editorial obsah novinky business make install software

LinuxEXPRES

OPRAVDOVÝ LINUXOVÝ MAGA ZÍN

Toto číslo vyšlo 19. 1. 2006 v nákladu 4000 výtisků Šéfredaktor Zástupce šéfredaktora Redakce Jaz. korektura Ilustrace Fotoreportér

Lukáš Zapletal - [email protected] Vlastimil Ott - [email protected] Ivan Bibr - [email protected] Bohdan Milar - [email protected] Vlastimil Ott Milan Lesniak Martin Bělehrádek

LinuxEXPRES

obsah leden 2006

editorial ............................................................. 03 obsah ................................................................. 04 novinky .............................................................. 06 business ............................................................. 08 make install ........................................................ 14 software

Inzerce / tel.

Milan Woff - [email protected] +420 538 702 702

Design a sazba

studio Tomato, Kateřinská 5, CZ 779 00 Olomouc

Vydavatel

Sekretariát Telefon Fax

QCM, s. r. o., IČ 26262525 Rybkova 1, CZ 602 00 Brno Kateřinská 5, CZ 779 00 Olomouc +420 585 221 024 [email protected] +420 538 702 702 +420 541 210 338

Tiskové zprávy

[email protected]

Tisk

Tiskárna v Dubí, F. a A. Ryšových 301, CZ 721 00 Ostrava-Svinov

distro

Adresa redakce

Rozšiřuje PNS a.s. pro ČR, Mediaprint Kappa Pressgrosso pro SR. Za obsah inzerce ručí zadavatel. Za původnost a obsahovou správnost odpovídá autor. Rukopisy redakce nevrací. Všechna práva k uveřejněným dílům jsou vyhrazena. Přetisk, zpracování, překlad do jiného jazyka a jakékoliv jiné užití jen s výslovným souhlasem vydavatele. Autorská práva k časopisu i navazujícímu elektronickému zpracování na základě zmocnění autora vykonává vydavatel. Text prošel jazykovou korekturou. Redakce neručí za případné škody způsobené aplikací postupů uvedených v časopise, nebo používáním CD přílohy (pokud je přítomna). Linux je ochrannou známkou Linuse Torvaldse. Linux (jeho jádro) je, stejně jako většina programů pro něj, svobodný operační systém. Licence GNU GPL zajišťuje svobodu přístupu k takto vyvíjenému softwaru, svobodu přístupu ke zdrojovým kódům a také zajišťuje, že tato svoboda nemůže být potlačena. Redakce zkracuje GNU/Linux na Linux. Předplatné pro ČR (12 čísel za cenu deseti - 990,- Kč) můžete získat telefonicky na 538 702 702, e-mailem na [email protected] nebo přes objednávkový formulář na stránkách www.linuxexpres.cz. Předplatitel automaticky získává elektronické předplatné, které je k dispozici i samostatně za cenu 349,- Kč (390,- Sk) za 12 čísel (souborů PDF). Na Slovensku předplatné vyřizuje firma MAGNET PRESS, SLOVAKIA s. r. o., Šustekova 8, 851 04 Bratislava - Petržalka, e-mail [email protected], tel. (+421) 02/67 20 19 31-33. Cena ročního předplatného je 1490,- Sk. http://www.linuxexpres.cz © 2006 QCM, s. r. o.

Pixel (Svatopluk Vít)

16

IntelliJ IDEA 5.0 (Lukáš Zapletal)

19

Skenování (Martin Veselý)

20

Mandriva Linux 2006 CZ (Svatopluk Vít)

22

téma Edubuntu (Vlastimil Ott)

25

Škola hrou (Petr Vojnar)

28

Školní síť (Ondřej Jakubčík)

32

Výuka zeměpisu s obrázky z OCL (Svatopluk Vít)

34

praxe Vyplatí se VoIP? (Zdeněk Pižl)

35

Práva sú výsadou (Juraj Šípoš)

38

Cobol (Lukáš Faltýnek)

41

Vývoj jádra I. (Lukáš Jelínek)

42

Winkumentace (Svatopluk Vít)

44

MainActor 5.5 (Lubomír Čevela)

46

Bash, 13. díl (Bohdan Milar)

48

Mailbox (Vlastimil Ott)

49

hry Quake 4 (Michal Spáda)

50

Herní novinky (Michal Spáda)

53

recenze knih........................................................ 54 hardware OvisLink eLive IP-3047 (Lubomír Čevela)

55

internet .............................................................. 56 okénko do oken Svobodné šifrování v Outlooku (Tomáš Hanusek)

57

URL článků Každý článek má na našem portále svoji stránku, na které najdete zejména diskuzi, obrázky, odkazy a dodatečné materiály. Toto je také to pravé místo pro případná errata či doplnění ze strany autora nebo redakce. Pokud máte jiný názor, nebo chcete článek doplnit – neváhejte!

Měsíčník příznivců Linuxu ISSN 1214-8733, MK ČR E15469

LinuxEXPRES | opravdový linuxový magazín

novinky | 07

Xen 3.0 - průlom na trhu serverů? Jediným rozumně použitelným programem, který umožňuje běh aplikací z různých platforem, byl donedávna pouze proprietární VMware, jehož cena mnohdy předstihla cenu nového hardwaru. Skutečným průlomem se proto nejspíš stane až Xen, open-source program, který je k dispozici zdarma a díky odlišnému návrhu VMware navíc v rychlosti předstihne. V současné době sice umožňuje pouze spouštění modifikovaných operačních systémů, to se ale změní s příchodem nové generace procesorů. Xen je možné s výhodou nasadit například na webhostingových serverech (každý uživatel tak může mít dedikovaný server s minimálními náklady) nebo na clusterech. Podle názoru mnohých analytiků se Xen stane stěžejní open-source aplikací pro enterprise prostředí. Nově vydaná verze 3.0 se snaží maximálně přizpůsobit potřebám tohoto odvětví. Protože na Xenu zatím nelze spouštět Windows, znamená šíření Xenu také šíření Linuxu. http://searchopensource.techtarget.c om/originalContent/0,289142,sid39_ gci1152219,00.html

Kudy půjde dál MySQL? Akvizice firmy InnoBase Oraclem udělala firmě MySQL AB tak trochu čáru přes rozpočet. Připravila ji totiž o klíčovou komponentu InnoDB, kterou InnoBase pro MySQL vyvíjela. Její kód sice zůstane pod GPL, ale bez původních autorů ho zřejmě MySQL nebude moci využít. Musela se proto začít rozhlížet po alternativách. Představitelé MySQL sice stále odmítají zveřejnit jakékoliv podrobnosti o tom, kudy chtějí pokračovat, nějaké možnosti jsou ale přesto viditelné.

