Oblast BOZP v OS KOVO

������������� ����

�������������������� ����������������

Oblast BOZP v OS KOVO Výsledky a příklady řešení

© 2007 Zpracoval kolektiv autorů OS KOVO

1

OS KOVO Praha Náklad: 2 000 výtisků

Vydal:

Při grafické úpravě byly použity fotografie z volně dostupných veřejných zdrojů a serverů

2

OBSAH:

ÚVODNÍ SLOVO MÍSTOPŘEDSEDY OS KOVO JAROSLAVA SOUČKA 5

• ČÁST I. VŠEOBECNÉ ÚDAJE 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 2. NOVÝ ZÁKONÍK PRÁCE 3. BOZP V KOLEKTIVNÍM VYJEDNÁVÁNÍ 4. SPECIALISTÉ BOZP V OS KOVO

• ČÁST II. KONTROLNÍ ČINNOST 5. ÚDAJE O KONTROLÁCH 6. PRACOVNÍ ÚRAZY A JEJICH ŠETŘENÍ 7. ŠETŘENÍ STÍŽNOSTÍ

• ČÁST III. VZDĚLÁVACÍ A PUBLIKAČNÍ ČINNOST 8. VZDĚLÁVÁNÍ

• ČÁST IV. PŘÍBĚHY ZE ŽIVOTA 9. SKUTEČNÉ PŘÍBĚHY ŘEŠENÉ ODBORY A METODICKÝMI PRACOVIŠTI OS KOVO

• ČÁST V. SPECIALISTÉ BOZP METODICKÝCH PRACOVIŠŤ OS KOVO 10. ČINNOST SPECIALISTŮ BOZP METODICKÝCH PRACOVIŠŤ OS KOVO KONTAKTY, METODICKÁ PRACOVIŠTĚ OS KOVO

3

7 7 7 9 10 12

13 13 13 20 22

23 23 23

29 29 29

36 36 36 38

4

Úvodní slovo místopředsedy OS KOVO Jaroslava Součka

Vážené kolegyně, vážení kolegové, do rukou se Vám dostává publikace, která by měla odstartovat novou prezentaci práce v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) v rámci OS KOVO. Z praxe všichni víme, že tato oblast není ve většině firem milovaným dítětem. Podle mnohých manažerů „zbytečně“ odčerpává finance na potřebnější investice, než je bezpečné pracovní prostředí a pracovní podmínky. Tito zaměstnavatelé neváhají znesnadňovat provádění kontrol v oblasti BOZP všemi prostředky – vyžadují formální oprávnění k provedení kontroly a zpochybňují jej, odmítají vstup svazových inspektorů BP do podniků nebo na exponovaná pracoviště, neposkytují součinnost svého odborně způsobilého zaměstnance (někdy ho ani nemají), používají rozmanité formy nátlaku na funkcionáře ZO, kteří se snaží o změny v rámci svých kompetencí v BOZP, ze kterých vyplývají finanční náklady, a konečně ve většině případů nejsou sami v této oblasti odborně na výši, což způsobuje komunikační problémy. To všechno je pravda. Ale my jsme přece odbory. Naším úkolem je vedle obrany zájmů zaměstnanců ve mzdách, v rozsahu pracovní doby atd. také dbát na to, aby stav pracovního prostředí, strojů a pracovních nástrojů co nejvíce eliminoval možnost zranění, zmrzačení nebo dokonce úmrtí zaměstnance. A máme k tomu kompetence nejen v úrovni vyjednávání jako u ostatních oblastí, máme tyto kompetence dány přímo zákonem. Nepříjemné je jejich uplatňování, protože jak je výše uvedeno, ne každý zaměstnavatel chápe tuto činnost jako pomoc firmě, která má zabránit mnohem horším následkům na zdraví a následně financích příslušné firmy. Na „iniciátora“ opatření v oblasti BOZP se pak pohlíží jako na „škůdníka“, kterému je třeba v lepším případě domluvit, v horším případě se ho zbavit. Většina zaměstnavatelů prostě není „osvícená“ a změny k lepšímu jsou pak věcí osobní statečnosti příslušného funkcionáře ZO a úrovně ochoty spoluzaměstnanců podpořit požadovaná opatření. Obsah této publikace Vás má seznámit jednak se statistickými údaji o činnosti OS KOVO v oblasti BOZP v periodě 2001 až 2006 (s výjimkami dat, které nebylo možné získat do vydání této publikace) a jednak s praktickými příklady řešení ve firmách, které by Vám měly argumentačně pomoci jak při komunikaci s Vašimi členy a zaměstnanci, tak s manažery.

5

Pomoci k tomu, abyste se spolu s námi pokusili začít měnit pohled na BOZP u těchto dvou skupin v tom smyslu, že BOZP: • není výmysl minulého režimu, který „brání“ svobodnému rozvoji podniku a ohrožuje konkurenceschopnost a tedy zaměstnanost • je součástí podnikové kultury v tržním prostředí a legislativy v EU • je nedílnou součástí rozvoje firmy z pohledu certifikací, vztahu zaměstnanců k firmě, vztahu vnějšího okolí k firmě (státní úřady, regionální samospráva, veřejné mínění) – firma, kde se při práci mrzačí nebo umírají lidé, není dobrým partnerem pro jakoukoliv spolupráci • je pro mladé zaměstnance důležitou součástí pracovního života, protože si po práci chtějí užívat volné chvíle naplno, jako zdraví jedinci, nepoznamenaní pracovním procesem Vím, že to bude velmi obtížný proces, obtížný především pro Vás, kteří pracujete „v první linii“. Přesto věřím, že se nám jej společně podaří úspěšně rozvinout a přispět tak k naplnění funkce odborů v současné společnosti.

6

Část I. VŠEOBECNÉ ÚDAJE

1. Základní údaje Vývoj počtu základních organizací v letech 2004 a 2005 zůstává beze změn a ustálil se na počtu 747 základních organizací. Graf ukazuje vývoj počtu základních organizací v jednotlivých krajích za tyto dva roky. Aktuální informace za rok 2006 je 718 základních organizací.

