PRÁVO EKONOMIKA, DANĚ A MZDY BOZP SOCIÁLNÍ OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ

10

10

PRÁVO z EKONOMIKA, DANĚ A MZDY z BOZP z SOCIÁLNÍ OBLAST z ZDRAVOTNICTVÍ

Vážení čtenáři, kolegyně a kolegové, opět po roce vycházíme vstříc přání mnohých z vás. Na pomoc jednotlivým funkcionářům základních organizací, kteří musí dnes a denně řešit mnoho různých problémů, jsme zpracovali a v této publikaci vám předkládáme sumář poraden především z právní, daňové, sociální a zdravotní oblasti, které vyšly v průběhu roku 2010 v časopise Kovák. Tato „poradenská“ ročenka má napomoci s vyhledáváním odpovědí na vaše problémy. Současně vám chceme usnadnit vyhledávání tak, abyste nemuseli listovat v množství čísel časopisu Kovák, ale našli jste to, co hledáte, přehledně podle jednotlivých témat v jedné knížce. Dotazy čtenářů a odpovědi specialistů jsou uspořádány v 6 oddílech: Pracovní právo, Právo – různé, Ekonomika, daně a mzdy, Sociální oblast, Zdravotní pojištění, Bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Je třeba zdůraznit, že v poradnách popisované kauzy a jejich řešení byly v Kováku vydávány vždy k určitému datu, po němž v některých případech došlo ke změnám v legislativě atd. Proto autoři v případě takovýchto změn uvedli k datu uzávěrky brožury 11. ledna 2011 aktuální stav vždy „pod čarou“ (tedy na konci) příslušné poradny. Tak lze s poradnami pracovat i v současnosti. Doufáme, že vám tato útlá knížečka pomůže při vaší náročné práci. JAROMÍR ENDLICHER, místopředseda OS KOVO MARTIN BENEŠ, šéfredaktor časopisu Kovák

Vydavatel: Odborový svaz KOVO, nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 z K vydání doporučila: redakční rada časopisu Kovák z K vydání připravila: redakce týdeníku Kovák z Odpovědná redaktorka: PhDr. Jana Benešová z Návrh grafické podoby: Mgr. Martin Beneš, šéfredaktor časopisu Kovák: z Technická příprava: Miloslava Nováková, tajemnice redakce z Ilustrace na obálce: Václav Holub z Ilustrace uvnitř publikace: Oldřich Krupička z Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl z Datum vydání: leden 2011

OBSAH PRACOVNÍ PRÁVO Proč mi pojišťovna odebrala náhradu za ztrátu na výdělku? . . . . . . str. 5 Mám podepsat u zaměstnavatele konkurenční doložku?. . . . . . . . . str. 8 Může šéf informovat ostatní o výši mé mzdy? . . . . . . . . . . . . . . . str. 11 Je zrušení mého pracovního poměru neplatné? . . . . . . . . . . . . . . str. 12 Je změna zápočtu doby zaměstnání ve firmě v pořádku? . . . . . . . str. 13 PRÁVO – RŮZNÉ Co dělat, aby mě soud s manželem rozvedl? . . . . . . . . . . . . . . . . str. 15 Jak pro naší organizaci zajistit ověřenou kopii listin? . . . . . . . . . str. 17 Splním nároky na přiznání starobního důchodu v ČR i SR? . . . . str. 19 Jak prodat byt těžce nemocné matky? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 21 Musíme prodej nemovitosti hlásit OS KOVO? . . . . . . . . . . . . . . str. 23 EKONOMIKA, DANĚ A MZDY Má zaměstnavatel povinnost ročního zúčtování? . . . . . . . . . . . . . str. 25 Může mi bývalý zaměstnavatel odmítnout roční zúčtování daně? str. 27 Může být ve vyjednávací skupině zaměstnanec jiné firmy? . . . . . str. 28 Mám nárok na stravenky, když je jídelna mimo provoz? . . . . . . . str. 29 Musíme hlásit svému nadřízenému odchod na toaletu? . . . . . . . . str. 32 Je třeba dělat inventarizaci každoročně? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 33 Má naše odborová organizace podat daňové přiznání? . . . . . . . . str. 34 Máme zaplatit daň z nemovitosti? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 35 Může u příspěvku na životní pojištění firma trvat jen na jedné pojišťovně?. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 35 Když zaměstnavatel neplatí příplatky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 38 Jedná se o rovnoměrně rozloženou pracovní dobu? . . . . . . . . . . . str. 39 Budou se registrovat i odborové organizace bez zdanitelných příjmů? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 40 Od 1. 1. 2011 se budou vyúčtovávat daně každý měsíc? . . . . . . . str. 42 Mám nárok na „peníze za karanténu“? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 42 Jak se zdaňují vklady u bank? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 45

3

SOCIÁLNÍ OBLAST Mohu si požádat o důchod zpětně? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 46 Je pro mě výhodné pracovat a pobírat důchod? . . . . . . . . . . . . . . str. 47 Mohu pobírat podporu i nemocenskou? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 49 S jakou podpůrčí dobou v nezaměstnanosti lze počítat? . . . . . . . str. 51 Mám nárok na pobírání podpory v nezaměstnanosti? . . . . . . . . . str. 54 Jak se mění mateřská? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 55 Kdo zdědí penzi? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 57 ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Je očkování proti pneumokoku hrazeno státem? . . . . . . . . . . . . . str. 60 BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI Mám nárok na bezpečnostní přestávku? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 62

U KAŽDÉ PORADNY UVÁDÍME V TOMTO POŘADÍ: číslo a datum vydání Kováku, v němž byla poradna uveřejněna; název článku; otázka čtenáře a odpověď; jméno specialisty, který odpovídal na příslušný dotaz

4

PRACOVNÍ PRÁVO Kovák č. 10/19. března 2010

Proč mi pojišťovna odebrala náhradu za ztrátu na výdělku? V roce 1994 mi byla uznána nemoc z povolání. Na základě této skutečnosti mi začala pojišťovna vyplácet náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti dle § 195 zákona č. 65/1965 Sb. V souvislosti s finanční krizí se zaměstnavatel rozhodl v únoru roku 2009 propouštět, a proto s každým zaměstnancem byl proveden osobní pohovor. Na tomto pohovoru mi byla předložena dohoda o rozvázání pracovního poměru z důvodu organizačních změn. S tímto mi bylo nabídnuto i odstupné ve výši 10násobku průměrného měsíčního výdělku a dále mi bylo sděleno, že se nemusím bát, že na tom budu po ukončení pracovního poměru špatně, neboť kromě podpory v nezaměstnanosti budu nadále dostávat i náhradu za ztrátu na výdělku od pojišťovny. S těmito informacemi jsem se spokojila a dohodu podepsala. Na konci března 2009 jsem obdržela oznámení od pojišťovny o ukončení výplaty náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Byla jsem překvapena, neboť zaměstnavatel mne ujišťoval o tom, že mi tato náhrada bude přináležet. Zajímá mne tedy, zda byl postup pojišťovny správný, tj. zda mi mohla náhradu za ztrátu na výdělku odebrat? H. O., Olomouc Po předložení všech podkladů bylo zjištěno, že dne 14. 6. 1994 byla u paní H. O. zjištěna nemoc z povolání. Na základě této skutečnosti byla přeřazena na vhodnou pracovní pozici, kde však dosahovala nižšího výdělku než před zjištěním nemoci z povolání, a proto pojišťovna počala vyplácet v souladu s § 195 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Tato byla

5

vyplácena nepravidelně (tzn., že v některých měsících byla ve výši 0 Kč) v průběhu let 1997 až 2008. Dne 14. 2. 2009 paní H. O. uzavřela se zaměstnavatelem dohodu o rozvázání pracovního poměru k poslednímu dni února 2009 z důvodu organizačních změn a v této souvislosti jí bylo vyplaceno odstupné ve výši 10násobku průměrného výdělku. Na základě této skutečnosti bývalý zaměstnavatel paní H. O. požádal pojišťovnu o pokračování ve vyplácení náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti dle § 371 zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění. K této žádosti připojil i podklady pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle § 195 odst. 1 zákona č. 65/1965 Sb. Z těchto „podkladů“ vyplývá, že průměrný hrubý měsíční výdělek paní H. O. za 4. čtvrtletí roku 2008 činil 19 381 Kč. Co tato částka znamená? Je to tzv. „stop výdělek“, který je nutné stanovit v případě, kdy byl se zaměstnancem rozvázán pracovní poměr z důvodu organizačních změn a tento zaměstnanec pobíral náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Z tohoto výdělku se následně bude odvozovat případná náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti po ukončení pracovního poměru. Jedná se o průměrný měsíční (hrubý) výdělek stanovený z rozhodného období – kalendářního čtvrtletí před rozvázáním pracovního poměru z důvodu organizačních změn (IV. čtvrtletí roku 2008). U paní H. O. stanovený stop výdělek přesahuje výši valorizovaného průměrného měsíčního hrubého výdělku, který jí byl stanoven ke dni zjištění nemoci z povolání. Musím tedy konstatovat, že pojišťovna postupovala správně. Pokud by však stop výdělek nepřesáhl výši valorizovaného průměrného měsíčního hrubého výdělku, který byl stanoven ke dni zjištění nemoci z povolání, pak by pojišťovna nadále paní H. O. poskytovala náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Obecně tedy náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přichází v úvahu v případě, že zaměstnanci v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání poklesl výdělek. Náhrada pak

představuje rozdíl mezi průměrným výdělkem zjištěným ke dni vzniku škody a nově dosahovaným výdělkem, k němuž se připočítává případný plný (částečný) invalidní důchod přiznaný ze stejného důvodu, pro který je náhrada poskytována. Pro přesnější vysvětlení výše uvedeného uvádím příklad: a) průměrný (hrubý) měsíční výdělek před vznikem škody činil 15 000 Kč

Šéf nemá peníze na výplaty, tak nás vyslal do ulic, ať mu nějaký prachy vyžebráme…

7

b) průměrný výdělek před skončením pracovního poměru (stop výdělek) činil 10 000 Kč c) částečný invalidní důchod poskytovaný z titulu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání činil 3000 Kč (pro tyto účely je třeba v souladu s § 14 zákona č. 183/1994 Sb., o zvýšení důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1994 – 1995, odečíst částku 220 Kč, a proto činil 2780 Kč) Výše náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti bude činit: 15 000 – 12 780 (10 000 + 2780) = 2220 Kč. (Pokud by však stop výdělek činil například 15 998 Kč, tak by nám škoda nevznikla a náhrada by se nevyplácela.) Mgr. DANA SIGMUNDOVÁ, právnička, Regionální pracoviště OS KOVO Olomouc Aktualizace: Platí i po 1. 1. 2011. Kovák č. 15/23. dubna 2010

Mám podepsat u zaměstnavatele konkurenční doložku? Nastoupil jsem od 1. 1. 2010 jako seřizovač linky ve strojírenské továrně. Po skončení zkušební doby mi zaměstnavatel dal k podpisu jakousi konkurenční doložku, kterou dále cituji. Mám ji podepsat? A co to vůbec je? Konkurenční doložka zní: „Zaměstnanec se tímto zavazuje, že po skončení pracovního poměru po dobu jednoho roku od jeho skončení nebude vykonávat pro jiného zaměstnavatele nebo na vlastní účet činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která má soutěžní povahu vůči podnikání zaměstnavatele. Za porušení tohoto závazku je zaměstnanec povinen zaplatit smluvní pokutu 100 000 Kč.“ P. K., Ústí nad Labem Citovanou konkurenční doložku nedoporučuji podepisovat, a to již proto, že nejste vůbec povinen na ni přistoupit. Navíc předmětná

8

konkurenční doložka neobsahuje závazek zaměstnavatele vyplatit zaměstnanci peněžité vyrovnání. Konkurenční doložka je upravena v § 310 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Od tohoto ustanovení se nelze, s odkazem na § 363 odst. 2 zákoníku práce, odchýlit, a to ani ve prospěch zaměstnance. Třeba ji uzavřít písemně a nejdříve po uplynutí zkušební doby, jinak je neplatná. Konkurenční doložka je dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, v níž se zaměstnanec zaváže, že po určitou dobu po skončení pracovního poměru, nejdéle však po dobu 1 roku, nebude vykonávat výdělečnou činnost shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele, případně by měla vůči němu soutěžní povahu. Tuto dohodu lze sjednat pouze tehdy, je–li možné to od zaměstnance spravedlivě požadovat s ohledem na povahu informací, poznatků, znalostí pracovních a technologických postupů, které u zaměstnavatele získal a jejichž využití u jiného zaměstnavatele nebo při samostatné výdělečné činnosti by mohlo zaměstnavateli ztížit závažným způsobem jeho činnost. Konkurenční doložky by se proto měly uzavírat zaměstnanci ve vedoucích (manažerských) pozicích, případně na místech specialistů, kde se předpokládá důkladné seznámení zaměstnance s předmětem činnosti (know-how) zaměstnavatele. Součásti dohody musí být i závazek zaměstnavatele, kterým zaměstnanci kompenzuje povinnost zákazu výdělečné činnosti shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo by měla vůči zaměstnavateli soutěžní povahu. Jde o závazek poskytnout zaměstnanci peněžité vyrovnání za každý měsíc dodržování dohody po skončení pracovního poměru, a to nejméně ve výši průměrného měsíčního výdělku zaměstnance. Peněžité vyrovnání je splatné pozadu za měsíční období, pokud se účastníci nedohodli na jiné době splatnosti. Na druhou stranu, poruší–li zaměstnanec svůj závazek nevykonávat po stanovenou dobu po skončení pracovního poměru „konkurenční“ činnost, je povinen zaměstnavateli zaplatit smluvní pokutu. Smluvní pokuta však musí být sjednána v takové výši, aby byla při-