pro začínající uživatele. V roce 1999 vznikla jako jedna z mála distribucí s příjemným instalátorem a grafickými konfiguračním nástroji. Díky své jednoduchosti přivedla k Linuxu mnoho nových uživatelů a vybudovala kolem sebe poměrně malou, leč velmi stabilní komunitu. Osud distribuce byl bohužel vždy zcela v rukách jejích tvůrců Jona a Tala Danzigových, protože tato dvojice nikdy neuvolnila zdrojové kódy svých konfiguračních nástrojů. Po smrti Jona Danziga bohužel vývoj Libranetu téměř skončil. Nyní Tal Danzig oznámil, že odjíždí na tři měsíce do Izraele a po tuto dobu nebude na Libranetu pracovat. Jestli se k němu ještě někdy vrátí, je ve hvězdách a pokud neuvolní kód svých programů, nebude moci komunita ve vývoji pokračovat. Současní uživatelé Libranetu se tak nejspíš nakonec přidají k uživatelům Ubuntu, MEPISu, Xandrosu, Linspire a podobných distribucí. http://trends.newsforge.com/

Seagate zapisuje kolmo Firma Seagate, která v prosinci pohltila známého výrobce disků Maxtor, ohlásila úplnou novinku. Externí 160 GB disk s možností rychlého zálohování celého počítače stiskem jednoho tlačítka není nic světoborného, jenže tento disk používá tzv. kolmého zápisu dat. Díky této inovaci se vměstná na jednu plotnu disku až o 30 % více dat. Cena byla stanovena na 379 USD a ohlášena byla také varianta o velikosti 500 GB, která by měla být dostupná v dubnu. Věřme, že to nebude aprílový žertík.

opravdový linuxový magazín

| LinuxEXPRES

Protokol Jabber definuje spoustu věcí. Máte-li Jabber kompatibilního klienta, to ještě neznamená, že využíváte služeb této sítě naplno. Některé klienty zdaleka nezvládají všechny funkce. Gajim je jiný. Gajim byl stvořen výhradně pro Jabber, je napsán v Pythonu pomocí GTK+ (ale GNOME nevyžaduje), zvládá popup okna a podporuje komunikaci D-Bus. Můžete tak z příkazové řádky pomocí programu gajim-remote třeba změnit svůj status. Gajim je opravdu dobrý Jabber klient.

Google Desktop pro Linux! Ještě ne. Bohužel, zatím s námi Google Labs příliš nepočítá. Ale proč nepoužít nějakou alternativu? Instalace balíku Beagle je v některých distribucích docela složitá (pokud nemáte SUSE), Kat se vám třeba nemusí líbit. Je zde Pinot 0.3! Umí indexovat poštu, text, HTML, PDF a DOC. No, není toho moc, snad se bude líbit alespoň možnost dotazovat internetové vyhledávače. Co nenajdu ve svém domovském adresáři, najdu na internetu.

Chatujete? Mnoho open-source projektů má své IRC kanály, často podpůrné, jindy komunitní nebo čistě vývojářské. Jaký klient ale vybrat? Má být takový, nebo makový? Například GAIM se umí připojit k IRC, ale není to pravé ořechové. Kdo však zkusí xchat, neprohloupí. Nabízí jak konzolovou, tak GTK+ variantu. Je velmi mocný, má obrovské množství nastavení, nabízí skriptování a klávesové zkratky. Také podpora zvuků není k zahození a pokud používáte panel, umí na něm pěkně zablikat.

Alltray 0.65 Jenže on ten xchat se neumí minimalizovat do traye. Co s tím? Může vám překážet, a proto je tu šikovná utilitka Alltray, která dokáže jakoukoli aplikaci pro X přesunout do místa, kterému říkáme tray.

Asi to bude vypadat, že jsem ujetý do Pythonu, ale nemůžu si pomoct. Ačkoli vývojáři platformy Mono hlásají, že to bude základ budoucích verzí GNOME, zatím uživatele drží nad vodou jazyk, ve kterém je napsán i přehrávač hudby Quod Libet. Quod Libet je plně funkcemi nabitý přehrávač a strčí do kapsy mnoho jiných. Považte: mini mód, standardní mód s knihovnou, okamžité znovunačtení adresářů po změně, vyhledávání s regulárními výrazy, browser ve stylu iTunes, minimalizace do traye, editor tagů (který je opravdu mocný a intuitivní), Shoutcast/Podcast a podpora pluginů (např. odesílání informací na AudioScrobler, autotagování nebo OSD). No, možná nahradí na mém desktopu tak milovaný Rhythmbox!

http://www.eweek.com/

V dnešní době zná Libranet jen málokdo, kdysi to ale byla první debianovská distribuce určená

Gajim 0.8.2

Quod Libet 0.11

Někteří analytici se domnívají, že MySQL znovu naváže spolupráci s firmou Sleepycat, která stojí za populární BerkeleyDB. Tyto dvě firmy už spolu kdysi vyvíjely vlastní storage engine, MySQL se ale nakonec rozhodlo právě pro InnoDB. Další možností by mohlo být rozšíření spolupráce s firmou SAP, protože MySQL před dvěma lety převzalo vývoj jeho databáze dnes známé jako MaxDB.

Libranet zřejmě končí

GNOME

Anna Bernáthová a redakce

Lukáš Zapletal Zdroj: www.gnomefiles.org

18 | software

Pokud jej srovnám s jeho hlavními konkurenty (nebo lépe řečeno s programy, se kterými bude Pixel srovnáván nejčastěji), vítězí hlavně ve své multiplatformnosti, protože deset podporovaných platforem je opravdu úctyhodné číslo. K dipozici je i 64bitová verze. Oproti Adobe Photoshopu získává hlavně svou cenou a volností licence, která říká, že jej lze používat na všech dostupných platformách pouze za jeden registrační poplatek. Sympatická je také možnost upgradu na novější verzi v rámci větve 1.x. Oproti GIMPu je licence trošku nevýhodná, za GIMP nemusíte platit nic, je šířen pod licencí GNU GPL.

V jednom z rozhovorů přišla na přetřes i otázka crackování programu Pixel. Autor řekl, že si s crackery rozumí, neboť vždy, když na nějaký crack narazil, stačil prý jeden mail a crack byl stažen.

Ale opět chci zdůraznit, je to betaverze a je docela možné, že až budete číst tyto řádky, bude k dispozici verze finální, zbavená těchto chyb. Momentálně však nelze program v této verzi doporučit do produkčního prostředí – a samozřejmě se to u betaverzí ani nedělá. Další nevýhodou pro někoho může být to, že se jedná o program s uzavřeným kódem. Také zatím nedisponuje možností používat plug-in moduly z Photoshopu, na stránkách o tom není ani zmínka a ty, které jsem stáhl z internetu a chtěl vyzkoušet, jsem v prostředí programu k použití nenalezl (v instalačním adresáři je podadresář Plug-in).