7

Organizovanost v OS KOVO podle Krajských sdružení (v roce 2005) přibližuje následující tabulka. Krajské sdružení OS KOVO

ZO OS KOVO

počet zaměstnanců

z toho členů OS KOVO

Praha

60

10 816

6 393

Středočeský

85

51 806

28 858

Jihočeský

53

20 136

10 340

Plzeňský a Karlovarský

63

24 997

10 939

Ústecký

52

12 332

5 275

Královéhradecký

79

23 934

13 412

Liberecký

26

7 009

4 037

Pardubický

42

18 253

8 220

Jihomoravský

58

22 486

16 456

Olomoucký

48

24 719

12 692

Moravskoslezský

85

62 408

49 045

Zlínský

37

20 095

8 190

Vysočina

59

26 760

12 313

747

325 751

186 170

CELKEM ZA OS KOVO

Následující graf ukazuje pozitivní vývoj v nárůstu počtu nových členů ZO OS KOVO podle krajských sdružení.

8

2. Nový zákoník práce 1. ledna 2007 nabyl účinnosti zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Vzhledem k tomu, že tato publikace zpracovává údaje z let 2001 až 2006, jsou v ní použity termíny a odkazy na jednotlivé paragrafy v té době platného zákoníku práce. V zákoníku práce 65/1965 Sb., v platném znění, byla řešena bezpečnost o ochrana zdraví při práci (BOZP) v hlavě páté, §§ 132 až 137, v novém zákoníku práce to je část pátá, §§ 101 až 108 a §§ 321 až 323 v části třinácté. Souběžně s novým zákoníkem práce nabyl účinnosti zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), také někdy nepřesně nazývaný jako zákon o BOZP. Ze ZP jsou tam přesunuty záležitosti technické povahy týkající se oblastí: pracoviště a pracovní prostředí, výrobní a pracovní prostředky a zařízení, zvláštní odborná způsobilost, rizikové faktory pracovních podmínek a zákazy některých prací. Podrobněji je zde také řešena úprava odborné způsobilosti a zvláštní odborné způsobilosti, koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, a nalezneme zde i úpravu společných, přechodných a závěrečných ustanovení, které obsahují kromě jiného i změny v zákoně č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.

9

3. BOZP v kolektivním vyjednávání Kolektivní smlouvy na úrovni podniků (PKS), ve své drtivé většině (v 91,6% PKS) obsahují část, která se zabývá oblastí BOZP. Kolektivní smlouvy vyššího stupně mají oblast BOZP ošetřenu, každá poněkud odchylně, ale obsahují ji všechny. OS KOVO na konci léta 2006 vydal zcela novou metodickou pomůcku pro tvorbu podnikových kolektivních smluv, která zohledňuje nový zákoník práce. Obsah metodické pomůcky nepochybně pomůže při přípravě návrhu podnikové kolektivní smlouvy i při jejím vyjednávání. Lze tam též najít i další informace, které budou užitečné jak v komunikaci se zaměstnavatelem, tak i při řešení pracovněprávní problematiky zaměstnanců. Jednotlivé kapitoly metodické pomůcky jsou v návaznosti na platnou legislativu a nové poznatky z kolektivního vyjednávání upraveny tak, aby co nejaktuálněji reagovaly na současné prostředí sociálního dialogu. Metodická pomůcka pro tvorbu PKS návodně doporučuje, jak podrobněji v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v oblasti životního prostředí, sjednat podmínky v následujících okruzích: • Právo na projednání • Opatření k zajištění BOZP • Životní prostředí • Náhrada škody při pracovních úrazech a nemocích z povolání • Úrazové pojištění • Právo na kontrolu • Závazné pokyny • Podmínky pro činnost odborových orgánů v BOZP • Hlášení smrtelných pracovních úrazů a pracovních úrazů, vyžaduje-li poškození zdraví hospitalizaci delší než 5 dnů • Hodnocení stavu BOZP a životního prostředí Souhrnně metodická pomůcka pro tvorbu PKS doporučuje využít znalostí a podkladových materiálů, které pro oblast BOZP mají specialisté BOZP na metodických pracovištích, i ve vašich ZO OS KOVO, a je vhodné využít jejich účasti při vlastním kolektivním vyjednávání.

10

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP)

Rok 2005

Rok 2006

2006 / 2005

Počet

%

Počet

%

Rozdíl

Nárůst/ pokles v %

BOZP sjednána v PKS

523

89,2

537

91,6

14

2,7

Sjednáno rozhodné období pro zjišťování průměrného výdělku pro účely odškodňování

146

24,9

143

24,4

-3

- 2,1

Sjednáno pravidelné projednávání otázek BOZP

488

83,3

490

83,6

2

0,4

Sjednána konkrétní opatření k zajištění BOZP

188

32,1

169

28,8

- 19

- 10,1

Sjednáno písemné vyhodnocování stavu BOZP

358

61,1

355

60,6

-3

- 0,8

Z vyhodnocení opatření BOZP sjednaných v PKS vyplývá, že situace v této oblasti se ve všech kritériích vyhodnocování nevyvíjí zcela tak, jak bychom si představovali. Nejpodstatnějším faktickým údajem je uplatnění konkrétních opatření ke zlepšení BOZP. Praxe ukazuje, že v některých případech, kde BOZP není podrobně obsažena v kolektivní smlouvě – tam odbory příliš nevěnují pozornost této oblasti (není tomu tak vždy). Kampaň OS KOVO za BOZP 2007 musí přispět ke zlepšení situace.

11

4. Specialisté BOZP v OS KOVO Počet specialistů BOZP v OS KOVO (obyčejně je používán i termín „svazový inspektor bezpečnosti práce“ ve zkratce SIBP) je již několik let ustálen na čísle 9 pro celou Českou republiku.

2 SIPB na ústředí v Praze v DOS 1 SIPB pro Jihočeský kraj 1 SIBP pro Středočeský kraj a pro hlavní město Praha 1 SIBP pro Plzeňský a Karlovarský kraj 1 SIBP pro Liberecký a Ústecký kraj 1 SIBP pro Královéhradecký a Pardubický kraj 1 SIBP pro Moravskoslezský a Olomoucký kraj 1 SIBP pro Vysočinu a Jihomoravský a Zlínský kraj

12

Část II. KONTROLNÍ ČINNOST 5. Údaje o kontrolách Podle starého i nového zákoníku práce mají odborové orgány právo vykonávat kontrolu nad stavem BOZP u jednotlivých zaměstnavatelů; přitom mají zejména právo kontrolovat, jak zaměstnavatelé plní své povinnosti v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci a zda soustavně vytvářejí podmínky bezpečné a zdravotně nezávadné práce, zda pravidelně prověřují pracoviště a zařízení zaměstnavatelů. V roce 2004 bylo provedeno 217 kontrol, jako významné preventivní činnosti, organizované odborových orgánem – svazovým inspektorem bezpečnosti práce. V roce 2005 to bylo 188 kontrol, a v roce 2006 jich pak bylo provedeno 231. Před rokem 2004 byl údaj o počtu provedených kontrol sledován a řazen jinak, proto tyto údaje nelze použít pro srovnání s léty 2004 až 2006.