9

měřená povaze a významu know–how zaměstnavatele. Zaplacením smluvní pokuty závazek zaměstnance z dohody zaniká a již se jím zaměstnanec nemusí řídit. Zaměstnavatel může od dohody odstoupit, ale pouze po dobu trvání pracovního poměru zaměstnance. Zaměstnanec může dohodu sankčně vypovědět tehdy, nevyplatil–li mu zaměstnavatel peněžité vyrovnání nebo jeho část do 15 dnů po uplynutí jeho splatnosti. Dohoda pak zanikne prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. Pro odstoupení od dohody a její výpověď je stanovena písemná forma, jinak jde o neplatné právní úkony. Sjednání konkurenční doložky bylo možné již na základě novely zákoníku práce (zákon č. 65/1965 Sb.), provedené zákonem č. 155/2000 Sb. s účinností od 1. 1. 2001. Dle § 29 odst. 2 tehdejšího zákoníku práce bylo možné v pracovní smlouvě dohodnout konkurenční doložku se závazkem zaměstnance nejdéle 1 rok po skončení pracovního poměru nevykonávat pro jiného zaměstnavatele nebo na vlastní účet konkurenční činnost. Pro případ porušení tohoto závazku byl zaměstnanec povinen zaplatit zaměstnavateli smluvní pokutu. Peněžité vyrovnání však nebylo možné jako závazek zaměstnavatele sjednat. Povinnost sjednat v konkurenční doložce (dohodě) závazek zaměstnavatele poskytnout zaměstnanci peněžité vyrovnání byla prvně zakotvena s účinností od 1. 3. 2004 až zákonem č. 46/2004 Sb., kterým byla provedena novelizace zákoníku práce (zákon č. 65/1965 Sb.). Nelze vyloučit existenci konkurenčních doložek (dohod) uzavřených ještě před 1. 3. 2004 a souvisejících se stále trvajícími pracovními poměry, které právě neobsahují povinnost zaměstnavatele poskytnout zaměstnanci peněžité vyrovnání. Takovéto dohody je třeba o povinnost zaměstnavatele poskytnout peněžité vyrovnání doplnit. JUDr. VILÉM PEŘINA, právník, Regionální pracoviště OS KOVO Ústí nad Labem Aktualizace: Platí i po 1. 1. 2011.

10

Kovák č. 27/3. září 2010

Může šéf informovat ostatní o výši mé mzdy? Pracuji jako soustružník v podniku, který sídlí v malém městě. Můj přímý nadřízený (mistr) ukázal dalším zaměstnancům moji výplatní pásku se záměrem informovat je o výši mé mzdy. Má na to můj nadřízený právo, aby sděloval, jakou mám mzdu, dalším osobám? V. K., Nýřany Informace o konkrétní výši mzdy konkrétního zaměstnance je osobním údajem o tomto zaměstnanci a tato informace je předmětem ochrany soukromí této osoby. Zaměstnanci zaměstnavatele, kteří vzhledem ke své práci přicházejí do styku s těmito informacemi, jako například personalisté, mzdoví účetní, ale také nadřízený vedoucí zaměstnanec, mají podle § 15 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, povinnost mlčenlivosti o osobních údajích, se kterými přicházejí do styku. V případě, že takový zaměstnanec neoprávněně sdělí osobní údaje někomu nepovolanému, dopustí se tím přestupku podle § 44 odst. 1 citovaného zákona. Za takový přestupek může Úřad pro ochranu osobních údajů uložit pokutu až do výše sta tisíc korun. Mám však za to, že by šlo z právního hlediska o jinou situaci, kdyby například v rámci jednání o změně pracovního zařazení se zaměstnanec dozvěděl, jakou by bral mzdu na jiném pracovním místě, třeba za pomoci informace, že obráběč kovů, který chodí na směny, průměrně bere tolik a tolik, tedy bez vazby ke konkrétní osobě. Jen pro úplnost dodávám, že nic nebrání samotnému zaměstnanci, aby sdělil, jak vysokou mzdu bere, neboť se jedná o jeho vlastní soukromí, a to může jinému zpřístupnit, jak uzná za vhodné. Tomuto sdělení nemohou bránit ani opatření zaměstnavatele, která jsou zakotvována v různých firemních dokumentech a kterými se zakazuje zaměstnancům sdělovat informace o vlastní mzdě třetím osobám. JUDr. VLADIMÍR ŠTICH, právník, Regionální pracoviště OS KOVO Plzeň Aktualizace: Platí i po 1. 1. 2011.

11

Kovák č. 39/3. prosince 2010

Je zrušení mého pracovního poměru neplatné? V říjnu jsem nastoupila k novému zaměstnavateli a uzavřela s ním pracovní smlouvu, jejíž součástí byla tříměsíční zkušební doba. Minulý týden mi doručil zaměstnavatel tři dny předem oznámení, že v souladu s § 66 odst. 2 zákoníku práce se mnou ruší pracovní poměr ve zkušební době. Následující den jsem šla k lékaři, aby mi vystavil doklad o pracovní neschopnosti. Vztahuje se na mě ustanovení zákoníku práce, že v době 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti nelze zrušit pracovní poměr? H. Č., Ostrava § 66 odst. 1 zákoníku práce upravuje zrušení pracovního poměru ve zkušební době zaměstnancem i zaměstnavatelem bez udání důvodu, přičemž se zákonné omezení vztahuje pouze na zaměstnavatele, tedy v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance nemůže zaměstnavatel zrušit pracovní poměr ve zkušební době. Kdyby šel zaměstnanec nejdříve k lékaři, musel by zaměstnavatel dodržet zákonných 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti, a teprve pak může doručit zaměstnanci písemné oznámení o zrušení pracovního poměru. Po dobu trvání prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti je zaměstnanec, kterému trvá pracovní vztah zakládající účast na nemocenském pojištění, zabezpečen náhradou mzdy, kterou mu vyplácí zaměstnavatel podle § 192 a násl. zákoníku práce. Náhrada mzdy náleží pouze za pracovní dny a vyplácena je až od 4. pracovního dne. Zkušební doba se prodlužuje o dobu trvání pracovní neschopnosti zaměstnance (nebo jiných překážek na straně zaměstnance či zaměstnavatele). V uvedeném případě však zaměstnavatel provedl jako první z obou účastníků právní úkon, tj. doručil zaměstnanci zrušení pracovního poměru ve zkušební době ještě před vznikem pracovní neschopnosti zaměstnance. Zákaz zrušení pracovního poměru ve zkušební době dle výše

12

uvedeného § se tedy na zaměstnavatele nevztahuje a pracovní poměr skončí dnem uvedeným v písemném oznámení bez ohledu na to, kdy po tomto doručení oznámení zaměstnavatele šel zaměstnanec k lékaři a započala jeho pracovní neschopnost. Lékař při uznání pracovní neschopnosti postupuje podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Vznik pracovní neschopnosti potvrdí lékař ode dne jejího zjištění. Pokud má zaměstnanec směnu již odpracovanou, začíná pro podpůrčí dobu pracovní neschopnost následujícím kalendářním dnem. Ke zrušení pracovního poměru ve zkušební době dojde i bez předchozího projednání s odborovou organizací. Stejně tak nedodržení třídenní lhůty pro oznámení o zrušení nezakládá neplatnost právního úkonu, neboť tato lhůta je pouze pořádková. Nejzazším termínem, kdy může dojít ke zrušení pracovního poměru ve zkušební době, je poslední den zkušební doby, není-li v písemném oznámení uveden konkrétní okamžik skončení, nastávají účinky dnem doručení druhému účastníkovi. Jako den skončení pracovního poměru nelze označit den, který bude bezprostředně následovat po uplynutí zkušební doby, stejně tak ke zrušení nemůže dojít ani zpětně. Mgr. PETRA LAŠTŮVKOVÁ, právnička, Regionální pracoviště OS KOVO Ostrava Aktualizace: Platí i po 1. 1. 2011. Kovák č. 41/17. prosince 2010

Je změna zápočtu doby zaměstnání ve firmě v pořádku? Zaměstnavatel uznával řadu let zaměstnancům datum nástupu do učebního poměru jako datum nástupu do zaměstnání pro účel výplaty věrnostních odměn. Nyní svůj názor změnil a za dobu zaměstnání pro uvedený účel považuje pouze dobu trvání pracovního poměru. Zaměstnavatel však

13

nedoložil, na základě čeho k tomuto rozhodnutí dospěl, a chce to udělat i zpětně. Je jeho postup v souladu s platnou právní úpravou? K. D., Karviná Podmínky pro poskytování věrnostních odměn nejsou stanoveny zákonem, ale uvedené benefity jsou poskytovány při plnění podmínek dohodnutých v kolektivní smlouvě anebo stanovených vnitřním předpisem vydaným zaměstnavatelem po projednání s odborovou organizací. Odborové organizace mají - jak shora uvedeno - možnost do této problematiky zasáhnout v rámci uplatnění práva spolurozhodování při kolektivním vyjednávání. Pokud jsou podmínky pro poskytování věrnostních odměn, případně dalších benefitů, upraveny vnitřním předpisem vydaným podle § 305 zákoníku práce, jde o jednostranné opatření zaměstnavatele se všemi z toho vyplývajícími důsledky. Pojem „zaměstnání“ není v pracovněprávních předpisech definován, ale z § 3 zákoníku práce lze dovodit, že se zaměstnáním rozumí pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Pokud jde o případnou zpětnou účinnost předpokládané změny posuzování podmínek pro vznik práva na poskytnutí věrnostní odměny, je zpětná účinnost obecně možná pouze v případě kolektivní smlouvy, nikoliv však u vnitřního předpisu. Kolektivní smlouvu lze například podepsat v průběhu běžného kalendářního roku s účinností od 1. 1. tohoto roku. U vnitřního předpisu není takovýto postup možný. JUDr. STANISLAV LAUN, právník úsek odborové politiky OS KOVO Aktualizace: Platí i po 1. 1. 2011.

14

PRÁVO – RŮZNÉ Kovák č. 15/23. dubna 2010

Co dělat, aby mě soud s manželem rozvedl? Můžete mně poradit, jak mám postupovat v případě rozvodu, když máme dvě nezletilé děti a manžel odmítá podepsat dohodu o majetku? Prý nás také soud nemusí rozvést… Je to tak? J. Č., Beroun Vaše informace není správná. Zákon o rodině č. 94/1963 Sb., v platném znění, v § 24 odst. 1 upravuje obecně podmínky, kdy soud na návrh jednoho z manželů rozvede manželství, jestliže je manželství hluboce a trvale rozvráceno, že nelze očekávat jeho obnovení. Pokud manželství trvalo alespoň jeden rok, manželé spolu nejméně šest měsíců nežijí a k návrhu na rozvod se připojí i druhý manžel, má se za to, že podmínky výše uvedené pro rozvod manželství jsou splněny. V případě, že podle § 24a zákona o rodině předloží účastníci řízení o rozvod manželství dohodu-písemnou smlouvu s úředně ověřenými podpisy, která upravuje pro dobu po tomto rozvodu vypořádání vzájemných majetkových vztahů, práv a povinností společného bydlení a případně vyživovací povinnost mezi manžely (nikoli k nezletilým dětem), tak v tomto případě soud účastníky rozvodového řízení nevyslýchá, nezjišťuje příčinu rozvratu manželství. Pokud v této dohodě uvedou rozvádějící se manželé, že netrvají na osobní účasti před soudem, aby je soud rozvedl v jejich nepřítomnosti, tak obdrží od soudu rozsudek o rozvodu, aniž se do jednací síně dostavili. V tomto případě je ovšem potřeba dohodu o vypořádání majetkových vztahů podat soudu současně s návrhem na rozvod manželství. Jedná se o tzv. smluvený rozvod, nebo také nesporné řízení. Pokud jeden z manželů podá soudu návrh na rozvod manželství, ale druhý z manželů s tímto návrhem nesouhlasí, a tedy není ochoten ani podepsat dohodu, soud nařídí jednání, na které pozve oba manžele do jednací síně, a zjišťuje příčiny rozvratu manželství nejprve jejich vý-

15

slechy a potom, pokud se od sebe výpovědi manželů odlišují, zpravidla požaduje předložení dalších důkazů, jimiž by jak žalobce, tak i žalovaný prokázali pravdivost jejich tvrzení před soudem. Řízení o rozvod manželství tedy pokračuje například výslechem svědků navržených oběma stranami, čtením různých listinných důkazů, například zprávou lékaře nebo policie o fyzickém napadení jednoho z manželů apod. Takové řízení je označováno jaké sporné řízení a trvá mnohdy i více let, neboť partner, který s rozvodem manželství nesouhlasí, může i úmyslně prodlužovat jednání tím, že se na termín nařízený soudem několikrát omluví a nedostaví se anebo podá do rozsudku, kterým soud nakonec manželství rozvedl, odvolání a doba, po kterou trvá řízení o rozvod manželství, se tímto jednáním druhého partnera značně prodlužuje. Další možností v řízení o rozvod manželství je situace, kdy druhý z manželů se k návrhu na rozvod manželství připojí, ovšem nepodepíše dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů. Za tohoto stavu soud předvolá manžele k jednání, provede jejich výslech a manželství zpravidla rozvede na jedno nebo dvě stání před soudem, aniž by prováděl další dokazování. K rozvodu manželství tedy není nutná dohoda, ovšem v tomto případě je soud povinen oba manžele vyslechnout. Z vašeho dotazu vyplývá, že máte nezletilé děti, a tedy k rozvodu manželství dojde až po rozhodnutí soudu o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu manželství. Jedná se o rozhodnutí opatrovnického soudu, v němž je uvedeno, kterému z rodičů se svěřují děti do výchovy pro dobu po rozvodu a je určena výše výživného. Návrhu na rozvod, s nímž nesouhlasí manžel, který se na rozvratu manželství porušením manželských povinností převážně nepodílel a jemuž by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma, soud nevyhoví, pokud mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství. Upravuje to § 24b) odst. 1 zákona o rodině a jedná se o ztížený rozvod, kde soud přihlíží k věku partnera, který s rozvodem nesouhlasí, a k jeho zdravotnímu stavu. Ztížený rozvod nemůže a nesmí být absolutním zabráněním rozvodu,

