PRÁVO EKONOMIKA, DANĚ A MZDY SOCIÁLNÍ OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ BOZP RADY ZÁKAZNÍKŮM-SPOTŘEBITELŮM

11

11

PRÁVO  EKONOMIKA, DANĚ A MZDY  SOCIÁLNÍ OBLAST  ZDRAVOTNICTVÍ  BOZP  RADY ZÁKAZNÍKŮM-SPOTŘEBITELŮM

Vážení čtenáři, kolegyně a kolegové, opět po roce vycházíme vstříc přání mnohých z vás. Na pomoc jednotlivým funkcionářům základních organizací, kteří musí dnes a denně řešit mnoho různých problémů, jsme zpracovali a v této publikaci vám předkládáme sumář poraden především z právní, daňové, sociální a zdravotní oblasti, které vyšly v průběhu roku 2011 v časopise Kovák. Tato „poradenská“ ročenka má napomoci s vyhledáváním odpovědí na vaše problémy. Současně vám chceme usnadnit vyhledávání tak, abyste nemuseli listovat v množství čísel časopisu Kovák, ale našli jste to, co hledáte, přehledně podle jednotlivých témat v jedné knížce. Dotazy čtenářů a odpovědi specialistů jsou uspořádány v 7 oddílech: Pracovní právo, Právo – různé, Ekonomika, daně a mzdy, Sociální oblast, Zdravotní pojištění, Bezpečnost a ochrana zdraví při práci, Rady zákazníkům–spotřebitelům. Je třeba zdůraznit, že v poradnách popisované kauzy a jejich řešení byly v Kováku vydávány vždy k určitému datu, po němž v některých případech došlo ke změnám v legislativě atd. Proto autoři v případě takovýchto změn uvedli k datu uzávěrky brožury, tj. 9. lednu 2012, aktuální stav vždy „pod čarou“ (tedy na konci) příslušné poradny. Tak lze s poradnami pracovat i v současnosti. Doufáme, že vám tato útlá knížečka pomůže při vaší náročné práci. JAROMÍR ENDLICHER, místopředseda OS KOVO MARTIN BENEŠ, šéfredaktor časopisu Kovák

Vydavatel: Odborový svaz KOVO, nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3  K vydání doporučila: redakční rada časopisu Kovák  K vydání připravila: redakce týdeníku Kovák  Odpovědná redaktorka: PhDr. Jana Benešová  Návrh grafické podoby: Mgr. Martin Beneš, šéfredaktor časopisu Kovák:  Technická příprava: Miloslava Nováková, tajemnice redakce  Ilustrace na obálce: Václav Holub  Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl  Datum vydání: leden 2012

OBSAH PRACOVNÍ PRÁVO Může zaměstnavatel nařídit vyplácení mzdy bezhotovostním způsobem? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 7 Lze zrušit pracovní poměr ve zkušební době, když nebyla sjednána? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 8 Mohu odmítnout dechovou zkoušku u zaměstnavatele? . . . . . . . str. 11 Jaký je rozdíl mezi zkrácenou a kratší pracovní dobou? . . . . . . . str. 14 Může mi zaměstnavatel nařídit práci přesčas? . . . . . . . . . . . . . . . str. 16 Budu mít nárok na podporu v nezaměstnanosti? . . . . . . . . . . . . . str. 17 Byla chyba ukončit pracovní poměr dohodou? . . . . . . . . . . . . . . str. 18 Mohu si vybrat dovolenou u nového zaměstnavatele? . . . . . . . . str. 22 Trestal mne zaměstnavatel dvakrát? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 23 Je uklouznutí s kaprem na ledě pracovní úraz? . . . . . . . . . . . . . . str. 25 PRÁVO – RŮZNÉ Má policie právo odebrat mi zbrojní průkaz? . . . . . . . . . . . . . . . Jaká práva a povinnosti mají spoluvlastníci nemovitostí? . . . . . . Je možné odhlásit dceru z místa trvalého pobytu? . . . . . . . . . . . . Jak přimět syna ke změně adresy? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

str. 28 str. 29 str. 31 str. 32

DANĚ, KOLEKTIVNÍ SMLOUVY A MZDY Mají si zaměstnanci udělat daňové přiznání sami? . . . . . . . . . . . Mohu manželku uplatnit jako vyživovanou osobu? . . . . . . . . . . Mohu uplatnit na syna slevu na dani? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Máme vůči finančnímu úřadu oznamovací povinnost? . . . . . . . . Máme jako plátci daně z příjmů podat daňové přiznání? . . . . . . Lze jednostranně změnit přílohu kolektivní smlouvy? . . . . . . . . Musíme platit silniční daň? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Je náš pracovní režim v pořádku? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jak se vypočítá u věcí amortizace? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

str. 34 str. 35 str. 36 str. 37 str. 38 str. 39 str. 42 str. 42 str. 44

3

Kdy dostanu vyplacen přeplatek na dani? . . . . . . . . . . . . . . . . . . Máme nárok na příplatek za práci v noci? . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mám nárok na volno při pohřbu babičky? . . . . . . . . . . . . . . . . . . Je nárok na vyúčtování daně po zemřelém zaměstnanci? . . . . . . Můžeme uchovávat veškeré dokumenty na CD disku? . . . . . . . . Na co mám nárok při práci ve svátek? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jsme povinni odhlásit se z daně z nemovitostí? . . . . . . . . . . . . . . Jakou budu mít náhradu za dovolenou při z krácení úvazku? . . . Jaký dar můžeme poskytnout k Vánocům? . . . . . . . . . . . . . . . . . Musíme dar funkcionářům k Vánocům zdanit? . . . . . . . . . . . . . . Jak se mění slevy na dani z příjmů pro rok 2012? . . . . . . . . . . . . Daní se u pracujících seniorů jejich důchod? . . . . . . . . . . . . . . . Je třeba zdanit sociální podporu? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

str. 45 str. 46 str. 48 str. 49 str. 50 str. 51 str. 53 str. 54 str. 56 str. 57 str. 57 str. 58 str. 59

SOCIÁLNÍ OBLAST Kdy dostanu podporu v nezaměstnanosti? . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jaké mám nároky při péči o závislou osobu? . . . . . . . . . . . . . . . . Zvýší mi starobní důchod? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Mohu „utéct“ novele důchodového zákona? . . . . . . . . . . . . . . . . Kdy budu mít znovu nárok na nemocenské? . . . . . . . . . . . . . . . . O jaký důchod si mám požádat? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nedlužím na pojistném? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

str. 60 str. 62 str. 64 str. 66 str. 68 str. 69 str. 72

ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Jak se změnilo poskytování lázeňské péče? . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 73 BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI Máme nárok na přípatky za ztížené pracovní prostředí? . . . . . . . str. 75 V jaké výšce má být ve výrobní hale teplotní čidlo? . . . . . . . . . . str. 76 Je možné si v práci zapálit svíčku? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. 77 RADY ZÁKAZNÍKŮM-SPOTŘEBITELŮM Náklady na reklamaci zaplatí prodávající, nebo kupující? . . . . . str. 80

4

U KAŽDÉ PORADNY UVÁDÍME V TOMTO POŘADÍ: číslo a datum vydání Kováku, v němž byla poradna uveřejněna; název článku; otázku čtenáře a odpověď; jméno specialisty, který odpovídal na příslušný dotaz

5

PRACOVNÍ PRÁVO Kovák č. 7/25. února 2011

Může zaměstnavatel nařídit vyplácení mzdy bezhotovostním způsobem? Od příštího měsíce hodlá náš zaměstnavatel sjednotit vyplácení mzdy bezhotovostním způsobem pro všechny zaměstnance, a to z důvodu údajně nemalých problémů s dosavadním kombinovaným způsobem – částečně hotovostně, částečně bezhotovostně. Podle našich informací chce pro tento účel vydat vnitřní předpis, v němž by stanovil, že se mzda od určitého data vyplácí všem zaměstnancům na jejich účet a že jsou povinni sdělit číslo svého účtu zaměstnavateli. Je takový postup v souladu se zákoníkem práce? J. T., Brno Zákoník práce uvádí v § 305, že vnitřní předpis u zaměstnavatele může stanovit mzdová a ostatní práva v pracovněprávních vztazích, z nichž je oprávněn zaměstnanec, ale nesmí ukládat povinnosti jednotlivým zaměstnancům. Z toho jednoznačně vyplývá, pokud jde o bezhotovostní vyplácení mzdy, že není možné vnitřním předpisem uložit zaměstnancům povinnost založit si účet u banky, ani povinnost nechat si výplatu mzdy na něj posílat. Podle § 142 odst. 3 zákoníku práce se mzda vyplácí v pracovní době a na pracovišti, nebyla-li dohodnuta jiná doba a jiné místo výplaty. Nemůže-li se zaměstnanec dostavit k výplatě z vážných důvodů, má zaměstnavatel povinnost zaslat mu mzdu v pravidelném termínu výplaty, popřípadě nejpozději v nejbližší následující pracovní den na svůj náklad i nebezpečí, pokud se se zaměstnancem nedohodl na jiném termínu nebo způsobu výplaty. Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen při výplatě mzdy poukázat částku určenou zaměstnancem na svůj náklad a nebezpečí na jeden účet u banky nebo spořitelního či úvěrního družstva, a to nejpozději v pravidelném termínu výplaty mzdy. Může jít o celou mzdu nebo

7

jen o určitou částku, například na penzijní připojištění či splátku úvěru apod. Bezhotovostní výplatu mzdy na účet zaměstnance by zaměstnavatel mohl provádět jen na základě žádosti jednotlivých zaměstnanců nebo by ji musel s jednotlivými zaměstnanci předem dohodnout. Takovou individuální dohodu nelze v žádném případě nahradit vnitřním předpisem. JUDr. VĚRA BALÁŽOVÁ, bývalá právnička OS KOVO (Regionální pracoviště OS KOVO Brno) Aktualizace: Změnil se § 142 zákoníku práce, je tam nový odst. 4, který dovoluje zaměstnavateli se složitými provozními podmínkami pro výplatu mzdy nebo platu, pokud by byla výplata obtížná nebo neproveditelná, ZASLAT mzdu nebo plat na své náklady a nebezpečí, a to tak, aby je měl zaměstnanec k dispozici nejpozději v termínu určeném pro jejich výplatu. A v § 143 zákoníku práce se slova „na žádost zaměstnance“ nahrazují slovy „na základě dohody se zaměstnancem“, což znamená, že zaměstnavatelé připraví dohody o vyplácení „částky určené zaměstnancem na jeden platební účet určený zaměstnancem“. Už to nebude muset být jen účet u banky nebo spořitelního či úvěrního družstva, ale jakýkoli jeden platební účet. Kovák č. 16/29. dubna 2011

Lze zrušit pracovní poměr ve zkušební době, když nebyla sjednána? Dne 29. 12. 2010 jsem uzavřela pracovní smlouvu s datem nástupu do zaměstnání dne 2. 1. 2011. Pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do 30. 6. 2011. Jak jsem si také později všimla, v pracovní době nebyla sjednána zkušební doba, ani nějaké jiné ujednání o skončení pracovního poměru. Jaké bylo moje překvapení, když mi zaměstnavatel písemně sdělil, že se mnou ruší pracovní poměr ve zkušební době ke dni

8

25. 3. 2011. Nelenila jsem a odepsala, že nemám v pracovní smlouvě zkušební dobu sjednanou, a proto nelze se mnou zrušit pracovní poměr ve zkušební době. Tolik stačily mé znalosti. Zaměstnavatel odepsal, že na zrušení pracovního poměru ve zkušební době trvá a z důvodu jistoty odstupuje od pracovní smlouvy. Tento přípis jsem obdržela 25. 3. 2011 na pracovišti. Dokončila jsem směnu a do továrny jsem pak již neměla přístup. Ostraha měla pokyn mne nevpustit. Šíří se nějaké zvěsti, že i pro pracovní poměr platí občanský zákoník a ten prý odstoupení od smlouvy umožňuje. Postupoval zaměstnavatel správně? Prosím, poraďte, co mám dělat? M. K., Varnsdorf Uvedený případ je praktickou ukázkou ignorance a povýšenosti, kombinovaný s neznalostí zákoníku práce a občanského zákoníku na straně zaměstnavatele, která může být pouze předstíraná (ale také nemusí). Máte zcela pravdu v tom, že pokud není v pracovní smlouvě sjednána zkušební doba, nemohou jak zaměstnavatel, tak ani zaměstnanec zrušit pracovní poměr ve zkušební době. Institut zkušební doby je upraven v § 35 zákoníku práce. Ve stručnosti, zkušební doba nesmí přesáhnout délku tří měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru, to je od doby vyznačené v pracovní smlouvě jako den nástupu do zaměstnání. Zkušební dobu nelze dodatečně sjednat nebo ji dodatečně prodloužit. Lze ji sjednat nejpozději toho dne, který byl v pracovní smlouvě určen jako den nástupu do zaměstnání. Vždy musí být sjednána písemně, jinak je neplatná. Pokud se v průběhu zkušební doby vyskytnou na straně zaměstnance překážky v práci, pro které zaměstnanec práci nekoná, zkušební doba se o dobu těchto překážek prodlužuje. To je jediný případ, kdy se zkušební doba prodlužuje, a to ze zákona. Zákoník práce skutečně zná institut „odstoupení od pracovní smlouvy“, a to za podmínek uvedených v § 36 odst. 2. Dle tohoto ustanovení může zaměstnavatel od pracovní smlouvy odstoupit pouze tehdy, jestliže zaměstnanec ve sjednaný den nenastoupil do práce, aniž mu

9

v tom bránila překážka v práci, anebo do týdne o této překážce nevyrozumí zaměstnavatele. Pokud však zaměstnanec ve sjednaný den nastoupí do zaměstnání, lze s ním rozvázat pracovní poměr jen způsoby uvedenými v zákoníku práce. Odstoupením od smlouvy se smlouva ruší od samého počátku, tedy jako by nebyla nikdy uzavřena. Občanský zákoník se v pracovněprávních vztazích použije podpůrně (subsidiárně) v případech, kdy zákoník práce nemá svoji samostatnou úpravu, vždy však v souladu s principy pracovního práva (§ 14 odst. 1 zákoníku práce) a nálezem Ústavního soudu č. 116/2008. Obsáhlost této subsidiarity přesahuje meritum dotazu. Budu proto pouze reagovat na možnost odstoupení od pracovní smlouvy dle § 48 a § 49 občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb., v platném znění. Zaměstnavatel se totiž může se zaměstnancem dohodnout i na jiných důvodech odstoupení od pracovní smlouvy (než je uvedeno v § 36 odst. 2 zákoníku práce). Je však třeba mít na paměti, že takto lze odstoupit od pracovní smlouvy jen do vzniku pracovního poměru, to jest do dne uvedeného v pracovní smlouvě jako den nástupu do zaměstnání. I v tomto případě se pracovní poměr ruší od samého počátku. Jestliže již pracovní poměr vznikl, nelze dle § 48 a § 49 občanského zákoníku od pracovní smlouvy platně odstoupit. Pro skončení již vzniklého pracovního poměru platí kogentní ustanovení § 48 zákoníku práce (nelze se od něj odchýlit), a podpůrné použití občanského zákoníku je proto vyloučeno. Pokud by byl přijat opačný výklad, vznikly by problémy například v odvodech na sociální a zdravotní pojištění, poněvadž odstoupením by se smlouva rušila od samého počátku. Nehledě na obcházení kogentního ustanovení zákoníku práce. Tazatelce radím, aby zaslala zaměstnavateli neprodleně doporučeně oznámení, že trvá na dalším zaměstnávání dle pracovní smlouvy a žádá sdělení, kdy se má do zaměstnání dostavit. Současně by bylo vhodné na postup zaměstnavatele upozornit inspekci práce, a pokud jí zaměstnavatel neumožní nástup do zaměstnání, za pomoci právníka podat žalobu na určení neplatnosti zrušení pracovního poměru ve zkušební době a na ur-

10

čení neplatnosti odstoupení od pracovní smlouvy. Žalobu bych doručil příslušnému okresnímu soudu nejpozději do 25. 5. 2011. JUDr. VILÉM PEŘINA, bývalý právník OS KOVO (Regionální pracoviště OS KOVO Ústí nad Labem) Aktualizace: Zkušební doba nesmí přesáhnout 3 měsíce, u vedoucích zaměstnanců 6 měsíců. Odstoupení od smlouvy je upraveno nově v § 34 odst. 2, 3 zákoníku práce místo § 36 odst. 2 ZP. Zásady pracovního práva v § 1a ZP místo § 14 odst. 1 ZP. Kovák č. 19/27. května 2011

Mohu odmítnout dechovou zkoušku u zaměstnavatele? Můj kolega byl nedávno v průběhu směny vyzván vedoucím, aby foukl do balonku s podezřením na požití alkoholu. Protože toto odmítl, byl upozorněn vedoucím ve vytýkacím dopise, že v případě opakování se odmítnutí dechové zkoušky dostane výpověď podle § 52 písm. g). Zajímalo by mě, zda může zaměstnanec odmítnout dechovou zkoušku u zaměstnavatele a jestli mu za to hrozí postih v podobě výpovědi? K. J., Třinec Jednou z hlavních povinností zaměstnance v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zakotvených v § 106 odst. 4 písm. e) zákoníku práce (ZP), nepochybně je „nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo ně“ a „nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele“. Podle § 106 odst. 4 písm. i) ZP je zaměstnanec dále povinen podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. Zaměstnavatel nebo vedoucí zaměstnanec je v případě pochybností o způsobilosti zaměstnance vykonávat práci oprávněn požadovat, aby se zaměstnanec podrobil zjištění, zda není pod vlivem alkoholu.

