Posouzení edukační potřeby žen v klimakteriu

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra porodní asistence

Posouzení edukační potřeby žen v klimakteriu

Bakalářská práce

Šárka Fojtíková

Vedoucí práce: Mgr. Lenka Veselá

Brno 2011

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci s názvem Posouzení edukační potřeby žen v klimakteriu vypracovala samostatně, pod vedením Mgr. Lenky Veselé a všechny použité prameny literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury.

.............................. v Brně dne

................................... jméno

PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucí práce Mgr. Lence Veselé za cenné rady a nápady, které mi poskytovala po celou dobu vedení mé bakalářské práce. Dále děkuji příteli za pomoc při zpracování a vyhodnocení dotazníkového šetření, sestřičkám gynekologických ambulancí za ochotu při rozdávání dotazníků a také všem ženám, které se výzkumu zúčastnily.

OBSAH 1 Úvod........................................................................................................................................6 2 Cíle a hypotézy........................................................................................................................8 3 Abstrakt..................................................................................................................................10 4 Klimakterium.........................................................................................................................11 4.1 Charakteristika období....................................................................................................11 4.1.1 Historie klimakteria..................................................................................................11 4.1.2 Definice klimakteria.................................................................................................12 4.1.3 Příznaky klimakteria................................................................................................14 4.1.4 Hodnocení kvality života v klimakteriu...................................................................15 4.2 Zajímavosti klimakteria..................................................................................................19 4.2.1 Jiné kultury a klimakterium.....................................................................................19 4.2.2 Ovlivňující faktory nástupu klimakteria..................................................................20 4.3 Andropauza......................................................................................................................21 4.3.1 Příznaky.…...............................................................................................................21 4.4 Alternativní způsoby ovlivnění klimakterických příznaků..........................................23 4.4.1 Léčba bylinami........................................................................................................23 4.4.2 Akupunktura a akupresura......................................................................................25 4.4.3 Baňkování...............................................................................................................26 4.4.3 Aromaterapie...........................................................................................................27 4.4.4 Ostatní metody........................................................................................................27 4.5 Sexualita v klimakteriu....................................................................................................29 4.5.1

Změny sexuálních reakcí žen v klimakteriu..........................................................30

4.6 Antikoncepce v klimakteriu............................................................................................32 4.6.1

Hormonální antikoncepce......................................................................................32

4.6.2

Další metody antikoncepce....................................................................................34

4.7 Výživa ženy v klimakteriu..............................................................................................35 4.7.1

Zásady správného stravování................................................................................36

4.7.2 Vitaminy a minerály..............................................................................................37

4.7.3 Omezení příjmu cukru a soli v potravě.................................................................39 4.7.4 4.8

Ječmen a chlorella................................................................................................40

Prevence nemocí v klimakteriu.....................................................................................42 4.8.1

Prevence rakoviny děložního hrdla.......................................................................42

4.8.2

Prevence rakoviny prsu.........................................................................................43

4.8.3

Prevence rakoviny tlustého střeva.........................................................................44

4.9 Problémy v klimakteriu..................................................................................................46 4.9.1

Osteoporoza..........................................................................................................46

4.9.2

Inkontinence........................................................................................................48

4.9.3

Metroragie...........................................................................................................50

4.9.4

Těhotenství v klimakteriu....................................................................................52

4.9.5

Deprese a psychické problémy v klimakteriu.....................................................53

4.9.6

Arteficiální menopauza........................................................................................55

4.10 Klimakterická ambulance.............................................................................................57 4.11 Kontroverze hormonální substituční terapie..............................................................58 5

Metodika šetření a analýza výzkumu...........................................................................62 5.1 Dotazníkové šetření.................................................................................................62 5.2 Pilotní studie............................................................................................................62 5.3 Výzkumný vzorek....................................................................................................62 5.4 Výsledky dotazníkového šetření..............................................................................63

6

Diskuze..........................................................................................................................110

7

Závěr..............................................................................................................................115

8

Seznam použité literatury............................................................................................118

9

Anotace..........................................................................................................................123

10

Přílohy...........................................................................................................................124

1 Úvod

„Žena, která po celé své období ženství žila jednoduše, prostě, rozumně, při dostatku pohybu venku, bude během podzimu a zimy svého života sklízet odměnu v podobě největšího pozemského požehnání- zdraví“. Charasse, 1868

Právě touto moudrou myšlenkou, které věřím, začínám svou bakalářskou práci. A i když je pro mě tato životní etapa ještě vzdálená a nejbližší mi jsou těhotné ženy a rodičky, i přesto mě tato problematika zajímá. Vždyť přece i porodní asistentka by měla znát nejen péči o rodičku a dítě, ale podle mého názoru by měla umět poradit i ženě, která prochází tímto nelehkým životním obdobím. Co mě však vedlo nejvíce k tomuto tématu, bylo zjištění od některých starších žen, že jakmile přestanou menstruovat, gynekologické prohlídky jakoby ani neexistovaly. A tak se často stává, že ženy přichází k lékaři pozdě, když už nějaké zdravotní problémy mají a neuvědomují si nebezpečí podceňování prevence nejen gynekologické. Proto bych se chtěla těmto problémům ve své bakalářské práci věnovat a v případě alarmujícího zjištění zanedbávání prevence, na ženy apelovat a podpořit je v rozhodnutí, že na preventivní prohlídku se vyplácí chodit, neboť dopady jsou pak jak zdravotní, tak i finanční... Pevně věřím, že každá žena, v každém věku si zaslouží úctu, ať již se nachází v jakémkoliv stavu. Klimakterium je nový stav, další životní etapa, nová zkušenost, a proto je podle mě chyba nahlížet na tuto problematiku jako na něco nečistého, nepodstatného. 6

Ba naopak- poskytnout ženám podporu, dostatek validních informací, podat jim pomocnou ruku, když tápou a neví, co dál je může čekat, zda neztratí kus své ženskosti, atraktivitu pro partnera, pochopení příbuzných atd. Snažím se do těchto žen vcítit, pomoct jim najít správnou cestu, dodat potřebné sebevědomí, aby věděly, že „v tom“ nejsou samy.

Formou dotazníkového šetření, které uskutečním ve třech gynekologických ambulancích se budu snažit zjistit co nejvíce informací od žen, které se již v přechodu nacházejí. Jako velmi důležité považuji prevenci onemocnění u žen! Za velmi důležité považuji pravidelné, nejen gynekologické, prohlídky můžou zachránit hodně životů. Vždyť téměř každá žena je matkou, manželkou, tetou, babičkou, přítelkyní...A není škoda kvůli pár minutám na vyšetření ztratit všechno? Považuji každou ženu jako individuální bytost, která myslí, cítí, má rodinu, přátele, a pak najednou zjistí, že spoustu let nebyla nikde na preventivní prohlídce. Začne kolotoč vyšetření, zákroků, léčby, nemožností být se svými blízkými. A přitom stačilo jen jednou za čas jít k lékaři a nechat se prohlédnout a vše mohlo být nyní jiné...

7

2 Cíle a hypotézy Cíl č. 1: Zjistit, zda ženy v klimakteriu chodí na pravidelné

gynekologické a jiné preventivní

prohlídky. Hypotéza č 1: Předpokládám, že alespoň 50 % žen chodí na pravidelné gynekologické a jiné prohlídky.

Cíl č. 2: Zjistit, jakou antikoncepci ženy v klimakteriu preferují. Hypotéza č. 2: Předpokládám, že alespoň 50 % žen preferuje hormonální antikoncepci.

Cíl č. 3: Zjistit, zda se změnil sexuální život žen v klimakteriu. Hypotéza č.3: Předpokládám, že alespoň 60 % žen zaznamenalo změnu v sexuálním životě.

Ráda bych ještě dovysvětlila cíle své bakalářské práce. Co se týká prvního cíle, musím doplnit, že pod pojmem „jiné preventivní prohlídky“ mám na mysli prohlídky týkající se vyšetření stolice na přítomnost krve, dále mamografické vyšetření prsou a také pravidelný screening na rakovinu děložního hrdla. Podle mě tato vyšetření jsou pro ženy velmi důležitá a nevyplácí se je podceňovat. 8

Cíl číslo 2 se zaměřuje na preferenci antikoncepce u žen v klimakteriu. Ráda bych se od žen dozvěděla, jakou antikoncepční metodu nyní využívají. Ze zkušeností z okolí vím, že mladé ženy mají velmi oblíbenou hormonální antikoncepci. Ale je tomu tak i u žen v klimakteriu? Odpověď na tuto otázku očekávám z mého výzkumu, jehož interpretace bude uvedena v praktické části bakalářské práce. Třetí cíl se týká změn v sexuálním životě žen v klimakteriu. Nerozděluji zde pozitivní či negativní postoj, zajímá mě pouze, zda se vůbec intimní život ženy nějakým způsobem změnil. Předpokládám, že z dotazníkového šetření vyplyne jasně, jak ženy sexualitu vnímají ve vztahu k další životní fázi, kterou tzv. přechod bezesporu je.

9

3 Abstrakt Bakalářská práce s názvem posouzení edukační potřeby žen v klimakteriu je rozdělena na dvě části. První, teoretická část, se zabývá charakteristikou období, nahlíží do historie klimakteria, podává informace o mužské menopauze, dále je zde zmíněna sexualita žen v klimakteriu, antikoncepce, prevence nemocí, výživa ženy v tomto období, nejčastější problémy žen a na závěr kapitola klimakterické ambulance a hormonální terapie z trochu jiného hlediska než bývá běžné. Cílem práce je zjistit, do jaké míry ženy využívají preventivní prohlídky, jak se změnil jejich sexuální život a jakou antikoncepci v klimakteriu upřednostňují. Na to navazuje edukační materiál přiložený v práci, který poskytuje ženám informace o nejčastějších a nejdůležitějších vyšetřeních, které by měly podstupovat. Také podává stručné informace o nemocích v klimakteriu. K praktické části bylo využito pro sběr informací dotazníkové šetření, kde ženy kroužkovaly, eventuelně doplňovaly své odpovědi. Vše bylo vyhodnoceno formou tabulek a grafů. Jako příloha byla k práci vytvořena edukační brožura pro ženy v klimakteriu.

10

4 Klimakterium 4.1 Charakteristika období 4.1.1 Historie klimakteria První kapitola nahlíží do historie klimakteria a menopauzy. Jde o náhled na tuto problematika očima dřívějších lékařů a odborníků Donát ve své knize Klinické aspekty klimaktéria a postmenopauzy uvádí, že podle staroindických lékařů začíná první menstruace ženy kolem 12 roku života a končí zhruba v 50 letech. Egyptskému a antickému světu byly již v tehdejší době dobře známy patologie, jakými jsou metrorrhagie, karcinom dělohy, descensus a prolaps. Sám Hippokrates tyto nemoci popisuje jako „onemocnění, které přichází s bolestí a vede k rychlé smrti“. Teprve až v 16. století můžeme nalézt informace od španělských a nizozemských lékařů o karcinomu endometria.1 Autor dále také zmiňuje, že v roce 1774 napsal Denman práci „ Observations on the cure of cancer“ a o tři roky později John Leak uvedl dílo „ Medical instruction towards the prevention and cure of chronic disease peculiar to woman“. V tomto díle můžeme objevit první pokus o vysvětlení menopauzy.2 V roce 1813 se setkáváme s pojmem „ klimakterická nemoc“. Henry Halford tak shrnul potíže anglického panovníka Jiřího III. Samozřejmě v tehdejší době byl tento názor odsouzen k zániku. Avšak nyní

již víme, že existuje i mužská menopauza, tzv. andropauza

(viz.kap.4.3).3

1) DONÁT, J. Klinické aspekty klimaktéria a postmenopauzy , 1987, s. 13-14 2) Tamtéž. 3) Tamtéž.

11

V celé starověké a středověké literatuře se s menopauzou setkáváme pouze sporadicky, což může vést k úvaze, že známý klimakterický syndrom je přítomen až v nynejší společnosti, neboť lidstvo se stále vyvíjí a nyní již život lidí není takový, jako např. před několika staletími, doplňuje Donát.4 Jak se k problému klimakteria dřívě stavěly porodní báby a zda jej vůbec řešily, dostupné literární prameny neuvádějí.

4.1.2 Definice klimakteria Autor knihy Hormonální a substituční terapie a klimakterium, Jeníček, uvádí, že v roce 1999 byl schválen výborem Mezinárodní společnosti pro menopauzu seznam definicí k menopauze. Dovolím si uvést definice dle WHO (Světová zdravotnická organizace) a IMS (Mezinárodní společnost pro menopauzu). Menopauza Trvalé zastavení menstruace, která je výsledkem ztráty ovariální aktivity. Přirozená menopauza může být rozpoznána po 12 následujících měsících amenorey, pro niž nejsou zřejmé jiné patologické a fyziologické důvody. Menopauza se vyskytuje s posledním menstruačním cyklem, který lze s jistotou zjistit retrospektivně nejméně 1 rok po této události. 5

Perimenopauza Čas bezprostředně před menopauzou a první rok po menopauze.6

4) DONÁT, J. Klinické aspekty klimaktéria a postmenopauzy , 1987, s. 13-14 5) JENÍČEK. J., Hormonální substituční terapie a klimakterium, 2001, s. 15 6) JENÍČEK, J., Hormonální substituční terapie a klimakterium, 2001, s. 16

12

Menopauzální přechod Čas před poslední menstruační periodou, kdy obvykle stoupá variabilita menstruačního cyklu. 7

Klimakterium Fáze ve stárnutí ženy označující přechod z reproduktivní fáze do ne-reproduktivního stavu. 8 Klimakterický syndrom Přítomnost symptomů klimakteria.9 Premenopauza Dvojznačný termín. Buď je přičítán době 1-2 let bezprostředně před menopauzou, nebo je přičítán celému reprodukčnímu období před menopauzou.10 Postmenopauza Datum posledního menstruačního cyklu.11 Indukovaná menopauza Zástava menstruace, která následuje po chirurgickém odstranění obou vaječníku nebo po iatrogenní ablaci ovariální funkce.12 7) JENÍČEK, J., Hormonální substituční terapie a klimakterium, 2001, s. 16 8) JENÍČEK, J., Hormonální substituční terapie a klimakterium, 2001, s. 16 9) Tamtéž. 10) Tamtéž. 11) Tamtéž. 12) Tamtéž.

13

Doktorka Robin N. Philipsová se ve své knize Kniha knih o menopauze z roku 2005 zmiňuje zajímavost, že v současné době ženy menstruují mnohem častěji než dříve. Údajně až 400-500x za život. Důvodem je lepší výživa, kvalitnější zdravotní péče a také fakt, že ženy bývají méně často těhotné.13

4.1.3 Příznaky klimakteria Menopauza je obdobím, kdy dochází k fyzickým a psychosociálním změnám v životě každé ženy. Slovo klimakterium vyvolává u mnohých žen asociaci stárnutí, snížené atraktivity a tělesných změn. Tyto obavy bývají často neopodstatněné a je nutné si uvědomit, že každé životní období má svá kouzla.14 Deficit estrogenů přítomný v období menopauzy je fyziologickým důsledkem ztráty ovariální aktivity, ale může způsobit vznik symptomů, které mohou vést nejen ke snížení kvality života ženy, ale k vážnějším zdravotním problémům.15 Relativní nadbytek androgenů působí nejen neestetické změny (zvýšené ochlupení po těle, růst knírku, vypadávání vlasů, obezita mužského typu), ale i negativní zdravotní důsledky androidního typu obezity (typ jablko- pivní břicho). 16 Symptomy dělíme na akutní, subakutní a chronické. U akutních symptomů dochází ke snížení kvality života ženy. Akutní symptomy jsou také známé pod pojmem klimakterický syndrom. Mezi příznaky patří pocení, návaly horka, bolesti hlavy, kloubů, změny v zažívání, arytmie a také můžeme pozorovat změny v psychice, např. podrážděnost, nervozita, výkyvy nálad apod. Subakutní symptomy, označované jako organický estrogen-deficitní syndrom, jsou symptomy vznikající na základě poškození tkání atrofizací z deficitu estrogenů. 17 Mezi postižené sliznice patří: sliznice uretry, pochvy, oka, dutiny ústní, hrtanu, hltanu a také je ohrožena pojivová tkáň. Chronické symptomy jsou známé pod pojmem metabolický estrogen-deficitní syndrom. 13) PHILLIPSOVÁ, R., Kniha knih o menopauze, 2005, s. 14 14 ) Kvalita života a klimakterium, cit. z časopisu diagnoza v ošetřovatelství, 8/2006, s. 315 15 ) Tamtéž. 16 ) Novinka v HRT, cit. z časopisu Sestra, 6/2003, s. 38 17 ) Kvalita života a klimakterium , cit. z diagnoza v ošetřovatelství, 8/2006, s. 315

14

Tyto příznaky jsou vážnějšího charakteru, vyskytují se po několika letech a příčinou je porucha metabolismu cukrů, tuků a bílkovin, z čehož vyplývají další komplikace v podobě aterosklerozy, infarktu myokardu, osteoporozy, osteopenie a fraktury proximální části femuru, ICHS, zvýšený výskyt nádorů tlustého střeva, předčasný nástup stařecké slepoty a demence.

4.1.4 Hodnocení kvality života v klimakteriu V dnešní době existují testy pomocí kterých můžeme hodnotit nejrůznější aspekty klimakteria. Řadí se mezi ně posouzení klimakterických obtíží, kvalita života ženy a hodnocení hormonální léčby. V Evropě je nejčatěji používán Kuppermanův index, dále se můžeme setkat s Menopause Rating Scale a v USA je využíván The Utian Quality of Life Scale. Kuppermanův index Obsahuje 11 symptomů estrogenního deficitu seřazených podle důležitosti. Každému se symptomů je přiřazen faktor závažnosti. U konkrétní ženy je pomocí čtyř kategorií hodnocení (žádné, mírné, středně silné, nesnesitelné obtíže) ohodnocena míra závažnosti daného symptomu. 18 Značnou nevýhodou je, že dotazníky vyplňuje lékař, nikoliv žena.

18 ) Kvalita života a klimakterium, cit. z časopisu diagnoza v ošetřovatelství, 8/2006, s. 316

15

Tab. č. 1 : Kuppermanův index

Symptom

Index

Míra obtíží- silné 3

návaly horka

4

- střední 2

zvýšené pocení

2

- lehké 1

poruchy spánku

2

- žádné 0

podrážděnost

2

Výsledek je součtem násobků:

deprese

1

index x symptom x míra obtíží

poruchy soustředění

1

závratě

1

bolesti hlavy

1

> 35 těžký klimakterický syndrom

bolesti kloubů

1

20-35 střední klimakterický syndrom

bušení srdce

1

15-20 lehký klimakterický syndrom

Hodnocení

http://www.levret.cz/texty/casopisy/mb/2004_3/fait.php (24.10. 2010) The Menopause Rating Scale (MRS) Je metodou obsahující rovněž 11 symptomů, které jsou rozdělelny do tří skupin na psychologické, somato-vegetativní a urogenitální symptomy. Tento dotazník vyplňuje žena sama a přiřazuje každému symptomu míru závažnosti z pěti kategorií hodnocení (žádné, mírné, střední, výrazné, nesnesitelné obtíže). 19

19 ) Kvalita života a klimakterium, cit. z diagnoza v ošetřovatelství, 8/2006, s. 316

16

Tab. č. 2: The Menopause Rating Scale (MRS)

Menopause rating scale (MRS)

intenzita

deprese

Nesnesitelné

4

úzkost

Silné

3

podráždění

Střední

2

vyčerpání

Mírné

1

návaly horka

Žádné

0

palpitace poruchy spánku

Výsledek je součtem intenzit.

bolesti koubů a svalů sexuální problémy

33-44 těžký klimakterický syndrom

inkontinence

22-33 střední klimakterický syndrom

suchost pochvy

11-22 lehký klimakterický syndrom

www.praktickagynekologie.cz (7.12.2010) The Utian Quality of Life (UQOL) Scale Dotazník obsahuje 23 výroků týkajících se života ženy. Jsou jimi: práce a zaměstnání, sexuální oblast, emocionální oblast, životní styl a zdraví. Žena vyplňuje dotazník sama pomocí pěti stupňové škály hodnocení (Výrok naprosto nevystihuje mou situaci až po Výrok zcela vystihuje mou situaci). Tyto metody jsou používány u žen, které se nacházejí ve stádiu před nasazením HRT a dále pak v 1, 3 a 12 měsíců po započetí léčby.20

20 ) Kvalita života a klimakterium, cit. z časopisu diagnoza v ošetřovatelství, 8/2006, s. 316 17

Tab. č. 3: The Utian Quality of Life (UQOL) Scale

The Utian Quality of Life (UQOL) Scale

Hodnocení (poslední měsíc)

1. Mám pod kontrolou důležité stránky svého života.

1 2 3 4 5

2. Má práce mě uspokojuje.

1 2 3 4 5

3. Považuji svoji práci za užitečnou pro společnost.

1 2 3 4 5

4. Nejsem spokojena se svým sexuálním životem.

1 2 3 4 5

5. Jsem spokojená se svým citovým životem.

1 2 3 4 5

6. Provedla jsem množství rozhodnutí v osobním životě i v práci.

1 2 3 4 5

7. Jsem nešťastná ze svého vzhledu.

1 2 3 4 5

8. Má dieta není zdravá a výživná.

1 2 3 4 5

9. Mám své stravovací návyky pod kontrolou.

1 2 3 4 5

10. Běžně cvičím 3-4x týdně.

1 2 3 4 5

11. Jsem depresivní.

1 2 3 4 5

12. Často jsem úzkostná.