16

a proto soud rozvede manželství, pokud manželé spolu nežijí nejméně po dobu tří let. Pokud tedy váš manžel s dohodou nesouhlasí, máte možnost vypořádat si majetkové vztahy do tří let po právní moci rozsudku o rozvodu manželství, a to buď opět dohodou mezi vámi, popřípadě se s návrhem na vypořádání zaniklého společného jmění manželů obrátit na soud. Toto soudní řízení doporučuji ovšem v krajním případě, neboť je náročné jak na dobu trvání řízení, tak i na finance (zpravidla soud nařizuje znalecké posudky k ocenění majetku) účastníků, neboť se na nich podílí oba společně. JUDr. MARIE STODOLOVÁ, právnička, Regionální pracoviště OS KOVO Praha a Středočeský kraj Aktualizace: Platí i po 1. 1. 2011. Kovák č. 25/9. července 2010

Jak pro naši organizaci zajistit ověřenou kopii listin? Potřebujeme pro naši odborovou organizaci vytvořit ověřené důležité listiny naší ZO OS KOVO. Můžete nám poradit, kde se dají pořídit? P. A., Třebíč Při ověřování lze ověřit buď kopii listiny jako takové, nebo lze ověřit vlastnoruční podpis na listině. Ověření, že se kopie doslova shoduje s předloženou listinou, se nazývá vidimací. Ověření, že žadatel listinu před ověřující osobou vlastnoručně podepsal, se nazývá legalizací. Ověření se provede vyznačením ověřovací doložky na listině nebo listině s ní pevně spojené a otiskem úředního razítka. Tímto ověřením se potvrzuje pouze shoda ověřované listiny s originálem, respektive skutečnost, že listinu člověk vlastnoručně podepsal, v žádném případě se tímto nepotvrzuje správnost ověřované listiny ani pravdivost údajů v listině uvedených či jejich soulad s právními předpisy. Vidimaci nelze provést, nelze-li jedinečnost listiny vidimovanou listinou nahradit, zejména tedy nelze ověřit kopie občanských průkazů,

17

řidičských průkazů, zbrojních průkazů, cestovních dokladů, vojenské knížky, služební průkazy, průkazy o povolení k pobytu, rybářské lístky, lovecké lístky či jiné průkazy, vkladní knížky, šeky, směnky či jiné cenné papíry, losy, geometrické plány, rysy, technické kresby. Nelze provést ani vidimaci listiny, která obsahuje plastické texty či otisky plastického razítka, nebo pokud jsou ve vidimované listině změny, doplňky, škrty, které by mohly oslabit její věrohodnost. Nelze provést ani vidimaci listiny, ze které není patrné, jedná-li se o prvopis, opis, stejnopis či již ověřenou listinu. Legalizaci nelze provést, pokud je podpis vyhotoven jinými písmeny než písmeny latinské abecedy, nebo pokud není na listině (kromě podpisu) žádný text. Vidimaci i legalizaci provádějí: * obecní úřady, * obecní úřady obcí s rozšířenou působností, * ve statutárních městech úřady městských částí, * újezdní úřady, * držitel poštovní licence, * místa Czech Pointu. Ověření jsou možná i u jakéhokoliv notáře. Za každou ověřovanou stránku kopie se hradí správní poplatek 30 Kč, za každý ověřovaný podpis rovněž 30 Kč. Pokud však ověřovaná listina souvisí s činností ZO, je ZO v souladu se zákonem č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, a to přílohou č. 1 položka 4 a) a 5 a), od tohoto správního poplatku osvobozena! Pokud bude tedy ZO ověřovat listiny u obecního úřadu, obecního úřadu obce s rozšířenou působností, na úřadu městské části, újezdního úřadu, stejně jako na místě Czech Point, a tato ověřovaná listina bude souviset s činností ZO, neměla by ZO platit žádný správní poplatek. Pozor, toto se netýká notářů, kteří se neřídí sazebníkem správních poplatků a za ověření u něj tedy zaplatíte příslušnou částku. Mgr. IVA SLAVĚTINSKÁ, právnička, úsek odborové politiky OS KOVO Aktualizace: Platí i po 1. 1. 2011.

18

Kovák č. 36/12. listopadu 2010

Splním nároky na přiznání starobního důchodu v ČR i SR? Jsem zaměstnanec pracující postupně v ČSFR, ČR a SR, s trvalým bydlištěm na Slovensku. Blíží se mi čas odchodu do starobního důchodu, a tak se zajímám, za jakých podmínek budu splňovat nároky pro přiznání tohoto důchodu v obou republikách? P. U., Karviná Česká republika a Slovenská republika vznikly k 1. 1. 1993 rozdělením společného československého státu. Tento společný stát měl jednotný systém důchodového pojištění, takže z hlediska tehdejšího práva nebylo podstatné, ve které části československého státu je občan zaměstnán, či kde má sídlo jeho zaměstnavatel. Při rozdělení ČSFR na ČR a SR byla mezi jinými smlouvami podepsána Smlouva o sociálním zabezpečení, která byla zveřejněna v částce 55 Sbírky zákonů č. 228/1993. Podle jejího čl. 20: * jsou doby zabezpečení získané před dnem rozdělení ČSFR považovány za doby zabezpečení toho smluvního státu, na jehož území měl ke dni rozdělení ČSFR zaměstnavatel občana sídlo; * pokud občan ke dni rozdělení ČSFR neměl zaměstnavatele se sídlem na území ČSFR, pak se doby zabezpečení získané před tímto dnem považují za doby zabezpečení toho státu, na jehož území měl občan k tomuto datu trvalý pobyt. Rozsah a způsob hodnocení dob zabezpečení se řídí právními předpisy toho smluvního státu, v jehož důchodovém zabezpečení byly tyto doby získány. Pro splnění podmínek nároku na starobní důchod v ČR je potřebné získat nejméně 25 let doby pojištění a dosažení důchodového věku 60 let u mužů před rokem 2010 a následně 26 let pojištění a dosažení důchodového věku v roce 2010 (27 let pojištění a dosažení důchodového věku v roce 2011…), postupně 35 let pojištění a dosažení důchodového věku

19

v roce 2018, přičemž mužům od ročníku 1936 do 1968 se přičítáním dvou měsíců za rok zvyšuje důchodový věk až na 65 let. Podmínky nároku na starobní důchod v SR jsou: nejméně 15 let doby důchodového pojištění a dovršení důchodového věku, který je stanoven pro muže, počínaje rokem narození 1946, na 62 let. Pokud žadatel získal doby pojištění ve Slovenské i České republice, stačí, aby si podal jen jednu žádost o důchod. Žadatel s bydlištěm na území ČR podává žádost o starobní důchod z důchodového pojištění Slovenské republiky prostřednictvím příslušné organizační složky ČSSZ, a to i tehdy, jestliže o starobní důchod z důchodového zabezpečení ČR nežádá. Vznikne-li osobě zúčastněné na důchodovém zabezpečení na území obou smluvních státu nárok na důchod v jednom či obou pouze s přihlédnutím k dobám zabezpečení získaném na vlastním území, poskytne důchod nositel zabezpečení tohoto smluvního státu. Pokud nárok podle předchozí věty nevznikne, posoudí příslušný nositel socálního zabezpečení nárok na důchod takto: a) zjistí, zda podle jeho právních předpisů splňuje osoba s přihlédnutím k součtu dob zabezpečení v obou smluvních státech podmínky pro nárok na důchod, b) existuje-li nárok na důchod, vypočte nejprve teoretickou výši důchodu, jež by náležela, kdyby se všechny započitatelné doby zabezpečení obou států zhodnotily výlučně podle právních předpisů pro něj platných. Na základě teoretické výše důchodu přizná nositel zabezpečení „dílčí“ důchod odpovídající poměru mezi délkou doby hodnocené podle jeho předpisů a celkovou dobou zabezpečení podle předpisů ČR a SR. Jestliže se vyplácí dílčí důchod, stanoví se i základní i procentní výměra tohoto důchodu v poměru těchto započtených dob. Pokud důchod vyplácejí nositelé obou smluvních států, dávky jsou vypláceny tím nositelem zabezpečení, na jehož území má oprávněná osoba trvalý pobyt. Mgr. JARMILA ČERCHOVÁ, právnička, Regionální pracoviště OS KOVO Ostrava Aktualizace: Platí i po 1. 1. 2011.

20

Kovák č. 39/3. prosince 2010

Jak prodat byt těžce nemocné matky? S manželkou se staráme o moji těžce nemocnou matku, která teď s námi žije v našem bytě. I když má zatím trvalé bydliště u sebe, je plně odkázána na naši celodenní péči. Kvůli tomu jsem odešel ze zaměstnání a zůstal jsem s matkou doma, ale bohužel nemáme šanci to finančně utáhnout. Chceme proto prodat matčin byt v osobním vlastnictví, a to pokud možno v dohledné době. Finance potřebujeme na zajištění matčina

Poslanci si nechali udělat hliněný prasátko! Budou do něj šetřit po koruně na státní dluh…

21

pečovatelského zaopatření. Máma je sice z právního hlediska svéprávná, ale bohužel fyzicky ani psychicky není schopná jakéhokoli úkonu. Jsem jediný syn, jediný dědic. Jak při prodeji postupovat? K., D. Nýřany Pokud je byt vaší matky v jejím výlučném vlastnictví a není omezeno její vlastnické právo například zástavní smlouvou, bude nejrychlejší postup prodeje tohoto bytu následovný. V první řadě bude nutné si nechat vypracovat znalecký posudek na předmětný byt, aby bylo možno vykalkulovat nabídku kupní ceny bytu. Tento znalecký posudek bude vhodné použít i při vypracování kupní smlouvy a bude také podkladem pro podání daňového přiznání k dani z převodu nemovitosti po prodeji bytu. Když budete mít představu o kupní ceně, je možné jednat se zájemci o koupi tohoto bytu. V případě, že bude znám kupující, přichází chvíle, kdy je nutné učinit právní úkon současného vlastníka bytu v osobním vlastnictví, tedy vaší matky. Občanský zákoník mimo jiné k právním úkonům uvádí, že neplatný je právní úkon, pokud ten, kdo jej učinil, nemá způsobilost k právním úkonům. V dotazu popisujete, že vaše matka je svéprávná, tudíž z tohoto pohledu je litera zákona naplněna. V dalším ustanovení občanského zákoníku se však také uvádí, že „rovněž je neplatný právní úkon osoby jednající v duševní poruše, která jí činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou“. Posouzení tohoto stavu je však velice problematické, ale je řešitelné. Pro váš případ vám doporučuji se spojit s notářem, nejlépe z vašeho nejbližšího okolí, který by případnou kupní smlouvu zpracoval formou notářského zápisu a vlastní právní úkon, tj. vyjádření souhlasu s prodejem nemovitosti, by osvědčil přímo při návštěvě vaší matky ve vašem bydlišti, pokud by neměl pochybnosti o schopnosti vaší matky tento právní úkon učinit. V případě, že by notář posoudil, že Vaše matka není schopná k učinění tohoto právního úkonu, mohlo by následovat řízení o zbavení způsobilosti k právním úkonům nebo k omezení této způsobilosti soudem. Po právní moci rozhodnutí soudu by za vaší matku rozhodoval soudem ustanovený opatrovník, kterým můžete být vy. Tento postup je však ve-

22

lice zdlouhavý a vaší situaci by to zřejmě nevyřešilo v blízkém časovém horizontu a zejména ve vztahu k vaší matce je to řešení nejméně citlivé. JUDr. VLADIMÍR ŠTICH, právník, Regionální pracoviště OS KOVO Plzeň Aktualizace: Platí i po 1. 1. 2011. Kovák č. 41/17. prosince 2010

Musíme prodej nemovitosti hlásit OS KOVO? Naše ZO OS KOVO již dlouho vlastní rekreační středisko, které v současné době pronajímá. Bohužel příjmy z pronájmu nestačí na financování oprav, které rekreační středisko nutně potřebuje, a jiného nájemce se nám nedaří najít. V případě, že by došlo k nejhoršímu a museli bychom rekreační středisko prodat, musíme to hlásit OS KOVO? A. J., Lutín Pokud ZO vlastní nemovitost, vyplývá jí z § 25 odst. 3 Stanov OS KOVO povinnost v případě převodu nemovitého majetku na jinou osobu, včetně vkladu do obchodní společnosti, nadace či jiné právnické osoby, oznámit tuto skutečnost OS KOVO. Pokud však ZO získala nemovitý majetek nebo jeho část z půjček nebo dotací OS KOVO nebo jiných odborových organizací a chce tento majetek převést na jinou osobu, včetně vkladu do obchodní společnosti, nadace nebo jiné právnické osoby, je povinna v souladu s § 25 odst. 4 Stanov OS KOVO tuto skutečnost projednat s Předsednictvem OS KOVO, a pokud to vyplývá z nabývacího titulu k tomuto majetku, požádat Předsednictvo OS KOVO o předchozí souhlas s tímto převodem. S tím související právní skutečnosti ZO a OS KOVO upraví vzájemnou dohodou. Nebude-li dohoda podle předchozí věty uzavřena, platí, že souhlas Předsednictva OS KOVO s převodem majetku nebyl dán. Chce-li tedy Vaše ZO prodat nemovitost, je v každém případě povinna oznámit tuto skutečnost OS KOVO. V případě, že nemovitý majetek nebo jeho část nebyl pořízen z půjček nebo dotací OS KOVO nebo

23

jiných odborových organizací, stačí pouze toto oznámení, v opačném případě bude ZO povinna s OS KOVO uzavřít dohodu. Pokud ZO povinnost oznámit OS KOVO převod nemovitého majetku nenaplní, může být postižena opatřeními v souladu se Stanovami OS KOVO. Mgr. IVA SLAVĚTINSKÁ, právnička, úsek odborové politiky OS KOVO Aktualizace: Platí i po 1. 1. 2011.