11

Zmocnění má být vystaveno jmenovitě na konkrétního oprávněného vedoucího zaměstnance, písemně určeného zaměstnavatelem, přičemž okruh těchto vedoucích zaměstnanců může být specifikován v pracovním řádu. Zaměstnavatel má právo provést dechovou zkoušku, například pomocí detekčních trubiček ALTEST nebo analyzátorem alkoholu v krvi DRIVESAFE. Zaměstnavatel je oprávněn požadovat pravidelně dechové zkoušky, tj. i bez podezření. Může se tak zprostit případné odpovědnosti za pracovní úraz. Uvede-li zaměstnanec vážné důvody, které mu brání podrobit se dechové zkoušce, má zaměstnavatel právo požadovat, aby se podrobil lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není pod vlivem alkoholu. Vyšetření krve nebo moči nemůže však provádět sám zaměstnavatel. Odmítne-li zaměstnanec dechovou zkoušku bez vážných důvodů, porušuje povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k práci vykonávané zaměstnancem (dále jen „porušování povinností“), přičemž se jedná minimálně o méně závažné porušení povinností, v některých případech může jít dokonce o závažné porušení povinností či porušení povinností zvlášť hrubým způsobem. V případě odmítnutí dechové zkoušky a rovněž lékařského vyšetření krve nebo moči zaměstnancem, v rámci ZP, se současná judikatura rozchází v otázce prokázání porušení povinností. Ovšem pozor, v případě zaměstnanců, kteří vykonávají zaměstnání nebo činnost, při níž by mohli ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek, například obsluha nějakého strojního mechanismu, jeřábník atd., se uplatňuje zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami: „Odmítne-li se osoba podrobit vyšetření, hledí se na ni, jako by byla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky.“ V případných sporech o neplatnost výpovědi z pracovního poměru podle § 52 písm. g) ZP nebo o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru podle § 55 ZP, z důvodu porušení povinností závažným

12

způsobem, kdy bude odůvodnění koncipováno tak, že se zaměstnanec vykonávající činnost, při níž by mohl ohrozit život nebo zdraví svoje nebo dalších osob nebo poškodit cizí majetek, odmítl podrobit dechové zkoušce, a proto se na něj podle § 16 výše uvedeného zákona hledí, jako by byl pod vlivem alkoholu, je otázkou, jakým způsobem budou tuto právní úpravu vykládat soudy. Pokud má zaměstnavatel podezření, že zaměstnanec není schopen vykonávat práci, a ten se odmítne podrobit dechové zkoušce, má zaměstnavatel právo či dokonce povinnost znemožnit mu vstup na pracoviště nebo výkon práce v souladu s § 103 odst. 1 písm. a). Dle judikatury by bylo možné kvalifikovat nepřítomnost zaměstnance v práci jako omluvenou, ovšem bez náhrady mzdy. Je-li dechová zkouška pozitivní, ale zaměstnanec přesto tvrdí, že není pod vlivem alkoholu, mělo by se postupovat obdobně. Zaměstnanec by se měl podrobit lékařskému vyšetření (dechová zkouška sama o sobě není důkazem, že je dotyčný pod vlivem alkoholu, protože zbarvení detekčních trubiček může být vyvoláno i jinými činiteli nebo vadou trubičky), přičemž je nutné ho upozornit, že vyšetření krve nebo moči musí být provedeno v co možná nejkratším termínu, jinak nebude na případný negativní nález brán zřetel. Do doby, než zaměstnanec rozborem provedeným lékařem neprokáže, že není pod vlivem alkoholu, a že je tedy schopen práci vykonávat, mu zaměstnavatel neumožní výkon práce. Protože zaměstnanec nevykonává práci a nejedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele, nebude mu za dobu jeho nepřítomnosti náležet mzda ani náhrada mzdy. Je-li krevní zkouška negativní, zameškanou dobu by měl zaměstnanci zaměstnavatel uhradit a v souladu s § 208 odst. 1 by se jednalo o překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanci by náležela náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Hrazení nákladů krevní zkoušky ZP výslovně neupravuje, lze tedy použít § 16 odst. 8 zákona č. 379/2005 Sb., kde je uvedeno: „Vyšetření biologického materiálu hradí v případě, že se prokáže přítomnost

13

alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba. V případě, že se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky neprokáže, náklady nese osoba, která k vyšetření vyzvala...“ Pokud tedy bude krevní zkouška negativní, měl by náklady na ni uhradit zaměstnavatel. V opačném případě může zaměstnavatel požadovat po zaměstnanci náhradu škody ve smyslu obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli podle ustanovení § 250 odst. 1 ZP s tím, že si vyúčtuje nejen vlastní cenu rozboru krve, ale i například náklady na dopravu zaměstnance na vyšetření. Jestliže by zaměstnavatel umožnil zaměstnanci vykonávat práci, ačkoliv měl podezření, že je pod vlivem alkoholu (protože například odmítl dechovou nebo krevní zkoušku), vystavuje se nebezpečí, že v případě škody, kterou by tento zaměstnanec způsobil, mu bude uložena pokuta a hrozí mu další sankce. V případě soudního sporu soud rozhoduje případ od případu, s přihlédnutím k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení pracovní kázně, k míře zavinění zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušení konkrétních povinností zaměstnance, k důsledkům porušení pracovní kázně pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu. Mgr. PETRA LAŠTŮVKOVÁ, bývalá právnička OS KOVO (Regionální pracoviště OS KOVO Ostrava) Aktualizace: Text platí i v roce 2012. Kovák č. 25/8. července 2011

Jaký je rozdíl mezi zkrácenou a kratší pracovní dobou? Chtěla jsem se zeptat, jaký je rozdíl mezi kratší a zkrácenou pracovní dobou. Náš pan předseda mi to sice vysvětloval, ale připadá mi to tak nějak jako rozdíl mezi tvarůžky a syrečky od nás z Loštic. Prosím o stručné vysvětlení. J. B., Loštice

14

Rozdíl mezi tvarůžky a syrečky asi nebude žádný, jedná se podle mého názoru o pojmenování téhož sýra, pokud jde o rozdíl mezi kratší a zkrácenou pracovní dobou – je podstatný a dopad má zejména na příjem zaměstnance. Úvodem je nutno zdůraznit, že obecná ustanovení o pracovní době a její délce upravuje § 78 zákoníku práce; v § 79 a 80 zákoníku práce jsou uvedeny pojmy zkrácená a kratší pracovní doba a to, co se pod nimi skrývá. Pokusím se jen stručně vymezit základní rozdíly: 1. Kratší pracovní dobu lze sjednat v pracovní smlouvě se zaměstnancem při vzniku pracovního poměru, popřípadě v dohodě o změně pracovní smlouvy v průběhu trvání pracovního poměru. Samozřejmě za sjednanou kratší pracovní dobu přísluší přiměřeně nižší mzda nebo plat tak, aby odpovídal(a) této kratší pracovní době. Při sjednání kratší pracovní doby se vždy jedná o právní úkon, uzavíraný výlučně mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, kratší pracovní dobu nelze nařídit jednostranným právním úkonem zaměstnavatele. 2. Pokud jde o zkrácenou pracovní dobu, nelze ji sjednat mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, ale její úpravu lze provést jen v kolektivní smlouvě uzavřené mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací, a nebo stanovit vnitřním předpisem zaměstnavatele. V případě takto sjednaného nebo určeného zkrácení pracovní doby se zaměstnanci mzda nekrátí. Snad toto stručné vysvětlení stačí nejen vám ale i ostatním členům OS KOVO, podrobnější informace rádi sdělí zaměstnanci Regionálního pracoviště OS KOVO Olomouc. JUDr. ZDENĚK PAZDERA, vedoucí Regionálního pracoviště OS KOVO Olomouc Aktualizace: Text platí i v roce 2012.

15

Kovák č. 27/2. září 2011

Může mi zaměstnavatel nařídit práci přesčas? Může mi zaměstnavatel nařídit práci přesčas, jestliže se mi narodilo dítě a manželku mám na mateřské? Zaslechl jsem něco ve smyslu, že pokud vychovávám dítě mladší jednoho roku, tak to možné není. Jaká je pravda? J. E., Praha Práce přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu a konaná mimo rozvrh pracovních směn; dle §93 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (ZP), je možné práci přesčas vykonávat pouze výjimečně. Zaměstnavatel smí nařídit práci přesčas jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen v kolektivní smlouvě lze vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. Celkový maximální počet hodin práce přesčas, včetně nařízené práce přesčas, nesmí překročit 416 hodin v kalendářním roce. Bohužel zákoník práce nikde nestanoví, co je ona výjimečnost a co jsou vážné provozní důvody. Každý zaměstnavatel má jiná specifika a je třeba posuzovat onu „vážnost a výjimečnost“ případ od případu. V metodické pomůcce OS KOVO doporučujeme zapracovat do kolektivní smlouvy, co jsou vážné provozní důvody. Dle ustanovení § 241 ZP zaměstnankyním a zaměstnancům, kteří pečují o dítě mladší než 1 rok, nesmí zaměstnavatel nařídit práci přesčas. Samozřejmě, že pokud se se zaměstnavatelem na vykonání práce přesčas dohodnete, nic tomu nebrání, ale nařízena vám být nemůže. Mgr. VLADIMÍR PLACHTA, právník, Regionální pracoviště OS KOVO Praha a Středočeský kraj Aktualizace: Text platí i v roce 2012.

16

Kovák č. 28/9. září 2011

Budu mít nárok na podporu v nezaměstnanosti? Brzy mi skončí pracovní poměr na dobu určitou, který trval jeden rok, a zatím nemám nové zaměstnání. Je mi 52 let. Pokud se přihlásím na úřadu práce, budu mít nárok na podporu, když jsem ji pobíral po dobu tří měsíců před nástupem do stávajícího zaměstnání? O. N., Břeclav Pokud se zaměstnanec zaeviduje na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a požádá o podporu v nezaměstnanosti, činí podpůrčí doba pro její poskytování do 50 let věku zaměstnance 5 měsíců, od 50 do 55 let 8 měsíců a nad 55 let 11 měsíců. Zákon o zaměstnanosti pak stanoví podmínky pro opětovné poskytování podpory v nezaměstnanosti v závislosti na tom, zda uchazeči o zaměstnání v posledních třech letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání neuplynula nebo uplynula celá podpůrčí doba, a to takto: I. Jestliže uchazeči o zaměstnání při poslední evidenci neuplynula celá podpůrčí doba, tak a) pokud v novém pracovním poměru byl po dobu alespoň 3 měsíců, má nárok na podporu v nezaměstnanosti po celou (novou) podpůrčí dobu; b) pracoval-li u nového zaměstnavatele po dobu kratší než 3 měsíce, má nárok na podporu v nezaměstnanosti po zbývající část podpůrčí doby (tj. kterou nevyčerpal při předchozím poskytování podpory v nezaměstnanosti). II. Jestliže uchazeči o zaměstnání v poslední evidenci uplynula celá podpůrčí doba, potom a) pokud v novém pracovním poměru byl po dobu alespoň 6 měsíců, má nárok na podporu v nezaměstnanosti po celou (novou) podpůrčí dobu. Tato délka odpracované doby se nevyžaduje v případech, kdy uchazeč o zaměstnání skončil zaměstnání nebo výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů nebo skončil zaměstnání proto, že mu byla dána zaměstnavatelem výpověď z organizačních důvodů nebo proto, že za-

17

městnavatel porušil podstatnou povinnost vyplývající z právních předpisů, kolektivní smlouvy nebo sjednaných pracovních podmínek; b) jestliže pracoval u nového zaměstnavatele po dobu kratší než 6 měsíců, nárok na podporu v nezaměstnanosti mu nevznikne. V obou případech opětovného poskytování podpory musí být splněna podmínka celkové doby předchozího zaměstnání, tj. že uchazeč o zaměstnání v posledních 3 letech před zařazením do evidence odpracoval alespoň 12 měsíců. Ve vašem případě tedy budete mít po přihlášení do evidence uchazečů o zaměstnání nárok na výplatu podpory v nezaměstnanosti po dobu 8 měsíců. Její výše bude stanovena z průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého jste dosáhl v posledním ukončeném zaměstnání a činí 1. a 2. měsíc 65 %, 3. a 4. měsíc 50 %, po zbývající měsíce 45 procent. Maximální výše podpory pro rok 2011 činí 13 528 Kč. Mgr. PETRA BEHANCOVÁ, právnička, Regionální pracoviště OS KOVO Brno Aktualizace: Text platí i v roce 2012. Kovák č. 33/21. října 2011

Byla chyba ukončit pracovní poměr dohodou? Ve svém bývalém zaměstnání jsem se dopustil, podle mého názoru, drobného prohřešku proti pracovní kázni. Při seřizování stroje mi na podlahu vytekl olej a zhruba dvě hodiny trvalo, než bylo vše uklizeno. Ještě týž den jsem byl zavolán do kanceláře vedoucího závodu a bylo mi řečeno, že za své jednání dostanu výpověď pro závažné porušení právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, nebo že můžu podepsat dohodu o skončení svého pracovního poměru, bez udání důvodu, k dnešnímu dni. Měl jsem se okamžitě rozhodnout, zda podepíši převzetí výpovědi nebo dohodu. Nakonec jsem podepsal dohodu. Myslím si ale, že jsem udělal chybu. K. T., Jaroměř

18

V praxi poměrně často dochází k situaci, kdy zaměstnavatel, který chce „levně“ ukončit pracovní poměr se svým zaměstnancem, tj. zejména bez vyplacení odstupného, „nachytá“ zaměstnance na nějakém porušení pracovní kázně (porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci), podle zásady „kdo chce psa bít, ten si hůl vždycky najde“. A uplatní proti zaměstnanci pohrůžku, že mu za toto dá výpověď podle § 52 písm. g) zákoníku práce (ZP). Současně přijde s kompromisním návrhem, že je ochoten se zaměstnancem ukončit jeho pracovní poměr dohodou, pokud možno ihned. Zaměstnanec na toto většinou „kývne“ a dohodu podepíše, protože se bojí, že by jinak měl v potvrzení o zaměstnání důvod ukončení pracovního poměru, který by mu značně ztížil jeho další uplatnění na trhu práce. Je především třeba, aby si zaměstnanec sám zvážil, jak se rozhodne, zda přistoupí na dohodu, nebo zda se bude proti tomuto jednání zaměstnavatele bránit a bude případně ochoten jít do soudního sporu o neplatnost výpovědi z pracovního poměru. Pokud zaměstnanec podepíše dohodu o ukončení svého pracovního poměru, je v podstatě nemožné se následně domáhat jejího zrušení, byť zákoník práce ve svém § 72 uvádí možnost, že i neplatnost rozvázání pracovního poměru dohodou lze uplatnit u soudu. Pokud se jedná o otázku neplatnosti rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele podle znění § 52 písm. g) ZP, není zde rozporování této výpovědi ze strany zaměstnance beznadějné, pokud zaměstnanec včas projeví svůj nesouhlas s touto výpovědí (podle znění § 69 ZP) a ve lhůtě do dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr touto výpovědí skončit, uplatní příslušnou žalobu na neplatnost výpovědi u soudu (§ 72 ZP). Problematika výpovědi podle znění § 52 písm. g) ZP má poměrně srozumitelná pravidla, ale zaměstnavatelé si je mnohdy vykládají až příliš účelově. Není až tak jednoduché dát zaměstnanci výpověď podle důvodů uvedených ve znění § 52 písm. g) ZP, které lze rozčlenit takto: * jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr,

19

* pro závažné porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se práci vykonávané k zaměstnancem, * pro soustavné méně závažné porušování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se vykonávané práci – pokud byl zaměstnanec v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi. Při posuzování podmínek pro dání výpovědi podle § 52 odst. g) ZP záleží z pohledu zaměstnance především na tom: * v čem konkrétně spočívá jednání zaměstnance, které je porušováním povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se vykonávané práci, * jaké konkrétní právní předpisy svým jednáním zaměstnanec porušil, * u méně závažného soustavného porušování povinností pak celkový počet těchto porušení, respektive kolikrát byl zaměstnanec v posledních 6 měsících upozorněn na porušování svých povinností a možnost výpovědi (jde o tzv. vytýkací dopis). Přitom zároveň platí, že nelze při hodnocení podmínek pro dání výpovědi podle § 52 odst. g) ZP, respektive z pohledu zaměstnance podmínek pro napadnutí této výpovědi soudní cestou, postupovat paušálně. Vždy, než se zaměstnanec rozhodne, kterou cestou půjde, je dobré tuto problematiku konzultovat s právníkem. Před nedávnou dobou jsme na RP Hradec Králové řešili problém výpovědi z pracovního poměru, kterou zaměstnavatel uplatnil proti zaměstnanci právě podle znění § 52 písm. g) ZP. Zaměstnavatel totiž rušil pracovní místo tohoto zaměstnance a potřeboval se ho zbavit. V průběhu měsíce ledna 2010, od 5. ledna do 25. ledna, mu proto stihl dát hned dva vytýkací dopisy a i výpověď z pracovního poměru podle § 52 odst. g) ZP. Zaměstnanec uplatnil naším prostřednictvím neplatnost uvedené výpovědi u soudu a v měsíci červnu 2011 bylo rozsudkem určeno, že předmětná výpověď je neplatná. Pro výsledek sporu bylo rozhodující, že zaměstnavatel uplatnil proti zaměstnanci výpověď z pra-

20

covního poměru podle § 52 odst. g) ZP, aniž byla splněna podmínka tří porušení povinností, jak níže uvádíme. Výpověď zaměstnavatel proti zaměstnanci nesprávně uplatnil už za dvě opakovaná porušení právních povinností, které mu předtím vytkl vytýkacím dopisem (tj. v podstatě už za druhé porušení povinností). Je sice pravdou, že zaměstnanec u svého zaměstnavatele svůj pracovní poměr stejně skončí, protože jeho pracovní místo bylo zrušeno, ale skončí na základě řádné výpovědi nebo dohodou z důvodu podle znění § 52 písm. c) ZP, tj. z organizačních důvodů, respektive pro nadbytečnost a s odstupným. Navíc je zaměstnavatel povinen zaplatit zaměstnanci náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za celou dobu trvání soudního sporu, tj. cca 17 měsíců. Při hodnocení stupně intenzity porušení povinností vyplývajících z právních předpisů zaměstnance nelze postupovat paušálně podle předem daných pravidel. I pokud například zaměstnavatel zapracoval do svého pracovního řádu ustanovení, jehož prostřednictvím by charakterizoval intenzitu porušení povinností - zvlášť hrubé, závažné, méně závažné -, nebude tímto v případném soudní sporu soud vázán a sám si posoudí, o jakou intenzitu porušení povinností vyplývajících z právních předpisů se ve skutečnosti jedná. Pokud se jedná o méně závažné, ale soustavné porušování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci. Zde platí zásada, že soustavnost je naplněna až tehdy, dopustí-li se zaměstnanec nejméně tří porušení povinností a je mezi nimi přiměřená časová souvislost, tj. navazuje-li jedno porušení povinností na druhé v takovém časovém intervalu, že můžeme hovořit o sledu jednotlivých na sebe navazujících porušení povinností. Nemusí zde jít o tři porušení stejné povinnosti, porušení mohou být různého druhu. Pokud se jedná o podmínku předchozího písemného upozornění na možnost výpovědi. Toto je hmotně právní podmínka platnosti výpovědi. Zaměstnavatel je však povinen zaměstnance písemně upozornit na možnost výpovědi v době posledních šesti měsíců před dáním výpovědi

21

pouze jednou, nikoliv v každém svém dopise, kterým zaměstnanci vytýká jeho porušení povinností. JUDr. MILAN KUTNAR, právník, Regionální pracoviště OS KOVO Hradec Králové Aktualizace: Text platí i v roce 2012. Kovák č. 34/27. října 2011