1 2 3 4 5

13. Většinu věcí, které se mi přihodí, nemám pod kontrolou.

1 2 3 4 5

14. Jsem spokojena s četností pohlavního styku s partnerem.

1 2 3 4 5

15. V současnosti pociťuji fyzický diskomfort nebo bolest při pohlavním styku.

1 2 3 4 5

16. Obávám se, že nemám kontrolu nad svým fyzickým zdravím.

1 2 3 4 5

17. Jsme pyšná na své pracovní úspěchy.

1 2 3 4 5

18. Považuji svůj život za naplněný.

1 2 3 4 5

19. Dávám si stále nové cíle ve svém osobním životě.

1 2 3 4 5

20. Očekávám pozitivní události ve svém osobním životě.

1 2 3 4 5

21. Cítím se fyzicky skvěle.

1 2 3 4 5

22. Cítím se fit.

1 2 3 4 5

23. Dávám si stále nové cíle ve svém zaměstnání.

1 2 3 4 5

www.praktickagynekologie.cz (7.12.2010)

18

4.2 Zajímavosti klimakteria 4.2.1 Jiné kultury a klimakterium Na rozdíl od žen ze západní společnosti, které vnímají přechod docela úzkostně a s obavami, v jiných kulturách, např. východních, je toto období velmi uznávané, ženy v klimakteriu jsou mnohem váženější. Klimakterium je známka vyšší společenské úrovně. V některých tradičních společnostech, kde jsou ženy součástí širší rodiny společně se svými dětmi a vnoučaty, může období přechodu znamenat novou pozici moci a prestiže. Žena může získat novou významnou úlohu, v níž radí dětem s výchovou a pomáhá hlídat a vychovávat svá vnoučata. 21 Stoppardová popisuje několik druhů národností žen ve vztahu ke klimakteriu a jeho prožívání. Japonský národ je známý svou zdravou výživou a celkově jiným přístupem k životu. Japonky si na klimakterické problémy nestěžují, avšak co je zajímavé, tak trpí bolestmi hlavy a strnutím ramen. Ovšem japonská kultura je zásadová, v některých ohledech tvrdá, tak je možné, že tlak společnosti japonkám nedovolí své problémy přiznat a stěžovat si. Dále autorka uvádí, že naopak Číňanky považují klimakterium za přirozený jev v životě ženy, lékaře nenavštěvují a HRT je zcela vyjímečná u těchto žen.22 V Indonésii je stáří žen velmi uznáváno a zralé ženy jsou uctívány. Co se týká příznaků, trpí jimi méně, než západní ženy. Podobné je to i v Indii, kde ženy zahrnují úctou a v rodině mají důležité místo při rozhodování.23 Pro africké ženy je klimakterium počátkem vyšší společenské pozice a konkrétně ženy kmene Kung žijícím v Botswaně prožívají přechod jako období sexuálního uvolnění.24 Co se týká Ameriky, zde ženy nemají kladný vztah ke stárnutí a klimakteriu vůbec. Naopak americké černošky přechod vnímají pozitivně, neboť signalizuje sexuální vyspělost. 21) STOPPARDOVÁ, M., Klimakterium, 1994, s. 26 22) Tamtéž. 23 ) STOPPARDOVÁ, M., Klimakterium, 1994, s. 26 24 ) STOPPARDOVÁ, M., Klimakterium, 1994, s. 26

19

Stoppardová také nezapomíná ani na Indiány. Popisuje, že v Kanadě žijící ženy indiánského kmene Cree se v období přechodu začínají učit šamanské a léčitelské dovednosti. Pro zajímavost uvádím, že tímto zlomovým obdobím, jakým klimakterium bezesporu je, neprochází jen ženy.25 Výzkumy ukazují, že také velryby a slonice touto „změnou“ prochází. A tak si můžeme, my ženy, říct, že v tom nejsme samy!

4.2.2 Ovlivňující faktory nástupu klimakteria Nástup klimakteria také ovlivňuje dle studií zeměpisná poloha. Bohužel však už není specifikováno, o jaké studie se jedná. U nás, Evropanek je průměrný věk nástupu menopauzy 49-51 let. Srovnáme-li Evropanky např. s Melanézankami z Nové Guinei, kde je průměrný věk nástupu menopauzy 47, 3 let, rozdíl je zde patrný. Zajímavé je nahlédnutí do starší literatury, kde např. Donát již v roce 1989 uvádí, že u podvyživených Melanézanek byl nástup menopauzy pozorován již ve 43, 6 letech! Což dokládá, že výživa je také ovlivňujícím faktorem nástupu změn v ženském těle. Dále Donát poukazuje na to,že v horkých tropech nastupuje menopauza mnohem dříve, stejně jako v horském klimatu. Nápadnější je tento rozdíl mezi ženami žijícími v nadmořské výšce nad 2000m při srovnání s ženami žijícími ve výšce pod 1000m. Zda-li to platí ještě v dnešní době, s odstupem dvaceti let, autor již neuvádí. Dalšími významnými faktory ovlivňující nástup menopauzy je kouření žen, přičemž u kuřaček dochází k časnějšímu nástupu menopauzy. Počet dětí či tělesná hmotnost nebyly dostatečně ověřeny jako faktory ovlivňující nástup menopauzy, ať již v mladším či v pozdějším věku.26

25 ) STOPPARDOVÁ, M., Klimakterium, 1994, s. 26 26 ) DONÁT, J., Přechod v životě ženy, 1989, s. 8

20

4.3 Andropauza Odborný název andropauzy zní „částečný androgenový deficit u stárnoucích mužů“. Dochází k poklesu androgenů v mužském těle, zejména pak testosteronu. Na plodnost a tvorbu spermií však nemá vliv. U mužů se tento deficit objevuje kolem 50.-55. roku života. Andropauza, která je původu hormonálního, by neměla být zaměňována s tzv. krizí středního věku. Ta přichází okolo 40. roku života a je důsledkem psychosociálních změn v životě, což souvisí hlavně s kariérou, vývojem partnerského vztahu a dospíváním dětí. 27 Mužský přechod, neboli mužské klimakterium či andropauza, je pojem naprosto odlišný od ženského přechodu, od ženské menopauzy. Zatímco u ženy jde o přechod z období plodnosti do období neplodnosti, kdy vaječníky již netvoří vajíčka a produkují jen velmi malé množství estrogenů, u mužů jde o skutečný přechod ke stáří. Přitom je zpravidla zachována plodnost i normální hladiny testosteronu.28 Stejně jako u žen, také u mužů dělíme příznaky do oblasti psychické, fyzické a sexuální.

4.3.1 Příznaky Muž bývá podrážděný a mívá neurotické stavy či deprese. Časté jsou problémy se spánkem, snížená chuť na sex a stav vyčerpání. Mezi další příznaky patří u mužů nadměrné pocení, vypadávání vlasů a suchá pokožka. Dochází také ke ztrátě svalové hmoty, v některých případech až o 25 %. Nastávají problémy s váhou, protože se zvětšuje podíl tukové tkáně v těle. Dochází ke zvyšování rizika onemocněním osteoporózou, diabetem nebo ke vzniku cévních onemocnění. Pro muže velmi nepříjemným příznakem, který má často vliv i na psychický stav, jsou problémy s erekcí. Kromě spontánního ochabnutí erekce může dojít k zeslabení prožitku samotného orgasmu. Dosažení erekce je často náročnější a vyžaduje delší stimulaci penisu, úhel ztopoření se zmenšuje, erekce není tak pevná a objem ejakulátu je menší. Prodlužuje se i čas, za který muž dosáhne orgasmu. 27 ) cit. http://tema.apatykar.info/clanek-116/ (8.11.2010) 28 ) cit. DONÁT, J., Klimaktérium průvodce ženy přechodem, 1994, s. 40

21

Většina starších mužů ale ve srovnávacích studiích potvrdila, že pociťují větší potěšení ze sexu než v mládí.29 Léčba andropauzy je zatím v začátcích. Úspěchy v léčbě jako u žen jsou bohužel prozatím zastíněny negativy, které umělé dodávání testosteronu doprovází. Snad v budoucnu se najdou takové preparáty, které nebudou škodit zdraví, ale budou podporovat zdravé stáří a zmírňovat nepříjemné pocity andropauzy.

29 ) http://vademecum-zdravi.cz/andropauza-%E2%80%93-klimakterium-muzu/ (8.4.2011)

22

4.4 Alternativní způsoby ovlivnění klimakterických příznaků 4.4.1 Léčba bylinami Již naše babičky a prababičky věděly o léčivé moci bylinek a proto, nejen za úplňku, chodily na svá tajná místa a sbíraly dary přírody, kterými léčily nejen sebe, ale i své blízké. A tak i dnes, v uspěchané době plné techniky, pokroku a těch nejmodernějších léků se nyní lidé opět vrací k přírodě a stále více jich touží vyzkoušet přírodní léčení našich předků a objevit ukrytá tajemství bylinek. K léčbě můžeme použít čerstvé i sušené byliny. Různá je i jejich příprava. Byliny můžeme pít buď jako čaj nebo si z nich připravit odvar či výluh. Také je lze přikládat na nemocná místa a potírat jimi pokožku. 30 Velkou výhodou je podle mě absolutní přírodní účinek bez přidání jakékoliv chemie a jiných látek, které dnes najdeme v běžně užívaných lécích. Společnost je jakoby pod neustálým tlakem, kde z reklam na ženy chrlí nepřeberné množství preparátů, které „zaručeně“ odstraní jejich potíže. V podstatě se dá říci, že tyto společnosti, jež vyrábějí preparáty k utlumení příznaků fyziologické klimakteria, se snaží ženám vnutit, že jakýkoliv příznak je problém, který se musí řešit, ba dokonce léčit!31 Ženy, které využívají bylinnou terapii jsou buď zklamané léky moderními a snaží se proto najít novou cestu ve zmírnění klimakterických obtíží nebo jsou to ženy věnující se bylinné terapii celý život.32 Uvádím několik bylinek, které lze použít při problémech v klimakteriu. Šalvěj- Je bylinkou proti pocení a návalům horka. Vojtěška- Velmi účinná pro velký zdroj minerálů a vápníku. Navíc působí obdobně jako estrogen, který by se ženě podával. 30) STOPPARDOVÁ, M., Klimakterium, 1994, s. 112-113 31) Tamtéž. 32) STOPPARDOVÁ, M., Klimakterium, 1994, s. 112-113

23

Třezalka- Doménou této byliny je působení v oblasti psychiky a to zejména na dobrý spánek, paměť, pozitivně působí na nervozitu a deprese. Bez černý- Jeho květ je velmi účinný proti zánětům a také zjemňuje pokožku. Sporýš- Tato rostlinka se užívá ve formě čaje nebo výluhu a jeho účinky se promítají v oblasti emocionality, kde působí blahodárně proti úzkosti. Ženšen- Pomáhá při návalech horka. Maliník, heřmánek- Tlumí křeče. Kajenský pepř- Pomáhá při silném menstruačním krvácení. Máta, mučenka, sporýš, pískavice- Tato bylinná kombinace, která se používá jako nálev pomáhá při bolestech hlavy. Divoký jam (hlíza rostliny dioscorea altata)- Odstraňuje bolesti vaječníků a dělohy33 Dr. Phillipsová, na rozdíl od Dr. Stoppardové, dále ještě doporučuje kořen z eleuterokoku ostnitého, který je výborným stimulantem imunitního systému, ženských pohlavních orgánů, dodává energii, pomáhá přizpůsobit se stresu. A také, co by ženy mohlo zajímat, je navrácení libida, které může být vlivem klimakteria potlačeno. 34 Dr. Phillipsová dále vyzdvihuje blahodárný vliv jetele lučního. Má vysoký obsah fytoestrogenů a pomáhá naředit a pročistit krev.35 Zvláštní kapitolu léčiv tvoří čínské byliny. Východní lékařství se dívá na nemoc jako na nerovnováhu nebo narušní dvou složek tělesné síly jing a jang.

33) STOPPARDOVÁ, M., Klimakterium, 1994, 112-113 34) PHILLIPSOVÁ, R., Kniha knih o menopauze, 2005, 196 35) PHILLIPSOVÁ, R., Kniha knih o menopauze, 2005, 196

24

Zatímco západní lékařství léčí jednu chorobu jedním lékem, čínské lékařství vytváří léky a dávkování pro každou jednotlivou ženu.36 Na noční pocení doporučuje Stoppardová využít bylinky nuo dao gen, wu wei zi. Proti návalům horka jsou qing huo nebo mu dan pi. Pro silné vlasy bao shaou yao a shang shen zi. Tu fu ling a she chaung zi jsou naopak účinné pokud má žena bolestivou a suchou pochvu. V dnešní době, jako tzv. zlatou střední cetu, můžou ženy použít fytoestrogeny. Jsou to látky z rostlin, které se v těle mění na látky s účinky estrogenními. Jsou volně prodejné v lékárnách a ženy můžou použít např.: Ive InkontiStop, MenoMax, Elli meno Osteo, GS Merilin Harmony. Cenově se jedná o položky od 300 Kč až 500 Kč. Tyto preparáty jsou určeny ženám, které mají potíže s nadměrným pocením, změnami nálad nebo rudnutím v obličeji.

4.4.2 Akupunktura a akupresura Akupunktura Tato prastará metoda, která se v Číně používá již 5000 let je založena na myšlence, že v těle každého člověka existuje energie, která proudí tělními cestami, jež se nazývají meridiány. Pokud je člověk nemocný, životní síla a tok energie se zpomalí nebo zastaví. Odborník na akupunkturu se snaží obnovit tok energie pomocí měděných, stříbrných nebo zlatých jehel, které vpichuje povrchně do svalů na určitých místech meridiánu. V závislosti na poloze bodu se jehly vpichují buď kolmo, nebo pod určitým úhlem, nebo téměř vodorovně. 37

Tuto techniku západní společnost přijímá jako účinnou a je docela rozšířená a v povědomí veřejnosti vzbuzuje zvědavost a touhu tuto metodu zkusit.

36 ) cit. STOPPARDOVÁ, M., Klimakterium, 1994, s. 113 37 ) cit. STOPPARDOVÁ, M., Klimakterium, 1994, s.114

25

Akupresura Akupresura je velmi podobná akupunktuře, neboť také využívá meridiánů. U této metody však používáme tlaku a dochází k nervosvalové masáži. Stlačujeme určité body a tím stimulujeme energie orgánů. Každá žena v klimakteriu si může provádět akupresuru sama. Stejně jako akupunktura, je i tato metoda velice stará, ale technika stále stejná, ta se nemění, snad jen vylepšuje. Ebner v literatuře z roku 1989 uvádí že:“Nejdůležitější akupresurní body se nalézají vlevo a vpravo pod štítnou žlázou. Zde je také návod, jak takovou masáž provádět: Skloňte hlavu lehce dopředu, aby se vám uvolnilo svalstvo na krku. Teď si položte ruce na šíji a palce umístěte zepředu na krk, vlevo a vpravo pod štítnou žlázu.Masírujte velmi jemným tlakem 5x nahoru a dolů současně na obou stranách, a to jendou ráno a jednou večer.“38 Pro lepší představivost přikládám obrázek ruky, na které jsou zaznačeny body, které můžeme stimulovat pomocí tlaku.(viz. příloha č. 1 )

4.4.3 Baňkování Baňky jsou skleněné kulovité nádoby, naplněné horkým vzduchem. Ochlazováním se v nich vytvoří podtlak, díky kterému se přisají na pokožku. Princip užití se podobá metodě akupresury. Terapeut najde reflexní bod ovlivňující určitý orgán v těle a ten prostřednictvím baněk 'nabudí'. Historie baňkování se začala psát již ve starověku, kdy baňky patřily ke standardní výbavě tehdejších léčitelů. Prostřednictvím baněk lze zmírnit či odstranit celulitidu, bolesti zad a kloubů, osvědčily se i při léčbě migrény, cukrovky, vysokého tlaku, zažívacích problémů, dny, žlučníkových potížích nebo bolestí provázejících menstruační cyklus. 39

38 ) WOLF C. EBNER, Akupresura působí okamžitě , 1989, s. 36 39 ) http://zivotni-energie.cz/bankovani-lecba-nemoci-odstraneni-stresu.html (15.3.2011)

26

Baňková terapie je velice příjemná relaxační technika po dnech plných stresu a vypětí. Délka prosedury je individuální, většinou se však doba trvání pohybuje od 30-45 min. (viz. příloha č. 2)

4.4.4 Aromaterapie Počátky využívání aromatických rostlin se datují před více než 4000 lety. Ve starověkém Egyptě z nich jednoduchým způsobem (nejdříve lisováním, později již primitivní destilací) získávali vonné látky, které používali jako parfém, nebo je přidávali do vonných mastí. Masti používali nejprve faraóni a velekněží, později se rozšířily i mezi prostý lid ve formě kosmetiky, masážních olejů a léků. Éterické oleje našly své uplatnění i při léčení mentálních a fyzických poruch zdraví.40 Při aromaterapii jsou používány silice, což jsou velice koncentrované, čisté látky získané z rostlin. Každá silice má své účinky a ženám v klimakteriu může sloužit jako součást léčby nebo ke zmírnění nepříjemných pocitů. Silice můžeme přijímat vdechováním, masáží, vtíráním do pokožky nebo přikládáním obkladů. Silice z cypřiše, kakosti a růže své příznivce najde u žen, které trpí silnou menstruací. Naopak zase citronela a ylang-ylang tlumí příznaky premenstruačního syndromu. Bazalku lze použít při únavě a vyčerpání a při nespavosti se osvědčila voňavá levandule (prodávaní ve formě levandulových polštářků na spaní). Levandule je také účinná u bolesti hlavy společně s mátou peprnou. Rozmarýn a jalovec pak tlumí bolesti kloubů a svalů. Při depresivních stavech utiší rozbouřenou duši šalvěj a růže.

4.4.5 Ostatní metody Do těchto metod můžeme zařadit vodoléčbu, saunu, skotské střiky, sedací koupele, osteopatii, chiropraxi. Stoppardová popisuje tyto metody: 40 ) cit. http://www.zrozeni.cz/zaklady.php (7.11.2010)

27

Vodoléčba- Technika vodoléčby spočívá ve střídání horké a studené vody. Tím dochází k prokrvení organismu a následnému odplavení škodlivých látek. Této metodě by se měly vyhnout ženy se srdečními problémy.41 Sauna- Sauna, kde se využívá tzv. suché teplo z kamen a studené sprchy způsobuje, podobně jako vodoléčba, prokrvení organismu a tím zlepšení krevního oběhu. Není vhodná pro kardiaky.42 Skotské střiky- Účinná metoda při léčbě migrény. Podél páteře se střídá proud horké a studené vody, která stimuluje páteřní nervy. Po celém procesu je možné cítit brnění v oblasti páteře.43 Sedací koupele- Velmi vhodná metoda pro ženy založená na střídání teplé a studené vody, přičemž pokud žena sedí v teplé vodě, nohy má ponořeny ve studené a obráceně. Účinek se dostavuje v podobě zvýšeného prokrvení pánve a odplavení zplodin.44 Osteopatie- V osteopatii se používají dva základní postupy, masáž svalů v křeči a náprava nesprávně položených kostí v páteři, která zahrnuje jemné páčení jedné části těla proti druhé. 45

Metoda osteopatie by se neměla provádět u žen s kostní atrofiií, proto je vhodné před

začátkem léčby podstoupit rentgenové vyšetření. Chiropraxe- Chiropraxe je zaměřena na anatomii páteře a nervů, které z ní vycházejí. Má se za to, že pohybování určitým obratlem ovlivní zdraví příslušného orgánu. 46

41 42 43 44 45 46

) STOPPARDOVÁ, M. Žena od A do Z , 1993, s. 130 ) STOPPARDOVÁ, M. Žena od A do Z , 1993, s. 130 ) STOPPARDOVÁ, M. Žena od A do Z , 1993, s. 130 ) Tamtéž.

