Plán pée o Chránnou krajinnou oblast Litovelské Pomoraví

Agentura ochrany p írody a krajiny eské Republiky Správa Chrán né krajinné oblasti Litovelské Pomoraví Husova 906/5, 784 01 Litovel

Plán pé e o Chrán nou krajinnou oblast Litovelské Pomoraví na období 2009–2018

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví

AOPK

R

2

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví

OBSAH 1. Úvod .................................................................................................................................... 5 2. Ochrana p írody................................................................................................................... 6 2.1. Strategie OPK .............................................................................................................. 6 2.2. CHKO........................................................................................................................... 6 2.3. Maloplošná zvlášt chrán ná území............................................................................ 7 2.4. Lokality soustavy Natura 2000 ..................................................................................... 9 2.5. Památné stromy ......................................................................................................... 10 2.6. Rostlinná spole enstva .............................................................................................. 11 2.7. Významné druhy rostlin.............................................................................................. 12 2.8. Významné druhy živo ich ........................................................................................ 13 2.9. Invazní a expanzivní druhy ........................................................................................ 15 2.10. Neživá p íroda.......................................................................................................... 16 2.11. Územní systém ekologické stability ......................................................................... 17 2.12. Krajinný ráz .............................................................................................................. 18 2.13. Monitoring a výzkum ................................................................................................ 19 2.14. Práce s ve ejností .................................................................................................... 21 3. Lidské innosti ovliv ující stav p írody a krajiny ................................................................ 24 3.1. Lesní hospodá ství..................................................................................................... 24 3.2. Zem d lství ............................................................................................................... 31 3.3. Myslivost .................................................................................................................... 32 3.4. Rybníká ství a sportovní rybá ství.............................................................................. 34 3.5. Vodní hospodá ství .................................................................................................... 36 3.6. Výstavba .................................................................................................................... 41 3.7. Dopravní a inženýrské sít ........................................................................................ 42 3.8. Pr mysl ...................................................................................................................... 43 3.9. Zacházení s odpady................................................................................................... 44 3.10. T žba nerostných surovin a rašeliny........................................................................ 44 3.11. Rekreace a turistika ................................................................................................. 45 4. Záv re ný p ehled prioritních úkol za celou CHKO......................................................... 47 5. Použitá literatura................................................................................................................ 48 6. Seznam zkratek ................................................................................................................. 50 P ílohy . 1 Doporu ená opat ení k zachování populací druh pták , které jsou p edm ty ochrany Pta í oblasti Litovelské Pomoraví, v p íznivém stavu v dlouhodobém asovém horizontu . 2 Modely p edpokládané p irozené skladby d evin podle soubor lesních typ v CHKO Litovelské Pomoraví . 3 Rámcové sm rnice pé e o les . 4 Zásady pé e o lesní druhy d evin vyžadující zvýšenou pozornost

AOPK

R

3

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví

AOPK

R

4

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví

1. Úvod Plán pé e o CHKO je odborný a koncep ní dokument ochrany p írody, který na základ údaj o dosavadním vývoji a sou asném stavu zvlášt chrán ného území navrhuje opat ení na zachování nebo zlepšení stavu p edm t ochrany ve zvlášt chrán ném území. Plán pé e slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokument a pro rozhodování orgán ochrany p írody. Pro fyzické ani právnické osoby není závazný (§ 38 odst. 1 zákona o ochran p írody). Zpracování plán pé e o CHKO zajiš uje Ministerstvo životního prost edí eské republiky (MŽP) prost ednictvím Agentury ochrany p írody a krajiny R (AOPK R), zejména p íslušné správy CHKO. Podrobnosti ke zp sobu zpracování a obsahu plán pé e jsou dány vyhláškou . 60/2008 Sb. a pro CHKO jsou dále rozpracovány v metodickém pokynu MŽP, zve ejn ném ve V stníku MŽP . 12/2007. Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví je zpracován na období 10 let a navazuje na p edchozí plán pé e schválený na období 1997–2006, jehož platnost byla v roce 2005 prodloužena do roku 2011. Byl zpracován kolektivem autor složeným z pracovník Správy CHKO Litovelské Pomoraví a odd lení CHKO Agentury ochrany p írody a krajiny R Praha.

AOPK

R

5

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví

2. Ochrana p írody 2.1. Strategie OPK Dlouhodobé cíle P edcházení realizaci takových zám r a koncepcí, které by mohly podle dnešních znalostí významn negativn p ímo i nep ímo ovlivnit stav p írodního prost edí CHKO, zvlášt pak stav p edm t ochrany EVL Litovelské Pomoraví a Pta í oblasti Litovelské Pomoraví. P íznivý stav spole enstev (ekosystém ) z hlediska jejich další existence a vývoje, a to p edevším (a) na územích vyhlášených jako maloplošné ZCHÚ a v jejich ochranných pásmech, (b) na územích za azených do I. a II. zóny odstup ované ochrany CHKO, (c) na územích s výskytem spole enstev (typ p írodních stanoviš ), která tvo í p edm ty ochrany EVL Litovelské Pomoraví, (d) na územích plnících funkci skladebných prvk ÚSES. Vodní režim povrchových i podzemních vod, p íznivý zejména pro zajišt ní existence a vývoje p írod blízkých nivních ekosystém , jedine ných v národním i st edoevropském m ítku. Zlepšený stav spole enstev (ekosystém ), které byly v minulosti nežádoucím zp sobem pozm n ny lidskou inností. Zachovalá rozmanitost neživé p írody, zejména zachování vodohospodá sky neupravených úsek vodních tok a prostoru pro jejich korytotvornou innost a souboru podzemních a povrchových krasových jev v PP T esín. P íznivý stav populací zvlášt chrán ných a jiných vzácných druh plan rostoucích rostlin a voln žijících živo ich , zejména t ch druh , které jsou p edm ty ochrany EVL Litovelské Pomoraví a Pta í oblasti Litovelské Pomoraví. Harmonicky utvá ený ráz krajiny, bez existence staveb nebo za ízení, které jej narušují .

2.2. CHKO Charakteristika problematiky CHKO Litovelské Pomoraví byla z ízena vyhláškou MŽP . 464/1990 ze dne 1990 o z ízení chrán né krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Popis hranice CHKO je uveden v p íloze této vyhlášky. I když je v tšina hranic CHKO definována jednozna n , existuje n kolik úsek , kde je žádoucí pr b h hranice up esnit. Významným nedostatkem z izovací vyhlášky je zakotvení zonace CHKO v p íloze z izovací vyhlášky. Zonace dle vyhlášky neodpovídá pln p írodním hodnotám území, sou asným poznatk m a metodickým pokyn m pro vymezování zón CHKO. Problémem jsou i bližší ochranné podmínky, áste n neplatné, nebo jsou definovány jako zákazy, áste n již p ekonané (nap . základními ochrannými podmínkami ze zákona). Z izovací vyhlášku je t eba nahradit vládním na ízením reflektujícím zm n né podmínky a zóny CHKO vymezit novou vyhláškou MŽP. V souvislosti s p ípadným novým vyhlášením CHKO bude vhodné prov it možnost rozší ení CHKO na plochu celé EVL Litovelské Pomoraví. Území EVL vymezené vn CHKO se vyzna uje existencí pom rn dlouhého úseku toku eky Moravy s b ehovými porosty a zbytky nivních luk. eka Morava je v uvedeném úseku místem výskytu kriricky a siln ohrožených druh živo ich . V p edm tném území se nenacházejí sídla.

AOPK

R

6

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví Dlouhodobý cíl Existence CHKO Litovelské Pomoraví, nov vyhlášené na ízením vlády v jednozna n a nezpochybniteln vymezených hranicích, se zónami odstup ované ochrany p írody vymezenými novou vyhláškou MŽP na základ aktuálního stavu poznání p írodního prost edí CHKO. Navrhovaná opat ení Návrh na zm nu z izovacího p edpisu Zpracovat a p edložit návrh na ízení vlády o novém vyhlášení CHKO Litovelské Pomoraví, v n m: - stanovit bližší ochranné podmínky CHKO vý tem inností vázaných na souhlas orgánu OP (§ 44 odst. 3 zákona o ochran p írody), - zp esnit vymezení hranice CHKO. Návrhy na úpravy hranic Posoudit možnost rozší ení CHKO o území vymezené jako EVL Litovelské Pomoraví (podle na ízení vlády . 132/2005 Sb.) vn sou asné hranice CHKO. V rámci p ípravy na ízení vlády o novém vyhlášení CHKO vymezit hranici CHKO v celé délce jednozna ným zp sobem a up esnit její vedení zejména v t chto úsecích: - v k. ú. Moravi any a Mohelnice od silnice II/444 Mohelnice-Stavenice po železni ní tra Olomouc-Záb eh u Moravi an, - v k. ú. Doubravice od hospodá ského mostu p es eku Moravu u Moravi an po severní okraj obce Doubravic, - v k. ú. Palonín a imice od protipovod ové hráze u Mitrovic po osadu Nové Mlýny, - v k. ú. Št pánov východn od lesního komplexu „Hrubé lesy“. V rámci zp es ování hranice posoudit možnost rozší ení CHKO: - v k. ú. Št pánov po silnici Chomoutov-P ovice (v souladu s vymezením nadregionálního biocentra ÚSES Litovelské Pomoraví-luh, - v k. ú. Moravi any o prostor ohrani ený korytem vodního toku Újezdky a železni ní tratí Olomouc-Záb eh (území významné pro ochranu krajinného rázu v oblasti št rkopískových jezer u Moravi an). Návrhy na zm ny zonace P ipravit a p edložit návrh vyhlášky o novém vymezení zón odstup ované ochrany v CHKO. Návrh zonace p ipravit v souladu s kritérii uvedenými v Metodickém pokynu MŽP R k vymezení zón ochrany p írody v chrán ných krajinných oblastech R (V stník MŽP . 2/2006).

2.3. Maloplošná zvlášt chrán ná území Charakteristika problematiky Území chrán né v MZCHÚ podchycuje nejvýznamn jší typy stanoviš a nejd ležit jší lokality výskytu chrán ných rostlinných a živo išných druh . V MZCHÚ jsou významn zastoupena zejména lesní, mén vodní, mok adní a lu ní spole enstva. Významná je i ochrana prvk neživé p írody (NPP a PP T esín). Po et MZCHÚ je pom rn vysoký (27) a jejich podíl na

AOPK

R

7

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví celkové ploše CHKO není malý (12,3 %). Stav p esto pln neodpovídá dochovaným p írodním hodnotám CHKO Litovelské Pomoraví, zejména v podchycení biotop vzácných a ohrožených druh rostlin a živo ich . Dlouhodobý cíl Soustava MZCHÚ s dlouhodob p íznivým stavem p edm t ochrany, vytvo ená na základ aktuálního stavu poznání p írody CHKO, vymezená v jednozna ných a nezpochybnitelných hranicích, se z izovacími p edpisy obsahov i formáln odpovídajícími sou asné právní úprav na úseku ochrany p írody. Díl í cíle Dopln ní sít MZCHÚ v CHKO o vybraná území soust ed ných p írodních hodnot, zejména o území jedine ná v národním a mezinárodním m ítku. Zabezpe ování nezbytné pé e o všechna MZCHÚ v souladu se schválenými plány pé e. Navrhovaná opat ení Návrhy vyhlášení nových zvlášt chrán ných území Zpracovat a p edložit návrh NPR Niva eky Moravy (územní propojení NPR Ramena eky Moravy, PR Litovelské luhy, PR Kenický, PR Panenský les a PP Kurfurstovo rameno) s p edm ty ochrany, tvo enými mozaikou nivních ekosystém – vodohospodá sky neupraveným (p irozen se vyvíjejícím) tokem eky Moravy, trvale i periodicky protékanými í ními rameny, mok ady odstavených í ních meandr , po í ními t n mi, í ními náplavy v r zných fázích sukcese, p írod blízkými spole enstvy m kkého i tvrdého luhu. Zpracovat a p edložit návrh NPR Vrapa (územní propojení NPR Vrapa , PR Hejtmanka, PP U Zámecké Moravy a fragmentu I. zóny CHKO mimo MZCHÚ) s p edm ty ochrany, tvo enými mozaikou nivních ekosystém – vodohospodá sky neupraveným (p irozen se vyvíjejícím) tokem eky Moravy, trvale i periodicky protékanými í ními rameny, mok ady odstavených í ních meandr , po í ními t n mi, í ními náplavy v r zných fázích sukcese, p írod blízkými spole enstevy m kkého i tvrdého luhu. P ehlášení i úpravy stávajících zvlášt chrán ných území (u všech návrh na nová vyhlášení MZCHÚ spojit vydání nového z izovacího p edpisu s vymezením hranic MZCHÚ pomocí sou adnic lomových bod a s aktualizací bližších ochranných podmínek) Zpracovat a p edložit návrh na rozší ení NPP T esín – nové vyhlášení NPP p evážn v hranicích sou asné PP T esín s p edm ty ochrany: evropsky významná geologická, karsologická, paleontologická a archeologická lokalita, na významné ásti vým ry p írod blízká spole enstva smíšených listnatých les 2. a 3. lesního vegeta ního stupn . Rozší it PR Doubrava o navazující p írod blízká lesní spole enstva (cca o 80 ha, územní propojení s PR Bradlec, jde o realizaci ásti zám ru projednávaného již v 80. letech minulého století s tehdejšími státními lesy). Nov vyhlásit PR Chomoutovské jezero – zm na vymezení hranice v souvislosti s rozší ením cenného mok adního biotopu (zv tšení o 10 ha), zm na kategorie ochrany z PR na PP. Nov vyhlásit PR Ka ení louka – zm na vymezení hranice v souvislosti s výstavbou železni ního koridoru ervenka-Záb eh (vypušt ní trati).

AOPK

R

8

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví Nov vyhlásit PR Moravi anské jezero – zm na vymezení hranice na základ DKM, zm na kategorie ochrany z PR na PP (nov jako PP Zátrže). Nov vyhlásit PR Novozámecké louky – rozší ení (cca o 50 ha) propojením odd lených ástí, zm na kategorie ochrany z PR na PP. Nov vyhlásit PR U spálené – zm na vymezení hranice PR v souvislosti s výstavbou železni ního koridoru (vypušt ní trati). Nov vyhlásit PP astava – zm na vymezení hranice na základ DKM, nov jako PP Lešák. Rozší it PP Hv zda o pozemky AOPK R (cca o 2 ha) – mok adní spole enstva s výskytem vzácných druh organizm ). Rozší it PP Malá Voda o navazující hodnotná mok adní a lu ní spole enstva (cca o 10 ha). Pot eba zajišt ní vybraných MZCHÚ Pr b žn zajiš ovat zpracování ZPMZ a geodetické vytý ení lomových bod hranic.

2.4. Lokality soustavy Natura 2000 Charakteristika problematiky CHKO Litovelské Pomoraví je významným územím i z pohledu soustavy Natura 2000. Území CHKO se z v tší ásti p ekrývá s EVL Litovelské Pomoraví, ta ale pokra uje i mimo území CHKO severozápadním sm rem. EVL je aktuáln za azena na evropském seznamu (P edpis . 81/2008 Sb.). V roce 2004 zde byla vyhlášena v hranicích CHKO Pta í oblast Litovelské Pomoraví. Jelikož se pta í oblast nachází celá uvnit CHKO, její ochrana a management jsou z velké ásti pokryty plány pé e o CHKO a MZCHÚ, vhodná opat ení jsou i sou ástí rámcových sm rnic pé e o lesy. Totéž platí i pro evropsky významnou lokalitu. Ochrana EVL se nedostává do konfliktu s dosavadní ochranou MZCHÚ. Dlouhodobé cíle Populace druh pták , které jsou p edm tem ochrany v pta í oblasti, v sou asném nebo lepším stavu. Zachovalý stav biotop a druh , které jsou p edm tem ochrany v EVL. Navrhovaná opat ení pro pta í oblast Zachovat lesy s p irozenou druhovou a v kovou skladbou (konkrétní opat ení ešena v kap. 3.1.). P i hospoda ení v lesích využívat p írod blízké zp soby hospoda ení, podporovat, d eviny p irozené druhové skladby, ponechávat v porostech i stromy trouchniv jící a odum elé a stromy doupné a vhodné pro založení hnízd. Provád t monitoring hnízd, hnízdních lokalit a stavu populací druh pták tvo ících p edm t ochrany PO (viz také p íloha . 1). Zachovat p irozený charakter b eh vodních tok , zejména obnažených b ehových st n vhodných pro hnízd ní led á ka í ního (viz také kap. 3.5. a p íloha . 1).

AOPK

R

9

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví Omezit rušivou innost v okolí hnízd pták , jež jsou p edm tem ochrany PO v dob hnízd ní a vyvád ní mlá at (viz také p íloha . 1). V p ípad pot eby vhodným zp sobem usm r ovat turistický ruch a chování návšt vník (viz kap. 3.11.). Zvýšit informovanost ve ejnosti o soustav Natura 2000. Souhrnn sepsaná opat ení pro p edm ty ochrany PO jsou také v p íloze . 1: Doporu ená opat ení k zachování populací druh pták , které jsou p edm ty ochrany Pta í oblasti Litovelské Pomoraví, v p íznivém stavu v dlouhodobém asovém horizontu. pro Evropsky významnou lokalitu Pravidelným se ením udržovat mezofilní ovsíkové louky (T1.1) a bezkolencové louky (T1.9) - viz kap. 2.6. P i lesnickém hospoda ení zajistit nezhoršování druhové skladby d evin v lesních biotopech, které jsou p edm tem ochrany (viz kap. 3.1.). Zachovat p íznivé hydrologické pom ry na stanovištích lužních les (viz kap. 3.5.). Snížit stavy spárkaté zv e na úrove , p i které bude možná obnova lesa p irozeným zmlazováním d evin. P ednostn na stanovištích m kkého luhu (L2.4) odstra ovat nep vodní druhy d evin (Acer negundo, Populus canadensis) a likvidovat porosty nep vodních invazních bylin (zejména Helianthus tuberosus) - viz kap. 2.9. Monitorovat a podporovat populace evropsky významných druh živo ich (Anisus vorticulus, Barbastella barbastellus, Bombina bombina, Castor fiber, Lutra lutra, Lycaena lycaena, Maculinea nausithous, Triturus cristatus - viz kapitola 2.8.).