Kontrol organizovaných zaměstnavatelem na všech pracovištích a zařízeních zaměstnavatele, po dohodě s příslušným odborovým orgánem, bylo v roce 2004 provedeno 850, v roce 2005 pak 763

13

a v roce 2006 jen 425 kontrol. U převážné většiny zaměstnavatelů byly kontroly BOZP ve smyslu § 136a odst. 4 zákoníku práce prováděny řádně. V některých případech ovšem zaměstnavatel přistupuje ke kontrolám pouze formálně.

Nejčastěji zjištěné nedostatky při kontrolách provedených SIBP: Oblast poskytování OOPP, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků: • ve firmě není vůbec zpracován vlastní seznam pro poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, • vlastní seznam pro poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků sice zpracován je, ale pro výběr a použití OOPP schází vyhodnocení rizik na konkrétních pracovištích pro jednotlivé práce, • zaměstnanec sám rozhoduje o použití OOPP (zaměstnavatel ponechává vyhodnocení rizika i výběr druhu OOPP na zaměstnanci), • ve vlastních seznamech pro poskytování OOPP chybí některé práce, na které se poskytování OOPP vztahuje, • zaměstnanci nejsou seznámeni s používáním OOPP, použití OOPP není kontrolováno ani vyžadováno.

14

Oblast poskytování ochranných nápojů: • ve firmě je sice zpracován vlastní seznam pro poskytování ochranných nápojů, ale podle zrušeného právního předpisu, • ochranné nápoje nejsou poskytovány v množství odpovídajícímu příslušnému nařízení vlády, • špatný výběr ochranných nápojů - poskytované nápoje nezaručují např. náhradu minerálních látek ztracených potem, protože je často poskytována pouze sodová voda.

Oblast hodnocení rizik: • hodnocení rizik je provedeno formálně, neodpovídá konkrétnímu stavu na pracovištích, • nejsou stanovena opatření, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je, nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik, • opatření přijatá v souvislosti s hodnocením rizik jsou příliš obecná nebo nejsou vůbec stanovena, • zaměstnanci nejsou seznámeni s riziky, ačkoliv mají právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jejich práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením.

15

Oblast měření škodlivin: • vlastní měření a stanovení časového snímku pracovního dne se provádí bez účasti odborového orgánu nebo zástupce zaměstnanců pro oblast BOZP (nejedná se však o povinnost jednoznačně danou zákonem), • předložená měření nejsou vyhodnocena, • měření nejsou aktuální, • dochází ke zkreslování údajů - ve vyhodnocení jsou uváděny kratší doby expozice, než jaké jsou ve skutečnosti.

Oblast kategorizace prací: • některé práce, které evidentně ohrožují zdraví, nejsou zařazeny do správné kategorie, • zaměstnanci nejsou informováni o tom, do jaké kategorie je jimi prováděná práce zařazena.

16

Další nedostatky: • stroje a zařízení jsou používány v rozporu s pracovním postupem a návodem k používání, • některé manuální práce jsou prováděny v nevhodné fyziologické poloze, • objevují se nedostatky v oblasti provádění školení zaměstnanců a vedení dokumentace o školení zaměstnanců, • nejsou prováděny, případně zdokumentovány, předepsané lékařské preventivní prohlídky zaměstnanců, atd. V roce 2004 bylo zaznamenáno 12, v roce 2005 jen 11 a v roce 2006 pak 6 případů, kdy odborový orgán ve spolupráci s metodickým pracovištěm OS KOVO požadoval závazným pokynem od zaměstnavatele odstranění závad v provozu na strojích zařízeních a při pracovních postupech.

17

Odbory také mohou podle § 136 odst. 1 písmena c) a d) zákoníku práce v případě ohrožení života nebo zdraví zaměstnanců závazným pokynem zastavit práci. K takovému zastavení práce, se všemi náležitostmi, v posledních letech nedošlo. Pouze jednou byla v r. 2005 uplatněna výjimka, kde důvodem k vydání závazného pokynu se zastavením práce byl špatný technický stav jeřábu, který vedl k pádu břemene z tohoto jeřábu. V podstatě tedy vždy stačilo použít hrozbu k zastavení práce. Ostatní použité závazné pokyny byly vydány k odstranění závad například: • nevyhovující mikroklimatické podmínky, • neposkytování osobních ochranných pracovních prostředků a ochranných nápojů, • chybějící ochranná zařízení - soustruh neměl kryty na řemenových převodech - nebezpečí zachycení, • chybějící odsávací zařízení – vrstva prachu z tvrdých dřev a ostatních dřevin u pásové pily a hoblovky v dřevomodelárně, • nerovný povrch podlahy, nečistá mastná podlaha, • dopravní komunikace nebyly výrazně odlišeny od ostatních ploch se stejnou úrovní, • nedostatečné osvětlení, • špatný stav sanitárních zařízení, apod.

O opatřeních provedených podle § 136 odst 2 písmeno c) nebo d) zákoníku jsou odborové orgány povinny neprodleně vyrozumět příslušný orgán kontroly. Takových vyrozumění vydaly odborové orgány ve spolupráci s metodickými pracovištěmi OS KOVO v roce 2001 – 18, v roce 2002 – 14, v roce 2003 – 13, v roce 2004 – 12, v roce 2005 – 11 a v roce 2006 - 6. Ještě jedna stručná poznámka k závazným pokynům, potvrzující skutečnost, že napadání odborových závazných pokynů z různých stran, zejména ze strany zaměstnavatelské, je uměle vyvolávaným protiodborovým tažením. Závazné pokyny, ať již k odstranění závad, či k zastavení práce, bere u nás v posledních letech za samozřejmost (tedy demokratickou, podnikání neohrožující samozřejmost) i tak velký zahraniční zaměstnavatel, jakým bezesporu je firma VW, která ve Škodě Auto a. s., zaměstnává více než 25 000 zaměstnanců. Při kontrolní činnosti narážejí odborové orgány u zaměstnavatelů na množství problémů a překážek. Někteří zaměstnavatelé požadují nějaké zvláštní oprávnění k provedení kontroly; vyskytují se pokusy zaměstnavatelů odmítnout vstup SIBP do podniku i pokusy o evidentně neodůvodněná omezení vstupu do některých prostor podniku. Komplikované je provádění kontrol ve firmách, které nemají svého odborně způsobilého zaměstnance k provádění úkolů v prevenci rizik (tuto činnost si nechávají zajišťovat dodavatelsky a zaměstnanec dodavatelské firmy není u kontroly přítomen).