Pokud se zaregistrujete získáte, také přístup k on-line podpoře přímo od autora. Další možnost interakce mezi vámi a vývojářem je hlášení chyb a také fórum uživatelů, kde vám zajisté zkušenější rádi poradí.

Pokud vám chybí CMYK barevné profily, můžete je stáhnout na www.adobe.com.

I když se autor na svých stránkách chlubí možností snadného přeložení rozhraní, je zatím k dispozici jen anglická verze. Zvláštností by mělo být to, že překlady jsou realizovány v Unicode a proto by měly fungovat i pro nás exotické řeči, jako je čínština nebo právě korejština. Ale předpokládám, že to je otázka zahájení překladatelského projektu. Pixel také zatím nenabízí možnost jakéhokoliv uživatelského rozšíření, podobně jako GIMP například se Script-Fu. Uživatelská dokumentace neboli nápověda, kterou program nabízí, je také poměrně chudá. Na druhou stranu, člověk, který někdy používal nějaký program podobného typu, bude přesně vědět, jak Pixel používat. A samozřejmě také předpokládám, že se to do finální verze určitě změní. A jaký je můj pohled na Pixel? Jsem trochu rozpačitý. Dle prohlášení, které je na domovské stránce k dispozici, měla být finální verze k dispozici v září. Je tedy jasné, že se dolaďují chyby. Pokud se podíváte do seznamu otevřených chyb, jsou uživatelé velmi aktivní a chyby hlásí, proto může vývojář rychle opravovat. Mohou tak častěji vznikat nové, opravené verze.

Oba hlavní konkurenti mají také větší možnosti rozšíření ať už pomocí plug-in modulů (jak Photoshop tak i GIMP) nebo i pomocí dodatečných skriptů (GIMP). Pro Photoshop a Pixel zase hovoří tradičnější rozhraní s roletkovým menu. V univerzálnosti používaných formátů je to asi nastejno, protože formát Photoshopu umí otevřít všechny aplikace, Pixel umí i nativní XCF. Horší je to s pixelovským PX, ten umí jen on sám. Hlavní výhodou Pixelu a Photoshopu je jejich profesionální využití a podpora grafických standardů CMYK a HDR. Je také vidět, že Photoshop a GIMP nabízejí také o trochu více funkcí, než má zatím Pixel. Pro řadu lidí se ve Windows stal synonymem levného editoru PaintShop Pro, teď jej může nahradit Pixel, zvláště podporou svých mnoha platforem. Autor na produktu neustále pracuje a vylepšuje jej. Pokud jste začátečník a chcete začít pracovat s dobrým programem, je pro vás Pixel určitě dobré řešení. Z vlastních zkušeností vím, že pro nejednoho uživatele může být rozhraní GIMPu skutečně nepřekonatelným problémem. Univerzální rada asi neexistuje. Pokud pracujete s GIMPem a vyhovuje vám, nemusíte nic měnit. Pokud potřebujete CMYK, zvolte Pixel, 32 nebo 79 dolarů vás určitě nezruinuje a proto o něm hovořím jako o opravdovém Photoshopu pro chudé. Dostanete za to skvělý produkt, který má v sobě velký potenciál. Navíc nás alespoň trochu může těšit, že my, Slovani, jsme chytré hlavy. 

Odkazy: http://www.kanzelsberger.com Oficiální domovská stránka projektu

LinuxEXPRES | opravdový linuxový magazín

software| 21

opravdu chcete použít. Poté již pracujete jako v kterémkoliv jiném skenovacím programu. Vedle standardních nabídek a možností, které nám Kooka nabízí, musíme také připočíst možnost z výběru tří OCR programů (GOCR, OCRAD a méně známý KADMOS) pro rozpoznávání a převod textů. Jelikož se bude stále jednat o shodné postupy úprav pro rozpoznávání textů, v níže uvedených odstavcích se zaměřím pouze na práci se známějším projektem GOCR.

du font Flubber, budete se muset věnovat „vyladění“ celého rozpoznávání více než u fontu Courier.

Jak se rozpoznává a čeho se vyvarovat Představte si, že jste se rozhodli převést novinový výstřižek zajímavého článku do počítače, vylepšili stupně šedi a upravili interpolaci. Avšak výsledek nestál za moc, místo čitelného textu vidíte modré rámečky, celý obrázek je přeškrtnut dvěma čarami a celek působí trochu chaoticky. GOCR dokáže vyznačit nerozpoznané znaky červenou barvou a ty znaky, u kterých by mohly být pochybnosti, jsou automaticky označeny světlejší červenou. Naopak korektně rozpoznané znaky jsou ohraničeny světle modrými rámečky. Zkusme nyní GOCR naučit pracovat tak, jak chceme my. Pro nerozpoznané znaky lze totiž vytvořit dodatečně databázi (stačí vytvořit nový adresář ./db) a po restartu aplikace, tentokráte ovšem s přepínačem -m 130, se nás GOCR automaticky dotáže na nerozpoznané znaky, hezky jeden po druhém. Poté si takto nově zjištěný znak zařadí do své databáze, ze které později čerpá.

GOCR a jak se poprat s texty GOCR je klasický nástroj pro rozpoznávání znaků v textu ovládaný z příkazového řádku. Přestože GOCR má stále své mouchy, především s častým nepořádkem v rozložení textu na stránce, může být přesto i velmi užitečným pomocníkem.

V některých případech, především u tzv. „kudrnatého“ písma, stačí i mírná úprava vyvážení stupňů šedi, popřípadě snížení hodnoty velikosti prachu. Program tak dokáže lépe čelit třeba efektu lehce zmačkaného papíru. Pakliže se vše zdaří, můžete s trochou trpělivosti ukládat poměrně přesné výsledky bez ohledu na to, zdali byl předlohou novinový útržek nebo čistá fotografie.

V dnešní době existují zhruba následující dvě majoritní rozhraní. Linuxové SANE a rozhraní TWAIN, které pro změnu používají operační systémy rodiny Windows. Rozhraní TWAIN však trpí menším nedostatkem, jelikož neumožňuje přímý přístup k danému skenovacímu zařízení přes síť, ve srovnání s lépe propracovaným SANE. Pro zajímavost se můžeme také zmínit o jakýchsi „hybridních“ rozhraních typu WinSANE nebo SaneWAIN, které mají za úkol přemostit onen nedostatek sdílení zařízení na operačních systémech typu Windows.

Pokud máte program úspěšně nainstalovaný, zkusíme nyní otestovat jeho funkčnost příkazem gocr doplněným třeba o přepínač -h. Pomocí tohoto přepínače se nám totiž zobrazí kompletní seznam dostupných voleb.