Mohu si vybrat dovolenou u nového zaměstnavatele? Zanedlouho mi skončí pracovní poměr, neboť jsem dal výpověď. Zároveň jsem požádal svého stávajícího zaměstnavatele, abych dovolenou, na kterou mi u něho vznikl nárok, a kterou již nestačím vyčerpat, si mohl vybrat u nového zaměstnavatele, k němuž ihned nastupuji. Je takový postup možný a je povinen můj dosavadní zaměstnavatel žádosti vyhovět ? P. N., Tábor Pokud nastane situace, že zaměstnanec změní své zaměstnání tak, že ukončí svůj dosavadní pracovní poměr u svého dosavadního zaměstnavatele a bezprostředně naváže pracovní poměr u nového zaměstnavatele v průběhu jednoho kalendářního roku, lze postupovat podle § 221 zákoníku práce, kde je tato situace podrobně upravena. V praxi se za bezprostředně navazující vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele považuje taková změna zaměstnání, kdy mezi skončením jednoho a nástupem nového pracovního poměru není doba, po kterou zaměstnancův pracovní poměr netrval, s výjimkou doby, na kterou připadají například dny pracovního klidu. Zaměstnanec tak může dosavadního zaměstnavatele požádat o čerpání dovolené nebo její části, na kterou mu vznikl právní nárok během dosavadního pracovního poměru, a kterou jsem dosud nevyčerpal, u nového zaměstnavatele. Požádat tak musí ještě v době trvání dosavadního pracovního poměru před jeho skončením, a to u svého dosavadního zaměstnavatele, to znamená do posledního dne tohoto stávajícího

22

pracovního poměru. Oba zaměstnavatelé ( tj. dosavadní i nový ) se pak spolu mohou dohodnout na výši náhrady mzdy nebo platu za dovolenou nebo její část, na niž u zaměstnavatele, který dovolenou poskytuje, tj. nového zaměstnavatele, právo nevzniklo. Podmínkou pro uplatnění tohoto postupu podle § 221 odst. 1 zákoníku práce je tedy dohoda původního a nového zaměstnavatele o vypořádání mzdových či platových nároků spojených s tímto čerpáním dovolené. Je třeba počítat s tím, že výše náhrady mzdy nebo platu za dovolenou se u obou zaměstnavatelů zpravidla bude lišit. V případě, že se stávající a nový zaměstnavatelé v této věci nedohodnou, nelze dovolenou ani její část, které nebyly vyčerpány, k novému zaměstnavateli převést, a dosavadní zaměstnavatel tak bude povinen vám poskytnout ke skončení pracovního poměru za nevyčerpanou dovolenou náhradu mzdy v souladu s ustanovením § 222 odst. 2 zákoníku práce. Náhradu mzdy tak v každém případě bude hradit dosavadní zaměstnavatel, a to buď přímo vám ke dni skončení pracovního poměru, pokud nedojde k dohodě s novým zaměstnavatelem, nebo novému zaměstnavateli ve formě kompenzace náhrady mzdy za dovolenou, kterou by vám poskytl nový zaměstnavatel (ačkoliv nárok na dovolenou vznikl ještě v rámci trvání vašeho pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele). Mgr. VLADIMÍR VAŠEK, právník, Regionální pracoviště OS KOVO České Budějovice Aktualizace: Text platí i v roce 2012. Kovák č. 40/9. prosince 2011

Trestal mne zaměstnavatel dvakrát? Nedodržel jsem vlastní chybou vnitřní předpis zaměstnavatele upravující pracovní dobu. Jde o přestávku na jídlo a oddech – po obědě jsem si šel ještě zakouřit v prostoru pro kouření nevyhrazeném, od jídelny vzdáleném, a časově jsem to nezvládl. Zaměstnavatel mne za porušení povinností, vyplý-

23

vajících prý z pracovněprávních předpisů, zkrátil na pohyblivé složce mzdy (dodržování pracovní doby i dodržování zákazu kouření mimo vymezené prostory máme stanoveny jako 1 z ukazatelů podmiňujících přiznání pohyblivé složky mzdy). Navíc mi ale současně ze stejného důvodu zaměstnavatel doručil přípis nadepsaný „Upozornění na méně závažné porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci“. V přípisu je mi naznačeno, že pokud se něco obdobného bude opakovat, můžu dostat výpověď podle § 52 písm. g) zákoníku práce. Je to v pořádku? Nejedná se o dvojí trest za jedno pochybení? To snad přece nejde! M. Ch., Prostějov Je nutné si uvědomit, že vztah pracovněprávní je vztahem soukromoprávním, kdy (na rozdíl od vztahu práva veřejného) nemá žádný z účastníků právního vztahu právo ani možnost druhého účastníka právního vztahu nějakým způsobem trestat či používat sankce. Omlouvám se vám i čtenářům, ale nevyhnu se pro vysvětlení troše laické právní teorie: * znakem práva veřejného je, že vztahy jím upravené nejsou rovné (symetrické) – příkladem jsou vztahy, které upravuje právo trestní, přestupkové, právo sociálního zabezpečení atd., kdy jeden z účastníků (převážně stát, jeho orgány, úřady, soudy atd.) má právo rozhodnout (samozřejmě s právem přezkoumání rozhodnutí ); * soukromoprávní vztahy se vyznačují symetrií, tedy rovností jejich účastníků (právo občanské, rodinné, pracovní). Pracovní poměr je právní vztah uzavřený zaměstnavatelem a zaměstnancem za podmínek, které upravuje zákoník práce a zakládá pracovní smlouva (samozřejmě nelze vyloučit vliv kolektivní smlouvy, případná individuální smluvní ujednání o mzdě a dalších podmínkách výkonu práce sjednaných mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem). Jedná se tedy o dvoustranný právní úkon. Smluvní strany jsou si v zásadě (alespoň před zákonem) rovny. A rovné strany se v žádném případě nemohou sankcionovat, zákoník práce to nepřipouští.

24

Takže - pokud vám zaměstnavatel nepřiznal část pohyblivé složky mzdy za porušení podmínek, které pro její přiznání stanovil a nebo byly sjednány v kolektivní smlouvě, a současně vás upozornil, že „něco děláte špatně a v rozporu s tím, na čem jste se v pracovní smlouvě domluvili“, tak vás netrestal. Ani dvakrát, ani jednou. Prostě: * pro přiznání pohyblivé složky mzdy v určité finanční úrovni jste nesplnil stanovená kritéria, * zaměstnavatel vám současně naznačil, že pokud se obdobná situace bude opakovat, může dojít k jednostrannému rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. O sankcích (trestech) tedy nelze v žádném případě mluvit (psát), zaměstnavatel postupoval v souladu s obecně platnou právní úpravou. JUDr. ZDENĚK PAZDERA, vedoucí Regionálního pracoviště OS KOVO Olomouc Aktualizace: Text platí i v roce 2012. Kovák č. 41/16. prosince 2011

Je uklouznutí s kaprem na ledě pracovní úraz? Zaměstnavatel mně nechce uznat pracovní úraz, ke kterému došlo v době mojí přestávky na oběd. Můj nadřízený mne požádal, když zjistil, že jdu mimo objekt, abych mu koupil na náměstí kapry. Po nákupu jsem však uklouzl na zmrazku u kádě s rybami a zlomil si ruku v lokti. Pracovní neschopnost trvala dva měsíce a nyní mne odmítá zaměstnavatel odškodnit s tím, že se nejednalo o pracovní úraz. Postupuje v souladu s právními předpisy? M. H., Kladno Zaměstnavatel má pravdu, jelikož s postupuje v souladu s § 366 odst. 1 zákoníku práce, v němž je uvedeno, že zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda vznikla při plnění pracovních povinností nebo v přímé souvislosti s ním. Detailně je toto ustanovení propracováno v §§ 273 a 274 zákoníku práce, kde se výslovně vylučuje z přímé souvislosti s plněním pracov-

25

ních úkolů cesta do zaměstnání a zpět, stravování, ošetření a vyšetření ve zdravotnickém zařízení a cesta k nim a zpět, která není konána v objektu zaměstnavatele. Pokud zaměstnanec utrpí úraz cestou do závodní jídelny v areálu zaměstnavatele, bude se tento úraz považovat za pracovní; pokud však v době polední přestávky vyjde na oběd mimo objekt zaměstnavatele a utrpí při tom úraz, pak se o pracovní úraz nejedná. Obdobně se postupuje i v případě lékařského vyšetření. Utrpí-li zaměstnanec úraz cestou do závodního střediska v objektu zaměstnavatele, pak jde o úraz pracovní, ať je důvod návštěvy lékaře jakýkoli. V případě, že dojde ke zranění zaměstnance při cestě k lékaři mimo areál zaměstnavatele, tento za jeho úraz odpovědnost nenese. Dále se z § 366 odst. 4 zákoníku práce podává, že zaměstnavatel je povinen nahradit škodu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů, pokud se odpovědnosti zčásti nebo zcela nezprostí. V § 367 odst. 1 zákoníku práce jsou pak uvedeny důvody, kdy se zaměstnavatel zprostí zcela odpovědnosti za vzniklý pracovní úraz zaměstnance, a to tehdy * pokud zaměstnanec sám svým zaviněním porušil předpisy vztahující se k bezpečnosti práce a ochraně zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalosti zaměstnavatel kontroloval, * k pracovnímu úrazu došlo v důsledku opilosti zaměstnance a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit. Podmínkou úplného zproštění se odpovědnosti zaměstnavatele je přesvědčivý důkaz o tom, že skutečnosti shora uvedené byly jedinou příčinou vzniklé škody. Jakmile by bylo zjištěno, že za další příčinu vzniklé škody lze považovat i jinou skutečnost, pak nebude přicházet v úvahu plné zproštění se zaměstnavatele, ale pouze částečné, specifikované v § 367 odst. 2 zákoníku práce. Pokud se zaměstnavatel zprostí odpovědnosti zčásti, určí také část škody, kterou nese zaměstnanec podle míry jeho zavinění. Zaměstnavatel se však nemůže zprostit odpovědnosti, a to ani zcela,

26

ani zčásti, v případě, že zaměstnanec utrpěl úraz při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo při odvracení nebezpečí přímo ohrožujícího život nebo zdraví, pokud tento stav úmyslně nevyvolal. Jak vyplývá z uvedeného, na váš případ se odškodnění úrazu, k němuž došlo při nákupu kaprů, bohužel nevztahuje. Nejedná se totiž o pracovní úraz, a to přesto, že k němu došlo ve vaší pracovní době. Úraz jste utrpěl v době přestávky na oběd mimo areál zaměstnavatele a nákup ryb nelze považovat za plnění vašich pracovních povinností, byť vás touto činností pověřil váš nadřízený pracovník. Za situace, kdy dochází k úrazu na zledovatělém chodníku či komunikaci pádem na zem, doporučuji přivolat sanitku s lékařem pro případný důkaz, že k úrazu došlo pádem a na konkrétním místě. Těžko budete po pádu shánět další osoby, aby vám „dosvědčily“, kdy a kde jste upadl a že právě jste upadl na zledovatělém chodníku. V dubnu 2009 byla přijata tzv. „chodníková novela“, která přenáší odpovědnost za škody vzniklé v důsledku vad ve schůdnosti chodníků z majitelů nemovitostí na vlastníky chodníků samotných, a má se za to, že vlastníkem chodníku je obec. V tomto případě jste si měl zajistit jakékoli svědectví, že k vašemu pádu došlo na chodníku, který měl vadu ve schůdnosti, datum úrazu, a měl jste v co nejkratší době ohlásit písemně škodní událost na obec, která by s vámi projednala další postup při odškodnění úrazu. Zaměstnavatel vám nemůže poskytnout náhradu škody v souvislosti s vaším úrazem. JUDr. MARIE STODOLOVÁ, právnička, Regionální pracoviště OS KOVO Praha a Středočeský kraj Aktualizace: Text platí i v roce 2012.

27

PRÁVO – RŮZNÉ Kovák č. 9/11. března 2011

Má policie právo odebrat mi zbrojní průkaz? Jsem zaměstnancem a v souvislosti s porušením podmínek tzv. nekolidujícího zaměstnání jsem byl trestně stíhán pro podezření z podvodu, jelikož jsem protiprávně pobíral podporu v nezaměstnanosti. Toto trestní stíhání bylo soudem ukončeno podmíněným zastavením. Nyní jsem obdržel výzvu policie k odevzdání zbraně a zbrojního průkazu. Mám dotaz, zda má policie právo odebrat zbrojní průkaz, když jsem nebyl odsouzen za trestný čin? M. Š., Hrádek u Rokycan Zákon o zbraních a střelivu č. 119/2002 Sb. mimo jiné uvádí v § 27 odst. 1, že příslušný útvar policie rozhodne o odnětí zbrojního průkazu, jestliže držitel zbrojního průkazu přestal splňovat podmínky bezúhonnosti podle § 22 nebo spolehlivosti podle § 23 tohoto zákona. K vašemu případu se vztahuje ustanovení § 23 – spolehlivost fyzické osoby, kdy se za spolehlivého podle tohoto zákona nepovažuje ten, jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo pravomocně podmíněně zastaveno nebo bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném odložení návrhu na potrestání, a dosud neuplynula zkušební doba nebo lhůta, v níž má být rozhodnuto, zda se osvědčil. Z tohoto znění zákona vyplývá, že policejní orgán má právo, ale i povinnost odebrat zbrojní průkaz. S odebráním zbrojního průkazu souvisí i odebrání zbraně do úschovy až do doby, kdy budete splňovat všechny podmínky držitele zbrojního průkazu. Pokud v době odnětí zbrojního průkazu vyprší jeho platnost, budete povinen požádat o nový zbrojní průkaz a splnit všechny podmínky pro jeho vydání jako u nové žádosti. JUDr. VLADIMÍR ŠTICH, právník, Regionální pracoviště OS KOVO Plzeň Aktualizace: Text platí i v roce 2012.

28

Kovák č. 21/10. června 2011

Jaká práva a povinnosti mají spoluvlastníci nemovitosti? Můžete mně poradit, jaká máme práva a povinnosti navzájem, když s bratrem vlastníme rodinný domek se zahradou napůl? Je to tak, že v domku bydlím já, ale bratr mně odmítá přispívat na opravy, když mu prý neplatím nájem za bydlení. Chci, aby bylo vše v pořádku. Jak tedy postupovat? J. K., Kolín Váš dotaz je jedním z mnoha v situaci, kdy se podíloví spoluvlastníci nemovitostí (předmětem spoluvlastnictví mohou být i věci movité) nemohou dohodnout na užívání nemovitostí, jejich správě a dalším nakládání, například pronájmu volných prostor. Podílové spoluvlastnictví upravuje občanský zákoník, a to v §§ 137142. Z vašeho dotazu jsem vyrozuměla, že by se mělo jednat o ideální jednu polovinu podílu na domku a na pozemku. Tento podíl vyjadřuje míru, jakou se podílíte na právech a povinnostech ze spoluvlastnictví ke společné věci. V tomto případě se se svým bratrem podílíte oba stejným dílem. Váš podíl ve výši ½ na nemovitostech znamená, že máte teoreticky právo užívat polovinu domku a polovinu zahrady. Pokud však užíváte sám celý domek se zahradou, užíváte společnou věc nad rámec vašeho spoluvlastnického podílu a váš bratr má právo na náhradu za to, že nemůže realizovat svoje právo užívat nemovitosti v rozsahu svého podílu. Ve vašem případě by mohl bratr uplatňovat nárok na výplatu poloviny částky odpovídající výši nájemného v místě a čase obvyklé a tuto výši nájemného zjistí například dotazem v realitní kanceláři. Upozorňuji vás, že pokud byste odmítl vydat bratrovi tuto finanční kompenzaci, mohl by se dovolat úspěšně svého práva u soudu. Jedná-li se o nutné opravy a rekonstrukce na nemovitostech a váš bratr odmítá se finančně na nich podílet, doporučuji jej písemně na tyto

29

opravy upozornit současně i s předpokládanou cenou, neboť jako spoluvlastník má právo vyjádřit souhlas či nesouhlasit s těmito investicemi. V případě, že souhlasí, tak je samozřejmě povinen podílet se jednou polovinou na těchto opravách. Pokud by však nesouhlasil a vy byste přesto opravy provedl a cenu uhradil, musel byste se svého práva na zaplacení jedné poloviny nákladů domáhat u soudu, kde by byla jako předběžná otázka řešena nutnost těchto oprav, a to zpravidla vypracováním znaleckého posudku. U spoluvlastnických vztahů se samozřejmě preferuje dohoda spoluvlastníků, neboť pokud se tito nedohodnou, setkávají se u soudu, a to zpravidla velice často, a soudní spory jsou nejen časově, ale i finančně náročné. V případě, že spoluvlastníci nejsou schopni mezi sebou jakékoli dohody, může jeden ze spoluvlastníků svůj podíl prodat, ovšem je povinen ho nabídnout k odkoupení ostatním spoluvlastníkům. Teprve když tito svoje předkupní právo nevyužijí, může svůj podíl prodat třetí osobě, ovšem za stejnou cenu, jakou stanovil spoluvlastníkům, a nikoli vyšší. Další možností je zrušení spoluvlastnictví dohodou a vzájemné vypořádání, kdy jeden ze spoluvlastníků přenechá svůj podíl druhému spoluvlastníku. Nedojde-li mezi spoluvlastníky k dohodě o zrušení spoluvlastnictví, může se jeden ze spoluvlastníků domáhat zrušení a vypořádání soudem. Ještě bych ráda upozornila, že spoluvlastnický podíl lze bez souhlasu ostatních spoluvlastníků dát do zástavy bankovnímu ústavu proti poskytnutí úvěru a zástavní smlouva se zapisuje do katastru nemovitostí. Tato skutečnost v případě, že dlužník svoji pohledávku neuhradí, může vést k tomu, že banka tento podíl prodá třetí osobě, pokud ostatní spoluvlastníci nebudou solventní a schopni podíl odkoupit. JUDr. MARIE STODOLOVÁ, právnička, Regionální pracoviště OS KOVO Praha a Středočeský kraj Aktualizace: Text platí i v roce 2012.