) cit. STOPPARDOVÁ, M., Klimakterium, 1994, s.120 ) cit. STOPPARDOVÁ, M., Klimakterium, 1994, s.120

28

4.5 Sexualita v klimakteriu Mnoho žen s nástupem klimakteria se mylně domnívá, že najednou začnou stárnout a přestanou být pro své partnery a okolí atraktivní. Velká neznámá je pro ženy jejich následující sexuální život. Ženy se většinou domnívají, že již nebude takový, jako dřív, že už je nemá co čekat, co překvapit. Problémy se většinou vyskytnou z důvodu toho, že partneři své pocity a případné problémy neřeší, nepovídají si o nich, což pak může vést opravdu k pocitu, že nástup menopauzy je spojen se zhoršením sexuálního života. Je nutné ovšem podotknout, že určité změny tělo ženy prodělává a nelze zlehčovat problémy, které ženy pociťují, neboť na to mají plné právo a je důležité, aby jim bylo přesně řečeno, nejlépe ze strany jejich gynekologa, co vše může v klimakteriu přijít a jak se případným problémům bránit. Velmi důležité je také poučit partnera ženy! Důležité je také věnovat pozornost svému partnerovi. Pokud má žena partnera staršího, je dobré brát ohledy i na něj, neboť muži po padesátce potřebují více času k dosažení kvalitní erekce, než jejich mladší kolegové. Také se mění množství a síla vypuzování ejakulátu. Ne vždy při pohlavním styku u muže dojde k vyvrcholení. U dalšího styku se ejakulace opět může objevit. Stejně jako u žen, i mužům se mění množství hormonů v krvi. Nejdůležitější je koncentrace testosteronu v krvi, která s věkem klesá, a proto je pro muže v pozdějším věku obtížnější dosáhnout erekce. Doplňková léčba hormony u mužů nemá takové pozitivní odezvy jako léčba u žen. Specifickou kapitolu tvoří ženy po hysterektomii neboli chirurgickém odnětí dělohy. Studie ( bližší informace ke studiím nebyly popsány) ze Skandinávie udávají, že tyto ženy, jimž byla děloha odstraněna, dosahují orgasmu obtížněji, než před zákrokem. Sexuální život můžou opět zahájit až 4 týdny po operaci. Pokud dojde společně s dělohou i k odstranění děložního čípku a vaječníků, sexuální apetit (libido) těchto žen je snížen. Příčinou tohoto problému je odstranění vaječníků a tím je omezena produkce testosteronu, který libido podporuje. Proto některé ženy užívají HRT (hormonální susbtituční terapii) současně s testosteronem. 29

4.5.1 Změny v sexuálních reakcích žen v klimakteriu Pochva V období klimakteria ztrácí svou pružnost, ztenčuje se sliznice a pochva se zkracuje.47 Vaginální zvlhčení Na rozdíl od mladších žen, kdy dojde zhruba do 30 s ke zvlhčení, u starších žen je potřeba cca tři minuty. 48 Malé stydké pysky V průběhu rozvinuté fáze excitace dochází u mladších žen ke ztluštění a změně barvy malých stydkých pysků od tmavě červené k vínově rudé barvě na podkladě žilního městnání. Když žena stárne je barevná změna malých stydkých pysků méně výrazná.49 Klitoris Klitoris je stejně citlivý jako v mládí. Citlivost se s věkem nesnižuje.50 Prsa U starších žen mají sníženou schopnost zvětšení jako důsledku sexuální stimulace.51 Orgasmus Stah tzv. orgazmické manžety je u žen v menopauze zhruba 3-5x, kdežto u mladých žen je to až 10x. 52

47 48 49 50 51 52

) Sexualita v klimakteriu a po něm, časopis Sestra, 1/2001, s.25 ) Tamtéž. ) Tamtéž. ) Tamtéž. ) Sexualita v klimakteriu a po něm, cit. z časopis Sestra, 1/2001, s.25 ) Sexualita v klimakteriu a po něm, časopis Sestra, 1/2001, s.25

30

Dr. Phillipsová upozorňuje na studie, které prokázaly vliv testosteronu na sexuální touhu žen, a proto bývá tento hormon ženám předepisován v malých dávkách. Pro časný záchyt nežádoucích účinků se moniturojí jaterní funkce a hladina tuků. Hormon lze také podávat ve formě náplastí, které mají méně nežádoucích účinků.53 Phillipsová také zmiňuje kontroverzní prohormon DHEA (Dehydroepiandrosteron). Hormon produkují nadledvinky a v těle se mění na ženské i mužské pohlavní hormony. Jeho produkce klesá od 25 let a má se za to, že urychluje rozvoj rakoviny a na druhou stranu54 zlepšuje náladu. Důkaz, že zvyšuje libido zatím chybí.

53 ) PHILLIPSOVÁ, R., Kniha knih o menopauze, 2005, s.89 54 ) PHILLIPSOVÁ, R., Kniha knih o menopauze, 2005, s.89

31

4.6 Antikoncepce v klimakteriu Jak klesá reakce vaječníku, tak pochopitelně klesá i plodnost ženy. Klinicky významné poklesy průměrné plodnosti se dá vysledovat už od 35. roku věku. Někdy se udává, že posledních 10 let před menopauzou (poslední menstruací) je otěhotnění už nepravděpodobné- a poslední menstruace nastává obvykle ve věku 45-55 let. Skutečně, otěhotnění po 45. roce života je vzácné. Sledujeme-li hormonální hladiny, uznává se, že je-li hladina FSH na začátku menstruačnímu cyklu vyšší než 10 IU/l (international unit=mezinárodní jednotka), je pravděpodobnost otěhotnění malá.55 Je důležité také ženy upozornit, že vyhasínání jejich ovuluační činnosti je pozvolné, avšak může dojít náhle k vzplanutí ovulace, která může ženě připravit komplikace v podobě nechtěného těhotenství ve vyšším věku. Proto se všeobecně doporučuje užívat po celé období perimenopauzy antikoncepci, tzn. rok následující po poslední menstruaci, aby žena byla dostatečně chráněna. Dnešní doba poskytuje nepřeberné množství preparátů, kterými lze početí zabránit. Jiné potřeby mají ovšem ženy mladé, stále ještě plodné a ženy starší, které již děti mají a těhotné být nechtějí.

4.6.1 Hormonální antikoncepce Moderní hormonální antikoncepce si zachovala své příznivé účinky. Kromě nejdůležitějšího antikoncepčního účinku, tj. ochrana ženy před otěhotněním, jsou zde i další účinky, které zlepšují kvalitu života. Odstraňují bolesti při menstruaci, snižují intenzitu krvácení (používají se u mladých dívek k léčbě silné menstruace, která bývá spojena s výraznou ztrátou červených krvinek - anémií), zlepšují, ba až odstraňují komplexní soubor příznaků, tzv. premenstruační syndrom. Svým příznivým vlivem zlepšují i kvalitu pokožky. Mnohé ženy mají stále v povědomí, že užívání antikoncepce způsobuje přibírání na váze.

55) cit. http://www.levret.cz/texty/casopisy/mb/2003_2/cepicky1.php (5.10.2010) 32

K nárůstu hmotnosti může v tomto případě dojít při zadržování vody v těle způsobené estrogenem, který antikoncepční tablety obsahují. Změna objemu prsů a tělesné hmotnosti je obvykle individuální reakcí těla na konkrétní přípravek, dopředu nelze určit, který to bude. Je tedy na zvážení gynekologa, aby ženě vybral vhodný typ antikoncepce. 56

Ale i zde platí jistá rizika pro ženy v souvislosti s užíváním hormonální antikoncepce. Rozlišujeme relativní a absolutní kontraindikace v užívání. Relativní kontraindikace by měly být u každé ženy posuzovány naprosto individuálně. Do této skupiny patří např. hypertenze, diabetes mellitus, epilepsie, migréna, obezita, alergie, krvácivé stavy a faktor nejzávažnější- kouření u žen nad 35 let. Kouření všeobecně je velmi škodlivé a v souvislosti s hormonální antikoncepcí zvyšuje riziko trombozy a také účinek antikoncepce snižuje. Do absolutních kontraindikací řadíme hlubokou žilní trombozu, tromboflebitidu a stavy po emboliích a trombozách. Také karcinom prsu a akutní onemocnění jater spadá do této skupiny.57 V prvním čísle časopisu Meduňka z roku 2010 bylo uvedeno následující: Podle autorů Elsona Haase, zakladatele centra preventivní medicíny v Kalifornii a Buck Levina, profesora výživy Bastyr University, je hormonální antikoncepce tou nejúčinnějsí, ale také nejriskantnější formou antikoncepce. Dále upozorňují, že by ženy měly užívat také vitaminy B6, B12, E, C, kyselinu listovou a zinek. Důvod je prostý: šetření jater. Dále by uživatelky měly dodržovat dietu šetřící játra, omezit alkohol a jiné drogy, vyloučit smažená jídla a veškeré průmyslově upravované potraviny.

56 ) http://www.naseinfo.cz/clanky/zdravi-a-pece/sexuologie-urologie/antikoncepce/hormonalni-metodyantikoncepce/zdravi-a-hormonalni-antikoncepce-doporuceni-a-rady

(17.11.2010) 57 ) DONÁT, J., Hormonální substituční terapie, 1999, s. 95

33

4.6.2 Další metody antikoncepce

Sterilizace Vhodná a velmi účinná metoda u starších žen, které již neplanují žádné těhotenství. Týká se hlavně žen starších 35 let, které mají 3 děti a více. Sterilizace je provedena laparoskopicky, některá pracoviště využívají při zákroku i lokální anestezie. Bariérové a jiné metody antikoncepce Mezi nejznámější bariérovou antikoncepci patří jednoznačně kondom, který je používán všemi věkovými kategoriemi a všude ve světě. Nejen že chrání proti nechtěnému početí, ale brání také přenosu pohlavních nemocí. V současnosti již existuje i kondom pro ženy, který si před stykem vsune žena do pochvy a po styku jej ihned vyjme. K docela rozšířeným druhům antikoncepce patří i antikoncepční náplast.K dalším bariérovým metodám patří spermicidní příravky a pesar. Lze využívat i metodu tzv. přerušované soulože nebo počítat plodné dny, avšak tyto metody se nedoporučují z důvodu nízké spolehlivosti proti otěhotnění.

34

4.7 Výživa ženy v klimakteriu Mnoho žen ji zná, avšak ne každá ji dodržuje. Řeč je o zdravé výživě v období klimakteria, jinak řečeno: Jsme to, co jíme! Na vyváženou stravu jako součást zdravého životního stylu by ženy měly dbát během celého života. Ještě důežitější je věnovat se signálům,kdy si tělo říká o látky nezbytné a prospěšné pro zdraví. Pokud tyto signály žena ignoruje a nevěnuje svému zdraví dostatečnou péči, po nějakém čase může dojít ke zdravotním problémům, které často vznikají z nedostatku vitamínů, minerálů nebo např. vlákniny, tolik důležité a prospěšné pro správné zažívání a trávení. Kapitola výživa ženy v klimakteriu nahlíží na tuto problematiku z pohledu ženy a jejich individuálních požadavků na stravu. U žen v klimakteriu lze pomocí vhodné stravy nejen zmírnit zdravotní obtíže, ale také prospěšně působit na celkovou kondici a zdraví. Racionální stravování je velice důležité zejména v období zvýšené fyzické a psychické zátěže nebo nemoci. Není na místě tato fakta podceňovat! Je všeobecně známo a ověřeno, že jsme to, co jíme. Pokud žena v klimakteriu nedodržuje zásady zdravého jídelníčku, dříve či později se u ní objeví zdravotní problémy. Dále je potřeba zmínit riziko zvýšeného cholesterolu, usazování aterosklerotických plátů v cévách, neadekvátní zátěž srdečního svalu a zahuštění krve, které taktéž není žádoucí. Zvýšený příjem cukrů a tuků v potravě vede ke zvýšení váhy až k nadváze. A nadbytek solí k hypertenzi. Je důležité, aby se žena naučila kontrolovat svou váhu pomocí tzv. BMI čili Body Mass Indexu. Ten se vypočítá tak, že hmotnost v kg vydělíme výškou, která se uvádí v metrech a to celé na druhou. Když se k tomu připojí ještě nulová fyzická zátěž, je hned o problémy postaráno. Je důležité dbát na edukační činnost ze strany zdravotníků, neboť ženy často ani nevědí, jak správně se v tomto životním, zlomovém, období stravovat. Měla by se vyzdvihnout potřeba vitamínů, vlákniny, dostatečného pitného režimu. Potřeba zdůraznit, jak jídlo ovlivňuje nejen naše fyzické, ale také psychické blaho, je velice přínosná! Ne nadarmo se říká: „Jes do polosyta, pij do polopita a budeš dlouho žít!“

35

4.7.1 Zásady správného stravování v klimakteriu 1) Jíst méně tučných jídel, výrazně omezit živočišné tuky ve stravě. Omezit také příjem nasycených mastných kyselin. 2) Zvýšit příjem nenasycených mastných kyselin (olivový olej, slunečnicový, sojový, kukuřičný). 3) Z masa upřednostňovat ryby, kuřecí, krůtí maso. 4) Dávat přednost stravě bohaté na vlákninu. 5) Omezit potraviny s vysokým obsahem cholesterolu (vaječný žloutek, vnitřnosti, mozeček) 6) Omezit konzumaci sladkých a kořeněných jídel, kávu, alkohol. Vhodné jsou citrusové plody (obsahují bioflavonoidy, které mají na organismus mírný estrogenní účinek). 7) Nejíst horké polévky a jídlo konzumovat po menších porcích. 8) Zabezpečit dostatečný příjem vápníku ( mléčné výrobky, soja, mandle, brokolice, ovesné vločky). 9) Do jídelního lístku zařadit pokrmy ze soji. 10) S jídlem nespěchat, každé sousto vychutnat!58

58 ) Výživa v klimaktériu, časopis Sestra, 5/2004, s.34

36

4.7.2 Vitaminy a minerály Vitaminy Vitamin A (retinol) Velké množství je obsaženo v mrkvi. Dále také v listové zelenině a játrech. Vitamin A je v těle potřebný zejména pro zdraví sliznic a dobré vidění. Vitamin B1 (thiamin) Obsažený v pšeničných klíčcích, otrubách a ořeších. Důležitý v pochodech tvořících energii. Vitamin B2 (riboflavin) Tento vitamin můžeme najít v mléčných výrobcích, zejména mléko, jogurty, sýr. Nezbytný pro zdravé oči a kůži. Vitamin B3 (niacin) Určité množství obsahují burské ořechy a játra. Prospěšný při procesu trávení. Vitamin B6 (pyridoxin) Tento vitamin v hojné míře obsahuje melasa a pivní kvasnice. Vitamin užitečný v prevenci infekcí. Vitamin B12 ( cyanokobalamin) Obsažen v mléku, vejcích a mase. Důležitý v životě erytrocytů a k dobré funkci nervové soustavy. 37

Kyselina listová Již z názvu vyplývá, že vitamin je obsažen v listové zelenině. Velice důležitý u těhotných žen-prevence defektů neurální trubice plodu. Vitamin C (kyselina askorbová) Obsažen v citrusových plodech a v největší míře v paprice. Nejdůležitější vitamín v prevenci proti nemocem a infekcím. Vitamin D Mléko, máslo, vejce a velký podíl i ve slunečním záření. Nepostradatelný k tvorbě kostí. Vitamin E Zejména v klíčcích, rostlinném oleji a v zrnech. Pozitivní vliv na plodnost a ochránce mastných kyselin.

Minerály Vápník- obsažen v mléku, mléčných výrobcích, citrusových plodech Hořčík- obsažen v listové zelenine, ořeších, sojových bobech Draslík- obsažen v banánech, mase, sušeném ovoci Zinek- obsažen v masu, játrech, vejcích, mořských plodech Železo- obsaženo v játrech, červeném mase, listové zelenině Jod- obsažen v mořských plodech, mořských řasách- nori, kelp Selen- obsažen v mořských plodech Bioflavonoidy- všechny citrusové plody, sojové potraviny59

59 ) STOPPARDOVÁ, M., Hormonální terapie při menopauze, 1999, s. 40

38

4.7.3 Omezení příjmu cukru a soli v potravě Nejen omezení příjmu cukru, jako prevence obezity, ale také omezení příjmu soli je důležité, jako prevence hypertenze. Snížit cukr v potravě lze několika způsoby. Tím nejdůležitějším je omezení sladkých nápojů a pochutin. Také snížená konzumace bílého pečiva je prospěšná. Je dobré také snížit cukry z receptů až o třetinu, přitom vliv na chuť pokrmu to mít nebude. Chutě na sladkosti je dobré nahradit ovocem či zeleninou. Ženy by také měli přijímat dostatečné množství vlákniny. Nejen že zasytí, ale také podporuje trávení a působí preventivně proti rakovině tlustého střeva. Vhodné je nahradit obyčejný cukr medem.60 Spotřebu soli lze omezit také jednoduchými triky, které při stravování může každá žena použít. Doporučuje se omezit konzumaci slaných nálevů, hořčic, kečupů, hranolků, pizzy a solených brambůrků, arašídů apod. Vařená jídla se nemusí přisolovat. Je dobré doporučit ženám, aby chuť pozvedly bylinkami, kořením, citronovou šťávou nebo česnekem. Lepší variantou je nahradit obyčejnou sůl solí s vysokým obsahem draslíku. Tuto změnu zajisté ocení ženské srdce a cévy. Také naučit ženy místo soli používat řasy např. kelp a nori jako alternativu solení. Řasy obsahují dostatek jodu a stopových prvků.61 Dr. Phillipsová připomíná, že v dnešní době jsou experti přes výživu toho názoru, že zdravá strava obsahuje hodně zeleniny, ovoce, celozrnné uhlohydráty, méně proteinů z libového masa, nenasycené tuky, velmi málo nasycených tuků, cukru, soli a tuků. Stoppardová upozorňuje na omezení cukru a soli, Phillipsová ale také nezapomíná na důležitost pitného režimu, kde doporučuje: Pijte nejméně 8-10 sklenic tekutiny denně, v horku musíte pít ještě více, nespoléhejte na žízeň, jako známku toho, že se potřebujete napít, dostatek ovoce a zeleniny pomůže zvýšit příjem tekutin, udělějte si přestávky raději s vodou než s kávou, postavte si láhev s vodou na desku stolu v práci, pijte dostatečné množství vody před, během a po cvičení, zvláště za teplého počasí.62

60 ) STOPPARDOVÁ, M., Hormonální terapie při menopauze, 1999, s. 41 61 ) STOPPARDOVÁ, M., Hormonální terapie při menopauze, 1999, s. 50 62 ) cit. PHILLIPSOVÁ, R., Kniha knih o menopauze, 2005, s. 108

39

4.7.4 Ječmen a chlorella Zelené potraviny, jinak také „zelenáči“, neuveřitelně výkonný detoxikační systém pro naše tělo. V dnešní době, kdy je obrovský boom se zdravou výživou a biovýrobky se trochu zapomíná na zelené potraviny. Slouží jako doplněk zdravé výživy, nejsou návykové a prospívají nejen dospělým, ale také dětem, seniorům, těhotným ženám, kojícím, ale také pro ženy v klimakteriu přináší velká pozitiva! Mladý ječmen Barley je výborný detoxikační prostředek, který jde ruku v ruce s chlorellou, která doplňuje a zvyšuje léčebné účinky. Chlorella je sladkovodní řasa, která obsahuje velké množství chlorofylu a potřebných enzymů a vitaminů. Také je bohatým zdrojem vlákniny. Nejen že tělo tyto látky čistí, ale aktivně vychytávájí zplodiny a toxiny z těla, především pak ze střev. Jedná se o produkty 100% přírodní, které doporučují i lékaři. Avšak ke všem lékařům se tyto informace o přírodní léčbě nedostanou. A tak se často stává, že lékař se na pacienta dívá tzv. skrz prsty. Jak si jen může dovolit dát přednost nějakým zeleným věcem před „skutečnými“ léky. Co všechno může člověk očekávat? Mladý ječmen je výborný zásadotvorný prostředek, který brání překyselení organismu, brání také pálení žáhy a prokazatelně zlepšuje krevní obraz. Celkově posiluje imunitu a má příznivé účinky na pleť a trávení. Také zlepšuje náladu, neboť obsahuje serotonin-hormon štěstí. Působí proti depresím, migrénám, poruchám spánku, což ocení ženy v klimakteriu. Obsahuje velké množství vitaminů a minerálů. Také napomáhá ničení karcinogenů v našem těle a upravuje životní pochody v organismu, narušené nesprávnou výživou a životním stylem. Ideální je pít ječmen hned po ránu, na lačno a pak ještě užít dvě dávky během dne. Aby byla očista těla řádná a kvalitní, je dobré užívat ječmen zhruba půl roku, v nejlepším případě pořád. Tzv. detoxikace, která přichází zhruba po týdnu pravidelného užívání, je reakce těla na čištění organismu. Jedná se o zhoršení příznaků nemoci a následné vymizení příznaků. Při srovnání s užíváním léků, jde o princip schování příznaků na nějaký čas. Bohužel však v těle neustále nemoc zůstává a zanedlouho se zase objeví, v mnohem silnějším útoku. Ječmen však tělo čistí tak důkladně, že zdravotní problémy zmizí a neobjevují se po čase. 40

Např. neurčitý druh ekzému. Dermatolog předepíše kortikoidní mast, která problémy utlumí, schová „hlouběji“ do těla. Za nějaký čas se ekzém znovu objeví. Při užívání ječmenu se příznaky zhorší, ale potom tělo regeneruje a ekzém pomalu mizí. (nepoužila jsem žádnou literaturu, pouze moje osobní zkušenosti a zkušenosti uživatelů) Co se týká sladkovodní řasy chlorelly má obdobné účinky jako ječmen, avšak působí intenzivněji a opravdu důkladně, zejména ve střevech, kdy se můžou objevit u žen obtíže s nadýmáním, plynatostí, zácpou... Trávení se upraví tehdy, až dojde k úplnému vyčištění a obnovení střevní mikroflory. Chlorella se také užívá 3x denně 5 tabletek. Jak u chlorelly, tak u ječmenu je důležité dodržet alespoň hodinový odstup mezi léky a zelenými potravinami, neboť by mohlo dojít ke snížení účinku léků. (Zelené potraviny vychytávají z těla jakoukoliv chemickou látku). Řadu lidí zřejmě odradí cena, kterou zelené potraviny mají opravdu vysokou. Někoho možná chuť, která se podobá sušenému senu. Ovšem pokud člověk zdravotní problémy má a nic jiného mu nepomáhá, tak si finance najde a zkusí, co tyto zázračné dary přírody dokáží. Ženy určitě ocení pomoc při problémech s častými gynekologickými záněty, problémy se spánkem, migrénou, depresí, celkovou únavou, slabostí...Klimakterium se tak může stát mnohem snesitelnější a příjemnější, ovšem nenahradí pravidelné kontroly u lékaře a předepsané důležité léky, které žena užívá.