18

Není ojedinělé, že namísto zajišťování BOZP se ve firmách vyskytuje vyhrožování zaměstnancům (i výpovědí) v případech, kdy se dožadují plnění povinností zaměstnavatele dle zákoníku práce.

Nutno ovšem zdůraznit, že specialisté BOZP neprovádějí pouze kontrolní činnost, ale i metodickou pomoc v oblasti BOZP, spolu s jinou preventivní činností v oblasti BOZP v základních organizacích OS KOVO.

19

6. Pracovní úrazy a jejich šetření Odborové orgány mají právo vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u jednotlivých zaměstnavatelů; přitom mají zejména právo kontrolovat, zda zaměstnavatelé řádně vyšetřují pracovní úrazy, účastnit se zjišťování příčin pracovních úrazů a nemocí z povolání, popřípadě je samy vyšetřovat. Následující graf sleduje vývoj počtu šetřených pracovních úrazů specialisty BOZP OS KOVO v letech 2001 až 2006. Vzhledem ke změně způsobu evidence a výkaznictví nejsou v grafu znázorněny údaje o počtu ostatních pracovních úrazů a nemocí z povolání před r. 2004.

Stejně jako v minulých letech se šetření pracovních úrazů provádí často bez účasti zástupce odborové organizace. Objevují se i porušení bezpečnostních předpisů, pokynů a zásad samotnými postiženými zaměstnanci. V některých případech byla zjištěna také pasivní resistence zaměstnavatele, který prokazatelně věděl o permanentním porušování bezpečnostních předpisů zaměstnanci, ale toleroval ho. Technické závady na strojním zařízení se vyskytují v souvislosti s pracovními úrazy již méně často.

20

Specialisté BOZP OS KOVO se v průběhu sledovaných let zúčastňovali šetření pracovních úrazů, prováděli samostatné šetření pracovních úrazů a zúčastnili se šetření nově vzniklých nemocí z povolání.

Pro dokreslení situace uvádíme počet smrtelných pracovních úrazů v celé České republice. V roce 2005 byly v celé České republice zaznamenány celkem 164 smrtelné pracovní úrazy, svazoví inspektoři se zúčastnili vyšetřování všech pěti smrtelných pracovních úrazů v působnosti OS KOVO (a to i opakovaně u jednoho případu, tedy celkem 9x). V roce 2006 jsme se pak účastnili šetření dvou smrtelných kováckých pracovních úrazů.

V oblasti odškodňování pracovních úrazů se jako nejčastější zjištěný nedostatek při kontrolách provedených SIBP opakuje neoprávněné krácení odškodnění.

21

7. Šetření stížností Zaměstnanci mají právo a povinnost podílet se na vytváření zdravého a bezpečného pracovního prostředí, a to zejména uplatňováním stanovených a zaměstnavatelem přijatých opatření a svou účastí na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Jednou z forem uplatňování tohoto práva jsou i stížnosti zaměstnanců podané u odborové organizace nebo na MP OS KOVO. Na základě stížností zaměstnanců podniků prováděli specialisté BOZP OS KOVO šetření oprávněnosti těchto stížností. Počet stížností postupně klesá, je otázka, zda za poklesem stojí zlepšování pracovních podmínek na pracovišti, nebo jiné důvody.

22

Část III. VZDĚLÁVACÍ A PUBLIKAČNÍ ČINNOST 8. Vzdělávání Bohatou činností se může OS KOVO pochlubit v oblasti vzdělávání. Pořádá pravidelné semináře k získávání a udržování kvalifikace a úrovně odbornosti SIBP a ostatních odborových inspektorů. Tyto vzdělávací akce jsou určeny jak pro svazové inspektory BOZP, tak i pro členy Komise BOZP a ŽP OS KOVO a v neposlední řadě i pro ostatní odborové inspektory BOZP a funkcionáře z podniků v působnosti OS KOVO. Lektory na těchto vzdělávacích akcích jsou přední odborníci z oblasti BOZP.

Od počátku koncipování sytému vzdělávání OS KOVO je oblast BOZP považována za jednu ze stěžejních a bez ní nelze tento systém považovat za ucelený. Důsledně se zařazují každý rok minimálně dva kurzy pro inspektory BOZP.

23

V seminářích pro nové předsedy i členy výborů je tato oblast zařazena také. Koncepce seminářů i metodika lektorů jsou na moderní a vysoké úrovni, aby bylo zajištěno hlavně to, že získané informace a nové zákonné úpravy, či doporučení se dostanou co nejrychleji do terénu. Inspektoři i pověření funkcionáři jsou ti, kdo se musí zasazovat o to, aby firmy realizovaly požadavky na BOZP. Do budoucna se proto uvažuje i o školení v metodice přesvědčování a výkladu předpisů. Inspektoři narážejí totiž často i na nepochopení ze strany samotných ohrožených zaměstnanců. Odboroví inspektoři vystupují v roli propagátorů ústřední myšlenky „Zdravý do práce – zdravý z práce“, a proto jejich vzdělání musí být rozšiřováno i v dovednostech působení na lidi a zvláště pak v řešení konfliktních situací.

Na seminářích se využívá moderní technika, lektoři pracují se skupinami frekventantů a vždy věnují čas konzultaci o konkrétních případech. Pro posluchače je vytvářeno vhodné pedagogické prostředí, aby vjem nových poznatků v procesu upevnění informací odpovídal vynaloženému úsilí.

Rovněž se počítá s tím, že setkávání ostatních odborových inspektorů sehrává důležitou roli v oblasti BOZP. Společné řešení shodných či podobných situací vytváří a posiluje pocity sounáležitosti s hlavními cíli odborové práce. V připravované „Kampani pro zvýšení účinnosti vzdělávání členů OS KOVO“ je věnována oblasti školení BOZP zvýšená pozornost, což se odráží ve vyšší frekvenci připravených seminářů.