2.5. Památné stromy Charakteristika problematiky Od roku 1973 bylo vyhlášeno na území CHKO Litovelské Pomoraví 37 památných strom . Nejv tší po et památných strom byl vyhlášen v roce 2000. Ve v tšin p ípad se nejedná o solitéry, památné stromy jsou ponejvíce sou ástí lesních porost lužního lesa a tvo í jejich horní etáž. Zdravotní stav v tšiny z nich je uspokojivý. Staré aleje ani stromo adí se na území CHKO žádné nedochovaly. Nová stromo adí byla v CHKO vysázena v rámci náhradních výsadeb, zejména podél polních cest. Pro vyhledání dalších jedinc , které by svými rozm ry, estetickou nebo historickou hodnotou byly vhodnými adepty na vyhlášení, byla v sou asnosti vypsána diplomová práce. Dlouhodobý cíl Zachování památných strom v krajin v dobrém zdravotním stavu Navrhovaná opat ení Provád t v pravidelných intervalech kontrolu zdravotního stavu památných strom . Zajistit v p ípad pot eby ošet ení památných strom . Zajistit zachování a pé i o významné jedince v rámci lesních porost na základ domluvy s lesními hospodá i.

AOPK

R

10

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví Zajistit zachování a pé i o významné jedince v katastrech obcí ve volné krajin základ spolupráce s obcemi.

na

2.6. Rostlinná spole enstva Charakteristika problematiky CHKO Litovelské Pomoraví je unikátní rozsahem zachovalých lužních les , které p edstavují dominantní typ biotopu v jeho nivní ásti. Jen nevýznamn jsou zde nahrazeny menšími smrkovými porosty, které jsou postupn p i obnov nahrazovány listnatými d evinami. Druhé nejvýznamn jší zastoupení mají v území dubohabrové lesy (hercynské a polonské dubohab iny), které na lužní lesy místy s plynulými p echody navazují. Nacházejí se v pahorkatinné ásti CHKO v lesním komplexu Doubrava a na vrchu T esín. V menší mí e jsou zde zastoupeny také kv tnaté bu iny. Lesní porosty, v nichž p evažují nep vodní d eviny, p edstavují v celém území pouze p ibližn 12,5 % les (podle výsledk mapování biotop ). Zachovalá lu ní spole enstva se v rozsáhlejším komplexu se zastoupením mozaiky r zných stanoviš a tedy i spole enstev zachovala pouze v území Planých lou ek. Další cenné lu ní lokality jsou v tšinou vícemén izolované menší fragmenty. Velká ást sou asných trvalých travních porost v území jsou druhov relativn chudé porosty, které byly v minulosti negativn ovlivn ny nevhodným hospoda ením, p ípadn byly v uplynulých osmnácti letech založeny na orné p d . áste n šlo o obnovení trvalého travního porostu na zoraných pozemcích katastráln však stále vedených v kultu e TTP, áste n i o založení travních porost na orné p d (od roku 2004 v rámci programu Sapard). Významné je také zastoupení r zných typ mok adních biotop vázaných v tšinou na nivní ást CHKO, kde existenci jejich stanoviš podmi uje p sobení eky Moravy a jejích bo ních ramen a p ítok na geomorfologii území. ást mok adních spole enstev je však vázaná také na vodní plochy vzniklé t žbou št rkopísk . Dlouhodobé cíle P írod blízké lesní porosty s bohatým bylinným podrostem. Zachovalá polop irozená nelesní vegetace v místech jejího dnešního výskytu. Zvýšení druhové diverzity stávajících chudých lu ních porost . Mok adní biotopy v sou asném rozsahu a kvalit . Díl í cíle Zachování a zlepšování stavu p írodních lesních stanoviš s cílem postupného zvyšování jejich p írodov dné hodnoty. Zajišt ní údržby travinobylinných porost se zachovalým druhovým složením nebo s výskytem ohrožených druh . Dosycení chudých lu ních porost (degradovaných i nov založených) regionální osevní sm sí v první fázi p ednostn v MZCHÚ. Navrhovaná opat ení P i obnov (a následné výchov ) lesních porost zvyšovat podíl d evin p irozené druhové skladby (viz kap. 3.1.), odstra ovat druhy nep vodní a invazivní ( nap . dub ervený, trnovník akát, javor jasanolistý…).

AOPK

R

11

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví P i obnov lesa v MZCHÚ nevysazovat žádné stanovištn a geograficky nep vodní d eviny a p ípadn odstra ovat (s využitím ekonomických nástroj ochrany p írody) jejich samovolné zmlazení. Zajistit pé i o cenná p írodní lu ní stanovišt (kv tnaté a vlhké i podmá ené louky); maximáln využít agroenvironmentální programy. Pro louky s nutností šetrného hospoda ení (ru ní se ení, nepravidelná se apod.) využívat managementových zdroj ochrany p írody. Zvyšovat p írodov dnou hodnotu kulturních luk (degradované a zatravn ním orné p dy vzniklé louky), nap . výsevem regionální osevní sm si vytvo ené pro tyto ú ely (pokud bude k dispozici), p ípadn pomocí sebraných diaspor z druhov bohatých lu ních porost . Ve spolupráci s vlastníky a hospodá i zavád t vhodné termíny se e a další aspekty hospoda ení (nap . ponechávání nedose ených pás apod.) ve vztahu k podpo e biodiverzity (flóry i fauny). Prosazovat se s odstra ováním biomasy a s d sledným vylou ením mul ování. Sledovat a vyhodnocovat vliv agroenvironmentálních program na diverzitu p írodních stanoviš .

2.7. Významné druhy rostlin Charakteristika problematiky Z fytogeografického hlediska je na území CHKO Litovelské Pomoraví velmi významná skupina taxon , které zde dosahují hranice svého rozší ení. Jde zpravidla o severní, resp. severozápadní hranici jejich výskytu na Morav . V tšina termofyt a subtermofyt je koncentrována na jihozápadním a západním okraji Doubravy a na T esín , kde je jejich výskyt navíc podporován i vápencovým substrátem. Vedle výskytu mnohých teplomilných druh je p ízna ným rysem kv teny území také relativn vysoký po et taxon sestupujících z vyšších vegeta ních stup do nížinných i pahorkatinných poloh, kde jsou nej ast ji vázány na spole enstva lužních les a vlh ích lipových dubohab in. V území se díky jeho geografické poloze v minulosti uplat ovaly složité florogenetické vlivy, proto se tu dnes vedle p evažujícího st edoevropského kv tenného elementu, odpovídajícího svými ekologickými nároky nejlépe zonální vegetaci opadavého listnatého lesa temperátní zóny, uplat ují i prvky dalších kv tenných oblastí. Základní podmínkou ochrany druh je ochrana rostlinných spole enstev, ve kterých se vyskytují. U n kterých zdejších významných druh , jejichž populace jsou na hranici udržitelnosti, i vyžadují raná sukcesní stádia a podobn , je nutné uplat ovat zvláštní postupy p i jejich aktivní ochran . Dlouhodobé cíle Sou asná diverzita p vodních rostlinných druh v životaschopných populacích. Stabilní populace vzácných a ohrožených druh . Navrhovaná opat ení Monitorovat populace vzácných a ohrožených druh za azených na ervené seznamy (v etn druh za azených na ervené seznamy pro mechorosty a makromycety) a chrán ných druh rostlin (dle platné vyhlášky MŽP a mezinárodních úmluv) s nízkou po etností a omezeným výskytem (prioritní druhy) – viz též kap. 2.13.

AOPK

R

12

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví Sledovat lokality vzácných a ohrožených druh a zabránit jejich možné likvidaci (nap . zavážením, odvodn ním, lesní t žbou, skládkováním d eva a dalšími innostmi). Na základ zjišt ných dat zpracovat koncepci pé e o prioritní druhy, p ípadn zpracovat a zajiš ovat koncepci jejich ochrany v regionu. Zajistit aktivní podporu populací priotních druh v souladu se zpracovanou koncepcí. Lathyrus palustris – nepravidelné se ení po dozrání semen. Iris sibirica – mimo PP Dalibo vynechávat trsy kosatce ze se ení. Equisetum variegatum – na ásti lokality vyzkoušet stržení svrchní vrstvy náplavu s ko enovými systémy nastupujících d evin, podle výsledk provést ve v tším rozsahu. U vytipovaných prioritních druh provád t posilování populací dosadbou rostlin z kultivace (bude se týkat nap . Iris sibirica, Juncus atratus, Gentiana pneumonanthe, Gladiolus imbricatus, Lathyrus palustris, Trollius altissimus). Zajiš ovat podmínky pro zachování existence prioritních druh vhodnou údržbou jejich biotop (nap . u Juncus atratus, Gladiolus imbricatus, Trollius altissimus sekat místa výskytu až po vysemen ní). Zajistit pé i o druhy d evin, vyžadující zvýšenou pozornost (viz kapitola 3.1.). Minimalizovat poškozování vzácných druh p i managementu lokalit a dalších innostech v území.

2.8. Významné druhy živo ich Charakteristika problematiky CHKO Litovelské Pomoraví je typické vysokým zastoupením p irozených a p írod blízkých ekosystém , v rámci R zcela netypickým zejména pro nížinné nivní oblasti, jinde intenzivn lov kem využívané. Pahorkatinné ásti CHKO (Doubrava, T esín) také jsou ve své p evážné ásti zalesn né d evinami p vodní d evinné skladby. Monokultury nep vodních druh d evin i jejich p ím s se vyskytuje minimáln (do cca 10–12 % plochy les v CHKO). Díky charakteru území CHKO zde z staly zachovány cenné populace vzácných a ohrožených druh živo ich . Význam území pro zdejší faunu je o to v tší, že okolní krajina je intenzivn zem d lsky využívaná, a tedy zna ným zp sobem izoluje populace druh žijících v CHKO (p edevším se týká druh mén mobilních). Dominantním a naprosto typickým faktorem ur ujícím typ biotop i na n vázaných organism v lužní ásti CHKO je eka Morava, která neustávajícím korytotvorným procesem a opakovanými záplavami utvá í v lužních lesích CHKO unikátní dynamický systém z ásti celoro n a z ásti periodicky protékaných í ních ramen a t ní, navazujících r zných typ lužních les a pravideln kosených nivních luk. Tato mozaika biotop vytvá í p edpoklady pro rozvoj r zných typ spole enstev organism vyžadujících práv tento, ve st edoevropském m ítku již ojedin lý, typ prost edí. Pahorkatinná ást CHKO stejn tak díky r znému typu podloží (vápenec, kulmská droba…), expozici, vodnímu režimu atp. tuto pestrou mozaiku biotop , a na ni vázaných organism dotvá í. Zvláštní postavení zaujímá v CHKO vápencový vrch T esín s n kterými zvláštními typy biotop , hostícími cenná spole enstva živo ich (jeskyn , vyv ra ky atp.). Po celé ploše CHKO je rozprost ena ada vodních ploch, od drobných lesních a lu ních t ní, p es v tší odstavená ramena a rybníky až po št rkopísková jezírka a jezera, která díky r zné mí e zástinu a typu vodního režimu nabízí pestré životní podmínky pro r zné druhy asto velmi vzácných organism . V pom rn dobrém stavu jsou populace druh vázaných na lesní prost edí, i když vzhledem k délce trvání CHKO (vyhlášena v roce 1990) není uspokojivá v ková a prostorová

AOPK

R

13

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví diferenciace lesa. Pom rn dob e jsou zastoupeny také organismy tekoucích vod a drobných periodických t ní. V p ípad mnohých druh je však t eba realizovat opakovan zásahy blokující sukcesi jimi využívaných biotop (louky, vodní t n , iniciální stadia lesa). V p ípad vybraných vzrostlých strom hostících vzácná spole enstva bezobratlých stojí za zvážení individuální p ístup k jejich ochran (stabiliza ní ez korun atp.). D ležitým faktorem pro ochranu vybraných druh (nap . áp erný) je i usm r ování turistických aktivit v CHKO tak, aby v hnízdním období nedocházelo k p ílišnému rušení citliv jších druh pták . Ve vztahu k vodnímu hospoda ení je nezbytné neustále dozírat na kvalitu vypoušt ných odpadních vod, odb ry vod a manipulace na vodních dílech v CHKO. Samostatným problémem je p ítomnost n kterých geograficky nep vodních druh živo ich , ešení jejichž invaze je za sou asného stavu poznání i legislativy velmi problematická (nap . karas st íb itý, norek americký, slávi ka mnohotvárná) - viz také kap. 2.9. S ohledem na pom rn dynamický vývoj populací n kterých druh , obzvlášt t ch vázaných na ur itá sukcesní stadia biotop , je nezbytné zavedení dlouhodob jšího zoologického pr zkumu oblasti se z etelem na výskyt jak druh zvlášt chrán ných, tak i druh významných dle ervených seznam – viz také kap. 2.13. Nejv tší ohrožení fauny p edstavuje hrozba zám r narušujících vodní režim území a systém periodických záplav v lužním lese, což by se negativn odrazilo v celkové kvalit biotop nivní ásti CHKO. Zám r výstavby kanálu Dunaj-Odra-Labe v aktuální verzi sice míjí trasou území CHKO severn , nicmén s odb rem vody z eky Moravy po ítá. Problematická je i plánovaná realizace n kterých protipovod ových opat ení nejistého efektu na horních tocích nad CHKO (zejména p ehrady) nebo rizika nadm rného erpání podzemní vody, které by nerespektovalo požadavky lužních biotop na zachování ur ité minimální výše hladiny podzemní vody (dále viz kap. 3.5. Vodní hospodá ství). Další možná rizika ohrožení i oslabení ekologicko-stabiliza ní funkce biotop coby míst výskytu vzácných druh živo ich jsou ešitelná úpravou hospodá ského využívání lokalit (lesního, vodního i zem d lského), za p edpokladu využití legislativních nástroj OP. Dlouhodobý cíl Stabilizované a rozvíjející se populace zvlášt chrán ných a jiných vzácných druh voln žijících živo ich , v etn druh tvo ících p edm t ochrany EVL a PO Litovelské Pomoraví. Zachovalá a zlepšující se sou asná rozmanitost biotop , pestrost území a krajiny jako základní p edpoklad druhové diverzity živo ich . Díl í cíle Získání ucelených znalostí o zvlášt chrán ných druzích živo ich i živo ich náležejících do ervených seznam na území CHKO (v etn celoevropsky významných druh – PO, EVL). Udržení vybraných typ biotop p ed postupem sukcese (louky, malé vodní plochy, vybraná lesní spole enstva atp.), p íp. adekvátní náhrada lokalit sukcesí zaniklých (zejm. malé vodní plochy, iniciální lesní spole enstva). Navrhovaná opat ení Spolupracovat na managementových zásazích a ochran živo išných druh s významnými subjekty hospoda ícími v CHKO. Omezování rozši ování nep vodních druh živo ich , negativn se projevujících v p vodních spole enstvech (viz kap. 2.9.). Pravidelný monitoring a výzkum (podrobnosti viz kap. 2.13.)

AOPK

R

14

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví Vypracování lokálních managementových opat ení pro vybrané druhy živo ich (ZCHD i S), které povedou k udržení a zlepšení stavu biotop t chto druh , k posílení a stabilizaci jejich populací; týká se zejm. druh lesních sv tlin (nap . jaso dymnivkový – Parnassius mnemosyne), druh drobných vodních ploch (nap . obojživelníci, svinutec tenký – Anisus vorticulus, škeblovka zobcovitá – Lynceus brachyurus), druh zachovalých lu ních spole enstev (nap . modrásek bahenní – Maculinea nausithous) a druh vázaných na staré stromy – nap . lesklec Rhizophagus cribratus nebo rohá obecný (Lucanus cervus). Provád ní cíleného managementu lokalit zájmových druh živo ich s cílem stabilizace jejich populací, v p ípad konfliktu dvou i více p edm t ochrany konkrétní lokality nutná volba kompromisního ešení (nap . v p ípad lu ních biotop mozaikovitá se , ponechávání neposekaných ástí atp.). Stálá ochrana významných zimoviš letoun – zejm. zimovišt v jeskyni Podkova (nutno nadále jeskyni v zimním období uzavírat a zajistit tak tomuto i ostatním druh m letoun nerušenou hibernaci) a Mlade ské jeskyn (p es zimní období jsou uzav ené). Možná úprava managementu lokalit na základ nových informací o pot ebách jednotlivých druh živo ich : úprava lesního hospoda ení (nap . ponechání vybraných ástí porost p irozenému rozpadu i naopak udržování iniciálních stadií sukcese), hospoda ení na loukách (nap . mozaikovitá se i posun termínu se e), hospoda ení s vodou (nap . schvalování provozn -manipula ních ád a kontrola jejich dodržování) a dále i hospoda ení rybá ského (viz kap. 3.4.), mysliveckého (viz kap. 3.3.) atp. Realizace speciálních inností, nevyplývajících z b žného hospoda ení na lokalitách výskytu zájmových druh živo ich (obnova t ní, vy ezávání d evin, regulace turistických aktivit…). Osv ta – zvyšování pov domí ve ejnosti o ochran p vodních spole enstev živo ich . Zpracování koncepce možností turistického využití CHKO (viz také kap. 3.11.).