Nastavujeme GOCR Nyní nám nic nebrání v cestě zkusit si nějaký ten článek převést na plotny našeho disku. Pakliže máte nainstalován jeden z výše uvedených skenovacích programů a program pro OCR, můžeme začít. Snad nejlepší metodou, jak zajistit co nejlepší rozpoznávání jednotlivých znaků, je daný obrázek převést v libovolném grafickém editoru na stupně šedi. Rozhodně není dobré používat plné syté barvy nebo malé rozlišení, řekněme pod 150 DPI. U mého skeneru Umax Astra 2100U, který byl mimo jiné dobře na první pokus rozpoznán a systémem přijat, se osvědčilo jako zcela dostačující 200–300 DPI. Ovšem dávejte si také pozor na rychlost své sestavy, protože v případě, že nedisponujete zrovna silným strojem a použijete příliš veliké rozlišení, nebude vám pravděpodobně stačit přísun kávy a venku se začne pomalu smrákat. Není také třeba dodávat, že nejlepší bude, když si před samotným skenováním – jak se říká „naostro“ – některá nastavení zkusíte předem. Předejdete tak minimálně ztrátě času. Program GOCR se bohužel stále ještě nedokáže dobře vypořádat s atypickými fonty. V praxi to vypadá tak, že pokud máte rozsáhlejší text, u kterého byl použit kupříkla-

opravdový linuxový magazín

| LinuxEXPRES

Na samotný závěr bych chtěl jen dodat, že ačkoliv se jedná v případě GOCR o slibný projekt, který zaznamenal v poslední době velký pokrok, ještě stále má v porovnání s některými komerčními produkty co dohánět. 

Odkazy:

http://jocr.sourceforge.net GNU Optical Character Recognition (GOCR) http://www.sane-project.org Scanner Access Now Easy http://www.xsane.org Grafické rozhraní pro SANE http://www.linux-ocr.ekitap.gen.tr Linux a OCR

SANE pracuje se zařízeními Video4Linux, proto se vám při startu skenovacího programu může jako zdroj objevit také vaše televizní karta. Ano, i z ní můžete „skenovat“.

22 | distro

Francouzský smolař s českými vylepšeními

Podle nového vývojového plánu se objevila konečná verze Mandriva Linuxu 2006. Svatopluk Vít otestoval verzi označenou přídomkem CZ. podrobněji provede instalací. Podrobně popíše programy i s jejich verzemi. Nic takového však od této recenze nečekejte.

O autorovi: Svatopluk Vít (*1974) se narodil v Karviné, momentálně je však trvale usazen v Praze. Pracuje u jedné nadnárodní společnosti jako správce počítačové sítě běžící na produktech Microsoftu, na starosti má i vnitrofiremní počítačová školení. Doma však s úspěchem prohání Linux. Poslouchá dobrou hudbu, zajde si do divadla a také je aktivní v několika komunitách kolem open-source projektů a rád prosazuje tato řešení do praxe.

URL článku: www.linuxexpres.cz/06d1

Už více než před rokem byl podstatně upraven vývojový plán francouzské distribuce tehdy označované ještě jako Mandrakelinux. Poslední oficiální českou verzí byla ta s číslem 10.1. Na konci roku 2005 se objevuje verze 2006. Firma Mandriva upustila od číselného označování verzí a přešla na model s rokem v názvu. Trošku to odskákala verze 10.2, která nikdy nevyšla, neboť byla přejmenována na verzi 2005 s přídomkem „LE“. Nešlo se totiž vměstnat do vývojového plánu, a tak byla tato verze prohlášena pouze za testovací a s podporou do doby, než vyjde verze 2006. Dokonce nebyla doporučována pro instalaci koncovým uživatelům. Na českém trhu zajišťuje podporu této distribuce firma QCM s.r.o. Ta přišla s verzí 10.1 v krabicovém provedení a myslím si, že zaznamenala úspěch. Rozhodla se zaběhlý model neměnit a přijít se stejnou verzí i u novinky Mandriva Linux 2006. Kompletní název tedy zní Mandriva Linux 2006 CZ a vychází z originální verze PowerPack. Recenzi se pokusím napsat trochu jinak a zaměřit se na věci, které se tak často nezmiňují. Klasická recenze vás

Pokud si objednáte krabicovou verzi Mandriva Linuxu 2006 CZ, dostanete opravdovou krabici, ve které najdete celkem šest médií, dvě tištěné uživatelské příručky a samolepky ke zkrášlení vašeho počítače. Jako média jsou přiložena dvě dvouvrstvá DVD a čtyři CD. Od minulé verze ubyla Live verze Mandrivy. Vlastní Mandriva Linux 2006 CZ je na obou typech médií stejná a záleží jen na vás, jakou mechaniku máte v počítači, na kterém chcete instalaci provést. Rozdíl je jen v přidaných programech. I když abych byl úplně přesný, jisté rozdíly přece jen trochu jsou, CD verze neobsahuje některé balíčky se zdrojovými kódy. A proč je tato verze označena jako CZ? Je to hlavně proto, že tato distribuce používá originální Mandrivu jako základ a navíc přidává mnoho vlastního. Na DVD tak najdete mnoho stažených balíčkových repozitářů, jmenujme alespoň plf, thac nebo borgnet. Existují i „nekrabicové“ CZ verze, které obsahují jen média a příručky jsou v PDF souborech, samozřejmě jsou levnější. Samostatnou kapitolou je další přidaný obsah. Najdete zde dva produkty firmy Grisoft (AVG v serverové verzi jako shareware a na stanici zdarma) a program Akční čeština (zábavná výuka češtiny, zkušební verze). Pokud chcete získat elektronickou verzi všech čísel časopisu LinuxEXPRES, kupte si Mandriva Linux 2006 CZ. Na přiložených CD a DVD najdete všechna čísla až do září 2005. Z dalších časopisů zde najdete Abíčko, což je časopis serveru ABCLinuxu.cz. Čísla začínají květnem 2002 a končí zářím 2005. Přečíst si můžete i Linuxové noviny (1997–2001), příručku Práce s textem a knihu Linux – Dokumentační projekt. Již na začátku jsem se zmiňoval o dvou tištěných příručkách, které vlastně vzešly z přání uživatelů. Jejich autorem je Ivan Bíbr a osobně mi jeho styl velmi sedí. První příručka je určena nováčkům (Mandriva Linux – Příručka uživatele) a provede vás úskalím instalace a konfigurace systému. Je určitě velmi dobré, že se v mnoha pasážích zaměřuje na uživatele Windows, protože často zmiňuje rozdíly a odliš-

LinuxEXPRES | opravdový linuxový magazín

téma | 25

Edubuntu Ubuntu pro školy je úžasný nástroj,

zjistil Vlastimil Ott.

