USNESENÍ PŘEDSEDNICTVA OS KOVO Z

29 Týdeník Odborového svazu Kovo, Datum uzávěrky: 3. září 2008, Datum vydání: 12. září 2008, cena: 6 Kč

Čtěte v čísle

i na http//www.oskovo.cz l Usnesení Předsednictva OS KOVO z 27. 8. – str. 2 l Výzva Předsednictva OS KOVO k rizikové práci – str. 2

PŘÍLOHA - STR. i AŽ IV: l Rizika tzv. koncepční novely zákoníku práce

Dědo, jděte se pást tamhle k lesu! U silnice je ta tráva samý olovo... Redakční objektiv zachytil výrobní poradu ve firmě TOS

ČMKOS varuje před novým zákoníkem práce Novinkám v oblasti vývoje mezd a platů a možným změnám v oblasti pracovního práva byla věnována tisková konference ČMKOS 4. září v Praze v budově DOS.

TOS Svitavy slaví 60 let Předseda odborů věří, že firma má budoucnost

Firma TOS Svitavy letos v květnu slavila 60 let od svého vzniku. Většinovým vlastníkem je B.G.M. holding, a. s., se sídlem v Praze. V areálu dnes působí ještě K údajům Českého statistického úřadu o vývoji mezd Slévárna KHGM, s. r. o. která se z původní firmy vyčlenila v roce 1994 a pro TOS a platů v 1. pololetí 2008 se vyjádřil předseda ČMKOS odlévá litinu. Dlouho byla v konkursu, až koncem roku 2006 přišel nový vlastník, Milan Štěch: „Je to nejhorší výsledek od roku 1990, který provedl restrukturalizaci a pokračuje ve výrobě.

pominu-li transformaci hospodářství v letech 1991 a 1992 a s ní spojený propad platů. Přitom je to v době, kdy české hospodářství roste. Je to přímý důsledek reformy veřejných financí. Je vidět, že tyto reformy platí zaměstnanci a důchodci. Na reformě vydělala jen malá skupina lidí.“ Dle jeho slov se rýsuje, „že se to bude přenášet do příštího roku. Nevidím naději, že se tento propad v nejbližších letech dožene.“ Podotkl, že to platí, ať bude u moci jakákoliv vláda: „Nelze si představovat, že se to mávnutím kouzelného proutku podaří napravit a zachránit, to není realistické.“ Jak prohlásil, z tohoto pohledu máme nyní „nejhorší vládu, která tu byla od roku 1990“. O přípravách velké novely zákoníku práce informovala místopředsedkyně ČMKOS dr. Marcela Kubínková. Kriticky hodnotila návrhy pracovní komise při ministerstvu práce a sociálních věcí, které by do pracovního práva vnesly velkou nejistotu pro zaměstnance, stres, hrubý zásah do osobní svobody a narušení soukromého a rodinného života. Zároveň by tyto návrhy měly velmi negativní dopad ve sféře odměňování zaměstnanců. „Kdyby byla novela zákoníku práce takto schválena, tak pod tlakem z odborových organizací a zaměstnanecké veřejnosti by bylo na místě vyhlášení stávky ze strany ČMKOS,“ zdůraznila. JANA BENEŠOVÁ Poznámka autorky: Podrobný přehled chystaných změn v zákoníku práce zpracovala ČMKOS (viz příloha).

Firma TOS má dvě divize - jedna vyrábí dřevoobráběcí stroje, druhá sklíčidla. Výrobky jdou především na vývoz. V TOS pracuje 258 lidí, z toho je 14 agenturních pracovníků. Převažují starší zaměstnanci. „Chybí mladí lidé, kteří by měli rádi železo Libor Jána a zvládli tvrdé normy. Přijdou a zase odejdou, a tak pořád dokola. Zůstávají jen ti, kteří jsou tu odjakživa,“ posteskne si předseda ZO OS KOVO v TOS, a. s., Svitavy Libor Jána. Odborově organizováno je 120 lidí, v odborech zůstává i 20 důchodců. Ve Slévárně pracuje 60 zaměstnanců (všichni jsou kmenoví), z toho je 23 odborářů.

Dvě kolektivní smlouvy „Kolektivní vyjednávání ve firmě TOS charakterizuje vzájemný respekt, vedení bere názory lidí v potaz. Je to o finančních možnostech firmy,“ vysvětluje L. Jána. a co tedy kolektivní smlouva s touto a. s. obsahuje? Nárůst průměrné mzdy o 5 procent – v roce 2007 činila (včetně vedení) 18 500 Kč (zahrnuje též příspěvek na penzijní připojištění a přesčaso-

vou práci). Letošní se domluvila v průměru o 7 procent. Dále je dojednán týden dovolené navíc, placené volno při pohřbu, svatbě a při stěhování o jeden volný den navíc. Zajímavé jsou věrnostní odměny – kdo je zaměstnán u firmy více než 10 let, dostává měsíčně do výplaty 100 Kč, kdo 20 let, tak 200 Kč, kdo 30 let, pak 300 Kč, kdo 40 let, tak 400 Kč. Kolektivní smlouva také obsahuje odměny při pracovních výročích – od 2100 Kč do 6400 Kč dle odpracovaných let (od 15 do 40 let). Další odměna se týká životního výročí 50 let věku – jde nejvýše o 5500 Kč, a to s podmínkou celoživotní práce v TOS. Při odchodu do důchodu odměna činí nejvýše 6300 Kč – při stejné podmínce. Příspěvky jsou určeny: na stravování ve výši 27 Kč (cena oběda je 50 Kč), na penzijní připojištění v průměru 600 Kč, na čištění pracovního oděvu 100 Kč. „Kolektivní smlouva má stálou podobu, z roku na rok se vyjednává nárůst mezd, valorizace částek na odměny a také úpravy vyplývající ze změn v zákoníku práce,“ osvětluje L. Jána. „Tato smlouva zajišťuje prostředky do sociálního fondu, z něhož mohou čerpat všichni zaměstnanci, letos je to 200 000 Kč,“ dodává. (Pokračování na str. 3)

1

KOVÁK číslo 29 — 12. září 2008

USNESENÍ PŘEDSEDNICTVA OS KOVO Z 27. 8. 2008 Předsednictvo OS KOVO se na svém řádném zasedání sešlo 27. srpna 2008 v Praze v Domě odborových svazů. l Předsednictvo OS KOVO se v úvodu svého jednání podrobně zabývalo aktuálními informacemi, zejména vývojem v Siemensu SKV. Protože celá problematika byla velmi medializována, všechny informace jsou na intranetu OS KOVO a informace jsou průběžně uváděny na stránkách Kováku, není nutno zde podrobně rozvádět podrobné informace. Předsednictvo ocenilo dosažené výsledky a vyslovilo poděkování všem, kteří se angažovali, a to včetně členů ZO OS KOVO, kteří boj kováků v SKV podporovali. Je potřeba si uvědomit, že se jedná o první převádění výroby opačným směrem, a to z východu na západ, a že se jedná o nadnárodní společnost. Takového pro zaměstnance příznivého výsledku by nebylo možno docílit bez trvalé a masivní podpory všech členů OS KOVO a zaměstnanců v uvedeném závodě. V této souvislosti předsednictvo projednalo žádost ZO OS KOVO ETA Hlinsko o pomoc s tím, že potvrdilo rozhodnutí výkonného vedení OS KOVO z 26. 8. 2008, že se jejich kauzou budou zabývat místopředsedové J. Souček a J. Endlicher. l V další části aktuálních informací vyslechlo předsednictvo informaci o posledním vývoji v zákoníku práce. Dále probíhá práce expertní skupiny, kterou ustavil ministr práce a sociálních věcí. Přestože stále nejsou konkrétní výstupy z expertní skupiny, je zřejmé, že pokračuje snaha posílit pozici zaměstnavatelů na úkor zaměstnanců. Předsednictvo OS KOVO potvrdilo, že OS KOVO bude i nadále prosazovat zorganizování generální stávky v případě, že ministerstvo bude chtít výše uvedený názor prosadit. l Předsednictvo konstatovalo, že v letních měsících byl OS KOVO nevíce mediálně uváděný odborový svaz. Současně se členové předsednictva pochvalně vyslovili o plakátu pro ZO OS KOVO propagujícím OS KOVO (informovali jsme v minulém čísle Kováku). l Dále předsednictvo projednalo a schválilo výzvu k rizikové práci v rámci akčního dne Evropské federace kováků (EMF). Tuto výzvu projednalo a přijalo nyní s určitým předstihem vzhledem k tomu, že v měsíci říjnu bude na toto téma konat konference EMF. Celé znění výzvy je zveřejněno v tomto čísle Kováku a na intranetu OS KOVO. l Jako další bod jednání předsednictva bylo hodnocení podnikových kolektivních smluv (PKS) uzavřených na rok 2008. Je potěšitelné, že k vyhodnocení předaly naše základní organizace o 113 kolektivních smluv více. Celkem bylo hodnoceno 626 smluv. Zpráva pozitivně hodnotí, že stále více odborových organizací sjednává v PKS podmínky pro svoji činnost. Ze získaných údajů dále vyplynulo, že pracovní doba se v roce 2008 oproti roku 2007 nezkrátila. Na druhou stranu z hodnocení vyplývá, že se v PKS zatím výrazněji nerozšířilo zavádění kont pracovní doby. Pouze v v 3,1% PKS je obsaženo ujed-