2.9. Invazní a expanzivní druhy Charakteristika problematiky Invazními druhy rozumíme geograficky nep vodní taxony, které se v území nekontrolovan ší í. asto mají sklony vytvá et celé porosty a negativn tak ovliv ují p vodní vegetaci. Na území CHKO Litovelské Pomoraví je v sou asnosti nejvíce invadována nivní ást, a to zejména bezprost ední okolí tok (slune nice topinambur, bolševník velkolepý, k ídlatky, št tinec lalo natý netýkavka žláznatá a další). Nep íznivý vliv na cenná spole enstva mohou mít také p vodní, masivn se ší ící druhy, ozna ované jako expanzivní (nap . t tina k ovištní). Ze živo ich mají nep íznivý vliv na p vodní spole enstva zejména karas st íb itý (zejména na zbytkové populace karase obecného) a slávi ka mnohotvárná (ve vztahu k velkým druh m mlž – zvlášt v PR Chomoutovské jezero). Z nep vodních druh spárkaté zv e se zejména v severní polovin CHKO vyskytuje dan k skvrnitý a muflon. Výskyt t chto druh je problematický zejména ve vztahu k lesnímu hospoda ení (škody na zmlazení d evin), je nutno jej ešit úpravou mysliveckého hospoda ení a do asn úpravou hospoda ení lesního (instalace oplocenek atp., viz p íslušné kapitoly).

AOPK

R

15

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví Dlouhodobý cíl Cenné lokality bez vybraných invazních druh (se schopností výrazn negativn ovliv ovat biodiverzitu p vodních spole enstev nebo blokovat v nich probíhající p irozené procesy, nap . sukcese vegetace na št rkopískových náplavech). Díl í cíle Likvidace ohnisek i všech výskyt u nejproblemati t jších invazních druh rostlin v území (zejm. Acer negundo, Heracleum mantegazzianum, Reynoutria sp. div.). Potla ování výskytu všech invazních a expanzivních druh rostlin na lokalitách, kde mohou negativn ovliv ovat vzácná a ohrožená spole enstva a druhy. Identifikace rozsahu výskytu, intenzity a typu vlivu populací geograficky nep vodních druh živo ich na p vodní spole enstva. Minimalizace vlivu nep vodních druh na nejcenn jší populace p vodních druh živo ich . Navrhovaná opat ení Pokra ovat v pr b žné likvidaci výskytu bolševníku a k ídlatek na celém území CHKO – možná je kombinace post iku herbicidem a kosení; bolševníku je t eba zabránit v kv tu, u k ídlatky je vhodný post ik ke konci vegeta ní sezóny. Dokon it zmapování výskytu javoru jasnolistého a pokra ovat v jeho odstra ování. Zmapovat výskyt topinamburu hlíznatého, pokra ovat v jeho potla ování p ednostn na cenných lokalitách. Sledování vlivu nep vodních druh živo ich na druhy p vodní, v etn zhodnocení efektivity možných nápravných opat ení. Potla ování výskytu nep vodních a invazních druh živo ich v CHKO, p edevším v lokalitách cenných z hlediska ochrany p írody, na základ zjišt ných dat. Prosazovat likvidaci norka amerického. Ve spolupráci se subjekty vykonávajícími právo rybá ství minimalizovat rizika vysazování/zavlékání nep vodních, invazních druh ryb. Sledovat p ípadný výskyt a ší ení nep vodních druh rak a ra ího moru, v p ípad pot eby p ijmout vhodná preventivní opat ení (budou-li v nivních polohách reálná). Osv tová innost – seznamování ve ejnosti s riziky plynoucími pro naše p vodní druhy zavlékáním druh nep vodních, zapojení ve ejnosti (samospráva, uživatelé území v CHKO) do monitoringu výskytu nep vodních druh . Spolupracovat s obcemi, krajem a dalšími možnými partnery na systematickém potla ování výskytu invazních druh (zejména k ídlatek, bolševníku velkolepého, slune nice topinamburu) na území povodí eky Moravy nad vlastním územím CHKO.

2.10. Neživá p íroda Charakteristika problematiky Výjime ným fenoménem neživé p írody je tok Moravy, tvo ící zde tzv. vnitrozemskou deltu (anastomozní sí ). P irozen meandrující eka se v tví na adu bo ních stálých i periodických koryt, na n kterých místech dochází k protržení meandr a p ekládání koryta hlavního toku.

AOPK

R

16

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví Zcela odlišný charakter má bradlo T esína, tvo ené siln zkrasov lými devonskými vápenci. Jsou zde vyvinuty závrty, škrapy, vyv ra ky i rozsáhlý systém jeskyní. Mlade ské jeskyn mají t i patra a celkovou délku 1080 m. Pod p ilehlou nivou Moravy (10 a více metr pod povrchem) se nachází poh bený kras s jeskynní soustavou vypln nou vodou, sou ástí je i zakrytý krasový pramen erlinky. Dlouhodobý cíl Existence objekt neživé p írody v nezmenšeném rozsahu a s režimem ochrany vylu ujícím jejich poškození. Navrhovaná opat ení Zajiš ovat ochranu p irozené morfologie koryt vodohospodá sky neupravených vodních tok a podporovat provád ní opat ení k její obnov (viz též kap. 3.5.). Spolupracovat se Správou jeskyní R na ochran i monitoringu Mlade ských jeskyní, zejména: − pr b žn sledovat vliv návšt vnosti na prost edí zp ístupn ných jeskyní, − pr b žn sledovat vliv provozu speleoterapie na prost edí jeskyní, − stanovit podmínky k provád ní speleologických výzkumných prací. Zajiš ovat sezónní uzáv ru jeskyn Podkovy (k. ú. Mlade ) jako zimovišt vrápenc a netopýr ). Zajiš ovat pé i o významnou geologickou lokalitu (podle evidence eské geologické služby) - opušt ný lom u Stavenice (k. ú. Stavenice). Zajiš ovat pé i o p írodní prost edí starých lom v majetku R – AOPK R v k. ú. M ník (v souladu s plánem pé e o PP T esín).

2.11. Územní systém ekologické stability Charakteristika problematiky Kostru ekologické stability ÚSES na území CHKO tvo í 2 nadregionální biocentra: Litovelské Pomoraví – luh tvo ená komplexem lužních les a Litovelské Pomoraví – sever, kombinace lesa lužního a lesního komplexu Doubravy, která má charakter lesa chlumního. Celou sít dotvá ejí biocentra regionální a lokální úrovn , která jsou vícemén propojena hlavním tokem celé oblasti Litovelského Pomoraví – ekou Moravou a jejími p ítoky. Již existující a funk ní biocentra regionálního a lokálního charakteru jsou v tšinou tvo ena ur itým typem vodní plochy (nap . odstavená í ní ramena, rybníky, zamok ené, podmá ené plochy, jezerem vzniklým po t žb št rkopísku atd.). Nov navržené prvky ÚSES – lokální biocentra a lokální biokoridory dopl ují sít funk ních prvk zejména v zem d lsky využívané krajin podél vodote í nebo jako remíz nap í zem d lsky využívanou plochou. Dokumentace ÚSES je zpracována pro všechna katastrální území na území CHKO Litovelské Pomoraví v rámci Plánu ÚSES CHKO Litovelské Pomoraví. ÚSES je zapracován do územních plán všech obcí na území CHKO s výjimkou územního plánu m sta Litovle, který nebyl dosud schválen. Vymezení prvk ÚSES na parcely je provád no v rámci územních plán obcí. Nadregionální a regionální ÚSES byl na území CHKO v sou innosti se SCHKO LP vymezen v Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje (2008).

AOPK

R

17

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví Dlouhodobý cíl Pln funk ní ÚSES, tvo ený vzájemn propojeným souborem p írod blízkých ekosystém (spole enstev), schválený v územn plánovacích dokumentacích všech úrovní. Navrhovaná opat ení Dosáhnout správného zapracování hranic prvk nadregionálního a regionálního ÚSES, schválených v dokumentu Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje (2008), do územních plán všech obcí na území CHKO. Dosáhnout vymezení lokálního ÚSES v územním plánu m sta Litovle (jde o poslední územní plán na území CHKO LP, v n mž není USES zapracován). Zajistit provázanost vymezení ÚSES mezi územními plány jednotlivých obcí na území CHKO a v jejím okolí. Pravidelná aktualizace digitalizované vrstvy ÚSES pro území CHKO (v souvislosti se zm nami vymezení ÚSES v územn plánovacích dokumentacích, územních rozhodnutích nebo v plánech spole ných za ízení v rámci komplexních pozemkových úprav). Pr b žn hodnotit stav ÚSES a jeho jednotlivých prvk , podle výsledk hodnocení navrhovat opat ení k zachování a zlepšování stavu p írodního prost edí prvk ÚSES, p ípadn k obnov i dopln ní t chto prvk (v etn stanovení priorit). Podporovat, p ípadn realizovat (na pozemcích ve vlastnictví R s právem hospoda ení AOPK R), opat ení k zachování a zlepšování stavu p írodního prost edí prvk ÚSES. Podporovat, p ípadn realizovat (na pozemcích ve vlastnictví R s právem hospoda ení AOPK R), zakládání nových prvk ÚSES v souladu s platnými územn plánovacími dokumentacemi nebo plány komplexních pozemkových úprav, zvláštní pozornost v novat realizaci v tve nadregionálního biokoridoru k propojení NRBC Litovelské Pomoraví – sever a NRBC Litovelské Pomoraví – luh podél toku erlinky (k. ú. ervenka). Podporovat, p ípadn realizovat (na pozemcích ve vlastnictví R s právem hospoda ení AOPK R), vytvá ení tzv. interak ních prvk ÚSES v krajin (nap . výsadby d evin p irozené druhové skladby – jendotlivých strom , stromo adí, alejí nebo remíz , výsadby ovocných d evin, zakládání trvalých travních porost , zakládání drobných mok ad aj.). Podporovat realizaci komplexních pozemkových úprav v katastrálních územích všech obcí na území CHKO za ú elem zajišt ní vhodného vymezení prvk ÚSES v rámci plánu spole ných za ízení KPÚ. Podporovat sm ny soukromých pozemk za pozemky ve vlastnictví státu za ú elem vymezení prvk ÚSES v plánech spole ných za ízení v rámci komplexních pozemkových úprav (v p ípadech, kdy vlastník nesouhlasí se zm nou hospoda ení vyvolanou ÚSES).

2.12. Krajinný ráz Charakteristika problematiky Území CHKO bylo vymezeno tak, aby nezahrnovalo velké plochy zem d lské krajiny a aby se pouze áste n dotýkalo obcí, které leží na pomezí í ní nivy a mírn stoupajících ploch orné p dy a luk. Krajinné scenérie tak p evážn tvo í okraje a plochy lesních porost , í ních meandr , vodních ploch, ramen a t ní, kontrast roviny nivních luk a hradbami doprovodné zelen vodote í. V pohledech z r zných sm r se též uplat ují siluety m st a obcí, ponejvíce

AOPK

R

18

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví Mlad e, Litovle, St en , Chomoutova a Horky nad Moravou. Práv na styku urbanizovaného prost edí a volné krajiny je nutné ve zvýšené mí e uplatnit citlivé za len ní staveb do svého okolí. Rizikem mohou být (a jsou) pr myslové haly, stožáry mobilních operátor , novodobé rozptýlené stavby a satelitní m ste ka. Liniové stavby (rychlostní silnice, železni ní koridor) p edstavují spíše problém z hlediska migra ní propustnosti krajiny než z hlediska krajinného rázu. Výchozím podkladem p i posuzování vliv konkrétních zám r je studie Hodnocení území CHKO z hlediska krajinného rázu (autor: firma Atelier V.), která byla pro území CHKO zpracována v roce 2001. Dlouhodobý cíl Krajina s p írodními a kulturními hodnotami a harmonickým m ítkem v dosud zachovalých ástech a obnovená hodnota krajiny v místech d íve narušených. Navrhovaná opat ení Sm rovat výstavbu do urbanizovaných ploch, v územích s vysokou hodnotou krajinného rázu dbát na používání tradi ních architektonických prvk . Zajistit, aby nedošlo ke snížení estetického hodnoty krajiny, zejména v pohledov exponovaných lokalitách (nap . výstavbou plošných areál ) V p ípadech umís ování dalších bodových a liniových prvk technického charakteru (nadzemní vedení vysokého nap tí, vysíla e apod.) prefetovat jejich umíst ní na stávajících stavbách a v zastav ných ástech obcích prosazovat umis ování rozvodných energetických a telekomunika ních vedení pod zem. Udržovat a dopl ovat nelesní zele ve volné krajin , v sídlech i podél komunikací. Ve spolupráci se stavebními ú ady usilovat o odstran ní nepovolených negativních dominant v krajin . Spolupracovat s obcemi i vlastníky (L R) na obnov n kterých prvk Novozámeckého areálu. Na základ vypracované studie podporovat obce v provedení navržených opat ení k obnov estetické hodnoty areálu. Podporovat zlepšení prostupnosti krajiny, zejména v okolí m st a obcí, nap . vhodným využitím pozemk nevyžadujícího jejich oplocování .

2.13. Monitoring a výzkum Charakteristika problematiky P estože z území Litovelského Pomoraví existuje velké množství p írodopisných prací, zpracovávajících i opakovan r zné skupiny organism a dalších jev , ucelená studie pro území CHKO nebyla dosud zpracována pro žádnou skupinu objekt živé nebo neživé p írody. Výjimkou je zpracované hodnocení území CHKO Litovelské Pomoraví z hlediska krajinného rázu (Vorel 2001). Pozornost byla v nována rostlinným spole enstv m lesních i nelesních biotop a floristice, a to zejména v n kterých územích jako je Vrapa , Hejtmanka, T esín, Doubrava a Plané lou ky. Do obdobných lokalit a také NPR Ramena eky Moravy se soust edil také zájem zoolog . Díky blízkosti m sta Olomouce je Litovelské Pomoraví využíváno jako vhodný objekt pro zpracování diplomových prací p evážn biologických sm r . Potenciál Univerzity Palackého

AOPK

R

19

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví je t eba v budoucnu správou CHKO lépe využít a mimo jiné také iniciovat konkrétní pot ebné výzkumy. Pro další zajišt ní následné pé e o druhy, stanovišt i krajinu je nutné sledovat a vyhodnocovat provád né managementové zásahy, stejn jako vliv dalších initel na cílovou biotu (hospoda ení, tlak zv e, sukcese apod.). Dlouhodobé cíle Získání uceleného p ehledu znalostí o aktuálním stavu rostlinných a živo išných druh i jejich spole enstev, o jejich vývoji a dlouhodob jších zm nách. Definování významných ohrožujících faktor a stanovení vhodných managementových opat ení pro jednotlivé druhy i celá spole enstva (jako základní podklad pro praktickou ochranu p írody v území). Získání aktuálních odborných podklad ke stavu podzemních a povrchových vod v území a k aktuálnímu geomorfologickému vývoji í ní krajiny v CHKO. Díl í cíle Provedení komplexní a detailní analýzy sou asného stavu flóry a vegetace Litovelského Pomoraví. Zpracování inventariza ních pr zkum pro MZCHÚ a taxonomické skupiny, které nebyly dosavadními výzkumy pokryty nebo pro n ž jsou údaje již zastaralé Monitoring výskytu ohrožených a vzácných druh v CHKO. Vyhodnocování vlivu managementových opat ení na cílové druhy i spole enstva. Navrhovaná opat ení Doplnit pr zkumy bezobratlých (indika ní skupiny), makromycet a pták v lesních MZCHÚ (p edevším PR Bradlec a PR Doubrava, PR Panenský les, PR Kenický, PR Templ, PP U p ejezdu, PP U senné cesty, PP U spálené). Zpracovat malakologické pr zkumy ve vybraných MZCHÚ (p edevším PP T esín) a na dalších potenciáln zajímavých lokalitách. Provést ichtyologické a hydrobiologické pr zkumy ve vybraných MZCHÚ (PR Moravi anské jezero, PP Malá Voda) - viz také kap. 3.4. Provést herpetologické pr zkumy v mok adních MZCHÚ (PR Ka ení louka, PP astava, PR Moravi anské jezero, PR Chomoutovské jezero, PP Za mlýnem, PP V Boukalovém). Provést pr zkumy bezobratlých (indika ní skupiny) a botanické pr zkumy v PR Moravi anské jezero a PR Novozámecké louky). Provést botanický pr zkum PR Kenický a PR Panenský les. Aktualizovat pr zkum brouk v NPR Vrapa a PR Hejtmanka (údaje jsou 30 let staré). Vytvo it a dopl ovat botanickou a zoologickou databázi CHKO zam enou p edevším na chrán né a ohrožené druhy, v etn odpovídající GIS vrstvy lokalit. Ve všech MZCHÚ periodicky opakovat inventariza ní pr zkumy pro skupiny organizm s významným zastoupením zvlášt chrán ných nebo bioindika n významných druh . Inventariza ní pr zkumy pro skupiny organizm s významným zastoupením zvlášt chrán ných nebo bioindika n významných druh provád t také v územích p ipravovaných k vyhlášení MZCHÚ. Sledovat výskyt významných druh v rozsahu celé CHKO i mimo MZCHÚ (druhy zvlášt chrán né a druhy uvedené v ervených seznamech).