Ubuntu je hvězda linuxového nebe, která zazářila a svým jasem ozářila velký kus linuxového světa. A její jas nepohasíná, naopak – má nakročeno a vypadá to, že její obliba nejen mezi milovníky hvězd stále roste. V čem ale její úspěch spočívá? Proč vznikají varianty? Vždyť z původního Ubuntu do dnešního dne vznikly „klony“ KUbuntu či Edubuntu, které se také našly své místo na Slunci. Ubuntu totiž splňuje mnohé náročné požadavky na univerzální a použitelnou distribuci Linuxu, kterou zvládne nainstalovat nepříliš zkušený uživatel, která obsahuje mnoho zajímavého softwaru a která především „mluví“ česky. Že je to zásluha tisíců vývojářů Debian GNU/Linuxu, kteří jej (Debian) vyvíjejí drahně let a který byl použit jako základ galaxie Ubuntu, už není nutné vědět. Proč taky? Ubuntu je zde a je úžasné!

Samozřejmou součástí je běžné softwarové vybavení, které nalezneme v každé průměrné linuxové distribuci. Ubuntu jako takové je – jak jsem zmínil – založeno na Debianu, grafickým prostředím je GNOME. Ale protože má v názvu „vzdělání“, nemůže si dovolit ignorovat výukové aplikace pro prostředí KDE. A také to nedělá, tyto aplikace, o kterých píše ve svém článku Petr Vojnar, zde samozřejmě naleznete. Ale o pojďme si o softwaru říct více.

Softwarové vybavení – základ úspěchu Úspěšnost řešení a možnosti nasazení operačního systému jsou podmíněny škálou programového vybavení. Edubuntu už v základní instalaci (jedno CD) obsahuje množství softwaru. Možnosti se ale ještě řádově rozšiřují, neboť mohou být využity také softwarové repozitáře, do nichž je převáděno mnoho softwaru z Debianu. Hlavní nabídka obsahuje položku Vzdělávání, v níž se nainstalované výukové aplikace zobrazují. Jsou zde již zmíněné KDE programy (více v článku Petra Vojnara). Ze zvědavosti jsem zamířil do programu pro instalování softwaru, abych zjistil, jaké další aplikace je možné nainstalovat. Nečekal jsem příliš použitelných věcí, ale nabídka mě velmi příjemně překvapila. Aplikace, které lze nainstalovat, mnohdy nejsou vzdělávací primárně, ale často spíše sekundárně – slouží pouze jako technické řešení. Uvádím zde pouze nejzajímavější, a to ještě ty, které nejsou uvedeny ve zmíněném článku.

Ale tento text není recenzí na klasické Ubuntu, nýbrž na jednu z jeho dvou zmiňovaných variant – Edubuntu. Z názvu již samo vyplývá, že tohle Ubuntu je zaměřeno na vzdělávání, školy a děti. Ale i učitel, či spíše rodič, si zde najde to své. Ale pojďme si vše projít popořádku a podrobně se s touto zajímavou distribucí seznamme.

Záměr Účelem a záměrem distribuce je poskytnout kompletní operační systém pro školy, ale také pro počítače žáků a studentů. Proto se zde kromě na první pohled viditelných výukových aplikací „objevují“ také záležitosti, které mají ryze technický charakter a s učením (se) jako takovým vlastně nesouvisejí. Softwarová výbava tedy pokrývá programy edukační, zejména pro menší děti, grafický software (hlavně asi pro středoškoláky) a technické prostředky, které ocení učitel či správce školní sítě.

opravdový linuxový magazín

| LinuxEXPRES

Na počátku bylo Ubuntu, ve kterém naleznete pouze prostředí GNOME. Milovníci KDE ale přivedli na svět KUbuntu, kde je zase přítomno pouze KDE. A Edubuntu si bere z obou prostředí to nejlepší.

Dr. Geo Nástroj pro vytváření geometrických a vektorových objektů. Je možné vytvářet různé prostorové objekty. Kouzlo ovšem spočívá v tom, že je je lze libovolně rotovat, zvětšovat nebo mezi nimi založit vztahy prostřednictvím referenčních bodů. Výsledek lze uložit jako PostScript nebo např. normální obrázek. Gperiodic Jednoduchá, ale funkční periodická tabulka prvků. Po kliknutí na značku prvku se zobrazí jeho rozsáhlá charakteristika, bohužel anglicky, ale možná je to vlastně plus. Nemusí se totiž používat nutně jenom v hodině chemie. Ktouch Jedná se o program pro výuku psaní na klávesnici (dříve „psaní na psaím stroji“). Program pracuje v režimu lekcí, kdy se uživatel učí. Může se ovšem učit i „jen tak“, bez zadaného úkolu. Problém, který existuje všude, je zde příliš

Méně pozitivní zpráva je, že produkty, které jste ve Windows provozovali, zde možná nebude možné zprovoznit. Existuje projekt Wine, který umožní spouštění programů pro Windows v Linuxu, ale je to škrábání levou rukou za pravým uchem. Mnohem lepší je hledat a nalézat aplikace, které plní stejný či podobný účel. Je jich mnoho, samozřejmě ale nenajdete identické kopie, protože softwarové firmy ještě „nechtějí Linux objevit“. Ale tato situace se mění – mnoho i českých softwarových firem již pro Linux své produkty vyvíjí nebo o tom uvažuje.

O autorovi: Vlastimil Ott (*1979) je povoláním učitel češtiny a němčiny na střední škole. Linux zná od roku 1999 a dnes je jeho stále spokojenějším uživatelem. Nerad se hádá v internetových diskuzích, má rád německé detektivky a víno. Stará se o LinuxEXPRES jako jeho redaktor.

URL článku: www.linuxexpres.cz/06f1

34 | téma

Výuka zeměpisu s obrázky z Open Clipart Library Jak použít Open Clipart Library

ve školství, nám ukáže Svatopluk Vít.

Open Clipart Library je soubor obrázků mnoha zaměření, který je k dispozici převážně ve vektorovém formátu SVG. Vektorový obrázek (složený z geometrických objektů) lze libovolně zvětšovat či zmenšovat a nedochází při tom k jeho deformaci.

Jako další krok byste měli nainstalovat Inkscape, který je v mnoha distribucích k dispozici. Vůbec vás nemusí zajímat, jestli máte úplně nejnovější verzi, většina moderních distribucí má verzi 0.42 nebo 0.43, které jsou dostatečně stabilní a práci, kterou budeme chtít udělat, zvládnou.

O autorovi: Svatopluk Vít (*1974) se narodil v Karviné, momentálně je však trvale usazen v Praze. Pracuje u jedné nadnárodní společnosti jako správce počítačové sítě běžící na produktech Microsoftu, na starosti má i vnitrofiremní počítačová školení. Doma však s úspěchem prohání Linux. Poslouchá dobrou hudbu, zajde si do divadla a také je aktivní v několika komunitách kolem open-source projektů a rád prosazuje tato řešení do praxe.