2

nání o omezení agenturního zaměstnávání. Po projednání předsednictvo zprávu vzalo na vědomí a uložilo předložit tuto zprávu k projednání Radě OS KOVO. l Předsednictvo dále projednalo žádost ZO OS KOVO INFERNO České Budějovice o jinou výši členských příspěvků. Vzhledem k tomu, že se jedná o základní organizaci, která sdružuje členy z celé České republiky, a výběr srážkou ze mzdy je v podstatě nemožný, předsednictvo souhlasilo s výběrem paušální částkou, a to po dobu jednoho roku. l V dalším jednání Předsednictvo OS KOVO rozhodlo v souladu s §16 odst. 4.2 Stanov OS KOVO zrušit následující ZO OS KOVO: ZO OS KOVO GMMS, s. r. o., Rokycanova 1, 779 01 Olomouc, org. č. 03-1971; ZO OS KOVO Mechanické dílny Kojetín, s. r. o., Nám. Svobody 268, 752 18 Kojetín, org. č. 03-2001; ZO OS KOVO Velamos Sobotín, 788 16 Sobotín, org. č. 03-2018; ZO OS KOVO při Unitools Press CZ, a. s., Hranická 328, 757 01 Valašské Meziříčí, org. č. 033001. Současně uložilo výkonnému vedení jmenovat likvidátory uvedených o OS KOVO. l Předsednictvo projednalo a schválilo návrh na svolání porady zástupců OS KOVO v regionálních radách odborových svazů (RROS) ČMKOS. Porada se uskuteční 3. října v Domě odborových svazů Praha. Kromě zástupců OS KOVO v RROS ČMKOS budou na poradu pozváni i členové Předsednictva OS KOVO, kteří nejsou členy RROS ČMKOS, a dále vedoucí metodických pracovišť OS KOVO. l Byl projednán návrh na svolání 11. zasedání Rady OS KOVO. Rada se sejde ve dnech 15. – 16. října 2008 v Kongresovém centru Aldis Hradec Králové. V této souvislosti l Předsednictvo OS KOVO projednalo návrh dokumentů V. sjezdu OS KOVO, u kterých bude Rada OS KOVO jmenovat komise. Po zvážení všech okolností předsednictvo rozhodlo, aby komise byla jmenována pouze u „Návrhu Stanov OS KOVO pro V. sjezd OS KOVO“. Ostatní materiály, jako je například kontrola plnění usnesení, zpráva o činnosti a hospodaření, případné rezoluce atd., aby byly zpracovány v pracovním pořádku a předsednictvo a rada dostávaly pravidelné informace o postupu jejich zpracování. V této souvislosti předsednictvo rozhodlo, aby jednotlivá krajská sdružení OS KOVO zaslala do 10. 10. 2008 návrhy na jmenování, přejmenování, případně potvrzení, stávajících zástupců z jednotlivých krajských sdružení do pracovní komise pro přípravu „Návrhu Stanov OS KOVO pro V. sjezd OS KOVO“. l V dalším průběhu jednání se diskutovalo o vyhodnocení vzdělávání OS KOVO za I. pololetí 2008. Po diskusi předsednictvo uvedenou zprávu vzalo na vědomí. Příští zasedání Předsednictva OS KOVO se bude konat v říjnu, před zasedáním Rady OS KOVO v Hradci Králové. JAROMÍR ENDLICHER, místopředseda OS KOVO

Výzva Předsednictva OS KOVO k rizikové práci Podle kritérií Evropské federace kováků jsou za riziková považována pracovní místa, pokud jde o místa: l s nízkou jistotou pracovního místa l s nízkou nebo nejistou mzdou l bez sociálního zabezpečení (z hlediska důchodu, zdravotního pojištění, dávek v nezaměstnanosti) l bez ochrany propouštění l bez odborného školení l s nízkou nebo žádnou ochranou zdraví a bezpečnosti při práci l bez zastoupení prostřednictvím odborů. Práce konaná prostřednictvím agentur práce v České republice vykazuje většinu takových znaků: l Agenturní zaměstnanci mají pracovní smlouvy na dobu určitou, obvykle na kratší dobu, navíc ještě se zkušební dobou. Skončení pracovního poměru je tedy velmi snadné. l Přestože zákoník práce zaručuje agenturním zaměstnancům stejnou mzdu jako stejně pracujícím zaměstnancům kmenovým, nebývá toto ustanovení dodržováno. l Místo části mzdy poskytují agentury svým zaměstnancům jiná, odvodům nepodléhající plnění, čímž snižují jejich základnu pro výpočet nemocenských dávek, podpor v nezaměstnanosti i důchodů. l Při skončení pracovního poměru na dobu určitou není zaměstnanec nijak chráněn, ani mu nenáleží odstupné. l Zaměstnavatelé–uživatelé investují do oblasti vzdělávání především pro své kmenové zaměstnance. Agentury práce poskytují svým zaměstnancům pouze nejnutnější zácvik. l Není nám znám případ, že by v agentuře práce vznikla odborová organizace. Organizování agenturních zaměstnanců, kteří mají smlouvy na dobu určitou a často mění zaměstnavatele i místo výkonu práce, je tudíž velmi problematické. Statistiky bohužel ukazují, že podíl agenturní práce významně roste!

Proto vyzýváme: l Zaměstnavatele - aby pro práci využívali především kvalitně pracujících kmenových zaměstnanců a v případě nutnosti spolupracovali pouze s těmi agenturami práce, které dodržují platnou legislativu. l Agentury práce - aby dodržovaly pracovněprávní i jiné předpisy. l Stát - aby důsledně kontroloval a trestal porušování předpisů a nedopustil, aby mu zbytečně unikaly miliardy korun, tak potřebné ve zdravotnictví, školství nebo důchodovém systému. Tuto výzvu přijalo Předsednictvo OS KOVO na svém zasedání dne 27. 8. 2008. JOSEF STŘEDULA, předseda OS KOVO


TOS Svitavy slaví 60 let (Dokončení ze str. 1)

šim lidem. Pronajímáme ho školám zejména na branné výcviky a táborové pobyty,“ podoA ve Slévárně? Průměrná mzda představuje týká L. Jána. 17 700 Kč, v případě dělníků 15 500 Kč a u THP Odbory jsou úspěšné v poskytování růz26 000 Kč. Kolektivní smlouva zaručuje týden ných výhod pro zaměstnance a zvláště odbodovolené navíc, což je novinka od tohoto roku, ráře, ale daří se jim také v oblasti bezpečnosti práce. Mladý člen odborové organizace Martin Lang, který má BOZP na starosti, redakci potvrdil, že úrazovost v obou firmách klesá. Letos byl jen jeden drobný úraz, který si přivodila pracovnice v kanceláři. „Nic vážného, úrazům se snažíme předcházet. Sledujeme situaci v provozech, aby se pokud možno dalo od všech nebezpečí vyvarovat.“