41

4.8 Prevence nemocí v klimakteriu Kapitola Prevence nemocí v klimakteriu se zabývá nejčastějšími chorobami, které můžou ženu postihnout právě v tomto období. Nahlíží na problematiku prevence a následných dopadů při zanedbání preventivních prohlídek u lékaře.

4.8.1 Prevence rakoviny děložního hrdla Žena má ze zákona nárok na pravidelné gynekologické vyšetření 1x ročně. Během vyšetření lékař shodnotí stav zevních a následně vnitřních rodidel. Děložní čípek se vyšetřuje kolposkopem a následně je proveden odběr buněk z děložního čípku k cytologickému vyšetření. K prevenci dále patří palpační neboli pohmatové vyšetření dělohy, vaječníků a vejcovodů. Vyšetření ultrazvukem může být provedeno přes dutinu břišní nebo vaginálně. Na začátku roku 2008 zahájilo Ministerstvo zdravotnictví ČR celorepublikový screeningový program zaměřený na včasný záchyt karcinomu děložního čípku. Navazuje tak na program pro screening nádoru prsu, který v České republice úspěšně probíhá od roku 2002. Pravidelné preventivní prohlídky jsou pro ženy nejdostupnější ochranou před onemocněním zhoubnými nádory. Hlavním záměrem ministerstva je nabídnout ženám kvalifikovaná preventivní vyšetření děložního čípku v akreditovaných laboratořích splňujících kritéria moderní diagnostiky. 63 Mezi hlavní příznaky rakoviny děložního hrdla, kterou způsobují lidské papilomaviry, patří bolesti v podříšku, krvácení po styku (ale i mimo něj), časté výtoky bílé barvy, obtíže při močení. Tyto všechny příznaky by měly být varujícím signálem pro ženu, že je něco špatně a je nutné navštívit svého gynekologa. Terapie onemocnění je hlavně chirurgická,kdy dochází ke konizaci čípku u méně pokročilých stadií, avšak u pokročilých nálezů je nutné přistoupit k radikálním operacím. Takovou operací je hysterektomie (odnětí dělohy), při které se ponechávají vejcovody s vaječníky. Velké nebezpečí představují metastázy, které se můžou nekontrolovatelně šířit v těle ženy. Další metoda léčby je ozařování nádoru čili radioterapie. 63 ) http://www.cervix.cz/index.php?pg=cervikalni-screening--ceska-republika (17.11.2010)

42

4.8.2 Prevence rakoviny prsu Rakovina prsu (karcinom prsu) představuje v současnosti jeden z nejzávažnějších epidemiologických problémů České republiky. V naší zemi je každoročně diagnostikováno více než 5 500 nových případů onemocnění. Na následky karcinomu prsu zemře každý rok přibližně 2 000 českých žen a mezi příčinami úmrtí ve věkové kategorii 20 - 54 let tak zaujímá karcinom prsu první místo.64 Každá žena má nárok na preventivní vyšetření prsu formou mamografického sreeningu, který probíhá po celé České republice v akreditovaných pracovištích. Je určen pro ženy od 45-69 let 1x za dva roky. Pokud je žena mladšího věku a je u ní prokázáno riziko rakoviny prsu, vyšetření neplatí. Zejména rizikové pacientky by měly dbát na prevenci. Mezi tyto pacientky patří ženy, které mají matku či sestru s tímto onemocněním, časný nástup menstruace, nulipary (tj. ženy, které nerodily), nadměrné slunění, vysoká konzumace alkoholu, kofeinu, kouření, nezdravý životní styl, hodně tuků v potravě. Je nutné, aby lékaři/gynekologové ženy poučili, jak provádět samovyšetření prsu. Také lékaři by při preventivních prohlídkách těmto ženám měli prsy vyšetřit a to důkladně! Žena sama si může všimnout změn v oblasti prsu, které nejsou fyziologické. Patří sem tzv. pomerančová kůže, vtažení kůže a vpáčené bradavky, výtok z bradavek, bolestivost prsou, hmatné bulky, změny barvy kůže. Tato alarmující zjištění by měla vést ženu rovnou k lékaři. Léčba je radiologická, ale hlavně chirurgická, dle závažnosti a pokročilosti nádoru. I zde ovšem platí pravidlo: Čím dříve přijde žena k lékaři, tím větší šance na přežití má.

64 ) http://www.mamo.cz/index.php?pg=pro-verejnost--rakovina-prsu (17.11.2010)

43

4.8.3 Prevence rakoviny tlustého střeva Pokud žena nemá žádné problémy stačí od 50-54 let 1x za rok vyšetření stolice na přítomnost krve. V 55 letech se můžete rozhodnout pro kolonoskopii jako preventivní metodu, a to 1x za 10 let. Druhou možností je od věku 55 let vyšetření stolice tzv. “psaníčky” na přítomnost krve 1x za 2 roky.65 Mezi hlavní příznaky onemocnění patří časté střídání průjmů a zácpy, krev ve stolici (může jít o krvácení z hemoroidů!), bolesti břicha, slabost, únava, bledost, nechutenství, zvýšení teploty, úbytek na váze. Zejména poslední jmenovaný příznak je častý a vždy nevěstí nic dobrého, pokud žena náhle během krátké doby zhubne hodně kilogramů, aniž by se o to snažila. Lékaři, ale i porodní asistentky, se kterými přijde žena do kontaktu, by měli umět poradit, jak se před tímto plížívým a zákeřným onemocnením bránit. Nejen chodit na pravidelné prevence, ale také se zamyslet nad životním stylem. Důležité je jíst vyváženou stravu s vysokým obsahem vlákniny. Hodně pít a vyhýbat se přepalovaným tukům a grilovanému masu. Z jídelníčku by také mělo zmizet uzené maso, přesolené konzervy a potraviny obsahující hodně dusitanů, barviv a chemických přísad. Také kouření a nadmíra alkoholu je rizikovým faktorem nejen pro toto onemocnění. Stejně tak nedostatek fyzické zátěže a nadměrný dlouhotrvající stres způsobují nevítané změny ve střevní sliznici. Léčba spočívá v chirurgickém odstranění nádoru a následná chemoterapie. I zde ovšem musíme myslet na metastázy. Velké nebezpečí onemocnění je hlavně v jeho skrytých příznacích. Dlouho se neprojevuje žádnými obtížemi, teprve až je nádor větší a nemoc pokročilejší, se žena začíná cítit špatně...Ale ne vždy je pozdě na léčbu! Prevence nemocí v klimakteriu neplatí jen pro tyto zmíněné nemoci. Důležité je dbát na preventivní opatření celkově. Tzn. hlídat si cholesterol, krevní tlak, glykémii, pravidelné vyšetření chrupu atd. K tomu se samozřejmě váže zdravý životní styl, který k dobré tělesné a duševní kondici přispívá. 65 ) http://www.mou.cz/cz/prevence-rakoviny-tlusteho-streva/article.html?id=408 (17.11.2010)

44

V této kapitole jsou však zmíněny zejména ty nemoci, které jsou velmi časté a pro ženy nebezpečné. Proto není na místě jejich podceňování a je dobré si na preventivní prohlídky jakéhokoliv druhu najít nejen čas, ale hlavně taky odvahu, která mnoha ženám brání v návštěvě lékaře. Ženy se obávají hlavně výsledku vyšetření nebo testu, který u lékaře podstoupí, a tak i přesto, když mají nějaký problém, tak jej často popírají, ba dokonce ignorují. Teprve až když je nemoc tzv. „skřípne“ , svého lékaře navštíví a prožívají ještě větší stresovou zátěž, než kdyby šli na prohlídku ještě v době, kdy se cítili zcela zdravé a v pořádku.

45

4.9 Problémy v klimakteriu Kapitola Problémy v klimakteriu se věnuje nejčastějším a nejpalčivějším problémům žen v klimakteriu a možnosti jejich řešení.

4.9.1 Osteoporoza Osteoporoza je Světovou zdravotnickou organizací (WHO) definována úbytkem kostní hmoty, poruchami architektury kosti a tendence ke zlomeninám. Snížení kostní hmoty až o 1směrodatnou odchylku pod průměrnou hodnotu zjišťovanou u 35% zdravých mladých žen je v mezích normy. Úbytek o 1-2,5 T skore se označuje jako osteopenie. Teprve úbytek kostní hmoty vyšší než o-2,5 T skore je považován za osteoporozu.66 Jakmile poklesenou hladiny estrogenů a progesteronu, dochází ke ztrátám kostní hmoty o 0,5-3 procenta ročně. Osmdesátiletá žena má tedy o 40 procent nižší kostní hustotu než měla původně. Zdravá kost se vyznačuje vysokým obsahem vápníku. Estrogeny usnadňují vychytávání vápníku z krve a brání jeho ztrátám. Pokles hladiny estrogenů proto vede k řídnutí kostí.67 Mezi rizikové faktory vzniku osteoporozy patří:68 −estrogenový deficit −bílá a žlutá rasa −rodinná anamnéza osteoporozy −astenický habitus −dieta chudá na kalcium a vitamin D −větší spotřeba alkoholu, kávy a drog −kouření −sedavý způsob života −dlouhodobé používání některých léků 66 ) cit. DONÁT, J., Hormonální substituční terapie, 1999, s. 25 67 ) cit. STOPPARDOVÁ, M., Hormonální terapie při menopauze, 1999, s. 70 68 ) cit. JENÍČEK, J., Hormonální substituční terapie a klimakterium, 2001, s. 85

46

Mezi typické příznaky osteoporozy patří zejména bolesti zad a následné vytvoření hrbu. Kosti se snadno lámou a dochází k omezení pohybu hrudníku a páteře a ke snížení tělesné výšky až o 20 cm! Hlavní snahou léčby osteoporózy je zabránit úbytku množství a zhoršení kvality kostní tkáně. Cílem léčby je pak snížení rizika zlomenin a zabránění dalším komplikacím, které s osteoporózou souvisí. Léčba osteoporózy je dlouhodobá a závisí na spolupráci pacienta. Stěžejní je úprava životosprávy – přiměřené zvýšení tělesné aktivity (dle mnoha studií stěžejní vliv na úspěšnost léčby), vhodně koncipovaná dieta bohatá na vápník, vitamin D, nekouřit, atd. Farmakoterapie (léčba pomocí léků) se dělí do 2 základních skupin – na léčbu léky, jež odbourávání kostní hmoty tlumí, a na léky, jež přispívají ke tvorbě nové kostní hmoty.69 Dr. Phillipsová upozorňuje na nové poznatky ohledně šumivých nápojů na vlivu osteoporozy. Podle těchto studií sycené nápoje zvyšují riziko osteoporozy, neboť odčerpávají vápník. Phillipsová doporučuje brát denně 400 mg vápníku společně s dostatečným pitným režimem a v průběhu jídla.70 Studie publikované v časopise Osteoporosis International udávají, že: Kyselost (acidita) typické západní stravy, chudé na ovoce a zeleninu a bohaté na nápoje s oxidem uhličitým, a způsob jejího zpracování může skutečně mít významný dlouhodobý dopad na zdraví kostí. Během deseti let může člověk, který váží 63-70 kg a přijímá západní stravu, ztratit až 15% kostní hmoty.71

69 ) cit. http://www.lekari-online.cz/ortopedie/zakroky/diagnostika-a-lecba-osteoporozy

(23.11.2010) 70 ) PHILLIPSOVÁ, R., Kniha knih o menopauze, 2005, s.73 71 ) cit. PHILLIPSOVÁ, R., Kniha knih o menopauze, 2005, s.73

47

4.9.2 Inkontinence Inkontinence,slovo pro některé ženy na míle vzdálené a naopak pro jiné tak velmi blízké, že je to děsí. V dnešní době zaměřené na výkon je pro ženy na vysoké pracovní pozici velice obtížné se s tímto tichým nepřítelem smířit. Inkontinence zasahuje do života žen opravdu radikálně. Mění se jejich osobní komfort, neboť neustálé výměny inkontinentních pomůcek nebo časté chození na toaletu narušuje denní režim těchto žen a působí rušivým dojmem. Také jsou zde větší nároky na hygienu a osobní prádlo, kde jsou vhodné bavlněné materiály. Samozřejmě se tímto také zvyšuje finanční stránka celé věci. Také sociální vztahy můžou být díky inkontinenci narušeny. Žena může své problémy vnímat velmi citlivě a úzkostně, což povede k vyhýbání se společnosti a přátelům. Psychika ženy také bude trpět. Není vyjímkou, že se objevují pocity zoufalství a zmatenosti, ženy nevědí, komu a jakým způsobem se s problémem svěřit. Jedná se totiž o intimní záležitost, pro ženy hodně choulostivou. Časté jsou urologické problémy. Z nedostatku ženských pohlavních hormonů, dochází k atrofii tkání, nejvíce se projevující na sliznici pochvy, uretry, močového měchýře a vede k jejich ztenčování a vysušování.72 U klimakterických žen dochází přirozeně ke snížení estrogenů, což vede k ochabnutí svěrače močového měchýře a následeně vzniku inkontinence. Rizikovými faktory vzniku inkontinence může být: parita (počet porodů), vyšší věk, kouření, estrogenový deficit, užití určitých skupin léků (např. tricyklická antidepresiva, anticholinergní léky, antihypertenziva, diuretika, α- nebo β-adrenergní agonisté atd.), požívání alkoholu a kávy.73 Inkontinenci dělíme do několika skupin. Rozlišujeme, stresovou, urgentní, reflexní a inkontinenci z přetékání. Stresová inkontinence je velmi častá u žen, až u 50% žen! K odchodu moči dochází při běžných denních činnostech, jako např. při kýchání, kašlání, smích nebo zvedání těžkých břemen. Důvodem je zvýšený nitrobřišní tlak a slabá činnost svěrače močové trubice.

72 ) Urologické problémy v klimaktériu, cit. z časopisu Sestra, 10/2005, s.45 73 ) cit. JENÍČEK, J., Hormonální a substituční terapie a klimakterium, 2001, s. 86

48

Dále také na tento stav negativně působí hodně porodů nebo nadváha až obezita. Při urgentní inkontinenci dochází k velkému nutkání na močení spojeného s únikem moči. Vyvolávajícím faktorem může být kámen či nádor. Inkontinence z přetékání je postupný kontinuální únik moči, tzv. po kapkách. Často se objevuje po operačních výkonech v oblasti urogenitálního traktu. Poslední, reflexní inkontinence se objevuje u postižení CNS a je charakterizována úplnou ztrátou kontroly nad močením. Jsou narušena nervová vlákna a k odchodu moči dochází kdykoliv a kdekoliv. Tento jev můžeme velmi často vidět u žen upoutaných na lůžko s poruchou mích apod. Možnosti léčby jsou dvě. Žena se může rozhodnout pro nechirurgickou nebo chirurgickou léčbu. Do nechirurgické můžeme zařadit gymnastiku pánevního dna, elektroléčbu či farmakoterapii, kde máme možnost i homeopatie. Dále žena může využít pesary či vaginální konusy, vložky, jednorázové kalhotky. Důležitá je také změna životní stylu a psychoterapie, jako prevence depresí a negativních pocitů, které inkontinence může vyvolat. K chirurgické terapii přistupujeme, když neinvazivní metody přestávají fungovat. Žena tedy může využít poševní plastiky nebo dnes již známé metody TVT či TOT. Tyto metody minimálně zatěžují organismus, návrat do běžného života je rychlejší než u klasických operací a úspěšnost operací je až 90%!

49

Dr. Phillipsová doporučuje, jak předejít infekci močového měchýře, která často doprovází močovou inkontinenci v klimakteriu. Uvádí tyto rady:74 1) Je dobré se vymočit hned po intimním styku. 2) Vhodné je nosit bavlněné prádlo a slipové vložky z důvodu minimalizace vlhkosti. 3) Omezit nošení těsných džín. 4) Nedoporučuje se koupat v bazénu s velmi chlorovanou vodou, dále je dobré omezit vířivé a horké koupele a používání irigátoru. 5) Nepoužívat barevný toaletní papír a parfémovaná mýdla. 6) Ženy by měly pít neslazenou brusinkovou šťávu, která pomáhá udržovat kyselé pH moči. 7) Ženy by něměly používat tampony. 8) Vhodné je jíst častěji jogurty.

