prostředí, kam „chci“; 3) správná volba vizáže k osobnímu pohovoru nebo na psychotesty. EVA VRBOVÁ, personální odbor OS KOVO

82 zpět na obsah

FOTOGALERIE AUTORŮ TEXTŮ

JUDr. Věra BALÁŽOVÁ

Viktor FÜRST

Ing. Andrea BICKOVÁ

JUDr. Zdeněk HÁJEK

Mgr. Jarmila ČERCHOVÁ

Ing. Marcela HŘÍBALOVÁ

Ing. Jiří FRIML

Ing. František KOCÁB

JUDr. Zdeněk PAZDERA

JUDr. Vladimír ŠTICH

Jindra PLESNÍKOVÁ

PhDr. Václav VOJKŮVKA

Mgr. Iva SLAVĚTINSKÁ

Eva VRBOVÁ

JUDr. Marie STODOLOVÁ

Ing. Miloslav VYSKOČIL

Stanislav ŠMÍD

POZNÁMKY

POZNÁMKY

POZNÁMKY

POZNÁMKY