AOPK

R

20

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví Zhotovení inventariza ních pr zkum u vybraných bioindika ních skupin organism zadávat s cílem zhodnotit vliv provád ného managementu a navrhnout jeho p ípadné zm ny. P ed zadáním úzce specializovaných pr zkum vyhodnotit jejich p ínos pro ochranu p írody. Zjistit a monitorovat výskyt invazních druh rostlin i živo ich (viz kap. 2.9.). Podílet se na monitoringu druh a typ p írodních stanoviš EVL Litovelské Pomoraví a Pta í oblasti Litovelské Pomoraví. Podporovat projekty sm ující ke komplexní a detailní analýze sou asného stavu flóry a vegetace Litovelského Pomoraví. Monitorovat populaci bobra evropského a jeho vliv na vodní toky v CHKO. Monitorovat stav poškození p irozeného zmlazení d evin býložravou zv í na celém území CHKO, p ednostn monitorovat škody zv í v lesích I. zóny a MZCHÚ. Monitorovat stav a vývoj lesa na trvalých výzkumných plochách, p ednostn v lesích I. zóny a v MZCHÚ; optimáln v rozsahu cca 1–3 plochy (o velikosti 1 ha) pro každý typ lesního spole enstva. Provád t monitoring les ponechaných trvale samovolnému vývoji. Zajistit sledování stability naplaveného d eva v tocích. Zajistit sledování nivelety dna eky Moravy ve vybraných profilech eky Moravy. Provést výzkum erozního ohrožení pozemk v d sledku jarních záplav, porovnání erozního smyvu, objemu povrchového odtoku a rychlosti po povrchu stékající vody v lokalitách obhospoda ovaných r zným zp sobem (lesy, louky, orná p da). Zajistit hydrologický a hydrogeologický pr zkum nedostate n zvodn lých tok na území CHKO – Benkovský potok, Kobylník, Zámecká Morava a erlinka s cílem navrhnout konkrétní opat ení k náprav nedostate ného zvodn ní (nap . stanovení minimálního pr toku, jež je nezbytný pro zachování ekologické funkce toku, úprava jez ). Zajistit výzkum území sm ující k navržení revitaliza ních zásah pro ramena eky Moravy (Revitaliza ní program pro ramena eky Moravy). Zajistit zpracování bilan ní studie podzemních vod na území CHKO pro prameništ Litovel- erlinka a P ovice-B ezové do konce roku 2009, pro ostatní prameništ do konce roku 2015. Zajistit výzkumný projekt zam ený na ochranu podzemních vod v území CHKO. Zajistit studii zhodnocení vlivu vodní turistiky na p edm ty ochrany CHKO, EVL a Pta í oblasti Litovelské Pomoraví. Spolupracovat s univerzitami (UP Olomouc, MZLÚ Brno, MU Brno a další) a vybranými ústavy AV na diplomových, diserta ních pracech, inventariza ních pr zkumech apod. Monitorovat ú innost vybraných agroenvironmentálních opat ení. Pr b žn monitorovat opat ení hrazená z prost edk resortu životního prost edí. P ebírat v decké údaje a informace získávané na území CHKO jinými institucemi. Aplikovat výsledky výzkumu i monitoringu p i odborné pé i o CHKO.

2.14. Práce s ve ejností Charakteristika problematiky Ekologická výchova a práce s ve ejností je jednou z významných inností Správy CHKO, která je v sou asné dob zajiš ována výhradn jejími pracovníky. Správa CHKO po ádá

AOPK

R

21

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví exkurze, p ednášky, besedy a osv tové akce zejména pro základní a st ední školy, ale i laickou ve ejnost. Správa CHKO vydává p íležitostn tišt né informa ní materiály (obecné i tematicky zam ené – fauna, flóra, stavební innost, Natura 2000 apod.). Nedílnou sou ástí propagace Chrán né krajinné oblasti je i její prezentace prost ednictvím médií. Významným osv tovým nástrojem je terénní informa ní systém, sestávající p edevším z cedulí u MZCHÚ a nau ných stezek. Problémem je udržování systému ve funk ním stavu, nebo asto dochází k poškozování tabulí. Stráž p írody plní svou funkci p edevším v místech s vysokou koncentrací návšt vník a s nimi spojenou automobilovou dopravou (p írodní koupališt Pod brady, PR Moravi anské jezero). V Chrán né krajinné oblasti Litovelské Pomoraví v sou asné dob chybí návšt vnické i informa ní st edisko, které by sloužilo ke zvýšení pov domí o zvlášt chrán ném území z hlediska ochrany p írody a krajiny, p írodního a kulturního d dictví místa, v etn uspokojení základních pot eb návšt vníka, a poskytovalo by tak komplexní informace o území (v podob tišt ných materiál , trvalé expozice i ústn od kvalifikovaného pracovníka). Dlouhodobé cíle Trvalý zájem ve ejnosti o ochranu p írodních hodnot na území CHKO, podpora ve ejnosti aktivitám Správy CHKO. Funk ní a kvalifikovaná stráž ochrany p írody plnící funkci informa ní, kontrolní, p ípadn i v nezbytném rozsahu represivní. Navrhovaná opat ení Pr b žn udržovat nau né stezky z ízené správou CHKO, informa ní panely a za ízení usm r ující pohyb návšt vník v MZCHÚ, p ípadn aktivní spolupráce na vytvá ení nau ných stezek jiných subjekt v regionu. Z ídit novou nau nou stezku v severní ásti CHKO (Moravi any–Úsov – v trase modré turistické zna ky). Zajistit vybavení všech MZCHÚ tabulkami s informa ními texty o daném území a provád t jejich údržbu. Z ídit v terénu tématické informa ní panely týkající se rybá ství v lokalitách se zvýšeným výskytem rybá a panely informující o principech udržitelného hospoda ení v lesních kulturách. Zrekonstruovat p ístupovou cestu k "Rytí ské síni", která je sou ástí Nau né stezky T esín. Podporovat a spolupracovat s jinými subjekty z izující objekty informa ního charakteru. Zajiš ovat odbornou úrove podávaných informací (ekocentrum Slu ákov, Správa jeskyní). Personáln posilovat stráž p írody CHKO LP a podporovat vážné zájemce o innost stráže p írody všech v kových kategorií. Organizovat dvakrát ro n pravidelná setkání stráže p írody spojená se školením len , se zkvalit ováním jejich informovanosti a vlastní práce v terénu podle aktuálních pot eb. Materiáln a finan n podporovat innost dobrovolných strážc . Spolupracovat s lokálními zájmovými a vzd lávacími organizacemi (ZŠ, SŠ, VŠ, K T, rybá ská stráž, myslivecká stráž, NNO p sobící v regionu) p i sledování stavu p írody a p i prevenci jejího poškozování.

AOPK

R

22

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví Z ídit návšt vnické st edisko (D m p írody Litovelského Pomoraví) v lokalit Šargoun (stávající terénní stanice) a v areálu u SEV Slu ákov vytvo ení uceleného venkovního areálu dopln ného o vnit ní expozici. Podporovat a zajistit materiály, p ípadn finan ní prost edky pro stávající informa ní body (Lovecká chata v Horce nad Moravou, Mlade ské jeskyn – spolupráce se Správou jeskyní R). Spolupracovat s regionálními i celostátními médii a pravideln poskytovat informace o innosti Správy CHKO. Koncep n vydávat tématicky zam ené informa ní materiály o CHKO. Zpracovat a vydat publikaci o CHKO p i p íležitosti 20. výro í vyhlášení CHKO (v roce 2010). Pravideln po ádat exkurze a osv tové akce pro školy a ve ejnost.

AOPK

R

23

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví

3. Lidské innosti ovliv ující stav p írody a krajiny 3.1. Lesní hospodá ství Charakteristika problematiky Hospoda ení v lesích je jednou z nejvýznamn jších inností ovliv ujících stav p írodního prost edí CHKO. Lesy tvo í 57 % rozlohy území CHKO. Naprostá v tšina les je sou ástí II. zóny odstup ované ochrany CHKO, EVL Litovelské Pomoraví, Pta í oblasti Litovelské Pomoraví a biocenter nadregionálního a regionálního ÚSES. Zcela p evažují smíšené lesy s vysokým zastoupením d evin p irozené druhové skladby. Lužní lesy (cca 2 500 ha) vázané na p evážn vodohospodá sky neupravený tok eky Moravy a jejích ramen pat í k p írodním unikát m mezinárodního významu. Rozhodující ást les je ve vlastnictví státu, v tšími vlastníky lesa jsou i Statutární m sto Olomouc a M sto Litovel. Za hlavní problémy lze z hlediska ochrany p írody ozna it zejména nízký podíl p irozené obnovy d evin PDS a požadavky vlastník lesa na rychlý postup obnovy místy souvislých komplex dosud obnovn nerozpracovaných mýtn zralých porost . Dlouhodobé cíle Cílový stav lesa je popisován v asovém horizontu jednoho obmýtí (cca 100 let). Lesy CHKO obecn Lesy o vým e odpovídající sou asnému stavu nebo o vým e vyšší. Lesy uchovávající v celé ší i p irozenou biologickou rozmanitost lesní p írody na zastoupených typech stanoviš . I. zóna (sou asná i cílová) Lesy: - tvo ené výhradn d evinami p irozené druhové skladby, v tšinou smíšené (s výjimkou olšin), - p irozen se obnovující, - s dostate n po etnými populacemi jednotlivých druh d evin (v etn druh vzácných), - s vývojov p íznivou v kovou skladbou a maloplošn rozr zn nou prostorovou strukturou (texturou) r stových fází (vývojových stádií) d evinné složky lesa, - s trvalou p ítomností rozhodujícího podílu odum elého a tlejícího d íví, - schopné (za p edpokladu udržování p im ených stav býložravé zv e a provád ní opat ení proti ší ení invazních geograficky nep vodních druh rostlin) samovolného vývoje bez rizika vymizení vzácných druh d evin PDS nebo vzniku situací plošn významného nesouladu mezi fyzickým dožíváním, obnovou a dor stáním d evinné složky lesního ekosystému, (tento cíl se nevztahuje na lesy zóny s p edpokládaným trvale ízeným vývojem) - s plochami p irozen vzniklých bezlesí (nap . mladých í ních náplav , mok ad , skalních výchoz aj.). II. zóna (sou asná i cílová) Lesy: - s výhradním nebo výrazn p evažujícím zastoupením d evin p irozené druhové skladby (tzn. p evážn bez zastoupení geograficky i stanovištn nep vodních

AOPK

R

24

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví druh d evin nebo jejich k íženc , s níže uvedenými výjimkami), v tšinou smíšené (s výjimkou olšin), obnovované cestou p irozené nebo um lé obnovy (um lá obnova zejména v porostních typech s p evahou dubu letního), s dostate n po etnými populacemi jednotlivých druh d evin (v etn druh vzácných), v kov a prostorov rozr zn né (horizontáln , vertikáln ), s nep etržitou existencí dosp lých d evin a jejich skupin na ploše jednotlivých dílc , s ponecháváním ásti objemu odum elého d íví (cca 10 m3/ha) trvale k fyzickému dožití a k zetlení, s plochami p irozen vzniklých bezlesí (nap . mladých í ních náplav , mok ad , skalních výchoz aj.).

-

III. a IV. zóna (sou asná i cílová) Lesy: - s výhradním nebo výrazn p evažujícím zastoupením d evin p irozené druhové skladby (tzn. p evážn bez zastoupení geograficky i stanovištn nep vodních druh d evin nebo jejich k íženc , s níže uvedenými výjimkami), v tšinou smíšené (s výjimkou olšin), - obnovované cestou p irozené nebo um lé obnovy (m lá obnova zejména v porostních typech s p evahou dubu letního). - s plochami p irozen vzniklých bezlesí (nap . mladých í ních náplav , mok ad , skalních výchoz aj.). Podporované aktivity Podporované aktivity lesního hospodá ství jsou vhodná opat ení pro napln ní cíl ochrany p írody, která budou podporována v procesu rozhodování a v souladu se sm rnicemi p íslušných dota ních program i finan n . Udržování a zvyšování zastoupení d evin PDS, vnášení chyb jících nebo vzácných d evin PDS. Podpora obnovních postup založených na využívání p irozené obnovy d evin PDS. Podpora v kové a prostorové rozr zn nosti lesních porost , zajiš ování stálé p ítomnosti dosp lých d evin PDS a jejich skupin v lesních porostech. Odstra ování invazních geograficky nep vodních d evin a bylin (viz též kap. 2.9). Sb r reproduk ního materiálu, p stování sazenic z místních populací d evin PDS. Um lá obnova lesa zakládáním vícedruhových sm sí d evin PDS. V ástech lesa dohodnutých s vlastníkem (správcem, nájemcem) lesa obnovení tvaru lesa nízkého (pa eziny) nebo lesa st edního (sdruženého). Bezpe né ponechávání ásti objemu d íví k fyzickému dožití a k zetlení. Ochrana kultur a nad jného p irozeného zmlazení d evin PDS proti poškození zv í (p ednostn oplocenkami). Zakládání semenných sad nebo mate nic z regionálních populací d evin PDS. Podsadby stinných d evin PDS v porostech se zjednodušenou druhovou skladbou nebo v kovou strukturou. Likvidace t žebních zbytk jinak než pálením. Používání šetrných technologií p i soust e ování d íví. P estavba vybraných propustk na brody. V lesích MZCHÚ podle pot eby provád ní dalších opat ení v souladu se schválenými plány pé e.

AOPK

R

25

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví

Navrhovaná opat ení Návrhy opat ení (limity) jsou stanoveny diferencovan podle zonace. Zp soby pé e o les v jednotlivých zónách jsou dále rozpracovány podle cílových hospodá ských soubor a p evažujících porostních typ v Rámcových sm rnicích pé e o les (p íloha . 3). I. zóna (sou asná i cílová) Kategorizace lesa - Usilovat o za azování les v první zón CHKO do kategorie les zvláštního ur ení Jiné pozemky a bezlesí na pozemcích ur ených k pln ní funkcí les - Usilovat o za azování ploch p irozených náplav vodních tok , ploch lesních mok ad , nebo jiných ploch s výskytem hodnotné nelesní vegetace, nacházejících se na pozemcích ur ených k pln ní funkcí les (PUPFL), do jiných pozemk , p íp. do bezlesí. Zásahy a opat ení v lesích - Zásahy a opat ení v lesích sou asné i cílové I. zóny CHKO provád t v souladu se schválenými plány pé e, zapracovanými do LHP a LHO, v úzké sou innosti mezi vlastníky (nájemci, správci) les a Správy CHKO. II. zóna (sou asná i cílová) Kategorizace lesa - Usilovat o za azení les PR, PP a NPP do kategorie les zvláštního ur ení. - Podporovat za azení ostatních, výše neuvedených les II. zóny CHKO, které jsou sou asn sou ástí EVL a BC ÚSES, do kategorie les zvláštního ur ení Tvar lesa V porostních skupinách ur ených po dohod s vlastníkem lesa (správcem, nájemcem) realizovat obnovu tvaru lesa nízkého (pa eziny) nebo st edního (sdruženého) Jiné pozemky a bezlesí na pozemcích ur ených k pln ní funkcí les - Usilovat o za azování ploch p irozených náplav vodních tok , ploch lesních mok ad , nebo jiných ploch s výskytem hodnotné nelesní vegetace, nacházejících se na pozemcích ur ených k pln ní funkcí les (PUPFL), do jiných pozemk nebo do bezlesí T žební innost – obnovní (mýtní úmyslná) t žba - Lesy s dostate ným zastoupením d evin p irozené druhové skladby p ednostn obnovovat postupy, založenými na využívání p irozené obnovy, s výjimkou porostních skupin s p evažujícím zastoupením dubu letního. - Šet it a podporovat veškeré vitální jedince vzácných d evin PDS. Za vzácné považovat na území CHKO LP zejména tyto druhy d evin: hruše polni ku, jablo lesní, je áb b ek, jilm habrolistý, jilm horský, jilm vaz, topol bílý, topol erný, topol šedý a t eše pta í (viz též kap. 2.7.). - P ednostn odstra ovat invazní geograficky nep vodní druhy d evin. Za invazní geograficky nep vodní považovat na území CHKO LP zejména tyto druhy d evin: dub ervený, jasan pensylvánský, javor jasanolistý, pajasan žláznatý a trnovník akát (viz též kap. 2.9.). - Nezakládat holose né obnovní prvky na plochách v tších než 1,00 ha, nebude-li mezi vlastníkem (správcem, nájemcem) lesa a orgánem OP dohodnuto jinak (zejména p i dot žování porostních zbytk ). V každém dílci, ve kterém to sou asná v ková skladba a zdravotní stav les umožní, zajiš ovat stálou p ítomnost dosp lých porostních skupin, etáží nebo

AOPK

R

26

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví jejich ástí, tvo ených skupinami d evin nebo samostatn stojícími d evinami PDS podle t chto zásad: - Ponechaná zásoba bude odpovídat sou inu 5–10 % z plochy konkrétního dílce a hodnoty pr m rné zásoby mýtních porost (ZM ve smyslu p ílohy . 5 k vyhlášce . 84/1996 Sb.) - Za dosp lé považovat porostní skupiny nebo etáže, jejichž v k podle LHP nebo LHO p esahuje v k po átku obnovy (podle p íslušného hospodá ského souboru). - V pase n (holose n , náse n , podrostn ) obnovovaných porostních skupinách a etážích ponechávat nedomýcené dosp lé d eviny PDS a jejich skupiny rozmíst né tak, aby: na každém zapo atém cca 0,5 ha obnovené plochy lesa prvku byla zachována alespo jedna dosp lá d evina PDS s vý etní tlouš kou min. 30+ cm, na každých cca 2,00 ha souvislé obnovené plochy lesa 1. v kové t ídy (1-20 let) byla zachována jedna nebo více nedomýcených skupin dosp lých d evin PDS o ploše cca 0,20 ha s hodnotou zakmen ní vyšší než 5, nebude-li mezi vlastníkem (nájemcem, správcem) lesa a orgánem OP dohodnuto jinak. - P ednostn ponechávat nedomýcené: veškeré vitální jedince vzácných druh PDS, b ehové porosty celoro n pr to ných vodních tok (1–2 ady strom od b ehové hrany), lesní plášt (1–2 ady strom od lesních okraj ). - Jednotliv ponechávané dosp lé d eviny („výstavky“) uvol ovat podle provozních možností v p edstihu p ed smýcením okolního porostu. - Ponechané d eviny PDS a jejich skupiny lze obnovovat, dosáhnou-li ve stejném dílci stanoveného minimálního v ku a zásoby d eviny v jiných (postupn dor stajících) porostních skupinách nebo etážích. ást dosp lých d evin (cílov cca do 10 m3//ha) ponechávat do fyzického dožití a k zetlení. - Obnovu porostních skupin p ímo sousedících s lesy v I. zón a v MZCHÚ provád t postupy, které na stav t chto les nebudou mít negativní vliv (p ednostn clonnými se emi s ponecháváním nedomýcených d evin nebo jejich skupin). - Soust e ování d íví provád t za dostate né únosnosti p dy (za sucha nebo za zámrazu) technologiemi minimalizujícími poškození p dy, bylinné a d evinné vegetace. - Zbytky listnaté d evní hmoty po t žb nelikvidovat pálením, nebude-li mezi vlastníkem (nájemcem, správcem) lesa a orgánem OP dohodnuto jinak. - Obnovní t žbu a soust e ování d íví neprovád t v období od 1. 4. (v lokalitách s výskytem sn ženky podsn žníku nebo bledule jarní od 1. 3.) do 31. 7. b žného kalendá ního roku, nebude-li mezi vlastníkem (nájemcem, správcem) lesa a orgánem OP dohodnuto jinak. T žební innost – výchovná (p edmýtní úmyslná) t žba - Nesnižovat na úrovni porostních skupin celkové zastoupení d evin PDS i zastoupení p imíšených a vtroušených d evin PDS. - P ednostn odstra ovat invazní geograficky nep vodní druhy d evin. - Šet it a podporovat vitální jedince vzácných d evin PDS, šet it porostní podúrove v etn ke . - Soust e ování d íví provád t za dostate né únosnosti p dy (za sucha nebo za zámrazu) technologiemi minimalizujícími poškození p dy, bylinné a d evinné vegetace.