24

Vzdělávání funkcionářů základních organizací OS KOVO Někteří zaměstnavatelé znají svá práva a své povinnosti nejen v oblasti pracovně- právních vztahů, ale i v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a snaží se své povinnosti plnit, třeba prostřednictvím fyzické osoby odborně způsobilé k prevenci rizik. Najdou se ovšem i takoví zaměstnavatelé, kteří nezajišťují pro své zaměstnance osobní ochranné pracovní prostředky ani ochranné nápoje, nezjišťují odbornou způsobilost zaměstnanců a nevysílají zaměstnance na periodické lékařské preventivní prohlídky, neprovádějí školení a přezkoušení, nehodnotí rizika, neprovádějí kategorizaci prací atd. Takový postup by si patrně nedovolil zaměstnavatel, u kterého dobře pracuje odborová organizace. Aby odboráři mohli prosazovat a hájit zájmy zaměstnanců, musí mít samozřejmě i potřebné znalosti a dovednosti. OS KOVO, svým organizačně provozním úsekem, mimo jiné zajišťuje vzdělávání funkcionářů pro oblast BOZP. Ať už se jedná o nové, začínající funkcionáře, nebo o funkcionáře, kteří se v oblasti BOZP pohybují již delší dobu. Účastníci těchto vzdělávacích akcí získávají základní informace o legislativě BOZP a jejím uplatňování v praxi. Využívají se moderní metody pro aktivní výcvik a vyučování, účastníci řeší případové studie a modelové situace. Dalším krokem na úseku vzdělávání jsou školení a semináře BOZP, které pořádají jednotlivá metodická pracoviště. Na nich se účastníci - funkcionáři ZO seznámí s novou legislativou BOZP a jejími změnami. Získají informace o platných předpisech a technických normách pro technická zařízení, jako jsou například elektrická zařízení, tlaková a plynová zařízení, zdvihací zařízení, dopravní vozíky, tvářecí a obráběcí stroje atd..

25

Zdokonalují se zde v efektivním provádění kontrol BOZP, šetření příčin úrazů, uplatňování požadavků BOZP. Seznamují se s problematikou prevence rizik, pracovních podmínek a závodní preventivní péče. Velmi často na těchto akcích, mimo specialisty OS KOVO, působí jako lektoři odborníci z Oblastních inspektorátů práce, Krajských hygienických stanic a Zdravotních ústavů. Nemalý význam při těchto seminářích má také neformální výměna zkušeností a poznatků z činnosti na úseku BOZP mezi samotnými účastníky. Poslední v řadě, nikoliv však významem a účinností, jsou školení přímo pro jednotlivé ZO, programově připravena na objednávku ke konkrétní problematice BOZP. V časově kratších blocích jsou přednášena témata jako například pracovní úrazy a jejich odškodňování, kategorizace prací a opatření k ochraně zdraví, organizace ročních prověrek BOZP. Jejich přínos je možno spatřovat právě v úzkém zaměření a možnosti aplikace na konkrétní případy z vlastní činnosti základní organizace. Ke vzdělávání funkcionářů a členů ZO OS KOVO přispívá i publikační činnost v této oblasti, jak ukazuje následující graf. Před rokem 2004 nebyla sledována položka „informace publikované v tisku“.

26

OS KOVO prostřednictvím svých specialistů BOZP úzce spolupracuje s Českým úřadem bezpečnosti práce (ČÚBP) - od 1. 7. 2005 Státní úřad inspekce práce (SÚIP) a s Krajskými hygienickými stanicemi (KHS); a tato spolupráce a konzultace vede k řešení aktuálních problémů a stížností v oblasti BOZP a hygieny práce a případně i k upřesnění kontrolních postupů.

27

Na závěr této části uvádíme výčet nejvýznamnějších subjektů, se kterými OS KOVO v oblasti BOZP v poslední době nejčastěji spolupracoval: Ministerstvo práce a sociálních věcí – www.mpsv.cz Český úřad bezpečnosti práce (ČÚBP) - od 1. 7. 2005 Státní úřad inspekce práce (SÚIP) www.suip.cz Organizace státního odborného dozoru nad bezpečností práce – www.iti.cz Ministerstvo zdravotnictví – www.mzcr.cz Orgány ochrany veřejného zdraví (jen přehled Krajských hygienických stanic - KHS) http://www.mzcr.cz/index.php?clanek=605 Ministerstvo životního prostředí – www.mzpcr.cz Státní zdravotní ústav Praha – www.szu.cz Výzkumný ústav bezpečnosti práce Praha – www.vubp.cz Krajská nemocnice Pardubice - Centrum pracovního lékařství – www.nem.pce.cz Východočeská energetika Hradec Králové a.s. – www.cez.cz Rožnovský vzdělávací servis s.r.o. – www.rovs.cz ENVIFORM Třinec s.r.o. – www.enviform.cz ŘEMPO HOLOUBEK a.s. – www.rempoholoubek.cz BTV PLAST s.r.o. Havlíčkův Brod – www.btvplast.cz Česko-bavorská komunikační a informační kancelář, a další

Odkazy na některé užitečné www stránky: Odborový svaz KOVO - www.oskovo.cz ČMKOS - http://www.cmkos.cz Oborový portál BOZPinfo – www.bozpinfo.cz (zabývá se oblastí BOZP v ČR) Český Focal Point pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci - http://osha.mpsv.cz/ Úřední Věstník EU v češtině http://europa.eu.int/eurlex/lex/JOEdSpecRep.do?year=2004&ihmlang=cs EUR-Lex poskytuje přímý bezplatný přístup k právu Evropské unie http://eur-lex.europa.eu/cs/index.htm Sbírka zákonů - Ministerstvo vnitra ČR http://www.mvcr.cz/sbirka/index.html Portál veřejné správy ČR http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/6966/place PSP ČR – sněmovní tisky projednávaných návrhů - http://www.psp.cz/sqw/sntisk.sqw Účast veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí http://www.ucastverejnosti.cz/cz/ Deník o životním prostředí - http://www.ekolist.cz/

