PRAHA | BRNO | OSTRAVA | BRATISLAVA
Klienty nejlépe hodnocená právnická firma v České republice (2010, 2013, 2015)
Úvodem
Obsah Praxe
2
Vážení klienti a obchodní přátelé,
Ocenění
3
Použití tajně pořízené nahrávky jako důkazu
4
Facebook jako veřejný prostor
4
Novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí
5
dovolte mi představit Vám právní novinky kanceláře Havel, Holásek & Partners. V tomto vydání našeho newsletteru vám přiblížíme problematiku novely zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a souvisejících zákonů. Věnovat se budeme také sporu mezi Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a fyzickou osobou, který se týká používání kamerových systémů zpravidla určených pro ochranu majetku či osob.
Ryneš aneb cesta do Lucemburku a zase zpátky
6
Mezi další důležitá témata patří změny ve zdanění příjmů souvisejících s účastí osob v obchodních korporacích či problematika obchodních sankcí EU vůči Rusku.
Ekonomické sankce EU proti Rusku: postřehy z praxe
9
Věřím, že Vám informace obsažené v Právních novinkách budou k užitku a přeji Vám příjemné jaro.
Změny ve zdanění příjmů souvisejících s účastí osob v obchodních korporacích 12 Prelomené veto prezidenta a schválená novela zákona o verejnom obstarávaní
14
Akademie
16
Naše kancelář
17
Nejúspěšnější kancelář podle počtu nominací a titulů všech sedmi ročníků soutěže
Právnická firma roku v České republice (2011, 2012, 2014, 2015)
1. místo v celkovém počtu realizovaných fúzí a akvizic v České republice (2009–2013)
Robert Nešpůrek Partner
Květen 2015
Právní novinky Strategické uvažování | Individuální přístup | Špičkový právní tým | Dlouhodobé partnerství
mergermarket
1. místo mezi domácími právnickými firmami (2009–2012)
Právnická firma roku v kategorii Fúze a akvizice v České republice (2013, 2014)
Služby v oblasti mezinárodního poradenství při transakcích přesahujících hranice České republiky a Slovenska Jaroslav Havel
Robert Nešpůrek
Jan Koval
Václav Audes
Partner | Praha, Bratislava
Partner | Praha
Partner | Praha
Náš specializovaný tým poskytuje komplexní právní poradenství a související daňové služby českým a slovenským klientům a mezinárodním společnostem působícím na území České a Slovenské republiky a v zahraničí ve všech odvětvích průmyslu a podnikání. Naše právní a daňové služby při mezinárodních obchodech a transakcích odpovídají rozsahu služeb nejúspěšnějších mezinárodních právnických firem, až 70 % našich případů zahrnuje mezinárodní prvek. Při transakcích přesahujících hranice České a Slovenské republiky úzce spolupracujeme s předními mezinárodními právnickými firmami v celé Evropě, Asii, Americe, Africe i Austrálii, avšak bez exkluzivního vztahu s kteroukoli z nich.
Partneři kanceláře se pravidelně účastní oficiálních vládních i dalších podnikatelských misí, exportních konferencí, kongresů, veletrhů v zahraničí a zahraničních vzdělávacích programů a stáží. Pravidelně se setkáváme s klíčovými partnery zahraničních a mezinárodních kanceláří v desítkách zemí světa za účelem poznání tamějších právních trhů a rozvinutí další spolupráce. Při navázání užší spolupráce se průběžně řídíme potřebami svých klientů. Partneři kanceláře také působí jako rozhodci při řešení mezinárodních sporů podle různých mezinárodních pravidel, zejména ICC a UNCITRAL.
Partner | Praha, Bratislava
POSKYTUJEME EXPERTIZU V OBLASTI ZAJIŠŤOVÁNÍ MEZINÁRODNÍCH PRÁVNÍCH A DAŇOVÝCH SLUŽEB:
Pavel Kvíčala Partner | Praha
Peter Valert Partner | Praha
při zakládání poboček a společných podniků v souvislosti s rozšířením nebo přesunem výroby do zahraničí, včetně pracovněprávních a imigračních aspektů
v oblasti regulace podnikatelských aktivit a ochrany duševního vlastnictví na zahraničních trzích
v oblasti mezinárodních holdingových struktur a daňové optimalizace při expanzi do zahraničí
v oblasti ochrany investic v zahraničí
v souvislosti s fúzemi a akvizicemi v zahraničí v souvislosti s exportem a dodávkami výrobků, technologií, investičních celků, služeb a stavebních prací do zahraničí, včetně smluvního zajištění vztahů s prostředníky (obchodní zástupci, distributoři), přepravních operací, vázaných obchodů, mezinárodních transakcí a vývozních aliancí v souvislosti s účastí na zahraničních výběrových řízeních
Peter Šuba
v oblasti financování a pojištění vývozu v oblasti mezinárodní arbitráže a při zastupování v soudních a insolvenčních řízeních v zahraničí, resp. se zahraničním prvkem v souvislosti s povolováním spojení soutěžitelů a šetřeními zahraničních soutěžních úřadů a Evropské komise v souvislosti s ochranou před dumpingovým dovozem a před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí mimo EU v oblasti služeb compliance, interních šetření a forenzních auditů
v oblasti vstupu na zahraniční kapitálové trhy a obchodování na zahraničních komoditních burzách
Partner | Bratislava
Praxe
2
HAVEL, HOLÁSEK & PARTNERS JIŽ POČTVRTÉ NEJLEPŠÍ ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘÍ V ČR Britská ratingová agentura Who’s Who Legal ve svém mezinárodním hodnocení nejlepších právnických firem světa za rok 2015 označila kancelář Havel, Holásek & Partners nejlepší právní kanceláří v České republice, a to již počtvrté za posledních pět let.
HAVEL, HOLÁSEK & PARTNERS BYLA VYHLÁŠENÁ NEJLEPŠÍ KANCELÁŘÍ V OBLASTI FÚZÍ A AKVIZIC NA SLOVENSKU Advokátní kancelář Havel Holásek & Partners na Slovensku již podruhé za sebou získala prestižní ocenění Právnická firma roku v oblasti fúzí a akvizic v rámci globálních cen M&A Today Awards, čímž potvrzuje pozici lídra v této oblasti právních služeb ve středoevropském prostoru.