24

EKONOMIKA, DANĚ A MZDY Kovák č. 4/5. února 2010

Má zaměstnavatel povinnost ročního zúčtování? Má zaměstnavatel povinnost provést roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků a daňového zvýhodnění, když zaměstnankyni skončil pracovní poměr v červenci 2009 a po skončení zaměstnání byla evidovaná na úřadě práce až do konce roku 2009 a žádný další příjem neměla? M. R., Prachatice Nevznikla-li ze zákona povinnost zaměstnankyni podat přiznání k dani z příjmů nebo nerozhodla-li si jej podat sama, může si požádat u zaměstnavatele o roční zúčtování daně. Zaměstnavatel má ve vašem případě povinnost provést roční zúčtování daně. Tato povinnost mu vyplývá nepřímo ze zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, v platném znění (dále jen ZDP), a to: 1. z ustanovení § 38ch odst. 1: „Poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral mzdu pouze od jednoho nebo od více plátců daně postupně včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával závislou činnost nebo funkci, a podepsal u těchto plátců prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 a 5, může požádat písemně o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění posledního z uvedených plátců daně, a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění neprovede plátce u poplatníka, který podá nebo je povinen podat přiznání k dani.“; 2. z ustanovení § 38ch odst. 4: „Výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění provede plátce daně nejpozději do 31. března z úhrnu mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi všemi plátci postupně, a to včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi těmito plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevyko-

25

nával závislou činnost nebo funkci. U poplatníka, který uplatňuje daňové zvýhodnění, provede plátce daně výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za podmínek stanovených v § 35d odst. 6 až 9.“ Rovněž argument zaměstnavatele typu: „Vy už u nás neděláte a pobíráte podporu v nezaměstnanosti, a proto je posledním zaměstnavatelem úřad práce,“ není relevantní, neboť: 1. podpora v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci je příjmem získaným ve formě plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti, a tudíž je dle § 4 odst.1 písm. h) ZDP příjmem od daně osvobozeným (blíže viz § 2 odst.1 písm. i) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti v platném znění); 2. zaměstnankyně nemá uzavřen z titulu poskytování podpory v nezaměstnanosti s úřadem práce žádný pracovněprávní vztah, a tudíž úřad práce nemůže ani být u zaměstnankyně plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků dle § 6 ZDP. Čili jinak řečeno, vzhledem k tomu, že zaměstnankyně splnila následující podmínky: 1. podepsala „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“ (tzv. „růžový papír“) jako u posledního zaměstnavatele v roce 2009 u svého bývalého zaměstnavatele, 2. požádala písemně o provedení ročního zúčtování daně a doložila potřebná potvrzení o uplatnění nezdanitelných částek a slev do 15. února 2010, 3. je evidovaná na úřadě práce do konce roku 2009, tudíž nemá dva příjmy ze závislé činnosti podléhající srážce zálohy na daň 4. nemá povinnost podat daňové přiznání v roce 2009, tzn. nemá další příjmy například: * dle § 7 až 10 ZDP vyšší než 6000 Kč (z pronájmu, dividendy atd.) * a které nebyly zdaněny srážkovou daní dle § 36 ZDP (například příjem z nekolidujícího zaměstnání, tj. příjem ze zaměstnání, který nedosahuje výše poloviny minimální mzdy, a v tomto zaměstnání nebylo podepsáno již zmíněné „Prohlášení …“ („růžový papír“),

26

zaměstnavatel musí této zaměstnankyni provést roční zúčtování daně, a je-li přeplatek na dani vyšší nežli 50 Kč, vrátí jí jej nejpozději při zúčtování mzdy za březen (tj. nejpozději v dubnu 2010). Tady bych doporučila této zaměstnankyni, aby se domluvila, jakým způsobem jí bude přeplatek na dani zaměstnavatelem vrácen. Podle § 142 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění, je mzda (včetně jejích složek) vyplácena na pracovišti a v pracovní době, nedohodne-li se zaměstnanec se zaměstnavatelem na jiné době a místě výplaty mzdy. Nemůže-li se zaměstnanec z vážných důvodů dostavit k výplatě, zašle mu ji zaměstnavatel na svůj náklad a nebezpečí nejpozději v následující pracovní den po výplatním termínu nebo si může zaměstnanec požádat o zaslání mzdy (v tomto případě přeplatku na dani) na svůj účet u banky nebo spořitelního nebo úvěrového družstva v souladu s § 143 odst.1 ZP. Ing. ANDREA BICKOVÁ, specialistka pro mzdy a kolektivní vyjednávání, Regionální pracoviště OS KOVO České Budějovice Aktualizace: Platí i po 1. 1. 2011, i když došlo ke změně části legislativy (ta je však spojená pouze nepřímo s řešenou problematikou). Kovák č. 8/5. března 2010

Může mi bývalý zaměstnavatel odmítnout roční zúčtování daně? V září loňského roku jsem ukončil ve firmě pracovní poměr a nastoupil jinde. Nyní v období podpisování daňových přiznání mi však můj předchozí zaměstnavatel odmítá vydat potvrzení o zdanitelných příjmech. Je to jeho povinnost, když má zaměstnavatel povinnost provést roční zúčtování daně? V mém případě se jedná o dost velkou částku, protože tento zaměstnavatel mi navíc neprováděl daňové odpočty na dvě děti. A. H., Frenštát pod Radhoštěm Na váš dotaz odpovídáme, že povinností zaměstnavatele je mimo jiné i vydání potvrzení o zdanitelných příjmech, a to v souladu s usta-

27

novením § 38 j zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Pro názornost uvádíme níže výběr z povinnosti plátců daně pro vaše potřeby: „§ 38j - Povinnosti plátců daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků odst. 1) Plátci daně jsou povinni vést pro poplatníky s příjmy podle § 6 mzdové listy, rekapitulaci o sražených zálohách a dani srážené podle zvláštní sazby daně za každý kalendářní měsíc i za celé zdaňovací období. odst. 3) Na žádost poplatníka je plátce daně povinen za období, za které byla vyplácena nebo zúčtována mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, daně, záloh a pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění. Kopii vystaveného dokladu plátce uschová.“ JINDRA PLESNÍKOVÁ, specialistka na daně, úsek odborové politiky OS KOVO Aktualizace: Platí i po 1. 1. 2011. Kovák č. 11/26. března 2010

Může být ve vyjednávací skupině zaměstnanec jiné firmy? Může být při vyjednávání kolektivní smlouvy členem vyjednávací skupiny zaměstnanec jiné firmy, který je člen VZO? Naše odborová organizace působí u více zaměstnavatelů. K. P., Hradec Králové Odborové organizace vznikají v souladu se zákonem č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. OS KOVO je tak sdružením občanů, právnickou osobou, ve smyslu tohoto zákona. Základní organizace (dále jen ZO) jsou pak podle Stanov OS KOVO organizačními jednotkami. Fungování jednotlivých ZO se řídí jejich statutem, kterým si jednotlivé ZO upraví své vnitřní záležitosti v souladu se stanovami.

28

Stanovy OS KOVO v § 16 odst 1.3 bod b) předjímají existenci ZO, která eviduje členy zaměstnané u více zaměstnavatelů. Fungování v rámci těchto zaměstnavatelů by právě mohlo být upraveno ve statutu ZO. Statut, který je vnitřní záležitostí příslušné ZO, tak může upravit, kdo za ZO kolektivně vyjednává u jednotlivých zaměstnavatelů. Stejně tak může být sestavení vyjednávací skupiny svěřeno rozhodnutí výboru ZO. Jak je výše uvedeno, je statut vnitřní záležitostí ZO a nikdo, tedy ani zaměstnavatel, do něj nemůže zasahovat. Je pravda, že někteří zaměstnavatelé se brání tomu, aby ve vyjednávací skupině odborové organizace byli členové, kteří jsou zaměstnanci jiného zaměstnavatele. Argumentace může být různá, nejčastěji zaměstnavatelé uvádějí obavu z vyzrazení důležitých informací druhému zaměstnavateli, u kterého příslušná ZO také působí a se kterým si mohou vzájemně konkurovat. Co ze všech uvedených skutečností dovodit? Je zcela v kompetenci odborové organizace, koho pověří kolektivním vyjednáváním. Na druhé straně může být trvání na účasti kontroverzní osoby netaktické, neboť přístup zaměstnavatele k vyjednávání může být tímto negativně ovlivněn, což může být přeneseno i na výsledek, tj. kolektivní smlouvu. A právě kvalitní kolektivní smlouva je tím důležitým výsledkem. Ing. Bc. ALENA PAUKRTOVÁ, specialistka na ekonomiku a mzdy, úsek odborové politiky OS KOVO Aktualizace: Platí i po 1. 1. 2011. Kovák č. 14/16. dubna 2010

Máme nárok na stravenky, když je jídelna mimo provoz? Je zaměstnavatel povinen poskytnout svým zaměstnancům stravenky, když stravovací zařízení, které jim běžně stravování poskytuje, má z důvodu čerpání dovolené nebo sanitárních dní zavřeno? J. P., Stará Paka

29

Zákoník práce neukládá zaměstnavatelům povinnost poskytovat zaměstnancům stravování. V § 236 ZP je pouze zakotvena povinnost zaměstnancům ve všech směnách stravování umožnit. Takovým umožněním může být i pouhé poskytnutí vhodného místa (svačinového koutku), kde může zaměstnanec sníst jídlo přinesené z domova. ZP výslovně zmiňuje možnost, aby zaměstnavatelé poskytovali stravování zaměstnancům, a to na základě ujednání v kolektivní smlouvě nebo stanovení ve vnitřním předpisu. V těchto dokumentech je pak vhodné upravit bližší podmínky, kterými mohou být: * okruh zaměstnanců, kterým bude stravování poskytováno * způsob poskytování stravy * finanční příspěvek zaměstnavatele * další podmínky pro poskytování. Co se týče okruhu zaměstnanců, kterým bude stravování poskytováno, může jít například o všechny zaměstnance vykonávající práci na základě pracovní smlouvy, mohou být zahrnuti zaměstnanci vykonávající práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, dále mohou být zahrnuti zaměstnanci-důchodci nebo zaměstnanci čerpající dovolenou či nepracující z důvodu překážek v práci. Stravování je obvykle poskytováno jedním z následujících způsobů. Zaměstnavatelé mohou mít vlastní zařízení závodního stravování, ve kterém na vlastní náklady a vlastními zaměstnanci stravu připravují a poskytují. Druhou možností je, že zaměstnavatel sice vlastní zařízení, ale pronajímá ho, a jídlo je tak připravováno na náklady nájemce a jeho zaměstnanci. Zaměstnavatel jídlo od nájemce nakupuje. Další možností je zajistit zaměstnancům stravování v zařízení jiného zaměstnavatele nebo konkrétního poskytovatele. V neposlední řadě je možné závodní stravování řešit poskytováním stravenek, které jsou přijímány v široké síti restaurací a obchodů s potravinami (Ticket Restaurant, Gastro Pass, Chèque Déjeuner). Finanční zvýhodnění uplatňuje zaměstnavatel na základě ujednání s odborovou organizací v kolektivní smlouvě nebo na základě vlastního rozhodnutí, které bývá zakotveno ve vnitřním předpisu. Ve výši posky-

30

tované slevy či příspěvku není zaměstnavatel limitován. Pouze zákon o daních z příjmů stanovuje hranice, v jejichž rámci je poskytnuté finanční plnění daňově uznatelným nákladem. V dalších sjednaných podmínkách může být sjednán například počet poskytovaných jídel, poskytování dietního či vegetariánského jídla a podobně. Stejně tak je možné sjednat, jakým způsobem bude řešena právě situace, kdy má obvyklý poskytovatel stravy nějaký výpadek ve své činnosti. Jak z výše uvedeného vyplývá, pro poskytování stravování tak zcela záleží na ujednání v kolektivní, případně pracovní smlouvě nebo na sta-

Šéfe, žádám o zvýšení mzdy, abych mohl uplatnit manželku jako vyživovanou osobu…

31

novení ve vnitřním předpisu. Je tedy nutné vycházet z textu konkrétního dokumentu. Pokud z textu výslovně vyplývá, že každý zaměstnanec, který v určitý den odpracuje předepsaný počet hodin, má nárok na finančně zvýhodněnou stravu, měl by zaměstnavatel tuto situaci v době uzavření stravovacího zařízení řešit jiným způsobem, například zajištěním stravování u jiného subjektu nebo poskytnutím stravenky. Ing. Bc. ALENA PAUKRTOVÁ, specialistka na ekonomiku a mzdy, úsek odborové politiky OS KOVO Aktualizace: Platí i po 1. 1. 2011. Kovák č. 14/16. dubna 2010

