PORADENSTVÍ A PŘÍPADNÁ REHABILITACE SENIORŮ ŘIDIČŮ

Závěrečná práce Postgraduální studium dopravní psychologie

PORADENSTVÍ A PŘÍPADNÁ REHABILITACE SENIORŮ – ŘIDIČŮ

Autor: Mgr. Martina Kučerová Konzultant: PhDr. Pavel Kolda

Olomouc

2013

1

Prohlášení Prohlašuji, že jsem svou závěrečnou práci na téma „Poradenství a případná rehabilitace seniorů – řidičů“ vypracovala samostatně a uvedla jsem všechny použité podklady zdroje a literaturu. Ve

Šternberku

dne

28.9.2013

Podpis______________________

Poděkování: Chtěla bych poděkovat svému milému kolegovi PhDr. Pavlovi Koldovi za odborné konzultace mé závěrečné práce. Má dlouholetou klinickou praxi v oblasti především léčby závislostí, poslední léta pracuje u pacientů s chronickým psychickým onemocněním a v neposlední řadě dlouhodobě pracuje v Dopravně psychologickém centru Prostějov, je členem Asociace dopravních psychologů.

2

Obsah: 1.Úvod ____________________________________________________________5 2.Cíl a metodologie výzkumu _________________________________________6 Teoretická část _____________________________________________________7 3.Stárnutí _________________________________________________________7 3.Změny ve stáří ___________________________________________________8 4.Změny psychických a neurologických funkcí v průběhu stárnutí, které souvisí s dopravní psychologií ________________________________________________10 4.1.Zrak ____________________________________________________10 4.2.Zrakově prostorové schopnosti ________________________________12 4.3.Sluch _____________________________________________________12 4.4.Čich ______________________________________________________13 4.5.Chuť _____________________________________________________13 4.6.Hmat _____________________________________________________13 4.7.Spánek ____________________________________________________14 4.8.Kognice ____________________________________________________14 4.9.Organické duševní poruchy ___________________________________15 4.10. Duševní poruchy _________________________________________16 4.10.1. Deprese ____________________________________________17 4.10.2. Stresové reakce ______________________________________18 5.Legislativa v DPV ___________________________________________________19 5.1.Harmonizační kódy __________________________________________20 5.2.Lékařské prohlídky ___________________________________________20 6.Poradenství a případná rehabilitace kognitivních funkcí ____________________21 6.1. Kognitivní trénink ____________________________________________22 6.2. Stres _________________________________________________________22 Výzkumná část 7.Výzkumná část ______________________________________________________24 7.1. Metoda získávání dat _________________________________________24 7.2. Strukturované interview ______________________________________24 Kazuistická část (Kazuistiky 1 -7)_________________________________________27 8.Interpretace získaných dat, hodnocení _______________________________34

3

9.Výsledky a hodnocení testových skupin ______________________________38 10.Výzkumná otázka _______________________________________________46 11.Závěr __________________________________________________________47 12.Souhrn _________________________________________________________48 13.Použitá literatura a jiné zdroje ______________________________________49 14.Seznam příloh 14.1. Šablona strukturovaného interview 14.2. Tabulka č.16 (Přehled nehod podle řidičské praxe a hlavních příčin) 14.3. Tabulka č.17 (Přehled nehod podle věku řidiče ) 14.4. Tabulka č.18A (Přehled nehod podle stavu řidiče)

4

1. Úvod „Muž zvládl v 94 letech zkoušky a opět získal řidičský průkaz“ - Názor s nejvíce souhlasnými hlasy (73): (D.Šílený: Pátek 27.9.2013 : „Radši 94 letý senior, než 18 letej fracek, co si koupí silný auto a při prvním sněhu to pošle do chodce, stoky, nebo čelně do auta“).* *http://www.novinky.cz/diskuse?id=335436&articleId=/koktejl/314484-muz-zvladl-v-94-letech-zkousky-a-opetziskal-ridicsky-prukaz.html§ionId=7

V současné době pracuji v Psychiatrické léčebně Šternberk jako psycholog v předatestační přípravě. 5 let pracuji převážně na odděleních, které jsou specializované především pro geriatrické pacienty. V rámci své práce s nimi provádím především různá psychologická vyšetření zaměřená především na kognitivní postižení. Dále vedu skupinovou terapii, která je zaměřená především na procvičování kognitivních funkcí, resocializaci, zvýšení celkové kondice apod., úzce spolupracuji s režimovými sestrami, které provádí různá cvičení, zaměřená na celkové zlepšení jak psychických, tak i fyzických (cvičení, dechové cvičení, relaxace, zlepšení motorických funkcí).

Dle mých pozorování mají tyto tréninky velký

význam pro zlepšení celkové kondice pacienta. V roce 2013 jsem začala studovat Dopravní psychologii, protože k dopravě mám velký vztah především proto, že můj otec dříve jezdil závodně Realy, potom několik let pracoval jako učitel autoškoly. Zřejmě jsem lásku k automobilismu zdědila po něm. V nedávné době překročil 65 let, je ve starobním důchodě a v poslední době jsem si všimla, že daleko méně řídí, často bývá zbrklý a pokud jede, tak jen krátké vzdálenosti. Zajímalo mě, zda i ostatní lidé, kteří překročili hranici 65 let jsou schopní posoudit svou aktuální kondici v řízení motorového vozidla, zda jezdí stále stejné vzdálenosti, nebo ne, a jaký mají postoj k současnému silničnímu provozu. V neposlední řadě mě zajímalo, ze kterých skupin obyvatel jako účastníků dopravy mají obavy. Provedla jsem ze 7 lidmi starších 65 let strukturovaný rozhovor, který se převážně na tyto otázky specializoval. Musím říct, že nebylo lehké sehnat byť jen těchto 7 řidičů, kteří překročili hranici 65 let a stále jsou aktivní v řízení motorového vozidla. Pan doktor Kolda mě k tomu také vyzval, ať se věnuji této problematice, protože k ní má blízko. Světový trend stárnoucí populace se stále zvyšuje a považuji za důležité se tomu věnovat. Jak houstne silniční doprava, přibývá i počet seniorů v dopravě. Mezi to přispívá i fakt, že spoustu lidí nad 65 let jsou stále pracovně aktivní, dojíždí do zaměstnání, za rodinami, 5

k lékaři apod.. Ve vyspělých zemích se prodlužuje průměrná délka života, především proto, že se stále zlepšuje celková kvalita života.

Z hlediska naší společenské a ekonomické

budoucnosti je proces aktivizace stáří zásadní a měl by být plně podporován. 2. Cíl a metodologie výzkumu Hlavním cílem této práce je vytipování možných rizik a škod se záměrem je snížit, dále mapování faktorů, které vedou ke zlepšení fyzické a psychické kondice starších řidičů. Práce je kvalitativně zaměřená, překládá vybrané kazuistiky 8 řidičů, seniorů (od 65 let výše), kteří se aktivně účastní dopravy (tj.řídí minimálně 10 km za rok) a bylo provedeno s nimi strukturované interview, které cílí převážně na oblasti vlastního posouzení aktuální kondice seniora před řízením vozidla a jejich postoj k současnému silničnímu provozu. Očekávala jsem, že řidiči ve vyšším věku nejsou schopni příliš zhodnotit své aktuální schopnosti a kondici, že nemají příliš náhled na svůj fyzický a psychický stav, že budou během rozhovoru spíše formálně odpovídat na mé otázky, že díky vyššímu věku budou spíše povznesení nad celkovou věcí, budou mít pocit, že díky dlouholeté praxi vše zvládají bez potíží. Očekávala jsem, že spíše k současnému silničnímu provozu budou mít velké výhrady. Nad tím, zda je schopný řidič senior zhodnotit své aktuální schopnosti či ne, hraje také velkou roli osobnost řidiče a faktory, které ji ovlivňují. Dále také fyziologické onemocnění, a v neposlední řadě velmi důležité kognitivní poškození, které by díky pravidelným lékařským kontrolám mělo být během pravidelných lékařských návštěv vždy monitorováno. Podíl seniorů na celkové nehodovosti v silniční dopravě se pohybuje kolem 3%, což je pod očekávání. (Havlík uvádí (2005,str.135) , že ve srovnání s řidiči do 24 let je nehodovost u řidičů nad 60 let zhruba o polovinu nižší). Naproti tomu skupina řidičů ve věku 25-29 let způsobí každoročně kolem 17% všech dopravních nehod. Ovšem na těchto statistikách se podílí faktory toho, že je výrazně nižší podíl starších řidičů a také menší počet ujetých kilometrů (většinou jen příjem důchodový). Ze statistik také vyplývá, že 46%seniorů se přepravuje většinou pěšky, 31% jsou řidiči, dalších 23% využívá jiný způsob přepravy (spolujezdec, veřejná doprava, ostatní). Také úmrtnost seniorů v dopravě je nejvyšší u chodců.

6

Teoretická část 3. Stárnutí Slovo stárnutí v životě každého z nás má několik podob. Mladí lidé můžou vidět člověka již ve věku 30 let jako starého, zatímco ve 40 letech můžeme vnímat starého člověka třeba až ve věku 70 let. Co je to vlastně pojem stárnutí. Ve vyspělých zemích populace stárnoucích lidí neustále roste se zvyšujícím se životním komfortem, lékařskou péčí, ale i lepší participací ve společnosti.. Existuje množství různých teorií stárnutí – jako Teorie nenahraditelných komponent, somatických mutací, chyb, příčinných vazeb, genetických nebo Teorii volných radikálů atd.. Vzhledem k tomu, že se jedná o práci, která se zaměřuje na seniory v dopravě, tyto teorie vynechávám. Stárnutí je určitý proces, během něhož dochází postupně ke ztrátě fyzických a psychických schopností organismu a je doprovázen zvýšeným růstem různých onemocnění a smrtí, ale také problémy v oblasti sociální. Stárnutí je také úbytek produktivity a flexibility. Je to závěrečná a přirozená etapa ontogenetického vývoje člověka. Definovat slovo stáří nebo stárnutí spolehlivě nelze. Většinou ho můžeme definovat 3 způsoby. Dle Pacovského (1981, str.16.) „Přesná definice předčasného stárnutí bude možná teprve tehdy, až budeme schopni měřit funkční věk“. V roce 2101 bude mít Česká republika 7,68 mil. obyvatel. Téměř třetinu z tohoto počtu budou tvořit osoby starší 65 let, dětí do 15 let bude 12 %. Průměrný věk se přiblíží hranici 50 let, naděje dožití při narození se zvýší na 91 let u žen a necelých 87 let u mužů. Takové jsou výsledky střední varianty Projekce obyvatelstva České republiky 2013. (zdroj:http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/cechu_ubyde_a_zestarnou_20130723)