30

Kovák č. 36/11. listopadu 2011

Je možné odhlásit dceru z místa trvalého pobytu? Kvůli dluhům své dospělé dcery, které vznikly nesplácením půjček z nebankovního sektoru, se chci zajistit proti případné návštěvě exekutora. Dcera je u mě hlášena k trvalému pobytu, ale již delší dobu zde nebydlí, odstěhovala se za svým přítelem. Je možné ji odhlásit z místa trvalého pobytu u mne a co k tomu musím udělat? R. Š., Havířov Zadlužení českých domácností v roce 2011 už vystoupalo podle sdělení Parlamentních listů přes částku 1 bilión korun. Nespočívá jen v důsledku ekonomické krize, ale i ve finanční negramotnosti vlastních dlužníků. Vaše situace se zadluženou dcerou není zdaleka ojedinělá a dobrým rodinným vztahům také neprospívá. Podle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, musí každý občan ČR mít místo trvalého pobytu. Osobu z něj nelze odhlásit, ale lze místo jejího trvalého pobytu změnit. To lze obecně provést za předpokladu, že: * osobě zaniklo užívací právo k nemovitosti (pravomocný rozsudek soudu o zrušení společného práva k nájmu bytu, dohoda bývalých manželů, pravomocný rozsudek rozvodu manželství, přechod nájmu apod.); * osoba v nemovitosti nebydlí, není vlastníkem ani není oprávněna byt užívat, ani jej neužívá (mohou potvrdit jako svědkové - sousedé, nájemníci, že se tam dotčená osoba nezdržuje, nebydlí, dle EL bytového družstva neplatí za služby apod.); a to na návrh vlastníka objektu nebo jeho vymezené části nebo oprávněné osoby. Žádost o zrušení trvalého pobytu musí obsahovat: * označení správního orgánu, jemuž je určena, * jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu žadatele (oprávněné osoby),

31

* označení věci (žádost o zrušení údaje místa trvalého pobytu), * jméno, příjmení, datum narození osoby, jejíž trvalý pobyt má být zrušen, a přesná adresa trvalého pobytu, na které má být údaj zrušen, * jestli je žadateli známo, kde se jmenovaná osoba skutečně zdržuje - adresa jejího nového pobytu, * odůvodnění žádosti a co se navrhuje, * podpis žadatele. Pokud by se vám naskytla možnost vzít dobrovolně dceru na ohlašovnu příslušného úřadu k podání návrhu žádosti na zrušení jejího trvalého pobytu a ona stvrdí svůj souhlas s touto žádostí, že v daném bytě nebydlí a že k ní nadále nemáte žádnou vyživovací povinnost, může toto ohlašovna uvést do protokolu na místě samém a rozhodne na základě písemné žádosti oprávněné osoby o zrušení údaje místa trvalého pobytu, pokud užívací právo občana k objektu zaniklo a tento jej neužívá. Je-li údaj o místě trvalého pobytu úředně zrušen, je místem trvalého pobytu sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu byl občanovi trvalý pobyt úředně zrušen. Mgr. JARMILA ČERCHOVÁ, právnička, Regionální pracoviště OS KOVO Ostrava Aktualizace: Text platí i v roce 2012. Kovák č. 36/11. listopadu 2011

Jak přimět syna ke změně adresy? Máme syna, který nepracuje a půjčuje si neustále peníze. Má trvalé bydliště u nás v bytě. Obáváme se případné návštěvy exekutora. Jak jej můžeme přinutit, aby si změnil adresu? J. a B. K., Rakovník Váš dotaz není ojedinělý a vaše obavy jsou opodstatněné. Pokud má váš syn trvalý pobyt u vás v bytě, i když se v něm nezdržuje, exekutor přijde k vám. Zabaví věci movité bez ohledu, komu patří, tyto sepíše do seznamu a v lepším případě je ponechá na místě s tím, že s nimi ne-

32

smíte žádným způsobem disponovat, v tom horším případě je rovnou odveze do skladu. V takovém případě máte možnost podat soudu tzv. excindační žalobu, tedy žalobu na vyloučení věcí sepsaných exekutorem z exekuce s tím, že tyto nepatří povinnému-vašemu synovi, ale vám. Jedná se ovšem o velice nepříjemný soudní spor, kde dokazujete, že jste si sepsané věci pořídili vy, a toto prokazujete buď nákupními paragony nebo výpovědí svědků. Jednodušší způsob je zrušit synův trvalý pobyt a přehlásit syna na obecní úřad. On sám se přehlásit na obecní úřad nemůže. Tyto záležitosti vyřizuje oddělení evidence obyvatel, v Praze odbory občanských průkazů a cestovních dokladů, a to na základě písemné žádosti o zrušení trvalého pobytu vašemu synovi, k níž přiložíte doklad o vlastnictví bytu nebo domu (výpis z katastru nemovitostí), popřípadě smlouvu o nájmu bytu, písemné prohlášení, že odvoláváte souhlas s tím, aby u vás syn bydlel, a musíte prokázat, že váš syn v domě či bytě již nebydlí. K tomu postačí vaše čestné prohlášení s uvedením doby, jak dlouho nebydlí, a také je vhodné přiložit prohlášení blízkých sousedů. Pokud obecnímu úřadu nebudou tyto doklady stačit, bude požadovat například rozhodnutí soudu, budete v tomto případě nuceni podat soudu žalobu proti synovi na vyklizení. Jakmile budete mít k dispozici rozsudek soudu, že váš syn je povinen byt vyklidit a vyklizený vám předat, tento doručíte obecnímu úřadu a bude zahájeno správní řízení podle zákona č. 500/2004 Sb. – správní řád. V případě, že nebude místo pobytu vašeho syna známo, úřad mu ustanoví opatrovníka, který za něj bude přebírat všechny písemnosti, neboť veškerá korespondence je zasílána do vlastních rukou. Správní řízení je zpravidla skončeno do třech měsíců ode dne podání žádosti o zrušení trvalého pobytu. JUDr. MARIE STODOLOVÁ, právnička, Regionální pracoviště OS KOVO Praha a Středočeský kraj Aktualizace: Text platí i v roce 2012.

33

DANĚ, KOLEKTIVNÍ SMLOUVY A MZDY Kovák č. 4/4. února 2011

Mají si zaměstnanci udělat daňové přiznání sami? V naší firmě došlo k tomu, že zaměstnancům byla insolvenčním správcem vyplacena zadržená mzda za rok 2009 v roce 2010. Naše mzdová účetní trvá na tom, že nemůže udělat roční zúčtování daně pro tyto zaměstnance, a tudíž jsou povinni si udělat daňové přiznání sami. Je to skutečně pravda a podle jakého zákona? K. Ř., Kroměříž Pravda to je. Chápu, že pro množství zaměstnanců bude tato skutečnost velkým problémem, ale mzdová účetní vychází z ustanovení § 38g odstavec 2 zákona č. 586/1992 Sb, o daních z příjmů, který zní: „Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4). Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6000 Kč. Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění. Daňové přiznání za zdaňovací období je ale povinen podat poplatník uvedený v § 2 odst. 3, který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a) až e), nebo daňové zvýhodnění a nebo nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 3 a 4. Daňové přiznání je také povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti a nebo funkční požitky za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch.“

34

K daňovému přiznání budou zaměstnanci potřebovat potvrzení o zdanitelných příjmech, sražených zálohách a daňovém zvýhodnění, kde budou uvedeny údaje o výši hrubé mzdy zúčtované v roce 2009 a doplacené v roce 2010 a odpovídající údaje o výši pojistného zaměstnavatele a skutečně sražené zálohy (řádky 5, 7 a 11 vzoru potvrzení), a potvrzení o zdanitelných příjmech, sražených zálohách a daňovém zvýhodnění za rok 2010. Pokud se jedná o dva různé plátce daně, půjde o dvě potvrzení od dvou plátců. Jde-li o téhož plátce, uvedou se údaje v jednom potvrzení za rok 2010 včetně příjmů zúčtovaných v roce 2010 a tomu odpovídajících údajů o pojistném a sražené záloze na daň. JINDRA PLESNÍKOVÁ, specialistka na daně, úsek odborové politiky OS KOVO Aktualizace: Text platí i v roce 2012. Kovák č. 4/4. února 2011

Mohu manželku uplatnit jako vyživovanou osobu? Moje žena byla na rodičovské dovolené s druhým dítětem až do pololetí roku 2010. Pak nastoupila do práce na dva měsíce, ale skončila a byla na úřadu práce, kde pobírala minimální podporu. Mohu manželku uplatnit jako vyživovanou osobu a co se počítá do jejího příjmu v limitu 68 000 Kč? D. Ř., Praha Sleva na manžela/manželku je dána ustanovením § 35 ba zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění. V souladu s tímto ustanovením se do příjmů manžela/manželky počítají příjmy aktuálního roku i doplatky z minulých let. Jsou to tedy veškeré výdělky, a to včetně příjmů, které se nezdaňují nebo neuvádějí v daňovém přiznání. Jedná se zejména o: podporu v nezaměstnanosti, nemocenskou, mateřskou, invalidní i starobní důchod.

35

Nepočítají se: přídavky na dítě, sociální příplatky, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné, pohřebné ani příspěvek na péči o blízkou nebo jinou osobu. Z uvedeného je zřejmé, že pokud manželka nedosáhla v úhrnu příjmu 68 000 Kč z pracovního poměru a z podpory v nezaměstnanosti, můžete si ji uplatnit jako vyživovanou osobu. JINDRA PLESNÍKOVÁ, specialistka na daně, úsek odborové politiky OS KOVO Aktualizace: Text platí i v roce 2012. Kovák č. 4/4. února 2011

Mohu uplatnit na syna slevu na dani? Oženil jsem se v srpnu roku 2010, ale se svou přítelkyní jsem žil a máme spolu dítě. Manželka je v současné době na rodičovské dovolené a pobírá pouze rodičovský příspěvek. Mohu si ji uplatnit jako vyživovanou osobu? Jak to bude se synem, který se narodil v lednu roku 2010? Odkdy mohu uplatnit slevu na něj? Žijeme spolu v jednom bytě. K. P., Čáslav Odpověď je nutné rozdělit na dvě části, a to na část týkající se vyživovaného dítěte a na část manželky. Pokud se váš syn narodil v lednu a vy společně hospodaříte (žijete ve společné domácnosti celý rok 2010), můžete uplatnit syna jako vyživovanou osobu po celou dobu, tzn. od ledna 2010, a to i kdyby se narodil poslední den v lednu. Vaše manželka se stala vyživovanou osobou-manželkou v průběhu srpna 2010 a roční sleva se vypočte poměrnou částí z celoroční slevy 24 840 Kč, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v jehož průběhu byl uzavřen sňatek, tzn. za září až prosinec roku 2010 půjde o částku slevy na manželku ve výši 8280 Kč (4x 2070). Jelikož z vašeho dotazu je zcela zřejmé, že v tomto roce byl její jediný příjem rodičovský příspěvek, který se nezapočítává do příjmu manželky pro

36

účely slevy na dani, uplatníte zmíněnou slevu ve výši 4/12, tzn. 8280 Kč za rok 2010. JINDRA PLESNÍKOVÁ, specialistka na daně, úsek odborové politiky OS KOVO Aktualizace: Text platí i v roce 2012 – ovšem s tím, že v textu dotazu i odpovědi je třeba nahradit rok 2010 rokem 2011. Kovák č. 7/25. února 2011

Máme vůči finančnímu úřadu oznamovací povinnost? Musíme za rok 2010 oznamovat na finanční úřad to, že jsme vyplatili více než 40 000 Kč někomu, kdo nám zařídil propagační materiály na naše akce? K. T., Třebíč Tuto oznamovací povinnost, která byla zakotvena v ustanovení § 34 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, a byla automatická, již dnes automaticky nemáte. Ustanovení § 57 zákona č. 280/2009 Sb., Daňový řád, stanovuje tuto povinnost následujícím způsobem. Zejména je stanoveno: Povinnost poskytnout údaje na základě vyžádání správce daně mají orgány veřejné moci a osoby, které: a) vedou evidenci osob nebo věcí, b) poskytují plnění, které je předmětem daně, c) provádějí řízení v případech, jejichž předmět podléhá daňové povinnosti, nebo d) získávají jiné údaje nezbytné pro správu daní. Znamená to, že oznámení byste podali až na základě výzvy správce. Pokud byste výzvu neuposlechli, hrozí sankce v podobě pořádkové pokuty do výše 50 000 Kč, kterou může správce daně uložit tomu, kdo při jednání vedeném správcem daně závažně ztěžuje průběh řízení například tím, že závažně ztěžuje nebo maří správu daní tím, že bez dostatečné omluvy nevyhoví ve stanovené lhůtě výzvě ke splnění procesní povinnosti nepeněžité povahy, která mu byla stano-

37

vena zákonem nebo správcem daně, nestanoví-li zákon jiný důsleJINDRA PLESNÍKOVÁ, specialistka na daně, dek. úsek odborové politiky OS KOVO Aktualizace: Text platí i v roce 2012. Kovák č. 8/4. března 2011

Máme jako plátci daně z příjmů podat daňové přiznání? V roce 2010 jsme neměli kromě členských příspěvků a úroků na běžném účtu žádné příjmy. Máme povinnost podat daňové přiznání, když jsme zaregistrováni jako plátci daně z příjmů? A. L., Tábor Ne, povinnost podat daňové přiznání nemáte v souladu s ustanovením § 38 m odst. 7 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění. Dokonce od 1. 1. 2011 nemáte ani povinnost tuto skutečnost sdělit správci daně v souladu s ustanovením § 38 m odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění. § 38m odst. 7 a 8 (7 písm.a) „Povinnost podat daňové přiznání podle zvláštního právního předpisu 28b) nemá a) poplatník uvedený v § 18 odst. 3, pokud nemá příjmy, které jsou předmětem daně, nebo má pouze příjmy od daně osvobozené (§ 19) a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 odst. 2), a nebo nemá povinnost uplatnit postup podle §23 odst. 3 písm. a) bodu 9. (8) Na poplatníka uvedeného v § 18 odst. 3, kterému nevznikla ve zdaňovacím období daňová povinnost nebo splňuje některou z dalších podmínek uvedených v odstavci 7 písm. a), se nevztahuje povinnost sdělit tuto skutečnost správci daně podle daňového řádu.“ JINDRA PLESNÍKOVÁ, specialistka na daně, úsek odborové politiky OS KOVO Aktualizace: Text platí i v roce 2012.

38

Kovák č. 9/11. března 2011

Lze jednostranně změnit přílohu kolektivní smlouvy? Zaměstnavatel vydal nařízení–směrnici, kterou nazval „Směrnice pro mzdy zaměstnanců“. Snižuje v ní výši příplatků za práci přesčas a práci v noci. V současné době ale máme se zaměstnavatelem uzavřenou platnou kolektivní smlouvu, v jejíž příloze je mzdový předpis, kterým jsou tyto příplatky dohodnuty a upraveny. Zaměstnavatel nám tvrdí, že úpravu příplatků může udělat podle § 305 ZP i při uzavřené kolektivní smlouvě. Je postup zaměstnavatele správný? Chtěl bych podotknout, že toto nařízení vydal bez vědomí odborové organizace. Můžete nám poradit? M. CH., Cheb Nejprve bych chtěl konstatovat, že o vydávání vnitřních nařízení či směrnic zaměstnavatele, nebo-li vnitřních předpisů, je podle novelizace zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.) a dle nálezu Ústavního soudu č. 116/2008 právo odborové organizace spolurozhodovat při vydání vnitřního předpisu zrušeno. Z toho vyplývá, že pokud byste neměli v kolektivní smlouvě či její příloze dojednáno spolurozhodování při vydávání vnitřních předpisů, může si zaměstnavatel tento předpis, neboli jeho nařízení, vydat bez vašeho vědomí. Minimálně by vás však měl zaměstnavatel o zamýšleném vydání tohoto nařízení informovat, popřípadě jej dopředu projednat. Poněvadž ale uvádíte, že mzdový předpis máte dohodnut v příloze kolektivní smlouvy, je postup následující. Podle ustanovení § 23 odst. 1 ZP jsou především v kolektivní smlouvě nebo v její příloze upravována mzdová a ostatní práva zaměstnanců v pracovněprávních vztazích. Tímto je zde jednoznačně zakotvena preference kolektivní smlouvy jako základního a výchozího dokumentu úpravy mzdových práv zaměstnanců. Také je zde tímto způsobem vyjádřena úloha a postavení kolektivního vyjednávání jako

39

základního způsobu závazné úpravy vymahatelných práv (nároků) zaměstnanců, jehož prostřednictvím má být u zaměstnavatele dosahováno sociálního smíru panujícího mezi zaměstnavatelem a jeho zaměstnanci. Podle ustanovení § 305 odst. 1 ZP může zaměstnavatel stanovit mzdová a jiná práva zaměstnancům (mimo oblasti upravované pracovním řádem podle §306 ZP) i prostřednictvím vydání vnitřního předpisu, o jehož vydání rozhoduje jednostranně zaměstnavatel. Bez dalšího omezení a pouze na základě projednání s odborovou organizací mohou být tedy práva (nároky) zaměstnanců tímto normativním způsobem stanoveny i jednostranně vydaným vnitřním předpisem. V případě, že byla v rámci kolektivního vyjednávání mezi zaměstnavatelem a vaší odborovou organizací dosažena shoda vyjádřená ujednáním, podle nějž se u zaměstnavatele tento mzdový (vnitřní) předpis vydává „jako příloha kolektivní smlouvy“, je nepochybné, že byl tímto jeho obsah vložen do kolektivní smlouvy a stal se tedy obsahem kolektivní smlouvy. Není přitom vůbec podstatné, zda je nebo bylo při znění pravidla vyjadřujícího, že je vnitřní předpis vydáván jako součást kolektivní smlouvy, použito textu, podle nějž je vnitřní předpis „nedílnou součástí“ nebo „přílohou“ apod. Zásadně totiž platí, že vše, co smluvní strany označí jako jakoukoli součást či přílohu smlouvy, se stalo obsahem smlouvy. Obdobně lze toto pravidlo vztáhnout i na skutečnost, kdy je v kolektivní smlouvě oběma stranami dohodnuto, že zaměstnavatel vydává vnitřní předpis se souhlasem odborové organizace, a poté je jedno, zda zaměstnavatel své nařízení nazve vnitřním předpisem, směrnicí nebo například instrukcí apod. Základním a zcela výchozím bodem právní úpravy smluv, respektive dvoustranných právních úkonů, je základní princip, že „smlouvy se mají a musí dodržovat“. Argumentace založená na stanovisku, podle nějž může zaměstnavatel jednostranně změnit přílohu smlouvy, k jejímuž dodržování se sám zavázal, je pochybná a odporující základním teoretickým východiskům

40

právní úpravy. Jakákoliv smlouva, na které se smluvní strany dohodly, může být zásadně změněna jen se souhlasem obou smluvních stran, které se shodly na jejím obsahu. Jednostranná změna je vyloučena a nemůže způsobit právní následky. Jestliže by zaměstnavatel k jednostranné změně přílohy nebo součásti kolektivní smlouvy přistoupil, dopustil by se porušení závazku vyplývajícího z kolektivní smlouvy. Jednalo by se tedy o příčinu vzniku kolektivního právního sporu, jehož řešení obsahuje zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů. Ve vztahu k závazným právům zaměstnanců pak řešení situace upravuje ustanovení § 307 odst. 2 ZP. Z něj vyplývá, že pokud kolektivní smlouva i vnitřní předpis upravují stejná mzdová nebo jiná práva a zaměstnanci by tedy mělo příslušet více stejných práv, přísluší zaměstnanci jen jedno takové právo, a sice to, které zaměstnanec určí. Budeli tedy vedle sebe existovat úprava stejných mzdových práv ve vnitřním předpise a v kolektivní smlouvě, vybere si zaměstnanec, které právo mu má příslušet. Zaměstnanec by si pak pochopitelně a logicky zvolil uspokojování svého mzdového práva nebo jiného nároku (práva) v rozsahu, které je pro něj výhodnější. Závěrem lze tedy konstatovat, že pokud by zaměstnavatel přistoupil k jednostranné změně vnitřního předpisu, který byl označen za přílohu kolektivní smlouvy nebo její součást, porušil by tím sociální smír, zavdal příčinu pro existenci kolektivního sporu a vůči zaměstnancům stejně v podstatě nezpůsobil jakékoli právní následky. Správným postupem pro řešení je tedy bezodkladná iniciace kolektivního vyjednávání se zaměstnavatelem, kde dojde k nápravě tohoto stavu. Bude-li v rámci tohoto jednání dosaženo nové podoby vnitřního předpisu, který se stane přílohou kolektivní smlouvy, může zaměstnavatel následně postupovat podle nových pravidel, podložených souhlasem odborové organizace. Ing. IVO KUŽEL, specialista pro mzdy a kolektivní vyjednávání, Regionální pracoviště OS KOVO Plzeň Aktualizace: Text platí i v roce 2012.