AOPK

R

27

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví -

Zbytky listnaté d evní hmoty po t žb (zejména hmotu nehroubí, klest) p ednostn ponechávat v porostech k zetlení. - Výchovnou t žbu a soust e ování d íví p ednostn provád t mimo období od 1. 4. (v lokalitách s výskytem sn ženky podsn žníku nebo bledule jarní od 1. 3.) do 31. 7. b žného kalendá ního roku, nebude-li mezi vlastníkem (správcem, nájemcem) lesa a orgánem OP dohodnuto jinak. Ponechávání d evin do fyzického dožití a rozpadu - Ponechávat postupn vybrané listnaté d eviny PDS do fyzického dožití, p ípadn do rozpadu a k zetlení v objemu cca do 10 m3/ha, tak aby bylo vylou eno nebezpe í jejich pádu na lesní cesty, inženýrské sít nebo nelesní pozemky. D eviny ponechané k fyzickému dožití a rozpadu ozna ovat zp sobem dohodnutým mezi vlastníkem (správcem, nájemcem) a orgánem OP. - P ednostn ponechávat: − veškeré stojící pahýly zlom o výšce do cca 4–5 m, − vybrané souše listná a odumírající listnaté d eviny s vý etní tlouš kou kmene 30+ cm (stávající a budoucí doupné stromy), − vybrané vývraty tak, aby nebyly zásadní p ekážkou pro obnovu lesa. P stební innost – obnova lesa - Šet it a podporovat p irozenou obnovu d evin PDS. P irozené zmlazení d evin PDS šet it (zejména p i likvidaci klestu a p i ožínání kultur) i na holose n zakládaných obnovních prvcích, zejména pokud nárosty tvo í souvislé skupiny (od cca 0,01 ha). - Um lou obnovu provád t výhradn d evinami PDS (tzn. s vylou ením geograficky nebo stanovištn nep vodních druh d evin nebo jejich k íženc ). Použití geograficky nep vodních druh p ipoušt t (za p edpokladu povolení výjimek podle § 43 zákona o ochran p írody) v t chto p ípadech: − mod ín opadavý lze obnovovat mimo MZCHÚ v lesích všech HS krom cílového HS 19, a to v zastoupení do 5 % na konkrétních obnovních prvcích, − šlecht né topoly (pouze klony, které se nek íží s topoly PDS), lze ve výjime ných p ípadech um le obnovovat na t žko zalesnitelných holinách (SLT 1G, 1L9) vzniklých po t žb šlecht ných topol , a to v zastoupení nep evyšujícím stávající zastoupení šlecht ných topol v obnovovaných porostních skupinách. - Po et druh d evin p i um lé obnov volit s p ihlédnutím k druhové pestrosti d evin p irozené druhové skladby v obnovovaných porostních skupinách. P i um lé obnov na obnovních prvcích v tších než 0,30 ha p i prvním zalesn ní podporovat vysazování krom d eviny hlavní vždy další nejmén jeden druh (na prvcích o plochách 0,31-0,60 ha) nebo nejmén dva druhy (na prvcích o plochách 0,61 a více hektar ) d evin PDS, p ednostn ve skupinovitém smíšení, p i emž zastoupení hlavní d eviny nep ekro í 70 %. V p ípad opakovaného zalesn ní (vylepšování kultur) p ednostn vysazovat jiné d eviny PDS než d eviny hlavní. - P i um lé obnov d evin PDS p ednostn využívat reproduk ní materiál ze stejné PLO a z lesního vegeta ního stupn odpovídajícího místu obnovy s vertikálním posunem +/- jeden lesní vegeta ní stupe . - P i um lé obnov dub rozlišovat dub letní a dub zimní podle jejich stanovištn ekologických nárok . Dub letní vysazovat na stanovištích obohacených vodou (p dní kategorie L, U, V) a stanovištích oglejených (p dní kategorie O), dub zimní na ostatních stanovištích. Dub letní slavonský nevysazovat (geograficky nep vodní taxonomická jednotka).

AOPK

R

28

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví -

Vylou it mechanizovanou p ípravu p dy pro obnovu lesa spojenou s odstra ováním pa ez , s likvidací skupin p irozeného zmlazení d evin PDS nebo s plošným hlubokým narušováním p dního povrchu. V rozsáhlejších nesmíšených listnatých porostních skupinách ve v ku nad 40–50 let bez existence porostní podúrovn podporovat provád ní podsadeb d evinami PDS za ú elem založení spodní etáže.

-

P stební innost – výchova porost (pro istky, pro ezávky) - P ednostn odstra ovat invazní geograficky nep vodní druhy d evin. - Udržovat na úrovni porostních skupin celkové zastoupení d evin PDS i zastoupení p imíšených a vtroušených d evin PDS, nesnižovat druhovou pestrost porost (nap . úplným plošným odstra ováním hospodá sky mén významných druh ). - Šet it a podporovat vitální jedince vzácných d evin PDS. - Zbytky listnaté d evní hmoty po t žb (zejména hmotu nehroubí, klest) p ednostn ponechávat v porostech k zetlení. - Pro ezávky p ednostn provád t mimo období od 1. 4. (v lokalitách s výskytem sn ženky podsn žníku nebo bledule jarní od 1. 3.) do 31. 7. b žného kalendá ního roku, nebude-li mezi vlastníkem (správcem, nájemcem) lesa a orgánem OP dohodnuto jinak. Opat ení ochrany lesa - Usilovat o dosažení stav zv e umož ujících bezproblémové odr stání zmlazení všech zastoupených d evin PDS. - Zajiš ovat ochranu kultur a skupin nad jného zmlazení d evin PDS proti poškození zv í, p ednostn oplocenkami, p ípadn jinými vhodnými zp soby. - P i ochran kultur proti bu eni šet it p irozen zmlazené d eviny PDS. - Nep ipoušt t používání herbicid s výjimkou aplikace p ípravk p i − likvidaci invazních geograficky nep vodních druh rostlin, − likvidaci konkurující vegetace (bu en ) v kulturách d evin po p em nách porost geograficky nep vodních druh d evin s degradovanými bylinnými spole enstvy, − likvidaci konkurující vegetace (bu en ) v kulturách d evin na zalesn ných bezlesích s degradovanou vegetací (nap . na bývalých polích). - Nep ipoušt t používání insekticid s výjimkou aplikace p ípravk p i − ochran semenných sad smrku ztepilého a mod ínu opadavého proti k rovc m, − asanaci smrkového d íví napadeného k rovci v p ípadech, kdy smrkové d íví nebude možné v as odvézt nebo odkornit. III. a IV. zóna CHKO P i hospoda ení v lesích postupovat p im en podle výše uvedených návrh opat ení pro lesy II. zóny CHKO (p evážná ást les III. a IV. zóny CHKO je tvo ena p írod blízkými ekosystémy a celkové zastoupení lesa v t chto zónách reprezentuje desítky hektar ). Lesy CHKO bez ohledu na zonaci Lesní cesty - Podporovat údržbu propustk na lesních cestách v zaplavovaných územích lužních les a podporovat p estavbu vybraných propustk na brody.

AOPK

R

29

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví -

Požadovat používání p írodního materiálu (kameniva) p i údržb lesních cest. Usilovat o ozna ení vybraných lesních cest dopravními zna kami „zákaz vjezdu“, p ípadn o instalaci závor na vybraných lesních cestách a o údržbu t chto za ízení. Dohodami s vlastníky (nájemci, správci) lesa usm r ovat provád ní udržovacích prací na lesních cestách mimo období od 1. 4. do 31. 7. b žného kalendá ního roku (p edcházet rušení hnízdících pták ).

-

Meliorace odvodn ním - Nep ipoušt t odvod ování lesních pozemk podzemních vod.

s p irozen

vysokou hladinou

Pé e o genofond lesních d evin p irozené druhové skladby (modely p edpokládané p irozené skladby d evin podle soubor lesních typ v CHKO Litovelské Pomoraví jsou uvedeny v p íloze . 2, zásady pé e o druhy d evin vyžadujících zvýšenou pozornost jsou uvedeny v p íloze . 4 plánu pé e) - Podpo it p i obnov LHP uznání genové základny Vrapa (LHC Pomoraví, odd lení 768, k. ú. Mlade , cca 70 ha) pro dub letní, jasan ztepilý, jilm vaz, p ípadn i habr obecný. - Podávat podle pot eby podn ty orgán m státní správy les k uznávání porost pro sb r osiva d evin PDS, zejména druh d evin málo zastoupených. - Pr b žn dopl ovat údaje o výskytu vitálních jedinc jednotlivých druh vzácných d evin PDS na území CHKO. - Podporovat, p ípadn zajiš ovat sb ry osiva z místních populací d evin PDS. Sb ry osiva ze stojících jedinc vzácných druh d evin provád t stromolezeckými technikami bez jejich poškození. - Podle pot eby zajiš ovat sb ry osiva p vodních druh ke . - Podporovat, p ípadn zadávat subjekt m provozujícím lesní školky, p stování sazenic d evin PDS z osiva pocházejícího z ízených sb r - Podporovat zakládání, udržování a využívání semenných sad nebo mate nic regionálních populací d evin PDS. - Zvýšenou pozornost v novat: − zachování populací vzácných druh d evin PDS, zejména b ízy pý ité, hrušn plané, jablon lesní, je ábu b eku, jilmu vazu, jilmu habrolistého, jilmu horského, topolu bílého, topolu erného, t ešn pta í, vrby bílé a vrby k ehké, − obnov populací vymizelých druh d evin PDS, pro které jsou na ásti území CHKO vhodné stanovištní podmínky, zejména jedle b lokoré a tisu erveného. Ponechávání ástí lesa samovolnému vývoji − Napl ováním dlouhodobých cíl pé e o lesy I. zóny CHKO jsou postupn vytvá eny biologické p edpoklady pro možnost ponechání ásti t chto les samovolnému vývoji (bez rizika nesouladu mezi rychlostí rozpadu a dor stání následné generace lesa, bez rizika vymizení nedostate n zastoupených druh d evin z porost ). Rozhodnutí o ponechání konkrétních ástí lesa trvale samovolnému vývoji budou p ijímána s ohledem na stav (druhovou skladbu, v kovou, tlouš kovou a prostorovou strukturu d evinné složky) a vým ru konkrétních lesních porost na základ jednání s vlastníky pozemk . Rozhodnutí o ponechání konkrétních ástí lesa samovolnému vývoji budou p ijímána také s ohledem na povinnost vlastníka dle §32 zákona 289/1995 Sb. a s ohledem na bezpe nost a ochranu zdraví, život a majetku na lesních pozemcích a v jejich okolí. Takové ásti lesa budou situovány ve vzdálenosti odpovídající nejmén pr m rné (st ední) výšce mýtn zralých porost od tras produktovod , staveb a od pozemních

AOPK

R

30

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví komunikací i vyzna ených tras ur ených pro pohyb návšt vník lesa (nap . turistických, cykloturistických aj.).“ P ednostn budou vhodné lokality dostate né vým ry navrhovány v MZCHÚ kategorií NPR, PR a NPP, zvlášt pak v lesích s právem hospoda ení AOPK R. − −

Vytypovat v rámci stávajících NPR a PR alespo jednu plochu o rozloze min. 25 ha a vstoupit do jednání s vlastníkem lesa o jejím ponechání samovolnému vývoji. Lesy v majetku AOPK R v PR Litovelské luhy realizací vhodných zásah p ipravovat k ponechání samovolnému vývoji

−

Na plochách ponechaných trvale samovolnému vývoji bude nutno nadále zajiš ovat: • ochranu p irozeného zmlazení d evin PDS proti poškozování zv í stavbou oplocenek, • odstra ování geograficky nep vodních invazních druh rostlin, • preventivní kácení d evin hrozících pádem na pozemky nacházející se mimo ásti lesa ponechané samovolnému vývoji, • lov spárkaté zv e v rámci výkonu práva myslivosti. Lesy ponechané samovolnému vývoji bude t eba podrobn popsat v plánech pé e o konkrétní MZCHÚ a zajistit sledování (monitoring) jejich vývoje.

3.2. Zem d lství Charakteristika problematiky Zem d lský p dní fond je nejvíce zastoupen ve III. zón CHKO, p evažuje orná p da nad lu ními porosty, v malé mí e jsou zastoupeny kulturní sady a zahrady. Zem d lská p da je obhospoda ována p evážn velkými zem d lskými družstvy, kterých je na území CHKO dev t. Na orné p d je p stováno obilí, mén kuku ice a epka ozimá, vojt ška a jiné pícniny. U všech zem d lských podnik p evažuje rostlinná výroba nad živo išnou. Živo išné výroba je zam ena zejména na chov skotu a prasat. Dlouhodobé cíle Zem d lská krajina s vysokým zastoupením travních porost , mezí, remízk a dalších neproduk ních krajinných prvk . V I. a II. zón výhradn extenzivn obhospoda ované trvalé travní porosty. Ve III. zón na min. 20 % plochy TTP (všechny svažité pozemky a pozemky podél vodních tok ), na orné p d zmenšení souvislých pozemk monokultur. Navrhovaná opat ení Zachovat druhov bohaté louky, se ením nebo pastvou. Louky v I. a II. zón nehnojit, nemul ovat a neprovád t obnovu, rychloobnovu ani p isívání kulturních trav. P i se ení trvalých travních porost v I. a II. zón ponechávat nepokosené travnaté pásy. Spolupracovat s vlastníky na zatravn ní orné p dy ve III. zón (zejména území náchylné k erozi a inunda ní území, kde dochází k astému rozlivu – nap . dle projektu ILUPPomoraví), a v ochranných pásmech MZCHÚ.

AOPK

R

31

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví Spolupracovat s vlastníky na zatravn ní orné p dy podél vodních tok (PP Malá Voda, Zámecká Morava aj.) v ší ce nejmén 15 m. Do budoucna by bylo vhodné zatravnit v ší i nejmén 50 m od hranic PP T esín ornou p du v k. ú. M ník a k. ú. Mlade , jde o svažité pozemky náchylné k erozi. Prosazovat zm nu druhu pozemk z orné na TTP u ploch zatravn ných v rámci programu Sapard (katastr Moravi an). P i zatravn ní jakýkoliv ploch v druhu pozemku orná nebo obnov druhov bohatých luk použít regionální travní sm s, která se v sou asnosti již p ipravuje. Realizovat i podporovat výsadby nelesní zelen na plochách schválených dle územních plán obcí jako interak ní prvky ÚSES (viz kap. 2.11.). Spolupracovat se zem d lci a obcemi na údržb a výsadb solitér , remíz a stromo adí kolem polních cest. Vyhledat regionální odr dy ovocných d evin, založit regionální ovocný sad z místních odr d, nejlépe na pozemcích v majetkové správ AOPK R ve spolupráci s n kterou místní neziskovou organizací. Regulovat závlahy zem d lsky obhospoda ovaných pozemk , aby nedošlo k ohrožení režimu podzemních vod na území CHKO. Na plochách v minulosti odvodn ných prosazovat rušení starých plošných drenáží bez náhrady. P stování energetických plodin pouze ve III. a IV. zón p ednostn na druhu pozemkuorná p da, a to za podmínky d sledné ochrany p ed ší ením t chto plodin mimo vymezené pozemky. Z izování polních hnojiš p ipustit pouze ve III. a IV. zón , na místech vodohospodá sky bezpe ných a s pot ebnými opat eními k zabrán ní kontaminace vod. Výstavbu zem d lských staveb povolovat jen výjime n ve III. a IV. zón a v stávajících areálech. Podporovat a osv tou prosazovat jiné formy hospoda ení oproti hospoda ení konven nímu, které na území CHKO zatím p evažuje, prosazovat princip ekologického zem d lství, který je šetrn jší k p írod a krajin v bec. P ipravit osv tovou kampa , zacílenou na zem d lce všech skupin, s cílem vysv tlení princip plánu pé e a cíl ochrany p írody a krajiny v CHKO. Podílet se na vydání ( i sami vydávat) informa ních materiál , které budou zem d lc m p ibližovat zásady hospoda ení v CHKO a ukazovat jim možnosti, které pro jejich hospoda ení vyplývají z dota ních program MZe a MŽP, resp. z program navazujících na strukturální fondy EU (EAFRD).

3.3. Myslivost Charakteristika problematiky CHKO Litovelské Pomoraví je díky skladb kultur a úživnosti les územím s dobrými podmínkami pro chov zv e. V minulosti také bylo k intenzivním chov m zv e v oborách a bažantnicích využíváno, v tšina t chto chov byla však již zrušena (z staly zachovány 3 bažantnice o celkové vým e cca 140 ha). V sou asné dob je ze spárkaté zv e v oblasti zaveden chov srn í a dan í zv e, b žn se vyskytuje zv erná, v komplexu Doubravy se omezen vyskytuje muflon. Z drobné srstnaté zv e p evládá zajíc polní a z pernaté bažant obecný.