Stáří se rozlišuje obvykle na: (Havlík poukazuje na to, že je nejlepší zohledňovat při posuzování dopravní způsobilosti motorového vozidla tato tři základní rozlišení. ) : 1. kalendářní (vymezitelné jen dle věku) -60-74 časné stáří (presenium)  75-89 vlastní stáří (senium)  90 a více dlouhověkost 2. sociální věk Jde o změnu v sociálních potřebách a rolích. Většinou za počátek tohoto stáří se považuje odchod do starobního důchodu. 3. biologický věk ( tzv. věk skutečný) 7

Odvozuje se od toho, jak se člověk cítí, jak vypadá, jakých úkonů je schopen provádět. U lékaře se biologické stáří zjišťuje různými metodami, např. měřením krevního tlaku, biologickými odběry, kontrola zrakové ostrosti apod. Jako „domácí ukazatel“ je plasticita kůže. Nemusí tedy vyplývat matričně. (Vágnerová in Štěpánková, Steinová 2009, str. 38) udává dělení na primární stárnutí (geneticky podmíněné) a na sekundární (vnější faktory). 3.1. Změny ve stáří „Každý jedinec stárne jinak. Jsou velké interindividuální rozdíly“ Kalendářní věk se nekryje s věkem funkčním.( Vl .Pacovský, H. Heřmanová, 1981 , str 59). Během stáří dochází k celé řadě podstatných změn jak somatických, tak i psychických. Mění se konstituce člověka, přibývá vrásek, reakce se snižují, klesá schopnost pozornosti, zvyšuje se únava. Při různých somatických onemocněních se prodlužuje léčba. Mobilita může být omezenější. Ubývá smyslových poruch, především se zhoršuje sluch a zrak. Toto vše může nepříjemně dopadat na celkovou psychiku ve stáří.

Ve stáří je výrazně snížena

adaptační schopnost funkčních orgánů. Zvláštnosti nemocí ve stáří Jak se různé orgány v těle „opotřebovávají“, mohou nenápadně alarmovat svého majitele v podobě jen velmi malých symptomů, které ani dotyčný nemusí rozeznat, že se v jeho těle něco děje. Často to bývá v podobě atypických příznaků, nebo jen velmi vzdálených příznaků tzv. „naříkání nevinných orgánů“. Často ani lékař nemusí zjistit, že se v těle něco děje, nebo se na diferenciální diagnózu přijde až později. Tím mohou vznikat chronické potíže. Chronicita jako taková může být dána i sníženou schopností imunity. Ve vyšším věku mají nemoci daleko větší tendence ke komplikovaným průběhům, které vedou k různým komorbiditám. Oproti mladším lidem je úzdrava daleko obtížnější, při rozsáhlejších onemocněních často končí letálně. Závažné nemoci také urychlují celkově proces stárnutí „schází nám před očima“. Psychické změny ve stáří Ve stáří dochází obvykle ke snížení výbavnosti a vštípivosti paměti, dále dochází ke zpomalení psychomotorického tempa. Fantazijní svět je ochuzený, schopnost rozhodování je snížená, proto starší lidé rádi memorují vzpomínky s mládí, emoce bývají labilnější, vyskytují se úzkosti. Jednotlivé osobnostní rysy se prohlubují. Adaptace na stáří je vázána na mnoha faktorech (prostředí, zdravotní stav, sociální aspekty, společnost a především osobnost 8

jedince). Bromley in Pacovský (1981) rozlišuje pět strategií adjustace na stáří: konstruktivnost, závislost, obranný postoj, nepřátelství. Vondráček in Baštecký (1975, str.185) rozděluje duševní projevy ve stáří do čtyř skupin: 1)bez jakýchkoliv psychických změn 2)psychické změny, které jsou typické pro vyšší věk, ale které nenalézáme již v preseniu 3)psychické nemoci stáří 4)psychické změny, které provázejí fyziologické stáří Fyzické změny ve stáří Vnitřní orgány v tomto věku vykazují postupně úbytek funkčnosti na všech možných úrovních (od molekulárních až do systémových). Významnou úlohu v procesu stárnutí má nervový systém, který se klinicky projevuje i u zdravých seniorů (snížení počtu a biochemické změny v neuronech, arterioskleróza a narušení neurotrasmiterů v CNS (zpomalení Alfa rytmu na EEG). Kůže vykazuje známky zvýšených vrásek a pigmentů, sníženou pružnost pokožky. Vlasy ztrácejí na objemu a redukují se, u některých (převážně mužů) dochází až k plešatění. Stařecká stigmata se objevují i na nehtech ve formě zpomalení růstu a různých deformací. V neposlední řadě nesmím vynechat smyslové orgány, které také vykazují mnoho různých změn v období stáří a pro celkové zdárné fungování jsou velmi důležité. Oči vykazují zhoršenou zrakovou ostrost a periferního vidění, objevuje se častěji šeroslepost, klesá schopnost oka se akomodovat. Mezi častější oční nemoci patří glaukom a senilní katarakta. U sluchového ústrojí se nejčastěji vyskytuje zhoršená doslýchavost až nedoslýchavost. Čichové orgány také doznávají změny – většinou to jsou spíše změny kvalitativní čichové diferenciace. Nejzákladnější a nejčastější nemoci ve stáří Mezi nejčastější onemocnění ve vyšším věku patří choroby srdce, plic, ledvin, břišních orgánů, pohybového ústrojí, kůže, krve a metabolitů a nemoci neurologického okruhu.

9

http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/zemreli

4. Změny psychických a neurologických funkcí v průběhu stárnutí, které souvisí s dopravní psychologií Na úvod jsem uvedla několik změn fyzických a psychických, které se většinou dotýkají právě problematiky seniorů. V dopravní psychologii a při dopravním vyšetření řidičů seniorů se musíme hlavně zaměřit na ty činnosti, které můžeme samy posoudit. Jsou úzce spojené s neuropsychologií, obecnou psychologií, ale zasahují i do jiných oborů, kde můžeme případně doporučit další vyšetření u odborníka (oční vyšetření, ORL, neurolog atd.). V tomto případě je velmi důležité již pozorování, jak se starší člověk chová, zda má dobrý sluch, zrak, zda není zvýšený tremor končetin,zhoršená hybnost těla, narušená staropaměť, orientace, náhled, změny v chování atd. 4.1. Zrak ve stáří: „Oko“ začíná stárnout již po 40. roku věku, kdy dochází ke snižování ostrosti zraku a brýlovou korekci. Sítnice oka ve vyšším věku je oslabenější, při jasu dochází ke zvýšenému oslnění a drobné detaily se hůře rozlišují. To má vliv i na řízení motorových vozidel.

Ve

vyšším věku se také snižuje citlivost k vlnovým délkám, může docházet ke změnám v 10

barevném vidění. Jako primární to odnáší barva modrá a červená, zato vnímání žluté barvy bývá dlouhodobě zachována. Jako screening.metodu můžeme například využít „Color Vision test“, který nám dopomůže určit, zda u vyšetřované osoby nedošlo ke změnám ve vnímání barev.

https://encrypted-tbn1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcTeOiAtnO7NXE0B7GMbt84noPTXnldIfLMSiY_UBrRTTN7AohO_w

Ve vyšším věku je také dalším negativním aspektem to, že se často zhoršuje adaptace oka na tmu a šero, což by mělo být zahrnuté při vyšetření v rozhovoru (dotazníku) seniorů. U řidičů je velmi důležité tzv.periferní vidění, tzn., jak vnímáme okraje našeho zorného pole. Při jízdě v autě nevnímáme jen to, co je před námi, ale i to, co je po okrajích silnice (značky, svodidla), blížících se autech atd., a s tím, jak roste rychlost, se pro řidiče kraje zorného pole stávají stále více neviditelné. Zde nastupuje vyšetření periferního vidění, které změří jeho rozsah a schopnost.

http://www.ibesip.cz/cz/ridic/zasady-bezpecne-jizdy/vnimani-a-predvidavy-zpusob-jizdy

11

4.2. Zrakově-prostorové schopnosti Schopnost manipulace se dvou-či trojrozměrnými předměty na ploše či v prostoru za kontroly zrakem je častou součástí neuropsychologických zkoušek, protože podává významné informace o funkčnosti pravé hemisféry mozku. U těchto úloh se s přibývajícím věkem převážně zjišťuje výraznější zpomalení. Vizuálně-prostorové schopnosti lze zjistit jak ze subtestů WAIS-III (Kostky, skládání tvarů). V subtestu kostky jsme opakovaně zjistila, že lidé, kteří pracovali jako zedníci, nebo podobných oborů v tomto testu dosahovali překvapivě dobrých výsledků (senioři), proto je dobré provést ještě jinou zkoušku, nebo potvrzení Cross battery. Mezi další možnosti patří Woodcock – Jonson (subtesty Prostorové vztahy, Vizuální porovnání), dále orientačně můžeme případné nedostatky odhalit screeningovými zkouškami MMSE (obkreslování), nebo ACE-R (dvou a tří rozměrné obkreslování). Dalšími z možných testových metod je Bentonův vizuální retenční test, který neodráží jen vizuální percepci, ale i vizuální paměť. Nejnovější studie (Benton, Eslinger a Damasio, 1981) ukazují výrazný pokles průměrného výkonu u sedmdesátníků a osmdesátníků. Průměrný výkon se s věkem snižuje, což podporuje obecné tvrzení o úbytku krátkodobé vizuální paměti s věkem. Tento test je i dobrým vodítkem pro počínající demenci. 4.3. Sluch Porucha vidění je často provázená i snížením sluchu, hlavně vysokých tónů (po 60. letech bývá ztráta už i na frekvencích 8 000 – 4 000 Hz), což způsobuje zpomalování v rozhodování a to je v silničním provozu velmi důležité. Již z rozhovoru můžeme usoudit, zda dotyčný dobře slyší, nebo nedoslýchá (starý člověk při nedoslýchavosti hůře rozumí ženskému (vyššímu) hlasu než mužskému (hlubšímu). Zvuk je důležitým poplašným signálem pro člověka, varuje před nebezpečím, podněcuje aktivitu, je základem řeči. S věkem ubývá počet sluchových buněk na vnitřním uchu, snižuje se pružnost bubínku, sluchových kůstek apod. Velký vliv na sluch má také množství hluku kolem nás, ale také různé škodliviny a např.cévní choroby. Obvykle sluchová ostrost klesá po 55. roce. Z psychologických testů lze použít např. Woodcoka – Johnsona subtest ¨Zvukové vzorce“, u kterého zjišťujeme auditorně – verbální schopnosti. Při zjištění nedostatků sluchu je vhodné řidiče seniora ještě odeslat na ORL vyšetření. Při pozitivním nálezu lze provést korekci sluchu např. Sluchadlem.