URL článku: www.linuxexpres.cz/06j1

Tímto článkem bych chtěl ukázat, jak za málo peněz připravit kvalitní podklady pro výuku zeměpisu (hodně muziky). Bude to jakási praktická kuchařka. Budeme k tomu používat program Inkscape a také knihovnu svobodných obrázků s názvem Open Clipart Library. Začneme tím, že si na domovských stránkách tuto knihovnu stáhneme. Jedná se o kolekci SVG obrázků, kterých je již více než 6900 (ve verzi 0.18). Mezi tímto množstvím najdeme i překvapivě dost obrázků souvisejících se zeměpisem. Po stažení celý soubor rozbalíme na disk (jak to provedete, záleží na typu balíčku, který jste si stáhli). Spusťte Inkscape a zvolte Soubor–Otevřít. V adresáři clipart najdete několik podadresářů, my se podíváme do adresáře geography (musíte vědět, kam jste Open Clipart Library rozbalili). Zde můžete vidět několik slepých map. My se zaměříme na soubor s názvem europe_francesco_rolland_.svg. Tento soubor obsahuje mapu Evropy v pěkném, použitelném tvaru. Klikněte pravým tlačítkem myši na mapu Evropy a z nabídky vyberte Zrušit seskupení. Rázem se mapa rozpadne na jednotlivé státy. Nyní už můžete klikat na jednotlivá území a přiřadit jim například jinou barvu. Chceme si například vytvořit mapu jen sousedů ČR. Postupně klikneme na Česko (a přidržíme k tomu klávesu [Shift]), Polsko, Slovensko, Rakousko a Německo. Pak stiskněte kombinaci [Ctrl+c]. Tím zkopírujete vybrané státy do schránky. Nyní si vytvořte nový soubor pomocí nabídky Soubor–Nový–A4 landscape. V novém otevřeném dokumentu stiskněte [Ctrl+v]. Měly by se objevit mapy všech vybraných států. Teď se ukáže síla vektorového editoru a vektorových obrázků obecně. Mapa států je poněkud malá. Musíme ji zvětšit. A nesmí dojít ke ztrátě kvality (ony známé zuby). Je to jednoduché. Kolem objektu se po vybrání objeví několik záchytných bodů. Přejděte k některému v rohu. Zmáčkněte a držte klávesu [Ctrl], současně s tím držte levé tlačítko myši. Mapa se začne zvětšovat. To, že jsme zmáčkli při zvětšování klávesu [Ctrl], nám zajistí, že se obrázek

nebude stranově deformovat a zůstane v původním poměru. Postupně mapu zvětšete na celou stránku, ale ponechte si dole a nahoře trochu místa. V této části se pokusíme vložit ještě vlajky států. Ty totiž Open Clipart Library obsahuje také. Najdete je v adresáři signs_and_symbols/flags/europe. Některé jsou přímo v tomto adresáři, jiné jsou v adresáři se jménem země. Kdybychom teď použili funkci Soubor–Otevřít, otevřel by nám Inkscape všechny vlajky samostatně. Místo toho použijeme funkci Soubor–Import a postupně zmenšíme všechny vlajky tak, aby se vlezly pod obrázek (použijeme k tomu opět nám již známou klávesu [Ctrl] a tažení myši se stisknutým levým tlačítkem). Pokud chcete, aby všechny vlajky měly stejnou výšku, stačí na ni jen kliknout a v horní části se objeví rozměry objektu. Pokud chcete, aby byl dodržen poměr, klikněte na ikonku zámku mezi šířkou a výškou. Pak již jen stačí do rámečku zadat hodnotu výšky v milimetrech a tentýž postup aplikovat na všechny vlajky. Protože se vám určitě nepovedlo vlajky zarovnat na jednu linii, můžete je srovnat pomocí funkce Objekt–Zarovnat a umístit. Zde si vyberte druhou ikonu zleva ve druhé řadě (Zarovnat horní strany) a pak pro rovnoměrné rozmístění vyberte první ikonu v části rozmístit. Všechny vlajky budou míst stejný rozestup. Nakonec nám zbývá už jen vložit titulek obsahující text „Sousedé ČR a jejich vlajky“. Na nástrojové liště vlevo klikněte na nástroj Tvorba a úprava textových objektů a klikněte do plochy. Můžete začít psát. Vepište text, poté jej uchopte za roh a za držení [Ctrl] zvětšete do potřebné velikosti. Vše je hotovo. Můžete si mapu vytisknout (Soubor–Tisk) nebo jen uložit (Soubor–Uložit), případě vyexportovat do obrázku (Soubor–Exportovat bitmapu) a použít v neSVG programu, např. v OpenOffice.org. 

Odkazy:

http://www.openclipart.org Oficiální domovská stránka Open Clipart Library http://www.inkscape.org Oficiální stránka programu Inkscape

LinuxEXPRES | opravdový linuxový magazín

praxe | 39

(znamienko plus) alebo - (znamienko mínus). Znamienkom plus pridelíme právo, znamienkom mínus ho odoberieme, pričom použijeme r (read - čítať), w (write - zapisovať), x (execute - spustiť). Ak chceme, aby do súboru subor.txt mohli všetci užívatelia zapisovať, do príkazového riadku napíšeme: chmod a+w subor.txt alebo chmod 666 subor.txt

Umask

Príkaz umask je obdobou príkazu chmod, ale pracuje s opačnými bitmi a je pre všeobecné - globálne nastavenie práv. To jest napríklad si nastavíte program tak, aby zakaždým ukladal súbory s právami povedzme v hodnotách ekvivalentným príkazu chmod 600 (čítať a zapisovať môže iba vlastník). Čísla určíte rovnako – budete vychádzať z utility chmod, ale každé číslo odpočítate od čísla 7. Ak chcete sebe priradiť všetky práva (7), skupine chcete dať právo čítať a spúšťať súbory (5) a ostatným všetky práva zobrať (0), čo inak docielite zadaním chmod 750 subor.txt, potom odpočítate každé číslo uvedené v zátvorke od čísla 7, a tak dostanete 0 – pre seba (7 – 7 = 0), 2 – pre skupinu (7 – 5 = 2) a 7 – pre ostatných (7 – 0 = 0). Napokon napíšete do inicializačného skriptu príkaz: umask 027. Umask nastavuje teda implicitné (default) práva pre súbory. Ak vytvoríte nejaký súbor (napr. v editore vi, Perl skript a pod.), bude mať implicitne také práva, aké ste zadefinovali pomocou umask.