Práce s lidmi je krásná, ale náročná Libor Jána pracuje v TOS od vyučení v oboru mechanik-seřizovač, celkem 20 let, a v posledních rocích je kontrolórem na výstupu. PředseOdborový bezpečák M. Lang zaklepává na dřevo klesající úrazovost dou byl zvolen v roce 2004 a je ne uvolněným funkcionářem (uvolněná dále odměnu při odchodu do důchodu až je hospodářka ZO OS KOVO, která se stará 25 000 Kč, a to v závislosti na počtu let odpra- o administrativu kolem chodu odborové orgacovaných u firmy (přitom odměny při pracov- nizace a dětského tábora). „Práce s lidmi je ních výročích byly zrušeny). Firemní příspě- krásná, ale někdy i hodně náročná a složitá. vek na činnost odborů činí 30 000 Kč. To když někteří chtějí jen brát, a ne dávat. Málokomu se chce jezdit do Budislavi na brigády, Pro odboráře společný program aby pomohli s opravami a údržbou, ale výtěA co mají odboráři navíc? „Program je spo- žek z tábora se každému hodí. Jezdí stále ti lečný pro členy z obou společností,“ upozor- samí. Anebo když někomu třikrát vyhovíte, ňuje předseda. Odbory s vedením a. s. pořádají a jednou ne, třeba ani nemůžete, pokud nemá tematické zájezdy v tuzemsku i zahraničí a v letošním létě dvě týdenní rekreace – v lázních Kostelec u Zlína a v Jeseníkách. Zaměstnanci obdrželi příspěvek na rekreaci ve výši 1500 Kč a 1000 Kč, odboráři o 500 Kč navíc. „A tak není divu, že je velký zájem,“ zdůrazňuje L. Jána. Pro děti jsou organizovány jednodenní zájezdy (ZOO, lední revue apod.). Dále zaměstnanci dostávají příspěvky na sportovní aktivity Pod černou špínou se skrývají zlaté české ručičky (kuželky, plavání, bowling, masáže) a jejich děti 1000 Kč buď na na něco nárok, je hned zle,“ vysvětluje předletní tábor, nebo na lyžařský výcvik. Členové seda, „to asi zažil každý odborový funkcioodborů mají také nárok na příspěvek při dosa- nář.“ Na závěr se ptáme: Mají obě fabriky bužení 30, 40, 50 a 60 let věku, při odchodu do důchodu, narození dítěte a před vánoci obdrží doucnost, budou mít dost práce pro lidi? „Chce kolekci. Letos je v prosinci pravděpodobně se mi věřit, že ano. Letos je velkým problémem čeká navíc příspěvek 1000 Kč. „Záleží to na - asi jako všude, kde se vyrábí na vývoz - posihospodaření našeho rekreačního zařízení lující koruna. Doufám, že je cesta jak to řev Budislavi u Proseče. Je to letní dětský tábor šit,“ uzavírá předseda. JANA BENEŠOVÁ Snímky Martin Beneš s kapacitou 150 lůžek, který slouží nejen na-

Vyviňte maximální úsilí! Vyzývají východočeští kováci konfederaci Proti připravované novele zákoníku práce nebije na poplach jen odborová centrála v Praze (Kovák informuje na jiném místě tohoto čísla), ale zneklidněni jsou i odboráři v regionech. Svědčí o tom například usnesení rad Královéhradeckého a Pardubického kraje Odborového svazu KOVO z 15. července v Hradci Králové, které dále citujeme. Rady Krajských sdružení Královéhradeckého a Pardubického kraje požadují, po projednání materiálu, ČMKOS ke koncepční novele zákoníku práce, udržení a navrácení odborových práv v zákoníku práce a v dalších pracovněprávních předpisech. Požadujeme v co nejkratším termínu vypracování odborných podkladů s rozbory dopadů jednotlivých bodů návrhu. Tyto materiály následně rozeslat do jednotlivých ZO, kde s nimi budou moci předsedové dále pracovat. Vedení OS KOVO, ale především ČMKOS musí vyvinout maximální úsilí k obhajobě současné úrovně pracovněprávní a sociální ochrany zaměstnanců, které jsou naše krajská sdružení připravena razantně podpořit. Požadujeme jasnou koncepci dalších kroků a určit metody zapojení veškeré občanské společnosti (billboardy, televizní reklama atd.), a to nejpozději do konce července 2008. Přímí účastníci stávky se cítí být odvoláním stávkové pohotovosti podvedeni. Chceme vědět, zda bylo dosaženo všech cílů, pro které byly stávková pohotovost a výstražná stávka vyhlášeny, a to opět do konce července 2008. Pokud se prokáže, že ne, požadujeme vyvození osobní zodpovědnosti. (red.)

OPRAVA - TABULKY V Kováku č. 27 byla zveřejněna tabulka průměrných mezd v kovoprůmyslu v I. pololetí 2008. Bohužel však při zpracování tabulky s cílem dosáhnout vhodné grafické úpravy došlo k posunutí řádků, takže hodnoty neodpovídají názvům jednotlivých OKEČ. V nejbližší době bude tedy zveřejněna tabulka zcela nová, se správnými údaji. Čtenářům se omlouvám. Ing. ALENA PAUKRTOVÁ, úsek odborové politiky OS KOVO

Oprava – Siemens V článku Rámcová dohoda mezi OS KOVO a Siemensem v Kováku č. 28 způsobil tiskařský šotek prohození dvou písmen, které ovšem mění smysl příslušné věty, která správně zní: Tato výkonnostní prémie se zvyšuje každý měsíc trvajícího pracovního poměru o 5% do června 2009 (35%, 40%, 45%..., 60%). Redakce se čtenářům za tuto chybu omlouvá. (red.)

KOVÁK

• Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3


KOVY V MÝTECH a SKUTEČNOSTI (LXXVII.)

Prodlužující se světová válka přinášela rakousko-uherské monarchii stále výraznější problémy nejen na frontách, ale i v týlu. Komplikace v zajišťování zásobování obyvatelstva základními potravinami, především nedostatek chlebového obilí, brambor, masa, mléka, tuků, cukru a jiných poživatin, výpadky v dodávkách uhlí a jiného topiva a svítiva spolu s prudce zvyšovanými cenami a inflací probouzely zpočátku živelný odpor, projevující se v protiválečných a hladových demonstracích, později i stávkách. v Čechách v dubnu až červnu 1917 protestovali zastavením práce zaměstnanci tří velkých pražských strojírenských podniků - v Daňkovce, Českomoravské a Kolbence, stávkovali opakovaně v dubnu a květnu téhož roku v kladenské Poldovce, koncem května a pak znovu na přelomu června a července 1917 také „třicetitisícové osazenstvo Škodových závodů v Plzni. a to navzdory tomu, že státní správa pečovala o to, aby dělníci zbrojních podniků dostávali vyšší příděly, byli lépe placeni a rovněž přednostně zásobováni. K radikalizaci plzeňských dělníků přispěl i nedávný výbuch škodovácké střelnice a muničky v sousedním Bolevci, při němž zahynulo přes dvě stě lidí, většinou dělnic“ (I. Jakubec, Z. Jindra, Dějiny hospodářství českých zemí, dále jen Dějiny hospodářství). Pro zajímavost ještě uvádíme, že do stávky proti hladu a stoupající drahotě vstoupili v polovině června 1917 také zaměstnanci zbrojních závodů ve Vídni (tamtéž). Vrcholu menších stávek proti neutěšené situaci bylo v českých zemích dosaženo v srpnu, kdy vedení českého Svazu kovodělníků (sociálně-demokraticky orientované odbory - poznámka autorky) oznámilo, že v té době stávkovalo asi 26 000 kováků ve 42 závodech (J. Petráň, 90 let práce a bojů). K novému zhoršení zásobovacích poměrů došlo před žněmi 1917, kdy rakouská vláda nařídila drasticky zkrátit denní příděly obilí a mouky o více než jednu pětinu. v českých, ale i rakouských zemích nebylo po řadu dní vůbec možné koupit ani chléb ani mouku. K nápravě nepřispěla ani přísná státní regulační opatření; žně byly slabé v celé monarchii a vnitřních rezerv obilí ubývalo i v Čechách. V důsledku váznoucí dopravy se zvětšovaly rozdíly mezi lépe a hůře zásobovanými průmyslovými regiony; ke konci války bylo možné koupit za stejný peněžní obnos „méně než polo-

Kří a žžovk ovk í a Kř Ideální žena je taková, která nás nepodvádí, ale je tak nádherná, ... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je francouzský šansoniér, filmový herec, skladatel a textař arménského původu Charles Aznavour (*1924). Hrál v šedesáti filmech - například Hlavou proti zdem, Krysa z Ameriky, Velká nevěra či Honba za kytarami. Složil přes tisícovku písní, zejména s milostnou tematikou, v nichž se objevují i prvky orientální melodiky a džezových rytmů. Charakteristické chraplavé zabarvení jeho hlasu je způsobeno nedomykavostí hlasivek. (jk) Vyluštění z Kováku č. 28/2008 (výrok J. Muchy): Člověk, pokud nepodlehne nějaké slepé víře, má, musí ... mít chtě nechtě skeptické oči.