Musíme hlásit svému nadřízenému odchod na toaletu? Zaměstnavatel vydal orientační balíček, ve kterém jsou uvedeny mimo jiné zásady chování na pracovišti. Je v něm také výslovný „zákaz vzdalování se z pracoviště bez souhlasu nadřízeného“, dokonce „povinnost informovat jej i o odchodu na toaletu“. Není to v rozporu s dobrými mravy? Je to pro někoho dost citlivá záležitost. A. Ř., Přelouč Na úvod odpovědi na tento dotaz je třeba zdůraznit, že žádný obecně závazný právní předpis tuto oblast takto podrobně neupravuje. Zákoník práce upravuje pouze obecné zásady chování zaměstnavatele a zaměstnance, například v následujících ustanoveních: § 14 odst. 1: Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiného účastníka pracovněprávního vztahu a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. § 15 odst. 5: Zaměstnavatelé jsou povinni pečovat o vytváření a rozvíjení pracovněprávních vztahů v souladu s tímto zákonem, s ostatními právními předpisy a s dobrými mravy. § 38 odst. 1: Od vzniku pracovního poměru je… b) zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní

32

smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru. § 224 odst. 1: Zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet zaměstnancům pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce;. Při stanovování pravidel chování na pracovišti je nutné především vzít v úvahu bezpečnost a ochranu zdraví všech přítomných zaměstnanců a možnost způsobení škody na zdraví a majetku osob dalších. Záleží tedy na konkrétním pracovišti. Jsou pracoviště, kdy je nezbytně nutné, aby byl odcházející zaměstnanec okamžitě nahrazen jiným (například řízení letového provozu), naopak jsou pracoviště, kde je dočasná nepřítomnost zaměstnance zcela nedůležitá (například podniková účtárna). Proto je vždy nutné nalézt optimální hranici mezi zajištěním bezpečnosti a ochrany zdraví a dodržením jednoho z hlavních lidských práv zajištěných Ústavou ČR a dalšími mezinárodními dokumenty, tedy práva na lidskou důstojnost. Ing. Bc. ALENA PAUKRTOVÁ, specialistka na ekonomiku a mzdy, úsek odborové politiky OS KOVO Aktualizace: Platí i po 1. 1. 2011. Kovák č. 16/30. dubna 2010

Je třeba dělat inventarizaci každoročně? Který zákon ukládá provedení inventarizace majetku v odborech a je nutné dělat inventarizaci každý rok? V naší organizaci na to nemáme jednotný názor. Chtěli bychom proto vědět, jak často se máme inventarizací zabývat. K. Ř., Čáslav Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, vymezuje povinnosti účetní jednotky při provádění inventarizace a postupy při jejím provádění. Povinnost inventarizovat majetek a závazky stanoví § 6 odst. 3 zákona o účetnictví v platném znění, a to podle § § 29 a 30 zákona. Ze zákona o účetnictví vyplývá, že účetnictví účetní jednotky je prů-

33

kazné tehdy, jestliže účetní záznamy jsou průkazné a účetní jednotka provedla inventarizaci. Z tohoto usnesení lze odvodit závěr, že pokud účetní jednotka neprovedla inventarizaci majetku a závazků a řádně nedoložila inventární soupisy, není její účetnictví věrohodné a průkazné. Inventarizace se provádí každoročně, a to i v občanských sdruženích, tzn. i v odborových organizacích, neboť výjimka, která byla (jednou za dva roky), již neplatí. JINDRA PLESNÍKOVÁ, specialistka na daně, úsek odborové politiky OS KOVO Aktualizace: Platí i po 1. 1. 2011 Kovák č. 17/7. května 2010

Má naše odborová organizace podat daňové přiznání? Naše odborová organizace prodala rekreační zařízení a za získané prostředky nakoupila jinou nemovitost. Prodej jsme uskutečnili za cenu nižší, než za jakou byl pořízen majetek nový. Domníváme se, že nebudeme muset dělat daňové přiznání, protože vlastně nemáme zisk. Naše náklady jsou vyšší. Je to tak správně? D. P., Žamberk Správně to není: 1. Příjem z prodeje majetku je vždy předmětem daně z příjmů a v případě prodeje nemovitosti ještě předmětem daně z převodu nemovitosti. Jako daňově uznatelné náklady v souladu se zákonem o daních z příjmů lze uplatnit zejména zaplacenou daň z převodu nemovitosti, zůstatkovou cenu majetku po daňových odpisech, administrativní náklady (platba za právní služby, odhad) apod. 2. U nově pořízeného majetku, ve vašem případě nemovitosti, nemůžete zahrnout do nákladů celou cenu pořízení, ale pouze výši odpisů v prvním roce pořízení. JINDRA PLESNÍKOVÁ, specialistka na daně, úsek odborové politiky OS KOVO Aktualizace: Platí i po 1. 1. 2011.

34

Kovák č. 19/28. května 2010

Máme zaplatit daň z nemovitosti? Přišla nám složenka na zaplacení daně z nemovitosti na náš nově postavený dům. Nevíme, zdali to máme zaplatit, protože když jsme dům postavili, bylo nám řečeno, že je od placení daně na dobu 15 let osvobozen. J. S., Pelhřimov Ve stejné situaci jako vy je i mnoho dalších majitelů nových domů a stejně jako vás to pro ně bylo velkým překvapením – aspoň podle množství dotazů, které máme. Osvobození, o kterém hovoříte, bylo v roce 2008 zrušeno, takže je bylo možné uplatnit naposledy v roce 2009 a týkalo se staveb, které byly dokončeny do roku 2007, tzn. u kterých byl nárok na osvobození uplatněn v daňovém přiznání do konce roku 2008. Jediné osvobození, které trvá i nadále v plné míře, je osvobození u staveb, které přešly na vytápění z obnovitelných zdrojů, tzn. na vytápění biomasou, popřípadě solární energií apod. Kromě zaplacení daně ale nemáte žádnou další povinnost, takže nemusíte podávat žádné nové daňové přiznání. JINDRA PLESNÍKOVÁ, specialistka na daně, úsek odborové politiky OS KOVO Aktualizace: Platí stále, i když aktuálnost tohoto příspěvku je již po životnosti. Kovák č. 25/9. července 2010

Může u příspěvku na životní pojištění firma trvat jen na jedné pojišťovně? Jsme odborová organizace a jednáme se zaměstnavatelem o příspěvku na životní pojištění pro zaměstnance. Navrhuje nám do kolektivní smlouvy následující text: „Zaměstnanec má uzavřenou smlouvu o životním pojištění s Pojišťovnou ING. Výše příspěvku zaměstnavatele se zaměstnanci vypočte dohodnutým % jeho vyměřovacího základu pro sociální po-

35

jištění příslušného měsíce. Minimální výše příspěvku je 500 Kč, maximální výše příspěvku je 2000 Kč. V případech, kdy zaměstnanci nevznikne nárok na minimální výši příspěvku za kalendářní měsíc, bude mu přesto poskytnut a bude doúčtován v následujícím měsíci.“ Je takové ujednání v souladu s platnou legislativou a může zaměstnavatel určit příspěvek pouze u jedné pojišťovny? K. P., Mnichovo Hradiště Způsob, jakým se určí výše příspěvku na životní pojištění, je předmětem ujednání v kolektivní smlouvě a je zcela v kompetenci smluvních stran. Obvykle se v podnikových kolektivních smlouvách setkáváme s příspěvkem, který je vyjádřen v nominální částce, například 500 Kč měsíčně. Maximální výše příspěvku bývá právě 2000 Kč, což je důsledek skutečnosti, že u zaměstnance je částka 24 000 Kč za rok osvobozena od daně z příjmu ze závislé činnosti a tím i od odvodu sociálního a zdravotního pojištění (částka 24 000 Kč za rok je souhrnným limitem pro příspěvek na životní pojištění a penzijní připojištění od téhož zaměstnavatele). Pokud z nějakého důvodu dává zaměstnavatel přednost určení částky příspěvku výpočtem z vyměřovacího základu zaměstnance, je to jeho názor a odborová organizace logicky upřednostní tento příspěvek před situací, kdy by zaměstnavatel neposkytoval příspěvek žádný. Jaký je důvod zaměstnavatele ke zbytečné složitosti výpočtu výše příspěvku, z dotazu nevyplývá. Každopádně by stálo zato zvážit jednodušší úpravu s tím, že pokud není v zájmu zaměstnavatele přispívat každému zaměstnanci stejnou částkou, je možné zavést systém více hodnot příspěvku v závislosti například na délce trvání pracovního poměru u zaměstnavatele. Zatímco ovlivňování zaměstnance při výběru penzijního fondu je zaměstnavateli výslovně zakázáno ustanovením § 27 odst. 6 zákona č. 42/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o penzijním připojištění se státním příspěvkem, ve vztahu k příspěvku na životní pojištění takovéto výslovné ustanovení v legislativě nenalezneme. Případné ovlivňování zaměstnance by však bylo možné posuzovat jako nekalou soutěž

36

ve smyslu § 44 obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Ing. Bc. ALENA PAUKRTOVÁ, specialistka na ekonomiku a mzdy, úsek odborové politiky OS KOVO Aktualizace: Platí i po 1. 1. 2011.

Teda pane Kolpišta! Vy, žebrák, jste nám přinesl daňové přiznání jako první…

37

Kovák č. 31/1. října 2010

Když zaměstnavatel neplatí příplatky Obracím se na vás o sdělení stanoviska, zda náš zaměstnavatel nepostupuje v rozporu se zákoníkem práce, neboť nám odmítá proplácet příplatky za ztížené pracovní prostředí, rovněž nám neproplácí příplatky za přesčasovou práci a za práci v noci. Argumentuje tím, že tyto příplatky jsou již kumulativně zahrnuty do tarifní mzdy. M. N., Hradec Králové Mzda a příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí Je obsažena v § 117 ZP. Za dobu práce ve ztíženém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek. Vymezení ztíženého pracovního prostředí pro účely odměňování a výši příplatku stanoví vláda nařízením (nařízení vlády č. 567/2006 Sb.). Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí nejméně 10 % z částky, kterou stanoví tento zákon v § 111 odst. 2 jako základní sazbu minimální mzdy. Mzda nebo náhradní volno za práci přesčas Tato problematika je řešena v § 114 ZP. Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo (dále jen „dosažená mzda“), a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Mzda za noční práci Paragraf 116 ZP. Za dobu noční práce přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Jinou minimální výši a způsob určení příplatku lze sjednat jen v kolektivní smlouvě. Z výše uvedeného je zřejmé, že váš zaměstnavatel postupuje v rozporu se ZP, není možné, aby byl v základní mzdě kumulativně zohledněn příplatek za práci přesčas, za práci v noci a váš zaměstnavatel nevyplácel příplatek za ztížené pracovní prostředí. Pouze u vedoucích pracovníků lze sjednat mzdu již s přihlédnutím k případné práci přesčas (dle ZP § 114, odst. 3.). Rovněž vám musím

38

sdělit, že v případě práce přesčas mají zaměstnanci dle § 152 písmene c nárok na proplacení cestovních náhrad. Doporučuji vám požádat o pomoc vaši odborovou organizaci, v případě neúspěšného jednání s vaším zaměstnavatelem můžete podat podnět na oblastní inspektorát práce. Ing. VLADIMÍR PROCHÁZKA, specialista pro mzdy a kolektivní vyjednávání, Regionální pracoviště OS KOVO Hradec Králové Aktualizace: Platí i po 1. 1. 2011. Kovák č. 35/5. listopadu 2010

Jedná se o rovnoměrně rozloženou pracovní dobu? Pracovníci jednoho našeho provozu mají rozvrženou pracovní dobu dle měsíčního plánu. Kromě ranních a odpoledních směn od pondělí do pátku mají tito zaměstnanci některé směny nově naplánovány od úterý do soboty. Jedná se ještě o rovnoměrně rozvrženou pracovní dobu? L. P., Česká Lípa Jediné kritérium pro rozlišení pracovní doby je, že délka pracovní směny nesmí u rovnoměrně rozvržené pracovní doby přesáhnout 9 hodin (§ 82 zákoníku práce). Není podstatné, že pracovní doba v jednotlivých dnech není konstantní. Podstata rovnoměrného rozvržení pracovní doby je v tom, že zaměstnanec odpracuje počet hodin odpovídající v každém jednotlivém týdnu jeho stanovené týdenní pracovní době (§ 82-84 ZP). Pokud má provoz rozvrženy pracovní směny tak, že pracovní doba v týdnu nepřesáhne stanovenou týdenní pracovní dobu a délky pracovních směn nepřesáhnou 9 hodin, jedná se o pracovní dobu rovnoměrně rozvrženou. Právo rozhodovat o rozvržení pracovní doby a určovat začátky a konce směn má zaměstnavatel (§ 81 ZP). Jediná sporná možnost je v uplatnění ustanovení § 91 odst. 2 a 3 ZP, kde je stanoveno, že práci ve dnech pracovního klidu může zaměstnava-

39

tel nařídit jen výjimečně, a to pouze v případech taxativně vymezených v ustanovení odst. 3, což v našem případě znamená jedině využití ustanovení písm. a) tohoto odst. 3, tj. naléhavé opravné práce. Současně je nutno připomenout, že nepřetržitý odpočinek v týdnu nemusí u všech zaměstnanců připadat na sobotu a neděli, ale dle rozpisu směn v týdnu například i na neděli a pondělí, jako v našem případě. Z uvedeného vyplývá, že zaměstnavatel postupuje v souladu s platnými pracovněprávními předpisy, a to za podmínky, že uvedená úprava rozvrhu směn v týdnu byla předem projednána s odborovou organizací a není jinak (odlišně) upravena v jiném, například vnitřním, předpisu zaměstnavatele nebo například v pracovní smlouvě. Ing. BOHUSLAV CHUDÁREK, specialista na ekonomiku a mzdu, Regionální pracoviště OS KOVO Ústí nad Labem, detašované pracoviště Liberec Aktualizace: Platí i po 1. 1. 2011. Kovák č. 35/5. listopadu 2010