Vlastnosti súborov podrobnejšie

chmod 755 je skrátená podoba chmod 0755. Prístupové

práva sú uložené v 12 bitoch a popisujú sa nasledovne: 4000

SUID (s-bit, setuid)

2000

SGID (s-bit, setgid)

1000

„sticky bit“ alebo t-bit

0400

r (čítať) pre vlastníka

0200

w (zapisovať) pre vlastníka

0100

x (spúšťať) pre vlastníka

S príkazom chmod pracujete s číslami [4, 2, 1], ktorých súčty predstavujú kombináciu práv. Významovo ideme zľava doprava – prvé číslo je vlastník, druhé skupina a tretie ostatní: 770 hodnota predstavuje číslo 7 - (sčítanie hodnôt 1 + 2 + 4) pre vlastníka a aj skupinu, teda súčet čísiel 1 [právo spúšťať súbory – x], 2 [právo zapisovať – w] a 4 [právo čítať – r ]), nula na konci znamená, že „ostatní“ nemajú nijaké práva. Bity Ak použijete príkaz ls -l a uvidíte výpis ako drwx-----, pomlčka (-) znamená, že všetky prístupové práva pre daný súbor/adresár sú odobraté; budete vedieť aj komu. Ak uvidíte drwxrwxrwx – d je adresár (directory) a 9

opravdový linuxový magazín

| LinuxEXPRES

inštancií rwx predstavuje vlastníka (rwx), skupinu (rwx) a ostatných (rwx). V tomto prípade majú všetci maximálne práva. drwxrw-rw- znamená, že všetky práva sú povolené, len skupina a ostatní nemajú právo súbory spúšťať.

Symbol

Binárně

Oktálně

---

000

0

--x

001

1

-w-

010

2

-wx

011

3

r--

100

4

r-x

101

5

rw-

110

6

rwx

111

7

Čo znamená bit „s“ a „t“? t-bit Príkaz chmod +t alebo chmod 1000 (namiesto posledných troch núl treba zadať vami želané atribúty práv). Keď pracujete s Linuxom istý čas, všimnete si, že pri práci so súbormi nemáte do činenia len s právami typu rwx. Keď sa lepšie pozriete na súborový systém, zistíte, že existujú bity typu s a t:

Príkazom chmod 644 subor.txt docielime, že vlastník bude môcť do súboru zapisovať, ale pre všetkých ostatných bude k dispozícii len právo subor.txt čítať. Toto pravda možno nastaviť aj pre adresár a výpis príkazom ls -l indikuje, že pre adresár platí právo 644 (t. j. rw- pre vlastníka, r-- pre skupinu a ostatných): drw-r--r-- 2 juro wheel 512 Aug 21 16:38 obrazky

$ ls -ld /usr/bin/crontab /usr/bin/passwd /usr/sbin/sendmail /tmp drwxrwxrwt 5 root root 1024 Jan 1 17:21 /tmp -rwsr-xr-x 1 root root 0328 May 6 1998 /usr/bin/crontab -r-sr-xr-x 1 root bin 5613 Apr 27 1998 /usr/bin/passwd -rwsr-sr-x 1 root mail 89524 Dec 3 22:18 /usr/sbin/sendmail

Výraz „sticky bit“, nazývaný aj „t-bit“ (nie s-bit), je odvodený od toho, že keď je súbor s atribútom „sticky“ spustený, ostane v RAM („stick“ – nalepiť). Normálne však, ak program skončil, je z RAM uvoľnený a miesto, kde sa nachádzal, bude použité niečím iným. Ak je kód programu v RAM, program zbehne rýchlejšie, pretože kód nemusí byť opätovne spúšťaný z disku. V súčasnosti však môže s príchodom zdieľaných knižníc a lacnej RAM väčšina Unixov atribút “sticky bit” v tomto koncepte ignorovať; používa sa však často v kombinácii s adresárom /tmp: $ls -ld /tmp drwxrwxrwt 5 root root 1024 Jan 1 17:21 /tmp

Posledné písmenko „t“ na konci (...rwt) hovorí za seba. T-bit má však ďalší podstatný význam – normálne, ak adresár nemá t-bit atribút, súbory možno v adresári mazať (ak je adresár s atribútom „writable“ – w), ak má vlastník právo zapisovať do adresára. Ak máte adresár, kde ktokoľvek môže umiestniť súbory, potom ich aj ktokoľvek môže vymazať, čím vymaže súbory niekoho iného. Atribút t-bit toto správanie mení. Ak má adresár atribút t-bit, tak len vlastník súborov smie vymazať súbory. Atribút t-bit nastavíme príkazom chmod a+tw alebo chmod 1777.

Práva sebe nastavíme číselne pomocou príkazu chmod (čísla nahradíme, podľa potreby, požadovanými atribútmi): chmod 400 file – pre seba máme právo čítať, skupine a ostatným ho odoberieme chmod 440 file – pre seba aj pre skupinu máme právo súbor čítať chmod 444 file – pre seba, skupinu a aj ostatných platí právo čítať súbor

42 | praxe

Vývoj jádra I. Napsat si ovladač pro zařízení, souborový

systém nebo něco jiného? V Linuxu 2.6 je to podle Lukáše Jelínka velmi snadné!

Tzv. syscall znamená, že se pro každé volání procesor přepne z uživatelského (user mode) do privilegovaného (kernel mode) režimu a zpět, což znamená určitou časovou ztrátu.

Alespoň pro toho, kdo má zkušenosti s programováním v jazyce C, nechybí mu chuť experimentovat, poznávat nové věci a také trochu schopnosti promýšlet věci v širších souvislostech. To všechno je totiž potřeba k tomu, aby se nová součást stala přirozenou součástí linuxového jádra – minimálně toho vašeho. Pokud budete chtít, a pokud váš příspěvek vyhoví tvrdým kritériím pro přijímání nových modulů do oficiálního jádra, může se nakonec usídlit v milionech počítačů po celém světě. Je mnoho důvodů, proč se člověk rozhodne, že si napíše nějakou součást (modul) do jádra, případně upraví nějaký už existující. Může to být neexistence ovladače pro nějaké zařízení, touha zavést nebo zlepšit podporu pro méně obvyklý souborový systém, nebo třeba jen dobrý pocit z toho, že se člověk stává součástí elitní skupiny vývojářů jádra. Nápad je to ale vždy dobrý. Modulů (a těch kvalitních zvláště) není nikdy dost, proto každý nový je vždy přínosem, minimálně pro toho, kdo si dá práci s naprogramováním tohoto „malého velkého díla“. Každý dobře napsaný modul totiž velkým dílem bezesporu je – bez ohledu na svůj rozsah.

ĀȀ̀ЀԀ ĀȀ̀ЀԀ‫ࠀ܀؀‬ ऀ਀‫଀̀܀‬ఀ

ༀက฀ᄀကԀሀ

O autorovi: Lukáš Jelínek (*1977) vystudoval FEL ČVUT v oboru Výpočetní technika. Žije v Kutné Hoře a pracuje jako vývojář softwaru pro různé platformy, včetně programů pro embedded systémy. Ve volném čase rád fotografuje, natáčí a stříhá video a také se věnuje (v Čechách poměrně málo známému) powerkitingu.