4

vinu mouky, méně než třetinu hovězího masa a méně než sedminu chleba než na jejím počátku, celou korunu stálo roku 1918 jedno vejce namísto původních deseti kusů“, uvádí publikace České země v evropských dějinách, díl třetí, 1756 - 1918,

ního průmyslu a okamžitého ukončení války pod heslem „Chceme mír, svobodu a chléb!“ (České země v evropských dějinách). V českých zemích začalo stávkové hnutí 18. ledna na Brněnsku, téhož dne rovněž bylo zahájeno i na Kladensku, v jehož čele byli hutníci z Poldiny huti, v noci z 19. na 20. ledna 1918 vstoupili do stávky valcíři z kladenských železáren

Ve frontě na potraviny, 1917, Plzeň

Paseka, 2006, dále jen České země v evropských dějinách. Se zásobováním souvisela i generální stávka v lednu 1918 (14. - 22. 1.), označovaná rakouskou vládou za „nejpovážlivější krizi“ v monarchii od počátku války. Před jejím vypuknutím byly zásoby obilí téměř na nule - počítaly se už jen na dny a vládou připravované podstatné zkrácení přídělů na minimum již nebylo možné zaručit. Masové stávky a demonstrace, které jako reakce na popsanou situaci vypukly nejprve ve Vídni, se rozšířily do většiny průmyslových center a velkých měst monarchie. Tentokrát měly vedle hospodářských příčin také výrazný sociálně-politický a nacionální náboj, projevující se v požadavcích demokratizace veřejného života, odstranění militarizace zbroj-

Pražské železářské společnosti, k nimž se připojili - až na několik výjimek - i ostatní zaměstnanci. Na ranní směnu do železáren nastoupili jen pracovníci nejnutněji potřební k udržovacím pracím. 22. ledna pak již stály všechny šachty, hutě a ostatní závody Kladenska (Sto let kladenských železáren). V Praze vypukla stávka kováků 21. ledna 1918 a rozšířila se v generální stávku po celé Praze (90 let práce a bojů). Vlna stávek kovodělníků a hutnických dělníků byla zaznamenána také na Ostravsku, v Třinci, na Novojičínsku, Mladoboleslavsku, Mostecku aj. v létě a na podzim zaplavila celou monarchii nová vlna stávek na podporu zavedení osmihodinové pracovní doby, celostátní úpravy mezd, přiznání placených dělnických dovolených aj. Připravila: PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.

KOVÁK číslo 29 — 12. září 2008/příloha

Rizika tzv. koncepční novely zákoníku práce Na plenární schůzi Rady hospodářské a sociální dohody ČR 19. června 2008 informoval ministr práce a sociálních věcí o přípravě novely zákoníku práce. Byl ustaven „expertní panel“, vedený JUDr. Petrem Bezouškou, PhD. (Západočeská univerzita Plzeň), který ministr Nečas požádal o přípravu návrhů věcných změn zákoníku práce, s cílem liberalizovat a zpružnit pracovněprávní vztahy. Výstupy expertního panelu v podobě materiálu „Přehled námětů ke koncepčním změnám zákoníku práce“ byly 30. 6. 2008 zaslány určeným expertům ČMKOS a organizací zaměstnavatelů (Svaz průmyslu a dopravy ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů) s tím, že se jedná o podkladový materiál pracovního charakteru. Až po jeho projednání tripartitní skupinou ministr práce a sociálních věcí rozhodne, které náměty budou zpracovány do návrhu novely zákoníku práce. Materiál obsahuje okruhy, které mají být předmětem novelizace záko- vat důvody, kdy se obecná pravidla zakazující řetězení pracovních poměrů níku práce a základní nástin zamýšlených změn. Cíle, které jednotlivé ná- na dobu určitou nepoužijí. Dosavadní taxativní výčet má nahradit výčet vrhy sledují, jsou zejména: příkladmý (neomezený) a má být ponecháno na judikatuře soudů, aby vyl větší flexibilita (pružnost) pracovního poměru – právní úprava mezila další důvody. má být střídmá, silnější důraz se má klást na smluvní utváření pracovZpracovatelé materiálu jsou názoru, že je v zájmu zaměstnavatelů ních podmínek namísto výslovné právní úpravy, i zaměstnanců dát jim mnohem větší svobodu a prostor při vyjednál prohloubení liberalizace právní úpravy pracovního práva – má vání konkrétních smluvních i pracovních podmínek na úkor výslovné dojít k revizi institutů pracovního práva z pohledu účelu, který sledují; právní úpravy, která podle jejich přesvědčení brání rozvoji podnikání, spočívá-li zjištěný účel v ochraně zaměstnance, která se nejeví jako konkurenceschopnosti českých podniků a vede ve svých důsledcích i ke důvodná (či je podle názoru zpracovatelů návrhu novely přímo pře- zvyšování nezaměstnanosti - například v případech, kdy zaměstnavatel hnaná), má být zrušena, v obavě, že se nebude moci nepohodlného l úpravy reagující na nález ÚstavPřinášíme materiál, který zpracovala Českomorav- zaměstnance zbavit, raději používá krátního soudu č. 116/2008 Sb., ze dne 12. ská konfederace odborových svazů pro odborové orga- kodobé pracovní poměry na dobu určitou, března 2008, sp. zn. Pl. 83/08 (dále jen nizace v reakci na připravovanou komplexní novelu či větší rozsah přesčasové práce u ostat„nález Ústavního soudu“) ve věci ná- zákoníku práce. Návrh vládní novely dle mínění odborů ních zaměstnanců apod. vrhu na zrušení některých ustanovení obsahuje velmi nebezpečné pokusy a náměty, které mají Navrhovaná právní úprava je jednozákoníku práce, zejména pokud jde za cíl snížit postavení zaměstnanců a jejich zástupců. značně v neprospěch zaměstnanců. Neo podpůrné používání občanského zá- Zároveň je zřejmé, že ministerstvo práce a sociálních jenže návrh směřuje k prodloužení období koníku v případech, kdy zákoník práce věcí nemá zájem o této věci diskutovat před volbami na nejistoty pro zaměstnance, kdy lze uzavíneobsahuje příslušnou právní úpravu podzim tohoto roku, protože se může obávat, že by to rat pracovní poměry na dobu určitou opa(princip subsidiarity) a odborová práva, zhoršilo volební vyhlídky stran vládní koalice. Je třeba kovaně či je prodlužovat, ze dvou na tři kde materiál počítá s jejich značným upozornit, že náměty na změnu zákoníku práce, které roky, ale ještě se navrhuje umožnit uzavíhodnotí níže otištěný materiál, ještě nejsou materiálem rání pracovních poměrů na dobu určitou omezením, l zpřesnění právní úpravy – usta- ministerstva práce a sociálních věcí, ale pracovní sku- nad tuto hranici v podstatě z jakýkoliv důpiny, kterou ustavil ministr práce a sociálních věcí. novení, která v praxi činí výkladové vodů, přičemž teprve soudy mají svou rozTento materiál je mimo jiné již od 2. září k dispozici problémy, mají být zpřesněna, hodovací praxí určit, co je ještě odůvodnina intranetu OS KOVO, o čemž byly představitelé ZO l vyčištění textu zákona – zákoník telné a co již nikoli. Je zřejmé, že to vše při OS KOVO informováni hromadnou SMS zprávou. práce má být očištěn od nadbytečných (red.) známé pomalosti rozhodování soudních (proklamativních a balastních) ustanosporů a stále větší finanční nedostupnosti vení. soudních řízení pro „obyčejné“ zaměstPokud jde o obecné hodnocení navrhovaných změn, je zřejmé z pohledu nance výrazně usnadňuje pozici zaměstnavatele a poškozuje pozici odochrany zájmů zaměstnanců, že náměty v materiálu obsažené počítají borů. s velmi širokou liberalizací a flexibilitou v oblasti pracovněprávních vztahů, 2. Navrhuje se významně rozšířit prostor pro rozvázání pracovního jednostranně zvýhodňují postavení zaměstnavatele, podstatně zužují poměru výpovědí. Materiál obsahuje několik konkrétních návrhů: ochranu zaměstnanců a bezprecedentně omezují práva a postavení odborol výpovědní důvody, na jejichž základě by mohl zaměstnavatel vých organizací v pracovněprávních vztazích, zejména pak práva spojená propustit zaměstnance, se mají zobecnit – to by znamenalo, že o výpos kolektivním vyjednáváním a uzavřením kolektivní smlouvy. vědi by se v mnohem větší míře než dosud rozhodovalo především u soudu; Vzhledem k závažnosti obsahu předloženého materiálu považuje navíc užití pojmu „lze-li na základě jiných osobních poměrů (zaměstnance) ČMKOS za nezbytné již v této fázi přípravy tzv. „koncepční novely očekávat budoucí podstatné ekonomické zatížení zaměstnavatele“ by zákoníku práce“ informovat o připravovaných změnách jednotlivé opravňovalo zaměstnavatele dát výpověď například i z důvodů časté neodborové organizace odborových svazů sdružených v ČMKOS tak, mocnosti zaměstnance (a to i v případech, kdy ji zaměstnavatel nevhodaby měly možnost se s nimi nejen samy podrobně seznámit, ale infor- nými pracovními podmínkami sám způsobil), l stávající úprava skončení pracovního poměru se má doplnit movat i ostatní zaměstnance a vyjádřit k nim své názory a postoje, neboť konečnou podobu novely mohou odbory ovlivnit pouze tehdy, po- o výpověď bez uvedení důvodu (respektive s uvedením velmi obecného kud budou postupovat jednotně a za výrazné podpory zaměstnanecké „ospravedlnitelného“ důvodu) s e zaplacením vysokého odstupného (přičemž mají být zohledněni malí zaměstnavatelé, což znamená, že veřejnosti, jejichž práv se má výrazně rovněž negativně dotknout. A) Nejzásadnější navrhované změny snižující tito zaměstnavatelé by nemuseli toto „vysoké“ odstupné platit); návrh však výši odstupného neobsahuje. i zde by zřejmě bylo nezbytné řízení ochranu zaměstnanců: 1. Navrhuje se dobu, v níž lze volně řetězit pracovní poměry na dobu před soudem; vážným nebezpečím tohoto návrhu je, že nelze zaručit, že při určitou, prodloužit ze dvou na tři roky (jediným argumentem přitom je, jeho schvalování parlamentem bude schválena dostatečná kompenzace (tj. že v SR jsou to 3 roky a v Maďarsku 5 let) a výčet důvodů, které opravňují výrazně vyšší odstupné - naopak s ohledem na současné zkušenosti k prodloužení či opakovanému uzavření pracovního poměru na dobu s projednáváním zákonů v pracovněprávní a sociální oblasti lze očeurčitou nad zákonem stanovenou dobu uvést jen demonstrativně (pří- kávat, že odstupné by bylo ponecháno beze změny nebo jen s nepatrkladmo). Současně se navrhuje vypustit ingerenci odborové organizace. ným zvýšením). Zavedení tohoto způsobu ukončení pracovního poCílem této úpravy je podle předkladatelů dosažení liberalizace právní měru by prakticky vymazalo ostatní výpovědní důvody, které by úpravy, která je podpořena tím, že zákoník práce již nemá přesně vymezo- v zákoníku práce zůstaly jen formálně, aniž by byly s ohledem na vý-