28

Část IV. PŘÍBĚHY ZE ŽIVOTA 9. Skutečné příběhy řešené odbory a metodickými pracovišti OS KOVO Příběh první... ... ze slévárny šedé litiny Není pochyb o tom, že ve slévárně šedé litiny jsou těžké pracovní podmínky. Některé práce jsou zde zařazeny do 3. nebo dokonce i 4. kategorie. Jsou překračovány přípustné expoziční limity (PEL) prachu a zaměstnanci jsou exponováni hlukem. Strojní zařízení je staré a v některých případech nesplňuje požadavky dnešní legislativy na stroje a zařízení. Ovšem zaměstnavatel se o zlepšování pracovních podmínek příliš nezajímá. Odborová organizace v této slévárně postupně přestává v roce 1993 pracovat, k nemalé radosti zaměstnavatele. Není nikdo, kdo by se dožadoval plnění povinností zaměstnavatele vyplývajících ze zákoníku práce. Změna situace nastává v roce 2001, kdy dochází k aktivizaci základní organizace odborového svazu. Členové výboru ale nemají téměř žádné zkušenosti. Velkým pomocníkem se jim stává Metodické pracoviště OS KOVO, které jim krůček za krůčkem pomáhá překonávat překážky. Snahou je zajistit, aby zaměstnavatel dodržoval zákoník práce a další legislativu platnou pro oblast pracovněprávních vztahů a bezpečnost strojů a zařízení. Vzniká silná odborová organizace, jejíž představitelé jsou schopni samostatně jednat a hájit zájmy zaměstnanců. Jednání, týkající se značně zastaralého strojního zařízení byla zpočátku neúspěšná. Bylo zřejmé, že se situace nezmění pouhým jednáním. VZO OS KOVO požadoval závazným pokynem na zaměstnavateli odstranění závad v provozu na strojích a zařízeních a při pracovních postupech, a jelikož se jednalo o případ bezprostředního ohrožení života nebo zdraví zaměstnanců - zakázal další práci v souladu s § 136 zákoníku práce. Objevily se sice pokusy o zastrašování členů výboru ZO OS KOVO, ale jednání byla nakonec úspěšná. Důležité je, že došlo k odstranění závad bezprostředně ohrožujících život a i k odstranění několik let trvajících závad a značně se zlepšilo pracovní prostředí zaměstnanců slévárny šedé litiny. Nemalý podíl na tomto úspěchu má i Metodické pracoviště OS KOVO, které pomohlo základní organizaci cennými radami a podporou.

29

Příběh druhý... ... s ochrannými brýlemi Ochrana zraku při práci je při určitých pracovních činnostech nezbytnou součástí ochrany zdraví zaměstnanců, kteří jsou při práci vystaveni riziku odletujících částic např. při obrábění nebo svařování kovového materiálu. V poslední době však některé firmy (především se zahraničním vlastníkem) požadují plošně na všech zaměstnancích používání ochranných brýlí při pohybu ve výrobních provozech. Povinnost nosit ochranné brýle bez rozdílu všemi zaměstnanci, kteří pobývají či se pohybují výrobním provozem, je stanovena vnitropodnikovým pokynem a tím začíná tento příběh. Zaměstnanci firmy, které se tento příběh dotýká, se obrátili na základní organizaci OS KOVO a posléze i na MP OS KOVO s připomínkami, zda je opravdu nutné a odůvodněné používání ochranných brýlí všemi zaměstnanci podniku. Při šetření, které se na základě žádosti ZO OS KOVO uskutečnilo, představitelé firmy zdůvodnili nutnost ochrany zraku všech zaměstnanců, jenž vychází ze zpracovaného vyhodnocení rizik dle ustanovení § 132a zákoníku práce a zavedené praxe v ostatních zahraničních pobočkách firmy. O stanovisko v celé předmětné záležitosti byl požádán i tehdejší inspektorát bezpečnosti práce, jehož zástupce neshledal na postoji zaměstnavatele nic závadného a povinnost používat ochranné brýle všemi zaměstnanci podniku nezpochybnil. V zájmu určitého komfortu při zajištění ochrany zdraví zaměstnanců a na základě dalších připomínek zaměstnanců, které se týkaly poskytovaného jednotného (a hlavně levného) typu ochranných brýlí, jsme po dohodě se ZO OS KOVO požadovali na zaměstnavateli umožnit zaměstnancům, aby si sami mohli vybrat vhodný typ brýlí s ohledem na svůj fyzický a zdravotní stav. Jednalo se především o velikostní sortiment, zohlednění pracovních činností a profesí, kombinaci dioptrických a ochranných brýlí apod. Tento požadavek zaměstnavatel akceptoval a umožnil všem zaměstnancům vybrat si takový typ ochranných brýlí (z několika doporučených a schválených typů), který jim plně vyhovuje vzhledem k jejich pracovní činnosti, fyzickým i lidským potřebám. A o to hlavně v tomto případě šlo, aby se podařilo, v rámci možného, prosadit dobrou věc pro lidi - dohodnout alespoň „přijatelnou“ variantu uvedených nesnází. Při roční komplexní prověrce BOZP, která proběhla v lednu letošního roku, bylo ověřeno, že používání ochranných brýlí při práci všemi zaměstnanci se již stalo běžnou a bezproblémovou záležitostí.

30

Příběh třetí... ... o bezpečnostních přestávkách Při kolektivním vyjednávání na podzim roku 2005 vyšlo v jedné organizaci najevo, že na výrobní lince nejsou stanoveny bezpečnostní přestávky z titulu psychické zátěže z monotónní práce. Dle názoru specialisty BOZP OS KOVO měly být bezpečnostní přestávky stanoveny na dobu 10 minut po odpracování 2 hodin. Záležitost byla konzultována na Oblastním inspektorátu práce, názor OIP byl totožný. Italská firma se stávajícím vedením argumentovala ekonomickým rozborem a zavedení bezpečnostních přestávek zpochybňovala. Dalším šetřením bylo zjištěno, že v roce 2002 Krajská hygienická stanice (KHS) bezpečnostní přestávky nařídila. Tehdejší vedení firmy však po čase bezpečnostní přestávky svévolně zrušilo. Do případu se opět vložila KHS na základě podnětu odborové organizace a znovu bezpečnostní přestávky požadovala.

Vzhledem k tomu, že došlo ke změně vedení firmy, nebyly tyto bezpečnostní přestávky realizovány. KHS - územní pracoviště, bezpečnostní přestávky v organizaci opětovně nařídila.