AOPK

R

32

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví I když v minulosti došlo k p ehodnocení normovaných stav a snížení skute ných stav zv e, není p i sou asných stavech zv e zajišt n p íznivý vývoj lesních porost v celém p irozeném spektru bylinného a stromového patra a novou výsadbu i p irozenou obnovu je nutno proti škodám zv í intenzivn chránit. Negativn se na stavu lesních porost projevuje okus srn í zv e, která se selektivn soust e uje na lokáln vzácné d eviny. Výskyt muflon na slunných stráních komplexu Doubravy, kde mohou škodit spásáním p irozené obnovy i teplomilné vegetace, m že být v p ípad zvýšení jejich stavu, také problémem. Dlouhodobé cíle Stavy zv e umož ující úsp šné odr stání zmlazení všech zastoupených druh d evin p irozené druhové skladby. I. a II. zóna CHKO bez intenzivních chov zv e. Navrhovaná opat ení Zajiš ovat pr b žný monitoring míry poškozování zmlazení d evin p irozené druhové skladby zv í v lesích všech honiteb zasahujících významnou ástí na území CHKO, p ednostn v lesích MZCHÚ a I. zón CHKO. Na základ tohoto monitoringu podle pot eby usilovat v sou innosti s orgány státní správy myslivosti o úpravu stav konkrétních druh zv e v konkrétních honitbách (§ 39 zákona o myslivosti). Ú astnit se podle pot eby a možností s ítání zv e ve vybraných honitbách. Nep ipoušt t p ikrmování zv e (v etn p edkládání soli) v lesích MZCHÚ Usilovat v sou innosti s držiteli a uživateli honiteb o provád ní intenzivního lovu geograficky nep vodních druh zv e, které nejsou v konkrétních honitbách p edm tem chovu, zejména muflona (Ovis musimon), p ípadn migrujícího jelena siky (Cervus nippon) v souladu s ustanovením § 36 odst. 5 zákona o myslivosti. Usilovat na základ pr b žného hodnocení stavu vegetace (studie) o takové normované stavy da ka skvrnitého, které trvale umožní p irozenou obnovu d evin PDS v celém spektru zastoupených druh . Nep ipoušt t lov geograficky p vodních druh drobné zv e, s výjimkou zajíce polního a lišky obecné v MZCHÚ a v I. zón CHKO. Podporovat z izování nových loveckých za ízení, zejména posed v honitbách, v nichž stavy zv e neumož ují odr stání zmlazení d evin p irozené druhové skladby. Podporovat držitele a uživatele honiteb resp. myslivecké hospodá e a leny myslivecké stráže v provád ní intenzivního lovu jedinc geograficky nep vodních druh živo ich , kte í nejsou zv í, nap . psíka mývalovitého (Nyctereutes procyonoides), mývala severního (Procyon lotor) aj. Podporovat opat ení ke zlepšování životního prost edí drobné zv e (nap . zakládání remízk z d evin PDS, tvorba ochranných a roz le ovacích pás na zem d lských pozemcích). Nep ipoušt t vypoušt ní zv e odchované v zajetí, s výjimkou vypoušt ní bažanta obecného (Phasianus colchicus) v uznaných bažantnicích nebo zv e vypoušt né v souladu se zájmy hájenými zákonem o ochran p írody. Jednat o úpravách provozu, p íp. zrušení bažantnic ve II. zón CHKO, aby stav dot ených ástí p írody nebyl intenzivním chovem bažant negativn ovliv ován.

AOPK

R

33

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví

3.4. Rybníká ství a sportovní rybá ství Charakteristika problematiky Výkon rybá ského práva na území CHKO Litovelské Pomoraví probíhá na p evážné ásti vodních tok a ploch v tomto území. Dominantn jde o hlavní tok eky Moravy a její bo ní ramena (Malá Voda, Mlýnský potok, St ední Morava) a n která št rkopísková jezera (Pod brady, Chomoutov, Moravi any). P evážná ást rybá ských revír na území CHKO LP náleží k vodám mimopstruhovým, pstruhové revíry zasahují do CHKO pouze okrajov (nejsevern jší ást CHKO). Rybá ské revíry obhospoda uje p edevším eský rybá ský svaz ( RS), držitelem dekretu je eský rybá ský svaz, výbor územního svazu pro severní Moravu a Slezsko v Ostrav ( RS VÚS Ostrava), který zajiš uje prost ednictvím 3 místních organizací RS (MO RS Olomouc, Litovel, Mohelnice) pé i o rybá ské revíry na území CHKO Litovelské Pomoraví. V sou asné dob (2008) existuje na území CHKO LP pouze jeden rybá ský revír, který není v pé i RS – jde o rybá ský revír „Oko u potoka“ na území ásti PR Moravi anské jezero. Na území CHKO LP se nachází i n kolik drobných vodních ploch, které nejsou sou ástí rybá ských revír ani rybník i ostatních ú elových rybochovných za ízení – zpravidla jde o vodní plochy, které nedosahují minimální pot ebné vým ry pro vyhlášení rybá ského revíru, pro úplnost jsou zde však také zmín ny (viz níže). Z hlediska zachování p vodní biodiverzity vod a na vody navazujících ekosystém na území CHKO je t eba (mimo snah o maximální možnou renaturalizaci prost edí – optimalizace vodního režimu, zabezpe ení odpovídající kvality vody, migra ní prostupnosti tok a morfologické pestrosti prost edí…) se v novat p edevším problematice rozši ování geograficky nep vodních druh ryb, místy siln ohrožujících zdejší zbytkové populace n kterých vzácných p vodních druh ryb (zejm. karas obecný, slunka st íb itá, pop . ho avka duhová). Rybníká ství není na území CHKO Litovelské Pomoraví p íliš rozší eno. V území se nachází jen n kolik rybník malé vým ry, z ásti sloužících intenzivnímu, z ásti extenzivnímu rybochovu. Dlouhodobé cíle Pestré spole enstvo geograficky p vodních druh ryb i ostatních vodních, i na vodu vázaných organism (rostlin i živo ich ), maximáln stabilní z hlediska odolnosti k p ípadným rušivým antropogenním vliv m. V p ípad rybník a pískoven rozmanité a pestré biotopy stojatých vod a navazujících ekosystém , s odpovídající biodiverzitou (ochrana vzácných, nejen zvlášt chrán ných druh rostlin a živo ich ), zejména v lokalitách perspektivních z tohoto pohledu (stávající cenná spole enstva, extravilán). Navrhovaná opat ení Obecné zásady Spolupráce a komunikace se subjekty vykonávajícími rybá ské právo na revírech v CHKO a se subjekty provozujícími chov ryb. Sportovní rybolov, hospoda ení na rybá ských revírech: Omezování rozši ování nep vodních druh ryb, preference vysazování ryb p vodních (pocházejících z p vodních populací). Pravidelný ichtyologický monitoring a výzkum zam ený zejména na

AOPK

R

34

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví -

a/ vzácné druhy ryb (ZCHD + zbytkové populace karase obecného, ho avky duhové a slunky st íb ité) – viz kap. 2.13., - b/ nep vodní druhy ryb (zejm. karas st íb itý, p íp. st evli ka východní), v etn hydrobiologického a botanického pr zkumu lokalit vzácných druh organism viz kap. 2.9. a 2.13. Úprava managementu lokalit vzácných druh ryb i ostatních organism , na základ výzkumy zjišt ných informací m že jít o: - pomístní prohloubení nyní již zazemn ných t ní (zejm. v okolí Moravi an – jedny z posledních zbytkových populací karase obecného) - viz kap. 2.8., - ob asné regula ní odlovy geograficky nep vodních druh ryb, silných kompetitor (zejm. karas st íb itý, op t hlavn ve vztahu ke karasovi obecnému), - úprava zaryb ovacího plánu (v p ípad zjišt né silné predace i kompetice s významnými druhy i spole enstvy bezobratlých, obratlovc i rostlin), - regulace provád ní ostatních speciálních inností, které mohou doprovázet výkon práva rybolovu na rybá ských revírech na území CHKO (nap . lov ryb z lod k i speciálních plovoucích za ízení), Zvyšování pov domí ve ejnosti o ochran vod a p vodních spole enstvech ryb a ostatních, na vodu vázaných organism , udržování vzájemné spolupráce a komunikace se subjekty vykonávajícími rybá ské právo. Aktivní p ístup k p ípadnému vyhlašování nových rybá ských revír na území CHKO, stanovování podmínek pro jejich využívání s ohledem na dochovaný stav p írodního prost edí konkrétní lokality i její potenciál. Rybníká ství: Udržení stávajícího extenzivního chovu ryb v lokalitách p írod blízkých, vysoce biologicky hodnotných (zejm. rybník R žový a Novozámecký), preferovat p edevším chov rybích obsádek tvo ených ranými v kovými kategoriemi, p íp. chov nižší násady t žších ryb. Sm rování p ípadných stavebních úprav rybník , p edevším t ch, které souvisejí s manipulací s vodní hladinou (vypoušt ní vody), do období mimo rozmnožování a zimování vodních živo ich (zejm. v p ípad výskytu obojživelník a mlž , v p ípad nemožnosti dodržení termínu ukládat záchranný transfer vybraných druh organism – totéž p i výlovech rybník ). Udržení stálé výše vodní hladiny v dob hnízd ní pták vázaných na litorál. Podpora výstavby nových, p írod blízkých rybník , prosazování ešení umož ujících skloubení produk ních i mimoproduk ních funkcí vznikajících rybník (morfologie b eh i dna, litorální porosty, izolované menších vodní plochy, zp sob hospoda ení...) - viz také kap. 3.5. V p ípad zám r na realizace nových vodních nádrží d kladné vážení klad a zápor plánovaných stavebních akcí (cennost stávajících spole enstev d sledn porovnávat s o ekávatelným p ínosem pro biodiverzitu spole enstev budoucích) - viz také kap. 3.5. V p ípad zájmu na pomístní odstra ování porost vodních i mok adních rostlin zajistit provád ní t chto zásah mimo hnízdní období v konkrétní lokalit hnízdícího ptactva (cca b ezen- ervenec), vždy za p edpokladu d kladného od vodn ní zásahu ze strany provozovatele, a kontroly provád ní prací (eliminace ohrožení vzácn jších druh rostlin, nap . šípatky st elolisté na Novozámeckém rybníku).

AOPK

R

35

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví

3.5. Vodní hospodá ství Charakteristika problematiky Páte ní ekou CHKO Litovelské Pomoraví je Morava. Územím CHKO protéká v délce cca 39,7 km a tvo í zde jeden z mála v tších úsek neregulovaného nížinného toku. Morava se v CHKO rozv tvuje a tvo í unikátní sí trvalých i periodických ramen. Vodohospodá ská problematika je v CHKO Litovelské Pomoraví velmi významná. CHKO je v podstat existen n závislá na vodním režimu údolní nivy eky Moravy. Úzkou vazbu chrán ných ekosystém CHKO na vodní režim krajiny dokládá i za azení CHKO do Seznamu mezinárodn významných mok ad Ramsarské konvence. Pravidelné jarní záplavy znamenají pro lužní lesy v CHKO základní podmínku jejich vývoje. P irozen meandrující eka Morava, která se svými bo ními stálými i periodickými rameny vytvá í unikátní krajinný typ „vnitrozemské í ní delty“, je „ekologickou páte í“ nejen CHKO, ale i celé rozsáhlé oblasti Moravských úval . CHKO, ležící na podloží mohutných vrstev zvodn lých kvartérních št rkopísk , zárove zajiš uje vysoký stupe územní ochrany strategicky významných zdroj pitné vody pro olomouckou aglomeraci. Vzhledem k tomu, že nejsou stanoveny limity vodárenské exploatace území, dochází v n kterých lokalitách CHKO ke kumulování negativních vliv vodárenských odb r podzemní vody na nivní ekosystémy. Protože ani území nyn jší chrán né oblasti se p ed vyhlášením CHKO nevyhnuly n které negativní lidské zásahy do vodního režimu, usiluje Správa CHKO ve spolupráci s Povodím Moravy, s. p., zem d lskými vodohospodá skými správami a vodohospodá skými orgány o postupnou revitalizaci í ních systém . Dalšími významnými problémy jsou zne iš ování tok odpadními vodami, v minulosti neuvážen provedené technické regulace tok a meliora ní odvodn ní pozemk v údolní niv , zánik n kterých ramen Moravy jejich zavezením odpadem. Dosavadní zkušenosti v praxi nasv d ují, že Správou CHKO nastoupený trend pozitivní spolupráce se správci tok , vodohospodá i a uživateli vodních tok m že vést k ad p ínosných opat ení v pé i o krajinu a p írodu CHKO. Dlouhodobé cíle Zachovalý p írodní meandrující tok Moravy a jejích p ítok se slepými rameny, po í ními t n mi a lužním lesem, bez migra ních p ekážek. Díl í cíle A/ Ochrana a obnova p irozené morfologie vodních tok a stavu vodních a na vodu vázaných ekosystém . B/ Zlepšení reten ní schopnosti krajiny. C/ Trvale udržitelné a vyvážené užívání vodních zdroj , které vylou í zhoršení p írodního stavu vodních a na vodu vázaných ekosystém . Navrhovaná opat ení A/ Ochrana a obnova p irozené morfologie tok a stavu vodních a na vodu vázaných ekosystém Podporovat realizaci revitaliza ních opat ení, která jsou v souladu s návrhy studie „Revitaliza ní program pro eku Moravu“ (studie zpracovaná v roce 2003 pro hlavní tok eky Moravy na území CHKO LP). Zpracovat studii „Revitaliza ní program pro ramena eky Moravy“ (studie navrhne revitaliza ní opat ení pro ramena eky Moravy v návaznosti na výsledky studie „Revitaliza ní program pro eku Moravu“).

AOPK

R

36

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví V p ípad p ítok eky Moravy podporovat jejich revitalizaci v nelesních ástech tok (T etí Voda, Kobylník, Oskava, Rohelnice, T eb vka), v lesních ástech ponechat toky samovolnému vývoji a zabránit ší ení invazivních rostlin podél b eh (T etí Voda, Kobylník, Cholinka, Benkovský potok) - viz také kap. 2.9. Posuzovat (v rámci procesu EIA) velké vodohospodá ské zám ry (poldry, vodní nádrže) nejen na území CHKO LP (v rámci úkon územn p íslušného orgánu státní správy), ale také v horní ásti povodí Moravy, zejména z hlediska: - možné zm ny p irozeného odtokového a splaveninového režimu, - možného omezení migrace vodních i suchozemských živo ich , - možného poškození obecn i zvlášt chrán ných ástí p írody, p edm t ochrany EVL a PO soustavy Natura 2000, - možného snížení zásob m lkých podzemních vod na území CHKO v d sledku omezení p irozeného povod ování, - v rámci p ípravy zám r prosazovat využití moderních metod matematického modelování ú innosti opat ení a požadovat porovnání zám ru s variantami, u kterých lze dosáhnout minimáln stejného p ínosu s menším negativním vlivem na životní prost edí. Zajistit ochranu a obnovu p irozené morfologie tok a stavu vodních a na vodu vázaných ekosystém – p ísn posuzovat investi ní zám ry, které mohou mít na toto významný negativní vliv, zejména jde o tyto zám ry: - vybudování vodní cesty Dunaj-Odra-Labe (d sledná oponentura zám ru, využití záv r studie Krátký M., Löw J. /eds./ 2005: Krajinn -ekologické, vodohospodá ské, ekonomické a legislativní hodnocení zám ru výstavby kanálu Dunaj - Odra - Labe /2005/), - vybudování vodní nádrže Mohelnice, - stavba nových p í ných objekt za ú elem vzdouvání vody, - z ízení nových MVE v p ípad , že nep ízniv ovlivní p erozd lení pr tok v CHKO a mohou mít vliv na um lé kolísání hladiny vody (špi kování), - realizace opat ení (stavby, údržby tok , revitalizace), které by mohla zp sobit zhoršení stávajícího p írodního stavu, narušení splaveninového režimu i zabránit dosažení dobrého ekologického potenciálu a chemického stavu vodních útvar na území CHKO. P i rekonstrukci p í ných objekt na vodních tocích požadovat zajišt ní migra ní prostupnosti pro vodní živo ichy v návaznosti na doporu ení „Studie migra ní prostupnosti na území CHKO“, tj. zejména: - prioritn zpr chodnit úseky, jež jsou zcela nepr chodné a jejichž zpr chodn ním dojde k migra nímu propojení ichtyologicky nejhodnotn jších a zárove nejdelších úsek eky, tj. jezy Nové Mlýny, Litovel a Hynkov na hlavním toku eky Moravy, vodní tok Benkovský potok, - budovat výhradn p írod blízké rybí p echody typu rybích ramp, balvanitých skluz a obtok (by-pass ), - k získání relevantních údaj pro p ípadné zpr chodn ní í ních ramen eky Moravy provést d kladný ichtyologický pr zkum t chto lokalit (viz kap. 2.13. a 3.4.). V p ípad malých vodních elektráren požadovat p i jejich rekonstrukci provedení opat ení, která zabrání zran ní i úhynu vodních živo ich v d sledku provozu MVE. P i realizaci rekonstruk ních a údržbových prací na MVE i ostatních vodních dílech je nutno dbát stanovování podmínek pro jejich realizaci s ohledem na zachování bioty toku (termín provád ní prací, zajišt ní minimálního pr toku...).