12

4.4. Čich Zpracování čichového podnětu má několikastupňový proces: 1. vnímání čichových podnětů, 2. rozlišení a za 3. identifikaci, tj. Přiřazení správného verbálního nebo neverbálního označení. Porucha může být kvantitativní (snížení až vymizení) vnímání čichových podnětů anebo se bude jednat o kvalitativní poruchu, kdy vnímání čichových podnětů je změněné. Běžně se schopnost čichu detekuje pomocí psychofyzikální metody, při které se osobě předkládají čichové podněty ve stoupající koncentraci (čsp. Neurologie pro praxi, 2008, str. 30-32 ). My můžeme provést jednoduchou orientační metodu např. přičichnutím k nějaké aromatické látce (dobře identifikovatelné). V dopravní psychologii je čich důležitý převážně k rozpoznání důležitého nebezpečí (např. zápach kouře, unikající nebezpečné látky apod.). .

4.5. Chuť Motto: „Stáří je jako dobré víno. Má správný buket, zralou chuť a s léty přibývá na dokonalosti“ se v této oblastí (jako u ostatních smyslů) tak úplně nesouhlasí. V tomto věku se snižuje chuť k jídlu, zhoršuje se rozeznávání chuti. K omezení příjmu potravy přispívají i potíže s vlastním nebo umělým chrupem, bolesti v dutině ústní, potíže s polykáním. Snížená tvorba slin je také příčinou zhoršené schopnosti zpracovat a spolknout potravu. Tyto problémy vedou k nedostatku důležitých živin, především bílkovin a vitamínů (maso, ovoce a zelenina se hůře koušou a polykají), je tendence vybírat si pouze měkké potraviny – jídelníček se stává jednotvárným a zvyšuje se podíl tuku ve stravě (tučné potraviny bývají měkčí, mají výraznější chuť). Snižuje se také pocit žízně, proto starým lidem hrozí více dehydratace a také zácpa. S vyšším věkem se zpomaluje látková přeměna a tím i energetická potřeba organismu. Zatímco u některých seniorů vedou stravovací potíže k podvýživě a hubnutí, u jiných způsobují nadváhu.

4.6. Hmat Hmatová povrchová citlivost se s věkem snižuje (vnímání tlaku, vibrací, tepla a chladu). Uvádí se, že s věkem klesá i reaktivita na bolestivé podněty. Nepřímo s tímto smyslem může být spojený i zvýšený třes rukou. Toto je důležité vodítko k možným onemocnění jako je např. organické poškození mozku. Lze toto přímo vypozorovat, nebo drobný tremor se často projeví při kresbě, či psaní. Ovšem zhoršení hmatu nemá příliš velký význam pro řízení motorového vozidla, pokud poškození neomezuje řidiče natolik, že 13

nemůže řídit. 4.7. Spánek: Struktura spánku s přibývajícím věkem stále méně odpovídá fyziologickým potřebám organismu. Důležitou roli, která má za následek zhoršený spánek jsou různá onemocnění, převážně spojená s bolestí (artritida, poruchy dýchání apod.) nebo duševní nemoci (nejčastěji deprese, úzkostné stavy). Staří lidé hůře usínají, přerušovaný spánek v noci, časné buzení ráno. To vyvolává únavu během dne, mají větší potřebu denního odpočinku. Během řízení právě zvýšená únava může vést k nehodovosti. Proto dotazovat se na kvalitu spánku během dopravního psychologického vyšetření je velmi důležité. Také senioři často užívají různé hypnotika k podpoře kvalitnějšího usnutí, nebo celkového spánku, i ta můžou sehrát velkou roli (negativní) v dopravním provozu.

4.8. Kognice Již ve věku třetího a desátého decennia ztrácí mozek přibližně pětinu hmotnosti. Devět z deseti doživších se lidí mají histologické změny, které se najdou při degenerativním onemocnění mozku (senilní plaky, neurální klubka, mozková atrofie apod.). Dlouhodobě se vedly spory, zda demence a stárnutí jdou ruku v ruce společně, či zda jde o dva odlišné jevy. Ze studií, které se prováděly u 90-ti až100 letých lidí se zjistilo, že počet demencí paradoxně neroste, tedy, že stárnutí nemusí nutně vést k demenci. Nově byla vymezena „porucha kognitivních funkcí ve vztahu k věku“, Jde o nejméně 6-ti měsíční postupný pokles úrovně výkonu, který se týká pěti kognitivních funkcí (Fr.Koukolík, 1999, str. 20-21): -Paměť a učení -Pozornost a soustředění -Myšlení -Jazyk -Vizuospaciální funkce Tyto kognitivní funkce se vyšetřují objektivním neuropsychologickým testováním a musí mít alespoň jednu standartní odchylku pod pásmo přiměřené pro věk. Pokud dochází k těmto změnám, jsou často přidružené i psychiatrické syndromy, o kterých se zmíním v jiné kapitole.

14

Statistika demence 90 % lidí postižených demencí jsou senioři nad 65 let. Ve věku nad 65 let je demencí postiženo 7 - 10 % populace (každý 10. obyvatel ČR má demenci). Celkově je v ČR cca 100 000 osob s demencí. Mezi obyvateli nad 85 let má demenci každý 3. obyvatel. U dalších 150 000 - 200 000 je přítomna počínající demence. Mnoho případů demence však zůstává lékařsky nediagnostikováno. Ročně přibývá 13 000 až 26 000 nových případů. Podle demografických projekcí ve světě se při růstu lidí postižených demencí kolem 3 % ročně jejich počet během dalších 30 let zdvojnásobí (Topingová, 1999). Dle Českého statistického úřadu se odhaduje, že do roku 2050 se počet osob nad 65 let bude podílet nejméně 15% v dopravním provozu jako řidiči. Odhaduje se, že nyní žije na celém světě 24 milionů lidí s demencí. (Přes 60 % těchto lidí pochází z vývojových zemí a jejich počet stále roste.) Předpokládá se, že do roku 2040 vzroste celkový počet lidí s demencí na 81 milionů.* *Zdroj: Alzheimer Disease International, 2006

4.9. Organické duševní poruchy (demence) Vzhledem k těmto výše uvedeným a „alarmujícím“ statistikám nesmím onemocnění převážně demence v této práci zapomenout zmínit.

Ačkoliv zrak a motorika bývají primárním

ukazatelem schopnosti řídit motorové vozidlo, je důležité neopomenout i řadu kognitivních funkcí, které mohou zvyšovat riziko nehod u seniorů. Jako vhodný screening.test kogn.funkcí lze zvolit MMSE, kdy při dosažení výsledku méně jak 24 celkových bodů je již držení řidičského průkazu rizikové. Mezi další, již více podrobnější screening.baterie patří ACE-R, který orientačně poukazuje na možné mírné až těžké kognitivní postižení. Při podezření na lehkou kognitivní poruchu můžeme také použít test Mocca. Existuje celá škála podrobnějších neropsychologických testů, které mohou odhalit různá poškození jednotlivých funkcí. Mohou to být subtesty z WAIS-III, WISC, AVLT, Bentonův vizuálně-retenční test, Trail -Making test, Reyostereichova figura, Číselný čtverec apod. Smolík (1996, str 57-58) uvádí, že dysfunkce mozku mohou být buď primární, pokud je nemocí, či poraněním postižen přímo a selektivně mozek a sekundární, které vyplývá ze systémových onemocnění nebo poruch, jež komorbidně zasahují i mozek. Nejčastější syndromy při onemocnění demencí je právě postižení kognitivních funkcí 15

(mnestické funkce, intelekt, pozornost, učení, jazyk, řeč, schopnost plánování a organizace, schopnost abstrakce, vizuoprostorové schopnosti, apod.). Další symptomy se mohou projevovat v oblasti duševní: osobnostní změny, změny nálady a emocí, narušené vnímání nebo obsah myšlení. V dopravní psychologii je potřeba se na tuto problematiku zaměřit i vzhledem ke statistickým číslům. Pokud u staršího člověka shledáme příznaky možného organického poškození mozku, je na zváženou, do jaké míry toto postižení je. Zda jde o postižení reverzibilní, nebo ireverzibilní (primární, či sekundární). (Vzpomínám si, že jsem měla klienta po kraniotraumatu po autonehodě, kdy během 1 roku byl 3x kontrolně vyšetřen a postupně u něj docházelo k velké progresi k úzdravě).

Při normálním stárnutí je

zapomnětlivost většinou jen lehkého charakteru, při demenci již intelektové schopnosti jsou tak narušené, že omezují schopnosti sociální i pracovní. Také ztrácí schopnost úsudku, nebo náhledu. V tomto případě je dobré verifikovat jeho současné potíže a řidičské schopnosti s jeho rodinnými příslušníky, nebo blízkou osobou. Každopádně u podezření na demenci nelze jako dopravní psycholog nic podceňovat, ani zanedbat. S poruchami kognitivních funkcí, respektive s poruchami intelektu se ve stáří prakticky vždy rozvíjí poruchy chování, které zahrnují relativně široké spektrum příznaků: Paranoidní ladění, možný výskyt halucinací, agitovanost, poruchy spánku, změny nálad. Jako velmi účinný považuji kognitivní trénink. Paměťové tréninky dnes nabízí spousty různých společností. V dopravní psychologii bych ráda uvítala, kdyby se postupně objevili i v této oblasti.