31

Příběh čtvrtý... ... životu nebezpečné závady na ohraňovacích lisech V souvislosti s hodnocením kolektivní smlouvy v oblasti BOZP u ředitele společnosti bylo konstatováno několik problémů BOZP. Bylo dohodnuto, že situaci prověří specialista BOZP OS KOVO z příslušného MP. Kontrola provedená v organizaci se mimo jiné zaměřila na zajištění bezpečnosti práce na ohraňovacích lisech v jednom středisku, kde došlo k vážnému úrazu obsluhy, a na oprávněnost krácení odškodnění pracovních úrazů pana Jana a pana Josefa. Kontrolou práce na ohraňovacích lisech bylo zjištěno, že i přes vznik vážného úrazu se na nich i nadále pracuje vysoce nebezpečným způsobem, v rozporu s návodem k obsluze, a že nejsou plněna preventivní opatření nařízená generálním ředitelem. Vzhledem k vážnému stavu byl zaměstnavatel upozorněn, že pokud nedojde k urychlené nápravě, bude situace řešena závazným pokynem ve smyslu § 136 zákoníku práce. Podrobným šetřením pracovního úrazu pana Jana (při nýtování mu vletěla kovová tříska do oka) bylo zjištěno, že postižený neporušil žádný bezpečnostní předpis a ani bezpečnostní pokyn platný v podniku. Chování pana Jana není možno označit za lehkomyslné. Krácení odškodnění bylo protiprávní. Jako protiprávní bylo označeno i krácení odškodnění pracovního úrazu pana Josefa. K úrazu došlo po částečném odříznutí držáku radiátoru ÚT, který se nečekaně odlomil a poranil postiženého, přestože měl předepsané ochranné rukavice. Odškodnění bylo kráceno i přesto, že je v záznamu o úrazu konstatováno, že pan Josef neporušil žádný bezpečnostní předpis a ani pokyn. Jeho jednání není též možno označit za lehkomyslné. Za lehkomyslné jednání nelze považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce. V prosinci 2004 obdrželo Metodické pracoviště dopis generálního ředitele tohoto podniku, ve kterém jsou specifikována technická i organizační opatření, která byla k zajištění BOZP na ohraňovacích lisech realizována. Pokud budou důsledně dodržována, měla by být eliminována možnost vzniku úrazu. Podle informace předsedkyně VZO OS KOVO došlo i k přehodnocení krácení odškodnění v uvedených dvou případech.

32

Příběh pátý... ... o prašnosti na pracovišti Na MP se obrátil předseda VZO OS KOVO se žádostí o pomoc při řešení problematiky nadměrné prašnosti na dvou pracovištích. Naměřené koncentrace prachu, s převážně dráždivým účinkem, vysoce překračovaly přípustné hodnoty (na některých místech více než desetinásobně). Prašnost vznikala při broušení lakovaných plastových výlisků. Vzhledem k závažnosti problému byla iniciována schůzka s vedením společnosti. Je nutno uvést, že vedení firmy reagovalo na požadavek odborů vstřícně. MP požádalo o účast i pracovníky Krajské hygienické stanice a doporučilo VZO požádat o účast i lékařku závodní preventivní péče. Účast pracovnic KHS byla velmi významná, lékařka ZPP se pro jiné úkoly z jednání omluvila. Jednatel firmy si k jednání mimo svůj management přizval i specialistu BOZP z mateřské zahraniční organizace. Jeho účast by měla přispět k snazšímu uvolnění potřebných finančních prostředků. Při prohlídce pracovišť byly mimo předmětné prašnosti konstatovány i jiné problémy, které se také staly předmětem jednání. Při tříhodinovém jednání se podrobně hodnotila problematika pracovního prostředí, dosavadní přijatá opatření, preventivní lékařské prohlídky zaměstnanců. Jednatel firmy hodnotil situaci i vzhledem k předpokládané zakázkové náplni. Byly zvažovány možnosti řešení od zastavení práce (pro které mimo zaměstnavatele nebyli ani zástupci VZO OS KOVO), až po možná technická a organizační opatření. V závěru jednání byl přijat harmonogram postupných kroků k řešení nepříznivé situace. Předseda VZO informoval, že již druhý den po jednání začaly práce na instalaci odsávání a organizačními opatřeními byla snížena expozice zaměstnanců z 8 na 4 hodiny za směnu. Další opatření budou realizována podle časového harmonogramu.

33

Příběh šestý... ... o úkolové mzdě V jedné firmě se zaměstnavatel již delší dobu zamýšlel nad tím, že by na některých pracovištích nahradil stávající časovou mzdu mzdou úkolovou. S tímto záměrem z řady důvodů nesouhlasil VZO OS KOVO. Předseda VZO požádal MP o provedení kontroly ve firmě. Cílem kontroly bylo prověřit, zda by zavedením úkolové mzdy nedošlo ke zvýšenému riziku úrazu a zda by tím nedošlo k porušení § 133, odst. 1) písm. i) zákoníku práce. Toto ustanovení ukládá zaměstnavateli povinnost nepoužívat takového způsobu odměňování prací, při kterém jsou zaměstnanci vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu, a jehož použití by vedlo při zvyšování pracovních výsledků k ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců. Zároveň bylo nutné prověřit, zda by zavedením úkolové mzdy nedošlo k porušení § 16 odst. 1) zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, v platném znění. Toto ustanovení dává sice zaměstnavateli právo určit množství práce a požadované tempo, přitom je však povinen vzít v úvahu fyziologické a neuropsychické možnosti zaměstnanců, předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a čas na přirozené potřeby, jídlo a oddech. Při kontrole, provedené v lednu 2006, byly posouzeny doklady o vyhledávání rizik a přijatých opatřeních k jejich eliminaci, doklady o zařazení prací do kategorií, vznik nemocí z povolání, úrazová četnost a závažnost, zápisy z kontrol OIP a KHS. Zároveň byla provedena i kontrola předmětných pracovišť. Zjištěné nedostatky jsou předmětem zápisu z kontroly. Přestože závěrem bylo konstatováno, že zejména vzhledem k tomu, že zaměstnavatel nedostatečně vyhodnotil rizika na pracovišti, nelze se jednoznačně vyjádřit k negativním dopadům zavedení úkolové mzdy na zvýšené ohrožení zdraví zaměstnanců, hodnotil VZO přínos kontroly jako velmi pozitivní. Úkolová mzda nebyla dosud uplatněna.

34

Příběh sedmý... ... o krácení odškodnění za pracovní úraz Častým problémem, se kterým se na MP obrací předsedové VZO nebo přímo odboráři, je neoprávněnost krácení odškodnění po pracovních úrazech. Převážně se protiprávnost krácení odškodnění prokáže. Většinou stačí předsedovi VZO sdělit argumenty pro jednání se zaměstnavatelem a VZO sám se zaměstnavatelem projedná nápravu. V závažnějších případech a nebo v případě většího počtu případů jedná se zaměstnavatelem přímo Metodické pracoviště. Dosud nejvyšší procento protiprávně krácených odškodnění bylo zjištěno při kontrole v březnu roku 2006 v podniku odvětví strojírenského průmyslu. Kontrola byla iniciována předsedou VZO OS KOVO. Byla kontrolována oprávněnost krácení odškodnění pracovních úrazů, ke kterým došlo ve firmě v roce 2005. Z celkového počtu 21 pracovních úrazů krátil zaměstnavatel odškodnění v 19 případech. V osmnácti případech byla konstatována protiprávnost krácení odškodnění. Většinou šlo o případy, kdy vznik úrazu byl spojen s rizikem prováděné práce a běžnou neopatrností a nepozorností poškozených (pád materiálu na nohu nebo ruku, úder kladivem do prstu, natržený sval při stěhování nábytku, píchnutí drátem, pád v areálu firmy, zakopnutí o bednu, říznutí o plech i přes ochranné rukavice atp.). Ve všech případech bylo v záznamu o úrazu konstatováno, že postižený neporušil žádný bezpečnostní předpis ani pokyn. Zástupce zaměstnavatele uznal neoprávněnost krácení odškodnění a slíbil nápravu. Kontrola byla i „školením“ pro předsedu VZO, který se jednání účastnil. Zástupci VZO totiž při jednání odškodňovací komise proti krácení odškodnění neměli námitky.