I


razně jednodušší možnost uplatnění výpovědi bez uvedení důvodu využívány, l má se zavést možnost vyplacení se z výpovědní doby, nedojde-li k dohodě o skončení pracovního poměru (mělo by platit jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance) - s tím, že by okamžikem skončení pracovního poměru bylo uplynutí týdenní výpovědní doby (rizikem i zde je, že parlamentem bude schválena možnost vyplatit se, avšak s nízkou kompenzací na straně zaměstnavatele), l má se zkrátit základní výpovědní doba na jeden měsíc nebo alternativně se má zohledňovat délka pracovněprávního vztahu zaměstnance k zaměstnavateli odstupňovanou výší odstupného; s ohledem na ostatní navrhované změny v materiálu je zřejmé, že odstupňované odstupné podle délky pracovního poměru je jen lákadlem, které by zaměstnanci v praxi neměli reálnou možnost dostat – flexibilita, k níž novela směřuje, totiž může způsobit, že pracovní poměry v trvání 20 a více let by byly naprostou výjimkou, a tudíž i odstupné ve výši například 12násobku průměrného výdělku by bylo pro naprostou většinu zaměstnanců nedosažitelné. Ze stejných důvodů je iluzorní i navrhované stanovení dvouměsíční či tříměsíční výpovědní doby podle délky trvání zaměstnání u zaměstnavatele vedle obecně navrhované jednoměsíční výpovědní doby (Česká republika je přitom již dnes kontrolními orgány Rady Evropy označena za stát porušující Evropskou sociální chartu, vzhledem k tomu, že dnešní dvouměsíční výpovědní doba je z pohledu standardů ochrany, o které charta usiluje, nepřiměřeně krátká). 3. Navrhuje se, aby jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec měli možnost zrušit pracovní poměr okamžitě, je-li zde vážný důvod, na jehož základě nelze po zrušujícím spravedlivě požadovat pokračování pracovního poměru až do uplynutí výpovědní doby. V podstatě by šlo, jak již bylo uvedeno i u rozvolňování podmínek pro výpověď, o anulování zákonem stanovených důvodů k výpovědi; výklad uplatněného „vážného důvodu“, který by zakládal právo na okamžité zrušení pracovního poměru, by navíc závisel na judikatuře soudů - je zřejmé, že by se výrazně rozšířil počet sporů o neplatné rozvázání pracovního poměru a že v řadě důvodů by zaměstnanci ze sociálních důvodů tyto spory nepodstupovali. Podle předkladatelů je třeba při úpravě podmínek pro ukončování pracovněprávního vztahu vycházet se samého smyslu zaměstnavatelské činnosti, tj. ze skutečnosti, že jde o činnost, při níž se zaměstnanec za mzdu podílí podle pokynů zaměstnavatele na plnění jeho úkolů. „Je to tedy činnost, která nutně musí zaměstnavateli přinášet zisk převyšující jeho náklady. Nemůže-li se zaměstnanec podílet na plnění úkolů zaměstnavatele, nebo není-li tato činnost efektivní (popřípadě není tak efektivní, jak by mohla být), je zde vždy legitimní důvod k ukončení pracovního poměru.“ Podle přesvědčení předkladatelů žádný zákon nemůže postihnout kazuistickým výčtem důvody, ze kterých může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď, a proto navrhují zobecnění výpovědních důvodů, popřípadě zavést vedle stávajících výpovědních důvodů také výpověď bez uvedení důvodu. Přijetím takového návrhu by se otevřel pro zaměstnavatele široký prostor pro to, aby se mohli vypořádat se zaměstnanci pro ně nepohodlnými, kterými jsou především odboroví funkcionáři a členové odborů. Komplex navrhovaných změn, a to nejen pokud jde o zákoník práce (zobecnění výpovědních důvodů či zavedení vedle stávajících výpovědních důvodů též výpověď bez uvedení důvodu, zobecnění důvodů k okamžitému zrušení pracovní pracovního poměru, zavedení povinnosti loajality zaměstnance k zaměstnavateli, zrušení povinnosti zaměstnavatele projednat stížnost zaměstnance na porušování pracovněprávních předpisů, zrušení povinnosti zaměstnavatele předem projednat s odborovou organizací výpověď či okamžité zrušení pracovní poměru, zkrácení podpůrčí doby v nezaměstnanosti, nepřiznání podpory v nezaměstnanosti, jestliže byl zaměstnanec propuštěn z důvodu zvlášť hrubého porušení pracovní kázně či sám opakovaně bezdůvodně ukončil pracovněprávní vztah) tak představuje „smrtící koktejl“ pro pracovní právo v ČR a zejména pro zákoník práce, jako základní právní normy poskytující ochranu zaměstnancům, a je v rozporu s mezinárodními smlouvami, které neumožňují bezdůvodné propuštění zaměstnance ze zaměstnání.