4.11. Duševní poruchy Vlivem vnějších i vnitřních příčin se mohou u staršího člověka projevovat různá psychická onemocnění. Ve vyšším věku dochází k různým emočním ztrátám, sociálním a adaptačním změnám, zvýšené únavě a jak jsem již uváděla i k vyššímu počtu různých somatických onemocnění, které mohou vyvolávat zvýšený stres, úzkostlivost, depresi, apod. Baštecký a kol.(1994, str.185) uvádí: „ V průběhu stáří se setkáváme s psychickými změnami, které na základě řady statistických šetření považujeme za normální součást, Patologickými se tyto změny stávají, přesáhne-li jejich intenzita určitý stupeň“. Ve vyšším věku může docházet ke zpomalení psychomotorického tempa a to se může projevit jako zvýšená nemotornost, či těžkopádnost, nebo je starý člověk více zabíhavý v myšlení. Toto životní období také provází časté emoční poruchy, převážně emoční labilita, 16

nebo zvýšené sklony k úzkostným nebo depresivním projevům. Zájmy u seniorů se většinou zužují, zvyšuje se egocentrismus a tím dochází k povahovým změnám. Mohou se prohlubovat osobnostní rysy (např. introvert se stane úplný samotář). Pacovský (1981) in Baštecký (1994, str.187) označuje jako „rizikové geronty“ tyto skupiny: 1. osoby starší 80 let 2. Osoby vyššího věku, které žijí osaměle – především ženy 3. Osoby vyššího věku, žijící buď v sociální izolaci nebo různých zařízeních zdravotní či sociální péče 4. Osoby vyššího věku se změněným zdravotním stavem (tzv. zdravotním handicapem) 5. Staří manželé, z nichž jeden je postižen zdravotním handicapem 6. Osoby vyššího věku s neuspokojivou finanční situací

4.9.1. Deprese Pokud dochází u starého člověka k výrazným poruchám nálady, chování, myšlení a vegetativních funkcí, můžeme usuzovat na depresivní syndrom. Může se projevovat těmito příznaky: zvýšený pesimismus, pocity viny, pokles výkonnosti, apatie, plačtivost, potíže se spánkem, s příjmem potravy, váhový úbytek apod.. Mohou být zvýšené sklony pro suicidální jednání! V dopravní psychologii se toto onemocnění může rozpoznat již při pozorování, rozhovoru, nebo alespoň orientačně podáním dotazníku např. Zungova sebeposuzovací stupnice deprese (1991), GDS-15 (Yesavage. Et al.1983), atd.. Při podezření na toto onemocnění je vždy důležitá spolupráce s psychiatrem, nebo s obvodním lékařem, pro nasazení vhodné medikamentózní léčby. Při depresi bývá také častým a bohužel velmi špatným řešením alkohol. Ten během řízení snižuje pozornost a zvyšuje i možné agresivní tendence.

17

4.9.2. Stresové reakce Dle Škody (1985) in Baštecký (1994, str. 195-196) se ke stresujícím faktorům u starší generace řadí především tyto životní události: 1. Sociální změny v rodině a blízkém okolí (např. úmrtí blízké osoby) 2. Odchod do starobního důchodu a následující neschopnost navázat nové sociální vztahy 3. Změna finanční situace 4. Změny zdravotního stavu jedince, nebo partnera 5. Změny bydliště, adaptační změny 6. Majetkoprávní změny Psychický stres bývá spouštěčem mnoha somatických poruch. Při dlouhodobém působení stresu na organismus nejen v dopravě dochází k opotřebování adaptačních rezerv organismu a jeho vyčerpání. To se může projevit zvýšeným rizikem somatických onemocnění (např. kardiovaskulárními). V dopravě je mnoho stresorů – od počasí, přes špatný stav vozovek až po bezohledné řidiče. Schopnost řízení stres ovlivňuje, což dokladuje množství nehod spojená se stresovou reakcí. Pro lepší odolnost vůči stresu jsou např. různé copingové strategie, zaměřené na zvládání stresových situací spojených s řízením. Doporučuje se: 1. Dobře si naplánovat trasu 2. Jezdit s časovou rezervou 3. Vytvořit si příjemnou atmosféru 4. Přátelský postoj k ostatním řidičům 5.

Ohleduplnost *

*http://www.czrso.cz/clanky/stres-za-volantem/

18

5. Legislativa v DPV Vyhláška č.277/2004Sb, ze dne 26.dubna 2004, ve znění pozdějších předpisů (aktuálně vyhláška 72/2011Sb.) o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel je základním legislativním rámcem, na jejímž základě si praktický lékař při podezření na poškození psychických funkcí vyžádá psychologické vyšetření. Nemoci, vady, nebo stavy, které vylučují nebo podmiňují zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel se dělí na 2 skupiny: 1.skupina – Držitelé sk. A,B, B+E a AM a podskupiny A1, B1 2.skupina – profesionální řidiči Nás zajímá především první skupina.

Při podezření na změny psychických funkcí u

praktického lékaře, je řidič odeslán k dopravně psychologickému vyšetření. Tam se zhodnotí aktuální stav psychických funkcí, provede se posudek zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, který se následně odešle zpět k praktickému lékaři. Příloha č.3 této vyhlášky rozlišuje 12 základních somatických skupin, které vylučují, nebo podmiňují zdravotní způsobilost: 1. Poruchy vizu, především poruchy zrakové ostrosti a zorného pole 2. Poruchy sluchu 3. Poruchy motoriky 4. Nemoci oběhové soustavy 5. Nemoci diabetes mellitus 6. Poruchy nervové soustavy (převážně epilepsie) 7. Duševní poruchy 8. Závislost na alkoholu 9. Nemoci spočívající v závislosti na požívání psychotropních látek, léčiv nebo jejích kombinací (toxikomanie) 10. Nemoci způsobené vážnou nedostatečností ledvin 11. Stavy související s transplantací orgánů, které mohou ovlivňovat zdravotní způsobilost k řízení motorového vozidla 12.

Další nemoci, vady nebo stavy, které mohou podmínit zdravotní způsobilost ve vztahu 19

k řízení motorového vozidla.

5.1. Harmonizační kódy V případě, že zhodnotíme aktuální stav psychických funkcí jako např. hraniční, nebo řidičské oprávnění chceme něčím podmínit, nebo omezit, lze využít tzv. Harmonizační kódy, které se po posudku z dopravně psychologického vyšetření nebo lékařského doplňují do řidičského průkazu. Lze tak využít určitých podmínek pro řidiče v oblasti používání pomůcek během řízení motorového vozidla jako jsou korekce zraku, sluchové pomůcky, pomůcky pro podporu pohybového ústrojí. Dále můžeme využít různá omezení během řízení (bez spolujezdců, podle denní doby, max. rychlost do určitých km/h, zákaz jízdy na dálnici apod.), v neposlední řadě to jsou různé úpravy na motorovém vozidle a úprava řízení vzhledem k možnému handicapu. *http://www.mdcr.cz/cs/Silnicni_doprava/Ridicske_prukazy_Autoskoly/Ridicske_prukazy/Harmonizacni_kody. htm

5.2. Lékařské prohlídky Kromě řidičů z povolání se všichni řidiči senioři ve věku nad 6o let musí podrobovat lékařské prohlídce každých 5 let, od 68 let potom každé 2 roky. Prohlídka nesmí být starší více než 6 měsíců před dosažením uvedeného věkového limitu a nejpozději v den narozenin tohoto věku (§ 87 ods. 3 a násl.zákona č.361/2000Sb.) Tyto prohlídky se provádějí za účelem včasného zachycení možných změn zdravotního stavu. Provádí je praktický lékař, pokud uzná za vhodné, může lékař žádat ještě specializované vyšetření (ORL, toxikologické aj.). Při nedodržení této povinnosti může být řidiči uložena pokuta ve správním řízení od 5 000 – 10000Kč a zákaz činnosti od šesti měsíců do jednoho roku. * *http://www.autoklub.cz/dokument/508-platnost-lekarskeho-potvrzeni-o-zdravotni-zpusobilosti-ridicusenioru.html

20

6. Poradenství a případná rehabilitace seniorů V dnešní době se senioři začínají velmi aktivně zajímat o současnost, chtějí žít aktivním životem a moderním způsobem. Užívají výpočetní techniku, kreditní karty, samoobslužné pokladny a v neposlední řadě chtějí být plně soběstační a nezávislí v silniční dopravě. Jak už jsem zmiňovala v počátečních kapitolách, počet seniorů se nadále zvyšuje a tím se bude zvyšovat i počet řidičů – seniorů. Různé studie uvádí, že se prodlužuje délka i kvalita života. Na druhou stranu s počtem seniorů bude také přibývat množství nemocí a postižení, nebo choroby civilizační, jako je stres, deprese, abúzus alkoholu, fóbie, apod.. Senioři se snaží stále zkvalitňovat a modernizovat svůj život. Navštěvují různé samináře, schází se, jezdí na aktivní dovolené, navštěvují Univerzity třetího věku. A protože bude přibývat i počet seniorů – řidičů, kteří i přes různá onemocnění, nebo omezení se nebudou chtít vzdát řidičského průkazu a tím i větší svobody v dopravě, bylo by dobré zaměřit se na poradenskou, případně rehabilitační činnost pro starší řidiče, eventuelně jako preventivní činnost v rámci dopravní psychologie. Otázkou hlavně zůstává financování těchto projektů. Dnes existují poradny od webových stránek až po různá přímá sdružení, které se specializují na "třetí věk". Např. WWW: Helpnet, kde se nachází mnoho informací pro osoby se specifickými potřebami, velká část je věnována právě seniorům. * Od roku 2004 funguje také RSČR – Rada seniorů České republiky, jejichž činnost bych připodobnila k činnosti odborové. * Mezi další patří různá občanská sdružení, která se převážně zaměřují na poskytování ambulantní, denní péče seniorům z různých důvodů nesoběstačných, pomoc seniorům osamělým, seniorům, kteří jsou zdravotně postižení, např. onemocněli demencí nebo depresí, nebo jinými nemocemi. Poskytují poradenství, zlepšují kvalitu života. V neposlední řadě poskytují různé kulturní a poznávací akce. Bohužel, nikde jsem nenarazila na poradenství řidičů – seniorů. V oblasti dopravní by se mohl dát důraz na preventivní programy - znalost vyhlášky a pravidel silniční dopravy, dobrá znalost stavu automobilu. Mezi další bych mohla jmenovat kurzy např. jak překonat stres, jak postupovat v případě jiných psychických onemocnění. Další z možných programů by mohl být tréning kognitivních funkcí. Vzhledem k tomu, že pracuji na geronto oddělení se aktivní tréning převážně paměťových funkcí velmi osvědčuje i při mírnějších formách demence a objektivně musím potvrdit viditelné zlepšení kognitivních funkcí po trénování. *http://www.helpnet.cz/seniori/weby-pro-seniory *http://www.rscr.cz/

21

6.1. Kognitivní trénink (Štěpánková, Steinová 2009, str.13): "Selský rozum říká, že co se necvičí, to zakrní, proto si uvědomělí snaží paměť cvičit, aby se bránili negativním projevům stáří a aby napomohli oddálení případného onemocnění demence".