4.9.3 Metroragie Metroragie je velice nepříjemný problém, který ženy v klimakteriu často trápí. Je proto důležité, aby byly připraveny na to, že může nastat. Proto by nejen sestra v ambulanci, ale i lékaři měli podávat ženám validní informace a správně je edukovat o všem, co se metroragie týká. Neboť kdo je připraven, není překvapen! Metroragie je popisována jako dysfunkční krvácení, které je acyklické, trvá velmi dlouho a má různou intenzitu. Žena by krvácení neměla brát na lehkou váhu, neboť se nemusí jen jednat o hormonální změny v jejím těle, ale může dojít i ke vzniku karcinomu děložního hrdla, kde je krvácení jedním se symptomů nemoci. Patologické krvácení ženy v klimakteriu většinou způsobuje folikul, ve kterém se ve velkém množství hromadí estrogeny. Endometrium dělohy je tak stimulováno a sliznice roste do výšky až 5-8 mm. Po 5-8 týdnech však dochází k regresivním změnám, estrogeny klesají a a folikul zaniká. Tyto změny vedou k náhlému krvácení, které může trvat až 4týdny.75 74 ) PHILLIPSOVÁ, R., Kniha knih o menopauze, 2005, s.51 75 ) Metrorágie-častý problém v klimaktériu, Sestra, 3/2005, s.28

50

Porodní asistentka Mária Kalmanová v časopise Sestra uvádí:“ Po poslední menstruaci následuje přestávka (5-7 týdnů), po ní začne žena krvácet ze začátku slaběji, potom silněji, krvácení se protahuje, mění intenzitu. Zároveň se objeví bolest v podbříšku a v křížové oblasti.“ V tomto případě je vhodné, aby žena vyhledala lékaře, neboť dlouhotrvající a silné krvácení nejen vyčerpává, ale může způsobit i anémii, což je další nepříjemná a mnohdy i zbytečná komplikace. Kalmanová dále uvádí přehled vyšetřovacích metod, které jsou nezbytné pro správnou diagnostiku krvácení. Základem je precizně odebraná anamnéza, na kterou navazuje fyzikální vyšetření. Dále je vhodné interní a gynekologické vyšetření. Součástí celého procesu je také kolposkopie, cytologie, vyšetření cervikálního hlenu, měření bazální teploty, stanovení koncentrace hormonů a vaginální sonografie. Autorka nezapomíná ani na kyretáž, což je metoda invazivní, avšak velmi přesná k určení krvácení. Odebraný vzorek endometria se odesílá k histologickému vyšetření. Autorka se také zmiňuje o hormonálních preparátech, kterými lze krvácení utlumit, či úplně zastavit. Ženě můžou být předepsány buď kombinované preparáty s estrogenem a gestagenem nebo přípravky pouze s estrogenem. Tyto se podávají při dlouhém krvácení. Nejen invazivně však žena musí řešit své problémy. Pokud jsou obtíže slabší intenzity, je dobré se zaměřit na svůj zdravý životní styl. Jíst stravu bohatou na vitamíny, minerály a vlákninu, hodně pít, aby se zamezilo poklesu cirkulujících tekutin v těle a také přiměřená sportovní aktivita je ku prospěchu. Zejména gymnastické cviky na zpěvnění svalů v pánevní oblasti. Žena by měla také dostatečně dbát na hygienu. Pravidelně se sprchovat a zejména v období krvácení frekvenci sprchování dolní partie těla zvýšit. Pobyt na čerstvém vzduchu působí mnohdy opravdu blahodárně, a tak by ženy neměly zapomínat ani na procházky v přírodě a také kvalitní spánek, nejlépe v nepřetopené klidné místnosti.

51

Už v roce 1994 Donát zdůrazňuje důležitost preventivních prohlídek. Každé nepravidelné krvácení by mělo ženu kteréhokoliv věku zavést ihned k lékaři. Také pro prevenci rakoviny čípku děložního (viz kap.3.8.1) a pro včasné zachycení předrakovinných změn, které lze snadno a rychle vyléčit, by měly být preventivní gynekologické prohlídky pro každou ženu samozřejmostí.76 Také Dr. Phillipsová doporučuje ženám, které mají tento problém: Silné krvácení může být příznakem rozmanitých zdravotních problémů, je proto důležité, aby jste byla vyšetřena a byl proveden výtěr dříve, než podstoupíte nějakou léčbu.77 Phillipsová také připomíná zásady správného stravování ve vztahu k nepravidelnému krvácení. Pokud je žena unavená, měla by si nechat zkontrolovat krev na obsah železa. Denní dávka by měla být 15 mg železa. 78 Důležité je také dbát na přísun vitaminů, zejména pak vitaminy skupiny B.

4.9.4 Těhotenství v klimakteriu Někdy si ženy ani neuvědomují, že i když jsou již ve věku menopauzálním, tak riziko těhotenství je zde stále. Pro některé ženy je to něco naprosto nereálného a nepřipouští si, že by se lehce mohlo stát ( a stává se) že bude na cestě další potomek. Schopnost ženy otěhotnět se fyziologicky snižuje již po 35. roce. Čím je žena starší, tím je možnost otěhotnění menší. Donát uvádí, že schopnost otěhotnět je vázána na menstruašní cyklus, nikoliv na kalendářní věk ženy. Donát se dále zmiňuje, že:“ A tak i ve věkovém rozmezí 40-55 let u žen s pravidelným menstruačním cyklem bývá ovulace přítomna až v 90%, zatímco u žen mladších s již vynechávajícím se snižuje na pouhých 34%. V zásadě můžeme

říci, že

schopnost otěhotnět trvá s individuální rozdílností po celou dobu pravidelného menstruačního cyklu bez ohledu na věk, výrazně se snižuje v období před menopauzou a jen zcela vyjímečně může žena otěhotnět po menopauze.“

76 ) cit. DONÁT, J. Klimaktérium: Průvodce ženy přechodem , 1994, s.92 77 ) cit. PHILLIPSOVÁ,R., Kniha knih o menopauze, 2005, s.59 78 ) PHILLIPSOVÁ,R., Kniha knih o menopauze, 2005, s.59

52

Je proto velice vhodné poradit se s lékařem o metodách vhodné antikoncepce a zabránit tak případným komplikacím. Neboť v době, kdy již žena své děti má téměř dospělé, vychované, tak by najednou přišlo malé miminko. Nejen pro ženu samotnou, ale i pro jejího partnera by to byl zajisté šok a velká psychická zátěž. Žena v klimakteriu již nemá tolik fyzických a duševních sil na to, aby zvládla výchovu dalšího potomka. Ženy touží po klidu, svůj volný čas si řídí podle sebe, mají čas na kamarádky, eventuelně na své zájmy, které si odpíraly kvůli dětem. Pak taková žena stojí před těžkým rozhodnutím, co si počít dál. Do celého procesu rozhodování zasahuje mnoho aspektů, ke kterým se musí přihlédnout. Např. věk ženy, partner, děti, sociální zázemí, finance atd. Dr. Phillipsová doplňuje, že ani v dnešní době neexistuje jednoznačný test, který by potvrdil vyhasnutí funkce vaječníku. Doporučuje ženám: Pokud nejste po sterilizaci nebo nemáte chirurgicky navozenou menopauzu, doporučuje se ženám pod 50 let, aby počkaly dva roky po poslední spontánní menstruaci, než se začnou považovat za neplodné. U žen nad 50 let se považuje za adekvátní jeden rok.79

4.9.5 Deprese a psychické obtíže v klimakteriu Každá žena (a nejen v období klimakteria) se někdy dostane do složité životní situace, kdy se na ni „valí“ jedna pohroma za druhou. Touto pohromou může být úmrtí blízké osoby, rozchod s partnerem, onemocněnění dítěte, ztráta práce atd. Tohle všechno jsou z psychologického hlediska velice náročné životní situace, které vyčerpávají nejen po stránce fyzické, ale hlavně psychické. Všeho je najednou moc a žena přestává zvládat i ty nejběžnější denní činnosti. Pocit napětí a úzkosti stoupá, frustrace se prohlubuje, až nakonec tento stav vyústí v opravdovou krizi a dlouhotrvající depresi. Avšak epidemiologické studie žen, které prožily přirozenou menopauzu, nepotvrdily souvislost mezi menopoauzou a zvýšeným rizikem deprese či jiných zhoršení psychického stavu. Vědci rovněž nezjistili žádné statisticky významné rozdíly v psychickém stresu mezi ženami, které užívaly terapii nahrazováním hormonů (HRT) a těmi, které ji neužívaly.80 79 ) cit. PHILLIPSOVÁ,R., Kniha knih o menopauze, 2005, s. 98 80) Klimakterium a deprese, cit. z časopisu Sestra, 6/2002, s.36

53

Nejen tyto životní události vedou k depresivním stavům, ale i hormonální změny v klimakteriu, kterými si každá žena dříve či později projde. Je velice důležité a pro psychické zdraví prospěšné, aby žena uměla správně relaxovat. Např. aromaterapie (viz kap. 3.4.3) může působit blahodárně na duševní stav ženy. Nebo třeba masáže, dlouhé procházky v přírodě, četba oblíbené knížky a cokoliv jiného, co má žena ráda. Existují rizikové faktory ovlivňující depresi, ke kterým je potřeba přihlédnout v osobní a rodinné anamnéze. Mezi tyto faktory patří: depresivní stavy prodělané již v minulosti, deprese či bipolární (maniodepresivita) v rodinné anamnéze, sebevražedný pokus v rodinné či osobní anamnéze, souběžné deprese nemoci vyskytující se společně s depresí, užívání drog a nedávné silně stresující události.81 Ženy, které v klimakteriu trpí depresí pozná odborník bez větších problémů. U těchto žen je častá špatná nálada, nedostatek energie, bolesti hlavy, břicha, problémy se spánkem a problémy v sexuálním životě. Pokud má lékař podezření na depresi, měl by se pacient podrobit podrobné interní prohlídce, aby se vyloučily skryté organické abnormality.82 Dr. Phillipsová uvádí zajímavost ohledně působení světla na lidskou psychiku. Přirozené světlo ovlivňuje spánkový rytmus, ale také melatonin, který tento cyklus reguluje. Při dnech bez slunce se lidé cítí stísnění, depresivní. Naopak při slunečném dni se lidem nálada zvedne a jsou šťastnější.83

81)Klimakterium a deprese, cit. z časopisu Sestra, 6/2002, s.36 82) Tamtéž. 83 ) PHILLIPSOVÁ, R., Kniha knih o menopauze, 2005, s.41

54

4.9.6 Arteficiální menopauza Fyziologická menopauza je přirozený pochod v životě ženy, který je přikládán postupnému vyhasínání funkce vaječníků. Na rozdíl od ní arteficiální menopauza se objevuje u žen dříve a je způsobena chirurgickým výkonem, radiační nebo chemoterapeutickou léčbou. Přičemž mezi velice časté zákroky v gynekologiií patří hysterektomie (chirurgické odnětí dělohy) a adnexotomie (chirurgické odnětí vaječníků). Pokud žena podstoupí chirurgický výkon před 45. rokem života, můžeme u ní sledovat příznaky předčasné menopauzy se všemi aspekty, které k ní patří. Stále se používá také termín postkastrační syndrom.84 Donát uvádí, že: „Až do menopauzy hrají vaječníky nezastupitelnou roli v hormonálním systému organizmu. I po menopauze však nadále vykazují určitou hormonální funkci a nelze je považovat za funkčně mrtvý orgán. Z tohoto důvodu by preventivní operační odstranění normálních vaječníků nemělo být vůbec prováděno. Ke kastraci by měl lékař přistoupit jen tehdy, když to nezbytně vyžaduje závažný operační nález. Substituční hormonální terapií po kastracích žen v reprodukčním věku a před menopauzou lze předejít mnohdy nenapravitelným škodám na zdraví. Léčbu by měl zahájit, provádět a kontrolovat gynekolog.“ Uvádí se, že až 80% žen trpí po chirurgickém zákroku na děloze a vaječnících, akutním deficitem estrogenů. Příznaky se objevují krátce po operaci a trvají déle než rok. Zmírnit je můžeme terapií estrogeny, které lze aplikovat perorálně, transdermálně,vložením do podkoží, vaginálně, intramuskulárně (do svalu) a intranazálně (na sliznici dutiny nosní). Ženám po odnětí dělohy lékař ordinuje monoterapii s kontinuálním způsobem podávání. Je zde však riziko rakoviny prsu. A tak se žena nevyhne nezbytnému sledování co dva roky pomocí mamografického vyšetření (viz kap.3.8.2). S terapií začíná žena zhruba 4 týdny po operaci a je nutné odebrat podrobnou osobní a rodinnou anamnézu, a také gynekologické vyšetření, mamografické vyšetření, denzitometrie (měření kostní hustoty), a vyšetření vnitřního prostředí. Absolutní kontraindikace pro léčbu jsou rakovina prsu, žilní tromboza, trombembolická nemoc a nebo těžká hepatocelulární insuficience (jaterní nedostatečnost).

84 ) Arteficiálna menopauza, časopis Sestra, 7,8/2004, s.42

55

Po 3 měsících léčby je potřeba posoudit dávky estrogenů. Vyhodnocení se provádí pomocí Kuppermanova indexu (viz kap. 3.1.4). Je důležité zvolit správnou léčbu a nevystavit tak ženu předávkování či poddávkování. Každých 6 měsíců je u ženy provedeno kompletní interní vyšetření, 1x za 2 roky je u ženy provedeno vyšetření mamografem a 1x ročně se vyšetřuje vnitřní prostředí.85

85 ) Arteficiciálna menopauza, časopis Sestra, 7,8/2004, s.42

56

4.10 Klimakterická ambulance Nejen každá zdravotní sestra, ale také porodní asistentka by měla znát problematiku klimakteria v období ženy. Porodní asistentky by měly aktivně vyhledávat tyto ženy, snažit se jim poradit a navést je správným směrem, aby v tak náročném životním období cítili podporu a zájem zdravotníků. Vždyť kdo jiný by jim měl přinést validní informace o všem, co se týká klimakteria. Utvrdit je v tom, že to, co se s jejich tělem děje, je naprosto fyziologický děj, který je nezbytnou součástí zdravé ženy. Klimakterická ambulance je specializované pracoviště: je součástí gynekologickoporodnické kliniky a je vedena erudovaných zdravotnickým týmem.86 V časopise Sestra Johana Saudková uvádí, proč ženy přicházejí do klimakterické ambulance: „ Do naší ambulance přijdou samy, nebo je doporučí jejich praktický lékař na speciální vyšetření. Jedná se většinou o nepravidelnosti měsíčního krvácení, návaly horka, pocení, nespavost, změny nálad, bolesti kostí a svalů apod.“ Dále autorka uvádí, že s každou klientkou sestra provede vstupní „Hormonální dialog“, což je anamnestický dotazník „Léta přechodu“. Saudková dodává: „Při tomto rozhovoru začíná klientka ztrácet zábrany svěřuje se se vším, co ji trápí. Někdy se její zdravotní stav zlepšuje jenom tím,že o svých obtížích může hovořit.“ Saudková také říká, že: „ Mým úkolem je vysvětlit ženám rizika z úbytku hormonu, kterými je riziko osteoporozy, Alzheimerova choroba, poruchy močení a další“.87 Porodní asistentka Radka Michalíčková doplňuje, co dále by sestra v ambulanci neměla opomenout: „ Měla by pravidelně „hlídat“ krevní tlak pacientky, její váhu, jednou za rok jaterní testy, cytologii, ultrazvukový nález, jednou za dva roky mamografické vyšetření“.88 Velký přínos klimakterických poraden lze vidět v tom, že poskytují komplexní péči o starší ženy, nabízejí nejen diagnostiku a léčbu, ale také porozumění, psychickou podporu a vydatnou dávku empatie. Ženy při pravidelných preventivních prohlídkách mají přehled o své zdravotním stavu a včasný záchyt nemocí pak dává velkou šanci na úplné vyléčení. 86 ) Práce sestry v ordinaci pro poruchy v klimakteriu, cit. z časopisu Sestra, 6/2002, s. 33 87 ) Práce sestry v ordinaci pro poruchy v klimakteriu, cit. z časopisu Sestra, 6/2002, s. 33 88 ) Specifika práce sestry v gynekologické ordinaci, cit. z časopisu Sestra, 9/2006, s. 39

57

4.11 Kontroverze hormonální substituční terapie Tato kapitola nepodává běžné informace o vhodných preparátech k léčbě klimakteria, nýbrž se zabývá vhodností této léčby ve vztahu k jednotlivým onemocněním. Jako zajímavost je možné se v této kapitole dočíst o blahodárném vlivu piva na klimakterium... Hormonální substituční terapie (HST) je substitucí neboli náhradou ženských pohlavních hormonů estrogenů a progesteronu; podává se, když jsou jejich hladiny v organismu nízké, k čemuž obyčejně dochází v menopauze a po ní. Estrogeny se indikují kvůli zdraví organismu jako celku. Progestiny se předepisují většinou kvůli menstruačnímu krvácení, které brání nadměrnému ztluštění děložní sliznice a vzniku rakoviny.89 HST indikujeme u žen s akutními, středními a chronickými příznaky klimakteria. MUDr. Jeníček říká: „V rozhodování osobně vycházím z potřeby a požadavků té které pacientky. Jsou ženy, které nemají žádnou bezprostřední indikaci, hormonální léčbu nechtějí. Po komplexním vyšetření a poučení bych takovou ženy ponechal bez léčby a pozval ji za rok na kontrolu, kdy bychom opět zvažovali prospěch a možná rizika léčby“.

4.11.1 Pozitiva a negativa HST ve vztahu k onemocněním Roku 1821 byl poprvé použit termín menopauza. Avšak o klimakterických problémech se můžeme dočíst v literatuře z roku 1776. HST se začala používat od 40.let 20.století. Bylo tomu v USA a jako použité látky byly použity konjugované estrogeny.90 Prvý lékařský kongres o HRT, pořádaný International Health Foundation, se konal v Ženevě v roce 1971.The International Menopause Society (IMS) byla založena v roce 1978 v Jeruzalémě, The European Menopause Society (EMS) v roce 1990 v Nice ve Francii. V České republice byla Společnost pro otázky menopauzy- sekce České gynekologické a porodnické společnosti (ČGPS ČLS JEP) založena v roce 1995.91 89 ) cit. STOPPARDOVÁ, M., Hormonální terapie při menopauze, 1999, s. 44 90 ) Kontroverze v perimenopauze a postmenopauze, časopis Praktická gynekologie, 2/2005, s.24 91 ) Kontroverze v perimenopauze a postmenopauze, časopis Praktická gynekologie, 2/2005, s.24

58

1) HRT a karcinom endometria V 70.letech bylo zjištěno zvýšené riziko endometria ve vztahu k léčbě HRT. Toto riziko se však týká pouze neoponované estrogenní léčby. 2) HRT a karcinom prsu Zatím probíhají rozsáhlé studie a jednoznačný názor na bezpečnost HRT ve vztahu ke karcinomu prsu zatím chybí. 3) HRT a centrální nervový systém Americká FDA (Food and Drug Administration) v dubnu 2004 upozornila na zvýšený výskyt demence u žen nad 65 let při užívání HRT. Preventivní aplikace HRT proti ztrátě paměti je neúčinná. 4) HRT a osteoporoza HRT účinná při prevenci a léčbě osteoporozy, významě snižuje incidenci fraktur (zlomenin). Kontroverze je ovšem v tom, zda HRT užívat i přes známé nežádoucí účinky při hormonální terapii. V anglosaském písemnictví převažují hlasy proti HRT, doporučuje se užívat jiné preparáty (bifosfonáty, kalcitonin, fytoestrogeny), a také primární prevence onemocnění. V ČR existuje však řada zastánců této terapie, kteří HRT v léčbě osteoporozy uznávají. 5) HRT a kolorektální karcinom Prokázáno snížené riziko onemocnění při léčbě HRT.

59

6) HRT a fytoestrogeny Fytoestrogeny jsou rostlinné substance. Nejznámější jsou preparáty vyrobené z ploštičníku hroznatého (Cimifuga racemosa), červeného jetele, sojových bobů a včelí mateří kašičky (gelée royale). Nedosahují takového účinku jako HRT, avšak velice pozitivně působí proti kardiovaskulárním chrobám, rakovině prsu a osteoporoze. Na rzdíl od HRT jsou také volně prodejné.92

4.11.2 Pivo jako pomocník v klimakteriu Pivo jako kvalitní isotonický roztok s dostatkem vápníku, hořčíku a dalších prvků, s antioxidačním účinkem, dostatkem celé škály vitaminů B, bez obsahu tuků, přitom s dostatečným enrgetickým potenciálem a s nízkým obsahem alkoholu může významným léčebným způsobem ovlivnit klimakterické potíže žen.93 Využití piva v klimakteriu Pivo pozitivně ovlivňuje složení krevních tuků. Snižuje hladinu cholesterolu, zvyšuje hladiny HDL cholesterolu (tzv. „hodný“cholesterol) a naopak snižuje LDL cholesterol (tzv.“zlý“ cholesterol). Také na náš organismus působí antioxidačně.94 V prevenci kardiovaskulárních chorob působí blahodárně. Nejen že doplňuje tekutiny, čímž brání dehydrataci, ale také svým obsahem alkoholu působí jako antistresový lék. Dále také rozšiřuje cévy a podporuje krevní oběh. Kardiologové doporučují dvě piva denně.95 Z vitaminů je v hojném zastoupení skupina B vitaminů a z minerálů hlavně vápník a hořčík, čímž se podílí na snižování rizika osteoporozy. Pivo obsahuje také železo, zinek, fluor a měď.96 92 93 94 95 96

) http://www.praktickagynekologie.cz/pdf/pg_05_02_05.pdf (8.4.2011) ) cit.bakalářská práce: Problémy žen v klimakteriu a možnosti jejich řešení, Eva Smičková, 2009, s.132 ) bakalářská práce: Problémy žen v klimakteriu a možnosti jejich řešení, Eva Smičková, 2009, s.132 ) bakalářská práce: Problémy žen v klimakteriu a možnosti jejich řešení, Eva Smičková, 2009, s.132 ) Tamtéž.