HAVEL, HOLÁSEK & PARTNERS BYLA NA SLOVENSKU VYHLÁŠENA PRÁVNICKOU FIRMOU ROKU V KATEGORII M&A Advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners na Slovensku získala prestižní ocenění Právnická firma roku v kategorii fúze a akvizice. M&A patří mezi nejvýznamnější oblasti činnosti kanceláře a věnuje se jí tým více než 50 právníků. Výsledky vyhlásili pořadatelé soutěže, společnost EPRAVO.sk společně s týdeníkem TREND.
HAVEL, HOLÁSEK & PARTNERS JE NEJŽÁDANĚJŠÍM ZAMĚSTNAVATELEM MEZI ADVOKÁTNÍMI KANCELÁŘEMI Advokátní kancelář Havel, Holásek & Partners se umístila mezi právními firmami na prvním místě v žebříčku nejžádanějších zaměstnavatelů v České republice, který již počtvrté zveřejnila Asociace studentů a absolventů.
Ocenění
3
“ “
… zásah do práva na soukromí osoby, jejíž mluvený projev je zaznamenán, je ospravedlnitelný zájmem na ochraně slabší strany právního vztahu, jíž hrozí závažná újma …
... příspěvky na Facebooku není možné považovat za paušálně veřejné ...
František Korbel Partner
Použití tajně pořízené nahrávky jako důkazu V nálezu II. ÚS 1774/14 z 9. 12. 2014 Ústavní soud posoudil případ, kdy v pracovněprávním sporu žalobce tvrdil, že mu byla neplatně dána výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost. Ve skutečnosti se totiž mělo jednat o odplatu zaměstnavatele za kritiku jednoho z členů nejvyššího vedení. Toto své tvrzení žalobce dokládal nahrávkou, kterou tajně pořídil ze svého rozhovoru s jedním ze svých nadřízených. Obecné soudy však došly k závěru, že takový důkaz je nepřípustný, poněvadž jím bylo zasaženo do osobnostních práv nahrávaného nadřízeného. Ústavní soud označil tuto úvahu za krajně formalistickou a připomněl, že i v případě konfliktu práva na ochranu osobnosti a práva na ochranu legitimních zájmů jiného je nutno provést test proporcionality. V tomto případě bylo jednoznačné, že zásah do práv nahrávané osoby byl minimální, jelikož ta nepronášela žádná vyjádření osobního charakteru. Naopak zájem zaměstnance na prokázání nezákonného postupu zaměstnavatele byl zásadní.
Facebook jako veřejný prostor Ústavní soud se také nedávno v rámci nálezu III. ÚS 3844/13 vyjádřil k povaze nového celospolečenského fenoménu, totiž sociální sítě Facebook. Stěžovateli v uvedené věci byla uložena policejním orgánem pořádková pokuta za to, že před svědky a poškozenými snižoval jeho vážnost, a to právě prostřednictvím Facebooku. Pokuta byla uložena za příspěvky na facebookovém účtu stěžovatele, které skutečně příslušníky orgánu hrubě urážely; součástí deliktu pak mělo být dokonce i tzv. olajkování urážlivých příspěvků od jiných uživatelů. Ústavní soud správně zhodnotil, že příspěvky na Facebooku není možné považovat za paušálně veřejné. Komunikace na této sociální síti má totiž několik modalit, od soukromého chatu mezi dvěma uživateli, přes příspěvky, které mohou vidět jen vybraní uživatelé označení jako „přátelé“, až po skutečně veřejné příspěvky, k nimž má přístup kdokoliv. Pokud ovšem policejní orgán získal informace o neveřejných příspěvcích stěžovatele z výslechu jednoho z jeho facebookových přátel, nebylo správné takové příspěvky považovat za veřejné.
Použitelnost záznamu rozhovoru pořízeného soukromou osobou bez vědomí nahrávané osoby jako důkazu v příslušném řízení je závislá na poměřování chráněných práv a zájmů, které se v této soukromé sféře střetávají. Zásah do práva na soukromí osoby, jejíž mluvený projev je zaznamenán, je ospravedlnitelný zájmem na ochraně slabší strany právního vztahu, jíž hrozí závažná újma (včetně např. ztráty zaměstnání). Opatření jediného nebo klíčového důkazu touto cestou je analogické k jednání za podmínek krajní nouze či dovolené svépomoci.
Právní novinky
4
“
V důsledku přijetí novely zákona se podstatně zvýší možnost environmentálních organizací napadat záměry, které mají potenciální závažný vliv na životní prostředí.
Partner
Senior Associate
Dne 1. 4. 2015 vstoupil v účinnost zákon č. 39/2015 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů („Zákon“). Novela Zákona je dle důvodové zprávy především výsledkem snahy vyhovět požadavkům vzneseným Evropskou komisí, dle které stávající znění Zákona nesprávně transponuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí. Tato novela bude mít pravděpodobně omezenou dobu trvání vzhledem k připravované „velké“ novele stavebního zákona, která by měla zakotvit tzv. jednotné povolovací řízení, tj. spojení procesu EIA (a dalších procesů) s územním a stavebním řízení. Novelou Zákona dochází k zásadní změně povahy procesu EIA a zvýšení jeho důležitosti v rámci navazujících povolovacích řízení. Mění se totiž mj. povaha výstupů zjišťovacího řízení (tzv. „malé EIA“), jakož i výstupů posuzování vlivů provedení záměru na životní prostředí jako takového (tzv. „velká EIA“). Novela také vypouští ustanovení § 23 odst. 14 Zákona (ve znění před novelou), kterým bylo vyloučeno použití Správního řádu na zjišťovací řízení.