Budou se registrovat i odborové organizace bez zdanitelných příjmů? Víme ze školení, že od konce roku již nebude platit zákon o správě daní a poplatků, ale nový zákon - daňový řád. Chceme vědět, jak to bude s registrací odborových organizací, tzn. zdali se budou muset registrovat všechny odborové organizace k dani z příjmů právnických osob, tedy i ty, které nemají žádné příjmy podléhající dani z příjmů. D. O., Dobříš V současné době se zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, novelizuje. Do této novely navrhly odbory, aby odborové organizace neměly povinnost se registrovat, pokud jejich příjmy tvoří pouze členské příspěvky, které jsou sice předmětem daně z příjmů, ale jsou od této daně osvobozené. Registrační povinnost je zahrnuta v ustanovení § 125 a § 126, podle kterého:

40

1) Daňový subjekt, který obdrží povolení nebo získá oprávnění vykonávat činnost, jež je zdrojem příjmů, které jsou předmětem daně, nebo jejíž výsledky jsou předmětem daně, je povinen do 30 dnů podat přihlášku k registraci u příslušného správce daně. Tato lhůta začne běžet následující den po dni účinnosti povolení nebo oprávnění. 2) Pro účely tohoto zákona se rozumí dnem účinnosti povolení nebo oprávnění den, kdy je daňový subjekt podle zákona, na jehož základě bylo vydáno, oprávněn začít tuto činnost vykonávat. 3) Začne-li daňový subjekt, který nesplňuje podmínky pro registraci podle odstavce 1, vykonávat činnost, jejíž výsledky jsou předmětem daně, nebo pobírat příjmy, které jsou předmětem daně, je povinen do 30 dnů podat přihlášku k registraci u příslušného správce daně, který rozhodne o jeho registraci. Tato lhůta začne běžet ode dne, ve kterém daňový subjekt s činností započal, nebo dnem, ve kterém příjmy přijal, s tím, že rozhodný je den, který nastane dříve. 4) Daňový subjekt se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, který naplní podmínky podle odstavce 1 nebo 3, je rovněž povinen podat přihlášku k registraci. 5) Plátce daně je povinen podat přihlášku k registraci u správce daně nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu vznikla povinnost vykonávat daňovým zákonem stanovené úkony. 6) Ve lhůtě podle odstavce 5 je plátce daně povinen podat přihlášku i za plátcovu pokladnu. Při registraci plátcovy pokladny plátce daně určí osobu, která je oprávněna jednat za tuto plátcovu pokladnu jeho jménem. § 126 Registrační povinnost nevzniká a) daňovému subjektu, u kterého vznikla jen nahodilá nebo jednorázová daňová povinnost, b) daňovému subjektu, u kterého je předmětem daně pouze nemovitost, c) poplatníkovi, který má výhradně povinnost platit daň nepřímo prostřednictvím plátce daně. Z uvedeného se dá dovodit, že členské příspěvky, které jsou předmě-

41

tem daně, zakládají povinnost se registrovat k dani z příjmu právnických osob. Doporučuji však vyčkat na projednávanou novelu, popřípadě na stanovisko Ministerstva financí ČR. JINDRA PLESNÍKOVÁ, specialistka na daně, úsek odborové politiky OS KOVO Aktualizace: Příspěvek platí i po 1. 1. 2011 a je velmi aktuální. Kovák č. 36/12. listopadu 2010

Od 1. 1. 2011 se budou vyúčtovávat daně každý měsíc? Naše odborová organizace vyplácí odměny hospodářce a někdy, když je potřeba, tak uzavíráme a proplácíme dohody o provedení práce. Jsme registrováni k dani ze závislé činnosti a jednou za rok posíláme vyúčtování. Slyšeli jsme, že od 1. 1. 2011 budeme muset vyúčtování daně posílat každý měsíc. Je to pravda? K. D., Praha Pravdou je, že takový návrh ze strany vlády zazněl. Tento návrh však ještě neprošel legislativním procesem, takže se nachází pouze jako návrh. V okamžiku, kdy by tato skutečnost nastala, budeme včas informovat prostřednictvím Kováku. JINDRA PLESNÍKOVÁ, úsek odborové politiky OS KOVO Aktualizace: Platí, i když podle mého mínění téma již není aktuální. Kovák č. 39/3. prosince 2010

Mám nárok na „peníze za karanténu“? Minulý rok vyhlásila škola, do které chodí můj „páťák“, karanténu na 5 dnů kvůli chřipce. Moje sestra měla tehdy v té samé 5. třídě syna a kamarádka zase dceru. Na stejné potvrzení vystavené školou sestře zaměstnavatel zaplatil 5 dnů

42

a kamarádce pouze 3 dny. Na zbytek jí napsal neplacené volno a srazil pojistné v plné výši. V tisku jsem si přečetla, že je pravděpodobné, že chřipková epidemie znovu udeří, a proto se ptám: mám u „páťáka“ nárok na „peníze za karanténu“, nebo si mám raději nechat „v záloze“ dovolenou? C. K., Borovany Vámi nazvané „peníze za karanténu“ je oficiálně dávka nemocenského pojištění – ošetřovné, které přísluší, je-li osoba účastna nemocenského pojištění, i za péči o dítě mladší 10 let z důvodu, že škola, jejímž je žákem, je uzavřena z nařízení příslušného orgánu z důvodu mimořádného opatření při epidemii (§ 39 odst. 1 písm. b) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění) – dále jen opatření. Není rozhodující třída, do které dítě chodí, ale jeho věk. Tato dávka se v tomto případě vyplácí Okresní správou sociálního zabezpečení (dále jen OSSZ) na základě tiskopisu „Žádost o ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření výchovného zařízení (školy)“, který vystaví škola nebo orgán, který o uzavření rozhodl. Většinou tiskopis vystaví v kanceláři příslušné školy a zaměstnanec jej odevzdá po doplnění údajů potřebných pro výplatu dávky svému zaměstnavateli a ten ji odešle na příslušnou OSSZ. Máte-li v době opatření dítě mladší 10 let, nemusíte si tedy dovolenou „nechávat v záloze“. Důvod, proč vaší sestře ošetřovné příslušelo po celou dobu a kamarádce jen po 3 dny opatření, může být právě ve věku dětí. Nejlépe je to vidět na následujícím příkladu: * Opatření trvalo od 13. do 17. prosince 2009, tedy 5 dní. Syn se narodil sestře 16. 12. 1999 a dcera kamarádce 21. 12. 1999. * Dcera kamarádky dovršila věku 10 let až po skončení opatření (21. 12. 2009) – ošetřovné přísluší po celou dobu. * Syn sestry dovršil 10 let v průběhu opatření. Dny 13. - 15. 12. 2009 jsou bez problému (věku 10 nedovršil). Jelikož zákon nikde neurčil pro počítání věku dítěte jako rozhodující faktor jeho věk na začátku karantény, tj. nejsou uvedena v textu

43

zákona slova „na začátku období, po které ošetřovné přísluší, dítě nedovršilo věku 10 let...“, je pro poskytování dávky rozhodující den, kdy slaví dítě 10. narozeniny. A protože za slovy „dítě mladší 10 let“ ve výše zmíněném paragrafu chybí „včetně dne, kdy je dovršilo“, ošetřovné od 16. 12. 2009 nepřísluší. Rovněž tak i za 17. 12. 2009 (dítě je starší 10 let). Pokud by letos v prosinci nastala opět epidemie chřipky, ošetřovné by příslušelo od 1. dne opatření ve výši 60 % denního vyměřovacího základu za kalendářní den (nabytím účinnosti zákona č. 166/2010 Sb. se od 1. 6. 2010 karenční doba u ošetřovného zrušila). Co se týče výše odvodu pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, postupuje se dle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, kde v § 9 odst. 3 je popsán postup při placení pojistného za dny „neplaceného volna“ zaměstnance. „Automatické sražení“ zaměstnavatelem zaměstnanci ze mzdy pojistného na všeobecné zdravotní pojištění ve výši 13,5 % z fiktivního vyměřovacího základu není v souladu s legislativou. Není-li uzavřena písemná smlouva mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, ve které se zaměstnanec zavazuje zcela nebo zčásti uhradit zaměstnavateli „jeho díl“ pojistného, platí za tyto dny každý z nich „svůj díl“ - tedy zaměstnavatel 9 % a zaměstnanec 4,5 % z dané výše odvodu pojistného. Způsob stanovení vyměřovacího základu v případě poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy najdeme v § 3 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, v platném znění. Pojistné za každý den „neplaceného volna“ se zaměstnanci (nespadá-li do výjimek uvedených pod písmeny a)-c) tohoto odstavce) vypočte z fiktivního výměru rovnajícímu se poměrné části minimální mzdy připadající na jeden kalendářní den v daném měsíci (pro rok 2010 minimální mzda činí 8000 Kč, čili minimální mzda připadající 1 kalendářní den v prosinci by činila 258 Kč). Ing. ANDREA BICKOVÁ, specialistka pro mzdy a kolektivní vyjednávání, Regionální pracoviště OS KOVO České Budějovice Aktualizace: Platí i po 1. 1. 2011.

44

Kovák č. 41/17. prosince 2010

Jak se zdaňují vklady u bank? Máme několik účtů v naší základní organizaci. Jedná se jak o běžný účet, tak o účet spořicí, ale i účet termínovaný. Chtěli bychom vědět, jak se tyto jednotlivé účty zdaňují. Ve vztahu na vkladový spořicí účet jsme obdrželi dvě různé odpovědi na dvou finančních úřadech. P. J. Kutná Hora V případě běžného účtu je to dáno jednoznačně zákonem. V souladu s ustanovením § 18 odst. 4 písm. c zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, nejsou úroky z běžných účtů předmětem daně. Z daného je zřejmé, že termínované vklady jsou předmětem daně, a tudíž je nutné podávat daňové přiznání a tyto příjmy přiznávat jako zdanitelný příjem. Co se týče tzv. vkladových nebo spořicích účtů, i my jsme se setkali s několika výklady. Jeden výklad byl, že pokud mohu kdykoliv vybírat a vkládat, je to vlastně obdoba běžného účtu, a druhý výklad, který se množí v poslední době, že ani z jednoho tohoto účtu nemohu platit faktury apod., tudíž se jedná vlastně o obdobný vklad, jako je termínovaný účet. S ohledem na princip opatrnosti tedy doporučujeme v případě spořicích a vkladových účtů se chovat jako u účtů termínovaných a i v tomto případě podat daňové přiznání a tyto úrokové příjmy přiznat ke zdanění. JINDRA PLESNÍKOVÁ, specialistka na daně, úsek odborové politiky OS KOVO Aktualizace: Platí i po 1. 1. 2001.

45

SOCIÁLNÍ OBLAST Kovák č. 3/29. ledna 2010

Mohu si požádat o důchod zpětně? Pracuji stále v pracovním poměru na dobu neurčitou, důchodového věku jsem dosáhla již koncem roku 2005. Zatím nevím, jak se rozhodnu – zda požádat o přiznání starobního důchodu řádně se zvýšením na procenta, či zda si požádám o přiznání starobního důchodu zpětně. Zajímalo by mě, za jaké období mohu o důchod zpětně požádat. Uveďte prosím i předpisy, které zpětné přiznání důchodu umožňují. J. P., Cheb Možnost „zpětného“ přiznání důchodu uvádí § 55 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. V současně platném znění je zde uvedeno, že nárok na důchod nezaniká uplynutím času, avšak nárok na výplatu důchodu zaniká uplynutím pěti let ode dne, za který důchod nebo jeho část náleží. Tento paragraf byl novelizován zákonem č. 189/2006 Sb. s účinností od 1. 1. 2009. Před tímto datem platilo, že nárok na výplatu zanikal již uplynutím tří let ode dne, za který důchod (nebo jeho část) náležela. Z přechodných ustanovení novely vyplývá, že před 1. lednem 2009 je možno doplatit důchod nejdéle v rozsahu tří let. Z toho by pro vás vyplývala teoretická možnost požádat o starobní důchod již od 1. 1. 2006. Dále je však pro odpověď na váš dotaz důležitá právní úprava možnosti zaměstnávání starobních důchodců. Zde byla provedena zákonem č. 306/2008 Sb. (parametrické změny) zásadní změna, která je účinná od 1. 1. 2010. Touto změnou je nově zavedená možnost pobírání starobního důchodu v souběhu s pracovním poměrem na dobu neurčitou. Před 1. 1. 2010 ale náležela výplata starobního důchodu zaměstnanci pouze, když byl zaměstnán v pracovním poměru na dobu určitou. To platí i pro zpětné přiznání důchodu. Podle našeho názoru je pro vás tedy vhodné požádat o přiznání sta-

46

robního důchodu nejdříve od 1. 1. 2010. Nepřijdete tak o žádnou splátku důchodu. Zvýšení důchodu o 1,5 % výpočtového základu vám v tomto případě bude náležet za každých dokončených 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti bez pobírání důchodu, kterou jste vykonávala po dosažení vašeho důchodového věku. Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, specialistka pro sociální oblast, úsek odborové politiky OS KOVO Aktualizace: Platí i po 1. 1. 2011. Kovák č. 3/29. ledna 2010

Je pro mě výhodné pracovat a pobírat důchod? Pracuji jako účetní. Cítím se v dobré kondici, ačkoli mi v prosinci loňského roku bylo 62 let, což je můj důchodový věk. Ani můj zaměstnavatel mi nenaznačuje, že bych měl odejít do důchodu. Slyšel jsem, že v roce 2010 je výhodné pracovat a přitom pobírat starobní důchod. Rád bych znal všechny možnosti takovéto práce. O důchod jsem dosud nepožádal a zaměstnání mám sjednané na dobu neurčitou. V. K., Zlín Datem 1. 1. 2010 vstoupila v účinnost zásadní novela zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, nazývaná i odborníky parametrickými změnami (zákon č. 306/2008 Sb.). Možnost zaměstnávání poživatelů starobního důchodu se tak zásadně změnila. Zatímco do konce roku 2009 mohl starobní důchodce pobírající tento důchod být zaměstnán pouze v pracovním poměru na dobu určitou, v roce 2010 toto omezení odpadlo. Pokud tedy hodláte pracovat a zároveň pobírat starobní důchod, udělal jste velmi dobře, že jste si nepožádal o přiznání starobního důchodu již v roce 2009 a nezměnil svůj pracovní poměr z doby neurčité na určitou. V zásadě nyní máte několik možností. Jednou z těchto možností je další odkládání data, od kterého požádáte o důchod. V důsledku toho by vám byl budoucí důchod zvýšen o 1,5 % výpočtového základu za kaž-

47

dých ukončených 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti bez pobírání důchodu vykonávané po datu, které je vaším důchodovým věkem. Tento postup je nazýván prací „na procenta“ a bylo ho možno využít i do konce loňského roku. V tom se právní úprava nezměnila. Druhou možností je nově možnost požádat o přiznání poloviny starobního důchodu. Důchod je přiznán ve výši poloviny základní výměry

Jé, babi, vy vychováváte vnoučka? A jestlipak na něj berete taky prarodičovské příspěvky…?