II

Návrhy tak jednoznačně straní zaměstnavatelům a farizejsky se přitom halí do hávu flexibility a liberalizace bez ohledu na principy flexicurity, zastávané EU, jejichž podstatou je současně odpovídající míra pracovněprávní ochrany zaměstnance, počítající zejména s vytvořením vhodných podmínek pro slaďování pracovního a rodinného života, pro celoživotní vzdělávání a se společenskou odpovědností podniků. Tento důležitý požadavek a rozměr evropského pracovního práva v předloženém materiálu zcela chybí. 4. Navrhuje se zrušení povinnosti zaměstnavatele zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru a zvýšit maximální rozsah výkonu práce na základě dohody o provedení práce na 200 hodin. Současně se u dohody o pracovní činnosti navrhuje povolit vykonávání práce až do rozsahu stanovené týdenní pracovní doby pro případy sezónních prací (maximálně na tři měsíce). Nic by tedy již nebránilo tomu, aby dohody o pracovní činnosti nahradily „klasické“ pracovní poměry. Zásadním rizikem pro zaměstnance je, že vztahy na základě dohod jsou typickými prekérními (nechráněnými) pracovněprávními vztahy (nevztahuje se na ně právní úprava odstupného, neplatí limity pracovní doby a dob odpočinku, zaměstnanec nemá nárok na překážky v práci, lze je ukončit jakkoli (vypovědět dohodu o pracovní činnosti lze s 15denní výpovědní dobou z jakýchkoli důvodů i bez uvedení důvodů), zaměstnavatel nemá povinnost přidělovat práci po sjednanou pracovní dobu, což je v podstatě zásadní porušení smlouvy připuštěné zákonem, atd.), u dohody o provedení práce není zaměstnanec navíc ani nemocensky a důchodově pojištěn. Tyto vztahy jsou tak fakticky „prací na zavolání“ s minimální ochranou. 5. V oblasti pracovní doby obsahuje materiál několik návrhů, které mohou ve svých důsledcích výrazně zhoršit pracovní podmínky zaměstnanců, zejména: l má se upravit tzv. práce na zavolanou (předpokládá se, že za určitých podmínek by se zaměstnavatel mohl se zaměstnancem dohodnout na tom, že zaměstnanec bude zaměstnavateli k dispozici v místě, které si sám určí, a nastoupí práci, když ho bude zaměstnavatel potřebovat) - jde nejen o skrytou formu pracovní pohotovosti (dosažitelnosti), ale zároveň o nejhorší formu zaměstnání zcela v rozporu s požadavkem Evropské unie na slaďování rodinného a pracovního života, kdy zaměstnanec nebude vědět dne ani hodiny, kdy by měl pracovat, nebude moci plánovat svoji spotřebu v důsledku nejisté mzdy, přitom pracovní poměr bude trvat, což mu bude ztěžovat možnost obstarat si prostředky k živobytí jinde. Přestože se navrhuje stanovit v tomto případě povinnost zaměstnavatele přidělovat práci alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby, nezaručuje to zaměstnanci stálý příjem v dostatečné výši. l má se výslovně upravit „job-sharing“, kdy více zaměstnanců sdílí jedno pracovní místo a sami si rozvrhují pracovní dobu, l má se zkrátit týdenní odpočinek na jedenáct hodin, a tudíž prodloužit denní pracovní dobu na 13 hodin, l má se zrušit přednost bezpečnostní přestávky před přestávkou na jídlo a oddech, l má se zavést nová definice zaměstnance pracujícího v noci v tom smyslu, že by mělo jít o zaměstnance, který nejméně třetinu své roční pracovní doby odpracuje v noci (dnes je chráněn i zaměstnanec, který pravidelně odpracuje třeba jen jednu noční směnu týdně), l má se umožnit uplatnění konta pracovní doby i pro zaměstnavatele ve veřejné správě. Cílem navrhovaných úprav v oblasti pracovní doby je oslabení významu kolektivních smluv (v ustanoveních zákoníku práce, která dávají dnes možnost vymezit určité podmínky jen kolektivní smlouvou, tj. v § 83 odst. 1, § 86 odst. 3 a § 93 odst. 4, se navrhuje připustit individuální dohodu zaměstnavatele se zaměstnancem). Důvodem je jasný záměr oslabit vyjednávací pozici zaměstnance při sjednávání režimu jeho práce v oblasti pracovní doby a donutit jej tak přijmout takové rozvržení pracovní doby, které jej dá v maximální možné míře k dispozici zaměstnavateli. Svou podstatou jde o přenášení ekonomického rizika zaměstnavatele na zaměstnance, který bude muset obětovat svůj soukromý a rodinný život potřebám zaměstnavatele a jeho proměnlivé úspěšnosti na trhu.