41

Kovák č. 10/18. března 2011

Musíme platit silniční daň? Jako odborová organizace jsme si pořídili osobní automobil. Používáme ho při cestách na akce odborů a kontrolu rekreačního zařízení, které slouží pouze našim členům. Musíme platit silniční daň? Jediné příjmy, které máme, jsou členské příspěvky, úroky z běžných účtů a ze spořicího účtu. K. D., Třeboň Ve vašem případě jsou předmětem daně členské příspěvky a úroky ze spořicího účtu. Je velmi nepravděpodobné, že byste svým automobilem objížděli členy a vybírali tímto způsobem členské příspěvky. Pokud tedy s automobilem nevykonáváte činnost, která by byla předmětem daně, nemusíte platit silniční daň. V případě rekreačního zařízení předpokládám, že jste ve ztrátě, a tudíž ani účastnické poplatky, které byste případně vybírali, nejsou v souladu s ustanovením § 18 zákona o daních z příjmů předmětem daně. JINDRA PLESNÍKOVÁ, specialistka na daně, úsek odborové politiky OS KOVO Aktualizace: Text platí i v roce 2012. Kovák č. 13/8. dubna 2011

Je náš pracovní režim v pořádku? Zaměstnavatel začal uplatňovat v nepřetržitém provozu pracovní režim, kdy zaměstnanci mají rozvržené 2 ranní, 2 noční a 2 odpolední směny, pak následují 2 volné dny a rozvrh se opakuje. Zákoník práce v § 90 v odstavci 1 říká, že zaměstnavatel je povinen rozvrhnout práci tak, aby mezi koncem jedné a začátkem druhé směny bylo 12 hodin odpočinku. Tomu směna odpolední po noční nevyhovuje. Odstavec 2 téhož paragrafu říká o výjimkách, kdy jde tuto dobu krátit.

42

Otázka zní, zda je odstavec 2 uvažován pro použití jen na mimořádné situace, nebo ho lze využít kdykoli? Je výše uvedený stabilní režim v pořádku? K. D., Svitavy Při rozvrhování pracovní doby je nutné dodržet zákonem stanovená pravidla, která lze shrnout následovně: * Rozvržená pracovní doba nesmí za vyrovnávací období (v daném případě pravděpodobně 52 týdnů) přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu. V rozvrhu směn na celé vyrovnávací období tedy může být rozvrženo maximálně 52 x 37,5 = 1950 hodin (§ 83 odst. 1 ZP). * Maximální délka rozvržené směny je 12 hodin (§ 83 odst. 2 ZP). * V rozvrhu musí být pamatováno na nepřetržitý odpočinek mezi směnami, tedy od konce jedné do začátku následující směny. Tento odpočinek by měl obecně činit alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, ale u zaměstnanců (starších 18 let) v nepřetržitých provozech a při nerovnoměrně rozvržené pracovní době je možné tento odpočinek zkrátit až na 8 hodin, avšak za podmínky, že následující odpočinek bude o toto zkrácení prodloužen. * Pracovní doba by měla být rozvržena tak, aby měl zaměstnanec během každého období 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů nepřetržitý odpočinek v délce alespoň 35 hodin. Tento odpočinek může být pro zaměstnance v nepřetržitých provozech a v nerovnoměrně rozvržené pracovní době zkrácen. Ale tak, že minimální délka tohoto odpočinku v týdnu je 24 hodin a za období 2 týdnů činí tento nepřetržitý odpočinek minimálně 70 hodin. A nyní ke konkrétnímu dotazu: Harmonogram směn, který je popsaný v dotazu, je pro názornost zakreslen do tabulky: Po

Út

St

Čt

Pá

So Ne Po

Út

St

Čt

Pá

So Ne

R

R

N

N

O

O

R

R

N

N

O

O

Vzhledem k tomu, že směny jsou ranní (6 až 14 hodin), odpolední (14 až 22 hodin) a noční (22 až 6 hodin), je podmínka maximální délky směny 12 hodin splněna.

43

Pokud jde o nepřetržitý odpočinek mezi směnami, je pravdou, že doba odpočinku mezi noční směnou a směnou odpolední je pouze 8 hodin, což je však v souladu se zákoníkem práce. Ten, jak vyplývá z výše uvedeného textu, umožňuje odpočinek pro zaměstnance staršího 18 let, který pracuje v nepřetržitém provozu nebo v nerovnoměrně rozvržené pracovní době, zkrátit právě na 8 hodin. Podmínka následujícího odpočinku v prodloužené délce 12 + 4 = 16 hodin je v našem rozvrhu splněna (doba od 22 hodin do 14 hodin dalšího dne činí 16 hodin). Z pohledu dodržování ustanovení o nepřetržitém odpočinku v týdnu je však uvedený rozvrh v rozporu se zákoníkem práce. Ve dvou týdnech zakreslených v tabulce je celková délka nepřetržitého odpočinku pouhých 56 hodin. Pokud by zaměstnavatel rozvrhoval v průběhu celého vyrovnávacího období 52 týdnů směny uvedených způsobem, zopakoval by 8denní cyklus skládající se z 6 směn a 2 dnů volna celkem 45,5 krát. Rozvrhl by tak celkem 273 směn, což by v hodinovém vyjádření bylo 2047,5 hodiny. Aby byla dodržena průměrná délka stanovené týdenní pracovní doby, může však zaměstnavatel rozvrhnout do směn pouze 52 x 37,5 = 1950 hodin. Uvedený rozvrh je tedy v hrubém rozporu se zákoníkem práce, neboť rozvrhuje neoprávněně zaměstnancům o 97,5 hodiny více, než mu zákon umožňuje. Těchto 97,5 hodiny představuje 13 směn práce navíc! Odborová organizace působící u zaměstnavatele by tak měla urychleně zasáhnout, s cílem dát celou záležitost do pořádku. Ing. Bc. ALENA PAUKRTOVÁ, specialistka pro mzdy a kolektivní vyjednávání, úsek odborové politiky OS KOVO Aktualizace: Text platí i v roce 2012, je pouze změna v odkazech na zákoník práce. Místo § 83 odst. 1 ZP je od 1. 1. 2012 § 78 odst. 1 bod m; místo § 83 odst. 2 ZP je od 1. 1. 2012 § 83. Kovák č. 14/15. dubna 2011

Jak se vypočítá u věcí amortizace? Zajímá mě, jak se vypočítá u movitých věcí amortizace.

44

Konkrétně pračka dva roky stará nebo pět let starý fotoaparát. Obojí zachovalé a funkční. Jaké procento je třeba při prodeji těchto věcí odečíst, aby byla jejích cena realistická? J. Č., Sezimovo Ústí Způsob výpočtu ceny podle amortizace (opotřebení) se stanovoval v minulosti. Dnes pokud dojde k prodeji movitého majetku, jako je pračka, lednice, myčka apod., se vychází z tzv. ceny obvyklé v místě a čase. Tato se poměrně snadno zjistí při náhledu na internet, za kolik se stejná značka při obdobných technických parametrech a stáří prodává. Pokud někdo nemá možnost dané informace zjistit prostřednictvím internetu, lze navštívit nejbližší bazar s použitým zbožím, kde se dá cena zjistit podle vystaveného zboží nebo dotazem u personálu. Stanovení podle amortizace, kde pro prodej je stanoveno pouze jedno kritérium, a to míra opotřebení, může být tedy zcela odlišné od ceny obvyklé, kterou ovlivňuje hned několik faktorů najednou. Je to místo, které určuje například i kupní síla v regionu. Je to čas, který je velmi relativní, protože v jeden den lze díky poptávce prodat uvedené zboží za docela slušný obnos a další den vlivem toho, že nabídka převýší poptávku, může být tatáž věc prodána za zlomek ceny. Může to být i roční období, kdy v létě se prodává více klimatizací a větráků a v zimě více topných těles. JINDRA PLESNÍKOVÁ, specialistka na daně, úsek odborové politiky OS KOVO Aktualizace: Text platí i v roce 2012. Kovák č. 15/22. dubna 2011

Kdy dostanu vyplacen přeplatek na dani? Podal jsem si vlastní daňové přiznání, protože jsem měl během roku 2010 ještě brigádu a naše mzdová účetní mi řekla, že mi nemůže udělat roční zúčtování. Jelikož je manželka na rodičovské dovolené a máme hypotéku, uplatnil jsem jak

45

slevu na manželku, tak zaplacené úroky z hypotečního úvěru. Vychází mně v daňovém přiznání docela velký přeplatek. Jelikož máme naplánováno, co s přeplatkem uděláme, chtěl bych vědět, kdy ho dostanu. Podal jsem daňové přiznání již koncem ledna. K. E., Semily Termín podání daňového přiznání pro vrácení přeplatku nehraje roli. Finanční úřad v souladu se zákonem vychází z toho, že rozhodující termín je až konec března. To znamená, že třicetidenní lhůta pro vrácení přeplatku se začíná počítat až od začátku dubna, což je termín, ve kterém končí uzávěrka pro podání daňového přiznání. Znamená to tedy, že až tímto datem oficiálně vzniká přeplatek. JINDRA PLESNÍKOVÁ, specialistka na daně, úsek odborové politiky OS KOVO Aktualizace: Text platí i v roce 2012. Kovák č. 20/3. června 2011

Máme nárok na příplatek za práci v noci? Vzhledem ke změně jízdních řádů jsme se se zaměstnavatelem dohodli na posunutí začátku pracovní doby z 06,00 hod. na 05,45 hod. Problém nastal s příplatkem za práci v noci, který máme stanovený za hodinu práce v období od 22,00 hod. do 06,00 hod. Naše účetní tvrdí, že na příplatek nemáme nárok, protože v tomto období jednak neodpracujeme vcelku 1 hodinu, a abychom na něj měli vůbec nárok, musíme odpracovat v noci nejméně 3 hodiny, tak jak je to stanoveno u příplatku za práci v odpolední směně v kolektivní smlouvě. Y. T., České Budějovice Argumentace vaší paní účetní příplatkem za práci v odpolední směně nemá oporu v legislativě. Tento příplatek je tzv. „nad rámec zákona“, tj. není v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění (dále jen ZP), přímo uveden, ani podmínky pro jeho výši či přiznání. Tím ovšem není řečeno, že příplatek nelze sjednat, jako ve vašem případě, v ko-

46

lektivní smlouvě nebo stanovit ve mzdovém předpisu zaměstnavatele. Z vámi napsaného vyplývá, že jste domluvili v kolektivní smlouvě nejen jeho výši, ale i podmínky pro jeho přiznání. Ani argumentace nutnosti odpracování 3 hodin v době od 22,00 hod. do 06,00 hod. pro přiznání příplatku za práci v noci není správná. Bavíme-li se o 3 hodinách, tak v tomto případě je to ve spojitosti s termínem „zaměstnanec pracující v noci“ dle § 78 odst. 1 písm. l) ZP a zejména s tím spojených povinností zaměstnavatele dle § 94 ZP (délka pracovní směny, prohlídky lékařem závodní preventivní péče, vybavení pracoviště atd.). Finanční stránku „věci“ řeší § 116 ZP, ve kterém podmínka odpracování 3 hodin rovněž není obsažena. Za práci v noci (tj. dle § 78 odst. 1 písm. k) ZP výkon práce v době od 22,00 hod. do 06,00 hod.) přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek ve výši 10 % průměrného výdělku. Pouze v kolektivní smlouvě je možné dohodnout jinou výši a způsob určení příplatku (tj. ne v procentech z průměrného výdělku, ale v korunovém vyjádření). U zaměstnanců, kteří pobírají za svou práci plat, řeší tuto problematiku § 125 ZP (20 % průměrného výdělku). Ale ani zde není obsažena podmínka 3 hodin práce v noci. Co se týče argumentace odpracování celé hodiny v noční době, aby vzniklo zaměstnanci právo na příplatek za práci v noci – ta je také mylná. Dle § 141 odst. 2 ZP ty části mzdy, které „byly stanoveny, sjednány nebo určeny za hodinu práce, přísluší zaměstnanci i za zlomky hodin“, pracoval-li zaměstnanec v době, za kterou mu na tyto části (složky) mzdy vzniklo právo. Suma sumárum: Váš 15minutový výkon práce v časovém období 05,45-06,00 hod. splňuje podmínky pro uznání této práce jako práce v noci, a proto vám v souladu s ustanoveními §§ 116 a 141 odst. 2 ZP přísluší 25 % stanovené výše příplatku za práci v noci (předpokládám, že jeho konkrétní výši máte stanovenou v kolektivní smlouvě). Ing. ANDREA BICKOVÁ, specialistka pro mzdy a kolektivní vyjednávání, Regionální pracoviště OS KOVO České Budějovice Aktualizace: Od 1. 1. 2012 platí následující:

47

* Z § 78 odst. 1 ZP bylo vypuštěno písmeno j), čili bývalá písmena k) a l) se nyní stávají písmeny j) a k). Změnil se rovněž text původního písmena l), avšak tato změna nemá význam pro námi řešenou problematiku. * V 116 ZP došlo ke změně textu druhé věty. Nyní lze sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku nejen v kolektivní smlouvě, ale i v jiné smlouvě – například v pracovní smlouvě nebo dohodě o mzdě. Nelze ji však stanovit jednostranně například vnitřním mzdovým předpisem. Tj. rozšiřují se možnosti pro jiný způsob přiznání, ale nic se nemění na podmínkách pro jeho přiznání, tj. výkon práce mezi 22,00 – 06,00 hod. * § 141 odst. 2 ZP nedoznal změny a původní znění zůstává nadále v platnosti. Kovák č. 20/3. června 2011

Mám nárok na volno při pohřbu babičky? Chystám se na pohřeb babičky. Má pravdu můj zaměstnavatel, že nemám nárok na jeden den placeného volna na účast na pohřbu babičky, protože s ní nebydlím ve společné domácnosti? N. K., Kroměříž Pokud se zúčastníte pohřbu vaší babičky, která je vaším prarodičem, vznikne u vás jiná důležitá osobní překážka v práci. Podle § 199 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci, který nemůže konat práci pro jiné důležité osobní překážky, nejméně ve stanoveném rozsahu pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Dále je v zákoně uvedeno, že vláda stanoví nařízením okruh překážek v práci, rozsah pracovního volna a případy, ve kterých se poskytuje náhrada mzdy nebo platu. Jiné důležité osobní překážky jsou obsahem nařízení vlády č. 590/2006 Sb., které upravuje také osobní překážky v práci z důvodů úmrtí v rodině. V odstavci č. 7 písm. c) nařízení vlády se uvádí, že pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne zaměstnanci na nezbytně nutnou dobu,

48

nejvýše na 1 den, k účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka zaměstnance nebo prarodiče jeho manžela nebo jiné osoby, která sice nepatří k uvedeným fyzickým osobám, ale žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti, a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob. Z uvedeného vyplývá, že zaměstnavatel pravdu nemá a ve vašem případě máte nárok na pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu v maximálně stanoveném rozsahu jednoho dne k účasti na pohřbu, a pokud obstaráváte pohřeb, tak další den s náhradou mzdy. Zda jste žila se svou babičkou ve společné domácnosti, není rozhodující. To platí pouze pro jiné osoby, které nepatří k uvedeným fyzickým osobám. K vašemu právu se váže také povinnost, která vyplývá z ustanovení § 206 zákoníku práce. Je-li vám překážka předem známa, musíte včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí nároku na pracovní volno. Také musíte uvědomit zaměstnavatele o překážce v práci, která vám vznikla, a předpokládané době jejího trvání, a to bez zbytečného odkladu. Překážku v práci máte povinnost prokázat zaměstnavateli. Ke splnění této povinnosti jsou vám právnické i fyzické osoby povinny poskytnout potřebnou součinnost. Při nedodržení této povinnosti vám náleží pouze neplacené volno. DAVID ŠROTT, specialista pro mzdy a kolektivní vyjednávání, Regionální pracoviště OS KOVO Zlín Aktualizace: Text platí i v roce 2012. Kovák č. 21/10. června 2011

Je nárok na vyúčtování daně po zemřelém zaměstnanci? V našem podniku byl propuštěn zaměstnanec s odstupným v měsíci únoru. Přihlásil se na úřad práce a teď v květnu zemřel. Má jeho manželka nárok na vrácení daní z vyúčtování? Jak má postupovat? P. T., Slaný Ano, nárok je. Pozůstalá manželka musí ale podat daňové tvrzení (daňové přiznání) v souladu s ustanovením § 239 odst. 3 daňového

49

řádu,. a to i v případě, že na ni nepřešla daňová povinnost, jako by tomu bylo v případě, že by zemřelý byl osoba samostatně výdělečně činná. Znamená to tedy, že dědic, na kterého přešla daňová povinnost, je povinen podat řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení za zůstavitele do 6 měsíců po jeho úmrtí, a to za uplynulou část běžného zdaňovacího období. Ve vlastním daňovém přiznání na řádku 4 v kódu rozlišení se pak uvede písmenko I. Ve slevě na poplatníka bude uplatněna celá sleva na dani, tzn. v roce 2011 se bude jednat o částku 23 640 Kč. JINDRA PLESNÍKOVÁ, specialistka na daně, úsek odborové politiky OS KOVO Aktualizace: Text platí i v roce 2012. Kovák č. 25/8. července 2011

Můžeme uchovávat veškeré dokumenty na CD disku? Chceme si udělat pořádek v dokladech, a proto nás zajímá, zdali stačí vše nahrát na CD disky a ty uložit. Jednalo by se o evidenci členských příspěvků a účetnictví za posledních několik let. P. N., Jablonec nad Nisou V případě členských příspěvků to není problém, pokud to budete mít dobře zálohované. Problém je v případě účetnictví. Ustanovením § 69a zákona 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, byla zapracována do znění zákona Zvláštní ustanovení o dokumentech v digitální podobě. V žádném případě se nejedná pouze o ukládání na CD disku. Dokument v digitální podobě musí například: * být opatřen uznávaným elektronickým podpisem, elektronickou značkou nebo kvalifikovaným časovým razítkem * uchovávání dokumentu v digitální podobě provádí určený původce postupem zaručujícím věrohodnost původu dokumentu, neporušitelnost