Josef Hlavička
Jiří Buryan
Novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí
Kateřina Staňková Associate
V případě pozitivního závěru malé EIA (tj. pokračuje se v posuzování v rámci velké EIA) bude namísto dosavadního nezávazného vyjádření výsledkem usnesení, které se pouze poznamenává do spisu. Odvolání proti takovému usnesení nebude přípustné. Negativní závěr zjišťovacího řízení bude mít oproti tomu formu rozhodnutí, proti kterému se dle § 7 odst. 6 Zákona bude moci odvolat oznamovatel záměru (i když není zřejmé, proč by tak činil) a také environmentální organizace, které vznikly alespoň 3 roky před dnem zveřejnění informací o zjišťovacím řízení, nebo které podporuje svými podpisy nejméně 200 osob. Právo odvolání proti
Právní novinky
negativnímu závěru malé EIA tak dle Zákona překvapivě nenáleží jiné dotčené veřejnosti, např. vlastníkům sousedních pozemků. Výše zmíněné environmentální organizace budou také moci proti rozhodnutí o negativním závěru zjišťovacího řízení podat žalobu, o níž je soud povinen rozhodnout do 90 dní. Výstupem posuzování v rámci velké EIA se nově stává závazné stanovisko dle § 149 Správního řádu, v důsledku čehož odpadá stávající možnost diskrece orgánů rozhodujících v navazujících řízeních při zvažování, které podmínky stanovené v rámci procesu EIA do svého rozhodnutí zahrnou a které nikoli. Obsah stanoviska EIA se tak stává závazným pro výrokovou část navazujících rozhodnutí správních orgánů (typicky územní rozhodnutí). Přezkum závazného stanoviska EIA není Zákonem nijak upraven. Bude proto přezkoumatelné stejně jako každé jiné závazné stanovisko dle § 149 Správního řádu v rámci odvolání proti rozhodnutí v navazujícím řízení, a to postupem dle § 149 odst. 4 Správního řádu. Výše zmíněné environmentální organizace mají přitom nově možnost podat řádný opravný prostředek proti vydanému povolení v navazujícím řízení bez ohledu na to, zda se tohoto řízení v prvním stupni aktivně účastnily či nikoli. Tyto organizace pak také budou moci podat proti odvolacímu rozhodnutí správní žalobu, o níž je soud povinen rozhodnout do 90 dnů a které bude moci přiznat odkladný účinek (resp. nařídit předběžné opatření), bude-li hrozit nebezpečí, že realizací záměru může dojít k závažným škodám na životním prostředí. Novela nově zavádí institut tzv. verifikačního stanoviska, jehož smyslem bude ověřit, že u záměru předkládaného do navazujícího řízení nedošlo oproti stavu záměru posouzenému procesem EIA ke zvýšení negativního vlivu na životní prostředí.
5
“
… Nejvyšší správní soud označil český zákon za příliš paušalizující ve srovnání s některými sofistikovanými pravidly v zahraničí …
Ryneš aneb cesta do Lucemburku a zase zpátky Rok 2014 byl z pohledu upřesňujících výkladů Soudního dvora Evropské unie týkajících se soukromí poměrně plodný. Zatímco se stále ještě hovoří o důsledcích slavného případu Google, poněkud menší spor mezi fyzickou osobou a českým Úřadem pro ochranu osobních údajů („Úřad“) dospěl v Lucemburku do závěrečné fáze v prosinci. Jeho dopad na občany EU však nemusí být o nic méně významný, neboť se týkal jevu, jehož rozmach jsme jistě všichni zaznamenali – používání kamerových systémů zpravidla určených pro ochranu majetku či osob. Předběžná otázka Dne 11. prosince 2014 Soudní dvůr vydal rozsudek v žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané Nejvyšším správním soudem České republiky ve věci C-212/13 František Ryneš proti Úřadu. Předběžná otázka se týkala výkladu čl. 3 odst. 2 směrnice 95/46/EU o ochraně osobních údajů („Směrnice“) vylučujícího některé druhy zpracování dat z její působnosti. Český soud chtěl především vyjasnit „výjimku vztahující se na domácí činnosti“, podle níž se pravidla ochrany osobních údajů nevztahují na zpracování údajů fyzickou osobou při výkonu činností, které mají výlučně osobní či domácí povahu. Dalo by se říct, že tuto výjimku Soudní dvůr celkem jasně vyložil před více než 10 lety ve věci Lindqvist (C-101/01). Avšak současný případ nebyl tak jednoznačný jako běžné zveřejňování osobních údajů na internetu, kterého se týkal původní případ. Kauza z malého města Příběh pana Ryneše začal v roce 2007, kdy se snažil chránit sebe, svou rodinu a svůj majetek tím, že na svůj dům nainstaloval stacionární kameru, která umožňovala sledování a nahrávání vstupu do domu. Kamera
Právní novinky
rovněž snímala okno, které v posledních dvou letech neznámý útočník pravidelně rozbíjel, část úzké ulice a protější dům. Podle spekulací útoky souvisely s jeho prací novináře, jelikož často odhaloval nepříjemné pravdy dokumentující život na maloměstě. Nedlouho po instalaci kamery došlo k dalšímu útoku; podle záznamu dvě osoby rozbily okno prakem. Na základě trestního stíhání zahájeného Policií ČR jeden z obviněných podal stížnost u Úřadu a příběh se začal odvíjet dvěma směry, z nichž ani jeden neměl pro pana Ryneše šťastný konec. Zaprvé trestní soud rozhodl, že ze záznamů nelze pachatele identifikovat, a útočníci byli obvinění zproštěni. Zadruhé Úřad dospěl k závěru, že kamerový záznam představuje zpracování osobních údajů a že došlo k porušení těchto povinností: nebyl získán souhlas subjektů údajů, subjekty údajů nebyly informovány a nebyla splněna informační povinnost o tomto zpracování vůči Úřadu. Následně byla panu Rynešovi udělena pokuta ve výši 1 500 Kč. Tato symbolická částka měla podle Úřadu odrážet okolnosti, za nichž k porušení pravidel ochrany osobních údajů došlo. Boj o výklad výjimky V prvním odvolání proti rozhodnutí Úřadu soud v plném rozsahu potvrdil argumenty Úřadu. Poslední možností tak bylo požádat o přezkoumání věci Nejvyšší správní soud (NSS). NSS evidentně váhal, zda by se na používání kamer k ochraně vlastního majetku nebo života (proti trestné činnosti) mohla vztahovat výjimka týkající se tzv. domácí činnosti. NSS v této souvislosti poukázal na odlišnou praxi v členských státech Evropské unie, např. zákony o ochraně osobních údajů v Rakousku, ve Španělsku a v Belgii se na tuto formu zpracování osobních údajů vztahují, zatímco ve Velké Británii nebo Irsku je praxe opačná. NSS citoval britský Úřad komisaře pro informace (ICO), podle něhož „je použití kamer pro omezené
6
“
… NSS potvrdil, že povinnosti notifikace kamerového systému Úřadu s ohledem na vyžadované principy obecnosti zprostit nelze …