ČMKOS zastává názor, že stávající právní úprava pracovní doby je v praxi vyhovující a navíc plně v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES o některých aspektech úpravy pracovní doby, která dosud krajním případům zneužívání institutů rozvržení pracovní doby, pohotovosti a přesčasové práce ve významné míře brání. Radikálnější úpravy v této oblasti by v budoucnu proto měly v každém případě plně respektovat vzájemnou dohodu sociálních partnerů. Dalším cílem úprav navrhovaných v oblasti pracovní doby je spolu s návrhy v oblasti odměňování uspořit zaměstnavatelům náklady na pracovní sílu. 6. V oblasti odměňování se navrhuje: l poskytování mzdy/platu i v době, kdy zaměstnanec nepracuje – navrhuje se zrušit institut „náhrady mzdy/platu“, přičemž hlavním důvodem podle předkladatelů je, že poskytování náhrady mzdy je administrativně náročné; znamenalo by to jediné - výraznou úsporu nákladů na straně zaměstnavatele a současně výrazné snížení ročního příjmu zaměstnance, l zrušit ochranu zaměstnanců před poskytováním neúměrně nízkých mezd formou zaručené mzdy – podle předkladatelů by se tak zjednodušil postup a zvýšil by se význam smluvního sjednání mzdy; došlo by také k úspoře prostředků z veřejných rozpočtů, protože v nižších platových stupních a třídách by se poskytoval doplatek jen do minimální mzdy – navržená úprava by se tak vrátila do doby před úpravou minimálních mzdových tarifů, kdy zaměstnanci nekrytí kolektivními smlouvami dostávali bez ohledu na svoje vzdělání a složitost práce a odpovědnost jen minimální mzdu, l připustit odchylné uplatnění principu stejné mzdy za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty u téhož zaměstnavatele, u kterého vykonávají zaměstnanci stejné práce nebo práce stejné hodnoty v prostředí s odlišnými sociálně ekonomickými podmínkami – dosavadní úpravu považují předkladatelé za úpravu, která je v příkrém rozporu s tržními pravidly utváření mezd – zaměstnavatelé se totiž podle nich dostávají do svízelné situace v případě, že se snaží umístit své provozy do míst s nižší výdělkovou úrovní (směrovací funkce mzdy). Na pracovní právo jsou tak jednostranně uplatňována čistě ekonomická kritéria, aniž je přitom uvedeno, kdo a podle jakých pravidel bude posuzovat vnější ekonomickou a sociální situaci. Ve svém důsledku tak jde opět o úsporu nákladů zaměstnavatelů s cílem celkového snížení výdělkové úrovně v České republice, l využít minimální mzdy jako základu pro stanovení příplatků za noční práci a za práci v sobotu a v neděli, včetně odměny za pohotovost, přitom dopady na zaměstnance nejsou vyčísleny. Tento přechod by vedl k výrazným úsporám nákladů na straně zaměstnavatelů a ke snížení mezd zaměstnanců. Současně by tato úprava ohrozila valorizaci minimální mzdy. Ještě si pamatujeme, jak vláda (ODS) argumentovala, že „vzhledem k tomu, že na minimální mzdu je navázána cela řada dalších plnění, nelze provádět žádnou valorizaci minimální mzdy“. Když se tuto překážku podařilo odstranit, stejný proces začíná znovu, pravděpodobně se stejným záměrem. Pokud by tento návrh měl být realizován, musí být zavedena pravidelná valorizace minimální mzdy (viz slovenský zákon o minimální mzdě), l připustit možnost sjednání mzdy s přihlédnutím k veškeré případné práci přesčas u všech zaměstnanců - přestože i dřívější právní úprava umožňovala sjednání mzdy již s přihlédnutím k případné práci přesčas, ani tato stará úprava, ani nová úprava (u vedoucích zaměstnanců) neznamená, že to zbavuje zaměstnavatele povinnosti vést řádnou evidenci pracovní doby včetně práce přesčas. Zaměstnavatelé však mají za to, že při tomto způsobu „placení“ přesčasů nemusí vést evidenci přesčasové práce, což ve svém důsledku povede k faktickému prodlužování pracovní doby nad zákonné limity a snižování mezd v přepočtu na skutečně odpracovanou dobu. 7. Navrhuje se zrušení dodatkové dovolené, která je historicky chápána v našem právu jako institut prevence pro zaměstnance pracující ve zvlášť obtížných a zdraví škodlivých pracovních prostředích a pro zaměstnance vykonávající práci s psychickou zátěží (zejména stres). 8. V rozporu s ratifikovanou úmluvou Mezinárodní organizace práce č. 132 se navrhuje zrušit poměrnou část dovolené, popřípadě dovolenou za odpracované dny.

9. Navrhuje se zrušit institut krácení dovolené a právo odborů na spolurozhodování při určení hromadného čerpání dovolené jako údajně v mezinárodním srovnání neobvyklé. 10. Navrhuje se vypustit požadavky na minimální dobu platnosti vnitřního předpisu, zákaz jeho zpětné účinnosti a pravidlo, podle nějž má zaměstnanec, kterému vzniklo právo na základě vnitřního předpisu, právo na jeho uspokojení bez ohledu na to, zda došlo ke zrušení vnitřního předpisu. 11. Dále se navrhuje zrušit ustanovení, podle kterého vnitřní předpis, respektive pracovní řád, nesmí ukládat povinnosti jednotlivým zaměstnancům, respektive zakládat nové povinnosti zaměstnanců. Tento požadavek se objevuje i u kolektivních smluv, ovšem je nepřijatelný mimo jiné proto, že se v obou případech jedná o instrumenty hromadné povahy vztahující se zásadně na všechny zaměstnance. Souhlasit nelze ani s vypuštěním věty § 306 odst. 1 zákoníku práce, podle které nesmí pracovní řád ukládat nové povinnosti. Uvedená věta se do zákoníku práce dostala právě proto, že se v praxi objevovaly snahy zaměstnavatelů ukládat zaměstnancům pracovními řády povinnosti, které neměly oporu v zákoně. 12. Navrhuje se zrušit právo odborů spolurozhodovat o vydání pracovního řádu, přestože tuto úpravu posoudil Ústavní soud a shledal toto odborové právo legitimní a ústavně konformní. Ústavní soud svým nálezem (č. 116/2008 Sb.) zrušil v ustanovení § 305 odst. 1 větu druhou a část věty první ve slovech „u kterého nepůsobí odborová organizace“. Ústavní soud tak přisvědčil argumentaci, podle které je touto úpravou vydávání vnitřních předpisů omezena autonomie vůle zaměstnavatele a realizace jeho práva disponovat vlastním majetkem, a dal tak přednost úpravě, která zaměstnavateli umožňuje jednostranně rozhodovat o mzdových, platových a dalších právech zaměstnanců hromadným pokynem, tedy vnitřním předpisem. Jednoznačně je tak posílena pozice zaměstnavatelů, kteří mohou vydat vnitřní předpis bez jakékoli účasti zástupců zaměstnanců. Předkladatelé navrhují zlikvidovat poslední minimální právní regulaci vnitřního předpisu, zajišťující zaměstnancům alespoň nějakou ochranu před libovůlí zaměstnavatele (zejména volné zrušení vnitřního předpisu). Schizofrenní přístup předkladatelů se projevil právě v této části, neboť jako hlasatelé a zastánci liberalizace pracovněprávních předpisů v tomto případě postupují proti této své politice a jednostranně posilují postavení zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích, přičemž zároveň snižují význam kolektivního vyjednávání a kolektivních smluv (viz dále), kdy se například navrhuje zavést možnost zaměstnance „vyvázat“ se z kolektivní smlouvy, ale žádným způsobem se neumožňuje zaměstnanci adekvátně tomu vyvázat se z platnosti vnitřního předpisu. Jednostranné určování pracovních podmínek včetně odměňování zaměstnavatelem prostřednictvím vnitřního předpisu je tak v příkrém rozporu s předkladateli hlásanou liberalizací pracovněprávní úpravy, která ve své podstatě znamená upravovat právní poměry smluvně, nikoli autoritativně. 13. Navrhuje se zrušení ustanovení, podle kterého může v kolektivní smlouvě dojít k omezení agenturního zaměstnávání. I tímto opatřením se posiluje jednostranné rozhodování zaměstnavatele v oblasti pracovněprávních vztahů v otázce, která by mohla v konkrétním případě zaměstnance výrazně poškodit, jak ukazují obecně známé četné případy dumpingového zneužívání agenturního zaměstnávání na českém trhu práce. 14. Právní úprava konkurenční doložky má podle návrhu projít poměrně významnou rekonstrukcí: počítá se se snížením povinné kompenzace na polovinu průměrného výdělku bývalého zaměstnance, s prodloužením maximální doby trvání konkurenční doložky na dva roky, stanovením moderačního práva soudu (omezuje-li konkurenční doložka více, než je spravedlivé) a se zrušením zákazu sjednat konkurenční doložku ve zkušební době. B) Nejzásadnější navrhované změny ohrožující postavení odborových organizací Ideovým pojítkem zpracovatelů návrhů změn týkajících se odborových práv, zastupování zaměstnanců a kolektivního vyjednávání je jejich přesvědčení o správnosti zásadní změny v přístupu k nim. Toto své přesvědčení opírají o ideje „smluvní autonomie“ a „osobní svobody“ zaměstnanců