AOPK

R

37

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví V p ípad zm n povolení k nakládání s vodami (odb ry pro energetické ú ely) zajistit, aby nedocházelo ke snížení pr tok v hlavním toku eky Moravy i snížení minimálních z statkových pr tok . P i údržb upravených vodních tok up ednost ovat opat ení, která diverzifikují morfologicky jednotvárná koryta a vytvá ejí úkrytové a rozmnožovací biotopy pro vodní živo ichy. D sledn chránit p írod blízký charakter neupravených úsek vodních tok . Souhlasit s manipulací s vodní hladinou (srážkou) pouze za p edpokladu spln ní následujících podmínek: - pr kazn nelze zvolit technologický postup nebo konstruk ní ešení, která by nevyžadovaly snížení hladiny vody, - p ípadná srážka vody bude provedena mimo hlavní období rozmnožování vyskytujících se vodních živo ich , v co nejkratším termínu. Chránit a podporovat stávající p irozený hydrologický režim Moravy, který zajiš uje svou erozní inností samoobnovu obnažených hlinitých st n, využívaných led á kem. Ve spolupráci se správci tok : - zajistit provád ní rekonstrukce b ehových porost za ú elem: − zpevn ní b eh výsadbami vhodných d evin (olše lepkavá, vrba k ehká, topol erný), − vykácení nep vodních druh d evin (topol kanadský, javor jasanolistý, dub ervený) - viz kap. 2.9., − likvidace nep vodních druh bylin (k ídlatka, topinambur, bolševník) - viz opat ení navržená v kap. 2.7. a kap. 2.9., realizace preventivních opat ení k zamezení ší ení invazivních druh - b ehy vodních tok narušené hospodá skou inností neprodlen zatravnit, neprovád t holose e d evin podél vodních tok - viz opat ení navržené v kap. 3.1., - vytipovat upravené úseky vodních tok , které je možné bez zásah i s drobnými úpravami ponechat samovolnému vývoji, - podporovat realizaci revitaliza ních opat ení p ipravovaného Plánu oblastí Povodí, která jsou v souladu s koncepcí revitalizace na území CHKO (viz rozbory). Zabránit poškození ekosystém vodních tok v d sledku vodní turistiky (devastace b eh a št rkopískových náplav v období snížených pr tok , odstra ování naplaveného d eva, tábo ení na b ezích, rušení živo ich atd.) realizací následujících opat ení (viz také kap. 3.11.): - vypracovat „Studii vodní turistiky na území CHKO“ s cílem navrhnout podmínky pro splouvání í ní sít na území CHKO, a tyto podmínky uvést do souladu s plány pé e o MZCHÚ a s platnými právními p edpisy, - vybudovat pot ebné zázemí pro usm rn ní vodní turistiky na území CHKO, - d sledn kontrolovat dodržování podmínek pro splouvání tok , - usm rnit rekrea ní využití št rkopískových jezer (koupání, ryba ení, jachta ení) a uvést je do souladu s plány pé e o MZCHÚ (Chomoutovské jezero, Moravi anské jezero), p ípadn provozním ádem koupací oblasti (Pod bradské jezero). Prov it ú innost provedených revitaliza ních opat ení, p ípadn p istoupit k jejich úpravám. Usilovat o za len ní „Revitalizace Zámecké Moravy“ do koncepce protipovod ové ochrany Litovle (navedení do severního obtoku m sta Litovle). Prov it proveditelnost p ipravených revitaliza ních opat ení (Rybí cesta Nové Mlýny, Revitalizace erlinky, Revitalizace objekt V elínek a Zamykalka, Revitalizace Velkého jezera, Lapa plavené d evní hmoty – Chomoutov, Lapa plavené d evní hmoty – Litovel, Mok adní biotopy Plané Lou ky, Mok adní biotopy Hv zda – Malá Voda, Mok adní biotopy Za Moravou).

AOPK

R

38

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví Pokra ovat ve sledování stability naplaveného d eva v tocích. Zahájit sledování nivelety dna eky Moravy ve vybraných profilech eky Moravy. Zajistit hydrologický a hydrogeologický pr zkum nedostate n zvodn lých tok na území CHKO – Benkovský potok, Kobylník, Zámecká Morava a erlinka (viz také kap. 2.13.). B/ Podpora reten ní schopnosti krajiny Aktivn spolupracovat s Olomouckým krajem, obcemi a správci tok p i p íprav a realizaci protipovod ových opat ení, která sou asn umož ují zvýšit akumulaci a retenci vody v krajin : - lokální ochrana obcí, - odsazení, snížení nebo odstran ní inunda ních hrází, které snižují plochu území k neškodným rozliv m povodní, - severní obtok m sta Litovle, - zakládání drobných vodních ploch, revitalizace, p ípadn renaturace upravených úsek vodních tok (zahloubených, nap ímených a opevn ných) - zatravn ní a zalesn ní, - odpovídající management plavené d evní hmoty v í ních korytech v etn zachycení d evní hmoty, aby nezp sobila problémy z hlediska protipovod ové ochrany navazujícího území. V sou innosti územního plánování a procesu pozemkových úprav podporovat vymezení území k rozliv m povodní a prosazovat stanovení aktivních zón záplavových území, soust edit pozemky v majetku státu do inundace eky. P i posuzování staveb vyžadovat takové zp soby zpevn ní ploch, které nebrání zasakování deš ových vod. Ve spolupráci se zem d lskou vodohospodá skou správou vytipovat zastaralé meliora ní systémy, které lze s ohledem na stávající zp sob obhospoda ování zrušit (plošné drenáže) i revitalizovat (otev ené meliora ní p íkopy). Na zem d lsky obhospoda ované p d zabra ovat rychlému odtoku vody, smyvu orné p dy a zanášení vodních tok sedimenty s vysokým obsahem živin – prosazovat vytvo ení p íb ežních pás min. 15 m od b ehové áry vodního toku, které budou zatravn ny, zalesn ny i ponechány p irozené sukcesi. Využít doporu ení projektu ILUP Pomoraví k omezení vodní eroze v krajin . Zajistit výzkum erozního ohrožení pozemk v d sledku jarních záplav, porovnání erozního smyvu, objemu povrchového odtoku a rychlosti po povrchu stékající vody v lokalitách obhospoda ovaných r zným zp sobem (lesy, louky, orná p da). C/ Trvale udržitelné a vyvážené užívání vodních zdroj , které vylou í zhoršení p írodního stavu vodních a na vodu vázaných ekosystém Zajišt ní kvality povrchových a podzemních vod: - Požadovat odstra ování nutrient (zejména dusíku a fosforu) také u istíren odpadních vod v obcích pod 2000 EO v rámci stanoviska dot eného orgánu statní správy v p íslušných ízeních. Podporovat z izování do is ovacích nádrží jako kone ného stupn išt ní. V p ípad výstavby i rekonstrukce deš ových kanalizací požadovat jejich dopln ní odlu ova i ropných látek. - Souhlasit s povolením k vypoušt ní odpadních vod pouze za p edpokladu spln ní následujících podmínek: − hodnoty emisních limit budou stanoveny s ohledem na zne išt ní p íslušných recipient v období minimálních z statkových pr tok a umožní dodržet imisní standardy pro lososové a kaprové vody,

AOPK

R

39

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví −

pro posouzení ú innosti išt ní nov vybudované OV nebude rozhodující pouze výsledek sm sného, ale také bodového (okamžitého) vzorku. Prosazovat napojení všech obyvatel, kte í dosud užívají septiky, žumpy a domovní OV na obecní OV s vyšší ú inností išt ní. Aktivn vstupovat do procesu EIA také v p ípadech posuzování zám r , u kterých lze p edpokládat významnou produkci odpadních vod mimo území CHKO LP, ale které by na CHKO m ly významný negativní vliv – v horní ásti povodí Moravy. Zmapovat výskyt erných skládek v záplavovém území, usilovat o jejich odstran ní ve spolupráci s obcemi a správci tok . Sledovat odpadová hospodá ství soukromých i právnických subjekt , zejména v záplavových územích a v blízkosti vodních ploch. Zabránit i usm rnit ukládání odpadu v místech se zvýšenou rekrea ní aktivitou (jezera, zahrádká ské osady, vodácká nástupišt ) - viz také kap. 3.9. Souhlasit s povolením údržby a stavební innosti v korytech vodních tok jen za p edpokladu zpracování havarijních plán a zajišt ní všech dostupných prost edk k minimalizaci rizika zne išt ní povrchových vod (sorbenty a norné st ny). Prosazovat zásady správného zem d lského hospoda ení (p edpisy Cross compliance) a požadavky nitrátové sm rnice (podrobnosti viz kap. 3.2. a 4.4.).

-

-

-

Zachování stávajícího vodního režimu povrchových a podzemních vod - Vyžadovat a kontrolovat zachování stanoveného p erozd lení vody a minimálních z statkových pr tok ve vodních tocích v rámci dodržování manipula ních ád a vydaných povolení k nakládání s vodami. - Požadovat aktualizaci manipula ních ád a zm ny povolení k nakládání s vodami v p ípadech, kdy problematiku zachování minimálního z statkového pr toku ne eší v bec i nedostate n . P itom využívat výsledky zpracované „Bilan ní studie p erozd lení pr tok na území CHKO Litovelské Pomoraví“. - Aktivn vstupovat do vodoprávních ízení - maximální možné odb ry povrchových a podzemních vod vod musejí respektovat požadavky ochrany p írody na zabezpe ení p íznivého stavu p írodního prost edí. - V období mimo ádného sucha požadovat zastavení odb r povrchové vody pro ú ely závlah. Zamezit vysokým odb r m povrchové a podzemní vody za ú elem zavlažování polních plodin. - Zpracovat „Bilan ní studii podzemních vod na území CHKO pro prameništ Litovel- erlinka a P ovice-B ezové do konce roku 2009“, pro ostatní prameništ do konce roku 2015. - Zahájit výzkumný úkol s cílem: − ov it minimální požadavky konkrétních ekosystém na úrove hladiny podzemní vody, − stanovit na celém území CHKO v hydrogeologických strukturách se spojitým zvodn ním minimální hladiny podzemní vody, − zpracovat jímací ády podzemních vod. - V p ípad významných odb r podzemních vod požadovat dodržování minimální hladiny podzemní vody, p ípadn provozního ádu jímací oblasti a pln ní ú elu, pro který byly odb ry vyhrazeny – p ednostn pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou. - S erpáním podzemních vod ze št rkopískových jezer na území CHKO nebo v zón do 5 km od hranic CHKO pro zavlažování plodin a pro zásobování provoz s vysokými nároky na dodávku technologické vody souhlasit pouze za p edpokladu, že hydrogeologické posouzení vylou í vliv erpání podzemních vod

AOPK

R

40

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví na pokles hladiny podzemní vody v území CHKO pod stanovenou minimální hladinu podzemní vody. Plánované p ipojení Plumlovska a Prost jovska na vodovod Pomoraví je možné pouze za p edpokladu, že: − celkový odb r podzemní vody z jímacích území Leština, Zvole, Hrabová, Bohuslavice a Libivá nep esáhne 110 l/s (viz stanovisko MŽP R k zám ru stavby „Vodovod Pomoraví“ z hlediska hodnocení vliv na ŽP .j. 400/1235/871/2937/94-96/13-Gr ze dne 2.4.1996 - uloženo na Správ CHKO), − p i volb trasy vodovodního p ivad e skupinového vodovodu Litovel bude zohledn na existence maloplošn chrán ných území a ostatních území významných z hlediska ochrany p írody (viz kap. 3.7. a 2.3.), − pro jímací území v Mohelnické brázd budou zpracovány provozní ády a stanoveny minimální hladiny podzemní vody, které vylou í zhoršení p írodního stavu vodních a na vodu vázaných ekosystém CHKO.

-

3.6. Výstavba Charakteristika problematiky Tém veškerá výstavba v CHKO je situována do IV. zóny odstup ované ochrany a tento stav je nutno udržet i do budoucna. Mimo IV. zónu jsou výjime n p ípustné stavby, které jsou nezbytn nutné pro zajiš ování ekologicky p íznivého lesnického a zem d lského hospoda ení v krajin , stavby k zajišt ní ekologicky optimálního vodního režimu a revitalizace í ní sít . Území CHKO Litovelské Pomoraví zasahuje do 37 katastrálních území (z toho 6 k. ú. v ORP Mohelnice, 17 k. ú. v ORP Litovel, 3 k. ú. v ORP Uni ov, 10 k. ú. v ORP Oomouc a jedno k. ú. v ORP Šternberk). V tšina katastrálních území obcí je dot ena chrán nou krajinnou oblastí jen okrajov , pouze jediné k. ú. leží v CHKO celé (St e ). Uvnit CHKO leží 6 celých zastav ných území obcí (intravilán ), na okraji CHKO leží 8 zastav ných území obcí (tj. hranice CHKO prochází intravilánem obce). V sou asné dob je rozloha zastav ných a zastavitelných ploch 5,41 km2, což p edstavuje 5,8 % rozlohy CHKO. Tyto plochy jsou nejvíce koncentrovány v okolí Litovle a v jižní ásti v okolí obcí Chomoutov a Horka n. Moravou. V t chto místech je ÚPD plánováno i nadále nejvíce ploch pro zástavbu rodinnými domy. P vodní urbanistická struktura obcí ležících v CHKO byla prakticky zachována. Rovn ž p vodní objemy a hmotové len ní jsou vesm s zachovány. P vodní architektonický výraz však byl set en novodobými stavebními úpravami. Dlouhodobý cíl Rozvoj obcí respektující tradi ní venkovskou zástavbu (dodržení obvyklého hmotového a architektonického ešení). Uchování volné krajiny bez zástavby. Díl í cíle zvýšení pov domí obyvatel o tradi ní zástavb a jejích hodnotách dobrá informovanost státní správy a samosprávy a projektant o postojích a požadavcích správy CHKO v oblasti výstavby

AOPK

R

41

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví ochrana krajinného rázu v územním plánování a ve všech správních souvisejících se stavbami a využitím území

ízeních

Navrhovaná opat ení P sobit na obce, které dosud nemají zpracovaný územní plán, aby si nechaly tuto ÚPD zpracovat. Informovat orgány státní správy a samosprávy o postojích a požadavcích Správy CHKO v oblasti výstavby. Zapracovat a aktualizovat stanoviska orgánu ochrany p írody v územn plánovacích dokumentacích spolu s pravidly a postupy k zachování hodnot tradi ní zástavby a krajinného rázu (podle studie Hodnocení území CHKO z hlediska krajinného rázu). V návaznosti na schválené územní plány iniciovat zpracování regula ních plán nebo podrobn jších zastavovacích studií v rozvojových lokalitách, promítnout do t chto materiál požadavky ochrany krajinného rázu. Realizovat koordina ní setkání se zástupci p íslušných stavebních ú ad s p sobností na území CHKO, pr b žn komunikovat s projektanty p sobícími v oblasti. Poskytovat aktuální informace a poradenskou innost v oblasti krajinného rázu informovat stavebníky o architektonicky a urbanisticky vhodném zp sobu nové výstavby a rekonstrukcích u stávajících objekt . Rozvoj obcí sm rovat do ploch schválených v územních plánech, zamezit narušování tradi ního rázu obcí výstavbou „satelit “ a pronikání výstavby do volné krajiny. V úzké spolupráci se stavebními ú ady trvat na postupném odstran ní (p íp. zlegalizování) staveb, které byly v minulosti umíst ny bez p íslušných povolení.

3.7. Dopravní a inženýrské sít Charakteristika problematiky Sí silni ní dopravy je v CHKO v sou asné dob stabilizovaná a nep edpokládá se její další rozši ování výstavbou nových silnic. N které komunikace místního významu vyžadují zásadní rekonstrukce (nap . silnice Nové Zámky-Litovel), které by p i dodržení konkrétních požadavk ochrany p írody nem ly být v rozporu se zájmy CHKO. Výstavba nových silnic v CHKO je možná jen v p ípad nezbytné pot eby pouze ve tvrté zón , v zastav ných nebo zastavitelných plochách. Rychlostní komunikace R 35 vybudovaná p ed vznikem CHKO vytvá í výraznou migra ní bariéru. Obdobný nežádoucí efekt má rychlíková železni ní tra . 270, která je sou ástí železni ního koridoru. Ob frekventované komunikace jsou místem, kde p i st etu s dopravou hyne ro n zna né množství voln žijících živo ich . Vzhledem k p evažující nízké pot eb solení komunikací nep edstavuje tento druh údržby silnic v tší problém. V minulosti bylo povoleno solení v intravilánu n kterých obcí a na rychlostní silnici R 35. V od vodn ných p ípadech a p i p edem známé intenzit je tento stav p ípustný i do budoucna. Územím CHKO neprochází významné sít elektrického vedení ani potrubí produktovod . Jižní a severní ástí CHKO prochází el. vedení 110 kV o celkové délce 4 km a je situováno mimo lesní komplexy. Vedení 22 kV je zastoupeno ast ji, ale z pohledu zájm ochrany p írody není sou asný stav v tším problémem. Jako sporné se naopak jeví navrhovaná trasa propojení skupinového vodovodu Litovel s úpravnou vody Dubicko. Toto ešení bude prov eno územní studií v rámci Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje.

AOPK

R

42

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví Dlouhodobý cíl Krajina s takovými dopravními stavbami, které nejsou nep ekonatelnými bariérami pro migraci živo ich . Navrhovaná opat ení P i rekonstrukcích silnic a silni ních objekt nep ipustit výrazné narušení krajinného rázu nebo poškození p írodního prost edí (nap . kácením d evin apod.). Navrhovat a vyžadovat p i rekonstrukcích a úpravách silnic sou asn obnovu ozelen ní silnic výsadbami vhodných listnatých d evin (po konzultaci se Správou CHKO). P i rozsáhlejších rekonstrukcích železnic, silnic a dopravních objekt vyžadovat provedení opat ení k obnov migra ních tras voln žijících živo ich (podchody pro obojživelníky apod.) a opat ení k zabrán ní vstupu voln žijících živo ich do vozovky (vhodné oplocení, zábrany proti vstupu ježk , obojživelník aj. drobných živo ich na vozovku atd.) - viz také kap. 3.5. Udržet zimní údržbu silnic solením jen ve tvrté zón v zastav ném území a po objektivním posouzení jeho pot ebnosti. Zajistit zpracovaní biologického hodnocení na vliv rychlostní silnice R 35 (zejména v souvislosti s dobudováním úseku Mohelnice – Hradec Králové jako alternativy k D1) na migra ní trasy voln žijících živo ich Up ednost ovat umíst ní vedení tras elektrovod do podzemí, vedení nových elektrovod a rozvodných za ízení p es území I. zóny je vylou eno.