Protože kognitivní funkce během stárnutí

nerovnoměrně klesají, je potřeba je dále trénovat. Cíle tréningu není jen posílení kognitivních funkcí, ale i posílení sebevědomí a používání mnemotechnických pomůcek v praxi. Kognitivní cvičení by se mělo zacílit převážně na procvičování pozornosti, smyslového vnímání, logického usuzování, krátkodobé paměti, zlepšení a udržování grafomotoriky, epizodické paměti, dlouhodobé paměti aj.. Lze do něj zahrnout i edukační programy na prevenci rizika různého onemocnění spojeného ve vyšším věku, či zdravého a aktivního stylu ve stáří. Pro řízení vozidla je soustředění pozornosti klíčové (přiměřeně reagovat na správné vybrané podněty, rozlišovat podstatné od nepodstatného apod.) Tréninky je vhodné strukturovat do lekcí po 90 minutách, alespoň 10 lekcí, lze používat různé pomůcky – jak předtištěné nebo jen tužka – papír, projekce, cviky, nebo cvičení i pomocí reminiscence.

V dnešní době lze využívat i PC programy (Neurop apod.) buď on

line, nebo instalované. Samotné používání počítačové techniky je vhodným doplňkem pro individuální cvičení kognice. Důležité je povzbuzování a ocenění jednotlivých účastníků. *

6.2. Stres Významné životní události a každodenní starosti mohou být příčinou stresu. Stres (S.Kassin, 2007, str.672): "je nepříjemný stav aktivace způsobených zjištěním, že určitá událost ohrožuje naši schonost účelně se s ní vyrovnat". Mezi škály stresových životních událostí se na prvních místech řadí smrt životního partnera, blízké osoby, nemoc nebo odchod do důchodu. Ve vyšším věku bych k tomu ještě dodala osamocení. Paradoxně za nejnižší zátěž byla vybrána pokuta za dopravní prostředek. To vše může nepříjemně působit na celkovou kondici seniora a může být předzvěstí havárie. Havlík (2005, str.63) radí, jak se zachovat, pokud přepadne během jízdy motoristu stres: 1. Zastavit, vystoupit z auta, rozhlédnout se a pozorovovat okolí, klidně dýchat, snažít se odvrátit negativní myšlenky. 2. Najít nějaký předmět v přírodě, prohlédnout si jej a vybavit si ho při zavřených očích. 3. Napít se studené vody, vychutnat si ji, soustředit se na to, jak protéká hrdlem až do žaludku. 22

4. Poslouchat a vnímat svůj pomalý dech. V poradenství lze využít i různé techniky zvládání stresu: Potlačování myšlenek, relaxace, imaginace, aerobní cvičení, posilovat odolsnost organismu vůči stresu.

23

Výzkumná část 7. Výzkumná část Na počátku úvah o mé závěrečné práci jsem bojovala s myšlenkou, že udělám polostrukturované interwiew s lidmi nad 65 let. Vzhledem k tomu, že jsem se chtěla převážně zaměřit hlavně na jejich osobní zkušenosti, zdravotní a psychické možnosti, jsem rozhovor zaměřila spíše strukturovaně. Očekávala jsem, že 7probandů ve věku nad 65 let bude jednoduché najít. Opak byl pravdou. Dokonce, jak pracuji na gerontologickém oddělení, kde máme ženy nad 60 let, celkem kompenzované, se zachovanou retrográdní pamětí, po dotazu, kolik s nich bylo majitelkou řidičského oprávnění, tak se přihlásila jen jedna paní. Sháněla jsem tedy po širokém okolí ochotné řidiče seniory, kteří by byli ochotni se se mnou podělit o své zkušenosti a informace. Očekává se, že řidiči senioři většinou jezdí méně a na kratší, známé vzdálenosti. Jsou ukázněnější a méně riskují. Většinou mají zvýšenou sebekritiku ke vlastním schopnostem, jsou ochotni zhodnotit aktuální situaci vzhledem k aktuální kondici. Při uvědomování si svých vlastních nedostatků, eventuelně zhoršení schopností se vyhýbají pro ně situacím, které zvyšují stres (řízení za tmy, náledí apod.) *. *Přednáška 23.9.2012 M.Kořán, Rizikové a ohrožené skupiny v dopravě z hlediska dopravní psychologii

7.1. Metoda získávání dat Strukturované interview jsem získala od 7 řidičů – nad 65 let. Většinou se jednalo o lidi, které jsem buď znala, nebo o známé mých přátel. S každým jsem udělala rozhovor, který měl cílené otázky zaměřené převážně na míru aktuálních schopností a sebeexploraci zhoršených schopností, objektivní posouzení schopností u seniorů vzhledem k věku, počet najetých kilometrů dříve a nyní. Dále se otázky zaměřovaly na to, zda seniorům-řidičům vyhovuje současná silniční doprava a které skupiny řidičů se obávají. 7.2. Strukturované interview Práce je kvalitativní, s méně strukturovaným dotazováním, pro dosažení větší hloubky ve zkoumané oblasti. Strukturovaný rozhovor má předem naformulované otázky, které mají pevně danou strukturu, cílem dotazování je vytvoření neutrálního stimulu, ze kterého lze dostat pravdivou odpověď. Dle H.Homsi „Strukturovaný rozhovor na rozdíl od jiných, méně strukturovaných rozhovorů, značně omezuje interaktivnost vzájemného dialogu mezi 24

výzkumníkem a informantem. Strukturovaný rozhovor nemůže rozvíjet nečekaná témata související s výzkumem, nemůže těžit z volných asociací a výzkumník tak nemůže příliš odhalit situačnost sledovaného sociálního procesu.“ * *moodle.fhs.cuni.cz/pluginfile.php/11905/mod forum/.../koreferat.doc

Strukturované interview bylo rozděleno na čtyři části: 1. Úvod – představení, vysvětlení cíle studie 2. Rozehřátí – budování vztahu 3. Hlavní rozhovor – cílené otázky 1. kapitola – (rozehřívací) Rok narození, vzdělání, rodinný stav, sociální zařazení, délka vlastnictví řidičského průkazu + řidičské skupiny. 2. Kapitola – (cílená) 1. Délka praxe řidičského vozidla 2. Průměrný počet km za rok 3. Odhad ujetých max.km teď a nyní 4. Schopnost ujet max.délku km nyní. 5. Značka současného vozidla 6. Využit moderní techniky v autě 7. Dopravní nehoda, či přestupek v posledních pěti letech 8. Dopravní nehoda, či přestupek před pěti lety a dříve. 9. Posouzení svých aktuálních schopností vzhledem k řízení motorového vozidla v současné době x v minulosti.

25

10. Sebereflexe svých dovedností a) více si věří b) méně si věří 11. Pravidelné návštěvy u lékaře 12. Objektivní posouzení snížených schopností řidičů seniorů 13. Obávané nebo ohrožující skupiny řidičů pro seniory-řidiče 14. Vyhovující /nevyhovující současný silniční provoz. 4. Ukončení – poděkování a rozloučení

26

KAZUISTIKY Kazuistika č.1 Muž, rok narození 1948, 65 let. Vzdělání: vysokoškolské RA: 2xženatý, 3děti, v pracovním poměru Vlastní ŘP skupiny A a B od roku 1968 (45 let). Nyní vlastní auto Peugeot diesel. Využívá GPS, klimu, tempomat a další vymoženosti vozu střední třídy. V průměru ujede za rok asi 20 000Km, odhaduje, že před lety by byl schopný ujet i vzdálenost do 2000Km, nyní asi jen polovinu.

Většinou jezdí jen kratší trasy, max.do

vzdálenosti 300Km. Dříve mel nehodu za nedání přednosti, nehoda bez zranění – pokuta. V posledních 5-ti letech bez nehody, nebo přestupku. Při dotazu, zda jsou jeho schopnosti při řízení motorového vozidla stejné, jako před lety odpovídá, že ne. Věří si méně ve schopnosti vizuální kontroly. V oblasti řízení, vzhledem k dlouhodobé praxi si více nevěří v ničem. K lékaři pravidelně nechodí. Při dotazu (obecně) zda jsou některé schopnosti ve vyšším věku ve vztahu k řízení zhoršené uvádí, že je to odolnost, tolerance, percepce a kognice. Sám považuje za nebezpečného řidiče blondýny. Současný silniční provoz mu nevyhovuje – hlavně špatný stav povrchu vozovky.

27

Kazuistika č.2 Muž, rok narození 1947, 66 let. Vzdělání: vysokoškolské RA: ŽENATÝ, 2děti, OSVČ Vlastní ŘP skupiny B od roku 1974 (39 let). Aktivně řídí 29 let. Nyní vlastní auto Kia Sportage. Využívá klimatizaci, tempomat. V průměru ujede za rok asi 12-15.tis.Km, odhaduje, že před lety by byl schopný ujet i vzdálenost do 1000Km, nyní asi 380Km. Většinou jezdí trasy vzdálené max.do 400Km. Dříve se dopustil přestupku za překročení rychlosti o 10 km (2x), 1xza špatné parkování. V posledních 5-ti letech bez nehody, nebo přestupku. Při dotazu, zda jsou jeho schopnosti při řízení motorového vozidla stejné, jako před lety odpovídá, že ne. Věří si méně ve schopnosti rychle reagovat na nenadálé podněty, zhoršení zraku (řízení ve tmě, za deště apod.) V oblasti řízení, vzhledem k dlouhodobé praxi si více věří v „rozvaze“, předvídavosti, schopnost defenzivní jízdy. K lékaři pravidelně chodí. Při dotazu (obecně) zda jsou některé schopnosti ve vyšším věku ve vztahu k řízení zhoršené, uvádí nižší rychlost reakce, smyslové obtíže. Sám považuje za nebezpečného řidiče s impulsivními rysy, řidič – nováček s nekritickým postojem ke svým schopnostem, po vypití alkoholu. Současný silniční provoz mu nevyhovuje – ne, hustý provoz.