osobní účely z aplikace [zákona na ochranu osobních údajů] vyloučeno. To se vztahuje na případy, kdy fyzická osoba kamerový systém používá k ochraně svého bydliště před vloupáním i v případě, že kamera snímá ulici nebo jiné oblasti v blízkosti jejího bydliště“. NSS proto Soudní dvůr požádal o rozhodnutí, „zda čl. 3 odst. 2 druhá odrážka Směrnice musí být vykládán v tom smyslu, že provozování kamerového systému, při kterém je obrazový záznam zachycující osoby ukládán formou nekonečné smyčky do takového nahrávacího zařízení, jako je pevný disk umístěný fyzickou osobou na jejím rodinném domě za účelem ochrany majetku, zdraví a života majitelů domu, přičemž takovýto systém zabírá též veřejné prostranství, představuje zpracování údajů prováděné pro výkon výlučně osobních či domácích činností ve smyslu uvedeného ustanovení“. Následné rozhodnutí Soudního dvora lze mezi jinými tendencemi v rozšiřující se oblasti regulace ochrany údajů chápat jako logický krok. Já však nejsem přesvědčen o tom, že z jeho důsledků budeme mít jasný prospěch. Je zajímavé, že Evropská unie není v této otázce jednotná (jak shrnul generální advokát Niilo Jääskinen ve svém vyjádření k této věci). Zatímco rakouská, portugalská a španělská vláda, Evropská komise a Úřad byli proti uplatnění této výjimky, vláda česká (zastoupená názorem Ministerstva vnitra – povšimněte si nesouhlasu s Úřadem), italská, polská a vláda Spojeného království trvaly na názoru, že na takovéto zpracovávání, i když kamery sledují veřejné prostranství, by se regulace na základě Směrnice vztahovat neměla. Generální advokát pak vyjádřil svůj názor a objasnil argumenty, podle nichž se výjimka týkající se osobních a domácích činností v tomto případě nepoužije. Vzhledem k tomu, že Soudní dvůr nezopakoval všechny jeho argumenty, zmíním je níže zvlášť. Působnost směrnice a obecný princip použitelnosti výjimek Předně by působnost výjimky (a evropského práva obecně) neměla záviset na vůli zpracovatele údajů. Proto i kdyby byl kamerový systém určen k ochraně pouze jediné osoby (nebo jejích nejbližších příbuzných), nemělo
Právní novinky
by to sloužit jako podklad pro rozhodnutí, zda se Směrnice použije. V takovém případě by to znamenalo právní nejistotu, pokud zpracovatel údajů v budoucnosti změní názor. Proto posouzení vycházelo čistě z restriktivního výkladu výjimky týkající se osobních a domácích činností: výjimka se může vztahovat pouze na činnosti, které jsou výlučně osobní či domácí. Soudní dvůr se pak dále zabýval pouze otázkou „výlučnosti“: jelikož bylo sledováno veřejné prostranství, činnosti se neměly omezovat pouze na osobní nebo domácí okruh dotčených osob. Podmínka „výlučnosti“ tedy splněna nebyla. Ačkoliv se tím předběžná otázka nezabývala, Soudní dvůr zřejmě s ohledem na absurdní situaci pana Ryneše (evidentně si chránícího své oprávněné zájmy, a přitom pokutovaného za porušení formálních pravidel) dále podotkl, že právo zpracovávat osobní údaje za účelem ochrany svých oprávněných zájmů lze i tak uplatnit na základě několika výjimek, o nichž se Směrnice zmiňuje, například zpracovávání osobních dat bez souhlasu subjektu údajů (článek 7 písm. f)), poskytování méně informací o zpracování (článek 11 odst. 2) a řady dalších odchylek, mezi něž patří principy týkající se kvality údajů (článek 6 odst. 1), právo na přístup (článek 12) a zveřejňování zpracování, resp. notifikační povinnost vůči Úřadu (článek 21). Všechny tyto odchylky musí být nějakým způsobem zavedeny do vnitrostátního práva. Pokud tomu tak není, musí správce splnit veškeré požadavky stanovené ve Směrnici. Zpátky doma Rozsudek Soudního dvora vzal NSS poměrně rychle na vědomí a již po dvou měsících vydal své rozhodnutí (1 As 113/2012), které překvapivě na rozdíl od rozhodnutí o předběžné otázce, jejíž výsledek zbořil jeden z argumentů obrany pana Ryneše, dopadlo pozitivně. NSS totiž dosavadní rozhodnutí v kauze Ryneš zrušil a věc vrátil zpět k novému řízení Úřadu,
7
přitom ve svém rozsudku učinil několik zajímavých postřehů, které jsou vzkazem jak pro českého zákonodárce, tak pro Úřad samotný. Předně NSS označil český zákon za příliš paušalizující ve srovnání s některými sofistikovanými pravidly v zahraničí, čímž poukázal na to, co Soudní dvůr uvedl v závěru – zatímco Směrnice umožňuje při vnitrostátní transpozici využít řadu výjimek (a více či méně účinně negovat nebezpečnou paušalizaci obecně aplikovaných pravidel), český zákon tuto Směrnici v podstatě pouze jednoduše opisuje a daných výjimek nevyužívá. Nutno podotknout, že před časem se Úřad pokoušel o prosazení zvláštní úpravy týkající se kamerových systémů a právě zjednodušení pro domácí bezpečnostní systémy v návrzích bylo obsaženo, nicméně po opuštění této iniciativy naopak administrativní aparát Úřadu zvolil represivnější přístup v několika podobných kauzách majících dokonce kriminální podtext jako u pana Ryneše.
Robert Nešpůrek Partner
Richard Otevřel Senior advokát
Že však Úřad možná vnitřně s tímto tématem stále bojuje, naznačila další poznámka NSS, když odmítl ponechat v platnosti sankci (byť symbolickou) v situaci, kdy samotný Úřad není konzistentní v informacích, které zveřejňuje. Pokud tak v posledních letech v jedněch materiálech či případech poukazuje na přísný postup vůči provozovatelům kamerových systémů a v jiných naopak nabádá účastníky k řešení sporů plynoucích z instalací kamer občanskoprávní cestou (tedy podle úpravy sousedských
Právní novinky
vztahů), nemohou se adresáti spolehnout na to, jak mají být příslušná pravidla vykládána, a pak ani Úřad nemůže takto „zmatené“ účastníky pokutovat. NSS také uštědřil Úřadu políček v otázce posuzování přiměřenosti a adekvátnosti provozu kamerového systému, když striktní požadavek vůbec nezasahovat do práv okolních subjektů (Úřad radí, jak vhodně namířit kamery, aby tento požadavek splnily) považuje za „smutný důkaz toho, že je [Úřad] naprosto odtržen od reálií běžného života.“ Nakonec NSS potvrdil, že povinnosti notifikace kamerového systému Úřadu s ohledem na vyžadované principy obecnosti zprostit nelze. S tímto závěrem se za stávající právní úpravy lze ztotožnit, nicméně Úřad jen pár dní po rozsudku NSS vydal stanovisko č. 1/2015 k provozování kamery v motorovém vozidle se záběrem mimo toto vozidlo, ve kterém notifikační povinnost negoval. Ačkoliv lze takový výklad vítat, nemyslím si, že tím Úřad nabídl vyšší úroveň konzistence, kterou by adresáti právních norem, které Úřad společně se soudní mocí vykládají, měli oprávněně očekávat. Pokud však Úřad rozsudek komentuje slovy „především špatná zpráva pro všechny občany ČR,“ je možné očekávat i cokoliv jiného a jasných odpovědí se nejspíše v nejbližší době opět nedočkáme.