60

Prevence Alzheimerovy nemoci může být pozitivně ovlivněna obsahem vitaminu B2. Ten posiluje nervovou aktivitu. Křemík brzdí absorbci hliníku v těle, o kterém je známo, že podporuje právě vznik této nemoci.97 Také samotný chmel patří mezi velkou skupinu rostlin, které mají podobné účinky jako estrogeny a působí tak kladně na klimakterické obtíže.98

97 ) bakalářská práce: Problémy žen v klimakteriu a možnosti jejich řešení, Eva Smičková, 2009, s.132 98 ) Tamtéž.

61

5 Metodika šetření a analýza výzkumu 5.1 Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření proběhlo ve třech gynekologických ambulancích v Šumperku, kde jsem se s lékaři ambulance domluvila na sběru informací. Šetření probíhalo od listopadu 2010 do února 2011. Do dvou ambulancí jsem umístila 33 dotazníků a do jedné ambulance 34 dotazníků, takže celkový počet rozdaných dotazníků byl 100. Společně s nimi jsem předala sestřičkám v ambulanci schránky na dotazníky, aby byla zajištěna anonymita respondentek. Kvůli horší spolupráci s jednou ambulancí jsem byla nucena dotazníky předložit i známým a rodině. Nakonec se mi ze 100 rozdaných dotazníků vrátilo 84 dotazníků. Dotazníkové šetření jsem si vybrala z důvodu rychlého získání informací od velkého počtu respondentek. Jako negativum této metody pro mě byla malá návratnost dotazníků z ambulancí, nepravdivé či zkreslené informace respondentek a také jejich neochota vyplňovat dotazník.

5.2 Pilotní studie Před dotazníkovým šetřením proběhla pilotní studie, kdy bylo do každé ambulance rozdáno po 10 dotaznících, dohromady tedy 30 dotazníků. Celkem se mi vrátilo 25 dotazníků. Ze studie vyplynulo, že dotazník obsahuje pochopitelné a dobře formulované otázky, a tak jsem mohla přistoupit k samotné realizaci výzkumného šetření.

5.3 Výzkumný vzorek Dotazník vyplňovaly ženy ve věku od 45 let a byl zaměřen na prevenci onemocnění, změny v sexuálním životě žen a preferování antikoncepce v období klimakteria. Celkový počet otázek v dotazníku byl 18. Otázky byly jak uzavřeného charakteru, kde ženy vybíraly pouze jednu možnost, tak otevřené, kde respondentky odpovídaly vlastními slovy. 62

5.4. Výsledky dotazníkového šetření Otázka č. 1: Kolik Vám je let? Tab. č. 4 : Věkové skupiny žen Věková skupina

Absolutní četnost

Relativní četnost

43-50 let

22

26,2 %

51-58 let

35

41,7%

59-65 let

21

25,0%

67-78 let

6

7,1%

Suma

84

100%

Graf. č. 1 : Věkové skupiny žen

63

Ve věkové skupině od 43-50 let dotazník vyplnilo 22 žen (26,2%), nejpočetnější skupinou byly ženy od 51-58 let, kterých odpovědělo celkem 35 (41,7%). 21 žen (25,0%), které vyplnily dotazník bylo ve věkové skupině 59-65 let. Nejméně žen obsahovala věková skupina od 67-78 let, pouze 6 žen (7,1%). Průměrný věk respondentek byl 56 let, přičemž nejmladší žena měla 43 let a nejstarší žena 78 let.

64

Otázka č. 2: Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Tab.č. 5: Dosažené vzdělání Dosažené vzdělání

Absolutní četnost

Relativní četnost

Základní

16

19,0%

Střední

43

51,2%

Vyšší odborné

12

14,3%

Vysokoškolské

13

15,5%

Suma

84

100%

Graf č. 2: Dosažené vzdělání

U druhé otázky bylo zjištěno, že nejvíce žen má nejvyšší dosažené vzdělání střední- 43 žen (51,2%), naopak nejméně bylo vysokoškolaček 13 žen (15,5%). Základního vzdělání pak dosáhlo 16 žen (19,0%) a vyšší odborné vzdělání mělo 12 žen (14,3%). 65

Otázka č. 3: Kdy se u Vás první příznaky klimakteria (přechodu) začaly objevovat? Tab.č. 6: Věk, kdy se u žen objevily první příznaky klimakteria Věk

Absolutní četnost

Relativní četnost

40-45

32

38,1%

46-50

29

34,5%

51-55

17

20,2%

Jiná možnost

6

7,1%

Suma

84

100%

Graf č. 3: Věk, kdy se objevily u žen první příznaky klimakteria

66

Na třetí otázku odpovědělo 32 žen (38,1%), že se u nich první příznaky klimakteria začaly objevovat mezi 40-45 let. Mezi 46-50 roky se první příznaky objevily u 29 žen (34,5%). Naopak později, mezi 51-55 let, se první příznaky objevily u 17 žen (20,2%). Jinou možnost označilo 6 žen (7,1%) Tab. č. 7: Jiná odpověď žen

Jiná odpověď žen

Absolutní četnost

Relativní četnost

Příznaky zatím

5

83,3%

neobjeveny Příznaky objeveny po 55.

1

16,7%

roce Suma

6

100%

Graf č. 4 : Jiná odpověď žen

K možnosti: jiná odpověď odpovědělo celkově 6 žen. U 5 žen (83,3%) zatím příznaky objeveny nebyly a 1 žena (16,7%) odpověděla, že se první příznaky objevily až po 55. roce. 67

Otázka č. 4: Chodíte pravidelně na gynekologické prohlídky?

Tab. č. 8 : Pravidelnost gynekologických prohlídek žen Pravidelné gynekologické prohlídky ANO

Absolutní četnost

Relativní četnost

72

85,7%

NE

7

8,3%

Jen když mám nějaký zdravotní problém Suma

5

6,0%

84

100%

Graf č. 5: Pravidelnost gynekologických prohlídek žen

Čtvrtá otázka zjišťovala, zda ženy chodí na pravidelné gynekologické prohlídky. 72 žen (85,7%) odpovědělo, že na pravidelné gynekologické prohlídky chodí a pouze 7 žen (8,3) odpovědělo, že nechodí. Gynekologa by navštívilo jen v případě zdravotních obtíží 5 žen 6,0%). 68

Tab. č. 9: Preventivní lékařské prohlídky u žen ve věku 40 – 45 let. I.

Preventivní lékařské prohlídky u žen ve věku 40 – 45 let. Chodíte pravidelně na gynekologické prohlídky?

ANO

%

NE

%

25

80%

7

22,4%

Z věkové skupiny žen od 40-45 let chodí na gynekologické prohlídky pravidelně 25 žen (80 %) a 7 žen (22,4%) nechodí.

Tab. č. 10: Důvody, proč ženy chodí na pravidelné gynekologické prohlídky Důvody

Absolutní četnost

Relativní četnost

Prevence

28

63,6%

Na pozvání lékaře

1

2,3%

Chci znát svůj zdravotní stav Pocit jistoty

2

4,5%

4

9,1%

Záněty

1

2,3%

Myomy

2

4,5%

Potřeba antikoncepční injekce Jsem po gynekologické operaci Hormonální terapie

1

2,3%

2

4,5%

1

2,3%

Rakovina dělohy v rodině

1

2,3%

Jsem bývalý zaměstnanec cytologické laboratoře Suma

1

2,3%

44

100%

69

Ženy uvedly nejrůznější důvody, proč chodí na pravidelné gynekologické prohlídky. Nejvíce, 28 žen (63,6%), uvedlo důvod své návštěvy prevenci. Na pozvání lékaře uvedla 1 žena (2,3%), z důvodu znalosti svého zdravotního stavu 2 ženy (4,5%), Pro pocit jistoty pak odpověděly 4 ženy (9,1%), kvůli zánětům 1 žena (2,3%) a z důvodu myomů 2 ženy (4,5%). Mezi další důvody ženy zařadily potřebu antikoncepční injekce- 1 žena (2%), 2 ženy (5%) byly po gynekologické operaci, 1 žena (2,3%) je léčena hormonální terapií, u 1 ženy (2,3%) se objevila v rodině rakovina a 1 žena (2,3%) uvedla jako důvod, že je bývalým zaměstnancem cytologické laboratoře. Důvody, proč ženy nechodí na gynekologické prohlídky uvedly pouze 2 ženy, že nemají čas.

70

Graf.č. 6: Důvody, proč ženy chodí na pravidelné gynekologické prohlídky

Důvody, proč ženy chodí na pravidelné gynekologické prohlídky Prevence

2,3% 2,3% 2,3%

Na pozvání lékaře

4,5%

Chci znat svůj zdravotni stav

2,3% Pocit jistoty

4,5% 2,3%

Záněty Myomy

9,1% 4,5%

63,6%

Potřeba antikoncepční injekce Jsem po gynekologické operaci

2,3% Hormonalni terapie Rakovina dělohy v rodině Jsem bývalý zaměstnanec cytologické labolatoře

71

Otázka č. 5: Chodíte pravidelně na vyšetření krve ve stolici, jako prevence rakoviny tlustého střeva?

Tab. č. 11 : Pravidelné vyšetření krve ve stolici Vyšetření krve ve stolici

Absolutní četnost

Relativní četnost

ANO

29

34,5%

NE

55

65,5%

Suma

84

100%

Graf č. 7 : Pravidelné vyšetření krve ve stolici

Na pravidelné vyšetření krve ve stolici chodí 29 žen (34,5%) a 55 žen ( 65,5%) na vyšetření nechodí. 72

Tab.č. 12: Preventivní lékařské prohlídky u žen ve věku 40 – 45 let. II.

Preventivní lékařské prohlídky u žen ve věku 40 – 45 let.

ANO

%

NE

%

11

35,2%

21

67,2%

Chodíte pravidelně na vyšetření krve ve stolici?

Z věkové skupiny žen od 40-45 let chodí na vyšetření krve ve stolici jen 11 žen (35,2%) a 21 žen (67,2%) vyšetření nevyužívá. Tab. č. 13: Důvody, proč ženy chodí na vyšetření krve ve stolici Důvod

Absolutní četnost

Relativní četnost

Prevence

15

78,9%

Obvodní lékař mi tuto

2

10,5%

možnost nenabízí Genetická zátěž

2

10,5%

Suma

19

100%

73

Graf. č. 8: Důvody, proč ženy chodí na vyšetření krve ve stolici

Mezi důvody, proč ženy chodí na pravidelné vyšetření krve ve stolici patří prevence, kde takto odpovědělo 15 žen (78,9%), 2 ženy (10,5%) odpověděly, že lékař jim tuto možnost nenabízí. Z důvodu genetické záteže odpověděly 2 ženy (10,5%).

74

Tab. č. 14 : Důvody, proč ženy nechodí na pravidelné vyšetření krve ve stolici

Důvod

Absolutní četnost

Relativní četnost

Chodím, ale nepravidelně

1

5,6%

Obvodní lékař mi tuto

2

11,1%

2

11,1%

Nevím

1

5,6%

Nikdo mi to nedoporučil

2

11,1%

Nemám důvod

4

22, 2%

Nemám ráda chození po

1

5,6%

Nejsem ve věkové kategorii

1

5,6%

Nechce se mi

1

5,6%

Mám odpor k vyšetření

1

5,6%

Začnu až po 50. roce

1

5,6%

Jsem nezodpovědná

1

5,6%

Suma

18

100%

možnost nenabízí Chodím do poradny kvůli onemocnění colitis ulceroza

doktorech

Mezi důvody, proč ženy nechodí na pravidelné vyšetření krve ve stolici se respondentky podstatněji více rozepsaly. Odpovědí celkem bylo 18. Chodím, ale nepravidelně uvedla 1 žena (5,6%), 2 ženy (11,1%) uvedly, že obvodní lékař jim tuto možnost nenabízí, 2 ženy (11,1%) napsaly jako důvod, že dochází do poradny kvůli colitis ulcerosa, 1 žena (5,6%) uvedla, že neví. Nikdo mi to nedoporučil uvedly 2 ženy

75

(11,1%) a 4 ženy (22,2%) nemají důvod na vyšetření chodit. 1 žena (5,6%) nemá ráda chození po doktorech, 1 žena (5,6%) není ve věkové kategorii, 1 ženě (5,6%) se nechce na vyšetření, 1 žena (5,6%) má odpor k vyšetření, 1 žena (5,6%) potvrdila, že začne po 50. roce a 1 žena (5,6%) přiznala, že je nezodpovědná.

Graf. č. 9: Důvody, proč ženy nechodí na vyšetření krve ve stolici nebo chodí nepravidelně (viz. str.77)

76

77

Otázka č. 6: Znáte příznaky rakoviny děložního čípku?

Tab. č. 15 : Znalost příznaků rakoviny děložního čípku Znalost příznaků

Absolutní četnost

Relativní četnost

ANO

30

61,9%

NE

52

35,7%

Nevyplněno

2

2,4%

Suma

84

100%

Graf č. 10: příznaků rakoviny děložního čípku

U šesté otázky odpovědělo 30 žen (35,7%), že zná příznaky rakoviny děložního čípku a 52 žen (61,9%) nezná příznaky a 2 respondentky (2,4) tuto otázku nevyplnily.

78

Tab. č. 16 : Jaké znáte příznaky rakoviny děložního čípku Příznak

Absolutní četnost

Relativní četnost

Špinění

2

7,7%

Krvácení

10

38,5%

Výtok

6

23,1%

Bolest břicha

4

15,4%

Bolest při styku

1

3,8%

Cytologický nález

2

7,7%

Nevolnost

1

3,8%

Suma

26

100%

Graf č. 11: Jaké znáte příznaky rakoviny děložního čípku

Do příznaků ženy nejvíce zahrnuly krvácení-10 žen (38,5%) a výtok- 6 žen (23,1%). Do dalších příznaků 2 ženy (7,7%) odpověděly špinění, 4 ženy (15,4%) bolesti břicha, 1 žena (3,8%) uvedla bolest při styku, 2 ženy ( 7,7%) cytologický nález a 1 žena (3,8%) nevolnost.

79

Otázka č. 7: Provádíte alespoň 1x měsíčně samovyšetření prsu?

Tab.č. 17: Provádění samovyšetření prsu 1x měsíčně Samovyšetření 1x

Absolutní četnost

Relativní četnost

měsíčně ANO

58

69,0%

NE

26

31,0%

Suma

84

100%

Graf č. 12: Provádění samovyšetření prsu 1x měsíčně

Sedmá otázka zjišťovala, zda ženy provádí 1x měsíčně samovyšetření prsu. 54 žen (69,0%) odpovědělo, že provádí samovyšetření prsu a 26 žen (31%) odpovědělo, že neprovádí samovyšetření prsu.

80

Tab. č. 18 : Preventivní lékařské prohlídky u žen ve věku 40 – 45 let. III.

Preventivní lékařské prohlídky u žen ve věku 40 – 45 let. Provádíte alespoň 1x měsíčně samovyšetření prsu?

ANO

%

NE

%

21

67,2%

11

35,2%

Z věkové skupiny žen ve věku od 40-45 let provádí vyšetření 21 žen (67,2% ) a 11 žen (35,2%) samovyšetření neprovádí.

Tab. č. 19: Důvody, proč ženy provádí samovyšetření prsu Důvod

Absolutní četnost

Relativní četnost

Prevence

17

73,9%

Obavy z následků

1

4,3%

onemocnění Chodím na onkologii 1x

1

4,3%

ročně Jednoduchá a

1

4,3%

nezatěžující metoda Abych něco

1

4,3%

nezanedbala Obavy z nádoru

1

4,3%

Jsem po léčbě rakoviny

1

4,3%

prsu Suma

23

100%

81

Graf č. 13: Důvody, proč ženy provádí samovyšetření prsu

Důvody, proč ženy provádí samovyšetření prsu. 4,3%

4,3%

4,3%

Prevence

4,3%

Obavy z následků onemocnění

4,3%

Chodím na onkologii 1x ročně

4,3%

Jednoduchá a nezatěžující metoda

73,9%

Abych něco nezanedbala Obavy z nádoru

Nejčastěji ženy odpověděly, že vyšetření prsu provádí z důvodu prevence-17 žen (73,9%). 1 žena (4,3%) má obavy z následků onemocnění, 1 žena (4,3%) chodí na onkologii 1x ročně, 1 žena (4,3%) uvedla, že se jedná o jednoduchou a nezatěžující metodu, 1 žena (4,3%) se bojí, aby něco nezanedbala a 1 žena (4,3%) má obavy z nádoru.

82

Tab. č. 20: Důvody, proč ženy neprovádí samovyšetření prsu Důvod

Absolutní četnost

Reůativní četnost

Neuvědomuji si, že mám

2

50,0%

vyšetření provést Není čas

1

25,0%

Neznám vyšetření

1

25,0%

Suma

4

100%

Graf č. 14: Důvody, proč ženy neprovádí samovyšetření prsu

Mezi důvody, proč ženy neprovádí samovyšetření prsu uvedly 2 ženy (50,0%), že si neuvědomují, že mají vyšetření provést, 1 žena (25,0%) nemá čas na vyšetření a 1 žena (25,0%) nezná samovyšetření prsu.

83

Otázka č. 8: Využíváte pravidelné mamografické vyšetření prsu? Tab.č. 21 : Pravidelné mamografické vyšetření prsu Mamografické

Absolutní četnost

Relativní četnost

vyšetření ANO

66

78,6%

NE Suma

18 84

21,4% 100%

Graf č. 15: Pravidelné mamografické vyšetření prsu

Na pravidelné mamografické vyšetření dochází 66 žen (78,6%) a 18 žen (21,4%) vyšetření nepodstupuje.

84

Tab.č. 22: Preventivní lékařské prohlídky u žen ve věku 40 – 45 let. IV.

Preventivní lékařské prohlídky u žen ve věku 40 – 45 let. Chodíte pravidelně na mamografické vyšetření prsu?

ANO

%

NE

%

21

67,2%

11

35,2%

Z věkové skupin žen od 40-45 let využívá mamografický screening 21 žen (67,2% ) a 11 žen (35,2%) na vyšetření nechodí.

Tab. č. 23: Důvody, proč ženy využívají pravidelné mamografické vyšetření prsu Důvod

Absolutní četnost

Relativní četnost

Prevence

21

77,8%

Na pozvání lékaře

2

7,4%

Pro klid v duši

1

3,7%

Genetická zátež

1

3,7%

Zdravotní problémy

1

3,7%

Z důvodu věku

1

3,7%

Suma

27

100%

85

Graf č. 16: Důvody, proč ženy využívají pravidelné mamografické vyšetření prsu

Prevence byla nejčastější důvod, proč ženy využívají mamografické vyšetření prsu. Odpovědělo takto 21 žen ( 77,8%). Na pozvání lékaře chodí na vyšetření 2 ženy (7,4%), 1 žena (3,7%) chodí na mamograf pro svůj klid v duši, 1 žena (3,7%) z důvodu genetické zátěže, 1 žena (3,7%) ze zdravotních důvodů a 1 žena (3,7%) kvůli věku.

86

Tab. č. 24: Důvody, proč ženy nevyužívají pravidelné mamografické vyšetření prsu Důvod

Absolutní četnost

Relativní četnost

Není čas

2

40,0%

Obavy z nádoru

1

20,0%

Nemám problém

2

40,0%

Suma

5

100%

Graf č. 17: Důvody, proč ženy nevyužívají pravidelné mamografické vyšetření prsu

Celkem 5 žen odpovědělo, proč na mamografické vyšetření nechodí. 2 ženy (40,0%) odpověděly, že není čas, 1 žena (20,0%) uvedla obavy z nádoru a 2 ženy (40,0%) nemají žádné problémy.

87

Otázka č. 9: Jak se změnil Váš sexuální život v období klimakteria?

Tab.č. 25: Změny v sexuálním životě žen v klimakteriu Změna

Absolutní četnost

Relativní četnost

Je lepší, než dříve

11

13,1%

Je horší, než dříve

20

23,8%

Nepozoruji žádnou

48

57,1%

změnu Nevyplněno

5

6,0%

Suma

84

100%

Graf č. 18 : Změny v sexuálním životě žen v klimakteriu

V této otázce měly ženy uvést, jak se změnil jejich sexuální život v klimakteriu. Je lepší, než dříve uvedlo 11 žen (13,1%), je horší, než dříve odpovědělo 20 žen (23,8%), nepozoruji žádnou změnu označilo 48 žen (57,1%) a 5 žen (6,0%) tuto otázku nevyplnilo.