28

Kazuistika č.3 Žena, rok narození 1943, 70 let. Vzdělání: vysokoškolské RA: 2xvdaná, 2děti, ve starobním důchodu Vlastní ŘP skupiny A ,B, M od roku 1972 (41 let). (Skupinu M vlastní od 19.-ti let) Nyní vlastní auto Škoda Felicie. Využívá rádio. V průměru ujede za rok asi 15 000Km, odhaduje, že před lety by byla schopná ujet i vzdálenost do 700Km, nyní asi jen 100. Většinou jezdí jen velmi krátké trasy, nejdále jede do „Bruntálu“ (50Km). Nehodu ani přestupky nikdy neměla. Při dotazu, zda jsou její schopnosti při řízení motorového vozidla stejné, jako před lety odpovídá, že se více bojí – velký provoz, má obavy s kamiónů, z úženého prostoru. V noci neřídí vůbec. Věří si méně ve schopnosti vyparkovat auto z garáže, nemám ráda úzké silnice, bojím, se že auto „klepnu“, nebo že do někoho narazím, nevlezu se tam. Na dálnici jedu max.80Km/hod, mám pomalejší reakce. V oblasti řízení, vzhledem k dlouhodobé praxi si více věří v tom, že je více opatrná, má věci více zautomatizované, může si více povídat za cesty ze spolujezdcem. K lékaři pravidelně chodí, naposledy byla před 2 týdny, staví se k tomu zodpovědně. Při dotazu (obecně) zda jsou některé schopnosti ve vyšším věku ve vztahu k řízení zhoršené uvádí, že je to obava z kamionů, motocyklů, jízda je méně razantní, zhoršená je i opatrnost. Sám považuje za nebezpečného řidiče mladé lidi, hlavně mladí nezkušení chlapci a Romové. Současný silniční provoz jí vyhovuje, když je dost velký a tlustý. Pokud je zúžený prostor, to jí nevyhovuje. Dále je to nevyhovující snížená viditelnost přes vysokou hustotu rozmanitých vozidel. Pozn.: rozhovor jsem prováděla na konci jara 2013, ještě asi měsíc řídila vůz (jen na velmi malé vzdálenosti), poté přenechala auto svému vnukovi. Představa z parkování jí velice zúzkostňovala, proto raději ani nevyjížděla. Při zhoršeném počasí, jako déšť, či mráz volila raději pěší variantu.

29

Kazuistika č.4 Muž, rok narození 1936, 77 let. Vzdělání: vysokoškolské RA: 2xženatý, 2 děti, ve starobním důchodu Vlastní ŘP skupiny A, B, C, D (má vše, kromě autobusu), nyní vlastní jen B. ŘP vlastní od 16-ti let, (od roku 1950). Má ZTP hlavně na vertebrogenní potíže. Měl 2x kompresní stenózu páteře. Nyní vlastní auto Seat Cordoba. Využívá rádio, posilovač řízení. V průměru ujede za rok asi 5-6.tis. km, odhaduje, že před lety by byl schopný ujet i vzdálenost do 2000Km (jezdíval do Jugoslávie na „jeden zátah tam i zpátky“), nyní ujede max. do 150km. Většinou jezdí jen kratší trasy, max. do vzdálenosti 300 – 400Km, ale většinou jen místní vzdálenosti. Nehodu nebo přestupek nikdy neměl („už si nepamatuju). Při dotazu, zda jsou jeho schopnosti při řízení motorového vozidla stejné, jako před lety odpovídá, že hodně roků má vliv na zvýšenou únavu. Věří si méně ve zvýšené únavě, nevěří ostatním řidičům v dodržování silničních pravidel, Jsou náhlé situace, které nemůžu ovlivnit: „Blbost je dar boží!“. V oblasti řízení, vzhledem k dlouhodobé praxi si více věří v tom, že dává větší pozor, raději dá 3xpřednost. K lékaři pravidelně nechodí „!100%ano, už teď mám prodlouženou platnost o zdrav.způsobilosti do roku 2015“ Při dotazu (obecně) zda jsou některé schopnosti ve vyšším věku ve vztahu k řízení zhoršené uvádí, že je to zhoršený zrak, snížená pozornost, reakce na rychlé podněty Sám považuje za nebezpečného řidiče alkoholiky, feťáky, mladé nezkušené řidiče a hulváty. Současný silniční provoz mu nevyhovuje – hlavně malá propustnost komunikací, špatný stav vozovek a špatná nebo žádná údržba vozovek. Máme tady tankodromy.

Poznámka: Tento muž poslední dobu většinou jezdí jen na krátké vzdálenosti z bytu do letního domu, který je vzdálený asi 3km. Jeho pohybové schopnosti jsou stále obtížnější, často i několik minut mu trvá, než zvládne nastoupit do auta. Je to člověk, který rád pracuje, téměř nikdy neodpočívá....... 30

Kazuistika č.5 Žena, rok narození 1940, 73 let. Vzdělání: vysokoškolské RA: Rozvedená, 1 dítě, ve starobním důchodu Vlastní ŘP skupiny A a B od roku 1961 (54 let). Nyní vlastní auto WW Golf. Moderní techniku nevyužívá. V průměru ujede za rok asi 10000Km, odhaduje, že před lety byla schopna ujet i vzdálenosti jako je Chorvatsko, Švýcarsko, Rakousko, jako řidiči se střídali. Nyní většinou jezdí jen kratší trasy, max.do vzdálenosti 150Km. Dopravní nehodu nebo přestupek v životě nikdy neměla. Při dotazu, zda jsou její schopnosti při řízení motorového vozidla stejné, jako před lety odpovídá, že má pocit, že jsou pořád stejně dobré, dokáže řešit akutní situace i místo manžela (který řídí) na místě spolujezdce. Více si věří v tom, že v případě snížení schopností je ochotna řízení omezit, nebo zcela vynechat. V oblasti řízení, vzhledem k dlouhodobé praxi si více nevěří v hustém a silném provozu (má strach), nejistota na dálnici. Dnes více nezodpovědných řidičů, více riskantních situací, provokace ze stran účastníků dopravy. K lékaři pravidelně chodí. Při dotazu (obecně) zda jsou některé schopnosti ve vyšším věku ve vztahu k řízení zhoršené uvádí, že je to zrak (ostrost do dálky). Sama považuje za nebezpečného řidiče nejmladší, málo zkušené řidiče, sváteční jezdce, nebo osoby, které mají málo zkušeností se silničním provozem. Současný silniční provoz mu nevyhovuje – vysoká hustota, nedostatek parkovacích míst. Poznámka: Tato řidička většinu času užívá automobil pro převoz nákupů a jízdu na chalupu. Je velmi klidné a vyrovnané povahy.

31

Kazuistika č.6 Muž, rok narození 1948, 65 let. Vzdělání: středoškolské RA: ženatý, 1dítě, ve starobním důchodu Vlastní ŘP skupiny A a B od roku 1968 (45 let). Nyní vlastní auto Renault. Využívá palubní počítač. V průměru ujede za rok asi 5-7.tis. km, odhaduje, že před lety by byl schopný ujet i vzdálenost do 1200Km, nyní asi jen polovinu. Většinou jezdí jen kratší trasy, max. do vzdálenosti 300Km. Dříve měl jen přestupek za překročení rychlosti o 30 km, řešeno blokovou pokutou. V poslední 5-ti letech bez nehody, nebo přestupku (motivován nízkou cenou pojistky). Při dotazu, zda jsou jeho schopnosti při řízení motorového vozidla stejné, jako před lety odpovídá, že ano. „Jezdím opatrněji, více dodržuji předpisy, pokuty vzrostly). Max. překročím rychlost o 5km/h. V oblasti řízení, vzhledem k dlouhodobé praxi je opatrnější v dodržování vzdálenosti, jinak si ve schopnosti řízení MV věří více. Zhoršení pociťuje jen za jízdy v noci. K lékaři pravidelně chodí, byl nedávno. Při dotazu (obecně) zda jsou některé schopnosti ve vyšším věku ve vztahu k řízení zhoršené uvádí, že to jsou zrakové schopnosti a špatný odhad. Sám považuje za nebezpečného řidiče „motorkáře“ a řidiče kamiónů. Současný silniční provoz mu vyhovuje.

32

Kazuistka č.7 Muž, rok narození 1948, 65 let. Vzdělání: středoškolské RA: ženatý, 2děti, ve starobním důchodu Vlastní ŘP skupiny A, B, C, E od roku 1970 (43 let). Nyní vlastní auto Renault Megane. Využívá palubní počítač, posilovač řízení, klima nefunguje. V průměru ujede za rok asi 12.tisKm, odhaduje, že před lety by byl schopný ujet i vzdálenost do takřka neomezeně, nyní asi jen 300km. Většinou jezdí jen kratší trasy, max. do vzdálenosti 300km. Dříve dostal blokovou pokutu za přestupek při couvání narazil do stojícího auta. V posledních 5-ti letech bez nehody, nebo přestupku. Při dotazu, zda jsou jeho schopnosti při řízení motorového vozidla stejné, jako před lety odpovídá, že ne – špatně se soustředí, jezdí spíše automaticky, ale pozornost se zhoršila. Méně si věří ve snížené pozornosti v rušném provozu. V oblasti řízení, vzhledem k dlouhodobé praxi si více věří v opatrnosti a pomalejší jízdě. Bojí se protijedoucích vozidel na úzké vozovce. K lékaři pravidelně chodí Při dotazu (obecně) zda jsou některé schopnosti ve vyšším věku ve vztahu k řízení zhoršené uvádí, že je to opět snížená pozornost převážně v rušném provozu. Sám považuje za nebezpečného řidiče nezkušené jezdce. Současný silniční provoz mu nevyhovuje – úzké silnice, hustý provoz, silnice ve špatném technickém stavu.

33

8. Interpretace získaných dat, hodnocení vzdělání

status

Řidičská

praxe auto

technologie

(let) VŠ

PP

45

Peugeot

(st.zaměstnanec)

GPS,

klima,

tempomat

VŠ

PP (OSVČ)

29

Kia

Klima, tempomat

VŠ

SD

41

Škoda

Rádio

VŠ

SD

63

Seat

Rádio, Posilovač řízení

VŠ

SD

54

WW

-

SŠ

SD

45

Renault

Palubní počítač

SŠ

SD

43

Renault

Palubní

počítač,

posilovač řízení Průměrná doba řidičské praxe je 43 let. Většinou vlastní vozy staršího ročníku, pod 10let. Moderní technologie příliš nevyužívají, občas ani neví, na co, nebo k čemu vlastně slouží. Většinou ještě využijí rádio, klima, nebo informace s palubního počítače.