8
“
… je zakázáno prodávat, dodávat, převádět nebo vyvážet zboží a technologie dvo¬jího užití jakékoli fyzické nebo právnické osobě, subjektu nebo orgánu v Rusku nebo pro použití v Rusku, pokud uvedené položky jsou nebo by mohly být celé nebo z části určeny pro vojenské použi¬tí nebo pro vojenské koncové uživatele …
Ekonomické sankce EU proti Rusku: postřehy z praxe Ekonomické sankce, které EU uvalila na Rusko v návaznosti na destabilizaci Ukrajiny, mají přímý dopad na řadu podnikatelských subjektů a jejich aktivit v zemích EU. Výklad a aplikace předpisů, jež tyto sankce ukládají, přitom může vést k řadě sporných otázek, a to skutkových i právních. Nejistota při výkladu sankcí může být umocněna politickou citlivostí tématu. Při transakcích, na něž mohou sankce dopadat, je proto třeba nejvyšší obezřetnosti. I. Úvod V reakci na protiprávní anexi Krymu a záměrnou destabilizaci Ukrajiny Evropská unie, stejně jako např. USA či jiné země, uvalila na Rusko řadu sankčních opatření. Tyto sankce zahrnují diplomatická opatření, odmítnutí víza a zmrazení majetku konkrétních osob a podniků v Rusku až po opatření zaměřená na sektorovou spolupráci a výměnu s Ruskem (ekonomické sankce). Účelem tohoto příspěvku není vyčerpávající popis všech omezení, která pro podniky plynou. Cílem je podat stručný popis základních pravidel a na jejich pozadí nastínit některé problémy, k nimž uplatnění sankcí může vést a které je vhodné před realizací zamýšlené transakce právně posoudit. II. Základní pravidla Ekonomické sankce jsou obsaženy zejména v Nařízení Rady (EU) č. 833/2014, o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska
Právní novinky
destabilizujícím situaci na Ukrajině, které vstoupilo v platnost dnem 1. srpna 2014. Toto nařízení bylo později novelizováno prostřednictvím nařízení č. 960/2014 ze dne 8. 9. 2014 a nařízení č. 1290/2014 ze dne 4. 12. 2014 (společně dále jen „Nařízení“). V souladu s Nařízením je zakázáno prodávat, dodávat, převádět nebo vyvážet zboží a technologie dvojího užití jakékoli fyzické čiprávnické osobě, subjektu nebo orgánu v Rusku anebopro použití v Rusku, pokud uvedené položky jsou, nebo by mohly být celé, či z části určeny pro vojenské použití, respektive pro vojenské koncové uživatele. Pokud se vývoz týká plnění závazku vyplývajícího ze smlouvy nebo dohody uzavřené přede dnem 1. 8. 2014, může být po posouzení žádosti povolení uděleno. Uvedeným zákazem není dotčen vývoz zboží a technologií dvojího užití, včetně zboží a technologií pro kosmické odvětví, pro nevo-jenské použití, respektive pro nevojenské koncové uživatele. Vývozci jsou povinni podat žádost o vývozní povolení pro zboží dvojího použití k Ministerstvu průmyslu a obchodu („MPO“). „Zbožím a technologiemi dvojího užití“ jsou položky uvedené na seznamu v příloze I Nařízení Komise (EU) č. 1382/2014 ze dne 22. 10. 2014. Vedle toho je zakázán jakýkoli dovoz a vývoz zbraní a vojenského materiálu do/z Ruska, přičemž tento zákaz dopadá na všechny položky uvedené na tzv. společném vojenském seznamu.
9
“
… za určitých podmínek se zakazuje mj. přímý či nepřímý nákup nebo prodej převoditelných cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, vydaných vyjmenovanými subjekty, zprostředkování či pomoc při jejich vydávání nebo jakékoli obchodování s nimi ...
Vedle toho platí též zákaz poskytovat financování a finanční pomoc, která souvisí se zbožím a tech-nologiemi na společném vojenském seznamu, či popř. se zbožím a technologiemi dvojího užití, pokud jsou, nebo by mohly být zcela či z části určeny pro vojenské použití, respektive pro vojenské koncové uživatele. Financování nebo finanční pomoc zahrnuje zejména dotace, půjčky a pojištění vývozního úvěru pro jakýkoli prodej, dodávky, převod či vývoz těchto položek anebo pro poskytování související technické pomoci jakékoli fyzické nebo právnické osobě, subjektu či orgánu v Rusku nebo pro použití v Rusku. Tím není dotčeno plnění závazků vyplývajících ze smluv nebo dohod, které byly uzavřeny přede dnem 1. srpna 2014, ani poskytování pomoci nezbytné pro údržbu a bezpečnost stávajících kapacit v Unii. O povolení výjimek ze zákazu financování rozhoduje Ministerstvo financí („MF“). Sankce zapovídají též určité operace na kapitálových trzích. Za určitých podmínek se zakazuje mj., přímý či nepřímý nákup nebo prodej převoditelných cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, vydaných vyjmenovanými subjekty (např. Sberbank, VTB Bank, Gazprombank), zprostředkování či pomoc při jejich vydávání nebo jakékoli obchodování s nimi. Vedle toho se zakazuje přímo či nepřímo uzavírat jakékoli ujednání anebo se účastnit jakéhokoli ujednání s cílem poskytnout nové půjčky nebo
Právní novinky
úvěry se splatností delší než 30 dnů jakémukoli vyjmenovanému subjektu po 12. 9. 2014. Rovněž z tohoto zákazu existuje několik výjimek. Daný zákaz se tak nevztahuje např. na půjčky nebo úvěry, jejichž specifickým a doloženým cílem je zajištění financování pro nezakázaný vývoz nebo dovoz zboží a nefinančních služeb mezi Unií a kterýmkoli třetím státem (např. Ruskem). III. Potenciální problémy v praxi Mají-li sankce na zamýšlenou transakci dopadat, je třeba, aby tato transakce spadala současně do věcné, osobní a časové působnosti příslušných sankcí, resp. právních norem, v nichž jsou obsaženy. Posouzení, zda jsou tyto podmínky splněny, může být v některých případech poměrně jednoduché, v jiných však může vést ke vzniku složitých otázek, a to skutkových i právních. Jednou z hlavních otázek bývá, zda uvažovaná transakce spadá do věcného rozsahu restriktivních opatření, typicky zda předmět transakce představuje „zboží dvojího užití“. Zatímco v řadě situací bude zcela zřejmé, že se o takové zboží (ne)jedná, v některých případech bude třeba tuto otázku pečlivě posoudit z hlediska povahy daného zboží, zejm. jeho technických vlastností, výkonnostních parametrů, složení, funkčního užití apod. (viz příloha I nařízení č. 1382/2014). S ohledem na obtíže, které mohou být s tímto posouzením spjaty, strany transakce často usilují o efektivní metodu k zajištění souladu. Jedním ze způsobů, ke kterým se uchylují, je např. prohlášení výrobce o tom,
10
Pavel Kvíčala Partner
Roman Barinka Advokát
že dodávané zboží není zbožím dvojího užití. Navzdory „komfortnosti“ takového řešení je diskutabilní, nakolik může jednostranné prohlášení výrobce (subjektu se zájmem na vývozu) poskytnout jinému zúčastněnému subjektu (např. financující bance) právní jistotu a zbavit ho případné odpovědnosti v situaci, kdy by se dané prohlášení ukázalo jako nesprávné. Z tohoto úhlu pohledu lze namísto prohlášení výrobce doporučit posudek nezávislé třetí strany, typicky např. soudního znalce apod.