88

Otázka č. 10: Co konkrétně se ve Vašem intimním životě změnilo? Tab. č. 26: Změny v intimním životě Změny

Absolutní četnost

Relativní četnost

Úmrtí partnera

2

2,4%

Pocit suchosti pochvy

2

2,4%

Vnitřní klid

2

2,4%

Více zkušeností

1

1,2%

Od 57 let nemám sex

1

1,2%

Sexuální styk není tak

1

1,2%

častý Necítím potřebu sexu

1

1,2%

Vše stejné

2

2,4%

Nevyplněno

72

85,7%

Suma

84

100%

89

Graf č. 19: Změny v intimním život

Do změn v intimním životě 2 ženy (2,4%) uvedly úmrtí partnera, další 2 ženy (2,4%) uvedly pocit suchosti pochvy a vnitřní klid také zmínily 2 ženy (2,4%). 1 žena (1,2%) odpověděla, že nyní má více zkušeností, 1 žena (1,2%) od 57 let nemá sex, 1 žena (1,2%) již nemá tak častý sexuální styk, 1 žena (1,2%) necítí potřebu sexu a 2 ženy (1,2%) odpověděly, že je vše stejné. Bohužel 72 žen (85,7%) neodpovědělo, zřejmě způsobeno studem.

90

Otázka č. 11: Pociťujete změny ve frekvenci sexuálního styku? Tab. č. 27: Změny ve frekvenci sexuálního styku Změna

Absolutní četnost

Relativn četnost

Mám větší potřebu

6

7,1%

milovat se s partnerem Má potřeba milování s

26

31,0%

partnerem se snížila Ne , nic se nezměnilo

48

57,1%

Nevyplněno

4

4,8%

Suma

84

100%

Graf č. 20: Změny ve frekvenci sexuálního styku

U 11. otázky 6 žen (7,1%) odpovědělo, že mají větší potřebu se milovat s partnerem, 26 žen (31,0%) má menší potřebu se s partnerem milovat, 48 žen (57,1%) udává, že se nic nezměnilo a 4 ženy (4,8%) otázku nevyplnily.

91

Otázka č. 12: Jak vnímá Váš partner změny v intimním životě, kterými v klimakteriu procházíte?

Tab. č. 28: Vnímání změn partnerem Partner

Absolutní četnost

Relativní četnost

Partner je tolerantní,

53

63,1%

nevadí mu to Partnerovi vadí změny

13

15,5%

Jiná odpověď

10

11,9%

Nevyplněno

8

9,5%

Suma

84

100%

92

Graf č. 21: Vnímání změn partnerem

Nejčastěji ženy odpovídaly, že jejich partner je tolerantní a nevadí mu to. Takto odpovědělo 53 žen (63,1%). 13 žen (15,5%) odpovědělo, že partnerovi změny vadí. Jinou odpověď zvolilo 10 žen (11,9%) a 8 žen (9,5%) otázku nevyplnilo.

Tab. č. 29: Jiná odpověď žen, jak jejich partneři vnímají změny v sexuálním životě Jiná odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Partner nevnímá změny

5

50,0%

Partner je po operaci prostaty Partner mě nechápe

1

10,0%

1

10,0%

Partner nemá chuť na sex

1

10,0%

Nemám partnera

1

10,0%

Nemám příznaky

1

10,0%

Suma

6

100%

93

Graf č. 22: Jiná odpověď žen, jak jejich partneři vnímají změny v sexuálním životě

Ženy dále odpovídaly, jak jejich partneři vnímají změny, kterými nyní procházejí. Partner nevnímá změny odpovědělo 5 žen (50,0%), 1 žena (10,0%) uvedla, že její partner je po operaci prostaty, 1 ženu (10,0%) partner nechápe, 1 žena (10,0%) napsala, že partner nemá chuť na sex, 1 žena (10,0%) nemá partnera a 1 žena (10,0%) příznaky klimakteria zatím nemá.

94

Otázka č. 13: Zatrhněte, prosím, pocity, které při pohlavním styku pociťujete? Tab.č. 30: Pocity při pohlavním styku Pocit

Absolutní četnost

Relativní četnost

Bolest

3

3,6%

Pocit suchosti sliznice pochvy Pálení

18

21,4%

10

11,9%

Krvácení při styku

2

2,4%

Nepociťuji žádné nepříjemné pocity Nevyplněno

44

52,4%

7

8,3%

Suma

84

100%

95

Graf č. 23: Pocity při pohlavním styku

Otázka číslo 13 se týkala pocitů žen, které pociťují při pohlavním styku. 3 ženy (3,6%) uvedly, že pociťují bolest, 18 žen (21,4%) si uvědomuje pocit suchosti v pochvě, 10 žen (11,9%) trpí pálením, pouze 2 ženy (2,4%) krvácejí po styku, žádné změny nepociťuje 44 žen ( 52,4%) a 7 žen (8,3%) otázku nevyplnilo.

96

Otázka č. 14: Jakou antikoncepci v klimakteriu upřednostňujete? Tab. č. 31 : Oblíbenost antikoncepce u žen Antikoncepce

Absolutní četnost

Relativní četnost

Hormonální antikoncepce Prezervativ

17

20,2%

12

14,3%

Spermicidní přípravky

2

2,4%

Přerušovaná soulož

15

17,9%

Sterilizace

3

3,6%

Jiná možnost

22

26,2%

Nevyplněno

13

15,5%

Suma

84

100%

97

Graf č. 24: Oblíbenost antikoncepce u žen

Mezi nejoblíbenější antikoncepce u žen v klimakteriu patří hormonální antikoncepce, kterou uvedlo 17 žen (20,2%), na druhém místě je u žen přerušovaná soulož, kterou uvedlo 15 žen (17,9%). Prezervativ je oblíbený u 12 žen (14,3%), spermicidní přípravky si oblíbily 2 ženy (2,4%), sterilizaci upřednostňují 3 ženy (3,6%), jinou možnost zvolilo 22 žen (26,2%) a 13 žen (15,5%) otázku nevyplnilo.

98

Tab. č. 32: Jiná odpověď žen v oblíbenosti antikoncepce Jiná odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Nepoužívám žádnou antikoncepci

17

85,0%

Nemám pohlavní styk

1

5,0%

Injekce

1

5,0%

Nitroděložní tělísko

1

5,0%

Suma

20

100%

Graf č. 25: Jiná odpověď žen v oblíbenosti antikoncepce

Mezi jiné možnosti nejvíce žen zvolilo, že neužívá antikoncepci žádnou- 17 žen (85,0%), 1 žena (5,0%) uvedla, že pohlavní styk nemá, 1 žena (5,0%) používá injekční antikoncepci a 1 žena (5,0%) má zavedené nitroděložní tělísko. 99

Otázka č. 15: Co je nyní pro Vás nejvíce důležité při užívání antikoncepce? Tab. č. 33: Priority v užívání antikoncepce u žen Priorita

Absolutní četnost

Relativní četnost

Spolehlivost

21

25,0%

Jednoduchost užívání

15

17,9%

Bezpečnost užívání

6

6,0%

Cenová dostupnost

6

7,1%

Aby vyhovovala partnerovi Jiná možnost

3

3,6%

16

19,0%

Nevyplněno

18

21,4%

Suma

84

100,00%

100

Graf č. 26: Priority v užívání antikoncepce u žen

Do priorit při užívání antikoncepce u žen patří zejména spolehlivost, kterou uvedlo 21 žen (25,0%), 15 žen (17,9%) zvolilo jednoduchost užívání, 6 žen (6,0%) uvedlo bezpečnost užívání, cenovou dostupnost preferuje taktéž 6 žen (7,1%), 3 ženy (3,6%) označily, aby vyhovovala partnerovi, jinou možnost vybralo 16 žen (19,0%) a 18 žen (21,4%) nevyplnilo odpověď.

101

Tab. č. 34: Jiné odpovědi žen při užívání antikoncepce Jiná odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Neužívám antikoncepci

12

75,0%

Nikdy jsem nic neužívala Snášenlivost antikoncepce Po operaci dělohy neužívám antikoncepci Suma

1

6,3%

1

6,3%

2

12,5%

16

100%

102

Graf č. 27: Jiné odpovědi žen při užívání antikoncepce

Neužívám antikoncepci odpovědělo 12 žen (75,0%), 1 žena (6,3%) uvedla, že nikdy nic neužívala, pro 1 ženu (6,3%) je důležitá snášenlivost antikoncepce a 2 ženy (12,5%) byly po operaci dělohy a antikoncepci žádnou neužívaly.

103

Otázka č. 16: V případě selhání antikoncepce a následném těhotenství by jste: Tab. č. 35: Chování žen v případě těhotenství Chování žen

Absolutní četnost

Relativní četnost

Šla bych jednoznačně na potrat Nikdy bych nešla na potrat Nejsem si zcela jistá, jak bych se zachovala

29

34,5%

10

11,9%

18

21,4%

Dítě bych porodila, ale dala k adopci Jiná možnost

3

3,6%

5

6,0%

Nevyplněno

19

22,6%

Suma

84

100%

104

Graf č. 28 : Chování žen v případě těhotenství

Nejvíce žen bylo jednoznačně pro potrat- 29 žen (34,5%), 10 žen (11,9%) uvedlo, že by na potrat nešlo nikdy, 18 žen (21,4%) si není zcela jisté, jak by se zachovaly, pouze 3 ženy (3,6%) by dítě po porodu daly k adopci, jinou možnost vyplnilo 5 žen (6,0%) a 19 žen (22,6%) neodpovědělo.

105

Tab. č. 36: Jiné odpovědi žen v případě otěhotnění Jiná odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Nelze otěhotnět v tomto věku Rozhodla bych se podle věku Interupce jen v ohrožení zdraví Nelze otěhotnět, mám po operaci dělohy Suma

2

40,0%

1

20,0%

1

20,0%

1

20,0%

5

100,00%

Graf č. 29: Jiné odpovědi žen v případě otěhotnění

Nelze otěhotnět v tomto věku uvedly 2 ženy (40,0%), 1 žena (20,0%) by se rozhodla podle věku, 1 žena (20,0%) by podstoupila interupci jen v ohrožení života a 1 žena (20,0%) je po operaci dělohy, tudíž nemůže již otěhotnět. 106

Otázka č. 17: Je důvěra k Vašemu gynekologovi tak velká, že byste se mu svěřila se svými intimními problémy týkající se sexuálního života? Tab. č. 37: Důvěra ke gynekologovi v oblasti intimních problémů Odpověď

Absolutní četnost

Relativní četnost

Nemám s tím problém

59

70,2%

Svému gynekologovi tolik nedůvěřuji Hledala bych pomoc jinde Stydím se

4

4,8%

9

10,7%

9

10,7%

Nevyplněno

3

3,6%

Suma

84

100%

107

Graf č. 30: Důvěra ke gynekologovi v oblasti intimních problémů

Z údajů z dotazníků vyplývá, že 59 žen (70,2%) nemá problém se svěřit svému gynekologovi s intimními problémy, 4 ženy (4,8%) gynekologovi nedůvěřují, 9 žen (10,7%) by hledalo pomoc jinde, 9 žen ( 10,7%) se stydí a pouze 3 ženy (3,6%) otázku nevyplnily.

108

Otázka č. 18: Komu byste se se svými sexuálními problémy svěřila? Tab. č. 38: Svěření se s intimními problémy Osoba

Absolutní četnost

Relativní četnost

Lékař

35

41,7%

Partner

27

32,1%

Kamarádka

12

14,3%

Diskuze na internetu

5

6,0%

Jiná odpověď

3

3,6%

Nevyplněno

2

2,4%

Suma

84

100%

109

Graf č. 31: Svěření se s intimními problémy

Nejčastěji by se ženy se svými problémy svěřily lékaři- 35 žen (41,7%), dále pak partnerovi- 27 žen (32,1%). Kamarádce by se svěřilo 12 žen (14,3%), důvěru v diskuzi na internetu by využilo 5 žen (6,0%), jinou odpověď zvolily 3 ženy (3,6%) a 2 respondentky (2,4%) otázku nevyplnily. Do jiné odpovědi 1 žena napsala, že neví, komu by se svěříla a 2 ženy uvedly, že by se nesvěřily nikomu.

110

6 Diskuze

Bakalářská práce, která se zabývá posouzením edukační potřeby žen, měla být sondou do ženské duše a znalostí období přechodu. Tou nejdůležitější myšlenkou bylo, že mnohé ženy v klimakteriu podceňují význam preventivních prohlídek. Dále práce nahlíží na dané téma z pohledu alternativní medicíny a snaží se tak ženám nabídnout možnost přírodní léčby. Posledním důvodem byl zájem o zdánlivě málo atraktivní téma, které nebývá tak oblíbené, jako např. těhotenství a porod. Na základě hypotéz byl sestaven dotazník obsahující 18 otázek. Po rozdání 100 dotazníků do tří gynekologických ambulancí v Šumperku se vrátilo nazpět 84 dotazníků. Návratnost tedy byla 84%. Byly tak získány potřebné informace od velkého počtu respondentek v krátkém časovém úseku. Avšak velkou nevýhodou byla určitě značná neobjektivní fakta, které ženy uváděly. Tímto problémem jsou ale ohroženy v podstatě všechny vzniklé studie založené na dotaznících. Vždy se musí počítat s určitou mírou nepravdivých informací. Pro výzkum byly stanoveny tři základní hypotézy. První, nejdůležitější hypotéza, se týkala oblasti gynekologických a jiných preventivních prohlídek (vyšetření stolice na přítomnost krve, dále mamografické vyšetření prsou a také pravidelný screening na rakovinu děložního hrdla). Cílem bylo zjistit, zda si ženy uvědomují nutnost prevence nemocí a zda chodí pravidelně na lékařské prohlídky a mají tak průběžnou kontrolu svého zdravotního stavu. Podobný výzkum zaměřený na klimakterium zpracovala Eva Smičková. Práce se nazývala Problémy žen v klimakteriu a možnosti jejich řešení. Dotazníkového šetření se u Smičkové zúčastnilo nejvíce žen ve věkové kategorii od 51-60 let- 38 žen (46,35%), kdežto v nynějším šetření se zúčastnilo nejvíce žen z věkové kategorie od 43-50 let. Těchto žen bylo 22 (26,2%).

111

Dalším patrným rozdílem je objevení se prvních příznaků klimakteria, kdy Smičkové vyšlo, že první příznaky klimakteria se u žen objevují po 50. roce. Takto odpovědělo 42 respondentek (48,78%). V nynějším šetření však vyšlo, že první příznaky s eobjevují u žen již ve věku 40-45 let. Takto odpovědělo 32 žen (38,1%). Smičková ve svém výzkumu poukazuje na nedostatek informací žen, které zvolily, že nejvíce informací jim chybí v oblasti zdravotních rizik. Takto odpovědělo 14 respondentek (38,88%) a hned na druhém místě ženám schází informovanost o léčbě- 11 respondentek (30,55%). Avšak i přesto v nynějším výzkumu vyšlo, že hodně žen informovaných je, neboť na gynekologické prohlídky chodí pravidelně 72 žen (85,7%) z celkového počtu 84 žen, které dotazník vyplňovaly. Poněkud horší jsou znalosti žen v oblasti příznaků rakoviny děložního čípku, kde příznaky onemocnění zná pouze 30 žen (61,1%).Také u neoblíbeného vyšetření kreve ve stolici ženy pravděpodobně neznají zdravotní rizika. Na vyšetření chodí jen 29 žen (34,5%), což potvrzuje výzkum Smičkové o neznalosti zdravotních rizik respondentek. Ve výzkumu Smičkové bylo také uvedeno, na koho by se ženy obrátily se svými problémy při prvních příznacích klimkateria. Nejvíce, 59 žen (71,95%), by vyhledalo pomoc u gynekologa. Obvodního lékaře by oslovilo 21 žen (25,60%) a jen 14 žen (17,7%) by se obrátilo na rodinu, přátele a známé. V nynějším výzkumu odpovědělo 35 žen (41,7%), že by se svěřili lékaři (nespecifikováno zda gynekologovi či jinému), 27 žen (32,1%) se svěří partnerovi a 12 žen (14,3%) důvěřuje kamarádce. Jiné výsledky ve výzkumu Smičkové a výzkumu nynějším jsou zřejmě způsobeny několika faktory. Jedním z nich může být např. rozdílná lokace, kde dotazníkové šetření probíhalo. Dalším faktorem může být rozdílné zastoupení věkových skupin žen v šetření (viz výše). Stejně tak se do rozdílnosti výsledků mohla promítnout vzdělanost a informovanost respondentek o problematice klimakteria.

112

Hypotéza č. 1: Předpokládám, že alespoň 50 % žen chodí na pravidelné gynekologické a jiné prohlídky. Hypotéza týkající se gynekologických prohlídek se potvrdila, neboť 72 žen (85,7%) napsalo, že na pravidelné gynekologické prohlídky chodí. Pouze 7 žen (8,3%) odpovědělo, že na prohlídky nechodí a v případě zdravotního problému vyhledá lékaře jen 5 žen (6,0%). Odpovědi žen mě byly překvapující a z hypotézy lze vidět, že byl podceněn zájem o jejich zdraví. Jako nejčastější důvod, proč ženy chodí na gynekologické prohlídky byla uvedena prevence- 28 žen (63,6%). Pouze dvě ženy se přiznaly, z jakého důvodu na prohlídky nechodí. Obě respondentky uvedly nedostatek času. Další otázka směřovala k tomu, zda ženy využívají preventivní vyšetření krve ve stolici. Vyšetření podstupuje pouze 29 žen (34,5%). Zbylých 55 žen (65,5%) odpovědělo, že vyšetření nevyužívá. Hypotéza se tudíž nepotvrdila a byla by zde potřeba učinit opatření, aby si ženy závažnost problému uvědomily. V ordinacích nebo čekárnách by mohl být k dispozici edukační materál. Nejčastější důvode, proč ženy na vyšetření chodí, odpovědělo jen 15 respondentek (78,9%). Tyto ženy uvedly jako důvod prevenci. Důvodů, proč nechodit na vyšetření, ženy napsaly velké množství, nejvíce se však opakovalo, že nemají důvod toto vyšetření absolvovat- 4 ženy (22, 2%). Poslední otázka týkající se prevence zjišťovala u žen, zda chodí na mamografické vyšetření. Tato hypotéza se potvrdila, neboť pravidelně na vyšetření chodí více jak 50% žen. Dohromady 66 žen (78,6%). Jen 18 žen (21,4%) mamografický screening nevyužívá. Z výsledku lze usuzovat, že jsou ženy poučené a ví o preventivních mamografických vyšetřeních. Což dokazuje i počet žen, které chodí z důvodu prevence- 21 žen (77,8%). Naopak 2 ženy (40,0%) odpověděly, že nemají na vyšetření čas a další 2 ženy (40,0%) nemají žádné zdravotní problémy. Právě u těchto žen by byla vhodná edukační brožura, která by je informovala o nemoci a její prevenci.

113

Hypotéza č. 2: Předpokládám, že alespoň 50 % žen preferuje hormonální antikoncepci. Hypotéza se nepotvrdila, neboť jen 17 žen (20,2%) upřednostňuje hormonální antikoncepci. Velká oblíbenost je u přerušované soulože, kde tuto možnost zvolilo 15 žen (17,9%), což bylo zajímavé zjiště. Starší ženy si zřejmě riziko otěhotnění již tolik nepřipouští, a tak nevyužívají žádnou metodu hormonální antikoncepce, pouze svou zkušenost. Dá se předpokládat, že znají své tělo a jeho přirozené projevy lépe, než mladé dívky. Ty teprve sexuálním životem žít začínají, a tak je u nich první a nejoblíbenější volbou hormonální antikoncepce. Její užívaní je snadnéa spolehlivé, což tyto dívky nejvíce zajímá. Mnoho mladých dívek nemá tušení o tom, že exituje ovulace apod. Dalších 17 žen (85,0%) si zvolilo jinou odpověď, do které připsaly, že antikoncepci nepoužívají žádnou. Opět se to dá vysvětli tím, že starší ženy si již myslí, že chráněný styk už pro ně není tolik důležitý a nemůžou tak otěhotnět. Nebylo by od věci tyto ženy poučit o jiných metodách antikoncepce, v případě, že nechtějí používat hormonální preparáty.

Hypotéza č.3: Předpokládám, že alespoň 60 % žen zaznamenalo změnu v sexuálním životě. Tato hypotéza se nepotvrdila, neboť 48 žen (57,1%) odpovědělo, že žádnou změnu ve svém sexuálním životě nepociťují. U 20 žen (23,8%) je ale sexuální život horší než dříve a pouze jen u 11 žen (13,1%) je lepší než dříve. Důvodem těchto výsledků může být fakt, že se ženy stydí přiznat změnu v intimním životě a nebo opravdu žádné změny nepociťují. Nad tímto závěrem můžeme pouze spekulovat. Možná v případě obsáhlejšího vědeckého výzkumu bychom dostaly výsledky jiné a nebo by byly podobné. Odpovídat na choulostivé otázky je nejen pro ženy velmi citlivé a obtížné. Stejně tak 72 žen (85,7%) nevyplnilo otázku týkající se toho, co konkrétně se u nich změnilo v intimním životě. Právě konkrétnost této intimní otázky měla zřejmě za následek neochotu žen vyplnit tuto položku.