34

Nyní prům.za rok km

Nejdelší

vzdálenost Nejdelší

km před lety

vzdálenost Nehodovost, přestupky,

km nyní odhadem

pokuty Před lety

Nyní

(za

posl.5let) 20000

2000

300

1xPřestupek Ne s pokutou

13500

1000

380

3xPřestupek Ne s pokutou

1500

700

100

Ne

Ne

5500

2000

400

Ne

Ne

10000

1000

150

Ne

Ne

6000

1200

600

1xPřestupek Ne s pokutou

12000

„neomezeně“

300

1xPřestupek Ne s pokutou

Průměrné ujetí km za rok se u jednotlivých respondentů liší. Nejnižší je 1500km, nejvyšší 20000km. Nejdelší vzdálenosti, které jsou schopní probandi v současné době zvládnout jsou mnohonásobně menší, než v dřívější době. Většinou se pohybují jako motoristé v lokálních vzdálenostech. Byť někteří z nich měli dříve nějakou nehodu, nebo přestupek, v posledních 5ti letech se přestupek nebo nehoda u nikoho nestala. Zajímavé je, že pro jednoho respondenta bylo motivujícím prvkem i nízká cena pojistky jako bonus za „dobrou jízdu“.

35

Sebereflexe vlastních zkušeností

Obecně – které schopnosti ve vyšším věku

Více věří

Méně věří

jsou zhoršené

V ničem

Nižší vizuální kontrola

Odolnost, tolerance, percepce, kognice

Rozvážnost,

Reakce na nenadálé podněty

Snížená rychlost reakce, smyslové obtíže

předvídavost,

Zhoršení

zraku

při

defenzivní nepříznivých

schopnost jízdy

klimat.podmínkách, ve tmě

Opatrnost,

Větší

zautomatizovanost

provozu, zúženého prostoru, je méně razantní, zhoršená opatrnost

obavy

nákladních

z celkového Obava z nákladních aut, motocyklů. Jízda

aut.

Pomalejší

reakce. Zvýšená

opatrnost

a Zvýšená

únava,

nevěří Zhoršený zrak, snížená pozornost, reakce

ostatním řidičům, že dodržují na rychlé podněty

ohleduplnost

předpisy, obava? Ve schopnosti rozeznat Nejistota, svůj akt.stav Opatrnější

obavy

z hustého Zrakové schopnost - krátkozrakost

provozu, z dálnice. jízda, Jízda za tmy

Zrakové schopnosti, špatný odhad

dodržování vzdálenosti Opatrnost, pomalá jízda Snížená schopnost soustředění, Snížená pozornost v hustém provozu pozornosti. Zúžené prostory Větší důvěru ve schopnostech vzhledem k dlouholeté praxi řídit motorové vozidlo uvádí především zvýšenou opatrnost a ohleduplnost a pomalejší jízdu. Naopak ve starším věku si méně věří převážně v nižší schopnosti zrakové kontroly, řízení za tmy a nepříznivých podmínek. Zajímavé také bylo zjištění, že u 3 z nich se vyskytovala větší úzkost, nebo nejistota v zúženém prostoru. Když měli zhodnotit obecně schopnosti v řízení motorového vozidla ve vyšším věku, většinou odpovídali, že to jsou opět snížené zrakové schopnosti a snížená pozornost.

36

Pravidelné návštěvy lékaře

Nebezpeční jezdci

Současný silniční provoz

Ne

Blondýny

Ne-špatný stav vozovky

Ano

Impulsivní řidiči,

Začínající Ne – hustý provoz

řidič s nekritickým postojem, alkoholici Ano

Nezkušení řidiči, Romové

Ano/Ne

Ano

–

široký,

přehledný prostor, Ne- zúžený prostor Ano

Osoby

závislé

(alkoholici, Ne – špatný stav vozovek,

toxikomani), mladí nezkušení zúžený prostor se sníženou řidiči, „hulváti“ Ano

Nezkušení,

mladí

sváteční jezdci Ano

propustností. řidiči, Ne – vysoká hustota provozu, nedostatek parkovacích míst

Motorkáři a řidiči nákladních Ne - celkově vozů

Ano

Nezkušení jezdci

Ne

–

úzké

silnice,

hustý

provoz, špatný stav vozovek Na pravidelné lékařské kontroly až na jednoho všichni pravidelně chodí. Jako nebezpečné jedince, nebo skupiny zapojené do silničního provozu většina považuje hlavně mladé, nezkušené řidiče. Obavy také mívají z osob závislých na alkoholu, z řidičů nákladních vozů, Romů, blondýn a impulsivních řidičů. Aktuální stav vozovky nevyhovuje s respondentů nikomu (jen jeden označil oboustranný postoj). Nevyhovuje jim převážně špatný stav vozovky a opět se vracejí k zúženému prostoru a tudíž sníženou schopností manévrovat.

37

9. Výsledky a hodnocení dat 80 70 60 50

věk

40

délka držení ŘP

30

řidičská praxe

20 10 0 1

2

3

4

5

6

7

Graf č.1 1 - věk, délka držení řidičského oprávnění, délka řidičské praxe

Nejmladší probandi měli 65 let, nejstarší 73 roků. Většinou délka řidičského oprávnění korespondovala s délkou řidičské praxe.

vzdělání

VŠ SŠ

Graf č.2 1Vzdělání

3/4 dotazovaných probandů mělo vysokoškolské vzdělání, ¼ středoškolské. 38

25000

20000

15000 Prům.km za rok nejdelší vzdálenost ujetí v km 10000

nejdelší vzdálenost v km nyní

5000

0 1

2

3

4

5

6

7

Graf č.3 1Průměrný počet km za rok, nejdelší vzdálenost ujetá před lety a nyní

Probandi uváděli průměrný (odhadem) počet ujetých km za rok. Počet km se pohyboval od 5500 do 20 000km za rok. V počtu ujetých km za rok se výrazně lišili. V odhadu, kolik byli schopni dříve ujet km „na jeden zátah“ se také neshodovali. Někteří absolvovali jako řidiči cestu až 5000 km (uvedla jsem větší počet km, vzhledem k tomu, že jeden proband uvedl „neomezeně“). V dnešní době ale počet km „na jeden zátah“ rapidně klesl. Nejvíce jeden proband odhadoval, že by byl schopen ujet asi 600km, nejméně 150. Z tohoto grafu je patrné, že řidiči – senioři odhadují své schopnosti ujet velké množství km na „jeden zátah“ v současné době ve velmi omezené míře, než před lety.

39

3,5 3 2,5 počet přestupků/nehod za posl.5let

2

počet vážných nehod dříve 1,5 Počet přestupků dříve 1 0,5 0 1

2

3

4

5

6

7

graf č.4 1Počet přestupků/nehod dříve, počet přestupků/nehod za posledních 5 let

Počet přestupků dříve jak před 5-ti lety nepřekročil číslo 3. Většinou uváděli, že měli 1, nebo nula přestupků. Jen jeden proband uvedl 3 přestupky. Většinou se jednalo o menší přestupky řešené blokovou pokutou. Za posledních 5let nikdo z nich neuvedl žádný přestupek ani vážnou dopravní nehodu. U jednoho probanda byl zajímavou motivací zvýšený bonus ve formě nižšího povinného ručení.

40

2,5 nejistota 2

zhoršené soustředění zvýšená únava

1,5

obavy ze zúženého prostoru 1

zpomalené reakce zhoršení zraku za nepřízn.podmínek

0,5

Vizuální kotrola 0 1

2

3

4

5

6

7

Graf č.5 1Sebereflexe vlastních zkušeností - více si nevěří v....

Na otázku sebereflexe vlastních zkušeností, v čem si více nevěří (úměrně ke svému věku) v této oblasti jsme dostala rozmanitých odpovědí. Většinou se ale shodovaly. Překvapeně největší obavy mají ze zúženého prostoru, dále potom uvádí snížení reakcí a zhoršení zraku za nepříznivých podmínek. Mezi další schopnosti, ve kterých si méně věří, jsou únava, nejistota, vizuální kontrola.

41

3,5 3 dodrž.vzdáleností

2,5

pomalá jízda 2

seberflexe vl.akt.schopností zautomatizovanost

1,5

předvídavost ohleduplnost

1

Rozvaha, opatrnost 0,5 0 1

2

3

4

5

6

7

Graf č.6 1Sebereflexe vlastních zkušeností-více si věří v….

Vzhledem k dlouhodobé řidičské praxi si naopak věří hlavně ve schopnostech zvýšené opatrnosti, rozvahy, ohleduplnosti. Přiznávají i pomalejší jízdu, lepší předvídavost, dodržují více odstup od jiných vozidel.

42

4,5 4 obavy z velkých aut

3,5

pozornost v hustém provozu 3

špatný odhad

2,5

smyslové potíže rychlost reakce

2

kognice 1,5

percepce

1

tolerance

0,5

Odolnost

0 1

2

3

4

5

6

7

Graf č.7 1Schopnosti, které jsou ve vyšším věku zhoršené - objektivně.

Při dotazu, které schopnosti jsou zhoršené při řízení motorového vozidla ve vyšším věku, tak většinou uváděli percepci, rychlost reakce, smyslové obtíže, kognici. Dále také zmiňovali zhoršenou pozornost, špatný odhad, sníženou toleranci a obavy z velkých aut.

Pravidelné návštěvy u lékaře

Ano Ne

Graf č.8 1Pravidelné návštěvy u lékaře

Všichni, až na jednoho pravidelně navštěvují lékaře za účelem prodloužení platnosti ŘP.

43

Nebezpeční jezdci Blondýny Impulsivní řidiči Romové Osoby závislé (alkoholici, toxikomani) Nezkušení řidiči Mladí řidiči Sváteční jezdci Graf č.9 1Nebezpeční jezdci

Jako nebezpečné skupiny řidičů označili probandi nejvíce nezkušené a mladé řidiče. Dalšími skupinami byli označeni řidiči jako „blondýny, Romové, sváteční jezdci, impulsivní, nebo závislé osoby“.

44

Současný stav vozovek Ano Ne - špatný stav vozovky Ne - zůžený prostor Ne - vysoká hustota provozu Ne - nedostatek parkovacích míst

Graf č.10 1Současný stav vozovek

Současný stav vozovek nikomu z probandů v současné době nevyhovuje. Jen jeden uvedl obě možnosti: Ano myslel v širokém a přehledném provozu. 3 z dotazovaných uváděli, že jim nevyhovuje současný stav vozovek hlavně z důvodu „zúženého prostoru“. Dalším třem nevyhovuje vysoká dnešní hustota provozu a celkově špatný stav vozovky.