IV. Závěr S ohledem na tyto zkušenosti se doporučuje transakce, na něž se mohou sankce vztahovat, pečlivě posoudit z hlediska všech relevantních aspektů. Kromě právního posouzení, případně znaleckého posudku, lze uvažovat též o konzultaci s příslušnými orgány (MF, resp. MPO), které by měly být připraveny, vzhledem k veřejnoprávní povaze sankcí, poskytnout zúčastněným subjektům dostatečně jasná vodítka.
V jiných situacích může být diskutabilní to, zda uvažovaná transakce spadá do osobní působnosti restriktivních opatření, např. zda je koncový uživatel společností civilního nebo vojenského charakteru. Problémy tak mohou vznikat např. v situaci, kdy příjemcem zboží dvojího užití je sice společnost vyrábějící produkty výlučně pro civilní užití, jež je však součástí holdingové skupiny, která převážně vyrábí vojenská zařízení. V takové situaci bude zapotřebí, aby dotčená strana byla schopna přesvědčivě prokázat existenci dostatečných záruk, které zajistí, že zboží bude využito skutečně deklarovaným civilním uživatelem, resp. pro civilní účely.
Princip předběžné opatrnosti nabývá na významu zejména ve světle sankcí, které mohou být tuzemskými orgány za porušení restriktivních opatření uloženy. Tyto mohou zahrnovat pokuty ve výši v řádu několika milionů, v krajním případě až 50 mil. Kč, a propadnutí věci. V úvahu připadá též uplatnění trestněprávní odpovědnosti, kdy za trestný čin porušení mezinárodních sankcí lze uložit i trest odnětí svobody ve výši až 8 let.
Právní novinky
11
“
… příjmy z vrácení emisního ážia nebo příplatku je možné snížit o daňovou nabývací cenu podílu, v řadě případů proto nebude při vracení emisního ážia nebo příplatku docházet ke zdanění …
Změny ve zdanění příjmů souvisejících s účastí osob v obchodních korporacích Tento příspěvek se věnuje některým změnám daně z příjmů účinným od 1. 1. 2015 dopadajícím na obchodní korporace a jejich společníky. Zaměřuje se především na některé změny ve zdanění příjmů z vrácení emisního ážia, z příplatku mimo základní kapitál nebo z obdobných plnění. Dále se příspěvek stručně věnuje změnám ve zdanění příjmů z prodeje podílu na obchodní korporaci. Vracení příplatků a emisního ážia Příjmy plynoucí právnickým i fyzickým osobám z vrácení emisního ážia, z příplatku mimo základní kapitál nebo obdobná plnění od roku 2015 podléhají zvláštní sazbě daně ve výši 15 %. Daň z těchto příjmů je nově vybírána srážkou, odvádí ji tedy plátce daně, jímž je obchodní společnost, která vrací emisní ážio nebo příplatek. Pro tyto příjmy je tak zaveden obdobný režim, který se uplatňuje na příjmy z podílu na zisku nebo ze snížení základního kapitálu, k nimž mají tyto příjmy ekonomicky nejblíže. Příjmy z vrácení emisního ážia nebo příplatku je možné snížit o daňovou nabývací cenu podílu, v řadě případů proto nebude při vracení emisního ážia nebo příplatku docházet ke zdanění. Výši nabývací ceny musí poplatník plátci daně prokázat.
Právní novinky
Pravidla pro stanovení nabývací ceny zůstala beze změny a tato cena se, zjednodušeně řečeno, určí podle hodnoty toho, co společník do společnosti vložil, nebo podle úplaty, za kterou podíl nabyl. Výše uvedená změna může mít pro fyzické osoby pozitivní dopad, protože příjmy, které podléhají srážkové dani, nejsou uváděny v daňovém přiznání, a ani nezakládají povinnost daňové přiznání podat. Pokud bude mít například zaměstnanec nebo člen orgánu obchodní korporace další příjem pouze ze zisků z obchodních korporací a vrácení příplatku, nebude povinen podat daňové přiznání. Výplata zisku jiným osobám Další změna ve zdanění výplaty prostředků z vlastního kapitálu reaguje na novou úpravu výplaty zisku obsaženou v zákoně o obchodních korporacích, který nabyl účinnosti 1. 1. 2014. Zákon o obchodních korporacích umožňuje výplatu zisku i jiným osobám než společníkům, členům orgánů společnosti nebo zaměstnancům, pokud to stanoví společenská smlouva. I v tomto případě bude výplata jiným osobám podléhat srážkové dani.