50

jeho obsahu a čitelnost dokumentu, a to včetně údajů prokazujících existenci dokumentu v digitální podobě v čase. Tyto vlastnosti musí být zachovány po dobu skartační lhůty dokumentu. Je-li potřeba zachování věrohodnosti původu dokumentu kratší než skartační lhůta dokumentu, uvede to určený původce ve svém spisovém a skartačním plánu. Základní organizace je pro potřeby zákona soukromoprávním původce. V současné době se připravuje další rozsáhlá novela zákona, která by měla podrobně řešit digitální spisovou a archivní službu. V současné době doporučujeme, aby zejména účetní závěrky měly svou papírovou podobu i nadále. Na CD disku nemáte zajištěnou jejich trvalou a nemněnou podobu. JINDRA PLESNÍKOVÁ, specialistka na daně, úsek odborové politiky OS KOVO Aktualizace: Text platí i v roce 2012. Kovák č. 25/8. července 2011

Na co mám nárok při práci ve svátek? Pracuji v jednosměnném provozu od pondělí do pátku a v kolektivní smlouvě máme sjednanou pracovní dobu 37,5 hodiny týdně pro všechny zaměstnance. Pracuji od 6 do 14 hodin. Na co mám nárok v případě, že jsem pracoval ve svátek, který byl v pracovním dnu, od 5 do 9 hodin? Je pravda, že se další příplatky v době svátku nepočítají a platí se pouze 100 procent za svátek? L. K., Hulín Odměňování za práci upravuje zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.). Podle ustanovení § 115 odst. 1 zákoníku práce přísluší zaměstnanci dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. V odstavci druhém stejného zákona je uvedeno, že se zaměstnavatel se zaměstnancem mohou dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě nejméně ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna. V této souvislosti vám tedy náleží za

51

čtyři odpracované hodiny mzda a náhradní volno za čtyři hodiny práce ve svátek. Za čerpání tohoto volna vám přísluší náhrada ve výši průměrného výdělku, který se zjišťuje pro pracovněprávní účely vždy za kalendářní čtvrtletí, nebo příplatek ve stejné výši místo náhradního volna. Dále vám bude náležet dle ustanovení § 116 zákoníku práce příplatek za noční práci nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku, a to za každou odpracovanou hodinu v době mezi 22. a 6. hodinou v souladu s ustanovením § 78 odst. 1 písm. k). Za dobu práce přesčas vám přísluší podle § 114 zákoníku práce dosažená mzda a také příplatek za dobu práce přesčas nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se nedomluvíte se zaměstnavatelem na náhradním volnu v rozsahu práce konané přesčas místo tohoto příplatku. Ve vašem případě se tak bude jednat v obou případech o práci, kterou jste vykonal v době od 5 do 6 hodin, tedy v době, na kterou nemáte rozvrženou pracovní dobu. Za hodiny, které neodpracujete proto, že svátek připadl na váš obvyklý pracovní den, zákoník práce pamatuje v § 115 odst. 3. V kontextu tohoto paragrafu příslušného zákona vám za dobu od 10. do 14. hodiny přísluší náhrada mzdy také ve výši průměrného výdělku v případě, že vám v této souvislosti ušla mzda nebo část mzdy. Pokud jste odměňován měsíční mzdou, nebude vám mzda krácena a vznikne vám nárok na náhradní volno za čtyři hodiny práce ve svátek. Na druhou část dotazu z výše uvedeného vyplývá jednoznačná odpověď. Nároky plynoucí ze souběžné práce ve svátek, práce přesčas nebo práce v noci se posuzují zvlášť a mohou se tedy v konečném důsledku také sčítat. Všechny příplatky, které jsou ustaveny zákoníkem práce a legitimně tak zvýhodňují konkrétní pracovní režimy nebo činnosti, jsou v minimálních číslech. Pokud máte v kolektivní smlouvě sjednány vyšší příplatky, bude se výpočet odvíjet od těch nároků, které kolektivní smlouva garantuje. DAVID ŠROTT, specialista pro mzdy a kolektivní vyjednávání, Regionální pracoviště OS KOVO Zlín Aktualizace: Novela zákoníku práce s účinností od 1. 1. 2012 přináší možnost sjednání jiné minimální výše a způsob určení příplatku za

52

práci v noci (§ 116 ZP) ve mzdové sféře nejen v kolektivní smlouvě, ale také individuálně v pracovní smlouvě. Změna ustanovení § 114 odst. 3 zákoníku práce předpokládá nově možnost sjednání mzdy s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu až 150 hodin za kalendářní rok u všech zaměstnanců; u vedoucích zaměstnanců bude moci být takto přihlédnuto v mezích celkového rozsahu práce přesčas (§ 93 odst. 4). Kovák č. 34/27. října 2011

Jsme povinni odhlásit se z daně z nemovitostí? Naše odborová organizace vlastnila rekreační středisko, které vloni prodala. Prodej proběhl v pořádku, dokonce i katastrální úřad vše bez problému zapsal. Nemovitost jsme novému vlastníkovi předali i protokolárně. Daňové přiznání k dani z převodu nemovitostí bylo podáno a daň byla včas zaplacena. Daň z nemovitostí jsme letos již neplatili, přišla nám však výzva od místního finančního úřadu. Když už jsme rekreační středisko prodali, tak přece nemáme za co daň platit. Jsme povinni se od placení daně z nemovitostí sami odhlašovat, nebo je to automatické? K. P., Beroun K prodeji nemovitého majetku je vždy přibalena řada dalších úkonů, než je jen podepsání kupní smlouvy či podání návrhu na vklad, že se zapomíná na pro vás jistě bagatelní úkon. Kromě podání přiznání k dani z převodu nemovitostí (poznámka do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo ke vkladu vlastnického práva na nabyvatele do katastru nemovitostí) a řádného uhrazení daně jste povinni ještě jedním úkonem vůči místně příslušnému finančnímu úřadu. V souladu s § 13a odst. 8 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, je každá fyzická i právnická osoba, která prodá, daruje či jiným způsobem převede vlastnická práva k nemovitostem na jinou osobu, případně pokud dojde ke zničení nemovitosti jako takové, povinna oznámit tuto skutečnost příslušnému finančnímu úřadu. Datum, dokdy je

53

fyzická či právnická osoba povinna oznámit tuto skutečnost příslušnému finančnímu úřadu, je nejpozději do konce měsíce ledna roku následujícího po převodu nemovitostí, tedy ke dni, ke kterému je nový vlastník povinen podat daňové přiznání k nově nabytému nemovitému majetku. Znění ustanovení § 13a odst. 8 zákona č. 338/1992Sb., o dani z nemovitostí: Přestane-li být fyzická nebo právnická osoba poplatníkem daně z nemovitostí proto, že v průběhu zdaňovacího období se změnila vlastnická nebo jiná práva ke všem nemovitostem v územním obvodu téhož správce daně, které u něho podléhaly dani z nemovitostí, nebo tyto nemovitosti zanikly, je povinen oznámit tuto skutečnost správci daně nejpozději do 31. ledna následujícího zdaňovacího období. Pokud jste tedy v loňském roce prodali rekreační středisko, byli jste povinni nejpozději do 31. ledna letošního roku oznámit tuto skutečnost místně příslušnému finančnímu úřadu. Mgr. IVA SLAVĚTINSKÁ, právnička, úsek odborové politiky OS KOVO Aktualizace: Text platí i v roce 2012. Kovák č. 38/25. listopadu 2011

Jakou budu mít náhradu za dovolenou při zkrácení úvazku? Pracuji v jednosměnném provozu na plný úvazek s pracovní dobou 40 hodin týdně. Od 1. 11. 2011 přejdu do třísměnného provozu. V dodatku pracovní smlouvy mám týdenní pracovní dobu 37,5 hod. Jsem odměňován měsíční mzdou a mzdový výměr se mi nemění. Jakou budu mít náhradu za dovolenou, když se mi zkrátí denní úvazek? Budu dostávat nižší částku? P. T., Praha K proplácení náhrady za dovolenou se používá průměrný hodinový výdělek pro pracovněprávní účely. Jeho výpočet se řídí paragrafy 351 až 362 zákona č. 262/2006 v platném znění (zákoník práce).

54

Podle tohoto zákona se průměrný výdělek zjistí z hrubé mzdy zúčtované k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí, případně doba od vzniku zaměstnání do konce kalendářního čtvrtletí; při uplatnění konta pracovní doby je rozhodným obdobím 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích před začátkem vyrovnávacího období. Průměrný výdělek se zjišťuje vždy k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období. V případě, že během rozhodného období dojde ke změně pracovního režimu, a nejde o kratší pracovní dobu (nová pracovní doba je tzv. stanovenou pracovní dobou), je nutné již vypočítaný hodinový průměr přepočítat na novou stanovenou pracovní dobu tak, aby při propočtu náhrady za dovolenou, případně jiné překážky v práci, odstupného apod., nedošlo ani k poškození zaměstnance, ani k neoprávněnému zvýhodnění. Přepočítací koeficienty se vypočítají jako podíl původní týdenní stanovené pracovní doby a nové týdenní stanovené pracovní doby – viz příklad: přechod z jednosměnného režimu na dvousměnný . . . 40/38,75 = 1,032 přechod z jednosměnného režimu na třísměnný . . . . . . 40/37,5 = 1,066 Ve vámi uvedeném případě je rozhodným obdobím pro stanovení průměrného výdělku pro pracovněprávní účely III. čtvrtletí 2011, tzn. červenec, srpen, září. Průměrný výdělek byl stanoven k 1. 10. 2011 a bude používán pro pracovněprávní účely po celou dobu čtvrtletí, tzn. od 1. 10. 2011 až do 31. 12. 2011. Pro stanovení průměrného výdělku platného od 1. 11 po změně pracovního režimu bude nutné dosud platný hodinový průměrný výdělek vypočítaný pro IV. čtvrtletí zvýšit tak, aby při nižším denním úvazku byla náhrada stejná jako při předchozím pracovním režimu. Příklad: vypočtený hodinový průměrný výdělek: 125 Kč (při 40 hod. týdenního režimu); přepočet na 37,5 hod. týdenní režim: 125 x (40/37,5) = 125 x 1,066=133,25 Kč.

55

Následně: 1 den dovolené v režimu 8 h denně: 125 x 8 = 1000 Kč; 1 den dovolené v režimu 7,5 h denně: 133,25 x 7,5 = 999,375, tj. po zaokrouhlení 1000 Kč (poznámka - mzda se zaokrouhluje na celé koruny nahoru). Náhrada mzdy za 1 den dovolené při změně režimu během stejného rozhodného období (čtvrtletí) tedy bude stejná jako před změnou režimu. Přepočet by měl po správném zadání dat provádět automaticky mzdový program, kontrola při změně pracovního režimu ze strany odpovědných zaměstnanců by však měla být samozřejmostí. Ing. OLGA KRESLOVÁ, ekonomka, Regionální pracoviště OS KOVO Praha Aktualizace: Text platí i v roce 2012. Kovák č. 39/2. prosince 2011

Jaký dar můžeme poskytnout k Vánocům? Jako odborová organizace bychom chtěli poskytnout svým členům dar k Vánocům, ale nevíme, zdali je to možné formou finančního příspěvku nebo věcného daru. V loňském roce jsme dávali poukázky do obchodu. Prosíme o upřesnění, podle jakého zákona to tak je. M. Ř., Chomutov Odborové organizace poskytují svým členům v období Vánoc různá plnění, jak již bylo mnohokrát řečeno, a může to být i finanční příspěvek nebo věcný dárek. Jedná-li se o finanční příspěvek, je tento v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 písm. k zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, od daně z příjmu osvobozen. Pokud jde o poukázky, tak tyto lze považovat z pohledu organizace jako dar členovi z prostředků odborové organizace a jako takový tento dar není předmětem daně z příjmů. A současně, pokud hodnota darovaných poukázek v úhrnu a ve dvou letech po sobě jdoucích nepřesáhne výši 20 000 Kč, jsou tyto dary od daně darovací osvobozeny. Obdobně lze za takovýto dar považovat i jiná plnění, například tradiční kolekce.

56

Je nutné ale upozornit, že jedná-li se o poukázky, jsou tyto považovány za ceniny a je nutné o nich buď účtovat v soustavě „podvojného“ účetnictví, nebo je mít zaevidovány v evidenci cenin v případě vedení jednoduchého účetnictví. JINDRA PLESNÍKOVÁ, specialistka na daně, úsek odborové politiky OS KOVO Aktualizace: Text platí i v roce 2012. Kovák č. 39/2. prosince 2011

Musíme dar funkcionářům k Vánocům zdanit? Chtěli bychom odměnit členy našeho výboru základní organizace a členy revizní komise. Domníváme se, že kdybychom jim poskytli finanční nebo věcný dar k Vánocům, nemuseli bychom z tohoto daru srážet daně. Nemýlíme se? E. K., Písek Pokud se jedná o dar členům orgánů základní organizace, je zcela zřejmé, že je to za výkon funkce, a i v případě, že by šlo o věcný dar, jednalo by se o zdanitelný příjem. Pokud odborová organizace poskytuje dar všem svým členům třeba u příležitosti Vánoc, a to včetně členů orgánů, teprve pak by byl tento příjem osvobozen, neboť by bylo zřejmé, že tento dar je poskytnut členům v souvislosti s členstvím v odborové organizaci, a ne v souvislosti s výkonem funkce. JINDRA PLESNÍKOVÁ, specialistka na daně, úsek odborové politiky OS KOVO Aktualizace: Text platí i v roce 2012. Kovák č. 39/2. prosince 2011

Jak se mění slevy na dani z příjmů pro rok 2012? Blíží se nový kalendářní rok. V této souvislosti mě zajímá, jak se mění slevy na dani z příjmů pro rok 2012 na poplatníka, popřípadě na jeho dítě? A. Ř., Opava

57

Sleva na poplatníka se vrací na částku 24 860 Kč za rok, tzn. 2070 Kč měsíčně. Znamená to tedy, že se vrací na úroveň roku 2010. Sleva na vyživované dítě se zvyšuje ze současných 11 604 Kč na částku 13 404 ročně, tzn. 1117 Kč měsíčně. Zvýšení slevy na vyživované dítě je obsaženo v novele zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, a v současné době je u podpisu prezidenta republiky (jedná se o parlamentní tisk 377/0). JINDRA PLESNÍKOVÁ, specialistka na daně, úsek odborové politiky OS KOVO Aktualizace: Text platí, jelikož uvedený zákon prošel legislativním procesem. Kovák č. 39/2. prosince 2011

Daní se u pracujících seniorů jejich důchod? Jsem pracující důchodce a někde jsem slyšel, že pokud pracuji a současně pobírám důchod, budu muset tento důchod zdanit a udělat si tak daňové přiznání. Je to pravda? K. D., Rokycany Byla by to pravda, pokud byste si vydělal za rok částku, která by přesáhla 840 000 Kč. Odkazuji zde na ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Z výše uvedeného je dáno, že osvobození pravidelně vyplácených důchodů a penzí se nepoužije v případě, kdy součet příjmů podle § 6 (závislá činnost – zaměstnání) a dílčích základů daně podle § 7 a 9 (podnikání a pronájem) u poplatníka přesáhne ve zdaňovacím období právě zmiňovanou částku 840 000 Kč. Poznámka: Základní limit příjmu důchodu je osvobozen do výše 36násobku minimální mzdy, tzn. 288 000 Kč za rok. JINDRA PLESNÍKOVÁ, specialistka na daně, úsek odborové politiky OS KOVO Aktualizace: Text platí i v roce 2012.

58

Kovák č. 39/2. prosince 2011

Je třeba zdanit sociální podporu? Jedna členka naší odborové organizace měla pracovní úraz na lisu, který jí amputoval ruce. Rozhodli jsme se, že jí dáme sociální podporu a přispějeme na zkvalitnění života. Je nutné, aby členka tuto podporu zdanila a jak? P. K., Neratovice Ne, není nutné takovouto podporu zdanit. V souladu s ustanovením § 4 odst. 1 písm. k zákona č. 586/1992 Sb. jsou tyto podpory od daně z příjmů osvobozeny. Příslušné ustanovení říká, že mimo jiné je od daně z příjmů osvobozeno plnění, které je poskytnuto jako podpora nebo příspěvek z prostředků občanského sdružení. JINDRA PLESNÍKOVÁ, specialistka na daně, úsek odborové politiky OS KOVO Aktualizace: Text platí i v roce 2012.