ഀ฀‫਀؀‬Ѐ

ഀ฀‫਀؀‬Ѐ

ഀ฀‫਀؀‬Ѐ

různé, v každém případě se z nich lze mnohému naučit. A zrovna v tomto případě se to hodí dvojnásob, je to totiž příležitost poznat, jak je jádro napsáno a jaké techniky se v jeho kódu používají. Dobrým pomocníkem je hypertextová forma zdrojových kódů jádra (k dispozici na lxr.linux.no), kde jsou jednotlivé soubory provázány přes použité symboly (funkce, proměnné, konstanty apod.) tak, že to výrazně usnadňuje orientaci v kódu. Také vřele doporučuji knihu Linux Device Drivers (3. vydání) – to je základní příručka vývojáře jádra a lze z ní načerpat velké množství informací (ve formátu PDF ji lze stáhnout na lwn.net/Kernel/LDD3). Pozor ovšem na starší informace a rady k jádrům před 2.6 – poněkud (většinou k lepšímu) se změnilo rozhraní a řada věcí z dřívějška už tedy neplatí.

Co patří do jádra? První věcí, kterou musí udělat každý, kdo se rozhodne napsat něco do jádra, je závažné rozhodnutí – patří to tam vůbec? A pokud ano, tak co všechno? Nebylo by lepší to udělat v rámci normálního programu? Že je něco součástí jádra, znamená pro tento kód řadu omezení: Funkce budou z programů přístupné pouze pomocí volání jádra (tzv. syscall), ať už existující či úplně nového. To mj. znamená, že se pro každé volání procesor přepne z uživatelského (user mode) do privilegovaného (kernel mode) režimu a zpět, což znamená určitou časovou ztrátu.

ༀက฀ᄀကԀሀ

ༀက฀ᄀကԀሀ

Obr. 1. Základní architektura Linuxu

Slasti a strasti vývojáře jádra Na začátku jsem se snažil navnadit na jednoduchost vývoje, ale skutečnost je trochu složitější. Problém je totiž v tom, že neexistuje pořádná referenční dokumentace k základním funkcím jádra ani k mnohým modulům, které se často používají. Na druhou stranu je k dispozici zdroj informací z největších: jsou to zdrojové kódy jádra a všech obsažených modulů. Sice je to s úrovní jejich „okomentovanosti“

Data z programu nejsou přímo dostupná. Přistupuje se k nim buď přes zvláštní funkce, anebo přes namapovaný virtuální adresní prostor. Celé jádro sdílí jeden adresní prostor, do kterého lze přistupovat bez omezení. Jakákoli chyba může poškodit data v jiné části jádra, s vážnými dopady na celý systém. Všechno, co v jádře děláme, by mělo trvat co nejkratší dobu. Nadměrně dlouhé pobývání zejména v kritických sekcích má vážné dopady na výkonnost systému. Navíc zde případná nekonečná smyčka způsobí beznadějné zatuhnutí.

LinuxEXPRES | opravdový linuxový magazín

50 | hry

Quake 4 Michal Spáda hodnotí

najnovšiu hru od id software. už v minulosti použili existujúce herné systémy (Doom, Quake, Quake II, atď.) napr. vo svojich hrách Heretic, Hexen a Hexen II – na Linuxe sme mali možnosť sa stretnúť aj s ich titulom Soldier of Fortune (tí najnostalgickejší fanúšikovia potom zaspomínajú na zlaté časy Amigy a na svoju dobu skvelú RPG hru Black Crypt). Vďaka promptnej práci Timothee Besseta z id (autor linuxovej verzie) sme prakticky ihneď po vydaní dostali na stiahnutie inštalátor pre Linux, rovnako ako nástroje na vytváranie vlastných máp a modifikácií, čo ocenia hlavne tí kreatívnejší medzi nami. Hra pre jedného hráča nadväzuje na príbeh hry Quake II (súčasťou špeciálneho vydania Q4 je aj kompletná verzia tejto hry), v ktorom osamelý (ako inak) hrdina z námornej pechoty pozemských jednotiek prenikol počas invázie na

Veľkých softvérových firiem, ktoré by priamo podporovali Linux a vydávali špeciálne linuxové verzie svojich hier, nie je nikdy dosť. Na jednej strane sa dá súhlasiť s Bohdanom Milarom, že len na dohranie všetkých komerčných hier by bežný človek potreboval prinajmenšom dva roky prázdnin či dovolenky, na strane druhej je fakt, že nie pri všetkých žánroch je dostupný rovnako kvalitný výber.

O autorovi: Michal Spáda (*1980) študuje doktorský program na katedre anglistiky FF UP v Olomouci. V práci (tiež na univerzite) i doma používa výhradne Linux a FreeBSD. Hraniu a vývoju hier sa venuje vo voľnom čase.

URL článku: www.linuxexpres.cz/06u1

Ak je však vaším najobľúbenejším žánrom práve viac či (v prípade tímových hier) menej bezhlavá streľba v prvej osobe, nemáte na linuxovom trhu za čím plakať. Obzvlášť veľkým obľúbencom všetkých priaznivcov tučniakov je v tomto smere id Software, ktorý nielen vydáva svoje nové tituly so serverom i klientom priamo pre Linux, ale dokonca uvoľňuje zdrojové kódy svojich starších enginov (naposledy Quake III engine, ktorý používajú aj hry Return to Castle Wolfenstein a Enemy Territory) pod licenciou GPL, čím umožňuje prenos všetkých starších hier na Linux rovnako ako vznik veľmi zaujímavých komunitných projektov. Keďže sa uvoľňuje iba systém a nie konkrétne dátové súbory a mapy, môže dokonca id svoje hry naďalej predávať, čo je zrejme riešenie k spokojnosti všetkých zúčastnených. Quake 4 nevznikol priamo v štúdiách spoločnosti id, vytvorili ho totiž ich starí spojenci Raven Software, ktorí

planétu Stroggos, obývanú nesympatickými a militantnými monštrami do ich tyla, väčšinu z nich v spravodlivom hneve pozabíjal a napokon poslal na iný (horší) svet aj vodcu mimozemšťanov Makrona. V Q4 sa ocitnete v úlohe Matthew Kanea, člena elitnej jednotky Rhino Squad, ktorá sa pokúša počas druhej invázie na Stroggos vyradiť z prevádzky centrálny komunikačný systém mimozemšťanov. Nie všetko ide celkom podľa plánu, takže sa po havárii prepravnej lode ocitnete na nehostinnej planéte len so zbraňou v ruke a spolu so zvyškami svojej jednotky sa púšťate do nadľudskej úlohy poraziť obávaných Stroggov priamo na ich pôde. Počkať, počkať, povie si možno teraz niektorý ostrieľaný bijec počítačových príšer, aké zvyšky jednotky? Správny

LinuxEXPRES | opravdový linuxový magazín