12
“
… při prodeji podílu je nezbytné zkoumat, zda nedošlo v průběhu pěti let před prodejem k vkladům do základního kapitálu, poskytnutí příplatku nebo zvýšení podílu od jiného společníka …
Partner
Senior advokát
Zákon o daních z příjmů osvobozuje od daně z příjmů fyzických osob příjmy z prodeje cenných papírů (včetně akcií) po uplynutí tří let a příjmy z prodeje podílů po uplynutí pěti let držby. K poměrně zásadní změně podmínek došlo již novelizací zákona o daních z příjmů účinné od 1. 1. 2014, která prodloužila dobu držby nutnou pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů (s výjimkou kmenových listů, kde platí pětiletá lhůta) z šesti měsíců na pět let. Lhůta nutná pro osvobození se obecně označuje jako tzv. časový test. Uvedená novela naopak zavedla osvobození příjmů z převodu cenných papírů, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhl ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč.
prospěch vlastního kapitálu obchodní korporace, zahrnovala tedy nově i příplatky, včetně kapitalizace pohledávek. Uvedená pravidla se na základě přechodných ustanovení nevztahují na změny podílů, ke kterým došlo před účinností novely. Generální finanční ředitelství na novely reagovalo vydáním nového pokynu D-22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení ZDP ze dne 6. 2. 2015, kterým nahradilo dřívější pokyn D-6. Za současné právní úpravy je proto nezbytné při prodeji podílu zkoumat, zda nedošlo v průběhu pěti let před prodejem ke vkladům do základního kapitálu, k poskytnutí příplatku nebo ke zvýšení podílu od jiného společníka, aby nedocházelo ke zdanění. Pokud takové transakce proběhly, může to mít vliv na strukturování převodu, a může být vhodné před samotným prodejem realizovat ve společnosti některé změny.
Nové pravidlo bylo zavedeno i v případě osvobození při převodu podílů v obchodních korporacích, na které se dlouhodobě uplatňuje pětiletý časový test. Před účinností novely platilo, že navýšení podílu ve společnosti nebo vklady do vlastního kapitálu v průběhu pětiletého časového testu neovlivňovaly osvobození příjmů z prodeje.
David Neveselý
Jan Krejsa
Pravidla pro osvobození příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů a podílů
Petr Janíček Koncipient
Zmíněná novela zavedla pravidlo, podle kterého se osvobození neuplatní na částku odpovídající zvýšení podílu společníka plněním ve prospěch vlastního kapitálu obchodní korporace nebo nabytím podílu od jiného společníka, pokud k převodu podílu došlo do 5 let od plnění ve prospěch vlastního kapitálu nebo nabytí dalšího podílu. Protože ke zvýšení podílů dochází při zvýšení základního kapitálu, novela postihovala případy, kdy společník navýšil podíl zvýšením základního kapitálu nebo kdy nabyl podíl od jiného společníka. Od roku 2015 bylo toto omezení rozšířeno na jakékoli zvýšení nabývací ceny podílu společníka plněním ve
Právní novinky
13
“
... cieľom novely Zákona o VO je zamedzenie účasti tzv. schránkových firiem s nejasnou vlastníckou štruktúrou vo verejných obstarávaniach ustanovením prísnejších podmienok účasti vo verejnom obstarávaní ...
Prelomené veto prezidenta a schválená novela zákona o verejnom obstarávaní Poslanci Národnej rady Slovenskej republiky prelomili dňa 28. 1. 2015 veto prezidenta Slovenskej republiky a schválili vládny návrh novely zákona č. 25/2006 Z. z., o verejnom obstarávaní a o zmene a doplnení niektorých zákonov v platnom znení („Zákon o VO“), ktorý bol prezidentom Slovenskej republiky vrátený na opätovné prerokovanie Národnou radou Slovenskej republiky. Novela Zákona o VO je reakciou na kauzu predraženého nákupu CT prístroja pre piešťanskú nemocnicu, kvôli ktorej boli medzičasom odvolané ministerka zdravotnícka a podpredsedníčka parlamentu, a kvôli ktorej odstúpil aj samotný predseda parlamentu. Cieľom novely Zákona o VO je zamedzenie účasti tzv. schránkových firiem s nejasnou vlastníckou štruktúrou vo verejných obstarávaniach ustanovením prísnejších podmienok účasti vo verejnom obstarávaní. Verejných obstarávaní na Slovensku sa tak podľa novely Zákona o VO bude môcť od 1. 3. 2015 zúčastniť len taká právnická osoba, ktorá bude schopná preukázať vlastnícke vzťahy až po úroveň fyzickej osoby. Uvedené sa má dosiahnuť tak, že verejného obstarávania sa nebude môcť zúčastniť právnická osoba, ktorá má sídlo v štáte, ktorého právny poriadok neumožňuje preukázať, ktoré fyzické osoby v nej majú kvalifikovanú účasť (t. j. aspoň 10% priamy alebo nepriamy podiel na
Právní novinky
základnom imaní alebo na hlasovacích právach právnickej osoby, alebo možnosť uplatňovania vplyvu na riadení právnickej osoby; nepriamym podielom sa rozumie podiel držaný sprostredkovane prostredníctvom právnických osôb, v ktorých má držiteľ nepriameho podielu kvalifikovanú účasť). Verejného obstarávania sa tiež nebude môcť zúčastniť právnická osoba, ktoré síce nemá sídlo v štáte, ktorého právny poriadok neumožňuje preukázať, ktoré fyzické osoby v nej majú kvalifikovanú účasť, ale bude prostredníctvom kvalifikovanej účasti priamo alebo nepriamo ovládaná fyzickými osobami, ktoré majú bydlisko v štáte, ktorého právny poriadok neumožňuje preukázať ich majetkovú účasť. Taktiež sa verejného obstarávania nebudú môcť zúčastniť právnické osoby, v ktorých majú kvalifikovanú účasť verejní funkcionári vymenovaní v ústavnom zákone č. 357/2004 Z. z., o ochrane verejného záujmu pri výkone funkcií verených funkcionárov. Nové prísnejšie podmienky sa budú týkať nielen nadlimitných, ale aj podlimitných zákaziek. Vzťahovať sa budú aj na tretie osoby, ktoré pomáhajú samotnému uchádzačovi subdodávateľským spôsobom preukázať finančné a ekonomické postavenie uchádzača, ako aj jeho technickú alebo odbornú spôsobilosť. Tým uchádzačom vo verejnom obstarávaní, ktorí budú nepravdivo informovať o svojej majetkovej
14
štruktúre, bude podľa pripravovanej novely Zákona o VO hroziť pokuta od Úradu pre verejné obstarávanie vo výške od 1000 Eur do 10 000 Eur a zákaz účasti vo verejnom obstarávaní na dobu 3 rokov. Novela zároveň zavádza aj ďalšiu výnimku zo Zákona o VO, podľa ktorej sa Zákon o VO nevzťahuje na podlimitnú zákazku (t. j. zákazku do 134 000 Eur, resp. do 207 000 Eur), ktorej predmetom je dodanie tovaru alebo poskytnutie služby súvisiacich so zabezpečením prípravy a výkonom predsedníctva Slovenskej republiky v Rade Európskej únie s výnimkou zákaziek obstarávaných prostredníctvom elektronického trhoviska. Predmetná výnimka umožní štátu nakupovať tovary alebo služby bez súťaže a mimo zraku verejnosti, pričom o takúto zákazku sa budú môcť uchádzať aj tzv. „schránkové firmy“.