35

Část V. SPECIALISTÉ BOZP METODICKÝCH PRACOVIŠŤ OS KOVO 10. Činnost specialistů BOZP metodických pracovišť OS KOVO Specialisté BOZP z jednotlivých metodických pracovišť jsou připraveni poskytnout odbornou nebo metodickou pomoc základním organizacím OS KOVO a jejím členům v následujících oblastech:

• legislativní předpisy pro BOZP, jejich změny a platnost, aplikace v konkrétních podmínkách, • výběr příslušných ustanovení nebo celá aktuální znění předpisů a případně jejich doručení prostřednictvím pošty nebo v elektronické podobě e-mailem, • pomoc při organizaci a realizaci systémů školení o BOZP, • vyhledávání a hodnocení rizik a stanovení opatření k zamezení či omezení jejich působení, včetně návrhu výběru vhodných OOPP, • organizace závodní preventivní péče, preventivních prohlídek, organizace první pomoci, • zpracování návrhu kategorizace prací, • hodnocení pracovních podmínek, práce přesčas a v noci v souvislosti se zajišťováním BOZP, • vyšetřování příčin pracovních úrazů, nemocí z povolání a stanovení opatření k jejich prevenci, • projednávání pracovních úrazů a nemocí z povolání a jejich odškodňování, • formulace závazků v oblasti BOZP v podnikových kolektivních smlouvách, • připomínkování předpisů BOZP zaměstnavatele z hlediska jejich souladu s platnou legislativou, • spolupráce s místně příslušnými Oblastními inspektoráty práce a Krajskými hygienickými stanicemi. • případně další problematika dotýkající se oblasti BOZP

36

Žádoucí je přímá účast specialisty BOZP zejména při: • kontrolách BOZP u zaměstnavatele, • jednáních se zaměstnavatelem o otázkách BOZP, • šetření a objasňování příčin pracovních úrazů a nemocí z povolání a jednáních o poúrazových opatřeních, • projednávání odškodňování pracovních úrazů, • jednáních se Státním úřadem inspekce práce, s Oblastními inspektoráty práce a s Orgány ochrany veřejného zdraví, či jinými orgány státní správy. Naším společným zájmem je, aby základní organizace a členové OS KOVO využívali služeb specialistů BOZP a tím důsledně plnili cíle OS KOVO při obhajobě oprávněných zájmů a potřeb členů OS.

37

Kontakty: Úsek odborové politiky OS KOVO DOS Praha, nám. W. Churchilla 2 113 59 PRAHA 3 – ŽIŽKOV Tel.: 234 462 646 Fax: 222 540 278 e-mail: [email protected] Odbor BOZP a životního prostředí OS KOVO Praha DOS Praha, nám. W. Churchilla 2 113 59 PRAHA 3 – ŽIŽKOV Tel.: 234 462 776 Fax: 222 540 278 Mobil: 606 402 237 e-mail: [email protected]

38

Metodická pracoviště OS KOVO Metodické pracoviště OS KOVO Praha a střední Čechy nám. W. Churchilla 2 113 59 PRAHA 3 – ŽIŽKOV Tel.: 234 462 190, 234 462 624 Fax: 222 540 278 Mobil: 602 204 798 e-mail: fi[email protected] Metodické pracoviště OS KOVO České Budějovice Senovážné náměstí 2 370 21 ČESKÉ BUDĚJOVICE Tel.: 386 359 704, 386 106 157, 386 106 158 Fax: 386 359 704 Mobil: 602 204 797 e-mail: [email protected] Metodické pracoviště OS KOVO Plzeň Pobřežní 8 301 00 PLZEŇ Tel.: 377 221 237 Fax: 377 223 620 Mobil: 602 204 796, 602 439 762, 602 439 746 e-mail: [email protected] Metodické pracoviště OS KOVO Ústí nad Labem Brněnská 4 pošt. př. 155 400 01 ÚSTÍ NAD LABEM Tel.: 475 210 394 Fax: 475 209 746 Mobil: 602 204 795 e-mail: [email protected] Detašované pracoviště OS KOVO Vysoká 149/4 460 10 LIBEREC X - FRANTIŠKOV Tel.: 482 311 920 Mobil: 602 204 784 Fax: 482 311 920 e-mail: [email protected]

39

Metodické pracoviště OS KOVO Hradec Králové Gočárova 1620 501 01 HRADEC KRÁLOVÉ Tel.: 495 534 277-9 Fax: 495 534 277 Mobil: 602 204 793 e-mail: [email protected] Metodické pracoviště OS KOVO Brno Malinovského nám. 4 660 87 BRNO Tel.: 542 212 536 Fax: 542 212 535 Mobil: 602 204 790 e-mail: [email protected] Metodické pracoviště OS KOVO Ostrava Českobratrská 18 702 00 OSTRAVA Tel.: 596 118 154, 596 104 111 - ústředna Fax: 596 118 154 Mobil: 602 204 785 e-mail: [email protected] Metodické pracoviště OS KOVO Olomouc Denisova 2 772 00 OLOMOUC Tel.: 585 226 162, 585 222 191 Fax: 585 234 635 Mobil: 602 204 786 e-mail: [email protected] Metodické pracoviště OS KOVO Jihlava Tolstého 2 586 01 JIHLAVA Tel.: 567 306 194, 567 321 815 Fax: 567 306 194 Mobil: 602 204 791 e-mail: [email protected] Metodické pracoviště OS KOVO Zlín Dům kultury Gahurova 5265 760 01 ZLÍN Tel.: 577 211 416, 577 219 291 Fax: 577 211 416 Mobil: 602 204 787 e-mail: [email protected]

40