59

SOCIÁLNÍ OBLAST Kovák č. 4/4. února 2011

Kdy dostanu podporu v nezaměstnanosti? Zaměstnavatel mě propustil z práce ke dni 31. 12. 2010. Protože to bylo z důvodu nadbytečnosti, dostal jsem odstupné. Vedle zaměstnání jsem vykonával a hodlám nadále vykonávat 2x týdně úklid v jiné firmě. Za úklid pobírám odměnu cca 3000 Kč hrubého měsíčně. Hned 3. ledna 2011 jsem se zaevidoval u úřadu práce jako uchazeč. Bylo mi řečeno, že na podporu v nezaměstnanosti zatím nemám nárok. Prý se k 1. lednu změnil nějaký zákon. Mohu podporu dostat, nebo na ni nemám po třiceti letech těžké práce vůbec nárok? K. K., Prachatice K datu 1. 1. 2011 vstoupil skutečně v účinnost zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. Jedná se o zákon, který zásadním způsobem zasahuje do řady zákonů upravujících sociální oblast. O jeho přijetí byli již čtenáři v Kováku č. 38/2010 informováni. Podle této normy se změnil i zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále zákon), a to zejména v oblasti podmínek pro poskytování podpory, které zpřísnil. Nově nenáleží podpora vedle odstupného, ale ani při vykonávání tzv. nekolidujícího zaměstnání. Odstupné ani nekolidující zaměstnání nicméně nebrání zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Při vstupu do evidence je však třeba o podporu v nezaměstnanosti požádat. Tím si „pojistíme“ výši podpory do budoucna pro případ, že budeme v evidenci ještě poté, co pominou důvody pro nevyplácení podpory. Podle nového znění § 44a zákona uchazeči o zaměstnání, kterému přísluší podle jiných právních předpisů z posledního zaměstnání od-

60

stupné, se podpora v nezaměstnanosti poskytne až po uplynutí doby, která odpovídá výši odstupného. Tato doba se určí podle příslušného násobku průměrného měsíčního výdělku, kterým byla uchazeči o zaměstnání stanovena výše odstupného. Po uplynutí této doby náleží uchazeči podpora v nezaměstnanosti, a to po celou dobu stanovenou zákonem. Pochopitelně jen v případě, že je občan stále veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. V souladu s platným zněním odst. 3) § 25 zákona platí, že zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání výkon činnosti na základě pracovního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo výkon činnosti na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Do 31. 12. 2010 vedle tohoto nekolidujícího zaměstnání náležela i podpora v nezaměstnanosti. Od 1. 1. 2011 tomu tak není, jak uvádíme výše. Přestože podpora uchazeči o zaměstnání při výkonu této činnosti nenáleží, je uchazeč povinen úřadu práce výkon této činnosti bez ohledu na výši měsíčního výdělku nebo odměny oznámit při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo nejpozději v den nástupu k výkonu této činnosti, též ve lhůtě stanovené úřadem práce dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny. Podporu v nezaměstnanosti vám tedy úřad práce začne vyplácet nejdříve po uplynutí doby odpovídající odstupnému, avšak jedině, když také přestanete vykonávat zaměstnání dle § 44a zákona. Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání při splnění stanovených podmínek po podpůrčí dobu. Podpůrčí doba činí u uchazeče o zaměstnání: * do 50 let věku 5 měsíců, * nad 50 do 55 let věku 8 měsíců, * nad 55 let věku 11 měsíců. Výše podpory v nezaměstnanosti se stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání

61

zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání. Procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku. V případě, že uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58 násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti. V roce 2011 tak činí 13 528 Kč měsíčně. Po uplynutí doby, po níž vám náleželo „zákonné“ odstupné, odpadne tak jeden důvod, který bránil poskytování podpory. Úřad práce vám začne podporu vyplácet, avšak pouze dojde-li i k odstranění druhé „překážky“ pro výplatu podpory, tedy k ukončení vašeho nekolidujícího zaměstnání. Výše podpory bude vypočtena z průměrného měsíčního čistého výdělku ze zaměstnání ukončeného před podáním žádosti o podporu. Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, specialistka na sociální oblast, úsek odborové politiky OS KOVO Aktualizace: Platné i od 1. 1. 2012, maximální výše podpory v nezaměstnanosti pro rok 2012 činí částku 14 225 Kč. Kovák č. 8/4. března 2011

Jaké mám nároky při péči o závislou osobu? Otci, se kterým žiji ve stejné domácnosti, se trvale zhoršil zdravotní stav. Byl mu přiznán příspěvek na péči ve výši 8000 Kč měsíčně a já jsem pečující osobou. Mohla bych přijmout zaměstnání, například na zkrácený úvazek nebo na noční

62

směny, kdybych péči o otce zajistila jiným členem rodiny? Na úřadě práce mě odmítli zaregistrovat jako uchazeče o zaměstnání, protože bych stejně nemohla přijmout plnohodnotné zaměstnání. Nemám tedy ani nárok na podporu v nezaměstnanosti. Odvody pojistného prý za mě platí stát. H. J., Prachatice Zákon č. 308/2006 Sb., o sociálních službách, rozlišuje pro účely výše příspěvku na péči čtyři skupiny závislosti (I. – IV.). Výše příspěvku na péči 8000 Kč odpovídá III. stupni závislosti. Zákon o sociálních službách neřeší, a tudíž ani nezakazuje osobám pečujícím o závislé osoby, výdělečnou činnost, bez ohledu na stupeň závislosti. Pokud se týká postupu úřadu práce, tento není oprávněn neumožnit osobě podání žádosti o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Může však tuto žádost ve správním řízení zamítnout. Správná je vaše informace o tom, že osoba pečující o osobu v nejméně II. stupni závislosti je v souladu se zněním § 7 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, tzv. státním pojištěncem. Zde je také uvedeno, že má-li taková osoba příjem zakládající účast na pojistném, hradí se pojistné na zdravotní pojištění i z tohoto příjmu. Zákon ukládá povinnost osobně se dostavit na pobočku příslušné zdravotní pojišťovny a dokladovat tam „Rozhodnutím sociálního odboru pověřené obce“ skutečnost o tom, že se jedná o osobu pečující o osobu závislou nejméně ve II. stupni. Změní-li se pečující osoba, je to možné opět pouze „Rozhodnutím“. Stejnému okruhu pečujících osob „běží“ při péči o závislou osobu náhradní doba důchodového pojištění, ačkoli důchodové pojištění za ně nikdo nehradí. Vyplývá to ze znění § 5 odst. 1 písm. s) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Zde jsou vyjmenovány osoby pečující osobně o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud spolu žijí v domácnosti.

63

Podmínka společné domácnosti se nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu. Za osoby blízké se pro účely tohoto zákona považují manželé, příbuzní v řadě přímé, sourozenci, zeť, snacha a manžel rodiče, a to kteréhokoli z manželů. V závislosti na tom, jaké příjmy a majetek mají osoby společně s vámi posuzované podle zákona o životním existenčním minimu, můžete případně uplatnit nárok na dávky státní sociální podpory (zákon č. 117/1995 Sb.), dávky hmotné nouze (zákon č. 111/2006 Sb.). Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, specialistka pro sociální oblast, úsek odborové politiky OS KOVO Aktualizace: Text platí i od 1. 1. 2012. Kovák č. 9/11. března 2011

Zvýší mi starobní důchod? Dosáhla jsem důchodového věku dne 10. března 2010. O starobní důchod jsem si požádala a pobírám ho. Zajímá mě, jestli by mně mohl být tento důchod zvýšen z toho důvodu, že pracuji a zároveň pobírám řádný starobní důchod. Pokud ano, kdy by tato možnost nastala? Dojde ke zvýšení automaticky? T. S., Kolín Zásadní novela zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, která nabyla účinnosti dne 1. 1. 2010, má č. 306/2008 Sb. a je všeobecně mezi odborníky nazývána parametrickými změnami. Změn, které tato novela vnesla do zákona o důchodovém pojištění, je mnoho a jednou z nich je umožnění souběhu pobírání starobního důchodu a vykonávání výdělečné činnosti v pracovním poměru na dobu neurčitou. Musí se jednat o tzv. řádný starobní důchod, nikoli tedy starobní důchod přiznaný předčasně. Novela uzákonila i možné zvýšení pobíraného starobního důchodu po určité době souběhu tohoto pobírání důchodu a výdělečné činnosti. To znamená, že při splnění zákonem daných podmínek je poživatel důchodu oprávněn požádat OSSZ o toto zvýšení. Bez žádosti by mu dů-

64

chod zvýšen nebyl. Výdělečnou činností se rozumí činnost zakládající účast na důchodovém pojištění. Výše takového zvýšení činí 0,4 % výpočtového základu (VZ) za 360 dnů souběhu. První nárok na zvýšení nastane již po 360 dnech souběhu (u vás 5. března 2011), avšak pouze za podmínky, že výdělečná činnost bude nejdříve ukončena. V tomto případě nezáleží na tom, zda 360 dní výdělečné činnosti při pobírání starobního důchodu bylo vykonáváno nepřetržitě, či s mezerami. Pokud zaměstnání ukončeno nebude, vznikne nárok na výše uvedené zvýšení procentní výměry starobního důchodu až po dvou letech souběhu, kdy bude činit 2 x 0,4 = 0,8 % VZ. Dále případně vždy opět po 2 letech. Zaměstnání přitom nemusí být ukončeno, podmínkou pro zvýšení však je, aby výdělečná činnost byla vykonávána nepřetržitě od přiznání důchodu. Za nepřetržité trvání výdělečné činnosti se považuje i to, kdy na kalendářní den skončení výdělečné činnosti bezprostředně navazuje kalendářní den, v němž výdělečná činnost znovu vznikla. Tato poměrně komplikovaná právní úprava je obsažena v platném ustanovení § 34 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. O zvýšení důchodu občan žádá na OSSZ (v Praze na PSSZ a v Brně na MSSZ) dle místa svého bydliště. Pravidelné zvyšování důchodů podle § 67 zákona č. 155/1995 Sb. a příslušného nařízení vlády (valorizace) náleží nezávisle vedle zvyšování důchodu za souběh pobírání starobního důchodu a výkonu výdělečné činnosti. Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, specialistka pro sociální oblast, úsek odborové politiky OS KOVO Aktualizace: Text platí i od 1. 1. 2012.

65

Kovák č. 11/25. března 2011

Mohu „utéct“ novele důchodového zákona? Narodila jsem se 10. října 1952 a vychovala jsem 2 děti. Výdělky jsem celý život měla nižší než průměr. Vím, že má být brzo (30. září 2011) přijata novela důchodového zákona. Jaký důchodový věk pro mě bude ponovu platit? Mohu novele „utéct“ do předčasného důchodu? Ráda bych ale ještě nějaký čas pracovala, nejmladší syn ještě studuje. B. S., Teplice Důchodového věku dosáhnete 10. října 2011. Informace o tom, že od 30. září nabude účinnosti novela zákona č. 155/1995 Sb. a že výpočet starobního důchodu po novele bude pro většinu pojištěnců nevýhodnější (nižší), se již delší dobu vyskytují ve všech médiích. V současnosti je již hotov a zveřejněn poslanecký tisk této novely, který „jde“ do prvního čtení. Přestože OS KOVO napadl v připomínkovém řízení skutečnost, že kromě řešení výpočtu důchodu v důsledku nálezu Ústavního soudu z loňského roku se přistupuje k dalším úsporným opatřením a parametrickým změnám, předkladatel od těchto dalších změn neupustil. Jednou z těchto změn je nová podoba tabulky důchodového věku, která pro řadu skupin občanů (zejména žen) znamená další zvýšení důchodového věku. Vás se však změna (zvýšení) důchodového věku již týkat nebude. Pokud byste si požádala o starobní důchod podle § 29 zákona o důchodovém pojištění až po dosažení důchodového věku, dopadlo by na vás patrně zhoršení výpočtu důchodu. Jak naznačujete, můžete požádat o starobní důchod předčasně (například od 29. září 2011). Důchod bude vypočten dle § 31 a § 36 zákona, neboli procentní výměra bude krácena o 0,9 % za jeden (započatý) devadesátidenní úsek chybějící do důchodového věku. Pokud hned při žádosti o tento důchod uvedete, že budete po datu přiznání nadále výdělečně činná, důchod vám nebude vyplácen, a to proto, že zákon vylu-

66

čuje pobírání předčasného starobního důchodu při výdělečné činnosti (§ 27 zákona). Jakmile dosáhnete důchodového věku, můžete si požádat na příslušném tiskopisu ČSSZ o uvolnění výplaty důchodu a zároveň o přepočet jeho výše. Přepočet bude proveden podle právního stavu před novelou, neboť se jedná o přiznaný nárok. Krácení předčasného důchodu se zruší a možná dosáhnete ještě další rok pojištění (záleží na vašich celoživotně získaných dobách pojištění, případně i náhradních dobách důchodového pojištění). § 36 odst. 2: Výše procentní výměry starobního důchodu se pojištěnci, který po vzniku nároku na tento důchod do dosažení důchodového věku vykonával výdělečnou činnost a nepobíral přitom starobní důchod ani invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, přepočte po skončení této výdělečné činnosti na žádost tak, že se doba této výdělečné činnosti po dni, od kterého byl přiznán starobní důchod, přičte k době pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod a současně se o tuto dobu zkrátí doba, za kterou se snižovala výše procentní výměry starobního důchodu. Po dosažení důchodového věku by se váš důchod měl chovat stejně jako řádný starobní důchod a mohla byste ho pobírat souběžně s vykonáváním výdělečné činnosti. Je však třeba si uvědomit, že tento dotaz zodpovídáme za situace, kdy ještě není známa definitivní podoba „malé reformy“. Berte tedy tuto radu jako do určité míry předčasnou a nezávaznou, její definitivní podobu uveřejníme po přijetí novely zákona o důchodovém pojištění k datu 30. září 2011. Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, specialistka pro sociální oblast, úsek odborové politiky OS KOVO Aktualizace: Platí i od 1. 1. 2012, malá důchodová reforma uveřejněná ve Sbírce zákonů pod č. 220/2011 je účinná od 30. 9. 2011.

67

Kovák č. 11/25. března 2011

Kdy budu mít znovu nárok na nemocenské? Prodělala jsem dlouhou nemoc a vyčerpala jsem při ní celou dobu, po kterou se vyplácí nemocenská. Musela jsem proto z finančních důvodů nastoupit zpět do práce, přestože ještě nejsem zcela v pořádku. Bylo mi řečeno, že na nemocenskou bych měla znovu nárok až po uplynutí půl roku bez pracovní neschopnosti. Mám malé dítě a zajímalo by mě, jak by ovlivnilo můj nový nárok na nemocenskou, kdybych musela své dítě ošetřovat z důvodu jeho nemoci. B. Z., Zlín V souladu se zněním § 26 zákona č. 187/2006 Sb. trvá podpůrčí doba, což je doba, po kterou náleží nemocenské, nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Tuto dobu jste zřejmě vyčerpala. Zákon umožňuje také prodloužení podpůrčí doby v některých případech. Jelikož vám byla zřejmě pracovní neschopnost ukončena, o toto prodloužení již žádat nemůžete. Vznikl-li nárok na nemocenské z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, započítávají se do podpůrčí doby také doby předchozích dočasných pracovních neschopností, ale jen tehdy, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem nové dočasné pracovní neschopnosti. Doby předchozí pracovní neschopnosti se nezapočtou až v případě, kdy pojištěná činnost trvala aspoň 190 kalendářních dnů od skončení poslední dočasné pracovní neschopnosti. Pojištěnou činností se rozumí většinou zaměstnání, ale i jiné činnosti, ze kterých se odvádí sociální pojištění. Trvání pojištěné činnosti nikterak neovlivní čerpání ošetřovného, neboť se jedná o jinou dávku nemocenského pojištění. To znamená, že pokud budete čerpat ošetřovné, třeba několikrát, váš nárok na budoucí vznik nároku na výplatu nemocenského to nijak neovlivní. Pokud byste byla v budoucnu uznána opět práce neschopnou po uplynutí pojištěné činnosti nejméně 190 kalendářních dní od poslední

68

pracovní neschopnosti, vztahovala by se na vás opět podpůrčí doba nemocenského v délce 380 kalendářních dnů. Pokud byste onemocněla například po třech měsících od skončení poslední pracovní neschopnosti, došlo by k zápočtu předchozí podpůrčí doby a nemocenské by vám náleželo nikoli po celou podpůrčí dobu, ale jen po tři měsíce. Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, specialistka pro sociální oblast, úsek odborové politiky OS KOVO Aktualizace: Platí i od 1. 1. 2012. Kovák č. 15/22. dubna 2011

O jaký důchod si mám požádat? Zemřela mi manželka, která pobírala invalidní důchod III. stupně. Zůstal jsem sám ve velkém bytě, který nemohu vyměnit (jedná se o byt s majitelem). Prosím o radu ohledně vdoveckého důchodu. Jak dlouho a v jaké výši bych ho mohl pobírat? Ačkoli jsem předloni dosáhl nároku na starobní důchod, nepožádal jsem si o něj a pracuji na procenta. Nyní však hodlám o starobní důchod požádat a pracovat dále, abych mohl platit nájemné. K. N., Prostějov Nejprve k vašemu starobnímu důchodu. Zřejmě víte, že máte možnost si o tento důchod požádat i zpětně. Předpokládáme, že jste zaměstnán v pracovním poměru na dobu neurčitou, takže by měla žádost o starobní důchod zpětně faktický význam nejdříve od 1. 1. 2010. Od tohoto data zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, umožňuje souběh pracovního poměru s pobíráním starobního důchodu. Další možností je požádat o starobní důchod později. Čím pozdější je datum, od něhož si o důchod požádáte, tím tento důchod může být vyšší. Za prvé z toho důvodu, že vám budou zhodnocena „procenta“, čili 1,5 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti bez pobírání důchodu. Za druhé může výši důchodu ovlivnit i jiný způsob výpočtu (vyšší koeficienty) v roce 2011 oproti roku 2010.

69

Zde ale pozor na připravovanou novelu důchodového zákona (viz závěr této odpovědi). Pokud se týká vdoveckého důchodu, musíte o něj požádat na okresní správě sociálního zabezpečení. Vdovec má nárok na vdovecký důchod po manželce, která * byla poživatelkou starobního nebo invalidního důchodu, nebo * splnila ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod * zemřela následkem pracovního úrazu. Počet let pojištění vaší zesnulé manželky nemusíme zkoumat. Jestliže pobírala invalidní důchod, je to postačující podmínka pro vznik vašeho nároku na vdovecký důchod. Tento důchod můžete pobírat jeden rok od smrti manželky. Po uplynutí jednoho roku od smrti manželky máte nárok na vdovecký důchod nadále, jestliže * pečujete o nezaopatřené dítě, * pečujete o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), * pečujete o svého rodiče nebo rodiče zemřelé manželky, který s vámi žije v domácnosti a je závislý na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), * jste invalidní ve třetím stupni, nebo * dosáhl jste alespoň věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk stanovený podle § 32 pro muže stejného data narození nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší. Vy sám jste již dosáhl důchodového věku, a tedy budete splňovat věkovou podmínku pro trvalé pobírání vdoveckého důchodu. Výše základní výměry vdoveckého důchodu činí 2230 Kč měsíčně. Výše procentní výměry vdovského a vdoveckého důchodu činí 50 % procentní výměry starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který by měla nárok manželka v době smrti.

70

Zatímco v případě, že jste výdělečně činný, máte nárok na vdovecký důchod v plné výši, jak je uvedeno v předchozím odstavci, jiná situace nastane od data, ke kterému požádáte o starobní důchod. Budete-li totiž současně splňovat podmínky nároku na výplatu starobního důchodu a na výplatu vdoveckého důchodu, bude se vám v souladu s právní úpravou vyplácet vyšší důchod v plné výši a z nižšího důchodu pouze polovina procentní výměry. Z důchodu po manželce vám tak vlastně zbude pouze čtvrtina procentní výměry jejího bývalého důchodu. Doporučujeme vám požádat si neprodleně na okresní správě sociálního zabezpečení podle místa bydliště o přiznání vdoveckého důchodu od data smrti manželky (je možno žádat zpětně). Pokud se týká žádosti o váš starobní důchod, záleží na vaší situaci. Buď můžete nadále pracovat na procenta, nebo o starobní důchod požádat k vámi zvolenému datu. Pro snazší rozhodnutí můžete navštívit Českou správu sociálního zabezpečení a požádat o předběžný výpočet důchodu. Upozorňujeme vás však, že úředníci ČSSZ vám mohou, ale nemusí vyhovět. Povinností ČSSZ je totiž pouze vydání Informativního evidenčního listu důchodového pojištění, což je vlastně přehled pojištěných a náhradních dob, které Správa eviduje, a výše vašich výdělků od roku 1986, tedy od roku, kdy se výdělky pro výši důchodu hodnotí. V současnosti probíhá legislativní schvalování tzv. malé důchodové novely. Tato novela nabude účinnosti dne 30. 9. 2011. Starobní důchod středněpříjmových pojištěnců, kteří si o něj požádají po tomto datu, bude trvale nižší až o více než sto korun. Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, specialistka pro sociální oblast, úsek odborové politiky OS KOVO Aktualizace: Platí i od 1. 1. 2012, malá důchodová reforma uveřejněná ve Sbírce zákonů pod č. 220/2011 je účinná od 30. 9. 2011.