45

10. Výzkumná otázka Jak jsem již podotkla, chtěla jsem metodou strukturovaného interview zjistit, jaké jsou schopnosti seniorů, zda jsou schopni sebereflexe vlastních schopností, co se týká řízení motorového vozidla, co je pro ně ohrožující v dopravní situaci apod. U některých otázek jsem měla pocit, že jsou pro ně příliš obtížné. Např. otázky „Ve kterých schopnostech si více, či méně věří“. Odpovědi byly různě formulované, jedna odpověď často zahrnovala větší oblast schopností (příklad:“zhoršená pozornost, rychlost reakce“ jsem uvedla do kolonky „kognitivních schopností“ i jednotlivě). Na otázku, jaký vůz nyní vlastní, byla větší neochota odpovídat, většinou jsem se musela spokojit jen s výrobní značkou. Také jsem se moc nezaměřovala na to, jaké využívají moderní technologie v autě, zdá se, že se řidiči senioři na to ani moc nezaměřují. Často se dotazovali, co to vlastně je. Nejčastější odpovědí bylo rádio, nebo klimatizace. V odhadu, kolik je schopný senior v současné době ujet km „na jeden zátah“ všichni shodně uvedli o nejméně polovinu méně km, než před lety. To se shoduje s výzkumem z roku 2008 (zdroj ihs.org), kdy řidiči starší 70 let jeli v průměru o 42 procent méně kilometrů, než řidiči ve věku 35-69 let. Raději zvládají kratší, lokální cesty. Vyhýbají se většinou jízdy v noci, nebo za nepříznivých klimatických podmínek. Starší řidiči mají nízkou míru policií hlášených nehod a přestupků, než mladší řidiči. To dokládají i statistiky PČR (viz. Příloha – Tabulka č.17).). Probandi z tohoto výzkumu za posledních 5 let neuváděli žádnou nehodu ani přestupek. Před 5-ti lety přiznali max.3 přestupky, žádné vážné dopravní nehody nezpůsobili ani před lety. Do diskuze bych mohla uvést, že zajímavou odpovědí jednoho probanda, byla motivací pro bezpečnou jízdu nízká cena pojistného ručení. Pro další výzkum bych volila i otázku motivace bezpečné jízdy. Jako nebezpečné jezdce většinou považují mladé a nezkušené řidiče. Bylo by zajímavé, zda mladí a nezkušení řidiči by na takovou otázku odpověděli obráceně, t.j., že považují za nebezpečné řidiče seniory. Dle statistik právě mladí, nezkušení řidiči způsobují častější nehody a přestupky, než řidiči s delší praxí a senioři (a to si také většina probandů uvědomuje).

46

11. Závěr Práce je zaměřená kvalitativně. Teoretická část popisuje takové příznaky a změny ve stáří, které se hlavně dotýkají dopravně psychologickému vyšetření seniorů. Ve výzkumné části bylo hlavním cílem zjistit, jak nyní vnímají řidiči-senioři své schopnosti při řízení, čeho se obávají, jaké skupiny řidičů jsou pro ně ohrožující a jak se dívají na současný stav dopravy a vozovky. Výsledky strukturovaného interview se 7 řidiči seniory přináší zjištění, že ve vyšším věku se snižuje počet ujetých kilometrů asi o polovinu. Senioři většinou užívají auto k lokálním cestám, nebo k pojíždění po dobře známých úsecích.

Moderních technologií příliš

nevyužívají. Za posledních 5 let mají nulový počet přestupků a nehod. Více si věří ve schopnostech jezdit defenzivně (opatrnost, rozvaha, ohleduplnost). Překvapeně největší obavy jsou ze zúženého prostoru, nevěří si ve schopnostech rychlosti reakce a uvádí zhoršené vidění v nepříznivých klimatických podmínkách (tma, mlha apod.). 85% dotazovaných pravidelně navštěvuje lékaře. Za nebezpečné skupiny řidičů jsou považováni především mladí a nezkušení jezdci. Současný stav vozovek je pro ně nevyhovující – celkový stav vozovky, zúženy prostor, vysoká hustota provozu.

47

12. Souhrn Závěrečná práce je zaměřená na problematiku řidičů – seniorů. V teoretické části jsou uvedené jednotlivé příznaky a změny, které se týkají osob nad 65 let a je převážně zaměřená na takové změny, které se dotýkají nebo omezují řízení motorového vozidla a případné poradenství a rehabilitace v dopravně psychologickém směru. Ve výzkumné části bylo provedeno 7 strukturovaných interview s řidiči nad 65 let se zaměřením především na jejich sebereflexi schopností a omezení.

48

13. Seznam použité literatury  J.Baštecký, Q.Kkumpel, M.Vojtěchovský a kol., Gerontopsychiatrie, Praha, 1994, Grada Avicenum,str.185 – 187  Benton Abigail Sivan, Bentonův vizuální retenční test, 2000, Praha, Testcentrum, str.56,57  V.Černý, Jak překonat stres, Computer Press, Brno, 2006  K. Havlík, Psychologie pro řidiče, Portál, Praha 5, 2005, str.63, 135  I. Holmerová, B. Jurášková, K. Zikmundová a kol. Vybrané kapitoly z gerontologie EV public relations, Praha 2007  Gruss Peter, Perspektivy stárnutí, Praha 2009, Portál. Str.104-107  S.Kassin, Psychologie, Brno, Computer Press, 2007, str.672  F. Koukolík, R. Jirák, Diagnostika a léčení syndromu demence, Praha, 1999, Grada str20-21  P.Kulišťák, Neuropsychologie, Praha, Grada, 2003, str.224  Vl.Pacovský, H.Heřmanová, Gerontologie, Avicenum, Praha 1981, str.16, 59, 83  Vl.Pidrman, E.Kolibáš, Změny jednání seniorů, Praha 2005, Galén, str.15  P. Smolík, Duševní a behaviorální poruchy, Praha 1996, Maxdorf, str.57-58  H.Štěpánková, D.Steinová, Trénování paměti - metodická Příručka, Psychiatrické centrum Praha, 2009, str.13, 38  E. Topinková.: Manuál demence, 1999  H. Zavázalová , Úvod do soc.lékařství, Praha, Univerzita Karlova, 1997

Internetové zdroje

http://www.novinky.cz/diskuse?id=335436&articleId.=/koktejl/314484-muz-zvladl-v-94letech-zkousky-a-opet-ziskal-ridicsky-prukaz.html§ionId=7 (27.9.2013, 14:00) http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/cechu_ubyde_a_zestarnou_20130723(zdroj:) 49

(15.7.2013,

19:00) http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/zemreli (15.7.2013, 21:00) https://encrypted-tbn1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcTeOiAtnO7NXE0B7GMbt84noPTXnldIfLMSiY_UBrRTTN7AohO_w (30.7. 2013, 12:00) http://www.ibesip.cz/cz/ridic/zasady-bezpecne-jizdy/vnimani-a-predvidavy-zpusob-jizdy (4.7.2013, 10:00) http://www.ledax.cz/files/ledax/uploads/files/LX_noviny/LX_noviny_%20c%206_12_2010.p d (21.8. 2013, 11:30) http://cs.wikipedia.org/wiki/Zrak (21.8.2013, 15:00) http://www.egopont.com/colorvision_test.php (25.8.2013, 8:00) sik.vse.cz/ss/stariasluch.pdf (21.8.2013, 14:00) http://www.viscojis.cz/teens/index.php?option=com_content&view=article&id=160:155&cati (22.8.2013, 10:00) http://www.czrso.cz/clanky/stres-za-volantem/ (5.9. 2013, 9:30) http://www.autoskoly.cz/?page_id=205 (6.9.2013, 11:00) http://www.mdcr.cz/cs/Silnicni_doprava/Ridicske_prukazy_Autoskoly/Ridicske_prukazy/Har monizacni_kody.htm (6.9.2013, 14:00) http://www.autoklub.cz/dokument/508-platnost-lekarskeho-potvrzeni-o-zdravotnizpusobilosti-ridicu-senioru.html (13.9.2013, 9:00) http://www.helpnet.cz/seniori/weby-pro-seniory (14.9. 2013, 14:00) http://www.rscr.cz/(14.9.2013, 8:30) moodle.fhs.cuni.cz/pluginfile.php/11905/mod_forum/.../koreferat.doc (26.9.2013, 13:30) http://www.iihs.org/iihs/topics/t/older-drivers/qanda (26.9.2013, 18:45) http://www.slasti.cz/cz/test-jake-je-vase-skutecne-biologicke-stari.php (5.7.2013, 11:00) http://www.policie.cz/clanek/statistika-nehodovosti-900835.aspx (15.9.2013,15:20)

Zdroje z přednášek, časopisů Přednáška 23.9.2012 M.Kořán, Rizikové a ohrožené skupiny v dopravě z hlediska dopravní psychologii čsp. Neurologie pro praxi, 2008, str. 30-32. 50

Strukturované interview: Úvod – představení, vysvětlení cíle studie. Rozehřátí – budování vztahu Hlavní rozhovor – cílené otázky: Rok narození: Vzdělání: Jak dlouho vlastníte řidičský průkaz? Jaké máte skupiny v ŘP?  Jak dlouho se věnujete řízení motorového vozidla?  Kolik km v průměru ujedete za rok?  Jakou vzdálenost by jste byl schopen/a ujet před lety a nyní?  Jezdíte i dlouhé trasy?, Případně jak dlouhé?  Jakým autem jezdíte?  Využíváte moderní techniku v autě, pokud ano jakou?  Měl/a jste v posledních 5 letech dopravní nehodu, nebo nějaký přestupek, pokud ano jaký?  Měl/a jste dříve nějakou nehodu, nebo nějaký přestupek, pokud ano jaký?  Máte pocit, že vaše schopnosti v řízení MV jsou stále tak dobré jako dříve?  V čem si nyní (myšleno schopností řízení DV a silničního provozu) více věříte?  V čem si nyní (myšleno schopností řízení DV a silničního provozu) méně věříte?  Chodíte pravidelně na kontroly k lékaři? 

Myslíte si, že některé schopnosti ve vyšším věku jsou zhoršené ve vztahu k řízení motorového vozidla, případně uveďte jaké?

 Koho považujete vy sám/a za nebezpečného řidiče?  Vyhovuje vám současný silniční provoz? Uzavření – poděkování a rozloučení

51

52