114

Příjemným překvapením bylo, že u 53 žen (63,1%) je partner tolerantní a nevadí mu změny v oblasti sexuality, kterými žena prochází. Opět se zde naskýtá otázka, zda ženy odpovídaly pravdivě nebo se snažily zamaskovat partnerovo nepochopení. Jen 13 žen (15,5%) přiznalo, že partnerovi změny vadí. Z výzkumu tedy vyplývá, že ne všechny ženy jsou dobře informovány o klimakteriu a zejména o nutnosti chodit na preventivní prohlídky. Návrhy řešení (viz. kapitola Závěr)

115

7 Závěr

V teorii bakalářské práce jsem se zabývala klimakteriem v širším úhlu pohledu. Záměrně jsem vynechala kapitolu o anatomickém uspořádání ženských pohlavních orgánů, neboť tyto kapitoly bývají u bakalářských prací velmi časté a všem známé. Začala jsem tedy obecnou charakteristikou období a přidala i zajímavosti, kterými jsem se snažila text oživit. Pro srovnání jsem zařadila i kapitolu o mužském klimakteriu- andropauze. Velká kapitola o alternativních metodách přírodní léčby v klimakteriu společně s kapitolou o prevenci onemocnění tvoří gró celé práce. Myslím, že této problematice by měla být věnována větší pozornost společnosti. Hlavním důvodem je také fakt, že tato léčba je opravdu účinná a funguje, což potvrzují zkušenosti jejich uživatelů. Konkrétně v Šumperku východní medicínu praktikuje paní Svatava Vítková. Více než 1000 jejich léčených a vyléčených klientů za její dlouholetou praxi mluví za vše. Neustále přicházejí další a další lidé zklamaní moderní medicínou hledající u této ženy pomoc. Praktická část práce obsahuje výzkum, který jsem uskutečnila prostřednictvím dotazníkového šetření ve třech gynekologických ambulancích v Šumperku. Výzkum jsem zpracovala formou tabulek a grafů, kde je u každé otázky přidán komentář výsledků. Z výzkumu je jasně patrné, že část žen na preventivní prohlídky chodí a zná příznaky nemocí, avšak je zde i část žen, které tyto znalosti chybí a byla by potřeba jejich vědomosti prohloubit.

K tomu může sloužit edukační brožura, kterou jsem právě pro tyto ženy vytvořila. Snažila jsem se ji napsat čtivým, srozumitelným jazykem a poskytnout tak maximum informací o klimakteriu. Bylo by vhodné tento výzkum provést u většího vzorku respondentek, aby bylo dosaženo validních informací. Dotazníkové šetření by mělo být určitě rozsáhlejší. Nejen, co se týká množství zjišťovaných informací, ale také počtu respondentek. 116

Z těchto tří hypotéz se mi potvrdila pouze hypotéza č. 1, kde vyšlo, že na gynekologické prohlídky opravdu chodí více jak 50% dotazovaných žen. Hypotézy č. 2 a 3 se nepotvrdily.

Návrh řešení V gynekologických ambulancích nebo v ambulancích zaměřených na ženy v klimakteriu by měl být k dispozici edukační materiál. V čekárně nejen že zkrátí dobu čekání na vyšetření, ale žena se také dozví hodně zajímavých informací a možná že právě nové poznatky v ní vzbudí větší zájem o své zdraví a o to, co se s jejím tělem vlastně děje. Kromě edukační brožury by bylo dobré více letáků a plakátů v ordinacích, které alespoň stručně ženy informují např. kde hledat pomoc. Důležitá je také komunikační schopnost lékaře a sestry/porodní asistentky. Zdravotníci by měli mít o záležistostech týkajících se klimakteria potřebné znalosti a měli by aktivně tyto ženy edukovat a snažit se vést rozhovory, kterými ženy uklidní a poučí. Důležité je také budovat vzájemnou důvěru mezi zdravotníky a ženami, aby mezi sebou neměli problém se o choulostivých tématech bavit. Další možností je pořádání přednášek pro ženy, které klimakteriem prochází. Vést by ho měla zkušená zdravotní sestra či porodní asistentka. I slovo lékařů by určitě u žen mělo svou váhu a doplnilo by tak znalosti po stránce odborné, kde patří anatomické uspořádání ženského těla a fyziologické procesy, které se v něm odehrávájí. K těmto edukačním účelům jsem vytvořila edukační brožuru (viz příloha č. 7), která obsahuje základní informace o klimakteriu a seznamuje ženy s tímto obdobím. Zaměřena je zejména na otázky prevence a alternativního způsobu řešení problémů. Poskytuje tak ženám cenné informace, které jinak složitě hledají v knihách. Letáků na téma klimakterium je minimální množství, v ambulancích pak téměř žádné.

117

Brožura bude nabídnuta do gynekologických ambulancí, kde probíhalo dotazníkové šetření, v případě zájmu bude poskytnuta i do dalších ambulancí. Byla by potřeba najít vhodného sponzora z řad farmaceutických firem či firem, zabývajících se východní medicínou. Tito sponzoři by zajistili nezbytné finance k propagaci a následnému tisku brožury. V každé ambulanci by pak byla jedna pro sestry a další výtisky pak pro ženy. Brožura by měla být určena ženám, které procházejí klimakteriem a zárověň mají zájem nahlédnout do tajů alternativní medicíny.

118

8 Literatura a prameny

Knižní literatura

BEARD K., M.-CURTIS S., L. Přechod a roky po něm. České Budějovice: DONA, 1995. 235 s. ISBN: 80-85463-45-3 DONÁT, J. Hormonální substituční terapie. 1.vyd. Hradec Králové: DoMeNa, 1999. 191 s. ISBN: 80-238-3418-5 DONÁT, J. Klimaktérium: Průvodce ženy přechodem. Praha: Alberta, 1994. 112 s. ISBN: 8085792-05-2 DONÁT, J. Klinické aspekty klimaktéria a postmenopauzy. 1.vyd. Praha: Avicenum, 1987. 200 s. ISBN: 08-050-87 DONÁT, J. Přechod v životě ženy. 1.vyd. Praha: Avicenum, 1989. 128 s. ISBN: 08-031-89 JENÍČEK, J. Hormonální substituční terapie a klimakterium: Průvodce pro lékaře. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, spol. s.r.o., 2001. 104 s. ISBN: 80-247-0133-2 PHILLIPS, R. ROBIN, Kniha knih o menopauze. 1.vyd. Praha: Fortuna Print, 2005. 256 s. ISBN: 80-7321-163-7 ROZTOČIL a kol., 1.vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně, 2001. 333 s. ISBN: 80-7013-339-2

119

SAMBIDGE, G. Přirodní léčení bylinkami a homeopatií. 1.vyd. Praha: Josef Lukasík a spol., 1997. 160 s. ISBN: 80-901763-6-4 SHREEVE, C. Obtížné dny. 1.vyd. Praha: MAXDORF s.r.o., 1998. 138 s. ISBN: 80-8580075-6 STOPPARD, M. Hormonální terapie při menopauze. 1.vyd. Praha: Euromedia Group, 2002. 96 s. ISBN 80-249-00327 STOPPARD, M. Klimakterium. 1.vyd. Bratislava: Vydavatelství INA, 1995. 222 s. ISBN: 808568060-2 STOPPARD, M. Žena od A do Z. 1.vyd. Martin: Neografia, 1993. 383 s. ISBN 80-85186-268 TREBEN, M. Zdraví život s Marií Treben. 1.vyd. Praha: Práce s.r.o., 1993. 120 s. ISBN: 80208-0302-5 WOLF C. EBNER, Akupresura působí okamžitě. 1.vyd. Bratislava: Gemini spol. s.r.o., 1991. 195 s. ISBN: 80-85265-14-1

Časopisy Sestra: Odborný časopis pro sestry a ostatní nelekařské zdravotnické pracovníky. Č. 9 (září 2006). Praha: Mladá fronta a.s., 2006. Vychází měsíčně. ISSN: 1210-0404 Sestra: Odborný časopis pro zdravotní sestry. Č. 7-8 (červenec, srpen 2004). Praha: Sanoma Magazines Praha s.r.o. 2004. Vychází měsíčně. ISSN: 1210-0404

120

Sestra: Odborný časopis pro zdravotní sestry. Č. 6 (červen 2002). Praha: MONA, spol. s.r.o. 2002. Vychází měsíčně. ISSN: 1210-0404 Sestra: Odborný časopis pro zdravotní sestry. Č. 6 (červen 2003). Praha: Sanoma Magazines Praha s.r.o. 2003. Vychází měsíčně. ISSN: 1210-0404 Sestra: Odborný časopis pro zdravotní sestry. Č. 1 (leden 2001). Praha: Strategie Praha, s.r.o. 2001. Vychází měsíčně. ISSN: 1210-0404 Sestra: Odborný časopis pro zdravotní sestry. Č. 3 (březen 2005). Praha: Mladá fronta a.s. 2005. Vychází měsíčně. ISSN: 1210-0404 diagnoza v ošetřovatelství: nezávislý odborný časopis pro zdravotnické pracovníky. Č.8 (říjen 2006). Praha: Promediamotion s.r.o. 2006. Vychází 10x ročně. ISSN: 1801-1349 Meduňka: alternativní cesty ke zdraví. Č. 1 (leden 2010). Praha: Vydavatelská společnost Meduňka, ve spolupráci s Pražskou vydavatelskou společností, s.r.o. 2010. Vychází měsíčně. ISSN: 1214-4932

Internetové zdroje

Tema.apatykar.info [online]. 2002, 29.08.2002 [cit. 2010-11-08]. tema.apatykar.info/clanek116. Dostupné z WWW: .

http://www.zrozeni.cz [online]. [cit. 2010-11-07]. Dostupné z WWW: < http://www.zrozeni.cz>.

121

http://www.zrozeni.cz/zaklady.php .

http://www.levret.cz [online].

2003

[cit.

2010-10-05].

http://www.levret.cz/texty/casopisy/mb/2003_2/cepicky1.php . Dostupné z WWW: < http://www.levret.cz>

http://www.naseinfo.cz [online]. [cit. 2010-11-17]. http://www.naseinfo.cz/clanky/zdravi-apece/sexuologie-urologie/antikoncepce/hormonalni-metody-antikoncepce/zdravi-ahormonalni-antikoncepce-doporuceni-a-rady. Dostupné z WWW: < http://www.naseinfo.cz>.

http://www.cervix.cz [online]. 4.9.2009 [cit. 2010-11-17]. http://www.cervix.cz/index.php? pg=cervikalni-screening--ceska-republika . Dostupné z WWW: < http://www.cervix.cz>.

http://www.mamo.cz [online]. 14.8.2009 [cit. 2010-11-17]. http://www.mamo.cz/index.php? pg=pro-verejnost--rakovina-prsu . Dostupné z WWW: < http://www.mamo.cz>.

Http://www.mou.cz [online]. 9.2.2011 [cit. 2010-11-17]. Http://www.mou.cz/cz/prevencerakoviny-tlusteho-streva/article.html?id=408 . Dostupné z WWW: .

http://www.lekari-online.cz [online]. 2008, 5.9.2008 [cit. 2010-11-23]. http://www.lekari-

online.cz/ortopedie/zakroky/diagnostika-a-lecba-osteoporozy

.

Dostupné

z

WWW:

< http://www.lekari-online.cz>.

http://kupis.thalax.cz [online]. [cit. 2011-03-15]. http://kupis.thalax.cz/blog/?page_id=397¨. Dostupné z WWW: < http://kupis.thalax.cz>.

122

http://zivotni-energie.cz [online].

29.03.2007

[cit.

energie.cz/bankovani-lecba-nemoci-odstraneni-stresu.html.

2011-03-15]. Dostupné

http://zivotni-

z

WWW:

<

http://zivotni-energie.cz>.

http://www.salonrelaxa.eu [online]. [cit. 2011-03-15]. http://www.salonrelaxa.eu/masaze.html . Dostupné z WWW: < http://www.salonrelaxa.eu>.

Http://vademecum-zdravi.cz [online].

2009

[cit.

2011-04-08].

zdravi.cz/andropauza-%E2%80%93-klimakterium-muzu/.

Dostupné

Http://vademecumz

WWW:

.

Http://www.praktickagynekologie.cz [online].

2005

Http://www.praktickagynekologie.cz/pdf/pg_05_02_05.pdf.

[cit. Dostupné

2011-04-08]. z

WWW:

.

SMIČKOVÁ, E. Problémy žen v klimakteriu a možnosti jejich řešení. Brno 2009. 117 s. Bakalářská práce na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity na katedře ošetřovatelství. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Šárka Urbánková.

123

9 Anotace

Jméno a příjmení autorky: Šárka Fojtíková

Fakulta: Lékařská fakulta Masarykovy univerzity

Katedra: porodní asistence

Název práce: Posouzení edukační potřeby žen v klimakteriu

Vedoucí práce: Mgr. Lenka Veselá

Počet stran: 140

Počet příloh: 7

Rok obhajoby: 2011

Počet titulů použité literatury: 38

Klíčová slova: klimakterium, menopauza, prevence, sexualita, antikoncepce

124

10 Přílohy Příloha č. 1: obrázek akupresurní body Příloha č. 2: obrázek baňkování Příloha č. 3: dotazník Příloha č. 4: žádost a souhlas- MUDr. Michaela Potěšilová Příloha č. 5: žádost a souhlas- MUDr. Iva Purová Příloha č. 6: žádost a souhlas- MUDr. Jiří Krpec Příloha č. 7: edukační brožura

125

Příloha č. 1: akupresurní body

http://kupis.thalax.cz/blog/?page_id=397 (15.3.2011) 126

Příloha č. 2: baňkování

http://www.salonrelaxa.eu/masaze.html (15.3.2011)

127

Příloha č. 3: dotazník

Vážená respondentko, jmenuji se Šárka Fojtíková a jsem studentkou 3. ročníku bakalářského studia oboru porodní asistence na lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Právě se Vám dostal do rukou dotazník, který je součástí mé bakalářské práce zabývající se posouzením edukační potřeby žen v klimakteriu. Uvědomuji si, že některé otázky jsou velmi intimní, a proto Vás můžu ujistit, že dotazník je zcela anonymní. Vyplněný dotazník vhoďte, prosím, do schránky, která je k tomu určena. Do schránky mám přístup pouze já, tudíž nikdo jiný Vaše odpovědi nebude číst. Každá z Vás, žen, je jiná, a proto neexistuje špatná či dobrá odpověď. Odpovězte prosím tak, jak celou věc cítíte a vnímate Vy sama, neboť to je důležité a od toho se bude odvíjet výsledek celé bakalářské práce. Mnohokrát Vám děkuji za Vaši spolupráci.

Šárka Fojtíková

128

1. Kolik Vám je let? …………………….

2. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) základní b) střední c) vyšší odborné d) vysokoškolské

3. Kdy se u vás první příznaky klimakteria ( přechodu) začaly objevovat? a) 40-45 b) 46-50 c) 51-55 d) jiná možnost: ………………………………………………………………………….........................

4. Chodíte pravidelně na gynekologické prohlídky? a) ano Napište, prosím, důvod.............................................................................................................................. b) ne Napište, prosím, důvod.............................................................................................................................. c) jen když mám nějaký zdravotní problém

129

5. Chodíte pravidelně na vyšetření krve ve stolici, jako prevence rakoviny tlustého střeva? a) ano Napište, prosím, důvod.............................................................................................................................. b) ne Napište, prosím, důvod..............................................................................................................................

6. Znáte příznaky rakoviny děložního čípku? a) ano Vyjmenujte, prosím, alespoň tři: …………………………………………………………................................................. b) ne

7. Provádítě alespoň 1x měsíčně samovyšetření prsu? a) ano b) ne Z jakého důvodu?( týká se obou odpovědí ) ......................................................................................................................................... 8. Využíváte pravidelné mamografické vyšetření prsu? a) ano b) ne Z jakého důvodu? (týká se obou odpovědí ) ...........................................................................................................................................

130

9. Jak se změnil Váš sexuální život v období klimakteria? a) je lepší, než dříve b) je horší, než dříve c) nepozoruji žádnou změnu

10. Co konkrétně se ve Vašem intimním životě změnilo? …..........................................................................................................................................

11. Pociťujete změny ve frekvenci sexuálního styku? a) ano, mám větší potřebu milovat se s partnerem b) ano, má potřeba milování s partnerem se snížila c) ne, nic se nezměnilo

12. Jak vnímá Váš partner změny v intimním životě, kterými v klimakteriu procházíte? a) partner je tolerantní, nevadí mu to b) partnerovi vadí změny c) jiná odpověď.................................................................................................................................

13. Zatrhněte, prosím, pocity, které při pohlavním styku pociťujete. a) bolest

b) pocit suchosti sliznice pochvy

c) pálení

d) krvácení při styku

e) nepociťuji žádné nepříjemné pocity

131

14. Jakou antikoncepci v klimakteriu upřednostňujete? a) hormonální antikoncepci b) prezervativ c) spermicidní přípravky d) přerušovaná soulož e) sterilizace d) jiná Uveďte, prosím, jakou: …………………………………………………………….................................................. 15. Co je nyní pro Vás nejvíce důležité při užívání antikoncepce? a) spolehlivost b) jednoduchost užívání c) bezpečnost užívání d) cenová dostupnost e) aby vyhovovala partnerovi f) jiná možnost.................................................................................................................................

16. V případě selhání antikoncepce a následném těhotenství by jste: a) šla jednoznačně na potrat b) nešla nikdy na potrat c) nejsem si zcela jistá, jak bych se rozhodla d) dítě bych porodila, avšak po té dala k adopci e) jiná odpověď................................................................................................................................

132

17. Je důvěra k Vašemu gynekologovi tak velká, ze byste se mu svěřila se svými intimními problémy týkající se sexuálního života? a) ano, nemám s tím problém b) ne, svému gynekologovi tolik nedůvěřuji c) ne, hledala bych pomoc jinde d) ne, stydím se

18. Komu by jste se svými sexuálními problémy svěřila? a) lékař b) partner c) kamarádka d) diskuze na internetu e) jiná odpověď.................................................................................................................................

133

Příloha č. 4: žádost a souhlas MUDr. Michaela Potěšilová FEMINA PLUS s.r.o. M.R.Štefánika 3 Šumperk 78701

V Sobotíně dne 15.09. 2010

Žádost o sběr informací

Vážená paní doktorko,

jsem studentkou 3. ročníku bakalářského studia oboru porodní asistence na lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Obracím se na Vás, zda by bylo možné ve Vaší ambulanci provést prostřednictví anonymních dotazníků sběr informací k mé bakalářské práci, která se bude týkat posouzení edukační potřeby žen v klimakteriu.

Děkuji

S přáním hezkého dne

Šárka Fojtíková Sobotín 45 788 16 608 514 711 134

135

Příloha č. 5: žádost a souhlas

MUDr. Iva Purová ul. Hlavní třída 20 Šumperk 787 01

V Sobotíně dne 15.09. 2010

Žádost o sběr informací

Vážená paní doktorko,

jsem studentkou 3. ročníku bakalářského studia oboru porodní asistence na lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Obracím se na Vás, zda by bylo možné ve Vaší ambulanci provést prostřednictví anonymních dotazníků sběr informací k mé bakalářské práci, která se bude týkat posouzení edukační potřeby žen v klimakteriu.

Děkuji

S přáním hezkého dne

Šárka Fojtíková Sobotín 45 788 16 608 514 711 136

137

Příloha č. 6: žádost a souhlas MUDr. Jiří Krpec ul. M. R. Štefánika 3 Šumperk 787 01

V Sobotíně dne 15.09. 2010

Žádost o sběr informací

Vážený pane doktore,

jsem studentkou 3. ročníku bakalářského studia oboru porodní asistence na lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Obracím se na Vás, zda by bylo možné ve Vaší ambulanci provést prostřednictví anonymních dotazníků sběr informací k mé bakalářské práci, která se bude týkat posouzení edukační potřeby žen v klimakteriu.

Děkuji

S přáním hezkého dne Šárka Fojtíková Sobotín 45 788 16 608 514 711

138

139

Souhlasím, aby bakalářská práce byla půjčována a používaná pro další studijní účely a citována dle platných norem. V Brně dne 16.4. 2011 ….................................

140