48

plus poloviny procentní výměry. S tím se pojí možnost vykonávat nadále výdělečnou činnost na „poloviční procenta“. To znamená, že v budoucnu je možno požádat o zvýšení starobního důchodu o 1,5 % výpočtového základu za každých 180 ukončených kalendářních dnů výdělečné činnosti v souběhu s pobíráním poloviny starobního důchodu. Konečně je možné, jak i naznačujete ve svém dotazu, požádat o přiznání klasického (celého) starobního důchodu. Dokonce i v tomto případě vzniká při souběhu výdělečné činnosti s pobíráním důchodu nárok na určité, i když výrazně nižší zvýšení důchodu. O toto zvýšení je možné požádat až po dvou letech takové výdělečné činnosti, přičemž zvýšení je rovno 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dní nepřetržité činnosti. Poslední možností je požádat o starobní důchod zpětně, k datu 1. 1. 2010. Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, specialistka pro sociální oblast, úsek odborové politiky OS KOVO Aktualizace: Platné i od 1. 1. 2001. Kovák č. 5/12. února 2010

Mohu pobírat podporu i nemocenskou? V naší firmě se propouští. Ačkoli mám zdravotní obtíže, zatím odkládám pracovní neschopnost. Můj dotaz zní následovně. Je možné čerpat nemocenskou po skončení pracovního poměru? A je možné souběžně čerpat i podporu v nezaměstnanosti? B. K., Praha Pobírat souběžně nemocenské a podporu v nezaměstnanosti nelze. Podrobnější odpověď na váš dotaz musíme hledat v platném znění tří zákonů. Jedná se o zákon č.‫‏‏‬‎ 262/2006 Sb., zákoník práce, zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Od 1. ledna 2009 platí, že v prvních 14 kalendářních dnech pracovní neschopnosti je zaměstnanec zajištěn náhradou mzdy podle zákoníku

49

práce. Teprve od 15. dne je pak zajištěn nemocenským podle zákona o nemocenském pojištění. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v § 192 odst. 1 uvádí, že zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti náhrada mzdy jen, pokud jeho pracovní poměr trvá. Nemocenské v souladu se zákonem o nemocenském pojištění náleží v době pojištění, ale i v tom případě, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti došlo po zániku pojištění (skončení zaměstnání) v tzv. ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. Podpůrčí doba u nemocenského začíná však ve všech případech až 15. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti. Podpůrčí doba trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Nárok na nemocenské je nutno uplatnit u bývalého zaměstnavatele. Zaměstnavatel je povinen přijímat žádosti svých zaměstnaných osob o dávky a další podklady potřebné pro stanovení nároku na dávky a jejich výplatu a neprodleně je spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předávat okresní správě sociálního zabezpečení. Tyto povinnosti je zaměstnavatel povinen plnit též v případě žádostí bývalých zaměstnanců, které nárok na nemocenské uplatňují v ochranné lhůtě. Pro nárok na podporu v nezaměstnanosti podle zákona o zaměstnanosti je nutno se zaevidovat jako uchazeč o zaměstnání u úřadu práce. Podpora v nezaměstnanosti náleží pak za předpokladu, že uchazeč prokáže, že splnil tzv. podmínku předchozího zaměstnání. To znamená, že byl v posledních třech letech před zařazením do evidence zaměstnán alespoň jeden rok. Podmínku předchozího zaměstnání je možno splnit i v zákoně uvedenou náhradní dobou. Zásada je, že práce neschopného občana úřad práce nemůže zaevidovat jako uchazeče o zaměstnání. Do evidence tedy můžete být vzat po ukončení případné pracovní neschopnosti. Pochopitelně může nastat i situace, že uchazeč o zaměstnání onemocní a je uznán práce neschopným. Pokud se tak stane ještě v ochranné sedmidenní lhůtě od skončení zaměstnání, vznikne, jak bylo výše uve-

50

deno, 15. dnem pracovní neschopnosti nárok na nemocenské. Podporu v nezaměstnanosti úřad práce na dobu vyplácení nemocenského zastaví. Po dobu výplaty nemocenského se zastaví běh podpůrčí doby podpory. Po skončení pracovní neschopnosti se podpora dovyplatí po zbytek podpůrčí doby. Mnohem nepříznivější je pro uchazeče o zaměstnání situace, kdy je uznán práce neschopným po uplynutí sedmidenní ochranné lhůty po skončení zaměstnání. Neschopenka v tom případě slouží jen jako omluvenka, že se uchazeč nemůže dostavovat na úřad práce. Výplata podpory pokračuje, nemocenské pochopitelně nenáleží. Přitom se běh podpůrčí doby podpory nestaví. Tak se může stát, že výplata podpory v nezaměstnanosti skončí, přestože úřad práce nemohl zprostředkovat uchazeči žádné zaměstnání. Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, specialistka pro sociální oblast, úsek odborové politiky OS KOVO Aktualizace: Od 1. 1. 2011 poskytuje náhradu mzdy při pracovní neschopnosti zaměstnavatel v souladu se zákonem č. 347/2010 Sb. po dobu prvních 21 místo 14 kalendářních dnů, od 22. dne pracovní neschopnosti náleží nemocenské. Kovák č. 15/23. dubna 2010

S jakou podpůrčí dobou v nezaměstnanosti lze počítat? Jaká bude podpůrčí doba v nezaměstnanosti u zaměstnance, kterému je 49 let v čase, kdy dostal výpověď pro nadbytečnost podle § 52 písm. c) zákoníku práce, zatímco deset dní po uplynutí výpovědní doby dovrší 50 let? Přepočítává se nějakým způsobem jeho nárok na podpůrčí dobu pro poskytování podpory v nezaměstnanosti? P. F, Zlín Práva a povinnosti uchazeče a zájemce o zaměstnání stanoví zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, kde je uvedeno, že nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč

51

o zaměstnání, který získal v rozhodném období (3 roky zpětně ode dne podání písemné žádosti) zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle § 11 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v délce alespoň 12 měsíců; překrývají-li se doby důchodového pojištění, započítávají se jen

… a kdy bude moci chlapec požádat o předčasný důchod, pane doktore?

52

jednou. Požádal-li úřad práce, u kterého je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem starobního důchodu. Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání při splnění stanovených podmínek ode dne podání písemné žádosti o podporu v nezaměstnanosti nebo ode dne následujícího po skončení zaměstnání, pokud uchazeč o zaměstnání požádá o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti nejpozději do 3 pracovních dnů po skončení tohoto zaměstnání nebo činností považovaných za náhradní doby zaměstnání. Skutečnosti rozhodné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti je uchazeč o zaměstnání povinen doložit místně příslušnému úřadu práce. O přiznání podpory v nezaměstnanosti rozhodne místně příslušný úřad práce na základě doložených dokumentů. Podpůrčí doba pro poskytování podpory v nezaměstnanosti činí u uchazeče o zaměstnání, kterému je ke dni podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti: * do 50 let věku, 5 měsíců; * od 50 do 55 let věku, 8 měsíců; * nad 55 let věku, 11 měsíců. Zaevidovat se na úřadu práce je právo, nikoliv povinnost. Pokud v době podání žádosti o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání bude uchazeč spadat do věkové kategorie do 50 let, bude mu příslušet podpůrčí doba 5 měsíců, a to po celou dobu evidence (při splnění všech zákonných podmínek pro poskytování podpory v nezaměstnanosti). Za předpokladu, že si jako osoba bez zdanitelných příjmů uhradí minimální zdravotní pojištění (které je ze zákona povinné) ve výši 1080 Kč za měsíc, který následuje po uplynutí výpovědní doby, a o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání požádá místně příslušný úřad práce až po dosažení 50 let věku, bude mu v případě přiznání podpory v nezaměstnanosti náležet podpůrčí doba v délce 8 měsíců. DAVID ŠROTT, specialista na mzdy a kolektivní vyjednávání, Regionální pracoviště OS KOVO Zlín Aktualizace: Platné i od 1. 1. 2001.

53

Kovák č. 17/7. května 2010

Mám nárok na pobírání podpory v nezaměstnanosti? Nevím, jak teď bude v mém případě postupovat úřad práce. K 1. lednu tohoto roku mi byl uznán nárok na podporu v nezaměstnanosti a já si pak v době, kdy mi běžela podpůrčí doba, našel práci. Jenže jsem odpracoval pouze 3 měsíce, protože mi zaměstnavatel ukončil pracovní poměr zrušením ve zkušební době. Tak jsem se znovu přihlásil na úřadu práce a jsem nyní veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. Mám nárok na pobírání podpory v nezaměstnanosti? J. N., Vsetín Uchazeč o zaměstnání, kterému v rozhodném období (3 roky zpětně od data podání žádosti) při poslední evidenci na úřadu práce neuplynula celá podpůrčí doba a získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 3 měsíce, má nárok na podporu v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu. Jestliže získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce kratší než 3 měsíce, má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti po zbývající část podpůrčí doby, kterou měl v předchozím období v evidenci. Současně však musí být splněna podmínka získat v rozhodném období zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle § 11 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v délce alespoň 12 měsíců. O podpoře v nezaměstnanosti rozhodne úřad práce na základě předložených dokladů. DAVID ŠROTT, specialista na mzdy a kolektivní vyjednávání, Regionální pracoviště OS KOVO Zlín Aktualizace: Byl novelizován zákon č. 347/2010 Sb., nicméně této poradny se změny v oblasti zaměstnanosti netýkají. Příspěvek je platný i po 1. 1. 2011.

54

Kovák č. 27/3. září 2010

Jak se mění mateřská? Od 15. ledna 2010 pobírám mateřskou na své druhé dítě. Postihlo mě tedy snížení této dávky pro letošní rok. Údajně byl ale schválen zákon, který navrací mateřskou zpět na výši, která platila v roce 2009. Znamená to, že obdržím od státu rozdíl (doplatek) i zpětně? Pokud ano, je třeba o doplatek žádat? J. B., Liberec Peněžitá pomoc v mateřství (lidově mateřská) klesla skutečně od ledna 2010 zhruba o pětinu oproti předchozímu roku. Tato novela byla součástí tzv. Janotova úsporného balíčku (zákon č. 362/2009 Sb.). Novela vložila do zákona č. 189/2006 Sb., o nemocenském pojištění, mj. i dva nové paragrafy - „§ 21a“ a „§ 37a“. Účinnost těchto § § je omezena na období 1. 1. 2010 – 31. 12. 2010. V souladu s nimi byla jednak nově zavedena při výpočtu denního vyměřovacího základu (DVZ) redukce na 90 % do první redukční hranice (místo dříve platných 100 %) a jednak se snižuje sazba pro výpočet peněžité pomoci v mateřství z 70 % na 60 % DVZ. Peněžitá pomoc v mateřství tedy je od počátku roku vyplácena Českou správou sociálního zabezpečení ve snížené výši – viz tabulka. Zrušení škrtů se vzápětí stalo jedním z hlavních předvolebních témat (před květnovými volbami do Poslanecké sněmovny) sociálních demokratů a lidovců. Změnu zákona, která vrátila mateřskou na loňskou vyšší úroveň, se jim po vetech Senátu a prezidenta republiky podařilo definitivně schválit až těsně před volbami. Prošel i pozměňovací návrh poslance, podle něhož bude vyšší mateřská zpětně doplacena i lidem, kteří od ledna dostali nižší dávku. Výsledkem bylo přijetí zákona č. 166/2010 Sb. ze 13. dubna 2010, který nabyl účinnosti dne 1. června 2010 a peněžitou pomoc v mateřství pro rok 2010 zvedl na dřívější úroveň, a to i zpětně (od ledna 2010). Doplatky začne ČSSZ vyplácet od října 2010. Lidé, kteří v předcho-

55

zích měsících dostali nižší mateřskou, nemusí o doplatek speciálně žádat, přijde jim automaticky. Doplatek však přijde jen za leden až květen, nikoliv za červen. Kvůli mezeře v zákoně (chybně formulovanému přechodnému ustanovení zákona) mají smůlu ti rodiče, kteří na mateřskou nastoupili před červnem a pokračují dál. V červnu přijdou o zhruba dva až čtyři tisíce. Vyšší mateřskou za červen dostanou jen matky, které teprve v červnu na mateřskou nastoupily. Tabulka - výše peněžité pomoci v mateřství měsíční hrubá mzda

denní vyměřovací základ nered.