Peter Šuba Partner
Ján Kapec Advokát
Opozícia vyčítala vládnej novele Zákona o VO, že neodkrýva konečných užívateľov výhod z verejného obstarávania, ale obsahuje len identifikáciu osôb, ktoré majú v spoločnosti riadiace práva. Parlament preto zároveň s novelou schválil návrh uznesenia, ktorým požiadal vládu, aby v súčinnosti s poslancami a Národnou bankou Slovenska pripravila v prvom štvrťroku 2015 návrh zákona, ktorým sa vytvorí verejný register
Právní novinky
konečných užívateľov výhod zákaziek s cieľom dosiahnuť efektívnejšie a transparentnejšie nakladanie s verejnými prostriedkami pri verejnom obstarávaní a nakladaní so štátnymi aktívami, majetkom štátu a majetkom územnej samosprávy a súčasne minimalizovať priestor na súvisiace negatívne spoločenské javy. Register by mal byť založený na princípe odkrývania konečného užívateľa výhod, nielen formálneho majiteľa spoločnosti. Podľa názoru prezidenta Slovenskej republiky novela Zákona o VO nemusí byť účinná v praxi, pričom prezident zároveň vyjadril aj pochybnosť o súlade novely Zákona o VO (konkrétne jej časti týkajúcej sa preukazovania majetkovej účasti) s čl. 1 ods. 1 prvej vety Ústavy Slovenskej republiky. Spôsob, akým sa novela Zákona o VO snaží vylúčiť účasť tzv. „schránkových“ firiem z verejného obstarávania, nie je podľa názoru prezidenta Slovenskej republiky v súlade s Ústavou Slovenskej republiky, ako aj právom Európskej únie. Novela Zákona o VO navyše podľa názoru prezidenta Slovenskej republiky nezabráni, aby tendre vyhrávali firmy s utajenými majiteľmi, keďže vyžaduje len odkrytie formálnych vlastníkov.
15
Vzdělávání v oblasti práva na nejvyšší úrovni
Plánované semináře - letní semestr 2015
II II II II
5. 6. Compliance a prevence trestní odpovědnosti právnických osob (Praha)
SEMINÁŘE VZDĚLÁVÁNÍ „NA MÍRU” EXPERTNÍ POSUDKY KONZULTACE
29. 5. Předsmluvní odpovědnost v detailu (Praha)
12. 6. Nová civilní judikatura Nejvyššího soudu, závazkové senáty 23, 26, 31, 32, 33 Cdo (Praha) 19. 6. Nová civilní judikatura Nejvyššího soudu, věcněprávní a deliktní senáty 22, 25, 28, 30, 31 Cdo (Praha) 26. 6. Aktuální vývojové tendence občanského zákoníku (Praha)
Semináře probíhají v moderních prostorách pražského Florentina, vždy v pátek od 9:00 do 12:30 hodin. Lektory jsou špičkoví odborníci, akademici a zároveň spoluautoři nového občanského zákoníku i velkých komentářů k němu Milan Hulmák, František Korbel, Filip Melzer a Petr Tégl. Přihlášku a více informací naleznete na: www.havelholasek.cz/akademie
Akademie
16
Brněnská pobočka kanceláře Havel, Holásek & Partners se přestěhovala do nového administrativního komplexu Titanium Titanium je moderní administrativní komplex budov v centru Brna vytvářející špičkové klientské i pracovní prostředí s rozsáhlým zázemím a relaxační zónou. Výhodou je rovněž dobré napojení na dálniční síť a parkování přímo v areálu. „Hledání nových moderních prostor souvisí s celkovým rozvojem naší kanceláře. Podobně jako při loňském přemístění pražského sídla se nám i v tomto případě podařilo vybrat nový moderní komplex přímo v centru města, který nám poskytne výborné zázemí a klientům veškerý komfort,“ uvedl Jaroslav Havel, řídící partner kanceláře. Brněnská kancelář, ve které pracuje 15 právníků, je hlavním kontaktním místem pro klienty kanceláře z jižní a střední Moravy a Vysočiny. Stěhování do nových prostor Titania navazuje na loňský přesun pražské centrály do Florentina. To bylo v roce 2014 vyhlášeno v prestižní mezinárodní soutěži Central & Eastern European Real Estate Quality Awards (CEEQA) nejlepším kancelářským prostorem ve střední a východní Evropě.
Naše kancelář
17
Náš tým 180 právníků 500 spolupracovníků
Naši klienti 1000 klientů 70 největších světových společností z Fortune 500 40 společností z Czech Top 100 7 společností z Czech Top 10
Mezinárodní spolupráce Součást tří prestižních mezinárodních právnických sítí Know-how 30 tisíc právníků z celého světa Zastoupení ve více než 160 zemích světa
PRAHA
BRNO
Florentinum, recepce A
Titanium Business Complex
Na Florenci 2116/15
Nové sady 996/25
110 00 Praha 1 – Nové Město
602 00 Brno
Tel.: + 420 255 000 111
Tel.: + 420 545 423 420
Fax: + 420 255 000 110
Fax: + 420 545 423 421
[email protected]
[email protected]
www.havelholasek.cz
www.havelholasek.cz
OSTRAVA
BRATISLAVA
Poděbradova 2738/16
Apollo Business Center II, blok H
702 00 Ostrava
Mlynské Nivy 49
Tel.: + 420 596 110 300
821 09 Bratislava 1
Fax.:+ 420 596 110 420
Tel.: + 421 232 113 900
[email protected]
Fax.: + 421 232 113 901
www.havelholasek.cz
[email protected] www.havelholasek.sk