71

Kovák č. 28/9. září 2011

Nedlužím na pojistném? Skončil jsem zaměstnání ve zkušební době. Zaměstnání tak skončilo v polovině kalendářního měsíce. Do nového zaměstnání jsem nastoupil v prvním dnu následujícího kalendářního měsíce. Na úřad práce jsem nešel. Teď mám obavy, jestli jsem za 15 dní, kdy jsem byl doma, neměl platit zdravotní a sociální pojištění. T. K., Strakonice Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění si musí platit samy tzv. osoby bez zdanitelných příjmů. Tyto osoby jsou definovány v § 5 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Jedná se v zásadě o osoby, které nemají příjmy podléhající odvodu zdravotního pojištění a přitom za ně není plátcem pojistného ani stát. Tyto skutečnosti však musí trvat po celý kalendářní měsíc. Z uvedeného vyplývá, že za část měsíce, kdy nebudete ani zaměstnán, ani uchazečem o zaměstnání, zdravotní pojištění platit nebudete. Dokonce například v případě, že zaměstnání skončí 1. října a nové započne 30. listopadu, nevznikne povinnost hradit pojistné na zdravotní pojištění jako samoplátce. Upozorňujeme však, že pro budoucí výpočet vašeho důchodu může mít negativní dopad i nezapočtení období pouhých 15 dnů bez zaměstnání jako doby pojištění. Bylo by tomu v případě, že by kvůli těmto chybějícím dnům nebylo dosaženo dalšího celého roku pojištění. Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, specialistka pro sociální oblast, úsek odborové politiky OS KOVO Aktualizace: Platí i od 1. 1. 2012.

72

ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Kovák č. 40/9. prosince 2011

Jak se změnilo poskytování lázeňské péče? Jak se změnila situace v poskytování lázeňské péče? Mám vážné onemocnění pohybového ústrojí. Až do letoška jsem každoročně měla nárok na komplexní léčbu (tj. včetně stravy a ubytování) v rámci nemocenské. Pokud vím, tak se letos změnil nějaký zákon, který poskytování lázeňské péče zpřísnil. Budu si muset již lázně platit sama bez přispění zdravotní pojišťovny? A jak je to s příspěvkem na ubytování a stravu, který až do letoška činil 60 Kč? Vím, že byl zvýšen na 100 Kč, ale není mi jasné, zda ho musí platit i ti lázeňští pacienti, kteří si plně hradí stravu a ubytování. K. M., Praha I když se měnil zákon, tak systém přidělování lázní se nezměnil. Došlo jen technické úpravě, a to, že termín lázeňská péče byl změněn na termín „lázeňská léčebně rehabilitační péče“. Nadále platí, že hrazenou lázeňskou péči, poskytovanou jako nezbytnou součást léčebného procesu, doporučuje ošetřující lékař a potvrzuje revizní lékař. Návrh na lázeňskou léčebnou rehabilitační péči podává na předtištěném formuláři zdravotní pojišťovny registrující praktický lékař nebo ošetřující lékař při hospitalizaci. Lázeňská léčebně rehabilitační péče je poskytována buď jako komplexní, která je plně hrazena ze zdravotního pojištění, nebo jako příspěvková, která je poskytována především pojištěncům s chronickým onemocněním; u příspěvkové péče je hrazeno ze zdravotního pojištění pouze vyšetření a léčení (ostatní služby si hradí pojištěnec z vlastních finančních prostředků), tato péče může být poskytnuta jednou za 2 roky, pokud revizní lékař nerozhodne jinak. Přijetím zákona č. 298/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, došlo k výrazné změně, a to ke zvýšení regulačního poplatku z 60 Kč na 100 Kč za každý den,

73

ve kterém je poskytována komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče. Z uvedeného vyplývá, že systém přidělování lázeňské léčebné rehabilitační péče se nezměnil a o lázně budete žádat jako dosud. Pokud vám bude předělena komplexní péče, tak bude platit vyšší regulační poplatek za každý den, ve kterém byla poskytována péče. Přičemž den nástupu a den ukončení se počítá jako jeden den. Poplatek dle ustanovení zákona musíte zdravotnickému zařízení zaplatit nejpozději do 8 dnů po ukončení péče. V případě, že budete čerpat příspěvkovou léčebnou rehabilitační péči anebo se budete léčit jako samoplátce, tak regulační poplatek nebudete platit. PhDr. VÁCLAV VOJKŮVKA, expert na zdravotní pojištění Aktualizace: Text je nadále platný, ale je předpoklad změn v průběhu roku 2012.

74

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI Kovák č. 27/2. září 2011

Máme nárok na příplatky za ztížené pracovní prostředí? Pracuji na rizikovém pracovišti. Jde o riziko hluku ve 3. kategorii a zaměstnavatel nám tvrdí, že na příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí nemáme nárok, a také nám ho neplatí. Máme za to, že podle § 117 zákoníku práce na tento příplatek nárok máme! Kdo má tedy pravdu? B. K., Nové Město na Moravě Máte pravdu v tom, že § 117 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění (ZP), obecně stanovuje, že za dobu práce ve ztíženém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek. Nicméně je zde stanoveno, že vymezení ztíženého pracovního prostředí stanoví vláda nařízením. V současné době jde o nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů (NV č. 567/2006 Sb.). Ztěžujícími vlivy se podle § 6 tohoto nařízení vlády, v návaznosti na NV č. 361/2007 Sb., rozumí: prach, chemické látky, pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity, ustálený a proměnný hluk nebo impulsní hluk, vibrace přenášené na ruce nebo celkové vibrace přenášené na zaměstnance, pracovní prostředí, ve kterém jsou překračovány hodnoty přípustných mikroklimatických podmínek, vědomé zacházení s biologickými činiteli nebo jejich zdroji nebo přenášeči, zvýšený tlak nad 400 kPa, radiační činnosti, pracovní činnosti spojené s léčením infekčních onemocnění. Po výčtu těchto ztěžujících vlivů, mezi nimiž je jmenován i hluk, by se mohlo zdát, že nárok na příplatek zaměstnanci mít budou, ovšem pokud srovnáme uvedené limitní hodnoty (§ 6 odst. 2 NV č. 567/2006

75

Sb.) těchto ztěžujících vlivů s vyhláškou č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, tak zjistíme, že v NV č. 576/2006 Sb. jsou pro příplatek vybrány ztěžující vlivy, které jsou zařazeny až do kategorie čtvrté. Poznámka: V dříve platném NV č. 333/1993 Sb. byl nárok na tento příplatek, pokud byly překračovány celosměnové přípustné expoziční limity. Zjednodušeně řečeno: kdo byl v riziku, měl nárok na příplatek. Výše uvedeným bych mohl toto téma ukončit s konstatováním, že nárok na příplatek tedy nemáte. Ovšem musím podotknout a z praxe je patrné, že mnoho společností tyto příplatky vyplácí i zaměstnancům zařazených do nižších kategorií, než je kategorie 4. Všechny ostatní příplatky poskytované nad rámec právních předpisů lze sjednat v rámci kolektivního vyjednávání a je pouze na dohodě mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem, zda bude poskytovat příplatek za ztížené pracovní prostředí zaměstnancům zařazených například do třetí kategorie. LIBOR NOVOTNÝ, specialista pro BOZP, Regionální pracoviště OS KOVO Jihlava Aktualizace: Text platí i v roce 2012. Kovák č. 32/14. října 2011

V jaké výšce má být ve výrobní hale teplotní čidlo? Jsem zaměstnanec strojírenské firmy. Zaměstnavatel nám poskytuje ochranné nápoje na základě měření teploty na výrobní hale. V jaké výšce má být teplotní čidlo pro měření teploty na výrobních halách? P. D., Plzeň Otázku polohy teplotního čidla řeší pouze metodický návod „Měření mikroklimatických parametrů pracovního prostředí a vnitřního prostředí staveb“. Tento metodický návod je uveden ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví České republiky – ročník 2009 částka 2 a je určen hlavně pro „zjišťování a měření mikroklimatických parametrů v pracovním prostředí“ pro účely autorizace podle zákona č. 258/2000 Sb. Tuto

76

metodiku je možné použít i pro umístění stacionárního čidla, avšak není to jednoduchou záležitostí. Vychází se z činnosti a pohybu osob. Doporučené výšky umístění snímacích čidel jsou uvedeny pro úroveň hlavy, břicha a kotníků člověka a pro průměrnou osobu. Pro sedící osobu – 1,1; 0,6; 0,1 m. Pro stojící osobu – 1,7; 1,1; 0,1 m. Počet měřicích míst je závislý na tom, pokud odchylky měření v jednotlivých výškách nejsou větší než ± 5 %, pak postačí jedno místo měření. Pokud jsou větší nebo v případech, kdy sledovaná osoba pracuje na různých místech, se musí měřit na několika místech v prostoru a ve všech třech výškách. Z takto naměřených veličin se stanoví střední hodnota dle vzorce uvedeného ve výše uvedeném metodickém pokynu. Počet měřicích míst je závislý na tom, jak se mění mikroklimatické veličiny v blízkosti pohybující se osoby v průběhu dne. Pokud by se měřilo pro stanovení celkové celosměnové tepelné zátěže, tak součástí měření mikroklimatických parametrů vnitřního prostředí je měření teploty a vlhkosti venkovního prostředí s popisem venkovní klimatické situace (slunečno, zataženo, vítr…). Venkovní měření se provádí ve stínu ve výšce 150 cm, pokud možno kontinuálně po celou dobu měření vnitřních podmínek. VÁCLAV PELC, specialista pro BOZP, Regionální pracoviště OS KOVO Plzeň Aktualizace: Text platí i v roce 2012. Kovák č. 37/18. listopadu 2011

Je možné si v práci zapálit svíčku? Mohu si v adventní době před Vánocemi v práci zapálit svíčku? Není to v rozporu s nějakými předpisy a nehrozí nějaké nebezpečí? J. V., Hradec Králové Na pracovištích se setkáváme s otevřeným ohněm v různých podobách. Pracovní činnosti, jako je svařování či pálení plamenem, máme popsány v technologických postupech. V nich je obsažena i BOZP. V dušičkovém a v předvánočním čase si lidé často zlepšují pracovní

77

i domácí prostředí otevřeným ohněm. Ten je nejčastější příčinou většiny požárů v domácnostech a v poslední době to bývá i na pracovištích. V tomto období se převážně jedná o hořící svíčky, gelové svíce, vonné lampy, zábavnou pyrotechniku, atd. Na pracoviště uvedené svíčky nepatří! Tam, kde se vyskytují výše popsané činnosti s otevřeným ohněm, tam jsou zdroje tepla dostačující pro zapálení běžného hořlavého materiálu. V případě již zmíněných svíček si musíme uvědomit, že počátek možného požáru bývá způsoben špatným výběrem při nákupu. Dnes si můžeme koupit například hřbitovní svíčku, adventní věnec jak v supermarketech, tak i v malých obchodech, v tržnicích, v pouličním prodeji. Některé tyto výrobky mají napsané bezpečnostní upozornění přímo na těle výrobku. Setkal jsem se s případy, kdy bylo upozornění napsáno na kousku papíru a ten byl nalepen na pultu v obchodě. Zde je nebezpečí, že si kupující za několik dní již nevzpomene na upozornění k výrobku, který si koupil. Také jsem se při kontrole setkal s bezpečnostními piktogramy. Bohužel jsem při své kontrole objevil i prodejce, kteří prodávali toto zboží, aniž by u něj bylo jakékoliv upozornění na možnost vzniku požáru. Nebyly zde žádné pokyny pro provozování činnosti s otevřeným ohněm. Starší lidé byli zvyklí například nakupovat kalíšky. Ty měly nehořlavý plášť - nádobku. Nyní jsou nádobky ekologické, ale shoří! Proto musíme počítat s tím, že shoří svíčka i nádobka, a podle toho se musíme s ohledem na bezpečné hoření zařídit. Na základě vlastní zkušenosti jsem se mohl přesvědčit, co může udělat prostá gelová svíce, která je vybavena ještě vnitřní výzdobou. Po zapálení tato svíce hoří jako každá jiná svíčka. Plamen může být 2 až 3 cm vysoký. Po odhoření určité části gelové hmoty se odkryje větší část výzdoby a ta následně vzplane. V ten okamžik se vytvoří plamen řádově až 10x vyšší! Z tohoto důvodu nedoporučuji kupovat tento druh svíček. Nezapomeňte, že hořící svíčka nebo prskavka je otevřený oheň. Ještě ve vzdálenosti 8-10 cm od plamene svíčky teplota dosahuje 200 °C, což stačí k zapálení papíru, plastů, textilií a dalších předmětů, které ponecháte v blízkosti hořící svíčky. Zapálenou svíčku proto nelze polo-

78

žit kamkoliv a na cokoliv. Svíčka by měla být umístěna na stabilní nehořlavé podložce bránící přímému kontaktu svíčky s podkladem (například chvojím v adventním věnci, ubrusem apod.). Svíčky umísťujte v dostatečné vzdálenosti od hořlavých materiálů, rozhodně je nedávejte k oknům do průvanu, blízko záclon, v těsné blízkosti textilií, nenechávejte je na poličce ani na skříni, neboť se oheň může rychle přenést na nábytek a ostatní zařízení bytu. Zapálené svíčky nesmíte nechat během jejich hoření bez dozoru! Zhasněte je vždy, když opouštíte domov nebo jdete spát. Pod stálou kontrolou by měla být i zapálená vonná aromalampa, u které hrozí vyhřeznutí hořlavin přímo na podložku. Dávejte pozor na děti, aby si bez dozoru nehrály se zápalkami, svíčkou nebo prskavkou. Všeobecně při práci s otevřeným ohněm si hlavně pamatujte: * Nenechávejte bez dozoru otevřený plamen plynového sporáku, krbu a dbejte zvýšené opatrnosti při vaření, aby nedocházelo ke vznícení připravovaných potravin. * S otevřeným ohněm zbytečně neriskujte. Zdroje otevřeného ohně, jako jsou svíčky nebo teplomet, nenechte hořet bez dozoru, umístěte je tak, aby nemohly zapálit materiály v okolí. * Při kouření cigaret a odhazování nedopalků do odpadkových košů dbejte na dokonalé uhašení nedopalků cigaret, pozor na pokládání cigaret na hořlavý materiál. Velmi nebezpečné je pak kouření v posteli, zvlášť pokud jste pod vlivem alkoholu nebo jiných drog. * Skladujte hořlavé, výbušné a toxické látky pouze v určených množstvích a prostorách, mimo společné prostory obytných domů. Opatrně nakládejte s hořlavými kapalinami (benzín, nafta, barvy apod.). * Když opouštíte domov, nezapomeňte zhasnout světla, vypnout elektrické spotřebiče, vypnout elektrický nebo plynový sporák, uhasit otevřený oheň (krb), zastavit vodu. Ujistěte se, že jsou zavřená okna a dveře. PETR DALECKÝ, specialista pro BOZP, Regionální pracoviště OS KOVO Hradec Králové Aktualizace: Text platí i v roce 2012.

79

RADY ZÁKAZNÍKŮM-SPOTŘEBITELŮM Kovák č. 25/8. července 2011

Náklady na reklamaci zaplatí prodávající, nebo kupující? Na sklonku zimy jsem si zakoupila bundu se zateplenou podšívkou. V obchodě mi na ni dali 1000 Kč slevu, aniž bych se jí jakkoli dožadovala. Nejspíš proto, že končila sezóna. Po pár dnech nošení se na černém povrchu bundy tu a tam začaly objevovat bílé „nitě“ ze zateplení. „Prosákly“ z podšívky. Rozhodla jsem se proto bundu reklamovat. V obchodě jsem se nejprve zeptala, jaké náležitosti ode mě potřebují. Nic sice nevyžadovali, ale zlobili se, jak to, že chci uplatnit reklamaci, když mi na zboží dali slevu. Jejich tvrzení jsem odmítla s tím, že jsem slevu nedostala kvůli špatné kvalitě. Pak mě pro změnu začali přesvědčovat, že na bundě není nic vidět. Já na to, že nemíním čekat, až to vidět bude, chci ji reklamovat včas. A před jejich zraky jsem vytáhla několik „nití“. Nakonec prohlásili, že bunda je z Itálie a poputuje na reklamaci do této země a že je to finančně nákladné. Odešla jsem zmatená - náklady na reklamaci do Itálie platí obchod, nebo já coby spotřebitel? Bunda sice není v pořádku, ale to neznamená, že moje reklamace dopadne úspěšně. Musím pak něco platit, či je reklamační řízení na vrub obchodníka? A. Z., Beroun Záruční lhůta na bundu je dva roky, oprava věci v rámci záruky je samozřejmě bezplatná. Prodávající nemůže odpovědnost za vady nikterak omezovat (§ 627 odst. 1 občanského zákoníku). Takovýmto omezováním odpovědnosti za vady je i podmínka ze strany prodávajícího na proplacení nákladů spojených s reklamací. Čili prodávající nemůže po spotřebiteli požadovat náklady ať již oprávněné, nebo neoprávněné reklamace (judikát 7As 31/2009-71).

80

Reklamujte bundu u prodávajícího, vyžádejte si reklamační protokol (ten musí mít písemnou formu) a lhůta pro vyřízení reklamace je 30 dní. V případě, že reklamace nebude v této lhůtě vyřízena (ať již pozitivně, nebo negativně), vznikají vám stejná práva, jako by se jednalo o vadu neodstranitelnou, čili odstoupení od smlouvy nebo výměna věci za novou. ONDŘEJ DANĚK, právní poradce sdružení Spotřebitel net Aktualizace: Text platí i v roce 2012.

81

82

FOTOGALERIE AUTORŮ TEXTŮ

JUDr. Věra BALÁŽOVÁ

Petr DALECKÝ

Mgr. Petra BEHANCOVÁ

Ondřej DANĚK

Ing. Andrea BICKOVÁ

Ing. Marcela HŘÍBALOVÁ

Mgr. Jarmila ČERCHOVÁ

Ing. Olga KRESLOVÁ

JUDr. Milan KUTNAR

Ing. Alena PAUKRTOVÁ

Ing. Ivo KUŽEL

JUDr. Zdeněk PAZDERA

Mgr. Petra LAŠTŮVKOVÁ

Václav PELC

Libor NOVOTNÝ

JUDr. Vilém PEŘINA

Mgr. Vladimír PLACHTA

David ŠROTT

Jindra PLESNÍKOVÁ

JUDr. Vladimír ŠTICH

Mgr. Iva SLAVĚTINSKÁ

Mgr. Vladimír VAŠEK

JUDr. Marie STODOLOVÁ

PhDr. Václav VOJKŮVKA

POZNÁMKY

POZNÁMKY

POZNÁMKY