10 000 15 000 20 000 25 000 30 000 35 000 40 000 45 000 50 000 55 000 60 000 65 000 70 000 75 000 80 000

328,77 493,15 657,53 821,92 986,3 1150,68 1315,07 1479,45 1643,84 1808,22 1972,60 2136,99 2301,37 2465,75 2630,14

2009 podíl PPM k hrubé Kč mzdě 6 930 69 % 10 380 69 % 13 830 69 % 16 980 68 % 19 050 64 % 21 120 60 % 22 350 56 % 23 370 52 % 24 390 49 % 25 440 46 % 26 460 44 % 27 510 42 % 28 560 41 % 28 890 39 % 28 890 36 %

2010 podíl PPM k hrubé Kč mzdě 5 340 53 % 8 010 53 % 10 680 53 % 13 170 53 % 14 940 50 % 16 710 48 % 17 790 44 % 18 690 42 % 19 590 39 % 20 460 37 % 21 330 36 % 22 230 34 % 23 130 33 % 23 490 31 % 23 490 29 %

Rozdíl PPM 20092010 -1590 -2370 -3150 -3810 -4110 -4410 -4560 -4680 -4800 -4980 -5130 -5280 -5430 -5400 -5400

Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, specialistka pro sociální oblast, úsek odborové politiky OS KOVO Aktualizace: Od 1. 1. 2011 došlo ke změně sdělením MPSV č. 293/2010 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2011.

56

V roce 2011: * první redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 825 Kč, * druhé redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 1237 Kč, * třetí redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 2474 Kč. Kovák č. 41/17. prosince 2010

Kdo zdědí penzi? Tímto článkem reaguji na určité obavy, které vznikají v souvislosti s vládními plány na vznik soukromých důchodových fondů. Vybrala jsem typický dotaz, na který níže odpovídám: „Jako zaměstnanec platím už léta důchodové pojištění ze svého platu. Od roku 1995 si platím také 500 Kč měsíčně na penzijní připojištění se státním příspěvkem. Nyní prý mají vzniknout soukromé důchodové fondy, do kterých se bude povinně spořit. Zajímalo by mě, komu by náležely mnou naspořené příspěvky v případě mé předčasné smrti, čili kdybych zemřel, aniž bych začal čerpat jakoukoli penzi. Pokud bych býval peníze ukládal na účet, zbylo by všechno rodině.“ Pokud se týká základního důchodového pojištění, platba důchodového pojištění je součástí platby sociálního pojištění a jako taková je v případě účasti na pojištění povinná. Nároky z něj jsou uvedeny v zákoně č. 155/1995 Sb. Zde jsou mj. upraveny tzv. pozůstalostní důchody. Jedná se o důchody vdovský, vdovecký a sirotčí. Odpověď na váš dotaz tedy záleží na tom, zda jste ženat, případně máte ještě nezaopatřené děti. Vdovský důchod Manželce by v případě vaší smrti náležel po vás vdovský důchod, pokud byste byl poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, nebo splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok

57

na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřel následkem pracovního úrazu. Vdovský důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela bez dalších podmínek. Základní výměra vdovského důchodu činí od 1. 1. 2011 částku 2230 Kč měsíčně. Výše procentní výměry vdovského důchodu představuje 50 % procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měl nebo by měl nárok manžel v době smrti. Po uplynutí jednoho roku pobírání vdovského důchodu má vdova nárok na vdovský důchod, jestliže splňuje alespoň jednu z níže uvedených podmínek: * pečuje o nezaopatřené dítě, * pečuje o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), * pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ní žije v domácnosti a je závislý na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), * je invalidní ve třetím stupni, nebo * dosáhla alespoň věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk pro muže stejného data narození nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší. Jestliže nárok na vdovský důchod zanikne, vznikne znovu, jestliže se splní některá z výše uvedených podmínek do pěti roků po zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod. Nárok na vdovský důchod trvale zaniká uzavřením nového manželství. V takovém případě náleží vdově částka ve výši 12 měsíčních splátek vdovského důchodu. Sirotčí důchod Na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítě, zemřel-li rodič dítěte, pokud rodič byl poživatelem starobního nebo invalidního důchodu nebo ke dni smrti splnil podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na inva-

58

lidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřel následkem pracovního úrazu. Nárok na sirotčí důchod zaniká osvojením. Pokud oboustranně osiřelé dítě osvojí jen jedna osoba, zaniká nárok na ten sirotčí důchod, který náležel po osobě, kterou osvojitel nahradil. Základní výměra sirotčího důchodu činí od 1. 1. 2011 částku 2230 Kč měsíčně. Výše procentní výměry vdovského důchodu činí 40 % procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měl nebo by měl nárok zemřelý rodič v době smrti. Penzijní připojištění Částky, které spoříte měsíčně do penzijního fondu, bylo možno alternativně ukládat na spořící účet či jinak investovat. Takto však získáváte nárok na státní příspěvek a na výnos, kterého dosahuje vámi zvolený penzijní fond. Z penzijního připojištění se státním příspěvkem náleží buď penze, nebo jednorázové vyrovnání. Nárok vzniká splněním podmínek ve smlouvě. Ve smlouvě může být sjednána též pozůstalostní penze. Pokud pozůstalostní penze není sjednána, účastník penzijního připojištění zemřel a nebyla mu vyplácena penze ani vyplaceno jednorázové vyrovnání, pak fyzické osobě (osobám) určeným ve smlouvě vznikne nárok na odbytné. Výše odbytného se stanoví jako úhrn příspěvků zaplacených účastníkem a podílu na výnosech hospodaření penzijního fondu odpovídajícího výši jím zaplacených příspěvků. Částky státního příspěvku je penzijní fond povinen vrátit ministerstvu. Soukromý fond O soukromých penzijních fondech se uvažuje se zavedením důchodové reformy, nejdříve od roku 2012. Zatím tedy není možno předjímat, nakolik budou prostředky na nich ukládané případně předmětem dědictví. Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, specialistka na sociální oblast, úsek odborové politiky OS KOVO Aktualizace: Platné i od 1. 1. 2011.

59

ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Kovák č. 4/5. února 2010

Je očkování proti pneumokoku hrazeno státem? V loňském roce jsme nechali očkovat dítě proti pneumokokovým infekcím. Očkování bylo zaplaceno z preventivního programu zdravotní pojišťovny. Rozdíl mezi příspěvkem a cenou jsme pak dopláceli z vlastních prostředků. Dozvěděla jsem se, že v letošním roce je očkování proti pneumokokovým infekcím hrazeno státem. Je to tak? Zajímá mě to proto, že letos čekáme přírůstek do rodiny. K. R., Frýdlant v Čechách Očkování proti pneumokokovým infekcím je dobrovolné a od 1. ledna 2010 je hrazeno ze zdravotního pojištění, nikoliv státem. Od uvedeného data je v platnosti legislativní změna zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Došlo k rozšíření § 30 odst. 2 písm. b) o poskytnutí očkovací látky proti pneumokokovým infekcím. Vakcína je hrazena ze zdravotního pojištění, bylo-li očkování zahájeno mezi třetím a pátým měsícem věku dítěte a pokud 3. dávka očkovací látky bude aplikována do sedmého měsíce věku dítěte. Hrazení zahrnuje i přeočkování ve druhém roce věku dítěte. V případě, že dodržíte zákonem stanovené podmínky, tak očkování vašeho dítěte proti pneumokokovým infekcím bude hrazeno ze zdravotního pojištění. Jakou vakcínu bude pojišťovna proplácet, vám určitě sdělí příslušný smluvní praktický lékař pro děti a dorost nebo zdravotní pojišťovna vašeho dítěte. Pokud podmínky nedodržíte, tak máte ještě možnost se informovat u příslušné zdravotní pojišťovny na příspěvek na očkování v rámci preventivních programů, v tomto případě však musíte počítat se spoluúčastí. Vždy je potřebné uschovat doklady o zaplacení vakcíny a také si nechat lékařem v očkovacím průkaze poznačit aplikaci vakcíny včetně data, a to v případě, že vakcínu zaplatíte a následně budete na pojišťovně požadovat proplacení.

60

Chtěl bych ještě dodat, aby se rodiče dětí, u kterých bylo očkování již započato v roce 2009, informovali u své zdravotní pojišťovny, zda nebude proplácet pokračování tohoto očkování v letošním roce ze zdravotního pojištění, ať už plně nebo alespoň částečně (tedy provedené úkony v roce 2010). PhDr. VÁCLAV VOJKŮVKA, expert na zdravotní pojištění Aktualizace: Platné i po 1. 1. 2011.

Měla byste mi zaplatit aspoň stovku bolestnýho! Ta injekce hrozně bolela…

61

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI Kovák č. 9/12. března 2010

Mám nárok na bezpečnostní přestávku? Jsem zaměstnanec strojírenské firmy a pracuji ve velkém hluku. Zaměstnavatel nám poskytuje přestávku, kterou si musíme napracovat. Slyšel jsem o bezpečnostních přestávkách, které se nenapracovávají. Mám na něco takového nárok? D. B., Stod Na tuto otázku není jednoznačná odpověď. Zaměstnavatel je povinen zařadit činnosti, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, do čtyř kategorií dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, § 37 kategorizace prací. O zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie (rizikové práce) rozhoduje orgán ochrany veřejného zdraví na základě návrhu zaměstnavatele. Zaměstnavatel pak v návrhu uvede i přijaté opatření k ochraně zdraví zaměstnanců. Bezpečnostní přestávky jsou uváděny jako minimální opatření k ochraně zdraví při práci u specifikovaných druhů rizik. Tuto otázku by mohl řešit § 39 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci: „Pokud je při trvalé práci zařazené jako riziková podle zákona o ochraně veřejného zdraví nezbytné nepřetržité používání osobních ochranných pracovních prostředků k omezení působení rizikového faktoru nebo pokud to povaha ochranného pracovního prostředku vyžaduje, musí být během práce zařazeny bezpečnostní přestávky, při nichž může zaměstnanec odložit osobní ochranný pracovní prostředek. První přestávka se zařazuje nejpozději po 2 hodinách nepřetržitého výkonu práce v trvání nejméně 15 minut, poslední nejméně v trvání 10 minut nejpozději 1 hodinu před ukončením směny. Po dobu trvání bezpečnostních přestávek nesmí být zaměstnanec v žádném úseku směny exponován rizikovému faktoru překračujícímu hygienický limit.“

62

Hlavní je však rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví, podle kterého se musí zaměstnavatel řídit. V nařízení vlády č. 361/2007 Sb. se uvádějí i další bezpečnostní přestávky, jako například v § 7 práce v zátěži chladem, v § 33 práce spojené s monotonií a v § 35 práce spojená se zrakovou zátěží. Dále se poskytuje bezpečnostní přestávka při řízení dopravního prostředku, a to dle nařízení vlády č. 168/2002 Sb., jímž se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, který je zaměstnavatel povinen zajistit při pro-

Je mi po tom mým guláši hrozně blbě. Neměl bych to nahlásit jako pracovní úraz?

63

vozování dopravy dopravními prostředky, příloha č. 1. Tato přestávka není zařazena na základě kategorizace, ale dle doby řízení dopravního prostředku. Mimo jiné otázku bezpečnostních přestávek řeší i zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v § 89 odst. 1: „Má-li zaměstnanec při výkonu práce právo na bezpečnostní přestávku, započítává se tato přestávka do pracovní doby.“ A v odst. (2): „Připadne-li bezpečnostní přestávka na dobu přestávky v práci na jídlo a oddech, započítá se přestávka v práci na jídlo a oddech do pracovní doby.“ Dále se o bezpečnostních přestávkách zmiňuje i zákon č. 309/2006 Sb. (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) v § 5 odst. 1 písm. a) požadavky na organizaci práce a pracovní postupy: „Zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci nevykonávali činnosti jednotvárné a jednostranně zatěžující organismus. Nelze-li je vyloučit, musí být přerušovány bezpečnostními přestávkami; v případech stanovených zvláštními právními předpisy musí být doba výkonu takové činnosti v rámci pracovní doby časově omezena.“ Z výše uvedeného vyplývá, že nejdůležitější je rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví. Pokud vám zaměstnavatel odmítne rozhodnutí předložit (dle § 106 odst. 1 zákoníku práce máte na tyto informace právo), je třeba se obrátit na ZO OS KOVO, které je zaměstnavatel povinen dle § 108 odst. 6 písm. a) zákoníku práce tyto doklady zpřístupnit. VÁCLAV PELC, specialista BOZP, Regionální pracoviště OS KOVO Plzeň Aktualizace: V roce 2010 bylo vydáno nařízení vlády č. 68/2010 Sb., které mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb. V rámci toho došlo ke změně citace v § 5 zátěž teplem a k úpravě citace § 39.

64

FOTOGALERIE AUTORŮ TEXTŮ

Ing. Andrea BICKOVÁ

Mgr. Petra LAŠTŮVKOVÁ

Mgr. Jarmila ČERCHOVÁ

JUDr. Stanislav LAUN

Ing. Marcela HŘÍBALOVÁ

Ing. Alena PAUKRTOVÁ

Ing. Bohuslav CHUDÁREK

Václav PELC

JUDr. Vilém PEŘINA

Ing. Vladimír PROCHÁZKA

Jindra PLESNÍKOVÁ

Mgr. Dana SIGMUNDOVÁ

Mgr. Iva SLAVĚTINSKÁ

JUDr. Vladimír ŠTICH

JUDr. Marie STODOLOVÁ

PhDr. Václav VOJKŮVKA

David ŠROTT

POZNÁMKY