III


a zaměstnavatelů (s odvoláním na skutečnost, že ty jsou základem připravovaného nového občanského zákoníku, s nímž chtějí uvést již současný zákoník práce do souladu), které považují za stěžejní a které musí mít podle jejich názoru přednost před kogentními úpravami, popřípadě úpravami kolektivních práv a „kolektivními“ zásahy do oblasti individuálních práv zaměstnanců, které vytýkají současné právní úpravě. Podle této ideologie je nezbytné, aby si odbory své postavení v oblasti pracovněprávních vztahů (znovu) vybojovaly a nikoliv, aby jim je garantovala do všech podrobností a oprávnění právní úprava (proto je navrhují ve významné míře zrušit či omezit s tím, že si je silné, reprezentativní odbory dohodnou v kolektivních smlouvách). Zpracovatelé materiálu tvrdí, že to ve svém důsledku povede k posílení postavení odborů, kdy zaměstnanci budou moci posoudit výsledky jejich práce a příznivé dopady na sebe. Současně to podle přesvědčení zpracovatelů materiálu umožní svobodně realizovat zaměstnancům tzv. negativní koaliční právo, tj. možnost odborově se neorganizovat a nebýt odbory v oblasti odborových vztahů zastupováni. Konkrétně se navrhují tyto nejpodstatnější změny: 1. Má se umožnit odborové organizaci vystupovat v individuálních pracovněprávních vztazích zaměstnanců pouze tehdy, pokud k tomu byla zaměstnancem písemně pověřena a toto písemné pověření prokázala zaměstnavateli. 2. Navrhuje se, aby zaměstnavateli vznikaly povinnosti vůči odborové organizaci až v případě, že u něj bude mít odborová organizace alespoň tři členy. Takový přístup by vedl k omezování svobody sdružování podle čl. 27 Listiny základních práv a svobod. Tato právní úprava by mj. potlačovala i odborové organizace vzniklé na regionálním principu, které sdružují zaměstnance více zaměstnavatelů. i když se zaměstnanec stane členem takovéto odborové organizace, nemohla by ho tato odborová organizace zastupovat u zaměstnavatele v pracovněprávních vztazích. 3. Odebrat odborovým organizacím oprávnění zástupce zaměstnanců v oblasti informování a projednání. Pokud by u zaměstnavatele působili volení zástupci zaměstnanců (rady zaměstnanců, zástupce pro oblast BOZP), náležela by tato oprávnění jim. Odbory by tak ztratily prakticky veškerý vliv a informovanost o dění u zaměstnavatele a tato skutečnost by se negativně odrazila nejen při ochraně zájmů zaměstnanců obecně, ale především při kolektivním vyjednávání. 4. K potlačení vlivu odborů u zaměstnavatele směřuje i návrh v rámci změn základních zásad pracovněprávních vztahů, aby právo na kolektivní vyjednávání náleželo zaměstnanci, nikoli odborové organizaci. 5. Navrhuje se zavést hranici reprezentativnosti odborové organizace jako zástupce všech zaměstnanců bez ohledu na jejich odborovou organizovanost, a to formou požadavku nadpoloviční většiny členů odborové organizace z celkového počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Návrh tak de facto zavádí kolektivní vyjednávání odborové organizace pouze za členy odborové organizace, neboť nebude-li splněna podmínka reprezentativnosti odborové organizace, ani s kolektivní smlouvou nevysloví souhlas nadpoloviční většina zaměstnanců, měla by se tato smlouva vztahovat pouze na členy odborové organizace, která tuto smlouvu uzavřela. 6. Každý zaměstnanec by měl mít právo vyloučit pro sebe závaznost kolektivní smlouvy jako celku (opt-out). 7. Současná práva odborové organizace na spolurozhodování (pracovní řád, neomluvená absence, výjimka ze zákazu na řetězení pracovních poměrů na dobu určitou apod.) by měla být nahrazena právem na projednání. 8. u rozšiřování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupně (KSVS) materiál zvažuje dvě varianty: a) úplně zrušení možnosti rozšířit závaznost kolektivní smlouvy vyššího stupně, b) každý jednotlivý zaměstnavatel nebo odborová organizace, která u něho působí, by měli mít právo podat návrh soudu, aby rozhodl, že kolektivní smlouva vyššího stupně pro ně není závazná, a to z důvodu uznatelných ekonomických nebo sociálních podmínek.

IV

Úplné zrušení systému rozšiřování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupně je v jasném rozporu se závazkem státu podporovat kolektivní vyjednávání, který je obsažen v úmluvách Mezinárodní organizace práce. Možnost „vyvázání se“ ze závaznosti rozšířené kolektivní smlouvy vyššího stupně na základě rozhodnutí soudu je v rozporu se závěry Ústavního soudu ve věci návrhu na zrušení § 7 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, který odmítl individuální rozšiřování prostřednictvím ministerské vyhlášky (paralela s individuálním vyvazováním se na základě soudního rozhodnutí) a požadoval pro rozšíření závaznosti KSVS podmínky stanovené zákonem, při jejichž splnění nastane závaznost „ze zákona“, na kterou nemůže mít rozhodnutí obecného soudu vliv. C) Závěr Právní experti ČMKOS provedli komplexní odbornou analýzu předloženého „Přehledu námětů ke koncepčním změnám v zákoníku práce“, vyhodnotili jejich rizika pro pracovněprávní ochranu zaměstnanců a navrhli zásady postoje ČMKOS k těmto námětům. Analýza materiálu a zkušenosti zástupců ČMKOS získané účastí na jednání s jeho zpracovateli ukazují, že svou podstatou a ideologickým zaměřením „Přehled“ směřuje k prosazení současných cílů nadnárodních podnikatelských subjektů, mezi něž patří vedle požadavků ekonomické povahy vůči vládám jednotlivých zemí (zejména malých, mezi které patří Česká republika) kategorický požadavek na podstatné omezení právní regulace v oblasti pracovněprávních vztahů a trhu práce. Zřejmým cílem materiálu je, bez ohledu na vyjádření k jeho zaměření ze strany vedení Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v médiích, získat pro zaměstnavatele prakticky neomezenou možnost disponovat pracovní silou podle jejich potřeb - na základě tzv. „principu autonomie vůle smluvních stran“. Tento princip v podmínkách vysoké nezaměstnanosti a globálních tlaků na snižování nákladů práce jednoznačně zvýhodňuje pozici zaměstnavatelů, kteří mají k dispozici již dnes dostatek „zastrašujících“ prostředků („když to nepřijmete, přijme to mnoho jiných“; „tak to tady zavřeme a půjdeme jinam“...) v oblasti pracovněprávních vztahů. Analýzou se zabývala v první řadě pracovní skupina Rady ČMKOS pro zákoník práce a posléze i Rada ČMKOS na svém jednání 16. 7. 2008, kdy odsouhlasila zásady postoje ČMKOS k přípravě tzv. koncepční novely zákoníku práce. l Podle ČMKOS se nenaplnily katastrofické scénáře, které předpovídaly, že nový zákoník práce bude příčinou kolapsu mnoha odvětví národního hospodářství a krachu řady firem. Není proto důvod k tak zásadním změnám, které jsou navrhovány, jako důvodné se považuje pouze uvést zákoník práce do souladu s nálezem Ústavního soudu. l ČMKOS zásadně nesouhlasí s takovými úpravami, jejichž cílem je zaměstnance v jeho právech před zaměstnavatelem obnažit a zbavit jej zejména práva na kolektivní ochranu prostřednictvím zastupování suverénními odborovými organizacemi. ČMKOS proto nesouhlasí s demontáží práv odborových organizací a s oslabením významu kolektivních smluv jako nástroje k hromadné úpravě pracovních podmínek. l Navrhované změny je třeba rovněž odmítnout zejména proto, že jednostranně prosazují prvky flexibility (zpružnění) pracovněprávních vztahů na úkor přiměřené jistoty (security) zaměstnanců. Bez respektování konceptu flexicurity, prosazovaného Evropskou unií, nemůže být žádná diskuse korektně vedena. l ČMKOS je připravena vést seriózní a věcnou diskusi o změnách pracovněprávní úpravy, které si vyžadují potřeby praxe, avšak odmítá nařčení z konzervativních postojů. Posláním ČMKOS a odborových svazů v ní sdružených je ochrana hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců, tedy především ochrana zaměstnanců v pracovněprávních vztazích. Tomuto svému poslání hodlá ČMKOS dostát, jak ji k tomu zavazuje nejen Statut ČMKOS, ale také program schválený IV. sjezdem ČMKOS. Proto budou-li požadavky ze strany zaměstnavatelů uvážené a proporcionální a jejich realizace zajistí jak potřebnou míru flexibility, tak náležitou ochranu zaměstnanců, je ČMKOS připravena bez jakýchkoliv předsudků je projednat. ČMKOS a odborové svazy v ní sdružené naléhavě žádají odborové organizace, aby věnovaly tomuto materiálu z výše uvedených důvodů velkou pozornost!

USNESENÍ PŘEDSEDNICTVA OS KOVO Z

Recommend Documents