3.8. Pr mysl Charakteristika problematiky Na území CHKO se nenachází žádný pr myslový objekt, který by svou inností p ímo ohrožoval p írodní prost edí CHKO. Pr myslové výrobní podniky jsou v území CHKO zastoupeny zcela minimáln a to tak ka výhradn v intravilánu m sta Litovle. Otázkou na za átku roku 2008 je další využití vojenského areálu v Nových Zámcích. Odchod armády je plánován v druhé polovin roku 2008. Z hlediska ochrany p írody a krajiny mohou p edstavovat pr myslové podniky problémové záležitosti, zejména pokud se týká pot eby zvýšeného erpání vod nebo zne iš ování povrchových vod vodami odpadními, pop ípad v problematice odpad , emisí nebo rizik havárií (p i úniku ropných látek apod.). Dlouhodobý cíl Zachování cenných p írodních fenomén a omezení možných negativních vliv pr myslu na p edm ty ochrany CHKO. Navrhovaná opat ení D sledn projednávat za le ování limit pro rozvoj pr myslu a pro umís ování nových výrobních i nevýrobních provoz ve tvrté zón CHKO v jednotlivých konkrétních lokalitách do jednotlivých územních plán obcí. Rozvoj pr myslu, umís ování nových výrobních i nevýrobních provozoven sm ovat p ednostn do území tvrté zóny CHKO.

AOPK

R

43

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví

Nep ipustit realizaci zám r s vysokými nároky na spot ebu podzemní vody, pokud by její odb ry m ly za následek pokles hladiny podzemní vody v území CHKO LP pod stanovenou minimální hladinu podzemní vody. Fotovoltaické panely (solární parky) je možné umís ovat pouze do urbanizovaných ploch (pr myslové areály, st echy objekt , apod) a málo exponovaných lokalit p i zachování pozitivních hodnot krajinného rázu.

3.9. Zacházení s odpady Charakteristika problematiky Odpad je pro oblast CHKO odvážen na dv ízené skládky, a to v Medlov a v Mrskesích. Na skládku odpad v Nasob rkách je již možno ukládat jen stavební recyklovatelný odpad. Správa CHKO také dle svých omezených možností spolupracuje p i asanaci n kterých skládek. Nejvážn jším problémem v oblasti s nakládání s odpady jsou „divoké skládky„ v podob nepovoleného ukládání domovního a stavebního odpadu. V n kterých p ípadech zajiš uje Správa CHKO odstra ování drobných vznikajících živelných skládek vlastními prost edky (zejména u skládek v MZCHÚ nebo u nov vznikajících drobných skládek, u nichž evidentn hrozí riziko jejich dalšího rozr stání). V p ípad pr myslových a výrobních podnik dochází ke zne iš ování odpady v CHKO jen vyjíme n vzhledem k dodržování platné legislativy v odpadovém hospodá ství. Dlouhodobý cíl Krajina nezne išt ná skládkami ani odpadem. Staré skládky pln odstran né nebo rekultivované. Za ízení na zneškod ování odpadu umíst ná mimo území CHKO. Navrhovaná opat ení Spolupracovat s obecními ú ady p i odstra ování nelegálních skládek a p edcházení jejich vzniku d sledným informováním ob an , kam odpady ukládat. Ve spolupráci s orgány obcí je nutno ur it priority pro likvidaci a následnou rekultivaci skládek a starých zát ží v CHKO a spole nými silami hledat zdroje finan ních prost edk pro postupnou asanaci a rekultivaci nejproblemati t jších skládek. Po prov ení všech rizik konkrétních zám r lokálních kompostáren je možné, vzhledem k ú elu, jejich umíst ní i na území CHKO

3.10. T žba nerostných surovin a rašeliny Charakteristika problematiky: Na území CHKO se nachází 5 registrovaných ložisek nerostných surovin, další se rozkládají v její blízkosti. Z ízeno bylo jedno chrán né ložiskové území (CHLU Mlade -T esín) a dva dobývací prostory (DP Mohelnice, DP Moravi any). V sou asnosti probíhá t žba št rkopísku v DP Mohelnice. V roce 2005 ministerstvo pr myslu a obchodu rozhodlo na návrh Správy CHKO o odpisu zásob výhradního ložiska 3148802 Mlade -T esín (vysokoprocentní vápenec) p evodem ze zásob bilan ních do zásob nebilan ních.

AOPK

R

44

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví

Dlouhodobé cíle I. a II. zóna CHKO a MZCHÚ bez t žby nerostných surovin. Mimo I. a II. zónu CHKO a MZCHÚ pouze malé t žebny št kopísku o vým e do 1 ha, bude-li vylou en významný negativní vliv takového zám ru na p írodní prost edí CHKO a na p edm ty ochrany EVL Litovelské Pomoraví a Pta í oblasti Litovelské Pomoraví. Navrhovaná opat ení Nep ipoušt t otvírku nových ložisek nerostných surovin na území I. a II. zóny CHKO a MZCHÚ. Vylou it t žbu št rkopísku z koryt neupravených vodních tok na území CHKO z d vodu ohrožení splaveninového režimu. Ložisko 3197800 ernovír: usilovat o áste né vy azení z evidence zásob nevýhradních ložisek v rozsahu, který odpovídá územnímu p ekryvu ložiska s I. a II. zónou CHKO a s MZCHÚ. Ložisko 3016800 Mlade -Víska: usilovat o vy azení z evidence zásob nevýhradních ložisek (významný p ekryv s I. a II. zónou CHKO a s MZCHÚ). Ložisko 3148802 Mlade -T esín: usilovat o úplné vyn tí ložiska z evidence zásob výhradních ložisek (podle § 14a odst. 1 horního zákona). Ložisko 3007800 Mohelnice-Moravi any: usilovat o odpis zásob v jižní a jihovýchodní ásti výhradního ložiska podle § 14a odst. 1 horního zákona (p ekryv s NRBC ÚSES a PHO). Ložisko 3007600 Mohelnice 2: dosáhnout p írod blízkého zp sobu rekultivace území po ukon ení t žby (mok ady).

3.11. Rekreace a turistika Charakteristika problematiky Chrán ná krajinná oblast Litovelské Pomoraví není typickou „masov “ navšt vovanou turistickou oblastí. Velmi výrazn zde p evládá sezónní návšt vnost (jaro – podzim). Oblast je využívána také pro p ím stskou rekreaci a relaxaci místních obyvatel (zázemí Olomouce, Litovle). Vzhledem k pom rn malé rozloze území je zde typická spíše krátkodobá rekreace (nej ast ji jedno- až dvoudenní). Nejrozší en jší sportovní aktivitou v CHKO Litovelské Pomoraví je cykloturistika a p ší turistika. Oblast je protkána sítí zna ených turistických tras a cyklotras. Oblíbenou, výrazn sezónní aktivitou je vodní turistika.), V sou asné dob neexistuje na území CHKO vodácké tábo išt , pro pot eby vodák bude do budoucna žádoucí vybudování kempu mimo nejcenn jší p írodní úseky toku (plánován v Litovli). Dlouhodobé cíle Vyvážený stav mezi rekrea ním využívání území CHKO a ochranou p írody. Možnost provozování rekrea ních a sportovních aktivit bez negativních dopad ochranu p írody a krajiny.

AOPK

R

45

na

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví Navrhovaná opat ení Vybavit území CHKO kvalitním informa ním systémem pokrývajícím pln celé území CHKO, zajistit jeho funk nost a ve spolupráci s obcemi a zájmovými organizacemi pravidelnou údržbu (viz též kap. 2.14.). Podporovat rekonstrukce a údržbu tras pro p ší turistiku a cykloturistiku. Doplnit informa ní tabule na místech s velkou koncentrací turist , cykloturist a vodák (Moravská cyklostezka; eka Morava). Podpo it p i jednáních vybudování vodáckého kempu i tábo išt mimo nejcenn jší p írodní úseky toku. Zajistit zpracování koncepce turistického využití CHKO ve vztahu k ochran p írody a krajiny (nap . ochrana pták citlivých na vyrušování – áp erný apod.); v etn stanovení limit (nap . pro sjezd eky). Regulovat vstup ve ejnosti do jádrových území výskytu led á ka í ního (NPR Ramena eky Moravy, v etn regulace výkonu práva rybolovu v NPR) v dob hnízd ní Usm r ovat po ádání hromadných sportovních akcí mimo území maloplošných chrán ných území a I. a II. zóny CHKO. Zajistit zpracování statistiky turistické návšt vnosti v CHKO (nap . nám ty na zpracování diplomových prací).

AOPK

R

46

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví

4. Záv re ný p ehled prioritních úkol za celou CHKO Usilovat o ochranu a obnovu p irozené morfologie vodních tok a stavu vodních a na vodu vázaných ekosystém . Podporovat reten ní schopnosti krajiny. Usilovat o trvale udržitelné a vyvážené užívání vodních zdroj , které vylou í zhoršení p írodního stavu vodních a na vodu vázaných ekosystém . P edcházet realizaci staveb s prokazateln negativním dopadem na vodní režim CHKO LP (nap . kanál Dunaj–Odra–Labe, vodní nádrž Mohelnice) a na jakost vod na území CHKO LP. Zpracovat podklady pro návrh na ízení vlády, kterým se nov vyhlásí CHKO Litovelské Pomoraví (v etn možnosti rozší ení CHKO na celé území EVL Litovelské Pomoraví). Zpracovat podklady pro návrh vyhlášky, kterou se nov stanoví zóny odstup ované ochrany CHKO. Dokon it vymezování MZCHÚ tak, aby jejich územní rozsah odpovídal sou asnému stavu poznání p írodního prost edí CHKO, aby jejich z izovací p edpisy obsahov i formáln odpovídaly sou asnému právnímu stavu na úseku ochrany p írody a aby jejich hranice byly ur eny sou adnicemi lomových bod (S–JTSK). Usilovat o zapracování podmínek ochrany krajinného rázu CHKO do územn plánovacích dokumentací a d sledn je uplat ovat v praxi. Podporovat zvyšování podílu p irozené obnovy d evin p irozené druhové skladby v lesích CHKO a zachování p irozené biologické rozmanitosti les v celé její ší i. Usilovat o dosažení rovnováhy mezi stavy zv e a p irozenou obnovou d evin p irozené druhové skladby v lesích. Usilovat o realizaci dosud nefunk ních prvk ÚSES, zvlášt pak o realizaci funk ního biokoridoru podél toku erlinky mezi NRBC Litovelské Pomoraví-luh a NRBC Litovelské Pomoraví-sever. Usilovat o zprovozn ní návšt vnického centra Správy CHKO. Zajiš ovat p íznivý stav populací zvlášt chrán ných a vzácných druh voln žijících živo ich a plan rostoucích rostlin, zejména druh , které jsou p edm ty ochrany EVL a PO a druh uvedených v aktuálních ervených seznamech v kategoriích druh kriticky ohrožených (CR) a ohrožených (VU).

AOPK

R

47

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví

5. Použitá literatura CULEK, M. 1996: Biogeografické len ní

eské republiky. Enigma, Praha, 347 s.

CULEK, M. a kol. 2005. Biogeografické len ní eské republiky, II. díl. Praha: AOPK DEMEK, J., MACKOVI IN, P. a kol. 2006: Hory a nížiny – zem pisný lexikon AOPK R. HOLEC, J. & BERAN, M. 2006: P íroda, 24: 1-282. CHYTRÝ, M. 2007: Vegetace Academia, 528 s.

ervený seznam hub (makromycet )

R.

R. Brno:

eské republiky.

eské republiky. 1, Travinná a ke í ková vegetace. Praha:

CHYTRÝ, M., KU ERA, T. & KO Í, M. 2001: Katalog biotop Praha.

eské republiky. AOPK

R,

JATIOVÁ, M. & ŠMITÁK, J. 1996: Rozší ení a ochrana orchidejí na Morav a ve Slezsku. Brno: AOPK R, 539 s. Kolektiv autor , 1997: Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví 1997-2007. KU ERA, J. & VÁ A, J. 2005: Seznam a ervený seznam mechorost (2005). P íroda, 23: 1-104.

eské republiky

LÖW, J. & MÍCHAL, I. 2003. Krajinný ráz. Písek: Lesnická práce. MORAVEC, J. 2000, 2003: P ehled vegetace Academia.

eské republiky. Svazek 1, 2, 4. Praha:

MLÍKOVSKÝ, J. & STÝBLO, P. 2006: Nep vodní druhy fauny a flóry SOP, 496 s.

eské republiky. Praha:

NEUHAUSLOVÁ, Z. a kol.: Mapa potencionální p irozené vegetace Textová a mapová ást. Academia, Praha, 341 s. OTAVA, J. & POŠMOURNÝ, K. 2007: Geologie chrán ných území Litovelské Pomoraví. Brno: GS. PROCHÁZKA, F. 2001: erný a ervený seznam cévnatých rostlin v roce 2000). P íroda, 18:1-166.

eské republiky. eské republiky –

eské republiky (stav

QUITT, E. 1971: Klimatické oblasti eskoslovenska. Academia. Studia Geographica 16. ŠAFÁ , J. a kol. 2003: Chrán ná území EKoCentrum Brno.

R – Olomoucko, svazek VI. Praha: AOPK

Ra

Ústav pro hospodá skou úpravu les , Brandýs n.L. pobo ka: stará Boleslav. OPRL P írodní lesní oblast . 34 Hornomoravský úval a OPRL P írodní lesní oblast . 30 Drahanská vrchovina VRŠKA, T. & HORT, L. 2003. Základní kriteria a parametry pro hodnocení “p irozenosti” lesních porost . Brno: AOPK R. Studie: Revitaliza ní program pro eku Moravu v CHKO litovelské Pomoraví. Rok zpracování 1999, aktualizace 2003. Zpracovatel: Atelier Fontes, Jana Uhra 4, 602 00 Brno.

AOPK

R

48

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví Studie migra ní prostupnosti tok na území CHKO Litovelské Pomoraví. Rok zpracování 2007. Zpracovatel: Sagittaria, Sdružení pro ochranu p írody St ední Moravy, RNDr. Lukáš Merta, Ph.D. Bilan ní studie p erozd lování pr tok moravního í ního systému v CHKO LP. Rok zpracování 2007. Zpracovatel: Unie pro eku Moravu, Mgr. Michal Krej í. Informace o ece Morav v území CHKO Litovelské Pomoraví km 237,075 – 276,630. Rok zpracování 1999. Zpracovatel: Povodí Moravy, a.s., Brno, útvar hydrologických inností, D eva ská 11, 601 75 Brno. Hodnocení území CHKO Litovelské Pomoraví z hlediska krajinného rázu ve smyslu § 12 zákona . 114/1992 Sb. Rok zpracování: 2001. Zpracovatel: Vorel, I., fy Atelier V. Internet: Agentura ochrany a p írody krajiny R, Úst ední seznam ochrany p írody http://drusop.tmapserver.cz/ Hydroekologický informa ní systém VÚV T. G. M., Mapy a data http://heis.vuv.cz/data/spusteni/identchk.asp?typ=0 Portál ve ejné správy

eské republiky, Mapové služby -

http://map.env.cz/mapmaker/cenia/portal/index.php Turistické mapy portálu Turistika.cz - http://www.turistika.cz/mapy/ Ústav pro hospodá skou úpravu les , Oblastní plány rozvoje les 2008 http://geoportal2.uhul.cz/mapserv/php/mapserv3.php?project=oprl_2008& Ústav územního rozvoje - http://www.uur.cz/ eský hydrometeorologický ústav - http://www.chmi.cz/meteo/ok/infklim.html eský statistický ú ad - www.czso.cz

AOPK

R

49

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví

6. Seznam zkratek AEO – agroenvironmentální opat ení AOPK R – Agentura ochrany p írody a krajiny eské republiky CDS – cílová d evinná skladba OV – istírna odpadních vod RS – eský rybá ský svaz S – ervený seznam (chrán ných druh ) DKM – digitální katastrální mapa DOL – pr plav Dunaj-Odra-Labe DP – dobývací prostor EAFRD – European Agricultural Fund for Rural Development (evropský zem d lský fond pro rozvoj venkova) EIA – Environmental Impact Assesment (hodnocení vlivu na životní prost edí) EO – ekvivalentní obyvatel EU – Evropská unie EVL – evropsky významná lokalita EVVO – environmentální výchova, vzd lávání a osv ta GZ – genová základna HRDP – Horizontal Rural Development Plan (Horizontální plán rozvoje venkova) HS – hospodá ský soubor CHKO – chrán ná krajinná oblast CHKO LP – Chrán ná krajinná oblast Litovelské Pomoraví CHLÚ – chrán né ložiskové území ILUP – Integrated Land Use Planning and River Basin Management (projekt na trvale udržitelné využívání venkovského prostoru) k. ú. – katastrální území K T – Klub eských turist KPÚ – komplexní pozemkové úpravy LHC – lesní hospodá ský celek LHO – lesní hospodá ská osnova LHP – lesní hospodá ský plán MO – místní organizace ( RS, SOP apod.) MVE – malá vodní elektrárna MZD – meliora ní a zpev ující d eviny MZCHÚ – maloplošné zvlášt chrán né území MZe – ministerstvo zem d lství MZLÚ – Mendelova zem d lská a lesnická univerzita (dnes Mendelova univerzita v Brn ) MŽP R – ministerstvo životního prost edí eské republiky NNO – nevládní neziskové organizace NRBC – nadregionální biocentrum NPP – národní p írodní památka NPR – národní p írodní rezervace OP – ochrana p írody OPK – ochrana p írody a krajiny OPŽP – Opera ní program Životní prost edí ORP – obec s rozší enou p sobností PDS – p irozená d evinná skladba PLO – p írodní lesní oblast PO – pta í oblast PP – p írodní památka PPK – Program pé e o krajinu PR – p írodní rezervace PUPFL – pozemky ur ené k pln ní funkcí lesa RRD – rychle rostoucí d eviny SCHKO – Správa chrán né krajinné oblasti SLT – soubor lesních typ

AOPK

R

50

2008

Plán pé e o CHKO Litovelské Pomoraví SŠ – st ední školy TTP – trvalé travní porosty UP – Univerzita Palackého ÚPD – územn plánovací dokumentace ÚSES – územní systém ekologické stability VŠ – vysoké školy VÚKOZ – Výzkumný ústav Silva Taroucy pro pro krajinu a okrasné zahradnictví VÚLHM – výzkumný ústav lesního hospodá ství a myslivosti ZCHD – zvlášt chrán né druhy ZPMZ – záznam podrobného m ení zm n ZŠ – základní školy

AOPK

R

51

2008